2/2010
PÁSOVEC
SLOVO VELITELE ZAPOMENUTÍ TANKISTÉ NÁVRAT TANKISTICKÉ LEGENDY DOMŮ RAKETY ODVETNÉHO OPATŘENÍ KDYŽ SE ŘEKNE MARATHÓN BESEDA O VÝŽIVĚ OHLÉDNUTÍ ZA NRF – 14 VÝROČNÍ PŘEZKOUŠENÍ NAŠI MALÍ VELCÍ HRDINOVÉ 1 POZVÁNKA NA 2. ROČNÍIK DNE PÁSOVCE
1
Slovo velitele V{žení čten{ři, vzhledem k faktu, že letní měsíce jsou určené k čerp{ní ř{dných dovolených a jejich
prostřednictvím
také
k načerp{ní
sil
do
dalšího
období
a
rekonvalescenci, přeji V{m i j{ příjemně str{vené letní dny a plno příjemných z{žitků. S mnohými z V{s se těším na viděnou na 2. ročníku Dne p{sovce. který se uskuteční 26. srpna a n{sledně rovněž na Dětském dni spojeném s vystoupením skupiny Chinaski v měsíci z{ří.
2
BOJOVÁ DRÁHA TROCHU JINAK V úterý 27. dubna provedli příslušníci 1. rotního úkolového uskupení výcvik v taktické přípravě. Cílem bylo vytvořit a hlavně splnit bojovou dr{hu, kterou si na n{s nachystal velitel roty. Zač{tek byl za br{nou sever, po překon{ní prvního valu na n{s v lesíku čekal boj muže proti muži. Protivníka n{m imitovaly pytle a k jejich zneškodnění jsme museli použít bod{k. Po asi kilometrovém běhu směrem k CŘBV n{s na polní cestě čekali instruktoři, každý cvičící dostal paintballovou zbraň s přesným počtem kuliček , tři na jeden terč, kterých bylo asi patn{ct. Terče byly rozmístěny různě podél lesa a za každý netrefený nebo přehlédnutý terč n{sledovalo pět kliků. Po zdol{ní této č{sti bojové hry n{sledoval běh zpět směrem k rybníku u výjezdové br{ny z autoparku. V jednom rohu bylo nachyst{no brodění se zbraní a ve druhém plav{ní ve vodě s podmínkou uplavat aspoň polovinu délky pod
vodou.
Po
této
poslední
disciplíně
n{sledoval běh do kas{ren. Překon{ní celé dr{hy trvalo asi 30 minut. Všichni příslušníci jednotky ust{li tento výcvik ve zdraví a někteří sepřesvědčili, že ne nadarmo se řík{, že do vody m{ člověk chodit, až když zchladne.
3
2. ročník Branného výcviku ZŠ Břidličné Třicet ž{ků 8. a 9. tříd a tři učitelé ZŠ Břidličn{ navštívilo ve dnech 20 - 21. 4. 2010 73. tankový prapor, aby
se
zúčastnili 2. ročníku Branného výcviku. Ten připravili a provedli příslušníci velitelské roty ve spolupr{ci s několika jednotlivci mechanizované roty, roty logistiky
a
praporního
Ofici{lním v r{mci
patronem vz{jemné
obvaziště.
ZŠ
Břidličné
spolupr{ce
je
velitelsk{ rota. Ž{ci si mohli prohlédnout připravené uk{zky bojové p{sové a kolové techniky, ručních zbraní, spojovacího a zdravotnického materi{lu. svědky
manévrov{ní
pokl{dky
mostovky
Byli
tanků, MT-55,
příslušníci spojovací čety jim uk{zali,
jak
výcvik
probíh{
v terénu.
taktický Vybraní
bojovníci se před ž{ky blýskli ve vojenském
bojovém
umění
MUSADO. Hlavně pro chlapce byl asi jeden z největších z{žitků střelba cvičnou municí ze Sa vz.58 a jízdy ve vojenské technice. Ž{ci
se
orientace
naučili a
i
z{kladům
pohybu
nezn{mém terénu,
v
způsoby
ukrytí v tísni, na vlastní kůži si vyzkoušeli stavbu přístřešku pro nouzové přenocov{ní pod širým nebem. Naučili se i rozděl{vat oheň
za
materi{lů,
použití přípravě
přírodním stravy
4
v polních podmínk{ch a úkonům první pomoci při simulované hav{rii vozidla, kde si s mateřskou pečlivostí vedly nejlépe hlavně dívky. Pod vedením instruktorů prověřili ž{ci
svou
fyzickou
zdatnost
a
lezecké umění na připravené lanové dr{ze
a
vyzkoušeli
si
střelbu
z paintballových zbraní. Plno bylo také u střeleckého a řidičského trenažéru T-72CZ. Po dvou dnech str{vených ve společnosti voj{ků 73. tpr. ž{ci odch{zeli plni z{žitků a jako vzpomínku si odn{šeli plaketu praporu a z{věrečnou společnou fotografii s voj{ky.
rtm. Mikeska Kamil
5
Přesuny ze zpětným Odřadem mechanizované roty Výcvik v přesunech probíhal
19. - 23. dubna 2010 v Krkonoších.
Vyzbrojeni bojovou d{vkou potravin na 5 dní jsme vyrazili z Př{slavic směrem ke Svatému Petru, vojenské chatě Úda. Po ubytov{ní proběhl n{stup a sezn{mení s průběhem výcviku a informacemi k přesunům, poté jsme vyrazili na první „zahřívací“ přesun k Mohyle Hanče a Vrbaty, cca 16km a kolem 500 výškových metrů. Zpět přes vrchol Medvědín a po zasněžené sjezdovce většinou skluzem dolů do Špindlerova Mlýna. Druhý den začal rozcvičkou 10min klusem a hlavně protažením dolních končetin, neboť tento den byl vyhl{šen útok na nejvyšší vrchol Krkonoš, cca 25km a 800 výškových metrů. Podél Dlouhého dolu jsme stoupali k chatě Výrovce a odtud pak přes Luční horu k Luční boudě, kde se mírně zhoršilo počasí. Už nesněžilo, ale poprch{valo, naštěstí však brzy přestalo a n{m se naskytl pohled na Sněžku a také kr{sn{ „rýsovačka“ podél řetězů vzhůru, kter{ n{s čekala. Po 15 minut{ch funění a focení panoramat jsme dos{hli vrcholu. Proběhl tradiční n{kup suvenýrů, občerstvení a zase do stopy zpět přes Luční boudu po Bucharově cestě zpět. Třetí
den
proběhla
rozcvička
kr{tkým
výklusem,
dlouhým
protažením a praktickou uk{zkou regenerace dolních končetin „v poli“. Třetí den býv{ kritický, proto jsme také my zvolnili tempo a šlo hlavně o psychiku. Tentokr{t jsme se na Labskou boudu, Martinovu a Medvědí boudu, cca 20km a 500 výškových metrů. Čtvrtý den r{no bylo jen protažení a rozhýb{ní končetin. Čekalo n{s zvl{dnutí posledního přesunu na 15 km a 200 výškových metrů k Boudě Bílého Labe a po Dřevařské cestě zpět. Při tomto výcviku šlo především o přesuny a posunutí fyzické a psychické kondice o kousek d{l a sezn{mení se z bolestí, kter{ každého při „šlap{ní“ potk{ a je jen na něm, jak dlouho jí vydrží sn{šet.
6
Vojenské lezení na Kružberku Výcvik proběhl s jednotkou OMLT 28. – 29. dubna 2010 na cvičné sk{le u Kružberku. První den šlo především o zopakov{ní z{kladních znalostí a dovedností (ustrojení do postrojů, uzlov{ní a jištění).
Poté
již
byli
příslušníci
roty
prověřov{ní ve fyzické zdatnosti a psychické odolnosti při zdol{v{ní lezeckých cest do obtížnosti 4 (vyžaduje jištění minim{lně na 3 bodech) s n{sledným spuštěním lezce. Druhý den výcviku byli připraveno zaměstn{ní, při kterém cvičící využívali procvičené znalosti v předchozím dnu. Zah{jení proběhlo formou exkurze po vodní přehradě Kružberk. Po jejím shlédnutí zevnitř si ji cvičící prohlédli také z vnější strany, to když ji slaňovali z výšky 35m. Zde bylo hlavním úkolem z výšek
a
posunut hranice „strachu“
o prohloubit
důvěru
v lezecký
materi{l. Cvičící byli zajištěni, poté přelezli z{bradlí a nav{zali si sebejištění a slaňovací osmu do lana. Jištění k z{bradlí bylo zrušeno a cvičící si korigoval s{m rychlost slanění. Na dně hr{ze čekal člun, ve kterém zrušil slanění a „odp{dloval“
k
břehu.
Tato
činnost
se
opakovala dvakr{t.
7
První setkání s profesionály na půdě tankistů Ž{ci prvních a druhých ročníků Vojenské střední školy Ministerstva obrany přijeli na jeden den k 73. tankovému praporu. Prvotním, ne však jediným důvodem k jejich n{vštěvě byla uk{zka techniky, jíž tento prapor disponuje. Během n{vštěvy tak měli jednu z m{la příležitostí svého studentského života blíže prozkoumat p{sov{ vozidla BVP 2, OT 90 R5, ale také obě varianty tanku – T 72M4 CZ a VT 72M4CZ.
Aby však toto zaměstn{ní nebylo pouhou statickou uk{zkou techniky, zbraní a výstroje bojového praporu, byly pro ně nachyst{ny také doplňkov{ stanoviště. Po kr{tkém přesunu na ně čekala lanov{ dr{ha v prostoru Cvičiště řízení bojových vozidel, kde si vyzkoušeli svou fyzickou zdatnost na připravených přek{žk{ch jako jsou lanový žebřík zavěšený naplocho, přeléz{ní kl{d upevněných do výšky asi 1,8 m, zdol{ní lanového mostu, šplh na laně a mnoho dalších vyžadujících výbornou koordinaci pohybu celého těla. Po absolvov{ní lanové dr{hy a kr{tkém oddechu během přesunu si měli možnost vyzkoušet střelbu a pohyb s paintballovými zbraněmi na k tomuto účelu vybudovaném hřišti. N{mětem situace se stala varianta, kdy nepřítel zaujme poziční obranu – obsadí budovu a zabarik{duje se v ní. Úkol ž{ků byl tedy nelehký - skrytě se přesunout k budově, nav{zat kontakt s nepřítelem a minimalizovat jeho síly a prostředky tak, aby nebyly použity proti nim a oni sami nebyli zasažení nepřítelem a vyřazeni z boje.
8
V z{věru uk{zkového dne pro ně byla připravena dynamick{ uk{zka jízdy BVP. Velk{ většina ze studentů měla příležitost se tímto typem techniky svést poprvé.
„Je potřeba ocenit n{paditost s jakou pro n{s příslušníci tankového praporu připravili tuto exkurzi do vojenského světa. Myslím si, že si odtud odn{šíte cenné zkušenosti a hlavně prvotní pohled na to, jakým způsobem probíh{ výcvik v taktické a tělesné přípravě“ uvedl Milan Miš{k, vedoucí pedagogického dozoru středoškol{ků.
9
Zapomenutí tankisté První setk{ní posledních žijících tří velitelů tanků z bývalé 1. československé samostatné tankové brig{dy ze SSSR, brig{dního gener{la Mikul{še Končického, plukovníka Bedřicha Opočenského a podplukovníka Karla Šer{ka s velitelem 7. mechanizované brig{dy „Dukelské“, plukovníkem gšt. Ivo Střechou a příslušníky tankového praporu se uskutečnilo u praporu disponujícím jejich organickou, dnes však již modernizovanou zbraní – u 73. tankového praporu „Han{ckého“ v Př{slavicích.
B y l o t o vůbec poprvé po mnoha letech zapomnění a života v ústraní, kdy se tito v{leční veter{ni sešli na půdě tankistů, nejen aby zavzpomínali na dobu před 65. lety, kdy se aktivně zapojili do bojů v Karpatech, o Moravskou Ostravu a n{sledně pak v bojích u Olomouce při cestě na pomoc pražskému povst{ní. Bylo to přesně 10. května 1945 v ranních hodin{ch, kdy tehdejší rotný Karel Šer{k dorazil se svým tankem až k br{ně Pražského hradu.. Tohoto štěstí, ale též cti se dostalo z původního počtu pětašedes{ti československých tanků jen třem tankovým os{dk{m. Ostatní zůstaly nen{vratně zničeny nebo poškozeny urputnými boji v ostravské operaci. Bylo ironií osudu, že zatímco jsme léta měli v povědomí sovětský tank s číslem 23 na pražském Smíchově, na československý tank s číslem 603 před Pražským hradem se zcela zapomělo.
10
V průběhu tohoto velmi výjimečného setk{ní obdrželi všichni tři v{leční veter{ni Pamětní odznak 7. mechanizované brig{dy „Dukelské“ a to u příležitosti 65. výročí ukončení 2. světové v{lky „Šli jsme bojovat za republiku, kterou jsme nikdy nepoznali, ale byli jsme k ní vychov{v{ni s l{skou díky našim rodičům, řekl podplukovník Karel Šer{k.
11
Návrat tankové legendy domů… V ned{vné době měli příslušníci 73. tankového praporu v Př{slavicích příležitost k sezn{mení se s posledními třemi žijícími veliteli
tanků,
kteří
se
účastnili bojů druhé světové v{lky
jako
příslušníci
1.československé samostatné tankové brig{dy v SSSR. Pro obě strany to byl
nezapomenutelný
z{žitek, při kterém se střetly historické tankové legendy s profesion{lní současností. V jeho brig{dní Mikul{š
průběhu
byli
gener{l
Ing.
Končický,
V úctě a k tradicím našich předchůdců, tankistů Československé zahraniční arm{dy, kteří po úporných bojích dos{hli dne 10. května 1945 bran Pražského hradu. Věnují příslušníci 73. tankového praporu Př{slavice.
plukovník Bedřich Opočenský a podplukovník Karel Šer{k oceněni Pamětním odznakem 7. mechanizované brig{dy „Dukelské“ 1. stupně. Ve vzpomínk{ch se tankový veter{ni vr{tili k d{vno zapomenutým v{lečným konfliktů a ud{lostem, zejména pak k těm, které na vlastní kůži podplukovník Karel Šer{k. Jeho portrét a historický snímek jeho tanku s věžovým číslem 603 před hlavní br{nou Pražského hradu je ozdobou místnosti řízení 73. tankového praporu. Pane podplukovníku, jaký to je pocit, být opět po dlouhých letech „doma“ mezi svými, tankisty? Pochopitelně, že nezapomenutelný. Víte, j{ jsem ani nečekal jsem, že bych se ještě někdy měl příležitost podívat k profesion{lní jednotce, kter{ m{ ve výzbroji tanky. A nejen k jednotce, ale přímo k technice, kterou mi bylo umožněno i poř{dně si prohlédnout a popovídat si se současnými tankisty.
12
Měl jste v minulosti příležitost setkat se s profesion{lními voj{ky? Který vojenský útvar na V{s nejvíce zapůsobil? Bude to znít asi neuvěřitelně, ale ž{dný, dnes jsem u profesion{lních voj{ků poprvé po 65 letech, kdy skončila druh{ světov{ v{lka. Vraťme se tedy k Vašim zač{tkům u arm{dy. Jak probíhal výcvik? Čemu jste se v jeho průběhu věnovali? Po n{vratu fronty, když byla osvobozena Volyň, přišlo obrovské nadšení, a n{sledně n{stup do řad československé jednotky. Výcvik u tanků probíhal nejdříve teoreticky a teprve poté přišel praktický výcvik řidiče, ovl{d{ní zbraní, radiostanice a funkce velitele tanku. Kdy jste se aktivně zapojil do bojů druhé světové v{lky? Moje první podbití, tedy jinak též řečeno zničení v boji, bylo v Karpatech přesně 1. října 1944 a to v prostoru polské u obce Zindranowa, nedaleko st{tní hranice s Československem. Tehdy to na onu st{tní hranici bylo pouhých 500 metrů. Každ{ os{dka dostala praporek Československé republiky a kdo první nebo vůbec dorazí na hranici, ji měl vztyčit. Trošku mě tato agitace, i když byla myšlena dobře, zarazila. V průběhu bojů V{m byl zničen tank, přežil jste jako jediný člen os{dky. K čemu tehdy došlo? Když jsme tehdy vyrazili k útoku, nikdo nepočítal s tím, že ve stodole ve svahu bude schovaný německý tank, který n{s měl jako na dlani a měl n{s všechny zaměřené z boku a tím p{dem pro n{s v nevýhodném střeleckém úhlu. Před útokem ho nemohl nikdo vidět, jelikož byl celý schovaný ve stodole a přes otevřen{ vrata připraven střílet. Byla mírn{ mlha, jeli jsme v rozestupech a najednou spustil ten německý tank palbu. Nebral n{s postupně, jak jsme jeli k hranici, ale na přesk{čku. První z{sah dostal můj tank, jelikož jsem jel nejblíže. Tehdy jsem dostal dva z{sahy, první mířil do věže, kterou to utrhlo, a druhý šel do zadní č{sti tanku a projel až do motoru. Z os{dky jsem přežil jako jediný, zbývající tři členové padli.
13
Kde všude jste v průběhu druhé světové v{lky působil? V Karpatech, na Jasle, tam jsme „strašili“ Němce a měli jsme budit dojem popojížděním s tanky, že v tomto prostoru doch{zí k přemisťov{ní velké bojové techniky, zejména tanků pro budoucí ofenzívu. Kromě tohoto jsme také vykon{vali různé pomocné pr{ce, jako bylo vyprošťov{ní a přetahov{ní pomocných strojů do opravny. Další mé působení bylo v Kežmaroku, odkud jsme ze 16. února 1945 začali přesouvat přes Tatry na Nowy Targ a d{le do Polska až to Wadovic. A odtud jsme se poté probojov{vali do Ostravy, a přes Olomouc, Litovel až do Prahy. Který ze z{žitků je pro V{s tím nejsilnějším s odstupem 65 let? Určitě ten, kdy jsem s tankem dojel před Pražský Hrad. To se stalo 10. května 1945 r{no, byl jste první tank s československou os{dkou. Jaký to byl pocit, dostat se až před Hrad?Vzpomenete si, jak na v{s reagovali ostatní lidé? Do Prahy jsme dojeli 10. května 1945 v 8 hodin r{no. Vítali n{s, vytahovali n{s z tanku a chtěli, abychom si s nimi připili na konec v{lky. Tvrdili, že tu l{hev alkoholu schov{vali speci{lně pro tuto příležitost< Bylo mým osobním př{ním dostat se až na Hrad, symbol Prahy a Československé republiky, k tomu, co jsme na Volyni považovali za symbol vlasti. St{li jsme u br{ny až do té doby než přijela spojka s povelem, že se m{m přemístit do Dolních Měcholup na hřiště, kde postupně dojížděly další tanky. První tank v Praze u hradu byl můj s věžovým číslem 603 a os{dkou – rotný Karel Šer{k, des{tník Michal Korbec, des{tník Josef Mihoč des{tník Josef Sulka a vojín Antonín Žid. Kudy se ubíraly Vaše kroky po v{lce?? Pokračoval jste ve vojenské kariéře nebo jste zvolil civilní život? Po v{lce jsem přemýšlel, co budu dělat d{l a již jsem byl rozhodnutý nastoupit na vojenskou akademii s tím, že zůstanu d{l v arm{dě. Moje nast{vající s tímto rozhodnutím však nesouhlasila. Takže jsem v roce 1946 z arm{dy odešel a pokračoval v civilním životě<
14
Je ironií osudu, že z pětašedes{ti tanků 1.československé tankové brig{dy z SSSR se podařilo k bran{m Pražského Hradu v květnu 1945 dorazit jen třem tankům, prvním byl tank č.603 rotného Šer{ka, druhý tank č.725 rotného Klabana a třetí tank 040 podporučíka Griga. Učebnice dějepisu však ž{dného z nich nezn{. Autor: podpraporčice Helena Suralov{
15
Operace TELEPORT V souladu s pl{nem činnosti velitele
73.tpr
byl
taktickým
pod
n{mětem
proveden ve dnech 12.-13. května 2010 št{bní n{cvik s cílem
provést
pl{novací zpl{nov{ní TELEPORT
úplný
proces
ke
operace 01/10
na
rozvinutém místě velení. Úkolem št{bu bylo zpl{novat kombinovaný přesun praporu za podpory prostředků ASVŘ. Za pěkného vojenského počasí št{b provedl analýzu možností přepravy osob a techniky jak po železnici, tak po vlastní ose. Byla schv{lena nejlepší varianta, na z{kladě které byl zpracov{n dílčí rozkaz velitele 73.tpr. Pomocí prostředků
ASVŘ
byla zpl{nov{na poř{dkov{ služba
a
výstupní
zabezpečení komunikaci.
sestava
přesunu
po
Příslušníci
oddělení logistiky zpracovali veškeré potřebné dokumenty dle INA. Cíle a úkoly št{bního n{cviku byly splněny. Prapor je připraven zpl{novat přesun na vzd{lenost do 300km.
16
Výcvik v přepravě po železnici Další z hlavních zaměstn{ní 73. tankového praporu letošního roku proběhlo na železniční vlečce v Hlubočk{ch. Jednalo se o n{cvik nakl{dky a vykl{dky kolové a p{sové techniky, což patří k nejsložitějším úkolům přepravy vojsk po železnici. Výcviku
v praxi
předch{zela příprava,
teoretick{
během
níž
byli příslušníci praporu sezn{meni
s typem
a
označením železničních vozů,
jejich
nosností
a
rozměry, dalšími
technickými daty, kter{ budou v praktické č{sti potřebovat. souč{stí
teoretické
s bezpečnostními
přípravy
bylo
také
opatřeními při výcviku
sezn{mení v přepravě
všech po
Nedílnou účastníků železnici a
zopakov{ní sign{lů pro nav{dění vozidel. Praktick{ č{st probíhala v termínu 3. – 4. května 2010. Po oba dny byl výcvik zah{jen odstrojením a přípravou vagonů. Poté se již plynule střídaly jednotky praporu
s přidělenou
technikou
ve
v nakl{dce
a
výcviku vykl{dce.
V průběhu prvního dne se jednalo o techniku kolovou, takže jsme mohli sledovat najíždění Tater T -815, T 810, PV3S, UAZů a činnost velitelů a řidičů. Druhý den probíhala
nakl{dka
a
vykl{dka bojové techniky – BVP, mostního tanku a modernizovaných tanků
T 72M4 CZ. U posledně
17
jmenované techniky je přeprava po železnici o to složitější, že p{sy techniky mají přesah přes železniční vagon a je tedy složitější s ní manipulovat a spr{vně ji na daný typ železničního vozu umístit. Souč{stí výcviku bylo také upevňov{ní vozidel, aby nedošlo k jejich posunu během převozu. „Přeprava po železnici je nedílnou souč{stí výcviku pozemních jednotek. Využív{ se zejména při transportech techniky na delší vzd{lenosti nebo při přesunu většího počtu techniky například na cvičení či vyvedení vojsk do vojenských výcvikových prostorů. U 73. tankového praporu si výsledky tohoto zaměstn{ní ověříme již v červnu, kdy bude probíhat nakl{dka techniky na Dny pozemního vojska Bahna 2010“ uvedl z{stupce velitele praporu. Autor: podpraporčice Helena Suralov{
18
Komplexní výcvik 10.-14.5. v Jeseníkách Výcvik začal v pondělí 10.5. , kdy jsme si všichni účastníci nastoupili u zbrojního skladu v naší pos{dce. Výcviku se účastnila prakticky kompletní třetí četa 1.RÚU, tři instruktoři pod vedením nrtm. Buri{nka a dva řidiči z roty logistiky s dvěma tatrami T-810. Na tatry jsme naložily potraviny a veškerý materi{l a provedli jsme n{stup, kterým jsme zah{jili toto zaměstn{ní. Nastoupili jsme a j{ jsem provedl rozdělení čety do tří přibližně stejných skupin. Každé této skupině byl přidělen jeden instruktor. Poté provedl nrtm. Buri{nek poučení o bezpečnostních opatřeních a sezn{mil n{s s průběhem cvičení. Po tomto poučení jsme nasedli na tatry a vyrazili jsme směr Jeseníky. N{š cíl byl v okolí města Kr{líky. Po hodině a půl cesty jsme dorazily do okolí města Kr{líky, kde jsme na určených místech začali vysazovat jednotlivé skupiny. Každ{ skupina byla vysazena na stanoveném místě se svým určeným instruktorem a dostala od nrtm. Buri{nka papírek s trasou s body, které je nutno projít. Úkolem každé skupiny bylo do středy dojít na chatu Sedlovku, kde byl cíl pro všechny skupiny. J{ jsem členem třetí skupiny, kter{ přišla na řadu jako poslední. Naše místo vysazení bylo u obce Velk{ Morava. Zde byla naše skupina vysazena, vzali jsme si výstroj, doplnili jsme si z{soby jídla a vyrazili jsme na cestu. Tatry se vydali na chatu Sedlovku, kde byly v pohotovosti, kdyby bylo potřeba někoho st{hnout. Poté co tatry odjely a upravili jsme si batohy a vyrazili jsme na cestu. Počasí nebylo moc dobré, protože bylo pod mrakem a vypadalo to, že každou chvíli začne poř{dně pršet. Začali jsme pomalu stoupat do kopců. Naše trasa dnes vedla přes Sklennou-chata Babuše-Podbělka-Stříbrnické sedlo-na Kralický Sněžník, kde jsme si dali přest{vku. Podívali jsme se tady k pramenu řeky Moravy. Na hoře na Kralickém Sněžníku se hodně ochladilo a začal foukat studený vítr a byla tady poř{dn{ mlha. Po chvilce odpočinku jsme opět vyrazily na cestu. D{l jsme pokračovali po trase Stříbrnické Sedlo-Nad Adéliným pramenem-chata
19
N{vrší-Stříbrnice. Zde jsme se zastavili k další přest{vce. Koupili jsme si něco na pití a najedli jsme se. Jak jsme sestoupili z hřebenů, tak se vyjasnilo a do konce začalo svítit slunce. Po přest{vce jsme opět pokračovali d{l směrem na Staré Město-Brannou a den jsme zakončili kousek za Branou v lokalitě Přední Alojzov, kde jsme první den přespali. Ulehli jsem kolem des{té hodiny večer, poté co jsme si postavili přístřešky. Kdo chtěl, tak se najedl a šli jsme sp{t. Za dnešek se n{m podařilo ujít 35 km a to si myslím, že se z{těží kolem 20kg, kterou jsme každý minim{lně měli, a kdy jsme museli překon{vat velk{ převýšení se změnami počasí, byl to solidní výkon. Druhý den jsme r{no vstali kolem osmé hodiny. Udělali jsme si jídlo a sbalili jsme t{bor a kolem dev{té jsme vyrazili na cestu. Vyrazili jsme z Předního Alojzova na Zadní Alojzov-Josefovu chatu-potok Hučava-U Vozky, kde jsme si po n{ročném stoup{ní dali přest{vku. Bylo pomalu cítit, že síly začínají pomalu ubývat. Po přest{vce jsme pokračovali d{l na Vřesovou stud{nku-Bílý sloup n a Č ervenohorské sedlo, kde jsme si dali další přest{vku na jídlo a hodinu jsme si tady odpočinuli. Proběhlo ošetření puchýřů a výměna ponožek. Po odpočinku jsme pokračovali d{l po trase nad Petrovkou-Kamzík-chata Švýc{rna, kter{ byla dnešním cílem naší cesty. Po tom, co jsme vystoupali na Švýc{rnu, tak se počasí zhoršilo a padla mlha a začal foukat silný vítr a přehnala se dešťov{ přeh{ňka. Rozvinuli jsme t{bor, udělali jsme si jídlo a šly jsme sp{t, protože dnešní den byl ještě n{ročnější v překonaném převýšení. Dnes jsme ušli trasu dlouhou 33,4 km. R{no jsme vstali kolem osmé hodiny. Nasnídali jsme se, sbalili jsme si věci a vyrazili jsme na cestu. Počasí bylo nevlídné. Byla hust{ mlha, foukal vítr a lehce mrholilo. Vyrazili jsme ze Švýc{rny směrem na rozcestí pod Pradědem. D{l jsme pokračovali na Ovč{rnu potom kolem horské chaty Sabinky a pokračovali jsme d{l k vodop{dům Bílé Opavy.
20
Rozhodli jsme se, že vodop{dy projdeme po žluté stezce. Tahle trasa je sice značně n{ročnější, ale je možno si takhle vodop{dy lépe prohlédnout. Cestu přes vodop{dy tvoří mnoho mostků, žebříků a schodů. Tato žlut{ stezka byla opravdu dost n{ročn{ a museli jsme d{vat pozor, abych ne uklouzli na mokrých kamenech. Protože p{d z těchto výšek, které jsme místy překon{vali by mohl být velmi nebezpečný. Vodop{dy byli opravdu pěkné, teklo zde hodně vody, tak se bylo na co dívat. Co jsme prošly celou rezervaci Bílé Opavy vyšli jsme na hlavní cestu směrem na Karlovu Stud{nku, kde jsme si dali oběd. Po obědě jsme vyrazili z Karlovy Stud{nky na poslední č{st naší cesty na chatu Sedlovku. Kam jsme dorazili kolem čtvrté hodiny odpoledne.Všichni jsme měli radost, že jsme konečně v cíli naší cesty a že si odpočineme. Za dnešek jsme ušli 16,6 km. Na chatě jsme se ubytovali a začali jsme chystat jídlo. Koupili jsme kuřata, vykostili jsme je okořenili jsme je a zabalili jsme je do alobalu a dělali jsme je nad ohněm na provizorním grilu, který jsme postavili. Kdo chtěl tak si na ohni opekl klob{sky. Jak se setmělo, tak jsme se přesunuli do chaty. Šli jsme brzy sp{t, protože jsme byli všichni dost unaveni. R{no jsme vstali v devět hodin, nasnídali jsme se a vyrazili jsme na pochod do o kolí chaty Sedlovky. Vyrazili jsme směrem na Vrbno pod Pradědem d{l potom na Ludvíkovice a potom na kótu na Vyhlídce a zp{tky na chatu Sedlovku. Každ{ skupina měla určený okruh, který prošla. Dnes jsme ušli 15 km. Tak, když to shrnu za celé čtyři dny jsme nachodili 100,2 km. Do večera už jsme měli volno a každý využil volné chvíle jak uznal za vhodné. V p{tek r{no jsme vstali v sedm hodin, uklidili jsme chatu a naložili jsme všechny věci na tatru. Zhruba v devět hodin jsme vyrazili na cestu zp{tky do pos{dky kam jsme dorazili kolem des{té hodiny. Myslím, že tento výcvik se podařil a myslím si, že všichni zúčastněni podali dobré výkony a napl{nované trasy prověřili naše fyzické schopnosti. Takže jsme si zase mohli vyzkoušet co zase vydržíme. Tímto bych chtěl poděkovat týmu instruktorů v čele s šrtm. Buri{nkem, že n{m připravili pěkné trasy a napl{novali celý výcvik, který proběhl naprosto bez sebemenších problémů. za 1RÚU pprap. Petr Pírek
21
1.tanková rota pod vodou Po předchozím výcviku, na plaveckém bazéně v Olomouci se z{chranným přístrojem ZP 10M( dýchací přístroj) nav{zali naši příslušníci z 1. tankové roty na dovednosti, které si v jeho průběhu osvojili a pokračovali v přípravě a zvl{dnutí obsluhy při výcviku v jízdě tanků pod vodou na pracovišti UJCTPV ve Vyškově. Cílem bylo zdokonalit tankové os{dky v praktické činnosti při opuštění tanků, procvičit sign{ly a jejich praktické použív{ni při zatopení a opuštění vozidla a navyknout si na pobyt v uzavřeném, stísněném, zatopeném prostoru v hloubce kolem 5 metrů. Aby k tomuto výcviku vůbec mohli přistoupit, bylo nutné, aby příslušníci roty absolvovali zaměstn{ní na plaveckém bazéně , předn{šku z fyziologie a takzvanou přípravu na sucho, kter{ byla zaměřena na to, aby byla činnost při opouštění tanků perfektně zvl{dnut{ a výcvik na UCJTPV probíhal bez nedostatků. Samotn{ praktick{ č{st se skl{dala z několika č{stí. První dva dny byly věnov{ny navyk{ní na působící tlak. Další č{stí byl výcvik v hydrokomoře, kde probíhala simulace zatopení vozidel. Samotný výcvik v maketě střeleckého prostoru a prostoru velitele tanku probíhal v posledních dvou dnech. Rizika nejsou zanedbateln{. Při nevyrovn{ní tlaku může dojít k prasknutí či poranění ušních bubínků. I přesto je však jednou za rok tento výcvik pro naše tankisty příjemným zpestřením a sami jej označují jako jedno nejzajímavějších zaměstn{ní.
22
Rakety „odvetného“ opatření na Libavé Rozlehlost a členitost současného vojenského výcvikového prostoru Libav{ skrýv{ dodnes nejedno zapomenuté místo. Počínaje například opuštěnými břidlicovými lomy u Velké Střelné, zbytky kostela v zaniklé obci Jestř{bí a d{vno zapomenutých domů na Barnově až po palebn{ postavení raketových oddílů bývalé sovětské arm{dy, které svými bojovými raketami vybavenými jadernými hlavicemi byly připraveny zas{hnout určen{ místa evropských st{tů NATO z{padně od hranic tehdejší Československé socialistické republiky. Historie
operačně-
taktických
raket
s prodlouženým dosahem, které
byly
umístěny,
na
Libavé
začín{
v roce
1983, když byla v tehdejším Sovětském svazu sestavena 122. raketov{ brig{da a z{hy raketovými
vyzbrojena komplety
9K76B Temp-S. Současně s jejím vznikem na území Československa sovětští důstojníci vybírali kas{rna, do kterých by se 122.rakterov{ brig{da ze Sovětského svazu přemístila. Všechny tyto přípravy byly důsledkem přijetí tzv. dvojího rozhodnutí NATO v roce 1979 o rozmístění 572 střel s plochou drahou letu a raket Pershig 2 na území některých evropských st{tů NATO, jako Německ{ spolkov{ republika, Velké Brit{nie, Belgie, Nizozemí a It{lie, přistoupil bývalý Sovětský svaz v roce 1983 k realizaci tzv. odvetných opatření. V r{mci těchto opatření kromě jiného došlo k rozmístění tzv. operačně-taktických raket s prodlouženým dosahem na území Československa a při výběru z míst jejich umístění, padla volba na vojenský prostor na Libavé. Pro týlové umístění 122.raketové brig{dy byly vybr{ny Hranice na Moravě s tím, že kas{rna Jaslo musí opustit 11. dělostřeleck{ z{kladna Československé lidové arm{dy
a zabezpečovací jednotky 331. těžké
dělostřelecké brig{dy.Bylo téměř veřejným tajemstvím, že československé jednotky musí vyklidit kas{rna pro sovětskou arm{du, ačkoliv se ofici{lně tvrdilo, že kas{rna Jaslo mají projít gener{lní opravou. Československé
23
jednotky tak čekal smutný a ponižující odchod stejně jako motostřelecké útvary v roce 1968, když musely vyklidit pos{dku Milovice, kter{ byla sídle arm{dy již před druhou světovou v{lkou.Samotný příchod sovětské jednotky byl velmi zvl{štně načasov{n, protože první vozidla počala najíždět v brzkých ranních hodin{ch na štědrý den 24.prosince 1983.O jakou jednotku se ve skutečnosti jednalo neměl tehdy nikdo pochopitelně sebemenší tušení. Sovětsk{ 122.raketov{ brig{da byla vybavena 24 odpalovacími zařízeními, měla 39 bojových raket, 15 raketových přepravníků a 13 cvičných raket.Raketový komplex kr{tkého doletu, s vojenským označeným
9K76B
Temp-S, v ČSSR často zv{n jako OTR-22 a v NATO pod kódem SS-12M „Scaleboard B“, představoval raketovou zbraň o doletu 900 km, s možností využití tříštivo-trhavé, chemické
či 500 kilotun jaderné hlavice. Jen pro
porovn{ní, první atomov{ bomba s n{zvem „Little Boy“ svržen{ na Hirošimu 6.srpna 1945 z amerického bombardéru B-29 „Enola Gay“ měla ekvivalent mezi 13 a 18 kitotun a v důsledku její exploze zahynulo na 140 tisíc lidí. Další jadern{ puma s n{zvem „Fat Man“ svržen{ 9.srpna na Nagasaky rovněž z amerického bombardéru B-29 byla o síle až 21 kilotun si vzala životy 74 tisíc lidí. Zvl{štní byl i způsob velení této raketové brig{dě, protože nebyla souč{stí Střední skupiny sovětských vojsk a tudíž podléhala přímo staršímu představiteli hlavního velitele spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy při
MNO
ČSSR,
ovšem
mimo
možnost
velení
Gener{lního
št{bu
Československé lidové arm{dy. Raketov{ brig{da se dělila na tři oddíly, z nichž dva byly bojové, a třetí byl výcvikový. Bojový oddíl měl tři startovací baterie a jednu baterii technickou. V případě každé bojové baterie
pak
měla
po
třech
odpalovacích
mobilních zařízeních po jedné raketě OTR-22. Vlastní brig{da
palebné
postavení
vybudované
měla
raketov{
prostřednictvím
Československé lidové arm{dy ve Vojenském výcvikovém prostoru Libav{, některé prameny dokonce hovoří o nasazení vojenských vězňů. Pro odpalov{ní raket byly vybudov{ny v různém stupni vybavenosti, a jak již bylo uvedeno, prostřednictvím jednotek Československé lidové arm{dy, tři palebn{ postavení. V době míru byl vždy jeden ze dvou bojových oddílů pověřen bojovou pohotovostí. Každ{ ze tří
24
baterií pohotovostního oddílu tak zaujala jedno z palebných postavení na Libavé a to postavení Jih - Zelený Kříž, postavení Sever - Star{ Voda a postavení Z{pad - Př{slavice . Z důvodu snadnějšího maskov{ní jsou are{ly umístěny ve starším lesním porostu, stranou jakékoliv než{doucí pozornosti. Z bezpečnostních důvodů jsou palebn{ postavení také mimo jakékoliv potenci{lní ohrožení při cvičných střelb{ch, proto byly jednotlivé palposty vybudov{ny spíše v okrajových č{stech výcvikového prostoru. Jednotlivé stavby palebného postavení jsou vždy typizované, avšak rozložení objektů v terénu se striktně řídí místními podmínkami. Na území VVP Libav{ jsou palebn{ postavení umístěna na n{horních rovin{ch na výrazných elevacích. Pochodov{ osa při přesunech techniky z hranických kas{ren Jaslo do VVP Libav{ byla stanovena v trase Hranice - Partutovice - Lipn{ - Potšt{t a poté zaujetí přiděleného palebného postavení. Are{l palebného postavení je rozdělen na č{st týlovou, kter{ leží u asfaltem zpevněné příjezdové komunikace, ovšem mimo oplocení vlastní bojové č{sti. Týlov{ č{st poskytovala z{zemí pos{dk{m držícím pohotovost, byly zde dva zděné ubytovací bloky se světnicemi pro mužstvo včetně soci{lního zařízení, kuchyň, jídelna, budova kotelny, n{drže na automobilní PHM, sklad materi{lu. Důstojníci byli ubytov{ni v samostatné budově, s pokoji pro dvě osoby. Celkov{ ubytovací kapacita týlového zabezpečení postačovala odhadem maxim{lně pro 100 osob. Bojov{ č{st palebného postavení byla po obvodu oplocena dr{těným pletivem na betonových sloupcích. V tomto oploceném prostoru účelové komunikace spojují vždy 6 neprůjezdných zodolněných podpovrchových prefabrikovaných úkrytů typu „Granit“ se šesti odpalovacími plochami. V úkrytech byly gar{žov{ny odpalovací zařízení a ostatní důležit{ technika. Objekty jsou uzavíratelné těžkými neplynotěsnými pancéřovými vraty s malými vr{tky pro vstup obsluhy ve spodní č{sti, nouzový východ z objektu zcela chybí. Interiér objektu byl osvětlen elektrickými z{řivkami, zajištěna byla ochrana protipož{rními hl{siči a hromosvodem i č{stečn{ ventilace. Objekty „Granit“ byly v palpostu rozmístěny po dvojicích, buď dva vedle sebe podélně (Star{ Voda, Př{slavice, osov{ vzd{lenost mezi úkryty 70-75 m), anebo
vjezdy
navz{jem
proti
sobě
s
mezilehlým
vyasfaltovaným
manipulačním prostorem (Zelený Kříž, vzd{lenost port{lů 60 m). Oddíly se v pohotovosti na palebných postaveních střídaly v měsíčním cyklu, po pohotovosti se startovní baterie odstupujícího oddílu přesunuly zpět do kas{ren v Hranicích, kde probíhalo ošetření techniky a teoretick{ školení
25
pos{dek. Výcvikový oddíl kromě samotného výcviku poddůstojníků pos{dek v kas{rn{ch Jaslo často z Hranic vyjížděl na terénní cvičení ve VVP Libav{, cvičení občas probíhalo i na palebném postavení Jih (Zelený Kříž). Výcvikový oddíl nebyl zařazen do pohotovostního systému, v případě v{lečného stavu s ním však bylo kalkulov{no. Nelze dnes zatím zcela přesně říci na jaké cíle byly rakety 122.raketové brig{dy zaměřeny, ale je nesporným faktem, že jejich postavení nebylo pro NATO ž{dným tajemstvím díky satelitnímu sledov{ní. Sami příslušníky sovětských raketových jednotek si byli vědomi odvetného úderu a předpokl{dali, že pokud neopustí palebn{ postavení do pěti minut, ček{ je jist{ smrt v podobě z{sahu odvetných úderů ze strany NATO. Raketové brig{dy umístěné v NDR předpokl{daly vystřelení jedné salvy, u raketové brig{dy na Libavé se dalo předpokl{dat, že by n{sledovala i druh{ salva, pokud by to bylo časově vůbec re{lné. Svého času například v Československu a to v osmdes{tých letech v časopisu „Z{pisník“ byl zveřejněn seznam cílů v republice, kam by měly dopadnout rakety NATO.Po Plzni, Hradci Kr{lové a Praze tam však řada skutečných cílů chyběla. Prostor Libav{ v něm pochopitelně nefigurovala, ale naopak, byla tam uvedena mal{ vesnička Doubravice u Nových Z{mků, které neměla ž{dný strategický význam a měla spíše širokou veřejnost odpoutat od palebných stanovišť sovětů na Libavé o níž se spekulovalo. K domněnk{m, že sovětské mobilní raketové jednotky jsou v lesním prostoru Nových Z{mků vedla i situace, že se v tamních opravn{m čas od času podobné vozidlo objevilo a bujné fantazii obyvatelstva byl d{n spekulativní prostor. Pokud můžeme s nads{zkou říci o nějaké
sovětské
jednotce, že měla od srpna 1968 do listopadu
1989
„dočasný pobyt“ na území Československé socialistické republiky, pak to byla 122.raketov{ brig{da. Když došlo k uzavření dohody o likvidaci raket středního a kr{tkého doletu ve Washingtonu 8.prosince 1987, bylo rozhodnuto o stažení této sovětské jednotky zp{tky. A tak již od 25.února 1988, ironicky ke 40.výročí komunistického převratu v Československu, odjelo z Hranic na Moravě
26
prvních 19 mobilních odpalovacích zařízení s tím, že do 16.března téhož roku 122.raketov{ brig{da včetně jejího velitele podplukovníka Vjačeslava Granovskije opustila republiku definitivně.Zhruba do tří měsíců převzala československ{ strana palebn{ postavení Star{ Voda a Zelený kříž, jen poslední postavení Př{slavice obsadil ještě prapor oprav 31.tankové divize Střední skupiny vojsk a naše arm{da toto místo převzala až v dubnu 1990.V r{mci dohody mezi USA a SSSR byly všechny rakety zničeny do konce června 1989 v Sovětském svazu. Paradoxně však od roku 1989 bývalý vyšší důstojníci gener{lního št{bu tehdejší Československé lidové arm{dy jasně neuvedli, zda se skutečně na území bývalého Československa nach{zela jadern{ munice. Jednoznačnou odpověď na tuto ot{zku n{m přitom již 18.dubna 1991 poskytla zpr{va ČTK citující
prohl{šení
mluvčího
sovětského
ministerstva
zahraničí
Jurije
Gremického, že „sovětské jednotky rozmístěné v ČSSR disponovaly nevelkým množstvím jaderné munice a poslední byla stažena v březnu 1990“: Současný stav bývalého palebného postavení raket SS -12 sovětské 122.raketové brig{dy připomínají už jen stromy zarostlé „Granity“, asfaltové cesty a trosky d{vno opuštěných budov. To je vše, co n{m zůstalo jako dědictví vz{jemného jaderného zastrašov{ní dvou tehdejších velmocí, USA a SSSR. O tom, co zůstalo na postavení Př{slavice, Zelený Kříž a Star{ Voda se můžeme na str{nk{ch P{sovce vr{tit někdy příště. por.Martin Vaňourek
27
BĚŽECKÁ LIGA 2010 Běžeck{ liga SpS je seri{l běhů poř{daných arm{dou ČR. Jde z větší č{sti o krosové běh{ní. Novinkou je hlavně to, že z{vod není otevřený pro celou AČR, ale pouze pro 7. mb. Účastníků je proto méně než je obvyklé, ale zato se seri{lu účastní kvalitní výběr. Jednotliv{ kola jsou rozložena v období od dubna do října. Z{vodníci se postaví na start pětkr{t za celý průběh seri{lu. Dne 9.4. se př{slavičtí voj{ci zvučných jmen, jako rtn.Wurst, rtm.Vrba, rtm.Kokeš, rtn.Fil{k, rtn.Němčanský, rtn.Machýček, zúčastnili prvního kola poř{daného 15. ženijní brig{dou v Bechyni. Délka trati nebyla příliš dlouh{, ale technicky n{ročnější. Celkem 7,7 km v lesním terénu na zpevněných cest{ch bylo ve finiši zakončeno překvapením, 300 schodů s převýšením z 10m n.m. na 170m n.m. V cíli jsme si všichni potř{sli pravicí po dobře zvl{dnutém z{vodě. Výsledek prvního kola : kategorie 22-30 let čas
v kateg.
celkem
ročník
rtn.Wurst Milan
0:29:19
2
2
1982
rtm.Vrba Ivo
0:30:36
3
5
1980
rtn.Fil{k Marek
0:36:07
9
18
1985
rtn.Němčanský J.
0:36:18
10
19
1981
rtn.Machýček A.
0:38:55
12
25
1983
_______________________________________________________ kategorie 31-40 let čas rtm.Kokeš Jiří
0:36:42
v kateg.
celkem
9
21
ročník 1974
_______________________________________________________ Další kolo n{s ček{ 25.5. v 13.db Jince, už jsme netrpělivý co n{m připravili za překvapení.
28
Když se řekne marathón Dne 27. března 2010 jsme se v sestavě rotný Milan Wurst, rotmistr Ivo Vrba, rotmistr Jiří Kokeš zúčastnili Hervis ½ marathonu Praha ( délka tratě 21,0975 km) a 9. května 2010 Prague International Marathonu, délka tratě 42,125 km. Druhý jmenovaný je nazýv{n nejbezpečnějším marathónem na světě a to z důvodu zvolení Prahy za dějiště policejního mistrovství Evropy pro rok 2010. Z{stupci sportovní organizace policie ČR, Unitop, uspoř{dali tuto prestižní ud{lost ve spolupr{ci s Prague International Martathonem. Naši příslušníci byli zařazeni do kategorie z{chranných a bezpečnostních složek, kterými jsou policie, arm{da, z{chrann{ služba a městsk{ policie. Rok 2010 je však pro všechny účastníky z{vodící na těchto tratích rokem významným.
Z dochovaných zpr{v víme, že před 2 500 lety shrom{ždila persk{ arm{da odhadem 150 000 voj{ků a vpadla do Řecka, aby potrestala Athény za spoluúčast v Ionském povst{ní. Roku 490 př. n. l se obě arm{dy setkaly nedaleko Marathonu, malé vesničce severně od Athén. I přes výraznou početní převahu
perské
arm{dy
vyhr{li
bitvu u Maratonu Athéňané. Ačkoliv historické zdroje jeho jméno neuv{dějí, legenda řík{, že statečný Athéňan Feidipés, kr{tce poté, co uběhl 40 km z bojiště do Athén, aby ozn{mil vítězství Řeků, vyčerp{ním zemřel. Tento smutný konec n{s na výše zmiňovaných marathónech nečekal. ½ marathón jsme zdolali v těchto časech: rtn. Milan WURST
1:18:09 / 4. místo – arm{da
rtm. Ivo VRBA
1:23:42 / 8. místo – arm{da
rtm. Jiří KOKEŠ
1:36:20 / 21. místo – arm{da
Soutěž jednoznačně ovl{dli Keňané, vítězný Joel Kemboi Kimurer finišoval ve větrném počasí ve světovém čase 1:00:09 hod. Druhý zmiňovaný marathón absolvovali dva příslušníci praporu, přičemž Milan Wurst běžel marathón ve čtyřčlenné štafetě. Převzal hrdě nejtěžší úsek a to posledních 12,125 km a zdolal ho v rekordním čase 42:50:00 a štafetu ukončili na druhém místě. Jirka Kokeš zaběhl marathón cel{ a to v kr{sném čase 3:29:35, v r{mci arm{dy z toho bylo kr{sné 6. místo. zpracoval: instruktor rotmistr Jiří Kokeš
29
Ženijní četa cvičila na Libavé Ve dnech 19.-30. dubna jsme jeli na výcvik v OTM (ostré trh{ní a minov{ní). Tohoto výcviku se účastnili i ženisté ze 7. mechanizované brig{dy a také ze 152. a153. ženijního praporu.První týden se organizoval výcvik pouze se cvičnou ženijní municí. Před každým ostrým trh{ním či minov{ním musí proběhnout výcvik se cvičnou municí a přezkoušení z teoretických a praktických znalostí. První týden jsme byli ubytov{ni ve srubovém t{boře Smilov. Hned první den n{s čekalo sezn{mení s adjustační dr{hou a prakticky jsme si zopakovali jak se klade jednotliv{ mina. Když člověk šmatle asi po 800m dlouhé dr{ze s minou, to si pak velmi rychle vzpomene jak je mina těžk{.¨Další dny jsme pokl{dali minové pole rojnicovým způsobem, což jistě všichni zn{te, a pak i minovým provazcem. To už je trošku n{ročnější, protože se plazíte asi tak 40 m s oběma minami, zapustíte je, zamaskujete a zase plazením zpět. Obzvl{ště když toto cvičiště spíše připomín{ smetiště je tento úkol n{ročnější než by se na první pohled mohlo vůbec zd{t. V tématice trh{ní jsme se zaměřili na trh{ní dřeva, vytvoření stromové z{seky, trh{ní železobetonu a pr{ci s n{razovým zemním vrt{kem. První týden jsme zakončili testem se znalostí z trhavin,min, postupy pokl{d{ní minových polí a bezpečnostních opatření.Druhý týden OTM byl pro n{s o něco zajímavější a veselejší. Už jsme pracovali s ostrou municí a byli jsme ubytov{ni na Berounské; a co si budeme povídat, možnost se každý den osprchovat a dojít si r{no na „porcul{nový“ z{chod v{m hned zvedne n{ladu. První den druhého týdne začal uk{zkou výbuchu jedné protitankové miny PT MI Ba II (8 kg trhaviny). a potom jsme se rozdělili na dvě čety. My „sedmička“ jsme zůstali na ŽC Čepka a 152. se s 153. se přesunuli o kousek d{l minovat. Rozvinuli jsme si elektrické roznětové sítě, abychom je měli připravené na odpoledne. Poté jsme ničili beton a ocel speci{lním n{loživem. Odpoledne n{m druh{ četa přivezla miny z minov{ní a my jsme je ničili.V úterý jsme dělili okop pro tank pomocí n{loživa a odpoledne jsme opět ničili miny od druhé čety. Třetího dne n{s čekalo položení minového pole rojnicovým způsobem a tentokr{t už s ostrými minami. Po obědě jsme udělali a vytyčili průchod v minovém poli. To je činnost, kterou ž{dný ženista nem{ r{d. Při plazení m{te totiž na opasku spoustu vybavení a materi{lu, které se v{m při plazení dostanou pod břicho což je velmi ale velmi iritující. Ve čtvrtek jsme minovali pomocí provazce a odpoledne jsme vyzvedli vlastní minové pole taktéž pomocí provazce, což si někteří z n{s zkusili poprvé.Naštěstí n{m celé dva týdny př{lo počasí, nepršelo a my se nemuseli plazit v dešti a bahně. nrtm.Spasov{ Adriana
30
Výcvik družstev radiačního a chemického průzkumu 73. tankového praporu, 72. a 71. mechanizovaného praporu Ve dnech 10. a 11. května 2010 proběhl výcvik družstev radiačního a chemického průzkumu zaměřený na přípravu k soustředěnému výcviku s ostrými otravnými a radioaktivními l{tkami na terénním pracovišti Kamenn{ chaloupka. Výcvik s ostrými otravnými l{tkami a radioaktivními l{tkami je nejvyšší stupeň odborného výcviku, který chemik může dos{hnout. První den se výcvik točil st{le jen okolo přístrojů a detekčních prostředků, kde si družstva vyzkoušeli pěší průzkum. Družstva 71. a 72. mpr se seznamovali
Družstvo RCHP z 71.mpr
Družst vo RCHPz při chemickém průzkumu nezn{mého vzorku
s novějším dozimetrickým přístrojem DP-86. Po poč{tečních problémech s metodikou a samotným skloubením činnosti všech členů družstva při pěším průzkumu, bylo dosahov{no standardních výkonů.Ot{zky OPZHN a chemického zabezpečení jsou st{le opomíjeny, i když pro činnost vojsk jsou z{sadní. Co dělat, když naleznete nezn{mou l{tku nebo kontejner popsaný podivnými čísly? V civilu byste volali hasiče, ale v bojové činnosti? Budete volat chemiky. Družstvo RCHPz i ze zastaralým vybavení je schopné zjistit druh a rozsah zamoření, provést vytýčení zamořeného prostoru (popř. najít objížďku) a odebrat vzorek půdy a vody. Další specializací je dozimetrick{ a chemick{ kontrola kontaminovaných vojsk a KRS, což je kontrolně roztřiďovací stanoviště u úplné dekontaminaci osob a techniky.
31
Družstva 73. tpr, 71. a 72.mpr jsou vybavené vozidlem BRDM-2rch, které kromě speci{lní n{stavby m{ i zbraňový systém - kulomet PKT. Druhý den byl zaměřen na odbornou taktickou přípravu – radiační a chemický průzkum s využitím vozidla BRDM-2RCH. Družstvům byli určeny dvě trasy – jedna na opakov{ní pěšího průzkumu a jedna na průzkum ve vozidle. Další stanoviště bylo radiační a chemické pozorov{ní. Družstva se zhostili odborných úkolů velmi svědomitě a odvedli vynikající pr{ci.
S n{mi se chemických a jaderných zbraní nemusíte b{t
32
Beseda o výživě V měsících dubnu a květnu probíhala na našem praporu série předn{šek zaměřen{ na zdravý životní styl nazvaných „Beseda o výživě“. Výživové poradkyně se snažily pouk{zat na nedostatky a přebytky dnešní doby, jaké na n{s působí vlivy a jak se můžeme proti těmto vlivům br{nit podstatnou č{stí díky racion{lní stravě, kvalitnímu pitnému režimu a lepšímu n{hledu na život samotný.Snažily se vštípit myšlenku, že je třeba se zaměřit na příčiny a prevenci, než-li na n{sledné důsledky. „Je stejně pošetilé kopat studnu až když přich{zí žízeň, jako starat se o zdraví až když přich{zí nemoc“Rukama výživových poradkyň prošlo celkem 168 voj{ků – z toho 152 mužů a 14 žen. Ačkoli se předn{šek zúčastnilo více lidí, ne všichni měli z{jem se změřit měřičem tělesného tuku. Po skončení předn{šek byly vyhodnoceny výsledky „Dotazníku vaší kondice“, který vyplňovali zúčastnění voj{ci. Jednalo se o 139 respondentů – z toho 128 mužů a 11 žen. Výsledky potvrdily předešlou myšlenku o prevenci, neboť většina voj{ků si je vědoma, že jejich zdravotní stav není ide{lní, ale nemají z{jem s tím něco dělat a naproti tomu, výsledky naměřených hodnot některých respondentů signalizovaly „zdvižený prst“ i u některých mladších voj{ků, ale pr{vě mladick{ lehkomyslnost je nech{vala být relativně
Uživáte léky?
chladnými.
4% 21%
Co se týče samotného vyhodnocení dotazníků, tak bylo sledov{no hned několik oblastí.
75%
Na ot{zku zda respondent cvičí
občas
ne
pravidelně
i v mimopracovní době odpovědělo 63 % „ano“ (88 VzP) a 37 % „ne“ (51 VzP). Přestože 75 % dot{zaných odpovědělo na ot{zku, zda užívají léky „ne“ a jen „mizivé“ procento bere léky
Výsledky měření tělesných tuků 2%
17%
pravidelně (nejčastější
6%
příčiny byly bolest hlavy, 31%
alergie, křeče, bolesti kloubů a obezita), tak výsledky na měřených tuků tolik
44% štíhlý
normální
plnoštíhlý
obézní
extrémně obézní
33
pozitivní nebyly. Šest procent dotazovaných bylo „štíhlých“ a 31 % „norm{lních“. Největší č{st dotazovaných se však nach{zela v oblasti „plnoštíhlý“ a 17 % VzP bylo „obézních“. Třem měřeným jedincům uk{zaly hodnoty odpovídající kategorii „extrémně obézní“. S tímto stavem jsou už spojeny akutní rizika vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění, cukrovky, rakoviny a dalších chorobných stavů. Nejedn{ se jen o podkožní tuk, ale i o tuk uložený na vnitřních org{nech a na stěn{ch cév. Souvisí s tím i přetučnělost jater a n{sledné zhoršené jaterní testy a zpomalený metabolismus tuků. N{sledkem tohoto usazov{ní se zhoršuje nejen zdravotní stav (v cév{ch je to pak ateroskleróza, srdeční a mozkové příhody, trombózy a plicní embolie), ale díky zpomalenému metabolismu se tuk nad{le ukl{d{ kam nem{ a hrozí obezita. Mezi respondenty se našli tací, kteří v dotazníku uvedli, že sami se cítí „silní“ a někteří dokonce „obézní“. Teorie je jedna str{nka, ale praxe je věc druh{. Naměřené hodnoty vypovídají o tom, že je nejvyšší čas začít dělat „něco na víc“. „Zdraví a tělo m{me jen jedno. Další den nelze jít do skříně a vyměnit si tělo. Bohužel s nimi musíme vydržet po celý život. A z{leží jen na n{s, jak se o ně postar{me a jaký život povedeme.“ Na obr{zku můžete vidět průchodnost cév a zvyšující se ateroskleróza (zan{šení cév) při špatném životním stylu.
V ot{zce zjišťující, které nemoci respondent m{, můžeme vytvořit tři z{kladní st{dia „buněčné podvýživy“ (tělo postr{d{ z{kladní živiny a n{sledkem toho se dostavují první příznaky buněčné podvýživy jinak zn{mé pod pojmem „civilizační choroby“). Do I. st{dia patří choroby lehčího charakteru – únava, nespavost, nervozita, bolesti hlavy, zad a kloubů.
34
Do II. st{dia patří – žaludeční problémy, p{lení ž{hy, alergie, ekzémy, astma, nadv{ha, vysoký a nízký krevní tlak, křečové žíly, migrény, gynekologické problémy a problémy Stádia buněčné podvýživy
s prostatou (s tím spojené cysty, myomy a polypy). 27%
Do III. st{dia patří velice
37%
z{važné problémy – srdeční a mozkové příhody, problémy 1%
se štítnou žl{zou a onkologick{ onemocnění. Výsledky uk{zaly, že 27 % VzP neuvedlo ž{dný
35% I. stádium
II. stádium
III. stádium
neuvedlo
problém a tudíž nebyly zařazení do ž{dné kategorie. Z těch, kteří odpověděli, spad{ 50 % do I. st{dia, 49 % do II. st{dia a 1 % do st{dia třetího. Množství vypité k{vy množství
%
1
1
1
1
4
5
22
26
1x týdně 2x týdně 3x týdně 1x denně
Množství vypitých tekutin za den
2x denně
30
35
16
19
6
7
3x denně
1l 2% více jak 2,5 l 28%
1 - 1,5 l 24% 2 - 2,5 l 46%
4x denně
Poslední, ale neméně důležitou
5x denně
6
7
zjišťovanou oblastí, byla kvalita pitného režimu. Pod pojmem
kvalitní pitný režim si lze představit 4 dcl vody na 10 kg v{hy + ½ litru vody
35
navíc vypité za jeden den a z toho 2/3 vody vypité v dopoledních hodin{ch. Naopak každ{ k{va n{m ubír{ z pitného režimu 2,5 dcl. Z dotazníků vyplýv{, že lidé s menším (až žalostně nízkým) pitným režimem naopak zvl{dnou okolo 5 k{v za den. 38 % respondentů k{vu nepije vůbec a 62 % dotazovaných pije k{vu a tekutiny takto:
Z celkového počtu zúčastněných (168 VzP) do doby kon{ní předn{šek (do 7:30 hod) vypilo 0,5 litru tekutin pouze 22 voj{ků. Ačkoliv v arm{dě by měli být jedinci zdatnější než je běžn{ populace, tak podle průzkumu se civilizační choroby nevyhnou ani této skupině lidí. Naopak na voj{ky jsou kladeny vysoké n{roky na fyzickou a psychickou odolnost jedince. Je veřejně zn{mo, že po n{maze je snížený imunitní systém jedince a tudíž je n{chylnější k různým onemocnění. Důležitou souč{stí výcviku by proto měla být regenerace – zotavn{ f{ze, kdy se všechny systémy vr{tí do norm{lu. Nejen velitelé družstev a jednotek, kteří jsou přímo zodpovědní za své lidi, by měli (pokud to není cílem zaměstn{ní např. přežití v tísni) voj{kům vytv{řet podmínky pro zmírnění n{ročného výcviku (pitný režim vs. pauza na z{chod) apod., ale i velení, které by nemělo pl{novat po vyvedení, nočních střelb{ch apod. další n{ročné výcviky. Bohužel mnohdy to ve složitém pl{novacím procesu ani jinak nejde. Ide{lem by bylo, tak jak je zvykem po zahraničních misích, absolvovat rehabilitace na vojenských zotavovn{ch, aby i voj{kům po n{ročných cvičeních bylo umožněno zregenerovat prostřednictvím plaveckých bazénů a široké nabídky služeb TVC Šibeníku Olomouc. por. Mgr. Jiří Proch{zka ve spolupr{ci s Helenou Mr{zkovou Dis.
36
Ohlédnutí za NRF-14 S posledním červnem se st{v{ minulostí i projekt NRF-14, na kterém se 73. tpr podílel spolu s 141. z{sobovacím praporem z Pardubic. R{d bych tedy cestou P{sovce poděkoval všem příslušníkům praporu, kteří se na NRF-14 podíleli v jakékoliv formě. Zvl{štní poděkov{ní patří kpt. Bohdanu Staňkovi za úsilí, které věnoval přípravě roty ochrany, jakož i všem příslušníkům roty ochrany, kteří odvedli velmi dobrou pr{ci jak při výcviku doma, tak i na cvičení v D{nsku. Stejně tak patří poděkov{ní četě podpory za servis, který po dobu výcviku poskytovala. V neposlední řadě bych nerad zapomněl na št{b NRF-14, jehož příslušníci odvedli neuvěřitelně mnoho administrativní a navenek neviditelné pr{ce, při které zpracovali stohy „nezbytných“ dokumentů. Takže ještě jednou všem bývalým příslušníkům NRF-14 děkuji za dobře odvedenou pr{ci pplk. Jiří Hrazdil
37
Výroční přezkoušení u 73. tpr Pr{vě skončila první č{st výročního přezkoušení, které jsou povinni se zúčastnit všichni voj{ci, pokud jim v tom nebr{ní dlouhodob{ nemoc, kurz, mise nebo mateřsk{ dovolen{. Termíny v měsíci z{ři jsou n{hradní a jsou určeny pro voj{ky, kteří se z opodstatněných důvodů nemohli zúčastnit ř{dných termínů. Připomín{m, že výroční přezkoušení se skl{d{ ze dvou č{stí – silov{ a vytrvalostní s jejich možnými alternativami. Všechny disciplíny musí přezkušovaný absolvovat v jednom dni. Jsou možné opravy, ale buď ještě ten den nebo v jiném termínu a to všechny disciplíny. Výročního přezkoušení v roce 2010 se do dnešního dne zúčastnilo 359 VzP – z toho bylo 329 mužů a 30 žen. Přezkoušení se „bezdůvodně“ nezúčastnilo 11 VzP. V těchto číslech jsou však st{le zakomponov{ni 2 příslušníci praporu, kteří odch{zejí nebo již odešli do civilu a to rtm. Rudolf Jan{ček (ZO mr) a rtn. Aleš Řezníček (rl) a jeden VzP, který ještě bude přezkoušen – tzn. že 8 VzP neodůvodnilo svou nepřítomnost na přezkoušení NTv, potažmo Veliteli praporu. D{le se navíc bude muset zúčastnit z{řijového termínu 1 VzP, kterému byla po přezkumu změněna zdravotní klasifikace C1 na A. Z již zmíněných 359 voj{ků, kteří se zúčastnili přezkoušení jich 353 splnilo a 6 voj{ků nesplnilo kritérium minim{lního počtu 50 bodů nebo minim{lního kritéria 20 bodů na vytrvalostní a 20 bodů na silovou č{st (sed/leh, kliky – 10 + 10 bodů). Po jednotk{ch pak výsledky přezkoušení vypadají takto:
1 - výtečně 2 - dobře 3vyhovující 4nevyhovující kurz nemocen C1 nezúčastnil mise mateřská dovolená
46 18
ZO 2.tr 3 1
6
0
5
7
10
29
5
1
3
66
0
0
0
2
2
0
2
0
0
6
0 2 0 1 0
0 5 1 0 0
1 0 0 3 0
0 3 1 2 0
0 3 0 1 0
0 2 1 1 0
1 0 2 0 2
0 0 0 0 0
4 2 0 3 0
6 17 5 11 2
0
0
0
0
0
2
2
1
0
5
CELKEM
73
10
39
32
61
96
44
9
41
405
1.RÚU
vr
rl
štáb
18 12
ZO mr 11 6
35 10
35 26
25 5
4 3
20 9
73. tpr 197 90
3.tr
obvaziště OMLT
38
Co se týče výběru disciplín tak z 329 mužů si zvolilo alternativu silové č{sti (shyby) 66 voj{ků a u žen to pak bylo 13 voj{kyň, které podstoupily výdrž ve shybu z celkového počtu 30 žen. Nejlepších výsledků pak dos{hli rtn. Pavel Vašina (vr) – 27 shybů a rtm. Dagmar Kol{řov{ (št{b) – 1 min 40 sec. Nejlepších výsledků v sed/lezích pak dos{hli rtm. Radek Rozložník (rl) – 68 a prap. Kateřina Stachov{ (št{b) – 55 leh/sedů a v klik{ch to byl nrtm. Pavel Dvorský (1.RÚU), který n{dherným výkonem 50 kliků dos{hl nejvyššího počtu za 30 sec. Ve dvan{ctiminutovém běhu zaběhli největší vzd{lenost prap. Stanislav Slint{k (vr) – 3400 m a za ženy rtm. Jarmila Dankov{ (vr) a por. Eva Nov{kov{ (št{b) shodným výkonem 2550 m. Plav{ní se nezúčastnila ž{dn{ žena a tak nejlepšího výsledku dos{hl v plav{ní pouze rtm. Ivo Vrba (3.tr) výkonem 3 min 39 sec. Výše jmenovaní se zasluhují nejen mé uznaní, ale obdiv i jejich kolegů. Celkové výsledky u našeho praporu pak ve grafickém vyj{dření vypadají n{sledovně:Je třeba dot{hnout výroční přezkoušení do konce avšak myslet již na
blížící
se
Výroční přezkoušení u 73.tpr
profesní kurz 1% 4 - nevyhovující 1%
C1 1% nemocen 4%
mise 0% nezúčastnil 3%
mateřská dovolená 1%
3 - vyhovující 16%
1 - výtečně 50% 2 - dobře 23%
přezkoušení, které proběhne v měsíci srpnu. Vím, že příprava jednotlivců utrpěla vzhledem k povodním a dalším důležitým úkolům, který se vyskytly a profesní přezkoušení pak ovlivněno dovolenýma, o kterých většina chce relaxovat, ale je potřeba si s{hnout do svého svědomí jak je na tom moje fyzick{ kondice a jak bude vypadat její stav po pr{zdnin{ch, popřípadě upravit jídelniček tak, aby nadbytečn{ kila, kter{ n{s loni netížila, zmizela neboť nedílnou souč{stí ovlivňují sportovní výkon. Už se na V{s těším. Brzy na viděnou< por. Mgr. Jiří Proch{zka
39
Naši malí velcí hrdinové To, že se pod pojmem „zdraví“ neskrýv{ pouze slovo, že to není jen symbolické označení něčeho, co je pro všechny samozřejmé, ale že m{ více než důležitý význam, ví na vlastní kůži n{vštěvníci, kteří se přišli 21. července podívat za voj{ky sloužícími u 73. tankového praporu v Př{slavicích. Jednalo se o skupinku dětí, které ve svém kr{tkém životě musely vybojovat ten nejn{ročnější z{pas. Všechny z nich svedly n{ročný boj se z{keřným n{dorovým onemocněním v různých form{ch výskytu. Všechny z nich svůj boj vyhr{ly a v současné době se vrací pomalu zpět do života. S tímto n{vratem jim pom{hají členové občanské sdružení HAIMA, kteří s nimi a s jejich rodiči prožívali trnitou cestu za uzdravením. Sdružení organizuje každoročně rekonvalescenční pobyty pro ty děti, které již mají akutní f{zi onemocnění za sebou a vrací se zpět ke svým rodičům, spoluž{kům, zn{mým. „Tyto čtrn{ctidenní „ t{bory“ mají za cíl zapojit děti zpět do života a utlumit vazbu rodič – dítě, kter{ je v průběhu léčení velmi siln{, řík{ jedna z vedoucích Věra Reichlov{. „ Lékaři i rodiče se bojí děti, které prodělaly akutní a udržovací onkologickou léčbu kamkoliv pouštět, protože berou pravidelně léky a je nutný lékařský dohled. Z tohoto důvodu vznikly rekonvalescenční pobyty, na něž spolu s dětmi jezdí lékař. Výhodou je rovněž fakt, že instruktory jsou lidé, kteří mají s daným typem onemocnění zkušenosti, takže se umí lépe vcítit do toho, co děti prožívají. Bez toho by to bylo o mnoho složitější“, dod{v{ Věra Reichlov{. V průběhu n{vštěvy se děti blíže sezn{mily s kolovou i p{sovou technikou praporu, měly možnost si prohlédnout BVP – 2 i jeho spojovací modifikaci zn{mou pod n{zvem „ Bečva“, viděly modernizovaný tank T 72M4CZ i jeho vyprošťovací verzi, velký z{jem u nich vzbudil mostní tank a přepravník mostů, Tatry T815, T810, různé typy dílen a v z{věru se s nimi toto stanoviště rozloučilo blikajícími maj{ky na zdravotnickém vozidle Landrover. Na druhém pracovišti si děti vyzkoušely lezecký trenažér JAKUB, kde pro ně byla připravena lanov{ síť a stěna, které za bedlivého dozoru instruktorů překon{vali. „Lezení bylo hezký, moc se mi líbilo. A nejlepší bylo, jak mě spouštěli, připadala jsem si jako pavouk“, hodnotila toto stanoviště mal{ Mína. Třetím a posledním pracovištěm se pro děti a jejich průvodce stala paintballov{ dr{ha. Děti si měly možnost vyzkoušet střílení z tohoto typu zbraní poprvé a moc se jim to líbilo. Z{věrem nezbýv{ než našim malým hrdinům popř{t mnoho sil a štěstí v dalším životě a to s vírou, že to špatné je již za nimi a ček{ je jen veselejší budoucnost. Autor: podpraporčice Helena Suralov{
40
Velitel 73. tankového praporu si Vás dovoluje pozvat na 2. ročník Dne Pásovce, který se uskuteční 26. srpna 2010 v areálu posádky Přáslavice.
Program: do 09:00 h
příjezd do posádky
09:30 – 10:00 h
přivítání na Posádkovém domě armády
10:00 – 11:30 h 11:40 – 12:20 h
ukázka prostor a techniky ukázka pinballové dráhy a lezecké stěny JAKUB přesun na SBV Přáslavice
12:30 h 13:00 – 14:00 h
ukázka střeleb z tanku T 72M4CZ – plná ráž, PTŘS
Svou účast, prosím, potvrďte do 19. srpna 2010 pprap. Helena SURALOVÁ, alc. 407 710, mobil: 724 692 923
41
42
