RECETOX projekt JMK Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje

RECETOX – projekt JMK 2009

Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje 2009

1


1.

OBSAH

1.

OBSAH ..............................................................................................................2

2.

ÚVOD ................................................................................................................3 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6

3.

SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY.......................................................................................... 3 Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) .............................................................................. 4 Polychlorované bifenyly (PCBs) ................................................................................................... 6 Organochlorové pesticidy (OCPs) ................................................................................................ 6 Hexachlorbenzen (HCB) ........................................................................................................... 8 Pentachlorbenzen (PeCB) ........................................................................................................... 8 Těžké kovy (HMs) .................................................................................................................. 10 MATERIÁLY A METODY............................................................................. 14

3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6 3.2 3.2.1 3.3 3.4 3.5 4.

ODBĚRY VZORKŮ ................................................................................................................ 14 Výběr odběrových lokalit .......................................................................................................... 14 Kyjov (CZ-KY)........................................................................................................................ 15 Brno - letiště Tuřany (CZ-LT) ................................................................................................ 16 Blansko (CZ-BL) ................................................................................................................... 17 Hodonín (CZ-HO) ................................................................................................................. 18 Popis odběrů vzorků ovzduší - 2009 ........................................................................................ 19 METODA PASIVNÍHO VZORKOVÁNÍ OVZDUŠÍ ................................................................. 19 Vzorkovač s polyuretanovou pěnou jako odběrovým médiem (PUF) .......................................... 21 CHEMICKÁ ANALÝZA........................................................................................................... 22 BIOLOGICKÉ EFEKTY – TESTY GENOTOXICITY .............................................................. 22 HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH ZDRAVOTNÍCH RIZIK .................................................... 23 VÝSLEDKY ..................................................................................................... 25

4.1

HODNOCENÍ CHEMICKÝCH ANALÝZ VZORKŮ ODBĚRŮ VOLNÉHO OVZDUŠÍ POMOCÍ VELKOOBJEMOVÝCH AKTIVNÍCH VZORKOVAČŮ............................................................................... 25 4.1.1 4.1.2 4.2 4.3 4.4 4.4.1 4.4.2

POPs ....................................................................................................................................... 25 Genotoxický potenciál............................................................................................................... 31 POLÉTAVÁ PRAŠNOST A TĚŽKÉ KOVY .............................................................................. 33 PASIVNÍ VZORKOVAČE ........................................................................................................ 37 VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK .............................................................................. 48 Kvantifikace a vyhodnocení zdravotních rizik z expozice kovům Cr, Ni, As a Cd .................... 49 Kvantifikace a vyhodnocení karcinogenních rizik expozice PAHs, PCBs, a OCPs obsažených v prašné frakci a ovzduší .......................................................................................................... 50

5.

ZÁVĚRY MĚŘENÍ......................................................................................... 52

6.

DOPORUČENÍ .............................................................................................. 54

7.

PRIORIZACE SWOT ..................................................................................... 55

8.

LITERATURA ................................................................................................ 57

2


2.

ÚVOD

Cílem této studie provedené v roce 2009 bylo stanovení obsahu persistentních organických polutantů - polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), organochlorových pesticidů (OCPs), polychlorovaných bifenylů (PCBs), a těžkých kovů (V, Cr, Mn, Co, Ni, Cu, Zn, As, Sr, Mo, Cd, Sn, Sb, Ba) ve volném ovzduší, stanovení genotoxicity, vyhodnocení možných zdravotních rizik ve vybraných lokalitách Jihomoravského kraje a analýza frakcí atmosférických tuhých částic včetně jejich chemického složení. Odběry vzorků volného ovzduší proběhly od 21.9. – 24.9. 2009 na 4 lokalitách. Součástí výstupů studie jsou také obsahy persistentních organických polutantů ve volném ovzduší pomocí pasivních vzorkovačů.

SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY

2.1

Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu, mezinárodní konvence (UN/ECE CLRTAP Protokol o persistentních organických polutantech – POPs a těžkých kovech – HMs a UNEP/IFCS POPs Protokol) a zadání zadavatele. Z polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) bylo sledováno 16 sloučenin dle seznamu prioritních polutantů US EPA. Z polychlorovaných bifenylů byly stanovovány kongenery PCB 28, 52, 101, 118, 153, 138 a 180 (dle seznamu prioritních polutantů US EPA). Dále byly stanovovány organické chlorované pesticidy jako DDT a jeho metabolity (DDE, DDD), HCHs (, , , δ), HCB a PeCB. PAHs

Fluoranten

Fluoren

Pyren

Benzo(ghi)perylen

Benzo(b)fluoranten

Naftalen Antracen

Benzo(k)fluoranten

Chrysen

Acenaften

Dibenzo(ah)antracen

Fenantren

Acenaftylen

Indeno(123cd)pyren

Benzo(a)antracen

OCPs

PCDDs

Benzo(a)pyren

p,p' DDT

HCB

PCBs

Cl

O

PCDFs Clx

p,p' DDE Cl

Cl

HCH

O

Cl Cl

Cl Cl

Cly

Cl Cl

Cl Cl

Cl

C

p,p' DDD C

Cl

Cl Cl C

Cl Cl

Název Substituce PCB 28: 2,4,4' 3 2 PCB 52: 2,2',5,5' 2' PCB 101: 2,2',4,5,5' 4PCB 118: 2,3',4,4',5 153: 2,2',4,4',5,5' Clx PCB 6' 5 138:62,2',3,4,4',5' PCB PCB 180: 2,2',3,4,4',5,5'

3' 4' 5'

Cly

Cl

C

O Do skupiny POPs zařazujeme, polychlorované bifenyly Cl Cl (PCBs), organochlorové pesticidy (OCPs) Cl Cl Cl a polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDDs/Fs). Tyto látky jsou široce rozšířeny v prostředí, byly detekovány ve všech jeho složkách a patří mezi nejstabilnější organické 2 polutanty v terestrickém prostředí. K nim jsou často přiřazovány CHCl polycyklické aromatické Cl C Cl uhlovodíky (PAHs). Hlavním důvodem jejich sledování je prokázané široké spektrum toxických a genotoxických účinků těchto látek. Některé z nich jako například PAHs či PCDDs/Fs jsou v určitém malém množství přirozenou součástí prostředí. Koncentrace POPs začaly růst od průmyslové revoluce, především díky zvyšujícímu se využívání spalovacích a termických průmyslových procesů využívajících fosilních paliv a zvýšenému užívání pesticidů v celé škále odvětví. Jejich koncentrace závisí na blízkosti bodových zdrojů, ale vyskytují se i v odlehlých x

y

3


oblastech, kam se dostávají dálkovým transportem. Obecně jsou POPs v životním prostředí nebezpečné proto, že jsou silně rezistentní proti degradacím (chemickým i biologickým) a mají nepolární molekuly kumulující se v tukových tkáních a tím pádem dochází k silnému bioobohacování v trofických sítích. Chování POPs v prostředí a tím i jejich nebezpečnost lze charakterizovat zejména pěti environmentálně-chemickými parametry. 1) Rozpustnost ve vodě WS (mg.l-1). Čím je její hodnota nižší, tím je látka hydrofobnější a lipofilnější, tím má větší tendenci kumulovat se v půdním prostředí a v živých organismech. 2) Těkání vyjádřené hodnotou Henryho konstanty (H v Pa.m3.mol-1). Čím je hodnota H vyšší, tím je látka těkavější, má vyšší tendenci přejít z půdního prostředí do atmosféry. 3) Rozdělovací koeficient n-oktanol-voda Kow představující míru tendence látky kumulovat se v živých organismech. Hodnota log Kow v rozmezí 3-6 představuje látky s vysokou tendencí k bioakumulaci. 4) Sorpce na organický uhlík (půdní organickou hmotu) vyjádřená pomocí rozdělovacího koeficientu organický uhlík (v tuhé fázi) – voda Koc. Hodnoty logKoc vyšší než 3 charakterizují látky silně se sorbující v půdním prostředí, dlouhodobě v něm přítomné, ovšem také méně biodostupné. 5) Environmentální persistence vyjádřená pomoci poločasu života (t1/2). V případě půdního prostředí se používá například označení t1/2(S) (poločas života polutantu v půdním prostředí). Obecně lze klasifikovat afinitu persistentních organických polutantů v závislosti na základních environmentálně-chemických parametrech následujícím způsobem:

Afinita

Rozpustnost ve vodě WS (mg.l-1)

Ovzduší H (Pa.m3.mol-1)

Bioakumulace log Kow

Sorpce v půdě log Koc

Nízká

< 0,001

< 0,001

<1

<1

Střední

0,001 – 1

0,001 – 1

3–5

1–3

Vysoká

>1

>1

>5

>3

Následující kapitoly stručně charakterizují sledované látky a jejich charakter v životním prostředí. Zdrojem údajů byly zejména EXTOXNET (Extension Toxicology Network), RTECS (Registry of Toxic Effects of Chemical Substances), materiály US EPA (americká agentura pro životní prostředí) a práce Holoubek et al. (2000a,b,c) a Marhold (1986).

2.1.1

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs)

Jsou to perzistentní organické polutanty s širokým rozsahem rozpustnosti ve vodě, volatility a tendence ke kumulaci v abiotických složkách prostředí (sorpce na částice půd a sedimentů) a v živých organismech (bioakumulace). Zájem o jejich výskyt v prostředí je podmíněn tím, že řada z nich má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Jsou to ubikvitární polutanty a jejich environmentální osud je závislý na mnoha faktorech, jako sorpci, rozpustnosti, těkání, atmosférické fotodegradaci, chemické oxidaci a mikrobiální degradaci. Původ PAHs je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, 4


spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření. Molekuly PAHs jsou tvořeny dvěma nebo více kondenzovanými benzenovými jádry. V prostředí se vyskytuje také množství jejich derivátů, nejčastěji halogen-, sulfo-, amino-, a nitro- deriváty. Obecně jsou PAHs nerozpustné ve vodě, což znamená, že jsou vázány na částice minerálních či organických materiálů v půdě. Při normálních teplotách jsou v pevném skupenství, zejména PAHs se třemi a více benzenovými jádry. V přítomnosti slunečního záření dochází u PAHs k fotooxidaci, která je ovšem pomalejší u sorbovaných PAHs. Díky dobré rozpustnosti v tucích mají silnou tendenci k bioakumulaci, ale nedochází k jejich bioobohacování, neboť jsou poměrně rychle metabolizovány. Osud PAHs v prostředí je ovlivněn jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, které jsou obecně podmíněny molekulovou hmotností. S rostoucí molekulovou hmotností roste bod tání, bod varu, lipofilita, klesá rozpustnost ve vodě a tenze par (Holoubek, 1996). PAHs s nižší molekulovou hmotností jsou pohyblivé v prostředí, zatímco PAHs s vyšší molekulovou hmotností jsou relativně nepohyblivé vzhledem k vyšším molekulovým objemům a extrémně nízké těkavosti a rozpustnosti. Doba setrvání PAHs v různých částech prostředí je různá v závislosti na vlastnostech dané sloučeniny a na vlastnostech prostředí. Hladiny v městské atmosféře jsou proměnlivé v závislosti na jejich vlastnostech, přítomnosti lokálních zdrojů, teplotě, meteorologické situaci a dalších faktorech. Koncentrace jsou většinou vyšší v zimních měsících, což je odrazem zvýšeného spalování fosilních paliv. PAHs v plynné fázi začínají od teploty cca 150 °C kondenzovat na prachové částice a proto je vysoké procento vzdušných PAHs vázáno na prachové částice. Tyto sloučeniny se vyznačují značnou variabilitou i v toxikologických vlastnostech. Nesubstituované PAHs s nižší molekulovou hmotností obsahující 2 až 3 kruhy, jako jsou naftalen, fluoren, antracen a fenantren, se vyznačují významnou akutní toxicitou pro některé organismy, zatímco sloučeniny s vyšší molekulovou hmotností a se 4 až 7 kruhy takovéto vlastnosti nevykazují. Pokud jde o nekarcinogenní účinky PAHs - u pokusných zvířat byly popsány nepříznivé hematologické a dermální účinky, ale u člověka pozorovány nebyly. U některých vyšších PAHs, které jsou podezřelé z karcinogenity, je popisován tlumivý účinek na imunitu. Přes širokou distribuci v těle pokusných zvířat se ukazuje, že PAHs působí především na určité cílové orgány, především na lymfatický systém a orgány krvetvorby. Např. při požití naftalenu může dojít k hemolýze a nekróze jater. Často je také popisována teratogenita a embryotoxicita. Nejzávažnějším toxikologickým aspektem PAHs je indukce nádorových onemocnění. Karcinogenita PAHs stoupá se vzrůstajícím počtem jader, až dosáhne maxima pro uhlovodíky s pěti kondenzovanými benzenovými jádry, pak opět klesá. Všechny známé karcinogeny ze skupiny PAHs však patří mezi ty s vyšší molekulovou hmotností. U naftalenu nebyla karcinogenita prokázána, acenaften a acenaftylen působí maximálně jako slabý karcinogen. Anracen, fenantren ani fluoren nejsou pokládány za karcinogeny. Ostatní PAHs, zejména ty, jejichž uspořádání vytváří tzv. "bay region" jsou pokládány za karcinogeny, zejména pak sedm dle US EPA: benz(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo(k)fluoranten, benzo(b)fluoranten, chrysen, dibenz(ah)antracen a indeno(123cd)pyren.

5


2.1.2

Polychlorované bifenyly (PCBs) WS (mg.l-1) = 0,000761 - 5,50; H (Pa.m3.mol-1) = 5,4 - 8,18; log Kow = PCB28: 5,71; PCB52: 5,79; PCB101: 6,2; PCB153: 6,80; log Koc = PCB28: 4,62; PCB52: 4,73; PCB101: 4,63; PCB153: 5,65 t1/2(S) = modelový odhad: 17 000 - 55 000 hod. (2 - 6 roků)

PCBs je skupina chemických sloučenin zahrnujících celkem 209 kongenerů a v prostředí mající výhradně antropogenní původ. Jejich výroba a použití se odvíjí od jejich vlastností - inertní, lipofilní, jedovaté. Používány byly zejména v průmyslu (transformátorové, teplosměnné, hydraulické, dielektrické kapaliny, aditiva do plastů, inkoustů, barev, lepidel, vosků, cementu, sádry apod.). V dnešní době se již PCBs v ČR nevyrábí (od roku 1984) a mohou být užívány jen v uzavřených systémech. Na rozdíl od chlorovaných pesticidů tedy nikdy nebyly do prostředí uvolňovány úmyslně. Hlavním zdrojem před rokem 1984 byly otevřené systémy, po roce 1984 úniky z uzavřených systémů (81% veškerých PCBs v prostředí). Zdroje však mohou být i jiné, např. spalovny odpadu. Významným zdrojem (cca 15%) je uvolňování z materiálů, které kontaminaci PCBs obsahují např. půda, sedimenty. Navíc již vyrobené množství je stále v použití a případná likvidace také představuje vážný problém. V prostředí se vypařují velmi pomalu a jsou poměrně nerozpustné ve vodě. Jsou velmi stabilní, což bylo vítáno v jejich průmyslovém využití, ale v životním prostředí je staví tato vlastnost mezi polutanty nejodolnější vůči degradaci a silně se v prostředí akumulující. Jsou rozšířeny všude v prostředí - v půdě, povrchových vodách, vzduchu i sedimentech. V životním prostředí dochází k jejich frakcionaci na základě struktury molekuly. PCBs s jedním chlorem jsou schopné dálkového transportu, naopak ty, které mají 8-9 chlórů, zůstávají deponovány blíže u zdroje. U vysoce perzistentních látek jako jsou PCBs může navíc docházet k opětovnému uvolňování z půdy i z povrchové vody. V půdě setrvávají velmi dlouho po ukončení jejich užívání a ve srovnání se sedimenty a vodami jich půda obsahuje daleko větší množství. Půda je také v současnosti nejvýraznějším zdrojem PCBs (90%) do atmosféry díky zpětné recirkulaci. Jsou rozpustné v tucích a v potravních sítích se dostávají až ke člověku a cestou dochází k výraznému bioobohacování. Obecně jsou účinky PCBs na organismus zejména hepatotoxické, imunotoxické, teratogenní a mají toxický efekt na reproduktivitu. Toxicita značně závisí na stupni chlorace. Akutní jedovatost není velká, je několikrát menší než při požití HCH či DDT. Závažnější jsou následky subakutních až chronických expozic (nemoc Yusho v roce 1986 v Japonsku). Prokázána je zejména embryotoxicita, hepatotoxicita. Např. PCB153 je dle RTECS podezřelý tumurogen. Dle IARC i dle US EPA jsou PCBs pravděpodobně kancerogenní pro člověka (IARC, 1987; US DHHS, 1994).

2.1.3

Organochlorové pesticidy (OCPs)

Organochlorované pesticidy jsou extrémně perzistentní a byly dříve velmi široce užívány. Obvykle sem jsou zahrnovány HCHs, DDT a jeho metabolity (DDD, DDE) a HCB. Dichloriddifenyltrichloretan (-dichloretylen) (DDTs) 6


WS (mg.l-1) = DDT: 0,0055; DDE: 0,04; DDD: 0,05; H (Pa.m3.mol-1) = DDT: 2,36; DDE: 7,95; DDD: 0,640; log Kow = DDT: 6,9; DDE: 7; DDD: 6,2; log Koc = DDT: 5,31; DDE: 4,82; DDD: 5,23 t1/2(S) = modelový odhad: 17 000 - 55 000 hod. (2 - 6 roků) Insekticidní účinnost DDT byla objevena již v minulém století. Patří ke klasickým velmi perzistentním pesticidům. Zejména v 50. a 60. letech 20. století byl nejmasověji užívaným insekticidem. Po zjištění jeho ekotoxických účinků se rozpoutala vlna toxikologických, zdravotnických, ekologických, ale i hospodářských a politických diskusí. Následovalo omezení až zastavení výroby a používání DDT v řadě zemí. V ČR se DDT nevyrábí od roku 1974. Výrazná množství DDT byla aplikována přímo do půdy a část DDT v půdách pochází ze skládek. Do vod a sedimentů se DDT dostalo přímo z pesticidních postřiků či sekundárně při splachu z půdy. DDT a jeho deriváty jsou velmi stabilní v prostředí a v půdě jsou rezistentní i vůči mikrobiální degradaci., jsou velmi rozpustné v tucích a prakticky nerozpustné ve vodě, mají silnou tendenci adsorbovat na površích částic. Velká část DDT, které se dostává do vody z půdy je tedy vázána na částice a dochází tedy k depozici do sedimentů. Ve vzduchu je v současnosti nižší koncentrace DDT, diky jeho dlouhodobému nepoužívání, přesto ovšem může být ve vzduchu přítomno díky zpětnému uvolňování z půdy a povrchových vod. DDT je velmi stabilní a perzistentní, pouze část v půdě je degradována mikroorganismy. DDE je hlavní degradační produkt z DDT. V půdě se velmi silně adsorbuje na površích částic. DDT prokazatelně působí na ústřední nervstvo a je hepatotoxický. Účinky na kůži či smyslové orgány nejsou příliš silné. DDT je z hlediska karcinogenity ve skupině 2B (nedostatečné důkazy pro člověka i zvířata) (IARC, 1987). Naopak mutagenita je prokázána (Marhold, 1986). Hexachlorcyklohexan (HCH) vysoce těkavý a nerozpustný (kromě lindanu), vysoká tendence k sorpci a bioakumulaci WS (mg.l-1) = : 1; : 7,3; H (Pa.m3.mol-1) = : 0,872; : 0,149; log Kow = : 3,8; : 3,7; log Koc = : 3,25; : 3 t1/2(S) = modelový odhad: 17 000 hod. (2 roky) Hexachlorcyklohexan se vyskytuje v pěti stereoizomerech. Technické HCH je směsí těchto isomerů. Lindan je komerční název přípravku obsahujícího 99% -HCH. Nejprve technické HCH,, později lindan byly široce užívaným insekticidem. V půdě je velmi rezistentní jak vůči chemické, tak biologické degradaci a zůstává desítky let. Jeho sledování zejména v půdách je tedy stále aktuální. Lindan má status středně toxické látky - EPA toxická třída II, ze všech izomerů HCH je nejtoxičtější. Obecně je popisována zejména neurotoxicita při akutní inhalaci. Chronická expozice ústí v poškození jater, urogenitálního ústrojí a snižování imunity. V USA je výroba již zakázána a EPA zakazuje používání v zemědělství, neboť je podezřelý z karcinogenity. Dle RTECS označován přímo jako karcinogenní. V půdě je lindan značně perzistentní, váže se na půdní částice s vysokou afinitou. V půdách s nízkým obsahem Corg však může při průplachu vodou být i značně mobilní a představovat tak nebezpečí kontaminace podzemních vod. V roce 1974 bylo v ČR zakázáno užívání technického HCH a v roce 1995 i užívání lindanu.

7


2.1.4

Hexachlorbenzen (HCB) středně těkavý a nerozpustný, vysoká tendence k sorpci a bioakumulaci, vysoce perzistentní látka, středně až pevně vázané do půdy, nízká mobilita v půdě WS (mg.l-1) = 0,005; H (Pa.m3.mol-1) = 131; log Kow = 5,5; log Koc = 3,99 t1/2(S) = reálná měření: 2,7 - 7,5 roků

HCB byl užíván zejména jako pesticid, zejména k ošetření zrn, či úrody proti plísním. V průmyslu se HCB využívalo ve spojitosti s výrobou výbušnin, pneumatik, hliníku, ochranných látek, barviv a PVC. Vzniká jako vedlejší produkt při výrobě chlorovaných rozpouštědel, některých pesticidů, PVC apod. Důležitým zdrojem HCB jsou vysokoteplotní procesy, jako spalování komunálního odpadu, plastů, PCBs, metalurgické procesy, požáry. HCB je distribuován ve všech složkách prostředí, protože je silně mobilní a resistentní vůči degradaci. Z vody či půdy se může vypařovat do vzduchu a díky částicím dostávat do sedimentu. Tam může být "uvězněn" díky převrstvení dalšími vrstvami. HCB je v půdě částečně vázán sorpcí a částečně mobilní. Je velmi rezistentní k degradaci a silně adsorbuje, hlavní cestou úbytku z půdy je volatilizace z horních horizontů, nikoli vyplavování. V hlubších horizontech probíhá pomalá aerobní a anaerobní biodegradace. Dle EXTOXNET je HCB prakticky netoxická látka v EPA toxické třídě IV. Přesto byl např. v USA zakázán. Používán je zejména jako fungicid, zejména k ošetření zrní. HCB je akutně prakticky netoxické při orálním požití, i když je popisována i dráždivost na kůži. Při inhalaci však byly pozorovány toxické účinky (neurotoxicita). Při chronické expozici způsobuje porfyrii (syndrom zejména kožní spojený s osteoporózou). Při vyšších chronických expozicích může fungovat jako karcinogen. IARC a US EPA jej charakterizovaly jako možný kancerogen (IARC, 1987; US DHHS, 1994).

2.1.5

Pentachlorbenzen (PeCB)

Základní charakteristika Pentachlorbenzen představuje jednu z látek nově zařazených na seznam polutantů Stockholmské úmluvy i sledovaných v rámci POPs Protokolu Úmluvy o dálkovém přeshraničním transportu látek znečišťujících ovzduší. Pentachlorbenzen je bílá nebo bezbarvá krystalická látka s teplotou tání 86ºC a varu 277ºC. Rozpustnost ve vodě je minimální a činí 0,83 mg.l-1. Je rozpustný v organických rozpouštědlech (například ether, benzen, chloroform, sirouhlík). Molekula pentachlorbenzenu WS (mg.l-1) = 0,56 mg.l-1 při 20 °C; H (Pa.m3.mol-1) = 2,2 Pa při 25 °C log Kow = 4,8 – 5,18; log Koc = 3,16 - 5,45; t1/2(S) = modelový odhad: 17 000 - 55 000 hod. (2 - 6 roků)

8


Použití V současné době se v zemích Evropské Unie pentachlorbenzen nevyrábí. V minulosti se používal jako fungicid nebo jako látka zpomalující hoření. Sloužil také jako výchozí surovina pro výrobu pesticidu pentachlornitrobenzen (Quintozene). Z tohoto důvodu se v tomto pesticidu vyskytoval jako znečišťující příměs. Dnes se pentachlornitrobenzen vyrábí jinou metodou bez použití pentachlorbenzenu. Použití pentachlornitrobenzenu bylo navíc v některých zemích zakázáno (např. v Německu, Polsku, Estonsku a Finsku). V některých zemích (hlavně v Kanadě) se pentachlorbenzen přidával k polychlorovaným bifenylům (PCB) a směs sloužila jako elektricky nevodivá kapalina. Po zákazu PCB se spotřeba pro tyto účely významně snížila. Zdroje emisí Přírodní zdroj emisí pentachlorbenzenu neexistuje. Všechny emise do prostředí jsou tedy antropogenní. Pentachlorbenzen se může vyskytovat v odpadních vodách z papíren, celulózek, železáren, oceláren, ropných rafinerií, chemických továren, skládek odpadů a čistíren odpadních vod. Do prostředí se může také dostávat při používání látek, které obsahují pentachlorbenzen jako příměs, např. insekticid pentachlornitrobenzen, hexachlorbenzen nebo některá chlorovaná rozpouštědla. Vzniká jako produkt přirozené degradace hexachlorbenzenu a lindanu. Může vznikat při výrobě tri- a tetrachlorethylenu. Zdrojem emisí mohou být také dielektrické kapaliny s obsahem pentachlorbenzenu. Může se uvolňovat při spalování komunálního odpadu (pokud jsou přítomny organochlorové látky nebo současně uhlovodíkové polymery a chlor). V současné době je množství pentachlorbenzenu emitovaného do prostředí minimální. V prostředí však setrvává kontaminace vzniklá v minulosti, podezřelé mohou být areály bývalých skladů agrochemikálií a podobné objekty. Hlavní antropogenní zdroje emisí pentachlorbenzenu můžeme shrnout následovně:     

odpadní vody z papíren, celulózek, železáren, oceláren, rafinérií ropy, chemických provozů a skládek odpadů; výroba chlorovaných alifatických uhlovodíků (zejména trichlor- a perchlorethylenu); spalování odpadů (pokud je přítomen chlor); používání přípravků obsahujících pentachlorbenzen jako příměs (insekticid pentachlornitrobenzen neboli Quintozene, chlorovaná rozpouštědla); redistribuce ze starých ekologických zátěží (například sklady agrochemikálií apod.).

Dopady na životní prostředí Za aerobních podmínek (vzduch, povrchová voda) se může pentachlorbenzen rozkládat, v anaerobním prostředí je však poměrně perzistentní. Může se proto kumulovat v hlouběji uložených sedimentech a půdách. Ve vodách dochází k biodegradaci, ve svrchních vrstvách vody se rozkládá fotodegradačně. V atmosféře se pentachlorbenzen rozkládá reakcí s hydroxylovým radikálem. Poločas rozpadu v atmosféře jsou desítky až stovky dní, tato doba umožňuje transport na dlouhé vzdálenosti. Pomocí mokré atmosférické depozice může přecházet z atmosféry do vody nebo půdy. Pentachlorbenzen se může ukládat v tukových tkáních a hromadit v potravních řetězcích. Pentachlorbenzen je toxický pro organismy. Pro vodní organismy se předpokládá vysoká toxicita. V současné době však nejsou dostatečné údaje o jeho možném vlivu na ekosystémy. Nejnižší LC50 (koncentrace, při které uhyne 50% exponovaných organismů) pro sladkovodní organismy (ryby) je rovna 250 µg.l-1. U suchozemských ekosystémů se předpokládá, že pentachlorbenzen významný nepříznivý vliv nemá. 9


Dopady na zdraví člověka, rizika Pentachlorbenzen může vstupovat do těla inhalačně nebo orálně (kontaminovanou potravou nebo pitnou vodou). Krátkodobá expozice ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Při chronické expozici dochází k poškození jater a ledvin a může docházet i k poškození dalších tkání. Z výsledků testů toxicity u zvířat je možné předpokládat reprodukční toxicitu pentachlorbenzenu u lidí. Při hoření mohou vznikat dráždivé nebo toxické plyny. Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí Nebezpečnost pentachlorbenzenu spočívá hlavně v jeho schopnosti bioakumulace. Předpokládá se zejména reprodukční toxicita. Toxický je zejména pro vodní organismy.

2.1.6

Těžké kovy (HMs)

Zdroje těžkých kovů v prostředí jsou v podstatě dvojí. Prvním je zvětrávání mateřské horniny, kdy se kovy dostávají do ovzduší vířením prachu (především v hrubé frakci PM2,5-10). Druhým je velké množství externích zdrojů kontaminace. Většina těžkých kovů v atmosféře má původ v antropogenní činnosti. Antropogenní zdroje produkují kovy jako aerosol či popílek. Z tohoto hlediska jsou hlavními antropogenními polutanty olovo, kadmium, arsen a rtuť. Toxicita a environmentální chemie těžkých kovů je popsána například v pracech Fergusson (1990), Merian (1991), Bencko a kol. (1984), Marhold (1980). Nejvýznamnějšími zdroji těžkých kovů v ovzduší jsou metalurgický průmysl, spalování fosilních paliv, prašné provozy a automobilová doprava. Olovo Hlavní zdrojem emisí olova do ovzduší je spalování alkylolovnatých přísad benzinů. Podle odhadu přispívá toto spalování k výskytu olova v ovzduší z 80 až 90%. Míra kontaminace se liší v závislosti na hustotě provozu motorových vozidel. V některých oblastech způsobuje problémy se znečišťováním ovzduší těžba a zpracování olovnatých rud. Koncentrace pozadí olova v ovzduší se v současné době odhaduje na 5.10-5 μg.m-3, což potvrzují také měření v ČR v roce 2002. Koncentrace olova v ovzduší ČR dlouhodobě klesají jako následek používání bezolovnatého benzinu. Nejvyšší hodnoty imisních charakteristik zjištěné v městských sídlech ČR v roce 2002 byly 0,055 μg.m-3. Ve vnějším ovzduší se olovo vyskytuje hlavně ve frakci jemných částic submikronové velikosti. V respiračním systému je zachyceno 30 až 50% všech inhalovaných částic. Prakticky všechno takto zachycené olovo je absorbováno do organismu. Absorpce olova v respiračním systému je ovlivněna rozdělením velikostí částic a rychlosti dýchání. Pro dospělé se podíl zadržených částic pohybuje od 20 do 60%. Podíl olova v gastrointestinálním traktu je u dospělých okolo 10%, zatímco u dětí až 50%. Absorbované olovo je v organismu dále distribuováno mezi tři hlavní složky: krev, měkké tkáně a mineralizující tkáně (kosti, zuby). U dospělých je okolo 95% deponováno v kostech. Obsah olova v kostech roste s 10


věkěm, biologický poločas života je několik let. Neabsorbované olovo prochází gastrointestinálním traktem a je vylučováno ve výkalech. Z celkově absorbovaného množství je 50 až 60% odstraněno močí a žlučí. Ve vztahu k obyvatelstvu jsou uvažovány hlavní tři účinky dlouhodobé expozice nízkým koncentracím: účinky na biosyntézu hemu, na nervový systém a na krevní tlak. Některé experimenty ukazují na možnost vlivu na vznik nádorů ledvin, nadledvinek, varlat, štítné žlázy, prostaty a mozku u pokusných zvířat. Podle hodnocení IARC jsou důkazy karcinogenity olova a jeho sloučenin pro člověka klasifikovány jako nedostatečné, proto je olova řazeno do skupiny 3. Koncentrace olova v krvi je rozhodujícím paramerem, na jehož základě by měla být založena směrnice a směrná koncentrace olova v ovzduší. Při výběru vhodné limitní koncentrace olova v krvi lze hodnotu 0,2 μg.ml-1 považovat za hranici oddělující koncentrace, při nichž nebyly pozorovány žádné účinky, od nejnižších koncentrací, při nichž byly pozorovány škodlivé zdravotní účinky. Kadmium Kontaminace životního prostředí kadmiem je v poslední době vyvolána zejména rostoucím používáním v průmyslu (slévárny, barviva, plasty, akumulátory, pohonné hmoty, pesticidy, hnojiva, aplikace splaškových kalů, energetika). Publikované průměrné roční koncentrace kadmia v ovzduší jsou obvykle ve venkovských oblastech od <1 do 5 ng.m-3, v městských oblastech 5-15 ng.m-3 a v průmyslových 15-50 ng.m-3. Mnohem vyšší koncentrace byly zjištěny v okolí závodů zpracovávajících kovy: průměrné týdenní koncentrace až 300 ng.m-3. Denní příjem kadmia vdechováním za předpokladu koncentrace 50 ng.m-3 nepřesahuje 1μg. Z celkového množství vdechnutého kadmia se v plicích absorbuje méně než 50%. Hlavní část kadmia absorovaného z plic nebo střev se nejprve deponuje v játrech, kde se váže na metalothionein. Z jater pozvolna přechází do ledvin. Vylučování z ledvin je velmi pomalé. Biologický poločas kadmia v játrech byl odhadnut na 10 let a v ledvinách na ještě delší dobu. Akutní respirační účinky lze očekávat po vdechování kouře obsahujícího kadmium v koncentracích nad 1mg.m-3. Chronické respirační účinky lze očekávat po pracovních expozicích při koncentraci 20 μg.m-3 po dobu 20 let. Kritickým ohroženým tělesným orgánem po dlouhodobých expozicích nízkým koncentracím jsou ledviny. Kadmium klasifikovala IARC jako karcinogen skupiny 2B. V několika studiích bylo popsáno několik případů karcinomu plic nebo prostaty u osob pracovně exponovaných kadmiu. Tyto studie byly vyhodnoceny agenturou EPA se závěrem, že důkazy rizika karcinomu pro člověka jsou jen omezené. Jestliže uvažujeme pouze inhalační expoziční cestu, lze kritickou průměrnou koncentraci kadmia v ovzduší způsobující jeho kritickou koncentraci v kůře ledvin za předpokladu 19-tiletého poločasu života považovat koncentraci 2,9 μg.m-3 při expozici trvající 50 let.

11


Arsen Arsen se v přírodě vyskytuje hlavně ve formě sulfidů doprovázejících rudy stříbra, olova, mědi, atd. Do ovzduší je uvolňován z přírodních i antropogenních zdrojů. Hlavním zdrojem je vulkanická činnost. Antropogenní emise unikají při tavení kovů, spalování paliv, zejména nízkokvalitního uhlí, a při aplikaci pesticidů. Reprezentativní hladiny přirozeného pozadí v ovzduší v neznečištěných venkovských oblastech leží v rozsahu 1 až 10 ng.m-3. Hodnoty ročních aritmetických průměrů koncentrací se v roce 2002 v ČR pohybovaly v rozmezí od 0,0035 do 0,00016 μg.m-3. Koncentrace arsenu v ovzduší však může v některých městech dosahovat několika set ng.m-3 a v blízkosti hutí neželezných kovů a některých elektráren může přesáhnout úroveň 1 000 ng.m-3. Sloučeniny arsenu ve formě částic mohou být inhalovány, deponovány v respiračním traktu a absorbovány do krve. Za předpokladu absorpce 30% lze rychlost příjmu odhadnout ve venkovských oblastech 0,006 – 0,06 μg.den-1 a ve městech 0,06 - 1 μg.den-1. Pracovní expozice arsenu se vyskytují hlavně mezi pracovníky kovohutí, elektráren spalujících uhlí a pracovníky aplikujícími pesticidy. Okolo 40% vdechnutého arsenu se ukládá v plicích. Arsen vstřebaný do organismu je přenášen zejména krví, z níž je však relativně rychle odstraňován. Nejvyšší absolutní množství arsenu je nacházeno ve svalech, kostech, játrech a plicích, ale nejvyšší koncentrace obsahuje kůže. Ukázalo se, že u člověka dochází k pronikání arsenu také placentou. Anorganický As se vylučuje močí (biologický poločas 10 hodin), větší část je vylučována v podobě mono- a dimethylarseničné kyseliny s poločasem asi 30 hodin. Klinické obrazy chronických otrav se liší, obvykle převládají změny kůže, mukózních membrán, neurologická, vaskulární a hematologická poškození. Anorganické sloučeniny arsenu jsou identifikovány jako kožní a bronchiální karcinogeny pro člověka. Po expozicích vdechováním je kritickým účinkem arsenu vyvolání rakoviny plic. Nikl Většina antropogenních emisí niklu do ovzduší uniká při spalování zbytkových a topných olejů, těžbě niklových rud a rafinaci niklu a při spalování komunálního odpadu. Celkové roční antropogenní emise niklu do ovzduší byly odhadnuty na 98 kt, zatímco emise niklu z přírodních zdrojů přispívají k celkovým emisím 30 kt za rok. V členských státech Evropské unie byly zjištěny tyto koncentrace niklu: v odlehlých oblastech 0,1 – 0,7 ng.m-3 , v městských oblastech 3 – 100 ng.m-3 a v průmyslových oblastech 8 – 200 ng.m-3. Hodnoty ročního aritmetického průměru koncentrací se pohybovaly v ČR v rozmezí od 0,04 do 5 ng.m-3. Za předpokladu koncentrace v ovzduší 10 až 20 ng.m-3 jemnožství niklu, které pronikne do dýchacích cest 0,2 až 0,4 μg.den-1. V ovzduší na pracovištích může být koncentrace niklu podstatně vyšší než v běžném prostředí dokonce v poměru až 1:106. Úroveň depozice niklu z nejmenších částic dosahuje 63%, přičemž 25% se deponuje v plicích a 5-6% deponovaného niklu se zpětně vylučuje. Nikl absorbovaný do organismu je v těle přenášen 12


hlavně krví a prokazatelně proniká také placentou. Nakonec je nikl vylučován převážně močí, známy jsou i případy vylučovaní potem. Nikl je obsažen také ve slinách a ukládá se do vlasů. U člověka byly popsány alergické kožní reakce, astma a podráždění sliznic. Cílovým orgánem alergických projevů expozic niklu je respirační trakt. Zatím nejsou dostupné studie popisující souvislosti mezi příjmem niklu z prostředí a výskytem karcinomů u obecné populace. V minulosti byli pracovnící provozů průmyslové rafinace niklu vystaveni podstatně vyššímu riziku karcinomu plic a nosních dutin, popsány byly případy karcinomů hrtanu, karcinomů žaludku a sarkomů.

13


3. MATERIÁLY A METODY 3.1 Odběry vzorků 3.1.1

Výběr odběrových lokalit

V rámci řešení projektu byly realizovány odběry volného ovzduší na čtyřech lokalitách Jihomoravského kraje: Letiště Brno – Tuřany, Hodonín, Kyjov, Blansko. Mapa 1: Mapa odběrových lokalit

Odběrová kampaň byla realizována ve dnech 21.9. - 25.9.2009. Jednalo se vždy o jeden 24hodinový odběr na každé lokalitě

14


3.1.2

Kyjov (CZ-KY)

Poloha lokality určená pomocí GPS:

severní šířka východní délka nadmořská výška

N 49°00'35,3" E 17°07'21,4" 204 m

Odběrová lokalita je umístěna na dlážděné terase čtyřpatrové budovy MěÚ Kyjov, Masarykovo nám. 18 v centru města (viz foto), cca 12 m nad okolním terénem. Vzorkovač byl umístěn na kovové konstrukci zábradlí terasy. Přes náměstí vede slabě frekventovaná místní komunikace. Lokalitu lze z hlediska funkce hodnotit jako obytnou až smíšenou (menší provozovny, služby). K ovlivnění odběru může dojít dopravou a dalšími antropogenními zdroji v centru města.

15


3.1.3

Brno - letiště Tuřany (CZ-LT)



N 49°08'56,2" E 16°41'46,3" 241 m

Lokalita je situována v areálu letiště Brno - Tuřany. Jde o předměstskou pozaďovou lokalitu na jihovýchodním okraji města, náhorní planinu s trvalým travním porostem bez zástavby. Ve vzdálenosti cca 100 m se nachází přistávací dráha letiště. Vzorkovač byl umístěn na střeše kontejneru ČHMÚ, na konstrukci stožáru cca 3,5 m nad terénem. Možnými zdroji znečištění ovzduší jsou letecká doprava a prašnost z okolních pozemků. Projevit se může i vliv dalších antropogenních zdrojů na území města Brna.

16


3.1.4

Blansko (CZ-BL)



N 49°21'46,1" E 16°38'33,5" 288 m

Odběrová lokalita se nachází cca 6 m nad okolním terénem, na terase třípatrové budovy MěÚ a knihovny K.J.Mašky 1413/2, asi 100 m západně od centra města (viz foto). Vzorkovač byl umístěn na kovové konstrukci nosného sloupu střechy terasy. Ve vzdálenosti cca 50 m vede silně frekventovaný silniční průtah městem. Lokalitu lze hodnotit jako obytnou městskou. Největší vliv lze očekávat z dopravy a dalších antropogenních zdrojů.

17


3.1.5

Hodonín (CZ-HO)



N 48°50'58,6" E 17°06'08,5" 173 m

Místo odběru ovzduší se nachází v areálu podniku Kostelecké uzeniny, Velkomoravská 3929 na západním okraji Hodonína, jehož provoz byl ukončen. Vzorkovač byl umístěn na kovové konstrukci cca 1,5 m nad travnatým terénem za jednopatrovou budovou se sklady a administrativními prostorami (viz foto). Lokalita reprezentuje průmyslovou zónu města, zatíženou především zdroji emisí v okolních podnicích a v blízké elektrárně Hodonín. Dalším možným zdrojem znečištění je automobilová doprava na příjezdu do Hodonína.

18


3.1.6

Popis odběrů vzorků ovzduší - 2009

Na každé lokalitě byla umístěna následující odběrová zařízení: - nízkoobjemové čerpadlo Leckel MVS6 (Sven Leckel, Německo); odebíraný objem byl vždy 2,3 m3 za hodinu (hlavice PM10) - pro stanovení koncentrací PM10 a pro stanovení vybraných těžkých kovů; - vysokoobjemové čerpadlo DIGITEL DH77 (Digitel, Švýcarsko); odebíraný objem byl vždy 30 m3 za hodinu (hlavice PM10) - pro stanovení koncentrací vybraných POPs jak v plynné fázi (PUF filtr) tak i v prašné frakci PM10 (quartz filtr). - vysokoobjemové čerpadlo DIGITEL DH77 (Digitel, Švýcarsko); odebíraný objem byl vždy 30 m3 za hodinu (hlavice PM2.5) - pro stanovení koncentrací vybraných POPs jak v plynné fázi (PUF filtr) tak i v prašné frakci PM2.5 (quartz filtr). Aktivní vzorkování proběhlo v podzimním období v termínu od 21.9.2009 do 24.9.2009 s minimálním množstvím srážek, tak aby nedocházelo k vymývání prachových částic se sorbovanými škodlivinami a tedy k podhodnocování reálných koncentrací škodlivin v ovzduší sledovaných lokalit. Byly provedeny chemické analýzy odebraných vzorků a naměřená data byla zpracována a analyticky vyhodnocena. Na vybraných lokalitách jihomoravského kraje jsou dále relizovány dlouhodobé odběry pomocí pasivní vzorkovací techniky (viz následující kapitola).

3.2 Metoda pasivního vzorkování ovzduší Klíčová důležitost pravidelných měření koncentrací polutantů ve vzduchu na různých lokalitách a monitorovacích studií na různých úrovních od bezprostředního okolí lokálních bodových zdrojů až po kontinentální měřítko inspirovala vývoj nových metod pro monitorování kvality ovzduší (Tremolada et al., 1996; Shahir et al., 1999; Holoubek et al., 2000; Peters et al., 2000; Wennrich et al., 2002; Harner et al., 2003). K nim patří zejména různé varianty pasivních vzorkovačů (Bartkow et al., 2004a) jako zařízení, která mohou být použita na celé řadě lokalit současně, což nabízí nové možnosti při přípravě rozsáhlejších monitorovacích kampaní. Poskytují informaci o dlouhodobé kontaminaci vybraného místa a mohou být použita jako screeningová metoda pro semikvantitativní srovnání různých lokalit s výhodou malé citlivosti ke krátkodobým náhodným změnám koncentrace polutantů. Vzhledem k tomu, že vzorkovací rychlost a vztah mezi množstvím látky zachyceným na filtru a její koncentrací ve vzduchu nebyl zatím plně matematicky popsán, interpretace výsledků je složitější a je obvykle založena na terénních měřeních (Peters et al., 2000; Bartkow et al., 2004b). Stanovení koncentrace ve vzduchu je pak odvozeno z kalibrace založené na paralelním aktivním a pasivním vzorkování nebo na použití referenčních látek (Ockenden et al., 2001; Soderstrom and Bergqvist, 2004). Většina pasivních odběrů vzduchu byla provedena na zařízeních na bázi semipermeabilních membrán (SPMDs) (Petty et al., 1993; Ockenden et al., 1998a; Meijer et al., 2003; Bartkow et al., 2004a; Jaward et al., 2004c), filtrů z polyuretanové pěny (PUFs) (Wilford et al., 2004) a na bázi XAD pryskyřice (Wania et al., 2003) které jsou exponovány několik týdnů až měsíců. Všechny vzorkují širokou škálu POPs podobnou rychlostí několik m3 za den. Byly však vyvinuty také krátkodobé vzorkovače, v nichž dochází k rychlému ustanovení rovnováhy (Harner et al., 2003) 19


a provedeno několik pokusů o interkalibraci všech uvedených zařízení (Peters et al., 2000; Shoeib and Harner, 2002) tak, aby bylo možné porovnat získaná data. Bylo ověřeno, že těmito metodami je možné získat data jak na lokální (Lohmann et al., 2001) tak kontinentální úrovni (Jaward et al., 2004b; Jaward et al., 2004a), od gradientů mezi průmyslovou a venkovskou oblastí (Harner et al., 2004) až po kontinentální transekty (Ockenden et al., 1998b; Meijer et al., 2003; Jaward et al., 2004c). Značnou výhodou je možnost využití těchto vzorkovačů i ve vzdálených a nepřístupných oblastech. Nabízí se jejich využití v dlouhodobých monitorovacích programech, kde mohou posloužit jak k identifikaci a charakterizaci bodových zdrojů, tak k lepšímu porozumění vlivu jednotlivých primárních a sekundárních zdrojů a transportu kontaminantů v jednotlivých regionech a mezi nimi. Pasivní zařízení jsou ve své funkci velice jednoduchá. K odběru vzorku dochází prostřednictvím samovolné difúze stanovované látky do sběrného média. K tomuto procesu dochází v důsledku existence rozdílných chemických potenciálů mezi dvěma médii. Při vzorkování vzduch samovolně proudí kolem pasivně vystaveného filtru, membrány či jiného média, do něhož se sledovaný polutant zachycuje. Po skončení odběru se toto médium analyzuje a přepočtem se zjistí koncentrace škodliviny v ovzduší. K výhodám pasivního vzorkování patří zejména nízká cena zařízení a nízké provozní náklady (není nutná přítomnost obsluhy a zdroje elektrické energie), nehlučnost, a malé nároky na instalaci a technickou údržbu. Přitom poskytují informace o dlouhodobé průměrné úrovni kontaminace a nejsou vhodné pro sledování rychlých změn znečištění ovzduší. K jejich nevýhodám patří zejména nemožnost exaktního stanovení prošlého objemu a značné ovlivnění průběhu vzorkování environmentálními podmínkami. Mezi hlavní faktory ovlivňující sorpční kinetiku pasivních vzorkovačů patří zejména teplota, rychlost větru a délka expozice. Teplota je při pasivním vzorkování důležitým parametrem, neboť se s teplotou zvyšují molekulární difúzní koeficienty a proto lze s jejím nárůstem očekávat zvyšování vzorkovacích rychlostí. Pasivní vzorkování POPs komplikuje také tím, že ovlivňuje rozdělování těchto látek mezi plynnou a pevnou fázi a množství a charakter částic v atmosféře. Je proto důležité vědět, zda daný vzorkovač vzorkuje pouze látky v plynné fázi, látky asociované s atmosférickými částicemi, anebo oboje. To, do jaké míry bude příjem analytu vzorkovačem ovlivněn rychlostí větru závisí na jeho typu a konstrukci. Při jednoduchém uspořádání pasivního vzorkovače je rychlost transportu analytu z okolního vzduchu silně závislá na rychlosti větru. Vlivy rozdílných rychlostí větru mezi jednotlivými vzorkovacími místy lze minimalizovat pomocí ochranných krytů, do kterých se vloží vzorkovací média. Příjem chemických látek při pasivním vzorkování je z počátku lineární v čase, poté nabude křivkového charakteru a nakonec může dojít k nastolení rovnováhy mezi atmosférickou plynnou fází a vzorkovacím médiem (obrázek 1). Stanovení atmosférických koncentrací z dat získaných pasivním vzorkováním je tedy obvykle založeno na lineárním kinetickém modelu nebo na rovnovážném modelu.

20


Obrázek 1: Křivka znázorňující tři fáze sorpce při pasivním vzorkování. t25 a t95 jsou časy potřebné k nastolení 25% a 95% rovnovážné koncentrace.

3.2.1

Vzorkovač s polyuretanovou pěnou jako odběrovým médiem (PUF)

Pasivní vzorkovač pro vzorkování ve vnějším prostředí se skládá ze dvou nerezových nádob miskovitého tvaru umístěných naproti sobě na společné ose, která slouží i k upevnění PUF filtru. Vnější průměr větší mísy je 30 cm, menší misky 24 cm. Mezi nimi je mezera o velikosti 3 cm, která umožňuje průchod vzduchu k vzorkovacímu povrchu. Všechny části vzorkovače jsou vyrobeny z nerezové oceli (Kohoutek, 2005). PUF disk je umístěn uprostřed mezi miskami (obrázek 2). Tento design umožňuje tlumit vlivy rychlosti větru na sorpci a chrání vzorkovací medium proti atmosférickým srážkám, usazování hrubých částic a ultrafialovému záření, které by mohlo rozkládat sledované sloučeniny (Wilford et al., 2004).

Obrázek 2: Schéma pasivního vzorkovače na bázi polyuretanové pěny pro vzorkování volného ovzduší Pro pasivní vzorkování POPs se jako sorpční médium používají filtry z bílé, nebarvené polyuretanové pěny (PUF). Polyuretanová pěna je vzorkovací médium běžně používané v tradičních vysokoobjemových vzorkovacích zařízeních a velmi dobře popsané. Filtry jsou kruhového tvaru, tloušťky 15 mm a průměru 150 mm, před umístěním do vzorkovače jsou čištěny extrakcí 8 hodin v acetonu a 8 hodin v dichlormethanu. Po extrakci jsou filtry vysušeny a 21


do jejich středu je umístěna vyčištěná nerezová trubička délky 1,5 cm sloužící k upevnění filtru na osu vzorkovače. Pasivní vzorkovače se zavěšují vždy do svislé polohy větší miskou vzhůru. Pokud se nejedná o speciální vzorkování (např. sledování výškového profilu škodlivin) nebo o požadavek zadavatele měření, zavěšují se pasivní vzorkovače v dýchací zóně člověka, tedy ve výšce 1,5 – 2,0 m nad terénem (na kovové konstrukce, dolní větve vzrostlých stromů apod.). Optimální je otevřený terén bez významnějších překážek bránících volnému proudění vzduchu kolem vzorkovače. Kromě speciálních měření je délka vzorkování pomocí pasivních vzorkovačů čtyři až šest týdnů. Empirickými měřeními byla stanovena přibližná rychlost sorpce 3,5 m3/den, což odpovídá zhruba 100 m3 při 28-denním vzorkovacím cyklu. Při vhodných instrumentálních detekčních limitech a nízkých hodnotách blanků je za těchto podmínek možná detekce mnoha skupin POPs (Jaward et al., 2004).

3.3 Chemická analýza Analýzy vzorků ovzduší na obsahy vybraných látek dle US EPA byly provedeny v laboratořích RECETOX podle platných standardních operačních postupů metodou plynové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (GC-MS). Exponované filtry z vysokoobjemových čerpadel (PUF i QF, plynná i prachová frakce) byly analyzovány za účelem identifikace a kvantitativního stanovení sedmi PCBs: PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 118, PCB 153, PCB 138 a PCB 180; čtyř HCHs: alfa-HCH, beta-HCH, gama-HCH a delta-HCH; p,p‘-DDT, p,p‘-DDE, p,p‘-DDD; HCB, PeCB a šestnácti PAHs dle seznamu prioritních polutantů US EPA: naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benz[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indenol[1,2,3-c,d]pyrenu, dibenz[a,h]anthracenu a benzo[g,h,i]perylenu. V každé sérii byly zpracovány odběrové a laboratorní blanky. Stejným způsobem byl analyzován i referenční materiál. Výtěžnost metody byla sledována pomocí standardního přídavku PCB 30 a PCB 185 pro stanovení PCBs a OCPs, a značených derivátů naftalen D8, fenantren D10 a perylen D12 pro stanovení PAHs. PCB 121 a terfenyl sloužily jako vnitřní standardy. Exponované filtry pro analýzu těžkých kovů (odběrové zařízení Leckel, pouze prachová frakce) byly rozloženy směsí HNO3 (4 ml, HNO3 Merck, p.a. podvarově destilovaná v PTFE aparatuře Berghof) + H2O2 (2 ml, Analpure, Analytika Praha), s odparem, doplnění na 25 ml vodou 18MOhm. Stanovení obsahu kovů bylo provedeno metodou ICP-MS (Agilent 7500ce) v kolizním módu pro eliminaci polyatomických interferencí, kalibrace s vnitřním standardem, kalibrační roztoky Astasol.

3.4 Biologické efekty – testy genotoxicity K hodnocení úrovně znečištění ovzduší jsou často využívány pouze výsledky chemických analýz. Tento přístup je však díky technickým, časovým i finančním důvodům omezen pouze na kvantitativní stanovení jen určitého úzkého spektra prioritních chemických látek. Environmentální směsi jsou však tvořeny celou řadou dalších látek, které díky svým fyzikálněchemickým vlastnostem mohou představovat zvýšené riziko pro člověka, které není ve výše zmíněném přístupu zohledňováno. Proto je pro účely komplexního hodnocení stavu prostředí 22


vhodné zahrnout metody pro posouzení biologických účinků. Jedná se o speciální testovací systémy (biotesty), které umožňují na základě interakce mezi biologickým systém a vzorkem kvantifikovat a hodnotit vybraný biologický účinek. Při tomto typu analýzy vzorků jsou zohledňovány vedle všech přítomných látek i vztahy mezi jejich působením jako je aditivita, synergismus či antagonismus. Avšak i v tomto případě je třeba uvažovat o určitých rozdílech mezi analyzovaným vzorkem a reálnou environmentální směsí, který je způsoben použitou extrakční metodou (extrakce organickým rozpouštědlem – organické látky v testovaném vzorku). Velký důraz ze sledovaných biologických účinků je v případě hodnocení znečištění ovzduší kladen na zjištění možných genotoxických účinků. Látky s tímto typem účinku jsou označovány jako genotoxické. Vyznačují se schopností reagovat s DNA a vyvolávat změny v genetickém materiálu buněk, které mohou vést ke vzniku mutací, iniciovat či podílet se na procesu karcinogeneze či vyústit v usmrcení buňky. Přítomnost genotoxických látek v prostředí je spojena s možnými genotoxickými riziky pro exponovanou populaci. Pro tuto studii byly zvoleny screeningové testy genotoxicity na bakteriích. Jedná se o krátkodobé a jednoduché testy, které jsou založeny na využití speciálních geneticky modifikovaných kmenů bakterií, které umožňují kvalitativní i kvantitativní posouzení genotoxického potenciálu. Genetickým potenciálem je chápána zjištěná genotoxická aktivita v daném testu genotoxicity. Vyznačují se zejména miniaturizovaným provedením, které umožňuje testovat efektivně velmi malá množství vzorků. Interpretace výsledků těchto screeningových testů je však omezena jen na zhodnocení možného genotoxického vlivu přítomných látek ve směsi. Přímá extrapolace zjištěných účinků na vyšší organismy je téměř nemožná a proto jsou výsledky využívány jako signál přítomnosti látek s genotoxickými účinky a velikost tohoto signálu je ve vztahu s jejich relativním množství. Pro tuto studii byl vybrán specifický test na prokaryotických buňkách kmene Escherichia coli (PQ 37), který je znám jako SOS chromotest. Patří mezi nejpoužívanější screeningové testy genotoxicity s vysokou citlivostí k širokému spektru genotoxických látek. Jedná se o test genotoxicity, který je založen na sledovaní indukce SOS reparačního systému v důsledku poškození DNA v buňkách kmene. Indukce SOS genů je sledována prostřednictvím aktivace transkripce fúzního genu jednoho z SOS genů a reportérového genu pro enzym galaktosidázu. Indukce SOS systému je následně kvantifikována na základě množství vznikajícího hybridního proteinu s -galaktosidázovou aktivitou. Aktivita enzymu je měřena prostřednictvím jeho hydrolytické přeměny chromogenního substrátu, která je následně spektrofotometricky kvantifikována. Zjištěný genotoxický potenciál testovaného vzorku je kvantifikován v podobě indukčního faktoru (IF). Jedná se o parametr, který porovnává indukci SOS reparačního systému ve variantě testu se vzorkem a v negativní kontrole, kde vzorek je nahrazen rozpouštědlem (DMSO). Kritická mez pro označení odpovědi detekčního systému již za významnou je IF = 1,5. Hodnocený genotoxický potenciál odpovídá látkám s přímým genotoxickým působením, tedy látkám, které nevyžadují metabolickou aktivaci pro přeměnu na účinné genotoxiny. Vedle posouzení genotoxického potenciálu testovaných vzorků, umožňuje i přímé stanovení toxických účinků testovaných vzorků.

3.5 Hodnocení potenciálních zdravotních rizik Pro odhad zdravotních rizik se používá metodika, vycházející z koncepce vypracované U.S. EPA pro hodnocení rizik z ohrožení lidského zdraví (U.S. EPA 1989). Tato koncepce se v devadesátých letech stala základem dokumentů EU pro hodnocení rizik (zejména Směrnice pro hodnocení a řízení rizik plynoucí z existujících chemikálií EEC No. 793/93 a Principy hodnocení rizik pro člověka a životní prostředí EEC No. 1488/94). Terminologicky metodika vychází z materiálu publikovaného odborem ekologických rizik a monitoringu MŽP ČR (Základní pojmy spojené s hodnocením rizika - Zpravodaj MŽP VI, 2, 23


červen 1995). Podrobně byla specifikována ve Věstníku MŽP ČR ze dne 15. září 1996, č. 3, v metodickém pokynu MŽP č. 1138/OER/94 a v metodickém pokynu hlavního hygienika České Republiky "Hodnocení zdravotních rizik" ze dne 16.11.1999 pod zn: HEM - 300 15.1.99/42358. Metoda hodnocení humánních rizik obsahuje čtyři základní kroky (U.S. EPA 1989): - formulace problému (identifikace nebezpečnosti), - hodnocení expozice, - hodnocení účinků, - charakterizace rizika. Finálně se hodnotí významnost parametru CVRK. Jedná se o parametr celoživotního vzestupu pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v populaci pro jednotlivce v důsledku definované expozice danému faktoru. Hodnota CVRK tedy představuje pravděpodobný počet případů onemocnění rakovinou. Za „ještě zdravotně bezpečnou“ je označována pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění 1E-06 (1*10-6) – tedy jeden případ z jednoho milionu obyvatel. Hodnoty vyšší než 1E-04 jsou již alarmující.

24


4. VÝSLEDKY 4.1 Hodnocení chemických analýz vzorků odběrů volného ovzduší pomocí velkoobjemových aktivních vzorkovačů 4.1.1

POPs

Koncentrace POPs naměřené aktivními vzorkovači na 4 lokalitách v rámci Jihomoravského kraje shrnují Tabulky 1-5. Pro přehlednost jsou naměřené hodnoty rovněž formou sloupcových grafů srovnány s výsledky z předcházejících odběrových kampaní 2006 a 2007. Dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. je hodnota cílového imisního limitu pro celkový obsah benzo(a)pyrenu (BaP) v suspendovaných částicích PM10 je stanovena na 1 ng.m-3. Dobou průměrování je kalendářní rok a termín splnění limitu je 31.12.2012. Účelem stanovení tohoto cílového imisního limitu je odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, kterého je třeba dosáhnout ve stanovené době, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné. Pro hodnocení zón a aglomerací platí horní mez pro posuzování 0,6 ng.m-3 a dolní mez pro posuzování 0,4 ng.m-3. Překročení mezí pro posuzování se zjišťuje na základě úrovně znečištění ovzduší během předcházejících pěti let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez pro posuzování se považuje za překročenou, pokud byla během těchto pěti let překročena nejméně ve třech kalendářních letech. Pro ostatní škodliviny typu POPs nejsou v zákoně o ovzduší a v souvisejících právních předpisech stanoveny žádné imisní limity. Jak je zřejmé z následujících tabulek, hodnota cílového imisního limitu pro BaP nebyla překročena.

25


Tabulka 1: Jihomoravský kraj - koncentrace polyaromatických uhlovodíků v plynné frakci (PUF filtr) a na částicích PM2,5 a PM10 (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009) Sampling site Sample code Collection date Sample volume Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

PUF Blansko 21.9.09 648,7 0,556 0,056 0,157 0,214 0,603 0,022 0,101 0,055 0,004 1,768 0,084 0,013 0,003 0,003 1,871

PUF Tuřany 22.9.09 643,3 0,307 0,031 0,219 0,152 0,192 0,005 0,046 0,027 0,979 0,096 0,006 1,081

PUF Hodonín 23.9.09 647,7 0,208 0,180 0,645 2,435 3,935 0,290 1,073 0,635 0,024 0,064 0,003 9,492 0,194 0,059 0,046 0,005 0,045 0,034 0,003 9,878

PUF GF PM10 GF PM10 GF PM10 GF PM10 GF PM2.5 GF PM2.5 GF PM2.5 GF PM2.5 Kyjov Blansko Tuřany Hodonín Kyjov Blansko Tuřany Hodonín Kyjov 24.9.09 21.9.09 22.9.09 23.9.09 24.9.09 21.9.09 22.9.09 23.9.09 24.9.09 663,5 648,7 643,3 647,7 663,5 643,6 635,7 641,8 656,7 0,151 0,031 0,008 0,031 0,026 0,016 0,017 0,015 0,015 0,041 0,003 0,003 0,103 0,003 0,008 0,318 0,007 0,070 0,006 0,004 0,003 0,004 0,003 0,002 0,457 0,065 0,006 0,052 0,024 0,026 0,029 0,021 0,011 0,013 0,005 0,108 0,004 0,002 0,002 0,002 0,159 0,126 0,090 0,084 0,045 0,045 0,039 0,031 0,020 0,084 0,109 0,008 0,069 0,038 0,040 0,034 0,027 0,017 0,051 0,034 0,031 0,013 0,020 0,015 0,010 0,007 0,005 0,094 0,126 0,062 0,030 0,037 0,033 0,023 0,015 0,156 0,090 0,161 0,066 0,084 0,056 0,053 0,029 0,098 0,095 0,056 0,026 0,043 0,020 0,022 0,013 0,145 0,006 0,052 0,026 0,059 0,024 0,025 0,010 0,153 0,006 0,093 0,040 0,064 0,029 0,035 0,022 0,009 0,007 0,009 0,004 0,002 0,003 0,194 0,112 0,059 0,081 0,042 0,047 0,035 1,331 1,249 0,665 0,822 0,397 0,524 0,346 0,317 0,196 0,074 0,007 0,007 0,005 0,003 0,004 0,003 0,002 0,014 0,013 0,010 0,005 0,004 0,005 0,003 0,002 0,002 0,004 0,012 0,005 0,006 0,004 0,005 0,004 0,003 0,002 0,007 0,036 0,004 0,003 0,002 0,002 0,005 0,043 0,019 0,024 0,014 0,019 0,016 0,009 0,007 0,036 0,040 0,013 0,010 0,018 0,010 0,005 0,004 0,003 0,031 0,081 0,036 0,011 0,012 0,014 0,012 0,006 0,158 0,050 0,102 0,040 0,066 0,034 0,035 0,021 0,173 0,051 0,124 0,053 0,076 0,038 0,049 0,028 0,027 0,073 0,007 0,004 0,011 0,004 0,004 0,002 0,016 0,097 0,009 0,003 0,005 0,003 0,004 0,002 0,021 0,041 0,007 0,074 0,048 0,026 0,034 0,017 0,019 0,015 1,431 1,867 1,168 1,207 0,574 0,787 0,495 0,462 0,287

Tabulka 2: Jihomoravský kraj – celková suma koncentrací polyaromatických uhlovodíků na Q quartz filtru pro záchyt prachových částic PM10 + PUF filtr (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009) Sampling site Sample code Collection date Sample volume Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Q+PUF Blansko 21.9.09 648,7 0,587 0,059 0,160 0,221 0,668 0,027 0,227 0,164 0,051 0,098 0,156 0,098 0,145 0,153 0,009 0,194 3,017 0,091 0,026 0,015 0,007 0,046 0,036 0,031 0,158 0,173 0,027 0,016 0,021 0,074 3,738

Q+PUF Tuřany 22.9.09 643,3 0,315 0,034 0,227 0,222 0,198 0,113 0,136 0,035 0,034 0,126 0,090 0,095 0,006 0,006 0,007 1,644 0,096 0,016 0,005 0,036 0,019 0,040 0,081 0,050 0,051 0,073 0,097 0,041 2,249

Q+PUF Hodonín 23.9.09 647,7 0,239 0,180 0,645 2,441 3,987 0,294 1,157 0,704 0,055 0,126 0,164 0,056 0,052 0,093 0,009 0,112 10,314 0,201 0,064 0,052 0,009 0,069 0,013 0,070 0,105 0,124 0,007 0,009 0,048 11,085

Q+PUF Kyjov 24.9.09 663,5 0,177 0,041 0,103 0,322 0,481 0,013 0,204 0,122 0,013 0,035 0,066 0,026 0,026 0,040 0,059 1,728 0,079 0,018 0,008 0,003 0,019 0,010 0,014 0,040 0,053 0,004 0,003 0,026 2,005

26


Tabulka 3: Jihomoravský kraj - koncentrace OCPs a PCBs - v plynné frakci (PUF filtr) a na částicích PM2,5 a PM10 (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009) Sampling site Sample code Collection date Sample volume PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

PUF Blansko 21.9.09 648,70 0,003 0,004 0,002 0,002 0,002 0,001 0,001 0,014 0,007 0,011 0,007 0,000 0,024 0,000 0,003 0,000 0,000 0,000 0,003 0,005 0,002 0,011

PUF PUF Tuřany Hodonín 22.9.09 23.9.09 643,30 647,70 0,006 0,017 0,006 0,016 0,000 0,013 0,000 0,005 0,000 0,009 0,001 0,007 0,000 0,006 0,013 0,072 0,017 0,099 0,013 0,021 0,026 0,063 0,000 0,000 0,055 0,183 0,003 0,014 0,013 0,139 0,001 0,003 0,002 0,004 0,004 0,018 0,008 0,023 0,028 0,186 0,007 0,011 0,017 0,075

PUF Kyjov 24.9.09 663,50 0,004 0,003 0,001 0,000 0,003 0,002 0,003 0,015 0,027 0,012 0,026 0,000 0,065 0,002 0,022 0,001 0,002 0,006 0,005 0,036 0,005 0,054

GF PM10 Blansko 21.9.09 648,70 0,001 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,011 0,000 0,011 0,000 0,002 0,000 0,000 0,000 0,003 0,005 0,000 0,000

GF PM10 GF PM10 Tuřany Hodonín 22.9.09 23.9.09 643,30 647,70 0,000 0,000 0,001 0,002 0,002 0,001 0,000 0,000 0,001 0,000 0,001 0,000 0,001 0,001 0,006 0,003 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,006 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,004 0,004 0,010 0,000 0,000 0,000 0,000

GF PM10 GF PM2.5 GF PM2.5 GF PM2.5 GF PM2.5 Kyjov Blansko Tuřany Hodonín Kyjov 24.9.09 21.9.09 22.9.09 23.9.09 24.9.09 663,50 643,60 635,70 641,80 656,70 0,000 0,002 0,002 0,000 0,001 0,000 0,003 0,004 0,000 0,000 0,000 0,003 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,000 0,000 0,001 0,000 0,000 0,008 0,005 0,004 0,001 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,001 0,000 0,002 0,001 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,003 0,001 0,003 0,004 0,002 0,004 0,002 0,003 0,007 0,003 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,002 0,001 0,003 0,002 0,002

Tabulka 4: Jihomoravský kraj – celková suma koncentrací OCPs a PCBs – Q PM10+PUF (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009) Sampling site Sample code Collection date Sample volume PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

PUF Blansko 21.9.09 648,70 0,004 0,004 0,002 0,002 0,002 0,001 0,001 0,015 0,007 0,011 0,018 0,000 0,035 0,000 0,005 0,000 0,000 0,000 0,005 0,010 0,002 0,011

PUF PUF Tuřany Hodonín 22.9.09 23.9.09 643,30 647,70 0,006 0,017 0,007 0,017 0,002 0,014 0,000 0,005 0,001 0,009 0,002 0,007 0,001 0,007 0,019 0,075 0,017 0,099 0,013 0,021 0,026 0,063 0,000 0,000 0,055 0,183 0,003 0,014 0,015 0,144 0,001 0,003 0,002 0,004 0,004 0,018 0,009 0,027 0,031 0,196 0,007 0,011 0,017 0,075

PUF Kyjov 24.9.09 663,50 0,004 0,003 0,001 0,000 0,003 0,002 0,003 0,015 0,027 0,012 0,026 0,000 0,065 0,002 0,023 0,001 0,002 0,006 0,008 0,040 0,005 0,056

Tabulka 5: Jihomoravský kraj – srovnání časového vývoje koncentrací PAHs, OCPs a PCBs – Q PM10+PUF (ng.m-3; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008 a 21.9. – 25. 9. 2009) 2007 suma PCBs 2008 suma PCBs 2009 suma PCBs 2007 suma HCHs 2008 suma HCHs 2009 suma HCHs 2007 suma DDTs 2008 suma DDTs 2009 suma DDTs 2007 PeCB 2008 PeCB 2009 PeCB 2007 HCB 2008 HCB 2009 HCB 2007 suma 28 PAHs 2008 suma 28 PAHs 2009 suma 28 PAHs

Blansko 0,052 0,012 0,015

Tuřany 0,060 0,020 0,019

Hodonín 0,101 0,009 0,075

Kyjov 0,060 0,006 0,015

0,208 0,010 0,035

0,134 0,020 0,055

0,164 0,000 0,183

0,182 0,006 0,065

0,054 0,033 0,010

0,065 0,050 0,031

0,132 0,017 0,196

0,152 0,029 0,040

0,006 0,006 0,002

0,003 0,020 0,007

0,006 0,006 0,011

0,007 0,000 0,005

0,049 0,042 0,011

0,036 0,079 0,017

0,036 0,017 0,075

0,444 0,006 0,056

27,712 21,359 3,738

13,475 46,667 2,249

50,127 17,369 11,085

20,934 17,677 2,005

27


Graf 1: Jihomoravský kraj – koncentrace 8 karcinogenních PAHs které jsou převážně vázané na částicích - celková suma QPM10+PUF (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009) Benzo(ghi)perylene 1,000

Dibenz(ah)anthracene

0,900

Indeno(123cd)pyrene

0,800

Benzo(a)pyrene Benzo(k)fluoranthene

0,700

Benzo(b)fluoranthene

ng/m3

0,600

Chrysene

0,500

Benz(a)anthracene

0,400 0,300 0,200 0,100 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Graf 2: Jihomoravský kraj – koncentrace sumy PAHs - Q PM10+PUF (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009)

12,000

10,000

Suma 28 PAHs

ng/m3

8,000

6,000

4,000

2,000

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

28


Graf 3: Jihomoravský kraj – srovnání koncentrací benzo(a)pyrenu z odběrové kampaně 2007, 2008 a 2009 - Q PM10 (ng m-3; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008 a 21.9. – 25. 9. 2009). 1,200

Benzo(a)pyrene 2007 Benzo(a)pyrene 2008

1,000

Benzo(a)pyrene 2009

ng/m3

0,800

0,600

0,400

0,200

Tuřany

Blansko

Hodonín

Kyjov

Graf 4: Jihomoravský kraj – podíl koncentrací 8 karcinogenních PAHs na částicích PM2.5 na celkových koncentracích na částicích PM10 (%; 21.9. – 25. 9. 2009) Tuřany

Blansko

Hodonín

Kyjov

70 60 50

%

40 30 20 10

Be n

zo (g h

i)p

th r

ac en

er yl en e

e

e (a h) an

en z

(1 23 cd )p yr en Di b

In

de no

zo (a )p yr en e

Be n

or an th en e

zo (k )fl u Be n

zo (b )

flu or

an

th en e

ys en e Ch r Be n

Be n

z( a) an th r

ac en e

0

29


Graf 5: Jihomoravský kraj - koncentrace PCBs - Q PM10+PUF (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009) 0,080 0,070

ng/m3

0,060

PCB 180 PCB 138 PCB 153

0,050

PCB 118

0,040

PCB 101

0,030

PCB 52

0,020

PCB 28

0,010 0,000 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Graf 6: Jihomoravský kraj - koncentrace HCHs - Q PM10+PUF (ng.m-3; 21.9. – 25. 9. 2009)

ng/m3

0,200 0,180 0,160 0,140

delta-HCH

0,120 0,100 0,080

beta-HCH

gamma-HCH alpha-HCH

0,060 0,040 0,020 0,000 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Graf 7: Jihomoravský kraj - koncentrace DDTs - Q PM10+PUF (ng.m-3; 21.9. – 25 9. 2009) 0,250 p,p'-DDT

0,200

o,p'-DDT

ng/m3

p,p'-DDD

0,150

o,p'-DDD p,p'-DDE

0,100

o,p'-DDE

0,050 0,000 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

30


Graf 6: Jihomoravský kraj – srovnání koncentrací koncentrací OCPs a PCBs – QPM10 + PUF pro odběrové kampaně 2007, 2008 a 2009 (ng m-3; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008 a 21.9. – 25. 9. 2009). 0,120 0,100

0,250

2007 suma PCBs

2007 suma HCHs

2008 suma PCBs

2008 suma HCHs 0,200

2009 suma PCBs

2009 suma HCHs

ng/m3

ng/m3

0,080 0,060

0,150

0,100

0,040 0,050

0,020 0,000 Blansko

Hodonín

0,000 Kyjov

Blansko

0,020

2007 suma DDTs 2008 suma DDTs

0,018

2008 PeCB

0,160

2009 suma DDTs

0,016

2009 PeCB

0,140

0,014

0,120

0,012

0,100 0,080

Kyjov

Tuřany

Hodonín

Kyjov

0,008 0,006

0,040

0,004 0,002

0,000 Blansko

0,450

Hodonín

0,010

0,060

0,020

Tuřany

2007 PeCB

0,180

ng/m3

ng/m3

0,200

Tuřany

0,000

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Blansko

2007 HCB

0,400

2008 HCB

0,350

2009 HCB

ng/m3

0,300 0,250 0,200 0,150 0,100 0,050 0,000 Blansko

4.1.2

Genotoxický potenciál

U vzorků bez metabolické aktivace hodnocený genotoxický potenciál odpovídá látkám s přímým genotoxickým působením, tedy látkám, které nevyžadují metabolickou aktivaci pro přeměnu na účinné genotoxiny. Vzorky byly testovány ve třech oddělených frakcích: prašná (Q) o velikosti částic PM10 a PM2,5 a plynná frakce (zachycená na PUF filtru). Výsledky jsou zpřehledněny ve třech následujících grafech (graf 7, 8 a 9). Červená přerušovaná čára identifikuje testované dávky vzorků, u kterých byla statisticky potvrzena přítomnost přímých genotoxických látek. V plynné frakci nebyl ani u jednoho vzorku potvrzen významný genotoxický potenciál. Naopak extrakty prachových částic (Q) o velikosti PM10 způsobily významný genotoxický efekt u všech lokalit s výjimkou Kyjova a u velikosti částic PM2,5 s výjimkou lokality Brno – Tuřany. Statisticky významné hodnoty IF u obou prachových frakcí byly identifikovány především na lokalitách Blansko a Hodonín. Celkově jsou biologické efekty dávek z frakce PM2.5 významně nižší než u frakce PM10. Překvapivou výjimku představuje vzorek z lokality Kyjov. Významný genotoxický potenciál byl prokázán i u extraktů prachových částic (Q) o velikosti PM2,5 u lokality Kyjov. Na stejné lokalitě u extraktů prachových částic (Q) o velikosti PM10 statisticky významný genotoxický potenciál přitom prokázán nebyl. Tento typ výsledku může poukazovat na přítomnost dalších látek ve frakci o velikosti mezi 2.5 a 10 um s opačným efektem (antagonistický efekt, projektivní vlastnosti,…). Proto při posuzování rizik plynoucích z expozice jsou i tyto analýzy komplexních biologických směsí velmi důležité. Mohou s nízkými náklady identifikovat potenciální rizika, která nemusí být detekována chemickou analýzou, případně i 31


poukázat na významnější velikostní prašnou frakci. Tímto kombinovaným postupem lze vyloučit pravděpodobnost falešně negativního hodnocení významu rizik, plynoucích z expozice. Graf 7: Výsledky screeningového testu genotoxického potenciálu SOS chromotest vzorků ovzduší PM10; osa y představuje IF indukční faktor = relativní míra genotoxického potenciálu (Q – látky vázané na částice velikosti PM10; 21. – 25.9.2009) 5 m3ml-1

10 m3ml-1

15 m3ml-1

20 m3ml-1

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Blansko

Brno - Tuřany

Hodonín

Kyjov

Graf 8: Výsledky screeningového testu genotoxického potenciálu SOS chromotest vzorků ovzduší PM2.5; osa y představuje IF indukční faktor = relativní míra genotoxického potenciálu (Q – látky vázané na částice velikosti PM2,5; 21. – 25.9.2009) 5 m3ml-1

10 m3ml-1

15 m3ml-1

20 m3ml-1

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Blansko

Brno - Tuřany

Hodonín

Kyjov

32


Graf 9: Výsledky screeningového testu genotoxického potenciálu SOS chromotest vzorků ovzduší; osa y představuje IF indukční faktor = relativní míra genotoxického potenciálu (PUF – plynná frakce; 21. – 25.9.2009) 5 m3ml-1

10 m3ml-1

15 m3ml-1

20 m3ml-1

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Blansko

4.2

Brno - Tuřany

Hodonín

Kyjov

Polétavá prašnost a těžké kovy

Gravimetrická analýza prachových částic s následnou analýzou těžkých kovů byla provedena na vzorcích odebraných pomocí nízkoobjemového odběrového zařízení Leckel (s hlavicí pro odběr PM10 a PM2.5). Kromě jiných škodlivin byly imisní limity Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. stanoveny i pro suspendované částice (polétavý prach) ve frakci PM10. Imisní limit 50 µg.m-3, nesmí být překročen více než 35krát za kalendářní rok, přičemž sledovaným parametrem je aritmetický průměr koncentrací za 24 hodin; horní mez pro posuzování 30 µg.m-3 a dolní mez pro posuzování 20 µg.m-3 smí být překročeny maximálně 7-krát za rok. Pro PM10 dále platí imisní limit 40 µg.m-3, kde sledovaným parametrem je aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok; horní mez pro posuzování činí 14 µg.m-3, dolní mez pro posuzování 10 µg.m-3. V Tabulce 6 jsou uvedeny naměřené hodnoty prašnosti v rámci odběrů v září 2009 (21. – 25.9.2009), zimní odběrové kampaně 2008 a pro srovnání i z letní kampaně 2007 (17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008). Imisní limit pro 24-hodinový odběr nebyl překročen na žádné lokalitě. Tabulka 6: Srovnání výsledků analýzy koncentrací PM10 pro odběrové kampaně 2007, 2008 a 2009 (µg.m-3; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008 a 21. – 25.9. 2009). Lokalita Vzorek 2007 PM10 2008 PM10 2009 PM10 2009 PM2.5

Blansko JM-BK 20 16 37 28

Tuřany JM-LT 38 23 44 n.a.

Hodonín JM-HO 42 12 47 35

Kyjov JM-KY 34 21 28 18

Poznámka: Na lokalitě Tuřany došlo k technické závadě při odběrech PM2.5 33


V Tabulce 7 jsou uvedeny naměřené koncentrace vybraných těžkých kovů v prašnosti frakce PM10. Imisní limit je Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. stanoven pouze pro olovo (0,5 µg.m-3), cílové imisní limity pro celkový obsah v PM10 jsou dále stanoveny pro arsen (6 ng.m-3), kadmium (5 ng.m-3) a nikl (20 ng.m-3). Dobou průměrování je vždy kalendářní rok. Tyto limity nebyly překročeny na žádné z lokalit. Tabulka 7: Výsledky analýzy koncentrací těžkých kovů – aktivní vzorkování ovzduší (ng.m-3; 21. – 25.9. 2009) V

Cr

Mn

Co

Ni

Cu

Zn

As

Sr

Mo

Cd

Sn

Sb

Ba

Pb

(ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3) (ng/Nm 3)

JM-BL-PM2.5

0,39

1,6

9,1

0,041

0,5

4

22

1,31

0,34

0,94

0,701

1,1

0,97

<6

6,0

JM-BL-PM10

0,98

4,1

18,5

0,171

1,3

11

30

1,49

1,46

1,59

0,728

1,9

1,62

13

6,6

JM-LT-PM2.5 JM-LT-PM10

1,86

3,5

16,8

0,228

1,3

15

36

0,925

2,02

1,11

0,277

2,4

2,84

16

10,5

JM-HO-PM2.5

0,47

0,9

13,6

0,119

0,3

5

34

0,818

0,44

0,36

0,200

1,0

1,17

13

6,0

JM-HO-PM10

1,17

2,3

24,7

0,200

0,9

11

40

1,05

1,76

0,67

0,210

1,6

1,62

16

6,9

JM-KY-PM2.5

1,02

< 0,8

3,5

0,038

0,6

2

20

0,721

0,37

0,28

0,115

0,8

0,57

<6

4,8

JM-KY-PM10

1,57

1,2

9,9

0,130

0,9

5

21

0,930

1,49

0,43

0,135

1,1

0,80

8

6,1

34


Graf 10a: Koncentrace těžkých kovů ( V, Cr, Mn, Co, Ni, Cu, Zn, As, Sr a Mo) – aktivní vzorkování ovzduší (ng.m-3; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008 a 21. – 25.9. 2009) 3,00

V 07

V 08

V 09 (PM10)

V 09 (PM2.5)

16,0

ng/m3

ng/m3

1,50 1,00

Mn 08

Hodonín

Mn 09 (PM10)

Blansko

Mn 09 (PM2.5)

Ni 07

Tuřany Ni 08

Hodonín

Ni 09 (PM10)

0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00

Co 07

Tuřany Co 08

Blansko

Kyjov

Ni 09 (PM2.5)

18,0

Cu 07

Co 09 (PM10)

Tuřany Cu 08

Hodonín

Co 09 (PM2.5)

Hodonín

Cu 09 (PM10)

Kyjov

Kyjov

Cu 09 (PM2.5)

16,0

5,0

14,0 12,0 ng/m3

4,0 ng/m3

6,0

Kyjov

ng/m3

ng/m3

Mn 07

Tuřany

Blansko

3,0

10,0 8,0 6,0

2,0

4,0

1,0

2,0

0,0

0,0

Blansko Zn 07

Tuřany Zn 08

Hodonín

Zn 09 (PM10)

Blansko

Kyjov

Zn 09 (PM2.5)

2,50

140

As 07

Tuřany As 08

Hodonín

As 09 (PM10)

Kyjov

As 09 (PM2.5)

2,00

120 100

ng/m3

ng/m3

8,0

0,0

Blansko

80 60 40

1,50 1,00 0,50

20 0

0,00

Blansko Sr 07

Tuřany Sr 08

Hodonín

Sr 09 (PM10)

Blansko

Kyjov

Sr 09 (PM2.5)

1,80

Mo 07

Tuřany Mo 08

Hodonín

Mo 09 (PM10)

Kyjov

Mo 09 (PM2.5)

1,60

3,5

1,40

3,0

1,20

2,5

ng/m3

ng/m3

10,0

2,0

0,00

4,0

Cr 09 (PM2.5)

4,0

0,50

160

Cr 09 (PM10)

12,0

2,00

6,0

Cr 08

14,0

2,50

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

Cr 07

2,0 1,5

1,00 0,80 0,60

1,0

0,40

0,5

0,20

0,0

0,00

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

35


Graf 10b: Koncentrace těžkých kovů (Cd, Sn, SB, Ba a Pb)– aktivní vzorkování ovzduší (ng.m-3; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008 a 21. – 25.9. 2009) 0,80

Cd 07

Cd 08

Cd 09 (PM10)

Sn 07

Cd 09 (PM2.5)

0,70

Sn 09 (PM10)

Sn 09 (PM2.5)

2,50

0,60

2,00

0,50

ng/m3

ng/m3

Sn 08

3,00

0,40 0,30

1,50 1,00

0,20 0,50

0,10 0,00

0,00

Blansko

3,00

Sb 07

Tuřany Sb 08

Hodonín

Sb 09 (PM10)

Blansko

Kyjov

Ba 07

Sb 09 (PM2.5)

Ba 09 (PM10)

Kyjov Ba 09 (PM2.5)

20,0

ng/m3

2,00

ng/m3

Ba 08

Hodonín

25,0

2,50

1,50 1,00

15,0 10,0 5,0

0,50 0,00

0,0

Blansko

40,0

Tuřany

Pb 07

Tuřany Pb 08

Hodonín

Ba 09 (PM10)

Kyjov

Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

Ba 09 (PM2.5)

35,0

ng/m3

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Blansko

Tuřany

Hodonín

Kyjov

36


4.3 Pasivní vzorkovače V roce 2009 proběhly 4 odběrové kampaně s využitím pasivních vzorkovačů na vybraných lokalitách Jihomoravského kraje v termínu 1.4. 2009 – 22.7.2009. Pro srovnání jsou ve výsledcích uvedeny také odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 (Tabulky 8 – 17; Mapa 2- Mapa 7). Tabulka 8: Koncentrace PAHs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Blansko 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování Lokalita Collection date Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Blansko 9.7-6.8.07 154,3 6,4 102,9 232,6 780,2 6,7 296,3 153,6 3,3 10,5 3,6 4,9 1,3 0,0 0,0 0,0 1756,6 30,6 11,7 7,2 2,1 8,5 0,0 6,9 4,8 4,9 0,0 0,0 0,0 0,0 1833,4

Blansko 6.8.-3.9.07 497,0 19,8 201,0 340,0 1068,6 16,4 431,4 434,6 11,3 22,1 18,2 7,8 10,4 13,0 0,0 21,7 3113,5 58,5 35,1 10,7 3,2 18,0 1,8 7,4 10,5 18,2 3,2 1,2 1,6 6,1 3288,8

Blansko 3.9.-1.10.07 983,6 72,7 219,7 473,6 1741,9 89,2 617,4 434,8 22,6 41,7 16,5 8,9 9,0 8,7 0,0 9,9 4750,1 121,5 99,1 28,5 4,8 24,4 0,0 11,1 8,6 14,2 2,1 0,0 0,0 3,3 5067,7

Blansko 1.10.-29.10.07 1875,0 193,0 287,4 988,7 3286,9 197,7 988,6 719,0 33,5 59,2 18,4 11,3 12,7 9,7 0,0 10,9 8692,0 291,9 203,6 47,2 5,5 40,7 0,0 15,1 14,1 16,8 3,0 1,0 0,0 2,8 9333,9

Blansko 29.10-26.11.07 1717,7 94,0 299,4 1208,9 3999,8 233,0 1320,3 931,3 42,4 71,6 29,6 19,2 15,7 8,5 0,0 9,9 10001,2 364,0 302,5 73,8 6,0 62,2 4,6 23,6 15,5 21,4 4,4 1,2 0,0 0,0 10880,4

Blansko 1.-29.4.09 200,4 5,5 61,0 147,0 483,6 6,6 221,7 122,3 13,3 21,9 30,2 12,9 14,6 22,4 2,1 28,1 1393,6 85,4 37,8 7,0 3,3 7,9 0,0 8,5 16,7 25,2 4,1 1,9 0,0 11,6 1602,9

Blansko 29.4.-27.5.09 136,2 2,6 74,4 155,4 498,9 8,4 173,4 86,6 4,8 9,7 7,6 3,0 3,0 2,7 0,0 3,5 1170,1 61,4 19,1 4,1 1,4 5,0 0,0 4,1 5,8 5,1 0,0 0,0 0,0 1,2 1277,4

Blansko 27.5.-24.6.09 106,5 2,8 40,6 93,4 347,5 6,5 117,2 60,0 2,4 6,2 5,0 1,7 1,5 1,6 0,0 2,1 795,1 43,5 11,3 2,7 1,0 3,2 0,0 2,4 3,2 3,1 0,0 0,0 0,0 0,0 865,4

Blansko 24.6.-22.7.09 78,2 2,4 48,8 94,8 396,4 7,5 135,0 61,0 2,2 5,3 3,3 2,1 1,8 1,7 0,0 2,5 843,1 29,9 9,6 2,2 1,2 2,6 0,0 2,5 2,8 3,2 0,0 0,0 0,0 0,0 897,0

Tabulka 9: Koncentrace PAHs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Kyjov 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování Lokalita Collection date Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Kyjov 9.7-6.8.07 153,7 4,0 83,6 266,8 1032,2 6,8 539,0 258,8 4,0 13,2 2,0 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 2366,1 0,0 10,9 9,3 2,7 9,8 0,0 8,5 3,2 6,4 0,0 0,0 0,0 0,0 2416,9

Kyjov 6.8.-3.9.07 457,8 18,5 119,0 303,3 1111,3 27,2 514,0 306,6 13,3 25,5 16,9 7,6 9,0 8,6 0,0 14,0 2952,6 42,5 34,4 12,8 4,5 16,4 0,0 9,2 9,4 16,3 2,2 0,0 0,0 4,7 3104,9

Kyjov 3.9.-1.10.07 417,1 17,9 182,3 435,0 1621,4 57,5 609,7 438,6 19,5 39,9 16,1 8,1 8,2 7,4 0,0 8,9 3887,7 83,0 77,1 28,7 3,6 28,4 0,0 13,0 8,3 13,8 1,9 0,0 0,0 3,1 4148,6

Kyjov 1.10.-29.10.07 2037,0 166,1 303,2 1488,3 5072,5 227,5 1723,9 1132,4 50,9 103,6 36,5 18,7 20,2 15,2 1,2 17,3 12414,6 349,7 464,4 91,5 8,8 65,8 1,0 27,4 25,7 29,0 4,5 1,6 1,1 3,8 13488,9

Kyjov 29.10-26.11.07 1383,6 72,2 232,6 1368,7 4703,7 228,7 1618,4 1088,2 49,7 91,8 29,4 21,9 18,2 8,5 1,1 11,1 10927,7 364,2 340,8 87,6 5,9 70,2 3,4 30,8 21,9 23,9 2,6 0,0 0,0 0,0 11879,1

Kyjov 1.-29.4.09 151,0 4,2 130,9 281,1 671,3 8,1 364,8 161,4 17,3 33,1 49,1 15,9 19,7 27,2 2,2 35,5 1972,7 98,4 25,7 10,3 5,3 12,3 0,0 13,0 23,3 31,5 4,8 2,3 0,0 15,6 2215,4

Kyjov 29.4.-27.5.09 66,2 1,1 84,4 150,4 347,4 5,8 143,4 69,4 3,0 6,7 4,3 1,7 1,5 1,3 0,0 1,8 888,5 52,9 9,1 2,7 1,3 3,0 1,2 2,8 3,6 1,7 1,0 0,0 0,0 0,0 967,8

Kyjov 27.5.-24.6.09 69,9 1,9 58,8 136,6 503,3 7,3 201,3 87,0 3,7 8,4 5,0 2,7 2,5 2,2 0,0 2,7 1093,1 45,8 8,3 3,3 1,6 4,7 0,0 3,6 3,3 4,7 0,0 0,0 0,0 1,0 1169,4

Kyjov 24.6.-22.7.09 65,1 2,5 57,4 129,2 543,8 10,7 255,8 109,4 3,7 8,0 5,0 2,6 1,5 1,5 0,0 2,0 1198,1 30,4 11,4 3,2 2,2 4,2 0,0 3,9 3,3 3,5 0,0 0,0 0,0 0,0 1260,2

37


Tabulka 10: Koncentrace PAHs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Hodonín 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování Lokalita Collection date Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Hodonín 9.7-6.8.07 167,9 17,5 96,8 294,5 900,4 41,4 683,8 436,3 6,1 14,4 1,2 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 2662,6 24,9 19,7 16,9 3,0 11,6 0,0 8,2 2,7 2,2 0,0 0,0 0,0 0,0 2751,8

Hodonín 6.8.-3.9.07 86,8 6,4 140,9 337,1 1013,6 37,6 576,2 363,4 11,7 22,6 11,3 5,1 5,5 4,9 0,0 10,0 2633,0 30,6 72,8 14,8 3,0 17,5 1,1 8,0 8,3 11,7 1,4 0,0 0,0 3,6 2805,8

Hodonín 3.9.-1.10.07 536,6 37,2 168,9 335,1 914,1 38,8 344,7 256,9 8,1 17,6 8,5 3,7 3,1 3,3 0,0 4,6 2681,2 74,2 61,1 13,0 1,3 11,7 0,0 5,9 5,8 6,4 0,0 0,0 0,0 1,9 2862,5

Hodonín 1.10.-29.10.07 1692,5 129,4 324,7 1274,1 3792,4 115,3 1207,8 795,5 26,1 61,8 26,3 11,6 12,8 9,4 0,0 11,4 9491,0 328,0 124,2 58,4 7,6 36,8 0,0 17,3 17,8 18,4 2,9 1,0 0,0 2,8 10106,1

Hodonín 29.10-26.11.07 1078,2 79,9 217,7 1002,9 3085,1 181,9 1165,5 782,8 28,1 50,6 14,6 7,5 10,5 5,5 0,0 6,8 7717,7 297,5 110,0 52,5 6,8 37,5 1,8 18,8 13,4 17,0 1,1 0,0 0,0 0,0 8274,1

Hodonín 1.-29.4.09 96,5 1,9 37,0 133,6 372,6 4,8 202,2 98,4 6,2 15,3 12,2 6,5 6,8 10,6 1,3 14,3 1020,1 69,5 12,5 4,2 2,3 5,4 0,0 7,7 10,4 14,4 2,0 0,0 0,0 6,7 1155,1

Hodonín 29.4.-27.5.09 97,8 2,7 120,1 230,5 698,3 12,7 263,7 122,1 6,6 11,9 8,2 3,3 3,2 3,4 0,0 3,9 1588,4 65,7 14,1 5,0 2,4 6,9 1,8 4,7 7,2 5,1 1,0 0,0 0,0 1,6 1703,8

Hodonín 27.5.-24.6.09 51,7 1,5 31,1 70,5 188,8 4,0 69,9 34,1 1,3 3,2 1,9 1,2 1,0 0,0 0,0 1,1 461,3 29,8 4,4 1,5 0,0 1,4 0,0 1,5 1,5 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 503,4

Hodonín 24.6.-22.7.09 35,6 1,5 48,1 97,7 301,3 7,5 131,2 59,8 1,2 3,4 1,6 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 689,9 24,3 7,9 2,2 0,0 1,5 0,0 2,0 1,5 1,6 0,0 0,0 0,0 0,0 730,9

Tabulka 11: Koncentrace PAHs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Tuřany - letiště 20072009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Tuřany 11.7-8.8.07 40,1 2,5 37,7 161,1 608,2 5,1 233,1 95,0 0,0 6,0 1,5 1,3 2,9 0,0 0,0 0,0 1194,5 16,4 6,5 3,6 1,3 5,0 0,0 5,4 1,2 4,6 1,1 0,0 0,0 0,0 1239,7

Tuřany 8.8.-5.9.07 266,3 14,0 90,8 259,8 869,9 11,0 363,9 338,9 4,4 14,6 6,7 3,6 5,1 6,1 0,0 13,9 2269,1 37,4 22,7 6,8 2,6 13,0 1,2 5,6 6,5 10,4 1,3 0,0 0,0 2,8 2379,4

Tuřany 5.9.-3.10.07 366,5 16,0 166,4 600,5 2049,4 5,1 840,5 501,9 17,4 58,6 20,2 9,6 4,7 5,8 0,0 7,0 4669,7 98,0 113,4 39,4 6,4 33,8 0,0 19,9 11,8 13,5 1,5 0,0 0,0 2,1 5009,6

Tuřany 3.10-31.10.07 558,2 70,6 218,4 1495,5 4964,0 105,8 1873,3 1068,7 37,9 102,0 29,7 16,9 13,8 12,1 0,0 12,4 10579,4 260,9 280,9 89,3 10,2 69,8 0,0 34,8 23,9 23,3 2,8 1,1 0,0 3,5 11379,9

Tuřany 29.10-26.11.07 750,9 53,2 199,4 1485,4 5375,1 162,9 1909,6 1134,5 51,5 103,8 34,8 23,3 15,2 11,3 1,3 12,0 11324,3 305,9 346,6 103,4 8,8 80,4 0,0 29,4 19,7 25,7 3,1 0,0 0,0 0,0 12247,3

Brno Tuřany 1.-29.4.09 151,2 3,4 16,1 175,2 392,5 4,4 272,0 105,5 7,5 21,6 14,8 6,5 5,8 6,8 0,0 7,3 1190,7 64,6 18,9 6,9 3,6 8,0 0,0 10,6 12,5 13,2 1,3 0,0 0,0 2,6 1332,8

Brno Tuřany 29.4.-27.5.09 90,0 4,1 33,0 127,6 379,6 3,5 161,2 71,5 3,4 10,9 6,9 3,2 2,3 3,2 0,0 3,9 904,3 40,3 20,8 3,8 1,6 5,0 1,4 4,9 5,7 6,3 0,0 0,0 0,0 1,3 995,5

Brno Tuřany

Brno Tuřany

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

38


Tabulka 12: Koncentrace PAHs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Praha - Libuš 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Pha-Libuš 12.7.-9.8.07 72,8 5,1 34,6 116,5 428,0 0,0 196,5 78,6 0,0 6,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 939,0 16,4 6,7 4,2 0,0 3,1 0,0 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 974,4

Pha-Libuš 9.8.-6.9.07 201,6 8,4 67,2 225,0 809,5 22,5 307,7 212,5 5,0 11,7 5,1 2,7 2,5 3,1 0,0 6,6 1891,2 35,5 35,6 8,2 1,3 11,1 0,0 4,0 3,7 5,9 0,0 0,0 0,0 1,8 1998,4

Pha-Libuš 6.9.-4.10.07 597,9 53,3 95,8 379,7 1261,3 37,7 380,6 239,7 9,0 23,9 8,5 4,1 3,0 3,0 0,0 3,8 3101,3 99,7 88,9 18,4 1,7 15,7 0,0 6,9 4,9 6,6 0,0 0,0 0,0 1,2 3345,3

Pha-Libuš 4.10.-1.11.07 1448,6 206,0 176,7 852,4 2458,0 101,0 715,6 459,7 21,8 46,4 17,3 9,1 11,9 0,0 0,0 0,0 6524,5 244,0 213,9 43,9 2,6 31,0 0,0 12,3 10,8 14,5 0,0 0,0 0,0 0,0 7097,4

Pha-Libuš 1.11.-29.11.07 1749,2 171,7 136,5 807,9 2477,7 140,8 9,8 531,0 32,1 52,0 12,7 7,0 7,9 8,9 0,0 9,6 6108,8 246,9 287,6 61,8 0,0 42,1 0,0 11,3 14,7 22,5 2,6 1,2 0,0 5,7 6758,4

Pha-Libuš 2.-30.4.09 143,4 4,6 27,6 124,7 404,0 2,4 152,5 73,6 2,6 9,4 4,6 3,2 2,3 5,3 0,0 7,8 968,0 68,7 21,5 3,9 1,1 4,9 0,0 3,2 6,2 6,6 0,0 0,0 0,0 5,6 1089,8

Pha-Libuš 30.4.-28.5.09 82,6 2,0 27,8 89,8 306,3 3,5 111,6 47,4 1,4 4,4 2,0 1,2 0,0 0,0 0,0 0,0 679,9 37,1 17,6 2,3 0,0 2,4 0,0 1,7 1,8 1,5 0,0 0,0 0,0 0,0 744,3

Pha-Libuš 28.5.-25.6.09 1,7 0,0 5,2 40,0 236,6 4,3 106,1 49,0 1,3 4,1 2,2 1,0 0,0 0,0 0,0 1,0 452,6 3,3 11,4 2,1 0,0 2,5 0,0 1,8 2,0 2,4 0,0 0,0 0,0 0,0 478,1

Pha-Libuš 25.6.-23.7.09 41,1 1,3 19,9 64,4 233,7 3,7 90,4 39,1 0,0 2,8 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 497,6 20,2 6,8 1,4 0,0 1,6 0,0 1,4 1,2 1,3 0,0 0,0 0,0 0,0 531,4

Tabulka 13: Koncentrace PAHs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Košetice 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date Naphthalene Acenaphtylene Acenapthene Fluorene Phenanthrene Anthracene Fluoranthene Pyrene Benz(a)anthracene Chrysene Benzo(b)fluoranthene Benzo(k)fluoranthene Benzo(a)pyrene Indeno(123cd)pyrene Dibenz(ah)anthracene Benzo(ghi)perylene Suma 16 PAHs Biphenyl Retene Benzo(b)fluorene Benzo-Naphtho-Thiophene Benzo(ghi)fluoranthene Cyclopenta(cd)pyrene Triphenylene Benzo(j)fluoranthene Benzo(e)pyrene Perylene Dibenz(ac)anthracene Athanthrene Coronene Suma 28 PAHs

Kos 12.7.-9.8.07 16,6 2,4 4,8 34,9 84,4 0,0 27,3 11,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 182,0 7,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 189,4

Kos 9.8.-6.9.07 108,4 4,7 11,8 67,3 169,9 2,1 47,6 25,3 1,0 3,3 1,2 1,0 1,0 0,0 0,0 0,0 444,7 18,1 11,8 1,6 0,0 1,6 0,0 1,3 0,9 2,0 0,0 0,0 0,0 0,0 482,0

Kos 6.9.-4.10.07 178,2 3,6 20,0 122,8 316,8 11,8 121,7 51,6 2,2 9,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 838,3 25,9 42,6 3,6 1,0 3,6 0,0 1,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 916,8

Kos 4.10.-1.11.07 382,7 20,0 39,2 342,7 842,7 10,0 262,2 150,2 4,2 7,9 9,9 2,9 2,2 2,1 0,0 3,0 2061,8 102,8 75,2 10,2 3,0 12,7 0,0 2,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2268,0

Kos 1.11.-29.11.07 508,3 14,0 59,0 465,4 1419,1 34,1 393,4 199,1 6,4 20,0 5,7 3,5 2,5 0,0 0,0 0,0 3130,4 145,4 100,4 22,1 1,5 13,5 0,0 4,6 4,9 4,7 0,0 0,0 0,0 0,0 3427,4

Kos 1.-29.4.09 81,7 1,9 6,2 55,1 174,2 1,8 59,6 26,4 2,6 4,3 3,2 1,4 0,0 1,1 0,0 1,6 421,2 41,0 15,2 1,9 0,0 1,9 0,0 1,8 2,9 1,9 0,0 0,0 0,0 0,0 487,7

Kos 29.4.-27.5.09 50,9 1,0 5,7 33,9 113,6 1,3 38,7 18,1 1,0 2,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 266,8 21,9 7,0 1,3 0,0 1,4 0,0 1,1 1,3 1,4 0,0 0,0 0,0 0,0 302,4

Kos 27.5.-24.6.09 36,6 0,0 5,3 22,0 67,3 0,0 17,5 9,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 157,7 16,3 3,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 177,8

Kos 24.6.-22.7.09 15,8 0,0 3,4 17,9 60,6 0,0 18,7 9,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 125,5 4,5 3,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 133,7

39


Tabulka 14: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Blansko 20072009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

Blansko 9.7-6.8.07 3,60 0,00 0,60 0,00 1,60 0,00 0,00 5,80 2,52 0,92 6,88 0,00 10,32 0,48 7,56 0,56 0,00 0,00 1,40 9,52 1,72 11,76

Blansko 6.8.-3.9.07 3,36 2,80 1,80 0,70 2,82 1,30 1,10 13,88 2,32 0,00 3,26 0,00 5,58 0,54 9,20 0,32 0,84 2,16 3,76 16,28 1,20 9,68

Blansko 3.9.-1.10.07 2,50 1,78 1,26 0,52 1,18 0,66 0,42 8,32 2,86 0,00 1,70 0,00 4,56 0,46 8,56 0,34 0,62 0,74 1,12 11,38 1,80 9,82

Blansko 1.10.-29.10.07 2,02 1,22 0,74 0,36 1,94 0,60 0,32 7,20 1,26 2,46 5,44 0,00 9,16 0,50 6,06 0,32 0,40 0,00 0,00 6,78 2,52 8,88

Blansko 29.10-26.11.07 1,96 1,60 0,92 0,00 1,12 0,46 0,32 6,38 4,42 0,00 8,46 0,00 12,88 0,24 6,22 0,00 0,24 0,00 0,40 6,86 2,60 9,42

Blansko 1.-29.4.09 2,46 2,82 1,92 0,70 2,02 0,76 0,68 11,36 9,00 3,60 7,32 0,00 19,92 0,48 3,80 0,44 0,34 2,08 2,26 9,40 1,74 7,46

Blansko 29.4.-27.5.09 3,46 1,22 1,64 0,44 1,44 0,98 1,00 10,18 6,78 2,60 6,72 0,00 16,10 0,46 4,00 0,00 0,30 1,16 2,20 8,12 1,66 7,78

Blansko 27.5.-24.6.09 2,46 1,26 1,48 0,46 1,12 0,70 0,48 7,96 8,82 5,76 7,46 0,00 22,04 0,26 3,42 0,96 0,44 1,86 2,08 9,02 0,40 6,24

Blansko 24.6.-22.7.09 2,92 2,32 2,26 0,86 1,88 1,30 1,14 12,68 10,34 2,98 9,36 0,00 22,68 0,26 5,14 0,32 0,24 2,02 4,92 12,90 1,32 6,24

Tabulka 15: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Kyjov 20072009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

Kyjov 9.7-6.8.07 2,60 4,08 2,08 0,00 2,00 3,04 1,04 14,84 5,24 2,12 11,84 0,00 19,20 1,68 31,48 1,68 8,64 2,64 7,20 51,64 2,12 172,20

Kyjov 6.8.-3.9.07 2,74 1,86 1,26 0,90 2,74 1,20 0,88 11,58 1,08 0,00 5,54 0,00 6,62 1,06 33,80 0,66 1,70 3,48 8,08 47,72 0,00 13,12

Kyjov 3.9.-1.10.07 2,02 1,84 0,80 0,22 0,86 0,60 0,52 6,86 2,04 0,46 5,32 0,00 7,82 0,56 25,60 0,64 1,32 0,54 0,94 29,04 1,80 37,04

Kyjov 1.10.-29.10.07 3,02 1,78 0,68 0,42 0,88 0,60 0,30 7,68 2,62 5,46 7,92 0,00 16,00 1,18 18,64 0,58 1,46 0,30 0,60 21,58 3,70 24,38

Kyjov 29.10-26.11.07 2,88 1,88 1,00 0,00 1,58 0,56 0,32 8,22 2,90 0,00 11,30 0,00 14,20 0,62 18,80 0,22 0,74 0,00 0,22 19,98 3,50 16,88

Kyjov 1.-29.4.09 4,66 2,20 1,58 0,64 0,90 1,26 0,98 12,22 6,96 3,42 8,76 0,00 19,14 0,96 9,16 0,92 0,36 2,78 5,20 19,38 2,36 36,04

Kyjov 29.4.-27.5.09 3,12 1,84 1,84 0,30 1,44 1,06 0,96 10,56 6,06 3,16 6,36 0,00 15,58 0,68 11,18 0,58 0,52 2,12 3,22 18,30 1,36 6,10

Kyjov 27.5.-24.6.09 3,70 1,46 1,70 0,44 1,46 1,04 0,26 10,06 7,24 5,44 6,24 0,00 18,92 0,24 14,40 0,44 0,40 3,40 5,68 24,56 2,14 31,38

Kyjov 24.6.-22.7.09 4,20 1,82 1,48 0,58 1,54 1,26 0,76 11,64 8,86 4,52 8,66 0,00 22,04 0,72 17,16 0,32 0,50 2,60 5,72 27,02 1,16 39,04

40


Tabulka 16: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Hodonín 20072009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

Hodonín 9.7-6.8.07 2,48 2,28 2,48 1,56 2,52 1,96 2,80 16,08 3,88 0,00 4,76 0,00 8,64 1,36 31,40 1,64 2,00 1,88 3,00 39,92 1,72 10,76

Hodonín 6.8.-3.9.07 3,06 2,88 3,82 1,62 4,64 2,28 1,88 20,18 1,18 0,00 6,58 0,00 7,76 1,24 35,92 0,44 1,18 3,02 4,18 44,74 0,00 3,44

Hodonín 3.9.-1.10.07 2,72 2,72 1,40 0,58 3,24 1,46 1,02 13,14 2,96 0,88 1,12 0,00 4,96 0,96 23,48 0,42 0,58 0,00 0,00 24,48 1,86 8,36

Hodonín 1.10.-29.10.07 2,82 1,54 1,02 0,22 1,74 0,92 0,54 8,80 1,94 0,00 2,38 0,00 4,32 0,88 15,72 0,56 1,00 0,36 0,56 18,20 3,06 8,36

Hodonín 29.10-26.11.07 3,26 2,24 1,78 0,00 1,92 0,74 0,42 10,36 3,02 0,00 12,44 0,00 15,46 0,74 15,46 0,38 0,42 0,00 0,00 16,26 3,32 12,24

Hodonín 1.-29.4.09 2,82 1,86 2,62 0,82 2,42 1,62 2,26 14,42 9,64 4,00 7,56 0,00 21,20 0,34 6,40 0,42 0,34 2,52 2,76 12,78 1,68 6,00

Hodonín 29.4.-27.5.09 3,20 1,70 1,20 0,34 0,98 0,54 0,50 8,46 4,76 4,86 6,92 0,00 16,54 0,40 11,76 0,24 0,22 1,74 3,28 17,64 1,74 42,70

Hodonín 27.5.-24.6.09 2,36 1,82 0,88 0,80 1,54 0,90 0,64 8,94 7,46 4,42 5,44 0,00 17,32 0,60 14,48 0,20 0,42 2,62 3,12 21,44 1,82 3,90

Hodonín 24.6.-22.7.09 2,80 1,62 2,02 0,86 2,12 1,32 1,04 11,78 11,96 5,72 17,16 0,00 34,84 0,62 13,90 0,32 0,42 2,92 4,60 22,78 1,56 5,64

Tabulka 17: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Brno - Tuřany 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

Tuřany 11.7-8.8.07 2,68 2,76 2,04 0,00 4,28 1,00 0,44 13,20 2,76 1,88 4,56 0,00 9,20 0,00 20,20 0,00 5,36 0,00 3,68 29,24 0,52 13,40

Tuřany 8.8.-5.9.07 2,94 2,00 2,88 0,90 3,50 1,88 1,26 15,36 0,00 0,00 4,56 0,00 4,56 1,12 34,90 0,44 1,26 2,58 4,78 43,96 0,00 0,64

Tuřany 5.9.-3.10.07 7,06 3,16 3,16 0,72 2,62 1,14 0,72 18,58 5,48 3,14 3,52 0,00 12,14 0,80 37,08 0,76 1,70 0,54 0,50 40,58 5,24 18,78

Tuřany 3.10-31.10.07 4,74 2,04 1,56 0,48 1,96 1,08 0,42 12,28 3,38 0,94 2,28 0,00 6,60 0,82 24,44 0,46 1,22 0,38 0,40 26,90 2,52 13,92

Tuřany 29.10-26.11.07 6,90 2,94 2,12 0,58 2,38 1,00 0,84 16,76 7,50 0,00 5,94 0,00 13,44 0,80 17,38 0,44 0,60 0,38 0,32 19,12 3,62 14,40

Tuřany 1.-29.4.09 4,66 2,48 1,64 0,64 1,96 0,84 0,70 12,92 9,48 3,74 13,32 0,00 26,54 0,54 11,68 0,40 0,38 1,64 3,02 17,66 3,36 14,30

Tuřany 29.4.-27.5.09 7,48 3,22 2,00 0,54 1,42 0,72 0,48 15,86 13,76 5,90 10,42 0,00 30,08 0,46 11,84 0,28 0,42 1,46 1,82 16,28 2,06 11,30

Tuřany

Tuřany

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

41


Tabulka 18: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Praha Libuš 2007-2009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

Pha-Libuš 12.7.-9.8.07 1,38 0,80 0,96 0,20 1,74 0,46 0,32 5,86 12,38 1,24 7,62 0,00 21,24 0,00 3,40 0,88 0,62 0,00 1,76 6,66 1,40 6,12

Pha-Libuš 9.8.-6.9.07 6,46 2,86 2,20 0,58 2,58 1,46 0,54 16,68 3,20 1,48 3,58 0,00 8,26 0,34 7,94 0,00 0,74 1,52 2,16 12,70 1,14 10,28

Pha-Libuš 6.9.-4.10.07 3,62 1,54 1,02 0,28 1,32 0,62 0,42 8,82 1,08 0,52 3,32 0,00 4,92 0,24 8,38 0,00 0,38 0,00 0,28 9,28 1,68 10,06

Pha-Libuš 4.10.-1.11.07 2,46 1,52 1,32 0,34 1,28 0,46 0,20 7,58 3,58 0,34 0,40 0,00 4,32 0,32 6,22 0,34 0,98 0,28 0,38 8,52 2,06 9,44

Pha-Libuš 1.11.-29.11.07 2,24 1,48 0,00 0,20 1,26 0,74 0,00 5,92 6,02 4,26 10,72 0,00 21,00 0,34 4,26 0,20 0,20 0,00 0,00 5,00 3,02 8,96

Pha-Libuš 2.-30.4.09 4,96 1,30 1,62 0,42 1,50 0,82 0,70 11,32 4,54 19,00 11,06 0,00 34,60 0,54 5,00 0,68 0,62 1,32 1,48 9,64 1,74 9,32

Pha-Libuš 30.4.-28.5.09 2,90 1,72 2,20 0,36 1,10 0,56 0,30 9,14 5,26 1,90 4,10 0,00 11,26 0,44 3,40 0,32 0,28 0,40 0,70 5,54 1,12 6,60

Pha-Libuš 28.5.-25.6.09 2,04 1,58 1,28 0,46 0,58 0,82 0,46 7,22 3,40 7,66 12,32 0,00 23,38 0,36 3,86 0,42 0,42 0,26 1,64 6,96 1,38 6,40

Pha-Libuš 25.6.-23.7.09 3,46 2,12 1,32 1,10 1,62 0,86 0,40 10,88 5,52 2,54 6,96 0,00 15,02 0,40 4,22 0,38 0,32 0,62 1,14 7,08 1,20 6,76

Tabulka 19: Koncentrace PCBs a OCPs ve vzorcích volného ovzduší na lokalitě Košetice 20072009 (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. Lokalita Collection date PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 153 PCB 138 PCB 180 Total PCB alpha-HCH beta-HCH gamma-HCH delta-HCH Total HCH o,p'-DDE p,p'-DDE o,p'-DDD p,p'-DDD o,p'-DDT p,p'-DDT Total DDT PeCB HCB

Kos 12.7.-9.8.07 0,32 0,58 0,00 0,00 0,22 0,00 0,00 1,12 3,58 0,00 15,20 0,00 18,78 0,00 2,96 0,00 0,48 0,00 1,64 5,08 0,82 4,76

Kos 9.8.-6.9.07 1,34 1,39 0,40 0,34 0,98 0,43 0,33 5,20 3,00 1,25 4,32 0,00 8,56 0,00 9,25 0,38 0,61 0,29 0,49 11,02 1,34 13,15

Kos 6.9.-4.10.07 0,92 0,64 0,44 0,42 0,92 0,44 0,42 4,20 4,90 0,36 8,66 0,00 13,92 0,32 8,90 0,00 0,46 0,62 0,36 10,66 1,40 9,96

Kos 4.10.-1.11.07 0,72 0,48 0,20 0,00 0,32 0,24 0,00 1,96 2,66 1,10 2,42 0,00 6,18 0,22 3,60 0,00 0,30 0,00 0,00 4,12 1,32 6,22

Kos 1.11.-29.11.07 1,00 1,22 0,64 0,24 0,54 0,30 0,00 3,94 0,60 0,38 0,54 0,00 1,52 0,24 4,10 0,00 0,00 0,00 0,44 4,78 2,46 8,22

Kos 1.-29.4.09 1,36 0,74 0,32 0,28 0,84 0,38 0,00 3,92 6,44 4,12 10,50 0,00 21,06 0,00 4,84 0,26 0,44 1,34 1,48 8,36 2,70 8,68

Kos 29.4.-27.5.09 1,24 1,24 0,94 0,60 0,58 0,54 0,34 5,48 4,98 5,04 10,36 0,00 20,38 0,48 4,74 0,42 0,68 0,72 2,76 9,80 1,40 7,20

Kos 27.5.-24.6.09 1,26 0,88 0,90 0,62 0,56 0,66 0,32 5,20 3,58 3,06 6,68 0,00 13,32 0,22 2,98 0,00 0,24 0,66 0,54 4,64 1,08 5,68

Kos 24.6.-22.7.09 1,98 2,24 0,84 0,78 0,34 0,50 1,08 7,76 7,82 1,10 8,28 0,00 17,20 0,48 3,62 0,32 0,80 0,34 0,66 6,22 3,78 10,18

42


Mapa 2: Koncentrace sumy PAHs (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. 14000,0

14000,0

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

8_07

7_09

6_09

5_09

0,0

4_09

2000,0

0,0

12_07

4000,0

2000,0 11_07

6000,0

4000,0

10_07

8000,0

6000,0

9_07

10000,0

8000,0

8_07

10000,0

7_09

Tuřany

12000,0

6_09

Blansko

12000,0

5_09

14000,0

Kyjov

12000,0 10000,0 8000,0 6000,0 4000,0

14000,0

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,0

8_07

2000,0

Hodonín

12000,0 10000,0 8000,0 6000,0

Koncentrace sumy 28 PAHs (ng/PUF filtr)

4000,0

14000,0 12000,0

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

Praha - Libuš

kód 8_07 9_07 10_07 11_07 12_07

kód 4_09 5_09 6_09 7_09

datum 9.7-6.8.07 6.8.-3.9.07 3.9.-1.10.07 1.10.-29.10.07 29.10-26.11.07

14000,0

10000,0 8000,0

10000,0

6000,0

6000,0

4000,0 2000,0

4000,0 2000,0

0,0

0,0

datum 1.-29.4.09 29.4.-27.5.09 27.5.-24.6.09 24.6.-22.7.09

Košetice

12000,0

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

8_07

8000,0

8_07

0,0

8_07

2000,0

Poznámka: výsledky odběru 9_09 a 7_09 na lokalitě Tuřany nebyly z logistických důvodů v době finalizace tohoto reportu k dispozici.

43


Mapa 3: Koncentrace sumy PCBs (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. 20,00

20,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

7_09

6_09

0,00

5_09

0,00

4_09

5,00 12_07

5,00 11_07

10,00

10_07

10,00

9_07

15,00

8_07

15,00

Tuřany

9_07

Blansko

8_07

20,00

Kyjov

15,00 10,00

20,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,00

8_07

5,00

Hodonín

15,00 10,00

Koncentrace sumy PCBs (ng/PUF filtr) datum 1.-29.4.09 29.4.-27.5.09 27.5.-24.6.09 24.6.-22.7.09

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

Košetice

10_07

7_09

0,00

6_09

0,00

5_09

5,00 4_09

5,00 12_07

10,00

11_07

10,00

10_07

15,00

9_07

kód 4_09 5_09 6_09 7_09

20,00

15,00

8_07

datum 9.7-6.8.07 6.8.-3.9.07 3.9.-1.10.07 1.10.-29.10.07 29.10-26.11.07

9_07

7_09

6_09

5_09

Praha - Libuš

kód 8_07 9_07 10_07 11_07 12_07

8_07

20,00

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,00

8_07

5,00


44


Mapa 4: Koncentrace sumy HCHs (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. 35,00

35,00

7_09

6_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

7_09

6_09

0,00

5_09

5,00

0,00

4_09

10,00

5,00 12_07

15,00

10,00

11_07

20,00

15,00

10_07

25,00

20,00

9_07

25,00

8_07

Tuřany

30,00

5_09

Blansko

30,00

8_07

35,00

Kyjov

30,00 25,00 20,00 15,00 10,00

35,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,00

8_07

5,00

Hodonín

30,00 25,00 20,00 15,00

Koncentrace sumy HCHs (ng/PUF filtr)

10,00

35,00 30,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

kód 8_07 9_07 10_07 11_07 12_07

datum 9.7-6.8.07 6.8.-3.9.07 3.9.-1.10.07 1.10.-29.10.07 29.10-26.11.07

kód 4_09 5_09 6_09 7_09

35,00

Praha - Libuš

25,00 20,00

25,00

15,00

15,00

10,00

10,00

5,00 0,00

5,00

datum 1.-29.4.09 29.4.-27.5.09 27.5.-24.6.09 24.6.-22.7.09

Košetice

30,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

0,00

9_07

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

8_07

20,00

8_07

0,00

8_07

5,00


45


Mapa 5: Koncentrace sumy DDT a jeho metabolitů DDD a DDE (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. 60,00

60,00

Blansko

50,00

Tuřany

60,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

7_09

6_09

5_09

0,00

4_09

10,00

0,00

12_07

20,00

10,00 11_07

20,00

10_07

30,00

9_07

40,00

30,00

8_07

40,00

8_07

50,00

Kyjov

50,00 40,00 30,00 20,00

60,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,00

8_07

10,00

Hodonín

50,00 40,00 30,00 20,00

Koncentrace sumy DDT a jeho metabolitů DDE, DDD (ng/filtr)

Košetice

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

7_09

0,00

6_09

10,00

0,00

5_09

20,00

10,00 4_09

20,00

12_07

30,00

11_07

40,00

10_07

datum 1.-29.4.09 29.4.-27.5.09 27.5.-24.6.09 24.6.-22.7.09

50,00

30,00

9_07

kód 4_09 5_09 6_09 7_09

60,00

40,00

8_07

datum 9.7-6.8.07 6.8.-3.9.07 3.9.-1.10.07 1.10.-29.10.07 29.10-26.11.07

9_07

7_09

6_09

5_09

Praha - Libuš

50,00

kód 8_07 9_07 10_07 11_07 12_07

8_07

60,00

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,00

8_07

10,00


46


Mapa 6: Koncentrace HCB (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování.

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

8_07

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

Tuřany

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

Kyjov

kód 4_09 5_09 6_09 7_09

datum 1.-29.4.09 29.4.-27.5.09 27.5.-24.6.09 24.6.-22.7.09

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

Košetice

10_07

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

datum 9.7-6.8.07 6.8.-3.9.07 3.9.-1.10.07 1.10.-29.10.07 29.10-26.11.07

9_07

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

Praha - Libuš

kód 8_07 9_07 10_07 11_07 12_07

8_07

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

8_07

Koncentrace HCB (ng/filtr)

9_07

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Hodonín

8_07

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

9_07

8_07

45,00 40,00 172,2 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

10_07

9_07

Blansko

8_07

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00


47


Mapa 7: Koncentrace PeCB (ng/PUF filtr; odběrové kampaně 9.7.2007 – 26.11.2007 a 1.4. 2009 – 22.7.2009) – pasivní vzorkování. 6,00

6,00

Blansko

5,00

Tuřany

6,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

7_09

6_09

0,00

5_09

1,00

0,00

4_09

1,00 12_07

2,00

11_07

3,00

2,00

10_07

3,00

9_07

4,00

8_07

4,00

8_07

5,00

Kyjov

5,00 4,00 3,00 2,00

6,00

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

9_07

0,00

8_07

1,00

Hodonín

5,00 4,00 3,00 2,00

Koncentrace PeCB (ng/filtr) datum 1.-29.4.09 29.4.-27.5.09 27.5.-24.6.09 24.6.-22.7.09

7_09

6_09

4_09

12_07

11_07

10_07

Košetice

9_07

0,00

7_09

1,00

0,00

6_09

1,00 5_09

2,00

4_09

3,00

2,00

12_07

4,00

3,00

11_07

4,00

10_07

5,00

9_07

kód 4_09 5_09 6_09 7_09

6,00

Praha - Libuš

5,00

8_07

datum 9.7-6.8.07 6.8.-3.9.07 3.9.-1.10.07 1.10.-29.10.07 29.10-26.11.07

5_09

7_09

6_09

5_09

4_09

12_07

11_07

10_07

kód 8_07 9_07 10_07 11_07 12_07

8_07

6,00

9_07

0,00

8_07

1,00


4.4 Vyhodnocení zdravotních rizik Na 4 lokalitách Jihomoravského kraje byla také vyhodnocena zdravotní rizika obyvatel (Hodonín, Kyjov, Brno-Tuřany a Blansko) z inhalační expozice těžkým kovům, dále pak organickým polutantům jako jsou PAHs, PCBs a OCPs a to metodou odhadů karcinogenních rizik (CVRK celoživotní vzestup pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v 48


populaci pro jednotlivce). Tato modelová predikce expozice vychází z jednodenního měření vybraných škodlivin a proto tento odhad karcinogenních zdravotních rizik je zatížen nezanedbatelnou nepřesností, než kdyby vycházel z ročních průměrů imisních koncentrací. K výsledkům této studie je proto zapotřebí přistupovat s touto nejistotou.

4.4.1

Kvantifikace a vyhodnocení zdravotních rizik z expozice kovům Cr, Ni, As a Cd

Hodnocené těžké kovy nacházející se v prašných frakcích mají na lidský organismus nepříznivý účinek. Následující tabulka uvádí Unit Risk Factors (URF), které identifikují míru jejich specifického biologického efektu. Tyto faktory byly použity ke kvantifikaci zdravotních rizik z expozice těžkým kovům. Tabulka 20: Hodnoty URF pro vybrané těžké kovy dle US EPA (VI)

Cr Ni As Cd

URF - µg.m-3 0,012 0,00024 0,0043 0,0018

Výsledné hodnoty karcinogenních rizik pro těžké kovy jsou znázorněny v tabulce 21. Tabulka obsahuje pro srovnání nejen výsledky z letošní odběrové kampaně 2009, ale také z let 2007 a 2008. V roce 2009 jsou navíc uvedena i rizika, která se modelovala na základě výsledků z odběrů jen frakce PM2,5. Rizika pouze z PM2,5 jsou vždy menší a to přibližně o jeden případ incidence karcinomu v milionové populaci (standardní pravděpodobnostní predikce). Tabulka 21: Zdravotní rizika plynoucí z expozice těžkým kovům 21. – 25.9. 2009 (srovnání i s výsledky studie 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008) Hodonín Kyjov Tuřany Blansko

Riziko 2007 PM10 6,55E-06 8,52E-06 1,03E-05 5,10E-06

Riziko 2008 PM10 2,70E-06 3,17E-06 2,94E-06 2,60E-06

Riziko 2009 PM10 5,11E-06 4,46E-06 4,79E-06 8,03E-06

Riziko 2009 PM2.5 3,95E-06 3,45E-06 n.a. 7,01E-06

Graf 11: Zdravotní rizika plynoucí z expozice těžkým kovům (porovnání 3 odběrových kampaní: 21. – 25.9. 2009; 17. – 27. 7.2007 a 24.11. – 5. 12. 2008) Hodonín

1,20E-05

Kyjov

Tuřany

Blansko

1,00E-05 8,00E-06 6,00E-06 4,00E-06 2,00E-06 0,00E+00 Riziko 2007 PM10

Riziko 2008 PM10

Riziko 2009 PM10

Riziko 2009 PM2.5

49


Z tabulky i grafu je zřejmé, že se na všech sledovaných lokalitách pohybují rizika těsně nad hranicí akceptovatelného karcinogenního rizika, která činí pravděpodobnostní riziko 1:1000000 (1,00E-06). Samotná rizika mohou být ještě jistou mírou podhodnocena, protože nebyly brány v potaz koncentrace chromu z důvodu chybějícího parametru URF pro celkovou koncentraci chromu. Za předpokladu, že by naměřené koncentrace odpovídaly Cr(VI) (což je ale předpoklad nadhodnocující běžnou realitu), by se hladiny zdravotních rizik pohybovaly až o celý řád výše! Při porovnání s výsledky z roku 2008 došlo v kampani 2009 k mírnému nárůstu rizik – nejvýraznější je v případě lokality Blansko. Nejedná se však o extrémní, či alarmující hodnoty. Procenta příspěvku v celkové sumě rizik se shodují s loňskými výsledky. Nejvyšší procenta připadají na expozici As.

4.4.2

Kvantifikace a vyhodnocení karcinogenních rizik expozice PAHs, PCBs, a OCPs obsažených v prašné frakci a ovzduší

Hodnocení zdravotních rizik z expozice organickým polutantům obsažených ve frakci PM10 a PM2.5 ovzduší vychází opět z hodnot jednodenních koncentrací. Jak již bylo podrobně zmíněno v předchozí kapitole, tyto koncentrace nepředstavují dlouhodobý průměr a mohou se od těchto koncentrací lišit. Veškeré hodnoty URF pro hodnocené třídy polutantů byly získány z databáze IRIS (US EPA 2009). Zdravotní rizika byla počítána pro jednotlivé skupiny látek a také paralelně pro prašnou i plynnou frakci. Výsledné poměry příspěvků jednotlivých frakcí je znázorněno na grafu 12 a v tabulce 20. Graf 12: Zdravotní karcinogenní rizika CVRK plynoucí z expozice organickým polutantům v prašné Q a plynné frakci PUF 2009 – odběry 21. – 25.9. 2009 (srovnání vlivu PM2.5 a PM10) 1,00E-06 9,00E-07 8,00E-07 7,00E-07 6,00E-07 5,00E-07 4,00E-07 3,00E-07 2,00E-07 1,00E-07 0,00E+00

Q 2009 PUF 2009

Blansko

Blansko

Tuřany

Tuřany

Hodonín

Hodonín

Kyjov

Kyjov

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

PM10

PM2,5

V případě odběrů v roce 2009 nebyla významná rizika ani jedné z lokalit. Při srovnání koncentrací polétavého prachu (tabulka 6) jsou koncentrace s výjimkou lokality Kyjov vždy nejvyšší ze všech tří odběrových kampaní 2007, 2008 a 2009. Přitom výsledná rizika nepatří v této sérii 3 kampaní k nejvyšším.

50


Graf 13: Zdravotní karcinogenní rizika CVRK plynoucí z expozice organickým polutantům – srovnání příspěvků prašné Q a plynné frakce PUF na celkových rizicích a časové srovnání s předcházejícími odběry: 17. – 27. 7.2007; 24.11. – 5. 12. 2008 a 21. – 25.9. 2009. 2,50E-06 Q PM10

2,00E-06

PUF 1,50E-06 1,00E-06 5,00E-07

Blansko

Blansko

Blansko

Tuřany

Tuřany

Tuřany

Hodonín

Hodonín

Hodonín

Kyjov

Kyjov

Kyjov

0,00E+00

2007

2008

2009

2007

2008

2009

2007

2008

2009

2007

2008

2009

Tabulka 22: Zdravotní rizika CVRK plynoucí z expozice organickým polutantům (odběrové kampaně 17. – 27. 7.2007; 24.11. – 5. 12. 2008 a 21. – 25.9. 2009; PUF – plynná frakce, Q – atmosferický prach) PUF 2007 Blansko Tuřany Hodonín Kyjov

2,04E-07 1,47E-07 2,32E-07 3,95E-07

Q 2007 PM10 1,84E-08 4,21E-08 9,10E-08 2,18E-08

suma 2007 PUF 2008 2,22E-07 1,89E-07 3,23E-07 4,17E-07

1,46E-07 1,55E-07 4,24E-08 4,65E-08

Q 2008 PM10 4,25E-07 1,91E-06 1,03E-06 1,40E-06

suma 2007 PUF 2009 5,71E-07 2,07E-06 1,08E-06 1,45E-06

Blansko Tuřany Hodonín Kyjov

4,69E-08 6,80E-08 2,92E-07 1,00E-07 PUF 2009 4,69E-08 6,80E-08 2,92E-07 1,00E-07

Q 2009 PM10 2,29E-07 4,38E-08 1,10E-07 4,79E-08 Q 2009 PM2,5 9,64E-08 4,57E-08 4,74E-08 2,12E-08

suma 2009 2,76E-07 1,12E-07 4,02E-07 1,48E-07 suma 2009 1,43E-07 1,14E-07 3,40E-07 1,21E-07

Opakovaně i z výsledků této studie je jasně patrný význam chemického složení na posuzování rizik plynoucích z polétavého prachu volného ovzduší. Není tedy možné potenciální vliv PM10 či PM2.5 posuzovat pouze na základě absolutních koncentrací. Vždy je nutné provést analytický rozbor chemického složení prachu a následně zhodnotit význam zdravotních rizik.

51


5. ZÁVĚRY MĚŘENÍ Na grafech 1 a 2 je názorně vidět, že ačkoli celkové koncentrace 28 PAHs byly výrazně nejvyšší v Hodoníně, pro 8 karcinogenních PAHs vázaných převážně na prachové částice byla nejvyšší hladina v Blansku (nejvyšší prašnost byla přitom detekována v Hodoníně a v Tuřanech, viz Tabulka 6). To svědčí o tom, že pouhá gravimetrická měření koncentrací atmosférických koncentrací nejsou pro analýzu rizik dostatečná, neboť neříkají nic o látkách vázaných na tyto částice. Srovnáváme-li atmosférické koncentrace benzo-a-pyrenu v jednotlivých letech, je třeba brát v úvahu data odběru. V roce 2007 byla odběrová kampaň v létě, hodnoty PAHs byly tedy logicky nízké. V roce 2008 se vzduch odebíral naopak v topné sezóně, což znamenalo mnohonásobně vyšší koncentrace PAHs. V roce 2009 pak byla odběrová kampaň v září, tedy před topnou sezónou a hodnoty PAHs byly opět nižší. Graf 4 podává zajímavou informaci o tom, na jaké atmosférické částice je vázáno nejvíce polyaromatických uhlovodíků. Nejvíce konsistentní výsledky pro všechny měřené PAHs byly detekovány v Blansku: na částicích PM2.5 bylo nalezeno 40-55% PAHs naměřených na frakci PM10. Podobné výsledky byly nalezeny také v Kyjově (40-60%), zatímco podíl PAHs vázaných na PM2.5 v Kyjově byl o něco nižší, 30-50% PAHs obsažených na PM10. Nejvíce variabilní výsledky byly naměřeny v Tuřanech, a to mezi 20 a 60% PAHs vázaných na PM2.5 v celkové frakci PM10. Takovéto výsledky mohou napovídat něco o původu a složení prachových částic. Zatímco Blansko, Kyjov i Hodonín jsou průmyslové lokality, Tuřany je lokalita venkovská, která může mít více proměnlivé zdroje (kromě vlivů průmyslových a lokálních topenišť i eroze půd), a prach zde může být v některých obdobích více ovlivněn jílovými materiály z okolních polí). Pokud jde o organochlorové látky, byly pro PCBs, DDTs i HCHs naměřeny několikanásobně vyšší hladiny v Hodoníně než na ostatních třech lokalitách. Nejnižší koncentrace byly naopak u všech třech skupin látek naměřeny v Blansku. Při srovnávání atmosférických koncentrací organochlorovaných látek v jednotlivých sledovaných letech je třeba vzít opět v úvahu odběrová období. Nejvyšší hodnoty byly pro všechny skupiny sledovaných látek a na většině lokalit naměřeny ve letní kampani roku 2007 (souvisí s nejvyššími venkovními teplotami a tím i nejvyšším těkáním z primárních a sekundárních zdrojů), zatímco zimní, respektive podzimní kampaně let 2007 a 2008 přinesly nižší měřené koncentrace. Výjimku tvoří právě Hodonín, kde byly na podzim roku 2008 detekovány přibližně stejné hodnoty jako v létě roku 2007. Pokud jde o analýzy těžkých kovů, byly na většině lokalit naměřeny nejnižší hodnoty v zimě 2008, zatímco léto a podzim let 2007 a 2009 byly srovnatelné. To velmi dobře koresponduje s celkovým množstvím prachu, který byl v jednotlivých letech na lokalitách naměřen: nejnižsí hodnoty byly na všech lokalitách detekovány v zimě 2008. Krátkodobé odběry vzorků ovzduší aktivními vzorkovači byly vhodně doplněny pasivními vzorkovači, které poskytují průměrné měsíční atmosférické koncentrace sledovaných látek během celého roku. Abychom mohli porovnat výsledky z obou (pasivních i aktivních) kampaní, musíme mít ovšem k dispozici pasivní data z celého roku. Taková data budou k dispozici až v prvním pololetí roku 2010 a tato zpráva bude příslušně doplněna. Je ovšem možné porovnat výsledky obou odběrových kampaní na jednotlivých lokalitách alespoň předběžně. První kampaň vzorkování kvality ovzduší metodou pasivního vzorkování byla na 52


těchto lokalitách realizována už v roce 2007. Provedené půlroční měření navazovalo v roce 2007 na letní aktivní kampaň a mělo ukázat, jak se atmosférické koncentrace stanovené na základě aktivních měření změní se změnou sezóny. Data o variabilitě koncentrací jednotlivých POPs ve volném ovzduší odvozená z pasivního vzorkování pak byla v roce 2008 potvrzena zimními odběry aktivní metodou. Čtyři měsíce roku 2009 by tedy měly přinést podobné informace. Tuto shodu dat mezi lety 2007 a 2009 je možné pozorovat v Tabulce 8: V roce 2007 vzrostly atmosférické hladiny PAHs od letního do zimního období ze stovek na tisíc ng na filtr. V roce 2009 pak opět úměrně poklesly mezi dubnem a červencem. Podobnou sezónní variabilitu PAHs nalezneme i na ostatních lokalitách v tabulkách 9-13 a na Mapě 2. Organochlorované látky takto výraznou sezónní variabilitu většinou postrádaly, nicméně vyšší koncentrace byly ve většině případů detekovány v teplejších obdobích (Tabulky 14-19). Nižší hodnoty PCBs v zimním období byly pozorovatelné zejména na pozaďových lokalitách, zatímco v průmyslových oblastech byly málo zřetelné. Hodnoty HCHs byly v roce 2009 obecně vyšší než v roce 2007. DDT vykazovaly nejvýraznější sezónní trendy s letními maximy a nejvyššími hodnotami v Tuřanech, Kyjově a Hodoníně. Koncentrace hexachlorbenzenu byly nejvyšší v Kyjově a na všech lokalitách během roku poměrně uniformní. Oproti tomu hladiny pentachlorbenzenu jako degradačního produktu HCB byly na všech lokalitách vyšší v zimních obdobích. V návaznosti na provedená měření vzorků ozvduší odebraných aktivními vzorkovači byla také vyhodnocena zdravotní rizika obyvatel (Hodonín, Kyjov, Brno-Tuřany a Blansko) z inhalační expozice těžkým kovům, dále pak organickým polutantům jako jsou PAHs, PCBs a OCPs. Je třeba mít ovšem na mysli, že tato modelová predikce expozice vychází z jednodenního měření vybraných škodlivin a proto je tento odhad karcinogenních zdravotních rizik zatížen nezanedbatelnou nepřesností.

53


6. DOPORUČENÍ V dalším období doporučujeme trvale zařadit čtyři sledované lokality do celostátní monitorovací sítě MONET. Ke stávajícím lokalitám na území Jihomoravského kraje, které monitorují kvalitu ovzduší na venkovském pozadí (Sedlec), městském dopravním uzlu (BrnoKotlářská) a průmyslovém zdroji (cementárna Mokrá), by tak přibyly typická průmyslová a zemědělská území malých sídel. To umožní porovnání kvality ovzduší ve sledovaném regionu v celostátním, ale také celoevropském měřítku a zároveň sledování dlouhodobých trendů v kontaminaci ovzduší persistentními organickými polutanty. Z hlediska dlouhodobého rozvoje kraje doporučujeme dlouhodobě sledovat některou z rozvíjejících se průmyslových zón oproti rezidenčním oblastem a pozaďovým lokalitám. Z výsledků této studie je mimo jiné patrné, že posuzování zdravotních rizik pouze na základě gravimetrických měření polétavého prachu je nedostatečné. Kromě absolutní koncentrace PM10 či PM2.5 prachových frakcí je třeba vzít v úvahu také původ a složení prachu a analyzovat chemické látky na něm vázané. Vzhledem k nedostatku dat propojujících informace o složení prachu, obsahu na něm vázaných chemických látek, toxických efektech a souvisejících zdravotních rizicích doporučujeme pokračovat také ve studiích zaměřených na charakterizaci jednotlivých prachových frakcí. Právě tak je třeba rozšířit záběr sledovaných látek z historických kontaminantů na chemické látky masově používané v dnešní době a v současné době zařezené na seznamy sledovaných látek v rámci Stockholmské úmluvy o persistentních orhanických polutantech a Globální úmluvě o rtuti, na měž navazují příslušné direktivy EU.

54


7. PRIORIZACE SWOT Podobně jako v předchozích zprávách je součástí zhodnocení dosažených výsledků SWOT analýza zaměřená na širší posouzení souvislosti zjištěných skutečností. S a W jsou vlastnosti systému (v tomto případě systém ochrany ovzduší v Jmk a na něj navazující již čtvrtý rok prováděna studie hodnocení kvality ovzduší zaměřená na vybrané lokality JmK a vybrané typy látek znečišťujících ovzduší s ohledem na platnou legislativu a v roce 2009 rozšířené mezinárodní závazky ČR), zatímco O a T jsou pozitivní a negativní vlastnosti okolí (toho, co je mimo systém), které mají vliv na rozvoj systému (další existenci). Silné stránky (Strenghts)

Hodnocení důležitosti (x)*

Dobrý odborný potenciál v regionu s dlouhodobou odbornou kvalitou a tradicí

XXXXX

Zkušenost s negativními vlivy na životní prostředí (česká zkušenost)

XX

Velký počet výzkumných a odborných pracovišť

XXXX

Zájem řídící sféry

XXXX

Existence souborných studií z minulých let

XXXXX

Existence sítě MONET-CZ zaměřené na dlouhodobé trendy POPs v ovzduší

XXXXX

Možnost srovnání hodnot výskytu POPs ve volném ovzduší s dlouhodobými trendy sítě EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme) sledovnými centrem RECETOX na observatoři ČHMÚ v Košeticích

XXXXX

Dlouhodobý monitoring dalších typů látek znečišťujících ovzduší (ČHMÚ, ZÚ, RECETOX) v kraji i ČR

XXXXX

Schopnost spolupráce v regionálním (evropském) měřítku (návaznost sítě MONET-CZ na síť MONET-CEECs zaměřenou na region Střední a východní Evropy a zvláště na celoevropskou síť MONET-EUROPE

XXXXX

Slabé stránky (Weaknesses) Celkem XX

Hodnocení důležitosti (x)

Nekomplexnost existujícího systému sledování kvality ovzduší, kampaňovitost sledování některých polutantů

XXXXX

Nedostatečná legislativa (příklad stanovení PM10 zaměřené na kvantitativní stránku – množství částic - a ne na jejich kvalitativní složení především z ohledem na výskyt sorbovaných toxických látek)

XXXXX

Obtížná interpretace výsledků

XXX

Nekoordinovanost aktivit mezi institucemi na území kraje

XXX

Nedostatek podkladů (vstupních dat) – stanovení jsou prováděna jen na vybraných lokalitách a kampaňovitě

XXXX

Chybí ucelenost celkové koncepce monitoringu na celostátní a regionální úrovni

XXXXX

Příležitosti (Opportunites) Celkem 14


Roste společenská (politická) závažnost tématu

XXXX 55


Roste zájem průmyslu

XXXX

Mezinárodní význam, členství v OECD, EU atd.

XXXXX

Využití strukturálních fondů EU v rámci programu VaVpI pro posílení odborné kapacity na území kraje realizaci projektu CETOCOEN

XXXXX

Rostoucí globální problémy a závazky ČR (Stockholmská úmluva, Úmluva o dálkovém přeshraničním transportu látek překračujícícm hranice států, Globální úmluva o rtuti)

XXXXX

Vývoj technologií generuje nové problémy Společenská potřeba hledání souladu člověka a přírody Evropská integrace

XXX XXXX XXXXX

Otevřená výměna informací

XXX Hrozby (Threats) Celkem 10


Politizace tématu, diskreditace problému vedoucí k nižší společenské podpoře, ekologistická ideologie

XXX

Ztráta zájmu (podpory) veřejnosti, není politická (společenská) objednávka

XXX

Nezájem státní správy o vědecký výzkum

XX

Ekonomická krize (nejsou prostředky na vědu a monitoring), omezené financování, zrušení financování sledování v dalším období

XXXXX

Populismus, možné snižování prestiže vzdělání a vědy, konzumentství

XXX

* Hodnocení ve škále s nárustem významnosti od X do XXXXX

56


8. LITERATURA Bartkow, M. E., Hawker, D. W., Kennedy, K. E., Müller, J. F. (2004a): Characterizing Uptake Kinetics of PAHs from the Air Using Polyethylene-Based Passive Air Samplers of Multiple Surface Area-to-Volume Ratios. Environ. Sci. Technol. 38, 2701-2706. Bartkow, M. E., Huckins, J. N., Müller, J. F. (2004b): Field-based evaluation of semipermeable membrane devices (SPMDs) as passive samplers of polyaromatic hydrocarbons (PAHs). Atmos. Environ. 38, 5983-5990. Bidleman, T. F. (1999): Atmospheric transport and air-surface exchange of pesticides. Water, Air and Soil Pollution 115, 115-166. Cousins, I. T., Jones, K. C. (1998): Air-soil exchange of semi-volatile organic compounds (SOCs) in the UK. Environ. Pollut. 102, 105-118. Čupr, P., Škarek, M., Bartoš, T., Cigánek, M., and Holoubek, I.: Health risk assessment case study: Workplace air in cattle and pig farms in the Czech Republic. ACTA Vet. Brno 2005, 74. EPA 1989: Assessment Guidance for Superfund, Volume I, Human Health Evaluation Manual, (Part A). Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC EPA/540/189/002. EPA 1991a: Risk Assessment Guidance for Superfund, vol. I, Human Health Evaluation Manual. Part B. Development of Risk-based Preliminary Remediation Goals (Interim). Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC 9285.7-01B. EPA 1991b: Role of the Baseline Risk Assessment in Superfund Remedy Selection Decisions. Office of Solid Waste and Emergency Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC OSWER Directive 9355.030. EPA 1996a: Soil Screening Guidance: Technical Background Document (TBD). Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC EPA/540/R-95/128. EPA 1996b: Soil Screening Guidance: User’s Guide. Office of Emergency and Remedial Response, US Environmental Protection Agency. Washington, DC EPA/540/R- 96/018, 2nd ed. Farrar, N. J., Harner, T., Shoeib, M., Sweetman, A., Jones, K. C. (2005): Field Deployment of Thin Film Passive Air Samplers for Persistent Organic Pollutants: A Study in the Urban Atmospheric Boundary Layer. Environ. Sci. Technol. 39, 42-48. Górecki, T., Namieśnik, J. (2002): Passive sampling. Trends in Analytical chemistry 21, 276-291. Hafner, W.D., Hites, R.A. (2003): Potential sources pesticides, PCBs, and PAHs to the atmosphere of the Great Lakes. Environ. Sci. Technol. 37, 3764-3773. Harner, T., Farrar, N. J., Shoeib, M., Jones, K. C., Gobas, F. A. P. C. (2003): Characterization of Polymer-Coated Glass as a Passive Air Sampler for Persistent Organic Pollutants. Environ. Sci. Technol. 37, 2486-2493. Harner, T., Mackay, D., Jones, K. C. (1995): Model of the Long-Term Exchange of PCBs between Soil and the Atmosphere in the Southern UK. Environ. Sci. Technol. 29, 1200-1209. Harner, T., Shoeib, M., Diamond, M., Stern, G., Rosenberg, B. (2004): Using Passive Air Samplers To Assess UrbanRural Trends for Persistent Organic Pollutants. 1. Polychlorinated Pesticides. Environ. Sci. Technol. 38, 44744483. Hermanson, M. H., Hites, R. A. (1990): Polychlorinated-Biphenyls in Tree Bark. Environ. Sci. Technol. 24, 666-671. Hermanson, M. H., Christensen, E. R., Buser, D. J., Chen, L. M. (1991): Polychlorinated-Biphenyls in Dated Sediment Cores from Green Bay and Lake-Michigan. J. Great Lakes Res. 17, 94-108. Hermanson, M. H., Christensen, E. R., Buser, D. J., Chen, L. M. (1991): Polychlorinated-Biphenyls in Dated Sediment Cores from Green Bay and Lake-Michigan. J. Great Lakes Res. 17, 94-108. Hillery, B. R., Basu, I., Sweet, C. W., Hites, R. A. (1997): Temporal and spatial trends in a long-term study of gas phase PCB concentrations near the Great Lakes. Environ. Sci. Technol. 31, 1811-1816. Hillery, B. R., Basu, I., Sweet, C. W., Hites, R. A. (1997): Temporal and spatial trends in a long-term study of gas phase PCB concentrations near the Great Lakes. Environ. Sci. Technol. 31, 1811-1816. Holoubek, I., Adamec, V., Bartoš, M., Bláha, K., Bláha, L., Budňáková, M., Černá, M., Čupr, P., Demnerová, K., Drápal, J., Hajšlová, J., Hanzálková, M., Holoubková, I., Hrabětová, S., Jech, L., Klánová, J., Kohoutek, J., Kužílek, V., Machálek, P., Matějů, V., Matoušek, J., Matoušek, M., Mejstřík, V., Novák, J., Ocelka, T., Pekárek, V., Petira, O., Petrlík, J., Provazník, J.,Punčochář, M., Rieder, M., Ruprich, J., Sáňka, M., Tomaniová, M., Vácha, R., Volka, K., Zbíral, J. (2005): Návrh Národního implementačního plánu pro Implementaci Stockholmské úmluvy v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: ENABLING ACTIVITIES TO FACILITATE EARLY ACTION ON THE IMPLEMENTATION OF THE STOCKHOLM CONVENTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS (POPs) IN THE CZECH REPUBLIC. TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX - TOCOEN & Associates, TOCOEN REPORT No. 252, Brno, říjen 2005, 100 s + 23 s souhrnu + 11 příloh, http://recetox.muni.cz/projekty/Unido/unidoNIP.htm Holoubek, I., Adamec, V., Bartoš, M., Černá, M., Čupr, P., Bláha, K., Demnerová, K., Drápal, J., Hajšlová, J., Holoubková, I., Jech, L., Klánová, J., Kocourek, V., Kohoutek, J., Kužílek, V., Machálek, P., Matějů, V.,Matoušek, J., Matoušek, M., Mejstřík, V., Novák, J., Ocelka, T., Pekárek, V., Petira, K. Provazník, O.,

57


Punčochář, M., Rieder, M., Ruprich, J., Sáňka, M., Tomaniová, M., Vácha, R., Volka, K., Zbíral, J. (2003a): Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice. Projekt GF/CEH/01/003: ENABLING ACTIVITIES TO FACILITATE EARLY ACTION ON THE IMPLEMENTATION OF THE STOCKHOLM CONVENTION ON PERSISTENT ORGANIC POLLUTANTS (POPs) IN THE CZECH REPUBLIC. TOCOEN REPORT No. 249, TOCOEN, s.r.o., Brno v zastoupení Konsorcia RECETOX TOCOEN & Associates, Brno. 775 s., http://recetox.muni.cz/projekty/Unido/narodni_inventura_pops.htm Holoubek, I., Čupr, P., Budňáková, M., Čermák, P., Černá, M., Drápal, J., Grabic, R., Hauptman, I., Kužílek, V., Marek, V., Ocelka, T., Ruprich, J., Rýzlerová, J., Sáňka, M., Škarek, M., Tieffová P., Tlustoš, P., Vácha, R. (2003b): Shrnutí měření kontaminace okolí Spolany Neratovice polychlorovanými dibenzo-p-dioxiny, dibenzofurany a bifenyly po povodních 2002. TOCOEN REPORT No. 236, TOCOEN, s.r.o. Brno. Holoubek, I., Kocan A., Holoubkova I., Hilscherova K., Kohoutek J., Falandysz J., Roots O. (2000): Persistent, Bioaccumulative and Toxic Chemicals in Central and Eastern European Countries – State-of-the-Art Report, TOCOEN REPORT No. 150a. TOCOEN s.r.o., Brno, 253 pp., http://recetox.chemi.muni.cz/ Holoubek, I., Kořínek, P., Šeda, Z., Schneiderová, E., Holoubková, I., Pacl, A., Tříska, J., Cudlín, P. (2000): The use of mosses and pine needles to detect atmospheric persistent organic pollutants at the local and regional scale. Environ. Pollut. 109, 283-292. Holoubek, Ivan - Klánová, Jana - Čupr, Pavel. How much do we know about the POPs in Africa? MONET_AFRICA - Development of the air monitoring of POPs. Organohalogen Compounds, 2008, 70, od s. 958-961, 4 s. ISSN 1026-4892. 2008. Hudec, P. (1998): Výroba chlorovaných derivátů benzenu ve Spolaně. Spolana a.s. Neratovice, 4 s. Jaward, F. M., Farrar, N. J., Harner, T., Sweetman, A. J., Jones, K. C. (2004a): Passive air sampling of PCBs, PBDEs, and organochlorine pesticides across Europe. Environ. Sci. Technol. 38, 34-41. Jaward, F. M., Farrar, N. J., Harner, T., Sweetman, A. J., Jones, K. C. (2004b): Passive air sampling of polycyclic aromatic hydrocarbons and polychlorinated naphthalenes across Europe. Environ. Sci. Technol. 23, 13551364. Jaward, F. M., Meijer, S. N., Steinnes, E., Thomas, G. O., Jones, K. C. (2004c): Further studies on the latitudinal and temporal trends of persistent organic pollutants in Norwegian and UK background air. Environ. Sci. Technol. 38, 2523-2530. Kalantzi, O. I., Alcock, R. E., Johnston, P. A., Santillo, D., Stringer, R. L., Thomas, G. O., Jones, K. C. (2001): The Global Distribution of PCBs and Organochlorine Pesticides in Butter. Environ. Sci. Technol. 35, 1013-1018. Klanova, J., Cupr, P., Borůvková, J., Kohoutek, J., Kareš, R., Přibylová, P., Prokeš, R., Holoubek, I.: Application of passive sampler for monitoring of POPs in ambient air. IV. Model monitoring network in the Czech Republic (MONET_CZ 2007), 2008. Masaryk Univerzity, Brno, Czech Republic. ISBN 978-80-210-4696-2 Klanova, J., Čupr P., Holoubek, I.: Application of passive sampler for determination of the POPs concentrations in ambient air. .Part III: Pilot study in the Southern Pacific, Fiji, 2006. RECETOX MU Brno. RECETOX_TOCOEN REPORTS No. 320. August 2007. Klanova, J., Čupr, P., Kohoutek, J., Harner, T.: Assessing the influence of meteorological parameters on the performance of polyurethane foam-based passive air samplers. Environmental Science & Technology 42, 550555 (2008). Klanova, J., Čupr, P., Kohoutek, J., Holoubek, I.: Passive air sampling technique as a tool for establishment of the long-term air monitoring network as well as for the assessment of the old burdens impact., Organohalogen Compounds, 1075-1078 (2006). Klánová, Jana - Čupr, Pavel - Holoubek, Ivan - Borůvková, Jana - Přibylová, Petra - Kareš, Radovan - Kohoutek, Jiří. Application of passive sampler for monitoring of POPs in ambient air - Part II: Pilot study for development of the monitoring network in the Cetral and Eastern Europe (MONET_CEEC), 2007. Brno, Czech Republic : Masaryk University, Brno, 2008. 180 s. RECETOX_TOCOEN REPORTS No. 341. ISBN 978-80-210-46979. Klánová, Jana - Čupr, Pavel - Holoubek, Ivan - Borůvková, Jana - Přibylová, Petra - Kareš, Radovan - Kohoutek, Jiří - Dvorská, Alice - Tomšej, Tomáš - Ocelka, Tomáš. Application of passive sampler for monitoring of POPs in ambient air - Part VI: Pilot study for development of the monitoring network in the Africa (MONET_AFRICA), 2008. Brno, Czech Republic : Masaryk University, Brno, 2008. 130 s. RECETOX_TOCOEN REPORTS No. 343. ISBN 978-80-210-4739-6. Klánová, Jana - Čupr, Pavel - Holoubek, Ivan. Application of passive sampler for monitoring of POPs in ambient air - Part II: Pilot study for development of the monitoring network in the Cetral and Eastern Europe (MONET_CEEC), 2006. Brno, Czech Republic : Masaryk University, Brno, 2007. 178 s. RECETOX_TOCOEN REPORTS No. 319. ISBN 978-80-210-4393-0. Klánová, Jana - Čupr, Pavel - Kohoutek, Jiří - Holoubek, Ivan. Application of passive sampler for monitoring of POPs in ambient air - Part I: Model monitoring network in the Czech Republic (MONET_CZ), 2006. Brno, Czech Republic : Masaryk University, Brno, 2007. 108 s. RECETOX_TOCOEN REPORTS No. 318. ISBN 978-80-210-4392-3.

58


Kocourek, V., Hajšlová, J., Tomaniová, M. (2002): Přehled imisní zátěže agrárního ekosystému ČR vybranými organickými polutanty. Technická zpráva. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemie a analýzy potravin, 96 s. Kohoutek, J. (2005): SOP 4 - Metodika pasivního vzorkování ovzduší. Recetox, MU Brno, 4 s. Kohoutek, J., Škarek, M. (2003): Vzorkování ovzduší. Ekotoxikologické biotesty 2, Sborník pracovní konference 3.4.2.2003, Praha, str. 11-22. Lohmann, R., Corrigan, B. P., Howsam, M., Jones, K. C., Ockenden, W. A. (2001): Further Developments in Use of Semipermeable Membrane Devices (SPMDs) as Passive Air Samplers for Persistent Organic Pollutants: Field Application in Spatial Survey of PCDD/Fs and PAHs. Environ. Sci. Technol. 35, 2576-2582. Meijer, S. N., Ockenden, W. A., Steinnes, E., Corrigan, B. P., Jones, K. C. (2003): Spatial and temporal trends of POPs in Norwegian and UK background air: Implications for global cycling. Environ. Sci. Technol. 37, 454461. Müller, J. F., Hawker D. W., Connell, D. W., Kömp, P., McLachlan, M. S. (2000): Passive sampling of atmospheric SOCs using tristearin-coated fibreglass sheets. Atmos. Environ. 34, 3525-3534. Ockenden, W. A., Corrigan, B. P., Howsam, M., Jones, K. C. (2001): Further Developments in Use of Semipermeable Membrane Devices as Passive Air Samplers: Application to PCBs. Environ. Sci. Technol. 35, 4536-4543. Ockenden, W. A., Prest, H. F., Thomas, G. O., Sweetman, A., Jones, K. C. (1998a): Passive air sampling of PCBs: Field calculation of atmospheric sampling rates by triolein-containing semipermeable membrane devices. Environ. Sci. Technol. 32, 1538-1543. Ockenden, W. A., Sweetman, A. J., Prest, H. F., Steinnes, E., Jones, K. C. (1998b): Toward an understanding of the global atmospheric distribution of persistent organic pollutants: The use of semipermeable membrane devices as time-integrated passive samplers. Environ. Sci. Technol. 32, 2795-2803. Peters, A. J., Lane, D. A., Gundel, L. A., Northcott, G. L., Jones, K. C. (2000): A comparison of high volume and diffusion denuder samplers for measuring semivolatile organic compounds in the atmosphere. Environ. Sci. Technol. 34, 5001-5006. Petty, J. D., Huckins, J. N., Zajicek, J. L. (1993): Application of Semipermeable-Membrane Devices (Spmds) as Passive Air Samplers. Chemosphere 27, 1609-1624. Piccardo, M. T., Pala, M., Bonaccurso, B., Stella, A. R., Paola, G., Valerio, F. (2005): Pinus nigra and Pinus pinaster needles as passive samplers of polycyclic aromatic hydrocarbons. Environ. Pollut. 133, 293-301. Pichler, J. (1999): Užitá chemie, Masarykova univerzita v Brně, 255 s. Popl, M., Fähnrich, J. (1999): Analytická chemie životního prostředí. VŠCHT, Praha, 218 s. Pozo, K., Harner, T., Shoeib, M., Urrutia, R., Barra, R., Parra, O., Focardi, S. (2004): Passive-Sampler Derived Air Concentrations of Persistent Organic Pollutants (POPs) on a North-South Transect in Chile. Environ. Sci. Technol. 38, 6529-6537. Shahir, U. M., Li, Y. H., Holsen, T. M. (1999): Dry deposition of gas-phase polycyclic aromatic hydrocarbons to greased surrogate surfaces. Aerosol Sci. Technol. 31, 446-455. Shen, L., Wania, F., Lei, Y. D., Teixeira, C., Muir, D. C. G., Bidleman, T. F. (2004): Hexachlorocyclohexanes in the North American Atmosphere. Environ. Sci. Technol. 38, 965-975. Shoeib, M., Harner T. (2002): Characterization and Comparison of Three Passive Air Samplers for Persistent Organic Pollutants. Environ. Sci. Technol. 36, 4142-4151. Simcik, M. F., Basu, I., Sweet, C. W., Hites, R. A. (1999): Temperature dependence and temporal trends of polychlorinated biphenyl congeners in the Great Lakes atmosphere. Environ. Sci. Technol. 33, 1991-1995. Soderstrom, H. S., Bergqvist, P. A. (2004): Passive air sampling using semipermeable membrane devices at different wind-speeds in situ calibrated by performance reference compounds. Environ. Sci. Technol. 38, 4828-4834. Tremolada, P., Burnett, V., Calamari, D., Jones, K. C. (1996): Spatial Distribution of PAHs in the UK Atmosphere Using Pine Needles. Environ. Sci. Technol. 30, 3570-3577. Wania, F. (2003): Assessing the potential of persistent organic chemicals for long-range transport and accumulation in polar regions. Environ. Sci. Technol. 37, 1344-1351. Wania, F., Shen, L., Lei, Y. D., Teixeira, C., Muir, D. C. G. (2003): Development and Calibration of a Resin-Based Passive Sampling System for Monitoring Persistent Organic Pollutants in the Atmosphere. Environ. Sci. Technol. 37, 1352-1359. WCISLO, E, IOVEN, D, KUCHARSKI, R, and SZDZUJ, J 2002: Human health risk assessment case study: an abandoned metal smelter site in Poland. Chemosphere 47: 507-515. Wennrich, L., Popp, P., Hafner, C. (2002): Novel integrative passive samplers for the long-term monitoring of semivolatile organic air pollutants. J. Environ. Monitor. 4, 371-376. Wilford, B. H., Harner, T., Zhu J., Shoeib, M., Jones, K. C. (2004): Passive Sampling Survey of Polybrominated Diphenyl Ether Flame Retardants in Indoor and Outdoor Air in Ottawa, Canada: Implications for Sources and Exposure. Environ. Sci. Technol. 38, 5312-5318. Wong, F., Harner, T., Liu, Q.-T., Diamond M. L. (2004): Using experimental and forest soils to investigate the uptake of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) along an urban-rural gradient. Environ. Pollut. 129, 378398

59

RECETOX projekt JMK Dlouhodobý monitoring environmentálních polutantů ve volném ovzduší na území Jihomoravského kraje

Recommend Documents