Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2014

Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2014

Brno listopad 2014 RECETOX report No. 521

RNDr. Pavel Čupr, Ph.D. RNDr. Roman Prokeš, Ph.D. RNDr. Petra Přibylová, Ph.D. Mgr. Petr Kukučka, Ph.D. Mgr. Jan Kuta Mgr. Anežka Nečasová Mgr. Ing. Jiří Kohoutek Prof. RNDr. Jana Klánová, Ph.D. Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc.

Monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území JMK - 2014

Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2014

Citace: Čupr, P., Prokeš, R., Přibylová, P., Kukučka, P., Kuta, J., Nečasová, A., Kohoutek, J., Klánová, J., Holoubek, I.: Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje – 2014. Masarykova univerzita, RECETOX. RECETOX-TOCOEN REPORT No. 521. Listopad 2014.

Adresa: Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Kamenice 753/5, pavilon A29, Brno, 625 00 www.recetox.muni.cz

Akreditované laboratoře RECETOX:

Poděkování: Tato zprava vznikla za podpory Jihomoravského kraje, MŠMT (projekt LM2011028 a LO1214) a TAČR (projekt MONETPOP - TB010MZP057).

1


OBSAH 1.

ÚVOD................................................................................................................ 3 1.1 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.6 1.1.7

2.

SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY .......................................................................................... 3 Perzistentní organické polutanty (POPs) .................................................................................... 4 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) ............................................................................. 5 Polychlorované bifenyly (PCBs) .................................................................................................. 6 Organochlorové pesticidy (OCPs) ................................................................................................ 6 Hexachlorbenzen (HCB) .......................................................................................................... 7 Pentachlorbenzen (PeCB)........................................................................................................... 8 Těžké kovy (HMs) ................................................................................................................... 9 MATERIÁLY A METODY .............................................................................13

2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.

ODBĚRY VZORKŮ .................................................................................................................13 Výběr odběrových lokalit.......................................................................................................... 13 Blansko (CZ-BL) ................................................................................................................... 16 Brno - letiště Tuřany (CZ-LT) ................................................................................................ 17 Kyjov (CZ-KY) ....................................................................................................................... 18 Hodonín (CZ-HO) ................................................................................................................. 19 Brno - Kotlářská (BM-KO) .................................................................................................... 20 Brno - Líšeň (BM-LI) ............................................................................................................ 21 Sedlec - Mikulov (CZ-SE) ...................................................................................................... 22 POPIS AKTIVNÍHO ODBĚRŮ VZORKŮ OVZDUŠÍ - 2014 ....................................................23 METODA PASIVNÍHO VZORKOVÁNÍ OVZDUŠÍ..................................................................24 VZORKOVAČ S POLYURETANOVOU PĚNOU JAKO ODBĚROVÝM MÉDIEM (PUF) ........25 CHEMICKÁ ANALÝZA ...........................................................................................................26 BIOLOGICKÉ EFEKTY – TESTY GENOTOXICITY ...............................................................27 VÝSLEDKY ..................................................................................................... 29

3.1

HODNOCENÍ CHEMICKÝCH ANALÝZ VZORKŮ POMOCÍ AKTIVNÍHO VZORKOVÁNÍ VOLNÉHO OVZDUŠÍ ................................................................................................................................29 3.1.1 POPs ...................................................................................................................................... 29 3.1.2 Genotoxický potenciál .............................................................................................................. 41 3.2 POLÉTAVÁ PRAŠNOST A TĚŽKÉ KOVY ...............................................................................43 3.3 PASIVNÍ VZORKOVÁNÍ VOLNÉHO OVZDUŠÍ .....................................................................47 4.

ZÁVĚR ............................................................................................................ 66

5.

LITERATURA ................................................................................................ 67

2


1.

ÚVOD

Cílem této studie prováděné v roce 2014 bylo stanovení obsahu persistentních organických polutantů - polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), organochlorových pesticidů (OCPs), polychlorovaných bifenylů (PCBs), a těžkých kovů ve volném ovzduší ve vybraných lokalitách Jihomoravského kraje a to jak v plynné, tak v tuhé atmosférické frakci. Součástí výstupů studie jsou obsahy persistentních organických polutantů (POPs) ve volném ovzduší pomocí pasivních vzorkovačů z monitorovacího období 2010 – 2014. Odběry pasivními vzorkovači probíhají kontinuálně. Na základě závěrů studií z let 2006 – 2011 byly odběry pomocí aktivních vzorkovačů v letech 2012 a 2013 zaměřeny na období zimních inverzí. V roce 2014 proběhly odběry v podzimním období s cílem nalézt termín s minimálním množstvím srážek.

SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY

1.1

Tato studie byla zaměřena na stanovení koncentrací vybraných environmentálních polutantů ve volném ovzduší pomocí metody aktivního a pasivního vzorkování. Analyzovanými polutanty byly:  polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs)  organochlorované pesticidy (OCPs)  polychlorované bifenyly (PCBs)  hexachlorcyklohexany (HCHs)  hexachlorbenzen (HCB) a pentachlorbenzen (PeCB)  těžké kovy (HMs).

PAHs

Fluoranten

Fluoren

Pyren

Benzo(ghi)perylen

Benzo(b)fluoranten

Naftalen Antracen

Benzo(k)fluoranten

Chrysen

Acenaften

Dibenzo(ah)antracen

Fenantren

Acenaftylen

p,p' DDT

HCB Cl

O Cl

Cly

HCH

PCDFs

Cl

Cl

O Clx

Cl

Cl

Cly

p,p' DDE

Cl

Cl

Cl

Cl

Cl Cl

PCBs Cl

C

C

Cl Cl Cl

Cl

p,p' DDD CHCl2

Cl

C

Cl

3

2

2'

3'

5

6

6'

5'

4 Clx

Cl

C Cl

Clx

C

Cl

Cl

O

Indeno(123cd)pyren

Benzo(a)antracen

OCPs

PCDDs

Benzo(a)pyren

4' Cly

Název PCB 28: PCB 52: PCB 101: PCB 118: PCB 153: PCB 138: PCB 180:

Substituce 2,4,4' 2,2',5,5' 2,2',4,5,5' 2,3',4,4',5 2,2',4,4',5,5' 2,2',3,4,4',5' 2,2',3,4,4',5,5'

Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu, mezinárodní konvence (UN/ECE CLRTAP Protokol o persistentních organických polutantech – POPs a zadání zadavatele. Z polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) bylo sledováno 16 sloučenin dle seznamu prioritních polutantů US EPA. Z polychlorovaných bifenylů byly stanovovány indikátorové kongenery PCB 28, 52, 101, 118, 153, 138 a 180 (dle seznamu prioritních polutantů US EPA). Dále byly stanoveny organochlorované pesticidy jako DDT a jeho metabolity (DDE, DDD), HCHs (, , , δ), HCB, PeCB, rozšířená sada 29 PAHs a těžké kovy. 3


1.1.1

Perzistentní organické polutanty (POPs)

Do skupiny POPs zařazujeme, polychlorované bifenyly (PCBs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs). Tyto látky jsou široce rozšířeny v prostředí, byly detekovány ve všech jeho složkách a patří mezi nejstabilnější organické polutanty v terestrickém prostředí. K nim jsou často přiřazovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs). Hlavním důvodem jejich sledování je prokázané široké spektrum toxických a genotoxických účinků těchto látek. Některé z nich jako například PAHs či PCDDs/Fs jsou v určitém malém množství přirozenou součástí prostředí. Koncentrace POPs začaly růst od průmyslové revoluce, především díky zvyšujícímu se využívání spalovacích a termických průmyslových procesů využívajících fosilních paliv a zvýšenému užívání pesticidů v celé škále odvětví. Jejich koncentrace závisí na blízkosti bodových zdrojů, ale vyskytují se i v odlehlých oblastech, kam se dostávají dálkovým transportem. Obecně jsou POPs v životním prostředí nebezpečné proto, že jsou silně rezistentní proti degradacím (chemickým i biologickým) a mají nepolární molekuly kumulující se v tukových tkáních a tím pádem dochází k silnému bioobohacování v trofických sítích (Wania et al., 2003a). Chování POPs v prostředí a tím i jejich nebezpečnost lze charakterizovat zejména pěti environmentálně-chemickými parametry. 1) Rozpustnost ve vodě WS (mg.l-1). Čím je její hodnota nižší, tím je látka hydrofobnější a lipofilnější, tím má větší tendenci kumulovat se v půdním prostředí a v živých organismech. 2) Těkání vyjádřené hodnotou Henryho konstanty (H v Pa.m3.mol-1). Čím je hodnota H vyšší, tím je látka těkavější, má vyšší tendenci přejít z půdního prostředí do atmosféry. 3) Rozdělovací koeficient n-oktanol-voda Kow představující míru tendence látky kumulovat se v živých organismech. Hodnota log Kow v rozmezí 3-6 představuje látky s vysokou tendencí k bioakumulaci. 4) Sorpce na organický uhlík (půdní organickou hmotu) vyjádřená pomocí rozdělovacího koeficientu organický uhlík (v tuhé fázi) – voda Koc. Hodnoty logKoc vyšší než 3 charakterizují látky silně se sorbující v půdním prostředí, dlouhodobě v něm přítomné, ovšem také méně biodostupné. 5) Environmentální persistence vyjádřená pomoci poločasu života (t1/2). V případě půdního prostředí se používá například označení t1/2(S) (poločas života polutantu v půdním prostředí). Obecně lze klasifikovat afinitu persistentních organických polutantů v závislosti na základních environmentálně-chemických parametrech následujícím způsobem:

Afinita

Rozpustnost ve vodě WS (mg.l-1)

Ovzduší H (Pa.m3.mol-1)

Bioakumulace log Kow

Sorpce v půdě log Koc

Nízká

< 0,001

< 0,001

<1

<1

Střední

0,001 – 1

0,001 – 1

3–5

1–3

Vysoká

>1

>1

>5

>3

Následující kapitoly stručně charakterizují sledované látky a jejich charakter v životním prostředí. Zdrojem údajů byly zejména EXTOXNET (Extension Toxicology Network), RTECS (Registry of Toxic Effects of Chemical Substances), materiály US EPA (americká agentura pro životní prostředí) a práce Holoubek et al. (2003a,b,c), Eljarrat et al.(2003) a Marhold (1986).

4


1.1.2

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs)

Jsou to perzistentní organické polutanty s širokým rozsahem rozpustnosti ve vodě, volatility a tendence ke kumulaci v abiotických složkách prostředí (sorpce na částice půd a sedimentů) a v živých organismech (bioakumulace). Zájem o jejich výskyt v prostředí je podmíněn tím, že řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Jsou to ubikvitární polutanty a jejich environmentální osud je závislý na mnoha faktorech, jako sorpci, rozpustnosti, těkání, atmosférické fotodegradaci, chemické oxidaci a mikrobiální degradaci. Původ PAHs je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. Molekuly PAHs jsou tvořeny dvěma nebo více kondenzovanými benzenovými jádry. V prostředí se vyskytuje také množství jejich derivátů, nejčastěji halogen-, sulfo-, amino-, a nitro- deriváty. Obecně jsou PAHs nerozpustné ve vodě, což znamená, že jsou vázány na částice minerálních či organických materiálů v půdě. Při normálních teplotách jsou v pevném skupenství, zejména PAHs se třemi a více benzenovými jádry. V přítomnosti slunečního záření dochází u PAHs k fotooxidaci, která je ovšem pomalejší u sorbovaných PAHs. Díky dobré rozpustnosti v tucích mají silnou tendenci k bioakumulaci, ale nedochází k jejich bioobohacování, neboť jsou poměrně rychle metabolizovány. Osud PAHs v prostředí je ovlivněn jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které jsou obecně podmíněny molekulovou hmotností. S rostoucí molekulovou hmotností roste bod tání, bod varu, lipofilita, klesá rozpustnost ve vodě a tenze par (Holoubek et al., 2000). PAHs s nižší molekulovou hmotností jsou pohyblivé v prostředí, zatímco PAHs s vyšší molekulovou hmotností jsou relativně nepohyblivé vzhledem k vyšším molekulovým objemům a extrémně nízké těkavosti a rozpustnosti. Doba setrvání PAHs v různých částech prostředí je různá v závislosti na vlastnostech dané sloučeniny a na vlastnostech prostředí. Hladiny v městské atmosféře jsou proměnlivé v závislosti na jejich vlastnostech, přítomnosti lokálních zdrojů, teplotě, meteorologické situaci a dalších faktorech. Koncentrace jsou většinou vyšší v zimních měsících, což je odrazem zvýšeného spalování fosilních paliv. PAHs v plynné fázi začínají od teploty cca 150 °C kondenzovat na prachové částice a proto je vysoké procento vzdušných PAHs vázáno na prachové částice. Tyto sloučeniny se vyznačují značnou variabilitou i v toxikologických vlastnostech. Nesubstituované PAHs s nižší molekulovou hmotností obsahující 2 až 3 kruhy, jako jsou naftalen, fluoren, antracen a fenantren, se vyznačují významnou akutní toxicitou pro některé organismy, zatímco sloučeniny s vyšší molekulovou hmotností a se 4 až 7 kruhy takovéto vlastnosti nevykazují. Pokud jde o nekarcinogenní účinky PAHs - u pokusných zvířat byly popsány nepříznivé hematologické a dermální účinky, ale u člověka pozorovány nebyly. U některých vyšších PAHs, které jsou podezřelé z karcinogenity, je popisován tlumivý účinek na imunitu. Přes širokou distribuci v těle pokusných zvířat se ukazuje, že PAHs působí především na určité cílové orgány, především na lymfatický systém a orgány krvetvorby. Např. při požití naftalenu může dojít k hemolýze a nekróze jater. Často je také popisována teratogenita a embryotoxicita. Nejzávažnějším toxikologickým aspektem PAHs je indukce nádorových onemocnění. Karcinogenita PAHs stoupá se vzrůstajícím počtem jader, až dosáhne maxima pro uhlovodíky s pěti kondenzovanými benzenovými jádry, pak opět klesá. Všechny známé karcinogeny ze skupiny PAHs však patří mezi ty s vyšší molekulovou hmotností. U naftalenu nebyla karcinogenita prokázána, acenaften a acenaftylen působí maximálně jako slabý karcinogen. Antracen, fenantren ani fluoren 5


nejsou pokládány za karcinogeny. Ostatní PAHs, zejména ty, jejichž uspořádání vytváří tzv. "bay region" jsou pokládány za karcinogeny, zejména pak sedm dle US EPA: benz(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo(k)fluoranten, benzo(b)fluoranten, chrysen, dibenz(ah)antracen a indeno(123cd)pyren.

1.1.3

Polychlorované bifenyly (PCBs)

PCBs je skupina chemických sloučenin zahrnujících celkem 209 kongenerů a v prostředí mající výhradně antropogenní původ. Jejich výroba a použití se odvíjí od jejich vlastností - inertní, lipofilní, jedovaté. Používány byly zejména v průmyslu (transformátorové, teplosměnné, hydraulické, dielektrické kapaliny, aditiva do plastů, inkoustů, barev, lepidel, vosků, cementu, sádry apod.). V dnešní době se již PCBs v ČR nevyrábí (od roku 1984) a mohou být užívány jen v uzavřených systémech. Na rozdíl od chlorovaných pesticidů tedy nikdy nebyly do prostředí uvolňovány úmyslně. Hlavním zdrojem před rokem 1984 byly otevřené systémy, po roce 1984 úniky z uzavřených systémů (81% veškerých PCBs v prostředí). Zdroje však mohou být i jiné, např. spalovny odpadu. Významným zdrojem (cca 15%) je uvolňování z materiálů, které kontaminaci PCBs obsahují např. půda, sedimenty. Navíc již vyrobené množství je stále v použití a případná likvidace také představuje vážný problém. V prostředí se vypařují velmi pomalu a jsou poměrně nerozpustné ve vodě. Jsou velmi stabilní, což bylo vítáno v jejich průmyslovém využití, ale v životním prostředí je staví tato vlastnost mezi polutanty nejodolnější vůči degradaci a silně se v prostředí akumulující. Jsou rozšířeny všude v prostředí - v půdě, povrchových vodách, vzduchu i sedimentech. V životním prostředí dochází k jejich frakcionaci na základě struktury molekuly. PCBs s jedním chlorem jsou schopné dálkového transportu, naopak ty, které mají 8-9 chlórů, zůstávají deponovány blíže u zdroje (Simcik et al., 1999; Hafner et al., 2003; Breivik et al. 2004). U vysoce perzistentních látek jako jsou PCBs může navíc docházet k opětovnému uvolňování z půdy i z povrchové vody. V půdě setrvávají velmi dlouho po ukončení jejich užívání a ve srovnání se sedimenty a vodami jich půda obsahuje daleko větší množství. Půda je také v současnosti nejvýraznějším zdrojem PCBs (90%) do atmosféry díky zpětné recirkulaci. Jsou rozpustné v tucích a v potravních sítích se dostávají až ke člověku a cestou dochází k výraznému bioobohacování (Halsall et al., 1995; Harner et al., 1995; Buehler et al., 2001). Obecně jsou účinky PCBs na organismus zejména hepatotoxické, imunotoxické, teratogenní a mají toxický efekt na reproduktivitu. Toxicita značně závisí na stupni chlorace. Akutní jedovatost není velká, je několikrát menší než při požití HCH či DDT. Závažnější jsou následky subakutních až chronických expozic (nemoc Yusho v roce 1986 v Japonsku). Prokázána je zejména embryotoxicita, hepatotoxicita. Např. PCB153 je dle RTECS podezřelý tumurogen. Dle IARC i dle US EPA jsou PCBs pravděpodobně kancerogenní pro člověka (IARC, 1987; US DHHS, 1994).

1.1.4

Organochlorové pesticidy (OCPs)

Organochlorované pesticidy jsou extrémně perzistentní a byly dříve velmi široce užívány. Obvykle sem jsou zahrnovány HCHs, DDT a jeho metabolity (DDD, DDE) a HCB. Dichloriddifenyltrichloretan (-dichloretylen) (DDTs) Insekticidní účinnost DDT byla objevena již v minulém století. Patří ke klasickým velmi perzistentním pesticidům. Zejména v 50. a 60. letech 20. století byl nejmasověji užívaným 6


insekticidem. Po zjištění jeho ekotoxických účinků se rozpoutala vlna toxikologických, zdravotnických, ekologických, ale i hospodářských a politických diskusí. Následovalo omezení až zastavení výroby a používání DDT v řadě zemí. V ČR se DDT nevyrábí od roku 1974. Výrazná množství DDT byla aplikována přímo do půdy a část DDT v půdách pochází ze skládek. Do vod a sedimentů se DDT dostalo přímo z pesticidních postřiků či sekundárně při splachu z půdy. DDT a jeho deriváty jsou velmi stabilní v prostředí a v půdě jsou rezistentní i vůči mikrobiální degradaci., jsou velmi rozpustné v tucích a prakticky nerozpustné ve vodě, mají silnou tendenci adsorbovat na površích částic. Velká část DDT, které se dostává do vody z půdy je tedy vázána na částice a dochází tedy k depozici do sedimentů. Ve vzduchu je v současnosti nižší koncentrace DDT, díky jeho dlouhodobému nepoužívání, přesto ovšem může být ve vzduchu přítomno díky zpětnému uvolňování z půdy a povrchových vod. DDT je velmi stabilní a perzistentní, pouze část v půdě je degradována mikroorganismy. DDE je hlavní degradační produkt z DDT. V půdě se velmi silně adsorbuje na površích částic. DDT prokazatelně působí na ústřední nervstvo a je hepatotoxický. Účinky na kůži či smyslové orgány nejsou příliš silné. DDT je z hlediska karcinogenity ve skupině 2B (nedostatečné důkazy pro člověka i zvířata) (IARC, 1987). Naopak mutagenita je prokázána (Marhold, 1986). Hexachlorcyklohexan (HCH) Hexachlorcyklohexan se vyskytuje v pěti stereoizomerech. Technické HCH je směsí těchto isomerů. Lindan je komerční název přípravku obsahujícího 99% -HCH. Nejprve technické HCH, později lindan byly široce užívaným insekticidem. V půdě je velmi rezistentní jak vůči chemické, tak biologické degradaci a zůstává desítky let. Jeho sledování zejména v půdách je tedy stále aktuální (Shen et al., 2004). Lindan má status středně toxické látky - EPA toxická třída II, ze všech izomerů HCH je nejtoxičtější. Obecně je popisována zejména neurotoxicita při akutní inhalaci. Chronická expozice ústí v poškození jater, urogenitálního ústrojí a snižování imunity. V USA je výroba již zakázána a EPA zakazuje používání v zemědělství, neboť je podezřelý z karcinogenity. Dle RTECS označován přímo jako karcinogenní. V půdě je lindan značně perzistentní, váže se na půdní částice s vysokou afinitou. V půdách s nízkým obsahem Corg však může při průplachu vodou být i značně mobilní a představovat tak nebezpečí kontaminace podzemních vod. V roce 1974 bylo v ČR zakázáno užívání technického HCH a v roce 1995 i užívání lindanu (Bidleman, 1999).

1.1.5

Hexachlorbenzen (HCB)

HCB byl užíván zejména jako pesticid, zejména k ošetření zrn, či úrody proti plísním. V průmyslu se HCB využívalo ve spojitosti s výrobou výbušnin, pneumatik, hliníku, ochranných látek, barviv a PVC. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě chlorovaných rozpouštědel, některých pesticidů, PVC apod. Důležitým zdrojem HCB jsou vysokoteplotní procesy, jako spalování komunálního odpadu, plastů, PCBs, metalurgické procesy, požáry. HCB je distribuován ve všech složkách prostředí, protože je silně mobilní a resistentní vůči degradaci. Z vody či půdy se může vypařovat do vzduchu a díky částicím dostávat do sedimentu. Tam může být "uvězněn" díky převrstvení dalšími vrstvami. HCB je v půdě částečně vázán sorpcí a částečně mobilní. Je velmi rezistentní k degradaci a silně adsorbuje, hlavní cestou úbytku z půdy je volatilizace z horních horizontů, nikoli vyplavování. V hlubších horizontech probíhá pomalá aerobní a anaerobní biodegradace. 7


Dle EXTOXNET je HCB prakticky netoxická látka v EPA toxické třídě IV. Přesto byl např. v USA zakázán. Používán je zejména jako fungicid, zejména k ošetření zrní. HCB je akutně prakticky netoxické při orálním požití, i když je popisována i dráždivost na kůži. Při inhalaci však byly pozorovány toxické účinky (neurotoxicita). Při chronické expozici způsobuje porfyrii (syndrom zejména kožní spojený s osteoporózou). Při vyšších chronických expozicích může fungovat jako karcinogen. IARC a US EPA jej charakterizovaly jako možný kancerogen (IARC, 1987; US DHHS, 1994).

1.1.6

Pentachlorbenzen (PeCB)

Pentachlorbenzen představuje jednu z látek nově zařazených na seznam polutantů Stockholmské úmluvy i sledovaných v rámci POPs Protokolu Úmluvy o dálkovém přeshraničním transportu látek znečišťujících ovzduší. Pentachlorbenzen je bílá nebo bezbarvá krystalická látka s teplotou tání 86ºC a varu 277ºC. Rozpustnost ve vodě je minimální a činí 0,83 mg.l-1. Je rozpustný v organických rozpouštědlech (například ether, benzen, chloroform, sirouhlík). V současné době se v zemích Evropské Unie pentachlorbenzen nevyrábí. V minulosti se používal jako fungicid nebo jako látka zpomalující hoření. Sloužil také jako výchozí surovina pro výrobu pesticidu pentachlornitrobenzen (Quintozene). Z tohoto důvodu se v tomto pesticidu vyskytoval jako znečišťující příměs. Dnes se pentachlornitrobenzen vyrábí jinou metodou bez použití pentachlorbenzenu. Použití pentachlornitrobenzenu bylo navíc v některých zemích zakázáno (např. v Německu, Polsku, Estonsku a Finsku). V některých zemích (hlavně v Kanadě) se pentachlorbenzen přidával k polychlorovaným bifenylům (PCB) a směs sloužila jako elektricky nevodivá kapalina. Po zákazu PCB se spotřeba pro tyto účely významně snížila. Přírodní zdroj emisí pentachlorbenzenu neexistuje. Všechny emise do prostředí jsou tedy antropogenní. Pentachlorbenzen se může vyskytovat v odpadních vodách z papíren, celulózek, železáren, oceláren, ropných rafinerií, chemických továren, skládek odpadů a čistíren odpadních vod. Do prostředí se může také dostávat při používání látek, které obsahují pentachlorbenzen jako příměs, např. insekticid pentachlornitrobenzen, hexachlorbenzen nebo některá chlorovaná rozpouštědla. Vzniká jako produkt přirozené degradace hexachlorbenzenu a lindanu. Může vznikat při výrobě tri- a tetrachlorethylenu. Zdrojem emisí mohou být také dielektrické kapaliny s obsahem pentachlorbenzenu. Může se uvolňovat při spalování komunálního odpadu (pokud jsou přítomny organochlorové látky nebo současně uhlovodíkové polymery a chlor). V současné době je množství pentachlorbenzenu emitovaného do prostředí minimální. V prostředí však setrvává kontaminace vzniklá v minulosti, podezřelé mohou být areály bývalých skladů agrochemikálií a podobné objekty. Hlavní antropogenní zdroje emisí pentachlorbenzenu můžeme shrnout následovně:  odpadní vody z papíren, celulózek, železáren, oceláren, rafinérií ropy, chemických provozů a skládek odpadů;  výroba chlorovaných alifatických uhlovodíků (zejména trichlor- a perchlorethylenu);  spalování odpadů (pokud je přítomen chlor);  používání přípravků obsahujících pentachlorbenzen jako příměs (insekticid pentachlornitrobenzen neboli Quintozene, chlorovaná rozpouštědla);  redistribuce ze starých ekologických zátěží (například sklady agrochemikálií apod.). Za aerobních podmínek (vzduch, povrchová voda) se může pentachlorbenzen rozkládat, v anaerobním prostředí je však poměrně perzistentní. Může se proto kumulovat v hlouběji 8


uložených sedimentech a půdách. Ve vodách dochází k biodegradaci, ve svrchních vrstvách vody se rozkládá fotodegradačně. V atmosféře se pentachlorbenzen rozkládá reakcí s hydroxylovým radikálem. Poločas rozpadu v atmosféře jsou desítky až stovky dní, tato doba umožňuje transport na dlouhé vzdálenosti. Pomocí mokré atmosférické depozice může přecházet z atmosféry do vody nebo půdy. Pentachlorbenzen se může ukládat v tukových tkáních a hromadit v potravních řetězcích. Pentachlorbenzen je toxický pro organismy. Pro vodní organismy se předpokládá vysoká toxicita. V současné době však nejsou dostatečné údaje o jeho možném vlivu na ekosystémy. Nejnižší LC50 (koncentrace, při které uhyne 50% exponovaných organismů) pro sladkovodní organismy (ryby) je rovna 250 µg.l-1. U suchozemských ekosystémů se předpokládá, že pentachlorbenzen významný nepříznivý vliv nemá. Pentachlorbenzen může vstupovat do těla inhalačně nebo orálně (kontaminovanou potravou nebo pitnou vodou). Krátkodobá expozice ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Při chronické expozici dochází k poškození jater a ledvin a může docházet i k poškození dalších tkání. Z výsledků testů toxicity u zvířat je možné předpokládat reprodukční toxicitu pentachlorbenzenu u lidí. Při hoření mohou vznikat dráždivé nebo toxické plyny. Nebezpečnost pentachlorbenzenu spočívá hlavně v jeho schopnosti bioakumulace. Předpokládá se zejména reprodukční toxicita. Toxický je zejména pro vodní organismy.

1.1.7

Těžké kovy (HMs)

Zdroje těžkých kovů v prostředí jsou v podstatě dvojí. Prvním je zvětrávání mateřské horniny, kdy se kovy dostávají do ovzduší vířením prachu (především v hrubé frakci PM2,5-10). Druhým je velké množství externích zdrojů kontaminace. Většina těžkých kovů v atmosféře má původ v antropogenní činnosti. Antropogenní zdroje produkují kovy jako aerosol či popílek. Z tohoto hlediska jsou hlavními antropogenními polutanty olovo, kadmium, arsen a rtuť. Toxicita a environmentální chemie těžkých kovů je popsána například v pracích Fergusson (1990), Merian (1991), Bencko a kol. (1984), Marhold (1980). Nejvýznamnějšími zdroji těžkých kovů v ovzduší jsou metalurgický průmysl, spalování fosilních paliv, prašné provozy a automobilová doprava. Olovo Hlavní zdrojem emisí olova do ovzduší je spalování alkylolovnatých přísad benzinů. Podle odhadu přispívá toto spalování k výskytu olova v ovzduší z 80 až 90%. Míra kontaminace se liší v závislosti na hustotě provozu motorových vozidel. V některých oblastech způsobuje problémy se znečišťováním ovzduší těžba a zpracování olovnatých rud. Koncentrace pozadí olova v ovzduší se v současné době odhaduje na 5.10-5 μg.m-3, což potvrzují také měření v ČR v roce 2002. Koncentrace olova v ovzduší ČR dlouhodobě klesají jako následek používání bezolovnatého benzinu. Nejvyšší hodnoty imisních charakteristik zjištěné v městských sídlech ČR v roce 2002 byly 0,055 μg.m-3. Ve vnějším ovzduší se olovo vyskytuje hlavně ve frakci jemných částic submikronové velikosti. V respiračním systému je zachyceno 30 až 50% všech inhalovaných částic. Prakticky všechno takto zachycené olovo je absorbováno do organismu. 9


Absorpce olova v respiračním systému je ovlivněna rozdělením velikostí částic a rychlosti dýchání. Pro dospělé se podíl zadržených částic pohybuje od 20 do 60%. Podíl olova v gastrointestinálním traktu je u dospělých okolo 10%, zatímco u dětí až 50%. Absorbované olovo je v organismu dále distribuováno mezi tři hlavní složky: krev, měkké tkáně a mineralizující tkáně (kosti, zuby). U dospělých je okolo 95% deponováno v kostech. Obsah olova v kostech roste s věkem, biologický poločas života je několik let. Neabsorbované olovo prochází gastrointestinálním traktem a je vylučováno ve výkalech. Z celkově absorbovaného množství je 50 až 60% odstraněno močí a žlučí. Ve vztahu k obyvatelstvu jsou uvažovány hlavní tři účinky dlouhodobé expozice nízkým koncentracím: účinky na biosyntézu hemu, na nervový systém a na krevní tlak. Některé experimenty ukazují na možnost vlivu na vznik nádorů ledvin, nadledvinek, varlat, štítné žlázy, prostaty a mozku u pokusných zvířat. Podle hodnocení IARC jsou důkazy karcinogenity olova a jeho sloučenin pro člověka klasifikovány jako nedostatečné, proto je olova řazeno do skupiny 3. Koncentrace olova v krvi je rozhodujícím parametrem, na jehož základě by měla být založena směrnice a směrná koncentrace olova v ovzduší. Při výběru vhodné limitní koncentrace olova v krvi lze hodnotu 0,2 μg.ml-1 považovat za hranici oddělující koncentrace, při nichž nebyly pozorovány žádné účinky, od nejnižších koncentrací, při nichž byly pozorovány škodlivé zdravotní účinky. Kadmium Kontaminace životního prostředí kadmiem je v poslední době vyvolána zejména rostoucím používáním v průmyslu (slévárny, barviva, plasty, akumulátory, pohonné hmoty, pesticidy, hnojiva, aplikace splaškových kalů, energetika). Publikované průměrné roční koncentrace kadmia v ovzduší jsou obvykle ve venkovských oblastech od <1 do 5 ng.m-3, v městských oblastech 5-15 ng.m-3 a v průmyslových 15-50 ng.m-3. Mnohem vyšší koncentrace byly zjištěny v okolí závodů zpracovávajících kovy: průměrné týdenní koncentrace až 300 ng.m-3. Denní příjem kadmia vdechováním za předpokladu koncentrace 50 ng.m-3 nepřesahuje 1μg. Z celkového množství vdechnutého kadmia se v plicích absorbuje méně než 50%. Hlavní část kadmia absorbovaného z plic nebo střev se nejprve deponuje v játrech, kde se váže na metalothionein. Z jater pozvolna přechází do ledvin. Vylučování z ledvin je velmi pomalé. Biologický poločas kadmia v játrech byl odhadnut na 10 let a v ledvinách na ještě delší dobu. Akutní respirační účinky lze očekávat po vdechování kouře obsahujícího kadmium v koncentracích nad 1mg.m-3. Chronické respirační účinky lze očekávat po pracovních expozicích při koncentraci 20 μg.m-3 po dobu 20 let. Kritickým ohroženým tělesným orgánem po dlouhodobých expozicích nízkým koncentracím jsou ledviny. Kadmium klasifikovala IARC jako karcinogen skupiny 2B. V několika studiích bylo popsáno několik případů karcinomu plic nebo prostaty u osob pracovně exponovaných kadmiu. Tyto studie byly vyhodnoceny agenturou EPA se závěrem, že důkazy rizika karcinomu pro člověka jsou jen omezené. Jestliže uvažujeme pouze inhalační expoziční cestu, lze kritickou průměrnou koncentraci kadmia v ovzduší způsobující jeho kritickou koncentraci v kůře ledvin za předpokladu 19-tiletého poločasu života považovat koncentraci 2,9 μg.m-3 při expozici trvající 50 let.

10


Arsen Arsen se v přírodě vyskytuje hlavně ve formě sulfidů doprovázejících rudy stříbra, olova, mědi, atd. Do ovzduší je uvolňován z přírodních i antropogenních zdrojů. Hlavním zdrojem je vulkanická činnost. Antropogenní emise unikají při tavení kovů, spalování paliv, zejména nízkokvalitního uhlí, a při aplikaci pesticidů. Reprezentativní hladiny přirozeného pozadí v ovzduší v neznečištěných venkovských oblastech leží v rozsahu 1 až 10 ng.m-3. Hodnoty ročních aritmetických průměrů koncentrací se v roce 2002 v ČR pohybovaly v rozmezí od 0,0035 do 0,00016 μg.m-3. Koncentrace arsenu v ovzduší však může v některých městech dosahovat několika set ng.m-3 a v blízkosti hutí neželezných kovů a některých elektráren může přesáhnout úroveň 1 000 ng.m-3. Sloučeniny arsenu ve formě částic mohou být inhalovány, deponovány v respiračním traktu a absorbovány do krve. Za předpokladu absorpce 30% lze rychlost příjmu odhadnout ve venkovských oblastech 0,006 – 0,06 μg.den-1 a ve městech 0,06 - 1 μg.den-1. Pracovní expozice arsenu se vyskytují hlavně mezi pracovníky kovohutí, elektráren spalujících uhlí a pracovníky aplikujícími pesticidy. Okolo 40% vdechnutého arsenu se ukládá v plicích. Arsen vstřebaný do organismu je přenášen zejména krví, z níž je však relativně rychle odstraňován. Nejvyšší absolutní množství arsenu je nacházeno ve svalech, kostech, játrech a plicích, ale nejvyšší koncentrace obsahuje kůže. Ukázalo se, že u člověka dochází k pronikání arsenu také placentou. Anorganický As se vylučuje močí (biologický poločas 10 hodin), větší část je vylučována v podobě mono- a dimethylarseničné kyseliny s poločasem asi 30 hodin. Klinické obrazy chronických otrav se liší, obvykle převládají změny kůže, mukózních membrán, neurologická, vaskulární a hematologická poškození. Anorganické sloučeniny arsenu jsou identifikovány jako kožní a bronchiální karcinogeny pro člověka. Po expozicích vdechováním je kritickým účinkem arsenu vyvolání rakoviny plic. Nikl Většina antropogenních emisí niklu do ovzduší uniká při spalování zbytkových a topných olejů, těžbě niklových rud a rafinaci niklu a při spalování komunálního odpadu. Celkové roční antropogenní emise niklu do ovzduší byly odhadnuty na 98 kt, zatímco emise niklu z přírodních zdrojů přispívají k celkovým emisím 30 kt za rok. V členských státech Evropské unie byly zjištěny tyto koncentrace niklu: v odlehlých oblastech 0,1 – 0,7 ng.m-3 , v městských oblastech 3 – 100 ng.m-3 a v průmyslových oblastech 8 – 200 ng.m-3. Hodnoty ročního aritmetického průměru koncentrací se pohybovaly v ČR v rozmezí od 0,04 do 5 ng.m-3. Za předpokladu koncentrace v ovzduší 10 až 20 ng.m-3 je množství niklu, které pronikne do dýchacích cest 0,2 až 0,4 μg.den-1. V ovzduší na pracovištích může být koncentrace niklu podstatně vyšší než v běžném prostředí dokonce v poměru až 1:106. Úroveň depozice niklu z nejmenších částic dosahuje 63%, přičemž 25% se deponuje v plicích a 56% deponovaného niklu se zpětně vylučuje. Nikl absorbovaný do organismu je v těle přenášen hlavně krví a prokazatelně proniká také placentou. Nakonec je nikl vylučován převážně močí, známy jsou i případy vylučovaní potem. Nikl je obsažen také ve slinách a ukládá se do vlasů. 11


U člověka byly popsány alergické kožní reakce, astma a podráždění sliznic. Cílovým orgánem alergických projevů expozic niklu je respirační trakt. Zatím nejsou dostupné studie popisující souvislosti mezi příjmem niklu z prostředí a výskytem karcinomů u obecné populace. V minulosti byli pracovníci provozů průmyslové rafinace niklu vystaveni podstatně vyššímu riziku karcinomu plic a nosních dutin, popsány byly případy karcinomů hrtanu, karcinomů žaludku a sarkomů.

12


2. MATERIÁLY A METODY 2.1 Odběry vzorků 2.1.1

Výběr odběrových lokalit

V roce 2014 byly realizovány aktivní odběry volného ovzduší na 4 lokalitách Jihomoravského kraje: Blansko, Letiště Brno – Tuřany, Kyjov, Hodonín. Ve sledovaném období byly prováděny odběry vzorků ovzduší také pomocí pasivních vzorkovačů, a to nejen na výše zmiňovaných 4 lokalitách (viz Mapa 1a), ale také i na dalších 3 (viz Mapa 1b): Brno – Kotlářská, Brno – Líšeň (do 3. 3. 2010 na lokalitě Kroftova) a Sedlec. Mapa 1a: Mapa odběrových lokalit aktivního vzorkování pro rok 2014.

V rámci této zprávy jsou graficky prezentovány výsledky pasivního vzorkování všech realizovaných odběrových kampaní v období 2009 až 2014. V posledním sledovaném období jsou výsledky prezentovány i v rámci přehledových tabulek a to na 7 lokalitách Jihomoravského kraje.

13


Mapa 1b: Mapa všech odběrových lokalit v Jihomoravském kraji pro rok 2014.

Aby bylo možno lépe interpretovat dílčí výsledky analýz, jsou v této zprávě uvedeny výsledky referenčních pozaďových stanic a to na lokalitě Košetice (pozaďová, venkovská stanice Českého hydrometeorologického ústavu) a Praze – Libuši (pozaďová, městská stanice) – viz Mapa 1c.

14


Mapa 1c: Mapa všech odběrových lokalit projektu včetně srovnávacích referenčních lokalit.

V roce 2014 byla realizována odběrová kampaň pomocí vysokoobjemových a středněobjemových vzorkovačů (aktivní vzorkování) volného ovzduší ve dnech 13. – 17.10.2014. Na výše zmíněných lokalitách proběhl jednodenní odběr. Pasivní vzorkování volného ovzduší je prováděno na vybraných lokalitách průběžně (až do současnosti). Délka odběrové kampaně v případě pasivních vzorkovačů je standardně 28 dní. Tabulka 1: Přehled odběrových lokalit. Kód

Název lokality

WGS_84_X WGS_84_Y Y_S42

X_S42

Y_JTSK X_JTSK Z_JTSK

CZ-BL

Blansko

49,36281

16,64264 3619441 5471413

-593658

-1142486

288

CZ-LT

Brno - letiště Tuřany

49,14894

16,69619 3623865 5447716

-592318

-1166548

241

CZ-KY

Kyjov

49,00981

17,12261 3655405 5433028

-562938

-1185161

204

CZ-HO

Hodonín

48,84961

17,10236 3654416 5415174

-566210

-1202734

173

BM-KO

Brno - Kotlářská

49,20536

16,59722 3616513 5453833

-598822

-1159539

230

BM-LI

Brno - Líšeň

49,21321

16,67796 3622376 5454834

-592880

-1159300

344

CZ-SE

Sedlec - Mikulov

48,79175

16,7245 3626832 5408042

-594472

-1206264

245

15


2.1.2

Blansko (CZ-BL)

Poloha lokality určená pomocí GPS:

severní šířka východní délka nadmořská výška

N 49°21'46,1" E 16°38'33,5" 288 m

Odběrová lokalita se nachází cca 8 m nad okolním terénem, na terase třípatrové budovy Městského úřadu a knihovny K. J. Mašky 1413/2, asi 100 m západně od centra města. Pasivní vzorkovač byl umístěn na kovové konstrukci nosného sloupu střechy terasy. Aktivní vzorkovače byly rozmístěny asi 2 m od pasivního vzorkovače. Ve vzdálenosti cca 50 m vede silně frekventovaný silniční průtah městem. Lokalitu lze hodnotit jako obytnou městskou. Na imisní koncentrace sledovaných škodlivin zřejmě mají převažující vliv doprava a další antropogenní zdroje ve městě.

16


2.1.3

Brno - letiště Tuřany (CZ-LT)



N 49°08'56,2" E 16°41'46,3" 241 m

Lokalita je situována na náhorní planině s trvalým travním porostem bez zástavby, v areálu letiště Brno – Tuřany, na jihovýchodním okraji města. Ve vzdálenosti cca 100 m se nachází přistávací dráha letiště. Pasivní vzorkovač byl umístěn na střeše kontejneru ČHMÚ, na konstrukci stožáru cca 3,5 m nad terénem. Aktivní vzorkovače byly umístěny asi 5 m od kontejneru. Lokalitu lze hodnotit jako předměstskou pozaďovou stanici s možnými zdroji znečištění ovzduší z letecké dopravy a prašnosti z okolních zemědělsky využívaných pozemků. Projevit se může i vliv dalších antropogenních zdrojů na území města Brna.

17


2.1.4

Kyjov (CZ-KY)



N 49°00'35,3" E 17°07'21,4" 204 m

Odběrová lokalita je umístěna v centru města, na dlážděné terase čtyřpatrové budovy Městského úřadu Kyjov, Masarykovo nám. 18, cca 12 m nad okolním terénem. Pasivní vzorkovač byl umístěn na kovové konstrukci zábradlí terasy. Aktivní vzorkovače byly rozmístěny cca 2 m od pasivního vzorkovače. Přes náměstí vede slabě frekventovaná místní komunikace. Lokalitu lze z hlediska funkce hodnotit jako obytnou až smíšenou (menší provozovny, služby). Na imisní koncentrace sledovaných škodlivin zřejmě mají převažující vliv doprava a další antropogenní zdroje v centru města.

18


2.1.5

Hodonín (CZ-HO)



N 48°50'58,6" E 17°06'08,5" 173 m

Lokalita se nachází v areálu podniku Kostelecké uzeniny a.s., Velkomoravská 3929 na západním okraji města Hodonín, jehož provoz byl ukončen v roce 2008. Pasivní vzorkovač byl umístěn na kovové konstrukci cca 1,5 m nad travnatým terénem za jednopatrovou budovou se sklady a administrativními prostorami. Aktivní vzorkovače byly rozmístěny cca 2 m od pasivního vzorkovače. Lokalita reprezentuje průmyslovou zónu města, zatíženou především zdroji emisí z okolních podniků a v blízké elektrárny Hodonín. Dalším možným zdrojem znečištění je automobilová doprava na příjezdu do Hodonína.

19


2.1.6

Brno - Kotlářská (BM-KO)



N 49°12'19,3" E 16°35'50,0" 230 m

Lokalita se nachází na rovině, v areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Brno. Pasivní vzorkovač byl umístěn vedle kontejneru ČHMÚ, na kovové konstrukci cca 1,5 m nad travnatým terénem před jednopatrovou budovou vrátnice. V blízkosti lokality se nachází velmi rušná křižovatka malého městského okruhu Kotlářská - Kounicova. Lokalita reprezentuje zatíženou městskou stanici, na imisní koncentrace sledovaných škodlivin zřejmě mají převažující vliv doprava.

20


2.1.7

Brno - Líšeň (BM-LI)



N 49°12'47,6" E 16°40'40,7" 340 m

Lokalita se nachází na návrší Velké Klajdovky, v areálu ZŠ Horníkova, Horníkova 2170/1, Brno. Pasivní vzorkovač byl umístěn v měřišti ČHMÚ, na kovové konstrukci cca 1,5 m nad travnatým terénem. Lokalita reprezentuje městskou pozaďovou stanici na okraji obytné zóny. Na imisní koncentrace sledovaných škodlivin zřejmě mají převažující vliv doprava a další antropogenní zdroje ve městě.

21


2.1.8

Sedlec - Mikulov (CZ-SE)



N 48°47'30,3" E 16°43'28,2" 245 m

Lokalita se nachází na temeni kopce, cca 1,8 km od obce Sedlec. Pasivní vzorkovač byl umístěn na střeše kontejneru ČHMÚ, na kovové konstrukci stožáru cca 3 m nad travnatým terénem. Lokalita reprezentuje pozaďovou stanici v zemědělské oblasti. Na imisní koncentrace sledovaných škodlivin zřejmě mají převažující vliv domácí topeniště a zemědělská činnost v okolí.

22


2.2 Popis aktivního odběrů vzorků ovzduší - 2014 Odběrová kampaň realizované pomocí vysokoobjemových a středněobjemových vzorkovačů (aktivní vzorkování) proběhla ve dnech 13. – 17.10.2014. Následující odběrová zařízení byla umístěna na každé lokalitě: -

-

-

Vysokoobjemový vzorkovač DIGITEL DH77 s odběrovou hlavicí PM10 (Digitel, Švýcarsko); odebíraný objem 30 m3 za hodinu, stanovení koncentrací vybraných POPs v plynné fázi pomocí filtru z polyuretanové pěny (PUF) a v prašné frakci pomocí křemenného filtru (quartz - Q). Vysokoobjemový vzorkovač DIGITEL DH77 s odběrovou hlavicí PM2,5 (Digitel, Švýcarsko); odebíraný objem 30 m3 za hodinu, stanovení koncentrací vybraných POPs v plynné fázi pomocí filtru z polyuretanové pěny (PUF) a v prašné frakci pomocí křemenného filtru (quartz - Q). Středněobjemový vzorkovač Leckel MVS6 s odběrovou hlavicí PM10 (Sven Leckel, Německo); odebíraný objem 2,3 m3 za hodinu, stanovení koncentrací těžkých kovů pomocí nitrocelulózového filtru (NF). Středněobjemový vzorkovač Leckel MVS6 s odběrovou hlavicí PM2,5 (Sven Leckel, Německo); odebíraný objem 2,3 m3 za hodinu, stanovení koncentrací těžkých kovů pomocí nitrocelulózového filtru (NF).

Ilustrační obrázek odběrové techniky:

DIGITEL DH77 - PM10 DIGITEL DH77 - PM2,5 Leckel MVS6 - PM10 Leckel MVS6 - PM2,5

V roce 2012 proběhlo aktivní vzorkování ovzduší na počátku topné sezóny od 17.12. – 21.12.2012. V roce 2013 proběhlo vzorkování v hlavní fázi topné sezóny (28.1. – 1.2.2013) a na jejím konci (4.3. – 8.3.2013). V roce 2014 se jednalo o odběr před začátkem topné sezony ve 3. říjnovém týdnu. Byly provedeny chemické analýzy odebraných vzorků a naměřená data byla zpracována a analyticky vyhodnocena. Na vybraných lokalitách Jihomoravského kraje jsou dále realizovány dlouhodobé odběry pomocí techniky pasivního vzorkování (viz následující kapitola 2.3).

23


2.3 Metoda pasivního vzorkování ovzduší Klíčová důležitost pravidelných měření koncentrací polutantů ve vzduchu na různých lokalitách a monitorovacích studií na různých úrovních od bezprostředního okolí lokálních bodových zdrojů až po kontinentální měřítko inspirovala vývoj nových metod pro monitorování kvality ovzduší (Tremolada et al., 1996; Shahir et al., 1999; Peters et al., 2000; Wennrich et al., 2002; Harner et al., 2003; Farrar et al., 2005; Piccardo et al., 2005). K nim patří zejména různé varianty pasivních vzorkovačů (Bartkow et al., 2004a) jako zařízení, která mohou být použita na celé řadě lokalit současně, což nabízí nové možnosti při přípravě rozsáhlejších monitorovacích kampaní. Poskytují informaci o dlouhodobé kontaminaci vybraného místa a mohou být použita jako screeningová metoda pro semikvantitativní srovnání různých lokalit s výhodou malé citlivosti ke krátkodobým náhodným změnám koncentrace polutantů. Vzhledem k tomu, že vzorkovací rychlost a vztah mezi množstvím látky zachyceným na disku a její koncentrací ve vzduchu nebyl zatím plně matematicky popsán, interpretace výsledků je složitější a je obvykle založena na terénních měřeních (Peters et al., 2000; Bartkow et al., 2004b). Stanovení koncentrace ve vzduchu je pak odvozeno z kalibrace založené na paralelním aktivním a pasivním vzorkování nebo na použití referenčních látek (Ockenden et al., 2001; Soderstrom and Bergqvist, 2004). Většina pasivních odběrů vzduchu byla provedena na zařízeních na bázi semipermeabilních membrán (SPMDs) (Petty et al., 1993; Ockenden et al., 1998a; Müller et al., 2000; Meijer et al., 2003; Bartkow et al., 2004a; Jaward et al., 2004c), disků z polyuretanové pěny (PUF) (Wilford et al., 2004) a na bázi XAD pryskyřice (Wania et al., 2003b) které jsou exponovány několik týdnů až měsíců. Všechny vzorkují širokou škálu POPs podobnou rychlostí několik m3 za den. Byly však vyvinuty také krátkodobé vzorkovače, v nichž dochází k rychlému ustanovení rovnováhy (Harner et al., 2003) a provedeno několik pokusů o interkalibraci všech uvedených zařízení (Peters et al., 2000; Shoeib and Harner, 2002) tak, aby bylo možné porovnat získaná data. Bylo ověřeno, že těmito metodami je možné získat data jak na lokální (Lohmann et al., 2001) tak kontinentální úrovni (Jaward et al., 2004a, b), od gradientů mezi průmyslovou a venkovskou oblastí (Harner et al., 2004) až po kontinentální transekty (Ockenden et al., 1998b; Meijer et al., 2003; Jaward et al., 2004c). Značnou výhodou je možnost využití těchto vzorkovačů i ve vzdálených a nepřístupných oblastech. Nabízí se jejich využití v dlouhodobých monitorovacích programech, kde mohou posloužit jak k identifikaci a charakterizaci bodových zdrojů, tak k lepšímu porozumění vlivu jednotlivých primárních a sekundárních zdrojů a transportu kontaminantů v jednotlivých regionech a mezi nimi. Pasivní zařízení jsou ve své funkci velice jednoduchá. K odběru vzorku dochází prostřednictvím samovolné difúze stanovované látky do sběrného média. K tomuto procesu dochází v důsledku existence rozdílných chemických potenciálů mezi dvěma médii. Při vzorkování vzduch samovolně proudí kolem pasivně vystaveného disku, membrány či jiného média, do něhož se sledovaný polutant zachycuje. Po skončení odběru se toto médium analyzuje a přepočtem se zjistí koncentrace škodliviny v ovzduší. K výhodám pasivního vzorkování patří zejména nízká cena zařízení a nízké provozní náklady (není nutná přítomnost obsluhy a zdroje elektrické energie), nehlučnost, a malé nároky na instalaci a technickou údržbu. Přitom poskytují informace o dlouhodobé průměrné úrovni kontaminace a nejsou vhodné pro sledování rychlých změn znečištění ovzduší. K jejich nevýhodám patří zejména nemožnost exaktního stanovení prošlého objemu a značné ovlivnění průběhu vzorkování environmentálními podmínkami. Mezi hlavní faktory ovlivňující sorpční kinetiku pasivních vzorkovačů patří zejména teplota, rychlost větru a délka expozice (Górecki et.al, 2002). Teplota je při pasivním vzorkování důležitým parametrem, neboť se s teplotou zvyšují molekulární difúzní koeficienty a proto lze s jejím nárůstem očekávat zvyšování vzorkovacích rychlostí. Pasivní vzorkování POPs komplikuje také tím, že ovlivňuje rozdělování těchto látek mezi plynnou a pevnou fázi a množství a charakter částic v atmosféře. Je proto důležité vědět, zda daný vzorkovač vzorkuje pouze látky v plynné fázi, látky asociované s atmosférickými částicemi, anebo oboje. 24


To, do jaké míry bude příjem analytu vzorkovačem ovlivněn rychlostí větru, závisí na jeho typu a konstrukci. Při jednoduchém uspořádání pasivního vzorkovače je rychlost transportu analytu z okolního vzduchu silně závislá na rychlosti větru. Vlivy rozdílných rychlostí větru mezi jednotlivými vzorkovacími místy lze minimalizovat pomocí ochranných krytů, do kterých se vloží vzorkovací média. Příjem chemických látek při pasivním vzorkování je z počátku lineární v čase, poté nabude křivkového charakteru a nakonec může dojít k nastolení rovnováhy mezi atmosférickou plynnou fází a vzorkovacím médiem (obrázek 1). Stanovení atmosférických koncentrací z dat získaných pasivním vzorkováním je tedy obvykle založeno na lineárním kinetickém modelu nebo na rovnovážném modelu. Obrázek 1: Křivka znázorňující tři fáze sorpce při pasivním vzorkování. t25 a t95 jsou časy potřebné k nastolení 25% a 95% rovnovážné koncentrace.

2.4 Vzorkovač s polyuretanovou pěnou jako odběrovým médiem (PUF) Pasivní vzorkovač pro vzorkování ve vnějším prostředí se skládá ze dvou nerezových nádob miskovitého tvaru umístěných naproti sobě na společné ose, která slouží i k upevnění PUF disku. Vnější průměr horní mísy je 30 cm, dolní misky 24 cm. Mezi nimi je mezera o velikosti 3 cm, která umožňuje průchod vzduchu k vzorkovacímu mediu. Všechny části vzorkovače jsou vyrobeny z nerezové oceli (Kohoutek, 2012). PUF disk je umístěn uprostřed mezi miskami (obrázek 2). Tento design umožňuje tlumit vlivy rychlosti větru na sorpci a chrání vzorkovací medium proti atmosférickým srážkám, usazování hrubých částic a ultrafialovému záření, které by mohlo rozkládat sledované sloučeniny (Pozo et al., 2004; Wilford et al., 2004).

25


Obrázek 2: Schéma pasivního vzorkovače na bázi polyuretanové pěny pro vzorkování volného ovzduší.

Pro pasivní vzorkování POPs se jako sorpční médium používají disky z bílé, nebarvené polyuretanové pěny (PUF disk). Polyuretanová pěna je dobře popsané vzorkovací médium, které je běžně používané v tradičních vysokoobjemových vzorkovacích zařízeních. PUF disky jsou kruhového tvaru, tloušťky 15 mm a průměru 150 mm, před umístěním do vzorkovače jsou čištěny extrakcí 8 hodin v acetonu a 8 hodin v dichlormethanu příp. jiných organických rozpouštědlech (toluen, metanol) v závislosti na druhu a typu měřených látek. Po extrakci jsou disky vysušeny a do jejich středu je umístěna vyčištěná nerezová trubička délky 1,5 cm sloužící k jejich upevnění na osu vzorkovače. Pasivní vzorkovače se zavěšují vždy do svislé polohy větší miskou vzhůru. Pokud se nejedná o speciální vzorkování (např. sledování výškového profilu škodlivin) nebo o požadavek zadavatele měření, zavěšují se pasivní vzorkovače v dýchací zóně člověka, tedy ve výšce 1,5 – 2,0 m nad terénem zpravidla na kovové konstrukce. Optimální je otevřený terén bez významnějších překážek bránících volnému proudění vzduchu kolem vzorkovače. Délka vzorkování pomocí pasivních vzorkovačů je zpravidla čtyři týdny s výjimkou speciálních typu měření. Empirickými měřeními byla stanovena přibližná rychlost sorpce 7 m3/den, což odpovídá zhruba 200 m3 při 28-denním vzorkovacím cyklu. Při vhodných instrumentálních detekčních limitech a nízkých hodnotách blanků je za těchto podmínek možná detekce mnoha skupin POPs (Jaward et al., 2004a, b).

2.5 Chemická analýza Analýzy vzorků ovzduší na obsahy vybraných látek byly provedeny v akreditovaných laboratořích Masarykovy univerzity, RECETOX: Laboratoře stopové analýzy, zkušební laboratoř č.1666 splňujících požadavky podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. Stanovení koncentrací vybraných polutantů proběhlo podle platných standardních operačních postupů metodou plynové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (GC-MS). Exponované filtry z vysokoobjemových vzorkovačů (PUF i Q, plynná i prachová frakce) byly analyzovány za účelem identifikace a kvantitativního stanovení sedmi PCBs: PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 118, PCB 153, PCB 138 a PCB 180; čtyř HCHs: alfa-HCH, beta-HCH, gama-HCH a deltaHCH; p,p‘-DDT, p,p‘-DDE, p,p‘-DDD; HCB, PeCB a šestnácti základních PAHs dle seznamu prioritních polutantů US EPA: naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenantrenu, antracenu, 26


fluorantenu, pyrenu, benz[a]antracenu, chrysenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[k]fluorantenu, benzo[a]pyrenu, indenol[1,2,3-c,d]pyrenu, dibenz[a,h]antracenu a benzo[g,h,i]perylenu a dále také rozšířené sady PAHs o bifenyl, reten, benzo[b]fluoren, beno-nafto thiofen, benzo[g,h,i]fluoranten, cyklopenta[od]pyren, triofenylen, benzo[j]fluoranten, benzo[e]pyren, perylen, dibenz[a,c]antracen, antantren a koronen. V každé sérii byly zpracovány odběrové a laboratorní blanky. Stejným způsobem byl analyzován i referenční materiál. Výtěžnost metody byla sledována pomocí standardního přídavku PCB 30 a PCB 185 pro stanovení PCBs a OCPs, a značených derivátů naftalen D8, fenantren D10 a perylen D12 pro stanovení PAHs. PCB 121 a terfenyl sloužily jako vnitřní standardy. Exponované filtry pro analýzu těžkých kovů (odběrové zařízení Leckel, pouze prachová frakce) byly rozloženy směsí HNO3 (4 ml, HNO3 Merck, p.a. podvarově destilovaná v PTFE aparatuře Berghof) + H2O2 (2 ml, Analpure, Analytika Praha), s doplněním na 50 ml vodou 18 MOhm. Stanovení obsahu kovů bylo provedeno metodou ICP-MS (Agilent 7500ce) v kolizním módu pro eliminaci polyatomických interferencí, kalibrace s vnitřním standardem, kalibrační roztoky Astasol.

2.6 Biologické efekty – testy genotoxicity K hodnocení úrovně znečištění ovzduší jsou často využívány pouze výsledky chemických analýz. Tento přístup je však díky technickým, časovým i finančním důvodům omezen pouze na kvantitativní stanovení jen určitého úzkého spektra prioritních chemických látek. Environmentální směsi jsou však tvořeny celou řadou dalších látek, které díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem mohou představovat zvýšené riziko pro člověka, které není ve výše zmíněném přístupu zohledňováno. Proto je pro účely komplexního hodnocení stavu prostředí vhodné zahrnout metody pro posouzení biologických účinků. Jedná se o speciální testovací systémy (biotesty), které umožňují na základě interakce mezi biologickým systém a vzorkem kvantifikovat a hodnotit vybraný biologický účinek. Při tomto typu analýzy vzorků jsou zohledňovány vedle všech přítomných látek i vztahy mezi jejich působením jako je aditivita, synergismus či antagonismus. Avšak i v tomto případě je třeba uvažovat o určitých rozdílech mezi analyzovaným vzorkem a reálnou environmentální směsí, který je způsoben použitou extrakční metodou (extrakce organickým rozpouštědlem – organické látky v testovaném vzorku). Velký důraz ze sledovaných biologických účinků je v případě hodnocení znečištění ovzduší kladen na zjištění možných genotoxických účinků. Látky s tímto typem účinku jsou označovány jako genotoxické. Vyznačují se schopností reagovat s DNA a vyvolávat změny v genetickém materiálu buněk, které mohou vést ke vzniku mutací, iniciovat či podílet se na procesu karcinogeneze či vyústit v usmrcení buňky. Přítomnost genotoxických látek v prostředí je spojena s možnými genotoxickými riziky pro exponovanou populaci. Pro tuto studii byly zvoleny screeningové testy genotoxicity na bakteriích. Jedná se o krátkodobé a jednoduché testy, které jsou založeny na využití speciálních geneticky modifikovaných kmenů bakterií, které umožňují kvalitativní i kvantitativní posouzení genotoxického potenciálu. Genetickým potenciálem je chápána zjištěná genotoxická aktivita v daném testu genotoxicity. Vyznačují se zejména miniaturizovaným provedením, které umožňuje testovat efektivně velmi malá množství vzorků. Interpretace výsledků těchto screeningových testů je však omezena jen na zhodnocení možného genotoxického vlivu přítomných látek ve směsi. Přímá extrapolace zjištěných účinků na vyšší organismy je téměř nemožná, a proto jsou výsledky využívány jako signál přítomnosti látek s genotoxickými účinky a velikost tohoto signálu je ve vztahu s jejich relativním množstvím. Pro tuto studii byl vybrán specifický test na prokaryotických buňkách kmene Escherichia coli (PQ 37), který je znám jako SOS chromotest. Patří mezi nejpoužívanější screeningové testy genotoxicity s vysokou citlivostí k širokému spektru genotoxických látek. Jedná se o test genotoxicity, který je založen na sledování indukce SOS reparačního systému v důsledku poškození DNA v buňkách kmene. Indukce SOS genů je sledována prostřednictvím aktivace transkripce fúzního genu jednoho z SOS genů a reportérového genu pro enzym -galaktosidázu. Indukce SOS systému je následně kvantifikována na 27


základě množství vznikajícího hybridního proteinu s -galaktosidázovou aktivitou. Aktivita enzymu je měřena prostřednictvím jeho hydrolytické přeměny chromogenního substrátu, která je následně spektrofotometricky kvantifikována. Zjištěný genotoxický potenciál testovaného vzorku je kvantifikován v podobě indukčního faktoru (IF). Jedná se o parametr, který porovnává indukci SOS reparačního systému ve variantě testu se vzorkem a v negativní kontrole, kde vzorek je nahrazen rozpouštědlem (DMSO). Kritická mez pro označení odpovědi detekčního systému již za významnou je IF = 1,5. Hodnocený genotoxický potenciál odpovídá látkám s přímým genotoxickým působením, tedy látkám, které nevyžadují metabolickou aktivaci pro přeměnu na účinné genotoxiny. Vedle posouzení genotoxického potenciálu testovaných vzorků, umožňuje i přímé stanovení toxických účinků testovaných vzorků.

28


3. VÝSLEDKY 3.1 Hodnocení chemických analýz vzorků pomocí aktivního vzorkování volného ovzduší 3.1.1

POPs

Koncentrace POPs, které byly v roce 2014 naměřeny pomocí aktivních vzorkovačů na čtyřech lokalitách v rámci Jihomoravského kraje, jsou uvedeny v Tabulkách 2-5. Pro přehlednost jsou naměřené hodnoty rovněž formou sloupcových grafů srovnány s výsledky z předcházejících odběrových kampaní 2009 až 2013 (Graf 1 až 4). Dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. je hodnota imisního limitu pro celkový obsah benzo(a)pyrenu (BaP) v suspendovaných částicích PM10 je stanovena na 1 ng.m-3. Dobou průměrování je kalendářní rok. Účelem stanovení tohoto imisního limitu je ochrana lidského zdraví. Pro ostatní škodliviny typu POPs nejsou v zákoně o ovzduší a v souvisejících právních předpisech stanoveny žádné imisní limity. Hodnoty koncentrací jsou ve srovnání s kampaní 2013 nižší. Nicméně jak je zřejmé z následujících tabulek, hodnota imisního limitu pro BaP byla v odběrové kampani v roce 2014 významně překročena u lokality Blansko (4,72 ng.m-3). Je to ve shodě s předcházejícími kampaněmi. Opakovaně jsou hodnoty koncentrací BaP (i celkových sum PAHs) na této lokalitě Blansko vyšší ve srovnání s ostatními hodnocenými lokalitami. Mírné překročení limitu bylo pozorováno v roce 2014 i na lokalitě Hodonín (1,79 ng.m-3). Tyto zvýšené hodnoty však nemusí znamenat skutečné překročení imisního limitu, protože ten se stanovuje jako průměr koncentrací za kalendářní rok. Posoudit plnění imisního limitu proto lze pouze na základě celoročního monitoringu PAHs na dané lokalitě. Graf 4 pak demonstruje fakt, že převážná část BaP je navázána na částice jemnější frakce PM2,5.

29


Tabulka 2: Jihomoravský kraj - koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků PAHs v plynné fázi (polyuretanový filtr, PUF) a na částicích (křemenný filtr, Q) frakcí PM10 a PM2,5 [ng.m-3] (13. – 17.10.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 PUF

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 Q - PM10

Brno-Tuřany Brno-Tuřany Hodonín

Hodonín

Kyjov

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014 PUF

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014 PUF

14.10.2014 15.10.2014

13.10.2014 14.10.2014 Q - PM10

15.10.2014 16.10.2014 PUF

Q - PM10

Q - PM10

8,99 59,71 3,42 20,54 34,31 6,13 16,76 13,26 0,97 0,84 0,02 0,01 0,00 <0.0003 <0.0003 <0.0004 164,96

0,20 0,15 0,01 0,08 0,78 0,20 3,36 4,04 3,92 3,01 4,36 1,86 4,72 3,51 0,16 3,57 33,94

0,77 1,01 0,78 5,80 8,80 0,52 2,71 1,90 0,21 0,27 0,03 0,01 0,00 <0.0003 <0.0003 <0.0004 22,82

0,13 0,02 0,01 0,03 0,15 0,02 0,41 0,42 0,30 0,36 1,03 0,38 0,70 0,66 0,05 0,64 5,29

2,01 4,24 2,70 8,66 14,29 1,85 5,85 4,45 0,51 0,54 0,02 0,01 0,00 <0.0003 <0.0003 <0.0004 45,13

0,13 0,03 0,01 0,03 0,20 0,03 0,49 0,53 0,86 0,95 2,26 0,76 1,79 1,27 0,06 1,25 10,64

2,50 1,87 2,10 8,07 14,09 1,08 4,85 3,44 0,27 0,39 0,03 0,01 <0.0009 <0.0003 <0.0003 <0.0004 38,70

0,10 0,02 0,01 0,02 0,14 0,02 0,40 0,46 0,34 0,36 1,01 0,35 0,61 0,61 0,03 0,62 5,11

7,62 1,64 1,53 0,03 0,98 0,97 0,19 0,01 0,01 <0.0008 <0.0004 <0.0007 <0.0013 177,93

0,06 0,16 0,90 0,03 1,82 11,09 0,61 4,05 2,79 0,85 0,30 1,48 1,38 59,45

0,87 0,61 0,14 0,01 0,17 0,11 0,07 0,02 0,01 <0.0008 <0.0004 <0.0007 <0.0013 24,82

0,04 0,04 0,06 0,02 0,15 0,35 0,09 0,48 0,66 0,13 0,06 0,10 0,10 7,59

2,61 1,35 0,45 0,03 0,47 0,62 0,13 0,01 0,01 <0.0008 <0.0003 <0.0007 <0.0013 50,80

0,04 0,13 0,09 0,02 0,33 0,75 0,30 0,96 1,49 0,28 0,14 0,31 0,28 15,77

1,62 0,71 0,27 0,01 0,27 <0.0004 0,10 0,01 0,01 <0.0008 <0.0004 <0.0007 <0.0013 41,71

0,03 0,04 0,07 0,01 0,18 0,42 0,09 0,49 0,66 0,12 0,06 0,10 0,13 7,51

30

Monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území JMK - 2014 Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 PUF

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 Q - PM2,5


Hodonín

Kyjov

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014 PUF

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014 PUF

14.10.2014 15.10.2014

13.10.2014 14.10.2014 Q - PM2,5

15.10.2014 16.10.2014 PUF

Q - PM2,5

Q - PM2,5

7,37 52,22 2,97 18,48 30,80 5,36 12,39 10,00 0,85 0,70 0,02 0,01 0,00 <0.0003 <0.0003 <0.0004 141,19

0,20 0,18 0,01 0,10 0,99 0,26 4,06 4,90 4,30 3,20 5,48 2,09 5,42 3,70 0,16 3,78 38,83

0,92 1,13 0,88 6,16 9,06 0,55 2,88 1,98 0,23 0,27 0,03 0,02 0,00 <0.0003 <0.0003 <0.0004 24,12

0,12 0,02 0,01 0,02 0,16 0,02 0,39 0,40 0,29 0,34 1,09 0,38 0,72 0,65 0,04 0,66 5,31

2,18 5,01 3,22 10,20 15,97 2,05 5,50 4,41 0,60 0,54 0,02 0,01 0,00 <0.0003 <0.0003 <0.0004 49,71

0,12 0,03 0,01 0,03 0,22 0,03 0,45 0,49 0,72 0,79 1,85 0,64 1,50 1,17 0,06 1,19 9,29

3,60 2,39 2,72 9,86 16,27 1,25 5,06 3,49 0,26 0,39 0,03 0,01 <0.0009 <0.0003 <0.0003 <0.0004 45,32

0,11 0,02 0,01 0,02 0,13 0,02 0,38 0,44 0,32 0,33 0,90 0,33 0,58 0,60 0,03 0,60 4,81

6,34 1,41 1,24 0,02 0,85 0,73 0,15 0,01 0,01 <0.0008 <0.0003 <0.0007 <0.0013 151,95

0,06 0,16 1,03 0,03 2,01 12,31 1,07 5,08 3,18 0,96 0,33 1,49 1,31 67,84

1,00 0,58 0,13 0,01 0,18 0,11 0,08 0,02 0,01 <0.0008 <0.0004 <0.0008 <0.0013 26,24

0,04 0,04 0,06 0,02 0,15 0,29 0,09 0,59 0,68 0,13 0,06 0,10 0,11 7,66

3,10 0,96 0,42 0,03 0,48 0,73 0,15 0,01 0,01 <0.0008 <0.0004 <0.0007 <0.0013 55,58

0,04 0,10 0,08 0,01 0,28 0,59 0,24 1,83 1,20 0,24 0,11 0,30 0,25 14,57

2,11 0,64 0,26 0,01 0,25 <0.0004 0,09 0,01 0,01 <0.0008 <0.0004 <0.0007 <0.0013 48,70

0,03 0,04 0,07 0,01 0,20 0,44 0,08 0,43 0,60 0,10 0,05 0,10 0,12 7,08

31


Tabulka 3: Jihomoravský kraj – celková suma koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků na polyuretanovém a křemenném filtru pro záchyt prachových částic velikosti PM10 [ng.m-3] (13. – 17.10.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Blansko 16.10.2014 17.10.2014

Brno-Tuřany Hodonín

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014

PUF+Q

PUF+Q

PUF+Q

PUF+Q

9,18 59,86 3,43 20,62 35,10 6,33 20,13 17,30 4,89 3,85 4,38 1,87 4,73 3,51 0,16 3,57 198,90

0,91 1,03 0,78 5,83 8,95 0,54 3,12 2,33 0,51 0,62 1,06 0,39 0,70 0,66 0,05 0,64 28,11

2,14 4,26 2,70 8,68 14,50 1,88 6,35 4,99 1,37 1,48 2,27 0,77 1,80 1,27 0,06 1,25 55,77

2,59 1,89 2,11 8,09 14,23 1,10 5,25 3,91 0,60 0,76 1,04 0,36 0,61 0,61 0,03 0,62 43,81

7,68 1,81 2,42 0,05 2,79 12,06 0,80 4,06 2,79 0,85 0,30 1,48 1,38 237,38

0,91 0,65 0,20 0,03 0,32 0,46 0,17 0,50 0,67 0,13 0,06 0,10 0,10 32,42

2,65 1,49 0,54 0,05 0,79 1,37 0,43 0,97 1,50 0,28 0,14 0,31 0,28 66,57

1,65 0,75 0,34 0,02 0,45 0,42 0,19 0,51 0,67 0,12 0,06 0,10 0,13 49,21

32


Tabulka 4: Jihomoravský kraj - koncentrace OCPs a PCBs - v plynné fázi (polyuretanový filtr, PUF) a na částicích (křemenný filtr, Q) frakcí PM10 a PM2,5 [ng.m-3] (13. – 17.10.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 PUF

Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 PUF

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 Q - PM10


Hodonín

Kyjov

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014 PUF

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014 PUF

14.10.2014 15.10.2014

13.10.2014 14.10.2014 Q - PM10

15.10.2014 16.10.2014 PUF

Q - PM10

Q - PM10

0,008 0,004 0,004 0,001 0,005 0,003 0,002 0,026

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001

0,022 0,007 0,005 0,002 0,006 0,005 0,004 0,051

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001

0,012 0,005 0,004 0,001 0,005 0,003 0,002 0,031

0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,001 0,002 0,003

0,009 0,003 0,003 0,001 0,003 0,002 0,002 0,024

0,000 0,000 <0.00004 <0.00004 0,000 0,000 0,000 0,001

0,006 0,000 0,009 0,000 0,016

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,007 0,000 0,007 0,002 0,017

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,006 0,000 0,008 0,000 0,015

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,004 0,000 0,006 0,000 0,011

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,001 0,038 0,000 0,001 0,007 0,006 0,054

<0.00003 0,001 <0.00007 0,000 0,000 0,002 0,003

0,002 0,096 0,000 0,001 0,005 0,007 0,111

<0.00003 0,001 <0.00007 <0.00006 0,000 0,000 0,002

0,003 0,115 0,001 0,001 0,008 0,008 0,135

0,000 0,004 <0.00007 0,000 0,001 0,003 0,007

0,001 0,057 0,000 0,001 0,005 0,007 0,072

<0.00003 0,001 <0.00007 0,000 0,000 0,001 0,002

0,005 0,055

0,000 0,000

0,005 0,080

0,000 0,000

0,007 0,070

0,000 0,000

0,004 0,065

0,000 0,000

Blansko 16.10.2014 17.10.2014 Q - PM2,5


Hodonín

Kyjov

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014 PUF

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014 PUF

14.10.2014 15.10.2014

13.10.2014 14.10.2014 Q - PM2,5

15.10.2014 16.10.2014 PUF

Q - PM2,5

Q - PM2,5

0,014 0,006 0,004 0,001 0,004 0,002 0,002 0,034

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001

0,055 0,018 0,007 0,003 0,006 0,004 0,004 0,098

0,000 0,000 <0.00005 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001

0,014 0,006 0,004 0,001 0,004 0,002 0,002 0,033

0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,002

0,016 0,006 0,003 0,001 0,003 0,002 0,002 0,034

0,000 0,000 <0.00004 <0.00004 0,000 0,000 0,000 0,001

0,006 0,000 0,010 0,000 0,017

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,008 0,001 0,009 0,002 0,019

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,005 0,000 0,007 0,000 0,013

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,005 0,000 0,006 0,000 0,012

<0.00004 <0.00007 0,000 <0.00009 0,000

0,002 0,049 0,000 0,001 0,006 0,006 0,063

<0.00003 0,001 <0.00007 0,000 0,000 0,001 0,003

0,002 0,081 0,000 0,001 0,004 0,006 0,094

<0.00003 0,001 <0.00007 <0.00006 <0.00009 0,000 0,001

0,002 0,087 0,001 0,001 0,006 0,006 0,103

0,000 0,003 <0.00007 0,000 0,000 0,001 0,004

0,001 0,053 0,000 0,001 0,004 0,005 0,065

<0.00003 0,001 <0.00007 0,000 0,000 0,000 0,001

0,005 0,058

0,000 0,000

0,006 0,093

0,000 0,000

0,006 0,064

0,000 0,000

0,005 0,071

0,000 0,000

33


Tabulka 5: Jihomoravský kraj – celková suma koncentrací OCPs a PCBs na polyuretanovém a křemenném filtru pro záchyt prachových částic velikosti PM10 [ng.m-3] (13. – 17.10.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Blansko 16.10.2014 17.10.2014

Brno-Tuřany Hodonín

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014

PUF+Q

PUF+Q

PUF+Q

PUF+Q

0,008 0,004 0,004 0,001 0,005 0,003 0,002 0,028

0,022 0,007 0,005 0,002 0,006 0,005 0,004 0,052

0,012 0,005 0,004 0,001 0,006 0,003 0,003 0,035

0,009 0,003 0,003 0,001 0,003 0,002 0,002 0,024

0,006 0,000 0,009 0,000 0,016

0,007 0,000 0,007 0,002 0,017

0,006 0,000 0,008 0,000 0,015

0,004 0,000 0,006 0,000 0,011

0,001 0,039 0,000 0,001 0,007 0,008 0,057

0,002 0,097 0,000 0,001 0,006 0,008 0,113

0,003 0,118 0,001 0,001 0,009 0,010 0,142

0,001 0,058 0,000 0,001 0,005 0,007 0,074

0,005 0,055

0,005 0,080

0,007 0,070

0,004 0,065

34


Tabulka 6: Jihomoravský kraj – srovnání časového vývoje koncentrací PAHs, OCPs a PCBs – QPM10+PUF [ng.m-3] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20. – 24.9.2010, 3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). Blansko

Tuřany Hodonín

Kyjov

2007 suma PCBs 2008 suma PCBs 2009 suma PCBs 2010 suma PCBs 2011 suma PCBs 2012 suma PCBs 1.2013 suma PCBs 3.2013 suma PCBs 2014 suma PCBs

0,052 0,012 0,015 0,027 0,036 0,020 0,027 0,031 0,028

0,060 0,020 0,019 0,018 0,038 0,033 0,015 0,019 0,052

0,101 0,009 0,075 0,025 0,011 0,032 0,018 0,023 0,035

0,060 0,006 0,015 0,022 0,111 0,028 0,015 0,016 0,024

2007 suma HCHs 2008 suma HCHs 2009 suma HCHs 2010 suma HCHs 2011 suma HCHs 2012 suma HCHs 1.2013 suma HCHs 3.2013 suma HCHs 2014 suma HCHs

0,208 0,010 0,035 0,043 0,015 0,005 0,012 0,015 0,016

0,134 0,020 0,055 0,030 0,012 0,006 0,008 0,009 0,017

0,164 0,000 0,183 0,038 0,007 0,009 0,012 0,010 0,015

0,182 0,006 0,065 0,030 0,024 0,008 0,008 0,007 0,011

2007 suma DDTs 2008 suma DDTs 2009 suma DDTs 2010 suma DDTs 2011 suma DDTs 2012 suma DDTs 1.2013 suma DDTs 3.2013 suma DDTs 2014 suma DDTs

0,054 0,033 0,010 0,029 0,012 0,012 0,014 0,034 0,057

0,065 0,050 0,031 0,022 0,020 0,021 0,009 0,038 0,113

0,132 0,017 0,196 0,029 0,005 0,028 0,007 0,017 0,142

0,152 0,029 0,040 0,029 0,053 0,042 0,024 0,017 0,074

2007 PeCB 2008 PeCB 2009 PeCB 2010 PeCB 2011 PeCB 2012 PeCB 1.2013 PeCB 3.2013 PeCB 2014 PeCB

0,006 0,006 0,002 0,005 0,003 0,037 0,009 0,013 0,005

0,003 0,020 0,007 0,018 0,005 0,031 0,009 0,013 0,005

0,006 0,006 0,011 0,003 0,004 0,032 0,025 0,014 0,007

0,007 0,000 0,005 0,004 0,004 0,035 0,006 0,011 0,004

2007 HCB 2008 HCB 2009 HCB 2010 HCB 2011 HCB 2012 HCB 1.2013 HCB 3.2013 HCB 2014 HCB

0,049 0,042 0,011 0,028 0,028 0,062 0,059 0,086 0,055

0,036 0,079 0,017 0,052 0,069 0,090 0,041 0,063 0,080

0,036 0,017 0,075 0,018 0,039 0,076 0,038 0,043 0,070

0,444 0,006 0,056 0,026 0,063 0,095 0,037 0,053 0,065

27,712 21,359 3,738 12,743 9,175 214,730 290,951 544,641 237,384

13,475 46,667 2,249 13,690 6,907 119,200 188,621 60,651 32,417

50,127 17,369 11,085 22,239 8,542 66,392 348,578 135,266 66,571

20,934 17,677 2,005 28,449 23,819 114,574 138,344 65,964 49,214

2007 suma 29 PAHs 2008 suma 29 PAHs 2009 suma 29 PAHs 2010 suma 29 PAHs 2011 suma 29 PAHs 2012 suma 29 PAHs 1.2013 suma 29 PAHs 3.2013 suma 29 PAHs 2014 suma 29 PAHs

35


Graf 1: Jihomoravský kraj – koncentrace osmi karcinogenních PAHs vázaných převážně na částicích - celková suma QPM10+PUF [ng.m-3] (21. – 25.9.2009, 20. – 24.9.2010, 3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). 90,0 Benzo(ghi)perylene

80,0

Dibenz(ah)anthracene Indeno(123cd)pyrene

8 karcinogenních PAHs [ng.m-3]

70,0

Benzo(a)pyrene

60,0

Benzo(k)fluoranthene

50,0

Benzo(b)fluoranthene Chrysene

40,0

Benz(a)anthracene

30,0 20,0 10,0

Kyjov 2014

Tuřany 2014

Hodonín 2014

Kyjov 3.2013

Blansko 2014

Hodonín 3.2013

Tuřany 3.2013

Kyjov 1.2013

Blansko 3.2013

Tuřany 1.2013

Hodonín 1.2013

Blansko 1.2013

Kyjov 2012

Tuřany 2012

Hodonín 2012

Kyjov 2011

Blansko 2012

Hodonín 2011

Tuřany 2011

Kyjov 2010

Blansko 2011

Tuřany 2010

Hodonín 2010

Blansko 2010

Kyjov 2009

Tuřany 2009

Hodonín 2009

Blansko 2009

0,0

Graf 2: Jihomoravský kraj – koncentrace sumy 29 PAHs - QPM10+PUF [ng.m-3] (21. – 25.9.2009, 20. – 24.9.2010, 3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). 600,0

500,0

400,0

300,0

200,0

100,0

Kyjov 2014

Tuřany 2014

Hodonín 2014

Kyjov 3.2013

Blansko 2014

Hodonín 3.2013

Tuřany 3.2013

Kyjov 1.2013

Blansko 3.2013

Hodonín 1.2013

Tuřany 1.2013

Blansko 1.2013

Kyjov 2012

Hodonín 2012

Tuřany 2012

Blansko 2012

Kyjov 2011

Hodonín 2011

Tuřany 2011

Blansko 2011

Kyjov 2010

Hodonín 2010

Tuřany 2010

Kyjov 2009

Blansko 2010

Hodonín 2009

Tuřany 2009

0,0

Blansko 2009

Suma 29 PAHs [ng.m-3]

Suma 29 PAHs

36


Graf 3: Jihomoravský kraj – srovnání koncentrací benzo(a)pyrenu z odběrových kampaní 2007 až 2013 - Q PM10 + PUF [ng m-3] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20. – 24.9.2010, 3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014).

17,0 16,0

2007

15,0

2008

14,0

2009

13,0

2010

12,0

2011 2012

11,0

1.2013

BaP [ng.m3]

10,0

3.2013

9,0

2014

8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Graf 4: Jihomoravský kraj – podíl koncentrace BaP vázaného na částicích frakce PM2.5 na celkové koncentraci BaP vázaného na částicích PM10 [%] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20. – 24.9.2010, 3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014).

2009

100

2010 2011 2012 1.2013 3.2013 2014

90 80 70

[%]

60 50 40 30 20 10 0 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

37


Graf 5: Jihomoravský kraj - koncentrace PCBs - Q PM10+PUF [ng.m-3] (3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). 0,120

0,100

PCB 138

PCB 153

PCB 118

PCB 101

PCB 52

PCB 28

0,080

PCBs [ng.m-3]

PCB 180

0,060

0,040

0,020

Kyjov 2014

Hodonín 2014

Tuřany 2014

Blansko 2014

Kyjov 3.2013

Hodonín 3.2013

Tuřany 3.2013

Blansko 3.2013

Kyjov 1.2013

Hodonín 1.2013

Tuřany 1.2013

Blansko 1.2013

Kyjov 2012

Hodonín 2012

Tuřany 2012

Blansko 2012

Kyjov 2011

Hodonín 2011

Tuřany 2011

Blansko 2011

0,000

Graf 6: Jihomoravský kraj - koncentrace HCHs - Q PM10+PUF [ng.m-3] (3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). 0,025 delta-HCH

gamma-HCH

beta-HCH

alpha-HCH

0,020

0,010

0,005

Kyjov 2014

Hodonín 2014

Tuřany 2014

Blansko 2014

Kyjov 3.2013

Hodonín 3.2013

Tuřany 3.2013

Blansko 3.2013

Kyjov 1.2013

Hodonín 1.2013

Tuřany 1.2013

Blansko 1.2013

Kyjov 2012

Hodonín 2012

Tuřany 2012

Blansko 2012

Kyjov 2011

Hodonín 2011

Tuřany 2011

0,000 Blansko 2011

HCHs [ng.m-3]

0,015

38


Graf 7: Jihomoravský kraj - koncentrace DDTs - Q PM10+PUF [ng.m-3] (3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). 0,160 0,140

p,p'-DDT o,p'-DDT

0,120

p,p'-DDD o,p'-DDD

0,100

p,p'-DDE

0,060 0,040

Kyjov 2014

Hodonín 2014

Tuřany 2014

Blansko 2014

Kyjov 3.2013

Hodonín …

Tuřany 3.2013

Blansko …

Kyjov 1.2013

Hodonín …

Tuřany 1.2013

Kyjov 2012

Hodonín 2012

Tuřany 2012

Blansko 2012

Kyjov 2011

Hodonín 2011

Tuřany 2011

0,000

Blansko …

0,020

Blansko 2011

DDTs [ng.m-3]

o,p'-DDE

0,080

39


Graf 8: Jihomoravský kraj – srovnání koncentrací OCPs a PCBs – QPM10 + PUF pro odběrové kampaně 2007 až 2014 [ng m-3] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20. – 24.9.2010, 3. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). 2007 suma PCBs 0,120

2007 suma HCHs 0,250

2008 suma PCBs 2009 suma PCBs

2009 suma HCHs

2010 suma PCBs

suma HCHs [ng.m‐3]

suma PCBs [ng.m‐3]

0,100

2011 suma PCBs

0,080

2012 suma PCBs 1.2013 suma PCBs

0,060

2008 suma HCHs

3.2013 suma PCBs 2014 suma PCBs

0,200

2010 suma HCHs 2011 suma HCHs

0,150

2012 suma HCHs 1.2013 suma HCHs 3.2013 suma HCHs

0,100

0,040

2014 suma HCHs

0,050

0,020

0,000

0,000 Blansko

Tuřany

Hodonín

Blansko

Kyjov

2007 suma DDTs 0,200

2008 suma DDTs

0,180

2009 suma DDTs

0,140 0,120

2009 PeCB 2010 PeCB

2011 suma DDTs 2012 suma DDTs 1.2013 suma DDTs 3.2013 suma DDTs

0,080

2014 suma DDTs

Kyjov

2008 PeCB

0,035

2010 suma DDTs

0,100

Hodonín

2007 PeCB 0,040

PeCB [ng.m‐3]

suma DDTs [ng.m‐3]

0,160

Tuřany

0,030

2011 PeCB

0,025

2012 PeCB 1.2013 PeCB

0,020

3.2013 PeCB 2014 PeCB

0,015

0,060

0,010

0,040 0,005

0,020 0,000

0,000 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

2007 HCB 0,450 0,400

2008 HCB 2009 HCB 2010 HCB

HCB [ng.m‐3]

0,350

2011 HCB

0,300

2012 HCB

0,250

1.2013 HCB

0,200

3.2013 HCB 2014 HCB

0,150 0,100 0,050

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1.2013

3.2013

2014

0,000 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

40


3.1.2

Genotoxický potenciál

U vzorků bez metabolické aktivace hodnocený genotoxický potenciál odpovídá látkám s přímým genotoxickým působením, tedy látkám, které nevyžadují metabolickou aktivaci pro přeměnu na účinné hemotoxiny. Vzorky byly testovány ve třech oddělených frakcích: prašná (Q) o velikosti částic PM10 a PM2,5 a plynná frakce (zachycená na PUF filtru). Výsledky jsou znázorněny v následujících grafech (graf 1, 2, 3). Extrakty prachových částic (Q) o velikosti PM10 vykázaly prokazatelný genotoxický potenciál především u lokalit Blansko, Brno - Tuřany a Kyjov a to vždy u dvou nejvyšších koncentrací (15 a 20 m3.ml-1). U lokality Hodonín nebyl naměřen statisticky významný genotoxický potenciál (graf 9a). Extrakty prachových částic o velikosti PM2,5 vykázaly genotoxický potenciál pouze u lokality Brno Tuřany v nejvyšší koncentraci 20 m3.ml-1 (graf 9b). U plynné frakce nebyl zaznamenán významný genotoxický potenciál u žádné z lokalit (graf 10). Z toho je zřejmé, že nejvýznamnější polutanty s genotoxickým efektem jsou vázány primárně na částicích! Graf 9a: Výsledky screeningového testu genotoxického potenciálu SOS chromotest vzorků ovzduší; osa y představuje IF indukční faktor (relativní míra genotoxického potenciálu). Q – látky vázané na částice velikosti PM10; 19. 11. 2014. Hranice významnosti genotoxického potenciálu vzorku je vyznačena červenou linií IF=1,5.

2.5

2.0

1.5

1.0

0.5

0.0 Brno‐Tuřany

Kyjov

Hodonín

Blansko

41


Graf 9b: Výsledky screeningového testu genotoxického potenciálu SOS chromotest vzorků ovzduší; osa y představuje IF indukční faktor (relativní míra genotoxického potenciálu). Q – látky vázané na částice velikosti PM2,5; 19. 11. 2014. Hranice významnosti genotoxického potenciálu vzorku je vyznačena červenou linií IF=1,5.

2.5

2.0

1.5

1.0

0.5

0.0 Brno‐Tuřany

Kyjov

Hodonín

Blansko

Graf 10: Výsledky screeningového testu genotoxického potenciálu SOS chromotest vzorků ovzduší; osa y představuje IF indukční faktor (relativní míra genotoxického potenciálu). PUF – plynná frakce; 19. 11. 2014. Hranice významnosti genotoxického potenciálu vzorku je vyznačena červenou linií IF=1,5.

2.5

2.0

1.5

1.0

0.5

0.0 Brno‐Tuřany

Kyjov

Hodonín

Blansko

42


3.2

Polétavá prašnost a těžké kovy

Na vzorcích odebraných středněobjemovými vzorkovači Leckel s hlavicemi pro odběr frakce PM10 a PM2,5 byla provedeny gravimetrické analýzy prachových částic s následnou analýzou těžkých kovů. Kromě jiných škodlivin byly imisní limity podle Přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. stanoveny i pro suspendované částice (polétavý prach) ve frakci PM10. Imisní limit 50 µg.m-3, nesmí být překročen více než 35krát za kalendářní rok, přičemž sledovaným parametrem je aritmetický průměr koncentrací za 24 hodin. Pro PM10 dále platí imisní limit 40 µg.m-3, kde sledovaným parametrem je aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. Imisní limit je stanoven i pro frakci PM2,5, a to ve výši 25 µg.m-3, sledovaným parametrem je opět aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. V Tabulce 7 jsou uvedeny naměřené hodnoty prašnosti v rámci odběrů v roce 2014, kdy byly odběry provedeny před topnou sezonou. Pro srovnání jsou zde i uvedeny hodnoty z předcházejících kampaní 2013 (13. – 17.10.) – před topnou sezonou, 2013 – dvě kampaně 28.1. – 1.2.2013 (v hlavní fázi topné sezóny) a 4.3. – 8.3.2013 (konec topné sezóny), na začátku topné sezóny v prosinci 2012 (17. – 21.12.2012), v říjnu 2011 (3.10. – 7.10. 2011), září 2010 (20.9. – 24.9.2010), září 2009 (21. – 25.9.2009), zimní odběrové kampaně 2008 (24.11. – 5.12.2008) a z letní kampaně 2007 (17. – 27.7.2007). Imisní limit PM10 pro 24hodinový odběr byl v prosinci 2012 a v březnu 2013 překročen na lokalitě Blansko a v lednu 2013 na lokalitě Hodonín. V roce 2014 nedošlo k překročení imisního limitu na žádné ze sledovaných lokalit. Posoudit plnění imisního limitu za kalendářní rok by bylo možno pouze na základě celoročního monitoringu PM10, resp. PM2,5 na dané lokalitě. Tabulka 7: Srovnání zjištěných koncentrací PM10 a PM2,5 pro odběrové kampaně v letech 2007 až 2013 [µg.m-3] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20.9. – 24.9.2010, 3.10. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4.3. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). Lokalita Vzorek 2007 PM10 2008 PM10 2009 PM10 2009 PM2,5 2010 PM10 2010 PM2,5 2011 PM10 2011 PM2,5 2012 PM10 2012 PM2,5 leden 2013 PM10 leden 2013 PM2,5 březen 2013 PM10 březen 2013 PM2,5 2014 PM10 2014 PM2,5

Blansko JM-BK 20 16 37 28 32 21 27 19 60 56 14 12 50 41 19 21

Tuřany JM-LT 38 23 44 n.a. 34 26 44 23 35 33 19 16 24 20 42 32

Hodonín JM-HO 42 12 47 35 29 20 43 25 23 23 97 95 34 23 42 30

Kyjov JM-KY 34 21 28 18 29 22 36 21 41 38 10 7 31 25 25 13

43


V Tabulce 8 jsou uvedeny naměřené koncentrace vybraných těžkých kovů v prašnosti frakce PM10. U těžkých kovů jsou imisní limity Přílohou č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. stanoveny pro olovo, arsen, kadmium a nikl. Sledovaným parametrem je vždy aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. Vlastní hodnoty imisních limitů jsou pro olovo (Pb) 0,5 µg.m-3, arsen (As) 6 ng.m-3, kadmium (Cd) 5 ng.m-3 a nikl (Ni) 20 ng.m-3. Úroveň celoročních imisních limitů pro těžké kovy nebyla překročena na žádné z lokalit s výjimkou arzénu, který byl překročen na lokalitě Hodonín (7,97 ng.m3)! Tabulka 8: Výsledky analýzy koncentrací těžkých kovů v roce 2014 – aktivní vzorkování ovzduší [ng.m-3] (13. – 17.10.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Matrice V Cr Mn Co Ni Cu Zn As Sr Mo Cd Sn Sb Ba Pb

Blansko 16.10.2014 17.10.2014

Blansko 16.10.2014 17.10.2014


Hodonín

Kyjov

Kyjov

13.10.2014 14.10.2014

13.10.2014 14.10.2014

15.10.2014 16.10.2014

15.10.2014 16.10.2014

14.10.2014 15.10.2014

14.10.2014 15.10.2014

NF-PM10

NF-PM2,5

NF-PM10

NF-PM2,5

NF-PM10

NF-PM2,5

NF-PM10

NF-PM2,5

0,56

0,19

2,14

1,67

0,74

0,15

0,39

0,12

6 31,7 0,20 2,9 15,5 46 1,19 0,7 2,00 0,694 2,2 2,03 12,5 10,8

5 20 0,06 2,0 6,4 37 1,06 < 0.2 1,00 0,688 1,1 1,00 3,9 9,0

<3 13,2 0,18 2,6 9,5 31 1,00 1,4 0,99 0,232 1,8 2,00 9,3 7,2

<3 6,6 < 0.07 1,3 5,8 24 0,853 0,3 0,77 0,209 1,2 1,19 2,9 9,3

5 26,7 0,35 4,3 12,2 48 8,26 1,2 1,24 0,243 2,7 2,11 11,3 4,3

4 17,4 0,09 3,7 5,7 34 7,97 < 0.2 0,73 0,238 1,8 1,11 2,6 4,0

<3 8,2 0,10 3,7 8,0 15 0,987 0,7 0,70 0,089 0,8 0,689 20,4 2,9

<3 2,7 < 0.07 3,0 4,4 10 0,894 0,2 0,53 0,084 0,4 0,279 5,1 2,9

44


Graf 11a: Koncentrace těžkých kovů (V, Cr, Mn, Co, Ni, Cu, Zn a As) – aktivní vzorkování ovzduší [ng.m-3] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20.9. – 24.9.2010, 3.10. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4.3. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). V 2008 V 2011 V 3.2013

V 2009 V 2012 V 2014

Cr 2007 Cr 2010 Cr 1.2013

3,00

16,0

2,50

14,0 ng/m3

ng/m3

V 2007 V 2010 V 1.2013

2,00 1,50

Cr 2008 Cr 2011 Cr 3.2013

Cr 2009 Cr 2012 Cr 2014

12,0 10,0 8,0 6,0

1,00

4,0 0,50

2,0 0,0

0,00 Blansko

Tuřany

Mn 2008 Mn 2011 Mn 3.2013

Blansko

Kyjov

Co 2007 Co 2010 Co 1.2013

Mn 2009 Mn 2012 Mn 2014

45,0

0,50

40,0

0,45

35,0

0,40 ng/m3

ng/m3

Mn 2007 Mn 2010 Mn 1.2013

Hodonín

30,0 25,0

Tuřany

Hodonín

Co 2008 Co 2011 Co 3.2013

Kyjov Co 2009 Co 2012 Co 2014

0,35 0,30 0,25

20,0

0,20

15,0

0,15

10,0

0,10

5,0

0,05

0,0 Blansko Ni 2007 Ni 2010 Ni 1.2013

Tuřany

Hodonín

Ni 2008 Ni 2011 Ni 3.2013

0,00

Kyjov

Blansko Cu 2007 Cu 2010 Cu 1.2013

Ni 2009 Ni 2012 Ni 2014

Tuřany

Hodonín

Cu 2008 Cu 2011 Cu 3.2013

Kyjov

Cu 2009 Cu 2012 Cu 2014

18,0

6,0

16,0 14,0 ng/m3

ng/m3

5,0 4,0 3,0

10,0 8,0 6,0

2,0

4,0

1,0

2,0 0,0

0,0 Blansko Zn 2007 Zn 2010 Zn 1.2013

Tuřany

Hodonín

Zn 2008 Zn 2011 Zn 3.2013

Blansko

Kyjov

As 2007 As 2010 As 1.2013

Zn 2009 Zn 2012 Zn 2014

160

9,00

140

8,00

Tuřany

Hodonín

As 2008 As 2011 As 3.2013

Kyjov

As 2009 As 2012 As 2014

7,00

120

ng/m3

ng/m3

12,0

100 80

6,00 5,00 4,00

60

3,00

40

2,00

20

1,00 0,00

0 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

45


Graf 11b: Koncentrace těžkých kovů (Sr, Mo, Cd, Sn, Sb, Ba a Pb) – aktivní vzorkování ovzduší [ng.m-3] (17. – 27.7.2007, 24.11. – 5.12.2008, 21. – 25.9.2009, 20.9. – 24.9.2010, 3.10. – 7.10.2011, 17. – 21.12.2012, 28.1. – 1.2.2013 a 4.3. – 8.3.2013, 13. – 17.10.2014). Sr 2007 Sr 2010 Sr 1.2013

Sr 2008 Sr 2011 Sr 3.2013

Mo 2007 Mo 2010 Mo 1.2013

Sr 2009 Sr 2012 Sr 2014

Mo 2009 Mo 2012 Mo 2014

2,50

4,0 3,5

2,00

3,0

ng/m3

ng/m3

Mo 2008 Mo 2011 Mo 3.2013

2,5

1,50

2,0 1,00

1,5 1,0

0,50

0,5 0,00

0,0 Tuřany

Blansko Cd 2007 Cd 2010 Cd 1.2013

Hodonín

Cd 2008 Cd 2011 Cd 3.2013

Blansko

Kyjov

Sn 2007 Sn 2010 Sn 1.2013

Cd 2009 Cd 2012 Cd 2014

Sn 2008 Sn 2011 Sn 3.2013

Kyjov

Sn 2009 Sn 2012 Sn 2014

186,06

5

2,50

4 ng/m3

ng/m3

Hodonín

5

3,00

2,00

4 3 3

1,50

2

1,00

2 1

0,50

1 0

0,00 Blansko Sb 2007 Sb 2010 Sb 1.2013

Tuřany

Hodonín

Sb 2008 Sb 2011 Sb 3.2013

Blansko

Kyjov

Sb 2009 Sb 2012 Sb 2014

Ba 2007 Ba 2010 Ba 1.2013

4,00

Tuřany

Hodonín

Ba 2008 Ba 2011 Ba 3.2013

Kyjov

Ba 2009 Ba 2012 Ba 2014

30,0

3,50

25,0

3,00

ng/m3

ng/m3

Tuřany

2,50 2,00

20,0 15,0

1,50

10,0

1,00 5,0

0,50 0,00

0,0 Blansko Pb 2007 Pb 2010 Pb 1.2013

Tuřany

Hodonín

Pb 2008 Pb 2011 Pb 3.2013

Kyjov

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Pb 2009 Pb 2012 Pb 2014

60,0

ng/m3

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

46


Koncentrace polétavého prachu a samozřejmě i všech dalších typů škodlivin jsou významně ovlivňovány meteorologickou situací. V průběhu vzorkovacích kampaní během roku 2014 byly meteorologické podmínky následující. Průměrná denní teplota byla na v pondělí 13.10. na začátku odběrové pomocí aktivních vzorkovačů volného ovzduší 15,2°C s maximem 19°C, v úterý 15°C s maximem 20°C, ve středu došlo k drobnému ochlazení s průměrnou denní teplotou 11,7°C a maximem 17°C, ve čtvrtek se teplota zvýšila na průměrnou denní hodnotu 12,8°C s maximem 19°C a v pátek byla teplota 12,8°C s maximem 15°C. Celý odběrový týden byl bez srážek s výjimkou měření v Blansku, kde došlo v noci na pátek k drobnému srážkovému úhrnu. Imisní koncentrace sledovaných těžkých kovů nevykazují žádný statisticky významný rostoucí resp. klesající trend. Případné zvýšení naměřených koncentrací souvisí především se zvýšením koncentrací prachových částic, tzn. koncentrace těžkých kovů vztažené k jednotkovému množství prašných částic jsou víceméně stabilní.

3.3 Pasivní vzorkování volného ovzduší V roce 2014 probíhaly odběry technikou pasivního vzorkování volného ovzduší na celkem sedmi odběrových lokalitách na území Jihomoravského kraje. Výsledky ve formě tabulek jsou v této zprávě uvedeny od 18.12.2013 do 27.8.2014. Pro možnost lepšího posouzení časového průběhu koncentrací škodlivin jsou v grafech zobrazeny výsledky odběrových kampaní již od července 2009. V současné době probíhají ještě odběry a analýzy zbývajících vzorků (srpen až prosinec 2014). Jakmile budou výsledky k dispozici, budou zahrnuty do celkového zhodnocení celoroční kampaně 2014. Tabulka 9: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Blansko 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Blansko

18.12.2013 15.1.2014 1400,7 265,2 192,2 782,2 3039,7 198,8 1304,2 811,8 44,8 83,5 34,1 13,7 18,2 18,5 1,1 18,7 8227,4 579,0 201,0 65,6 4,9 69,6 <0.5 21,4 19,0 20,8 3,7 1,5 2,1 7,6 9223,6

Blansko

15.1.2014 12.2.2014 1499,8 88,9 106,0 712,2 3262,9 91,7 1162,5 567,1 24,6 43,9 34,3 8,8 8,2 7,0 <0.5 7,3 7625,2 686,4 105,1 40,0 3,0 37,2 <0.5 14,4 12,7 14,0 1,4 <0.5 <0.5 <0.5 8539,4

Blansko

12.2.2014 12.3.2014 1144,7 104,9 246,6 1514,4 2938,2 202,9 1038,2 706,6 43,1 65,0 22,0 10,4 12,7 3,7 0,5 3,4 8057,2 532,7 217,4 52,6 4,7 49,6 0,7 16,9 12,4 15,8 2,7 0,4 <0.4745 <0.8417 8963,4

Blansko

12.3.2014 9.4.2014 285,5 10,2 196,4 908,1 1698,0 72,9 683,7 444,9 32,8 53,3 22,1 10,5 13,7 5,7 0,5 5,7 4444,1 255,8 124,0 32,9 5,0 33,9 1,1 14,9 12,2 16,9 3,3 0,8 5,7 <0.8417 4950,4

Blansko

9.4.2014 7.5.2014 262,5 16,1 89,7 477,9 977,0 33,6 388,4 237,2 15,5 27,8 8,7 4,6 4,5 0,8 <0.5 0,6 2544,9 116,8 72,4 16,9 2,5 17,6 0,7 7,7 5,7 5,6 1,0 <0.5 <0.5 <0.5 2791,9

Blansko

7.5.2014 4.6.2014 102,0 3,8 80,1 335,6 784,5 27,8 435,9 262,6 31,8 44,4 25,0 11,2 13,3 2,1 0,3 1,9 2162,3 67,9 53,1 19,4 5,9 19,7 2,0 13,1 13,1 15,0 3,5 0,3 <0.4745 <0.8417 2375,4

Blansko

4.6.2014 2.7.2014 90,9 4,6 81,1 139,1 507,1 12,5 239,8 115,3 6,5 15,3 3,3 3,7 3,4 <0.5 <0.5 <0.5 1222,7 45,5 20,4 5,2 2,5 6,5 <0.5 6,0 6,7 6,3 1,0 <0.5 <0.5 <0.5 1322,7

Blansko

2.7.2014 30.7.2014 94,0 4,0 117,3 205,5 806,0 23,1 419,5 195,2 16,3 26,6 10,3 8,5 7,6 2,3 <0.5 <0.5 1936,2 58,1 23,0 8,4 4,8 8,7 <0.5 9,0 9,5 11,2 2,3 <0.5 <0.5 <0.5 2071,3

Blansko

30.7.2014 27.8.2014 144,8 23,6 99,2 186,4 707,6 34,9 311,6 170,9 9,6 19,3 4,1 3,9 2,2 <0.5 <0.5 <0.5 1718,0 75,4 37,2 10,4 2,0 11,0 <0.5 6,4 4,2 4,8 0,7 <0.5 <0.5 <0.5 1870,1

47


Tabulka 10: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Brno – Tuřany 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Brno - Tuřany

18.12.2013 15.1.2014 466,1 73,1 101,5 1600,3 3372,5 104,1 1483,0 801,7 36,4 100,9 33,0 12,5 12,2 15,5 1,0 15,1 8229,1 421,4 182,9 68,2 5,1 83,7 <0.5 28,0 17,3 18,7 2,2 1,6 0,9 5,2 9064,3

Brno - Tuřany

15.1.2014 12.2.2014 293,7 72,6 213,9 4324,2 7487,5 170,0 2860,3 1503,5 82,9 162,7 65,1 27,3 22,6 37,1 2,9 34,2 17360,7 680,8 249,2 158,0 12,1 116,5 <0.5 44,0 35,3 41,3 4,4 4,5 1,0 10,9 18718,6

Brno - Tuřany

12.2.2014 12.3.2014 566,0 16,6 123,7 1817,7 2950,7 57,3 1356,0 682,7 35,0 87,4 25,1 10,2 7,6 1,8 0,2 1,8 7739,6 413,7 171,4 62,3 6,9 59,8 1,0 25,5 15,8 15,2 1,7 <0.226 <0.4745 <0.8417 8512,9

Brno - Tuřany

12.3.2014 9.4.2014 106,1 5,6 92,6 969,7 1356,5 19,6 758,4 353,0 22,5 58,7 20,2 9,4 7,7 2,6 0,2 2,3 3785,2 171,7 88,2 31,8 6,2 33,1 0,6 19,8 11,5 13,9 1,8 0,3 <0.4745 <0.8417 4164,2

Brno - Tuřany

9.4.2014 7.5.2014 72,7 3,1 47,1 526,6 849,3 10,6 475,6 230,1 12,6 38,4 12,8 6,1 4,2 1,2 <0.1714 1,3 2291,8 83,3 57,1 19,1 3,9 20,5 0,3 12,4 8,2 10,3 1,2 <0.226 <0.4745 <0.8417 2508,1

Brno - Tuřany

7.5.2014 4.6.2014 85,4 3,5 60,7 144,9 496,1 9,4 287,1 143,1 3,7 21,3 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1255,0 68,0 36,7 9,5 1,9 12,3 <0.5 7,0 2,7 4,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1397,9

Brno - Tuřany

4.6.2014 2.7.2014 94,5 3,5 52,9 140,6 456,9 8,6 318,8 162,2 11,3 33,2 5,8 1,6 2,3 <0.5 <0.5 <0.5 1292,2 45,2 15,7 7,0 4,5 8,9 <0.5 9,4 6,9 6,8 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1396,5

Brno - Tuřany

2.7.2014 30.7.2014 40,1 2,4 26,9 101,3 389,6 4,7 218,7 100,3 2,5 12,5 2,2 0,7 0,2 <0.5 <0.5 0,6 902,8 27,3 12,8 4,6 1,4 6,3 <0.5 4,6 2,9 6,0 4,3 0,6 <0.5 <0.5 973,5

Brno - Tuřany

30.7.2014 27.8.2014 113,2 4,9 43,6 122,0 445,7 7,6 237,7 115,0 1,8 12,8 1,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1105,8 51,9 19,3 5,9 1,5 6,3 <0.5 4,4 1,2 <0.5 4,9 <0.5 <0.5 <0.5 1201,4

48


Tabulka 11: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Kyjov 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Kyjov

18.12.2013 15.1.2014 1023,9 99,6 130,8 605,3 2363,2 163,3 957,4 612,6 30,2 58,7 21,3 7,7 9,0 9,7 0,6 9,8 6103,1 552,4 112,8 52,3 3,2 49,5 <0.5 16,6 9,7 12,0 1,6 1,0 0,8 3,8 6918,8

Kyjov

Kyjov

Kyjov

15.1.2014 12.2.2014 1216,5 72,5 125,2 1033,5 4673,1 102,6 1476,2 714,5 43,3 62,4 62,1 15,1 14,2 13,2 1,3 13,4 9639,0 738,1 70,6 54,3 4,4 48,4 <0.5 19,1 20,4 29,3 2,2 <0.5 <0.5 2,5 10628,2

12.2.2014 12.3.2014 505,4 12,8 160,1 1843,0 3062,8 105,0 1256,6 708,0 39,1 80,0 25,9 11,2 12,2 4,6 0,6 4,1 7831,5 464,2 106,3 62,5 6,8 58,0 1,2 20,0 16,1 16,8 2,6 0,6 <0.4745 <0.8417 8586,7

12.3.2014 9.4.2014 204,3 8,0 179,5 1139,6 1775,6 42,8 841,8 458,6 30,4 63,6 24,3 11,3 11,9 6,0 0,7 5,9 4804,3 243,8 70,8 38,1 5,9 39,4 1,1 19,1 17,8 17,7 2,7 0,7 5,9 <0.8417 5267,3

Kyjov

9.4.2014 7.5.2014 177,6 9,7 111,8 733,1 1218,5 19,2 499,7 252,9 13,5 31,1 9,4 4,6 3,5 0,7 <0.5 0,6 3086,0 118,6 34,3 16,9 2,8 19,3 0,5 10,5 6,8 5,9 0,8 <0.5 <0.5 <0.5 3302,4

Kyjov

7.5.2014 4.6.2014 111,8 6,7 98,7 413,4 760,1 12,1 347,4 178,1 9,0 19,4 6,4 2,7 2,6 0,5 <0.1714 0,6 1969,4 68,2 22,8 9,5 2,2 11,8 0,7 6,2 3,8 4,5 0,6 <0.226 <0.4745 <0.8417 2099,7

Kyjov

4.6.2014 2.7.2014 19,7 0,0 3,7 13,8 606,0 12,3 437,2 178,8 4,8 13,4 3,1 3,1 2,1 <0.5 <0.5 <0.5 1298,0 2,0 10,9 5,2 2,4 5,8 <0.5 5,8 4,2 4,6 0,6 <0.5 <0.5 <0.5 1339,5

Kyjov

Kyjov

2.7.2014 30.7.2014 76,9 3,9 59,8 185,9 733,5 18,2 438,3 175,1 5,7 14,0 4,5 3,2 2,2 1,0 <0.5 <0.5 1722,2 41,0 11,8 10,2 2,9 6,5 <0.5 6,0 3,4 3,8 0,6 <0.5 <0.5 <0.5 1808,5

30.7.2014 27.8.2014 183,2 9,9 109,4 216,0 765,1 25,7 366,4 183,0 7,1 15,9 3,7 3,4 2,1 <0.5 <0.5 <0.5 1890,9 71,7 16,4 7,3 2,2 9,3 <0.5 5,4 3,1 4,3 0,7 <0.5 <0.5 <0.5 2011,4

49


Tabulka 12: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Hodonín 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Hodonín

18.12.2013 15.1.2014 734,9 40,5 83,5 527,2 1775,6 69,9 694,2 390,5 16,2 43,7 15,8 5,6 5,2 6,6 0,5 7,0 4417,0 446,3 62,5 32,9 2,4 34,3 <0.5 13,4 6,3 8,8 0,9 0,6 0,5 3,5 5029,2

Hodonín

15.1.2014 12.2.2014 997,6 32,9 75,8 654,3 2925,0 51,6 877,7 369,1 15,5 35,6 32,5 9,3 6,3 6,1 <0.5 6,1 6095,4 645,4 36,8 26,8 2,3 28,1 <0.5 12,5 9,6 14,8 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 6871,8

Hodonín

12.2.2014 12.3.2014 580,4 8,4 89,3 1068,8 1457,9 40,0 512,7 263,6 13,6 32,9 10,3 4,5 4,6 1,3 0,2 1,4 4090,0 398,3 49,9 22,3 2,9 20,9 0,8 10,3 5,0 7,0 0,9 <0.226 <0.4745 <0.8417 4608,3

Hodonín

12.3.2014 9.4.2014 157,4 5,6 90,3 660,5 907,8 31,7 368,2 214,7 14,4 28,7 12,2 5,4 5,7 2,4 0,3 2,4 2507,8 189,0 32,7 16,2 2,7 17,0 0,6 9,8 7,0 8,6 1,1 0,3 2,4 <0.8417 2795,4

Hodonín

9.4.2014 7.5.2014 118,9 4,9 64,8 402,4 599,4 11,6 220,7 113,2 6,7 15,5 4,0 2,4 2,0 0,5 <0.5 0,3 1567,2 91,4 27,7 7,8 1,7 8,8 0,4 5,8 2,7 3,1 0,5 <0.5 <0.5 <0.5 1717,1

Hodonín

7.5.2014 4.6.2014 88,4 3,6 56,2 265,7 458,3 15,1 188,1 102,4 5,3 10,5 3,4 1,6 1,5 0,3 <0.1714 <0.2817 1200,6 52,4 13,9 6,2 1,2 6,7 0,2 4,2 2,3 2,5 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 1290,2

Hodonín

4.6.2014 2.7.2014 56,3 3,1 52,2 109,5 296,2 7,8 164,5 81,4 5,0 11,1 3,1 2,7 2,5 <0.5 <0.5 <0.5 795,4 32,7 12,5 3,9 1,9 4,3 <0.5 4,9 3,7 4,3 0,9 <0.5 <0.5 <0.5 864,6

Hodonín

2.7.2014 30.7.2014 49,1 3,3 70,7 131,2 381,3 15,9 184,5 84,3 2,6 6,8 2,1 1,3 0,8 <0.5 <0.5 <0.5 933,8 46,3 11,1 6,1 1,2 3,7 <0.5 3,1 2,0 3,5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1010,8

Hodonín

30.7.2014 27.8.2014 105,7 14,0 71,7 130,5 365,7 13,0 155,0 82,3 1,8 5,8 1,3 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 946,7 56,4 12,6 3,4 0,9 3,4 <0.5 2,8 <0.5 1,1 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1027,2

50


Tabulka 13: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Brno – Kotlářská 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská

18.12.2013 15.1.2014 1658,6 266,9 216,9 634,8 2177,4 147,0 766,8 507,3 28,0 50,6 28,3 9,3 13,2 13,8 0,9 17,2 6537,1 549,3 85,4 35,5 3,7 41,3 <0.5 13,1 12,4 17,1 2,6 1,4 2,0 9,3 7310,1

15.1.2014 12.2.2014 1702,8 78,5 164,5 760,7 3092,8 100,1 933,3 490,5 28,9 44,5 47,5 11,0 13,0 11,6 1,6 12,7 7493,9 664,3 50,5 29,6 3,7 32,6 <0.5 14,2 19,3 24,6 2,7 0,8 1,1 3,4 8340,6

12.2.2014 12.3.2014 715,8 33,2 224,9 1474,8 2634,0 140,0 828,2 586,3 39,4 66,6 30,1 12,7 16,9 8,4 0,8 9,2 6821,5 458,1 111,1 43,1 6,7 46,6 1,8 16,9 18,1 23,6 3,5 1,2 0,6 <0.8417 7552,8

12.3.2014 9.4.2014 620,0 25,8 174,4 1070,2 1773,4 83,0 586,3 415,7 31,9 54,6 27,5 13,0 17,4 7,8 0,8 8,9 4910,9 282,9 66,4 29,0 6,5 33,1 1,2 15,9 15,0 22,8 4,4 1,0 8,9 <0.8417 5398,1

9.4.2014 7.5.2014 341,0 9,7 86,8 497,3 956,5 43,2 347,6 252,2 16,6 30,9 12,7 5,9 6,5 1,4 0,2 1,6 2610,0 120,9 36,4 16,2 3,8 19,4 0,6 8,6 8,4 9,6 1,5 0,3 <0.5 <0.5 2835,6

7.5.2014 4.6.2014 240,3 11,1 76,9 386,7 780,2 39,1 277,8 203,8 13,9 21,5 9,5 4,4 5,6 1,0 <0.1714 1,3 2072,9 80,0 16,8 11,8 2,8 13,9 0,7 6,6 4,7 7,3 1,6 <0.226 <0.4745 <0.8417 2219,1

4.6.2014 2.7.2014 213,6 11,0 67,3 156,2 564,9 27,1 227,8 167,6 9,1 16,1 7,6 3,8 4,3 1,6 <0.5 <0.5 1478,0 64,2 13,3 9,2 2,0 11,6 <0.5 5,7 4,7 7,2 1,4 <0.5 <0.5 <0.5 1597,4

2.7.2014 30.7.2014 126,8 9,2 100,9 231,8 882,3 30,7 370,3 248,0 15,2 22,7 11,3 7,2 6,7 3,8 <0.5 <0.5 2066,9 70,4 13,7 13,1 3,7 12,4 <0.5 8,4 9,4 10,7 1,9 <0.5 <0.5 <0.5 2210,6

30.7.2014 27.8.2014 250,2 18,2 81,4 167,5 610,9 28,2 194,1 137,2 5,6 10,7 2,6 2,5 2,1 <0.5 <0.5 <0.5 1511,1 84,2 11,6 7,1 1,2 8,5 <0.5 3,8 3,5 3,9 0,5 <0.5 <0.5 <0.5 1635,4

51


Tabulka 14: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Brno – Líšeň 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Brno - Líšeň

18.12.2013 15.1.2014 487,6 35,7 74,0 965,1 1790,8 54,3 738,4 395,1 17,0 45,9 18,4 7,0 6,9 9,0 0,4 9,1 4654,6 361,9 81,3 32,5 2,7 37,3 <0.5 12,8 9,2 10,9 1,3 1,0 0,5 3,2 5209,2

Brno - Líšeň

15.1.2014 12.2.2014 302,9 3,9 29,9 1077,9 2185,7 45,7 835,4 415,2 20,2 45,4 18,2 7,8 8,0 10,0 0,9 9,5 5016,6 112,4 77,8 35,9 2,8 30,2 <0.5 12,5 10,2 11,9 1,5 1,2 0,5 2,8 5316,5

Brno - Líšeň

12.2.2014 12.3.2014 436,7 6,6 64,4 895,3 1257,9 24,9 511,0 245,7 10,3 28,8 6,4 3,1 2,3 0,5 <0.1714 0,5 3494,3 306,7 52,0 20,1 2,3 19,5 0,4 8,9 4,1 4,6 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 3912,7

Brno - Líšeň

12.3.2014 9.4.2014 132,1 3,7 48,8 505,2 673,9 24,7 319,3 157,1 9,5 22,8 8,6 3,9 3,7 0,9 <0.1714 0,8 1915,1 142,4 39,5 12,2 2,4 12,6 0,3 8,1 5,4 6,4 0,9 <0.226 <0.4745 <0.8417 2145,2

Brno - Líšeň

9.4.2014 7.5.2014 92,8 2,3 27,7 272,6 403,8 7,9 174,6 89,2 5,7 13,6 5,3 2,7 2,0 0,7 <0.1714 0,6 1101,5 61,6 18,5 7,2 1,3 8,1 <0.1848 4,5 3,6 4,1 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 1210,3

Brno - Líšeň

7.5.2014 4.6.2014 83,5 2,2 36,6 106,6 319,5 7,1 175,5 88,2 1,7 9,4 1,0 0,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 831,8 53,4 17,1 5,3 1,0 4,9 <0.5 3,5 <0.5 0,8 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 917,7

Brno - Líšeň

4.6.2014 2.7.2014 65,8 1,8 33,7 93,2 262,7 6,3 153,8 72,3 0,8 8,3 1,0 0,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 700,2 33,7 12,9 2,8 1,1 3,4 <0.5 3,6 0,6 1,1 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 759,4

Brno - Líšeň

2.7.2014 30.7.2014 47,5 1,4 26,4 78,1 223,5 4,9 143,3 60,2 <0.5 5,1 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 590,3 32,0 7,5 1,9 1,0 2,4 <0.5 2,3 <0.5 0,8 0,5 <0.5 <0.5 <0.5 638,7

Brno - Líšeň

30.7.2014 27.8.2014 70,5 2,5 27,6 71,7 208,7 4,1 84,6 42,1 0,5 4,8 0,7 0,3 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 517,9 37,8 8,2 1,8 <0.5 2,3 <0.5 1,9 0,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 570,7

52


Tabulka 15: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Sedlec – Mikulov 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Sedlec

18.12.2013 15.1.2014 575,4 88,0 74,9 1340,5 2828,2 26,1 1299,3 653,1 23,3 95,2 32,5 12,7 10,2 17,5 0,8 16,2 7094,0 418,5 130,4 55,2 3,9 73,7 <0.5 27,8 17,8 19,9 1,9 1,7 0,6 5,6 7851,0

Sedlec

15.1.2014 12.2.2014 199,7 13,7 62,7 1288,3 2589,8 33,0 1068,1 460,0 17,8 63,0 22,2 8,2 6,1 10,3 0,8 9,3 5852,9 383,5 83,8 42,3 3,3 44,0 <0.5 19,4 11,0 12,7 1,2 0,8 <0.5 3,0 6458,0

Sedlec

12.2.2014 12.3.2014 305,3 3,2 38,6 824,0 1264,2 12,5 588,9 247,4 8,0 34,5 6,5 2,7 1,4 0,4 <0.1714 0,3 3337,8 256,4 53,5 21,8 2,0 24,3 0,4 13,4 3,7 4,1 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 3717,5

Sedlec

12.3.2014 9.4.2014 64,0 2,3 16,9 493,6 668,2 8,1 370,2 151,7 8,0 28,1 9,4 4,3 2,6 0,9 <0.1714 0,7 1829,0 91,4 33,1 13,7 2,1 14,8 0,3 10,5 5,8 6,3 0,8 <0.226 <0.4745 <0.8417 2007,7

Sedlec

9.4.2014 7.5.2014 58,3 1,3 10,3 184,2 240,2 4,3 108,8 42,2 1,8 7,2 2,2 1,4 <0.5819 0,2 <0.1714 <0.2817 662,4 41,7 10,2 3,2 0,7 3,8 <0.1848 2,9 1,3 2,7 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 728,9

Sedlec

7.5.2014 4.6.2014 30,6 0,7 6,3 46,8 159,0 4,0 82,6 33,9 <0.5 2,5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 366,4 21,6 9,1 2,0 <0.5 2,2 <0.5 1,2 <0.5 1,5 0,4 <0.5 <0.5 <0.5 404,3

Sedlec

4.6.2014 2.7.2014 46,5 0,8 9,8 40,6 95,2 2,3 42,1 15,1 <0.5 1,4 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 253,9 23,9 4,7 0,6 <0.5 <0.5 <0.5 0,7 <0.5 1,0 0,5 <0.5 <0.5 <0.5 285,2

Sedlec

2.7.2014 30.7.2014 45,9 0,7 9,8 41,1 104,8 1,4 52,3 17,0 <0.5 2,3 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 275,2 23,1 4,6 0,9 <0.5 <0.5 <0.5 1,2 <0.5 1,9 0,5 <0.5 <0.5 <0.5 307,3

Sedlec

30.7.2014 27.8.2014 48,9 1,0 8,7 40,9 120,2 1,7 51,6 23,7 0,4 3,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 300,8 28,9 7,4 1,5 0,9 1,3 <0.5 2,0 <0.5 0,6 0,5 <0.5 <0.5 <0.5 343,9

53


Tabulka 16: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Košetice 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Košetice

18.12.2013 15.1.2014 640,1 52,9 56,3 418,5 1432,8 26,7 577,6 304,5 16,5 40,9 18,3 6,6 5,9 8,2 0,6 7,8 3614,0 288,3 115,2 33,1 1,7 30,2 <0.5 10,3 8,8 9,5 1,4 0,7 0,3 2,9 4116,4

Košetice

15.1.2014 12.2.2014 653,7 24,2 67,2 983,5 4359,4 33,2 1498,1 471,5 20,8 58,6 40,4 9,1 6,9 8,0 <0.5 7,7 8242,4 637,1 99,7 31,3 2,8 40,2 <0.5 22,4 16,9 21,6 1,0 <0.5 <0.5 <0.5 9115,4

Košetice

12.2.2014 12.3.2014 279,3 5,6 37,0 804,1 1363,4 16,9 479,4 226,7 8,3 23,7 5,5 2,3 1,5 0,6 <0.1714 0,5 3254,7 227,1 71,1 20,6 1,4 18,0 0,3 7,2 3,2 3,7 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 3607,2

Košetice

12.3.2014 9.4.2014 47,1 2,5 15,1 358,1 739,8 6,7 319,6 154,5 7,3 20,5 4,9 2,5 1,4 0,5 <0.1714 0,5 1681,0 68,5 50,9 14,8 1,2 12,8 <0.1848 6,2 3,7 3,7 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 1842,9

Košetice

9.4.2014 7.5.2014 80,9 2,7 17,1 283,1 507,5 6,2 193,3 99,5 4,8 13,1 2,4 1,2 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1212,1 71,8 38,6 9,3 0,9 8,3 <0.5 3,7 1,6 2,0 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 1348,3

Košetice

7.5.2014 4.6.2014 29,8 0,9 6,8 120,9 221,7 2,7 92,4 45,5 2,1 6,0 1,4 0,6 <0.5819 <0.1661 <0.1714 <0.2817 530,7 31,4 15,7 3,8 0,4 4,1 0,2 1,9 0,9 1,8 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 590,9

Košetice

4.6.2014 2.7.2014 31,0 0,8 6,5 31,5 84,7 2,6 33,3 15,1 0,3 1,7 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 207,6 20,4 6,1 0,9 0,2 1,5 <0.5 1,2 <0.5 1,0 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 238,9

Košetice

2.7.2014 30.7.2014 22,0 0,7 4,1 31,5 90,1 3,1 39,6 17,0 0,4 2,1 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 210,6 19,6 6,2 1,0 0,2 1,4 <0.5 1,1 <0.5 1,2 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 241,2

Košetice

30.7.2014 27.8.2014 45,7 1,6 7,7 38,0 96,8 3,0 37,7 18,3 <0.5 1,6 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 250,5 29,7 6,9 1,0 <0.5 1,2 <0.5 0,9 <0.5 0,4 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 290,6

54


Tabulka 17: Koncentrace PAHs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Praha – Libuš 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 19.12.2013 – 28.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 29 PAHs

Praha - Libuš

19.12.2013 16.1.2014 983,5 82,6 117,4 635,6 2049,6 101,4 724,2 450,0 22,6 44,4 11,1 4,3 4,7 4,7 0,4 4,6 5241,3 439,8 180,2 48,0 2,4 35,3 <0.5 8,8 6,6 6,0 0,9 0,5 0,3 1,7 5971,9

Praha - Libuš

16.1.2014 13.2.2014 988,5 23,6 88,4 727,8 3050,2 59,3 842,6 362,5 16,0 31,0 31,0 7,8 4,7 3,9 <0.5 3,7 6241,0 621,7 97,6 28,3 1,7 25,7 <0.5 8,6 9,0 7,9 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 7041,5

Praha - Libuš

13.2.2014 13.3.2014 1098,9 84,3 129,2 1321,7 2140,6 75,7 683,7 390,5 17,7 40,4 7,8 4,1 4,1 1,3 <0.1714 1,2 6001,0 450,4 135,6 34,2 2,2 29,5 0,5 9,0 5,9 5,6 0,6 <0.226 <0.4745 <0.8417 6674,6

Praha - Libuš

13.3.2014 10.4.2014 132,8 7,3 60,8 659,1 1256,1 29,1 578,9 312,8 13,2 36,2 9,4 4,7 3,5 1,9 <0.1714 1,9 3107,6 144,0 86,0 25,6 2,5 22,6 0,2 9,1 5,8 6,4 0,8 <0.226 1,9 <0.8417 3412,4

Praha - Libuš

10.4.2014 8.5.2014 97,6 5,4 50,2 442,6 850,4 14,1 335,9 179,9 8,5 21,8 5,5 2,6 1,9 0,5 <0.5 0,4 2017,3 105,6 100,2 14,8 1,7 13,5 0,3 6,3 3,2 3,9 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 2266,8

Praha - Libuš

9.5.2014 5.6.2014 36,3 2,0 34,2 224,8 439,7 5,9 183,6 90,5 3,4 9,5 1,9 0,9 0,6 <0.1661 <0.1714 <0.2817 1033,4 44,6 26,1 6,4 0,7 6,6 <0.1848 3,0 1,5 1,6 <0.489 <0.226 <0.4745 <0.8417 1123,9

Praha - Libuš

5.6.2014 3.7.2014 29,5 1,5 22,1 68,7 243,8 6,2 141,0 62,1 2,0 7,1 1,3 1,2 1,1 <0.5 <0.5 <0.5 587,5 23,4 15,2 3,1 0,7 3,7 <0.5 3,1 1,9 2,6 0,3 <0.5 <0.5 <0.5 641,4

Praha - Libuš

3.7.2014 31.7.2014 45,5 2,5 44,5 119,0 357,7 10,0 174,8 71,4 1,1 4,8 0,7 0,7 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 832,8 45,0 12,1 2,4 0,7 2,8 <0.5 2,1 0,8 1,3 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 899,8

Praha - Libuš

31.7.2014 28.8.2014 124,0 9,7 30,6 81,7 243,9 7,8 102,5 52,8 1,2 4,9 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 659,1 69,7 12,7 3,6 0,2 3,6 <0.5 2,1 <0.5 0,7 <0.5 <0.5 <0.5 <0.5 751,7

Tabulka 18: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Blansko 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Blansko

18.12.2013 15.1.2014 1,64 0,77 0,87 0,22 1,35 0,76 0,60 6,22 1,33 <0.26 1,99 <0.41 3,32 0,47 14,77 <0.22 <0.19 0,93 0,98 17,15 4,58 19,88

Blansko

15.1.2014 12.2.2014 0,93 0,55 0,47 0,12 0,53 0,30 0,17 3,06 0,68 0,07 0,63 0,09 1,48 0,13 4,05 0,03 0,04 0,24 0,24 4,73 2,55 8,18

Blansko

12.2.2014 12.3.2014 1,05 0,62 0,54 0,14 0,67 0,37 0,24 3,63 0,88 0,06 1,02 0,06 2,02 0,17 5,37 0,07 0,12 0,55 0,62 6,90 2,08 9,32

Blansko

12.3.2014 9.4.2014 1,11 0,82 0,92 0,23 1,34 0,85 0,70 5,97 0,79 0,05 1,54 0,07 2,46 0,15 3,76 0,07 0,08 0,73 0,93 5,71 1,79 9,79

Blansko

9.4.2014 7.5.2014 2,27 1,21 0,69 0,19 0,75 0,42 0,25 5,78 1,17 0,09 1,32 0,06 2,64 0,16 4,03 0,06 0,07 0,75 0,87 5,93 1,38 9,50

Blansko

7.5.2014 4.6.2014 1,86 1,07 0,92 0,22 1,08 0,65 0,37 6,17 1,08 0,09 1,56 0,07 2,81 0,19 5,83 0,36 0,67 0,60 0,51 8,16 0,86 8,09

Blansko

4.6.2014 2.7.2014 1,88 1,15 1,21 0,26 1,38 0,74 0,36 6,99 1,13 0,10 2,33 0,08 3,63 0,20 4,15 0,14 0,23 1,55 2,58 8,84 1,10 8,30

Blansko

2.7.2014 30.7.2014 2,66 1,64 1,81 0,39 2,18 1,27 0,55 10,50 3,02 0,20 3,38 0,24 6,84 0,34 8,91 0,20 0,38 2,40 3,74 15,98 1,15 9,81

Blansko

30.7.2014 27.8.2014 2,54 1,39 1,67 0,34 2,04 1,12 0,52 9,61 2,45 0,21 3,59 0,16 6,42 0,37 11,60 0,19 0,27 2,62 3,83 18,89 1,02 11,23

55


Tabulka 19: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Brno – Tuřany 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Brno - Tuřany

18.12.2013 15.1.2014 1,96 0,86 0,64 0,17 0,82 0,47 0,30 5,22 1,38 0,10 1,34 0,08 2,90 0,41 23,03 0,08 0,15 0,90 1,05 25,62 3,47 19,58

Brno - Tuřany

15.1.2014 12.2.2014 2,45 1,20 0,79 0,24 0,93 0,56 0,35 6,52 1,55 0,16 1,48 0,13 3,32 0,35 15,73 0,09 0,17 0,64 0,77 17,75 5,24 20,39

Brno - Tuřany

12.2.2014 12.3.2014 2,61 1,29 0,83 0,22 1,09 0,67 0,40 7,11 1,55 0,09 1,30 0,06 3,00 0,35 14,87 0,25 0,45 0,63 0,61 17,16 2,63 17,13

Brno - Tuřany

12.3.2014 9.4.2014 2,51 1,47 1,05 0,29 1,41 0,88 0,52 8,13 1,21 0,09 1,91 0,08 3,28 0,28 10,16 0,28 0,54 0,83 0,83 12,92 1,86 15,46

Brno - Tuřany

9.4.2014 7.5.2014 3,74 1,79 1,24 0,32 1,67 0,98 0,68 10,43 2,35 0,20 2,11 0,10 4,75 0,39 15,43 0,42 0,73 1,11 1,11 19,18 1,60 16,92

Brno - Tuřany

7.5.2014 4.6.2014 5,61 2,29 1,39 0,33 1,71 0,96 0,51 12,80 2,95 0,19 3,51 0,18 6,82 0,54 26,19 0,17 0,24 2,16 2,80 32,10 1,36 14,62

Brno - Tuřany

4.6.2014 2.7.2014 4,87 2,01 1,48 0,31 1,86 1,03 0,54 12,09 2,09 0,15 3,03 0,16 5,43 0,36 11,04 0,15 0,22 1,74 2,47 15,97 1,45 14,23

Brno - Tuřany

2.7.2014 30.7.2014 4,64 2,13 2,02 0,49 2,70 1,61 0,78 14,37 5,25 0,34 4,09 0,48 10,17 0,63 28,99 0,25 0,41 3,15 4,67 38,10 1,13 12,44

Brno - Tuřany

30.7.2014 27.8.2014 4,35 1,90 1,78 0,39 2,38 1,34 0,70 12,83 3,35 0,29 3,88 0,28 7,79 0,77 38,20 0,25 0,37 3,50 5,41 48,49 1,10 13,98

Tabulka 20: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Kyjov 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Kyjov

18.12.2013 15.1.2014 2,06 0,72 0,47 <0.15 0,70 0,39 0,26 4,59 0,74 <0.26 1,59 <0.41 2,33 0,34 14,67 <0.22 0,40 1,15 1,90 18,46 3,27 32,30

Kyjov

Kyjov

Kyjov

15.1.2014 12.2.2014 1,36 0,63 0,34 0,11 0,37 0,22 0,13 3,16 0,67 0,05 0,86 0,06 1,64 0,19 7,36 0,04 0,07 0,43 0,61 8,70 2,71 11,41

12.2.2014 12.3.2014 1,69 0,75 0,53 0,16 0,79 0,41 0,37 4,70 0,89 0,07 1,05 0,06 2,08 0,27 9,14 0,13 0,34 0,88 1,25 12,01 2,24 12,96

12.3.2014 9.4.2014 1,79 0,88 0,71 0,19 0,80 0,46 0,34 5,16 1,11 0,07 1,85 0,08 3,10 0,31 13,25 0,09 0,34 1,24 9,41 24,62 1,76 14,79

Kyjov

9.4.2014 7.5.2014 1,76 0,84 0,58 0,15 0,65 0,36 0,20 4,53 1,37 0,11 1,36 0,05 2,89 0,29 11,46 0,09 0,13 1,24 2,12 15,34 1,35 17,24

Kyjov

7.5.2014 4.6.2014 1,89 1,01 0,77 0,19 0,92 0,57 0,31 5,65 1,07 0,08 1,68 0,07 2,89 0,34 14,05 0,54 1,10 0,71 0,64 17,38 1,06 17,35

Kyjov

4.6.2014 2.7.2014 3,20 1,34 1,03 0,21 1,24 0,66 0,36 8,05 1,37 0,14 2,29 0,14 3,93 0,34 10,69 0,20 0,46 1,78 3,49 16,96 1,10 23,38

Kyjov

Kyjov

2.7.2014 30.7.2014 4,29 1,93 1,56 0,35 1,89 1,11 0,55 11,67 2,19 0,22 2,87 0,11 5,38 0,59 23,77 0,37 0,87 3,31 6,50 35,41 0,94 22,33

30.7.2014 27.8.2014 4,26 1,77 1,25 0,25 1,40 0,79 0,36 10,09 2,18 0,20 3,16 0,15 5,69 0,70 33,42 0,27 0,47 3,95 7,65 46,45 1,02 18,27

56


Tabulka 21: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Hodonín 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Hodonín

18.12.2013 15.1.2014 1,26 0,55 0,42 <0.15 0,68 0,44 0,36 3,71 0,81 <0.26 1,00 <0.41 1,81 0,21 10,52 <0.22 <0.19 0,64 0,84 12,20 3,03 11,51

Hodonín

15.1.2014 12.2.2014 1,42 0,69 0,47 0,14 0,67 0,47 0,29 4,15 0,67 0,06 0,54 0,04 1,31 0,15 5,77 0,03 0,04 0,26 0,28 6,53 2,69 8,89

Hodonín

12.2.2014 12.3.2014 1,42 0,59 0,51 0,14 0,63 0,38 0,24 3,90 0,74 <0.05 0,59 0,06 1,39 0,15 5,99 <0.04 0,12 0,41 0,88 7,56 1,62 7,06

Hodonín

12.3.2014 9.4.2014 1,75 0,80 0,62 0,19 1,00 0,63 0,51 5,50 0,93 0,06 1,28 0,09 2,35 0,19 8,86 0,05 0,07 0,72 0,90 10,79 1,66 8,26

Hodonín

9.4.2014 7.5.2014 1,84 0,89 0,60 0,16 0,76 0,41 0,26 4,93 1,08 0,10 0,94 <0.04 2,11 0,23 8,40 0,05 0,06 0,80 0,87 10,40 1,07 7,98

Hodonín

7.5.2014 4.6.2014 1,28 0,79 0,82 0,20 1,16 0,70 0,41 5,35 0,80 0,06 1,24 0,04 2,13 0,24 10,30 0,27 0,50 0,56 0,44 12,30 0,80 6,12

Hodonín

4.6.2014 2.7.2014 1,86 0,99 1,34 0,27 2,57 1,52 1,45 10,01 1,30 0,13 1,96 0,12 3,50 0,32 12,18 0,09 0,14 1,35 1,51 15,58 0,95 6,33

Hodonín

2.7.2014 30.7.2014 3,35 1,70 1,73 0,38 2,48 1,37 0,77 11,77 2,33 0,18 3,39 0,08 5,97 0,56 21,32 0,16 0,21 2,25 2,48 26,97 1,14 8,56

Hodonín

30.7.2014 27.8.2014 2,68 1,38 1,38 0,29 1,81 1,01 0,47 9,01 2,14 0,17 3,05 0,14 5,50 0,60 26,16 0,14 0,17 2,48 2,88 32,42 1,12 9,51

Tabulka 22: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Brno – Kotlářská 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská Brno-Kotlářská

18.12.2013 15.1.2014 6,40 1,25 0,51 <0.15 0,57 0,34 0,26 9,34 0,83 <0.26 2,02 <0.41 2,85 0,54 10,40 <0.22 <0.19 1,19 1,29 13,42 3,42 14,96

15.1.2014 12.2.2014 3,70 1,07 0,64 0,19 0,97 0,65 0,51 7,72 0,58 0,05 0,94 <0.03 1,56 0,35 5,18 0,06 0,08 0,56 0,55 6,78 2,78 8,88

12.2.2014 12.3.2014 13,52 2,39 0,77 0,23 0,98 0,64 0,61 19,13 0,83 <0.05 1,39 <0.04 2,22 0,40 6,54 0,11 0,22 0,99 1,35 9,60 2,24 9,34

12.3.2014 9.4.2014 12,27 2,46 0,80 <0.02 0,83 0,47 0,36 17,18 0,86 0,06 1,84 <0.04 2,75 0,36 4,41 0,08 0,14 0,89 1,60 7,48 1,74 9,69

9.4.2014 7.5.2014 12,46 2,47 0,84 0,24 0,89 0,53 0,38 17,80 1,07 0,07 1,60 <0.04 2,74 0,39 5,01 0,09 0,13 1,16 1,54 8,32 1,04 8,81

7.5.2014 4.6.2014 9,96 2,27 1,06 0,27 1,43 1,23 0,96 17,19 0,79 0,06 1,45 0,06 2,36 0,44 5,41 0,37 0,57 0,52 0,38 7,70 0,76 6,45

4.6.2014 2.7.2014 16,30 3,24 1,31 0,29 1,43 0,84 0,60 24,00 1,06 0,10 2,53 <0.06 3,69 0,52 4,57 0,12 0,22 1,45 1,63 8,50 1,18 8,09

2.7.2014 30.7.2014 19,76 4,13 1,94 0,44 2,01 1,13 0,62 30,03 3,00 0,20 4,42 0,17 7,79 1,06 11,46 0,26 0,36 2,90 3,42 19,47 1,35 9,99

30.7.2014 27.8.2014 11,63 2,42 1,39 0,31 1,63 0,93 0,69 19,00 1,89 0,15 3,47 0,13 5,63 0,90 10,76 0,18 0,22 2,64 2,95 17,65 0,99 8,66

57


Tabulka 23: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Brno – Líšeň 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Brno - Líšeň

18.12.2013 15.1.2014 1,31 0,63 0,64 0,14 0,94 0,47 0,29 4,41 0,71 0,04 0,68 0,09 1,52 0,19 8,20 0,03 0,05 0,31 0,34 9,11 2,60 10,65

Brno - Líšeň

15.1.2014 12.2.2014 0,78 0,41 0,28 0,09 0,34 0,21 0,12 2,23 0,62 0,06 0,50 0,05 1,24 0,11 4,75 0,03 0,04 0,22 0,24 5,39 2,53 7,97

Brno - Líšeň

12.2.2014 12.3.2014 0,75 0,41 0,28 0,08 0,37 0,24 0,14 2,25 0,72 0,04 0,57 <0.05 1,33 0,12 4,52 0,08 0,14 0,20 0,18 5,25 1,63 8,43

Brno - Líšeň

12.3.2014 9.4.2014 0,88 0,47 0,43 0,12 0,62 0,43 0,31 3,25 0,69 0,05 0,92 <0.05 1,65 0,10 3,07 0,10 0,26 0,26 0,31 4,09 1,32 7,60

Brno - Líšeň

9.4.2014 7.5.2014 1,25 0,57 0,27 0,08 0,29 0,19 0,13 2,76 1,15 0,08 1,02 0,06 2,31 0,26 3,67 0,15 0,32 0,36 0,40 5,15 1,25 8,34

Brno - Líšeň

7.5.2014 4.6.2014 1,97 0,91 0,57 0,14 0,54 0,35 0,18 4,64 1,48 0,07 1,83 <0.06 3,38 0,20 7,91 0,06 0,10 0,72 0,92 9,91 1,32 8,79

Brno - Líšeň

4.6.2014 2.7.2014 1,17 0,62 0,50 0,10 0,60 0,33 0,17 3,48 1,21 0,06 1,55 0,08 2,90 0,12 3,61 0,05 0,07 0,61 0,79 5,25 1,19 8,17

Brno - Líšeň

2.7.2014 30.7.2014 1,58 0,90 0,70 0,16 0,80 0,45 0,21 4,79 2,37 0,19 2,00 0,24 4,81 0,24 8,35 0,09 0,16 1,00 1,34 11,17 0,89 7,48

Brno - Líšeň

30.7.2014 27.8.2014 1,12 0,61 0,81 0,15 1,49 0,89 0,61 5,68 1,55 <0.04 1,59 <0.06 3,15 0,18 7,54 0,07 0,11 0,76 0,98 9,62 0,64 6,87

Tabulka 24: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Sedlec – Mikulov 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Sedlec

18.12.2013 15.1.2014 1,10 0,66 0,39 0,11 0,43 0,26 0,15 3,10 1,23 0,09 1,40 0,10 2,82 0,33 22,31 0,06 0,09 0,68 0,83 24,29 3,90 17,97

Sedlec

15.1.2014 12.2.2014 0,99 0,58 0,31 0,12 0,31 0,20 0,10 2,60 0,95 0,10 0,78 0,05 1,88 0,20 10,88 0,04 0,06 0,37 0,44 11,99 2,91 10,00

Sedlec

12.2.2014 12.3.2014 0,88 0,54 0,31 0,09 0,31 0,19 0,10 2,41 1,03 0,11 0,95 0,05 2,14 0,19 11,15 0,13 0,23 0,41 0,40 12,49 1,86 10,19

Sedlec

12.3.2014 9.4.2014 1,07 0,77 0,56 0,15 0,53 0,32 0,17 3,56 1,19 0,09 2,43 0,08 3,80 0,25 13,21 0,24 0,51 0,47 0,46 15,13 1,52 13,59

Sedlec

9.4.2014 7.5.2014 0,59 0,34 0,24 0,06 0,24 0,13 0,07 1,66 0,80 0,07 0,83 <0.05 1,70 0,16 8,65 0,11 0,24 0,35 0,36 9,87 0,66 6,64

Sedlec

7.5.2014 4.6.2014 1,26 0,71 0,47 0,10 0,46 0,27 0,12 3,39 2,54 0,20 3,07 0,42 6,23 0,32 22,31 0,12 0,25 0,98 1,31 25,27 1,03 9,19

Sedlec

4.6.2014 2.7.2014 1,14 0,63 0,54 0,11 0,56 0,33 0,16 3,46 2,28 0,15 2,67 0,20 5,30 0,24 13,95 0,09 0,17 0,96 1,28 16,69 1,49 11,12

Sedlec

2.7.2014 30.7.2014 1,12 0,60 0,53 0,15 0,52 0,43 0,12 3,47 2,75 0,23 2,51 0,41 5,90 0,31 20,94 0,16 0,30 1,12 1,64 24,47 0,86 7,14

Sedlec

30.7.2014 27.8.2014 1,22 0,65 0,60 0,11 0,61 0,38 0,14 3,70 2,78 0,24 3,17 0,31 6,50 0,46 35,71 0,15 0,40 1,69 2,72 41,12 0,90 10,57

58


Tabulka 25: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Košetice 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 18.12.2013 – 27.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Košetice

18.12.2013 15.1.2014 0,58 0,35 <0.26 <0.15 0,25 <0.21 <0.12 1,17 1,03 <0.26 1,65 <0.41 2,68 0,13 6,12 <0.22 <0.19 0,48 0,45 7,18 4,02 22,41

Košetice

15.1.2014 12.2.2014 1,17 0,78 0,45 0,15 0,40 0,24 0,14 3,33 1,36 0,14 1,21 0,06 2,77 0,19 6,35 0,04 0,04 0,37 0,34 7,32 3,98 17,79

Košetice

12.2.2014 12.3.2014 0,55 0,35 0,25 0,07 0,20 0,13 0,07 1,62 0,81 <0.05 0,76 <0.04 1,58 0,11 4,11 0,06 0,07 0,31 0,27 4,93 1,69 9,51

Košetice

12.3.2014 9.4.2014 0,60 0,45 0,35 0,09 0,32 0,17 0,09 2,07 0,96 <0.05 1,53 0,06 2,54 0,11 4,95 0,05 0,04 0,38 0,33 5,86 1,63 12,85

Košetice

9.4.2014 7.5.2014 0,50 0,33 0,27 0,06 0,23 0,13 0,08 1,60 0,81 0,06 0,83 <0.04 1,70 0,10 3,86 <0.04 <0.03 0,42 0,44 4,83 0,80 8,13

Košetice

7.5.2014 4.6.2014 0,48 0,37 0,30 0,07 0,34 0,20 0,11 1,86 0,77 0,05 1,13 0,06 2,01 0,09 4,08 0,14 0,23 0,44 0,39 5,38 0,80 7,90

Košetice

4.6.2014 2.7.2014 0,50 0,33 0,33 0,06 0,31 0,19 0,08 1,80 0,96 0,07 1,33 0,08 2,44 0,07 3,22 <0.05 0,05 0,54 0,58 4,47 0,82 10,34

Košetice

Košetice

2.7.2014 30.7.2014 0,83 0,57 0,49 0,11 0,47 0,26 0,13 2,86 2,15 0,14 2,26 0,08 4,62 0,15 5,77 0,06 0,08 0,85 0,97 7,87 1,24 16,15

30.7.2014 27.8.2014 0,57 0,47 0,40 0,12 0,37 0,21 0,08 2,21 1,84 0,08 2,27 0,07 4,27 0,15 7,69 0,06 0,06 0,87 0,99 9,82 1,00 14,40

Tabulka 26: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích ovzduší získaných pasivním vzorkováním na lokalitě Praha – Libuš 2013–2014 [ng/PUF disk] (odběrové kampaně 19.12.2013 – 28.8.2014). Odběrová lokalita Doba odběru - začátek Doba odběru - konec PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Suma PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Suma HCH o.p'-DDE p.p'-DDE o.p'-DDD p.p'-DDD o.p'-DDT p.p'-DDT Suma DDT PeCB HCB

Praha - Libuš

19.12.2013 16.1.2014 0,66 0,32 0,32 <0.15 0,39 0,22 0,14 2,05 0,55 <0.26 0,96 <0.41 1,51 <0.13 2,46 <0.22 <0.19 <0.36 0,41 2,88 2,60 12,60

Praha - Libuš

16.1.2014 13.2.2014 0,63 0,34 0,27 0,06 0,31 0,17 0,09 1,86 0,42 0,03 0,51 0,05 1,01 0,08 1,84 0,02 0,03 0,16 0,17 2,29 1,96 7,44

Praha - Libuš

13.2.2014 13.3.2014 0,99 0,50 0,46 0,12 0,56 0,33 0,21 3,18 0,65 0,06 0,80 0,06 1,57 0,08 2,32 <0.04 0,07 0,29 0,33 3,09 2,18 9,21

Praha - Libuš

13.3.2014 10.4.2014 1,47 0,78 0,78 0,19 0,89 0,51 0,29 4,89 0,88 0,06 1,88 0,08 2,90 0,13 4,34 0,06 0,08 0,63 0,74 5,98 1,70 11,28

Praha - Libuš

10.4.2014 8.5.2014 1,58 0,73 0,68 0,15 0,76 0,44 0,25 4,58 1,22 0,07 1,64 <0.04 2,92 0,14 3,67 0,06 0,08 0,62 0,79 5,36 1,60 11,13

Praha - Libuš

9.5.2014 5.6.2014 0,57 0,25 0,27 0,06 0,31 0,20 0,11 1,76 0,26 <0.03 0,45 <0.04 0,71 0,04 1,05 0,07 0,12 0,16 0,17 1,61 0,31 2,68

Praha - Libuš

5.6.2014 3.7.2014 1,96 0,93 1,09 0,22 1,39 0,74 0,42 6,74 0,89 0,10 1,88 <0.06 2,87 0,14 3,15 0,09 0,15 0,89 1,34 5,76 0,85 7,37

Praha - Libuš

3.7.2014 31.7.2014 2,76 1,28 1,59 0,30 2,03 1,07 0,50 9,54 1,74 0,16 2,61 0,09 4,60 0,22 5,25 0,13 0,18 1,34 1,99 9,12 1,04 9,59

Praha - Libuš

31.7.2014 28.8.2014 1,45 0,73 0,82 0,15 0,92 0,50 0,24 4,81 1,47 0,09 2,12 0,11 3,77 0,15 5,18 0,07 0,12 0,91 1,29 7,71 1,19 10,24

59

20000 20000

15000 15000

10000 10000

5000 5000

0

0

0

20000 20000

15000 15000

10000 10000

5000 5000

0 0

VIII-09 X-09 XII-09 I-10 III-10 V-10 VII-10 IX-10 XI-10 XIII-10 II-11 IV-11 VI-11 VIII-11 X-11 XII-11 I-12 III-12 V-12 VII-12 IX-12 XI-12 XIII-12 II-13 IV-13 VI-13 VIII-13 X-13 XII-13 I-14 III-14 V-14 VII-14

20000

15000 15000

10000 10000

5000 5000

0 0

25000

Líšeň

20000

15000

10000

25000

25000 0

Sedlec

Hodonín VIII-09 X-09 XII-09 I-10 III-10 V-10 VII-10 IX-10 XI-10 XIII-10 II-11 IV-11 VI-11 VIII-11 X-11 XII-11 I-12 III-12 V-12 VII-12 IX-12 XI-12 XIII-12 II-13 IV-13 VI-13 VIII-13 X-13 XII-13 I-14 III-14 V-14 VII-14

20000



Kotlářská



25000



0



Graf 12: Koncentrace sumy PAHs [ng/PUF disk] (2009 - 2014) – pasivní vzorkování. 25000

Blansko 25057

35000

30000

Tuřany

25000

20000

15000

5000 10000

5000

25000

Kyjov

25000

Košetice

25000

20000

Praha - Libuš

15000

10000

5000

60

0,00


20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00

0,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

20,00

30,00 15,00

20,00 10,00

10,00 5,00

0,00 0,00

25,00

Líšeň

25,00

Sedlec

25,00



40,00



Kotlářská



50,00




Graf 13: Koncentrace sumy PCBs [ng/PUF disk] (2009 – 2014) – pasivní vzorkování. 25,00

Blansko

25,00

Tuřany

25,00

Kyjov

25,00

Košetice

25,00

20,00

Praha - Libuš

15,00

10,00

5,00

61

0,00


25,00 25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00

0,00

25,00 25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

25,00 25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

30,00

30,00

30,00

57,2

25,00 25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

35,00

Líšeň

35,00

Sedlec 30,00

35,00

Hodonín 30,00



30,00



30,00

Kotlářská



35,00




Graf 14: Koncentrace sumy HCHs [ng/PUF disk] (2009 - 2014) – pasivní vzorkování. 35,00

34,8

Blansko

35,00

30,00

Tuřany

35,00

Kyjov

35,00

Košetice

35,00

30,00

Praha - Libuš

25,00

60,8

20,00

15,00

10,00

5,00

62

30,00

30,00

0,00

Sedlec

25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

35,00

Líšeň 50,00

45,00

25,00

20,00

15,00

10,00

5,00

35,00

35,00

Hodonín 0,00

37,4 30,00

25,00 25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

30,00

25,00 25,00

20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00

0,00


30,00


Kotlářská


25,00


35,00


30,00 VIII-09 X-09 XII-09 I-10 III-10 V-10 VII-10 IX-10 XI-10 XIII-10 II-11 IV-11 VI-11 VIII-11 X-11 XII-11 I-12 III-12 V-12 VII-12 IX-12 XI-12 XIII-12 II-13 IV-13 VI-13 VIII-13 X-13 XII-13 I-14 III-14 V-14 VII-14

0,00


30,00


30,00



Graf 15: Koncentrace sumy DDT a metabolitů DDD a DDE [ng/PUF disk] (2009 - 2014). 35,00

Blansko

40,00

Tuřany

35,00

30,00

25,00

20,00

15,00

10,00

5,00

35,00

Kyjov 36,6 35,4

35,00

Košetice

35,00

Praha - Libuš

25,00

20,00

15,00

10,00

5,00

63

0,00


20,00 20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00

0,00

20,00 40,00

15,00 30,00

10,00 20,00

5,00 10,00

0,00 0,00

20,00 40,00

15,00 30,00

10,00 20,00

5,00 10,00

0,00 0,00

20,00

15,00 15,00

10,00 10,00

5,00 5,00

0,00 0,00

25,00

Líšeň

25,00

Sedlec

25,00



Kotlářská



20,00



25,00




Graf 16: Koncentrace HCB [ng/PUF disk] (2009 - 2014) – pasivní vzorkování. 25,00

Blansko

50,00

Tuřany

50,00

54,96

Kyjov

25,00

Košetice

25,00

20,00

Praha - Libuš

15,00

10,00

5,00

64

0,00


8,00 8,00

6,00 6,00

4,00 4,00

2,00 2,00

0,00

0,00

8,00 8,00

6,00 6,00

4,00 4,00

2,00 2,00

0,00 0,00

8,00 8,00

6,00 6,00

4,00 4,00

2,00 2,00

0,00 0,00

8,00

6,00 6,00

4,00 4,00

2,00 2,00

0,00 0,00

10,00

Líšeň

10,00

Sedlec

10,00



Kotlářská



8,00



10,00




Graf 17: Koncentrace PeCB [ng/PUF disk] (2009 - 2014) – pasivní vzorkování. 10,00

Blansko

10,00

10,38

Tuřany

10,00

Kyjov

10,00

Košetice

10,00

8,00

Praha - Libuš

6,00

4,00

2,00

65


4. ZÁVĚR Výsledky měření z roku 2014 potvrdily výhody pasivních odběrů vzorků volného ovzduší, které poskytují průměrnou dlouhodobou informaci o úrovni kontaminace volného ovzduší. Tato informace je pak plně využitelná pro identifikaci případných trendů ve vývoji znečištění a také pro vyhodnocování efektivnosti opatření na snižování emisí znečišťujících látek. Pro rozhodovací účely (například v rámci EIA) jsou pak velmi užitečné porovnání s jinými lokalitami srovnatelných oblastí/regionů. Toto srovnání včetně statistického a grafického vyhodnocení lze provést v analytickém modulu GENASIS: www.genasis.cz - pak následně proklik na podstránku "Prohlížeč dat" / "MONET CZ" / "NEXT" / výběr regionu Jihomoravského kraje "Region (NUTS 3)" / "NEXT" / "South Moravia" next / Instituce "RECETOX" next / "JMK" tím se vyselektují všechny vzorky tohoto projektu - next / "SUMMARY STATISTICS". S ohledem na všechny diskutované výsledky je vhodné pokračovat ve zvoleném designu odběrových kampaní. Výsledky měření aktivních odběrů v roce 2014 byly porovnány a diskutovány s limity dle zákona č. 201/2012 Sb. Hodnoty PAHs koncentrací jsou ve srovnání s kampaní 2013 nižší. Nicméně hodnota imisního limitu pro BaP byla v odběrové kampani v roce 2014 významně překročena u lokality Blansko (4,72 ng.m-3). Je to ve shodě s předcházejícími kampaněmi. Opakovaně jsou hodnoty koncentrací BaP (i celkových sum PAHs) na této lokalitě Blansko vyšší ve srovnání s ostatními hodnocenými lokalitami. Mírné překročení limitu bylo pozorováno v roce 2014 i na lokalitě Hodonín (1,79 ng.m-3). Tyto zvýšené hodnoty však nemusí znamenat skutečné překročení imisního limitu, protože ten se stanovuje jako průměr koncentrací za kalendářní rok. Posoudit plnění imisního limitu proto lze pouze na základě celoročního monitoringu PAHs na dané lokalitě. Převážná část karcinogenních PAHs je navázána na částice jemnější frakce PM2,5. Imisní limit PM10 pro 24hodinový odběr nebyl překročen v případě kampaně 2014 na žádné ze sledovaných lokalit. Posoudit plnění imisního limitu za kalendářní rok by však bylo možno pouze na základě celoročního monitoringu PM10, resp. PM2,5 na dané lokalitě. U těžkých kovů jsou uvedeny imisní limity také v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. a to pro olovo, arsen, kadmium a nikl. Sledovaným parametrem je vždy aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. Úroveň celoročních imisních limitů pro těžké kovy nebyla v odběrové kampani v roce 2014 překročena na žádné z lokalit s výjimkou arzénu, který byl překročen na lokalitě Hodonín (7,97 ng.m3). Imisní koncentrace sledovaných těžkých kovů nevykazují žádný rostoucí či klesající trend. Případné zvýšení naměřených koncentrací jde obvykle souběžně se zvýšením koncentrací prašnosti.

66


5. LITERATURA Bartkow, M. E., Hawker, D. W., Kennedy, K. E., Müller, J. F. (2004a): Characterizing Uptake Kinetics of PAHs from the Air Using Polyethylene-Based Passive Air Samplers of Multiple Surface Area-to-Volume Ratios. Environmental Science & Technology 38, 2701-2706. Bartkow, M. E., Huckins, J. N., Müller, J. F. (2004b): Field-based evaluation of semipermeable membrane devices (SPMDs) as passive samplers of polyaromatic hydrocarbons (PAHs). Atmospheric Environment 38, 5983-5990. Bidleman, T.F., 1999. Atmospheric transport and air-surface exchange of pesticides. Water Air and Soil Pollution 115, 115-166. Breivik, K, Alcock, R, Li, YF, Bailey, RE, Fiedler, H, and Pacyna, JM 2004: Primary sources of selected POPs: regional and global scale emission inventories. Environ. Pollut. 128: 3-16. Buehler, SS, Basu, I, and Hites, RA 2001: A comparison of PAH, PCB, and pesticide concentrations in air at two rural sites on Lake Superior. Environ. Sci. Technol. 35: 2417-2422. Čupr, P., Prokeš, R., Přibylová, P., Kukučka, P., Klánová, J., Holoubek, I.: Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Ústeckého kraje za rok 2011. Masarykova univerzita, RECETOX. RECETOXTOCOEN REPORT No. 430. Květen 2012a. Čupr, P., Prokeš, R., Přibylová, P., Kukučka, P., Klánová, J., Holoubek, I.: Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Ústeckého kraje za rok 2012. Masarykova univerzita, RECETOX. RECETOXTOCOEN REPORT No. 442. Prosinec 2012b. Eljarrat, E, and Barcelo, D 2003: Priority lists for persistent organic pollutants and emerging contaminants based on their relative toxic potency in environmental samples. Trac-Trends Anal. Chem. 22: 655-665. EPA 1989: Assessment Guidance for Superfund, Volume I, Human Health Evaluation Manual, (Part A). Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC EPA/540/1-89/002. EPA 1991a: Risk Assessment Guidance for Superfund, vol. I, Human Health Evaluation Manual. Part B. Development of Risk-based Preliminary Remediation Goals (Interim). Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC 9285.7-01B. EPA 1991b: Role of the Baseline Risk Assessment in Superfund Remedy Selection Decisions. Office of Solid Waste and Emergency Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC OSWER Directive 9355.0-30. EPA 1996a: Soil Screening Guidance: Technical Background Document (TBD). Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC EPA/540/R-95/128. EPA 1996b: Soil Screening Guidance: User’s Guide. Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC EPA/540/R- 96/018, 2nd ed. Farrar, N. J., Harner, T., Shoeib, M., Sweetman, A., Jones, K. C. (2005): Field Deployment of Thin Film Passive Air Samplers for Persistent Organic Pollutants: A Study in the Urban Atmospheric Boundary Layer. Environmental Science & Technology 39, 42-48. Górecki, T., Namieśnik, J. (2002): Passive sampling. Trends in Analytical chemistry 21, 276-291. Hafner, W.D., Hites, R.A., 2003. Potential sources pesticides, PCBs, and PAHs to the atmosphere of the Great Lakes. Environmental Science & Technology 37, 3764-3773. Halsall, CJ, Lee, RGM, Coleman, PJ, Burnett, V, Hardingjones, P, and Jones, KC 1995: PCBs in Uk Urban Air. Environ. Sci. Technol. 29: 2368-2376. Harner, T., Mackay, D., Jones, K.C., 1995. Model of the Long-Term Exchange of PCBs between Soil and the Atmosphere in the Southern Uk. Environmental Science & Technology 29, 1200-1209. Harner, T., Farrar, N. J., Shoeib, M., Jones, K. C., Gobas, F. A. P. C. (2003): Characterization of Polymer-Coated Glass as a Passive Air Sampler for Persistent Organic Pollutants. Environmental Science & Technology 37, 2486-2493. Harner, T., Shoeib, M., Diamond, M., Stern, G., Rosenberg, B. (2004): Using Passive Air Samplers To Assess Urban-Rural Trends for Persistent Organic Pollutants. 1. Polychlorinated Pesticides. Environmental Science & Technology 38, 4474-4483. Holoubek, I, Kocan, A, Holoubkova, I, Kohoutek, J, and Fandysz, J 1999: Persistent, bioaccumulative and toxic chemicals in central and eastern European countries - State-of-the-art report. Environ. Sci. Pollut. Res. 6: 183-183. Holoubek, I., Kocan A., Holoubkova I., Hilscherova K., Kohoutek J., Falandysz J., Roots O. (2000): Persistent, Bioaccumulative and Toxic Chemicals in Central and Eastern European Countries – State-of-the-Art Report, TOCOEN REPORT No. 150a. TOCOEN s.r.o., Brno, 253 pp. Holoubek, I, Adamec, V, Bartos, M, Cerna, M, Cupr, P, Blaha, K, Demnerova, K, Drapal, J, Hajslova, J, Holoubkova, I, Jech, L, Klanova, J, Kohoutek, J, Kuzilek, V, Machalek, P, Mateju, V, Matousek, J, Matousek, M, Mejstrik, V, Novak, J, Ocelka, T, Pekarek, V, Petira, K, Provaznik, O, Puncochar, M, Rieder, M, Ruprich, J, Sanka, M, Tomaniova, M, Vacha, R, Volka, K, and Zbiral, J (2003a): Enabling Activity to Facilitate Early Action on the Implementation on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech Republic. RECETOX - TOCOEN & Associates. Brno TOCOEN REPORT No. 249. Holoubek, I., Čupr, P., Budňáková, M., Čermák, P., Černá, M., Drápal, J., Grabic, R., Hauptman, I., Kužílek, V., Marek, V., Ocelka, T., Ruprich, J., Rýzlerová, J., Sáňka, M., Škarek, M., Tieffová P., Tlustoš, P., Vácha, R. (2003b): Shrnutí měření kontaminace okolí Spolany Neratovice polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny, dibenzofurany a bifenyly po povodních 2002. TOCOEN REPORT No. 236, TOCOEN, s.r.o. Brno. Holoubek, I., Adamec, V., Bartoš, M., Černá, M., Čupr, P., Bláha, K., Demnerová, K., Drápal, J., Hajšlová, J., Holoubková, I., Jech, L., Klánová, J., Kocourek, V., Kohoutek, J., Kužílek, V., Machálek, P., Matějů, V.,Matoušek, J., Matoušek, M., Mejstřík, V., Novák, J., Ocelka, T., Pekárek, V., Petira, K. Provazník, O., Punčochář, M., Rieder, M., Ruprich, J., Sáňka, M., Tomaniová, M., Vácha, R., Volka, K., Zbíral, J. (2003c): Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: Enabling activities to facilitace early action on the implemantation of the Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants (POPs) in the Czech republic TOCOEN REPORT No. 249, TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX - TOCOEN & Associates, Brno. Holoubek, I., Klánová, J., Čupr, P., Kohoutek, J., Prokeš, R., Sáňka, O.: Stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POPs) v ovzduší na území Ústeckého kraje. Listopad 2009. Masarykova univerzita, RECETOX. RECETOX TOCOEN REPORT No. 372. Brno, listopad 2009, 42 s.

67

Monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území JMK - 2014 Jaward, F.M., Farrar, N.J., Harner, T., Sweetman, A.J., Jones, K.C., 2004a. Passive air sampling of PCBs, PBDEs, and organochlorine pesticides across Europe. Environmental Science & Technology 38, 34-41. Jaward, F.M., Farrar, N.J., Harner, T., Sweetman, A.J., Jones, K.C., 2004b. Passive air sampling of polycyclic aromatic hydrocarbons and polychlorinated naphthalenes across Europe. Environmental Toxicology and Chemistry 23, 1355-1364. Jaward, F.M., Meijer, S.N., Steinnes, E., Thomas, G.O., Jones, K.C., 2004c. Further studies on the latitudinal and temporal trends of persistent organic pollutants in Norwegian and UK background air. Environmental Science & Technology 38, 2523-2530. Kohoutek, J., Prokeš, R., Přibylová, P., Klánová, J., Holoubek (2012): SOP – Methodology of passive air sampling. Recetox, MU Brno, 16 s. Lohmann, R., Corrigan, B. P., Howsam, M., Jones, K. C., Ockenden, W. A. (2001): Further Developments in Use of Semipermeable Membrane Devices (SPMDs) as Passive Air Samplers for Persistent Organic Pollutants: Field Application in Spatial Survey of PCDD/Fs and PAHs. Environmental Science & Technology 35, 2576-2582. Meijer, S.N., Ockenden, W.A., Steinnes, E., Corrigan, B.P., Jones, K.C., 2003. Spatial and temporal trends of POPs in Norwegian and UK background air: Implications for global cycling. Environmental Science & Technology 37, 454-461. Müller, J. F., Hawker D. W., Connell, D. W., Kömp, P., McLachlan, M. S. (2000): Passive sampling of atmospheric SOCs using tristearin-coated fibreglass sheets. Atmospheric Environment 34, 3525-3534. Ockenden, W.A., Prest, H.F., Thomas, G.O., Sweetman, A., Jones, K.C., 1998a. Passive air sampling of PCBs: Field calculation of atmospheric sampling rates by triolein-containing semipermeable membrane devices. Environmental Science & Technology 32, 1538-1543. Ockenden, W.A., Sweetman, A.J., Prest, H.F., Steinnes, E., Jones, K.C., 1998b. Toward an understanding of the global atmospheric distribution of persistent organic pollutants: The use of semipermeable membrane devices as time-integrated passive samplers. Environmental Science & Technology 32, 2795-2803. Ockenden, W. A., Corrigan, B. P., Howsam, M., Jones, K. S. (2001): Further Developments in Use of Semipermeable Membrane Devices as Passive Air Samplers: Application to PCBs. Environmental Science & Technology 35, 4536-4543. Peters, A.J., Lane, D.A., Gundel, L.A., Northcott, G.L., Jones, K.C., 2000. A comparison of high volume and diffusion denuder samplers for measuring semivolatile organic compounds in the atmosphere. Environmental Science & Technology 34, 50015006. Petty, J.D., Huckins, J.N., Zajicek, J.L., 1993. Application of Semipermeable-Membrane Devices (SPMDs) as Passive Air Samplers. Chemosphere 27, 1609-1624. Piccardo, M. T., Pala, M., Bonaccurso, B., Stella, A. R., Paola, G., Valerio, F. (2005): Pinus nigra and Pinus pinaster needles as passive samplers of polycyclic aromatic hydrocarbons. Environmental Pollution 133, 293-301. Pozo, K., Harner, T., Shoeib, M., Urrutia, R., Barra, R., Parra, O., Focardi, S. (2004): Passive-Sampler Derived Air Concentrations of Persistent Organic Pollutants (POPs) on a North-South Transect in Chile. Environmental Science & Technology 38, 65296537. Shahir, U.M., Li, Y.H., Holsen, T.M., 1999. Dry deposition of gas-phase polycyclic aromatic hydrocarbons to greased surrogate surfaces. Aerosol Science and Technology 31, 446-455. Shen, L., Wania, F., Lei, Y. D., Teixeira, C., Muir, D. C. G., Bidleman, T. F. (2004): Hexachlorocyclohexanes in the North American Atmosphere. Environmental Science & Technology 38, 965-975. Shoeib, M., Harner T. (2002): Characterization and Comparison of Three Passive Air Samplers for Persistent Organic Pollutants. Environmental Science & Technology 36, 4142-4151. Simcik, M.F., Basu, I., Sweet, C.W., Hites, R.A., 1999. Temperature dependence and temporal trends of polychlorinated biphenyl congeners in the Great Lakes atmosphere. Environmental Science & Technology 33, 1991-1995. Soderstrom, H.S., Bergqvist, P.A., 2004. Passive air sampling using semipermeable membrane devices at different wind-speeds in situ calibrated by performance reference compounds. Environmental Science & Technology 38, 4828-4834. Tremolada, P., Burnett, V., Calamari, D., Jones, K. C. (1996): Spatial Distribution of PAHs in the UK Atmosphere Using Pine Needles. Environmental Science & Technology 30, 3570-3577. Van den Berg, M; Birnbaum, L; Bosveld, ATC; Brunstrom, B; Cook, P; Feeley, M; Giesy, JP; Hanberg, A; Hasegawa, R; Kennedy, SW; Kubiak, T; Larsen, JC; van Leeuwen, FX; Liem, AK;Nolt, C; Peterson, RE; Poellinger, L; Safe, S; Schrenk, D; Tillitt, D; Tysklind, M; Younes, M; Waern, F; Zacharewski, T. (1998) Toxic equivalency factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for humans and wildlife. Environ Health Perspectives 106(12):775-792. Van den Berg, M; Birnbaum, LS; Denison, M, DeVito, M, Farland, W, Feeley, M; Fiedler, H; Hakansson, H; Hanberg, A; Haws, L; Rose, M; Safe, S;Schrenk, D; Tohyama, C; Tritscher, A; Tuomisto, J; Tysklind, M; Walker, N; Peterson, RE. (2006) The 2005 World Health Organization Reevaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-Like Compounds. Toxicol Sci93:223-241. Wania, F., 2003a. Assessing the potential of persistent organic chemicals for long-range transport and accumulation in polar regions. Environmental Science & Technology 37, 1344-1351. Wania, F., Shen, L., Lei, Y. D., Teixeira, C., Muir, D. C. G. (2003b): Development and Calibration of a Resin-Based Passive Sampling System for Monitoring Persistent Organic Pollutants in the Atmosphere. Environmental Science & Technology 37, 1352-1359. Wennrich, L., Popp, P., Hafner, C., 2002. Novel integrative passive samplers for the long-term monitoring of semivolatile organic air pollutants. Journal of Environmental Monitoring 4, 371-376. WHO, The world health report 1998 - Life in the 21st century: A vision for all, Word Health Organization. Wilford, B. H., Harner, T., Zhu J., Shoeib, M., Jones, K. C. (2004): Passive Sampling Survey of Polybrominated Diphenyl Ether Flame Retardants in Indoor and Outdoor Air in Ottawa, Canada: Implications for Sources and Exposure. Environmental Science & Technology 38, 5312-5318.

68

Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2014

Recommend Documents