Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti VŠB-TUO na období

©Copyright dokumentu Garant dokumentu: Doc. Dr. Ing. Renáta Hótová Účinnost dokumentu od: 1.1.2006

Název dokumentu TUO_LEG_05_005 verze: A

Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti VŠB-TUO na období 2006-2010

________________________________________________________________________________________________ Řízená kopie č.: Razítko:

Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.

1/100

Copyright dokumentu Garant dokumentu: Doc. Dr. Ing. Renáta Hótová Účinnost dokumentu od: 1.1.2006


OBSAH

(2)

1. ÚVOD

(5)

1.1 Východiska dlouhodobého záměru vysoké školy 1.2 Postavení a poslání vysoké školy v terciární sféře vzdělávání 1.3 Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry 1.4 Zapojení do celostátních a regionálních aktivit 1.5 Naplňování cílů z hlediska poslání vysoké školy 2. INTERNACIONALIZACE 2.1 V oblasti vzdělávací činnosti 2.1.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů 2.1.2 Mobilita studentů a učitelů 2.1.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky (společné studijní programy) 2.1.4 Otevřený přístup na vysokou školu 2.1.5 Nabídka studijních programů akreditovaných v cizích jazycích 2.1.6 Mezinárodní spolupráce v oblasti řízení a rozvoje řízení VŠ

2.2 V oblasti výzkumu a vývoje 2.2.1 Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje 2.2.2 Mobilita pracovníků ve výzkumu a vývoji

2.3 V oblasti rozvoje lidských zdrojů

(8) (10) (12) (12) (13) (19) (19) (19) (19) (20) (20) (21) (22)

(22) (22) (23)

(25)

2.3.1 Jazykové kompetence studentů, akademických a administrativních pracovníků 2.3.2 Předpoklady rozvoje mobility (26)

3. KVALITA A EXCELENCE AKADEMICKÝCH ČINNOSTÍ 3.1 V oblasti vzdělávací činnosti

(27) (27)

3.1.1 Vnitřní systémy zabezpečení kvality (vnitřní hodnocení vysoké školy) (28) 3.1.2 Vnější hodnocení vysoké školy (včetně mezinárodního hodnocení vysoké školy) 3.1.3 Restrukturalizace a vývoj studijních programů (modulární stavba) (28) 3.1.4 Diverzifikace studijní nabídky (29) 3.1.5 Inovace již uskutečňovaných studijních programů (30) 3.1.6 Rozvoj nových forem studia (30) 3.1.7 Tvorba nových bakalářských studijních programů (30) 3.1.8 Nabídka studijních oborů v souladu se společenskou potřebou (31) 3.1.9 Řešení problémů studijní neúspěšnosti - propustnost studijních programů terciární sféry (31) 3.1.10 Monitorování situace na trhu práce (regionální, celostátní, mezinárodní) a analýza poptávky a uplatnění absolventů (31) 3.1.11 Preferenční obory z hlediska uplatnění absolventů (31) 3.1.12 Profesní poradenství na vysoké škole (32) ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 2/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



3.1.13 Spolupráce vysoké školy s regionálními institucemi, potenciálními zaměstnavateli a odběrateli výsledků VaV a se subjekty sekundárního vzdělávání (32) 3.1.14 Dostupnost informačních zdrojů (32) 3.1.15 Informační systémy vnitřní a vnější (33) 3.1.16 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních sítí (34) 3.1.17 Rozvoj informační infrastruktury (37)

3.2 V oblasti výzkumu a vývoje

(41)

3.2.1 Rozvoj výzkumu na vysoké škole (41) 3.2.2 Zapojení do konkurenčního prostředí ve výzkumu a vývoji (56) 3.2.3 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje (na národní i (67) mezinárodní úrovni)

3.3 V oblasti rozvoje lidských zdrojů

(67)

3.3.1 Počty a struktura studentů (67) 3.3.2 Struktura kvalifikační a věková a její vývoj u akademických pracovníků (71) 3.3.3 Další vzdělávání a odborný růst vysokoškolských pracovníků (pedagogických, vědeckých a administrativních) (73) 3.3.4 Propojení teorie a praxe ve spolupráci s odběratelskou sférou a zaměstnavateli (73)

3.4 V oblasti celoživotního vzdělávání 3.4.1 Tvorba a inovace studijních programů celoživotního vzdělávání 3.4.2 Programy dalšího vzdělávání učitelů všech stupňů 3.4.3 Rekvalifikační kurzy

3.5 V oblasti řízení vysoké školy 3.5.1 Organizace a řízení vysoké školy 3.5.2 Rozvoj informačního systému vysoké školy 3.5.3 Zapojení studentů do rozhodovacích procesů

3.6 V oblasti integrace vysoké školy 3.6.1 Integrace akademických činností 3.6.2 Mezioborové projekty a studijní programy

(74) (75) (75) (75)

(79) (79) (80) (84)

(84) (84) (84)

3.7 V oblasti financování vysoké školy

(85)

3.7.1 Pravidla konstrukce rozpočtu 3.7.2 Rozvoj a obnova MTZ

(86) (88)

4. KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA 4.1 Sociální záležitosti studentů a zaměstnanců 4.2 Informační a poradenské služby 4.3 Podpora kulturně a sociálně znevýhodněných studentů 4.4 Podpora studia zdravotně postižených

(93) (93) (93) (93) (94)

________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 3/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



4.5 Podpora mimořádně nadaných (94) 4.6 Partnerství student – učitel (94) 4.7 Kultura vzdělávacího a výzkumného procesu (94) 4.8 Spolupráce VŠ s absolventy (95) 4.9 Ubytovací a stravovací služby vysoké školy (95) 4.10 Podmínky pro tělovýchovu, sportovní a kulturní činnosti studentů (98)




1. ÚVOD 1.1 Východiska dlouhodobého záměru Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), stanovuje VŠB-TU Ostrava povinnost zpracovat, každoročně aktualizovat a zveřejňovat koncepční dokument „Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné a inovační činnosti. Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné a inovační činnosti VŠB-TU Ostrava navazuje na dlouhodobý záměr VŠB-TU Ostrava z období 2000-2005 a je v souladu s Dlouhodobým záměrem MŠMT na období 2006-2010. V oblasti výzkumu a vývoje vychází především z Národní politiky výzkumu a vývoje ČR na léta 2004-2008. Dlouhodobý záměr VŠB-TU Ostrava byl zpracován ve vazbě na připravovanou Strategii hospodářského růstu ČR na koncepci ekonomického rozvoje Moravskoslezského kraje, (dále jen MSK) a koncepci výzkumu a vývoje MSK. V oblasti mezinárodního vývoje navazuje zejména na Boloňský a Lisabonský proces. Je plně v souladu i s oběma sděleními EK – z roku 2003 (Role univerzit v Evropě znalostí) a z roku 2005 (Mobilizace evropského intelektuálního potenciálu – jak umožnit univerzitám, aby plně přispěly k naplnění Lisabonské strategie), jakož i s Rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovaci. Boloňský i Lisabonský proces se obecně týkají terciární soustavy vzdělávání. V ČR je terciální soustava tvořena především vysokými školami poskytujícími vysokoškolské vzdělání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a dále vyššími odbornými školami poskytujícími vyšší odborné vzdělání. VŠB-TU Ostrava realizuje všechny uvedené vysokoškolské studijní programy i programy ve spolupráci s vyššími odbornými školami. VŠB-TU Ostrava je čtvrtou největší univerzitou v ČR, je školou polytechnického a ekonomického charakteru. Má značný vědecký a pedagogický potenciál, bohatou tradici a v roce 2004 oslavila již 155 let své existence. Univerzita je úzce spojena především s regionem severní Moravy a Slezska a své aktivity vyvíjí v souladu s jeho potřebami. Severní Morava a Slezsko představuje tradiční průmyslový region založený na ložisku kvalitního černého uhlí, které v 19. a 20. století vedlo k vybudování silného průmyslového potenciálu pro výrobu železa na bázi koksu, dalších hutnických výrobků a k vybudování těžkého strojírenství v návaznosti na těžbu uhlí a hutní výrobu a konečně z těžkého chemického průmyslu spojeného s technologiemi zpracování uhlí. Všechny tyto výroby jsou mimořádně náročné na spotřebu elektrické energie a dopravní infrastrukturu s preferencí železniční dopravy. Region sousedí s polským katovickým regionem, jehož charakteristika je velmi podobná. Na ploše 7% rozlohy České republiky žije 12,5% obyvatel České republiky (1,3 mil.), region se podílel v minulosti na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) cca 20%. Region se potýká s vysokou nezaměstnaností, v současnosti je v něm téměř 100 tisíc nezaměstnaných. Průmyslové podniky prošly restrukturalizací v devadesátých letech a řada z nich má v současnosti zajištěny trhy a projevuje se u nich značný nedostatek zkušených tvůrčích pracovníků, zejména strojních a elektrotechnických inženýrů, informatiků, procesních inženýrů aj. Dále svůj zájem deklarují velcí investoři z oblasti ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 5/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



automobilového průmyslu, elektronických produktů, počítačů a software. Existence VŠB-TU Ostrava, zaměření jejich studijních programů a flexibilní adaptace na požadavky potenciálních investorů (Siemens, Asus, Tieto/Enator, Hyundai, Sungwoo, MSA aj) vede k úvahám těchto firem o převedení výzkumně vývojových kapacit do regionu. Tyto pozitivní trendy současnosti jsou však současně provázeny odchodem talentovaných mladých lidí z regionu, neboť základna institucionálního výzkumu a vývoje je podceněna, jak je patrno z následujícího srovnání s hlavním městem Prahou nebo se stejně velkým Brnem.

5000 4500 4000 3500 3000

ústavy AV ČR výzkumná centra

2500

specifický výzkum výzkumné záměry

2000 1500 1000 500 0 Praha

Brno

Ostrava

Prostředky státního rozpočtu směřované do vzdělávací činnosti VŠB-TU Ostrava tvoří cca 7% celostátních výdajů veřejným vysokým školám a institucionální prostředky do oblasti výzkumu cca 0,1%. Svým charakterem tento region odpovídá americkému Pittsburghu 50. let a v evropském měřítku Alsasku – Lotrinsku (Francie, Belgie)., Severnímu Porýní – Vestfálsku (SRN), Sheffieldu (Velká Británie) aj. 70., příp. 80. let. Současná situace v regionu vyžaduje zásadní technologickou inovaci a změnu hospodářské struktury regionu, snižování energetické a ekologické zátěže, nutnost útlumu tradičních odvětví a rozvoj perspektivních oborů informačních a komunikačních technologií, automobilového průmyslu, ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 6/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



dřevařského průmyslu, zpracovatelského průmyslu, rozvoj služeb, obchodu, logistiky a cestovního ruchu.

Silné stránky regionu: • • • • • • •

Rozmanitost průmyslového odvětví – dominující těžba uhlí, metalurgie a strojírenství, významný dřevařský, papírenský, textilní, farmaceutický a gumárenský průmysl Dobrá technická úroveň v některých nových materiálech a oborech (výroba papíru, celulózy, piva, klobouků, nářadí, farmaceutické výrobky, strojírenské součásti apod). Existence řady stabilizovaných a perspektivních firem, vytvářejících ve srovnání s jinými regiony velký základní ekonomický rozvojový potenciál MSK Dlouhodobá tradice v dopravním strojírenství, textilu, chemii a kompletaci velkých investičních celků Dostatečný potenciál kvalifikované resp. dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit v regionu Vytváření dobrých (komparativně výhodných) podmínek pro umístění zahraničního kapitálu Přístup na mezinárodní průmyslové trhy díky strategické poloze regionu na dvou oddělených komunikačních systémech sever-jih (Polsko – Maďarsko) a východ-západ (Německo – Rusko)

Klíčovým strategickým směrem pro rozvoj regionu musí být zvýšení technologické úrovně, produktivity práce a konkurenceschopnosti průmyslové výroby. Právě v tomto směru má Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava velkou odpovědnost za přípravu lidského činitele a za orientaci svých vědeckovýzkumných a novačních aktivit na technické, ekonomické a ekologické problémy regionu.

Základní dlouhodobé cíle: Moravskoslezský kraj potřebuje: • Rozšířit svou ekonomickou základnu a získat investice • Zvýšit množství, škálu a kvalitu pracovních míst • Zmenšit rozdíl v ekonomické úspěšnosti mezi krajem a ostatními regiony v zemi a vytvořit správné podmínky, aby mohl účinněji konkurovat v současné Evropě • Soustředit rozvoj, investice a podporu na průmyslové oblasti, komunikace a letiště, které jsou důležitými hracími prvky ekonomiky kraje • Podpořit vznik, růst a stabilizace nových i stávajících podniků • Napomoci pokračující změně a restrukturalizace ekonomiky kraje • Poskytovat vhodné metody ekonomického rozvoje v městských a venkovských centrech • Zaměřit úsilí kraje na podporu ekonomického rozvoje v oblastech konkurenceschopných oborů „krajské ekonomiky“, k nimž patří vedle tradičních oborů informační a komunikační technologie (ICT), strojírenství s důrazem na automobilový průmysl, chemický průmysl, elektronika, dřevařský průmysl a průmysl stavebních materiálů ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 7/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



1.2 Postavení a poslání VŠB-TUO v terciární sféře vzdělávání VŠB-TU Ostrava byla založena v roce 1849, v Ostravě působí již 60 let po 2. světové válce a v průběhu svého vývoje se zejména v posledních 15 letech transformovala ze školy původně montánního charakteru v moderní technickou univerzitu. Klasické fakulty, zaměřené na hornictví a hutnictví, prošly významnou restrukturalizací, která se projevila i ve výrazných změnách ve studijních programech a oborech a vzniku oborů nových, na těchto fakultách dříve netradičních. Nadále však zůstávají jedinými českými fakultami, zajišťujícími výchovu technické inteligence pro české hornictví a metalurgii. Pro vzdělávací proces těchto fakult má mimořádný význam jejich rozsáhlá vědeckovýzkumná činnost ve zmíněných oblastech. Základní i aplikovaný výzkum na bázi přiznaných grantů a široké mezinárodní spolupráce vytváří podstatné předpoklady pro permanentní zdokonalování vzdělávacího procesu nejen ve jmenovaných studijních oborech. VŠB-TUO nadále udržuje tradiční studijní programy, ve kterých má v ČR exkluzivitu. Jsou to např. Hornické inženýrství, Geologické inženýrství, některé obory programů Nerostné suroviny a Geodézie a kartografie, studijní programy nejmladší fakulty FBI Požární ochrana a průmyslová bezpečnost, magisterský studijní program Metalurgické inženýrství, bakalářský studijní program Metalurgická technologie a studijní obor Strojní zařízení dolů. Unikátní synergií technického a uměleckého vzdělání je bakalářský studijní obor Umělecké slévárenství na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství. I tyto tradiční studijní programy a obory jsou však transformovány tak, aby odpovídaly vědním, technickým, technologickým i společenským trendům. Mění se také jejich dimenze, měřená počtem studentů a absolventů v jednotlivých oborech a formách studia ve prospěch nových studijních programů a oborů. Také profil třetí nejstarší fakulty, původně Fakulty báňské strojnictví, nyní Fakulty strojní, která letos oslavila 55 let své existence reflektuje strukturální změny průmyslu regionu. Z dřívější orientace jen na hornické a hutnické strojnictví je nyní rozšířen profil fakulty o všeobecné strojírenství, dopravu a energetiku. Na VŠB-TUO postupně vznikaly další fakulty, Fakulta ekonomická (1977), Fakulta elektrotechniky a informatiky (1991), Fakulta stavební (1997) a Fakulta bezpečnostního inženýrství (2002). Fakulta stavební vznikla oddělením stavebních oborů, které byly na Hornicko-geologické fakultě pěstovány jak po stránce pedagogické, tak i vědecké po řadu desetiletí. Vznik Fakulty stavební lze tedy považovat za logické vyústění dlouholetého vývoje stavebních oborů na VŠB-TU Ostrava spočívající v rozšíření již existujících a akreditovaných oborů. Hlavním posláním Fakulty stavební je výchova kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných odborníků v oborech, které jsou kompatibilní s obory vyučovanými na ostatních fakultách v ČR, a které respektují regionální zvláštnosti průmyslového regionu severní Moravy a Slezska. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 8/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Rozvoj fakulty je plánován v akreditovaných studijních programech, které resultují z rozsáhlého marketingového průzkumu u stavebních organizací, stavební komory a pracovních úřadech severomoravského regionu: • Stavební inženýrství • Architektura a stavitelství Další Fakulta elektrotechniky a informatiky připravuje odborníky pro odvětví, která se nejrychleji rozvíjejí a zároveň pro odvětví, v nichž nové poznatky, výrobky a infrastruktura výroby v podobě řídících, informačních a komunikačních systémů velmi rychle zastarávají. Vznik a struktura FEI na tuto skutečnost živě reagují. Charakteristický pro fakultu je velký počet zájemců o studium na fakultě především v oblasti informačních a komunikačních technologií. Stabilní je však také zájem o obory elektrotechnické. Absolventi naší univerzity pokrývají potřeby odborníků pro severní Moravu a Slezsko, nacházejí však uplatnění v rámci celé ČR a také v zahraničí. Počtem studentů největší fakulta je Ekonomická fakulta, která vznikla v roce 1977. Její profil odpovídá požadavkům na moderní ekonomické vzdělání, přičemž ve spolupráci s Liverpool bussiness School zajišťuje prestižní kvalifikaci MBA. Zájem průmyslu vyvolal přípravu mezifakultního studijního oboru Mechatronika, v přípravě je mezifakultní obor Nanotechnologií. Potřeba kvalitní přípravy pedagogů v technických disciplínách vyvolala mimofakultní studijní program Učitelství odborných předmětů. Kromě toho univerzita realizuje již několik let „Univerzitu třetího věku“. Orientace univerzity na studijní programy (strojírenství, elektrotechnika, informatika, dopravní inženýrství, stavebnictví, materiálové inženýrství, ekonomika podnikání a finance atd. viz výše) a na zachování tradičních oborů hornického a metalurgického inženýrství vychází z nutnosti pokrytí potřeb odborníků pro severní Moravu a Slezsko v již dříve zmíněných oborech pro celou ČR. Rozvojem řady nových oborů technických i ekonomických na VŠB-TUO došlo na Moravě k užitečné polarizaci vysokoškolského vzdělávání mezi Brnem a Ostravou. Z výše uvedeného vychází postavení a poslání VŠB-TU Ostrava jako univerzity přednostně vychovávající odborníky pro průmyslovou, terciární, finanční a veřejnou sféru regionu severní Moravy a Slezska. Vývoj od roku 1989 lze charakterizovat pozitivními i negativními prvky, z nichž některé uvedeme jmenovitě.

Pozitivní prvky: • • •

Větší odpovědnost studenta za výběr oboru Širší profil studijních oborů Nižší počet úzkých zaměření



• • • • • •


Tlak na inovační a specializační celoživotní vzdělávání Zlepšení spolupráce vysoké školy a podniků v personalistice (stipendia, zaměstnání) Zlepšení počítačového a programového vybavení Možnosti zahraničních kontaktů (programy Tempus, Leonardo, Sokrates) Autonomie vysoké školy Možnost zapojení studentů a doktorandů do úkolů Grantové agentury

Negativní prvky: • • • • • • • • • • • • •

Rapidní pokles zájmu o studium technických oborů Podcenění průmyslové politiky zesílilo tento nezájem Malý výběr uchazečů vede ke snížení počtu kvalitních studentů – vysoká propadovost (až 60% v 1. ročníku) Pokles společenské prestiže technických profesí Zvyšující se věkový průměr odborníků na VŠ Preference netechnických disciplín v řadách středoškoláků Malý zájem špičkových odborníků z průmyslu o přechod na vysokou školu Malý zájem průmyslu poskytovat praxe, zadávat témata diplomových a doktorských prací Špatný stav jazykové přípravy přicházejících studentů neumožňuje využít dostatečně programy EU (Socrates, Leonardo) Chaotická koncepce učňovské výchovy z pohledu možnosti pokračování ve vyšších stupních vzdělávání Nevyhovující přístrojové a laboratorní vybavení Daňové předpisy neumožňující vyšší stupeň podpory vzdělávání ze strany průmyslu Podcenění výzkumu na vysoké školách z pohledu hospodářského růstu v regionech

V současné době na sedmi fakultách VŠB-TU Ostrava, tj. na fakultě stavební, ekonomické, strojní, elektrotechniky a informatiky, hornicko-geologické, metalurgie a materiálového inženýrství a fakultě bezpečnostního inženýrství studuje více než 19 212 studentů v 75 programech. Na univerzitě působí 1843 zaměstnanců, z toho 864 vědecko-pedagogických pracovníků, z nichž je 127 profesorů, 179 docentů a 590 odborných asistentů. K podpoře pedagogické a výzkumné práce je univerzita vybavena řadou účelových a specializovaných vědeckých pracovišť jako jsou Výzkumný ústav chemie materiálů, Centrum výpočetní techniky, Výzkumné energetické centrum, Český svářečský ústav, Ústřední knihovna a Ústav oceňování majetku při Ekonomické fakultě. Na univerzitě existují všechny formy studia – magisterské (interní studium či kombinovaná forma studia při zaměstnání), bakalářské a doktorské. Zvláště doktorskému studiu, jako základu výchovy budoucích akademických pracovníků, je fakultami věnována v posledním období mimořádná pozornost, o čemž svědčí i efektivní spolupráce při výchově doktorandů se zahraničními vysokými školami (Francie, USA, Německo, Velká Británie). ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 10/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Kreditní systém VŠB-TU Ostrava je kompatibilní s European Credit Transfer Systém (ve zkratce „ECTS“) umožňuje mobilitu studentů v rámci Evropskýho vzdělávacího prostoru. Od akademického roku 2004/2005 se řídí studium v bakalářských a magisterských studijních programech jednotnými studijními předpisy. Od kalendářního roku 2004 všichni absolventi bakalářských a magisterských studijních programů dostávají zdarma Dodatek k diplomu zpracovaný podle jednotné osnovy v rámci doporučení ECTS v českém i anglickém jazyku.

1.3 Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry VŠB-TU Ostrava představuje v regionu severní Moravy s Slezska nejen vzdělávací pilíř, ale i významnou společenskou a intelektuální instituci, která se podílí na rozvoji a obnově regionu. Úzkou spolupráci při koordinaci vzdělávání i v rámci vědecko-technické spolupráce má univerzita téměř se všemi vysokými školami v republice (řešení projektů, zabezpečování výuky v oblasti společenských předmětů apod.) Obory, které jsou zavedeny na více českých školách mají tradiční spolupráci založenou na personálních vztazích svých představitelů. VŠB - TUO úzce spolupracuje s Ostravskou univerzitou na společném studijním programu Biomedicínské inženýrství a v jazykové přípravě cizinců a dále ve společných projektech VaV. VŠB - TUO na smluvním základě využívá některé laboratoře VŠCHT Praha a AV ČR. VŠB - TUO reaguje na požadavky podnikové sféry a realizuje své studijní programy v Třinci, Šumperku, Uherském Brodě, Liberci, Mostu a v Praze. Ve spolupráci s VOŠ připravila bakalářská studia ve Valašském Meziříčí. Řada pedagogů VŠB-TUO působí na soukromé Vysoké škole podnikání v Ostravě. Cestou specializačních a rekvalifikačních kurzů se jednotlivá pracoviště univerzity podílejí nejen na vzdělávání pro resort služeb, cestovního ruchu a financí, ale zejména pro rekvalifikaci pracovníků uvolňovaných z důlního a hutního průmyslu v úzké spolupráci s Úřady práce v regionu. Značná pozornost je rovněž věnována spolupráci se středními školami a řešení problematiky uplatnění absolventů. Bylo zřízeno Poradenské centrum VŠB-TU Ostrava, které ve spolupráci se Stavovskou unií studentů různými formami (semináře, setkání se zástupci středních škol a podniků, návštěvy studentů v podnicích, burzy zaměstnání apod.) tuto činnost řídí.

1.4 Zapojení do regionálních a celostátních aktivit VŠB-TU Ostrava je si vědoma nezbytnosti koordinované spolupráce v rámci regionu i v rámci celorepublikovém. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 11/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Aktivní účast představitelů školy v orgánech Hospodářské komory, v odborných komisích Moravskoslezského kraje i Statutárního města Ostrava, dále v orgánech společností: • Vědecko-technologický park, a.s. Ostrava • Rada Sdružení pro obnovu a rozvoj severní Moravy a Slezska • Členství v technických radách významných podniků regionu (Mittal Steel, s.s., Vítkovice, a.s., TŽ a.s., OKD a.s., Dalkia a.s., SME, a.s., Dopravní podnik města Ostravy) V celostátním měřítku se zaměřuje VŠB-TUO na pořádání konferencí, seminářů a dalších odborných akcí s tématikou, která je blízká profilu školy a představuje aktuální problémy ovlivňující kvalitu života a životního prostředí, využití energetických zdrojů a zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Škola je zastoupena v řadě odborných gremií a komisí, příp. prestižních společností, např. Inženýrská akademie ČR, Grantová agentura ČR, Sněm AV ČR, ČKAIT, ČKA, Český svaz stavebních inženýrů, Asociace inovačního podnikání, Hutnická společnost a.j.

1.5 Naplňování cílů z hlediska poslání školy Strategické cíle Hlavní cíle univerzity vidíme v kvalitním vzdělávání odborníků v souladu s potřebami praxe a dále ve využití výzkumného a inovačního potenciálu pracovníků a studentů školy k ekonomickému rozvoji regionu a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu v ČR. Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava si klade za cíl být konkurenceschopnou univerzitou vědeckovýzkumného typu s celostátním dosahem a s mezinárodními aktivitami, přičemž musí plnit svou nezastupitelnou roli při obnově a rozvoji severomoravského regionu.

Jak naplnit tyto cíle K naplňování těchto cílů bude nutno vytvořit přijatelné prostorové, materiální i platové podmínky a též motivující systém řízení kvality k tomu, aby bylo možno: • • • • • • •

Udržet prestiž školy v oborech, kde má VŠB-TUO monopolní postavení v ČR Zvýšit prestiž školy v konkurenčním prostředí tuzemských i zahraničních škol v oborech, kde nemá VŠB-TUO monopolní postavení Zajistit financování školy v podmínkách zvýšené konkurence s ohledem na klesající demografickou křivku Usilovat o harmonizaci obsahu a formy studia s evropskými standardy za účelem naplnění Boloňské deklarace a Lisabonské úmluvy Sledovat uplatnění absolventů a pružně reagovat na změny trhu práce, zejména v bakalářských programech Nabídkou programů celoživotního vzdělávání zvýraznit roli školy v regionu v rekvalifikacích uvolňované pracovní síly a inovacích průmyslových podniků Podporovat a motivovat vzdělávání pedagogů v oblasti využití informačních technologií a jejich zavádění do výuky



• • • • • •


Zpřístupnit elektronickou formu knihovních a informačních fondů studentům Podporovat a motivovat vzdělávání pedagogů v oblasti využití informačních technologií a jejich zavádění do výuky Zpřístupnit elektronickou formu knihovních a informačních fondů studentům Podporovat a motivovat jazykové vzdělání mladých pedagogů, doktorandů i studentů Podporovat harmonický rozvoj osobnosti studenta tělesnou výchovou a sportovním vyžitím Podporovat studentské soutěže odborné činnosti (STOČ) s cílem výběru talentů pro doktorská studia

Podporovat zahraniční mobility studentů i akademických pracovníků v rámci programů Socrates, CEEPUS aj. Vedení školy chce zlepšit rovněž podmínky pro rozvoj výzkumu, vývoje a inovací na VŠB – TUO. K tomu hodlá rozvíjet Centrum pokročilých a inovačních technologií (CPIT). VŠB-Technická univerzita Ostrava, zdroj inovačního potenciálu regionu, navrhla využít své tvůrčí kapacity orientovaného výzkumu v projektu Centra pokročilých inovačních technologií (dále CPIT). Kritické situace regionu ve smyslu jeho technologické inovace si je vědoma i Rada MSK, která dne 20. 5. 2004 přijala projekt CPIT jako nedílnou součást připravované regionální koncepce výzkumu a vývoje. Základní inspirací pro přípravu projektu CPIT jsou oficiální materiály Evropské komise a Vlády ČR. Důležitou iniciativou Evropské komise a průmyslu bylo ustavení „technologických platforem“, které spojují společnosti, výzkumné instituce, finanční svět a řídící úřady na evropské úrovni a to tak, aby byla definována společná výzkumná agenda, která bude mobilizovat kritické množství – národní a evropské – veřejných a soukromých zdrojů. Podobná agenda by měla být realizována i na regionální úrovni členských států EU, což se odráží v materiálu: „Prioritní opatření pro přístup ČR k dokumentu Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu“ COM (2003) 226. Infrastruktura VaV v MSK musí v souladu se strategií výzkumu a vývoje naší země ve střednědobém horizontu, vytvořit podmínky směřující k dosažení vysoce konkurenceschopné ekonomiky v rámci EU, založené na znalostní společnosti schopné trvalého růstu při zachování sociální soudržnosti. Zřízení Centra pokročilých inovačních technologií na VŠB – TUO představuje významný krok k technologické inovaci Moravskoslezského regionu, stojícího před zásadní změnou svého ekonomického profilu v souvislosti s útlumem tradičních průmyslových činností. Centrum představuje navýšení výzkumných kapacit regionu, které jsou dlouhodobě zanedbávány nejenom v evropském, ale i domácím měřítku. Tím se vytvoří základní předpoklad pro výchovu mladé generace vědeckých a návazně podnikatelských subjektů, které naplní cíle sousedícího VTP Ostrava vzhledem k podpoře nových firem a technologií. Cílem projektu je vybudování pracoviště pro špičkové absolventy doktorských, případně magisterských studijních programů v oblasti perspektivních technologií, ve kterých již dnes existuje velká poptávka zahraniční spolupráce v rámci evropských programů i programů dvoustranné spolupráce (USA, Japonsko). Navíc se vytvoří pracovní místa pro talentované absolventy, zejména doktorských programů, kteří dnes odcházejí z regionu a jsou tak ztraceni pro ovlivňování restrukturalizace a vznik nových MSP.




Personální situace Naplňování těchto cílů je dále podmíněno trvalou pozorností k zlepšení kvalifikační a věkové struktury akademických pracovníků. V rámci tohoto je nutno: • Využívat doktorandy v pedagogickém procesu • Motivovat k zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v mladším produktivním věku • Umožnit perspektivním pracovníkům stáže v průmyslu, výzkumných ústavech doma i v zahraničí • Podporovat průmyslové doktoráty • Vytvořit podmínky pro přechod perspektivních lidí z výzkumu a z průmyslu • Podřídit systemizaci míst požadavkům na úspěšnou akreditaci studijních programů. Strategické cíle VŠB – TUO vedou k dosažení takové úrovně vzdělávací činnosti, vědecké a výzkumné činnosti, jakož i inovačních aktivit pro praxi, která je srovnatelná s předními univerzitami v ČR a v Evropě. Naplňování těchto cílů není pouze záležitostí vedení a zaměstnanců VŠB – TUO, nýbrž i dalších účastníků zainteresovaných na kvalitě vysoké školy – studentů, státní správy (MŠMT) a zaměstnavatelů průmyslové příp. podnikové praxe.

Strategický plán jako prostředek k dosažení cílů Strategický plán je spojitým procesem, který musí dávat odpovědi na 3 základní otázky: Kde se univerzita nachází? Na tuto otázku dává odpověď SWOT analýza, která analyzuje 3 hlavní procesy, rozhodující o kvalitě školy: vzdělání, věda a výzkum a spolupráce s praxí. Kam univerzita směřuje – jaká je vize a poslání? Zde bychom měli dát odpověď- jaké cíle hodláme dosáhnout v období 2006 – 2010 z pohledu SWOT analýzy ve vztahu ke katedře, fakultě, univerzitě na národní a mezinárodní úrovni. Jak univerzita hodlá dosáhnout tyto cíle? Je zřejmé, že odpověď na tuto otázku je nejsložitější a lze ji formulovat na základě diskuze probíhající v rámci univerzity opakovaně v řídící hierarchii směrem shora dolů a následně zdola nahoru. Úspěch je podmíněn aktivní rolí vedoucích pracovníků na všech úrovních řízení, kteří promítnou záměry do konkrétních opatření a akcí.

Ukazatele kvality Pro objektivní posuzování kvality je nutno přejít na systém výkonnostních ukazatelů obvyklých v mezinárodním měřítku.




V dokumentu EUA 2005 F. Tavena: Quality assurance, A reference system for indicators and evaluation procedures, jsou např. uvedeny následující ukazatele:

Ukazatele pro vzdělání Kvalita přijímaných studentů – prospěch ze střední školy, původ studentů, poměr studentů mimo lokalitu, přijatí/přihlášení, zapsaní/přihlášení. Výkon studentů – propadovost v 1. ročníku, zavedená opatření pro studenty v 1. ročníku, procento absolventů, průměrná doba studia, procento zaměstnanosti absolventů. Tyto ukazatele by bylo možné dále rozšířit o: • Počet doktorandů na 1 akademického pracovníka • Počet zahraničních studentů na 1 akademického pracovníka • Procento studentů, kteří strávili alespoň 1 uznávaný semestr studiem na zahraniční univerzitě • Zapojení studentů do vědeckých týmů, výzkumných záměrů, grantů a spolupráce s průmyslem

Ukazatele pro výzkum Úroveň výzkumných aktivit – procento pedagogů ve výzkumu (nutno je definovat: vést Ph.D, řešit grant, publikovat), poměr počet doktorandů/počet pedagogů, finance na výzkum/počet pedagogů, poměr výzkumní pracovníci na plný úvazek/pedagogové, poměr počet grantů/počet pedagogů. Produktivita výzkumu – počet Ph.D/počet pedagogů (např. za 3 roky), počet publikací/počet pedagogů, citační index (jen na národní úrovni, jinak nevhodné – užití přináší mnoho záporů, např. pokrývá vesměs jen anglické publikace, zejména experimenty, určité obory, nerozlišuje kritické citace apod.)., počet patentů a vzorů popř. transferů/počet pedagogů ( např. za 5 let, vhodné jen pro některé obory), ceny a uznání. Zvláště je třeba sledovat: • • • • •

Objem finančních prostředků z externích zdrojů ( mimo MŠMT) vč. zahraničních Objem finančních prostředků ze spolupráce s průmyslem popř. externí sférou Počet patentů, užitných vzorů a průmyslových vzorů na 1 akademického pracovníka Aktivitu v oblasti uplatnění výsledků výzkumu v praxi Aktivitu v oblasti vytváření spin-off firem

Všechna uvedená kriteria je účelné vztáhnout na 1 akademického pracovníka, popř. studenta.

Ukazatel zajištění vzdělávání a výzkumu -počet studentů/počet pedagogů počet technických a administrativních pracovníků/počet pedagogů, finanční prostředky rozpočtu/počet studentů, plochy na výuku/počet studentů, počet počítačů/počet studentů, počet knihovních svazků/studenta apod. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 15/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Ukazatele řízení -existence kontrolních orgánů, mechanizmy začlenění studentů v řízení mechanizmy rozdělování financí (výrazná úloha managementu), rozmanitost finančních zdrojů, existence strategického plánování, mzdové prostředky na pedagoga (tj. atraktivnost univerzity pro špičkové pracovníky), mechanizmy pro rozvoj interdisciplinárních studijních programů, adaptace školy na nové požadavky, zavedená politika řízení kvality vzdělávání, otevřenost ke společnosti, mezinárodní spolupráce. Za velmi závažnou lze považovat otázku vah jednotlivých kritérií. V našem prostředí bude nutné rozlišení vah podle typu vysoké školy ( humanitní a společenské obory, přírodovědní obory, lékařské obory, technické obory, umělecké obory atd.). Je nutné získat uvedené ukazatele z informačního systému, který musí být dále vyvíjen.

Řízení kvality Externí akreditaci studijních programů provádí akreditační komise, jejíž souhlas hodnotí minimální standard k realizaci programu. Pro hlubší pojetí kvality byl implementován na VŠB – TUO v letech 2004 a 2005 systém managementu jakosti dle požadavků standardu ISO 9001. V současné době již mají certifikován systém FEI, FS, FAST a Ústav oceňování VŠB – TUO. V příštím období je nutno připravit certifikaci zbývajících fakult a všech pracovišť školy. Základní mapa procesů je znázorněna na obr.níže:




Mapa procesů VŠB TUO(1)

R1 Strategické řízení a zlepšování

Procesy řídící

Řízení zdrojů

Z1 Řízení finančních zdrojů

R2 Operativní řízení

R3 Interní audity

Z3 Řízení infrastruktury

Z4 Řízení investic

Z2 Řízení lidských zdrojů

Z5 Řízení informačních zdrojů

H1 Výuka a vzdělávání

Hlavní procesy

H2 Věda a výzkum

H3 Inovace

P1 Podpora výuky a vzdělávání

P2 Podpora tvůrčí činnosti

P3 Podpora inovace

P4 Marketing a komunikce

P5 Zajištění služeb

Podpůrné procesy

Základní zásady pro kvalitativní změny v hlavních procesech lze shrnout následovně: Vzdělávání: • Systematické hodnocení a zdokonalování studijních programů • Přechod od jednosměrné komunikace pedagog – student k problémové orientaci, práci na projektech a interakci • Zapojení studentů do hodnocení kvality • Snižování zátěže studentů přímou výukou • Vybudování technologií e-learningu pro zvýšení kvality kombinovaného studia • Modernizace studia • Zavedení kreditů do doktorských studií • Inovace studijních programů na základě požadavků praxe • Reflexe zaměstnatelnosti absolventů ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 17/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


• • • • • •


Systematizace výuky v angličtině a motivace učitelů i studentů Komunikace se středními školami Hodnocení kvality nastupujících studentů Profesní růst nastupujících pedagogů Snižování propadu studentů prvních ročníků výběrem vhodných programů Rozvoj komunikačních a prezentačních dovedností

Výzkum a vývoj: • • • • • •

Využití mezinárodně uznávaných indikátorů výkonnosti ve výzkumu a vývoji Kvalita doktorských studií a jejich mezinárodní uznání („Joint Ph.D Programmes“) Úspěšnost v grantových agenturách domácích (GA ČR, GA AV, MPO, MŽP) Zapojení doktorandů, postdoktorandů, diplomantů - průmyslový doktorát Podpora institucionálního financování z vlastních zdrojů Partnerství s akademickými institucemi domácími i zahraničními k projektům EU ( 6RP, 7RP)

Inovace: • • • • • •

CPIT – pilotní projekt pro inovační partnerství VŠB-TUO průmysl Zapojení do NPVII – spojení s průmyslovými partnery Zapojení do Technologických platforem v rámci EU Komercionalizace výzkumu ochrana duševního vlastnictví Inovační podnikání Spin-off firmy




2. INTERNACIONALIZACE Implementace cílů Boloňského procesu je příspěvkem k postupnému vytváření společného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a zároveň posílí konkurenceschopnost vysoké školy na mezinárodní úrovni (v rámci EU i mimo EU). Tyto cíle jsou v současné době základními charakteristikami internacionalizace vysoké školy. Internacionalizace zasahuje všechny hlavní oblasti činnosti vysoké školy – vzdělávací činnost, výzkum a vývoj, inovační aktivity, jakož i všechny další činnosti, které obecně přispívají k rozvoji společnosti. Výrazně se projeví v konkrétních dílčích oblastech, kterými jsou zejména inovace, rozvoj lidských zdrojů a spolupráce v rámci mezinárodních programů. Schopnost zapojit se do mezinárodních soutěží a výběrových řízení je základním pilířem pro budování konkurenceschopnosti vysoké školy a úzce souvisí s možností získávat finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie.

2.1 V oblasti vzdělávací činnosti 2.1.1 Zapojení vysoké školy do mezinárodních programů V návaznosti na tzv. „Boloňský proces“ se škola bude stále více otevírat mezinárodnímu prostředí. I nadále bude posilovaná mezinárodní spolupráce v rámci mezinárodních programů a projektů spolu s rozšiřováním prostoru pro mezinárodní vysokoškolské vzdělávání. škola se bude i v příštím období partnersky či koordinačně podílet na programu Sokrates/ Erasmus, podporující mobility studentů a pedagogů vysokých škol, tak jako na dalších programech, jako např. Tempus, Leonardo da Vinci a jejich budoucích formách či na programech jiných, zejména takových, které využívají evropský systém transferu kreditů (ECTS) a nebo systém s ním kompatibilní. 2.1.2 Mobilita studentů a učitelů S restrukturalizací studijních programů se bude měnit i charakter mobility studentů, kterou kromě stávajících možností budou také poskytovat společné studijní programy – tzv. programy typu „joint degree“. Rozvoj v této oblasti bude zaměřen na: Studijní programy připravené ve spolupráci se zahraniční vysokou školou/vysokými školami vedoucí ke dvěma diplomům – tzv. „double degree“ nebo společnému diplomu, tzv. „joint degree“, stejně jako např. společně vedené diplomové či disertační práce, projekty v rámci programu EU Erasmus Mundus, které budou ve spolupráci evropských vysokých škol vytvářet a poskytovat možnosti studia (magisterské studijní programy) pro studenty mimoevropských zemí, zejména z Asie a Latinské Ameriky. Výjezdy studentů a akademických pracovníků se budou uskutečňovat v rámci spolupráce ve vzdělávání i výzkumu a vývoji na evropské, regionální nebo bilaterální úrovni (půjde zejména o programy EU – Socrates, Erasmus a další podprogramy, Leonardo da Vinci a jejich budoucí formy po ukončení současné etapy v novém Programu celoživotního vzdělávání pro léta 2007 – 2013, 6. a 7. rámcový program výzkumu a vývoje, programy regionální spolupráce, např. CEEPUS, Aktion, ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 19/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



spolupráce v rámci Visegrádského fondu a programy bilaterální spolupráce ve výzkumu a vývoji). Dále se bude jednat o výjezdy studentů na úrovni bilaterální spolupráce vysoké školy, včetně výjezdů na základě individuální dohody studenta se zahraniční institucí, kterou jeho vysoká škola schválila, tzv. „freemovers“. Pozornost bude věnována nejen pobytům za účelem studia, ale i praktickým stážím studentů, které budou součástí studijních programů. Počítáme s výrazným zvýšením mobilit vůči dnešnímu stavu. Zájem zahraničních studentů o VŠB – TUO stejně jako působení zahraničních odborníků na naší vysoké škole jsou důležité pro zvýšení konkurenceschopnosti vysoké školy a také zkvalitnění jejích činností. V této souvislosti upozorňujeme na nutnost řešit na vládní úrovni přijetí zahraničních profesorů k působení na VŠB – TUO bez zdlouhavých procedur, které v současnosti tento nutný krok k internacionalizaci problematizují. 2.1.3 Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky (společné studijní programy) Mezinárodní vzdělávací programy umožňují spolupráci v oblasti výuky. Rozvoj činností bude zaměřen na: •

Zapojení vysoké školy (jako partnerských institucí, ale zejména jako koordinátora projektů) do programů spolupráce, jakými jsou např. programy Socrates, Leonardo da Vinci (jejich další fáze od roku 2007) a Tempus, programy EU pro spolupráci s Asií, Latinskou Amerikou, USA apod.,

•

Zapojení vysoké školy do spolupráce a projektů řešených v rámci profesních sítí nebo v rámci Evropské asociace univerzit (EUA) a dalších významných mezinárodních institucí.

Aktivity budou podporovány finančními prostředky z příslušných mezinárodních programů a podporou prostřednictvím rozvojových programů sloužících především k přípravě těchto mezinárodních programů. 2.1.4 Otevřený přístup na vysokou školu Větší otevřenost vysoké školy a rozšířená nabídka studia v cizích jazycích včetně společných studijních programů bude jednoznačně klást nároky na jazykové vybavení studentů, akademických i administrativních pracovníků. V této souvislosti bude nutné zavádění dvou komunikačních jazyků podle výběru příslušné vysoké školy. Inovace studijních programů v tomto smyslu budou podporovány prostřednictvím rozvojových programů, jazyková vybavenost akademických a administrativních pracovníků bude rozvíjena především v kurzech v rámci celoživotního vzdělávání, prostředky bude možné případně získat i ze vzdělávacích programů EU. Budou vytvořeny vzdělávací moduly zaměřené, jak na pedagogy, tak na administrativní pracovníky.




2.1.4 Nabídka studijních programů akreditovaných v cizích jazycích Cílem je rozšíření nabídky studijních programů v cizích jazycích, přednostně v angličtině. Důsledkem bude přístup zahraničních studentů ke studiu i možnost studia českých studentů alespoň části studijního programu (vybraných modulů) v cizím jazyce v souladu s jejich zájmem. Zároveň studium v cizím jazyce povede ke zvýšení schopnosti českých studentů obstát v mezinárodní konkurenci na trhu práce. Podpora bude směřovat především k nabídce doktorských a magisterských studijních programů uskutečňovaných paralelně v cizích jazycích. Tyto aktivity budou podpořeny především prostřednictvím rozvojových programů, finanční prostředky je též možné získat ze vzdělávacích programů EU na aktivity zdůvodněné tím, že povedou ke zvýšení zaměstnatelnosti i ze strukturálních fondů EU. 2.1.5 Mezinárodní spolupráce v oblasti řízení a rozvoje řízení VŠ Pro příští období je cílem VŠB - TUO další rozvoj diverzifikace studijní nabídky a pokračování ve vytváření vhodné struktury počtu studentů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Lze předpokládat, že nárůst studentů v bakalářských studijních programech povede do roku 2010 k uspokojení poptávky po studiu. Vstup do magisterských studijních programů bude výběrový, pro ty uchazeče, kteří splní náročné podmínky kladené na tento typ studia. Vzhledem k tomu, že se počty studentů v magisterských studijních programech nebudou dále navyšovat, předpokládáme, že ve studiu bude pokračovat asi 50 % absolventů bakalářských studijních programů. Předpokládá se ovšem, že se podaří výrazně snížit neúspěšnost v 1.ročníku, v opačném případě by bylo neúčelné snižovat počty v navazujících magisterských programech zejména s ohledem na neuspokojenou poptávku průmyslu po strojních, materiálových, elektro a dalších inženýrech. Velmi náročný výběr bude předpokladem pro studium v doktorských studijních programech, jejichž rozvoj bude odpovídat rozvoji výzkumu a vývoje i náročné tvůrčí a umělecké činnosti, které k tomu mají předpoklady; počty absolventů v doktorských studijních programech budou narůstat s ohledem na potřeby odběratelské sféry. Další výraznou tendencí je posilování vertikální i horizontální prostupnosti celého terciárního vzdělávání. Poměr počtu studentů mezi oběma hlavními částmi terciárního vzdělávání, tedy vysokým a vyšším odborným, zůstane zhruba zachován. Do uvedeného poměru se však mohou promítnout důsledky na jedné straně rozšíření nabídky vysokoškolského studia o neuniverzitní veřejné vysoké školy vzniklé z nejkvalitnějších vyšších odborných škol a na straně druhé stagnace zájmu o vyšší odborné studium v souvislosti se zvyšující se dostupností a rozmanitostí nabídky vysoké školy. Užívání evropského systému transferu kreditů (ECTS) bude dále zkvalitňováno a vydávání vícejazyčného dodatku k diplomu rozšířeno. Cílem je získat osvědčení Evropské komise ,,ECTS Label“, a dodatek k diplomu (při splnění podmínek Berlínského komuniké ze září 2003) a také získat certifikát Evropské komise ,,Diploma Supplement Label‘‘. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 21/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Zvýší se podíl akreditovaných a nabízených studijních programů v cizích jazycích, vůči dnešnímu stavu zejména u magisterských studijních programů. Zvýšena bude rovněž jazyková vybavenost profesorů, docentů a všech mladších akademických pracovníků, aby byli schopni přednášet a komunikovat se studenty alespoň v jednom cizím jazyce, a také jednotlivých administrativních a technických pracovišť, aby i ona byla schopna poskytovat služby zahraničním studentům a akademickým pracovníkům alespoň v jednom cizím jazyce (především v angličtině).

2.2 V oblasti výzkumu a vývoje 2.2.1 Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje Implementace cílů a Lisabonské úmluvy je příspěvkem k postupnému vytváření společného Evropského výzkumného prostoru a zároveň posílí konkurenceschopnost vysokých škol na mezinárodní úrovni (v rámci EU i mimo EU). Internacionalizace zasahuje výzkum a vývoj, tvůrčí, jakož i všechny další činnosti, které obecně přispívají k rozvoji společnosti. Výrazně se projeví v konkrétních dílčích oblastech, kterými jsou zejména inovace, rozvoj lidských zdrojů a spolupráce v rámci mezinárodních programů. Schopnost zapojit se do mezinárodních soutěží a výběrových řízení je základním pilířem pro budování konkurenceschopnosti vysokých škol a úzce souvisí s možností získávat finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie. Mezi hlavní úkoly zde patří: • • • •

• • • • • •

V rámci mezinárodní spolupráce ve VaV vyhledávat a zapojovat se do společných mezinárodních projektů Podstatně rozšířit mezinárodní vědeckovýzkumnou spolupráci i mimo sousední státy na další země Evropské unie a i mimo ní Usilovat o úspěšnou účast ve výběrových řízeních úkolů VaV na mezinárodním poli Prioritně podporovat aktivity v oblasti Rámcových programů výzkumu a vývoje EU, podle témat a kapacit vytipovat vhodné aktivity pro partnerství Podporovat samostatné projekty dvoustranné spolupráce a účast ve významných mezinárodních sítích a týmech, univerzitních vědeckých pracovištích, dalších institucích činných ve sféře terciárního vzdělávání Podporovat účast akademických pracovníků na mezinárodních projektech aplikovaného výzkumu a spolupráce s významnými mezinárodními vládními i nevládními organizacemi Rozvíjet a rozšiřovat tradiční dvoustranné kontakty s institucemi v sousedních zemích s minimální jazykovou bariérou (Polsko, Slovensko) Rozšiřovat spolupráci s mimoevropskými zeměmi s vynikajícími výsledky VaV – USA, Kanada, Japonsko, Taiwan Využívat nových kontaktů v netradičních oblastech ke spolupráci ve VaV – Chile, Kolumbie, JAR Využívat nových možností spolupráce s Čínou a zeměmi bývalého Sovětského svazu




Rozvoj této oblasti dokumentuje následující tabulka, udávající počet smluv o spolupráci se zahraničními institucemi: rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

počet smluv

62

73

78

104

150

161

Počítá se s nárůstem uvedených aktivit . Pokud má VŠB – TUO plnit svou roli v investičních procesech regionu je naprosto nutné posílit investiční financování z dnešní úrovně alespoň o 200 mil. Kč ročně. Pod pojmem internacionalizace ve výzkumu a vývoji zahrnujeme totiž i rozvoj předvývojového výzkumu, který představuje významný požadavek zahraničních investorů vstupujících do regionu, z nichž někteří zde hodlají přemístit i své výzkumné a vývojové kapacity. (Siemens, Msa, aj.) 2.2.2 Mobilita pracovníků ve výzkumu a vývoji Mobilita pracovníků ve výzkumu a vývoji je důležitým prostředkem získávání mezinárodních zkušeností a proto VŠB-TUO bude podporovat výjezdy studentů a akademických pracovníků a přijímání zahraničních studentů a akademických pracovníků. Mobility se budou uskutečňovat v rámci spolupráce ve vzdělávání i výzkumu a vývoji se zahraničními univerzitami, výzkumnými institucemi a průmyslovou sféru. Dále budou rozšiřovány výjezdy studentů na úrovni bilaterální spolupráce vysokých škol, včetně výjezdů tzv. „free movers“. Podpora bude věnována nejen pobytům za účelem studia, ale i praktickým stážím studentů, které budou součástí studijních programů. Podporovány budou také projekty, zaměřené na podporu rozvoje vzdělávacích systémů vybraných třetích zemí v rámci spolupráce s EU.

Výjezdy akademických pracovníků: • • • • •

Výjezdy uskutečňovat v rámci spolupráce ve vzdělávání i výzkumu a vývoji na evropské, regionální nebo bilaterální úrovni Využívat zejména programy EU – Socrates, Erasmus a další podprogramy, Leonardo da Vinci a jejich budoucí formy po ukončení současné etapy v novém Programu celoživotního vzdělávání pro léta 2007 – 2013 Využívat 6. a 7. Rámcový program výzkumu a vývoje Využívat programy regionální spolupráce, např. CEEPUS, AKTION Využívat spolupráce v rámci Visegrádského fondu a programy bilaterální spolupráce ve výzkumu a vývoji



• • •


Pokračovat ve výjezdech studentů na úrovni bilaterální spolupráce vysokých škol, včetně výjezdů na základě individuální dohody studenta se zahraniční institucí, kterou jeho vysoká škola schválila, tzv. „free movers“ Pozornost věnovat nejen pobytům za účelem studia, ale i praktickým stážím studentů, které budou součástí studijních programů Motivovat studenty udílením většího počtu kreditů za předmět absolvovaný v cizím jazyce

Přijetí zahraničních studentů a akademických pracovníků: • •

• • • • •

Zajišťovat každoročně přijetí zahraničních studentů a akademických pracovníků v rámci výměnných mezinárodních programů Zapojit se do programů typu Erasmus Mundus Vytipovat vhodné země, z nichž by přicházeli studenti samoplátci (Indie, Vietnam, Thajsko, země bývalého SSSR); k tomu například podporovat účast na vybraných veletrzích vzdělávání apod. a zahájit výuku v akreditovaných studijních programech Prověřit možnost a připravit stipendia pro nadané zahraniční studenty zejména v doktorských, případně v magisterských studijních programech Zaměřit se na získávání zejména mladých akademických a vědeckých pracovníků ze zahraničí Prověřit možnost a případně zajistit otevírání národních programů ve výzkumu a vývoji účastníkům ze zahraničních vysokých škol i z praxe Organizovat a podporovat mezinárodní vědecké konference, určené pouze pro doktorandy, konané buď na VŠB-TUO nebo na partnerských institucích (MEKON, WOFEX, mezinárodní seminář ASŘ, ISDM apod.)

Stav mobility pedagogů a studentů v posledních letech dokumentuje tabulka 2.3: rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

pedagogové

63

72

99

108

126

131

studenti

86

92

102

136

146

149

Pozn.: U studentů jsou započítány pobyty delší než 1 měsíc (mezinárodní a národní programy mobilit, projekty EU včetně SOCRATES/ERASMUS, ACTION, CEEPUS, bilaterální dohody o přímé spolupráci). U pedagogů jsou zahrnuty pobyty delší než 1 týden (mezinárodní a národní programy mobilit, projekty EU včetně SOCRATES/ERASMUS, ACTION, CEEPUS, bilaterální dohody o přímé spolupráci).




2.3 V oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.3.1 Jazykové kompetence studentů, akademických a administrativních pracovníků U studentů půjde zejména o nabídku kvalitních jazykových kurzů cílenou podle studijních oborů a profesního zaměření, o rozšíření nabídky odborných seminářů vedených v cizích jazycích pro české i zahraniční studenty, o vytváření studijních modulů vyučovaných v cizím jazyce, pro zahraniční studenty o nabídku kurzů češtiny pro cizince. V těchto jazykových kurzech budou využívány moderní formy výuky cizích jazyků. Jazyková vybavenost akademických pracovníků bude hrát roli při hodnocení kvality vysoké školy a fakult, případně bude zohledňována při akreditacích magisterských a doktorských studijních programů. Rostoucí úroveň, jazykové vybavenosti pedagogů bude motivována úrovní osobního hodnocení. Důležitá bude také Jazyková vybavenost administrativních pracovníků včetně kolejí a menz, neboť schopnost poskytnout služby i v cizím jazyce bude považována za důležité hledisko při hodnocení kvality školy. Počítá se se zpracováním příruček, které usnadní orientaci zahraničních studentů v akademickém prostředí VŠB – TUO. Pro naplňování integračních potřeb Evropské unie - rozvíjet plurilingválního a plurikulturního obyvatele Evropy, zvyšovat odborné jazykové vzdělání akademických pracovníků - chceme zajistit kontinuální jazykové vzdělání v následujících směrech: •

Posílit odborný jazyk u bakalářských a magisterských programů všech sedmi fakult pro všechny formy studia (prezenční, kombinované a distanční). Inovovat učební materiály s důrazem na odbornost jednotlivých fakult

•

Účastnit se prací na mezinárodních projektech a s jednotlivými fakultami se podílet na společných projektech v rámci Fondu rozvoje. Výsledky aplikovat ve výuce

•

V rámci terciárního vzdělávání využívat v jazykové výuce angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny společný evropský referenční rámec - Evropské jazykové portfolio pro dospělé s akceptováním požadavků srovnatelných mezinárodních zkoušek

•

Jazykové a řečové kompetence rozvíjet v souladu s kritérii stanovenými Evropským centrem pro moderní jazyky v roce 2001 ve Štýrském Hradci

Zvyšovat odbornou jazykovou úroveň akademických pracovníků a prohlubovat jejich schopnosti přednášet v cizím jazyce. V kurzech zaměřených na realizaci prezentací v daném oboru vytvářet příslušná portfolia odborného jazyka a následně zvyšovat cizojazyčné kompetence. Zdroje pro tyto aktivity získat účastí v Rozvojových programech. Zahájit přípravy a vytvořit podmínky pro možnost vykonávat na naší univerzitě mezinárodní jazykovou zkouškou TOEFL. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 25/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


•


Nabídnout posluchačům všech fakult (mimo studijní program a mimo standartně nabízenou volbu pěti jazyků) studium italštiny a kurz francouzštiny vedený rodilým mluvčím. Pokračovat ve výuce českého jazyka pro cizince ze všech sedmi fakult VŠB-TUO. Kromě běžně dostupných učebních materiálů vytvářet nové, specializované a netradiční materiály ze zdrojů získávaných řešením projektu s mezinárodní účastí Socrates / Lingua 1

2.3.2 Předpoklady rozvoje mobility Rozvoj mobilit by měl být zabezpečován: • • • •

Postupným zlepšením jazykové přípravy studentů přicházejících za středních škol Předpokládaný růst životní úrovně s možností spolufinancování nákladů na studijní pobyty Mnohozdrojovým vytvořením stipendijního fondu pro spolufinancování sociálně slabých skupin studentů (průmysl, kraj, město, Rotary). Aktivní spolupráce investorů regionu při organizaci mobilit studentů VŠB – TU




3. KVALITA A EXCELENCE AKADEMICKÝCH ČINNOSTÍ Kvalita a excelence akademických činností se promítne do všech základních aktivit vysokých škol, zejména do vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti, tvůrčí a umělecké činnosti, s důrazem na výstupy a měřitelné výsledky, které budou zohledněny jako významné kritérium pro financování činnosti vysokých škol. Významnými ukazateli kvality se dále stane vzájemná spolupráce jednotlivých vysokých škol, ale i partnerství s regionem, navazování vazeb se soukromým sektorem a spolupráce s odběrateli. Kvalita bude v souladu se záměry příslušných škol vyjádřena také fungujícím zázemím a vhodnou infrastrukturou. Oproti předešlému období 2000 – 2005 bude věnována zvýšená pozornost řízení a managementu vysoké školy, efektivnímu a průhlednému využívání finančních prostředků přidělovaných ze státního rozpočtu, mezinárodní spolupráci a účasti v mezinárodních projektech, ale také vnitřní kultuře akademického prostředí na vysoké škole a vzájemným vztahům v akademické obci, protože všechny tyto aspekty o kvalitě vysoké školy vypovídají. Hodnocení kvality vysokých škol v souladu s mezinárodním vývojem umožní nalézat a podporovat silné stránky institucí i jejich součástí či pracovišť, která se budou rozvíjet ke špičkové kvalitě a budou zvyšovat svoji konkurenceschopnost na evropské úrovni, popř. výrazně vyniknou na národní úrovni, a která budou zárukou a zdrojem pokroku v příslušné oblasti, nebo bude jejich činnost významným přínosem k rozvoji ekonomiky či jiných oblastí národního bohatství. Tento přístup povede k profilaci školy a fakult a umožní každému vyniknout tam, kde k tomu má výrazné předpoklady.

3.1 V oblasti vzdělávací činnosti 3.1.1 Vnitřní systémy zabezpečení kvality (vnitřní hodnocení VŠ) Autoevaluace zahrnuje procesy hlavní i podpůrné, jak jsou definovány v procesní mapě v úvodní kapitole. Počítá se s tím, že v rámci EU dojde k doporučení ENQA (Euroepan Network Quality Assurance), která budou regulovat požadavky Akreditační komise ČR. Dnešní dvouhodnotové akreditační procedury budou doplněny v zapojení zákazníků, kteří spolurozhodují o kvalitě činnosti vysoké školy. Z toho vyplývá požadovaná struktura evaluace jednotlivých procesů, které musí umožnit posoudit kvalitu celku, jednotlivých organizačních článků i jednotlivce. Těmto požadavkům bude přizpůsoben informační systém, jehož výstupy musí umožnit průběžné zlepšení kvality. Prvotní představa o ukazatelích, ovlivňujících kvalitu vzdělávání, výzkumu a vývoje, jakož i inovačního působení směrem k průmyslové sféře, je definována v úvodu a bude dopracována na úrovni fakult a nižších organizačních jednotek. Počítá se dále s pilotním projektem EFQM, který je dále popsán v podmínkách hlavních procesů.




3.1.2 Vnější hodnocení vysoké školy (včetně mezinárodního hodnocení VŠ) V návaznosti na vnitřní hodnocení bude VŠB – TUO připravena projít vnějším hodnocením na národní úrovni, pokud dojde ke sjednocení kritérií v oblasti vzdělávací činnosti a její vztah na hodnocení instituce dle výsledků výzkumné činnosti, která byla zpracována Radou vlády pro VaV. Jsme připraveni k hodnocení prováděné EVA.

3.1.3 Restrukturalizace a vývoj studijních programů (modulární stavba) Rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělávání znamená nejen zvýšení podílu přijímaných v nastupujícím populačním ročníku, ale také čím dále větší otevřenost terciárního vzdělávání vůči starším zájemcům (již zaměstnaným i mimo pracovní proces), tedy realizaci pojetí celoživotního učení. Vede k tomu řada naléhavých důvodů. Vyžadují to společenské i individuální potřeby vyvolané rozvojem ekonomiky založené na znalostech a stále náročnější odvětvovou i profesní strukturou. Česká republika má navíc příliš nízký podíl pracovníků s terciárním vzděláním, který nelze dostatečně rychle zvýšit pouze vstupem nových absolventů na pracovní trh, ale který vyžaduje zvyšování kvalifikace především starších pracovníků se středním vzděláním. Stále více se bude projevovat jejich potřeba získat nové kompetence a zvýšit svou kvalifikaci. Vysoké školy musí respektovat vzdělávací potřeby rozmanitých studentů (tradičních i nových kategorií), což se projeví nejen nutností individualizovat jejich vzdělávací dráhy, ale také rozšířenou nabídkou vzdělávacích programů (včetně programů dalšího vzdělávání), vzájemnou návazností (resp. prostupností) a možností uznat získanou odbornost (včetně předchozí pracovní zkušenosti). Na nezbytnost širšího přístupu především nových netradičních studentů k terciárnímu vzdělávání a odpovídajícímu diferencování vzdělávacích programů a individualizaci vzdělávací dráhy poukazuje v současnosti řada materiálů EU i národních dokumentů nejrozvinutějších zemí světa. Nezbytným předpokladem rozvoje systému terciárního vzdělávání je jeho prostupnost, a to mezi jednotlivými stupni vysokoškolského vzdělávání i mezi kratšími cykly a ostatními částmi terciárního vzdělávání (zejména vyšším odborným), která umožní přístup ke studiu v kterémkoliv věku a na kterékoliv úrovni.

Prostupnost umožní zejména: • Modulární stavba studijních programů všech tří stupňů, která zjednoduší možnost na ukončené moduly kdykoli navazovat, a to jak na domácí, tak na zahraniční instituci terciárního vzdělávání, vždy však při splnění příslušných vstupních požadavků • Vytvoření systému uznávání vzdělání získaného mimo VŠB - TUO s využitím principů Lisabonské úmluvy a cílů Boloňského procesu • Rozšiřování nabídky vzdělávacích programů pro zvyšování kvalifikace i pro potřeby měnící se společnosti, zejména v závislosti na demografických změnách, se týká jak bakalářských (v návaznosti i magisterských) studijních programů, tak kratších programů a kurzů celoživotního vzdělávání, které budou reagovat na potřeby praxe/regionu. V obou případech je žádoucí umožnit uznání získané odbornosti (včetně předchozí pracovní zkušenosti) a ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 28/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



• absolvování jen části studijního programu nebo programu/kurzu celoživotního vzdělávání potřebné k získání (úplné či dílčí) kvalifikace 3.1.4 Diverzifikace studijní nabídky Podmínkou pro rozšiřování studijních příležitostí obecně a nutnou podmínkou pro usnadnění možnosti vzdělávání pro dospělou a zaměstnanou populaci je další rozvoj kombinované a distanční formy studia, tvorba a zavádění učebních opor (multimediálních vzdělávacích pomůcek), využití elearningu, interaktivních výukových programů a materiálů pro tyto formy studia, tvorba společných výukových laboratoří, zavádění projektového a problémového způsobu studia a rozvoj poradenskoinformačních center. Základním předpokladem bude široká spolupráce školy a fakult, která je pro efektivní využití těchto forem studia nezbytná. Souvisejícím prvkem bude „virtuální mobilita“ pro ty studenty, kteří se klasické mobility nechtějí nebo nemohou zúčastnit. Ve vzdělávací činnosti bude velmi důležitý kvalitativní ukazatel zefektivnění studia, a proto bude kladen důraz na: •

Koncepci bakalářského studijního programu, která bude vhodně přizpůsobena diverzifikovaným zájmům a předpokladům širokého spektra příslušné části populace, jež do programů vstupuje. Sníží se tak procento neúspěšnosti (především poměr počtu absolventů a počtu studentů přijatých do 1. ročníku studia), aniž by byly snižovány požadavky odpovídající typu programu

3.1.5 Inovace již uskutečňovaných studijních programů Pokračovat v restrukturalizaci studijních programů ve smyslu Boloňského procesu (tj. na dvoustupňové studium a modulární formu) v oblasti přípravného vzdělávání pedagogických pracovníků, zejména učitelů všech stupňů, a jejich současnou inovaci ve smyslu nároků kladených na ně nově přijatým zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, především pokud jde o jejich profesní připravenost pedagogicko-psychologickou a předmětově didaktickou, rozvíjení jejich specifické vědecké, technické nebo umělecké odbornosti a posilování schopnosti utvářet u studentů dobrý vztah k učení (zejména u přírodovědných a technických předmětů), zvyšování informační gramotnosti a využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce, zlepšování cizojazyčných kompetencí a utváření předpokladů k organizačním a řídicím činnostem ve vzdělávacích institucích, ve všech typech studijních programů na zvyšování jazykových kompetencí, počítačové a informační gramotnosti na špičkovou úroveň, na další rozvoj komunikačních a manažerských dovedností a na otevřenost profilu absolventa vůči potřebám společnosti, rozvoji regionu a trhu práce, inovace stávajících studijních programů zaměřené na snižování přímých kontaktních hodin výuky a jejich nahrazení metodami, jako je řízení individuálního studia, problémové nebo projektové studium, podporovat praxe na bakalářském stupni studia apod.




3.1.6 Rozvoj nových forem studia Uvedené aktivity budou podpořeny prostřednictvím rozvojových programů, případně prostřednictvím projektů Fondu rozvoje vysoké školy. Finanční prostředky lze získat i ze strukturálních fondů EU nebo ze vzdělávacích programů EU. Inovace studijních programů probíhá průběžně v procesu jejich reakreditace. Studijní programy jsou realizované v prezenční a kombinované formě a jejich realizace je charakterizována možností využití moderních didaktických pomůcek a technologií. Za tímto účelem jsou stávající učebny vybavovány digitální projekční technikou, existuje technická podpora pro záznam přednášek, zpřístupnění digitálních záznamů přednášek prostřednictvím portálu univerzity. Modernizace učeben, jejich postupné vybavování moderní technikou stejně jako laboratoří je trend, který bude pokračovat i v následujících letech. S rostoucím zájmem o kombinované studium je nutné podporovat přípravu elektronických učebnic, studijních opor a využití možnosti e-learningu v rámci uskutečňovaných studijních programů, vytvořit podmínky pro blended learning. Aplikace Learning management system (LMS) řešit v návaznosti na informační systém univerzity. 3.1.7 Tvorba nových bakalářských studijních programů Bakalářské studijní programy představují typ vysokoškolského studia, ve kterém studuje největší počet studentů. Na začátku akademického roku 2005/6 je to téměř 69 % studentů. Mezi prvním a druhým rokem studia přetrvává vysoká neúspěšnost ve studiu. Je nutné nadále věnovat pozornost formálnímu profilu absolventa bakalářských studijních programů, skladbě a obsahu předmětů tak, aby se naplnilo očekávání průmyslové praxe o dovednostech absolventa bakalářského studijního programu a celkově zvýšila prostupnost bakalářského studia. Při přípravě nových bakalářských studijních programů je nutné zohlednit rozvoj nových oborů a technologií, které se rychle rozvíjí a využívají poznatky tradičních oborů, bez ohledu na jejich příslušnost k jednotlivým fakultám. Vzniká tak potřeba formulovat a k akreditaci připravit mezifakultní univerzitní obory, případně obory zajišťované i pracovišti více univerzit. Je nutné se věnovat jejich přípravě, organizačnímu začlenění a realizaci v rámci univerzity.

3.1.8 Nabídka studijních oborů v souladu se společenskou potřebou V rámci akce Symbióza, jakož i v rámci dnů otevřených dveří na jednotlivých fakultách probíhá průzkum společenské potřeby, který je využíván jako zpětnovazební informace z průmyslové a podnikové sféry a slouží i k aktualizaci nabídky studijních oborů. Cenné impulsy jsou získávány působením představitelů podniků ve vědeckých radách fakult a školy. Další aktivity v tomto směru monitoruje poradenské centrum. V dalším období bude zaveden ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 30/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



on-line systém, kterým uživatelská sféra může ovlivňovat nabídku studijních oborů. S přicházejícími strategickými investory bude aktualizace probíhat na úrovni vedení školy a fakult. Podporovat zpřístupnění kombinoané formy studia zejména u unikátních oborů cestou,, konzultačních středisek“ resp. ,,detašovaných pracovišť“ (Praha, Most, Liberec, Valašské meziříčí atd. Dále podporovat vzdělávání pro státní správu. 3.1.9 Řešení problémů studijní neúspěšnosti – propustnost studijních programů terciární Prostupnosti studijních programů a studijní neúspěšnosti je a bude věnována pozornost jak na celoškolské úrovni tak na jednotlivých fakultách. K analýze situace jsou a budou využívány statistiky dostupné z informačního systému univerzity a také hodnocení studentů. 3.1.10 Monitorování situace na trhu práce (regionální, celostátní, mezinárodní) a analýza poptávky a uplatnění absolventů Na univerzitní i na fakultních úrovních se realizují analýzy poptávky a uplatnění absolventů. V této oblasti se spolupracuje s Infocentrem VŠB-TU Ostrava, které pravidelně oslovuje a provádí sběr, zpracování a následné analýzy informací od zaměstnavatelů absolventů bakalářských a magisterských studijních programů pro zjištění hlavních chybějících kompetencí. Další oblast spolupráce s průmyslovou praxí, která umožní specifikovat poptávku po dovednostech a specializaci absolventů je spolupráce při zadávání témat diplomových a disertačních prací. Každoročně jsou a budou diskutovány potřeby na znalosti a kompetence absolventů univerzity v souvislosti s potřebami zaměstnavatelů u příležitosti veletrhu pracovních příležitostí Symbióza. 3.1.11 Preferenční obory z hlediska uplatnění absolventů Při koncipování nových studijních programů uvažovat jejich modulární stavbu a prostupnost s ohledem na ukončené předcházející studium v ČR i v zahraničí a s ohledem na získanou kvalifikaci v předchozí praxi v návaznosti na připravované kvalifikační katalogy. V současné době se ukazuje aktuální příprava studijních programů nanotechnologie a mechatronika a učitelství odborných předmětů. Připravovaný studijní program Učitelství odborných předmětů reaguje na poptávku stávajících učitelů na doplnění svých kvalifikací a dalších kvalifikačních předpokladů ve smyslu zákona č.563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Jeho cílem je nabídnout možnost získání pedagogické kvalifikace učitelům odborných předmětů s inženýrským vzděláním a souhrnně tak přispět ke zkvalitnění výuky technických předmětů na středních školách. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 31/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



3.1.12 Profesní poradenství na VŠ Profesní poradenství se realizuje prostřednictvím Poradenského centra v rámci studijního úseku VŠB-TU Ostrava a v rámci aktivit Infocentra VŠB-TU Ostrava a bude mu nadále věnována pozornost a podpora. Mezi aktivity Poradenského centra budou na fakultách s nejvyšší neúspěšností v 1.a 2. ročníku prováděny pro neúspěšné studenty konzultace směřující k možnostem volby takového programu, který odpovídá schopnostem studenta a jeho zaměstnatelnosti. 3.1.13 Spolupráce VŠ s regionálními institucemi potenciálními zaměstnavateli a odběrateli výsledků VaV a subjekty sekundárního vzdělávání Účast univerzity v projektech klade nároky i na finanční spoluúčast, kterou je nezbytné do projektů vložit. S tím souvisí nutnost zajistit efektivnost vynaložených finančních prostředků, tj. zabezpečit využívání dostupných zdrojů v co nejširším měřítku. Proto je zapotřebí ve větší míře zařadit informace o využívání dostupných informačních zdrojů v rámci všech studijních programů a současně podpořit rozvoj jazykových znalostí, především znalost anglického jazyka, který je hlavním jazykem komunikace znalostní společnosti. Bez jazykových znalostí a nezbytných dovedností (základů informační gramotnosti), které by měly být pro studenty univerzity samozřejmostí již při nástupu na vysokou školu, nemohou být dostupné elektronické informační zdroje účelně využity a vložené finanční prostředky zhodnoceny. Pro podporu vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti univerzity je nezbytné zajistit nejen trvalou dostupnost externích komerčních elektronických informačních zdrojů, zároveň je nutné ve vyšší míře zpřístupňovat výsledky pedagogické a vědeckovýzkumné práce vysokých škol potencionálním partnerům ze zahraniční a průmyslu. 3.1.14 Dostupnost informačních zdrojů Dostupnost informačních zdrojů má zásadní význam jak pro vzdělávací činnost, tak také pro vědeckovýzkumnou práci všech členů akademické obce univerzity, a proto jí bude i v budoucnosti věnována značná péče. Informační zdroje, jak tradiční tištěné, tak rozrůstající se zdroje elektronické, jsou a do budoucna budou finančně náročné. Především dostupnost elektronických informačních zdrojů, hlavně bibliografických databází a plných textů časopisů v rozsahu pokrývajícím tematický profil univerzity není možná bez finanční podpory programů MŠMT, případně dalších programů a bez spolupráce s dalšími univerzitami na přípravě, řešení i realizaci a vyhodnocení projektů. Dlouhodobým cílem v oblasti informačních zdrojů je zejména soustavné rozvíjení přístupu k elektronickým informačním zdrojům (tj. především k elektronickým časopisům, bibliografickým databázím i k dalším plnotextovým dokumentům, např. učebním textům, encyklopediím apod.) a zabezpečení systematického doplňování knihovního fondu tradičními dokumenty pro potřeby vzdělávací i výzkumné činnosti univerzity. Informační základnu nezbytnou především pro oblast ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 32/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



vzdělávací bude však i do budoucna tvořit tradiční knihovní fond doplňovaný knižní literaturou v souladu s tematickým profilem univerzity. Větší důraz bude kladen na systematické doplňování zahraniční knižní literatury nejen pro vědeckou a výzkumnou činnost, ale především s ohledem na zabezpečení akreditovaných studijních oborů touto literaturou. Bude nezbytné posílit spolupráci knihovny s jednotlivými pracovišti zodpovědnými za výuku v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech takovým způsobem, aby bylo samozřejmostí života příslušných pracovišť univerzity podání návrhů na doplňování knihovního fondu studijní literaturou. V souvislosti s rozšířením nákupu zahraniční literatury i pro potřeby vzdělávací činnosti bude nutné podpořit i finanční zabezpečení tohoto záměru. Pro efektivní využívání informačních zdrojů bude v budoucnu zapotřebí v současnosti ÚK a CVT: • •

• • •

• • •

Zajistit kontinuitu v přístupu k elektronickým informačním zdrojům pro výzkum, vývoj i vzdělávání po roce 2008, kdy skončí program MŠMT 1N Informační infrastruktura výzkumu Podporovat účast univerzity v konsorciích pro nákup a zpřístupňování elektronických informačních zdrojů nejen finanční spoluúčastí, ale také podporou v oblasti organizační a právní při vyjednávání smluvních podmínek licencí a řešení otázek autorskoprávních, které využívání informačních zdrojů doprovázejí Podporovat systematické doplňování knihovního fondu finančně náročnou zahraniční knižní literaturou Podporovat zavádění nových sofistikovaných nástrojů a služeb nezbytných pro využívání elektronických informačních zdrojů i pro poskytování knihovnicko-informačních služeb Zlepšit informovanost o knihovním fondu univerzity i procesy spojené s jeho doplňováním, zpracováním, využíváním a uchováváním knihovním systémem odpovídajícím současnému technologickému rozvoji, tj. podpořit pořízení nového automatizovaného knihovního systému pro potřeby Ústřední knihovny Podporovat rozvoj informační gramotnosti uživatelů informačních zdrojů a služeb zařazením kurzů věnovaných problematice práce s informacemi do studijních oborů na univerzitě Podporovat ve větší míře využívání zahraničních odborných publikací jako povinné studijní literatury v akreditovaných studijních programech na univerzitě Podporovat vybudování celouniverzitního systému pro elektronické zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, případně dalších publikací univerzity, tj. vytvoření institucionálního archivu (repozitáře) jako přínos pro vyhodnocování a využívání výsledků vzdělávání, výzkumu a vývoje

3.1.15 Informační systémy vnitřní a vnější Probíhající procesní analýza vytváří podmínky pro integraci a koordinaci aktivit jednotlivých částí a pracovišť univerzity, standardizaci procesů. Zároveň zachycuje procesy a činnosti, které jsou odlišné od obecného modelu. Průběžná aktualizace modelu vytvoří podmínky pro rozvoj informačního systému, aktuálně a komplexně podporujícího potřebné změny. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 33/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Trendy : • • •

Rozvíjet ekonomický a personální informační systém (mySAP Education) s důrazem na podporu profesionalizace řízení celé univerzity, integrovanost s celým informačním systémem univerzity, dostupnost a bezpečnost Realizovat a rozvíjet projekt řízené dokumentace Zjednodušovat a sjednocovat způsob placení služeb nabízených studentům, zlepšovat jejich kvalitu a dostupnost

Portál univerzity spolu s jednotnou správou rolí se stává základním kamenem univerzitního informačního systému.

Trendy : • • • • • •

Vytvářet podmínky profesionalizace portálu VŠB-TUO jak po stránce technologické, tak organizační, se zaměřením na strukturovanost informací jednotnou pro celou univerzitu. Zlepšovat prezentaci univerzity, dosažených výsledků a nabídky studia pro jednotlivé zájmové skupiny Zavést jednotnou správu integrovaného informačního systému z hlediska přidělování a aktualizace oprávněného přístupu daného rolí uživatele (Identity Management) Prohlubovat jednotný přístup do všech komponentů IS prostřednictvím soustředěné správy uživatelů Rozvíjet univerzitní informační systém na základě definovaných změn modelu Procesního řízení Důsledně dodržovat pravidla pro aktualizaci procesů

3.1.16 Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních sítí Vysokorychlostní počítačové sítě jsou neodmyslitelnou součástí dnešních akademických institucí. Umožňují rovnoprávný přístup k informacím i vzdáleným prostředkům výpočetní infrastruktury. V současné době je naše univerzita připojena k národní páteřní síti CESNET2 rychlostí 1 Gbps. Tato počítačová síť umožňuje kromě datových přenosů i multimediální přenosy (videokonference v televizní kvalitě). Síť umožňuje akademickým pracovníkům a studentům přístup k superpočítačovým kapacitám v tuzemsku i zahraničí a naopak zpřístupňuje výpočetní kapacity univerzity externím uživatelům. Dále slouží pro vysokokapacitní přenos informací mezi univerzitou a okolním světem. Aby mohli studenti i zaměstnanci univerzity využívat služeb počítačové sítě i služeb poskytovaných v počítačové síti, je nezbytné provozovat páteřní část sítě TUONET v rámci města i navazující lokální sítě v rámci univerzitních budov. V oblasti páteřních metropolitních tras se podařilo realizovat vlastní optickou síť, která spojuje areál univerzity v Porubě, budovu Katedry jazyků, Ekonomickou fakultu, Stavební fakultu, Fakultu bezpečnostního inženýrství a budovu Vesmír. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 34/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



V každém z těchto areálů je vybudována strukturovaná kabeláž a prostřednictvím této kabeláže je umožněn téměř každému uživateli kvalitní přístup k vysokorychlostní síti. V síti jsou používány aktivní prvky využívající technologii Fast a GigabitEthernet. Ve vybraných místech lokálních sítích také umožňujeme koncovým uživatelům přístup do sítě TUONET prostřednictvím technologie WiFi. V příštím období budou nové investice směřovat především do aktivních prvků počítačové sítě (jak na univerzitní, tak i na metropolitní úrovni). Vzhledem k rychlému morálnímu zastarávání síťových technologií je nezbytné centrální prvky sítě obměňovat po 4 letech. Rozvoj počítačové sítě v následující období lze rozdělit do několika oblastí: topologie, technologie, služby a bezpečnost. Vzhledem k rostoucímu stupni využívání počítačové sítě klademe důraz na redundantní připojení lokalit na úrovni páteřní sítě a realizaci záložní konektivity lokálních sítí. Tím se chceme vyhnout dopadům provozních výpadků na koncové uživatele. V páteřní části počítačové sítě chceme používat zejména optické trasy, které umožňují navyšovat kapacitu použitím jiných vysílajících a přijímajících prvků. Předpokládáme realizaci desetigigabitových tras na páteřní síti a realizaci připojení k síti CESNET2 desetigigabitovou trasou. Metalická kabeláž bude i nadále preferovaným způsobem připojení koncových stanic uživatelů a jako doplňkové budou používány bezdrátové technologie. Nové lokality budeme připojovat i nadále optickými trasami k páteřní síti. Při připojování serverových systémů chceme zaručit připojení s kapacitou minimálně 1 Gbps. Chceme nabízet vysokorychlostní i vysokokapacitní připojení s nízkými přenosovými zpožděními tak, aby počítačová síť mohla být využívána pro sdílení diskových kapacit i pro aplikace vyžadující nízká přenosová zpoždění. V oblasti služeb počítačové sítě TUONET chceme i nadále podporovat mobilitu uživatelů a nabízet přístup do sítě z externích sítí, zejména prostřednictvím zabezpečeného připojení přes VPN koncentrátory. Mobilitu našich uživatelů v jiných organizacích se chystáme podporovat také zapojením do projektu EduRoam, který je součástí evropského projektu TERENA. Další oblastí, ve které očekáváme velký rozvoj je oblast počítačové bezpečnosti. V páteřní síti chceme pokračovat v implementaci mechanismů pro zabezpečení bezproblémového chodu sítě. V topologii počítačové sítě chceme také zohledňovat a řídit bezpečnost serverových systémů. Velmi důležitou částí bezpečnosti je také zajištění bezpečnosti koncových stanic uživatelů před útoky síťových virů a červů, kterým se podařilo proniknout do univerzitní sítě. Mezi služby, které bude nutno v budoucnu implementovat patří ověřování uživatelů a stavu koncových stanic při přístupu do sítě. Tímto bude možno dosáhnout snížení počtu incidentů vznikajících špatným technickým stavem programového vybavení koncových stanic. S rozvojem vysokorychlostních a vysokokapacitních sítí chceme podle potřeby implementovat technologii content switching, která umožňuje rozkládání síťového provozu na několik koncových serverových systémů. Rozvoj sítí a zvyšování objemu přenášených dat sebou nese také nutnost analýzy provozu pro potřeby správy sítě, ale také pro zajištění podkladů při řešení incidentů a doložení aktivit, které mohou být vyžadovány např. soudní mocí. Z těchto důvodů se budeme věnovat také analýze síťového provozu. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 35/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


rok

finanční nároky celkem (tis. Kč)

2006

12 050

2007

7 650

2008

7 350

2009

11 500

2010

7 350


Superpočítačové centrum VŠB-TU Ostrava (SPC) poskytuje výpočetní prostředí a výpočetní zdroje pro náročné výpočty všem uživatelům VŠB-TU Ostrava. Výpočetní prostředí SPC umožňuje přípravu, zpracování a následnou vizualizaci náročných inženýrských úloh, implementaci, ladění a měření paralelních úloh, numerické výpočty a simulace, práci se systémy podporovaných počítačem (Computer Aided - CAD/CAM/CAE) a běh výpočetně náročných aplikací. Superpočítačové centrum VŠB-TU Ostrava slouží výhradně pro potřeby výuky, vědy a výzkumu. Jde o hlavní výpočetní kapacitu univerzity a slouží pro potřeby všech jejich fakult a útvarů. Prostředky SPC jsou využívány při praktické výuce odborných předmětů, při semestrálních, diplomových a disertačních pracích, při řešení vědeckých a výzkumných projektů a grantů. Superpočítačové centrum poskytuje jednotné konzistentní výpočetní prostředí, které uživatelům umožňuje jednotný a transparentní přístup k výpočetním zdrojům. Prostředí se vyznačuje zejména těmito vlastnostmi: • • • • • • •

Unixové prostředí sdílený účet sdílené uživatelské nastavení jednotná autentizace sdílená disková kapacita jednotný přistup k software (tzv. moduly) jednotný přistup k výpočetním zdrojům – systém pro správu úloh (PBSPro)

SPC poskytuje zejména tyto zdroje: • • •

Hardwarové prostředky - procesorový čas a výkon, operační paměť, disková kapacita, SMP systémy, rychlá propojovací síť Software Licence




3.1.17 Rozvoj informační infrastruktury Výpočetní infrastrukturu tvoří několik vzájemně propojených systémů, které se liší hardwarovou či softwarovou platformou, konfigurací, tím k jakému účelu slouží, jaké služby a aplikace poskytují, dostupností pro uživatele, atd. Dohromady však tvoří kompaktní, funkční a vzájemně se doplňující celek s jednotným uživatelským prostředím. V roce 2004 jsme provedli analýzu infrastruktury SPC, odhalili jsme největší nedostatky této infrastruktury (prostředí orientované na IBM SP/2, výkonově nevyhovující a zastaralé hw. vybavení, komplikovanost prostředí, nedostatečné výpočetní prostředky) a navrhli novou koncepci SPC. Nová koncepce obsahuje zejména návrh nové infrastruktury SPC, která je nezávislá na systému IBM/SP2, předpokládá implementaci nových systémů pro řízení a správu prostředí, zdrojů a uživatelů SPC, instalaci nových výkonných zařízení a nového výpočetního clusteru, větší nasazení platformy x86/GNU Linux a 64-bitových výpočetních serverů.

Infrastruktura SPC

legenda: plánováno ukončení

SAN řídící a licenční nexus.spc

datový server nfs2.spc

stávající zařízení

licenční server SUN

rok 2004 rok 2005

datový server nfs1

4 procesory AMD Opteron 2.2GHz

16 uzlů x 2 procesory AMD Athlon MP 2600+

blade cluster

isac

řídící stanice cws

opteron1

IBM SP/2

oracle

8uzlů

cluster termit

Enigma100

optická síť Myrinet

Abacus

8 uzlů x 2 procesory AMD Opteron 2.4GHz GbE

přístupový server

řídící stanice indy5

Učebna SGI

Infrastruktura SPC nyní aktuálně poskytuje • téměř 30 výpočetních serverů • 50 výpočetních CPU ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 37/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


• • • •


80 GB operační paměti 2.3 TB sdíleného zálohovaného diskového prostoru více než 0.7 TB lokálního diskového prostoru 18 grafických stanic SGI Software a licence

SPC poskytuje bohaté softwarové vybavení pro výpočetní aktivity a rovněž zajišťuje nákup a pronájem sw a licencí používaných napříč fakultami (Matlab, Fluent, Ansys). Aplikace

Vývojová prostředí Middleware

Fluent Gambit Ansys IDEAS Matlab Maple Sysnoise Symos Tecplot Iraf ARC/INFO ArcView

GCC Fortran77 Intel CC Intel Fortran (92) PGI, IBM C IBM Fortran

PVM MPI

Plány: V letech 2004 a 2005 se podařilo obnovit a rozšířit nezbytné hardwarové vybavení výpočetní, datové a řídicí infrastruktury SPC tak, aby vyhovovalo stávajícím požadavkům. V nejbližším období budou nové investice směřovat především do pořízení nového vybavení pro pre a post-processing úloh tj. nových výkonných grafických koncových stanic (grafická učebna) a přístupových serverů, protože stávající stanice SGI jsou již technicky zastaralé a neumožňují provoz požadovaných aplikací. Rok 2006 bude především ve znamení migrace hardwarového vybavení SPC ze stávajících prostor sálu CVT do nových sálů v nově postavené budově Centra informačních technologii. V dalším období dojde zejména k obnově výpočetních zdrojů a jejich rozšiřování tak, aby prostředky SPC pokrývaly požadavky na výuku a výpočty prováděné v rámci vědeckých a výzkumných projektů a grantů, aby prostředky SPC byly dostatečně výkonné a atraktivní pro ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 38/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



uživatele a umožňovaly zrychlování výpočtů a provádění náročnějších výpočtů, aby prostředky SPC bylo možno zapojovat do národních aktivit (Metacentrum, gridové rozvodné sítě). Vzhledem k rychlému vývoji v oblasti IT a náročnosti výpočtů a vzhledem k rostoucím požadavkům je potřeba přibližně po dvou letech rozšiřovat stávající zařízení a po čtyřech až pěti letech nahradit novými zařízeními, a to ve fázích tak, abychom dostatečně pokrývali jak „běžné“ požadavky, tak „náročnější“ požadavky. V rámci SPC se rovněž budou dále pořizovat a rozšiřovat licence pro výpočetní software (Matlab, Fluent, Ansys a další ), řídicí software (PBSPro) a operační systémy (v současnosti SUSE Linux Enterprise Server). Nemalé úsilí a prostředky bude potřeba vložit do implementace nových systému pro řízení a správu prostředí, zdrojů a uživatelů SPC, tvorby uživatelské dokumentace a portálu SPC http://spc.vsb.cz/, podpory a školení uživatelů, prezentace SPC, výzkumu, zavádění a implemetace nových technologií a aplikací, spolupráce s katedrami a ústavy na řešení projektů s použitím prostředků SPC, zapojení do národních aktivit a propojování výpočetních zdrojů. Bude řešena otázka sdílení dat v náročném prostředí s vysokou zátěží, řízení dávkových a interaktivních úloh, paralelizace prostředí a úloh, clusteringu, praktického použití gridových technologií v technických výpočtech v našich konkrétních podmínkách. To přinese rovněž požadavky na personální posílení a investice do zkvalitňování lidského potenciálu. Investiční požadavky: rok


2006

350

2007

2 400

2008

1 600

2009

1 300

2010

1 400

Pozn. Zálohování dat SPC bude nadále řešeno v rámci infrastruktury CVT. Pracovna grafických stanic Na Centru výpočetní techniky na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě je od roku 1995 v provozu pracovna Unixových grafických stanic SGI (Silicon Graphics). Tato pracovna slouží pro výuku a vědeckou práci. Je zde využíván software pro různé oblasti a to zejména CAD/CAM systémy a FEA (Finite Element Analyses) systémy s vysokými nároky na výpočetní a grafický výkon. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 39/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



V současnosti (rok 2005) je situace platformy SGI (HW a OS platforma stávající počítačové pracovny) taková, že tato platforma postupně přestává být podporována ze strany producentů softwarových systémů, které jsou zde běžně využívány. Pracovna si žádá z hlediska jejího využívání obnovu z hlediska typu a výkonnosti HW a platformy OS. Z hlediska dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové činnosti vznikl návrh na transformaci stávající pracovny Unixových stanic SGI na novou pracovnu grafických stanic. Tato pracovna grafických stanic by měla být vybavena na vysoké úrovni s hlediska HW, SW, systémových a didaktických nástrojů a případně dalších nástrojů na podporu modernizace vzdělávání a povýšení možností pro vědu a vývoj. Díky výkonnosti hardware bude pracovna grafických stanic využitelná pro provoz aktuálních nejvyšších verzí softwarových systémů a to zejména CAD/CAM systémů a FEM systémů. Tímto vznikne na univerzitě prostředí, které bude srovnatelné anebo lepší než v běžných podnicích v komerční oblasti. Provoz náročných CAD/CAM a FEM systémů spolu s integračními nástroji jako je PLM, které by mělo simulovat vzorové pracovní prostředí, na kterém bude možno testovat možnosti moderních technologií IT. Modernizace SW nástrojů by byla zajištěna pořízením podpory po dobu jejich využívání. Vybavení pracovny grafických stanic je plánováno po stránce HW i SW kompatibilní se značným množstvím pracovišť vysokých škol v zahraničí. Kompatibilitu bude zajišťovat multiplatformové vybavení pracoviště po stránkách OS a SW aplikací. Tímto se rozšíří rozsah možností tuzemské i mezinárodní spolupráce. Moderní pracoviště potenciálně zvýší zájem studentů o studium. Pracovna bude splňovat funkci jak učebny, tak pracoviště. Pro výuku zde bude možno využít multimediálních prostředků. V době mimo výuku bude možnost využít toto pracoviště pro tvorbu studijních projektů. Takové prostředí by mělo zvýšit reference univerzity z hlediska vybavení a využívání moderních prostředků. Tyto aspekty mimo jiné ovlivňují zájem o spolupráci ze zahraničí. Dostatečná úroveň technického vybavení je obecnou podmínkou pro řešení projektů VaV. Prostřednictvím softwarových integračních nástrojů a multiplatformového softwarového prostředí bude pracoviště splňovat požadavky na prostředí pro realizaci týmových projektů. Prostředí pracovny grafických stanic bude umožňovat testování nově vzniklých SW technologií s předstihem, než budou běžně zavedeny na trhu. Výsledky testování budou využitelné pro přípravu technických realizací v praxi. Úroveň vybavení pracoviště pracovny grafických stanic bude splňovat kritéria komerční oblasti pro možnosti spolupráce se studenty i akademickými zaměstnanci. Podniky z komerční oblasti v rámci jednání o spolupráci často kladou dotazy na technické vybavení univerzity a možnosti jejího využití pro výuku studentů a spolupráci obecně.




Pro přípravu studentů podle požadavků podniků je potřeba adekvátních technických prostředků. Technické vybavení nové pracovny otevře možnosti spolupráce přípravy studentů v rámci jejich studijních programů podle požadavků podnikové sféry. To by dále mělo návaznost na možnosti zaměstnanosti studentů po absolvování univerzity. Plán nákladů celoškolských učeben rok


2006

2 867

2007

836

2008 -2010

546

3.2 V oblasti výzkumu a vývoje 3.2.1 Rozvoj výzkumu na vysoké škole (personální, materiální, organizační) Současný stav na VŠB-TUO je charakterizován relativně vysokým věkovým průměrem pracovníků ve výzkumu a vývoji a absenci mladé, ale především kvalitní střední generace. K rozvoji lidských zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje je nezbytné plně využít především stávajících personálních kapacit VŠB-TUO s převažující podporou budování regionálního výzkumného a vývojového potenciálu. Prioritou je rozvoj a řízení lidských zdrojů, podpora flexibility a dostupnosti kvalitního vzdělávání. Co je důležité, a vedení VŠB-TUO si je toho plně vědomo, je zajistit, aby organizace byla schopna prostřednictvím vlastních pracovníků úspěšně plnit své cíle a aby lidské zdroje byly zdrojem takových schopností, které umožní organizaci učit se rozpoznávat a využívat nové příležitosti. Cílem každé organizace a tedy i VŠB-TUO je získání a udržení si kvalifikované, oddané, angažované pracovníky. To znamená také rozvíjení schopností lidí – jejich užitečnost, potenciál a zaměstnatelnost tím, že jim budou poskytovány příležitosti k soustavnému vzdělávání a rozvoji. Lze tedy konstatovat, že řízení lidských zdrojů lze definovat jako strategický a logicky promyšlený přístup k řízení nejcennějšího statku organizace, tj. lidí v ní pracující, kteří jako jednotlivci i jako kolektivy přispívají k dosažení jejích cílů (Armstrong, 2002). V souladu s dokumenty Evropské komise a Evropského parlamentu je nezbytné prosazovat uplatnění mladých a perspektivních pracovníků ve výzkumu a vývoji, kdy zřízení CPIT umožnilo tento záměr realizovat na VŠB-TUO.




Centrum pokročilých inovačních technologií Od roku 2000 se vedení Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) intenzivně zabývá projektem aktivizace VaV kapacit regionu k podpoře jeho restrukturalizace a zvýšení ekonomické výkonnosti. Vedení VŠB-TUO připravilo projekt Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT), který v průběhu roku 2005 zařadilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do programového financování VŠ formou investiční akce výstavby Technologického pavilónu TL1, Centra pokročilých inovačních technologií na VŠB-TU Ostrava. Projekt Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT) je vypracováván v souladu s Koncepcí výzkumu a vývoje Moravskoslezského kraje (MSK). Finanční, organizační, metodická a legislativní podpora vybudování a provozu CPIT je jednou z priorit MSK, která má za hlavní cíl: „Podporou rozvoje výzkumných a vývojových kapacit Moravskoslezského kraje a úspěšným zaváděním výsledků výzkumu a vývoje do praxe dosáhnout zvýšení konkurenceschopnosti místní a regionální ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a tím prosperity celého území kraje“. Přínosy pilotního projektu: •

Zachování perspektivních mladých graduovaných odborníků a doktorandů pro rozvoj regionu Nedostatek institucionálních prostředků pro výzkum, vývoj a inovace v MSK vyhání vysoce kvalifikované mladé lidi, absolventy doktorských studijních programům i mladé inženýry s kreativním myšlením mimo region a tím se významně snižuje šance na vytváření spin-off a start-up firem z podnikatelských inkubátorů. Tyto důvody vedou k tomu, že pracovní verze materiálu „Revitalizace hospodářství MSK“ definuje v prioritní oblasti „Lidské zdroje, věda, výzkum a vývoj“ jako strategický cíl prvořadé důležitosti vybudování CPIT.

•

Pilotní projekt aplikace Národní inovační politiky Nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR, restrukturalizace průmyslu na straně jedné a míra připravenosti CPIT na straně druhé jsou dostatečnými důvody k podpoře pilotního projektu CPIT před náběhem programů, které jsou připravovány v rámci realizace Národní inovační politiky.

•

Aktivizace privátního sektoru k růstu sekundárních investic do výzkumu a vývoje Informace o projektu CPIT vyvolaly značný zájem privátních investorů o zřízení společných laboratoří (např. SIEMENS, Tieto/Enator, MSA, a.j.). Tento krok přinese radikální zvýšení úrovně laboratorního a experimentálního vybavení, které by z rozpočtových prostředků ze státní dotace nebylo reálné. Tím se výrazně zvýší úroveň vzdělání budoucích inženýrů, zajistí se vyšší stupeň integrace výzkumu a vzdělání a značně se zvýší atraktivita technického vzdělání pro mladou generaci. Nová kvalita pak může výrazně ovlivnit i rozhodování talentované středoškolské mládeže pro volbu oboru VŠ studia.

Současný stav přípravy a finanční rozvaha S účinností od 1.1.2005 byl na VŠB-TUO v úseku prorektora pro VaV zřízen nový útvar 760 – Centrum pokročilých inovačních technologií, na základě příkazu rektora VŠB-TUO č. 08/2004. Útvar zaměstnává ke dnešnímu dni 36 mladých VaV pracovníků, kteří jsou rozděleni do 7 divizí/center aplikovaného výzkumu. Útvar funguje v provizorních podmínkách a po vybudování ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 42/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



nových technologických laboratoří bude přemístěn do těchto nově vzniklých prostor. V současné době se zpracovává projektová dokumentace pro vybudování Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT), ve kterém budou umístěny prostory divizí cílově orientovaného VaV, podnikatelské inkubátory IF 1 (PI) a Regionální centrum transferu technologií (RCTT). CPIT bude umístěno v areálu Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO). Cílově orientovaný aplikovaný výzkum bude v návaznosti na aktivní využití VaV potenciálu akademických pracovníků a priority NPVaV rozvíjen v první fázi v sedmi klíčových oblastech, viz obrázek č.2:

Obrázek 2: Flexibilní propojení výzkumné struktury CPIT a pracovišť školy. CPIT je budováno jako otevřený systém s možností pružné reakce na nové požadavky průmyslu. Pro zajištění pružné reakce na požadavky VaV je vnitřně organizačně realizována maticová struktura propojení organizačních složek školy a výzkumných zaměření center.

SWOT analýza Strengths silné stránky 1. CPIT naváže na dobrou technickou úroveň vybraných oborů Moravskoslezského kraje, které bude přímo podporovat a progresivně rozvíjet. Jedná se 1

Weaknesses slabé stránky 1. Nedostatek zájmu o VaV a inovační podnikání z řad průmyslových podniků, především pro nedostatek finančních prostředků na VaV a inovace.

IF – inovační firma ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 43/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


především o dopravní a všeobecné strojírenství, kovovýrobu, výrobu nářadí, výrobu automobilů a komponentů pro automobilový průmysl, výrobu papíru a celulózy, farmaceutických výrobků, informační technologie, výrobu elektrických a optických zařízení, výrobu chemikálií a umělých vláken, energetiku apod.. 2. Existence tří institucí terciálního vzdělávání (VŠB-TUO, OU, SU) v Moravskoslezském kraji, představuje primární zdroj technické inteligence, která nalezne uplatnění nejen v CPIT, ale i v průmyslových podnicích s inovačním potenciálem. 3. CPIT bude postaveno v areálu VŠBTUO, čímž získá výhodné umístění na dopravní křižovatce Čechy, Slovensko, Polsko a Rakousko s výhodnou pozicí pro mezinárodní spolupráci v rámci celé Evropy.


2. Nedostatečná dopravní infrastruktura (dostavba D47), která brání dynamickému rozvoji některých podnikatelských aktivit a většímu přílivu průmyslových investorů, potenciálních odběratelů inovací vzniklých v CPIT. 3. Nízká úroveň podnikatelského využití příležitostí v oblasti vědy a výzkumu a progresivních inovačních technologiích. 4. Existence řady bariér pro dynamický rozvoj malého a středního podnikání na úrovni státu (vysoké zatížení daňové a administrativní) i na úrovni kraje (nedostatky v odborné způsobilosti podnikatelů, obtížný přístup k financím pro malé a začínající firmy apod.). 5. Nalezení a získání kvalifikovaných lidských zdrojů k zajištění komplexních služeb poskytovaných Regionálním centrem transferu technologií (RCTT).

4. Umístění CPIT v Moravskoslezském kraji, který má dlouholetou průmyslovou tradici, dobrý vztah lidí k technice a technickým novinkám, vysokou úroveň VŠ vzdělávání, jakož i strategickou polohu na ose jih-sever Evropy, představuje vysoký potenciál pro nové progresivní inovační procesy. 5. Vybudováním CPIT – TL2 budou vytvořena nová pracovní místa. Předpokládaný počet nově vzniklých pracovních míst je min. 25-50. 6. Budova CPIT – TL2 se bude nacházet v těsné blízkosti budovy CPIT – TL1, ve které budou umístěny technologické laboratoře, kde bude probíhat aplikovaný výzkum zejména v následujících sedmi oblastech: - Informační a komunikační technologie, Nanotechnologie, ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 44/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Mechatronika, Environmentální technologie, Technologie energetiky, Nové materiály a technologie jejich výroby, Pokročilé stavební technologie. 7. Funkční propojení CPIT – TL2 s CPIT – TL1 a s VŠB-TUO ještě umocní inovační proces a efektivní reakci na potřeby průmyslu, čímž bude zajištěn synergický efekt vzájemného působení a propojenosti.

Weaknesses

Strengths Opportunities 1. Poloha CPIT v rámci Moravskoslezského kraje umožňuje napojení na evropskou dopravní a telekomunikační síť, rozvoj podnikání, příliv zahraničního kapitálu a přístup na mezinárodní trhy. 2. CPIT – TL2 umožní rozvoj nových průmyslových a ekonomických aktivit, které podpoří proces revitalizace kraje a zhodnocení jeho průmyslového potenciálu. 3. Možnost využití vzdělávacího a školicího potenciálu VŠB-TUO (7 fakult a 5 ústavů) a CPIT – TL1 (7 divizí / oblastí aplikovaného výzkumu). 4. Možnost využití dobrých (komparativně výhodných) podmínek pro umístění začínajících firem s inovačním potenciálem v Podnikatelských inkubátorech CPIT – TL2, včetně využití služeb Regionálního centra transferu technologií s přímou návazností na VŠB-TUO a CPIT – TL1. 5. Synergický efekt spolupůsobení VŠBTUO a CPIT umožní multiplikační efekty strategických tuzemských a zahraničních

Threats 1. Získání dotace z programu OPPP– PROSPERITA (CzechInvest) na realizaci projektu CPIT – TL2. 2. Získání bankovního úvěru na předfinancování jednotlivých etap projektu CPIT – TL2 dle nastavené etapizace. 3. Nedodržení příslibu finanční, organizační, metodické a legislativní podpory vybudování a provozu CPIT ze strany Moravskoslezského kraje. 4. Vnitřní selhání a pochybení managementu projektu CPIT – TL2 ze strany VŠB-TUO a CPIT. 5. Nedodržení indikátorů pro hodnocení projektu CPIT – TL2. Nutnost správného nastavení těchto indikátorů. 6. Dlouhodobá recese, resp. zánik některých významných průmyslových podniků v regionu, jež jsou potenciálními odběrateli inovací. 7. Nedostatečný zájem zahraničních průmyslových investorů a strategických



investic (diverzifikace ekonomické struktury, vytváření nových pracovních míst, transfer technologií, zvýšení exportu, rozvoj nových znalostí a dovedností, změna podnikatelského klimatu a image, příležitost pro rozvoj malých a středních firem - subdodavatelů aj.). 6. Možnost využití CPIT – TL2 pro vznik a rozvoj malých a středních firem jako životní a pracovní alternativy pro pracovníky uvolňované z velkých podniků a pro absolventy škol a pro vlastníky a manažery těchto firem. 7. CPIT – TL2 umožní rozvoj podnikání v oblasti inovací a nových technologií s poskytováním komplexních služeb s využitím všech dostupných prostředků zvýhodnění dle podmínek stávajících a budoucích podpůrných programů.


partnerů o podnikání v Moravskoslezském kraji. 8. Nedostatečná finanční podpora z rozpočtů státu, kraje a města a nedostatečná schopnost zajistit financování ze stávajících a budoucích podpůrných programů z fondů EU pro zajištění podnikatelského a inovačního klimatu malých a středních podniků. 9. Další prohlubování rozdílu v dynamice rozvoje trhu práce v Moravskoslezském kraji ve srovnání s celorepublikovým vývojem – odliv kvalifikovaného lidského zdroje.

8. Možnost využití CPIT – TL2 k rozvinutí spolupráce s příhraničními regiony na severní a východní straně Moravskoslezského kraje. Opportunities příležitosti

Threats rizika

Cíle projektu Hlavním cílem projektu je podpora rozvoje inovačních procesů a vzájemné ovlivňování cílově orientovaného VaV na VŠB-TUO a výrobních programů podniků, což s sebou přinese zvýšení jejich konkurenceschopnosti, zvýšení odbytu produktů, zvýšení výroby a s tím související tvorbu nových pracovních míst. CPIT bude vytvářet prostředí pro firmy s inovačním potenciálem a podporovat jejich vznik a rozvoj, start-up a spin-off. Bude nabízet kvalitní (komparativně výhodné) podmínky pro umístění začínajících firem s inovačním potenciálem v PI, včetně využití služeb RCTT s přímou návazností VaV aktivit na VŠB-TUO. Vznikne tak ojedinělý synergický efekt spolupůsobení technické vysoké školy a inovačního centra umožňující multiplikační efekty strategických tuzemských a zahraničních investic (diverzifikace ekonomické a průmyslové struktury, transfer technologií, zvýšení exportu, rozvoj nových znalostí a dovedností, změna podnikatelského klimatu a image, příležitost pro rozvoj malých a středních firem - subdodavatelů aj.).




Pilotního projektu CPIT 2008 2009 2010 2011 2012 Počet podpořených nových inovačních společností Počet akcí vedoucích k realizaci ochrany duševního vlastnictví Počet inovačních projektů/akcí Počet pracovních míst vytvořených firmami v CPIT

5

10

20

30

40

5

10

15

30

50

10

20

40

60

80

30

65

100

165

225

CPIT v inovačním řetězci MSK Vybudování Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT) na VŠB–TUO vytvoří materiální zázemí pro rozjezd inovačních firem (IF), realizuje podporu start-up a spin-off, nabídne Podnikatelské inkubátory (PI) a aktivizuje službu veřejnosti vysokých škol v Regionálním centru transferu technologií (RCTT). Hlavním cílem je pružná reakce výzkumu a vývoje na skutečné potřeby průmyslu v minimálním časovém horizontu. Synergický efekt vzájemného působení Technologických laboratoří divizí (CPIT – TL1), Podnikatelského inkubátoru (CPIT – TL2) a Regionálního centra transferu technologií (CPIT – TL2) bude bezprostřední návazností a vzájemnou propojeností ještě umocněn a tyto funkční celky CPIT vytvoří všechny důležité předpoklady pro efektivní reakci VaV na potřeby průmyslu. Nastartuje se šroubovice, kdy univerzita, průmysl, regionální samospráva a vláda společně roztočí spirálu hospodářského růstu. Projekt CPIT je vypracováván v souladu s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 - 2008 (NPVaV), Národní inovační politikou a dlouhodobými základními směry výzkumu. Ekonomicko-finanční rozvaha CPIT Dotace ve výší 56 mil. Kč bude kompenzovat úbytek institucionálního financování VŠB-TUO vůči roku 2004 (ukončení činnosti materiálového a technologického výzkumného centra a ukončení výzkumných záměrů z období 1999 – 2004, které nebyly nahrazeny novými záměry (z 19 návrhů většinou technologické orientace vybráno pouze 5). Uvedená dotace umožní start-up Centra pokročilých inovačních technologií (CPIT), Regionálního centra transferu technologií (RCTT) formou základní podpory klíčových výzkumných projektů divizí CPIT. Umožní přijetí mladých odborníků, jejichž odborná erudice přinese mimo činnosti uvedené v projektu i vyšší šance k úspěšné soutěži o účelové prostředky v programech EU a ČR (NPVII, MPO, MŽP) a nových programech v rámci Národní inovační politiky. RCTT přinese aktivní podporu k úspěšnému transferu výsledků VaV do průmyslové sféry a ochraně duševního vlastnictví v regionálním měřítku.

Pro ucelenou informaci o projektu slouží základní údaje o plánovaných investicích. Projekt CPIT je rozdělen do dvou částí Technologické laboratoře 1 a 2 (TL1, 2) vzhledem k využití vícezdrojového financování a prostředků ESF. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 47/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



CPIT – TL1 (zdroj MŠMT, ISPROFIN)

CPIT – TL2 (zdroj MPO, OPPP Prosperita+Partneři)

242 mil. Kč

200 mil. Kč

Rozpočet dotace - Pilotní projekt spolupráce VŠ s průmyslem - CPIT Položka

Cena v mil. Kč

Podpora start-up CPIT a RCTT

-

-

Mzdové náklady Sociální a zdravotní pojištění Laboratorní přístroje a zařízení Výpočetní technika Programové vybavení Opravy a údržba laboratorních přístrojů, zařízení a technologií Cestovní náklady (tuzemské a zahraniční) Nákup služeb Náklady na mezinárodní spolupráci a zveřejnění výsledků

56

56

Celkem

Harmonogram pilotního projektu 2003 • 2004 • •

Rozvoj spolupráce VŠB-TUO x PRŮMYSL, zpracování úvodního projektu - Centrum pokročilých inovačních technologií na VŠB-TUO. Příprava klíčových projektů divizí center CPIT Zpracován projekt k poskytnutí dotace - Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu, Dotační titul č. 4 – Financování přípravy pilotních projektů pro revitalizaci Moravskoslezského kraje, akce pilotní projekt Centra pokročilých inovačních technologií.

2005 • • • • • •

Zřízení útvaru 760 – Centrum pokročilých inovačních technologií. Zpracování klíčových projektů divizí center CPIT Dopracování úvodního projekt CPIT Zpracování Studie proveditelnosti Příprava projektu CPIT – TL1 (MŠMT) Příprava projektu CPIT – TL2 (MPO, OPPP Prosperita)

2006 • • •

Podpora start-up CPIT a RCTT Podpora klíčových projektů CPIT Zahájení stavebních prací

56 mil. Kč




Financování VaV v letech 2000 – 2004 rok

2000

2001

2002

2003

2004

zdroje celkem (tis. Kč)

178 899

196 045

243 643

272 238

267 036

Součet získaných prostředků na výzkumné záměry, specifický výzkum, GAČR, národní a mezinárodní granty. Pro přehled dlouhodobého záměru jsou vybrány a bodově uvedeny nejdůležitější oblasti výzkumu a vývoje fakult a vysokoškolských ústavů.

FBI – Fakulta bezpečnostního inženýrství Terorismus a ochrana obyvatelstva: • Průmyslová bezpečnost a bezpečnost a ochrana zdraví při práci • Pasivní a aktivní systémy požární bezpečnosti • Technicko - organizační nástroje pro zvládání mimořádných událostí • Analýza kombinovaných rizik • Integrovaný management, založený na koncepci prevence rizik • Kritická infrastruktura a krizové plánování • Životní prostředí jako vektor chemických rizik Základním integrujícím prvkem dlouhodobého záměru FBI je ochrana člověka při možném ohrožení.

EkF – Ekonomická fakulta Prioritní témata: • • • • • • •

Ekonomický růst a ekonomický cyklus v konkurenčním prostředí a kvalita institucionálního prostředí hospodářské politiky Problematika trhu práce (mobilita, lidský kapitál) v konkurenčním prostředí Evropský justiční prostor a řešení sporů, zejména hospodářských s mezinárodním prvkem, problematika průmyslových práv na ochranu omezování hospodářské soutěže a práva k nehmotným statkům vůbec Vliv a dopady evropské integrace na konkurenceschopnost regionů a faktory jejího růstu Vytváření strategií rozvoje obcí, regionů a přeshraniční regionální spolupráce Porovnání účetních i daňových systémů ČR s ostatními evropskými zeměmi a odpovídající harmonizace standardů Efektivnost řízení organizací v podmínkách konkurenčního prostředí s využitím moderních informačních a komunikačních technologií



• • • • • • • • • • • •


Analýza marketingového prostředí a měření spokojenosti zákazníků v kontextu globalizačních změn Strategické řízení a řízení inovací v podnikové sféře, analýza a predikce finanční výkonnosti podniků Analýza a modelování výkonnosti organizací a institucí výrobní i nevýrobní sféry s podporou ICT Analýza rozvoje vybraných odvětví veřejného sektoru Formulace dlouhodobých strategií, hospodářské adaptace na strukturální změny (ekonomické, sociální, environmentální,…) – konkurenceschopnost + udržitelný rozvoj v oblasti nejen podnikové sféry Modernizace veřejné politiky a správy Migrační problémy – národní, regionální Evropská a mezinárodní integrace Rozvoj lidských zdrojů Zkvalitňování informační a znalostní infrastruktury v e-learningu Analýzy trhu, situační marketingová studie, predikce vývoje spotřeby, měření spokojenosti zákazníků a jiné.

Vytvořit na fakultě stálé pracoviště regionálního výzkumu jako součást vědecko-výzkumného centra školy.

FAST – Fakulta stavební • • • • •

• • • • • •

Katedra konstrukcí: Spolehlivost stavebních konstrukcí a pravděpodobnostní metody jejich řešení Stavby v záplavových oblastech Problematika únavové únosnosti Sledování chování staveb v aktivní záplavové zóně a interakci staveb a podloží Modelování teplotní odezvy za požáru, zejména na železobetonové a předpjaté konstrukce a konstrukce kombinované z různých materiálů Katedra městského inženýrství: Regenerace devastovaných průmyslových ploch Regenerace panelových obytných budov a sídlištních celků Bezbariérové prostředí staveb Podzemní urbanismus Územní otázky restrukturalizace a rekonstrukce průmyslových aglomerací Metodika aplikací GIS pro dÚPD obcí a VUC

Katedra stavebních hmota a hornického stavitelství: Pokračující útlum hornictví v ČR a z toho plynoucí požadavky na vývoj spojený s technickými a bezpečnostními otázkami • Vývoj a výzkum v oblasti výroby a využití vysokopevnostních konstrukčních betonů a vláknobetonů •



• • • • • •


Vývoj nových hmot pro vyplňování likvidovaných důlních děl na bázi fluidních popílků, Vývoj nových hmot na bázi geopolymerů Výzkum vlastností betonů na bázi metakaolinitů Výzkum a vývoj betonů pro tepelnou expozici Řešení aktuálních problémů s dodatečným zateplováním stavebních konstrukcí Řešení problematiky poruch stropů z keramických tvarovek HURDIS

• • • • •

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství: výzkum zákonitostí interakce ostění-horninový masiv, výzkum otázek zpevňování a těsnění horninového prostředí (kotvení, injektáže), výzkum problematiky seizmických účinků na stavby, nové prostředky trhací techniky, výzkum problematiky monitoringu a inverzní analýzy v horninovém inženýrství,

• • • • • • • • •

Katedra pozemního stavitelství: Regenerace panelového bytového fondu Vady a poruchy montovaných konstrukcí Vady a poruchy zděných konstrukcí Stavebně technická posouzení zděných a montovaných objektů Prostředí staveb Vizualizace, animace a prezentaca stavebních objektů Ochrana staveb před důsledky antropogenní činností a přírodními vlivy Využití fotogrammetrie při průzkumu stavebních objektů Zkvalitnění vnitřního prostředí staveb

Katedra dopravního stavitelství: Optimalizace konstrukcí dopravních staveb, které se nacházejí v trvalém nebo dočasném kontaktu s vodami podzemními či povrchovými • Spolehlivost dopravních staveb v mimořádných podmínkách z hlediska obslužnosti území • Optimalizace ekonomické náročnosti eliminace mimořádných podmínek v dopravním stavitelství • Ochrana dopravních staveb proti průniku důlních plynů v oblastech s minulou a současnou těžební činností •

•

Katedra stavební mechaniky: Rozvoj kvalitativně nových koncepcí posudku spolehlivosti konstrukcí využívajících plněpravděpodobnostní metody a moderní numerické metody řešení stavebních konstrukcí

FS – Fakulta strojní Strategickým cílem fakulty je vybudovat (ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty univarzity) komplexní hlukové laboratoře. Jde o nezastupitelnou experimentální podporu všech šesti výše uvedených klíčových výzkumných směrů fakulty. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 51/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Je orientována zejména do těchto oblastí: • Konstrukce strojů a zařízení se zvýšenou spolehlivostí a diagnostika jejich stavů • Robotika a výrobní a servisní systémy s roboty • Inovace výrobních technologií, materiálu, materiálových vlastností, metod analýzy, ekonomiky průmyslu, projektování a technologického managementu • Řízení strojů a procesů (měření, diagnostika, modelování a řízení mechatronických systémů) • Numerické modelování a řešení strojních systémů a optimalizace jejich užitných vlastností (zejména v oblasti dynamiky, proudění, stability, hluku a únavy) • Dopravní technika a technologie

FEI – Fakulta elektrotechniky a informatiky Ve vztahu ke struktuře fakulty a v souladu s dlouhodobým záměrem fakulty je výzkum na FEI zaměřen do tří oblastí: • Elektrotechnický výzkum se zaměřením na zvyšování jakosti elektrotechnických produktů • Informační technologie; moderní informační technologie v řídících systémech • Teoretický výzkum v oblasti aplikované matematiky Na fakultě byly pak v rámci institucionálního výzkumu řešeny tři výzkumné záměry: • Modelování a implementace distribuovaných procesů • Výzkum prostředků pro zvyšování jakosti elektrotechnických produktů • Vývoj algoritmů pro řešení složitých průmyslových problémů řešený jako mezifakultní záměr Další výzkumné a vývojové aktivity: • Diagnostika jevů v elektromechanických systémech • Tvarová optimalizace elektrických částí strojů • Vývoj a realizace speciální měřící techniky na bázi virtuální instrumentace • Hodnocení poruchovosti energetických zařízení • Monitorování svařovacích procesů • Modelování přechodových dějů v elektrických obvodech • Vývoj účelového softwaru pro inteligentní senzory • Vizualizace řídících systémů pomocí systému SCADA • Technologie pro business • spolehlivost elektrických zařízení

HGF – Hornicko-geologická fakulta Výzkumná činnost HGF v roce 2004 vycházela z hlediska dlouhodobých záměrů z řešení problematiky, která je definována především třemi řešenými výzkumnými záměry: • Problematika nerostných surovin a hornická činnost z pohledu 21. století ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 52/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


• •


Environmentální problémy hornické a průmyslové krajiny Rozvoj systémů zajištění komplexní bezpečnosti v průmyslové a občanské sféře

Z hlediska nových výzkumných směrů a aktivit je nutno zdůraznit, že jsou význačné spjaty s měnící se strukturou fakulty, která odráží celkové změny v surovinové politice ČR, ale také potřebu nahradit ztrátu Institutu bezpečnostního inženýrství, jeho vyčleněním jako samostatné fakulty. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že v r. 2003 nově konstituovaný Institut geoinformatiky v průběhu dvou let existence výše uvedené předpoklady o rozvoji nových výzkumných směrů výrazně naplňuje, což se v r. 2004 projevilo jeho participaci ve dvou projektech 5. rámcového programu. Měnící se struktura fakulty se výrazně projevila v celé šíři nových výzkumných směrů, které v mnoha případech mají interdisciplinární charakter a přesahují hranice fakulty. Jedná se zejména o: • Výzkum v oblasti nanotechnologií, kde Institut fyziky výrazně spolupracuje s VÚCHEM • Výzkum nových trendů automatizace zaměřených na využití umělé inteligence, virtuální reality a modelování • Využití družicových navigačních a polohových systémů (GNSS) pro podporu a koordinaci interdisciplinárního výzkumu a vývoje aplikací v geodézii, meteorologii, klimatologii a geoinformatice • Výzkum a vývoj terciárních technologií čištění odpadních vod • Výzkum efektivního odstraňování, případně materiálového využití nebezpečných odpadů s obsahem těžkých kovů ukládaných na skládkách • Výzkum systému ochrany před nekontrolovatelnými úniky metanu v ostravské aglomeraci

• •

Z uvedených příkladů je zřejmé, že nové směry výzkumu na fakultě značně převyšují rámec hornických, či geologických aktivit. Rovněž výzkum v těchto bazálních oblastech fakulty doznává významných změn, které lze z profesního hlediska rozčlenit do dvou základních okruhů: Problematika restrukturalizace a útlumu hornictví ve vztahu k udržitelnému rozvoji Problematika těžby a efektivního využívání nerudních surovin v oblasti stavebnictví

FMMI – Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství Procesy přípravy a vlastnosti vysoce čistých a strukturně definovaných speciálních materiálů Nosné směry výzkumného záměru. • Komplexní řešení problematiky procesů přípravy, studia vlastností a degradace vysoce čistých a strukturně definovaných speciálních materiálů • Propojení všech etap spojených s přípravou materiálů krystalizačními procesy, tj. přípravu taveniny, její rafinaci, koncentrační a teplotní homogenizaci, tepelné procesy při krystalizaci , difúzní a segregační děje, pevnostní vlastnosti materiálů při vysokých teplotách • Diagnostika případných vad, rozbor struktury a mikrostruktury, procesy odměšování, stanovení chemického složení, fyzikálně metalurgických parametrů a mechanických vlastností. Výsledky těchto hodnocení a jejich správná interpretace vzhledem k přípravě ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 53/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


• •

•


materiálů bude zajišťována zpětnou vazbou pro následné návrhy úpravy optimalizace procesu krystalizace jednotlivých typů materiálů Studium procesů na fázovém rozhraní tavenina krystal, popis těchto dějů z fyzikálněchemického , termodynamického a kinetického hlediska tvorby struktury materiálů, teplotních a tepelných procesů při jejich řízení Z materiálového hlediska se činnost zaměří na vysoce čisté kovy a na materiály s vysokým poměrem pevnost-hustota (slitiny hliníku, hořčíku, slitiny titanu), materiály pro vysoké teploty (superslitiny niklu, intermetalické fáze Ni, Al, Ti), materiály pro biomedicíncké aplikace (paměťové materiály NiTi, slitiny titanu pro implantáty) a dále na materiály pro oblast elektrotechniky a mikroelektroniky (těžkotavitelné kovy pro žhavící vlákna a další funkční aplikace, nízkotavitelné slitiny-bezolovnaté pájky, polovodičové materiály) Komplexnost řešení je dále prohloubena studiem degradačních procesů sledovaných materiálů působením napětí, koroze, zkřehnutí vlivem vodíku a účinkům vysokých teplot

Strukturní potenciál a vlastnosti intenzivně tvářených materiálů Nosné směry výzkumného záměru: • Studium deformačního chování, strukturotvorných procesů a výsledných vlastností kovových materiálů v souvislosti s progresivními metodami jejich objemového tváření • Technologické postupy vedoucí přes sofistikované ovládání deformačních podmínek k maximálnímu vytěžení strukturního potenciálu různých kovových materiálů • Fyzikálního modelování tvářecích procesů na zařízeních co nejvíce podobných zařízením provozním se zaměřením především na fyzikálně-metalurgické procesy spojené s válcováním a kováním, ovšem v jejich progresivní podobě náročného a komplexního termomechanického zpracování • Povrchová úprava a studium odolnosti tvářených výrobků vůči projevům degradace v různých prostředích • Matematické modelování procesů spojených s objemovým tvářením Na dalších dvou výzkumných záměrech „Procesy snižování produkce CO2-DeCOxProcesy“ a „Syntéza, struktura a vlastnosti nanomateriálů založených na bázi interkalovaných fylosilikátů“ , které jsou zaměřeny do oblasti ochrany životního prostředí a nanotechnologií fakulta aktivně spolupracuje a bude v těchto směrech vyvíjet vědecko výzkumné aktivity. V oboru výroby a zpracování oceli bude výzkum orientován především do oblasti termodynamiky a kinetiky procesů při tavení a rafinaci kovů ve vysokoteplotních reaktorech. V oblasti krystalizace tavenin se výzkum bude orientovat na segregační jevy v mikroobjemech i makroobjemech, difúzní procesy v oblasti teplot solidu a likvidu, interakční procesy na hranici forma-kov a interakce tekutého kovu s disperzním prostředím. Vývoj bude dále orientován na řešení otázek zvyšování čistoty a jakosti vyráběné oceli, se zřetelem na snižování obsahů neželezných kovů a nekovových vměstků. Problematika spojená s vědecko výzkumnou činností úzce související s restrukturalizací českého hutnictví a jeho dalším vývojem bude realizována v rámci připravovaného projektu „Výzkumného ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 54/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



centra“. Projekt předpokládá velmi úzkou spolupráci s realizační sférou v oblasti hutních podniků v moravskoslezském regionu. V rámci oboru Materiálového inženýrství se výzkum zaměří zejména na vztahy mezi vnitřní strukturou materiálů a jejich užitnými vlastnostmi, mechanizmy degradace materiálů, predikci bezpečnosti a spolehlivosti konstrukcí aj. Pozornost bude rovněž věnována moderním typům ocelí, např. korozivzdorných, žárupevných ap., ale také konstrukční keramice, kompozitním materiálům a nanokrystalickým materiálům. Výzkum bude orientován na specifické formy korozního napadení korozivzdorných ocelí (bodová koroze, štěrbinová koroze), vodíkovou křehkost konstrukčních ocelí v prostředích sulfanu (vodíkem indukované praskání, sulfidické praskání pod napětím). V oboru Tepelná technika bude činnost zaměřena na energetickou problematiku moderních technologií v metalurgii, optimalizaci procesů ohřevu i ochlazování, stanovení termofyzikálních parametrů materiálů. Součástí řešené problematiky bude i oblast průmyslové keramiky s orientací také na nové druhy žárovzdorných materiálů. V oblasti nových technologií bude studium zejména zaměřeno na tepelné procesy při plynulém odlévání oceli. Jsou to simulace procesů tuhnutí a chladnutí taveniny, včetně stanovení příslušných okrajových i fyzikálních podmínek řešení.

VEC – Výzkumné energetické centrum Výzkumné zaměření VEC se v poslední době soustřeďuje na hodnocení kvality paliv, analýzu spalovacího procesu a tvorbu škodlivin a modernizaci zařízení pro zvýšení účinnosti a provozní spolehlivosti. Nově rozvíjenou oblastí bude energetické využívání biomasy - zplyňování biomasy pro kogeneraci. Termochemická konverze tuhých paliv pro energetické využití zahrnuje problematiku spalování a zplyňování širokého sortimentu tuhých paliv, včetně jejich kombinace, pro výrobu tepla a elektřiny. Výzkum bude zaměřen zejména na biomasu, jako obnovitelný zdroj energie, Výzkum zplyňování se zaměří na studium zplyňovacích metod a experimentální ověřování technologií, hodnocení vlastností jednotlivých druhů paliv a vývoj komplexní technologie výroby a úpravy energoplynu pro výrobu elektřiny.

VÚCHEM – Vysokoškolský ústav chemie materiálů • •

Analýza povrchových interakcí při frikčním procesu Modelování frikčního procesu u automobilové brzdné soustavy

Optimalizace analytických procedur při stanovení distribuce škodlivých prvků a látek v uhelné hmotě a průmyslových odpadech: • Modernizace a inovace přístrojového vybavení pro analýzu rizikových prvků a sloučenin ve složkách životního prostředí a průmyslových odpadech • Využití sekvenčních vyluhovacích procedur a frakcionace ke stanovení distribuce rizikových prvků a sloučenin



•


Vliv kinetiky vyluhování, velikosti částic a fázového složení primárního materiálu na vyluhovatelnost škodlivin

3.2.2 Zapojení do konkurenčního prostředí ve výzkumu a vývoji Hodnocení kvality výzkumné činnosti a inovačních aktivit na VŠB – TU bude probíhat ve shodě s výkonnostními ukazateli schválenými Radou pro výzkum a vývoj a jejich implementací v podmínkách MŠMT. Informační systém zavedený na VŠB – TU umožní vyhodnocovat podíly jednotlivých fakult, ústavů, institutů a kateder na výsledném výkonu univerzity. Tento systém rovněž umožní zhodnotit přínosy jednotlivců. Další možné ukazatele pro objektivní posuzování kvality jsou uvedeny v úvodu, jsou akceptovatelné v mezinárodním měřítku a jejich přijetí v podmínkách ČR je podmíněno projednáním MŠMT s vysokoškolskou reprezentací. Stav výzkumu a vývoje na VŠB-TUO Oblast technických věd Významnými vědeckovýzkumnými projekty zahajovanými od roku 2005 v oblasti technických věd jsou výzkumné záměry financované MŠMT, kdy jeden VZ je financován 100% požadované dotace (MSM6198910007) a další čtyři 90% požadované dotace: MSM6198910007 MSM6198910013 MSM6198910015 MSM6198910016 MSM6198910019

Výzkum spolehlivosti energetických soustav v souvislosti s ekologií netradičních zdrojů a oceněním nedodané energie Procesy přípravy a vlastnosti vysoce čistých a strukturně definovaných speciálních materiálů Strukturní potenciál a vlastnosti intenzivně tvářených materiálů Syntéza, struktura a vlastnosti nanomateriálů založených na bázi interkalovaných fylosylikátů Procesy snižování produkce CO2 - DeCOxProcesy

Dalších14 kvalitních návrhů výzkumných záměrů s orientací ke konkrétnímu uplatnění výsledků VaV nebylo vybráno na financování: tisíc

Název VZ Zvýšení bezpečnosti osob na prahu 21. století Konkurenceschopnost firem a regionů v kontextu evropské integrace a ve společnosti založené na znalostech Ochrana a zajištění staveb, stavebních konstrukcí a území v podmínkách mimořádných a antropogenních zatížení a zvýšení rizik poškození Výzkum převodových agregátů dopravních prostředků Technologický design nových materiálů Rozvoj servisní robotiky Výzkum jakosti elektromechanických systémů

Řešitel doc. Dudáček

Kč/rok

8,407

prof. Kern

26,517

doc. Materna prof. Tůma prof. Hrubý prof. Skařupa prof. Čermák

13,800 14,700 15,250 12,000 15,691



Škálovatelnost versus komplexita Biomedicíncké inženýrské systémy Metody a nástroje koordinace autonomních systémů Surovinové zdroje jako faktor udržitelného rozvoje Progresivní materiálové technologie Technologie termochemické konverze tuhých paliv pro energetické využití Inteligentní řízení výrobně technologických procesů s využitím virtuálních technologií


prof. Dostál doc. Černohorský prof. Vondrák prof. Slivka prof. Příhoda prof. Noskievič doc. Kebo Celkem

16,000 10,597 13,193 21,900 12,000 7,075 8,449 195,579

Tyto výzkumné záměry většinou navazovaly na úspěšné výsledky výzkumných záměrů z let 1999 až 2004. Témata těchto nevybraných záměrů vycházela přitom z inovačních potřeb průmyslu, které byly zjištěny marketingovým průzkumem. Výsledek výběrových řízení pro institucionální financování je pro VŠB-TUO tristní, místo významného posílení prostředků do VaV, které by umožnilo dát příležitost perspektivním mladým odborníkům. Na tématech aktuálních pro průmysl je pro období 2006 – 2010 každoročně k dispozici o 70 mil. Kč méně – 15 mil. Kč dotace na výzkumné záměry a 55 mil. Kč na výzkumné centrum, které rovněž nebylo vybráno k financování. Pochopitelně musíme využít všech dalších možností k získání zdrojů (NPV II, resortní programy výzkumu a zahraniční granty).

Číslo výzkumného záměru / Název

Fakulta

Řešitel

MSM 273600001 Vlastnosti intenzívně tvářených materiálů.

FMMI

prof. Schindler

MSM 273600002 Nové materiály připravované krystalizačními procesy.

FMMI

prof. Dobrovský

MSM 271200003 Výzkum vybraných problémů realizace podzemních a likvidace důlních děl ve složitých přírodních podmínkách.

FAST

prof. Aldorf

MSM 271200005 Výstavba v povodňových územích.

FAST

doc. Čajka

MSM 273500006 Rozvoj systémů zajištění komplexní bezpečnosti v průmyslové a občanské sféře.

HGF

prof. Prokop

MSM 273500007 Problematika nerostných surovin a hornická činnost z pohledu 21. století.

HGF

prof. Petroš



Číslo výzkumného záměru / Název


Fakulta

Řešitel

MSM 272300008 FS Inovace konstrukcí strojů a zařízení (v oborech fakulty) směrem ke zvyšování výkonnosti, úspor energie a ochrany životního prostředí.

prof. Skařupa

MSM 272300009 Zvyšování provozní spolehlivosti mechanických převodů s ozubenými koly a snižování jejich negativních vlivů na životní prostředí.

FS

prof. Dejl

MSM 272300010 Výzkum, vývoj a inovace technologií tváření, svařování, povrchových úprav obrábění.

FS

doc. Březina

MSM 272300012 FS Měření, diagnostika, modelování a řízení mechatronických systémů.

prof. Víteček

MSM 272400013 Modelování a implementace distribuovaných procesů.

FEI

prof. Vondrák

MSM 272400014 Výzkum prostředků pro zvyšování jakosti elektrotechnických produktů.

FEI

prof. Čermák

MSM 275100015 Analýza a modelování adaptačních procesů průmyslových regionů v kontextu integrace do EU a vytváření euroregionů.

EKF

prof. Smolík

MSM 273500016 Environmentální problémy hornické a průmyslové krajiny.

HGF

prof. Raclavský

MSM 279000017 Výzkum a vývoj analytických procesů pro hodnocení materiálů. MSM 271200018 Výzkum metod regenerace devastovaných průmyslových ploch.

VÚCHEM prof. Weiss

MSM 272400019 Vývoj algoritmů pro řešení složitých průmyslových problémů.

FAST

prof.. Kuta

FEI

prof. Dostál

Zásadní podíl výzkumu a vývoje v oblasti technických věd se odvíjí na pracovištích - fakultách, ústavu a centrech školy.




a) Stavební fakulta VŠB – TUO Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava poskytuje univerzální stavební vzdělání, rozšířené o problematiku specifickou pro Moravskoslezský kraj (stavby na poddolovaném území, zahlazování důsledků báňské a průmyslové činnosti, výrobu a zpracování stavebních hmot, dopravní, podzemní a geotechnické stavby aj.). Nedílnou součástí práce fakulty je vědeckovýzkumná činnost a spolupráce s průmyslovou praxí. V minulém období a v současnosti fakulta řeší především výzkumné projekty financované Grantovou agenturou ČR a výzkumné záměry v oblasti podzemních konstrukcí, výstavby v záplavových územních revitalizace průmyslem devastovaných území. Zaměření vědeckovýzkumných projektů: • výzkum a vývoj v oblasti železobetonových, ocelových a dřevěných konstrukcí a konstrukcí ovlivněných požáry • výzkum v oblasti podzemních konstrukcí a technologií ražení v městské zástavbě • vývoj materiálů vysoké pevnosti a drátkobetonů pro konstrukce při likvidaci dolů • problematika spolehlivosti stavebních konstrukcí • problematika revitalizace průmyslem devastovaných území a stavu změn v bydlení b) Strojní fakulta VŠB – TUO Hlavní směry vědeckovýzkumných činností v uplynulých letech vycházely z řešení výzkumných záměrů Fakulty strojní. (Inovace konstrukcí strojů a zařízení směrem ke zvyšování výkonnosti, úspor energie a ochrany životního prostředí, Zvyšování provozní spolehlivosti mechanických převodů s ozubenými koly a snižování jejich negativních účinků na životní prostředí, Výzkum, vývoj a inovace technologií tváření, svařování, povrchových úprav, obrábění, ekonomiky a management, Měření, diagnostika, modelování a řízení mechatronických systémů) a desítek dalších projektů výzkumu a vývoje (GA ČR, MPO, MŽP, MZ). Témata zaměření vědeckovýzkumné činnosti: • Snižování vibrací a hluku strojů a konstrukcí • Tvarová optimalizace strojních částí a konstrukcí, stabilita konstrukcí • Numerické modelování proudění, přenosu tepla a rozptylu emisí v atmosféře • Teoretické a experimentální vyšetřování šíření únavových trhlin v kovech a aplikace metody konečných prvků (MKP) v lomové mechanice • Experimentální stanovování statických pevnostních a únavových charakteristik materiálu • Vývoj technologií, strojů a zařízení, pro hlubinné a povrchové dobývání a pro metalurgický průmysl • Provozní spolehlivost a metody technické diagnostiky • Výzkum tvařitelnosti a vývoj experimentálních a numerických metod v tváření • Výzkum svařitelnosti materiálů a technologií svařování a dělení pro průmyslové aplikace • Výzkum řezivosti nových řezných materiálů a obrobitelnosti materiálů • Výzkum převodových systémů s ozubenými koly s přednostním zaměřením na nestandardní profily ozubení • Návrh struktury, prvků a implementace distribuovaných měřicích, diagnostických a řídicích systémů technologických systémů • Návrh algoritmů řízení pro nelineární a složité lineární dynamické podsystémy • Měření, diagnostika, modelování a řízení mechatronických systémů ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 59/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


• • • • • • • • • • • •


Výzkum a vývoj servisních robotických systémů Aplikace CAD systémů v oblasti modelování a simulace mechatronických systémů s cílem optimalizace jejich parametrů Diagnostika tepelně-energetických zařízení, včetně turbín Výzkum provozních vlastností kogeneračních jednotek Výzkum a aplikace používání alternativních paliv, včetně biomasy a odpadů Výzkum dopravních a zdvihacích zařízení Výzkum zařízení pro výrobu, dopravu a skladování sypkých hmot Výzkum nových principů a metod zdrobňování a třídění sypkých hmot a nových metod měření mechanicko-fyzikálních a geometrických vlastností sypkých hmot Výzkum a vývoj zařízení provozů na zpracování a recyklaci odpadů a druhotných surovin Vývoj zařízení pro výrobu, dopravu, skladování a technologie prášků o velikosti částic řádů mikrometrů a nanometrů Provoz a údržba letadel Výzkum v oblasti dopravních technologií, kolejových a silničních vozidel.

c) Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB – TUO V roce 2004 získala Fakulta elektrotechniky a informatiky nový výzkumný záměr MSM 6198910007, který je řešen ve spolupráci se Strojní fakultou a Ekonomickou fakultou VŠBTUO. Ve vztahu ke struktuře fakulty a v souladu s dlouhodobým záměrem fakulty je výzkum na FEI zaměřen do tří oblastí: • Elektrotechnický výzkum se zaměřením na zvyšování jakosti elektrotechnických produktů, • Informační technologie; moderní informační technologie v řídících systémech, • Teoretický výzkum v oblasti aplikované matematiky. Na fakultě byly pak v rámci institucionálního výzkumu řešeny tři výzkumné záměry zaměřené na: • • •

Modelování a implementace distribuovaných procesů, Výzkum prostředků pro zvyšování jakosti elektrotechnických produktů, Vývoj algoritmů pro řešení složitých průmyslových problémů řešený jako mezifakultní záměr.

d) Hornicko-geologická fakulta VŠB – TUO Výzkumná činnost Hornicko-geologické fakulty (HGF) v roce 2004 vycházela z řešených dlouhodobých záměrů zaměřených na: • Problematiku nerostných surovin a hornická činnost z pohledu 21. století • Environmentální problémy hornické a průmyslové krajiny • Rozvoj systémů zajištění komplexní bezpečnosti v průmyslové a občanské sféře Z hlediska nových výzkumných směrů a aktivit je nutno zdůraznit, že jsou význačně spjaty s měnící se strukturou fakulty, která odráží celkové změny v surovinové politice ČR, ale také potřebu nahradit ztrátu Institutu bezpečnostního inženýrství, jeho vyčleněním jako samostatné fakulty. V této souvislosti je zapotřebí zdůraznit, že v roce 2003 nově konstituovaný Institut geoinformatiky ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 60/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



v průběhu dvou let existence výše uvedené předpoklady o rozvoji nových výzkumných směrů výrazně naplňuje, což se v roce 2004 projevilo jeho participací ve dvou projektech 5. rámcového programu. Měnící se struktura fakulty se výrazně projevila v celé šíři nových výzkumných směrů, které v mnoha případech mají interdisciplinární charakter a přesahují hranice fakulty. Jedná se o: • výzkum v oblasti nanotechnologií, kde Institut fyziky výrazně spolupracuje s VÚCHEM • výzkum nových trendů automatizace zaměřených na využití umělé inteligence, virtuální reality a modelování • využití družicových navigačních a polohových systémů (GNSS) pro podporu a koordinaci interdisciplinárního výzkumu a vývoje aplikací v geodézii, meteorologii, klimatologii a geoinformatice • výzkum a vývoj terciérních technologií čištění odpadních vod • výzkum efektivního odstraňování, případně materiálového využití nebezpečných odpadů s obsahem těžkých kovů ukládaných na skládkách • výzkum systému ochrany před nekontrolovatelnými úniky metanu v ostravské aglomeraci Z uvedených příkladů je zřejmé, že nové směry výzkumu na fakultě značně převyšují rámec hornických, či geologických aktivit. Rovněž výzkum v těchto bazálních oblastech fakulty doznává významných změn, které lze z profesního hlediska rozčlenit do dvou základních okruhů: • problematika restrukturalizace a útlumu hornictví ve vztahu k udržitelnému rozvoji, • problematika těžby a efektivního využívání nerudních surovin v oblasti stavebnictví. e) Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství VŠB – TUO Vědecká a výzkumná činnost Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství (FMMI) je orientována zejména do oborů: metalurgie kovů (železných a neželezných), chemické metalurgie, materiálového inženýrství, tepelné techniky, tváření kovů. Fakulta je v uvedených oborech v České republice jedinečným pracovištěm, na kterém jsou získávány původní výsledky, významně přispívající k rozvoji poznání. Další vědecko výzkumné aktivity fakulta vyvíjí v oblastech „Řízení jakosti“, „Management v průmyslu“ a „Ochrana životního prostředí v průmyslu“. Významné výsledky byly dosaženy v následujících oblastech: • Příprava a vlastnosti materiálů v interakci s metalickou a iontovou taveninou • Řízení dějů a procesů s využitím umělé inteligence • Tepelné procesy při krystalizaci materiálů • Difúzní a segregační ději při krystalizaci materiálů • Nové postupy přípravy materiálů • Vysoce čisté a speciální materiály • Užitné vlastnosti materiálů • Tvařitelnost materiálů Na FMMI byly v roce 2004 úspěšně ukončeny 2 projekty výzkumných záměrů (Vlastnosti intenzivně tvářených materiálů, Nové technické materiály připravované krystalizačními procesy). Dále byl úspěšně ukončen projekt Materiálově technologického výzkumného centra. V rámci řešení těchto projektů bylo dosaženo řady originálních výsledků, byl vybudován Ústav modelování, zaměřený na tváření kovových materiálů a v technické praxi se uplatnila řada nových poznatků ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 61/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



z oblasti moderních způsobů výroby a zpracování ocelí. Byla dále nastoupena cesta komplexního materiálového výzkumu kovových progresivních speciálních materiálů. f)Výzkumný ústav chemie materiálů VŠB – TUO Vědecká a výzkumná činnost Výzkumného ústavu chemie materiálů (VÚCHEM) se zaměřuje na: • Syntézu, strukturu a vlastnosti nanomateriálů na bázi interkalovaných fylosilikátů a jejich potenciální využití. • Výzkum vlastností a analytickou charakterizaci frikčních materiálů. • Vývoj a optimalizaci analytických postupů pro hodnocení průmyslových odpadních materiálů. • Hodnocení strukturní uspořádanosti uhlíkatých materiálů. g) Výzkumné energetické centrum VŠB – TUO Svými činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje se Výzkumné energetické centrum (VEC) zaměřuje na oblasti efektivní energetiky a racionálního hospodaření s energií, včetně úzce související problematiky ochrany životního prostředí. Předmětem výzkum je z hlediska druhů paliv zejména biomasa jako obnovitelný zdroj energie, zájem se však zaměřuje i na další druhy paliv, ať už se jedná o uhlí, nebo nejrůznější druhy odpadů. V případě spalování je výzkum a vývoj zaměřen na hodnocení kvality paliv, analýzu a metodiku hodnocení kvality průběhu spalovacího procesu ve vztahu k účinnosti spalování a produkci škodlivin a modernizaci zařízení pro zvýšení účinnosti a provozní spolehlivosti. Nově rozvíjenou oblastí je zplyňování biomasy pro kogeneraci. Byly zahájeny práce na hodnocení vhodnosti jednotlivých druhů biopaliv pro zplyňování ve dvou základních typech zplyňovacích reaktorů, s pevným a fluidním ložem. Součástí VEC je akreditovaná zkušební laboratoř č. 1166.3 pro měření tepelně-technických veličin, pracoviště má také autorizaci MŽP ČR pro měření emisí škodlivin a prověření pro vzdělávání pracovníků měření emisí ve všech kvalifikačních úrovních. Cílem pro příští období je rozšíření autorizace do zahraničí. Významným výsledkem uplynulého období je ukončení projektu MPO „Moderní ohniště na spalování dřeva pro lokální vytápění“ se spoluřešitelem, podnikem Romotop s.r.o., který byl pracovníky MPO ohodnocen jako vynikající. VEC se úspěšně zapojil do dvou projektů 5. rámcového programu EU. Projekt MERLIN byl zaměřen na vytvoření modelu možných změn škodlivých emisí při aplikaci různých právních i technických omezení a s tím vyplývající finanční náročnosti pro evropské země. Projekt CONBIOT, evropské centrum excelence, je zaměřen na výměnu zkušeností a vzdělávání osob v oblasti tepelné přeměny, především pyrolýzy a zplyňování, biomasy a odpadů. V souvislosti s projektem GAČR Energie z biomasy bylo vytvořeno centrum v oboru Bioenergetika. h) Centrum environmentálních technologií VŠB – TUO Vědeckovýzkumná činnost Centra environmentálních technologií vycházela v roce 2004 především z řešení dvou úkolů, jejichž řešení bylo získáno v rámci veřejné soutěže vyhlášené MŽP v roce 2003: ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 62/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.


• •


Úkol VaV/720/15/03 s názvem ,,Možnosti tepelné dekontaminace (starých zátěží) masokostní moučky“. Úkol VaV/720/16/03 s názvem ,, Výzkum spalování odpadů“.

i) Ekonomická fakulta VŠB – TU Ostrava Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava je profilována jako pracoviště s širokým spektrem vědecké a výzkumné činnosti. Fakulta řešila v letech 1999-2004 výzkumný záměr Analýza a modelování adaptačních procesů průmyslových regionů v kontextu integrace do EU a vytváření euroregionů. Do jeho řešení byli zapojeni pracovníci prakticky všech pracovišť fakulty. Hlavní zaměření vědeckovýzkumné činnosti bylo realizováno v oblastech: • • • • • • • • •

Ekonomické, ekologické a sociální aspekty transformačních procesů průmyslových regionů v integrující Evropě Aproximace českého právního řádu v souvislosti s harmonizací se standardy EU Makroekonomické souvislosti restrukturalizace průmyslových regionů a analýza soudobých přístupů k přeměnám tradičních průmyslových oblastí v EU Transformace velkých průmyslových podniků a společností, podpora malého a středního podnikání, rozvoj finančních nástrojů a implementace marketingu v podmínkách restrukturalizace a začlenění do EU Poznání a aplikace účinných přístupů, metod a nástrojů řízení strategických změn výrobněobchodních a jiných organizací v rámci komplexního dlouhodobého rozvoje měst a regionů Modelování a simulace ekonomických procesů ve výpočetním prostředí vysokorychlostních sítí Optimalizace struktury veřejného sektoru v průmyslových regionech Rozvoj managementu v období intenzivní ekonomické transformace, restrukturalizace průmyslových regionů a integrace do EU Studie a analýza struktur a chování makro a mikroekonomických systémů za využití ekonomicko-matematických metod a modelů

Prioritními oblastmi vědeckovýzkumné činnosti na léta 2005-2010 jsou: • •

Makroekonomické a mikroekonomické determinanty regionální konkurenceschopnosti v kontextu evropské integrace a společnosti založené na znalostech Faktory růstu konkurenceschopnosti firem v podmínkách evropské integrace a ve společnosti založené na znalostech

Ekonomická fakulta úzce spolupracuje s praxí jak na regionální úrovni, tak i zapojením do řešení výzkumných úloh ústředních orgánů státní správy (např. Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra a další.) Poradenské instituce s podílem na vývoji a výzkumu v ekonomické oblasti




V Moravskoslezském kraji působí řada konzultačních firem a institucí, které se podílejí na řešení projektů rozvoje kraje případně národních a mezinárodních projektů s výrazným výzkumným zaměřením. Mezi tyto organizace patří zejména: • • •

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, Agentura pro regionální rozvoj, a.s. Ostrava, Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s.r.o. (HRAT), • Firma RPIC-ViP s.r.o. Ostrava (regionální poradenské a informační centrum), PARTNERS s.r.o. v Ostravě a řada dalších.

HM

Výzkum a vývoj na VŠB – TUO vzhledem k perspektivám a prioritám výzkumu a vývoje v České republice Perspektivy a potřeby VaV v ČR jsou limitovány základními zdroji VaV, jejichž rozvoj je podmíněn a stimulován rozhodnutími orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních. Rozhodující roli mají vzdělávací instituce všech stupňů, které podmiňují kvalitu lidských zdrojů VaV. Klíčovou úlohu pak plní univerzity, které dotvářejí profil absolventů doktorských studijních programů, hlavního zdroje mladých pracovníků VaV. Vedení VŠB-TUO by mělo svou aktivní politikou napomáhat alokaci veřejných prostředků VaV směrem k výzkumným a vývojovým kapacitám školy na základě stanovených strategických priorit. Lidské i finanční zdroje pak napomáhají dalšímu rozvoji materiálních zdrojů, rozvoji prosperity a konkurenceschopnosti. Předešlé kapitoly Dlouhodobého záměru stanovily jeho rámec ve vztahu k národním a Evropským prioritám, nastínily analýzu současného stavu VaV na VŠB-TUO, zmapovaly současné kapacity a požadavky na výzkum a vývoj v regionu. V návrhu struktur priorit Dlouhodobého záměru vycházíme z priorit NPV II konkretizovaných DZSV na příští období. Pro VŠB-TUO je důležité, že jedním z obecných cílů NPV II je podporovat úspěšné oblasti českého výzkumu, které jsou rovněž potřebné z celospolečenského hlediska. Pokud máme v budoucnu hovořit o úspěšném využití NPV II na VŠB-TUO, pak je nutné stanovit základní kritérium, které lze snadno kontrolovat. Ročně má být na NPV II vynaložena asi 1 miliarda korun a VŠB-TUO by měl z této částky, má-li zajistit rozvoj, získat minimálně 10%, tedy 100 miliónů korun. Zaměření tématických programů (TP), průřezových programů (PP) a alokované finanční zdroje NPV II v milionech Kč z veřejných prostředků jsou patrné z následující tabulky: Název programu

Poskytovatel

Výdaje 2006

Celkem

MPO

377

2925

TP1

Trvalá prosperita

TP2

Zdravý a kvalitní život

MŠMT

332

2787

TP3

Informační technologie pro

MŠMT

108

878

MŠMT

25

192

znalostní společnost TP4

Sociálně-ekonomický rozvoj české společnosti




PP1

Lidské zdroje

MŠMT

46

485

PP2

Mezinárodní spolupráce

MŠMT

37

210

PP3

Podpora přípravy a realizace

MŠMT

10

58

národní politiky

Z tabulky můžeme odvodit poměr důležitosti jednotlivých tématických programů: TP1 x TP2 x TP3 x TP4 – v poměru 15 x 14 x 4,5 x 1, tedy jednoznačný důraz na zajištění trvalé prosperity a kvality života. U průřezových programů je zdůrazněna role lidských zdrojů a mezinárodní spolupráce, poměr PP1 x PP2 x PP3 – 2,5 x 1 x 0,5. Prostředky vložené do VaV aktivit v rámci NPV II mají směřovat k dosažení cílů v dlouhodobém časovém horizontu, strategické cíle VaV v České republice jsou deklarovány v Dlouhodobých základních směrech výzkumu (dále DZVS). Dlouhodobý záměr VaV VŠBTUO proto reflektuje oba dokumenty při stanovení tématického zaměření. DZVS obsahuje celkem šest tématických směrů: 1. Molekulární biologie, biomedicína a biotechnologie, 2. Podpora dlouhodobě udržitelného zajištění energetických zdrojů, 3. Materiálový výzkum, 4. Výzkum pro konkurenceschopné strojírenství, 5. Informační společnost, 6. Bezpečnostní výzkum Vzájemný vztah NPVV, programů NPV II a směrů DZSV udává následující tabulka: Tématické priority NPVV ČR na období 2004 až 2008 Tématické programy NPV II na období 2006 až 2011 Tématické směry DZSV

Bezpečná, spolehlivá Nové Kvalita a a ekologická materiály a bezpečnost energetika pro technologie života budoucnost Trvalá prosperita (TP1) Zdravý a kvalitní život (TP2) 2. Podpora dlouhodobě udržitelného zajištění energetických zdrojů 3. Materiálový výzkum 4. Výzkum pro konkurenceschopné strojírenství

1. Molekulární biologie, biomedicína a biotechnologie 6. Bezpečnostní výzkum

Informační a znalostní společnost

Potřeby České republiky v sociálněekonomické oblasti Informační Sociálnětechnologie pro ekonomický rozvoj znalostní české společnosti společnost (TP3) (TP4) 5. Informační 7. společnost Sociálně ekonomický výzkum jako specifikum MSK

Priority výzkumu a vývoje VŠB – TUO vzhledem k jednotlivým oblastem VaV MSK Návrh priorit vychází z analýzy současného stavu výzkumu a vývoje v MSK. V předchozí kapitole je charakterizováno sedm základních směrů rozvoje vycházející z NPV II. Potenciál VaV na VŠB-TUO se rozvíjí především v oblasti technických, přírodních a společenských věd. V rámci společenských věd je v VŠB-TUO podporován rozvoj ekonomických věd.




Priority v oblasti technických věd: • • • • • • • • • • • • • • • • •

Technologie zpracování informací – TP3 Technické a programové prostředky implementace informačních systémů – TP3 Technologie přípravy a techniky měření a analýzy nových nanostrukturních materiálů – TP1, Technologické využití nanostruktur v elektronice, optice, keramice, chemii a jemné mechanice – TP1 Vývoj mechatronických systémů – TP1 Enviromentální technologie – TP2 Geoinformační technologie – TP3 Technologie v oblasti ekologického využívání energií – TP1 Technologie výroby nových materiálů – TP1 Pokročilé stavební technologie – TP1 Problematika nerostných surovin a hornická činnost z pohledu 21. století – TP1 Environmentální problémy hornické a průmyslové krajiny –TP2 Rozvoj systémů zajištění komplexní bezpečnosti v průmyslové a občanské sféře – TP2 Ochrana před terorismem – radioaktivními, chemickými a biologickými látkami – TP2 Prevence havárií, bezpečnostní management – TP2 Ochrana kritické infrastruktury – TP1,2 Bezpečnost práce – TP2

Priority v oblasti přírodních věd: • • • • • • • • •

Logické a algebraické metody, matematické modelování, počítačová simulace, metody soft computing a jejich aplikace – TP3 Ekologie a environmentální biologie, biofyzika a biotechnologii – TP2 Fyzikální chemie a chemická fyzika– TP1 Sociálně-ekonomická, politická a kulturní geografie regionu – PP1 Léčebné a diagnostické metody ve zdravotnictví – TP2 Informační a komunikační technologie a systémy – TP3 Teoretická informatika, modely decentralizovaných výpočtů – TP3 Dynamické systémy – TP3 Aplikovaná matematika a matematická fyzika – TP1

Priority v oblasti ekonomických věd: • • •

Analýza a zhodnocení dopadů globalizačního a integračního procesu do sektorů české ekonomiky a jejich vliv na další rozvoj – TP4 Makroekonomické a mikroekonomické determinanty regionální konkurenceschopnosti v kontextu evropské integrace a společnosti založené na znalostech – TP4 Faktory růstu konkurenceschopnosti firem v podmínkách evropské integrace a ve společnosti založené na znalostech – TP4



• • • • •


Vliv globalizace a integrace na rozvoj malého a středního podnikání, problematika managementu, infrastruktury, marketingu, logistických systémů, informačního zabezpečení ve vztahu k rozvoji malého a středního podnikání – TP4 Sociálně ekonomické aspekty utváření euroregionů, analýza jejich postavení v měnících se podmínkách světové ekonomiky, formování jejich rozvoje – TP4 Problematika trhu zboží a pracovního trhu, zaměstnanosti a sociálně profesních skupin obyvatelstva – TP4 Vliv globalizace a integrace na změny finančního systému – TP4 Koncepce budování informační struktury a informačních center ve vazbě na euroregiony a na rozvoj malého a středního podnikání, rozvoj systémů na podporu rozhodování – TP3,4

3.2.3 Zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje (na národní i mezinárodní úrovni) Pro infrastrukturu pracovišť VaV v regionu je podstatná redukce výzkumné činnosti v oblasti badatelského výzkumu, která byla do roku 1991 koncentrována do 2 ústavů AV – Ústav teorie hutnických procesů a Hornický ústav. V rámci transformace AV byl první zrušen a druhý redukován a přejmenován na Ústav geoniky s dalším pracovištěm v Brně, takže v současnosti AV ČR má z celkového počtu 6800 zaměstnanců na Ostravsku cca 40 výzkumných pracovníků. Z kapacity AV ČR připadá na podporu výzkumu v tomto ústavu 27 mil. Kč z celkových 4,2 mld. Kč, tj. cca 0,6 %. Speciální skupinu institucí v Moravskoslezském kraji tvoří instituce, které jsou orientovány na přímou podporu inovací a transfer technologií, tj. probíhá v nich jakési dotažení výsledků výzkumu a vývoje do realizační fáze. Patří k nim připravované Centrum pokrokových inovačních technologií CPIT, Vědecko-technologický park a inovační centra.

3.3 V oblasti rozvoje lidských zdrojů 3.3.1 Počty a struktura studentů Vývoj počtu studentů v jednotlivých typech studijních programů shrnují následující tabulky. Přestože největší počet studentů přestavují studenti bakalářských studijních programů, je nutné vytvořit podmínky pro zajištění výuky studentů v magisterských studijních programech s ohledem na poptávku inženýrů z průmyslové praxe, stejně jako se věnovat realizaci doktorských studijních programů, jejichž studenti a absolventi jsou zapojování pro projektů vědy a výzkumu a v praxi do inovačních procesů. Předpokládaný nárůst počtu studentů VŠB – TUO v letech 2005 – 2010 bude realizován jednak vyšším počtem přihlášených a zapsaných studentů a dále zvýšením úspěšnosti studia a zvýšením ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 67/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



jeho prostupnosti. Vychází se přitom z předpokladu, že v roce 2010 se bude na vysoké školy zapisovat více než 45% mladé populace. Tento trend je také sledován v přípravě nových výukových prostorů a budov.




Celkové počty studentů VŠB – TUO Fak.

FBI

EkF

z toho prezenční

Rok Σ

FAST

z toho prezenční

%

Σ

FS

z toho prezenční

%

Σ

z toho prezenční

%

Σ

%

97/98

-

-

-

3906

3693

94,5

568

517

91,0

2254

1651

73,2

98/99

-

-

-

4133

3918

94,8

761

703

92,4

2508

1842

73,4

99/00

-

-

-

4240

3994

94,2

965

858

88,9

2521

1879

74,5

00/01

-

-

-

4399

4168

94,7

1094

1037

94,8

2414

1727

71,5

01/02

-

-

-

4644

4403

94,8

1198

1036

86,5

2262

1661

73,4

02/03

1003

500

49,9

4829

4602

95,3

1364

1182

86,7

2113

1656

78,4

03/04

1426

758

53,2

5143

4908

95,4

1562

1279

81,9

2527

1859

73,6

04/05

1648

909

54,5

5190

4998

96,3

1630

1323

81,2

2518

1522

60,4

05/06

1929

1046

57,4

5334

5119

95,9

1776

1473

82,9

2522

1673

66,3

Fak.

FEI

HGF

z toho prezenční

Rok Σ

FMMI

z toho prezenční

%

Σ

VŠB-TUO

z toho prezenční

%

Σ

%

z toho prezenční Σ

%

97/98

1639

1526

93,1

2706

1650

61,0

1661

1252

75,4

12734 10289

80,8

98/99

1691

1596

97,4

2749

1843

67,0

1918

1444

75,3

13760 11346

82,5

99/00

1783

1674

93,9

2904

1834

63,2

1992

1482

74,4

14405 11721

81,4

00/01

1606

1468

91,4

2713

1650

60,8

1788

1230

68,7

14014 11280

80,4

01/02

1650

1489

90,2

3011

1829

60,7

1814

1191

65,7

14579 11609

79,6

02/03

1740

1564

89,9

2536

1610

63,5

1713

1134

66,2

15298 12248

80,1

03/04

2093

1728

82,6

2843

1701

59,8

1843

1232

66,8

17437 13465

77,2

04/05

2740

2193

80,0

3178

1727

54,3

1766

1067

60,4

18670 13739

73,58

05/06

2836

2292

80,8

2950

1449

49,1

1865

1124

60,3

19212 14176

73,7

19637 20737 21890 23078 24290




3.3.2 Struktura kvalifikační a věková a její vývoj u akademických pracovníků Kvalita a zvyšování potenciálu akademických pracovníků je považována za jeden z klíčových faktorů rozvoje vysoké školy, na němž závisí kvalita vzdělávací i vědecko-výzkumné činnosti a úroveň akademického prostředí obecně. I přes změny ve věkové a kvalifikační struktuře akademických pracovníků nelze situaci stále považovat za uspokojivou. Postupným řešením bude úsilí vysoké školy zvýšit atraktivnost akademické kariéry (motivační systém pobídek a vysoce tvůrčí prostředí spolu s odpovídajícím badatelským zázemím) a rozvíjet potenciál lidských zdrojů získáním a zapojením nadaných studentů a absolventů magisterských a doktorských studijních programů. Kroky v personální politice musí směřovat ke zvyšování nároků na stávající akademické pracovníky (kritéria profesního růstu a průběhu akademické kariéry, požadavek vlastní vědecké nebo tvůrčí činnosti, možnost mezinárodní akademické kariéry). Rovněž budou hledány cesty, jak motivovat odborníky z praxe k působení na vysoké škole. Kvalifikační a věková struktura akademických pracovníků a její vývoj Věková struktura - leden až květen 2005 Pedagogové Věk

profesoři

docenti

do 29 let

Vědečtí

odb. asist.

OACSc.

OA

92

19

73

30 - 39 let

1

13

163

84

79

40 - 49 let

10

57

143

77

66

50 - 59 let

35

57

130

52

78

60 - 69 let

69

45

60

29

31

nad 70 let

13

7

0

Celkem

128

179

588

asistenti

lektoři

pracovníci 52 22

1

3 7 5 1

261

327

1

0

90

Věková struktura - leden až červen 2005 - škola celkem Pedagogové Věk

profesoři

docenti

do 29 let

Vědečtí

odb. asist.

OACSc.

OA

93

20

73

asistenti

lektoři

pracovníci 52

30 - 39 let

1

13

164

85

79

40 - 49 let

10

57

143

79

64

23

50 - 59 let

35

57

130

52

78

7

60 - 69 let

69

45

60

29

31

5

nad 70 let

12

7

0

Celkem

127

179

590

1

3

2 265

325

1

0

92

Tab. - Univerzita celkem - počet akademických pracovníků - 1. pololetí 2005 Pedagogové

Vědečtí

Věk

profesoři

docenti

odb. asist.

OACSc.

OA

asistenti

lektoři

pracovníci

do 29 let

0

0

93

20

73

0

0

52

30 - 39 let

1

13

164

85

79

0

0

23




40 - 49 let

10

57

143

79

64

1

0

3

50 - 59 let

35

57

130

52

78

0

0

7

60 - 69 let

69

45

60

29

31

0

0

5

nad 70 let

12

7

0

0

0

0

0

2

127

179

590

265

325

1

0

92

Celkem za profesi

Pedagogové

Vědečtí

Věk

profesoři

docenti

odb. asist.

OACSc.

OA

asistenti

lektoři

pracovníci

do 29 let

0,00

0,00

9,40

2,02

7,38

0,00

0,00

5,26

30 - 39 let

0,10

1,31

16,58

8,59

7,99

0,00

0,00

2,33

40 - 49 let

1,01

5,76

14,46

7,99

6,47

0,10

0,00

0,30

50 - 59 let

3,54

5,76

13,14

5,26

7,89

0,00

0,00

0,71

60 - 69 let

6,98

4,55

6,07

2,93

3,13

0,00

0,00

0,51

nad 70 let

1,21

0,71

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,20

Celkem v %

12,84

18,10

59,66

26,79

32,86

0,10

0,00

9,30

Tab. - Univerzita celkem - průměrný věk akademických pracovníků - 1. pololetí 2005 Pedagogové Věk

profesoři

docenti

do 29 let

Vědečtí

odb. asist.

OACSc.

OA

27,52

27,79

27,25

asistenti

lektoři

pracovníci 26,56

30 - 39 let

36,72

36,14

33,48

33,54

33,41

40 - 49 let

47,05

45,11

44,11

43,83

44,38

50 - 59 let

55,27

54,16

54,40

54,03

54,76

55,89

60 - 69 let

64,06

63,96

62,68

62,98

62,37

65,17

nad 70 let

72,51

72,23

0,00

Za profesi celkem

55,12

54,32

44,43

Univerzita celkem - průměrný věk

32,17 48,06

43,99

73,87 44,43

44,43

48,06

0,00

49,61 49,45




Z uvedené analýzy je patrný vysoký průměrný věk profesorů a docentů (55 let). Přes toto konstatování se za posledních 5 let tento ukazatel zlepšil. V kategorii odborných asistentů je dostatečná kapacita pro zlepšení vývoje kvalifikační struktury. Průměrný věk uvedených pracovníků signalizuje nutnost zapojit mladé postdoktorandy, což by mohlo řešit CPIT se zapojením zkušených odborníků z praxe ve funkci projektových manažerů. Dále u ,,rozvojových fakult“ – FBI, FAST je v budoucnu potřeba nárůstu počtu pedagogů. 3.3.3 Další vzdělávání a odborný růst vysokoškolských pracovníků (pedagogických, vědeckých a administrativních) Odborný růst pedagogických pracovníků univerzity je v rámci dalšího vzdělávání podporován nabídkou kurzu vysokoškolské pedagogiky zajišťovaného Katedrou učitelství odborných předmětů v souladu s akreditací mezinárodní organizací IGIP. V následujícím období budou realizovány další běhy kurzu i s ohledem na aktualizovaný profil dovedností vysokoškolského pedagoga. Realizace dalšího vzdělávání a dynamika odborného růstu by se měla stát jedním z významných kritérií hodnocení činnosti akademických a administrativních pracovníků. Další vzdělávání bude zaměřeno zejména Na rozvoj znalostí a dovedností jak ve vlastním oboru, tak i v celé oblasti poznání, postupů a metod vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých a na schopnost předávat znalosti a dovednosti studentům a na rozvoj tzv. obecných dovedností (jako je prezentace, týmová spolupráce, zvyšování informační gramotnosti a schopnosti využití informačních a komunikačních technologií ve vzdělávací a vědecko-výzkumné činnosti, rozvoj jazykových kompetencí, manažerské dovednosti, znalosti týkající se duševního a průmyslového vlastnictví apod.) Na rozvoj informačních kompetencí včetně využívání administrativních a řídicích informačních systémů a zvyšování jazykových kompetencí. 3.3.4 Propojení teorie a praxe ve spolupráci s odběratelskou sférou a zaměstnavateli Zaměstnatelnost absolventů vysoké školy je považována za jeden z nejdůležitějších ukazatelů kvality akademických činností vysoké školy. VŠB - TUO bude stejně jako v předešlém období sledovat ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a úřady práce trendy nezaměstnanosti absolventů a vývoj nabídky volných míst v členění podle studijních programů a podle jednotlivých vysoké školy, fakult a regionů. Na základě těchto údajů a statistik bude průběžně aktualizován přehled oborů z hlediska uplatnění absolventů a trendy ve vývoji požadavků na profil absolventů ze strany zaměstnavatelů, které budou pomáhat vysokým školám v orientaci na požadavky trhu práce. Cílem proto bude v maximální míře využívat všechny dostupné informace a inovovat studijní programy v souladu s danými trendy. Spolupráce vysoké školy s regionálními institucemi, potenciálními zaměstnavateli a odběrateli výsledků VaV kromě naplnění společenské odpovědnosti a role, kterou vysoké školy jako centra vzdělávání, vědy a tvořivé a umělecké činnosti sehrávají, povede i ke zvýšení atraktivnosti vysoké ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 72/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



školy a možnosti získání dalších finančních zdrojů zejména ze soukromé sféry. Tato spolupráce také umožní studentům snazší přechod z akademického do profesně-praktického prostředí. Cílem je významné posílení spolupráce s regionálními institucemi a potenciálními zaměstnavateli, která se bude realizovat zejména v následujících oblastech: Při tvorbě a realizaci studijních programů, účastí odborníků z praxe na výuce, včetně spolupráce na bakalářských, diplomových či disertačních pracích,pořádáním veletrhů pracovních příležitostí a prezentací služeb, které vysoká škola může poskytnout, při zadávání, vypracování, realizaci a hodnocení výzkumných záměrů a projektů, při transferu poznatků VaV do praxe, při vytváření a rozvoji technologických center a inovačních parků, účastí na průmyslovém VaV, při plnění projektů VaV na pracovištích podniků, rozšířením praktických stáží studentů a akademických pracovníků, využíváním tvůrčího volna atd. Uvedené aktivity budou podpořeny prostřednictvím rozvojových programů, případně prostřednictvím projektů Fondu rozvoje vysoké školy. Finanční prostředky lze získat i ze strukturálních fondů EU nebo ze vzdělávacích programů EU. Restrukturalizace průmyslu negativně ovlivnila možnosti odborných praxí, které se musí stát nedílnou součástí kvalitní přípravy inženýra. V nastávajícím období zaměříme smluvní vztahy s odběratelskou sférou na zadávání diplomových a disertačních prací se zajištěním odpovídající praxe. Pro hlubší propojení teorie a praxe se počítá s účastí studentů zejména magisterských a doktorských programů do odborné činnosti kateder a do aktivit CPIT, konkrétně zapojení do projektových týmů a projektově orientovaného ,,learning by doing“.

3.4 V oblasti celoživotního vzdělávání 3.4.1 Tvorba a inovace studijních programů celoživotního vzdělávání • • • • • • • •

Další rozvoj Regionálního centra celoživotního vzdělávání při VŠB-TUO (RCCV) Vybudování poboček RCCV v regionu se zaměřením pro oblast Bruntálska ve spolupráci s OAaSZŠ Bruntál a pro oblast Novojičínska ve spolupráci s VOŠ, SOŠ a OU Kopřivnice Získávání prostředků z projektů Evropského sociálního fondu na projekty celoživotního vzdělávání Zapojení do projektů Moravskoslezského kraje koordinujících a rozvíjejících technické celoživotní vzdělávání v regionu Zkvalitňování studijních opor pro distanční studium jako prostředku celoživotního vzdělávání, zejména materiálů využívajících moderní ICT Ve spolupráci s odbornými pracovišti vytvářet nové moduly pro technické celoživotní vzdělávání na základě požadavků praxe Stávající a nově tvořené vzdělávací moduly celoživotního vzdělávání koncipovat tak, aby jejich absolvování vedlo k získání kvalifikace podle národního rámce kvalifikací pro terciální sféru Podpora vzdělávání pedagogů školy v oblasti e-learningu



• • • •


Vzdělávání zájemců z regionu v metodice a praxi celoživotního vzdělávání a elearningu Přímá podpora tvorby a výroba vzdělávacích modulů v Learning management systém (LMS) Ve spolupráci s příslušnými katedrami vytvořit distanční vzdělávací moduly pro přípravné kurzy z předmětů přírodovědného základu technického studia Podpora vzdělávání pro státní správu a podpora Univerzity 3.věku

Připravovaný studijní program Učitelství odborných předmětů reaguje na poptávku stávajících učitelů na doplnění svých kvalifikací a dalších kvalifikačních předpokladů ve smyslu zákona č.563/2004 Sb. O pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. Jeho cílem je nabídnout možnost získání pedagogické kvalifikace učitelům odborných předmětů s inženýrským vzděláním a souhrnně tak přispět ke zkvalitnění výuky technických předmětů na středních školách. 3.4.2 Programy dalšího vzdělávání učitelů V rámci akce SIPVZ (Státní informační politika ve vzdělávání) nabízíme programy dalšího vzdělávání učitelů všech stupňů. Školíme pedagogy většiny škol z Ostravy a přilehlé části okolních okresů. Podporujeme kulturně, sociálně a zdravotně znevýhodněné rekvalifikanty. Téměř v každém kurzu je zástupce této skupiny. Cizinci, zástupci jiných etnik, vozíčkáři a také jedna hluchoněmá účastnice. Již mnoho let učíme ostatní, jak spravovat síť. Letos jsme převzali správu sítě na jedné základní škole. Nadále bude věnována pozornost a podpora přípravě a aktualizaci rekvalifikačních kurzů podle aktuálních potřeb. Většina našich kurzů výukové materiály splňující nároky distančního studia budeme mít zájem nabízet tyto kurzy i zájemcům ze vzdáleného okolí. Implementaci kreditního systému ECTS rozšíříme i na doktorské studijní programy, v rámci kterých se nejvíce realizují mobility studentů. Při naplňování studijního programu tak lze uplatnit přenosovou i akumulační funkci kreditů. Budeme podporovat průmyslové doktoráty zejména v kombinované formě studia s využitím životních a pracovních zkušeností špičkových představitelů praxe. 3.4.3 Rekvalifikační kurzy Středisko vzdělávání CTC již téměř patnáct let pořádá pro úřady práce rekvalifikační kurzy Obsluha osobního počítače a Správa sítí a programování. V poslední době je zájem také o rekvalifikační kurzy Technik sítí a osobních počítačů a Grafika a digitální fotografie. Pravidelně je monitorována situace na trhu práce a podle toho jsou kurzy aktualizovány. Dlouhodobě se sleduje uplatnění absolventů kurzu Správa počítačových sítí a programování, mnohým z nich bylo nabídnuto pracovní místo na VŠB-TUO i jinde, první absolventi pracující i jako správci sítě v zemích EU. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 74/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Důležitou zpětnou vazbou kvality naší práce jsou mezinárodně platné zkoušky, které absolventi rekvalifikačních kurzů skládají. U kurzu Obsluha osobního počítače to je certifikát ECDL a u kurzu Správa počítačových sítí a programování to je zkouška MCP (Microsoft Certified Professional). Současný stav řízení kvality v oblasti řízení zahrnuje certifikaci řízení jakosti dle ISO 9001 na FEI, FS a FAST. Pro období 2006 – 2010 je nutno dokončit na VŠB – TUO implementaci systému managementu jakosti tak, aby odpovídal požadavkům standardu ISO 9001, tj. rozšířit na zbývající fakulty a celou univerzitu, jejíž řízení by mělo směřovat ke kvalitnímu zajištění hlavních i podpůrných procesů. Bude nutno zavést pravidelné sebehodnocení vycházející z EFQM modelu Excellence jako nástroje pro posuzování stavu vyzrálosti systému managementu VŠB- TU Ostrava a jako nástroje inspirace k dalšímu rozvoji systému managementu university. Současný vývoj ve vysokém školství dospěl do stadia, kdy se kvalita vzdělávání i kvalita všech dalších činností vysoké školy považuje za základní prioritu. K vývojovým trendům posledních let patří zejména • • • • •

stále narůstající požadavky na vzdělávání v terciárním stupni rozvoj ICT a tím vznikající nové formy vzdělávání internacionalizace vzdělávání a s tím narůstající mobilita studentů vzrůstající potřeba diversifikace zdrojů pro financování VŠ globalizace způsobující nárůst konkurenčního prostředí v oblasti vzdělávání

Tyto trendy vyvolávají potřebu aktivního chování VŠ, což představuje mimo jiné aktivně monitorovat a vyhodnocovat aktivity a demonstrovat kvalitu směrem ke všem zainteresovaným stranám. Jasně prokázaná kvalita činností je důležitou informací pro studenty a jejich rodiče i pro zaměstnavatele studentů. U veřejných VŠ je nezbytné, aby byly schopny předložit společnosti spolehlivé a jasné informace o tom, jak využívají finanční prostředky vytvořené daňovými poplatníky. Hodnocení kvality ve vysokém školství je komplexní problém. Kvalita, jak je definována mezinárodním generickým (všeobecně platným) standardem ISO 9000:2000, je „stupeň splnění požadavků“. (Požadavek je potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou závazné.) Jaké požadavky jsou kladeny na VŠ, co se od VŠ očekává? Odpověď na tuto otázku souvisí s vymezením produktů, které VŠ poskytují svým zákazníkům resp. zainteresovaným stranám. V první řadě je to poskytování vzdělávání, vysokoškolského, ale i celoživotního. Dále se jedná o výzkumně - vědeckou činnost a v neposlední řadě o spolupráci s podniky a organizacemi při řešení problémů, které přináší praxe. Při hodnocení kvality ve vysokém školství se nemůžeme omezit pouze na hodnocení kvality produktů VŠ. Charakter činností, kterými se VŠ zabývá, a jejich dopad na společnost, je totiž dlouhodobý. Na rozdíl od průmyslu a služeb, kde se „průběžná doba realizace produktu“, tj. čas, který uplyne od zahájení realizace do jejího ukončení, pohybuje řádově od několika hodin do několika měsíců (stavebnictví), se např. proces vzdělávání na VŠ odehrává v řádu několika let. Je ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 75/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



tedy nezbytně nutné jako součást hodnocení kvality ve vysokém školství zahrnout do hodnocení i hodnocení předpokladů, které jsou na sledované VŠ vytvořeny. Tím se dostáváme k problematice hodnocení vysoké školy jako celku. Při posuzování organizace jako takové se používá pojmem excelence, který je významově širší než kvalita. Excelence – vynikající působení organizace v oblasti řízení i dosahovaných výsledků, vycházející ze souboru základních principů, zahrnuje • • • • • • • •

orientaci na výsledky zaměření na zákazníka vůdcovství a stálost účelu management prostřednictvím procesů a faktů rozvoj a zapojení lidí neustálé učení se, zlepšování a inovace rozvoj partnerství sociální odpovědnost

Společným rámcem všech systémů hodnocení kvality VŠ odvozených jak z amerických, tak západoevropských zkušeností je, že staví na sebehodnocení. Sebehodnocení má organizaci umožnit, aby posoudila sama sebe. Je to všezahrnující, systematické a pravidelné přezkoumávání organizace z hlediska jejích činností i výsledků. Sebehodnocení umožňuje organizaci zřetelně poznat její silné stránky a oblasti, ve kterých by mělo být podniknuto další zlepšování. EFQM (European Foundation for Quality Management - Evropská nadace pro management jakosti), jako sdružení reprezentující dnes více než 800 významných evropských podniků a institucí (mimochodem VŠB-TUO je jejím přidruženým členem), vyvinula univerzální model pro hodnocení výkonnosti organizací – modulární EFQM Model Excellence. EFQM Model Excelence je úspěšně využíván pro sebehodnocení jak v průmyslové sféře, tak i ve sféře veřejné správy a neziskových organizací. Existují i jeho varianty pro využití v oblasti vysokého školství. V řadě evropských zemí jsou tyto varianty úspěšně využívány k sebehodnocení za účelem jak posouzení úrovně výkonnosti vysoké školy, tak zejména jako prostředek k identifikaci možností zlepšování. Logika EFQM Modelu Excelence je poměrně jednoduchá. Vychází z předpokladu, že vynikajících výsledků organizace může být dosaženo pouze za podmínky maximální spokojenosti externích zákazníků, spokojenosti vlastních zaměstnanců a při respektování okolí. Tyto souhrnně označované výsledky jsou však podmíněny precisním zvládnutím a řízením procesů, což vyžaduje nejen vhodně definovanou a rozvíjenou politiku a strategii, ale i propracovaný systém řízení všech druhů zdrojů a budování vztahů partnerství. To je umožněno adekvátní kulturou a přístupy vedení, na všech úrovních managementu.




EFQM Model Excelence Nástroje a prostředky

Výsledky

Lidé 90 bodů (9%)

Vedení 100 bodů (10%)

Politika a strategie 80 bodů (8%) Partnerství a zdroje 90 bodů (9%)

Výsledky vzhledem k zaměstnancům 90 bodů (9%)

Procesy 140 bodů (14%)

Výsledky vzhledem k zákazníkům 200 bodů (20%)

Klíčové výsledky výkonnosti 150 bodů (15%)

Výsledky vzhledem ke společnosti 60 bodů (6%)

Inovace a učení se

EFQM Model Excelence obsahuje devět základních a 32 dílčích kritérií . Pět základních kriterií – nástroje a prostředky – je spojeno s tím, „JAK“ organizace pracuje, jaké přístupy a metody jsou využívány k dosahování mise, vize, politiky a strategie. Zbývající čtyři kritéria pojednávají o výsledcích – tzn. „CO“ organizace dosahuje ve všech významných oblastech činností. Procenta, resp. body definují váhu hlavních kriterií. Pro kvantifikaci naplnění jednotlivých kritérií EFQM Modelu Excellence bylo experty EFQM vypracováno hodnotící schéma RADAR. Jde o logické schéma, které ve svém komplexu představuje nejobjektivnější alternativu ve vztahu k EFQM Modelu Excellence. Pro účely sebehodnocení je RADAR doporučovaným schématem. RADAR je složeninou zkratek pěti anglických výrazů: R – results, tj.výsledky A - approach, tj. přístup D – deployement , tj. rozšíření A – assessment, tj. posuzování R –rReview, tj. přezkoumávání Logické vyhodnocovací schéma RADAR je postaveno na předpokladu, že k dosažení vyjímečně pozitivních výsledků je nutným předpokladem naplánování a navržení vhodných přístupů (tj.metod a postupů), jejich široké uplatňování napříč organizací a systematické posuzování a přezkoumávání s cílem dalšího zlepšování.




3.5 V oblasti řízení vysoké školy 3.5.1 Organizace a řízení vysoké školy REKTOR AS VŠB - TUO

FAKULTY

VYSOKOŠKOLSKÉ ÚSTAVY

VĚDECKÁ RADA

ÚSEKY ŘÍZENÉ PŘÍMO REKTOREM

ÚSEKY PROREKTORŮ

ÚSEK KVESTORA 950

010 - FBI

720 - Centrum pro evropská studia - CES

901 - Kancelář rektora

910 - Prorektor pro strategiia rozvoj

960 - Hlavní ekonom

100 - EkF

730 - Vysokoškolský ústav chemie materiálů - VÚCHEM

904 - Právní útvar

920 - Prorektor pro studium

970 - Technický odbor

200 - FAST

740 - Výzkumné energetické centrum 905 - Kontrola a interní audit - VEC

930 - Prorektor pro vědu, výzkum a zahraniční spolupráci ve VV

980 - Provozní odbor

940 - Prorektor pro vnější vztahy

990 - Hlavní účetní

300 - FS

906 - Personální útvar

400 - FEI

810 - Koleje a menzy

KONTROLA A INTERNÍ AUDIT 905

500 - HGF

600 - FMMI

3.5.2 Rozvoj informačního systému vysoké školy Ve fungování univerzity hrají stále větší roli elektronické zpracování informací a elektronická komunikace. Většina agend se zpracovává v příslušném informačním systému či specializované počítačové aplikaci, nezastupitelnou funkci v komunikaci a prezentaci má Síť a Internet. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 78/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Ekonomická agenda, studijní agenda, personální agenda, knihovní služby, pokladna, publikace, docházka, dovolené… přístup k informacím v celosvětové síti, e-mailová a další formy elektronické komunikace, webové prezentace, výuka specializovaných i obecných předmětů, distanční vzdělávání, technické výpočty, simulace a vizualizace, manažerské informační systémy a mnoho dalších, to vše závisí na fungování informační infrastruktury. Velký růst využití rychle se rozvíjejících informačních technologií, prudce stoupající počet počítačových systémů a aplikací a závislost na jejich fungování přináší nové a náročnější požadavky na celou informační infrastrukturu, na její koncepci a fungování. V informační infrastruktuře provozované CVT se na základě poskytovaných služeb a jejich vzájemných vazeb vyprofilovalo několik oblastí v různých vrstvách (viz. obrázek), jejichž fungování, specializace, další rozvoj a reagování na rostoucí a měnící se požadavky považujeme za nezbytné pro chod informačních služeb univerzity. Služby a informační infrastruktura

Informační systémy

IS a aplikace

Servery

Uživatelské služby

Databázové systémy

Síť

Služby

Superpočítačové centrum

Podpora uživatelů

Monitoring

Storage

Zálohování

Koncové stanice, učebny

Hardware a infrastruktura

Za základní funkce Centra výpočetní techniky je třeba vytýčit • • • •

Poskytování komplexních IT služeb nezbytných pro chod univerzity, pro podporu výuky, vědy a výzkumu Správa, rozvoj a obnovu centralizované výpočetní infrastrukturu univerzity (hardwarové prostředky, software a softwarové licence) Definice a naplňování IT procesů Zavádění nových informačních technologií

Rostoucí dynamické požadavky, expanzivní růst zařízení a systémů, závislost na fungování informační infrastruktury znamenají řešit otázky a problematiku •

Konsolidace a virtualizace zdrojů (serverů, diskových a zálohovacích kapacit, …)



• • • • • • • • • • • •

• • • •


Rychlejší a pružnější reakce na nové požadavky Zkrácení času pro nasazení nových služeb a aplikací Efektivního využívání zdrojů Vysoké dostupnosti, omezení/zkrácení délky výpadku Zrychlení uvedení systémů do provozu Dynamického poskytování zdrojů/výkonu Řešení systémů s vysokou zátěží (load balancing, clustering, …) Stability a škálovatelnosti infrastruktury Nasazování „enterprise“ řešení Dlouhodobého využití investic Správy služeb IT (ITSM) Správy velkého počtu zařízení, aplikací služeb; nasazení podpůrných nástrojů a IS pro o hardware o OS, sw, patche, updates o hw servis o pronájem software a licence Podpory uživatelů Řešení incidentů Prezentace poskytovaných služeb Řešení projektů

Celkový nárůst informační infrastruktury, vysoká složitost a specializace jednotlivých oblastí a jejich vazeb, požadavky na dostupnost služeb a uživatelskou podporu pak znamenají rostoucí požadavky na lidské zdroje - na počet a kvalifikaci pracovníků, jejich profesní růst a ohodnocení. Rovněž je potřeba nově definovat požadavky na nově pořizované systémy a jejich dodavatele a v mnoha případech požadovat a pořizovat řešení nebo službu s definovanou garantovanou odezvou na incident, než pouze produkt se standardními záručními podmínkami, jako je tomu dosud.

Serverová infrastruktura V oblasti serverů bude nosným tématem konsolidace a virtualizace serverů, která bude jednou z odpovědí na rostoucí požadavky na rychlost a efektivitu nasazování nových systémů a jejich dostupnost. Konsolidaci hardware budeme zřejmě řešit nasazením tzv. blade řešení (počítač jako komponenta), či větších víceprocesorových systémů, hardwarové zdroje budeme virtualizovat a rozdělovat pomocí vhodného virtualizačního software (v současnosti např. VMWare ESX). Mimo konsolidaci a virtualizaci serverů se bude řešit otázka vysoké dostupnosti služeb (High Availability). Dalším tématem bude centralizovaná, vzdálená správa serverů s delegací práv. Storage V oblasti storage jsme již cestu konsolidace diskových kapacit nastoupili budováním optické datové sítě SAN (Storage Area Network) na technologii FC (Fibre Channel). Na základě získaných zkušeností budeme v této aktivitě pokračovat v nadcházejícím období zejména rozšiřováním této sítě o nová zařízení (rozšíření diskové kapacity požadovaných parametrů). Plánujeme připojení ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 80/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



zejména „konsolidovaných“ serverů jako zdrojů diskové kapacity pro virtuální servery a pro uspokojení požadavků na velké či výkonné a spolehlivé diskové kapacity. V budoucnosti budeme řešit problematiku vyšších rychlostí (používáme 2Gb/s, již dostupná je technologie 4Gb/s), dostupnosti, redundance (cest, systémů), zrcadlení a klonování dat či virtualizace diskových zařízení. Přestože nyní preferujeme technologii FC, v budoucnu lze uvažovat o testování a nasazení dalších technologií pro připojení storage zařízení (jako je např. existující, ale v době naší realizace zcela nevyhovující, iSCSI). Zálohování Rovněž oblast zálohování musí reagovat na rostoucí potřeby a narůstající objemy dat. Cílem je zejména pokrýt požadavky na zálohovací kapacity, snížit čas zálohování (velikost zálohovacího okna), omezit vliv zálohování na systém, minimalizovat čas obnovy a zajistit bezpečnost zálohovaných dat. Budeme proto nasazovat nové zálohovací systémy, implementovat koncepci backup to disk, backup to tape (na diskové pole, na zálohovací knihovnu), čímž se výrazně zkracuje jak doba zálohování, tak zejména doba obnovy, řešit problematiku klonování a zálohování dat do různých lokalit. Budeme řešit otázku on-line zálohování pro systémy provozované bez přerušení činnosti (databázové systémy, IS). Centrální zálohování je nyní zaměřeno na zálohování dat informačních systémů a serverů, pozornost však budeme věnovat i poněkud odlišné problematice zálohování koncových stanic. Vzhledem k rostoucímu počtu zálohovaných a zálohovacích systémů bude potřeba řešit otázku efektivní zálohovací politiky a integrace a společné správy zálohovacích systémů. Problematika zálohování bude podle potřeb rozšířena o příbuznou problematiku archivace dat. 2006 – migrace do CIT V roce 2006 dojde k přemístění téměř veškerého centralizovaného hardwarového vybavení CVT ze stávajících prostor sálu CVT do nových sálů v nově postavené budově Centra informačních technologií. Půjde o poměrně náročnou akci vyžadující značnou přípravu a vynaložení nemalého úsilí na přemístění a opětovné oživení systémů, eliminaci či minimalizaci výpadků. Při té příležitosti bude řešena mj. problematika racků a kabeláže (napájení, síť, optika, FC) zálohovaného napájení; UPS a UPS software - notifikace a stav UPS, řízené odpojení serverů sériových konzolí zařízení a serverů pro vzdálený přístup.




Plány rok


2006

3 200

2007

3 400

2008

3 400

2009

3 200

2010

3 700

Využívání informačních technologií studenty a pracovníky vysoké školy se stalo samozřejmostí. Kromě srozumitelnosti a dostupnosti se však objevuje nová potřeba, stanovení standardizace jednotlivých postupů a seznamování uživatelů nejen s novými možnostmi systémů, ale i použitím správných postupů, optimalizace. Trendy : • Podporovat moderní metody výuky, klást důraz na rozvoj používání nových informačních a komunikačních technologií ve všech typech a formách studia, jejich materiálně technické zajištění a tvorbu multimediálních vzdělávacích pomůcek. • Podporovat integraci videokonferenčních technologií a technologií e-learningu do výukového procesu a podpořit vytváření podmínek pro jejich využívání. • Pokračovat v realizaci projektu nového páteřního IS univerzity pro podporu výuky, vědy a výzkumu, postupně implementovat jednotlivé části s ohledem na přehlednost a snadnou dostupnost informací v celém komplexu této problematiky (rozvrhy, e-learning apod.). • Vytvořit podmínky pro přiblížení informačních technologií uživatelům nejen trvalou snahou o přehlednost a dostupnost, ale i rozšiřováním nabídky školení a podpory uživatelů vytvářením struktury odborníků na fakultách a katedrách. • Zjednodušovat a integrovat způsob autentizace uživatelů vůči univerzitnímu systému hledáním nových metod identifikace. Podmínkou je zvyšování bezpečnosti




Celoškolské učebny Rok

finanční nároky celkem (tis. Kč) celoškolské učebny spec. místa

učebny

kioskový pavilón

školení, volný přístup studentů

2006

1 165

963

426

205

2007

-

1 115

85

181

2008

4 500

1 300

100

160

2009

-

1 113

400

100

2010

-

950

800

500

3.5.3 Zapojení studentů do rozhodovacích procesů Studenti se mohou zapojovat do rozhodovacích procesů školy komunikací formou on-line na téma vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti školy aktivní účastí na akademickém životě školy zapojením se do akademického senátu školy, který je vrcholným kontrolním orgánem činnosti školy a fakult. Dále účastí zástupců studentů v kolegiích rektora a kolegiích děkana. Studenti doktorských studijních programů se podílejí na fungování kateder především ve výukovém procesu a vědeckovýzkumné činnosti.

3.6 V oblasti integrace vysoké školy 3.6.1 Integrace akademických činností VŠB – TU integrovala výuku společných předmětů na technických fakultách do podoby celoškolských pracovišť, konkrétně matematiky, fyziky, chemie, obecné elektrotechniky, mechaniky, pevnosti a pružnosti, geodézie, jazyků, tělesné výchovy a sportu, společenských věd. Toto uspořádání umožňuje efektivně organizovat výuku a využívat plně personálních kapacit pedagogů. Rovněž lze jednodušeji prosazovat užitečné změny a inovace. 3.6.2 Mezioborové projekty a studijní programy Nově připravované obory mají často mezioborový charakter a vychází z různých oborů pěstovaných tradičně nejen na různých fakultách, ale také na různých univerzitách. VŠB-TU Ostrava realizuje společně s Ostravskou univerzitou studijní obor Medicínská technika na Fakultě elektrotechniky a informatiky VŠB-TU Ostrava a Fakultě zdravotně sociální OU. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 83/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



V přípravě k akreditaci je studijní obor Nanotechnologie, garantovaný celoškolským pracovištěm VÚCHEM. Dalším mezi fakultním oborem, který vzniká na základě poptávky průmyslu, je Mechatronika. Doktorské studijní programy mají své odborné zázemí v celoškolských pracovištích VĚC a VÚCHEM.

3.7 V oblasti financování vysoké školy Z veřejných zdrojů Základním záměrem v oblasti financování vysokého školství a zabezpečení výše uvedených cílů vychází z DZ MŠMT ČR. Tím je dosáhnout do roku 2008 výše výdajů na vysoké školy v objemu 1 % HDP, čímž se pouze přiblíží k obvyklé evropské úrovni (EU-15). Nejnovější dokument Evropské komise uvádí, že společnosti a ekonomiky založené na intenzivním využívání znalostí, kterou chce být i Česká republika, potřebují financovat systém terciárního vzdělávání ve výši minimálně 2 % HDP. Nejvýznamnější růstové položky ve výdajích českého vysokého školství přitom představují prostředky na podporu efektivního chování škol s orientací na výstupy (například dotace na zaměstnatelné absolventy), na rozvojové programy nebo podporu přístupu netradičních skupin společnosti k vysokoškolskému vzdělávání (spolupráce se středními školami, stipendijní fond). Financování vysokého školství ze soukromých zdrojů Nedostatečné financování českého vysokého školství není v současné situaci veřejných rozpočtů možné překonat pouze zvyšováním výdajů státu, ale v duchu doporučení Evropské komise i OECD rovněž podstatným zapojením soukromých zdrojů. Je přitom ovšem třeba vzít v úvahu, že již ve stávajících finančních zdrojích vysoké školy hrají podstatnou úlohu tzv. příjmy z vlastní činnosti, které představují přibližně 10% jejich celkového rozpočtu. Záměrem je přinejmenším udržet současnou strukturu zdrojů rozpočtu naší vysoké školy a navyšovat tedy prostředky z nestátních zdrojů stejným tempem jako ze zdrojů veřejných. Eliminování vnitřního dluhu vysoké školy Dlouhodobé nedostatečné financování vysoké školy se projevuje ve dvou klíčových oblastech. Za prvé v nízké úrovni přístrojového a laboratorního zařízení i vybavení a často i v nevhodných prostorách, v jejich desintegraci apod. VŠB – TUO vychází z toho, že možnost využít neinvestičních prostředků pro obnovu investičního majetku změnou příslušných právních norem, které by zohlednily lépe potřeby vysoké školy, by vedla k vkládání prostředků do rozvoje vysoké školy, nejen do jejich prosté reprodukce. Za druhé je to nedostatečné odměňování pracovníků vysoké školy, které se pohybuje v relaci k platové úrovni v zemi pod evropskými zvyklostmi a negativně ovlivňuje nejen jejich věkovou strukturu, ale především kvalitativní úroveň.




3.7.1 Pravidla konstrukce rozpočtu 1) VŠB-TU Ostrava sestavuje na každý kalendářní rok svůj rozpočet ( § 18 zákona č. 111/1998 Sb.), který je schvalován v Akademickém senátu školy. Rozpočet je sestavován jako vyrovnaný a po skončení kalendářního roku škola předkládá MŠMT výsledky svého hospodaření v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Příjmy rozpočtu jsou zejména: • • • • • • • • •

Dotace ze státního rozpočtu na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy Dotace na ubytování a stravování studentů Jiné příjmy ze státního rozpočtu , ze státních fondů a z rozpočtů obcí Jiné příjmy poskytované na základě dvoustranných mezinárodních dohod Poplatky spojené se studiem Výnosy z doplňkové činnosti Výnosy z majetku – jedná se zejména o přijaté úroky, tržby z prodeje majetku, přijaté úroky, nájemné Výnosy z prodeje zboží a služeb Příjmy z darů

Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla VŠB-TU Ostrava zřízena, a na financování doplňkové činnosti. VŠB – TU Ostrava zřizuje následující fondy: • • • •

Rezervní fond , který je určen na pokrytí ztrát v následujících účetních obdobích (FR) Fond reprodukce majetku (FRM) Stipendijní fond (SF) Fond odměn (FO)

Fondy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění a k rozdělení do jednotlivých fondů se písemně vyjadřuje MŠMT po předložení výroční zprávy o hospodaření. Stipendijní fond je tvořen též z převodu poplatků spojených se studiem podle §58 odst.7 zákona o VVŠ, a fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku, který nebyl pořízen z dotací. Dle zákona č. 342/2005 Sb., zřizuje VVŠ sociální fond a fond účelově určených, účelových prostředků. Legislativní proces úpravy Pravidel hospodaření bude zabezpečen v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2) Vnitřní rozpis vzdělávací dotace (A,B) a dotace specifického výzkumu, odpovídá pravidlům obdobným pro rozpis dotací z úrovně MŠMT ČR veřejným vysokým školám. Ověřená metoda rozpisu dotací bude používána i v příštích obdobích a bude akceptovat možné úpravy pravidel z úrovně MŠMTČR. Předpokládáme trvale zvyšující se objem základní vzdělávací dotace (A,B), ať už vlivem nárůstu financovaných rozpočtových studentů, nebo vlivem růstu normativu. Bude ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 85/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



meziročně zajištěn procentuální nárůst objemu vzdělávací dotace (A,B) určený fakultám, odpovídající meziročnímu procentuálnímu nárůstu této dotace celkem. 3) Zabezpečení chodu univerzity, plnění zákonných povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, plnění finančních, daňových, účetních, statistických, ohlašovacích a vykazovacích povinností, povinností v oblasti ochrany, zabezpečení a pojištění majetku a osob zajišťují k tomu zřízené provozně – technické a ekonomické útvary univerzity. Další významné podpůrné procesy zajišťují v oblasti informatiky, knihovnických a edičních služeb útvary s celouniverzitní působností. Finanční zabezpečení výše uvedených činností bylo uskutečněno a bude prováděno takzvanou „ nulovou metodou“. Každoročně znovu předkládají nefakultní pracoviště plnění věcných úkolů a kvantifikují finanční potřeby. Tyto potřeby budou posuzovány a předkládány v souhrnu ke schválení příslušným orgánům univerzity (rektor, AS VŠB –TUO , SR VŠB – TUO). 4) Metoda rozpisu finančních prostředků určených pro výuku: K tomuto účelu slouží program stprocr, který vygeneruje stejně označenou sestavu a případně též soubor na uživatelově počítači vhodný ke zpracování dalšími programy (např. EXCEL). Základem pro zpracování je množina studentů, kteří jsou zapsáni na škole ke zvolenému datu a kteří splňují další požadavky zadané uživatelem. Výsledná sestava, vytvořená ze zvolených studentů, navrhuje relativní rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé útvary školy, a to podle těchto možných hledisek: 1. prostého počtu studentů 2. počtu s přihlédnutím k ohodnocení obtížnosti studovaného ASP (koeficient obtížnosti stanovuje MŠMT) 3. počtu s přihlédnutím k obtížnosti studovaných předmětů (koeficientem obtížnosti je počet kreditů, přidělených předmětu) 4. počtu s přihlédnutím k ročníku, ve kterém je předmět studován (koeficienty obtížnosti ročníku pro jednotlivé typy a formy studia si uživatel může zvolit) 5. všechny možné kombinace shora uvedených hledisek Při výpočtu relativního příspěvku, kterým student přispívá některému útvaru s přihlédnutím k prostému počtu studentů, se postupuje takto: Určí se počet všech předmětů, které student studuje ve zpracovávaném školním roce (v) a dále počet předmětů (u), které z těchto předmětů vyučuje jistý útvar. Příspěvkem, který tento student přispěje k relativnímu počtu studentů vyučovaných daným útvarem, je podíl u/v. Při výpočtu příspěvku s přihlédnutím k obtížnosti předmětu se příspěvek k některému útvaru počítá takto: Určí se součet všech kreditů, které může student získat v daném školním roce (c), a dále součet všech kreditů, které patří k předmětům vyučovaným zpracovávaným útvarem (k). U předmětů, které mají v učebním plánu nulovou hodnotu kreditů, se místo ní vezme zvolená hodnota (nul). Pokud je počet c menší než tzv. minimální počet kreditů (min)pro studenta za školní rok, je hodnota c nahrazena hodnotou min. Příspěvek, kterým student přispěje k celkovému součtu ve ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 86/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



zpracovávaném útvaru, je podíl k/c. Pro sloupce, v nichž se přihlíží k obtížnosti studovaného ASP příp. studovanému ročníku, je vypočtená hodnota násobená ještě odpovídajícími koeficienty. Na začátku zpracování si uživatel volí datum, k němuž má být zpracování provedeno, školní rok, hodnoty nul a min a seznamy fakult, typů a forem studia, pro něž má být zpracování provedeno. Dále si může uživatel zvolit, zda sestava má obsahovat též sloupce, v nichž je rozdělení uvedeno v procentech z celkové částky, a pokud si zadá i celkovou rozdělovanou částku, též rozdělení této částky. Další vývoj financování VVŠ, daňových úlev a daňových povinností lze očekávat. V ročních aktualizacích dlouhodobého záměru budou, či mohou být, upravována pravidla hospodaření dle legislativních změn (zákonů) a dle potřeb univerzity. V souladu s vyhláškou MFČR č. 231/2005 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukci majetku (platnost od 1.1.2006) pojímáme rozvoj a obnovu MTZ jako pořízení nebo technické zhodnocení (rekonstrukce, modernizace) hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, včetně jeho oprav. Objem vlastních investičních zdrojů (FRM) v procesu rozvoje a obnovy MTZ bude ztrácet význam vlivem legislativních úprav a dá se předpokládat, že v časovém horizontu tohoto dlouhodobého záměru tento zdroj buď úplně zanikne, nebo bude dosahovat minimálního nevýznamného objemu. Z tohoto vývoje lze usuzovat na rostoucí význam a vliv účasti státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukci majetku VŠB – TUO a všech VVŠ. 3.7.2 Rozvoj a obnova MTZ Rozvoj a obnova MTZ je orientována do: a) Pořízení majetku: • nové objekty, nové budovy • výkup pozemků • obnova stroj, zařízení b) Technického zhodnocení majetku: • rekonstrukce objektů, budov (např. zateplení plášťů, přístavby, nástavby, vestavby) • rekonstrukce a modernizace energetického zařízení c) Velkých oprav budov, objektů: • opravy komunikací • opravy plášťů budov • opravy liniových vedení (kanalizace, telekomunikační a jiné vedení).

plynové

a

el.

rozvody,

optické

Rozhodující priority: 1) Zachování celistvého univerzitního areálu v Ostravě-Porubě - jeho dobudování ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 87/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



- potřebné rekonstrukce - dořešení majetkových vztahů k pozemkům. 2) Vybudování budov specializovaných laboratoří „Centrum pokročilých inovačních technologií VŠB-TUO“ (CPIT1, CPIT2). 3) Vybudování nového objektu pro FEI. 4) Vybudování pavilonu velkých poslucháren FAST a lehkých laboratoří FAST. 5) Rekonstrukce budov FBI. 6) Zabezpečení rekonstrukce objektů VŠB-TUO, které jsou situovány mimo areál Poruba: - budovy EkF - budova na Zákrejsově ul. - budova v Hladnově - budova Krásnopolská - budova Vesmír (střešní plášť a zateplení) . 7) Nákup výškové budovy v Ostravě-Výškovicích pro FBI (ubytování). 8) Nástavby a rekonstrukce fasád KaM – budovy C, D, E . Tyto priority stavební činnosti jsou základním předpokladem pro realizaci záměrů univerzity ve vzdělávací a vědecko-výzkumné oblasti. Dlouhodobý plán na r. 2006-2010: 1) Energetické akce do 35 mil. Kč. Jedná se o 8 akcí o celkovém objemu nákladů 148,0 mil. Kč: Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy N ……………………… 30,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy Geologického pavilonu… 18,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy D – druhá etapa …………17,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy E …………..…………… 18,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy F ……………..………… 18,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy G………………..……… 18,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy H ………………….…… 20,0 mil. Kč Rekonstrukce opláštění, střechy a zateplení budovy K………………..……… 9,0 mil. Kč 2) Ostatní akce do 35 mil. Kč. Jedná se o tyto stavby o celkovém objemu nákladů 127,0 mil. Kč: Oplocení areálu VŠB – Poruba + osvětlení ………….…. 20,0 mil. Kč Rekonstrukce střechy Menza 5, podhledy, AV technika ………….…. 12,5 mil. Kč Rekonstrukce kanalizačního systému a ČOV HaP ………….…. 12,0 mil. Kč Rekonstrukce rozvoden NN a VN v TR ………….…. 12,0 mil. Kč Rekonstrukce ploch a chodníku u pavilonu „C“ ……….……. 2,0 mil. Kč Rekonstrukce dvora EkF ……….……. 8,0 mil. Kč Rekonstrukce vstupní haly KaM mezi budovou A a B ……….……. 1,5 mil. Kč Rekonstrukce přípravny teplé užitkové vody C, D, E (KaM)……….……. 1,5 mil. Kč Zateplení tělocvičny KaM ………....…. 2,0 mil. Kč ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 88/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Rekonstrukce a zateplení střechy Vesmír Oplocení HaP Trafostanice HaP Parkoviště u budovy E EkF Interiér budovy E EkF Nákup pozemků Rekonstrukce budovy pro palivové články Krásnopolská Rekonstrukce budovy Zákrejsova

…………….. 5,0 mil. Kč ……….….…. 2,0 mil. Kč ………….….. 1,5 mil. Kč …………..…. 2,0 mil. Kč ……….….… 25,0 mil. Kč ………….…. 12,0 mil. Kč …………….. 4,5 mil. Kč …………….. 3,5 mil. Kč

3) Akce nad 35 mil. Kč – MŠMT ČR kap. 333.

Celkové náklady na stavby o objemu 1 762,0 mil. Kč. Název akce

AULA + CIT Technologický pavilon CPIT Pavilon velkých poslucháren FAST Laboratoře FAST

2006 2007 118,00 85,00 153,00 5,00 69,00 -

rok / mil. Kč 2008 2009 111,00 5,00 220,00 115,00 15,00 45,0

2010 45,00

Celkem 118,00 238,00 185,00 50,00

-

500,00

-

56,00 75,00 60,00

Nová budova FEI

15,00 150,00

Nástavba a reko FBI – I.etapa „C“ Nástavba a reko FBI – II.etapa „D“ Reko FBI – III.etapa – zateplení budov A,B,E Nový pavilon „F“ pro výzkum FBIIV.etapa + parkoviště a oplocení Nástavba a reko fasády KaM – budova „C“ Nástavba a reko fasády KaM – budova „D“ Nástavba a reko fasády KaM – budova „E“ Reko budovy EkF na ul. Sokolská 33 a její zateplení Nákup výškové budovy ve Výškovicích pro ubytování a FBI Reko budovy pro ubytování FBI (zateplení) Pořízení strojů zařízení (SZNN) * Celkem

56,00 2,00 -

73,00 -

-

35,00

-

-

-

35,00

-

-

35,00

-

-

35,00

-

-

-

35,00

-

35,00

-

-

-

-

35,00

35,00

-

-

39,00

60,00

-

99,00

50,00

-

-

-

-

50,00

-

40,00

-

-

-

40,00

- 36,00 37,00 38,00 331,00 556,00 457,00 298,00

40,00 151,00 120,00 1762,00

4) Pořízení strojů, zařízení (SZNN) viz *




Celkové náklady na rozvoj a obnovu strojního, přístrojového, laboratorního zařízení (SZNN) o objemu 151,0 mil. Kč. Bez dotační politiky státu v očekávané snižující se tvorbě podílu vlastních zdrojů nelze zajistit rozvoj a obnovu strojního, přístrojového a laboratorního vybavení výukových pracovišť sedmi fakult, vysokoškolských ústavů, celoškolských pracovišť, provozních a technických útvarů univerzity, ubytovacích a stravovacích zařízení. Různorodost potřeb fakult a ostatních pracovišť bude specifikována v konkrétních investičních záměrech nestavebních akcí (§5 vyhl. Č. 231/2005 Sb.) předkládaných MŠMT ČR ve stanovených termínech. Očekávaný objem systémové dotace v období 2006-2010 na pořízení SZNN přidělených VŠB-TUO je minimálně 151 mil. Kč (v cenách roku 2005). 5) Opravy budov a staveb

Celkové náklady na opravy v letech 2006-2010 o objemu 15,0 mil. Kč. r. 2006 Oprava suterénního zdiva budovy A ……………………. 0,3 mil. Kč Oprava střechy spojovacího tunelu budovy B ………….………… 0,3 mil. Kč O prava keramických obkladů budovy J ……………………. 0,3 mil. Kč Oprava nátěrů vzduchotechniky na střechách budov J, E, F, G ……………....… 0,2 mil. Kč Oprava střechy budovy A EkF …………………… 1,5 mil. Kč r. 2007 Oprava stříšky nad vstupem do objektu sportovní haly Oprava oken KTVS Oprava střešních žlabů a svodů garáží Oprava střechy spínací stanice Oprava střechy energobloku Oprava asfaltové komunikace v areálu Poruba

….………………… 0,2 mil. Kč ……………………. 0,8 mil. Kč .…………………… 0,2 mil. Kč .…………………… 0,2 mil. Kč .…………………… 0,2 mil. Kč ...…………….……. 1,9 mil. Kč

r. 2008 Oprava vnitřních rozvodů vody, elektřiny, interiérů RS Horní Bečva …………. 1,1 mil. Kč Oprava elektroinstalace a vody FBI ……………….……. 2,0 mil. Kč r. 2009 Oprava rozvodů topení FBI Oprava asfaltových komunikací v areálu Dr. Malého

……………………. 2,0 mil. Kč ……………………. 0,9 mil. Kč

r. 2010 Oprava komunikace a venkovních schodišť areál Hvězdárna a planetárium … 1,0 mil. Kč Oprava střechy FEI Pustkovec …………………… 0,2 mil. Kč Oprava oken FEI Pustkovec výměnným způsobem ………………….... 0,6 mil. Kč Oprava rozvodů vody a kanalizace FAST L. Podestě ..………………….. 1,1 mil. Kč ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 90/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Souhrn finančních potřeb ze státního rozpočtu: 1. Stavební akce nad 35 mil. Kč

………………… 1.611 mil. Kč

2. Obnova a pořízení SZNN (strojů a zařízení)

………………….. 151 mil. Kč

mezisoučet

……….…………1.762 mil. Kč

3. Stavební energetické akce pod 35 mil. Kč

……………………148 mil. Kč

4. Ostatní stavební akce pod 35 mil. Kč

…………………... 127 mil. Kč

5. Oprava budov, objektů, staveb pod 35 mil. Kč

…………………… 15 mil. Kč

------------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem

2 052 mil. Kč




4. KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA 4.1 Sociální záležitosti studentů a zaměstnanců VŠB - TUO se zaměří na zlepšování sociálních podmínek studentů a zaměstnanců a bude řešit problémy generované stávajícím nastavením sociálního systému. Jde zejména o zavádění mechanismů aktivní motivační politiky pro studenty doktorských studijních programů a otázku sociálního a zdravotního pojištění u doktorandů starších 26 let. 4.2 Informační a poradenské služby Zajištění fungujícího poradenského servisu (např. poradenství v situacích studijních přechodů, ale i profesní a studijně „profilační“), informace o volných kapacitách ubytování a náměty týkající se kvality a služeb. Záměrem školy je podpora profesního a osobního rozvoje zaměstnanců např. formou nabídek doplňkových kurzů a kurzů celoživotního vzdělávání, zabezpečení flexibilního přechodu mezi akademickým a podnikatelským prostředím a tvůrčího volna. Kvalita akademického života je také ovlivňována tím, jak jsou nastaveny parametry motivujícího tvůrčího prostředí a rozvoje konkurenceschopnosti. V současném systému výrazně diverzifikovaných studijních příležitostí je poradenství velmi důležité pro všechny studenty a případně i akademické pracovníky. To pomůže studentům nalézat individuální cesty pro úspěšné absolvování studijního programu; zahrne také kariérové poradenství, ale i další aspekty, jako je zapojení školy do mezinárodní spolupráce a z toho vyplývající možnosti, výchovné poradenství apod., a bude dbát na zlepšování přístupu k informacím obecně dalším rozvojem profesního poradenství a pořádáním veletrhů pracovních příležitostí na vysoké škole. 4.3 Podpora kulturně a sociálně znevýhodněných studentů Rovný přístup ke vzdělání, dobrou zaměstnatelnost i společenské postavení uchazečů ze sociálně a kulturně znevýhodněných skupin, jejichž prostředí samo o sobě nemotivuje mladou populaci k účasti na vysokoškolském vzdělávání, si vyžádá pomoc prostřednictvím přípravných kurzů ke studiu (případně ve spolupráci se střední školou) a poradenství během studia. V souladu s mezinárodními i národními dokumenty je třeba dbát na realizaci opatření týkajících se zabezpečení rovných příležitostí v přístupu a absolvování studia. Jde zejména o opatření na podporu a vyrovnání studijních příležitostí skupin studentů ohrožených nějakou formou sociální a kulturní exkluze, jako jsou skupiny zdravotně postižených a sociokulturně znevýhodněných. Uvedené aktivity budou zejména podpořeny prostřednictvím rozvojových programů, případně v projektech Fondu rozvoje vysoké školy.




4.4 Podpora studia zdravotně postižených VŠB - TUO dále bude zohledňovat i studentské aktivity zaměřené na překonávání sociálních a kulturních bariér (pořádání kulturních a osvětových akcí, seminářů a přednášek) a na integraci studentů ohrožených sociální exkluzí (partnerství studentů napříč ročníky a obory, budování vědomí příslušnosti k vysoké škole, kultura soudržnosti a solidarity). Budou i nadále podporovány projekty podpory zdravotně postižených a jejich plnohodnotné začlenění do akademického života. 4.5 Mimořádně nadaní studenti včetně určení vhodných studijních programů Podpoře mimořádně nadaných studentů bude věnována pozornost s cílem jejich motivace k vědeckovýzkumné práci. Nadaní studenti budou zapojování do řešení výzkumných projektů, připravovaných výzkumných center a mezinárodních projektů v oblasti vědy a výzkumu. K rozvoji jejich znalostí a dovedností budou využity různé formy mobilit studentů, studijní pobyty na zahraničních univerzitách s možností podpory formou stipendií v rámci mobilit studentů a stipendijního řádu VŠB-TU Ostrava. 4.6 Partnerství student - učitel VŠB - TUO bude podporovat také aktivity směřující k vybudování a posílení partnerství student – akademický pracovník, jako jsou • • • • • •

spolupráce studenta a akademického pracovníka na tvorbě a realizaci konkrétní podoby a průběhu studia společné budování akademického prostoru a sdílení vize toho, jaká má být vysoká škola a jaké má být studium předávání zkušeností nejen ve vztahu student – akademický pracovník ale i ve vztahu student – doktorand/hostující vysokoškolský pedagog/starší student profilace studia a zapojení do grantových projektů spolupráce a partnerství mezi akademickými a ostatními pracovníky vysoké školy spolupráce mezi administrativními pracovníky a studenty.

Právě zapojení studentů do konkrétních projektů umožní realizovat postupně oboustrannou komunikaci a interaktivní přístupy ve vztahu student – učitel. 4.7 Kultura vzdělávacího a výzkumného procesu Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu akademického života je mimo jeho účastníků také kultura vzdělávacího a výzkumného procesu. K optimalizaci a zvýšení kvality těchto procesů přispívají následující aktivity: • • • • •

Efektivní oboustranná komunikace mezi řídicími orgány a akademickou obcí Zlepšování dostupnosti a přenosu klíčových informací Tvorba a realizace vize toho, jak mají korektní vztahy mezi členy akademické obce vypadat Sdílení zvyklostí odvozených z dobrých mravů Rozdělení kompetencí a výkonu odpovědnosti v rámci akademických činností



• •


Dobré vztahy mezi akademickými pracovníky, administrativními pracovníky a studenty Zajištění snadného přístupu studentů k současným poznatkům v oboru, k literatuře pro studium atd.

4.8 Spolupráce vysoké školy s absolventy VŠB - TUO bude podporovat spolupráci vysoké školy s absolventy, která posílí pozici vysoké školy, bude popularizovat její činnost v regionu a umožní živější kontakty se zaměstnavateli i odběrateli dalších činností vysoké školy a která bude prostředkem motivace špičkových absolventů k návratu na vysokou školu. VŠB-TU Ostrava a jednotlivé fakulty sledují uplatnění absolventů a periodicky vyhodnocují jejich nástup do průmyslové praxe po absolvování studia formou dotazníků. Dosavadní zkušenosti budou vyhodnoceny a dále rozvinuty v souvislosti s vyvíjeným informačním systémem a budovanými systémy řízení jakosti jednotlivých fakult. Bude vydáván almanach všech absolventů a bude zavedena on-line komunikace absolventů směrem k aktuálnímu dění na škole a potřebám praxe. 4.9 Ubytovací a stravovací služby vysoké školy Současný stav Koleje a menzy VŠB-TUO (dále jen KaM) jsou účelovým zařízením VŠB-TUO s vlastním statutem. Hlavním posláním KaM jsou ubytovací a stravovací služby pro studenty a zaměstnance dvou ostravských vysokých škol – VŠB-TU a Ostravské univerzity. Dalším důležitým úkolem KaM je vytvářet podmínky pro využití volného času studentů jak po stránce kulturní a společenské, tak sportovní. Ubytování a stravování se řídí dohodou rektorů ostravských VŠ o způsobu ubytování studentů a další spolupráci.VŠ studenti jsou ubytováváni a stravují se na základě stejných podmínek pro obě VŠ bez ohledu na kapacity VŠ a vlastnická práva ke kolejím a menzám. KaM v Ostravě užívají a spravují 9 výškových budov k ubytování a 9 stravovacích středisek. Majetek KaM, které se staly nedílnou součástí VŠB-TUO, byl vydán v roce 1999 dvěma vysokým školám - Ostravské univerzitě (OU) a VŠB-TUO s tím, že koleje a menzy VŠB-TUO budou nadále zajišťovat jako doposud ubytování a stravování studentů obou těchto vysokých škol. Za tímto účelem byly uzavřeny mezi oběma vysokými školami smlouvy o nájmu nemovitého a movitého majetku, kde pronajímatelem je OU a nájemcem VŠB-TUO. V souvislosti se zavedením ubytovacího stipendia povede VŠB – TUO nutné kroky k zabezpečení plné konkurenceschopnosti ubytovacích služeb, které umožní udržet přijatelnou výši cenové hladiny těchto služeb. Ubytování Poradním orgánem ředitele KaM je ubytovací komise, která připravuje ubytování pro každý školní rok. Jednání ubytovací komise jednotlivých budov se zúčastní správce příslušné budovy a zástupce ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 94/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



SK AS fakulty. Jednání hlavní ubytovací komise se zúčastní také zástupce SK AS školy. SK AS každé fakulty deleguje do komise jednoho zástupce. Ubytovací komise zejména: a) b) c) d)

schvaluje podmínky pro přidělování ubytování studentům na další akademický rok řeší sporné případy přidělování ubytování studentům řeší závažné připomínky studentů týkající se problematiky KaM řeší přestupky studentů ubytovaných na KaM.

Koleje VŠB-TU Ostrava – Poruba, Studentská 1170 budova

projektová kapacita

A B C D E

880 960 456 456 532

skutečnost ( roční průměr) 880 950 680 680 650

V budovách C, D, E jsou v pokojích přistýlky, na kterých bydlí studenti nad projektovanou kapacitu. Počty těchto studentů mohou být každý rok o málo jiné i vzhledem k počtu partnerských pokojů. Na počátku školního roku bývá v Porubě ubytováno 3800 – 3850 studentů, což je průměrně 60 % celkového množství přihlášených studentů k ubytování. Studenti, kteří nejsou ubytováni na počátku školního roku, jsou zařazeni do pořadníků. O ubytování je největší zájem do února, v jarních měsících studenti na zaslané dekrety již většinou nereagují a některé místa zůstávají neobsazená. Vybavení pokojů je na hranici životnosti. Po stránce materiální jsou koleje v Porubě v poměrně dobrém stavu. Ze strany studentů je velký zájem o ubytování na „internetových patrech“. Každoročně se budují nová internetová patra a v tomto trendu je nutné pokračovat. Nutným předpokladem k tomuto kroku je rekonstrukce nevyhovující a staré elektrické sítě včetně rozvaděčů. V areálu vysokoškolských kolejí mají studenti k dispozici kino, mohou trávit volný čas ve studentských klubech nebo v některém z tanečních souborů (taneční a cimbálová muzika). Studentům, kteří mají vztah k hudbě, slouží hudební učebny s klavíry. Také možnost sportovního vyžití je dostatečná. Je zde minigolf, posilovny, stolní tenis, šipky, tělocvičny, herny. Pro hosty školy je připraveno ubytování na dvou patrech ve velmi pěkném prostředí areálu kolejí v budovách A a E. KJO Hladnov, Kranichova 22 Kapacita plánovaná i současná je 570 míst. Bydlí zde studenti OU a budovy jsou majetkem OU. Koleje bývají plně obsazeny od počátku školního roku do dubna. K počátku školního roku bývá uspokojeno asi 60 % žadatelů, stejně jako na kolejích v Porubě (stejné podmínky pro dojíždění). Studenti, kteří jsou zde ubytováni, mohou trávit volný čas ve fotoateliéru, mají k dispozici klavíry a příznivcům výtvarného umění slouží „ateliér“. Dívky navštěvují aerobik a chlapci pěknou posilovnu. KJO je po celkové rekonstrukci a je mezi studenty velmi oblíbená. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 95/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



Vítkovice, Moravská 2 V této budově, která je majetkem Integrované střední školy dopravní, bydlí studenti OU. Je zde asi 400 míst, která jsou na počátku školního roku plně obsazená, od dubna se některá místa uvolňují a další studenti o ně již nemají zájem. Ve volném čase slouží studentům televizní místnost, klubovna a stolní tenis. Kolej ve Vítkovicích bude nutné v blízké době vybavit lednicemi, velký zájem studentů je o zavedení internetové přípojky. Byl zřízen bufet s malou prodejnou potravin. Tato klidná kolej by vyžadovala více investičních zdrojů, ale investice do cizího majetku není jednoduchá. Kolej Dr. Malého Tato velmi útulná kolej slouží především doktorandům fakulty ekonomické. Nevýhodou je absence internetu. 56 míst je plně obsazeno. Nový systém financování formou ubytovacího stipendia neumožňuje přímou alokaci kolejím. Z toho důvodu jsou nutné změny, zajišťující plnou konkurenceschopnost ubytovacích služeb. Z větších důležitých akcí bezpodmínečně nutných pro zdárný provoz kolejí a menz je třeba uvést: a) rozšíření ubytovací kapacity kolejí nadstavbami plochých střech (mandsardy) na budovách C, D, E kolejí v Porubě a tím vyřešit problémové zatékající krytiny a pláště b) pokračovaní v rekonstrukci elektroinstalace budovy B dle zkušeností z bloku A c) provedení stavebních úprav ve vstupní hale kolejí A a B Poruba dle studie d) zvážit možnosti nákupu budovy kolejí pro zvýšení kapacity ubytování v Ostravě e) postupným vybavováním menz moderní technologií snižovat energetické náklady na provoz a zvyšovat produktivitu práce f) pokračovat v rekonstrukci výtahů, které jsou na KaM extrémně zatěžovány

Stravování (menzy) Současný stav Menza č. 1, Ostrava, Reální ul. • • • •

kapacita 1500 porcí vyvařuje průměrně 1500 porcí denně menza je po celkové rekonstrukci a je o ni obrovský zájem pro domáckou stravu menza vaří obědy a tzv. pozdní obědy (15-17 hod.)




Menza č. 2, Slezská Ostrava • • •

současná kapacita 200 porcí vyvařuje asi 100 porcí denně původní stará menza byla zrušena a byl otevřen nový bufet s možností menzovního stravování studentů a zaměstnanců s úplně novým vybavením; vzhledem k poskytovaným službám rychlého moderního občerstvení získává středisko z řad studentů mnoho pravidelných hostů

Menza č. 5, Ostrava – Poruba • • •

kapacita 4000 porcí vyvařuje průměrně 3000 porcí denně větší část strojového vybavení je již zastaralá, je třeba v budoucnosti řešit její komplexní vybavení , a to jak strojové, tak i stavební ( zateplení střechy nad konferenčním sálem)

Všechny menzy postupně modernizují nabídku stravování Nový objednávkový systém pomocí bezkontaktních čipových karet umožňuje strávníkům pohodlnou službu. Pro spokojenost studentů i zaměstnanců je nutno řešit nevyhovující kapacity č.1, kde se stravují kromě zaměstnanců a studentů EkF též studenti a zaměstnanci Ostravské univerzity. V jednání je využití restaurace v objektu Nové radnice po její rekonstrukci. 4.10 Podmínky pro tělovýchovnou, sportovní a kulturní činnost studentů Sportovní a tělovýchovnou činnost zabezpečuje Katedra tělesné výchovy a sportu (KTVS). Hlavním současným úkolem KTVS je zajišťovat výuku povinné a nepovinné tělesné výchovy (TV) na všech fakultách VŠB-TU, podílet se ve spolupráci s Ekonomickou fakultou na výuce odborných předmětů podle učebního plánu bakalářského studijního oboru „Sportovní management“, vést speciální TV ve studijních oborech Fakulty bezpečnostního inženýrství. Zapojením odborných asistentů KTVS do trenérské činnosti přispívat k úspěšnému plnění úkolů Vysokoškolského sportovního klubu VŠB-TU (VSK VŠB-TU). KTVS zajišťuje výuku povinné a nepovinné TV na všech fakultách VŠB-TU, úzce spolupracuje s Ekonomickou fakultou na studijním oboru Sportovní management a s fakultou FBI při fyzické přípravě a speciální TV jejich studentů. V současnosti mají povinnou tělesnou výchovu 1. ročníky všech sedmi fakult a 2. ročník Ekonomické fakulty, Strojní fakulty a Fakulty bezpečnostního inženýrství. Studenti Fakulty elektrotechniky a informatiky musí v prvním až třetím ročníku získat čtyři zápočty. Posluchači mají možnost výběru z dvaceti sportovních odvětví: badminton,basketbal, bojová umění, cyklistika, florbal, futsal, házená, horolezectví, jóga, jogging, kondiční cvičení s hudbou, kondiční kulturistika, lední hokej, plavání, stolní tenis, tenis, veslování, volejbal, relaxace a výrazový tanec. Dle vlastního uvážení si volí nejen sport, ale také den a hodinu, sportovní objekt a případně i vyučujícího. Nepovinná forma TV je realizována prostřednictvím pestré nabídky zimních a letních výcvikových kurzů a také formou tělocvičné rekreace v odpoledních a večerních hodinách, případně o sobotách a nedělích. Největšímu zájmu se těší aerobik a kondiční kulturistika. ________________________________________________________________________________________________ Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 97/100 správce úložiště dokumentů, není řízeným dokumentem.



V roce 2004 navštěvovalo TV téměř 9000 studentů, z toho asi 8000 povinnou TV a 1000 posluchačů TV nepovinnou.Lze konstatovat, že v roce 2004 navštěvoval TV rekordní počet studentů. V tomtéž roce zorganizovala KTVS 9 letních a 13 zimních výcvikových kurzů. Letních kurzů se pravidelně účastní kolem 200 a zimních 500 studentů. Opět byly nabídnuty 2 kurzy pro zaměstnance VŠB-TUO - letní sportovně pobytový na Vysočině a zimní - lyžování v italských Dolomitech. O tyto kurzy byl projeven velký zájem a KTVS v činnostech pro zaměstnance bude nadále pokračovat. Odbornost KTVS zajišťuje její participace s Ekonomickou fakultou VŠB-TU při přípravě posluchačů bakalářského studijního oboru Sportovní management. Při zřizování tohoto oboru Ekonomické fakulty, se vycházelo ze stávající struktury studijních oborů a z dlouhodobé koncepce rozvoje fakulty v letech 1995-2005. Obor vznikl z potřeb praxe, jako odpověď na současný rozvoj sportu a jeho rostoucího významu pro společnost. Spolupráce s Ekonomickou fakultou VŠB-TU posunula odbornost KTVS od výuky všeobecné tělesné výchovy směrem k vědním disciplinám. Odborní asistenti KTVS se podílejí na výuce odborných tělovýchovných předmětů Sociologie tělesné kultury, Historie tělesné kultury, Teorie tělesné kultury, Sportovní management a Sportovní marketing, Sportovní trénink, Tělocvičná rekreologie, Psychologie sportu, Biomechanika. Stávají se vedoucími nebo oponenty bakalářských prací budoucích absolventů oboru Sportovní management. Podobně jak se úspěšně rozvíjí spolupráce s Ekonomickou fakultou VŠB-TU, naskýtá se další možnost odborného působení KTVS při přípravě posluchačů navštěvujících Fakultu bezpečnostního inženýrství. KTVS spolupracuje při výchově studentů v oblasti získávání pohybových dovedností a zvyšování fyzické zdatnosti, jež jsou faktory, které nedílně patří k připravenosti pro výkon profese. Vzhledem k termínu vzniku Fakulty bezpečnostního inženýrství se tato spolupráce teprve vyvíjí. KTVS se zapojila do mezinárodního grantu,kde spolupracuje na optimalizaci tělovýchovného programu a testování studentů se zaměřením na požární obory s technickými univerzitami ve Zvolenu a Varšavě. KTVS připravila pro studenty FBI projekt výuky TV (všeobecná i speciální TV) a obsahově má připraven pro posluchače FBI jeden povinný letní a jeden zimní výcvikový kurz, oba koncipované jako pobyt v letní a zimní přírodě s důrazem na záchranářské prvky a řešení modelových krizových situací. Pedagogové KTVS vyvíjejí odbornou činnost také ve Vysokoškolském sportovním klubu VŠB-TU jako trenéři jednotlivých oddílů. Nejvyšší licenci „A“ – diplomovaný trenér - má 8 pedagogů, ostatní mají trenérskou licenci „B“. VSK VŠB-TU zajišťuje sportovní vyžití ve 20-ti sportovních odvětví a sdružuje v nich téměř 600 členů z převážné většiny vysokoškolských studentů. Sportovci VSK-TU se prezentují v soutěžích nejrůznější úrovně, od rekreační po vrcholovou (akademická a státní reprezentace). Mezi nejúspěšnější patří futsal (I.liga), běh na lyžích (I.liga), basketbal - muži(I. liga), florbal – ženy (I.liga). K významným úspěchům katedry jistě patří, že se jí díky odbornosti svých učitelů podařilo získat akreditaci pro školení cvičitelů lyžování, aerobiku a horolezectví. Rozvíjí se také vědecká odborná činnost KTVS. jedna asistentka dosáhla hodnosti Ph.D. na EKf VŠB-TU , další dva členové katedry pokračují v doktorském studijním programu na Ostravské univerzitě a na Univerzitě Palackého.




Výuka tělesné výchovy, činnost VSK VŠB a také tělocvičná rekreace studentů a zaměstnanců probíhá převážně v tělovýchovných zařízení VŠB-TU. Jedná se o aerobní sál, fitcentrum, sportovní halu pro kolektivní sporty, dvě tělocvičny na studentských kolejích a také o novou víceúčelovou sportovní halu se třemi tenisovými kurty, jedním florbalovým hřištěm a 12-ti badmintonovými kurty. Venkovní areál tvoří 4 tenisové dvorce, 2 beachvolejbalové hřiště,1 fotbalové hřiště s umělotravnatým povrchem, tenisová stěna a 2 asfaltová hřiště pro házenou a nohejbal. Sportovní komplex situovaný do centra vysokoškolských kolejí patří k nejlépe vybaveným vysokoškolským zařízením České republiky. Vedení školy dlouhodobě podporuje projekt rozvoje sportovního areálu na VŠB-TUO a studenti tak mohou využívat všech sportovních zařízení v rámci povinné i zájmové tělesné výchovy. Díky vstřícnosti managementu VŠB TUO, managementu jednotlivých fakult, vedení KaM a mnohým dalším útvarům školy, se podařilo uspořádat velmi významnou akci – celorepublikové akademické hry, jejichž účastníci odjížděli z Ostravy opravdu spokojeni. Většina z nich chválila nejen práci organizátorů her, ale i vysokou úroveň našich sportovišť. KTVS tak má na VŠB-TUO vytvořeny kvalitní podmínky pro naplnění nejvýznamnějšího cíle své práce – udělat vše pro to, aby se tělesná výchova a sport postupně stávaly nedílnou součástí životního stylu současných posluchačů, tedy budoucích absolventů VŠB-TU Ostrava. Kulturní vyžití studentů i zaměstnanců bude rozvíjeno v rámci činnosti programové rady sálu Vesmír a Auly po jejím dokončení. Studenti bydlící na kolejích mají možnost společenských akcí v Akademickém klubu a klubu Vývrtka. Bude nadále podporována činnost akademických filmových klubů ve Vesmíru a na kolejích. Rovněž společné kulturní akce a koncerty pořádané s Ostravskou univerzitou přispějí ke zkvalitnění akademického života. Budeme podporovat výstavu uměleckých děl členů akademické obce v galerii VŠB – TUO.




Seznam změn a revizí řízeného dokumentu

Verze A

Datum

Obsah změny / revize Začlenění existujícího dokumentu do systému

Jméno a podpis garanta dokumentu Doc. Dr. Ing. Renáta Hótová

řízené dokumentace


Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti VŠB-TUO na období

Recommend Documents