JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta
Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství
Možnosti financování nekomerční kulturní akce pořádané v Hradci Králové Bakalářská diplomová práce
Autor práce: Bc. Barbora Holanová Vedoucí práce: doc. MgA. Blanka Chládková Oponent práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
Brno 2015
Bibliografický záznam HOLANOVÁ, Barbora. Možnosti financování nekomerční kulturní akce pořádané v Hradci Králové [Funding of Noncommercial Cultural Events Organized in Hradec Králové]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2015. 81 s. Vedoucí diplomové práce doc. MgA. Blanka Chládková.
Abstrakt Cílem bakalářské práce Možnosti financování nekomerční kulturní akce pořádané v Hradci Králové je zmapování možností vícezdrojového financování odlišných typů kulturních akcí. Práce detailně rozebírá a následně reflektuje kulturní politiku města Hradce Králové a konkrétní možnosti financování z veřejného rozpočtu města mimo jiné v závislosti na právnické formě pořadatele akce či provozovatele konkrétní kulturní instituce. Práce na základě historického, geografického a demografického vymezení a popisu kulturních institucí, organizací i jednotlivých akcí zkoumá podmínky pro rozvoj a podporu kultury ve městě. Na základě těchto informací a rozhovorů s organizátory vybraných významných kulturních akcí posuzovaných z hlediska jejich kontinuity a podpory statutárního města Hradce Králové zkoumá míru, potřeby a motivaci využívání firemního fundraisingu.
Klíčová slova Kultura Kulturní politika Nezisková organizace Fundraising Hradec Králové
Abstract The goal of this bachelor’s thesis, Funding of Noncommercial Cultural Events Organized in Hradec Králové, is to describe options for multisource financing of various cultural events. The thesis analyses, and subsequently reflects in detail, the cultural policy of Hradec Králové and specific options for financing from the town’s public budget, for example, depending on the legal status of the organizer or the cultural events operator. The thesis deals with conditions for cultural development in the town based on the historical, geographical and demographical framework. Based on this information and interviews with chosen organizers of important cultural events, judged in terms of their continuity and support from the statutory town of Hradec Králové, the thesis analyses the degree of corporate fundraising, the need for it and the motivation for using it.
Key Words Culture Cultural policy Nonprofit organization Fundraising Hradec Králové
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně s užitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 24. května 2015
Podpis:
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. MgA. Blance Chládkové za pomoc a cenné rady při vypracování této práce a oporu v její závěrečné fázi. Dále bych chtěla poděkovat svým blízkým za neuvěřitelnou trpělivost a podporu.
Obsah Úvod ........................................................................................................................... 10 1 Kultura ................................................................................................................... 12 1.1 Pojem kultura .................................................................................................... 12 1.2 Lokální kultura.................................................................................................. 14 2 Kulturní politika .................................................................................................... 15 3 Neziskový sektor v České republice ..................................................................... 17 2.1 Historie Občanské společnosti v České republice ........................................... 17 2.2 Současný stav NNO v České republice ............................................................ 20 2.3 Dělení neziskových organizací ........................................................................ 22 2.4 Možnosti financování NNO ............................................................................. 25 3 Fundraising v kultuře .............................................................................................. 27 3.1 Cíle a strategie fundraisingu ............................................................................. 29 3.1.1 Strategie................................................................................................. 29 3.1.2 Argument .............................................................................................. 30 3.1.3 Vytipování dárce ................................................................................... 31 4 Hradec Králové...................................................................................................... 32 4.1 Geografické vymezení ...................................................................................... 32 4.2 Historie ............................................................................................................. 34 4.3 Demografické údaje a ekonomická vyzrálost města ........................................ 35 4.3.1 Počet obyvatel ....................................................................................... 36 4.3.2 Migrace ................................................................................................. 37 4.3.3 Vzdělanostní složení obyvatel............................................................... 38 4.3.4 Ekonomická aktivita obyvatel ............................................................... 38 4.3.5 Dílčí shrnutí........................................................................................... 40 4.4 Kulturní tradice města Hradec Králové ............................................................ 41
4.4.1 Vybrané kulturní organizace a instituce ............................................... 41 4.4.2 Vybrané kulturní události ..................................................................... 46 5 Kulturní politika města Hradec Králové ............................................................... 50 5.1 Strategický plán rozvoje města ......................................................................... 52 5.2 Cíle města v oblasti kultury .............................................................................. 56 5.3 Financování kultury z veřejných zdrojů města ................................................. 56 5.3.1 Víceleté příspěvky na činnost profesionálních kulturních organizací .. 58 5.3.2 Calendarium Regina ............................................................................. 58 5.3.3 Příspěvek na kulturní akce .................................................................... 59 5.3.4 Příspěvek na činnost kulturních organizací .......................................... 60 6 Způsob financování vybraných kulturních akcí v Hradci Králové ....................... 61 6.1 Open Air Program Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů ...... 62 6.2 Na jednom břehu – world music festival ......................................................... 64 6. 3 Sborové slavnosti ............................................................................................ 66 6.4 Shrnutí .............................................................................................................. 68 7 Doporučení ............................................................................................................ 70 Závěr .......................................................................................................................... 72 Použité zdroje ............................................................................................................. 75 Seznam zkratek .......................................................................................................... 79 Seznam tabulek .......................................................................................................... 80 Seznam obrázků ......................................................................................................... 80 Seznam příloh............................................................................................................. 81
„Hradec je takový něžný Brno. Je tady strašně moc dobrých lidí, ale mnohem menší koncentrace blbců.“ (Vladimír Polívka, herec Klicperova Divadla)
Úvod Statutární město Hradec Králové se z dlouhodobého hlediska jeví jako město kulturní, podporující umění ve všech jeho směrech a oblastech. Taktéž patří Hradec Králové mezi česká města s poměrně vysokou životní úrovní z hlediska socioekonomického. Prostor pro rozvoj a podporu kultury a kulturních akcí by tedy vzhledem k jejich důležitosti pro rozvoj celkové životní úrovně místního obyvatelstva měl být přirozeným. Téma bakalářské práce Možnosti financování nekomerční kulturní akce pořádané v Hradci Králové vzniklo z konkrétní potřeby zajištění stabilního financování kulturních akcí, na kterých autorka práce ve městě participuje. Neziskové organizace v Hradci Králové ve velké až většinové míře financují svoje projekty z veřejných dotací, z regionálních i celostátních, které vnímají jako stabilní oporu jejich činnosti. Přesto vnímají jako rizikové změny ve vedení města i státu v jednotlivých volebních obdobích. Firemní fundraising zůstává z velké míry nebo dokonce zcela opomíjen. Fundraising těchto organizací nemá tedy možnost koncepčního rozvoje. Dalo by se říci, že spoléháním se na stále tytéž dotace a granty a vypisováním stále stejných žádostí, dokonce stagnuje. Ačkoliv se organizace mohou cítit omezovány systémy a pravidly státu, kraje či města, doposud si neuvědomují, že dosáhnout jisté svobody lze účinným diverzifikovaným financováním. První část práce nutně vysvětluje pojmy nezbytné pro pochopení celé problematiky. Mezi klíčové pojmy patří kultura a její lokální vymezení. Dalšími důležitými pojmy jsou kulturní politika a fundraising, které jsou dále předmětem zkoumání práce právě na regionální úrovni. Poměrně obsáhle práce popisuje formy neziskových organizací, jejich činnost a fungování, které se významně odrážejí právě v možnostech jejich financování. Další část práce se zaměřuje na co možná nejkomplexnější představení města Hradce Králové. Popsána je jeho historie, město je vymezeno geograficky, a to z pohledu centrálního krajského města Královéhradeckého kraje. Samostatná kapitola pak shrnuje demografické údaje poukazující především na složení obyvatelstva, jeho vzdělanost, zaměstnanost a ekonomickou vyspělost, tedy
10
na takové faktory, které ovlivňují zkoumanou problematiku práce. Vybrány jsou pak jednotlivé kulturní organizace a akce, které mají názorně demonstrovat kulturní úroveň a tradici města Hradce Králové napříč oblastmi a uměleckými směry. Poslední dvě části práce se zaměřují na možnosti financování kulturních akcí a okrajově taktéž organizací (kapitola 5 Kulturní politika města Hradce Králové). Představena je kulturní politika statutárního města Hradce Králové plynoucí ze strategického plánu města. Popsány a analyzovány jsou jednotlivé dotační programy městem vypisované. Možnosti a způsob využívání firemního fundraisingu jsou pak hodnoceny na základě rozhovorů se třemi pořadateli vybraných kulturních akcí – festivalů divadelního a hudebních. Cílem práce je zmapovat možnosti grantové politiky města v celkové návaznosti na jeho kulturní politiku z hlediska dlouhodobějšího vývoje a vize do budoucnosti. Na základě demografické analýzy by měla práce pojmenovat jednotlivé faktory ovlivňující rozvoj a možnosti podpory kultury zástupci soukromého sektoru. Práce by měla na základě rozhovorů s vybranými organizátory kulturních akcí identifikovat jejich potřeby vůči jednotlivým formám fundraisingu. Autorka chce v závěru této práce pojmenovat prostor pro případné změny či zlepšení a navrhnout způsoby zajištění stabilního vícezdrojového financování.
11
1 Kultura V současné době je kultura vnímána především ve spojení s péčí o hmotné i nehmotné umělecké dědictví. Vývoj samotného pojmu jakožto definice dědictví civilizace či jednotlivých civilizací však prošel dlouholetým vývojem a stále patří mezi nejzáludnější a nejkomplikovanější pojmy všech světových jazyků. Pro tuto práci je nezbytně nutné seznámit se s jeho vymezeními, která se v průběhu historie v mnoha ohledech proměňovala, neboť právě znalost pojmu kultura napomůže lépe porozumět dané problematice. Právě definice kultury odráží v sobě samotné potřebu a podporu občanské společnosti.
1.1 Pojem kultura Slovník cizích slov definuje kulturu jako „souhrn duchovních a materiálních hodnot vytvořených a vytvářených lidstvem v celé jeho historii“ (Klimeš 1997, s. 437). Duchovní kulturu pak popisuje následovně: „soubor výsledků činnosti lidské společnosti v oblasti vědy, umění a společenského života vůbec v určitém historickém období“ (Tamtéž). Pojem kultura užil poprvé již Marcus Tullius Cicero, když klasifikoval starověkou filozofii jako kulturu ducha (Budil 2003, s. 15). Pojem kultura je z etymologického hlediska odvozen od přírody a jejích principů. Kultuře předcházelo slovo „coulter“ označující radlici pluhu. Pojem v dnešní době používaný spíše ve významu duchovním byl prapůvodně odvozen od práce na poli, sklizně a především pak kultivace. Francis Bacon později hovoří o „obdělávání a hnojení lidských myslí“ (Eagleton 2001, s. 9). Pojem kultura se tedy stejně jako člověk vyvíjel od materiálního až po zcela duchovní pojetí. V latině má kultura původ ve slově „colere“ příbuzném slovu „colonus“, od něhož bylo odvozeno současné „kolonialismus“. Dalším příbuzným slovem je „cultus“, čili kult, a to i v čistě náboženském slova smyslu (Eagelton 2001, s. 10). Je tedy naprosto zřejmé, že byla kultura od prvopočátku považovaná za „něco“ posvátného, procházejícího jistým vývojem v daném časovém úseku, za hodnotu vyžadující uchování a šíření.
12
Odkloníme-li se od prvopočátků kultury a podíváme se na ni z pohledu novověku, nalezneme zde určité rozpory v jejím pojetí. Samuel von Pufendorf, německý filozof, ekonom a historik, označil v 17. století za kulturu všechny produkty lidské aktivity zahrnující také sociální instituce, jazyk, vědu či morálku. Další významní němečtí filozofové – Johann Gottfried Herder a Wilhelm von Humboldt nacházejí ve vnímání kultury konsensus a vyzdvihují jeho hodnotové vymezení odrážející společně sdílené duchovní a morální hodnoty. Odklánějí se tak od racionálního pojetí kultury obsahující
vedle hodnot taktéž praktické
a ekonomické aktivity, jež se přímo odrážejí v kultuře a jež charakterizují konkrétní epochu. Takové vnímání kultury bylo velmi populární především v anglosaských zemích a Francii. Koncem 19. století pak byla kultura opět pojata jako vysoce oduševnělá záležitost, jako „nejvyšší intelektuální a umělecká aspirace lidského ducha“ (Budil 2003, s. 16). Scruton definuje ve svém textu Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře Herderovo pojetí kultury jako praktiky a víru formulující jedinečnost kmene. Pojetí Humboldtovo připisuje jako majetek vzdělané elitě, která by nemohla být jejím vlastníkem bez určité míry vzdělání a inteligence (Scruton 2002, s. 10). Zástupci moderního pojetí kultury jsou kulturní antropologové Alfred Louis Kroeber a Clyde Kluckholm. Ve své práci pojmenovali celkem 161 definic kultury, které rozdělili do šesti kategorií (Budil 2003, s. 17): deskriptivní (založená na obsahu), historická (zdůrazňující tradici), normativní (akcentující pravidla a normy), psychologickou (zaměřená na výchovu), strukturální (studující vzory) a genetickou (pojímající kulturu jako specifická lidský atribut neexistující u zvířat). V moderní době se často přikláníme k pojetí kultury podle literárního kritika Raymonda Williamse. Williams staví do popředí kulturu lidovou, jež podporuje solidárnost a je součástí sociální identity a buduje v lidech pocit sounáležitosti. Toto vymezení kultury je pravým opakem již zmíněného Humboldtova elitářského pojetí. Díky této definici se pojem kultura rozšířil i na oblast populárního umění a zábavních průmyslů. Scruton upozorňuje na riziko ztrácení jasného zacílení v případě tohoto chápání kultury. „Každá činnost a každý lidský výtvor jsou dnes považovány za kulturu, stačí, že jde o produkt společenské interakce, formující identitu jedince“ (Scruton 2002, s. 12).
13
Kultura, jak je vnímána v této práci, je bezesporu výsledkem určitého procesu více či méně tvůrčího. Kultura je volnočasovou výplní konkrétní skupiny jedinců, kteří jsou v této práci vymezeni lokálně. Kultura plní funkci vzdělávací. Zvyšuje intelektuální úroveň a upevňuje morální zásady. Taktéž plní funkci relaxační a odpočinkovou. Kulturu lze vnímat jako patriotickou záležitost. Svým prostřednictvím spojuje občany a podporuje v nich jakousi sounáležitost, opět v tomto případě na lokální úrovni. Odráží konkrétní společensko-historické rysy města, regionu či státu. Z ekonomického hlediska čerpá kultura ze státních rozpočtů a zároveň vytváří výnosy přímé i nepřímé (pomocí multiplikačních efektů) či nová pracovní místa. K roku 2013 bylo v kulturním sektoru zaměstnáno celkem 81 417 občanů České republiky (ČSÚ 2013a).
1.2 Lokální kultura Vzhledem k vymezení tématu práce zaměřující se na kulturní dění ve městě Hradci Králové je nezbytně nutné vysvětlit další pojem – lokální kultura. Z termínu přirozeně vyplývá návaznost kultury na geografickou polohu, historický kontext a tradice konkrétního místa – regionu. „Lokální kultura je také do značné míry závislá na sociálním mikroklimatu každé obce, to znamená na celkové vzdělanosti, potřebách a hodnotových orientacích místního obyvatelstva apod.“ (Patočka, Heřmanová 2008, 82).
Region Heřmanová a Chromý definují jako „přirozeně
existující územní jednotky, v nichž se snoubí jedinečnost přírody a kultury, která se v území projevuje především specifickým způsobem života jejich obyvatel“ (Heřmanová, Chromý 2009, s. 17). Na regiony lze pohlížet jako na homogenní a heterogenní. Homogenní regiony se vyznačují téměř absolutní vnitřní homogenitou, vnější rysy je však odlišují. Shody lze vnímat na základě rovnoměrně se vyskytujících jevů jako například hodnoty, tradice či jazyk (například nářečí). Heterogenní nebo také například komplexní regiony
jsou
jednotné
pouze
ve
svém
uspořádání,
funkčnosti
a organizovanosti konkrétního území. Pro tyto regiony je typické jedno či více center (Patočka, Heřmanová 2008, s. 114), v nichž dochází ke koncentraci různých typů funkcí (jako například výrobní, obytné či služby). Významnou roli při vnímání regionální kultury hraje integrita občanů vůči dané oblasti a jejich regionální identita čili sounáležitost ke konkrétním hodnotám, 14
tradicím, ale také k historickému a kulturnímu dědictví a vědomí jisté odlišnosti od dalších takových regionů.
2 Kulturní politika Jak bylo výše popsáno, kultura je významným faktorem života celé společnosti a jejích jednotlivých celků duchovně, emocionálně a morálně je rozvíjející. Kultura je bohatstvím národů, společnosti a jiných celků. Kultura vytváří hodnoty a plní funkci výchovně vzdělávací. V preambuli Ústavy České republiky jsou občané českého státu zavázáni „ společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství“ (Ústava ČR 1993). Cílem kulturní politiky České republiky je z dlouhodobého hlediska formulace vize rozvoje kultury, na jejímž základě dochází k definici konkrétních cílů a způsobů jejich naplňování. Českou státní kulturní politiku se zabývá dokument Ministerstva kultury z roku 2009 Státní kulturní politika České republiky 2009-2014, vzhledem k přirozeně se měnícím trendům aktualizovaný na základě usnesení vlády České republiky v dokumentu Aktualizace Státní kulturní politiky na rok 2013-2014 s výhledem na roky 2015-2020 (Ministerstvo kultury 2013). Úkolem státu je, podle vize státní kulturní politiky, „vytvářet optimální vazby mezi kulturou a všemi oblastmi společnosti a tak obohacovat životy občanů, rozvíjet kreativní schopnosti v hospodářství, výzkumu, vzdělání, motivovat dárcovství i poskytnout dostatečné zdroje a tím posílit konkurenceschopnost země v globálním prostředí“ (Ministerstvo kultury 2009, s. 11). Z formulované úlohy státu vůči českému kulturnímu dědictví plyne nejen jeho duchovní a v mnoha ohledech občany českého státu obohacující funkce, ale také význam kultury pro české i evropské (v rámci EU) hospodářství. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014 i její aktualizace do roku 2020 definují celkem čtyři základní okruhy cílů (Ministerstvo kultury 2009, s. 12).
15
CÍL 1 – EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE Využít přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. CÍL 2 – OBČANSKÁ DIMENZE - ROZVOJ OSOBNOSTI Zvýraznit roli kultury v individuálním, profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti za zděděné i vytvářené hodnoty. CÍL 3 – ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHOVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT Poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. CÍL 4 – ROLE STÁTU PŘI TVORBĚ PRAVIDEL Vytvářet transparentní a nediskriminační prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí. Z hlediska zacílení této práce zaměřující se na regionální úroveň kultury jsou zásadní body 1 a 4. cíl první se snaží o propojení hmotného i duchovního dědictví se státní ekonomikou. Efektivní využívání kulturních památek a urbanistických celků (kterým bezesporu město Hradec Králové je) může prostřednictvím cestovního ruchu rozvíjet vedle kulturní uvědomělosti občanů ČR i zahraničních turistů, taktéž rozpočet na celostátní i regionální (krajské, městské) úrovni. Předmětem prvního cíle je taktéž revize státního majetku ve spolupráci s kraji a obcemi v prospěch efektivnějšího užívání majetku kulturního dědictví. V případě zájmu by tak mohly kraje a obce spravovat původně státní kulturní instituce a využívat je k účelnému poskytování služeb. Čtvrtý cíl se pak věnuje opatřením zabezpečujícím podporu kultury s možností vícezdrojového financování na několika úrovních (státní, krajská, regionální). Snahou čtvrtého cíle je vyšší míra zapojení občanů ve snaze více reflektovat potřeby a poptávku veřejnosti. Naplnění čtvrtého cíle předpokládá existenci koordinačních celků na krajské i regionální úrovni (Ministerstvo kultury 2009, s. 13-24). Kulturní politika na regionální úrovni nemusí existovat ve formě samostatného analytického dokumentu, ale může vymezovat určité kulturní cíle daného města
16
v rámci všeobecného strategického plánování dlouhodobého rozvoje, jak je tomu i v případě kulturního rozvoje statutárního města Hradec Králové. Významným úkolem kulturní politiky všeobecně je aktualizace informací v konkrétním čase v souvislosti s přirozenými politicko-společenskými změnami.
3 Neziskový sektor v České republice Následující kapitoly stručně popíší způsob fungování NNO a jejich financování v České republice na celostátní a regionální úrovni. Vysvětleny budou základní pojmy, jejichž znalost je nezbytná k pochopení celé problematiky.
2.1 Historie Občanské společnosti1 v České republice Ve vývoji české občanské společnosti je nutné akcentovat tři významné etapy. Jednotlivé etapy více či méně formovaly jak samotný vývoj, tak podobu a formy občanské společnosti. První etapu lze vnímat od poloviny 19. století, přičemž k významnému uvolnění a rozvoji došlo se vznikem samostatného československého státu v roce 1918. První etapa je dovršena v roce 1938 nástupem 2. světové války. Etapa druhá trvala téměř padesát let a vyznačuje se destruktivními a stagnačními tendencemi. V celohistorickém kontextu ji lze vnímat jako období nesvobody. Poslední etapu vymezuje rok 1989, kdy došlo k zásadní demokratizaci celé české společnosti. Tato etapa trvá dodnes (Dohnalová, Malina, Müller 2003, s. 83). Nutno však podotknout, že i v období středověku a raného novověku byla ve vědomí českého národa zakořeněna společenská odpovědnost. Na přelomu 9. a 10. století, tedy v období formování českého státu, již lze pozorovat předchůdce aktivit budoucího neziskového sektoru. Tyto činnosti podléhaly obecnému světonázoru vycházejícímu z křesťanství a možno je rozdělit do dvou oblastí – dobročinnost a spolková činnost. Právě dobročinnost byla úzce spjata s církevními záležitostmi. Přestože původním posláním církve bylo dbát o duchovní záležitosti, získávala v průběhu středověku na síle, až se z ní stal mocný subjekt řídící celý stát. Občanskou společností je chápána organizovaná činnost, která sdružuje občany primárně na dobrovolné bázi a která nepodléhá státním zásahům a komerčním organizacím.
1
17
Reformátoři (např. Jan Hus), kteří se vůči těmto mocenským záležitostem církve vymezili, na sebe přirozeně převzali úlohu činitelů občanské společnosti (Frič 2001, 33 – 34). Z následujícího textu bude patrné, že se nejednalo v dějinách české občanské společnosti o ojedinělý případ, kdy aktivita vůči vnitropolitickým poměrům (které církev bezpochyby výrazně ovlivňovala), podpořila rozvoj občanské odpovědnosti a dala vzniknout rozlišným seskupením a spolkům v současné době vnímaným jako subjekty neziskového sektoru. •
1. etapa (1. pol. 19. stol – 1938)
Na rozvoj občanské společnosti v první polovině 19. století působilo poměrně vysoké množství vnějších faktorů. Významnou roli hrála politická situace, kdy byl Český stát součástí Habsburské monarchie. Německé pojetí národa, včetně výhradního postavení německého jazyka, způsobovalo nedostatečnou sounáležitost a identifikaci českých občanů se státem a jeho politikou. Silný feudální systém a absence dominantní měšťanské vrstvy zpomalovaly liberalizaci a modernizaci tehdejší společnosti. Společnost se začala emancipovat taktéž po hospodářské stránce, čemuž významně přispěli zástupci české buržoazie, kteří nejhorlivěji zastávali myšlenku českojazyčného národního hnutí. Jejich vlivem docházelo k nacionalizaci trhu a k budování vlastního národního hospodářství, která měla sloužit jako důkaz samostatnosti a svébytnosti českého národa. Česká společnost se tedy takto začala samovolně emancipovat a demokratizovat zcela mimo oficiální státní struktury. „Češi se stávali společností bez vlastního státu, kteréžto postavení v sobě obsahovalo rozporný moment: na jedné straně odmítání státu a jeho zásahů, a na druhé straně snahu pěstovat potenciální státotvorné cítění“ (Dohnalová, Malina, Müller 2003, s. 84). V zemích západní Evropy se občanská společnost rozvíjela ze sounáležitosti občanů a státu. O tom se v Habsburské monarchii hovořit nedalo. Proto byly první tendence vzniku občanské společnosti zaznamenány s potřebou vzniku samostatného českého národa.
Občanská společnost se tedy
vymezovala vůči státu nikoliv liberálním způsobem, ale jako propojený celek na národním principu. Prostor pro ekonomický liberalismus vzhledem k výše zmíněným faktům v podstatě neexistoval. Princip „svůj k svému“ zamezil přirozené a výhodné směně mezi svobodnými občany.
18
Výsledek 1. světové války zapříčinil rozpad monarchie. První republika byla jednou z výjimek mezi státy vzešlými z Rakouska-Uherska, která díky silným a názorově pevným osobnostem udržela poválečnou stabilitu, a která přispěla a urychlila vývoj společenské odpovědnosti. Zájmová činnost českého národa se začíná konečně v krátkém a zmatečném období První republiky rozvíjet jinak než na základě etnických principů. Národní hrdost výrazně posílila a občanská společnost začala nabírat na diametrálně odlišných tendencích než za RakouskaUherska. Koncem 19. století vycházela zájmová a spolková činnost z národních potřeb jako záležitost menšin. Za První republiky došlo v tomto směru k převratu. Činnost občanské společnosti byla plně podporována státem a mohla se tudíž plně spolkově i hospodářsky rozvíjet (Dohnalová, Malina, Müller 2003, s. 83 - 87). Ze statistických údajů vyplývá, že v roce 1921 žilo na území České republiky 13, 6 milionů obyvatel, přičemž Češi tvořili 51 % z celkového počtu. Zbylá procenta tvořila další národnostní menšiny. To se odrazilo nejen v rozmanitosti a počtu politických stran, ale taktéž na struktuře tehdejšího neziskového sektoru. Spolky a sdružení reflektovaly potřeby jednotlivých národních skupin. V nejvyšší míře se spolkové aktivity po 1. světové válce přirozeně orientovaly na sociální činnost. Ve 30. letech 20. století působilo v České republice celkem 5 140 dobročinných spolků, přičemž 60 % z nich patřilo do vlastnictví obcí. V oblasti kultury se rozvíjela společenská činnost taktéž primárně na regionální úrovni. Vznikaly nové pěvecké soubory, ochotnická divadla či umělecké besedy. Jejich záměrem bylo udržení kulturní způsobilosti českého národa a jeho tradic (Frič 2001, s. 42 – 43). V důsledku napojení takřka všech sdružení, spolků a dalších zájmových organizací na jednu z politických stran tehdejšího Československa docházelo k narušování rovnovážného stavu mezi občanskou společností a politickou sférou. Občanská společnost, do doby První republiky naprosto nezávislá na státu, najednou jako by byla státu oddaná a poddaná. Její stabilita je tedy více než dříve ovlivňována a ohrožena mezinárodní i národní politikou, na což s nástupem po sobě dvou navazujících totalitních režimů doplatila. •
2. etapa (1939 – 1989)
Po konci 2. světové války, která naprosto udusila rozvoj jakékoliv zájmové činnosti, začal být náš stát řízen orgánem z Moskvy. Do té doby rozvíjející 19
se organizace a struktury nedisponovaly takovou možností, aby mohly nastupujícím politickým silám vzdorovat. Tendence demokratizující občanskou společnost byly tedy s nástupem komunismu zcela popřeny. V období totality byli občané ve srovnání s dnešní dobou mnohem více organizovaní. Jeden občan byl mnohdy členem více než jedné organizace. Postupně docházelo k politizaci jakékoliv činnosti a ke zestátnění veškeré samosprávy (územní i zájmové). Historie z dob rakouské monarchie se začala opakovat. Stát se stal nepřítelem občana, přesto většina obyvatel začala vstupovat do politické a veřejné sféry z důvodů profesních, rodinných apod. Stejně jako za Rakouska-Uherska začalo vznikat množství uskupení a organizací vnitřně bojujících s režimem, které ve značné míře přispěly k jeho svržení (Tamtéž, s. 89 – 91). •
3. etapa (po roce 1989)
Po roce 1989 vnímáme znatelný vývoj občanské společnosti. Od roku 1989 do současnosti prošel neziskový sektor řadou změn. Nový demokratický stát je podporován jak zevnitř, tak zvenčí. Liberalizace politiky přispěla k markantnímu rozvoji neziskového sektoru. V roce 1992 vznikla Rada pro nadace, která by měla sloužit jako poradní orgán vlády České republiky (tehdejšího Československa). V roce 1998 byla tato rada transformována na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace. V letech 1993 – 1996 dochází ke zpomalení vývoje vzhledem ke skeptickému postoji vlády k neziskovému sektoru. Samovolný vývoj neziskového sektoru předběhl vzniku vlastního legislativního rámce, nad nímž diskutovali tehdejší vůdčí osobnosti české politiky – Václav Havel a Václav Klaus. Nové tisíciletí přineslo nejednu novinku do neziskového sektoru. V důsledku reformy veřejné správy vznikají jako správní celky kraje, které v rámci svého působiště podstatně ovlivňují působení regionálních NNO. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 nabízí neziskovým organizacím širší pole působnosti. Dochází k navazování nových partnerství a využívání čerpání dotací z evropských fondů (RNNO 2003, s. 10 – 11).
2.2 Současný stav NNO v České republice Neziskové organizace jsou obecně charakterizovány jako takové organizace, jejichž cílem není zisk. Obnos, který vydělají, musí opětovně vložit do rozvoje a činnosti dané organizace. Neziskové organizace občanského sektoru vycházejí 20
ze svého poslání, který je charakterizuje. Cílem NNO je uspokojení vlastních potřeb organizace, podpora a uspokojení potřeb občanů, které s organizací spojuje stejný zájem a uspokojování potřeb členů konkrétní organizace. Marie Dohnalová definuje cíl organizací neziskového sektoru takto: „Cílovou funkcí v občanském sektoru není zisk ve finančním vyjádření, ale přímé dosažení, plnění vytyčených cílů definovaných jako poslání organizace“ (Dohnalová, Malina, Müller 2003, s. 97). Vladimír Vojík poukazuje na fakt, že ačkoliv neziskové organizace nevznikají za účelem zisku, měli bychom je vnímat jako každou jinou firmu. Z ekonomického hlediska se NNO snaží dosahovat co nejlepších hospodářských výnosů. Rozdíl je pouze v dosahování těchto výsledků za účelem zvelebení, zvýšení prosperity a zlepšení jména organizace. Neziskové organizace svojí činností vyrovnávají hospodářskou stabilitu stejně jako subjekty soukromého i státního sektoru – vytvářejí nová pracovní místa, pěstují charitativní činnost apod. (Vojík 2008, s. 108 - 109). Neziskové organizace se dále od běžných firem liší svými specifickými činnostmi, což se projevuje primárně v organizační struktuře těchto organizací. Oblast kultury je typickým příkladem. Například v případě struktury klasického městského divadla (zpravidla o. p. s.) musí vedle postu ředitele organizace existovat ještě umělecká složka vedení, která je nezbytně nutná k naplňování cílů organizace. Fungování nestátních neziskových organizací v České republice není vymezeno jednotným zákonem. Všechny formy NNO tedy podléhají odlišným zákonům. V roce 2014 vstoupil v platnost nový Občanský zákoník. Některé změny se odrazily i v legislativě neziskového sektoru. V současné době existují v České republice tyto typy neziskových organizací: •
Spolky;
•
obecně prospěšné společnosti;
•
ústavy;
•
nadace;
•
nadační fondy;
•
evidované právnické osoby.
K zásadním změnám došlo v souvislosti s nabytím platnosti nového Občanského zákoníku
v případě
Občanských
sdružení,
právnické
formě
platné
do 1. 1. 2014. Tato sdružení přešla samovolně k tomuto datu na právnickou formu –
21
spolek. Zákon 83/1990 Sb. o sdružování občanů byl zrušen. Činnost spolků vzniklých do konce roku 2013 není touto změnou nikterak ohrožena. Dále NOZ upravuje nadace a nadační fondy. V tomto případě došlo spíše k liberalizaci činnosti těchto organizací, především pak nadačních fondů, jejichž šíře aktivit s novou úpravou zákona vzrostla. K 1. lednu 2014 taktéž zaniká zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšné společnosti. Právní forma obecně prospěšných společností je nahrazena nově vzniklými ústavy. Obecně prospěšné společnosti zaregistrované do prosince 2013 však nemusejí podléhat transformaci, jejich forma OPS zůstává a jejich organizace nadále podléhá výše zmíněnému zákonu (Neziskovky 2014a).
2.3 Dělení neziskových organizací Neziskové organizace v kultuře lze rozdělit do dvou kategorií podle povahy jejich zřizovatele. První kategorií jsou tzv. veřejnoprávní neziskové organizace, jejichž zřizovatelem je stát, město či obec. V oblasti kultury hovoříme jako o veřejnoprávních neziskových institucích například o městských divadlech, muzeích či galeriích. Druhou skupinu tvoří soukromoprávní neziskové organizace zřizované soukromými subjekty (Hyánek, Řežuchová, Škarabelová 2005, s. 8). Kvantitativní sociologické šetření Pavola Friče z roku 1998, které reflektuje potřeby organizací neziskového sektoru v důsledku jejich náhlého vzrůstu po roce 1989, rozděluje vzorek organizací podle jejich aktivit do 12 přesně specifikovaných kategorií. 13. kategorie se zabývá blíže nespecifikovanou činností. Z procentuálního vyčíslení vyplývá, že k roku 1998 se kulturní činností zabývá 33,6 % neziskových organizací. Více jich pak působí pouze v oblasti vzdělávání a výzkumu (37,7 %) a v oblasti rekreace a sportu (34,9 %).
Procentuální působnost NNO v konkrétních oblastech
1
Kultura a umění
33, 6 %
3
Vzdělání a výzkum
37,7 %
2 4 5 6
Rekreace, sport a tělovýchova
34,9 %
Zdraví
21,6 %
Sociální služby
30,6 %
Ekologie
19,8 %
22
7
Komunitní rozvoj a bytové hospodářství
12,2 %
9
Dobročinnost (charita)
13,7 %
8 10 11 12 13
Občanskoprávní a poradenská osvěta, ochrana práv Mezinárodní aktivity
Odbory, profesní spolky a podnikatelská sdružení Náboženství, církve Jiné
Tabulka č. 1 – Procentuální působnost NNO v konkrétních oblastech
15,9 % 22,5 % 3,8 % 8,1 %
10,0 %
Pramen: FRIČ, Pavol. Aktivity a potřeby neziskových organizací v České republice: výsledky kvantitativního sociologického šetření. 1. vyd. Praha: Agnes - Agentura neziskového sektoru, 1998, 61 s. ISBN 8090263305.
Frič taktéž došel na základě šetření k zásadnímu výsledku okruhu a místa působnosti. Tento výsledek je z hlediska cíle této práce zásadní. Z šetření vyplývá, že přibližně třetina organizací působí na lokální a regionální úrovni (viz Tabulka č. 2 níže). Z toho plyne řada následků, jako například obtížnost vydobytí si pozice a dobrého jména mezi množstvím organizací působících ve stejném regionu. Tento faktor samozřejmě hraje významnou roli v získávání dotací jak ze státní sféry, tak ze soukromého sektoru. Každá další nezisková organizace zabývající se podobnou aktivitou, cílící na stejný či podobný okruh občanů se v tomto případě stává konkurentem, což vzhledem ke stále se zvyšujícím počtům neziskových organizací, především pak občanských sdružení (spolků), může být překážkou. V následujících kapitolách bude rozebrána a posouzena efektivita programu magistrátu města Hradce Králové - Calendarium Regina, který hierarchizuje významnost jednotlivých kulturních, společenských a sportovních akcí pořádných vždy v konkrétním kalendářním roce v Hradci Králové. Tento program umožňuje rozlišovat důležitost působení konkrétních NNO ve městě, přičemž jejich podporu vyjadřuje přidělením adekvátního finančního příspěvku.
1 2
Okruh působnosti NNO
Sousedství, čtvrť, sídliště Město – obec
3,8 %
28,1 %
23
3
Územní region
28,6 %
5
Celá Česká republika
22,9 %
Jiné
2,1 %
4 6 7
Několik regionů
4,9 %
Mezinárodní
9,6 %
Tabulka č. 2 – Okruh působnosti NNO
Pramen: FRIČ, Pavol. Aktivity a potřeby neziskových organizací v České republice: výsledky kvantitativního sociologického šetření. 1. vyd. Praha: Agnes - Agentura neziskového sektoru, 1998, 61 s. ISBN 8090263305.
Mezi problémy NNO dominuje finanční nejistota a nestálost. Frič ve svém šetření vychází z předpokladu, že naprostá většina NNO je plně závislá na státních dotacích. Šetření ale tento fakt vyvrací a upozorňuje na skutečnost, že „státní prostředky tvoří v průměru jen 30 % z celkového objemu příjmu neziskových organizací“ (Frič 1998, s. 6). Příjmy neziskových organizací se skládají ze státních dotací a grantů, soukromého dárcovství, vlastní činnosti, členských poplatků, grantů od domácích nadací, grantů od zahraničních organizací a jiných specifických příspěvků, lze je tedy v obecné rovině považovat za diverzifikované. Problém tedy netkví v nedostatku možností a příležitostí, ale primárně v nedostatku ochoty, a to zejména v případě soukromého dárcovství. Tazatelé tohoto šetření uváděli jako příčinu
nedostatku
financí
ze
soukromého
sektoru
nedostatek
kontaktů
a zanedbatelné zkušenosti s firemním fundraisingem (Tamtéž). Z pohledu autorky práce si neziskové organizace stále neuvědomují nutnost zapojení profesionálních fundraiserů, což vede k zanedbávání a upozaďování firemního fundraisingu. Většina organizací se pak stává závislá na státní podpoře, jiné organizace jsou nuceny navyšovat ceny podnikatelských aktivit, čímž se často automaticky dostávají do rozporu s vlastním posláním. Dochází tak k upozaďování hlavní činnosti organizaci, což brání následnému rozvoji a často tato skutečnost může vést až k zániku organizace. Bylo by vhodné aktualizovat informace stran firemního fundraisingu, jak je v roce 1998 předkládá Frič, a provést v tomto ohledu nový celoplošný kvalitativní výzkum.
24
2.4 Možnosti financování NNO Předpokladem efektivního a dlouhodobého fungování NNO je vícezdrojové financování. Jednotlivé možnosti financování NNO jsou popsány zde. Nadace a nadační fondy Nadace či nadační fondy jsou zřizovány za účelem dosažení veřejně prospěšného cíle. Legislativu nadací a nadačních fondů upravuje zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, § 21, odstavec (1) takto: „majetek nadace nebo nadačního fondu smí být použit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu jako nadační příspěvek nebo k úhradě nákladů na ostatní činnosti k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu a k úhradě nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu.“ V oblasti kultury existuje poměrně široké spektrum nadací. Povinností dané NNO je vyhledat konkrétní nadaci odpovídající vlastním cílům a činnosti organizace a dle jejich pravidel a podmínek ji zažádat o příspěvek. Nutno brát jako žadatel v potaz fakt, že NNO není z podstaty dárcem, nýbrž samostatný neziskový subjekt naplňující vlastní poslání. Firemní dárcovství nebo sponzoring Firemní
dárcovství
nebo
sponzoring
je
často
součástí
Společenské
zodpovědnosti firem (CSR 2). Firmy poskytnou finanční či věcný příspěvek organizaci, čímž přispějí ke společenskému rozvoji vlastní firmy. Tento počin často přispívá k naplňování idey dané společnosti, proto se často zástupci firem snaží hledat souvislosti mezi jimi samotnými a organizací, jež se rozhodnou podpořit. Stejně by to mělo fungovat i v opačném případě, kdy organizace oslovuje potenciálního sponzora s uvědoměním určité míry propojenosti. Firmy samozřejmě podporují organizace za účelem vlastního zviditelnění. K tomu slouží systém vzájemného protiplnění, který musí být vždy smluvně ošetřen 3. Oblast kultury, vzhledem k počtu organizací, jejich zaměření na širokou veřejnost apod., disponuje zajímavými možnostmi takovéhoto zviditelnění. Přesto je 2
Z anglické terminologie – Corporate Social Responsibility V případě daru nesmí požadovat dárce protiplnění. Závazek upravuje darovací smlouva. Sponzoring upravuje zpravidla smlouva o reklamě, či o podpoře a propagaci, jejímž předmětem je také konkrétní protiplnění.
3
25
však firemní dárcovství rozvíjeno spíše v oblasti sociální a charitativní. Ředitelka organizace ProCulture Marta Smolíková se k přejímání zodpovědnosti firem za kulturu vyjadřuje následovně: „V České republice je stále zakořeněna představa, že zodpovědnost za kulturu nese stát. Přitom to jsou dnes města a obce, které na kulturu vynakládají víc peněz než stát i kraje dohromady. Kulturu si ale vytváříme sami, je především na nás jaká je a bude. Právě města si dnes mnohem více uvědomují, že kultura je důležitým faktorem kvality života, přitahuje nejen obyvatele, kteří ve městech žijí, pracují, tráví svůj volný čas a platí daně. Kultura přitahuje i dlouhodobé investory“ (ProCulture 2014). PO i FO (individuální dárci viz níže) si mohou taktéž odečíst hodnotu daru ze základu daně, přičemž přesné podmínky upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Individuální dárcovství Individuální dárcovství často vzniká ze sympatií mezi dárcem a činností jím vybrané organizace. V individuálním dárcovství taktéž vzniká k využívání osobních kontaktů v prospěch činnosti organizace. S individuálním dárcovstvím je často spojován pojem mecenáš. V současné době lze za mecenáše považovat člověka, který disponuje takovým osobním kapitálem, jež mu bohatě pokryje veškeré osobní potřeby a v hojné míře mu stále přebývá. Tito lidé mohou následně vyhledat instituce, organizace či jednotlivce, jimž by svým darem pomohli. Vedlejší hospodářská činnost Za účelem zajištění vlastní samostatnosti může organizace zahájit podnikání jako svojí vedlejší činnost. Toto podnikání vyžaduje v případě neziskových organizací dobrý strategický plán, který by měl předpovědět dopad a výši výnosů z vedlejší hospodářské síly. Pakliže takovýto plán předem nevznikne, může nastat situace, kdy snaha vydělat na doplňkových službách vyplyne jako zcela zbytečná a odvracející organizaci od jejího původního poslání. Nutno podotknout, že provozování vedlejší hospodářské činnosti nelze chápat a priori jako komercializaci organizace, ale pouze jako upevňování stability prostřednictvím vlastních zdrojů.
26
Veřejné rozpočty Veřejnými rozpočty jsou míněny rozpočty obcí, měst, krajů, ministerstev, státu a rozpočty Evropské unie. Způsob rozdělování dotací ze státního rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. O tom, jak poskytovat dotace hovoří § 7 výše zmíněného zákona (Hyánek, Řežuchová, Škarabelová 2005, s. 10).
3 Fundraising v kultuře Umění, kultura a věda mají v naší společnosti nenahraditelné postavení. Spolu s dalšími činiteli se snaží uspokojovat potřeby širší veřejnosti. Přestože lze tuto informaci považovat za banální a samozřejmost, zasloužil by si kulturní neziskový sektor mnohem více pozornosti a to především ze strany státního sektoru směrem k jejich legislativě a ze strany soukromého sektoru směrem k jejich finanční podpoře. Specifikum podnikání v kulturní sféře spočívá primárně v jeho charakteru, který lze označit za neziskový, tedy že dosahování zisku je vnímáno jako privativní cíl. Soukromé firmy doposud nenalezly motivaci v daňových odpisech, které jim poskytnutí finančního obnosu či služeb za výhodných podmínek nabízí. Zároveň se tyto subjekty snaží směnit svoji službu s určitou protihodnotou, která často v případě podpory menších organizací a akcí, které pořádají, neodpovídá jejich představám, protože nezajišťuje dostatečnou vizibilitu. Stát zpravidla podporuje projekty a organizace s celostátním dopadem. V rámci správních celků pak regionální zájmy neziskových organizací podporují krajské nebo městské orgány, které si samy nastavují své systémy pravidel (Vojík 2008, s. 83 – 84). Jak bylo již zmíněno výše, neziskový sektor disponuje poměrně širokým spektrem právních forem, přičemž každá tato forma podléhá vlastním legislativním předpisům a vnitřním pravidlům organizace. Konfrontace těchto subjektů se státním i soukromým
sektorem
a
využívání
vícezdrojového
financování
umožňuje
neziskovým organizacím větší volnost a svobodu a napomáhá udržovat jejich dlouhodobou stabilitu. Důležitý je však přístup k oběma formám fundraisingu (dotačnímu a firemnímu). V oblasti kultury, bývá fundraisingová činnost často podceňována. Jednotlivé instituce a organizace pravděpodobně věří v mecenáše, které znají ze starověkých 27
bájí a pověstí. V současné době je však nezbytně nutné rozšiřovat finanční zdroje a budovat jakousi základnu stálých sponzorů. Vzhledem k velkému množství konkurence a laxnímu přístupu sponzorů, lze docílit stability pouze soustavnou činností, která vede k pravidelnému rozvoji rozdílných finančních zdrojů a zabezpečuje tak finanční nezávislost daného subjektu. Organizace pak díky důkladnému fundraisingu omezuje závislost na konkrétních finančních příspěvcích (často institucionálního rázu), může skrze fundraisera navazovat zpětnou vazbu se sponzory, rozšiřuje základnu partnerů (Ledvinová 2013, s. 14). Navzdory dlouhodobé finanční krizi lze říci, že je firemní fundraising na vzestupu. Na základě výsledků daňových odpisů individuálních dárců a firem lze pozorovat od roku 2000 do roku 2012 vzestupnou tendenci.
Počet daňových subjektů, které uplatnily v daňovém období přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období roků 2000 až 2012 odčitatelnou položku „hodnota daru/darů“ Daňové subjekty Rok
Fyzické osoby Počet DS
Právnické osoby
Celková výše hodnoty darů v Kč
Počet DS
Celková výše hodnoty darů v Kč
2000
71 496
669 873 274
9 419
746 389 302
2001
78191
759 839 513
10 626
1 017 522 284
2002
102 811
994 675 138
13 888
1 950 402 719
2003
89 275
911 562 640
12 223
1 545 324 983
2004
92 886
981 806 435
13 947
2 068 487 263
2005
121 480
1 197 078 432
15 997
2 158 619 224
2006
132 474
1 341 090 197
16 814
2 508 014 912
2007
141 096
1 469 092 117
18 845
2 508 883 799
2008
110 615
1 425 191 599
19 251
2 415 230 148
2009
113 952
1 493 323 148
17 106
2 383 775 172
2010
116 960
1 510 644 604
17 586
2 460 657 776
28
2011
121 216
1 466 341 688
17 776
2 644 566 577
2012
121 361
1 504 721 754
15 978
2 475 343 095
Tabulka č. 3 – Počet daňových subjektů, které uplatnily v daňovém období přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období roků 2000 až 2012 odčitatelnou položku „hodnota daru/darů“ Pramen: LEDVINOVÁ, Jana. Profesionální fundraising: jak se osvobodit od finanční závislosti. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013, 129 s. Management umění - umění managementu. ISBN 978-80-7331-294-7.
3.1 Cíle a strategie fundraisingu Vzhledem k povaze práce je nutné blíže představit fundraisingovou metodologii, na jejímž základě bude v závěru posuzována situace konkrétních kulturních akcí v Hradci Králové ve vztahu k fundraisingu (dotačnímu i firemnímu). Vzhledem k tomu, že se práce snaží definovat vztah a způsob využívání fundraisingu zaměří se následující řádky především na fázi přípravnou (tvorba fundraisingové strategie, vytipování dárců), nikoliv na komplexní péči o dárce. Hned v úvodu plánování jakékoliv fundraisingové strategie si musí všechny organizace uvědomit, že právě plánování, a to z dlouhodobého hlediska, je pro dosažení úspěšných výsledků naprosto zásadní. Ze zkušenosti autorky vyplývá, a stejně tak popisuje tento fakt Jana Ledvinová ve své publikaci (Ledvinová 2013, s. 14), že organizátoři různých typů akcí (i mimo oblast kultury) často fundraising podceňují. Nevyvážený fundraising (myšleno nediverzifikovaný podle povahy dárce) nepovažují za hrozbu. Organizace často bezmyšlenkovitě žádají o příspěvky konkrétní instituce a dotační programy (v mnoha případech se jedná o zcela přirozený fakt – př. oblast lokální kultury a žádost na patřičném správním úřadě), aniž by se zamyslela na dlouhodobé udržitelnosti konkrétního zdroje či vyhledávaly zdroje nové, mezi kterými by figurovali také dárci firemní a individuální. 3.1.1 Strategie Jana Ledvinová shrnuje podstatu promyšlené strategie cílící na konkrétní typy dárců a užívající přesně definované metody ve čtyřech bodech. Ledvinová
29
upozorňuje na čas, finance a energii vložené do vytvoření vlastní metody, provázanost fundraisingové strategie s hodnotami organizace a vhodný etický řád opět směrem k případným dárcům a sponzorům, který je opět v souladu s etickým řádem uvnitř organizace (Ledvinová 2013, s. 27). Z výše uvedeného plyne, že časem není míněn pouze čas určený k přípravě fundraisingové metody, ale také čas, při němž dochází k formování základních hodnot a cílů celé organizace. Fundraising jako takový se pak vedle myšlenky organizace váže na její jednotlivé výstupy či složky organizace (management, marketing apod.). Podstatnou roli při tvorbě fundraisingového argumentu hraje taktéž historie organizace a kontinuita pořádaných akcí, které mohou u potenciálních dárců a sponzorů vyvolat důvěru. Stejně jako samotná historie organizace funguje historie získávání finančních příspěvků v minulosti. Organizace se může zaštítit argumenty, proč byla jejich akce v minulosti podpořena a jakými významnými subjekty (Tamtéž, s. 28-29). Zdroje je potom vhodné rozdělit, ať už ke zhodnocení financování organizace či akce v minulosti, nebo tvorbě plánu vícezdrojového financování do budoucna. Závisí přitom na potřebách každé organizace, Ledvinová (Tamtéž, s. 29-30) dělí zdroje následovně: •
Veřejné zdroje – stát, státní správa, samospráva, státní fondy, nadace s majoritním podílem peněz z veřejných zdrojů…;
•
soukromé zdroje – nadace a fondy, firmy a firemní nadace, individuální dárci, eventuálně významní individuální dárci („mecenáši“) jako samostatná kategorie v rámci individuálního dárcovství,…;
•
zahraniční zdroje – vládní fondy a související nadace a v dnešní době zejména nejrůznější programy Evropské unie,…;
•
vlastní zdroje – někdy též pojmenované jako vlastní příjmy, příjmy z podnikání,…;
•
zdroje od zřizovatele – u tzv. „příspěvkových organizací“ tvoří většinou nejvyšší část zdrojů.
4
3.1.2 Argument Základní stavební jednotkou úspěšné fundraisingové strategie je dobrý argument, proč by měla být podpořena konkrétní organizace či činnost. Je nezbytné, 4
Příspěvkovým organizacím se však práce nevěnuje, zmiňuje je pouze okrajově.
30
aby organizace měly jasně definované vlastní poslání, díky kterému se mohou dárci a sponzoři lépe identifikovat s činností organizace a podpořit ji. Vojík o poslání ve fundraisingu tvrdí: „Prvním a nezbytným krokem při získávání finančních prostředků je definovat poslání organizace, výstižně ho vyjádřit a nabídnout každému, o kom jsme přesvědčení, že by nám mohl poskytnout podporu. Na to ještě stále mnoho organizací zapomíná a pouští se do fundraisingu bez jasně formulovaného
poslání
organizace,
přestože
jim
chybí
možnost
kvalitní
argumentační fráze“ (Vojík 2008, s. 125). Ledvinová toto poslání a celkově fundraisingový argument definuje pomocí pěti podpůrných otázek, a to: PROČ organizace existuje? CO jsou její cíle, čeho chce dosáhnout? JAK těchto cílů hodlá dosáhnout? KDO z toho bude mít prospěch, komu bude organizace sloužit? PROČ by měl ke splnění těchto cílů přispět právě on a právě dané organizaci? (Ledvinová 2013, s. 74). Z pozice organizace žádající o podporu není pouze důležité odpovědět na tyto otázky, ale také je umět správně naformulovat. Je možné, a v mnoha případech dokonce nutné, formulovat argument dárci přímo na tělo. I z toho důvodu se u organizací žádajících o jakoukoliv formu podpory předpokládá znalost protější strany, strategie instituce či firmy, projektů podpořených v minulosti a podobně. Jana Ledvinová (Tamtéž, s. 75) dokonce doporučuje si fundraisingový argument připravit v několika verzích. Při jednáních často dochází k improvizacím, na které je ale vzhledem ke stále se opakujícím dotazům potenciálních dárců možné se připravit. 3.1.3 Vytipování dárce Ledvinová segmentuje trh dárců hned několika způsoby. Ty, které napomáhají organizacím při tvorbě databází potenciálních dárců nebo při volbě fundraisingové metody jsou rozděleny následovně (Ledvinová 2013, s. 52): •
Nadace, nadační fondy;
•
stát a státní správa;
•
podnikatelé, podniky, obchodní společnosti, banky;
•
individuální dárci, příznivci a členové, veřejnost;
•
občanská sdružení, církve a další nevýdělečné organizace.
31
Dále Ledvinová (2013, s. 52) klasifikuje dárce podle míry a počtu příspěvků v čase jako potenciální (mohli by poprvé poskytnout organizaci určitou formu podpory), jednorázové (již v minulosti organizaci jednou či vícekrát podpořili, ne však pravidelně), opakované (poskytli více darů v předchozím období, ne však z vlastní
iniciativy),
v pravidelných
pravidelné
intervalech)
a
(podporují významné
činnosti
organizace
opakovaně
(podporují
organizaci
pravidelně
a významně). Rozdělení dárců do určitých skupin samozřejmě vyplývá z konkrétních potřeb organizace. Toto členění však umožňuje nalézt jednotlivé paralely mezi již stávajícími podporovateli a potenciálními dárci. Je nesnadné odhadnout způsob a formu komunikace s jednotlivými dárci. Výše uvedená dělení nám však nabízí možnost na základě některých vnějších znaků rozklíčovat způsob oslovení a zahájení komunikace (Tamtéž, s. 53). „Finanční prostředky nedá organizace organizaci, byť to tak může účetně vypadat, ale člověk člověku“ (Vojík 2008, s. 128). Vojík se snaží upozornit na důležitý osobnostní vliv a na základě celosvětové praxe doporučuje nejprve osobní kontakt, až poté další zvolené metody.
4 Hradec Králové V předchozích kapitolách byly vysvětleny konkrétní pojmy jako kultura, nezisková organizace či fundraising. V následující části bude představeno město Hradec Králové, na jehož příkladu budou dále demonstrovány možnosti financování kulturních akcí. V následujících kapitolách bude město popsáno v geografickohistorickém kontextu, demonstrován bude kulturní život ve městě a taktéž přístup Magistrátu města Hradce Králové k jednotlivým kulturním institucím a kulturním akcím pořádaným ve městě.
4.1 Geografické vymezení Hradec Králové je centrem Královéhradeckého kraje. Společně se sousedícími kraji – Pardubickým a Libereckým – tvoří kraj Královéhradecký oblast zvanou Severovýchod, jež patří mezi největší a nejlidnatější oblasti v České republice. 32
Posledním sousedním krajem je kraj Středočeský, přičemž Hradec Králové dělí od hlavního města Prahy pouhých 112 kilometrů. Na severovýchodě tvoří hranici s Královéhradeckým krajem státní hranice s Polskou republikou o délce 208 km. Hranici s Polskem lemují Krkonoše a Orlické hory. Nejvyšším vrcholem kraje je současně nejvyšší hora České republiky Sněžka (1602 m. n. m.). Na jihu a jihozápadě se rozkládá úrodná Polabská nížina. Na území královéhradeckého kraje vznikly v minulosti dnes významné skalní útvary jako například Adršpašské skály či Broumovské stěny. Hlavními vodními toky této oblasti jsou řeky Labe, Orlice a Metuje (ČSÚ 2015a). Po provedení reformy státní správy k datu 1. 1. 2000 je kraj tvořen celkem pěti okresy – Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. K datu 1. 1. 2003 bylo v Královéhradeckém kraji zřízeno 15 správních obcí a 35 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Celkově se na území Královéhradeckého kraje nachází 448 obcí (Tamtéž). Předmětem Přílohy A je mapa Královéhradeckého kraje vymezující jeho přesnou polohu a hranici mezi jednotlivými okresními celky. Královéhradecký kraj zabírá se svými 4 759 km2 šest procent z celkové rozlohy ČR a řadí se tak na výsledné deváté místo. Ke konci roku 2013 měl Královéhradecký kraj celkem 551 909 obyvatel, což je z celkového počtu obyvatel ČR přesně 5,3 %. Privilegiem kraje je vysoce rozvinutý cestovní ruch, a to převážně v oblasti Krkonoš. Královéhradecký kraj patří mezi vyspělé kraje v oblasti zemědělství a průmyslu. Zemědělství se přirozeně koncentruje v nížinném povodí řeky Labe, průmysl se pak orientuje na větší okresní města. Přestože patří Královéhradecký kraj mezi průmyslové kraje, nepatří v tomto směru mezi rozhodující oblasti v rámci ČR. Centrem královéhradeckého kraje je statutární město Hradec Králové s celkovým počtem 92 904 obyvatel (ČSÚ 2015a) a rozlohou 105, 6 km2. Rozděleno je na 21 katastrálních území. Správní obvod města tvoří 81 obcí s rozšířenou působností a 39 obcí s pověřeným obecním úřadem (Hanšová 2008, s. 9-10). Hradec Králové leží na soutoku řek Orlice a Labe. Je významným administrativním centrem se sídlem významných bank a dalších finančních institucí, školství, vědy a kultury. Město nabízí množství společenského, volnočasového a kulturního využití. Vyniká svým urbanistickým řešením a díky architektonickým skvostům, převážně pak z období po první světové válce, je nazýváno Salonem republiky. 33
4.2 Historie Příhodná poloha Hradce Králové na soutoku dvou nemalých vodních toků Labe a Orlice již v době prehistorické lákala k osídlení. Z archeologických výzkumů vyplývá, že již v období pravěku měl Hradec charakter významného obchodního střediska. V 10. století pak byla osídlena rodem Slavníkovců (Hradec Králové 2015). Vznik českých měst se obecně datuje k přelomu 13. a 14. století. Právě z tohoto období existují doložené spisy o urbanizaci města Hradec nad Labem, později Králové. První písemná zmínka o městě se datuje k roku 1225. V té době se město rozkládalo nejen v dosud zachovaném centru města ale taktéž na několika ostrovech řeky Labe (Gregar 2013, s. 9-10). Nový gotický královský hrad často obývali během svých cest Přemyslovci. Václav II. později ustanovil Hradec Králové spolu s dalšími městy v Královéhradeckém kraji za věnné město českých královen. Ve 14 století byl Hradec hned po Praze považován za 2. nejvýznamnější město Českého království. V tomto období se o jeho rozkvět zasloužila královna Eliška Rejčka, za jejíž správy byl postaven gotický kostel, později chrám sv. Ducha, dominanta města. V 16. století zaujalo město odbojnou pozici vůči císaři Ferdinandovi I. Habsburskému, který se snažil o nastolení mocenské politiky. V důsledku toho byl v roce 1547 městu zkonfiskován majetek a Hradec Králové ztratil vůdčí pozici v rámci kraje. Později v 16. století došlo k významné renesanční přestavbě města a to především díky přičinění tehdejšího primase Martina Cejpa z Peclinovce. Za jeho působení v Hradci vyrostla další dodnes významná dominanta – Bílá věž. Během třicetileté války utrpělo město velké ztráty jak na obytných domech, tak na řadě architektonických památek, jež byly vypáleny. V roce 1851 byl Hradec Králové prohlášen za samostatné město, což zapříčinilo obrovský rozvoj v oblasti hospodářství. V roce 1864 byla v Hradci Králové založena světoznámá továrna na výrobu pian Antonín Petrof. Konec 19. století a začátek 20. století znamenal pro Hradec především rozmach spolkového a kulturního života. V tomto období bylo například postaveno Klicperovo divadlo nebo Muzeum východních Čech. Kulturní život v Hradci podněcoval například Alois Jirásek, žák hradeckého gymnázia, později také například Karel Čapek či Emil Vachek. Velkou zásluhu na dnešní podobě města měl starosta František Ulrich, zvolený do své funkce roku 1895. Ulrich pozval do Hradce Jana Kotěru, který ještě 34
před vypuknutím 1. světové války realizoval stavbu monumentálního muzea. Za Ulricha Hradec velmi prosperoval v oblasti průmyslu. Jednotlivé závody se rozrůstaly a vznikaly nové. Po 1. světové válce se o urbanizaci města zasloužil především prof. Josef Gočár, významný český architekt. Docházelo k přestavbám starších budov, vznikaly nové čtvrti, školy, ústavy a úřady a město Hradec Králové se dostalo na vrchní příčky mezi českými městy. Rozkvět města byl přerušen 2. světovou válkou, po níž se však stal Hradec opět významným hospodářským a kulturním centrem. Historické centrum bylo prohlášeno za památkovou rezervaci (Hradec Králové 2015). Právě historie města Hradce Králové a vztah občanů ke kulturnímu dědictví vymezuje pojem „lokální kultura“ vysvětlený v kapitole 1.2. Hradec Králové již od svého založení dle nastíněné historie rozvíjí svůj potenciál a stává se tak významným centrem s řadou jedinečných urbanistických objektů, historických budov, velkých jmen (Eliška Rejčka, Antonín Petrof, Jan Kotěra, Josef Gočár), které společně posilují integritu občanů se „svým“ městem na lokální úrovni.
4.3 Demografické údaje a ekonomická vyzrálost města Abychom mohli lépe popsat možnosti rozvoje kultury a zhodnotit potenciál financování kulturních akcí nejen s podporou veřejných grantů a dotací, je nutné zaměřit se na určité podmínky vývoje společnosti, životní úrovně a ekonomické samostatnosti regionu a města Hradce Králové. Má se za to, že následující popsané vybrané jevy jsou indikátory kvality života ve městě. Následující fakta jsou čerpána ze Sociodemografické analýzy města Hradce Králové, jež si nechalo město zpracovat na základě Smlouvy o dílo č. 2012/2842 v roce 2013. Převážná většina údajů se přitom vztahuje na zkoumané období 2001-2011. Zmíněný dokument je stěžejní pro přípravu rozvojových a strategických plánů města. Analýza byla zpracována na základě oficiálních a veřejně dostupných zdrojů (např. ČSÚ). Sociodemografická analýza města Hradce Králové byla klasifikována jako vhodný zdroj a to především z hlediska zkoumání vývoje za konkrétní období. Dále oblast, kterou dokument vymezuje jako klíčovou (viz níže), nepředstavuje běžný územní celek jakým je například kraj apod. Aktuální oficiálně dostupné informace proto nemusí být pro tuto práci celistvé a dostatečně určující.
35
4.3.1 Počet obyvatel Pro tuto sociodemografickou analýzu byla vymezena spádová oblast města Hradce Králové, kterou tvořilo celkem 39 obcí Královéhradeckého kraje. Všechny obce
splňovaly
kritérium
vzdálenosti
od
Hradce
Králové
do
15
km.
Ke královéhradeckým obcím bylo doplněno dalších 11 obcí Pardubického kraje podléhajících stejným kritériím (CEP 2013, s. 15). Minimální vzdálenost dvou krajských měst (Hradce Králové a Pardubic) a samotnou hranici mezi kraji je nutné zvažovat při všech analýzách. Obě města se navzájem ovlivňují a to v mnoha ohledech mimo jiné v důsledku konkurenčního boje. Je vysoce pravděpodobné, že dochází k přelivu občanů obou krajů v mnoha ohledech (zaměstnání, volnočasové aktivity, služby a další). Při sčítání obyvatel bylo v roce 2011 sečteno celkem 93 702 osob. O deset let dříve v roce 2001 bylo sečteno v Hradci Králové celkem 96 535 osob. Tendence počtu obyvatel s trvalým bydlištěm ve městě tedy v časovém horizontu deseti let lze klasifikovat jako klesající. Oproti tomu se zvyšuje počet obyvatel majících trvalé bydliště ve spádových oblastech města. Za období 2001-2011 vzrostl počet osob trvale žijících ve spádových obcích Hradce Králové o 13,2 %. S přihlédnutím k oběma faktům počet obyvatel ve městě Hradci Králové i jeho spádových obcích za vymezené období vzrostl celkem o 1 604 osob, tj. 1,2 % (CEP 2013, s. 19).
Obrázek č. 1 – Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové a jeho spádového území Pramen: Centrum evropského projektování. Sociodemografická analýza města Hradce Králové. In: Hradec Králové – oficiální stránky statutárního města. [pdf]. Hradec Králové: 2013. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/7240/.
36
4.3.2 Migrace Stěhování obyvatel z bodu A do bodu B a změna jejich trvalého pobytu (migrace) je často ovlivněno ekonomickou situací regionu, jeho životními podmínkami, především jejich diferenciací apod. Právě z toho důvodu je pro tuto práci tendence migrace obyvatelstva z města a především pak do něj klíčová. S příchodem nového století došlo ke změně tendence ve stěhování obyvatelstva. Zatímco do roku 2000 bylo obvyklejší stěhovat se do středních a velkých měst, od roku 2001 dávají obyvatelé ČR celkově přednost menším satelitním obcím. Pravidelně dochází celoplošně k odlivu obyvatel do hlavního města Prahy. Stejně tak je tomu i v případě obyvatel Hradce Králové. Jedná se tedy o zcela přirozenou tendenci v důsledku ekonomické vyspělosti hlavního města, počtu pracovních míst apod. V roce 2011 byl dále zaznamenán odliv z okresu Hradec Králové do okresů Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Jičín a Trutnov (CEP 2013, s. 61-63). Tento fakt lze přisuzovat již zmíněné dostupnosti do Hradce Králové z obcí v okrese Pardubice a také obecně ekonomicky výhodnějším podmínkám v okolních okresech dobře dostupných Hradci (Rychnov nad Kněžnou, Náchod a další). Opačně se pravděpodobně obyvatelé stejných okresů stěhují do Hradce Králové za prací.
Obrázek č. 2 – Stěhování mezi vybranými okresy České republiky v roce 2011 Pramen: Centrum evropského projektování. Sociodemografická analýza města Hradce Králové. In: Hradec Králové – oficiální stránky statutárního města. [pdf]. Hradec Králové: 2013. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/7240/.
37
4.3.3 Vzdělanostní složení obyvatel Úroveň a výše vzdělání se dlouhodobě v celé České republice zvyšuje. Vyšší vzdělanost je přisuzována uvědomění si vyššího významu a osobní potřeby vyššího vzdělání a taktéž zlepšování podmínek a rozšiřování příležitostí k dosažení patřičného vzdělání. Údaje týkající se vzdělání jsou vymezeny věkovou kategorií 15 let a více. Při posledním sčítání v roce 2011 dosáhly nejvyššího procenta celkem 32,0 % obyvatel úplného středního vzdělání s maturitou. Druhou nejpočetnější skupinu dosahující 26, 1 % představují obyvatelé se středním vzděláním či vyučením bez dovršení studia maturitou. Celkem 18, 1 % obyvatelů Hradce Králové dosáhlo vysokoškolského vzdělání, přičemž se zvyšujícím se věkem dochází k přirozenému snižování počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Tato tendence reflektuje již zmíněný zvyšující se význam vzdělání. Oproti tomuto výsledku přiznalo v roce 2001 vysokoškolské vzdělání 14,5 % obyvatel města. Opět lze pozorovat tendenci vzestupnou (CEP 2013, s. 92-93). Město je zřizovatelem 17 základních a mateřských škol (Hradec Králové 2014a). V Hradci působí dvě základní umělecké školy poskytující základní vzdělání napříč uměleckými žánry (hudba, divadlo, výtvarné umění, tanec). Významná tělesa existující pod těmito uměleckými školami naleznete v Příloze B (Kulturní organizace působící v Hradci Králové). Některé z královéhradeckých pěveckých sborů, původně působících pod jednou z uměleckých škol, založily také uměleckou školu (Boni Pueri a KHDS Jitro). Zaměřují se však pouze na specifickou uměleckou činnost. V Hradci Králové lze studovat celkem na osmi fakultách či ústavech tří státních vysokých škol – Univerzity Hradec Králové (Přírodovědecká fakult, Fakulta informatiky a managementu, Filozofická fakulta, Pedagogická fakulta, Ústav sociální práce), Karlovy univerzity v Praze (Lékařská fakulta, Farmaceutická fakulta) a Univerzity obrany (Fakulta vojenského lékařství). 4.3.4 Ekonomická aktivita obyvatel K získání potřebných dat v případě zkoumání ekonomické aktivity obyvatel bylo nutné nastavit předem určitá kritéria. Osoby s trvalým pobytem v Hradci Králové byly rozděleny do dvou skupin na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. První skupinu tvoří veškeré osoby představující ekonomickou sílu ve věku 15 let a výš, čili osoby zaměstnané i nezaměstnané. Mezi ekonomicky aktivní patří 38
zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, pomáhající členové rodiny, pracující důchodci studenti a učni a ženy na mateřské dovolené. Ekonomicky neaktivní skupinu pak tvoří převážně nepracující důchodci, děti ve věku 0 – 14 let a další závislé osoby (CEP 2013, s. 8). Z vyplněných dotazníků vyplynulo, že necelou polovinu (49,0 %) obyvatel města Hradce Králové tvoří ekonomicky aktivní. 46,1 % obyvatel je pak k roku 2011 ekonomicky neaktivních. Zbylé procento odmítlo vyplnit údaje týkající ekonomické aktivity. Zásadním ukazatelem ekonomické vyspělosti je nezaměstnanost. V případě nezaměstnanosti
práce
čerpá z aktuálnějších
zdrojů,
neboť
ekonomika je
v posledních letech oblastí poměrně nestálou. Pokud v roce 2011 představoval počet nezaměstnaných obyvatel v Hradci Králové průměrně nižší hodnotu v rámci celé České republiky (CEP 2013, s. 113), v následujících letech podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu Královéhradeckého kraje v důsledku hospodářské krize rostl, stejně jako podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu celé ČR. V důsledku konce recese dochází opět přibližně od roku 2014 ke zlepšení. K 31. březnu 2015 tvoří podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na počtu obyvatel ve věku 15-64 let (podíl nezaměstnanosti) 5,94 % (ČSÚ 2015b).
Obrázek č. 3 – Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v Královéhradeckém kraji a ČR Pramen: Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. 2015b. [cit. 2015-05-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh/nezamestnanost-v-kralovehradeckemkraji-knbsp31nbspbreznu-2015.
39
Významným ukazatelem ekonomické vyspělosti a předpokladem pro rozvoj firemního fundraisingu je počet ekonomických subjektů. Ekonomickými subjekty jsou míněny fyzické a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vybrané fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s konkrétní převažující činností (např. lesnictví, rybářství, elektronika, stavebnictví apod.) (ČSÚ 2013b). Zdrojem těchto informací je Český statistický úřad, který sečetl ke dni 31. 12. 2013 celkem 133 970 ekonomických subjektů se sídlem na území všech obcí Královéhradeckého kraje. Z blíže identifikovaných pak tvoří přes 46 000 subjektů bez vlastních zaměstnanců. U více než poloviny respondentů však schází údaj týkající se počtu zaměstnanců, proto nelze považovat tyto údaje za definitivně určující. Nejméně početnou skupinou (246 subjektů) tvoří ekonomické subjekty s více než sto zaměstnanci. Z celkového počtu ekonomických subjektů Královéhradeckého kraje tvoří subjekty na území města Hradce Králové celkem 19 % (26 668) na již zmíněný počet obyvatel cca 93 000 obyvatel, ze kterých je ekonomicky aktivních 49 % (ČSÚ 2013c). Ve spádových oblastech města Hradec Králové Pardubického kraje bylo sečteno celkem dalších 1832 ekonomických subjektů (ČSÚ 2015c). 4.3.5 Dílčí shrnutí Z výše uvedených informaci vyplývá, že významný vliv na celkové hospodářství regionu má blízkost dvou hlavních krajských měst. Samotná spádová oblast města Hradce Králové byla v úvodu analýz rozšířena o obce Pardubického kraje v bezprostřední blízkosti Hradce Králové. Je tedy patrné, že města Hradec Králové a Pardubice
vedou
mezi
sebou
konkurenční
boj,
a
to
pravděpodobně
i v oblasti kultury. Tato myšlenka spojená například s reflexí složení diváků obou východočeských divadel v závislosti na demografii a geografii obou regionů by vystačila na samostatnou diplomovou práci. Odliv občanů z krajského města do těchto i dalších spádových obcí potvrzuje celorepublikový trend 21. století ve stěhování se z center do malých obcí, které částečně tvoří aglomeraci většího města. Přesto je však nutné na obyvatele těchto spádových obcí myslet jako na potenciální diváky či v opačném případě z pohledu organizátorů kulturních akcí jako na případné partnery a sponzory, jelikož i oni znamenají významnou hospodářskou sílu pro region.
40
Vzhledem k rostoucímu počtu osob dosahujících vysokoškolského vzdělání a rozšiřování univerzitních oborů a podoborů obecně, lze vnímat podmínky pro rozvoj kultury ve městě velmi pozitivně. Má se za to, že percepce kultury předpokládá jistou vzdělanostní a intelektuální úroveň, proto by mohlo výhledově dojít ke zvýšení počtu příjemců umění.
4.4 Kulturní tradice města Hradec Králové Vzhledem k tomu, že jsme si v kapitole 4.3 představili možné publikum a poukázali na předpoklady trhu pro uměleckou činnost, je nezbytně nutné představit a popsat jednotlivé instituce a konkrétní kulturní události, jež mají pravidelný charakter. Předmětem Přílohy B je seznam organizací zaměřujících se na kulturní a volnočasovou činnost, které jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách statutárního města Hradec Králové. Autorka práce upozorňuje na neaktuálnost tohoto veřejně dostupného seznamu a doporučuje jeho aktualizaci. 4.4.1 Vybrané kulturní organizace a instituce V následujících bodech budou popsány takové instituce, které se aktivně zasazují o pravidelný (běžný divadelní provoz, sezona uměleckých institucí od září do června) přísun kultury občanům města a do jisté míry, vzhledem k jejich profesionální povaze, udržují jistou uměleckou úroveň. Stručně bude nastíněna jejich historie a vývoj, dále pak budou představeny praktické informace jako právní forma apod. V neposlední řadě bude popsána dramaturgie a program těchto institucí včetně doplňkových aktivit. Klicperovo Divadlo Klicperovo divadlo je obecně prospěšnou společností vedenou na Krajském soudu v Hradci Králové, a to ke dni 8. 11. 2006, přičemž svoji činnost zahájila 1. 1. 2007.
Zakladateli
této
o.p.s.
jsou
statutární
město
Hradec Králové
a Královéhradecký kraj. Svojí činností navázalo Klicperovo divadlo jako obecně prospěšná společnost na předchozí činnost příspěvkové organizace. Činnost obecně prospěšné společnosti je ve Výroční zprávě Klicperova divadla pro rok 2013 popsána následovně: „Posláním Klicperova divadla je zajištění uspokojování kulturních potřeb zejména občanů města a kraje v oblasti profesionálního divadelního umění
41
a činnostech souvisejících a to bez účelu dosažení zisku“ (Klicperovo divadlo 2014a). Výstavba
městského
divadla
byla
iniciována
divadelními
ochotníky,
jež zůstávali věrní tradici předního českého dramatika působícího v Hradci Králové – Václava Klimenta Klicpery. V roce 1882 se nově zvolené zastupitelstvo rozhodlo budovu divadla postavit a taktéž ji zafinancovat. Klicperovo divadlo bylo otevřeno 24. března 1885 na místě, kde jej nalezneme dosud – v centru historického Hradce. Divadlo bylo profesionalizováno až po 2. světové válce. Hradec Králové patřil mezi silně angažovaná česká města, a tak bylo Krajské oblastní divadlo (původní název Klicperova divadla po profesionalizaci) přejmenováno na Divadlo Vítězného února. V roce 1968 bylo divadlo krátkodobě přejmenováno na Klicperovo divadlo, s nástupem normalizace se však opět vrátilo k Vítěznému únoru. Současný název divadla byl obnoven v roce 1990 (Gregar 2013, s. 29-37). Klicperovo divadlo je v současné době přední českou divadelní scénou s jedním souborem. Divadlo disponuje čtyřmi scénami – Hlavní scénou, Studiem Beseda, Scénou V podkroví a Letní scénou. Divadlo bylo čtyřikrát po sobě oceněno jako Divadlo roku ve významné anketě Nadace Alfreda Radoka. V divadle působili významné osobnosti českého divadla jako například Vladimír Morávek, Ivan Rajmont, Ivo Krobot, Daniel Špinar současný umělecký šéf David Drábek a mnoho dalších. Klicperovo divadlo je hlavním pořadatelem festivalů Divadlo evropských regionů a Čekání na Václava. Divadlo DRAK Další obecně prospěšnou společností zakládající statutárním městem Hradec Králové je Divadlo DRAK a jeho Mezinárodní institut figurálního divadla (dále MIFD). Divadlo DRAK vzniklo v roce 1958 jako poslední profesionální loutkové divadlo v České republice. Jeho prvním ředitelem se stal brněnský loutkář Vladimír Matoušek. Záhy přijalo současný název DRAK – Divadlo rozmanitostí, atrakcí a komedie. Od roku 1966 se stal DRAK mezinárodně uznávaným divadlem svého druhu. Díky prvotním úspěchům vycestovalo již za normalizace divadlo mnohokrát do zahraničí a sbíralo celosvětové úspěchy. Divadlo se v průběhu let podílelo
42
na současné tváři loutkového divadla a udávalo nové trendy jak v českém tak
zahraničním
prostředí.
Významným
se
pro
DRAK
stal
rok
1971,
kdy do Hradce Králové přišel významný režisér Josef Krofta. V té době se stal DRAK divadlem režisérským, rozvíjejícím taktéž významné herecké osobnosti. Po příchodu dalšího režiséra – Jakuba Krofty byly navázány nové spolupráce se zahraničními divadly, díky nimž vznikl nejeden mezinárodní projekt, např. Mor na ty Vaše rody! (Gregar 2013, s. 40-41). V roce 1993 zakládá Divadlo DRAK MIFD, který dbá o spolupráci na mezinárodní úrovni a taktéž s pražskou DAMU. V roce 2011 se divadlo rozšiřuje o další prostor a vzniká experimentální prostor – Labyrint Divadla DRAK zahrnující taktéž studiovou scénu. Divadlo je proslulé svými novátorskými přístupy k mladému divákovi, mísením divadelní, hudební i výtvarné složky (Gregar 2013, s. 41). Filharmonie Hradec Králové Významnou hradeckou hudební institucí je Filharmonie Hradec Králové, taktéž obecně prospěšná společnost. Tato hudební instituce byla založena v roce 1978 pod původním názvem Operní orchestr města Hradec Králové. Rok na to bylo těleso přejmenováno
na
Symfonický orchestr
Hradec
Králové.
Stávající
název,
čili Filharmonie Hradec Králové, nese orchestr od vzniku České republiky v roce 1993. Zásadního rozkvětu dosáhla FHK pod vedením předního českého dirigenta prof. Františka Vajnara. Současným šéfdirigentem tělesa je Andreas Sebastian Weiser a hlavním dirigentem Ondřej Kukal. FHK ztvrdila svoje úspěchy taktéž na mezinárodní úrovni, a to například účinkováním v Belgii, Itálii, Německu, Nizozemí, Španělsku a dalších státech Evropy. Od roku 2005 se stala Filharmonie Hradec Králové pořadatelem festivalu Hudební fórum Hradec Králové. V roce 2004 byla zahájena rozsáhla rekonstrukce sálu hradecké filharmonie (Filharmonie Hradec Králové 2014). Filharmonie
Hradec
Králové
nabízí
svým
divákům
pestrý
program
od klasické hudby až po cykly významných osobností nonartificiální hudby doprovázené symfonickým orchestrem. Orchestr také pravidelně nacvičuje koncertní cykly rockových kapel (Queen, Beatles a další), jejichž prostřednictvím se snaží vybudovat vztah mladého diváka k orchestrální hudbě a potažmo hudbě klasické.
43
Muzeum východních Čech Muzeum
východních
Čech
je
největším
regionálním
muzeem
Královéhradeckého kraje. Od roku 1993 je součástí Muzea také Památník bitvy 1866 na Chlumu. Muzeum východních Čech je od roku 2001 příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem. Podle ustanovení zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy plní funkci získávání, shromažďování, trvalého uchování, evidence, odborného zpracování a zpřístupňování sbírek veřejnosti. Muzeum vedle dlouhodobých expozic pořádá ročně přibližně 5-10 tematických výstav doplněných o zajímavé kulturní a společenské aktivity. Muzeum vydává periodické a neperiodické publikace a disponuje prostorem určeným k seminářům a diskuzním klubům a konferencím, jež pro tento účel samo využívá (Muzeum východních Čech v Hradci Králové 2014a). V roce 1879 se v Hradci Králové konala výstava starožitností, která dala podnět k založení muzea. Muzeum bylo v Hradci Králové zřízeno v roce 1880. Obec předala své sbírky do vlastnictví nově vzniklého muzea, které se dělilo na dvě oddělení – archeologické a průmyslové. 1. sbírky byly muzeem zpřístupněny roku 1885 v kapli sv. Václava. Na přelomu 19. a 20. století se sbírky muzea rozrůstaly stejně jako prostory jeho působnosti. V letech 1909-1912 byla vystavěna nová budova Muzea východních Čech, dominanta urbanistického Hradce Králové, podle návrhu předního českého architekta Jana Kotěry. Muzeum změnilo během posledních padesáti let minulého století několikrát svůj název, činnost i organizaci. Až do oddělení a osamostatnění Východočeského muzea v Pardubicích v roce 1991 působilo jako Krajské muzeum východních Čech. Až do roku 2001 bylo muzeum příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR, poté se stal jeho zřizovatelem Královéhradecký kraj (Muzeum východních Čech v Hradci Králové 2014b). Galerie moderního umění Galerie moderního uměni v Hradci Králové je taktéž příspěvkovou organizací Krajského úřadu. Původně Krajská galerie Královéhradeckého kraje byla založena v roce 1953. Galerie však v Hradci Králové nenalezla vhodné prostory, a tak byla až do roku 1963 umístěna v zámku v Rychnově nad Kněžnou. V roce 1963 byly galerii vyhrazeny prostory bývalého Záložního úvěrního ústavu v centru historického Hradce na Velkém náměstí. Budova byla postavena v letech 1911-1912 podle návrhu 44
dalšího významného architekta Osvalda Polívky. Galerie se zaměřuje především na výtvarníky od přelomu 19. a 20. století až po současné umělce. Prostřednictvím stálých i obměňovaných expozic usiluje galerie o seznámení svých návštěvníků se základními hodnotami moderního českého výtvarného umění. Vedle výstav se galerie zaměřuje na doprovodné aktivity jako přednášky a doprovodné kulturní a vzdělávací programy. Od dubna 2014 je galerie uzavřena a prochází rozsáhlou rekonstrukcí financovanou z rozpočtu Královéhradeckého kraje. Znovu otevřena by podle plánu měla být na jaře 2016 (Galerie moderního umění v Hradci Králové 2013). Bio Central Přestože není artové kino Bio Central neziskovou organizací, nýbrž společností s ručením omezeným, významně ovlivňuje rozvoj kulturního dění v Hradci Králové. Hlavní činností kina jsou samozřejmě filmové projekce, které jsou primárně zaměřené na kvalitní filmovou tvorbu a artové filmy. Bio Central se zapojuje do významných filmových festivalů jako například Jeden svět či Cinema Open. Kino uvádí dokumentární cykly, uvádí přenosy z Metropolitní opery a podporuje mladé začínající filmaře a to i na regionální úrovni 5. Kino disponuje třemi promítacími prostory. Pravidelně zapůjčuje svoje prostory (foyer, dvoranu a kavárnu) mladým umělcům jako výstavní prostor jejich děl (Bio Central 2015). Kino ve svých prostorách často pořádá koncerty, přednášky, diskuze nad aktuálním kulturním dění ve městě apod. Hostí projekt PechaKucha Night Hradec Králové, v rámci nějž jsou pravidelně prezentovány zajímavé projekty na regionální úrovni často z oblasti kultury. Mezi další významné prostory vykazující kulturní činnost patří například Kongresové centrum Aldis, sál Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti Adalbertinum či Kulturní dům Střelnice. O rozvoj kultury se taktéž významně zasazují královéhradecké umělecké školy, a to na poli hudebním, tanečním, divadelním i výtvarném.
Například projekce filmu Andělé na kolejích hradecké nezávislé produkční společnosti MOVING PICTURES s.r.o. spojená s diskuzemi s tvůrci a dalším doprovodným kulturním programem. 5
45
4.4.2 Vybrané kulturní události Město Hradec Králové vytvořilo program prestižních kulturních, sportovních a dalších společenských akcí nazvaný Calendarium Regina. Akce, jež jsou v rámci tohoto programu podporovány, představují nejprestižnější události regionálního, národního a často taktéž mezinárodního významu. Seznam akcí, jež byly pro rok 2015 vybrány a podpořeny programem Calendarium Regina naleznete v Příloze C. V následujících bodech budou představeny vybrané akce reprezentující pestrost kulturního a společenského dění ve městě Hradci Králové. Stejně jako v případě kulturních institucí, platí i v případě akcí kritérium pravidelnosti (každoročně se opakující festivaly, víceletá historie apod.). Divadlo evropských regionů a Open Air Program V roce 1990 nastoupil na místo ředitele Klicperova divadla Ladislav Zeman. Jednalo se o období velmi hektické. Po revoluci se formovala nejen státní ale také regionální identita. Zeman do divadla nastoupil s velkými vizemi týkajícími se posílení významu hradecké divadelní scény. Alexandr Gregar popisuje jeho postoje následovně: „Vychází z představy, že divadlo má schopnost formovat kulturní klima města a má být jeho nejdůležitějším kulturním článkem“ (Gregar 2013, s. 76). V důsledku této myšlenky zakládá Zeman roku 1995 mezinárodní divadelní festival Divadlo evropských regionů, jehož podobou se nechal inspirovat obdobnými zahraničními festivaly. Od roku 2000 je součástí Divadla evropských regionů Open Air Program pořádaný neziskovou organizací kontrapunkt, z. s. (dříve Poco a poco animato). Hlavní program společně s Open Air Programem tvoří jedinečnou atmosféru v kulisách hradeckých divadel a historického centra. Součástí hlavního programu jsou pravidelně nejlepší divadla z celé České republiky i Evropy prezentující svoji aktuální tvorbu z oblasti činohry i loutkového a alternativního divadla. Open Air Program se pak zaměřuje především na neprofesionální mladé soubory. Akce probíhá tradičně během posledních deseti červnových dní. Program je otevřen všem divákům. Jeho součástí jsou různorodé doprovodné aktivity jako například výstavy, koncerty, diskuze či workshopy a dílny. Pořadateli festivalu jsou: Klicperovo divadlo, Divadlo DRAK a kontrapunkt, z. s.
46
Čekání na Václava Další z královéhradeckých divadelních festivalů pravidelně zahajuje na konci září novou sezonu Klicperova divadla. Pořadatelem festivalu je Klicperovo divadlo, na jehož scénách festival výhradně probíhá. Cílem je seznámit diváka s tím nejaktuálnějším a nejsvěžejším repertoárem, co v uplynulé scéně vzniklo na českých studiových i alternativních scénách. Akce je ohraničena dvěma státními svátky. Pravidelně se koná od 28. 9. (Sv. Václav) do 28. 10. (Den vzniku samostatného Čs. státu). Na festivalu pravidelně prezentují svojí tvorbu divadla například z Prahy, Brna, Ostravy, Pardubic a dalších. Divák tak může porovnat divadelní tradici napříč Českou republikou s domácím Klicperovým divadlem (Klicperovo divadlo 2014b). Stálicemi na programu festivalu jsou například Divadlo Na zábradlí, Švandovo divadlo, Městské divadlo Kladno, Činoherní klub, Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, Městské divadlo Zlín, Slovácké divadlo, Divadlo Petra Bezruče a mnoho dalších. Entrée k tanci Festival moderního tance a pohybového divadla Entrée k tanci pořádá Hradecká kulturní a vzdělávací společnost 6 již po devatenácté. Pohybový festival, který probíhá pravidelně v první polovině června je součástí prestižního Mezinárodního festivalu TANEC PRAHA. Představení mohou diváci zhlédnout na půdě studiové scény Divadla DRAK. Prezentovány jsou úspěšné choreografie předních českých i zahraničních umělců. Festival reflektuje současné trendy v pohybovém divadle. Snaží se k divákovi promlouvat pomocí pohybu – jemuž přisuzuje výpovědní hodnotu a divadlo se tak stává jazykově bezbariérové (Hradec Králové 2013). Rock for People Festival Rock for People patří mezi šičku svého druhu. Dramaturgicky se zaměřuje především na rockovou a populární hudbu s přesahy do různých subžánrů. Festival si získal pozornost nejen hudebních fanoušků, ale také odborné veřejnosti. Například v letech 1999 a 2007 získal Cenu hudební akademie Anděl. Úspěchy slaví taktéž na mezinárodní úrovni, a to nominací v roce 2011 v rámci Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o. je společnost založená městem Hradec Králové zabývající se poskytováním kulturních služeb, mimoškolními vzdělávacími aktivitami a podporou občanských aktivit v oblasti kultury a umění.
6
47
ankety nejlepších evropských festivalů Festival Awards Europe a umístil se na pátém místě v kategorii The Best Medium Sized European Festival (Calendarium Regina 2015a). Poprvé byl festival pořádán v roce 1995 v Českém Brodě. Město Hradec Králové získalo privilegium hostit tento významný mezinárodní festival v roce 2007. V prostorách Festivalparku na hradeckém letišti se festival koná dodnes. V roce 2015 byl festival zařazen do programu Plzeň – Evropské hlavní město kultury. Festival tedy probíhá ve dvou termínech a na dvou místech ČR. Jeho převážná část a hlavní „headlineři“ zůstávají v Hradci Králové. Jedná se pravděpodobně o výjimečnou situaci v tomto roce. Pořadatelem festivalu je Ameba Production s. r. o. Na jednom břehu Hudební festival Na jednom břehu se svojí dramaturgií zaměřuje na světovou muziku stylů ethno, latin, folk, reggae či blues. Během jednoho festivalového dne představují svojí tvorbu světoví interpreti i přední čeští jazzoví hudebníci. Festival se koná pod širým nebem v prostorách Letního kina Širák. Festival si klade za cíl nejen prezentaci world music, ale také světové kuchyně, tradic a originálních ručních výrobků z různých koutů světa. Festival je určen velmi širokému publiku. Na dvou scénách se střídají jak profesionální hudebníci, tak mladí nadaní performeři. Zásadní devízou festivalu je vedle rozšíření hudebního obzoru ve jmenovaných žánrech také jeho sociální rozměr (Calendarium Regina 2015b). Jazz Goes to Town Mezinárodní festival Jazz jde městem / Jazz Goes to Town je prestižní hudební přehlídkou, která pravidelně v 5 říjnových dnech přináší do klasických hudebních sálů i na méně posluchačsky obvyklá místa Hradce Králové jazz ve všech jeho podobách. Dramaturgie festivalu je rozdělena na hlavní program a tzv. OFF program, kde
se
vedle
sebe
představují
špičkoví
tuzemští
a
zahraniční
umělci,
nové jazzové projekty i začínající hudebníci. Rozmanitost jazzových stylů, fúze s dalšími uměleckými obory a tematicky zaměřeným doprovodným programem (diskuze s hudebníky, pěvecké a taneční workshopy apod.) jsou tím, co činí podzimní atmosféru v Hradci Králové něčím neopakovatelným a přitažlivým. Cílem organizátorů festivalu je vytvoření prostoru pro opakované setkávání umělců, především pak hudebníků a co možná nejširší veřejnosti.
48
21. ročník nově připravuje kulturní neziskovka kontrapunkt, z. s., která chce i nadále uchovat vysokou úroveň této hudební události a chce zprostředkovat široké spektrum jazzového umění obyvatelům města i jeho návštěvníkům. Nový organizační tým se vrací k původní myšlence festivalu a zprostředkovává jedinečná a bezprostřední setkání umělce s divákem, a to nejen na velkých scénách, ale především v prostředí kaváren, restaurací a hudebních klubů, v jejichž přívětivé atmosféře kdysi jazz vyrůstal. Další festivaly a městské slavnosti Na počátku 21. století se Hradci Králové začalo přezdívat festivalové město. Právě nárust akcí festivalového typu, jimž město svojí polohou, prostory a prostranstvími velmi přeje, deklarovalo již zmíněný program Calendarium Regina, významnou část kulturní politiky města. Akce zařazené do tohoto programu těží nejen z finanční podpory programu, ale jsou jeho prostřednictvím zajištěny některé finanční úlevy a současně jsou tyto vybrané akce prezentovány v rámci propagačních materiálů města. Druhou největší akcí pořádanou ve Festivalpark, hned po zmíněném Rock for People, je festival Hip Hop Camp, jediný svého druhu ve východní Evropě. Na festival se pravidelně sjíždějí světoví umělci a diváci z celé Evropy. Dalšími oblíbenými akcemi Hradečanů jsou rekonstrukce významných historických bitev a jiných událostí vždy doplněné o pestrý kulturní program. Mezi akce tohoto typu patří rekonstrukce bitvy na Chlumu z roku 1866 či zářijové Slavnosti královny Elišky, největší akce svého druhu v Hradci Králové trvající celé tři dny. Dominik Duka, současný kardinál a dřívější hradecký biskup, zavedl každoroční oslavy svátku Svatého Václava v podobě Svatováclavské přehlídky koní. Další oblíbenou akcí je Město na kolech – rodinný cyklistický závod opět doplněný o bohatý především hudební
program.
Sborová
tradice
v Hradci
Králové
zadala
vzniku
Královéhradeckých slavností sborového zpěvu. Velmi oblíbenými se staly cykly Královéhradecká nábřeží. Stejně jako v jiných městech jsou říční náplavky a nábřeží přizpůsobeny k pořádání společenských akcí různého druhu. V Hradci Králové tomuto trendu přeje výjimečná architektonická scenérie lemující všechna městská nábřeží. První z nábřežních akcí bylo Nábřeží sochařů, které zahájilo tradici v roce 2003 a kontinuitu drží dodnes. Na nábřeží 49
prezentují svá díla sochaři účastnící se Hořického sochařského sympozia. Sochy dotvářejí atmosféru hradeckého Tylova nábřeží po celý rok. Poté jsou vyměněny za sousoší nová. Zahájení výstavy je pravidelně doprovázeno Filharmonií Hradec Králové. Zahájení přiláká každoročně okolo 2 000 diváků (Gregar 2013, s. 71-75).
5 Kulturní politika města Hradec Králové Jak vyplývá z výše uvedeného výběru kulturních institucí a akcí, jejich počtu a zaměření, statutární město Hradec Králové disponuje předpoklady k rozvoji kultury a péči o celkové kulturní dědictví. Město může čerpat z vlastní bohaté historie a tradice, které jsou zajisté předpokladem dalšího vývoje. Poměrně pestré zastoupení kulturních institucí nabízí jejich vedoucím orgánům i zastupitelům města jedinečné možnosti rozvoje kultury a konkrétních kulturních svátků a událostí. Následující část práce je zaměřena na veřejnou formu podpory kultury, možnosti financování kultury ze zdrojů statutárního města a péči o kulturní dědictví v dlouhodobějším časovém horizontu. Kulturní politika statutárního města Hradec Králové je řízena odborem Kultury, sportu a cestovního ruchu, v jehož čele stojí od roku 2005 Mgr. Aleš Mokren. Jeho předchůdcem byl Mgr. Alexandr Gregar, PhD., významná osobnost hradecké kulturní scény, zakladatel Open Air Programu festivalu Divadlo evropských regionů. Odbor Kultury, sportu a cestovního ruchu zprostředkovává možnost finanční podpory města na kulturní a sportovní projekty, na činnost kulturních či sportovních institucí a na rozvoj společenských událostí volnočasových aktivit zvyšujících kvalitu života ve městě. Součástí činnosti odboru je taktéž poradenství ve zmíněné oblasti. Rozsahem činnosti odboru z hlediska kulturního jsou následující body (Hradec Králové 2010): •
Zajišťuje vazby města na odborné orgány státní správy, profesní a zájmové organizace v oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu;
50
•
zajišťuje činnost v oblasti podpory, rozvoje a ochrany kultury, sportu a cestovního ruchu ve městě, odpovídá za metodickou, analytickou a koncepční činnost v těchto oblastech;
•
spolupracuje
při
zajišťování
významných
kulturních,
sportovních
a společenských událostí a zastupuje město v přípravných výborech takových akcí; •
organizuje občanské obřady (např. významná jubilea občanů) a státní svátky;
•
spolupracuje při organizaci fundraisingových iniciativ ke kulturním a sportovním aktivitám města a na podporu cestovního ruchu;
•
vyhlašuje a organizuje grantové soutěže na podporu kulturních a sportovních aktivit a rozvoje cestovního ruchu, odpovídá za uzavírání smluv a kontrolu využití příspěvků;
•
využívá informace o kulturním a společenském životě k propagaci města;
•
zajišťuje činnosti města a koordinuje součinnost městských organizací a odborů magistrátu ve spojitosti se Statutem cyklu Regina;
•
metodicky ovlivňuje činnost městských Informačních center provozovaných HKVS, s.r.o.;
•
zabezpečuje prezentaci města v infocentrech privátních subjektů;
•
zajišťuje účast města na výstavách a veletrzích cestovního ruchu;
•
spolupracuje s odbornými a profesními institucemi, s orgány státní správy a vysokými školami při organizování akcí a při monitorování cestovního ruchu;
•
zajišťuje agendu kronikářů města a městských částí;
•
vykonává zakladatelskou a zřizovatelskou funkci ke kulturním institucím, zabezpečuje ekonomické a koncepční vazby na zřizovatele či zakladatele a analytickou činnost pro radu a zastupitelstvo města ve vztahu k organizacím: Klicperovo divadlo o.p.s., Divadlo Drak a Mezinárodní institut figurálního divadla o.p.s., Filharmonie Hradec Králové o.p.s., Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s. r. o., Knihovna města Hradec Králové (příspěvková organizace);
•
podílí se na činnosti přestupkové komise při projednávání přestupků podle zákona č.
200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů - § 32
přestupky na úseku kultury;
51
•
organizačně zabezpečuje činnost Kulturní komise, Sportovní komise a Komise pro rozvoj cestovního ruchu.
Statutární město Hradec Králové nemá vlastní samostatně vypracovanou kulturní politiku. Kultuře se však významně věnuje Strategický plán rozvoje města Hradec Králové do roku 2030, jehož cíle v oblasti kultury budou předmětem následující podkapitoly.
5.1 Strategický plán rozvoje města Dokument Strategický plán rozvoje města Hradce Králové byl iniciován pracovníky odboru strategie a rozvojových projektů, kteří chtěli přesně definovat potřeby města s ohledem na jeho obyvatele a vymezit kroky k tomu směřující. Zastupitelstvo města schválilo dokument 27. 6. 2006. V roce 2012 byly zahájeny aktualizace dokumentu. 17. 12. 2013 byla zastupitelstvem schválená aktuální verze na rok 2013-2030, která se zamýšlí nad strategií města z komplexního a dlouhodobého hlediska (Magistrát města Hradce Králové 2013, s. 3). Dokument (část rozvoje kultury, sportu, volnočasových aktivit a cestovního ruchu) popisuje Hradec Králové jako město s dobrými životními podmínkami, dostatkem zeleně, bohatou historií a rozvinutou kulturní tradicí. Jménu města může taktéž přispívat renomé značek, jmen a zaběhnutých firem působících a založených v Hradci, jejichž význam je v mnoha ohledech podceňován. V oblasti kultury pak tvůrci dokumentu upozorňují na nepropojenost jednotlivých institucí a akcí. Jako problémový je vnímán fakt, že neexistuje jednotný sdělovací kanál, jenž informuje obyvatele města i jeho návštěvníky o aktuálním kulturním dění napříč různými odvětvími. Tyto nedostatky obecně zastřešuje společný jmenovatel, jímž je neexistující marketingová strategie propagace kultury ve městě (Magistrát města Hradce Králové 2013, s. 43). Dle vize v klíčové oblasti kultury je město v roce 2030 (Tamtéž). •
Silným
a
uznávaným
společenským
centrem
s bohatou
kulturní
a společenskou nabídkou utvářenou ve spolupráci občanů, podnikatelů a města; •
městem veselým, kde se nikdo nenudí a všichni si najdou volnočasové aktivity i na poslední chvíli;
52
•
pro svoji bohatou nabídku aktivního využití oblíbenou destinací cestovního ruchu pro domácí i zahraniční návštěvníky (kongresový cestovní ruch, architektura, loutkářství, příroda, povodí řek, město přátelské rodinám s dětmi).
Ačkoliv byly z výčtu vize města v roce 2030 záměrně vypuštěny body
zaměřující se na aktivity z oblasti sportu a cestovního ruchu, je z výše
uvedených patrné, že se na všechny oblasti nahlíží komplexně, jako na vzájemně se doplňující aktivity, jejichž existence je vzájemně ovlivněna, podporována a rozvíjena.
Pro oblast kultury, sportu, cestovního ruchu a volnočasových aktivit byla
vypracována SWOT analýza, která demonstruje důležité silné a slabé stránky
a taktéž příležitosti a hrozby mající vliv na zacílenou oblast. 7 Autorka práce
vyčlenila body analýzy, jež se vztahují bezprostředně ke kultuře a na které je podstatné se zaměřit z hlediska dlouhodobého vývoje. Jednotlivé body analýzy
budou autorkou shrnuty na základě osobní zkušenosti a získané praxe při pořádaných kulturních akcí ve městě. SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
+ Vynikající umělecké soubory s vysokým
−
Absence infrastruktury pro kulturu na sídlištích a předměstí;
mezinárodním kreditem (divadla, filharmonie, pěvecké sbory), velká tradice
−
absence ekonomicky silné podnikatelské
kulturních a společenských akcí na
vrstvy se zájmem a možnostmi účinné
celostátní až evropské úrovni (divadelní,
podpory kultury (mecenášství);
jazzové, rockové, pěvecké a jiné festivaly); + Hradec Králové je učebnicí architektury –
−
nedostatečné možnosti pro parkování;
−
nedostatek možností pro alternativní
zajímavý turistický cíl pro laickou i
kulturu;
odbornou veřejnost;
−
+ krajské město – centrum regionu
stav historického centra – Velkého náměstí;
−
s výhodnou polohou a dobrou dostupností; + historické kulturní dědictví (architektura,
absence turistického, kulturně společenského informačního portálu;
Analýzu vytvořila Pracovní skupina 5 – Kultura, sport, volnočasové aktivity a cestovní ruch složená ze zastupitelů města a osob aktivně činných ve zmíněných oblastech za účelem vypracování strategie pro danou oblast. Analýza je součástí Strategického plánu rozvoje města Hradce Králové. 7
53
archeologické poklady), částečně provedená
−
nepropracovaná marketingová (především propagační a komunikační) strategie
regenerace historického jádra; + univerzitní město, sídlo vědeckých a
města;
výzkumných subjektů i významných
−
kulturních a paměťových institucí;
nevyužitý potenciál kulturních a jiných památek, turistických aktivit a obecně
+ vysoké kulturní povědomí a zájem občanů
historického dědictví a jejich provázanost
ovolnočasové aktivity a kvalitní kulturní
s dalšími službami v cestovním ruchu; −
nabídku; + vhodné plochy pro rozvoj (z hlediska
nedostatek reprezentativních výstavních prostor.
polohy) univerzit, kulturních a sportovních zařízení; + vysoká úroveň základního uměleckého školství; + existující systém grantů v oblasti kultury; + rekonstruované a využitelné veřejné prostory pro konání společenských, kulturních, kongresových a sportovních aktivit; + pestrá nabídka stravovacích a ubytovacích aktivit.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Využití vysoké vzdělanosti a existence
!
středních, odborných a vysokých škol
lokalit;
vedoucích ke zvýšení kvality prostředí;
!
vliv konzumního životního stylu;
využití potenciálních partnerství měst
!
odliv kvalifikovaných a vzdělaných
v ČR i zahraniční;
pracovníků v oblasti kultury vzhledem
využití potenciálu Hradecko-pardubické
k nedostatečnému finančnímu ohodnocení
aglomerace;
a jiným benefitům;
využití regionálních, národních
!
a evropských finančních zdrojů;
Konkurence jiných měst a atraktivních
podfinancování a nedostatečné investice do institucí v oblasti kultury;
zlepšení spolupráce s Královéhradeckým
!
ukončení financování projektů z EU fondů a národních dotačních programů;
krajem a podnikatelskou sférou;
vysoký potenciál studentů středních
!
a vysokých škol pro organizaci a návštěvnost kulturních akcí.
54
periferizace historického jádra města.
Tabulka č. 4 – SWOT analýza Pramen: MAGISTRÁT MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ. 2013. Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030 [pdf]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/353.
Lze říci, že veškeré silné stránky podporují jednotlivé příležitosti. Právě s vědomím uvedených silných stránek je třeba přistupovat ke všem jmenovaným příležitostem. Mírně v rozporu je silná stránka „vysoké kulturní povědomí občanů“ a příležitost ve „vysokém potenciálů studentů pro organizaci a návštěvě kulturních akcí“. Přestože lze Hradec Králové považovat za univerzitní město, povědomí studentů o kultuře a jejich iniciativa v této oblasti neodpovídá předpokladům krajského studentského města. Z dlouhodobého pozorování lze všeobecně usuzovat, že Hradečané přistupují k jednotlivým kulturním akcím jako ke svátku, tradici či městské slavnosti. Dalo by se říci, že si na nové akce musí dlouhodoběji zvykat. Výsostné postavení samozřejmě mají obě hradecká divadla či Filharmonie Hradec Králové, které mohli za dobu své existence vyjít vstříc svému divákovi (posluchači) a po kontinuálním procesu mu podřídit marketingovou kampaň (viz nově Klicperovo divadlo po personálních změnách ve vedení). Přestože je výskyt poslední a výše zmiňované příležitosti stoprocentně zaručený, vzhledem k dosavadnímu přístupu studentů, především vysokých škol (studenti středních škol se poměrně výrazně podílejí na kulturním dění města skrze kvalitní umělecké školy - taktéž viz SWOT), lze její pravděpodobnost označit za nižší. Atraktivita využití potenciálu mladých studentů k oživení kulturního života ve městě je však do budoucna zcela zásadní, proto je doporučeno přistupovat k příležitosti jako k prioritě. Město se postupně snaží eliminovat jednotlivé slabé stránky (například finanční podpora alternativního projektu MENU LABORATORY s přesahem do různých odvětví umění). Jednotlivé instituce a organizace se detailněji zaměřují na marketingové strategie, tři subjekty organizující Divadlo evropských regionů a jeho Open Air Program, hledají společné průniky prezentace festivalu a podobně. Z hlediska cíle této práce je zásadní slabou stránkou „absence ekonomicky silné vrstvy se zájmem účinné podpory kultury“. Z počtu ekonomických subjektů podle analýzy (ČSÚ) je patrné, že nelze hovořit o absenci. Po prozkoumání webových
55
stránek jednotlivých organizací a konkrétních akcí je však zřejmé, že kultura ve městě Hradci Králové je minimálně podporována soukromými subjekty. Na základě rozhovorů s organizátory jednotlivých kulturních akcí s dlouhodobou tradicí budou zjištěny důvody a tendence v případě žádosti o podporu zástupce hradeckých podnikatelů a firem.
5.2 Cíle města v oblasti kultury V oblasti podpory a rozvoje kulturního a společenského života bylo v rámci strategické analýzy vytyčeno jako strategický cíl udržení tradice kulturních a společenských akcí ve městě a rozvoj renomé města na poli kultury. Specifické cíle byly pak pojmenovány ve čtyřech bodech (Magistrát města Hradce Králové 2013, s. 46): •
Zkvalitnění a rozšíření infrastruktury pro kulturu a společenský život ve městě;
•
rozvinutí
systému
vícezdrojového
financování
kulturních
organizací
zřizovaných a zakládaných městem v odpovídající výši z veřejných i soukromých zdrojů; •
stabilizace a zefektivnění grantového systému jako nástroje podpory kulturních aktivit ve městě;
•
vytvoření vhodných podmínek pro intenzivnější užívání kulturního dědictví, památek a veřejných prostor města.
Z těchto vytyčených cílů je patrný průnik, převážně v 2. a 4. bodě, s cíli státní kulturní politiky, která je obsahem kapitoly 2. Kulturní politika této práce. Dochází tak k prolínání zájmů na úrovni regionální s tendencemi směřování kultury na úrovni celostátní. Na základě tohoto poznatku lze vnímat, v případě alespoň částečného naplnění cílů, státní kulturní politiku za efektivní nástroj v případě dopadu na kulturní politiku města Hradce Králové
5.3 Financování kultury z veřejných zdrojů města O množství a typu kulturních zařízení v Hradci Králové informovaly již předchozí kapitoly. Instituce, kterých je statutární město Hradec zakladatelem či spoluzakladatelem (Klicperovo divadlo, Divadlo DRAK, Filharmonie, HKVS) jsou společně s dalšími významnými subjekty (KHDS Jitro, Boni Pueri a další) 56
financovány prostřednictvím víceletých příspěvků na činnost kulturních organizací. Další skupinu příspěvků tvoří dotace na výjimečné kulturní akce z programu Calendarium Regina. Ostatní subjekty – fyzické i právnické osoby využívají možnosti dvou dlouhodobě zavedených typů příspěvků. Tyto osoby jsou oprávněny žádat o příspěvek na kulturní akce či příspěvek na činnost kulturní organizace. Pravidla poskytování podpory finančně prospěšným projektům (dále 5P) upravuje nově aktualizovaná směrnice zastupitelstva města č. 3/2015. Směrnice vymezuje celkem 8 dotačních programů včetně dotací na kulturu a samostatně si stojících dotací Calendarium Regina. Cílem kulturních dotačních programů je zvyšování kvality života ve městě, rozšiřování nabídky kulturních akcí společenského charakteru se specifickým zaměřením na děti a mládež, publikační činnost, podpora fungování uměleckých seskupení a dalších subjektů věnujících se kontinuální dlouhodobé kulturní činnosti a v neposlední řadě podpora jednotlivců. Při poskytování dotací se město řídí zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, podle pravidel 5P a podle specifických podmínek schválených zastupitelstvem města pro jednotlivé dotační programy. Jeden projekt nesmí být podpořen ve více dotačních programech. Pokud neuvádí specifické podmínky jednotlivých dotačních programů, může být dotace určena na následující účely (Fikarová 2015, s. 1-5): •
Pronájmy nemovitých a movitých věcí;
•
úhrada energií a služeb;
•
propagace, publikační činnost, osvěta;
•
mzdy a související odvody v případě pracovního poměru, odměny a související odvody v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;
•
cestovné, stravné, ubytování a další výdaje hrazené dle zákoníku práce;
•
startovné, vstupné a jiné poplatky přímo související s podpořeným projektem;
•
nákup sportovních pomůcek, zařízení a vybavení sportovišť;
•
nákup kostýmů, hudebních nástrojů a ostatního vybavení a pomůcek;
•
nákup majetku potřebného k podpořené činnosti nebo akci;
•
odměny externích spolupracovníků;
57
•
úhrada nákladů za zpracování projektů (žádostí), žádajících podporu z jiných zdrojů;
•
kancelářské potřeby a drobný režijní materiál;
•
hmotné ceny a finanční odměny účastníkům akcí;
•
drobné občerstvení při akcích pro účastníky akce, rozhodčí, členy poroty, účinkující;
•
hromadné stravování účastníků vícedenních festivalů a akcí maximálně do výše stravného dle zákoníku práce.
Následně bude popsána výše podpory konkrétních akcí a organizací z dlouhodobějšího hlediska v patřičných kategoriích. 5.3.1 Víceleté
příspěvky
na
činnost
profesionálních
kulturních
organizací Statutární město Hradec Králové podporuje činnost kulturních organizací, na jejichž založení se podílelo mimo jiné prostřednictvím dlouholetých příspěvků na jejich činnost. Současně jsou některé aktivity (festivaly a podobně) dotovány programem Calendarium Regina (viz níže). Oproti jiným příspěvkům, neexistují veřejně dostupné dokumenty spravující občany města o výši a účelu těchto příspěvků. V případě Klicperova divadla a Divadla DRAK jsou tyto informace součástí výroční zprávy. V případě Filharmonie Hradec Králové a HKVS nejsou opět tyto dokumenty veřejně dostupné. Vzhledem k tomu, že se v této práci obecně prospěšnými společnostmi primárně nezaobíráme, nepovažovala autorka za zcela nutné tyto informace dohledávat. 5.3.2 Calendarium Regina Calendarium Regina je program založený k podpoře nejvýznamnějších akcí v oblasti kultury, sportu a volného času. O výběru akcí rozhoduje rada města, přičemž výši příspěvku schvaluje město. Zájemci o zařazení do tohoto programu mají povinnost dle patřičných náležitostí vyplnit žádost o schválení příspěvku a zařazení do programu. Město tyto prestižní akce prezentuje ve svých materiálech, na tiskových konferencích a podobně. Organizátoři akcí zařazených do programu jsou povinni naopak prezentovat nejen logotyp města, ale taktéž Calendarium Regina a v případě, že schválený příspěvek převyšuje 50 % rozpočtu konkrétní akce, uvádět
58
také Calendarium Regina jako generálního partnera. Organizátoři jsou dále zproštěni povinnosti hradit poplatek za zábory, základní technické služby během akce a dalších (Mokren, Šimůnek 2010, s. 12). Akce jsou v rámci programu rozděleny do dvou skupin. Dle statutu programu Calendarium Regina skupinu A tvoří přibližně deset akcí, které vybere rada města, a které mohou být do programu zařazeni až na maximální dobu čtyř let. Poté musí o příspěvek opět zažádat. Skupinu B tvoří takové akce, kterým je „titul“ přidělen pouze na období jednoho roku. Rada města má v souladu se statutem program právo na dodatečné zařazení akce do programu či naopak ve výjimečných případech vyřazení akce do programu zařazené (Mokren, Šimůnek 2010, s. 45). V roce 2014 bylo v rámci programu Calendarium Regina podpořeno celkem 65 subjektů z oblasti kultury, sportu a volnočasových aktivit. Z pojmenování kategorie jednotlivých akcí lze usuzovat, že město reflektuje u některých akcí jejich přesah v rámci zmíněné oblasti, v níž jsou příspěvky rozdělovány. Celkem 19 akcí zařazených a podpořených programem má povahu ryze kulturní (kategorie: hudba, divadlo, tanec, film, výtvarno). Na akce obecně prospěšných společností (Klicperovo divadlo, Divadlo DRAK, Filharmonie, HKVS) bylo v roce 2014 z programu Calendarium Regina přiděleno v součtu 3 410 000 Kč. Mezi ostatní akce (všech kategorií) bylo ve stejném roce rozděleno celkem 11 250 000 Kč. Zařazeny do programu Calendarium Regina bez nároku na finanční příspěvek byly další dvě akce nekulturního charakteru. V roce 2015 došlo k mírnému navýšení příspěvků čtyř zmíněných organizací i dalších akcí v řádu desetitisíců. Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že výše příspěvků je každoročně mírně navyšována. Co ale roste markantněji oproti výši příspěvků, je počet akcí podpořených programem. (Hradec Králové 2014b). Tím je do jisté míry degradováno hlavní poslání Reginy, které si kladlo za cíl vymezit přiměřený počet akcí (sportovních, kulturních a volnočasových) a ty v náležitém rozsahu podpořit (Uhlíř 2015).
5.3.3 Příspěvek na kulturní akce V současné době dochází k aktualizaci směrnic pro udělování příspěvků v oblasti kultury, sportu a cestovního ruchu. Do této doby probíhal příjem žádostí
59
o příspěvek na kulturní akce vždy dvakrát do roka – na akce pořádané v prvním a akce pořádané v druhém pololetí. Následující tabulka poukazuje na výše přidělených příspěvků v obou pololetích od roku 2011 do roku 2014. 2011
2012
2013
2014
I. pololetí
513 000 Kč
675 000 Kč
720 500 Kč
573 500 Kč
II. pololetí
377 000 Kč
770 500 Kč
414 000 Kč
539 500
Celkem
890 000 Kč
1 445 500 Kč
1 134 500 Kč
1 130 000 Kč
Tabulka č. 5 – Příspěvky na kulturní akce 2011-2014 Pramen: Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města [xls]. 2015a. [cit. 2015-0510]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/8348.
V případě rozdělování příspěvků na kulturní akce lze za čtyři uplynulé roky vnímat, především pak mezi roky 2011 a 2012, vzestupnou tendenci ve výši přiděleného příspěvku. Obdobně roste také počet subjektů, jimž je dotace přidělena. Pomalu se mezi úspěšnými žadateli o příspěvek usazují nové platformy vymezující se alternativním pojetím umění jako například MENU o. s. a další (Hradec Králové 2015a). 5.3.4 Příspěvek na činnost kulturních organizací I v případě příspěvků na činnost kulturních organizací byla zaznamenána posilující tendence ve výši rozdělené sumy. V roce 2014 bylo v rámci tohoto dotačního příspěvku rozděleno 1 635 000 Kč mezi 42 souborů. Čestné postavení při rozdělování tohoto typu dotace mají jednotlivé soubory pod Základními uměleckými školami či pěvecké sbory, jejichž tradice v Hradci Králové je velmi významná. Cílům směrnic pro dotační programy v oblasti kultury v tomto případě odpovídá podpora činnosti organizací orientujících se na kulturní rozvoj dětí a mládeže (Hradec Králové 2015b).
60
6 Způsob financování vybraných kulturních akcí v Hradci Králové V následující kapitole budou na třech konkrétních případech demonstrovány způsoby financování kulturních akcí v Hradci Králové. Na základě rozhovorů s aktéry hradeckého kulturního dění bude vyhodnocena funkčnost a způsob poskytování grantů a dotací městem Hradcem Králové na pořádání kulturních akcí. Dále bude hodnocen přístup pořadatelů kulturních akcí k firemnímu fundraisingu, a to na základě míry, potřeby a motivace jeho využívání. Autorka vybrala jako příklady následující kulturní akce: •
Open Air Program Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů
•
Na jednom břehu – world music festival
•
Sborové slavnosti
Jednotlivé kulturní akce byly vybrány na základě předem stanovených kritérií popsaných v následujících odstavcích. Některá z těchto kritérií byla společná pro všechny vybrané festivaly. Jiné znaky byly záměrně zvoleny odlišné, a to za účelem vytvoření komplexnějšího pohledu na problematiku. Všechny akce spojuje jejich povaha festivalu. Všechny jsou pravidelně zařazovány na seznam programu Calendarium Regina. Jejich prioritu pro vedení města z hlediska rozvoje jeho kultury lze považovat za poměrně vysokou. Autorka záměrně vybrala akce tradiční - pravidelně se opakující (každý rok) s minimálně desetiletou historií. Má se za to, že právě historie, díky níž se mohly festivaly za dobu svého pořádání dostat do povědomí širšího okruhu diváků a návštěvníků a také podpora tak významného partnera, mohou sehrát při fundraisingových aktivitách významnou roli. Festivaly se naopak liší v uměleckém směru, který prostřednictvím své existence reprezentují. Zatím co Open Air Program je festivalem primárně divadelním (s patrným přesahem do dalších uměleckých odvětví), další dva festivaly prezentují žánrově odlišnou hudební kulturu. Akce se liší taktéž v délce trvání, což se může odrazit ve výsledném počtu diváků, který mnozí sponzoři a dárci mohou považovat za rozhodující.
61
Následující podkapitoly budou vycházet z rozhovorů s organizátory vybraných festivalů a jimi poskytnutých materiálů. Cílem závěrečné části celé této kapitoly pak bude shrnutí vnímání možnosti financování vybraných festivalů a kulturních akcí v Hradci Králové obecně prostřednictvím dotační politiky města a také vztah a přístup organizátorů k méně rozšířenému firemnímu fundraisingu. Jelikož byly jednotlivé akce již popsány výše (4.4 Kulturní tradice města Hradce Králové), bude se autorka věnovat jejich charakteru okrajově a zmíněna budou pouze taková fakta související s výzkumnou otázkou. Přepisy úplných rozhovorů s organizátory tří vybraných akcí naleznete v Přílohách D, E, F.
6.1 Open
Air
Program
Mezinárodního
festivalu
Divadlo
evropských regionů Open Air Program (dále OAP) byl stručně popsán v rámci jeho „kmenového“ festivalu Divadlo evropských regionů. Open Air Program je samostatnou složkou uvedeného festivalu s vlastní organizační strukturou. Pořadatelem OAP je nezisková organizace kontrapunkt, z. s., která obecně definuje svoje poslání takto: „Hlavním cílem projektů kulturní neziskovky kontrapunkt je od roku 2014 zapojování obyvatel Hradce Králové do kulturně-společenského dění ve městě i v celém regionu, navazování odborné spolupráce s obdobně zaměřenými organizacemi, podpora kreativních lidí a příprava desetidenního Open Air Program Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů. Od roku 2014 zapojování obyvatel Hradce Králové do kulturně-společenského dění ve městě i v celém regionu, navazování odborné spolupráce s obdobně zaměřenými organizacemi, podpora kreativních lidí a příprava desetidenního Open Air Program Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů“ (Open Air Program 2015). Jako zdroj nejaktuálnějších kvantifikovatelných informací poslouží výroční zpráva 15 ročníku festivalu z července roku 2014. Festival v roce 2014 nabídl divákovi celkem 271 divadelních a hudebních produkcí na 14 scénách. Za deset dní se na festivalu představilo 150 divadelních souborů a navštívilo jej 56 tisíc diváků (Erbsová 2014).
62
Festival patří mezi nejnavštěvovanější kulturní a společenské události v Hradci Králové. Ředitelka festivalu a předsedkyně pořádající neziskovky vnímá právě obyvatele města – diváky festivalu – jako klíčové hráče. Právě pro obyvatele Hradce je podle Erbsové festival stěžejní kulturní událostí. „Festival pro ně přestavuje živou kulturu, celý rok se na něj těší“ (Erbsová 2015, s. 1) Obecně je festival úzce spjat s městem. Prostřednictvím festivalu (hraje se na open air scénách v historickém centru města) dochází k výrazné propagaci města, což může být i jeden z důvodů, proč je akce zařazena do programu Calendarium Regina. Určitá lokální určenost se odráží taktéž v organizačním týmu festivalu. „Festival dělají místní lidé pro místní, což může v případě fundraisingových aktivit v regionu oslovit“ (Tamtéž). Festival je financován vícezdrojově. Kontrapunkt pravidelně dostává finanční příspěvky od statutárního města Hradce Králové, Královéhradeckého kraje, Ministerstva kultury České republiky. Pravidelně se dle ohlášení výzev vypisují žádosti na Státní fond kultury a Nadaci Život umělce. Další část rozpočtu tvoří vybrané vstupné. „To má vlastně jakousi podobu crowdfundingu. Diváci přispívají na většinu produkcí dobrovolným vstupným. Další důležitou složkou je stánkový prodej, který nám umožňuje zaplatit další věci. Kde máme mezery, je pak bohužel firemním sponzoring“ (Tamtéž). „My, jako organizátoři, o sobě nedáváme dostatečně vědět. Mám takový pocit, že obyvatelé a návštěvníci festivalu si spíš myslí, že to celé dělá město nebo Klicperovo divadlo. Nejsme vidět. Sponzoři a dárci si nás tak v obecném povědomí vůbec s festivalem nemusí spojit. Ví o nás spolupracující organizace, ale tím, že řešíme dvacet festivalových scén najednou, tak nemáme nikde tolik důležitý osobní kontakt s divákem“ (Tamtéž, s. 2). OAP prošel za poslední tři roky výraznými změnami především směrem k celkovému PR. Dlouholetým problémem je však všeobecné vnímání diváků OAP jako součást hlavního programu. Tento fakt může obecně komplikovat snahy organizátorů při získávání finančních příspěvků od firem, jejichž zástupci považují kontrapunkt za zcela anonymní organizaci a nespojují si ji s festivalem. Ředitelka festivalu upozorňuje na obecně se zvyšující potřebu finančních darů od soukromých subjektů. Festival a další aktivity spolku kontrapunkt se rozrůstají.
63
Přestože je podpora od statutárního města Hradce Králové pro festival zásadní, 8 byl festival do jisté míry chráněn díky čtyřletým grantům, které město již neuděluje. „Přestože je festival oblíbený nejen obyvateli města, ale také jeho zastupiteli a zástupci jednotlivých politických stran, ve firemním fundraisingu se to zatím nijak neprojevuje. Naši současní partneři přispívají částkou dohromady 30 000 Kč, což je v rámci celkového rozpočtu festivalu minimální část.“ V Hradci jsou firmy, které přispívají na jiné akce, potenciál tu je. Je potřeba najít někoho, kdo ten divadelní festival vnímá, líbí se mu, navštěvuje ho“ (Erbsová 2015, s. 2). Fundraisingu se v neziskové organizaci kontrapunkt nikdo samostatně a profesionálně nevěnuje. Erbsová obecně upozorňuje na fakt, že primárně jsou na festivalu nedostatečně docenění jeho organizátoři, které organizaci festivalu věnují často celý rok příprav. Právě na zaplacení jejich činnosti by si představovala použít případné získané finanční dary a příspěvky. Ale právě nedostatek financí na honoráře jí do jisté míry brání rozjet fundraising na profesionální úrovni. „Peníze na zaplacení takového člověka jsou dost nehmatatelné. Je potřeba výrazná investice toho člověka a k tomu je potřeba nějaký honorář, výplata, alespoň jako motivace. Je to takový začarovaný kruh“ (Tamtéž).
6.2 Na jednom břehu – world music festival Druhým příkladovým festivalem je festival alternativní světové hudby Na jednom břehu. Festival již třináctým rokem pořádá jako fyzická osoba Martina Součková. I v tomto případě měla autorka práce možnost se s organizátorkou festivalu setkat a pohovořit na téma dotační politiky města Hradce Králové a možností firemního fundraisingu. Ředitelka festivalu již v rozhovoru pro magazín FULL MOON uvedla na pravou míru proměnlivou délku festivalu reflektující právě proměnlivé finanční zajištění festivalu: „Léta byl festival jednodenní, vloni dvoua předloni čtyřdenní. Závislost na grantové politice je pomalu horší než kokainové šílenství šedesátých let. Mě baví kreativní záměry daleko víc než rozpočtové myšlení. Pokud ubývá finančních, posiluji tvůrčí zdroje“ (Mašátová 2013).
Město přispívá festivalu celkovou částkou 800 000 Kč, přičemž technický support po dobu celého festivalu je vyčíslen na dalších cca 200 000 Kč. Celkový rozpočet festivalu se pohybuje okolo 1 700 000 Kč.
8
64
Festival Na jednom břehu se vyznačuje velmi konkrétní dramaturgií vyhýbající se především většinově oblíbeným středním proudům. Přesto je ale důležité právě dramaturgii festivalu do jisté míry podřizovat jiným faktorům. „Když jsem cítila, že odezva s exotičtější kapelou, je v Hradci velmi malá, tak jsem se toho zalekla“ (Součková 2015, s. 1). Průměrně se na festival prodá 300 vstupenek. Dalších 200 vstupenek je pak rozdáno mezi sponzory, spolupracovníky, partnery a kapely. Festivalu se tedy účastní průměrně 500 diváků. Na konstantní návštěvnost a obecně nízký počet diváků upozornili Martinu Součkovou zastupitelé města, od kterých by s prohlubující se tradicí festivalu očekávala vyšší finanční podporu. Město celkově přispívá na festival o rozpočtu pohybujícím se mezi 400-500 tisíci celkovou částkou 200 000 Kč v rámci programu Calendarium Regina. Rozpočet aktuálního ročníku festivalu se pak stejně jako jeho délka odvíjí od výše získaných financí (Součková 2015). Součková přičítá městu v případě rozdělování financí na kulturu jistou sevřenost a automatičnost. „Město Vám dá dotaci a vykáže si to jako činnost“ (Součková 2015, s. 2). Představovala by si město spíše v roli zadavatele, čímž to pádem by získalo nad akcí automaticky kontrolu, více by se o ni staralo, účastnilo by se jí. „Mám nějaký balíček peněz, které na akci chci dát, a to by mělo korespondovat s představou, na co to dávám. To je samozřejmě krůček od toho, že vám někdo bude diktovat, jak to máte dělat, vím, ale na základě solidní spolupráce si můžete kontrolu udržet“ (Tamtéž). Podporu města nepovažuje Součková za dostačující, ale v jistých případech za zkostnatělou a ne zcela vyváženou. Martina Součková festival organizuje jako fyzická osoba. Přesto však našla mezi svými přáteli blízké kolegy a spolupracovníky, kteří ji s přípravami festivalu pomáhají. Jak řekla, ráda se obklopuje stejnými lidmi, se kterými má dlouhodobější zkušenost. Vedle dramaturgie a PR festivalu zajišťuje samostatně také fundraising. V osobním rozhovoru uvedla, že je rozpočet pokryt z 50 % příspěvkem od města, z 30 % příspěvky od sponzorů a zbylých 20 % pokrývá výdělek ze vstupného. Na základě rozhovorů se třemi organizátory kulturních akcí v Hradci Králové, lze prohlásit firemní fundraising festivalu Na jednom břehu za nejsilnější. Součkovou podporuje pravidelně 6-8 subjektů soukromého sektoru, všechny se sídlem v Hradci Králové (př. Marius Pedersen, GIST, Stako, Garamon) a na základě reklamní spolupráce. Součková považuje fundraising za disciplínu založenou na osobnosti, 65
která rozhodně není pro každého. Sama v současné době kontaktuje nové partnery minimálně a dlouhodobě těží s pravidelných podporovatelů a dalších kontaktů, které stihla během třinácti let festivalu nastřádat. Obecně nepovažuje hradeckou firemní infrastrukturu za nedostatečnou. Upozorňuje však na nízký počet ekonomicky výrazně silných podniků a na neustále se zvyšující potřebu žádat o jakoukoliv formu daru či příspěvku ať už v oblasti sociální, v oblasti sportu nebo kultury, které jsou v tomto případě vzájemnými rivaly (Součková 2015).
6. 3 Sborové slavnosti Pořadatelem Sborových slavností je spolek Královéhradecké sborové slavnosti, v čele
s Richardem
Uhlířem,
bývalým
koordinátorem
kulturních
projektů
na magistrátu města Hradce Králové, spoluzakladatelem programu Calendarium Regina, se kterým si autorka práce měla možnost taktéž pohovořit o současné grantové politice města a finančním zajištění sborového festivalu. Pěvecké sbory jsou ve městě Hradci Králové poměrně tradiční záležitostí, ať už se jedná o dětské sbory (HKDS Jitro, Boni Pueri, Český chlapecký sbor), z nich vzešlé vokální soubory (Gentleman Singers, Chorbell), nebo smíšená pěvecká tělesa (smíšený sbor Smetana). Právě členové mužského vokálního souboru Gentleman Singers koncentrují svoje síly do fungování samotného souboru a festivalu Sborové slavnosti, jehož 12. ročník proběhne v první půlce měsíce června. Členové Gentleman Singers v čele s Richardem Uhlířem převzali festival před pěti lety od jeho zakladatelů a dlouholetých organizátorů. Na nabídku převzít festival kývli vzhledem k hradeckému sborovému podhoubí a zachování tradice a vzhledem k potenciálu modernizace a vývoje festivalu, jež slibovaly kontakty a zkušenosti ze zahraničních pěveckých festivalů, které za dobu působení jejich pěveckého tělesa stihli nastřádat. „Původně byl festival dělán pro regionální, ne vždy zcela dobré, sbory. Vytyčili jsme si tedy cíl přinést menším regionálním sborům nějaké vzory – děti, mládežnické sbory, jindy zase smíšené. Chtěli jsme festivalu přidat edukační rozměr.
Pochopili jsme, že pro lidi to tak úplně dělat nejde.
Sice tady máme sborové město, ale nikdo na ty koncerty pořádně nechodí“ (Uhlíř 2015, s. 1). Cílovou skupinou festivalu jsou tedy na prvním místě samotné účastnící se sbory. Snahou organizátorů je poukázat na sborovou kulturu v Hradci, zprostředkovat účastníkům zajímavé workshopy s profesionálními lektory a společně 66
se všemi účastníky secvičit jedno hudební dílo, které si pak sbory mohou zazpívat například s filharmonickým orchestrem, předními českými sólisty a podobě, čili zprostředkovat účastníkům jedinečný sborový zážitek. Richard Uhlíř si
uvědomuje,
že
zacílení
na
samotné
účastníky
festivalu
nemusí
být
z fundraisingového hlediska zcela strategické. Přesto však vzhledem k nízké návštěvnosti a klesajícímu zájmu o sborový zpěv nevidí jinou variantu. „V našem případě dát 20 000 Kč do reklamy nebo 100 000 Kč je ve výsledku v efektu na ty lidi úplně jedno“ (Uhlíř 2015, s. 2). Stejně jako u předchozího příkladu (festival Na jednom břehu) se tedy setkáváme s nízkým počtem konkrétně nepojmenovaných diváků, což může mít negativní vliv na přidělení dotací a příspěvků a jejich výši. Festival významně podporuje statutární město Hradec Králové v rámci programu Calendarium Regina, a to ne zcela konstantní částkou každý rok. V případě jubilejního desátého ročníku obdrželi organizátoři na festival dokonce 615 tisíc Kč oproti relativně standardním 330 tisícům (Hradec Králové 2014b). Rozpočet festivalu je proměnlivý, vždy odvislý od zaměření konkrétního ročníku. Někdy je festival orientován na dětské početné sbory, jindy na komorní vokální tělesa. V případě dětských a smíšených sborů je často výsledkem secvičení skladby či cyklu s doprovodem profesionálního orchestru a sólistů, jindy je kladen důraz obecně na profesionalitu účastnících se těles apod. Všechny vyjmenované faktory mohou ve výsledku zvyšovat či snižovat festivalové náklady. Festival je dále pravidelně finančně podporován Královéhradeckým krajem a Ministerstvem kultury České republiky. Rozpočet festivalu se obecně pohybuje kolem 600 000 Kč (Uhlíř 2015). Možnosti podpory kulturních akcí v Hradci Králové z veřejných grantů a dotací hodnotí Richard Uhlíř následovně: „Calendarium Regina je jedinou koncepční věcí v Hradci. Když se podíváme na drobné granty, nevnímáme žádnou koncepci, ale nedostatek odvahy jednotlivých komisí. V případě udělování grantů nelze najít nějakou transparentní logiku věci. Například na zájezdy sborů se přidělovalo 500 Kč na hlavu. Bez ohledu na to, jak je napsaná žádost a bez ohledu na to, jestli sbor jede do Valbřichu nebo do Číny. Aktuálně teď se obměnily komise, jejich členy jsou mladí invenční lidé, kteří mohou mít na věci jiný pohled a mohou tedy leccos změnit. Obecně vzato ale město podporuje kulturu štědře“ (Uhlíř 2015, s. 2).
67
Firemní fundraising je pro Sborové slavnosti nedotčená disciplína. Některé důvody byly již výše zmíněny (nevhodná cílová skupina, nízký počet diváků). U zmíněných faktorů se však jedná spíše o hypotetické negativní scénáře. Zásadnějším problémem je nedostatek času na fundraisingové aktivity a nulové finance sloužící k jeho efektivní aplikaci. „Profesionalizmus se často z organizace kulturních akcí vytrácí, protože na něj nejsou peníze. Peníze jsou maximálně investovány do samotné realizace akce a už nezbývá na výplaty, na profesionální účetnictví a podobně, čímž mnoho organizací a akcí trpí. U kultury se obecně předpokládá, že ji všichni děláme jako volnočasovou aktivitu. Jde ale asi o všeobecné vnímání společnosti, ne smýšlení zastupitelů města nebo zástupců firem“ (Uhlíř 2015, s. 2). Částečné financování Sborových slavností z příspěvků firem považuje Uhlíř za neefektivní. „Festival bude i bez 20ti tisíc a silný ekonomický subjekt, který by mohl významně přispět, v Hradci bohužel není. Je ale otázka, zda nemá město a radní z váhy své funkce možnost motivovat firmy, aby nějaké peníze na kulturu daly. Tento trend je ale zatím vidět jenom ve sportu.“ (Tamtéž, s. 2-3).
6.4 Shrnutí V této části práce je podstatné shrnout zkušenosti organizátorů kulturních akcí v Hradci Králové ve dvou bodech – ve vztahu ke kulturním dotacím a potažmo kulturní politice města a ve vztahu k firemnímu fundraisingu. Dvě ze tří organizací (pořádající festivaly Open Air Program a Sborové slavnosti) jsou na grantové politice města Hradce Králové zcela závislé. Je patrné, že Open Air Program Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů je vysoce ceněnou kulturní událostí. Patří mezi cca 8 kulturních akcí, které původně získaly čtyřletý příspěvek v programu Calendarium Regina (Uhlíř 2015). Je dokonce téměř pravděpodobné, že si diváci festival, díky jeho charakteru a vzhledem ke stálé anonymitě pořádající neziskové organizace mezi obyvateli Hradce, spojují s městem i po organizační stránce. Sborové slavnosti pak těží z tradice sborové kultury ve městě, jejíž kontinuita je taktéž podporována programem Calendarium Regina. U těchto dvou akcí tvoří příspěvek města nezanedbatelnou částku, bez které by nemohly být festivaly realizovány, aniž by neutrpěly na léty stanoveném rozsahu, charakteru i myšlence. Třetí akce (festival world music Na jednom břehu) je taktéž 68
podporován městem, přesto je však patrný vliv příspěvků od firemních sponzorů na podobu a vyznění festivalu. Na základě vyhodnocených odpovědí lze usuzovat, že festivaly Sborové slavnosti a Na jednou břehu jsou vzhledem k rozměru festivalu (počtu diváků, délce trvání, nezávislosti na jiných organizačních složkách apod.) schopni lépe reagovat na výkyvy ve výši přidělené dotace. Podpora
města
a
její
formy
jsou
všeobecně
hodnoceny
pozitivně.
Velmi kladně je hodnocen program Calendarium Regina, který vedle finanční podpory nabízí taktéž například zajištění technických služeb, což může být především u openairových (OAP, Na jednom břehu) festivalů směrodatné. Je patrné, že organizátoři kulturních akcí v Hradci Králové považují zařazení jejich činnosti do programu za výsostné a dostatečně vypovídající. Program jako takový pak hodnotí z koncepčního hlediska velmi kladně. Na stranu druhou upozorňují na určitou sevřenost komisí při rozdělování financí. Způsob rozdělování financí je možné označit, tím spíš, že se navyšuje počet akcí podpořených programem Calendarium Regina, za transparentní, nikoliv účelný. Zastupitelům města schází bližší kontext, koncept při rozdělování finančních příspěvků. Všichni tři dotazovaní označili fundraising jako disciplínu založenou na osobnosti člověka, jeho ochotě a osobní investici do něj. Tato investice je podpořena investicí finanční, na níž se organizátorům nedostává. Nelze tedy říci, že by byl fundraising v očích uměleckých manažerů disciplínou podceňovanou jako spíše obávanou. Strach z neúspěchu podpořeného finanční sumou k jeho dosažení pro ně znamená zdržení se riskování a fungování v pohodlných zazvykaných stereotypech, které doposud nebránily organizaci v její činnosti. Festivaly ale v důsledku tohoto strachu či stagnace (Na jednom břehu) přicházejí o možnost přirozeného vývoje a získání alespoň částečné finanční svobody. Významný faktor na fundraising má složení potenciálních diváků v Hradci Králové. Mnozí navštěvují festivaly ze setrvačnosti a jejich, ačkoliv organizátory nezamýšlené, povahy městských slavností. Tento fakt činí z festivalů masové záležitosti, které v očích potenciálních sponzorů nemusejí potřebovat další podporu. V jiném případě diváci mainstreamové kultury zapříčiní nízký počet diváků na akcích alternativního (Na jednom břehu) nebo lidového (Sborové slavnosti) typu.
69
7 Doporučení Z demografické analýzy i z rozhovorů vyplývá, že město netrpí nedostatkem ekonomicky silných a významných subjektů, ačkoliv se jedná spíše o firmy menšího typu. Pro další a hlubší zkoumání by bylo vhodné sestavit dotazníkové šetření zacílené na skupinu podnikatelů i větších firem mezi obyvateli města Hradce Králové, které by mělo dokázat nebo naopak vyvrátit jejich sounáležitost s městem a kvantifikovat míru ochoty podpořit kulturní akce ve městě. Autorka však v závěru své práce může předpokládat, že markantní část podnikatelů a menších firem s vyšším finančním obratem nebyla pořadateli akcí, dle jejich přístupu k firemnímu fundraisingu, nikdy za tímto účelem oslovena. Podobné šetření by mělo být, vzhledem k provázanosti těchto dvou oborů na magistrátu města a jejich konkurenční povaze, následně vedeno i se zaměřením na ochotu těchto subjektů podpořit sportovní aktivity ve městě. Město by mělo podporovat kulturu i v důsledku celkového pohledu na něj, v důsledku budování vlastního jména a posílení značky. U ekonomicky silných subjektů působících v Hradci Králové předpokládají organizátoři kulturních akcí vyšší míru motivace zastupitelů města, kteří z váhy své pozice mohou tímto způsobem podporovat kulturu pasivně a pěstovat tak přirozeně kladný vztah ke kulturnímu dědictví města mezi jeho obyvateli (spotřebiteli). Bylo by vhodné zahájit diskuzi organizátorů kulturních akcí se zastupiteli města ohledně fundraisingových aktivit. Město může zřídit investiční pobídku (nabídka výhodného prostoru pro investiční výstavbu, pronájem nebytových prostor za výhodnou cenu, daňové úlevy) takovým firmám, které podpoří projekty dané kulturní organizace. Takovou činností město pomůže přirozeně podpořit vazby mezi firemním prostředím a kulturními aktivitami. Dále se doporučuje, aby organizátoři vyčlenili jednu osobu, která bude v organizaci zastávat celkovou činnost fundraisera. Tato osoba by se neměla starat pouze o firemní sponzory, ale také o dotační fundraising a zajistit tak organizaci komplexní profesionální financování. Takovou osobou může být jak stávající člen týmu nebo osoba zvenčí. Měla by však zcela uznávat poslání dané organizace. Ačkoliv se může jednat z počátku o zcela nehmatatelnou investici, nemusí být z dlouhodobého hlediska nevýhodnou. Osoby této funkce musí mít s organizátory
70
akce od prvopočátku jasně stanovené podmínky. Kulturní organizace by se měly v tomto ohledu obecně přestat obávat a začít alespoň částečně riskovat. Měly by jednat v souladu se svým posláním, podle něhož je kultura zcela jistě disciplínou hodnou podpory.
71
Závěr Bakalářská práce Možnosti financování nekomerční kulturní akce pořádané v Hradci Králové si dala za cíl zmapovat kulturní politiku města Hradce Králové a její vize do budoucnosti. V návaznosti na výsledky strategie pro oblast kultury měla práce zanalyzovat možnosti grantové politiky města a jejich účinnost, která měla být oklasifikována, i na základě rozhovorů s organizátory významných kulturních akcí pořádaných ve městě, jako dostatečná, průměrná nebo nedostačující. Na základě stejných rozhovorů měla práce detailně popsat přístup neziskových organizací
zajišťujících kulturní život ve městě k disciplíně fundraisingu
se specifickou fokusací na fundraising firemní. K vyvození konkrétních závěrů bylo nutné zanalyzovat demografii zkoumaného území a blíže celou problematiku provázat se společenskohistorickým kontextem města. K porozumění vnímání města jeho zastupiteli posloužil Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030. K demonstraci konkrétních případů vybrala autorka práce tři pořadatele jednoho divadelního a dvou žánrově zcela odlišných hudebních festivalů, se kterými měla možnost pohovořit na téma současné situace v dotačním a firemním fundraisingu ve vztahu k jejich organizaci. Má se všeobecně za to, že Hradec Králové patří mezi vyspělá města s jednou z nejvyšších životních úrovní v České republice. Tento fakt podpořily taktéž statistiky, které reflektují dlouhodobě se zvyšující počet osob s dosaženým vysokoškolským vzděláním. Tento fakt je všeobecně ukazatelem podporujícím kulturní rozvoj, a to ze samotné podstaty kultury jako nositele duchovního, estetického a do jisté míry intelektuálního kódu. Ukazuje se však, že samotná existence
vzdělaného
publika
nestačí.
Je
patrné,
že
například
hradecké
vysokoškolské publikum není vzhledem ke svému charakteru cílovou skupinou nejedné kulturní akce v Hradci Králové. Složení a konečná velikost publika se pak odráží i ve financování jednotlivých projektů. Svým úzkým zaměřením a nedostatkem diváků akce snižují svoje šance na získání finančních příspěvků. Město přesto podporuje kulturní akce i organizace v Hradci Králové hojně a dostatečně. Nebýt podpory města nejeden projekt by nemohl být zrealizován. Ačkoliv se může zdát tento výsledek pro organizátory různých akcí pozitivní, plynou
72
z něj dvě základní negativa. Ad 1) Organizace jsou na městě plně závislé a nemají tudíž potřebu investovat čas a finance do rozšíření fundraisingového portfolia partnerů. Jejich činnost nebo fungování je pak například v období voleb a politických převratů nestabilní a nejisté. Organizace jsou minimálně chráněny dalšími podpůrnými finančními subjekty a uskutečnění jejich akce je v mnoha případech plně odvislé od přidělení grantu či dotace. Ad 2) Přestože je podpora města obecně vzato dostatečná, lze ji klasifikovat jako setrvačnou a nepružnou, postrádající určitou logiku. Kvantitativní stránka podpory u města hraje rozhodující roli, přičemž dochází k upozaďování
specifikovaného
kvalitativního
a
strategického
rozhodování.
O tom svědčí například zvyšující se počet akcí (nejen kulturních, ale také sportovních a volnočasových) podpořených programem Calendarium Regina. Tento dokument lze v původním pojetí vyplývajícím z jeho statutu považovat jako jediný výrazně koncepční dokument v oblasti kultury v Hradci Králové. V horizontu posledních pěti let ale postupně dochází k odchylkám s jeho originálním pojetím. Jak vyplynulo z již výše shrnutých informací, firemní fundraising je pro organizátory kulturních akcí činností okrajovou až zcela zanedbávanou. Tato skutečnost v sobě odráží zmíněnou setrvačnost příspěvků od města, která v pořadatelích může uchovávat „umělé“ jistoty. Umělé z toho titulu, že si jsou organizátoři plně vědomi potřeby vícezdrojového financování a důležitosti zapojení firemního fundraisingu, ale dosavadní podpora veřejných institucí jejich akce v aktuálním rozsahu jim prozatím nezavdává příčinu tuto snahu aktivovat. Je více než zřejmé, že mají všechny tři vybrané akce a jejich pořadatelé díky dlouholetým zkušenostem a kontaktům možnosti účinné prezentace svojí činnosti. Problémem však je, že všichni tři respondenti se věnují organizaci kulturních aktivit, ať už samostatně nebo s týmem spolupracovníků, v době svého volného času vedle běžného zaměstnání nebo na mateřské dovolené. Jsou tedy limitováni nedostatkem času pro postupování dalších, vedlejších aktivit vedle činnosti hlavní, a to i přesto měly-li by tyto nadstavbové kroky vést k celkové profesionalizaci a rozvoji organizace. Z doporučení v kapitole 7 plyne nutnost vyčlenění jedné osoby zastřešující fundraisingové aktivity organizace. Organizace by však měly v první řadě podnítit a zahájit diskuzi se zastupiteli města o možných způsobech a důležitosti motivace
73
privátního sektoru k podpoře kulturních aktivit. Vzhledem k míře podpory a péči o kulturní dědictví statutárního města Hradce Králové, by mohlo jít o taktický krok vedoucí ke spokojenosti všech tří potenciálních zainteresovaných stran.
74
Použité zdroje BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton, 2003, 487 s. ISBN 807254-321-0. Bio Central [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.biocentral.cz/hd/okine. Calendarium Regina [online]. 2015a [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.calendariumregina.cz/index.php?use=program&mon=6&pg=18&lang=cz. Calendarium Regina [online]. 2015b [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.calendariumregina.cz/index.php?use=program&mon=5&pg=16&lang=cz. Centrum evropského projektování. Sociodemografická analýza města Hradce Králové. In: Hradec Králové – oficiální stránky statutárního města. [pdf]. Hradec Králové: 2013. [cit. 2015-05-06]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/7240/. Český statistický úřad [online]. 2013a [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://1url.cz/rX1H. Český statistický úřad: P 5-01 Roční výkaz ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví [online]. 2013b. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu. Český statistický úřad [online]. 2013c. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://1url.cz/rXo7. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. 2015a [cit. 2015-0501]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh/strucna_charakteristika_kraje. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. 2015b. [cit. 2015-0508]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh/nezamestnanost-v-kralovehradeckem-krajiknbsp31nbspbreznu-2015. Český statistický úřad: Vybrané údaje za obce Pardubického kraje podle správních obvodů 2013 [online]. 2015c. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://1url.cz/wXNz. DOHNALOVÁ, Marie, Karel MALINA a Karel MÜLLER. Občanská společnost: Minulost – současnost – budoucnost. Brno: CERM, 2003, 272 s. ISBN-10: 80-7204-278-5. EAGLETON, Terry. Idea kultury. Vyd. 1. Brno: Host, 2001, 150 s. Studium. ISBN 80-7294026-0. ERBSOVÁ, Martina. Závěrečná zpráva 15. ročníku Open Air Programu Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů. [pdf]. Hradec Králové, 2014.
75
FIKEROVÁ, Jana. 2015. Směrnice zastupitelstva města č. 3/2015: Pravidla poskytování finanční podpory veřejně prospěšným projektům. [doc]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/576. Filharmonie Hradec Králové [online]. 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.fhk.cz/15/FHK/. FRIČ, Pavol. Aktivity a potřeby neziskových organizací v České republice: výsledky kvantitativního sociologického šetření. 1. vyd. Praha: Agnes - Agentura neziskového sektoru, 1998, 61 s. ISBN 8090263305. FRIČ, Pavol. Neziskový sektor v ČR: výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Praha: Eurolex Bohemia, 2001, 203 s. ISBN 80-86432-04-1. Galerie moderního umění v Hradci Králové [online]. 2013 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.galeriehk.cz/ GREGAR, Alexandr. Město a (jeho) divadlo: příběh královéhradeckého divadelního pahorku. 1. vyd. V Praze: KANT pro AMU, 2013, 295 s. Disk (Akademie múzických umění v Praze). ISBN 978-80-7437-095-3. HANŠOVÁ, Lenka. Profil města Hradec Králové 2008. Hradec Králové: DUKASE, 2008. HEŘMANOVÁ, Eva a Pavel CHROMÝ. Kulturní regiony a geografie kultury: kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 348 s. ISBN 978-80-7357339-3. HRADEC KRÁLOVÉ - město na dlani [online]. 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://historie.hradeckralove.cz/. Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města [online]. 2013 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/zivot-ve-meste/festival-tanecni-a-pohybovetvorby-entree-k-tanci-1 Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města [online]. 2014a [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/urad/zakladni-skoly-a-materske-skoly. Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města [xls]. 2014b. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/8344. Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města [xls]. 2015a. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/8348.
76
Hradec Králové: oficiální stránky statutárního města [xls]. 2015b. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/8343. HYÁNEK, Vladimír, Simona ŠKARABELOVÁ a Markéta ŘEŽUCHOVÁ. Rozbor financování nestátních neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů: metody, problémy, řešení. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005, 40 s. ISBN 8023952625. KLICPEROVO DIVADLO O.P.S. Výroční zpráva. In: Klicperovo divadlo. [pdf]. Hradec Králové, 2014 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.klicperovodivadlo.cz/informace-aoceneni-555/. LEDVINOVÁ, Jana. Profesionální fundraising: jak se osvobodit od finanční závislosti. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013, 129 s. Management umění - umění managementu. ISBN 978-80-7331-294-7. MAGISTRÁT MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ. 2013. Strategický plán rozvoje města Hradce Králové do roku 2030 [pdf]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://www.hradeckralove.org/file/353. MAŠÁTOVÁ, Anna. Martina Součková: World music si mě našla sama. FMZINE [online]. 2013 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.fullmoonzine.cz/clanky/martina-souckovaworld-music-si-me-nasla-sama. Ministerstvo kultury: Státní kulturní politika [online]. 2013. 2007. [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-na-leta-2015-2020--s-vyhledem-do-roku-2025-252032/. MOKREN, Aleš a Marek ŠIMŮNEK. Rukověť žadatele o příspěvky města z fondu na podporu veřejně prospěšných projektů. 1. vyd. Hradec Králové: Statutární město Hradec Králové, 2010, 56 s. Radnice. ISBN 978-80-904690-2-0. Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. 2014a [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.muzeumhk.cz/charakteristika-muzea.html. Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. 2014b [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.muzeumhk.cz/historie-muzea.html. Neziskovky – Co to je neziskový sektor [online] 2014a [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/clanky/511_538/fakta_neziskovky-v/.
77
Open Air Program [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.openairprogram.cz/o-nas. PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 199 s. ISBN 978-80-7357-347-8. PETRÁČKOVÁ, Věra a Jiří KRAUS. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 834 s. ISBN 80-200-0607-9. ProCulture výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro kulturu a umění [online] 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/podpora/proculture-firemnidarcovstvi-v-kulture-2911.html. SCRUTON, Roger. Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Vyd. 1. Překlad Klára Cabalková. Praha: Academia, 2002, 210 s. ISBN 8020010130. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014: National cultural policy Czech Republic 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2009, 105, 108 s. ISBN 978-80-86310-83-1. Ústava České republiky. 1993. Dostupné také z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html. VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění: Arts management. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 183 s. ISBN 978-80-7357-402-4. Zákon o daních z příjmů. Zákon č. 586/1992 Sb. 1992. Dostupné také z: http://zakonyonline.cz/?s3&q3=all. Zákon o nadacích a nadačních fondech. Zákon č. 227/1997 Sb. 1997. Dostupné také z: http://zakony-online.cz/?s143&q143=all. Zákon o rozpočtových pravidlech. Zákon č. 218/2000 Sb. 2000. Dostupné také z: http://zakony-online.cz/?s173&q173=44.
78
Seznam zkratek 5P - Pravidla poskytování podpory finančně prospěšným projektům CEP – Centrum evropského projektování CSR – Corporate Social Responsibility ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DAMU – Divadelní akademie múzických umění DRAK - Divadlo rozmanitostí, atrakcí a komedie FHK – Filharmonie Hradec Králové FO – Fyzická osoba HKVS – Hradecká kulturní a vzdělávací společnost KHDS Jitro – Královéhradecký dětský sbor Jitro MIFD – Mezinárodní institut figurálního divadla NNO – Nestátní nezisková organizace OAP – Opne Air Program o. p. s. – Obecně prospěšná společnost PO – Právnická osoba PR – Public Relations s. r. o. – Společnost s ručením omezeným z. s. – Zapsaný spolek
79
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Procentuální působnost NNO v konkrétních oblastech (s. 22-23) Tabulka č. 2: Okruh působnosti NNO (s. 23-24)
Tabulka č. 3: Počet daňových subjektů, které uplatnily v daňovém období přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období roků 2000 až 2012 odčitatelnou položku „hodnota daru/darů“ (s. 28-29) Tabulka č. 4: SWOT analýza (s. 53-55) Tabulka č. 5: Příspěvky na kulturní akce 2011-2014 (s. 60)
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové a jeho spádového území (s. 36) Obrázek č. 2: Stěhování mezi vybranými okresy České republiky v roce 2011 (s. 37) Obrázek č. 3: Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v Královéhradeckém kraji a ČR (s. 39)
80
Seznam příloh Příloha A: Obce Královéhradeckého kraje Příloha B: Kulturní organizace působící v Hradci Králové Příloha C: Akce podpořené programem Calendarium Regina v roce 2015 Příloha D: Rozhovor s Martinou Erbsovou Příloha E: Rozhovor s Martinou Součkovou Příloha F: Rozhovor s Richardem Uhlířem
81
Příloha A: Obce Královehradeckého kraje
Příloha B: Kulturní organizace působící v Hradci Králové Příspěvkové organizace města Hradec Králové Knihovna města Hradec Králové Příspěvkové organizace Krajského úřadu Galerie moderního umění Hvězdárna a planetárium Impuls, středisko amatérské kultury Muzeum východních Čech v Hradci Králové Studijní a vědecká knihovna Obecně prospěšné společnosti a další kulturní instituce, organizace, agentury a sdružení Divadlo Drak a MIFD, o.p.s. Filharmonie Hradec Králové, o.p.s. Klicperovo divadlo, o.p.s. Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, s.r.o. Bio Central Kongresové centrum Aldis, a.s. Kulturní dům Střelnice Multikino Cinestar Agentura Casey Umělecká agentura - Agentura Butterfly FAR, produkční a umělecká agentura Umělecká agentura Šlégl Umělecká agentura Fischer Kulturní asociace Nová akropolis Umělecká agentura Emma Ateliery - D Agentura Armentum
1
Kontrapunkt
Hudební kluby Country club Lucie Rockový klub U Cikána Springfield club Event music bar AC klub Jazz club Satchmo Country areál "U Letců" Centrál music bar
Soukromé galerie Galerie Rondo Galerie Barbara Galerie Koruna Galerie Celebris Galerie Na Mostě Rokytova výstavní síň Galerie Na Kopci Galerie AAG Galerie AMB Galerie T (UHK) Galerie Tři generace Kodetů Galerie U Klicperů Galerie V Biskupské rezidenci Galerie V. Preclíka Galerie Na Hradě
2
Folklorní soubory a sdružení Kvítek, folklorní soubor Dupák, foklorní soubor Červánek, dětský foklórní soubor Klub lidové tvorby Hradecká cimbálová muzika
Pěvecké sbory a soubory Český chlapecký sbor Boni Pueri Královéhradecký dětský sbor Jitro Český chlapecký sbor, Hradec Králové Smíšený sbor Jitro Kantiléna, dívčí sbor Smetana, smíšený pěvecký sbor Vokální harmonie Hradecké komorní tucteto Vokální soubor Gentlemen Singers Cantabile, o.s. Ambrosius, komorní pěvecké sdružení Hudební soubory - vázná, dechová, jazzová a taneční hudba Primavera, komorní smyčcový orchestr Komorní orchestr ZUŠ Habrmanova Smyčcový orchestr Juventus Gradecensis Hudba Junáka, Junák, hudební oddíl Komorní orchestr Univerzity Hradec Králové JH Big band Hradec Králové Dechový orchestr města HK JH Big Band ZUŠ Habrmanova Dechový orchestr VČE 3
Orchestr Akordeon Klub Bohemian Guitar Orchestra
Hudební společnosti a sdružení Klub přátel hudebního oboru ZUŠ Na Střezině Jazz Goes to Town, o.s. Klub rodičů a přátel královéhradeckého dětského sboru Nadace rozvoje dětského sborového zpěvu Klub přátel Boni Pueri Občanské sdružení Gentlemen Singers Hudební mládež Hradec Králové (Gybon) Královéhradecké slavnosti sborového zpěvu Taneční soubory a skupiny T-BASS Energy 49 Tap Dance Company Avalanche Taneční škola Bonstep MTC Krok Klub rodičů tanečního oboru ZUŠ Na Střezině Taneční divadlo Honzy Pokusila Balet Hradec Králové - Hrbková Taneční škola Timedance
Divadelní sdružení a soubory Divadlo Jesličky Divadlo DNO Divadélko Bé Volné sdružení výchoodočeských divadelníků Loutkové divadlo POLI
4
Klub dětem Divadlo Divadlo HAD Studio PH - Pohádka
Historická sdružení a skupiny historického šermu Corporal, skupina historického šermu Garda města Hradec Králové ABBACA, skupina historického šermu Spolek za staré město Východočeský klub přátel vojenské techniky Korouhev svatého Jiří Komitét pro udržování památek z války 1866 Společnost ochránců památek ve východních Čechách Sdružení výtvarníků, fotografů a filmařů Klub přátel výtvarného umění Unie výtvarných umělců Volné sdružení východočeských fotografů Východočeské volné sdružení pro amatérský film a video Klub přátel výtvarného oboru ZUŠ Na Střezině Akademický filmový klub UHK
Jiné zájmové organizace České sdružení přátel betlémů Masarykova společnost Klub Milady Horákové Československá obec legionářská - Jednota Hradec Králové Místní sdružení YMCA Spolek přátel krásného slova 5
KK3 Klub konkretistů Regionálna Obec Slovákov Toastmasters Hradec Králové
6
Příloha C: Akce podpořené programem Calendarium Regina v roce 2015
LEDEN 1. 1. 2015
PRVNÍ DEN SPOLU - NOVOROČNÍ OHŇOSTROJ
25. 1. 2015
DFA - DANCEFLOOR ATTACK
BŘEZEN 13. - 14. 3 2015
VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA
20. – 22. 3. 2015
JARNÍ POHÁR
21. – 22. 3. 2015
MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V HALOVÉ LUKOSTŘELBĚ DOSPĚLÝCH A DOROSTU
DUBEN 9. 4. 2015
GASTRO HRADEC VITANA CUP 2015
11. – 25. 4. 2015
KRÁLOVÉHRADECKÝ MAJÁLES 2015
13. - 14. 4. 2015
ISSS/V4DIS 2015 - INTERNET VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ / VISEGRAD FOUR FOR DEVELOPING INFORMATION SOCIETY
25. 4. 2015
NIGHT RUN HRADEC KRÁLOVÉ
25. - 26. 4. 2015
GRAND PRIX HRADEC KRÁLOVÉ - SVĚTOVÝ POHÁR KARATE
KVĚTEN 1. 5. 2015
STŘEDOEVROPSKÝ JAZZOVÝ MOST
15. - 16. 5. 2015
AUTOSALON SHOW A RALLY SHOW
15. - 16. 5. 2015
HELICOPTERSHOW
29. - 30. 5. 2015
9. ARTIENALE HRKR A NÁBŘEŽÍ UMĚLCŮ
30. 5. 2015
FESTIVAL DĚTSKÉHO TANCE
30. 5. 2015
13. ROČNÍK WORLD MUSIC FESTIVALU NA JEDNOM BŘEHU
1
31. 5. 2015
CYKLOMARATON HRADEC KRÁLOVÉ
ČERVEN 4. - 6. 6. 2015
ROCK FOR PEOPLE
5. - 7. 6. 2015
FOLKLÓRNÍ FESTIVAL PARDUBICE – HRADEC KRÁLOVÉ
9. - 10. 6. 2015
ENTRÉE K TANCI
10. - 14. 6. 2015 2015
SBOROVÉ SLAVNOSTI • CZECH CHOIR FESTIVAL • HRADEC KRÁLOVÉ
12. - 13. 6. 2015
DEN LABE
13. - 14. 6. 2015
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ NOVINEK RŮŽÍ
16. - 19. 6. 2015
GAUDEAMUS THEATRUM / MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ UMĚLECKÝCH ŠKOL
18. - 19. 6. 2015
HRAJME SI I HLAVOU!
19. 6. 2015
FESTIVAL SOCIÁLNÍCH SLUŽEB „POZNEJME SE NAVZÁJEM“
19. - 28. 6. 2015
MEZINÁRODNÍ FESTIVAL DIVADLO EVROPSKÝCH REGIONŮ A OPEN AIR PROGRAM HRADEC KRÁLOVÉ
20. 6. 2015
NÁBŘEŽÍ ŘEMESLNÍKŮ
20. 6. 2015
OPEN SKIES FOR HANDICAPPED
20. - 21. 6. 2015
JAKO CUP 2015
24. 6. - 7. 9. 2015
VÝCHODOČESKÝ VÝTVARNÝ SALON 2015
ČERVENEC 2. - 4. 7. 2015
149. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ – KÖNIGGRÄTZ 1866
11. 7. 2015 ŠLAPADEL)
ŠAMPIONÁT EVROPY ZÁVODŮ VOZÍTEK S PEDÁLY (NÁBŘEŽÍ
25. - 26. 7. 2015
O POHÁR PRIMÁTORA MĚSTA HRADCE KRÁLOVÉ 2015
2
SRPEN 1. 8. 2015
NÁBŘEŽNÍ JAZZOVÁ POUŤ
20. - 22. 8. 2015
HIP HOP KEMP
22. 8. 2015
NÁBŘEŽÍ KERAMIKY A SKLA
29. - 30. 8. 2015
X. GRAND PRIX MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ V PARKUROVÉM SKÁKÁNÍ
29. 8. 2015
13. MEZINÁRODNÍ NÁBŘEŽÍ PAROMILŮ
ZÁŘÍ 4. - 5. 9. 2015
SLAVNOSTI KRÁLOVNY ELIŠKY
5. 9. 2015
16. HRADECKÁ RALLYE – MEMORIÁL ZDEŇKA KUTHANA
5. - 6. 9. 2015
22. ROČNÍK CZECH INTERNATIONAL AIR FEST – CIAF
10. 9. 2015
50. VELKÁ CENA MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
13. 9. 2015
MĚSTO NA KOLECH
13. 9. 2015
NÁBŘEŽÍ SPORTU
18. - 19. 9. 2015
KRÁLOVÉHRADECKÉ KRAJSKÉ DOŽÍNKY 2015
28. 9. - 28. 10. 2015
XII. DIVADELNÍ FESTIVAL ČEKÁNÍ NA VÁCLAVA
ŘÍJEN 11. 10. 2015
OLFINCAR HRADECKÝ PŮLMARATON
13. - 17. 10. 2015
JAZZ JDE MĚSTEM / JAZZ GOES TO TOWN
24. - 25. 10. 2015
HRADEC KRÁLOVÉ OPEN - WDSF OPEN
LISOTPAD 3. - 12. 11. 2015
HUDEBNÍ FÓRUM HRADEC KRÁLOVÉ
3
FPříloha D: Rozhovor s Martinou Erbsovou 15. 5. 2015 v Hradci Králové Tazatel: Barbora Holanová (autorka práce) Dotazovaný: Martina Erbsová (předsedkyně kulturní neziskové organizace kontrapunkt a ředitelka Open Air Programu Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů) BH: Jaké je poslání festivalu Open Air Program? K čemu podle tebe může poslání sloužit? ME: Jsou to obecně dvě roviny. Open Air Program vznikl před patnácti lety jako doprovodný program Klicperova divadla s vizí, že to bude malý hradecký Avignon. Přihlásili se ochotníci, amatéři, což se v průběhu let změnilo. V současné době se prezentují poloprofesionální, začínající studentské a experimentální soubory a není možné mluvit o amaterismu. Bez těch průkopníků by to ale samozřejmě nešlo. Další rozměr je to, co děláme pro město, jeho obyvatele. Festival pro ně přestavuje živou kulturu, celý rok se na něj těší. Proto je vlastně i festival zařazen mezi „top ten“ akcí programu Calendarium Regina. A pak je to rozměr pro nás. Zapojujeme co nejvíc hradeckých subjektů a jednotlivců, dobrovolníků do samotné organizace, kteří pak dál uplatňují svoji zkušenost. – Takže prezentace aktuální divadelní tvorby, prezentace města a komunitní rozměr. Festival dělají místní lidé pro místní, což může v případě fundraisingových aktivit v regionu oslovit.
BH: Jak je festival financován? ME: Standardní vícezdrojové financování. Takže – statutární město Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Ministerstvo kultury. Pak je to občas Státní fond kultury nebo Nadace Život umělce. Snažíme se reagovat na různé výzvy. Dále je to vstupné. To má vlastně jakousi podobu crowdfundingu. Diváci přispívají na většinu produkcí dobrovolným vstupným. Další důležitou složkou je stánkový prodej, který nám umožňuje zaplatit další věci. Kde máme mezery, je pak bohužel firemním sponzoring.
BH: Jelikož na festivalu občas vystupují i zahraniční umělci – žádali jste někdy i o zahraniční dotace? ME: Zatím ne. Samozřejmě neustále koketujeme s IVF, protože máme tady ve východních Čechách blízko k Polsku, ale dělat akci pro akci, když zatím nemáme partnery v ostatních zemích, nemá cenu. Rýsuje se ale spolupráce s Wroclawí, jako partnerským městem Hradce Králové nebo také s Banskou Bystricí. Tak uvidíme.
1
BH: Jak se vnímáte z pozice organizátorů kulturních akcí fundraising jako disciplínu, činnost? ME: Tady je totiž ještě jeden takový rozměr. My, jako organizátoři, o sobě nedáváme dostatečně vědět. Mám takový pocit, že obyvatelé a návštěvníci festivalu si spíš myslí, že to celé dělá město nebo Klicperovo divadlo. Nejsme vidět. Sponzoři a dárci si nás tak v obecném povědomí vůbec s festivalem nemusí spojit. Ví o nás spolupracující organizace, ale tím, že řešíme dvacet festivalových scén najednou, tak nemáme nikde tolik důležitý osobní kontakt s divákem. V těchto podmínkách je těžké dělat hlavně firemní fundraising. Vedle těch financí vidím tedy i mezeru osobní, nikdo neví, kdo jsme, co jsme. Fundraising vnímám právě jako lidskou záležitost, kterou právě nelze dělat anonymně, bez jakési identity. BH: Je ve vašem týmu osoba věnující se výhradně fundraisingu? ME: Bohužel není. Samozřejmě, že by bylo dobré takovou osobu mít. Zvlášť teď, když se aktivity naší neziskovky rozrůstají. Převzali jsme po 20. letech existence další významný hradecký festival – Jazz Goes to Town, pořádáme městské přátelské slavnosti. Ale sehnat fundraisera není lehká věc. Každý řekne, že fundraising je vlastně „vopruz“. Peníze na zaplacení takového člověka jsou dost nehmatatelné. Je potřeba výrazná investice toho člověka a k tomu je potřeba nějaký honorář, výplata, alespoň jako motivace. Je to takový začarovaný kruh. Bohužel stále nefungujeme profesionálně, i když bychom už samozřejmě měli. BH: Kolik máte finančních ze soukromého sektoru? ME: Vyloženě firemní finanční partnery máme dva. Ti dávají peníze za reklamu. Přestože je festival oblíbený nejen obyvateli města, ale také jeho zastupiteli a zástupci jednotlivých politických stran, ve firemním fundraisingu se to zatím nijak neprojevuje. Naši současní partneři přispívají částkou dohromady 30 000 Kč, což je v rámci celkového rozpočtu festivalu minimální část. Celkový rozpočet festivalu je přibližně 1 700 000 Kč.
BH: Z pohledu organizátora kulturní akce v návaznosti na firemní fundraising – považujete podnikatelskou vrstvu v Hradci Králové (potažmo kraji, regionu) za ekonomicky silnou pro účinnou podporu kultury (účinnou je myšleno víceletou)? ME: V Hradci jsou firmy, které přispívají na jiné akce, potenciál tu je. Je potřeba najít někoho, kdo ten divadelní festival vnímá, líbí se mu, navštěvuje ho. Vnímám to tak, že festivalu schází dalších 200 000-300 000 Kč, které by byly příjemné hlavně proto, abychom zaplatili lidi, co na něm aktivně pracují celý rok. Ačkoliv odvádějí profi činnost, pořád jsou spíš dobrovolníky, než placenou složkou. Myslím, že je v Hradci reálné nalézt jednoho sponzora nebo naopak víc, myslím tak deset maximálně, kteří by tento nedostatek mohli vykrýt. Myslím, že my máme, co nabídnout. Máme nápady, máme vymyšlenou nabídku, aby byla firma viditelná a neměla pocit, že si jen kupuje logo v katalogu. Ale opravdu nemáme člověka, který takovou nabídku odprezentuje. Neumíme se prodat.
2
Příloha E: Rozhovor s Martinou Součkovou 15. 5. 2015 v Hradci Králové Tazatel: Barbora Holanová (autorka práce) Dotazovaný: Martina Součková (ředitelka world music festivalu Na jednom břehu) BH: Jaké je poslání festivalu Open Air Program? K čemu podle tebe může poslání sloužit? MS: Mě úplně původně inspirovaly zahraniční festivaly, ten výběr žánrů a stylů. Když jedete na festival, většinou se rozhodujete kvůli headlinerovi, tomu největšímu taháku. Ale pak vždycky poznáte něco nového, co si nesmírně užijete a ve výsledku si zapamatujete právě tento nový zážitek. Ráda zprostředkovávám lidem nové objevy. Jsme takoví „secondhanďáci“ světové muziky.
BH: Jak je festival financován? MS: Tak celkový rozpočet festivalu se pohybuje k půl milionu. To je ale nejvyšší hranice. Pohybuje se to mezi čtyřmi až pěti sty tisíci. 200 000 Kč je podíl města. Zbytek je podřízený aktuální situaci. Někdy dostanu podporu Ministerstva kultury, jindy ne. Celkově je festival přibližně financován z 50% městem, dalších 30% hradí sponzoři a zbytek pokryjí vlastní příjmy ze vstupného. Festivalu se účastní přibližně 300 platících diváků. Ve výsledku je tam třeba 500 lidí, protože samozřejmě na festivalu pomáhají dobrovolníci, stánkaři, partneři, muzikanti a podobně. BH: Vzhledem k mezinárodní úrovni festivalu – žádala jste o finanční příspěvek zahraniční dotační subjekty? MS: Zkoušela jsem ambasády nebo přímo ministerstva kultury dané země. Podařilo se mi tak jedenkrát sehnat na maďarskou kapelu. Ale nebyly to tenkrát velké peníze. Věřím, že třeba ruské ambasády by mohly peníze uvolnit. Ale to pro mě zase není z dramaturgického hlediska lákavé. Možná by šlo touto formou získat finance na exotické kapely. Když jsem cítila, že odezva s exotičtější kapelou, je v Hradci velmi malá, tak jsem se toho zalekla. BH: Jak vnímáte možnosti finanční podpory města Hradce Králové? MS: Podpora města je udržitelná, ale nemůžete díky ní expandovat. Členové komise znají festival víc z doslechu, než že by si četli moje žádosti o příspěvek, ve kterých se snažím nějakým způsobem nastínit vývoj a snahu o zlepšení festivalu. Je tu spousta nových projektů. Najednou balíček financí, který přichází ze státu, se musí rozdělit mezi mnohem vyšší počet akcí. Priority jsou přitom tak vyhraněné, že na ty „bohaté a chudé“ hrajeme pořád. Podpora města je spíš 1
formální záležitostí. Město Vám dá dotaci a vykáže si to jako činnost. Ráda bych slyšela nějakou připomínku. Připomínkou je, že na festival chodí málo lidí, že mám malý zisk. Ale já ve výsledku nemůžu mít žádný zisk. Takže to od nich vlastně není spravedlivé, ale spravedlnost v tom nehledejme. Měla by v tom být od města touha něco podpořit, a to se jim ve výsledku daří. Dostáváme od města jednorázový příspěvek v průměru 200 000 Kč. Festival je někdy jednodenní, jindy i třídenní, podle peněz, které seženu, ale každý rok zvažuji, jestli do toho opět půjdu. Právě kvůli té finanční stránce. Líbilo by se mi, kdyby se město chovalo více jako zadavatel. Mám nějaký balíček peněz, které na akci chci dát, a to by mělo korespondovat s představou, na co to dávám. To je samozřejmě krůček od toho, že vám někdo bude diktovat, jak to máte dělat, vím, ale na základě solidní spolupráce si můžete kontrolu udržet. BH: Jak se vnímáte z pozice organizátorů kulturních akcí fundraising jako disciplínu, činnost? MS: Myslím, že fundraising je organizátory totálně podceňován. Ale faktem je, že na to musíte mít žaludek. Taky na to nemám každý den. Myslím si, že daleko víc táhne akce, kde z toho firma nakonec v důsledku ještě něco má. Spojíte to řekněme s ochutnávkou, výletem, návštěvou, setkáním. Ve výsledku i raut hodně pomáhá. Firma potřebuje prostor, aby se sama realizovala. To jim musíte zajistit vy, když od nich něco požadujete. To ve výsledku stojí peníze vás, takže si ještě z koláče peněz, které pro sebe získáte, musíte ukrojit. Člověk – fundraiser – je k nezaplacení. Musíte to mít v povaze. Když to umíte, máte z 50% vyhráno, že nějaké prostředky získáte a s nimi i svobodu. Je to ale psychologie. BH: Je ve vašem týmu osoba věnující se výhradně fundraisingu? MS: Za tím soukromým sektorem musím zajít sama. Zase si obléct to sáčko a komunikovat s nimi. Čím jsem starší, tím mám menší touhu se někde podbízet. Když jsem byla mladší, připadalo mi, že mám skvělou myšlenku o unikátním festivalu v našem lokálním prostředí. Já si ten festival dělám obecně sama. Mám poměrně hodně kontaktů, protože to dělám už 13. let. Ráda pracuji s lidmi nastálo, což se odvíjí i v tom, jak pracuji s finančními firemními sponzory.
BH: Kolik máte finančních ze soukromého sektoru? MS: Celkově se to pohybuje mezí šesti až osmi stálými partnery. Je to Marius Pedersen, nově GIST, Stako, Garamon, CM Melodia někdy, dlouho podporovala Veolia, Technické hospodářství. Všechno je to reklamní spolupráce. Žádné dary jsme nikdy nedostali. Pro ně je často ta částka, kterou přispívají zanedbatelná, pro nás to znamená například zaplatit dvě české kapely. V současné době komunikuji už jen s těmi stálými. Nemám sílu přesvědčovat stále nové a nové firmy. Tím spíš, když vím, že je zajímá to početné publikum, které ale na festivalu bohužel neroste.
2
BH: Z pohledu organizátora kulturní akce v návaznosti na firemní fundraising – považujete podnikatelskou vrstvu v Hradci Králové (potažmo kraji, regionu) za ekonomicky silnou pro účinnou podporu kultury (účinnou je myšleno víceletou)? MS: My tady nemáme opravdu silné podniky, kde ty peníze mají. Je jich tu možná tak do deseti. Jejich vlastní podpora už je ale možná rozložená jinam. Často se setkáte s tím, že zažádáte o podporu a odpoví vám, že raději investují do dětí nebo sportu. A ruku natahují všichni. Kultura je taková Popelka v balíčku všech podpor. A s jakoukoliv zajímavou dramaturgií prostě nelze někomu vůbec konkurovat.
3
Příloha F: Rozhovor s Richardem Uhlířem 15. 5. 2015 v Hradci Králové Tazatel: Barbora Holanová (autorka práce) Dotazovaný: Richard Uhlíř (předseda spolku Královéhradecké sborové slavnosti pořádající Sborové slavnosti)
BH: Jaké je poslání Sborových slavností? RU: Festival jsme přebrali před pěti lety. Bylo nám řečeno, že pokud se organizace neujmeme my, tradice skončí. V Hradci nebyl nikdo jiný, kdo by se toho ujal. Uvědomovali jsme si to a zároveň se nám ta myšlenka líbila. Potenciál tu byl, známe spoustu festivalů, jak se dělají v zahraničí, máme kontakty… Původně byl festival dělán pro regionální, ne vždy zcela dobré, sbory. Vytyčili jsme si tedy cíl přinést menším regionálním sborům nějaké vzory – děti, mládežnické sbory, jindy zase smíšené. Chtěli jsme festivalu přidat edukační rozměr. Pochopili jsme, že pro lidi to tak úplně dělat nejde. Sice tady máme sborové město, ale nikdo na ty koncerty pořádně nechodí. Festival chceme tedy dělat na prvním místě pro sbory, které na něj přijedou. Ukážeme jim sborovou tradici v Hradci, připravíme workshopy, společně secvičíme skladbu s renomovaným sbormistrem nebo dirigentem. Sbory si zazpívají v obrovském počtu, například při chlapeckém ročníků zpívalo 300 kluků Dvořáka, s filharmonickým orchestrem a vynikajícími sólisty.
BH: Jak je festival financován? RU: Vycházíme z toho, že máme pravidelnou podporu od města a kraje. Pravidelně tedy můžeme počítat s částkou zhruba 450 000 Kč. Rozpočet bývá podle rozsahu ročníku. Třeba 10. ročník vyšel na 1 200 tisíc. Chlapecký ročník jsme chtěli zorganizovat úsporněji, povedlo se to tedy ukočírovat na 600 000 Kč. Jde to v takových vlnách. Nejdou udělat všechny ročníky stejně. 10. ročník byl ale spíš výjimkou. Na něj přispívala například Nadace Bohuslava Martinů, město dalo mnohem víc peněz. Relativně pravidelně nás také podporuje Ministerstvo kultury. BH: Vzhledem k mezinárodní úrovni festivalu – žádali jste o finanční příspěvek zahraniční dotační subjekty? RU: Když jsme festival převzali, měl docela slušnou podporu z Visegrádu. V té době přišlo pravděpodobně přehodnocení. Více jsou podporované konference a symposia, což mi můžeme samozřejmě udělat také, ale nevidím v tom úplně smysl. Žádat jsem tedy přestal. I proto, že ten festival nemá zas takový rozsah a nechceme se upnout jenom na Slovensko, Polsko, Maďarsko. My dneska koukáme dál. Výbornou tradici mají sbory v Pobaltí, což je pro nás například teď velká exotika, kterou chceme v Čechách představit. Snažíme se být více světoví, tudíž nám Visegrád úplně nevyhovuje. Když tu máme sbory z Lotyšska, Estonska nebo 1
i Anglie, berou to ambasády velmi prestižně. Zástupci se účastní festivalu, uspořádáme setkání a večeři se sborem. S tím nám oni velmi pomáhají. Ale finance jsme od nich nikdy nedostali. BH: Jak vnímáte možnosti finanční podpory města Hradce Králové? RU: Calendarium Regina je jedinou koncepční věcí v Hradci. Když se podíváme na drobné granty, nevnímáme žádnou koncepci, ale nedostatek odvahy jednotlivých komisí. V případě udělování grantů nelze najít nějakou transparentní logiku věci. Například na zájezdy sborů se přidělovalo 500 Kč na hlavu. Bez ohledu na to, jak je napsaná žádost a bez ohledu na to, jestli sbor jede do Valbřichu nebo do Číny. Dosud, podle mého názoru si město neujasnilo, co přesně chce podporovat těmi menšími granty. Nevyřčenou otázkou je například, zda chce město podporovat dění v Hradci Králové v tom a tom rozsahu, v jaké míře chce podporovat výjezdy různých sborů a souborů a prezentovat se tak navenek. To tady nikdy neví. I díky tomu si například organizátoři těch menších akcí začali podávat žádosti na Reginu. Mohou si tak sáhnout na více peněz včetně bonusových výhod. Určitě jsou v tom i politické tlaky. Kolem voleb Regina vždy naroste. To všechno souvisí s nekonkrétním vymezením se města vůči těmto organizacím a akcím. Z Reginy se tak stává, asi nezáměrně, trvalá podpora akcí všeho typu. Například proč by měl být podporován Československý bál? Aktuálně teď se obměnily komise, jejich členy jsou mladí invenční lidé, kteří mohou mít na věci jiný pohled a mohou tedy leccos změnit. Obecně vzato ale město podporuje kulturu štědře. Za to vděčíme pravděpodobně ještě Alexandru Gregarovi, bývalému vedoucímu odboru kultury. Nicméně stejně štědře je v Hradci podporován sport – hokej, fotbal, které stojí to město velké peníze. BH: Jak se vnímáte z pozice organizátorů kulturních akcí fundraising jako disciplínu, činnost? RU: Profesionalizmus se často z organizace kulturních akcí vytrácí, protože na něj nejsou peníze. Peníze jsou maximálně investovány do samotné realizace akce a už nezbývá na výplaty, na profesionální účetnictví a podobně, čímž mnoho organizací a akcí trpí. U kultury se obecně předpokládá, že ji všichni děláme jako volnočasovou aktivitu. Jde ale asi o všeobecné vnímání společnosti, ne smýšlení zastupitelů města nebo zástupců firem. Napadá mě jako přirovnání opět ten sport. Tam nikdo podobné záležitosti neřeší, mají je vyřešené. U sportu nikdo nic zdarma nedělá. A myslím, že právě fundraising je z tohoto důvodu v kultuře upozaděn. BH: Je ve vašem týmu osoba věnující se výhradně fundraisingu? MS: Navážu na předchozí otázku. Třeba Gentleman Singers – na městě nás považují za vydělávající soubor, protože všichni členové pracujeme. My ale ze sboru nic nemáme. Děláme ho ve volném čase, na zájezdy si bereme neplacená volna. Stejně tak pořádáme festival - vedle našich běžných zaměstnání. Sami fundraising zvládáme na té základní úrovni. Někoho, kdo by obcházel firmy, nemáme. Popravdě jsme se ho ani nikdy nesnažili sehnat. Myslím, že ten efekt takový ve výsledku nebude. To souvisí s návštěvností a povahou festivalu. V našem případě dát 20 000 Kč do reklamy nebo 100 000 Kč je ve výsledku v efektu na ty lidi úplně jedno. 2
BH: Z pohledu organizátora kulturní akce v návaznosti na firemní fundraising – považujete podnikatelskou vrstvu v Hradci Králové (potažmo kraji, regionu) za ekonomicky silnou pro účinnou podporu kultury (účinnou je myšleno víceletou)? RU: Festival bude i bez 20ti tisíc a silný ekonomický subjekt, který by mohl významně přispět, v Hradci bohužel není. Myslím, že v Hradci zatím není ani kultura v těch firmách přispívat na různé akce. Opět mě napadá přirovnání ke sportu, konkrétně k hokeji – tam to určitě funguje lépe. Je to ale moje myšlenka, nijak fakticky nedoložená. Je ale otázka, zda nemá město a radní z váhy své funkce možnost motivovat firmy, aby nějaké peníze na kulturu daly. Tento trend je ale zatím vidět jenom ve sportu. Věřím, že město má možností spoustu. Jednání s firmami probíhá několik. Jednou jsme měli na spadnutí reklamní spolupráci s Kingspamem, který v Hradci působí. Jednání muselo probíhat v Polsku. Tam to šéf pro východní Evropu zamítl. To je ale přeci nesmysl. Někdo v Polsku nemůže vědět, jak to funguje v Hradci. Právě toto by mohlo město nějakým způsobem řídit, pakliže mu na té kultuře záleží. Je to škoda.
3
