DĚJINY ODĚVNÍ KULTURY
MEZOPOTÁMIE
MEZOPOTÁMIE Rozsáhlé území mezi Tigridem a Eufratem s vysokými horami, nížinami a pouštěmi. Simultánně s Egyptem se rozvíjející říše (dvě velké zemědělské říše, tzv. úrodného půlměsíce)přelom 4.a 3. tisíciletí př.Kr. s větší rozlohou a se střetáváním a mísením etnik Sumerové a Akkádové - první národy soupeřící o vládu nad Babylónií, Asyřané, polovina posledního tisíciletí př. Kr. do ovládnutí teritoria Peršany.
Vzhledem k nedostatku přírodního kamene se vyvinula dokonalá technika stavby z cihel
Procesní cesta, Babylon, 6. století př. Kr.
Procesní cesta, Babylon 6. stol. př. Kr., uloženo, Berlin
Ištařina brána, rekonstrukce, 6. století př. Kr. originál uložen Berlín, Předasijské muzeum
Sumerské umění a architektura byly především ornamentálního rázu, většinou pro použití v náboženství. Sumerové však také vytvořili důmyslný systém stok, odvodňovacích potrubí a dokonce i splachovacích toalet, aby tak zbavili svá města nežádoucího odpadu a nezdravých podmínek bažin a mokřin.
Babylon, Visuté zahrady Semiramidiny, rekonstrukce
Mezopotámský oděv známe pouze z reliéfů a plastik - dvě podoby: ovinovací sukně kladený plášť Oděv nešitý, aranžovaný z pravoúhlých částí tkaniny. Kladené tkaniny na tělo. Základním materiálem len (Sumerové zřejmě první pěstitelé) Zdobení - stylizované chomáčky po celé ploše nebo motivy v pásech ve tvaru lístků, jazyků, aranžované na lemy i další části oděvu. Zřejmě zhotovené z jiného materiálu (chumáče kožešiny, zplstěné tkaniny, nepředená vlna) vytřepené nitě hrubé tkaniny . Na oděvy našívané perličky, drátky, později výšivka.
Mužský oděv
Ovinovací sukně ovíjela se kolem spodní části těla, v pase svázaná šňůrkou (někdy i několikrát kolem těla obtočenou šňůrkou). Vzedmutá sukně s délkou ke kolenům ze souvislé plochy huňatých materiálů se tvarují kulovité plochy, později i hladký materiál, někdy i plisovaný. Zpočátku ji nosí příslušníci všech stavů, později jen manuálně pracující a bojovníci. Ovíjený oděv ponechával volnou pravou část těla. Ceremoniální volánovitý oděv kladený na jedno rameno a náročně ovíjený.
Mužský oděv
Přehozy oblékali jen muži, vojáci, knížata účastnící se bojů. Pravoúhlý kus tkaniny zdobený třásněmi.
Pláště šikmo aranžované přes jedno rameno s ponecháním jedné ruky volné. Pod něj se oblékala ovinovací sukně.
Mužský oděv Vojáci
Urská standarta, detail (vojáci v sukních a pláštích
Mužský oděv Košilovitý oděv krátké, případně dlouhé rukávy a jednoduchý střihzáklad civilizovaného oděvu všech věků.. Nejčastěji ke kolenům. Oděv byl společný všem vrstvám společnosti, mohl být z jemnějšího nebo hrubšího materiálu, zdobený nebo prostý.
Ceremoniální oděv V raném období zvoncovitá sukně tvořená soustavou volánů, horní půlka těla byla obnažena a někdy ji zakrýval pruh kožešiny přehozený přes jedno rameno.
Muži Tógový oděv
Pravoúhlý kus tkaniny se omotával kolem těla tak, že pravé rameno zůstalo odhalené.
Modlící se Gudey, kol 2 200 př. Kr., Paříž, Louvre těsný asymetricky kladený oděv, koruna
Assurnasirpal II.Nimrúd symetricky kladené volánové roucho s třásněmi, v pase stočené do válečku
Ženský oděv
Ovinovací sukně původní sumerský oděv
Aranžovaný oděv buď zcela těsný nebo uvolněný četnými záhyby. Volánový oděv – ovíjená látka kolem těla - působí jako by byl vytvořen textilií, na které byly horizontálně našity volány.
Ženský oděv
Košilovitý oděv krátké, případně dlouhé rukávy a jednoduchý střih.
Šálový oděv
symetricky aranžovaný
jednostranně aranžovaný
oblékání šálového oděvu
Úprava vlasů a vousů
Muži - v raném období si vlasy i vousy holili, později je kadeřili, stupňovitě sestříhávali a upravovali do trojúhelníkovitého tvaru. V babylonsko-asyrském období si vlasy kadeřili a upravovali do spirál, vousy se na okrajích si stáčeli do pravidelných ruliček (výsada vladařů). Ženy - kadeřené vlasy spadající na spánky, ale odkrývající čelo. Dlouhé vlasy do uzlu. Nejnáročnější účesy měly prameny aranžované na temeni hlavy.
Dlouhé vlasy svazovali stuhou, nebo poutali páskou kolem čela
Pokrývky hlavy
Zpočátku baretové pokrývky. Odznakem královské moci byla kulovitá čapka s široce přeloženým okrajem, časem jí nahradila vysoká tuhá kónická tiára.
119
Pokrývky hlavy Mocenské znaky - vládci a božstva s tiárou. Šugum - ozdobná čapka typu turbanu a chránící před prachem a pískem. „frigidská čapka“
Obuv
Většinou chodili bosi, panovníci nosili sandály, později se objevují vojenské vyšší boty. 120
Urská standarta - detail slavnostní hostiny
Dynastie Urnanši – deska, vápenec, 40 x 47 cm, 2520 př.n.l.
Lamkimari, král Mari v plášti a helmě, bílý kámen,2500 př.n.l.
Král Uruku, vápenec, 2400 př.n.l.
Válečník se sekerou, mušlovina, 2500-2400 př.n.l.
Otisk pečetního válečku, břidlice a váleček novosumerské období - 2100 př.n.l.
Reliéf z bílého obelisku - 9.stol.př.n.l.
Detail reliéfu - 9. stol..př.n.l.
Médský velmož uvádí poselstvo k Déreiovi I., alabastr 2,50 x 6.22 m konec. 6. – poč. 5. stol.př.n.l.
Šperky
Zlaté diadémy, náramky, některé i z mědi, stříbra, také mušle, polodrahokamy, slonové kosti. Nedílnou součástí kosmetika (oleje, masti, pudry) a lazebníci pro úpravu vlasů mužů i žen.
Pestré volánové oděvy, u žen široké nákrční kruhy, u mužů umělý plnovous
Tyto materiály byly zpracovány z podkladů přednášek Ing. Elišky Kadlecové Použitá literatura: •
KADLECOVÁ E. Dějiny oděvní kultury – přednášky 2009 https://skripta.ft.tul.cz/ , Elektronické studijní materiály FT TUL
•
CZUMALOVÁ P. Dějiny oděvní kultury – přednášky 2009
•
KYBALOVÁ, L. Dějiny odívání, Starověk. Praha: 1998
•
TYLÍNEK, P. Základní etapy vývoje oděvní kultury. Liberec: TUL, 2004
