Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se:

Vyhláška č. 225/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Nabývá účinnosti od 1. srpna 2009.

Vyhláška uvádí nový text ustanovení § 1, kterým upravuje rámcovou strukturu a obsah dlouhodobého záměru a rozvoje vzdělávací soustavy. Ustanovení obsahuje i původní úpravu uvedenou v ustanovení § 2, který se tímto ruší. Dlouhodobý záměr stanovuje strategické směry rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy z těchto základních hledisek: a)

celoživotní učení,

b)

zlepšení kvality a efektivity systémů vzdělávání a vzdělávací soustavy,

c)

usnadnění rovného přístupu ke vzdělávání pro všechny,

d)

udržitelný rozvoj,

e)

vzdělanostní úroveň obyvatelstva, demografie, trh práce, zaměstnanost, sociální soudružnost.

Obsahem dlouhodobého záměru je vždy: a)

vyhodnocení dosaženého stavu a změn oproti předcházejícímu dlouhodobému záměru z hlediska

obsahových a kvantitativních cílů, prioritních úkolů a rozvojových programů, b)

strategické směry rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy a způsob jejich realizace a podpory v těchto

oblastech: 1.

cíle a obsah počátečního vzdělávání

2.

sledování a hodnocení kvality počátečního vzdělávání

3.

vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

4.

úloha a podpora pedagogických pracovníků

5.

další vzdělávání v rámci celoživotního učení

6.

uplatnitelnost absolventů škol podle oborů vzdělání na trhu práce

7.

základní umělecké vzdělávání

8.

jazykové a zájmové vzdělávání

9.

systém poradenských služeb

10. spolupráce státních orgánů a územních samosprávných celků s odborovými organizacemi, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění úkolů ve vzdělávání c)

kritéria rozvoje a optimalizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky se zaměřením

na strukturu oborů vzdělání, druhů škol a jejich kapacitu na základě předpokládaného demografického vývoje a záměrů dalšího rozvoje d)

ekonomickou část zahrnující zejména finanční nároky na státní rozpočet a veřejné rozpočty, na rozvojové

programy a další zdroje financování, zejména fondy Evropské unie, účast v mezinárodních programech, včetně finančního zajištění

U každého strategického směru se uvádí analýza současného stavu, je stanoven cíl a opatření vedoucí k jeho realizaci, návrh rozvojových programů a projektů, včetně projektů realizovaných v rámci fondů Evropské unie, účast v mezinárodních programech včetně finančního zajištění.

Dlouhodobý záměr ČR vychází z dokumentů vztahujících se:

-

ke státnímu rozpočtu

-

regionálnímu rozvoji

-

zaměstnanosti

-

rozvoji lidských zdrojů

-

sociálně ekonomickému rozvoji a udržitelnému rozvoji

-

ke společným cílům evropských procesů ve vzdělávání přijatých vládou

-

z výročních zpráv ČŠI

Dlouhodobý záměr kraje vychází z: -

dlouhodobého záměru ČR

-

regionálních specifik

-

rozvoje ekonomiky

-

trhu práce a společnosti ovlivňujících rozvoj vzdělávání

-

stav a vývoj vzdělávací soustavy kraje

-

z dokumentů vztahujících se k rozpočtu kraje

Ustanovení § 3 upravuje termíny předkládání a zveřejňování dlouhodobých záměrů: Termín Každý třetí kalendářní rok po schválení DZ vládou Do 31. října

kdo MŠMT

Co Vyhodnotí, upraví a doplní DZ ČR

MŠMT

Do 1. prosince Do 31. března Do 30 dnů od schválení Do 31. října kalendářního roku, kdy byl schválen DZ ČR Do 15. prosince Do 31. března

KrÚ MŠMT MŠMT KrÚ

Vyhodnocený, upravený a doplněný DZ ČR předloží krajům ke stanovisku Zašlou MŠMT své stanovisko k DZ ČR Dopracuje DZ ČR a předloží vládě ke schválení Zveřejní DZ ČR Předloží DZ kraje MŠTM ke stanovisku

Do 30 dnů po schválení v zastupitelstvu

KrÚ

MŠMT KrÚ

Zašle krajům své stanovisko k DZ kraje Dopracování DZ kraje podle stanoviska MŠMT a jeho předložení do zastupitelstva ke schválení Zveřejnění a zaslání DZ kraje MŠMT

Poprvé podle těchto nových pravidel předloží MŠMT vládě ke schválení DZ ČR v roce 2011 a krajské úřady 2012.

Ustanovení § 5 nově definuje obsah výroční zprávy kraje, která má zachycovat současný stav a vyhodnocení změn v porovnání se stavem popsaným v předcházející výroční zprávě v těchto oblastech: a)

předškolní vzdělávání

b)

základní vzdělávání a povinná školní docházka

c)

střední vzdělávání

d)

vyšší odborné vzdělávání

e)

vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných

f)

základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání

g)

poradenské služby

h)

školská zařízení

i)

pracovníci ve školství

j)

další vzdělávání pedagogických pracovníků

k)

další vzdělávání v rámci celoživotního učení

l)

prevence sociálně patologických jevů, environmentální multikulturní výchova, vzdělávání cizích příslušníků

a příslušníků národnostních menšin, výchova k udržitelnému rozvoji m)

účast škol v rozvojových a mezinárodních programech

Ekonomická část výroční zprávy v kraji uvádí údaje za kalendářní rok a za dva předcházející kalendářní roky a obsahuje vždy: a)

celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované krajem podle jednotlivých druhů škol a školských

zařízení v členění 1.

výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů, z toho mzdové a platové výdaje

2.

provozní výdaje

3.

investiční výdaje

4.

výdaje na rozvojové programy

b)

neinvestiční výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcemi nebo svazky obcí na území kraje podle

jednotlivých druhů škol a školských zařízení v členění na výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů c)

údaje o finančních prostředcích na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj obec, svazek

obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy poskytovaných ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje, v členění podle druhů škol a školských zařízení d)

přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta u jednotlivých druhů škol a školských zařízení

Závěry výroční zprávy v kraji shrnují poznatky z jednotlivých kapitol a jsou formulovány tak, aby mohly být podkladem pro zpracování dlouhodobých záměrů v kraji.

Nové znění má i ustanovení § 7 upravující obsah výroční zprávy o činnosti školy, která nyní obsahuje: a)

základní údaje o škole, jimiž jsou název, sídlo, charakteristika školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy,

adresa pro dálkový přístup, údaje o školské radě b)

přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje v souladu se zápisem do školského rejstříku

c)

rámcový popis personálního zabezpečení činnosti školy

d)

údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní docházce a následném přijetí do školy

e)

údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školními vzdělávacími programy a podle

poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií f)

údaje o prevenci sociálně patologických jevů

g)

údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků

h)

údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti

i)

údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí

j)

základní údaje o hospodaření školy

k)

údaje o zapojení školy do rozvojových a mezinárodních programů

l)

údaje o zapojení školy do dalšího vzdělávání a celoživotního učení

m)

údaje o předložených a školou realizovaných projektech financovaných z cizích zdrojů

n)

údaje o spolupráci s odborovými organizacemi, organizacemi zaměstnavatelů a dalšími partnery při plnění

úkolů ve vzdělávání

Novela upřesňuje i vlastní hodnocení školy uvedením v ustanovení § 8 Rámcové struktury vlastního hodnocení školy. Vlastní hodnocení školy je vždy zaměřeno na: a)

cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím

programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti b)

posouzení, jakým způsobem škola plní výše uvedené cíle s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména

v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech c)

oblasti, ve kterých škola dosahuje velmi dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání

zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření d)

účinnost opatření obsažených v předcházejícím vlastním hodnocením

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy zůstávají nezměněny: a)

podmínky ke vzdělávání

b)

průběh vzdělávání

c)

podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších

osob na vzdělávání d)

výsledky vzdělávání žáků a studentů

e)

řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

f)

úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům

Změnilo se období, v jakém se vlastní hodnocení školy zpracovává. Nově ustanovení § 9 odst. 1 zní: „Vlastní hodnocení školy se zpracovává průběžně za období 3 školních roků.“ Původně bylo za období jednoho nebo dvou školních roků.

Vyhláška č. 208/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), ve znění pozdějších předpisů. Nabývá účinnosti dne 1. srpna 2009, 1. ledna 2010 a 1. ledna 2011.

Novela školského zákona nastavila přímé předávání údajů z dokumentace škol MŠMT popřípadě jím zřízené organizaci. Této významné změně se přizpůsobuje i úprava vyhlášky. Požaduje se při předávání údajů uvedení telefonického a faxového spojení, adresy elektronické pošty a jména a příjmení fyzické osoby, která připravila údaje k předání. Údaje se předávají do databáze ÚIV, a to ve formátu, který umožní jejich zpracování v této databázi. Do této databáze mají přístup krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. K individuálním údajům v databázi má přístup pouze ministerstvo a organizace zřizovaná ministerstvem. Osobní údaje ÚIV anonymizuje po uplynutí 30 let od jejich prvního zpracování.

Nově je stanovena povinnost právnické osobě potvrdit elektronickou formou výpis statistických informací zpracovaných na základě individuálních údajů zaslaných do databáze a zjistí-li ve výpisu nedostatky, zajistit jejich opravu. Poté ředitel bez zbytečného odkladu potvrdí výpis statistických informací svým podpisem a následně jej zašle na vědomí krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

Nepředávají se údaje o žácích, kteří se v dané základní škole vzdělávají z důvodů svého pobytu ve zdravotnickém zařízení, při němž je škola zřízena.

Dále se mimo jiné upřesňují údaje poskytované za předcházející školní rok a údaje poskytované za stávající školní rok.

Nově je definována povinnost předávání agregovaných údajů o přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální a předávání agregovaných údajů ze školní matriky a dokumentace střední školy o sportovní přípravě a o třídě zaměřené na výuku tělesné výchovy.

Vyhláška č. 117/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Nabývá účinnosti dne 1. září 2009, § 48 a § 50 odst. 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.

Vyhláška upravuje základní pojmy, termíny a organizaci průběhu maturitní zkoušek. Pedagogičtí pracovníci budou proškoleni.

Nařízení vlády č. 273/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků. Nabývá účinnosti 1. září 2009.

Prodlužuje se vyrovnávací období v případě nerovnoměrného rozvržení přímé pedagogické činnosti na jednotlivé týdny ze 3 na 5 po sobě jdoucích měsíců. V případě trenéra může ředitel školy započítat až 4 hodiny trenérské činnosti na soutěži žáků nebo studentů. Nová příloha tohoto nařízení vlády a)

umožňuje snížený rozsah přímé pedagogické činnosti v případě mateřské školy zástupci ředitele již od 1

třídy (25 hodin týdně; b)

reaguje na zřízení tříd přípravného stupně základní školy speciální – rozsah 20 – 22 hodin týdně;

c)

nově stanoví rozpětí rozsahu přímé pedagogické činnosti učiteli odborného výcviku ve škole samostatně

zřízené pro žáky se zdravotním postižením 21 – 33 hodin týdně. Ostatní změny jsou pouze formálního charakteru upřesňující terminologii.

Vyhláška č. 274/2009 Sb., o školských zařízeních, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek vedených v rejstříku škol a školských zařízení neuvádějí. Účinnost od 1. září 2009

Jedná se o: a)

zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,

b)

pedagogicko-psychologické poradny,

c)

speciálně pedagogické centrum,

d)

střediska volného času,

e)

školní kluby,

f)

středisko služeb školám,

g)

školní hospodářství,

h)

školní knihovna,

i)

středisko výchovné péče v případě ambulantních služeb preventivně výchovné péče.

Vyhláška č, 275/2009 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 62/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními zadělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 227/2007 Sb. Účinnosti nabývá 1. září 2009.