DŮL JERONÝM V HISTORICKÝCH MAPÁCH A SCHÉMATECH

Doc. RNDr. Zdeněk Kaláb, CSc.

T6

Ústav geoniky AVČR, v.v.i., Ostrava – Poruba; též VŠB-Technická univerzita Ostrava – Poruba, Fakulta stavební

Ing. Markéta Lednická

VŠB-Technická univerzita Ostrava – Poruba, Fakulta stavební; též Ústav geoniky AVČR, v.v.i., Ostrava – Poruba

Ing. Radovan Kukutsch

VŠB-Technická univerzita Ostrava – Poruba, Fakulta hornicko-geologická

DŮL JERONÝM V HISTORICKÝCH MAPÁCH A SCHÉMATECH Abstract This paper deals with summarizing of old documentation that has some information about medieval Mine Jeroným near Čistá (Sokolov District). During fire in 1772, all technical documentation was destroyed. Therefore, it is necessary to look for information in old maps and other materials that are in several muniment-rooms. 1. ÚVOD Důl Jeroným v Čisté (dřívější název Čisté – Město Litrbachy = Lauterbach), jehož historie sahá až do 15. století a který byl v roce 1990 prohlášen Ministerstvem kultury ČR „kulturní památkou“, není třeba účastníkům konferencí HPVT představovat (např. Kaláb a Knejzlík, 2004a, Žůrek et al., 2005, Hrubešová et al., 2006, Kaláb et al., 2006a, Žůrek et al., 2003a, 2004a, b, c, 2005, 2006). V souvislosti se záměrem přípravy této památky pro zpřístupnění veřejnosti (např. Iványi, 2000, Žůrek a Kořínek, 2003, Žůrek et al., 2003b, Žůrek a Kořínek, 2004) jsou v garanci DIAMO SUL, s.p., o.z. Příbram, realizovány hornické práce na rekonstrukci vybraných částí důlního díla. K posouzení stability důlních prostor je prováděn detailní geomechanický monitoring a studie významných parametrů v důlním díle a jeho okolí (např. Hofrichterová et al., 2005, Kaláb, 2003, 2004, Kaláb a Knejzlík, 2004b, Kaláb a Lednická 2006, Kaláb et al., 2006b, 2006c, Kaláb et al., 2007 a vybrané příspěvky na HPVT). Jedním ze zdrojů informací o daném historickém objektu je jeho dokumentace z různých časových období. V případě důlního díla Jeroným je situace velice složitá, protože podle dostupných informací (např. Iványi, 2000) došlo při požáru města Čistá v roce 1772 ke zničení většiny písemné dokumentace. Je proto nutné historické materiály (informace, dokumentace, mapy,…) dohledat z různých zdrojů, v nichž lze zmínku o královském horním městě Čistá očekávat. V tomto příspěvku jsme se pokusili o mapografii Dolu Jeroným, tedy soupis známých historických map. U jednotlivých materiálů bude uvedena jejich stručná charakteristika a dostupnost.

Strana 1 (celkem 10)

2. ZÁKLADNÍ HISTORICKÉ INFORMACE Popis a základní charakteristiky Dolu Jeroným byly publikovány v různých časopisech, knihách a sbornících konferencí, např. Beran et al. (1995), Iványi (2000) a Žůrek a Kořínek (2004). Pro účely tohoto příspěvku si dovolujeme shrnout nejstarší historické informace k místopisnému heslu „Čistá“ z časového hlediska, jak je uvádí Suldovský (2006): • Rok 1241: Zápis anglického kronikáře o objevu ložiska cínu u Krásna anglickými prospektory z Cornwallu. Počátek dobývání cínu u Nejdku v Krušných horách a u Horního Slavkova. Anglická kronika Bartholomea Angelica se zmiňuje o bohatství zlata v českých zemích a současně se velmi pochvalně vyjadřuje o kvalitě a množství českého cínu. V této souvislosti se zastavme u způsobu jeho dobývání. Cínové krupky se získávaly rýžováním. Cínonosné potoky se přehrazovaly hrázkami z kamenů, drnů a borové chvoje, aby voda drobné krupky neodnášela. Propíraný materiál bylo nutné neustále čeřit sedmizubými hrabicemi, které jako symbol přešly do znaků hornických měst Krásna, Horního Slavkova a Čisté (obr.1).

Obr.1 Znaky hornickým měst (zleva Krásno, Horní Slavkov, Čistá) •

Rok 1539: U Čisté začíná ražba štoly Bohaté sv. Barbory. • Rok 1548: Současně Ferdinand I. k 1. lednu vydává i královský báňský řád cínových dolů pro Horní Slavkov, Krásno, Čistou a okolní revíry. • Rok 1551: Dne 20. června byly Litrbachy (obec Čistá na Falknovsku) povýšeny na královské horní město. Rychle získalo vlastní cínovou váhu, cínovou huť a právo volné těžby dříví v královských lesích. • Rok 1620: Těžba cínu v českých zemí je podle jednotlivých revírů doložena takto: Revír: Slavkov – Krásno 1500-1620 32250 tun Revír: Čistá, Prameny, Smrkovec 1500-1620 2500 tun Revír: Horní Blatná 1535-1620 2000 tun Revír: Boží Dar 1535-1620 1000 tun Revír: Hřebenná a Pernink 1545-1620 10000 tun Revír: Krupka a Cínovec 1500-1620 6250 tun Revír: Nejdek, Přebuz 1500-1620 750 tun


Revíry: Vejprty, Hora Svaté Kateřiny, Hora Svatého Šebestiána, Nové Město pod Smrkem 1500-1620 • Rok 1631: Důlní práce v Čisté byly zastaveny.

750 tun

Revír Čistá poté velmi schází. V dalších obdobích bylo sice učiněno několik pokusů o obnovení těžby, nikdy však nebyla prokázána efektivnost těžby a zpracování rudy (podle Iványi, 2000). 3. TOPOGRAFICKÉ MAPY Müllerova mapa Čech z roku 1720 Mapa Čech od Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti (obr.2). Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků státu. Jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v legendě mapy. I. Vojenské mapování - Josefské Mapování probíhalo v letech 1764 - 1768 a 1780 - 1783 (rektifikace). Podkladem I. Vojenského mapování se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1 : 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue" - tj. pouhým pozorováním v terénu. Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řekám, potokům, umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov - kostely, mlýny. I. Vojenské mapování zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce (obr.3). II. Vojenské mapování - Františkovo Mapování probíhalo v letech 1836 – 1852. Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ a podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2880, což mělo obojí pozitivní vliv na přesnost map. Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, výsledné měřítko je 1 : 28800, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (obr.4). Mapy II. Vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. III. Vojenské mapování – Františko - josefské Mapování Moravy a Slezska probíhalo v letech 1876 – 1878, mapování Čech v letech 1877 – 1880. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce (1:25 000), z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1:75 000) a generální


(1:200 000), které již byly tištěny černobíle. Podkladem mapování se opět staly katastrální mapy. Oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami (obr.5).

4. DALŠÍ INFORMACE Císařské otisky stabilního katastru Mapování pochází z let 1824 – 1843 (obr. 6). Výsledkem nebyla klasická mapa, ale schéma katastrálních území s jejich označením. Důlní rukopisná mapa Mapa pochází údajně z roku 1891 a zobrazuje průřez a půdorys důlních děl dolu Jeroným (obr.7). Bližší údaje k tomuto schématu nejsou k dispozici.

5. ZÁVĚR Cílem tohoto příspěvku bylo poukázat na skutečnost, že i přes požár bývalého královského horního města Čistá, při kterém byla zničena dokumentace Dolu Jeroným, jsou k dispozici grafické materiály, na základě kterých si můžeme udělat představu o těžbě a významu tohoto důlního díla. Navíc, každá zmínka o dole a jeho rozsahu, zvláště v případě dnes nepřístupných prostor (volných i zavalených), významným způsobem přispívá ke komplexnosti posuzování stability a přesnosti matematického modelování. Autoři se domnívají, že může existovat ještě celá řada jim dosud neznámých materiálů a budou za každou informaci vděčni. S hornickým pozdravem Zdař Bůh!

Příspěvek byl zpracován za finanční podpory GAČR, projekt číslo 105/06/0068 „Výzkum faktorů ovlivňujících stabilitu středověkého Dolu Jeroným v Čisté“


Obr. 2 Ukázky z Müllerovy mapy - vlevo nahoře širší okolí Města Litrbachy - vlevo dole výpis z legendy značení dolů (vyznačena značka pro cínový důl) - vpravo detail z mapy okolí Města Litrbachy (vyznačen Důl Jeroným)

Obr. 3 I. Vojenské mapování – Josefské. Mapa okolí Města Litrbachy s vyznačením Dolu Jeroným


Obr. 4 II. Vojenské mapování – Františkovo. Mapa okolí Města Litrbachy s vyznačením Dolu Jeroným

Obr. 5 III. Vojenské mapování – Františko – josefské (kolorované topografické sekce, 1:25 000) . Mapa okolí Města Litrbachy s vyznačením Dolu Jeroným.


Šachtice Jeroným

Štola Jeroným

Obr. 6 Císařské otisky stabilního katastru. Mapa okolí dolu Jeroným.


Obr. 7 Důlní rukopisná mapa z roku 1891 – průřez a půdorys důlních děl Dolu Jeroným.


Literatura Ukázky historických mapových podkladů: © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Müllerovo mapování © Historický ústav AV ČR - http://www.hiu.cas.cz Důlní rukopisná mapa pochází z Archívu ČGS – Geofondu Praha Beran, P., Jangl, L., Majer, J., Suček, P. a Otfried, W. (1995): 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Okresní muzeum Sokolov. Iványi, K. (2000): Důl Jeroným – historie a možnost současného využívání. Uhlí – Rudy – Geologický průzkum, 11/2000, 42-45. Hofrichterová, L., Kaláb, Z. a Knejzlík, J. (2005): Geofyzikální a seizmologická měření na lokalitě historického Dolu Jeroným v Čisté. Transactions (Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, řada stavební), roč. V, č.2/2005, 31-37. Hrubešová, E., Kořínek, R., Lednická, M., Luňáčková, B. a Doležal, M. (2006): Koncepce tvorby matematického modelu napětí v masívu pro Důl Jeroným. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2006, CD, příspěvek T6. Kaláb, Z. (2003): Posouzení seismického zatížení středověkého Dolu Jeroným v České republice. Acta Montanistica Slovaca. Roč. 8(2003), č.1, Košice, Slovensko, 36-41. Kaláb, Z. (2004): Sledování vlivu vibrací na historické důlní dílo Jeroným – Čistá. Geotechnika 2004, sborník konference, ORGWARE a BERG TU Košice, 477482. Kaláb, Z. a Knejzlík, J. (2004a): Metodika posuzování seizmického zatížení historických důlních děl na příkladu Dolu Jeroným v Čisté. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2004, CD, příspěvek T6. Kaláb, Z. a Knejzlík, J. (2004b): Experimentální měření seismických účinků trhacích prací v historickém dole Jeroným. Transactions (Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, řada stavební), roč. IV, č.2/2004, 159-166. Kaláb, Z. a Lednická, M. (2006): Interpretace seizmických záznamů trhacích prací prováděných ve štole Jeroným v Čisté. Transactions (Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava), Řada stavební, roč. VI, č.2/2006, 155-160. Kaláb, Z., Knejzlík, J., Kořínek, R. a Žůrek, P. (2006a): Historická důlní díla jako přírodní experimentální laboratoře. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2006, CD, příspěvek T3. Kaláb, Z., Knejzlík, J. a Lednická, M. (2006b): Vibrace vyvolané odstřelem trhavin při ražbě mělkého důlního díla. Geotechnika 2006, zborník medzinárodnej konferencie, ORGWARE a a FAST, VŠB-TU Ostrava, 317-324.


Kaláb, Z., Knejzlík, J., Kořínek, R. and Žůrek, P. (2006c): Cultural Monument Jeroným Mine, Czech Republic – Contribution to the Geomechanical Stability Assessment. Publs. Inst. Geophys. Pol. Acad. Sc., M-29(395), Warszawa, 137146. Kaláb, Z., Lednická, M. a Kukutsch, R. (2007): Důlní vody na lokalitě Čistá, Důl Jeroným. Uhlí-Rudy-Geologický průzkum, č. 5/2007, 31-35. Suldovský, J. (2006): Kronika hornictví Zemí Koruny České. Vydavatelství CDL Design s.r.o. Žůrek, P. a Kořínek, R. (2003): Zpřístupnění středověkého Dolu Jeroným v České republice. Acta Montanistica Slovaca, roč. 8, č.2-3, 96-100. Žůrek, P. et al. (2003a): Sledování geomechanické stability kulturní památky „Důl Jeroným“-Čistá, Slavkovský les. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice, mezinárodní symposium, Příbram. Žůrek, P., Kořínek, R. a Michalčík, P. (2003b): Současný stav a perspektiva zpřístupnění historické lokality Čistá – Slavkovský les. Mezinárodní vědecká konference – Nerostné suroviny a hornická činnost 21. století, VŠB-TU, HGF, Ostrava. Žůrek, P. and Kořínek, R. (2004): Opening of the medieval Jeroným Mine in the Czech Republic to the public. Acta Montanistica Slovaca, roč. 8., 96-100. Žůrek, P., Kořínek, R, Michalčík, P., Slivka, V., Štěpánková, H. (2004a): Zajištění kulturní památky „Důl Jeroným v Čisté“. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2004, CD, příspěvek v sekci T. Žůrek, P. et al. (2004b): Sledování geomechanické stability kulturní památky Důl Jeroným Čistá – Slavkovský les. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2004, CD, příspěvek v sekci T. Žůrek, P., Kořínek, R., Michalčík, P. a Štěpánková, H. (2004c): Současný stav a perspektiva zpřístupnění lokality Důl Jeroným – Čistá, okr. Sokolov. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2004, CD, příspěvek T5. Žůrek, P., Kořínek, R., Michalčík, P., Štěpánková, H., Daněk, T., Kukutsch, R., Kaláb, Z., Knejzlík, J. a Lednická, M. (2005): Komplexní sledování geotechnických problémů lokality Čistá – Důl Jeroným, období 2004-2005. Uhlí, Rudy, Geologický průzkum, 9/2005, 31-34 (předneseno též na symposiu Hornická Příbram ve vědě a technice 2005). Žůrek, P., Michalčík, P., Kukutsch, R., Kořínek, R., Daněk, T. (2006): Analýza stabilitních poměrů dolu Jeroným v Čisté během obnovy dědičné štoly. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice 2006, CD, příspěvek v sekci T.


DŮL JERONÝM V HISTORICKÝCH MAPÁCH A SCHÉMATECH

Recommend Documents