DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TÉMA I (2.SEMINÁŘ) TÉMATICKÁ OBLAST:

DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA

VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TÉMA I (2.SEMINÁŘ)

TÉMATICKÁ OBLAST: PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

2010-2012 STUDIJNÍ MATERIÁL PRO SEMINÁŘ

VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ (CZ.1.07/3.2.13/01.0018)

Tento text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Vypracoval: ©. Jan Pavlíček, doc. Ing. CSc., Brno, březen 2011 ©. Václav Zemánek, Ing. Arch., Brno, březen 2011

Tato skripta vznikla jako součást projektu VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ, reg. č. projektu CZ.1.07/3.2.13/01.0018. WWW.VZDELAVANIMKEKVALITE.CZ

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

2(26)


OBSAH: 1.

Úvod

2.

Historický pohled na vývoj měst 2.1

3.

Vývoj územního plánování a stavby měst po 1. světové válce 3.1

4.

Stavebně umělecké slohy

Aténská charta

Vývoj územního plánování a stavby měst po 2. světové válce 4.1

Zákon č.280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí

4.2

Zákon č.84/1958 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí

4.3

Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu tzv. „Stavební zákon“

5.

Územní plánování po „Změně“ v roce 1989 5.1

6.

Zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu tzv. „Stavební zákon“

Trvale udržitelný rozvoj 6.1

Pilíře trvale udržitelného rozvoje

6.2

Cíle trvale udržitelného rozvoje v územním plánování

6.3

Zvláště chráněná území přírody v České republice

7.

Principy územního rozvoje Evropy

8.

Koncepce územního rozvoje České republiky

9.

Orgány územního plánování, stavební úřady a dotčené orgány chránící veřejné zájmy 9.1

Orgány územního plánování

9.2

Stavební úřady

9.3

Dotčené orgány

3(26)


10.

Nástroje územního plánování 10.1 Územně plánovací podklady 10.2 Politika územního rozvoje 10.3 Územně plánovací dokumentace 10.4 Zásady územního rozvoje 10.5 Územní plán 10.6 Regulační plán 10.7 Územní rozhodnutí 10.8 Územní souhlas 10.9 Územní opatření 10.10 Úprava vztahů v území

11.

Vazby nástrojů územního plánování 11.1 Vnitrostátní rezortní rozvojové dokumenty 11.2 Operační programy pro podporu sociálního a ekonomického rozvoje ČR z fondů EU

12.

Informace v územním plánování

13.

Účast veřejnosti v procesu územního plánování 13.1 Pojetí účasti veřejnosti a jejich přínosy

4(26)


1.

Úvod

Projekt „Vzdělávání dospělých v Pardubickém kraji“ je zaměřen na oblast projektování, výstavby, správy a údržby pozemních komunikací. Proto v 2. semináři o Územním plánování bude pozornost upřena na komplexní řešení dopravy obsažené v jednotlivých stupních územně plánovací dokumentace. Územní plánování je soustavná činnost, která v souladu s přírodními, demografickými, kulturními a technickými podmínkami řeší uspořádání daného území tak, aby byl vytvořen organický a dalšího vývoje schopný celek, který v souladu všech územních prvků a společenských zájmů uspokojí požadavky obyvatel na práci, bydlení, kulturu, rekreaci a zotavení. Město – obec je velmi složitý sociální, urbanistický, architektonický, technologický a konečně i psychologický útvar, který vznikal v průběhu celé řady let a je determinován mimo jiné také svou historickou dimenzí. Tato dějinná dimenze je velmi podstatná, ale zdá se, že v poslední době se na ni při řešení dopravních staveb pozapomíná. Většina našich měst vznikala v době, kdy byla urbanisticky a dopravně navrhována pro pěší pohyb, případně pro malou frekvenci jiných mobilních prostředků. Exponenciální nárůst dopravních prostředků nejrůznějších kategorií v moderní době vedl ke vzniku zásadního problému mezi uživateli urbanistických prostorů, tedy mezi člověkem chodícím a člověkem jezdícím. Při řešení problematiky dopravy musíme vždy vycházet z postavení dopravy ve struktuře společnosti. Struktura společnosti má bipolární vztah dvou základních složek.

obě složky se vzájemně doplňují S statická složka

<

>

D

dynamická složka

Doprava je součástí dynamické složky společnosti. Zajišťuje přenos osob, věcí i informací ze zdroje do cíle, optimálním způsobem po dopravních cestách. Doprava je nutnou součástí existence společnosti a podmiňuje její technicko – hospodářský i společenský rozvoj. Pohyb je základní složkou existence života člověka. Doprava provází člověka ve všech činnostech. Není samoúčelná a vždy plní svoji funkci.

5(26)


Činnosti v životě člověka ve společnosti se rozkládají do těchto základních složek: bydlení, zaměstnání, služby a rekreace. Jestliže tyto čtyři základní složky ještě více rozčleníme můžeme dostat relativní četnost vztahů přemístění osob ve městě.

BYDLIŠTĚ

ŠKOLA

ZAMĚSTNÁNÍ

OSTATNÍ

VZDĚLÁNÍ

NÁKUPY

KULTURA

REKREACE

ZDRAVOTNICTVÍ

SPORT

2.

Historický pohled na vývoj měst

Lidská sídla v minulosti až po současnost byla vytvářena na základě předem uvážené představy, tedy různých forem plánů, které nám dokumentují rozličné urbanistické formy. Tyto formy se od sebe liší podle toho kdy, kde a za jakých politických, hospodářských a technických podmínek vznikaly. Města byla stavěna v zásadě dvěma způsoby. Rostlá města, zvaná též města vývojová, která vznikala postupně přirozeným i živelným nárůstem výstavby. Rostlá města vznikala především na křižovatkách dopravních cest, které byly střeženy tvrzemi, hrady nebo opevněnými kláštery. Ve vhodném stádiu vývoje dosáhla oficiálního statutu města historickým právním aktem, jímž byla vlastně „založena“. U nás např. Opava 1224, Znojmo 1225, Brno 1238, Hradec Králové 1225, Pardubice 1295. Plánovaná města, zvaná též města kolonizační, byla zakládána na volných plochách. Byla postavena velmi rychle podle předem navrženého zastavovacího plánu. Tyto plány byly vypracovány „lokátorem“ (středověkým urbanistou). Takto byla na našem území v minulosti

6(26)


vybudována např. města Terezín, Jaroměř nebo v minulém století Havířov, Poruba, Most a dá se říci, že sem patří i řada satelitních sídlišť velkých měst jako jsou Praha – Jižní město, Jihozápadní město, Severní město Brno – Bystrc, Lesná, Bohunice, Líšeň, Vinohrady Ostrava – Hrabůvka, Dubina, Jižní město Pardubice – Polabiny, Dubina, Dukla Hradec Králové – Moravské Předměstí, Nový Hradec Králové, slezské Předměstí

2.1 Stavebně umělecké slohy Gotika 13. - 16. století. Gotická parcelace byla velmi hluboká. V hloubce parcely bylo nejprve zemědělské příslušenství, později řemeslné dílny. Zastavění bylo převážně řadové. Sevřený útvar gotického města byl zaveden z důvodů obrany města. Renesance 16. - 17. století je obdobím ve kterém se hledaly nové formy měst. Výstavba měst se dostává více do rukou umělců, malířů, sochařů a tehdejším lokátorům. V renesančním období se kromě nových hradeb začala gotická města přestavovat i uvnitř. Uskutečňuje se výstavba nových celků, zejména zámků a klášterů. V této době se realizují rozsáhlé vodohospodářské úpravy a zakládá se mnoho rybníků, zejména v jižních Čechách. Baroko 17. - 18. století ještě zvětšuje měřítko městských staveb. Dochází k plošné přestavbě při které se nahrazují celé původní gotické bloky. Další výstavba měst si žádá vzdělaných stavitelů. Na svět přichází první reprodukční technika. Pro výchovu stavitelů se v roce 1707 zakládá stavovská inženýrská škola. Klasicismus 18. - 19. století mění monumentální sloh baroka. Uplatňují se pokrokové ideály nastupující buržoasie. Opírá se o tradice antického umění, které v mnohých směrech napodobuje. Hradby měst ztrácí význam pro jejich obranu. Dochází k částečné stagnaci růstu měst. Průmyslová revoluce 19. století, je novým impulzem v urbanizaci měst. Dochází k významnému rozvoji těžby a průmyslu, který je doprovázen přesídlováním pracovní síly z venkova do měst. Změny ve vojenské technice od doby napoleonských válek prokázaly zastaralost městských opevňovacích systémů. Většina měst se začala zbavovat hradebního sevření. Stavební činnost je velmi rozsáhlá. Vzniká pojem „velkoprůmysl“. Ve městech kromě továren probíhá výstavba pivovarů a mlýnů. Dochází k rozsáhlé výstavbě dopravní a technické infrastruktury. Staví se: - nové železniční tratě, včetně nádraží a vlečky - ve městech první tramvajové tratě, nejprve pro tramvaje potahové – koňky, později parní a elektrické - širší městské komunikace pro potahovou dopravu - první kanalizační systémy - regulace vodních toků, ve městech dochází k výstavbě nábřeží

7(26)


- vedle pěšího pohybu začíná rozvoj cyklistické dopravy Počátek 20. stol. Rozvoj územních plánů nestačí tempu výstavby. Regulace výstavby objektů spočívala především z vytyčování uliční čáry. Liberální stavební řád umožňoval až 85% zastavění a poměr odstupu budov k jejich výšce 2:3. Plány pro pokračující výstavbu měst jsou zpracovávány školenými staviteli – urbanisty. Na školách se rozvíjí samostatný obor „Navrhování a stavba měst“. Současně se vyvíjí geodetická a kartografická činnost.

3. Vývoj územního plánování a stavby měst po 1. světové válce Tento vývoj je silně ovlivňován složitými sociálními problémy. Zpracovávají se tzv. upravovací plány měst a obcí, ve kterých jsou nově organizovány plochy pro jednotlivé funkce. Zpracovává se řada kvalitních upravovacích plánů měst, které jsou dodnes vysoce hodnoceny a dávají se za vzor. např.: Hradec Králové, arch. J. Gočár 1929 Zlín, arch. Gahura 1934 Praha – vilová čtvrť Ořechovka, arch. Vondrák, arch. Šenkýř 1921 - 1929

3.1 Aténská charta (vznik 1920 -1930) Aténská charta vnesla do územního plánování a stavby měst zcela nové pohledy. Její zásady byly publikovány v roce 1933. Uplatňují se zde principy funkčního členění ploch a zónování měst, jednoznačná preference monofunkčnosti (bydlení, výroba, občanská vybavenost, rekreace). Kniha A. Mikuškovice „Technika stavby měst“ uvádí všechny tehdejší zásady pro plánování a stavbu měst. Uplatňování těchto zásad a principů má dodnes za následek zbytečně velkou hybnost obyvatelstva vyjádřenou počtem cest za den.

4. Vývoj územního plánování a stavby měst po 2. světové válce Na vývoj osídlení Československa po 2. světové válce měl vliv úbytek obyvatel o 2,1 mil., způsobený především odsunem německého obyvatelstva a také zahájením procesu industrializace (Ostrava, Vítkovice, Třinec, Kladno, Most, Litvínov, Košice, Povážská Bystrice, atd.)

4.1 Zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí byl připraven velmi rychle a vycházel z potřeb městských stavebních úřadů. Hlavní úkoly a cíle tohoto zákona vycházely z potřeb obnovy válkou zničených měst a obcí.

8(26)


Územní plánování bylo poprvé pojato jako součást národohospodářského plánování. Byly zavedeny nové kategorie územních plánů: - OP oblastní plán - SÚP směrný územní plán - PÚP podrobný územní plán Zákon č. 280/1949 Sb., rychle zastaral a nevyhovoval pro řešení nových úkolů výstavby průmyslových areálů, velkých obytných souborů ani kolektivizaci zemědělství. Proto byl v roce 1950 založen urbanistický výzkum. Postupně byly založeny urbanistické ateliéry při Stavoprojektu a také byl založen Výzkumný ústav výstavby a architektury – VÚVA. Tato pracoviště se podílela na vzniku nového zákona.

4.2 Zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí V tomto zákoně byly poprvé v systému územního plánování legalizovány územní plány regionů pro předem určená hospodářsky, společensky a kulturně významná území státu, jako např. Ostravsko, Mostecko, Krkonoše, Vysoké Tatry, atd.. Postupně se ustálila struktura federálního Československa. Česká republika federálního státu měla: - 7 krajů - 75 okresů - území hl. města Prahy, které bylo na úrovni kraje Sídelní útvary se podle struktury dlouhodobého vývoje osídlení rozdělili do tří kategorií: - sídelní útvary oblastního významu - sídelní útvary obvodního významu - sídelní útvary místního významu Pro používání jednotlivých zákonů se vždy vydávaly vyhlášky, které jsou historicky označovány za prováděcí vyhlášky. Samotné zákony jsou hodně formulovány právnickou mluvou a pro odbornou i širší veřejnost jsou málo srozumitelné a proto jsou doprovázeny prováděcími vyhláškami, které dávají návod jak zákony aplikovat.

4.3 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu tzv. Stavební zákon V souladu s novým rozdělením středisek osídlení a z důvodů sjednocení rozptýlených předpisů Územního plánování byl v roce 1976 vydán nový Stavební zákon.

9(26)


FMTIR – Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj vydalo 7 prováděcích vyhlášek v nichž je předepsána aplikace stavebního zákona od územní přípravy až po uvedení stavby do užívání. Vyhláška č. 83 / 1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 84 / 1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Vyhláška č. 85 / 1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu Vyhláška č. 86 / 1976 Sb., o osvědčování vhodnosti výrobků pro stavební části staveb Vyhláška č. 87 / 1976 Sb., o informaci o výrobcích pro stavební části staveb Vyhláška č. 88 / 1976 Sb., o oprávnění k projektové činnosti Vyhláška č. 89 / 1976 Sb., o oprávnění k inženýrské činnosti ve výstavbě Zákon č. 50 -1976 Sb., Stavební zákon měl přímou vazbu na ekonomické národohospodářské plány podle zákona č. 145 / 1970 Sb., o národohospodářském plánování. Územní plánovací dokumentace (ÚPD) podle zákona č. 50 / 1976 Sb., se dělila podle faktoru času na: - územní prognózu

ÚPA

25 – 30 let

- územní plán

ÚP

10 -20 let

- územní projekt

ÚPT

5 – 10 let

podle faktoru velikosti území na: - velký územní celek

VÚC

- sídelní útvar

SÚ

- sídelní zónu

SZ

5.

Územní plánování po „Změně“ v roce 1989

Po „Změně“ v roce 1989, kdy kromě změny politické bylo započato postupné narovnávání vlastnických vztahů mají dnes nové územní plány zajistit ochranu veřejného zájmu a přitom minimálně omezit zájmy privátní. Zákon č. 50 /1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který byl považován za poměrně zdařilý zákon musel být po roce 1990 celkem 23x novelizován v souladu s celkovými úpravami právního prostředí v České republice. Po 30ti letech byl nahrazen novým zákonem.

10(26)


5.1 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu tzv. Stavební zákon který nabyl účinnosti k 1.1.2007. Tento nový stavební zákon byl doplněn o zákony: - zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě. tzv. Zákon o vyvlastnění - zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím nového stavebního zákona a zákona o vyvlastnění tzv. Změnový zákon Zároveň s novým stavebním zákonem vydalo ministerstvo pro Místní rozvoj 6 prováděcích vyhlášek, které slouží pro jeho aplikaci: Vyhláška č. 498 / 2006 Sb., o autorizovaných inspektorech Vyhláška č. 499 / 2006 Sb., o dokumentaci staveb Vyhláška č. 500 / 2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovacích činností Vyhláška č. 501 / 2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území Vyhláška č. 503 / 2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 526 / 2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věci stavebního řádu Novými základními zásadami nového Stavebního zákona jsou: - zásada zjednodušených postojů (např. možnost spojení územního a stavebního řízení) - zásada součinnosti s dotčenými orgány - zásada kontinuity stanovisek - zásada koordinovaného stanoviska V oblasti „Územního plánování“ lze za největší změny v novém stavebním zákoně považovat: - diferenciaci procesních postupů v zastavěném a nezastavěném území - zavedení územně plánovací informace (odpověď na žádost vlastníků nemovitostí, investorů, projektantů, developerů) - nový obsah a funkce nástrojů územního plánování politika územního rozvoje státu zásady územního rozvoje krajů územní plány měst (obcí) regulační plány pro rozhodování v území

11(26)


- zjednodušené územní řízení - územní souhlas (u bezkonfliktních staveb) rozhodnutí o změně stavby a o změně stavby na využití území V oblasti „Stavebního řádu“ lze za největší změny považovat: - rozšíření okruhu staveb u nichž není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení - rozšíření seznamu staveb do procesu ohlášení. K jejich provedení postačuje souhlas stavebního úřadu - zavedení institutu autorizovaného inspektora a možnost využití jeho služeb ve zkráceném stavebním řízení - zjednodušení a zrychlení možností započít s užíváním stavby - nahrazení Kolaudačního rozhodnutí Kolaudačním souhlasem, proti kterému se nelze odvolat - zavedení pojmu stavbyvedoucího a vymezení jeho odpovědnosti - podrobněji je vymezena odpovědnost projektanta - zákon ukládá stavebníkovi u staveb financovaných z veřejných rozpočtů povinnost zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby a zajistit též autorský dozor projektanta - nově jsou stanoveny povinnosti vlastníků technické infrastruktury - nově je řešena problematika vyvlastnění u veřejně prospěšných staveb dopravní a technické infrastruktury. Vyvlastňovaným náleží náhrada ve výši ceny obvyklé v místě stanovené znaleckým posudkem. Místo náhrady je možno na základě dohody s vyvlastnitelem poskytnout jiný pozemek nebo stavbu s právem na vyrovnání rozdílu v ceně.

6.

Trvale udržitelný rozvoj

Novým moderním termínem v oblasti Územního plánování se stal termín „Trvale udržitelný rozvoj“, který je už znám od roku 1972 a v textech a publikacích se běžně začal užívat od roku 1990. Nejčastěji publikovaná definice přejatá i do nového Stavebního zákona je: Trvale udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života budoucích generací. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu příznivých podmínek pro:

12(26)


- přírodní prostředí - soudržnost společenství obyvatel - hospodářský rozvoj Novým moderním termínem v oblasti územního plánování se stal termín „Trvale udržitelný rozvoj“. Co to je trvale udržitelný rozvoj? Trvale udržitelný rozvoj může být definován jako vyvážený rozvoj všech složek a hodnot společnosti. U dnes nově zpracovávaných územních plánů může být definován např. těmito obecnými zásadami: - podporování vyváženého rozvoje všech městských funkcí – bydlení, občanského vybavení, výroby a ostatních pracovních příležitostí, rekreace a zařízení pro sport a volný čas - zastavení suburbanizační tendence, stabilizování osídlení v krajině bez extenzivního rozvoje - využití částečně zastavěného území před záborem zemědělské půdy a přírodních ploch - vytvoření podmínek pro transformaci nebo přestavbu průmyslových lokalit a brownfields - vytvářet propojený systém městské a krajinné zeleně. Posílit liniovou zeleň podél vodotečí. - pro nestabilizované urbanistické celky a rozvojové plochy zpracovat podrobnější urbanistická řešení a územní plány - posilovat identitu jednotlivých městských částí, pokračovat v obnově veřejných prostorů a navrhovat nové

6.1

Pilíře trvale udržitelného rozvoje

Z definice „Trvale udržitelného rozvoje“ byly odvozeny tři základní pilíře udržitelnosti. 1. Ekologický - environmentální 2. Sociální 3. Ekonomický Ekologický pilíř má pro udržitelný rozvoj tři podmínky: 1. Intenzita využívání obnovitelných zdrojů nesmí přesahovat rychlost jejich regenerace 2. Intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost s níž jsou vyvíjeny nové trvale udržitelné obnovitelné náhrady 3. Intenzita znečišťování nepřesahuje asimilační kapacitu životního prostředí Ukazatele ekologického pilíře jsou:

13(26)


- těžba nerostných surovin - rozloha zemědělské půdy, ohrožení a poškození zemědělské půdy - rozloha lesů s rozlišením druhové skladby - intenzita využití vody, index kvality ovzduší - ochrana přírody a krajiny - odpadové hospodářství – recyklace odpadů, čištění odpadních vod - podíl zastavěných ploch Sociální pilíř Sociální rozměr udržitelnosti se nejčastěji vyjadřuje sociální soudržností. Rozvojový program OSN sleduje tzv. index lidského rozvoje, který je složen ze tří indikátorů: - předpokládaná délka života při narození - přístup ke vzdělání (podíl gramotných a průměrná délka školního vzdělání) - hrubý produkt na obyvatele Ukazatele sociálního pilíře jsou: - obyvatelstvo – střední délka života, věková struktura obyvatelstva, migrace, ekonomická aktivita obyvatel, vzdělání, hustota zalidnění - sociální kvalita prostředí – dostupnost vyššího vybavení - sociální infrastruktura – sociální vybavení, bydlení - instituce – institucionální kapacita, důvěra v instituce, jejich autorita Ekonomický pilíř Ekonomická stránka udržitelného rozvoje je úzce propojena se stránkou sociální. Rozhodující podíl na ekonomice má vývoj a výroba technologií šetrných k životnímu prostředí, méně energeticky a surovinově náročných. V praxi je nejčastěji používaný makroekonomický ukazatel hrubého národního produktu. Ukazatele ekonomického pilíře jsou: - hospodářská charakteristika – příjmy obyvatel, daňová výtěžnost - pracovní trh – pracovní místa a pracovní síla, nezaměstnanost - lidský potenciál – pracovní síla – vzdělanost, podnikavost, prostorová a sociální mobilita - investice – výdaje na ochranu životního prostředí, výdaje na sociální a dopravní infrastrukturu

14(26)


Trvale udržitelný rozvoj musí být zajištěn zejména územním rozvojem. Územním rozvojem rozumíme komplexní rozvoj území, který zahrnuje rozvoj všech hmotných složek, aktivit a procesů vztahujících se k území a jejich vzájemné vztahy. Je to tedy trvalý proces vývoje a změn využití ploch, pozemků, staveb a krajiny včetně jejich údržby a ochrany jejich hodnot. Cílem je udržitelný a vyvážený rozvoj všech těchto složek v území. Nástroji usměrňování územního rozvoje jsou zejména územní plánování, regionální politika, péče o životní prostředí a péče o kulturní a přírodní dědictví.

6.2

Cíle trvale udržitelného rozvoje v územním plánování

1. Udržitelná úroveň čerpání přírodních zdrojů 2. Stabilita – rovnováha všech ekologických systémů 3. Udržitelná forma a míra ekonomického rozvoje 4. Soudržnost všech regionů a jejich sociálních skupin 5. Snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání technické infrastruktury

6.3

Zvláště chráněná území přírody v České republice

1. Národní parky (NP) pokrývají celkem 1,5% plochy státu. - Krkonošský národní park - Národní park Šumava - Národní park Podyjí - Národní park České Švýcarsko 2. Chráněné krajinné oblasti (CHKO) je jich celkem 24 a pokrývají 13,2% plochy státu. Za krajinné chráněné oblasti lze dle zákona č.114/1992 Sb., vyhlásit rozsáhlá území s harmonicky utvořenou krajinou, vyvinutým reliéfem a významným podílem lesních ekosystémů, případně památkami historického osídlení. 3. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) v České republice je těchto maloplošných ploch evidováno celkem 2123, z nichž 1603 leží mimo Národní parky a Chráněné krajinné oblasti. 4. NATURA 2000 je to evropská soustava různých území s přesně stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště různých druhů živočichů a zvířat. Na území České republiky je NATURA 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Vláda ČR v roce 2004 vyhlásila 38 ptačích oblastí a 863 evropsky významných oblastí. Tyto seznamy předala v roce 2005 Evropské komisi. Na těchto územích je stát povinen zajistit trvalou péči i ve spolupráci s vlastníky a uživateli pozemků.

15(26)


7.

Principy územního rozvoje Evropy

Charakteristickým územním rysem Evropské unie (EU) je kulturní mnohotvárnost soustředěná na malé ploše. Tato mnohotvárnost je jedním z nejvýznamnějších rozvojových faktorů Evropské unie, která musí být při evropské integraci zachovávána. Politika územního rozvoje EU proto nestandardizuje místní a regionální identity jednotlivých zemí. Evropská koncepce územního rozvoje je podchycena v řadě evropských materiálů jako jsou např.: - Evropa 2000+ - Kompendium EU o systémech a zásadách územního plánování - Evropské perspektivy územního rozvoje - Vision Planet

8.

Koncepce územního rozvoje České republiky

Po politické změně v roce 1989 se Československo vymanilo z vlivu východního bloku a začalo se postupně vracet k západoevropské kultuře, kam vždy historicky patřilo. Za posledních 20 let se významným způsobem změnily politické, společenské, ekonomické i technologické podmínky existence a rozvoje. Od 1.1.1993 vzniká samostatná Česká republika. Změna politicko – ekonomického systému byla příčinou principiálních změn a zásadně nového pojímání koncepce rozvoje státu. Došlo k omezení zásahů státu v oblasti územního plánování. Do územních plánů jsou často zakomponovány návrhy přestavby starých částí měst a důraz je převážně kladen na požadavky trvale udržitelného rozvoje společnosti a ochranu životního prostředí měst a obcí. Při realizaci investic se začíná stále více prosazovat soukromý kapitál, který častěji využívá evropských a vládních programů rozvoje měst při spolupráci veřejného a soukromého sektoru Podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, bylo území ČR s účinností od 1.1.2000 rozděleno na 14 krajů a 77 okresů (jejichž okresní úřady byly zrušeny k 31.12.2002). Krajská úroveň odpovídá rozdělení ČR na statistické územní jednotky NUTS III. NUTS je nomenklatura územních statistických jednotek EU. Regiony NUTS II (regiony soudržnosti) jsou tvořeny jednou až třemi jednotkami NUTS III a byly vytvořeny vedle statistických důvodů i v souvislosti s využíváním finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů EU. Jednotka NUTS I je tvořena územím celé České republiky.

16(26)


Nástroje územního rozvoje a jejich vazby v úrovních mezinárodní, republikové, krajské a obecní

17(26)


9. Orgány územního plánování, stavební úřady a dotčené orgány chránící veřejné zájmy 9.1

Orgány územního plánování

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a vykonává státní dozor ve věcech územního plánování. Pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady a vede evidenci územně plánovací činnosti. MMR může ve věcech územního plánování a stavebního řádu zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v záležitostech týkajících se rozvoje území státu a i tehdy musí postupovat v součinnosti s orgány příslušných krajů a obcí. Ministerstvo obrany. Jeho kompetence stanoví zákon pro území vojenských újezdů na úseku územního plánování v souladu s právní úpravou výkonu veřejné správy na úseku vojenských újezdů. Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů vydává územní plán a regulační plán, projednává územně analytické podklady a územní studie. Orgány kraje vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon že o věci rozhoduje zastupitelstvo kraje. Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat do činnosti orgánu obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu. Působnost orgánů kraje je rozdělena mezi krajský úřad, zastupitelstvo kraje a radu kraje v souladu se zákonem o krajích. Krajskému úřadu jsou svěřeny úkoly a činnosti, které souvisejí s pořizováním územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace a s vydáváním územního rozhodnutí v případech vymezených zákonem. Krajský úřad pořizuje zásady územního rozvoje. Orgány obce vykonávají působnost ve věcech územního plánování jako působnost přenesenou, nestanoví-li zákon že o věci rozhoduje zastupitelstvo obce. Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo dotčeným orgánům. Orgány obcí, které vykonávají působnost ve věcech územního plánování jsou: - obecní úřad obce s rozšířenou působností, tj. úřad územního plánování - obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

18(26)


- stavební úřad obce - zastupitelstvo obce (v obcích, kde se rada nevolí) - rada obce

9.2

Stavební úřady

Obecné stavební úřady Obecným stavebním úřadem jsou: - ministerstvo, které je ústředním správním úřadem ve věcech stavebního řádu - krajský úřad - Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části určený statutem - magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem - magistrát statutárního města - pověřený obecní úřad - městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.12.2006 Speciální stavební úřady Působnost stavebního úřadu s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování vykonávají u staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a vodních děl. Speciální stavební úřady mohou vydat povolení pro stavby jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Tento souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. Vojenské a jiné stavební úřady Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování, vykonávají újezdní úřady a dále pak Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská služba ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tyto stavební úřady mohou vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru.

9.3

Dotčené orgány

Dotčené orgány jsou orgány, jimž zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů, které jsou zejména:

19(26)


ochrana životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, vodní hospodářství, ochrana ovzduší, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana lesa, ochrana ložisek nerostných surovin, odpadové hospodářství, ochrana veřejného zdraví, památková péče, doprava na pozemních komunikacích, doprava drážní, doprava letecká, doprava vodní, obrana státu, bezpečnost státu, požární ochrana, civilní ochrana, bezpečnost práce apod.

Dotčené orgány uplatňují svoje stanoviska při: - návrhu zásad územního rozvoje - zadání územního plánu - konceptu územního plánu - návrhu územního plánu - vyhodnocování územního plánu a jeho změny - pořízení regulačního plánu z podnětu - pořízení regulačního plánu na žádost - při územním řízení - územním souhlasu - územním opatření o stavební uzávěře - při veřejnoprávní smlouvě

10.

Nástroje územního plánování

10.1 Územně plánovací podklady Územně analytické podklady jsou novým nástrojem územního plánování určeným ke zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území. Údaje o území poskytuje pořizovateli územně plánovací dokumentace orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury především v digitální formě. Pořizování územně analytických podkladů. Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Územně analytické podklady pro území kraje a jejich aktualizace pořizuje krajský úřad s využitím územně analytických podkladů pro správní obvody obcí s rozšířenou působností. Vlastníci technické infrastruktury v procesu pořizování územně analytických podkladů

20(26)


Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ni evidenci, která musí obsahovat polohové i výškové umístění. Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů nebo územně plánovací dokumentace, sdělí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby. Na výzvu orgánu územního plánování a stavebního úřadu jsou vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahu poskytnout nezbytnou součinnost. Mapové podklady Mapovými podklady pro zpracování územně analytických podkladů a územně plánovací dokumentace jsou: katastrální mapa, Státní mapa, základní mapa České republiky, Mapa České republiky Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem. Územní studie (Generely) Územní studie ověřují možnosti a podmínky změn v území. Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace. Územní studie pořizují: - obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti z vlastního podnětu či na žádost obce ve svém správním obvodu - obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních podmínek pro výkon územně plánovací činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy a vykonává tuto působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností - krajský úřad v přenesené působnosti - újezdní úřad pro území vojenského újezdu

10.2 Politika územního rozvoje Obsah politiky územního rozvoje: - stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území - vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu - vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu - vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu Pořízení politiky územního rozvoje

21(26)


Politika územního rozvoje se zpracovává na základě analýzy znalostí o aktuálním stavu, záměrech a limitech využití území ČR. Současně se zohledňují požadavky na územní rozvoj, které pro ČR vyplývají z mezinárodních smluv a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy, Evropská unie). Schválení politiky územního rozvoje Ke schválení předkládá MMR vládě návrh PÚR upravený na základě jeho projednání se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.

10.3 Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentaci tvoří: - zásady územního rozvoje (ZÚR) - územní plán (ÚP) - regulační plán (RP) Územně plánovací dokumentace schválená před 1. červencem 1992 pozbývá platnosti nejpozději do tří let od nabytí účinnosti zákona č.183/2006 Sb.,. Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo kraje nejpozději do tří let ode dne nabytí účinnosti zákona č.183/2006 Sb.,. Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny schválenou po 1. červenci 1992 nahradí obec do pěti let ode dne nabytí účinnosti zákona č.183/2006 Sb., novým územním plánem nebo regulačním plánem.

10.4 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje. Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby. Grafická část ZÚR obsahuje: - výkres uspořádání území kraje obsahující rozvojové oblasti a rozvojové osy - výkres ploch a koridorů nadmístního významu včetně územního systému ekologické stability - výkres oblastí se shodným krajinným typem - výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací nadmístního významu

22(26)


10.5 Územní plán Nový stavební zákon č.183/2006Sb., přináší ve stanovení obsahu územního plánu daleko více podrobností, než tomu bylo v předchozím zákoně č.50/1976Sb.,. Nejzávažnějším rozšířením je: - stanovení koncepce veřejné infrastruktury - stanovení ploch přestavby a podmínek pro provedení změn ve využití těchto ploch - vymezení ploch, kde podmínky pro jejich využití budou stanoveny regulačním plánem - vymezení hranice zastavitelných ploch - vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby - stanovení nezastavitelných pozemků v zastavěném území Textová část územního plánu obsahuje zejména: - vymezení zastavěného území - koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot - urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně - koncepci veřejné infrastruktury - koncepci uspořádání krajiny - vymezení veřejně prospěšných staveb Grafická část územního plánu obsahuje zejména: - výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území a zastavitelných ploch - hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci včetně vymezení ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu - výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

10.6 Regulační plán Regulační plán je součástí skladebného systému územně plánovací dokumentace. V regulačním plánu se vymezí řešené území. Pořizuje-li se regulační plán v návaznosti na územní plán, pak se zpracovává pro pozemky na předem vymezených plochách a koridorech v zastavěném území, v zastavitelném a nezastavěném území.

10.7 Územní rozhodnutí Územní rozhodnutí je rozhodnutí o: - umístění stavby nebo zařízení

23(26)


- změně využití území - změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území - o dělení nebo scelování pozemků - o ochranném pásmu

10.8 Územní souhlas Územní souhlas představuje nově zavedený institut územního plánování, který může nahradit územní rozhodnutí v případě rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území a změně vlivu stavby na využití území.

10.9 Územní opatření Územní opatření může být: - územní opatření o stavební uzávěře - územní opatření o asanaci území

10.10 Úprava vztahů v území Úprava vztahů v území zahrnuje: - předkupní právo - náhrady za změnu v území K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejně prospěšné opatření má obec nebo kraj nebo stát tzv. předkupní právo. Obec má též předkupní právo k pozemkům určeným územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejné prostranství. Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře omezena, náleží náhrada.

11.

Vazby nástrojů územního plánování

11.1 Vnitrostátní rezortní rozvojové dokumenty - dopravní politika ČR (MD) - státní politika životního prostředí (MŽP) - energetická politika ČR (MPO) - koncepce vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství (MZe) - návrh Plánu hlavních povodí ČR (MZe)

24(26)


- koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR (MMR) - koncepce bytové politiky (MMR)

11.2 Operační programy pro podporu sociálního a ekonomického rozvoje ČR z fondů EU - Společný regionální operační program SROP (MMR) - Operační program infrastruktura (MD + MŽP) - Operační program Rozvoje venkova a multifunkční zemědělství (MZe) - Operační program Podnikání a inovace (MPO)

12.

Informace v územním plánování

Evidenci a ukládání dokumentů na úseku územního plánování a územního rozhodování upravuje zákon č.183/2006Sb.,. Ze zákona vyplývá, že územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, územní rozhodnutí a územní opatření evidují a ukládají orgány územního plánování a stavební úřady. Územně plánovací informace je nový institut - územně plánovací informace, kterou poskytují krajský úřad, úřad územního plánování a obecní úřad v rámci své působnosti jako předběžnou informaci o: - podmínkách využívání území - podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí včetně seznamu dotčených orgánů - podmínkách vydání územního souhlasu - podmínkách provedení jednoduchých staveb

13.

Účast veřejnosti v procesu územního plánování

13.1 Pojetí účasti veřejnosti a jejich přínosy Nový stavební zákon vychází z principů udržitelného rozvoje a vytváří podmínky pro jeho prosazování. Jednou z nezbytných podmínek je zajištění dostatečného množství informací veřejnosti a vyvážená míra podílu veřejnosti na spolurozhodování o rozvoji státu, krajů a obcí. Dokumenty územního plánování jsou dlouhodobým koncepčním materiálem rozvoje státu, krajů a obcí a ovlivňují a mění podobu území uspořádáním staveb na řadu let dopředu. Zapojením veřejnosti lze získat množství informací, námětů a připomínek, které lze využít pro plánovací proces a tím zvýšit kvalitu zpracovávaných dokumentů.

25(26)


Přehled nejdůležitějších zákonů, vyhlášek Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (Silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) Zákon č. 184/2006 Sb.,o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě. tzv. Zákon o vyvlastnění Zákon č. 186/2006 Sb.,o změně některých zákonů souvisejících s přijetím nového stavebního zákona a zákona o vyvlastnění tzv. Změnový zákon Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 137/2006 Sb.,o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb Vyhláška č. 498 / 2006 Sb., o autorizovaných inspektorech Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu Vyhláška č. 138/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

26(26)

DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TÉMA I (2.SEMINÁŘ) TÉMATICKÁ OBLAST:

Recommend Documents