Diskuze k výstavbě Kauflandu trvala čtyři hodiny

Sport má úžasnou sílu spojovat lidi Čtěte na straně 14

NEZÁVISLÉ NOVINY



ROČNÍK I / ČÍSLO 3

ZÁŘÍ 2011

ZDARMA

Diskuze k výstavbě Kauflandu trvala čtyři hodiny Veřejné projednávání posudku o vlivu stavby Kauflandu na životní prostředí proběhlo na radnici 18. srpna. Téměř čtyřhodinové debaty se kromě veřejnosti zúčastnili také zástupci oznamovatele (Kauflandu), zástupci Krajského úřadu ve Zlíně a nezávislí odborníci na životní prostředí. Předmětem projednávání bylo představení posudku a dokumentace k vlivům na životní prostředí a všechna odborná vyjádření, která se dokumentace týkaly. Obyvatelé města měli možnost se v následné diskuzi k celému záměru rovněž vyjádřit. Nejaktivněji si v této věci vedli zástupci Osadního výboru Jižní město. Ti vesměs uvedli připomínky, které byly k projektu vzneseny již několikrát v minulosti. Podle nich není důvod, proč by v Rožnově měl vyrůst další obchodní dům, vadí jim také typizovaná architektonická podoba plánované stavby, zhuštění dopravy a následné zhoršení emisí.

Situační plán záměru. Foto: Repro/OV Jižní město

„Poslední, avšak neméně důležitou částí je řešení dopravního napojení parkoviště. Stávající dopravní napojení OD Kauflandu počítá s napojením parkoviště z jižní větve ulice Meziříčské (viz foto). Toto napojení

by s sebou přineslo významné zvýšení dopravy na této ulici, potažmo i na ostatních komunikacích jižního města, protože lidé budou hledat objízdné trasy tak, aby se nějakým způsobem vyhnuli světelným

křižovatkám a světelně řízeným přechodům, které jsou plánovány na zrekonstruované I/35. Toto se nejvíce dotkne ulice Meziříčské v celé její délce. Na Meziříčské ulici je několik panelových domů a rodinných domů. V blízkosti silnice je umístěno dětské hřiště,“ uvedl člen osadního výboru Jan Vomočil s tím, že by bylo vhodné posoudit možnost napojení parkoviště Kauflandu na I/35 v místě křižovatky, kterou s hlavní cestou tvoří parkoviště obchodního domu Billa. Podle něj by v takovém případě byla nutná návaznost na plánované rozšíření silnice I/35 a oba investoři by měli kooperovat. Podle zástupců Kauflandu je omezení dopravy zákazovými značkami případně jinak na ulici Meziříčská věcí samosprávy a dopravních orgánů. Rovněž podmiňovat napojení Kauflandu na silnici I. třídy jejím rozšířením nebude v praxi dost dobře možné. (pokračování na straně 11)

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Ultramaratonec Božák skončil v Rakousku šestý Rožnovský cyklista, specialista na dlouhé tratě Svatopluk Božák, si v polovině srpna přivezl vynikající umístění ze závodu kolem Rakouska. Celkovou vzdálenost 2160 kilometrů s celkovým převýšením 28 760 metrů zvládl ujet za 4 dny 14 hodin a 44 minut. To mu stačilo na celkové šesté místo. „Race Around Austria byl pro mě dalším posunutím pomyslné mety a ověřením si fyzických a psychických schopností při extrémních závodech. Nyní stále odeznívá velká euforie a zanedlouho začne těžká práce a přípravy a shánění prostředků na nejdelší a nejtěžší závod planety,“ uvedl bezprostředně po závodě Božák, kterému ani čtyři dny v  sedle nevzaly chuť do dalšího

Velehory se ze sedla kola až tak krásné nezdají. Foto: archiv S. Božáka

závodění. „Mým největším cílem je úspěšné absolvování nejdelšího závodu planety RAAM - Race Across

America. Tento závod měří 3046 mil (4846km) s převýšením 32 km a na tuto vzdálenost je časový limit

12 dnů. V historii tohoto závodu jel pouze jeden český závodník, ten však závod nedokončil,“ uvedl cyklistický nadšenec k závodu, který by měl, pokud získá dostatek financí, absolvovat v příští sezoně. Svaťa Božák není cyklistickým elévem. Vytrvalostním závodům se věnuje už od roku 2003. „Začínal jsem na 24hodinových závodech na horském kole. Jakožto vyznavač individuálních sportů jezdím tyto závody zásadně v sólo kategoriích. Již na druhém závodě kariéry jsem se medailově umístil a pak má účast na těchto závodech byla takřka pokaždé na stupních vítězů,“ informoval 34letý sportovec, pro kterého se šlapání do pedálů stalo oblíbenou kratochvílí. (lum)

Rožnov hledá cesty, jak zvýšit Řidiči na Rožnovsku usedají efektivitu školství za volant opilí Jednou z variant je sloučení školky a ZŠ Radnice si nechala vypracovat odborný posudek, který hodnotí podmínky vzdělávání v Rožnově. Pracovní skupina navrhla sedm řešení, jak řešit ideální počet škol na území města. Konečné rozhodnutí bude na zastupitelstvu. „Evaluace byla zadána s cílem řešit optimální množství škol na území města pro další období. Pracovní skupina vypracovala sedm možností řešení. Jedním z nich je například možnost přemístění některé z rožnovských mateřských škol do částečně nenaplněných prostor základních škol v Rožnově,“ uvedl tiskový mluvčí radnice Tomáš Gross. Kterých škol by se měly změny týkat, zatím radnice nechce prozradit. „Prvotně se celá věc musí projednat na zastupitelstvu. Nechceme vyloučit veřejnost z tohoto procesu, je to standardní postup,“ ubezpečila starostka města Markéta Blinková (ODS). Jedna z možností řešení, kterou město zveřejnilo v tiskové zprávě, počítá s přesunutím některé mateřské školy do objektu základní školy s tím, že uvolněná budova může sloužit potřebám města. „Další výhodou tohoto navrhovaného řešení je rozšíření kapacit pro předškolní vzdělávání (větší počet tříd mateřských škol). To umožní například umístění dětí mladších tří let nebo dětí, jejichž maminky jsou s dalším dítětem na mateřské nebo rodičovské dovolené. Tyto děti prozatím město do předškolních zařízení nepřijímá,“ sdělila Blinková. Takový postup se již nyní pramálo líbí některým zastupitelům. „Obecně považujeme takový krok 2

za nesmyslný způsob, jak doplnit nevyužitou kapacitu základní školy, neboť nároky na mateřskou školu jsou značně odlišné,“ uvedly na svém Facebooku zastupitelky za Zdravý Rožnov. Město, které je provozovatelem mateřských a základních škol, se k analýze rozhodlo zřejmě také proto, že na jejich provozu prodělává. Kapacita jednotlivých zařízení je využita jen ze 60 procent. „V současné době je v Rožnově celkem pět základních a osm mateřských škol zřizovaných městem. Rožnov ze svého rozpočtu vydává na školství každoročně kolem 24,4 mil. korun na provozní výdaje. Dalších 72,96 mil. korun přichází každoročně ze státního rozpočtu,“ informoval Gross. (lum)

Dopravně bezpečnostní akce zaměřená na alkohol, kterou okresní policisté zorganizovali v půlce měsíce, dopadla pro řidiče nelichotivě. Z několika set zkontrolovaných vozidel po celém okrese, pili jen šoféři z Rožnovska. Smutným rekordmanem víkendu byl Vidčan, který nadýchal dvě a půl promile. Policisté se k preventivní akci rozhodli, protože neustále stoupá počet řidičů, kteří v okrese usednou za volant po požití alkoholu. „Například první srpnový víkend jsme přistihli při řízení třináct alkoholem ovlivněných řidičů, z nichž dva byli účastníky dopravních nehod,“ sdělila okresní policejní mluvčí Lenka Javorková. Následný zátah na alkoholové hříšníky přinesl své ovoce. „Hlídky policistů rozmístěné po celém okrese zastavily a zkontrolovaly během brzkého sobotního rána a noci na neděli několik stovek vozidel. Před jízdou se alkoholem posilnilo celkem patnáct

řidičů. Nejvíce dechový přístroj naměřil pětatřicetiletému řidiči z Vidče, a to dvě a půl promile. Přes dvě promile alkoholu v dechu měl i šestadvacetiletý muž ze Zubří, kterého policisté zastavili v Rožnově o půl čtvrté v sobotu ráno. Řidiči jsou podezřelí z trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky s trestní sazbou do jednoho roku,“ informovala Javorková. Hladiny alkoholu u  dalších hříšníků nepřesáhly jedno promile. Nezákonné jednání těchto řidičů bude dále řešit správní orgán. „Během preventivní akce policisté dále uložili dvaceti dvěma mužům a ženám za volantem za dopravní přestupky – nejčastěji za to, že nebyli připoutáni, za špatný technický stav vozidla nebo za jízdu bez řidičského průkazu, blokové pokuty za necelých dvanáct tisíc korun,“ doplnila policejní mluvčí. (lum)

Část klientů ze Zašové skončí v Rožnově Domov pro osoby se zdravotním postižením v Zašové se ruší. Neodpovídá standardům sociální péče a vzhledem k tomu, že budova je historicky cenná, neumožňuje stavební zásah. Část klientů zařízení skončí také v Rožnově. Provozovatelem zašovského zařízení s více než stovkou klientů je Zlínský kraj. „Jedná se o památkově chráněný objekt kláštera, který vzhledem ke své historické hodnotě nedovoluje stavební zásahy ve smyslu, jaký vyžaduje moderní styl sociální péče. Kromě toho chceme klientům zajistit poskytování sociálních služeb v běžných podmínkách blízkých přirozenému prostředí,“ vysvětlila

před nedávnem krajská radní Taťána Nersesjan, zodpovědná za oblast sociální péče. Krajský úřad jedná s radnicemi ve Valašském Meziříčí, Rožnově, Zubří a Zašové o umístnění klientů. Chce přitom využít moderních trendů v sociální oblasti – integraci lidí s postižením do života běžné veřejnosti. „Hledali jsme pozemky, kde by se dalo něco nového postavit. Nakonec jsme se rozhodli, že Zlínskému kraji předložíme variantu, kdy by klienti mohli využívat nevyužité objekty v majetku kraje. Jde o rodinné domky, které jsou v blízkosti zemědělské školy, které si mohou upravit,“ sdělil místostarosta Václav

Mikušek (KDU-ČSL). Přesný počet klientů, kteří by mohli žít v Rožnově, prozatím není znám. „Klienti zde nebudou bydlet sami. Jde o typ chráněného bydlení s asistenční službou,“ informovala starostka Markéta Blinková (ODS). Proti plánovanému umístění části klientů do Zubří se postavila část tamní veřejnosti, která sepsala petici. Rožnovská starostka se podobného průběhu v Rožnově nebojí. „Veřím v  osvícenost Rožnováků, kteří se denně potkávají s klienty Domova Kamarád nebo Iskérky. V Zašové s klienty nikdy nebyl žádný problém. Nechápu, proč k tomu v Zubří došlo. Možná to bylo celé jen špatně pochopeno,“ domnívá se Blinková. (lum) ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Ve Valašské Bystřici závodily veterány

Cyklostezka dostane tabule a mobiliář, jinak se nezmění Úprava povrchu na nábřeží ani osvětlení není v plánu

Rožnovské občanské sdružení Honest Veteran Car Club pořádalo ve spolupráci s SDH Valašská Bystřice v sobotu 13. srpna třetí ročník tradičního závodu historických vozidel v jízdě pravidelnosti do vrchu. Akce navazuje na tradici závodu, který se poprvé jel v červnu roku 1976. Na start více než 2,5 km dlouhé tratě se postavilo 40 vozidel a motocyklů. Mezi nimi byl i tento krasavec – Ford Mustang třineckého Tomáše Cieslara z roku 1967. Foto: HVCC Rožnov

Z fondu mikroprojektů zaměřených na cestovní ruch chce město získat prostředky pro navigaci na cyklostezce. Opravu pro inline bruslaře nesjízdného povrchu na Tyršově nábřeží komplikují jednání kolem protipovodňových opatření. Tento prostor si žádá komplexní řešení. Osvětlení cyklostezky, které by uvítali směnující zaměstnanci, kteří dojíždějí na kole, neplánuje radnice vůbec. „Rádi bychom na úseku od Horní Bečvy po Zubří vybudovali pro cyklisty záchytná místa pro případ, že by je zastihlo špatné počasí. Cyklostezce rovněž chybí informační cedule, které výletníkům řeknou, co je čeká na různých odbočkách,“ uvedla rožnovská starostka Markéta Blinková (ODS). Nejde přitom o navigační značení křižovatek, kterými už cyklostezka disponuje. „Cedule budou odkazovat na to, co mohou lidé v daných lokalitách vidět. Půjde tedy o různé památky a zajímavá místa,“ doplnil místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). Z projektové ceny 750 tisíc korun tvoří 85 procent dotace. Problematickou pasáží pro bruslaře je vjezd u mostu na Bučiska z cyklostezky na hlavní komunikaci na Tyršově nábřeží. Zhruba třísetmetrový úsek (než se napojí opět na

cyklostezku) je díky špatnému povrchu silnice sjízdný jen s obtížemi. „Tyršovo nábřeží potřebuje rekonstruovat celé. V první řadě potřebujeme vyřešit protipovodňová opatření. Provádět dílčí investiční akce nemá smysl, lokalita potřebuje komplexní řešení,“ informoval místostarosta města Alois Vychodil (ODS). Město nemá snahu oživit cyklostezku pro cestování za tmy, což by směnující zaměstnanci dojíždějící za prací na kole, možná ocenili. Podle Mikuška není město v situaci, kdy by mohlo zajišťovat komfort jen pro úzkou skupinu lidí na úkor ostatních. „Sám jezdím na kole velmi rád, ale člověk si musí uvědomit, že musí být odpovědný sám za sebe,“ uvedl místostarosta v narážce na skutečnost, že cyklisté musí být za jízdy v noci řádně osvětleni. Radnice také v této otázce argumentuje zkušenosti Zašové, kde se osvětlení cyklostezky stalo oblíbeným terčem vandalů, a finanční náročností celé akce. „Doplnění této stavby o veřejné osvětlení, by bylo velmi nákladnou investicí, která nevyváží přínos z využití této komunikace pro dopravu do zaměstnání. V příštích třech letech město realizaci takovéto investiční akce neplánuje,“ uzavřel Vychodil. (lum)

Kterak se státi blbcem bez vysvětlivek Jak jsem tak pročítal poslední číslo RP, nabyl jsem pocitu, ba přímo jistoty, že jsem čtenář-blbec. Ihned jsem si vybavil jednu z nesmrtelných forbín Jana Wericha s Miroslavem Horníčkem „o  čtení“. Mimo jiné tam pan Werich mluví o tzv. „vysvětlivkách“, které byly běžnou součástí knih vydávaných v tuzemsku v době poválečné a budovatelských pětiletek a jejichž účelem bylo osvětlit čtenáři vybrané pasáže či slova, tedy co vlastně čte či co tím chtěl autor říci, resp. jak by to měl ctěný čtenář pochopit a nevykládat si to nějak nepatřičně. Pan Werich tehdy nad ukázkou ze Švejka prohlásil, že „se mu líbí ten optimismus českých vydavatelství: co čtenář, to blbec.“ A proto musíme mít v knihách vysvětlivky. S koncem sedmdesátých let vydavatelství onen optimismus patrně ztratila, a tak se ztratily i vysvětlivky z knih. Vydavatelé se patrně naivně domnívali, že jsme intelektuálně pokročili. Dumal jsem nad tím, zda by pan Werich nezměnil názor na potřebnost takových vysvětlivek při čtení dnešního tisku. Pakliže by jej vůbec četl… Leč podle jeho trefné definice ZÁŘÍ 2011

jsem já asi onen typický „čtenář-blbec“. O svém intelektu velmi často pochybuji, méně často mě naopak překvapí, ale tahle novodobá „sousloví“ mě pokaždé ohromí svou hloubkou a neuchopitelností. No považte sami: „zrcadlový projekt přeshraniční spolupráce“. Jsouce technik a projektant, ihned se mi vybavila soustava obřích zrcadel na Radhošti a na Fatře, pomocí níž si přes hranice vyrovnáváme neutěšenou bilanci solární energie u nás a našich sousedů. Nebo že by nová metoda výchovy zastupitelů dle pořekadla: „Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu“? To totiž platí přes kteroukoliv hranici… I státní. Nebo požadavek jednoho místního zastupitele na „rekonstrukci rady města“. Rekonstrukcí se dle Slovníku jazyka českého myslí uvedení či oprava věci do původního stavu či podoby, nebo zopakování děje či události. Bylo-li to takto myšleno, tož to by nám tak ještě scházelo!!! A navíc mám obavy, aby se necítily dotčeny některé zastupitelky, jsouc takto vyzývány k rekonstrukci! Tentýž člověk potom dále považuje za nešťastný „formát rady města“. Tak tady už tápu… Sice o složení stávající rady

města jsem se dozvěděl z listu o formátu A4, ale patrně je to špatně… Nebo že by městská rada neměla potřebný formát alias úroveň? No a nakonec mluví o „korupčním budgetu“… Přeloženo do češtiny: úplatkový rozpočet. I když přeloženo do češtiny a s ohledem na zdejší mravy je to již trochu srozumitelnější. Také místní ekologisti nahlodali mé povědomí o přírodě: „zazemnění studánky“. Netuším, zda je nějaká nová norma z EU o nutnosti uzemnit studánky (elektrikáři vědí…), nebo tyto přírodní objekty vykazují fyzikální vlastnosti obecné fyzice doposud neznámé. Nebo že by opak zavzdušnění??? No každopádně peníze na to jsou… Ovšem za naprostou perlu považuji informaci pana místodržícího o existenci čehosi, co se honosí názvem „Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava“. Taky hledíte, co? A toto cosi nad námi bdí a učí kterak vládnout v místní gubernii. A to nechci ani pomyslet za čí peníze se toto „čudo“ udržuje v provozu. Nebo že by opět byla vynalezena nová fyzikální jednotka pro měření „soudržnosti regionu“? No ale je to

jednotka odvozená či základní, nebo snad bezrozměrná? A jak se měří? Ale zcela jistě je to jednotka finančně lukrativní, nebo-li dobré koryto zcela k nepotřebě normálního občana leč za jeho peníze. A tak v zrcadle těchto nových poznatků žádám ministerstvo věcí školních a vzdělávacích o rekonstrukci a změnu formátu výuky českého jazyka potažmo slohu na základních školách a to nejen přeshraničních, ale též regionálně soudržných, a to dříve, než dají vzniknout korupčnímu budgetu a nám všem se z toho zazemní mozky!!! Vždyť pokud prostý lid přestane rozumět těm, kteří si o sobě myslí, že již lid nejsou, je něco špatně a obvykle se schyluje k tragédii. Historie nás varuje leč historická zkušenost je, jak známo, nepřenositelná. A přitom by bývalo stačilo tak málo: dávat pozor ve škole a občas si přečíst třeba Vančuru, Čapka nebo texty písniček Jiřího Suchého, Jarka Nohavici… Prostě lidí, kteří si váží českého jazyka a přitom chtějí (a díkybohu i umí) oslovit lidi. Se slzou v oku vzpomínám na prosté a krásně škutinovské a ryze české: „Co vy na to pane Werichu?“. P. Liška 3

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Rožnov povodně nepřekvapí Relativně klidné spaní mohou mít obyvatelé Rožnova, pokud meteorologové hlásí přívalové deště a vzedmutí hladin. Příčinou nemusí být ani tak plánovaná protipovodňová zídka na Tyršově nábřeží, ale dobrá komunikace mezi osadními výbory a krizovým štábem. Město navíc plánuje připojení do komunikační infrastruktury kraje. Díky rozmarům letošního léta lidé v záplavových oblastech vzhlíželi k hladinám potoků a řek poměrně často. Největší hrozbou byl začátek prázdnin, kdy Bečva vystoupala nejvýše. „Informace jsme zasílali přímo na nejkritičtější místo, osadnímu výboru Jižní město,“ uvedl místostarosta města Václav Mikušek (KDU-ČSL). Město je pro případ povodní

spojeno i s jinými osadními výbory z lokalit, kde se zatopení nebo vylití řek dá očekávat. Kromě zmiňovaného Jižního města jde o Horní Paseky a Hážovice. „Jsme v kontaktu s aktivními členy výboru, se kterými během krizového stavu komunikujeme. Oni už mají své kanály, kterými šíří zprávy dále,“ uvedla starostka města Markéta Blinková (ODS) s tím, že aktuální informace proudí na radnici z povodňové komise a postup koordinují společně s dalšími starosty mikroregionu. Během lokálních květnových povodní se městu osvědčil web. „Měli jsme tři až čtyři tisíce přístupů za hodinu,“ uvedl tiskový mluvčí radnice Tomáš Gross. Podle něj se k informování občanů využívají také hlásky, které jsou rozmístěny po celém

městě. Ty se dají využít lokálně na jednotlivých sídlištích. Město v současné době připravuje projekt na rozšíření hlásek z 30 na 60. Město se zapojilo do projektu budování a rozvoje infrastruktury, který počítá v celém Zlínském kraji s vybudováním optické sítě. Jeho součástí bude výstražný a varovný systém. „Záměrem Zlínského kraje je vybudovat, vlastnit a  provozovat rychlou a bezpečnou komunikační infrastrukturu veřejné správy, která v cílové podobě propojí Zlínský kraj a obce s rozšířenou působností nacházející se na území kraje. Dalšími připojenými složkami budou především subjekty integrovaného záchranného systému a krizového řízení,“ uvedl Mikušek. (lum)

Rožnovský prostor hledá redaktory pro obce Projekt Rožnovský prostor má ambice se rozrůstat. Prozatímní zpravodajství se soustředí víceméně na Rožnov pod Radhoštěm. To by se mohlo změnit. Distribuce novin probíhá od Horní Bečvu až po Zašovou. Právě z obcí mikroregionu Rožnovsko (a města Zubří), dále ze Zašové a Stříteže nad Bečvou hledá redakce spolupracovníky. „Zájemcům můžeme slíbit hodně utrpení, zimy, přemáhání, těžkostí. Často hlad, osamělost, strach. A jen v  případě úspěchu slávu a  obdiv veřejnosti,“ sdělil vydavatel Lukáš Martinek v narážce na slavný inzerát

lorda Ernesta Shackletona, když hledal členy do své expedice pro výpravu na Antarktidu. „Prozatím opravdu nemůžeme případným redaktorům slíbit žádnou finanční odměnu. Přesto se domnívám, že může jít o zajímavou zkušenost pro někoho, kdo má zájem o novinářské řemeslo. Dost těžko najít v okolí lepší odrazový můstek, než noviny, které svým záběrem každý měsíc oslovují téměř čtyřicet tisíc lidí. Nehledě na to, že za pár let se tito lidé budou moci ohlédnout a říci si, že byli u toho, když list vznikal,“ informoval Martinek.

Redaktory a styčné osoby v jednom hledá měsíčník do obcí Horní Bečva, Prostřední Bečva, Dolní Bečva, Hutisko-Solanec, Vigantice, Valašská Bystřice, Vidče, Střítež nad Bečvou, Zašová a  města Zubří. „Nepůjde o nikterak časově náročnou práci. Více jak dva články měsíčně z každé obce stejně nebude v našich silách otisknout vzhledem k současnému rozsahu novin. Lidé v obcích by také jako znalci reálií mohli zefektivnit distribuci Rožnovského prostoru ve svém bydlišti,“ uzavřel vydavatel. (r)

V Galerii Crears vystavují Jirků Známý český malíř, grafik, ilustrátor a sochař Boris Jirků vystavuje v těchto dnech v Galerii Crears. Společně s ním vystavuje v rožnovské galerii jeho dcera Adéla Marie Jirků. Lidé mohou výstavu zhlédnout do 17. září. Boris Jirků (*1955) je zlínský rodák, absolvent SUPŠ v Uherském Hradišti a AVU v Praze. V současné době přednáší figurální kresbu na Ústavu umění a designu při univerzitě v  Plzni a  vede doktorandské studium na Fakultě výtvarných umění Akademie umění v Banské Bystrici. Žije v Praze a částečně v Horní Bečvě. Jako všestranný výtvarník měl samostatné výstavy všude po světě. Jeho ilustrace zdobí přes 40 knižních titulů, např. Kudykam Michala Horáčka nebo česká vydání knih G. G. Márqueze, za které v minulosti získal také ocenění pro nejkrásnější knihu ČSR. Jeho pestrobarevná díla mají figurální charakter a silný existenciální náboj. O tvorbě Borise Jirků vyšly čtyři obsáhlé monografie. Samostatnou část výstavy tvoří díla kreslířky, grafičky a  ilustrátorky Adély Marie Jirků (*1985). Dcera Borise Jirků studovala na VŠUP Praha, Champs de la peinture, Ecole superieure de beaux-arts v  Marseille a  AVU Praha v  ateliéru grafiky. Účastnila se řady výstav, samostatně vystavovala zatím jen v Česku. Je držitelkou čestného uznání za Grafiku roku 2009. (r)

V minulosti samostatná obec Hážovice si připomíná 600 let Prvá písemná zmínka o  obci Hážovice je uvedena v  listině Lacka z  Kravař, majitele panství Rožnovského, datované na Helštýně na den sv. Jana Křtitele roku 1411. Původně samostatná obec, vzdálena 2 km jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm, byla v červnu 1960 sloučena s Tylovicemi v jednu obec pod názvem Rysová. Ta byla v roce 1980 přičleněna k  Rožnovu pod Radhoštěm, jako dvě místní části pod původními názvy Hážovice a Tylovice. Původně zemědělská obec Hážovice měla průmysl a obchod nepatrný, soustředil se nejvíce v rukou jednoho bohatého živnostníka. V obci byl 1 kupec, 2 hospody a mlýn u řeky Bečvy. Z živností obchodních a průmyslových to bylo kovářství, krejčovství, obuvnictví a řeznictví. Největším průmyslovým podnikem byl místní kamenolom, který roku 1878 otevřel hážovský rodák Jan Vašek na pozemcích Jana Plandora v Horečkách. Kámen byl velmi dobré jakosti. Daleko do 4

Hážovičtí „kamenáři“ na přelomu 19. a 20. století. Foto: archiv Stanislav Slovák

světa šly opracované schody, dláždění, žlaby, pomníky, hrubé a polní kříže a jiné předměty. Kámen byl rozvážen pomocí koňských povozů do Frýdku, Místku a do Moravské Ostravy. Roku 1890 byl tímto kamenem vydlážděn chrám v Rožnově. V  hážovském kamenolomu bylo zaměstnáno hodně dělníků a  kameníků, hlavně cizích. Někteří se v Hážovicích usadili. Kamenický

průmysl značně oživil hospodářský i kulturní život obce. „Kamenáři“, jak se jim říkalo, každoročně stavěli na prvního května máj, hrávala při tom dechová hudba. V předvečer Jana Křtitele zapálili na Horečkách „kopu“, veselo tam bývalo při vatře a harmonice. Roku 1898 byl v Hážovicích otevřen další kamenolom na pozemku p. Mikundy. Hážovské lomy byly z okolí největší.

Obec Hážovice je na severní straně lemována návrším Horečky, kopci Dlouhou a Vysokou, které ji chrání před severními větry. Proto také vzniklo lidové rčení: Jak přijde člověk do Hážovic v zimě, jako když vejde do staré jizby. Na jižní straně je obec lemována šumným věncem lesnatých hor, zvanými Hážovské díly. „Jeden místní rodák, žijící v Ostravě,“ uvedl pan Stanislav Slovák, „kdykoliv zavítá do své rodní obce, nikdy neopomene vyběhnout na Horečky. Tam si zazpívá a odříká průpovídku: Hážovice, Hážovice, dědinko ty malinká, o to více hezounká, schovaná pod Horečkami. V minulosti byly na Horečkách a na Vysoké triangulační body. Ten na vrcholu Vysoké zároveň sloužil jako rozhledna. Lidé, kteří tam chodívali na vycházky, měli odtamtud Rožnov a široké okolí jako na dlani. Obě dřevěné stavby asi před čtyřiceti lety podlehly zkáze. Na obnovu rozhledny na Vysoké nejsou finance…“ I když jsou Hážovice součástí města Rožnova pod Radhoštěm, jejich historii stojí zato si připomenout. (sb) ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Klub seniorů od 19. srpna 2011 v novém Florbalisté na Czech Open Devatenácté pokračování největšího mezinárodního turnaje Czech Open probíhalo za účasti rožnovských Sršňů v polovině srpna v Praze. Rožnovští florbalisté, kteří se tohoto turnaje zúčastnili celkově počtvrté, si na mezinárodní scéně nevedli špatně, postoupili do vyřazovacích bojů do 1/32 finále, kde vypadli. (r)

Před třemi lety, kdy se vedení Klubu seniorů ujala současná předsedkyně, promovaná pedagožka Anneliese Přikrylová, měl tento 278 členů, v současnosti to je 795 členů. Po předchozích peripetiích s umístěním provozních místností (Dům podnikatelů, nájem u Koryčanských, prostor na Letné, Domov seniorů),

Anneliese Přikrylová celkem 40 let učila. Její poslední učitelská štace byla na Hutisku-Solanci, kde učila 17 let, z toho 11 let jako ředitelka školy a předchozí roky jako zástupkyně ředitele. Jak se dopracovala k této seniorské funkci? „Já se jako důchodce necítím, jsem stále aktivní a ostatní se snažím motivovat, aby se také

Mladík kradl na benzince Neznámý mladík loupil na začátku srpna v prodejně čerpací stanice na ulici Meziříčská. Při útěku z místa činu zboží odhodil na zem. Strážníci poté provedli kontrolu okolí čerpací stanice a na ulici 1. máje objevili dva mladíky. Jeden z těchto mladých mužů odpovídal popisu, který uvedla obsluha prodejny čerpací stanice. Nevydařený lup stál pachatele 1000 Kč, které dostal jako pokutu. (r)

Město zkrášlilo rondel Město Rožnov pod Radhoštěm je jedno z šesti měst České republiky, které se účastní projektu televizní stanice Spektrum Home „Zkrášli si své okolí“. V rámci tohoto projektu byl výsadbou upraven kruhový objezd na ulici 5. května u sídliště Písečný. Nyní ho na drcené kůře zdobí strom Malus Royalty, speciální keře, trvalky a trsnaté traviny. Náklady na úpravu kruhové objezdu, které hradila TV Spektrum Home, se vyšplhaly na 25 tis. korun. (tg)

Město ve Francii Ve francouzském městě Arles, v  provincii Provence se koncem června uskutečnil Český den. V jeho rámci se představil mikroregion Rožnovsko se svými atraktivitami a turistickými možnostmi. Francouzští návštěvníci Českého dne získali informace o Valašském muzeu v přírodě, městě Rožnov pod Radhoštěm a jeho okolí, ochutnali také tradiční valašské vdolky a zašovské pivo Bon. (tg)

Poutní místo Radhošť V průběhu letošního roku se konalo na Radhošti celkem 11 poutních dnů. Poslední z nich se v letošním roce uskuteční v sobotu 3. září 2011 v 11.00 hodin dopoledne pro farnosti Kopřivnice a Sedlnice. Poslední pak opět v sobotu 10. září 2011 jako pouť „Mužů a otců“ z děkanátu Nový Jičín a okolí, konaná také k výročí posvěcení kaple. (sb)

ZÁŘÍ 2011

Předsedkyně Klubu seniorů paní Anneliese Přikrylová. Foto: R. Sobotka

většinou vždy jen kanceláře a spíš menší, než naopak, se v roce 2011 podařilo získat prostory po Iskérce (která se přestěhovala do někdejšího Domova mládeže na Chodské), v mateřské škole na sídlišti 1. máj. Zdejší prostory však nejsou určeny jen pro Klub důchodců, ve skutečnosti pro Centrum, volné sdružení neziskových organizací Rožnov p. R., zřízené pod záštitou města Rožnova pod Radhoštěm, které sdružuje celkem pět organizací (Klub seniorů Rožnov p. R. o. s.; ČSŽ, spolek rožnovských žen o. s.; Svaz tělesně postižených ČR, Mě Rožnov p. R. o. s.; Svaz diabetiků ČR OÚ Rožnov p. R.; Důchodci Loana dohromady tedy kolem 1300 lidí), které se dělí o tento prostor o velikosti cca 60 m čtverečních, a které z dotace města ve výši 70 000 Kč společně hradí pouze provozní náklady.

jako důchodci necítili. Za předsedkyni Klubu seniorů jsem byla zvolena před třemi roky. Pomáhá mi desetičlenný výbor a jedna účetní. Snažíme se dávat lidem dobrou pozitivní energii. Rozhodně nesedíme s rukama v klíně. Stále něco poznáváme, vzděláváme se, chodíme do kina, na kulturu, do divadla, na koncerty. Dokonce i sami vyvíjíme aktivity. Loni jsme založili pěvecký sbor, letos kroužek country tanců. Stále se něco děje.“ Jak jste spokojena se získanými prostory? S uvedením prostor pro potřeby Klubu seniorů byla velká práce. „Pokud jde o tyto prostory, vyšlo nám vstříc město, hlavně paní starostka Markéta Blinková, která nám je nabídla k využití, a také paní magistra Dalimila Čechová, ředitelka tohoto zařízení, která souhlasila,

že můžeme využívat prostory, které Iskérka uvolnila. Jenže jsme tady museli nejprve všechno upravit. Znamenalo to práci den co den po oba prázdninové měsíce. Bylo to opravdu velmi náročné a pořád ještě nejsme se vším hotovi. Hodně nám pomohla Nadace děti-kultura-sport, která poskytla finanční prostředky. Máme zde k dispozici kancelář, jednací minimístnost, počítačové zákoutí, klubovnu se třemi počítači a internetem, kuchyňku a sociální zařízení. Jsme opravdu spokojeni a  našim přáním je, aby stávající smlouva na dobu určitou (1 rok) se časem změnila na dobu neurčitou.“ Jednotlivé organizace mají v objektu stanovené své dny. Klub seniorů, protože je největší, má nejvíce lidí, má k dispozici pondělí a středu vždy od 9 do 15 hod. V podstatě se jedná o kancelářskou činnost, kdy se přihlašují zájezdy, pobyty, návštěva divadel atd. Členové Klubu důchodců mohou také využívat internetovou kavárnu, pracovat na počítači, hrát stolní hry, nebo jen posedět a dopřát si kafíčko. „Členský příspěvek je 170 korun na rok. Věkový průměr našich členů je kolem 70 let. Máme hodně i osmdesátiletých, aktivně se zapojují do všech činností,“ dodala předsedkyně A. Přikrylová. „Náš Klub je otevřen i pro seniory nečleny. Obvykle přijdou, porozhlédnou se a hned pak většinou vyplňují členskou kartu.“ Otevření seniorcentra se těšilo mediální pozornosti. Přišel také místostarosta Alois Vychodil. „Je velice dobré, že aktivita Klubu seniorů pokračuje takovýmto způsobem,“ řekl. „V minulosti byly problémy s jeho umístěním, ty se v uvolněných prostorách mateřské školky podle mého soudu zdárně vyřešily. Dík patří především paní Přikrylové za její neutuchající aktivitu. Pod jejím vedením je úroveň Klubu seniorů stále lepší a lepší.“ (sb)

Sprejeři zeď mít nebudou, v Rožnově totiž ani nejsou V jistém směru uvědomělá mládež vyrůstá v Rožnově. Město totiž jako mnohde jinde nesužují sprejeři. I z toho důvodu radnice vůbec neuvažuje o tom, že by speciální plochu pro graffiti vymezila. Ještě před několika lety byl tvůrčím prostorem „pouličních umělců“ železniční podchod. Ani zde ale už nová dílka téměř nevznikají. Navíc existuje jiný záměr, jak tuto lokalito tvůrčím způsobem využít. „Měli jsme v plánu, že průchod nabídneme školám, podobně jako je tomu

ve Valašském Meziříčí na zídce kolem Dezy,“ sdělila starostka města Markéta Blinková (ODS) s tím, že záměru brání prozatím nevyjasněné majetkoprávní vztahy. Podchod totiž z části patří městu a z části Správě železničních dopravních cest. „Dalším místem, kde se občas nápisy vyskytly, byl podchod k obchodnímu domu Láz. Ten je nyní prochází rekonstrukcí. A pokud je mi známo, majitel má v plánu se o podzemní přístup pečlivě starat, protože je i v jeho zájmu, aby podchod zůstal

čistý,“ uvedla Blinková. Otázkou zůstává, jestli tím vůbec někdo trpí. V Rožnově totiž podle vedení radnice žádné závažné případy vandalství tohoto druhu v poslední době nezaznamenávají. „Sprejerství rozhodně není časté. Pouze sem tam se objeví nějaký nápis, ale ten je většinou menšího rozměru a psaný ručně, nikoliv stříkaný sprejem. V rámci Rožnova se jedná opravdu o ojedinělé případy,“ potvrdil ředitel městské policie Daniel Vašut. (lum) 5

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Fotbaloví mládežníci dobývají Baník Fotbalový Baník Ostrava nezažívá zrovna nejlepší vstup do sezony. Možná jej čekají slabší léta, a tak může být nejlepší investicí sázka na mládež. V žákovském dresu Baníku, kam to nebylo z Rožnovska nikdy daleko, pobíhají také dva rožnovští odchovanci – Jakub Bolf a Prokop Fárek. Zatímco Jakub válí v  záloze, Prokop je pilířem obrany. Oba jsou v Baníku na střídavý start již druhou sezonu. Tu letošní si okořenili vítězstvím nejen v Moravské žákovské lize. „Následně ve finálovém zápase s vítězem České ligy v Třebíči porazili Spartu Praha 3:1, a stali se tak Mistry České republiky v kategorii mladších žáků,“ uvedl jeden z hrdých tatínků Petr Bolf. Znalcům kopané je spojení Baník-Bolf povědomé. Někdejší reprezentant René

Rožnov má mistry České republiky. Foto: L. Matějček

Bolf je strýcem mladého Jakuba. Oba kluci pravidelně nastupují v základní sestavě ostravského celku. „Jakub

v průběhu sezony nastřílel osm branek, Prokop soupeřům nasázel tři,“ sdělil Petr Bolf, který nechce příliš spekulovat o tom, čím oba kluci fotbalově převyšují své vrstevníky. „Rychlostí a technikou? Nevím, to je spíš otázka na trenéry, kteří si je do Baníku vybrali.“ „Touto cestou chceme poděkovat především Prokopovi a Jakubovi za poctivý a zodpovědný přístup k jejich fotbalovým povinnostem, rodičům za podporu a čas, který musí obětovat pravidelným ježděním na tréninky a zápasy do Ostravy, trenérům FC Rožnov a firmám, které se podílejí na podpoře rožnovského fotbalu,“ uvedl Petr Bolf a dodal: „Rádi bychom požádali také další firmy ke spolupráci s FC Rožnov. Prosíme o finanční podporu na výchovu těchto a dalších fotbalových talentů.“ (lum)

Revitalizace náměstí Míru padla, opraven bude chodník Před několika lety proběhla řada jednání s dotčenými obyvateli na téma revitalizace náměstí Míru. K realizaci nakonec v nejbližších letech nedojde, protože lidé projevili s plánovanými změnami zásadní nesouhlas. Obměny se letos dočká pouze chodník, který spojuje náměstí Míru s Masarykovým náměstím. Úvahy o  zásadní změně prostranství u  hlavní pošty začaly v  roce 2006. Město uvažovalo

o vybudování většího počtu parkovacích míst, úpravě parčíků a chodníků. „V červnu 2007 bylo uskutečněno veřejné projednání studie, kde vznikla řada připomínek občanů, zejména pak výhrady ke zvýšení počtu parkovacích míst. S dalším nesouhlasem se setkalo zřízení malé odpočinkové plochy s lavičkami v parčíku uprostřed náměstí,“ sdělil místostarosta města Alois Vychodil (ODS). V současné době nepříliš vzhledné

grilované vepřové koleno se špekem a kůží 650 g, ze kterého se nají minimálně dva. Samozřejmě z jídelníčku nestahujeme tolik oblíbené domácí horké jelito s  kyselým zelím s  pečivem a pivem Radhošť za 59 Kč a spoustu jiných dobrot od našich farmářů. Dej Bůh štěstí nám všem

náměstí svou podobu měnit nebude. Práce na projektu byly zastaveny. Město ustoupilo výhradám občanů žijících ve vícepodlažních budovách, které náměstí lemují. Ti se obávali zejména zvýšení dopravy. V nejbližších dnech se dočkají alespoň nového chodníku, který spojí náměstí Míru s centrem města. „Chodník bude dokončen do 30. listopadu,“ přislíbil Vychodil. (lum)

Pivovarská hospůdka Rožnovského pivovaru uvádí: Chystáme pro Vás novinku - pivní specialitu, kterou setkání uvedeme na far- se uskutečnilo v neděli 19. června ve Společenském domě. Letos se hráči z celého Slovenska Tradiční mezinárodní heligonkářů Kavárna Rožnovských Rožnovské pivní lázně – i České republiky do Rožnova sjeli už potřiadvacáté. Na přehlídce nemohl chybět ani duchovní otec celého projektu Josef Malina (zcela mářských trzích 9.10. na pivovarpivních lázní vlevo) se svým souborem Heligonka. Akce byla podpořena z Fondu kultury Zlínského kraje a z grantu města Rožnova. Foto: TKA péče o tělo ském dvoře. V tancích nám dozrává pro milovníky sladkého rozšiřujenové pivo Žerotín, dvanáctistupňome nabídku s láskou připravovaných Pokud byste si chtěli ještě užít dový polotmavý pětisladový ležák, které domácích zákusků. Navíc máme zvuky léta a chcete se nechat skubudeme plnit i do PET 1,5 l lahví. přichystanou novou kávu s čínskou tečně hýčkat, pak se zastavte na K pivu samozřejmě zdarma dostanehoubou, která stabilizuje a vyrovná- “léčebnou kůru letní péče” za 590 te v naší hospůdce, jak už je pravivá krevní tlak a neutralizuje kyselé Kč (více než 120 minut péče). dlem, škvarkovou pomazánku, tenprostředí žaludku, takže konec s pátokráte vylepšenu o hořčici + pečivo. • jemná parní bylinná pára čtyři lením žáhy po pití kávy. A navíc, protože je grilovací sedruhy bylin s audio programem A protože Vás chceme hýčkat, přizona téměř za námi a my Vás o gril tajné jogínské techniky dechu pravili jsme pro Vás speciální akci – nechceme připravit, budeme až do vynikající čerstvý originál medovník • zábal zad a šíje z čerstvého tepdalší venkovní grilovací sezony nabílého pivovarského mláta s espressem a mlékem za pouhých zet na domácím grilu naložený grilo39 Kč. • originální masáž s využitím vaný hermelín s pečivem za fajn cenu prvků rituálu z Fiji (kokosové 39 Kč a chystáme pro Vás i luxusní 6

V Rožnově vystoupí Iva Bittová Rodačka z  Bruntálu a  výrazná osobnost české hudební scény Iva Bittová zahraje společně s Moravskoslezským komorním sdružením v pondělí 19. září v rožnovském Společenském domě. Program organizuje T klub – kulturní agentura. „Prošla mnoha hudebními žánry od alternativy přes jazz, rock, klasickou hudbu včetně hostování v opeře. Dodnes se hledá pojmenování jejího hudebního jazyka, který je pro mnohé naprosto originální. Její skladby a kompozice vznikají z podnětu všedního života. Důležité je ticho a ničím nerušená pozitivní atmosféra, která se do hudby vtiskne,“ sdělila dramaturgyně Romana Rusková. Bittová patří mezi několik málo českých zpěvaček, které svým projevem dokáží zaujmout i v zahraničí. V současné době žije v americkém New Yorku. Kosmopolitní autorka se v Rožnově představí společně s Moravským komorním sdružením, které svou uměleckou činností navazuje na dlouholeté tradice komorní hudby v Ostravě a ostravském regionu. „Repertoár souboru je velice bohatý a různorodý. Zahrnuje vedle skladeb klasického českého a světového kvartetního repertoáru i skladby tzv. vyššího populáru. Kvarteto tedy může vystupovat jak na klasických večerních koncertech, tak při různých společenských a slavnostních příležitostech,“ doplnila Rusková. (lum)

mléko, kokosový olej s příchutí exotického ovoce) • detoxikační zábal formou tzv. psaníčka • 2x 0,5 l kvasnicového piva

Rožnovské pivní lázně péče o duši Protože naše lázně koncipujeme jako prostor pro léčbu těla i duše, připravili jsme pro Vás od září pravidelné cykly ezoterických seminářů a přednášek jako např. léčení zpěvem tzv. om healing, léčení zpěvem do čaker, kursy masáží pro veřejnost pod vedením Davida Svobody a jiných úžasných terapeutů. Více najdete na našich webových stránkách: www.roznovskepivnilazne.cz ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Jurkovičova rozhledna na vrcholu Petřekovy stráně už se začíná rýsovat Sto let ležel náčrtek rozhledny básníka dřeva Dušana Jurkoviče (1868-1947), podle jehož návrhu byly postaveny lázeňské budovy v Luhačovicích, křížová cesta na Hostýně, dřevěné stavby Libušín a Maměnka na Pustevnách, než se ji podařilo realizovat. Rozhledna měla původně stát v Brňově u Valašského Meziříčí, o její stavbě uvažoval také někdejší ředitel Valašského muzea v  přírodě Rudolf Bečák. Stavbu za více jak 10 mil. Kč z fondu EU a Nadace děti – kultura – sport se podařilo realizovat až nyní. „Stavba byla zahájena v listopadu 2010 a její ukončení je v plánu na listopad 2011,“ uvedl místostarosta pan Alois Vychodil a dodal: „Stojí na pozemcích města, dodavatelem je firma Commodum.“ Betonový základ stavby už je obložený z opracovaného kamene. Intenzivně se pracuje na dřevěné nadstavbě. „Pokud jde o dřevo, pak spodní rošt je dub, jinak je to smrk,“ uvedl Vychodil. „Výběr byl dost náročný. Z mnoha polesí bylo nakonec

vytěženo v Jesenících, a to s dosti velkým předstihem, aby bylo dostatečně vysušené a nemělo tendenci v průběhu času praskat, a mohlo být upraveno proti živočišným škůdcům a houbovým chorobám.“ Pata rozhledny je v nadmořské výšce 480 m. Vlastní stavba bude vysoká 30 m, vyhlídkový ochoz se nachází 28 m nad zemí. Odtud budou mít návštěvníci výhled na Radhošť, centrum města, Hradisko a také na široké okolí. Jak bude rozhledna po dokončení provozována? „Obsluha bude v otevírací době nezbytná,“ vysvětlil Vychodil. „Vstupenky na rozhlednu budou v ceně, aby byla uhrazena nezbytná energie a režie provozu. Předpokládáme, že mimo provozní dobu bude na rozhledně automatická signalizace.“ V souvislosti se stavbou rozhledny dojde také k úpravě Petřekovy stráně. Předpokládá se nejen úprava příjezdové cesty, ale také renovace někdejších lázeňských chodníků ve směru od horního splavu na řece Bečvě. (sb) Náčrt Jurkovičovy rozhledny. Foto: R. Sobotka

Město má problém komunikovat s občany Radní se na svém srpnovém zasedání vážně zabývali otázkou, jak lépe komunikovat s občany. Uložili odboru školství, aby do konce září zpracoval strategii, jak proces zefektivnit. Na současný způsob nedostatečného informování poukázalo již v dubnu sdružení Zdravý Rožnov. Problém neefektivní komunikace radnice s veřejností se v plné nahotě odkryl v souvislosti se stavbou protipovodňové zídky. „Komunikace a diskuze MěÚ s občany ohledně zamýšlených stavebních úprav či změn územního plánu ve městě je naprosto nedostatečná. Nejen že se MěÚ

ZÁŘÍ 2011

nezajímá o to, jaké úpravy by občané přivítali pro zlepšení života, MěÚ dokonce dotčené občany ani neinformuje o svých záměrech. A když už dojde vlivem tlaku veřejnosti k veřejnému projednávání konkrétního návrhu, pak jsou zástupci MěÚ mnohdy překvapeni a nedokážou skrývat své rozčarování nad tím, že občané jejich aktivitu nejen nevítají, ale že jsou dokonce i proti ní,“ zdůvodňovaly svůj návrh na vytvoření komunikační strategie zastupitelky za Blanka Mikolajková a Jarmila Mikulášková (obě SNK ZR). „Je pravdou, že o  mnohých

záležitostech se veřejnost dozvídá až ve chvíli, kdy už je projekt hotový a nemá možnost se k němu pořádně vyjádřit,“ přiznává místostarosta Rožnova Václav Mikušek (KDUČSL) s tím, že zejména u projektů, které připravují soukromé subjekty, je velmi sporné určit, zdali se k nim veřejnost může vůbec vyjadřovat. „Strategie by se měla týkat zejména projektů, které připravuje město,“ podotkla starostka Markéta Blinková (ODS). „Je třeba stanovit, koho vlastně informovat. Všechny obyvatele města, nebo jen ty, kterých se konkrétní

stavba dotkne? Velmi často dochází ke střetu názorů obyvatel bydlících v dané lokalitě a lidí, kteří bydlí na druhém konci města. Každý to vidí jinak,“ zamyslel se nad ošemetnými body plánované strategie Mikušek. Vedení města by rádo docílilo stavu, kdy by se veřejnost přímo spolupodílela na přípravě záměrů. „Je to sice delší a složitější cesta, ale při realizaci samotné už je to jednodušší, protože veřejnost je s projektem seznámena a veřejné mínění může být dokonce na straně zadavatele,“ řekl místostarosta. (lum)

7

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Rožnovská házená stoupá vzhůru, stoupejte s ní! Fakt, že je rožnovská házená na vysoké úrovni, ukazují nejen skvělé herní výsledky v  mistrovských soutěžích, ale také členská základna a práce s mládeží. Tomuto krásnému a rychlému sportu se v současné chvíli věnuje přes 150 hráčů

vyhráli II. ligu a  jeden z  hráčů Rožnova – Adam Martinát se prostřílel k titulu nejlepšího střelce celé soutěže. Starší dorostenci potvrdili dlouholetou vysokou herní úroveň, když skončili v první polovině tabulky II. ligy. Ve vedení staršího dorostu

si, že děti kolem sebe vidí spoustu „nezdravých“ lákadel v podobě počítače, televize nebo internetu a udržet je v mladém věku u házené není vůbec jednoduché. Proto se snažíme vést tréninky co nezajímavěji a věnujeme jim pečlivou přípravu,“ říká

poté starší žáci. Těm se letos povedlo postoupit mezi 20 nejlepších týmů z celé České republiky. Každý rok pořádá náš klub mezinárodní turnaje DOBIÁŠ CUP a letošní rok startuje druhé desetiletí těchto oblíbených turnajů.

trenérka a místopředsedkyně klubu Dita Dvořáková. Nejmladšími benjamínky rožnovského klubu jsou děti z přípravky, které chodí do 1. -3. třídy. Cílem u této kategorie je rozvoj všech jejich motorických dovedností, schopností, a také hra s míčem. Děti se musí bavit. V navazující kategorii – minižáci se děti ve věku 9-11 let seznamují s pravidly házené a účastní se prvních turnajů na malých hřištích. Dalšími kategoriemi jsou mladší žáci a hned

Trenéři i celý organizační tým klubu věnují rožnovské házené veškerý svůj volný čas a odměnou jsou nejen sportovní výsledky a  úspěchy, ale také nadšení ze hry mladých hráčů. Připojte se k našemu klubu a staňte se součástí našeho týmu. Každý hráč, fanoušek i případný sponzor je vítán! Najdete nás na oficiálních stránkách klubu www. hcroznov.cz nebo také na stránkách facebooku pod heslem – HÁZENÁ ROŽNOV, či vitríně u  pasáže Rosava. Těšíme se na vás! D. Baroš

Všechna družstva rožnovských házenkářů. Foto: HC Rožnov

v šesti mládežnických kategoriích pod vedením organizačního týmu v čele s předsedou klubu – Janem Babincem, kterému se v loňské sezóně podařilo dovést tým mužů k zisku titulu (více v minulém čísle RP). Minulá sezóna byla pro Rožnov neobyčejně úspěšná a potvrdila tak, že zaběhlý systém aktivního a obětavého přístupu trenérů k mládeži přináší výsledky a radost nejen mladým házenkářům, ale také jejich rodičům. Mladší dorostenci bez jediné porážky

stojí již 6. sezónu pan Jiří Zuzaňák, který se věnuje svému týmu s neobyčejně zodpovědným přístupem. „Je to skvělý trenér, dokáže v týmu navodit skvělou atmosféru, pozvednout morálku a samozřejmě tým připravit herně,“ říká brankář dorostenců, Jiří Kopecký. Celý klub staví na práci s mládeží, které se dlouhodobě věnují kvalifikovaní trenéři s nejvyšší trenérskou licencí „A“ – Miloslav Janošek a Dita Dvořáková. „Uvědomujeme

Výprava za mamutem pod praporem EU aneb nahlédnutí na slovenské Kysuce Na období let 2007–2013 je vypracován program přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou Společně bez hranic, zaštítěný Evropskou Unií a evropským fondem regionálního rozvoje. V jeho rámci se rozvinula spolupráce mezi Kysuckou knižnicou v Čadci a Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm. „Tato spolupráce vyvrcholila v letech 2010 až 2011 společným projektem Hodnoty na dlani,“ uvedl ředitel rožnovské knihovny Pavel Zajíc. „Šlo o vzájemnou výměnu zkušeností mezi Kysuckou knižnicou v Čadci a Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm. Jednalo se například o besedy pro děti. V Čadci besedoval Dan Drápala a paní Jarmila Mikulášková. V Rožnově slovenský regionální spisovatel a politik Jozef Kubica a lékař Jozef Marec. Ke společným aktivitám patřilo poznávání Kysuc a Rožnova, například v září minulého roku s Vojtěchem Bajerem v rámci už tradičních Pašeráckých stezek putováním po Bílém kříži a okolí. V rámci projektu to byla i  literární soutěž dětí obou měst 8

a vydání almanachu Pozoruhodnosti mého města s  pěknými kresbami dětí. Byl vydán informační materiál o Kysucích a Rožnově. A také knižní záložky s regionálními spisovateli i malíři po obou stranách hranice. Celá akce vyvrcholila koncem letošního června závěrečným seminářem Informace – největší deviza dneška pro knihovníky obou regionů. Šlo o výměnu zkušeností při práci s informacemi. S referátem vystoupil také zástupce krajské knihovny v Žilině. Nositelem projektu Hodnoty na dlani byla Kysucká knižnica v Čadci, Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm byla partnerem tohoto projektu, který podpořila EU z programu přeshraniční spolupráce.“ Kysucká knižnica v Čadci byla postavena v  80. letech minulého století, je největší knihovnou v Žilinském kraji. Jednopodlažní budova je rozčleněná do jednotlivých, barevně označených čtenářských sekcí, včetně diskusního zákoutí pro besedy, oddělení informatiky, přednáškového sálu, pamětní jizbičky významného místního spisovatele.

Rádi se zde setkávají a prezentují svá díla mladí výtvarníci i spisovatelé. Čtenáři pravidelně hodnotí Knihu Kysúc, za rok 2010 se jí stala publikace Teodora Križka: Kresbička drobná navždy visí v ráme. Knižní fond tvoří 134 000 titulů, mají čítárnu, odebírají noviny a časopisy. Denní návštěvnost knihovny je kolem 450 čtenářů. O chod knihovny pečuje 24 zaměstnanců, ředitelkou je Mgr. Jana Múdriková. Zatímco knihovní odborníci jednali o závažnosti sdílení informací pro současnost, ostatní účastníci výjezdu se při zasvěceném doprovodu Mgr. Heleny Pagáčové, vedoucí oddělení kulturně výchovných a vzdělávacích činností při knihovně, a Zuzany Hrtkové, která se věnuje umění a artotéce, seznámili s historií města Čadca a prohlédli si jeho zajímavosti. Na řadu přišla i návštěva Přírodovědné expozice v Krásně nad Kysucou, kde v minulosti našli v řece Kysuca zub mamuta. Zub vystavují ve skleněné vitríně. A když mají zub, rozhodli se postavit i mamuta. Ten v celé své kráse dominuje přírodovědné expozici a těší se všeobecné pozornosti návštěvníků.

I když dílčí meziknihovní projekt Hodnoty na dlani skončil, spolupráce rožnovské knihovny a Kysucké knižnice v Čadci nekončí. (sb)

Seniorům ze Stříteže a Vidče radili policisté

Do čtyřiceti domácností ve Stříteži nad Bečvou a Vidči zavítali v uplynulých dnech policisté. Zaměřili se přitom na starší osoby, kterým radili, jak lépe a jednoduše zabezpečit svá obydlí. Doporučili zamykat vchodové dveře, zavírat okna v přízemí a uzavírat branku oplocení. Vzhledem k tomu, že senioři se často stávají oběťmi nejrůznějších podvodníků, radí policie neznámým osobám raději vůbec neotevírat. Foto: PČR

ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

„Štefanka“ slaví 120 let Když roku 1796 poslal brněnský krajský fyzik František Kročák čtyři neduživce s plícní chorobou léčit zdravým horským povětřím do Rožnova, sotva tušil, že pro následujících 154 let položil základ světoznámým klimatickým lázním. Počet lázeňských hostů utěšeně narůstal. Největšího počtu bylo dosaženo v roce 1938, kdy Rožnov s přibližně třemi tisíci obyvateli navštívilo 3 350 osob. Mimo zpočátku převážně terénní léčbu a užívání ohřívané žinčice bylo potřeba postarat se také o zábavu lázeňských hostů. Proto bylo přistoupeno k vybudování Lázeňského (dnes Společenského) domu. Otevření se konalo v neděli 4. června 1875, kdy se dopoledne konala mše svatá, odpoledne koncert s proslovem starosty, večer následovala veselice. Rožnov však měl v té době na počet lázeňských hostů naprosto nedostačující ubytovací kapacitu. Ubytování bylo řešeno především na privátech, často na úkor domácích obyvatel, kteří dali domácí prostory k dispozici hostům a sami po čas lázeňské sezóny nouzově přebývali

v hospodářských prostorách stavení. Někdy byl nával lázeňských hostů tak velký, že také je bylo nutno ubytovat na půdě na seně. Ráno, než

Po poslední rekonstrukci vypadá „Štefanka“ na svých 120 let stále k světu. Foto: R. Sobotka

provedli osobní hygienu umýváním ve strouze a než se upravili, připravila paní domu snídani z čerstvě nadojeného mléka a krajíce chleba. Pak šli lázeňští hosté korzovat do městské Hajnice, kde podle rady lázeňského

Stromy na Tyršově nábřeží jsou k adopci V  Rožnově vznikla iniciativa, která se snaží uměleckým způsobem uchovat stromořadí na Tyršově nábřeží, které již brzy ustoupí protipovodňové zdí. Osmdesát let staré lípy teď hledají své patrony, kteří je ztvární. Z děl vznikne výstava, organizátoři akce hledají sponzory. „Myšlenka celého aktivisticko-uměleckého nebo umělecko-aktivistického projektu je taková, že lipové stromořadí bude volnou či přímou inspirací uměleckých projevů jakéhokoliv druhu. Je zcela na každém, zda bude vycházet z konkrétní lípy či ze stromu obecně. Každý tvořící si ale na počátku vybere jeden strom ze stromořadí, kterému se stane patronem,“ uvedla iniciátorka akce Kristýna Kosová. Zájemci o patronát mohou strom zvěčnit jakýmkoli uměleckým způsobem. Mohou strom namalovat, vyfotografovat, zachytit literárně nebo vytvořit performanci. „Už máme patrony pro prvních šest stromů, což vzhledem k tomu, že jsme akci ohlásili uprostřed léta, považuji za úspěch. Navíc to v tuto chvíli vypadá na poměrně pestrou skupinu mladých umělců, která by se měla zapojit do výstavy,“ informovala Kosová. Vernisáž děl je naplánována na ZÁŘÍ 2011

lékaře popíjeli ohřívanou žinčici, nebo v rámci terénní léčby prováděli vycházky do kopců v okolí Rožnova. Kolem roku 1880, kdy Rožnov

pátek 4. listopadu do prostor místní Střední školy zemědělské a přírodovědné. Repríza výstavy by měla proběhnout v lednu v městské knihovně. Zájemci se do akce mohou zapojit do konce října. „Adoptovat strom může každý. V ideálním případě bychom chtěli mít pro každý z šestnácti stromů na Tyršově nábřeží jednoho adoptivního uměleckého patrona, který by přispěl do výstavy. Počítáme ale také s tím, že v září oslovíme i školy, aby se mohly zapojit. Adoptovat strom je možné i symbolicky. Pro uspořádání výstavy budeme potřebovat také sponzory,“ sdělila Kosová. Zájemci o finanční účast nebo o patronát se mohou hlásit přímo Kristýně Kosové na krikos@email. cz nebo na e-mail Zdravého Rožnova ([email protected]). Celá akce má hlubší rozměr. „Budeme se snažit na obecnější úrovni upozornit i na problém špatné péče o stromy a jejich časté nahrazování neadekvátní náhradní výsadbou třeba i v úplně jiném místě ve městě. Stromořadí na Tyršově nábřeží je už nyní, před kácením, prořídlé, neobnovované. Na několika místech musely lípy ustoupit parkovacím místům, přitom to původně byl krásný a kvalitní prostor,“ uzavřela Kosová. (lum)

navštěvovalo na 1 400 hostů ročně, nebyl dostatek ubytovacích kapacit ani pro chudší část střední vrstvy. Nebylo pro tyto lidi důstojné ubytovat se po obyčejných chalupách a na honosnější ubytování neměli dostatek

prostředků. Záležitost se nakonec podařilo zdárně vyřešit. Roku 1881 – tedy před 120 roky - byl při příležitosti sňatku korunního prince Rudolfa a princezny Štěpánky založen dobročinný spolek Rudolfo – Stefanium. Jeho iniciátorem byl lékárník Hynek Seichert. Jako hlavní úkol si vzal poskytování léčebných prostředků nezámožným c. k. důstojníkům, c. k. státním a zemským úředníkům, katolickým duchovním, profesorům a  učitelům Rakousko – Uherska. Těm byl poskytován bezplatný byt, obsluha a lékařská pomoc. Tak byla nedaleko Lázeňského domu postavena ubytovna Rudolfo-Stefanianum, lidově zvaná „Štefanka“. Spolek zanikl roku 1899. Od roku 1905 byla budova v majetku obce, sloužila školním účelům, krátce v ní měli umělecké dílny sourozenci Jaroňkovi, učil v ní také básník Metoděj Jahn. Později sloužila Základní umělecké škole. Nyní je ve vlastnictví městského úřadu. Po poslední rekonstrukci se „Štefanka“ stala ozdobou města. (sb)

Jak se orientovat v džungli realitního trhu Navzdory prohlášením a statistikám o odražení ekonomiky ode dna, výrazné oživení v prodeji realit zatím nenastává. Naopak ceny nemovitostí a zejména bytů stále padají, neboť potenciál kupujících se stále snižuje. K tomu se přidávají čím dál větší obavy obyvatel ze zadlužování. Dnes si opravdu každý dobře rozmyslí, zda vzít úvěr na bydlení při nejistotě dalšího zaměstnání nebo, zda řešit dočasně svoji bytovou situaci pronájmem. Realitní kanceláře (dále jen RK) nabízejí množství nemovitostí k prodeji a tak to vypadá, že nabídka převyšuje poptávku po nemovitostech. Při bližším pohledu ovšem zjistíte, že jednu a tutéž nemovitost většinou nabízí hned několik RK, takže nabídka se zužuje. Proč tomu tak je? Prodávající, kteří se snaží prodat nemovitost, si podávají inzeráty, na které ovšem reagují převážně realitní makléři velkých realitních sítí. Mají snahu získat nemovitost k prodeji za každou cenu, neboť jsou nuceni vedením Realitní kanceláře k výkonům a někdy dokonce, přestože v měsíci žádnou nemovitost neprodají, mají povinnost vedení RK platit měsíční poplatek za to, že mohou využívat její jméno a know-how. Nedivme se jim proto, že jsou agresívní a neurvalí, když jsou

tlačení do kouta shora vedením RK, které chce své provize a zdola plačící manželkou a hladovými dětmi. Čím méně tito makléři vydělávají, tím se zvyšuje snaha manažerů o navyšování počtu nových makléřů, neboť zisky z těchto lidí, kteří pro ně vydělávají peníze, se snižují. A tak jsou zakládány nové a další nesmyslné pobočky, jen ať se prodá co nejvíce „licencí“ a noví manažeři poboček hledají nové a nové makléře, kteří jim mají zajistit ten zisk, který jim sliboval jejich nadřízený manažer. Tak je zcela normální, že na jednom realitním inzertním serveru najdeme stejnou nemovitost inzerovanou několikrát, bohužel i s různými cenami, a dokonce inzerovanou stejnou kanceláří několikrát, různými pobočkami a makléři, jen aby vykázali činnost, podle které jsou hodnoceni. Tento stav, se kterým se setkáváme, je doslova džunglí pro obyčejného člověka, který prodává nebo nakupuje nemovitost pravděpodobně jednou za život. Navíc, takto prezentovaná nemovitost se stává neprodejnou, nebo se prodá s velkou slevou. Příště: Jak se bránit nátlakům realitních makléřů. Taťána Míčková Muchová Na vaše dotazy rádi odpovíme na: www.valasskenemovitosti.cz 9

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Vakuovka byla založena před 60 lety

Nejhlubší a stále tajemná Oblíbeným a snadno dosažitelným místem půl až jednodenního výletu je Hranická propast. Oficiálně je sice připisována Hranicím na Moravě, ale vystoupit z vlaku musíme na železniční zastávce Teplice nad Bečvou, tamtéž lze také zaparkovat osobní automobil. Od propasti nás dělí půl kilometru příjemné cesty lesnatým terénem s převýšením pouhých 45 m až do nadmořské výšky 307,8 m n. m.

Hranická propast. Foto: R. Sobotka

Jícen propasti je skutečně impozantní. Stěny rozervaných skalisek suché části propasti, porostlé sporou zelení, kde ve skalních průrvách s oblibou hnízdí kavky, poštolky a krkavci, a v dutinách stovky netopýrů, padají kolmo dolů až na úroveň hladiny jezírka 69,5 m hluboko. Sestoupit až k jezírku zamezují zábrany, takže impozantní scenérii lze sledovat jen z horní hrany propasti, kterou lemuje zeleň vzrostlých stromů. Propast nevznikla leptáním vod prosakujících z povrchu jako u většiny krasu, ale silnými výrony termálních minerálních pramenů vystupujících z hlubin. Propast byla známa od pradávna, nejstarší písemné zmínky jsou ze 16. století. Její tajemství nedopřávalo klidu. Až v novém věku se našli odvážlivci, kteří se pokoušeli zjistit její hloubku. Dne 25. 4. 1902 spustil J. V. Šindel sondu do hloubky 36 m pod hladinu jezírka. S potápěním začal v roce 1961 B. Kopecký, ponořil se do hloubky 6 m. V roce 1963 se J. Pogoda ponořil do hloubky 42 m, v roce 1964 S. Huvar a V. Šráček do 60 m. V roce 1993 se M. Pauwels ponořil do hloubky 155 m. Větších hloubek bylo dosaženo už jen sondami. Roku 1995 dosáhla sonda R. O. V. Hyball hloubky 205 m, to je včetně suché části propasti absolutní hloubka 274,5 m, což v nadmořské činí pouhých 55 m. Odborníci odhadují skutečnou hloubku propasti okolo 700 m. Výzkum hranické propasti se neobešel bez oběti. Na severní stěně je umístěna pamětní deska: Zde tragicky zahynul při průzkumu dne 8. 8. 1981 potápěč Antonín Ševčík. Čest jeho památce. Hranická propast i nadále zůstává zdánlivě bezedná a stále tajemná. (sb)

10

Vzpomíná Miroslav Matějec, první absolvent VPŠVE (1951–1955), který po VZS pracoval v Tesle Rožnov v letech 1958–1999 jako vývojář, později jako vedoucí odboru. Po odchodu do důchodu v roce 1999 se věnuje zahradě a kondičním sportům. Vyšší průmyslová škola vakuové elektrotechniky (VPŠVE) vznikla podle rozhodnutí příslušných ministerstev v září roku 1951 na základě zvýšené poptávky po odbornících z oboru elektrovakuové techniky v rámci rozmachu výroby elektrovakuových prvků zejména v podnicích TESLA. Je třeba připomenout úzké soužití nově založené školy s podnikem Tesla Rožnov. Škola byla v té době závislá na poskytovaných prostorách pro výuku i ubytování žáků, na jejím materiálním i personálním zázemí. Byla otevřena jedna třída s počtem 42 žáků. Žáci byli přijatí ke studiu po úspěšném složení přijímací zkoušky. Struktura studentů byla taková, že převažovali výrazně chlapci, a to buď vyučení, nebo po absolvování dvou anebo jednoho ročníku učňovské školy. Několik studentů bylo výjimečně přijato ke studiu po absolvování základní školy. Po absolvování prvních dvou ročníků se původní počet studentů výrazně snížil, a to na počet 32. Z tohoto počtu maturitní zkoušku složilo a diplomovou práci úspěšně obhájilo 28 studentů. Tento úbytek byl důsledkem náročného studia. Učební osnovy vypracovali vysoce odborně kvalifikovaní přednášející z řad externích specialistů, neboť škola měla postupně do roku 1954 pouze 9 profesionálních pedagogů. Ve vzpomínkách zůstávají zejména profesoři Simerský, Nezdařil a doc. Hadač. Ubytování i výuka studentů byla situována do prostor tzv. „starého internátu“, kde byl pobyt řízen podle „baťovského“ výchovného systému, tzn. ranní rozcvičky, společné stravování, přísné dodržování programu, včetně večerky. Samotné místo ubytování se však v průběhu čtyř let několikrát změnilo: po internátu v Rožnově to byl internát Vyšší průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí, pak v  Rožnově vila Hranička. Naše stěhování skončilo

ubytováním v dřevěných barácích, které stály v prostorách dnešní výrobní haly barevné obrazovky (BO) v areálu Tesly. Bylo by škoda nezmínit bohatou mimoškolní činnost studentů v oblasti kultury i sportu. Při škole úspěšně pracoval pěvecký sbor, hudební skupina a divadelní kroužek. Ze sportu to byla zejména lehká atletika, družstvo odbíjené a hokejový tým. Činnost studentů byla nejen bohatá, ale i úspěšná, o čemž svědčí v té době získané diplomy a uznání hudební skupina patřila mezi nejlepší na okrese (i když v té době byl její repertoár omezen), divadelní kroužek při svých představeních naplňoval sál Společenského domu, družstvo odbíjené v rámci okresu vítězilo nad družstvy ostatních škol atd. Všichni studenti byli držiteli Tyršova odznaku zdatnosti (TOZ) a později odznaku zdatnosti BPPOV I. Stupně a několik studentů II.stupně. Jeden můj kolega byl v té době výkonným parašutistou. Já se věnoval sportovnímu létání. O prázdninách nebylo možné v té době odpočívat, všichni jsme nastupovali na praxi do různých závodů elektrotechnického průmyslu. Po ukončení studia nastoupili chlapci vojenskou základní (VZS), kde byli jako odborníci zařazeni buď k radiotechnickému vojsku anebo k letectvu - tenkrát u  obou těchto zbraní na dlouhých 26 měsíců. V armádě jsme působili jako specialisté vesměs v poddůstojnických hodnostech. Po návratu z  VZS se někteří absolventi přihlásili k dálkovému studiu na vysokou školu nebo na Vysokoškolský institut. V zaměstnání jsme byli zařazeni buď jako vývojoví pracovníci, konstruktéři, nebo technologové, později většinou v různých vedoucích funkcích. Dva z našich kolegů působili jako pedagogové na původní rožnovské průmyslové škole. Při příležitosti jubilejního 60letého výročí založení školy jsme 25.6. v Rožnově uskutečnili setkání 14 bývalých spolužáků z 16 zbylých absolventů ve smyslu motta „Máme stále rádi, co rádi jsme měli dříve, jen teď to možná lépe víme“. (r) ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

P. Jiří Polášek: Na Rožnov budu vzpomínat v dobrém Rožnovský farář P. Jiří Polášek odchází z Rožnova, od 1. září nastoupil na farnost do Zašové. Jak hodnotí své působení v Rožnově a s jakými cíli míří do nedaleké Zašové? Jak dlouho jste sloužil v Rožnově, čím byl zde Váš pobyt zajímavý, jaké obtíže přinášel? Přišel jsem do Rožnova před devíti lety z pohraničí (Svitavy) a pro mne tato živá farnost a rušné město znamenalo tehdy vzpruhu a  povzbuzení. Víte, pohraničí je takový „kamenolom“, kde není mnoho věřících. Rožnovská farnost na mne tehdy opravdu zapůsobila svou činorodostí, živostí a velikostí. Tedy služba tady byla zajímavá v mnoha směrech: obdivoval jsem krojované průvody, zdravé podnebí bývalých klimatických lázní, hory, upřímné lidi, obětavé pomocníky a krásné slavnosti. Výborná spolupráce byla s Valašským muzeem v přírodě, s bývalou rožnovskou Charitou s rodinnou atmosférou a také s Městským úřadem... Na obtíže narazíte všude – ať už jsou to lidé, situace nebo vlastní zdraví, každá mince má dvě strany. Ale byl jsem tady rád. Oblíbil jsem si toto město a budu vzpomínat v dobrém a rád se tady budu vracet – vždyť jsem „za rohem“. S jakými pocity a s jakým očekáváním nastupujete do Zašové? Nejdu do něčeho nového a neznámého. Vždyť už dva roky spravujeme z  Rožnova toto mariánské poutní místo s přifařenou obcí Veselá. Ale i přesto, v první řadě se budu chtít lépe seznámit s místními lidmi v Zašové a Veselé. Ani za ty dva roky se to nedalo zvládnout. Teď na to bude jistě prostor. A už teď vím, že na budoucí úkoly nebudu sám, je tam spousta ochotných lidí a také s radnicí je už teď dobrá spolupráce.

ZÁŘÍ 2011

Historie zašovského kostela sahá až do roku 1725, fara je přibližně stejně stará, obě stavby jistě vyžadují řadu oprav (střecha, popraskané zdivo), což jsou nelehké úkoly. Co všechno máte v plánu podniknout a kde na to vezmete peníze? Ano. Je tam řada úkolů, co se týká

Nepomuckého, milostný obraz P. Marie Zašovské, Stračka...), bude se Vaše duchovní správa opírat o tyto body? Jistě. Tak jako v Rožnově se nám s mými předchůdci podařilo obnovit jisté starodávné tradice, které před totalitou byly běžné, a na většinu se

se ptám lidí známých i neznámých: „Znáte poutní místo Zašová?“, většinou ani neví, kde to na mapě hledat. A  takovým prvním úkolem běžné pastorační práce ve farnosti bude třeba svátost biřmování, která tady už nějakou dobu nebyla udělena a kterou připravujeme na příští rok. R. Sobotka

Diskuze k výstavbě Kauflandu... pokračování ze strany 1

P. Jiří Polášek. Foto: R. Sobotka

oprav: rýny, střecha, fasáda, holubi, výmalba kostela. Ale věřím, že to půjde s pomocí Boží – po mých zkušenostech s opravou kostelní věže v Rožnově a s opravou střechy fary ve Veselé, kterou jsme v těchto dnech dokončili, nemám obavy. Oprava střechy byla odhadnuta na 1 340 000 korun. Ale faktura bude nakonec nižší, protože jsme si hodně věcí zajištovali brigádnicky sami. Navíc lidé přispěli do veřejné sbírky částkou 370 tis. korun. Přitom ve Veselé se vybralo jen po domech neuvěřitelných 95 tis. korun. Po ukončení rekonstrukce jsme lešení převezli do Zašové kvůli dokončení výměny rýn na kostele z těch stran, kde by oprava z lana byla příliš riskantní. Zašová je vyhlášené poutní místo s  mnoha památnými objekty (kříž u Borovičků, socha Jana

časem zapomnělo nebo byly odstraněny, tak bych si to přál i v Zašové. Váš předchůdce P. Vojtěch Daněk začal zajímavou formou divadelních vystoupení přibližovat lidem historii obce i duchovní správy, budete v tom pokračovat, nebo těžištěm Vaší duchovní práce bude spíš Mariánské zaměření? Rád bych na to navázal. A samozřejmě, mariánské zaměření zašovské farnosti není nějaký nadstandard, je to přirozená součást tohoto poutního místa a hodlám v tom pokračovat. Co od své mise v Zašové očekáváte, čeho byste chtěl dosáhnout především? Především mi jde o to, aby se toto poutní místo stalo více známým, aby sem lidé rádi přicházeli za Matkou Boží, která jim chce pomoci. Když

„Nezapomínejme, že jde o dva různé investory – Kaufland a ŘSD,“ připomněl Pavel Kulička z krajského úřadu. Zdaleka ne všichni občané sdílejí představy osadního výboru o napojení parkoviště Kauflandu. „Viděl jsem návrh osadního výboru na napojení přímo z I/35 od Billy, který nepočítá s odbočením k penzionu Bečva, fitness centru a dalším nemovitostem v ulici. S tím v žádném případě nesouhlasím,“ uvedl majitel nemovitostí v lokalitě Pavel Zeť s tím, že takové dopravní řešení by prakticky znemožnilo v zimním období odklízení sněhu. Že ani doba čtyř hodin nezaručuje plodnost debaty, potvrdila zpracovatelka posudku EIA Zuzana Kadlecová pro TV Beskyd: „Nic radikálně nového se tu neobjevilo. Byly modifikovány připomínky, které už se v minulosti objevily a byly zapracovány.“ „Málokdy se setkáváme s takovou trpělivostí a s tím, že by občané byli tak dlouhou dobu ochotni hájit své zájmy,“ pochválil houževnatost Rožnovanů v závěru debaty Pavel Kulička a dodal: „Všechny připomínky byly zapsány. Doktorka Kadlecová bude vaše připomínky vypořádávat a poté předloží krajskému úřadu návrh stanoviska.“ (lum)

11

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Vzpomínka na malíře Karla Hofmana Rysy Cestou zbojníků, portášů a malířů ze sedla Čarták, kolem železného kříže od hraběnky Terezie Kinské z roku 1827, a kolem hospody Čarták, kde mívali v 19. století portáši strážní stanoviště, nověji pak kolem Zvoničky a kolem moderního hotelu, to není k Valašskému ateliéru Karla Hofmana daleko. Cestou nelze pominout výhledy do údolí, které o každém jaru hýří mladou zelení a záplavou květů, o každém podzimu paletou barev, pak zase výhledy na zasněženou krajinu křehce půvabnou v mrazivé zimě a neopakovatelnou v záplavě zeleně uprostřed léta. Je to vlnění hor, až po neklidnou javornickou linku, která hřebenem Javorníků lemuje toto malířsky vděčné zákoutí. Letos uplyne 105 let od narození akademického malíře a barda valašských malířů ze Soláně Karla Hofmana (14. 9. 1906 – 27. 11. 1998). Poprvé spatřil tento nádherný svět v Jablůnce. Jeho cestu k malířské paletě předurčil pobyt u babičky v Mikulůvce, kde od útlého dětství sál poezii rodného kraje. I  když během studia váhal mezi poezií a malířstvím, zvítězila paleta. Jeho cesta k rozměrným olejům, které divákům berou dech, nebyla snadná. Začínal jako malíř porcelánu v rodné Jablůnce a také v dílnách bratří Jaroňků v Rožnově pod Radhoštěm. V jedenadvaceti studoval krajinářskou školu u Otakara Nejedlého na Akademii múzických umění v Praze. Během studia navštívil Francii, Itálii, Německo a Rakousko. V roce 1928 získal stipendiu Akademie výtvarných umění v  Paříži, roku 1933

v Beskydech sečte koberec a suchý zip

Karel Hofman, autoportrét. Foto: R. Sobotka

a 1934 v Itálii, kde obdržel Římskou cenu. I když v něm Itálie zanechala trvalou stopu na celý život, jeho srdeční záležitostí zůstalo rodné Valašsko. V roce 1958 zakoupil po zemřelém příteli, malíři Aloisu Schneiderovi (1896-1958), dům s  ateliérem na Soláni a od roku 1960 v něm začal trvale žít a tvořit. Právě na Soláni vznikaly jeho neobyčejné a nenapodobitelné obrazy, ze kterých dýchá

poetika Valašska. Roku 1976 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec a roku 1986 titul Národní umělec. Karel Hofman zemřel 27. listopadu 1998 ve Valašském Meziříčí, jeho ostatky byly 13. září 1999 pietně uloženy na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v  přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Do paty pomníku je vyryt text: Mé dny patřily všem, kdož z mého kraje byli, kdož jeho moudrost nesli životem. (sb)

dosti složité. Přitom, když se hospodaří s veřejnými prostředky, mělo by být samozřejmostí, že občané vědí o každém záměru svých zastupitelů od stádia snění až po realizaci. Praxe je ale taková, že pokud se nějaké informace objeví na veřejnosti, tak jen ty nezbytné z hlediska zákona, a to ve lhůtě 14 dnů na úřední desce. Pak máme jen možnost (v lepším případě) vidět až stavbu samotnou. Váznoucí komunikaci mezi občany a jimi zvolenými zástupci v naší obci, dokládá třeba diskuzní fórum na www.hornibecva.cz. Toto fórum bylo již mnohokrát tématem vzrušených debat starosty i zastupitelů a jasně ukazuje, že internet, coby moderní a efektivní informační kanál, je v Horní Bečvě tabu – bohužel. Je velká škoda, že taky pánové radní a zastupitelé ignorují nejen internet, ale i místní zpravodaj, který by mohli využít. Na dnešní situaci není špatný pouze nezájem o  větší otevřenost úřadu a lepší informovanost občanů, ale především nedostatek vůle na tomto stavu něco změnit. Tím se

sen o proměně místní politiky stává pro řadu dalších let nesplnitelný. Přál bych všem Bečvanům dost odvahy na to, aby dokázali vykročit ze starých zajetých kolejí. A zvlášť našim zvoleným představitelům, aby nebyli pouhým zrcadlem svých voličů, ale aby využili své dočasné funkce a přispěli nějakou přidanou hodnotou. Třeba tím, že půjdou ostatním příkladem a pokusí se naplnit skutečný smysl zastupitelské demokracie. Není přece možné donekonečna dělat veřejnou službu neveřejně. Nezřídka dnes můžeme slyšet, že se veřejný prostor dočista vyprázdnil. Vytratily se z něj základní myšlenky a ideje demokracie, vytratili se politici, kteří jsou schopni se těchto myšlenek držet, a bohužel v něm chybí i jeden z nejdůležitějších prvků a tím jsou občané. Pokud byste se chtěli pokusit, tento prázdný prostor naplnit svými podněty, názory a komentáři, přijměte prosím srdečné pozvání do nezávislého diskuzního prostoru www.becvane.tahband.cz. administrátor fóra Josef Malina

Sen o proměně komunální politiky v Horní Bečvě K napsání tohoto článku mě inspiroval rozhovor, otištěný ve 14. čísle Spektra Rožnovska s panem místostarostou Horní Bečvy Josefem Blinkou a vtipně nazvaný „Sen o proměně okolí přehrady“. Nechci reagovat pouze na tento konkrétní rozhovor, ale rád bych ho využil jako příkladu k zamyšlení nad celkovým stavem informovanosti občanů Horní Bečvy ze strany samosprávy obce. Redakce Spektra můj článek odmítla, a proto děkuji panu Martinkovi a  jeho Rožnovskému prostoru za možnost vyjádření. Pan Blinka v rozhovoru stručně představil občanům, nejen naší vesnice, projekt zvelebení okolí přehrady v Horní Bečvě. Nic proti tomu, ale proč tak pozdě? Tento záměr existuje už dlouhé léta, projekt byl vypracován před bezmála dvěma roky a dnes není ve stádiu snění, ale ve stádiu schvalování. Přesto je to dnes pro mnoho lidí novinka. Je to jeden z mnoha příkladů, na kterém lze vysledovat, že s informovaností je to u nás v Horní Bečvě 12

Pokud při procházkách v okolí Rožnova nebo v celých Beskydech na stromech uvidíte kus koberce, na kterém je přilepený suchý zip, nepovažujte to za nový druh turistické značky. Jde o další snahu ochránců přírody, jak zmapovat výskyt velkých šelem v přírodě. V tomto případě rysa ostrovida. „Probíhalo každoroční zimní sčítání šelem, které organizuje Správa CHKO Beskydy. Ještě nedávno se podle výsledků odhadovalo 10 - 15 rysů v  CHKO, teď to vypadá, že jich je tu podstatně méně,“ uvedl Petr Konupka z rožnovského ČSOP Salamandr, které se na sčítání podílí. Nová metoda sčítání funguje na jednoduchém principu. „Jde o takzvané chlupové pasti. Rysy jimi ale nechytáme ani nezraníme. Pravidelně na ně nanášíme atraktant, který rysa přiměje se o ně třít. Otíráním se jeho chlupy na suchém zipu zachytí. Analýzy DNA nám pak řeknou, kolik rysů tady zhruba je,“ popsal Konupka moderní metodu. Aby mělo sčítání smysl, je nutné, aby návštěvníci lesů pasti nestrhávali, ani jinak nepoškozovali. „Je pravda, že není v našich silách hlídat pasti neustále. Možnost, jak je ochránit před vandaly, nemáme,“ přiznává předseda Salamandru Vojtěch Bajer. Chlupové pastí ekologové v Beskydech nainstalovali v rámci projektu Monitoring velkých šelem v Beskydech, který spustil Ústav biologie obratlovců Akademie věd české republiky. Kromě pastí ochránci přírody v Beskydech šelmy sčítají také podle stop ve sněhu, pomocí fotopastí a GPS telemetrie. (ny)

ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

S výstavbou protipovodňové zdi se začne na jaře OV Jižní město obdržel poslední varování Protipovodňová zídka je v poslední době tématem, které v Rožnově budí velké ohlasy. Se stavbou v hodnotě dvacet milionů korun se s největší pravděpodobností začne na jaře příštího roku. Nejvíce připomínek k projektu vznesl Osadní výbor Jižní město. Jeho předseda v uplynulých týdnech dokonce dostal anonymní dopis. „Osadní výbor opakovaně jednal s radnicí o podobě PPO, nicméně do otázky realizace stavby jako takové jsme nikdy neměli možnost mluvit. Územní rozhodnutí bylo vydáno již před několika lety a my jsme ho v té době jako jednotlivci nezaznamenali. Osadní výbor vznikl až v okamžiku, kdy radnice nekomunikovala o tomto problému s veřejností,“ připomněla asi hlavní důvod, proč projekt na Tyršově nábřeží získal

nečekanou pozornost občanů členka OV Jižní město Kristýna Kosová. Chybu město nepřímo uznalo tím, že v současné době připravuje strategii na efektivnější informování veřejnosti. Investorem stavby je Povodí Moravy, který do původního projektu protipovodňové ochrany musel po jednáních s dotčenými občany zapracovat několik připomínek. „V této chvíli je vydáno právoplatné územní rozhodnutí, které je nejdůležitějších předpokladem pro vydání stavebního povolení. To znamená, že jsme se vypořádali s připomínkami a stavbě jako takové by již nemělo nic bránit,“ sdělila tisková mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová a doplnila: „Náklady by se měly pohybovat v hodnotě něco přes 20 milionů Kč s tím, že cenu určí až výběrové řízení.

Životnost stavby bude 100 let.“ Ke stavbě, která podle petitentů výrazně naruší ráz lokality, došla radnici petice s šesti sty podpisy. „Domnívali jsme se, že tak by k této stavbě vůbec nemuselo dojít, protože by se mohla najít daleko přirozenější, přírodě bližší řešení,“ řekla Kosová. Podle ní od založení osadního výboru dochází s radnicí ke korektním jednáním, ačkoli s navrhovanou podobou povodňové ochrany se nemohou smířit. „Požadujeme zahrnutí zdi zeminou a osazení trávou, tedy pohledově vytvoření valu, aby se zídka dala přejít a efekt bariéry se zrušil. Požadovali jsme také vytvoření optimálních podmínek pro novou výsadbu. Radnice je na námi navrhované úpravy ochotná přistoupit, pokud ovšem projdou schvalováním rozpočtu, protože je nelze zahrnout

Město i navzdory špatné ekonomické situaci majetek prodávat nehodlá „Máme co prodávat, ale neprodáváme,“ odmítla rezolutně starostka Markéta Blinková (ODS) myšlenku, že by Rožnov řešil svou neutěšenou finanční situaci prodejem majetku do soukromých rukou. Mezi zajímavé pozemky, které město vlastní, patří lokalita Na Zahradách v  blízkosti centra. Část pozemku vlastní sochař Igor Kitzberger, který v tomto místě plánuje vybudovat galerii. „Do této zóny by se mohla vrátit umělecká řemesla, což by z této zóny udělalo velmi zajímavé místo,“ uvedla Blinková s tím, že úprava čeká také městskou část pozemku. Ta bude vycházet

z územního plánu, který se v současné době přepracovává a rovněž z konkrétních možností města. Město vlastní také dvě budovy na Masarykově náměstí, č.p. 128 a 129. Jejich prodej by mohl být aktuální za několik let. „Vzhledem k tomu, že stát připravuje nejrůznější organizační změny v rámci přenesené působnosti, je dost možné, že nám jedna z budov vybude. Až to bude akutní, tak se o tom bude jednat. Nyní nic takového neplánujeme,“ řekl místostarosta Rožnova Václav Mikušek (KDU-ČSL). Jednoduchou možností, jak získat prostředky, se zdá být rozprodej

bytového fondu města. Radnice se ale i těchto prodejů zdráhá. „Stav bytového fondu odpovídá úrovni, kterou potřebujeme jako své nájemní byty pro sociální účely. Není ale vyloučeno, že některé z bytů prodáme, protože nájemníci nás do toho tlačí. Určitě ale nepůjde o žádné horentní sumy,“ sdělil Mikušek. „Co se týče pozemků, ty si spíš šetříme pro případ kompenzace v případě investičních akcí, kdy potřebujeme vstupovat do cizích pozemků. Lidé obecně pozemky neradi prodávají, ale vyhledávají spíše výměnu,“ uzavřel místostarosta. (lum)

Donáška knih až do postele Před rokem převzala paní Anna Filipová v rožnovském Domově seniorů funkci knihovnice po emeritní učitelce paní Marii Holubové. Knihovna je umístěna v jedné samostatné místnosti dvojgarsoniéry, ale není to zbytečně ztracené místo, o knihy a četbu je mezi klienty Domova seniorů stále zájem. „Prvním krokem bylo vyřazení titulů, o které po celá léta neprojevil žádný ze čtenářů zájem, což si vynutilo nové a přehlednější uspořádání knihovny, “ uvedla paní Anna Filipová. „Knižní fond, který v současnosti čítá přes tisíc svazků, nám pomohli uspořádat, zabalit a zaevidovat pracovníci rožnovské Městské knihovny. V současnosti zařazuji do evidence knihy z darů.“ Je mezi klienty Domova seniorů o knihy a četbu zájem? „Sice je půjčovní doba jen v úterý od devíti do desíti hodin, ale pokud ZÁŘÍ 2011

Paní Anna Filipová v knihovně Domova seniorů. Foto: R. Sobotka

mne někdo i mimo tento čas potká na chodbě, nebo v jídelně, knížky mu půjčím. Podle zájmu také zajišťuji donáškovou službu knih pro ležící klienty až na lůžko, klienti buď

vzkáží po sestřičkách, nebo se domluvíme během obchůzky.“ Paní Anna Filipová se také podílí na tvorbě seniorského čtvrtletníku Iskérka. (sb)

do projektu PPO, a tedy je nelze hradit z dotací,“ informovala Kosová. Přílišná aktivita osadního výboru není všem po chuti. Jeho předseda Vít Matějka dokonce obdržel anonym, který sám pisatel označil za „poslední varování“. Podle osadního výboru jde ale o nedorozumění. „Osadní výbor není proti protipovodňovým opatřením, jak bylo již zdůrazněno několikrát dříve, ale chce, aby co nejméně poškodily nábřeží na obou březích a  vycházely z celkové koncepce tak, aby byly funkční. Chtěli bychom požádat pisatele dopisu a případně další stejně smýšlející spoluobčany o vystoupení z anonymity a účast na formálních i neformálních akcích osadního výboru,“ uvedli v prohlášení členové výboru. (lum)

Farmářské trhy tentokrát nabídnou pivo i guláš Zajímavé rozšíření sortimentu chystají na nejbližší farmářské trhy pořadatelé z Rožnovských pivních lázní. Kromě již tradiční nabídky místních dodavatelů budou moci tentokrát návštěvníci ochutnat také několik značek piv, nebo si dát guláš. Trhy proběhnou v areálu Rožnovských pivních lázní v sobotu 10. září. „Bude to trochu rozšířená verze, kdy lidé budou moci i ochutnávat pivo z více než pěti regionálních pivovarů, dát si pivní guláš, budou moci dát svůj hlas o nejlepší pivo v  rámci prvního ročníku soutěže o Pivní pečeť města Rožnova a současně chceme prezentovat naši novinku, polotmavou pětisladovou pivní specialitu Žerotín,“ sdělil jeden z pořadatelů Tomáš Kupčík. Kromě těchto novinek se dostane také sortiment, na který si pravidelní návštěvníci akce již zvykli. „Ke koupi bude čerstvá zelenina a ovoce podle ročního období od místních dodavatelů – prověřené domácí kvality, stromky, okrasné křoviny a květiny, bylinky-léčivky! Nebudou chybět domácí vejce a pštrosí maso, klobásky a domácí uzeniny, sýry pařené i uzené, koření,“ vyjmenovala další z organizátorů Iveta Benešová s tím, že kromě toho budou k dostání například také frgály, povidla, džemy a marmelády nebo soli do koupele a pivní kosmetika. Farmářské trhy proběhnou v sobotu 10. září od 9.00 do 15.00 hodin. (lum) 13

rožnovský prostor – nezávislé noviny

K valašské nátuře by ragby skvěle pasovalo, říká reprezentační trenér Dan Beneš Označení pionýr valašského ragby odmítá, ale dost těžko byste hledali v okolí někoho jiného, kdo zanechal ve světě drsného sportu tak výraznou stopu. Jako ragbyový funkcionář procestoval na stážích půlku světa. Trénoval nebo hrál mj. ve Francii nebo Španělsku, byl u zrodu slovenského reprezentačního ragby. Jako hlavní trenér nyní působí u české reprezentace do 18 let. „Při české hymně se stále často neubráním slzám,“ přiznává střítežský rodák a absolvent rožnovského gymnázia Daniel Beneš.

Když jsem tě kontaktoval za účelem interview, tak jsi mi odpovídal mailem ze soustředění po půlnoci. To bydlíte v hotelu Praha, nebo realizační tým není s hráči solidární a večerka pro ně neplatí? Jsem přesvědčený, že pro týmové soustředění reprezentace je jistě mnohem vhodnější třeba náš penzion Javorek uprostřed krkonošských lesů, než zmiňovaný hotel Praha. Co se týče večerky, byl bych často vděčný, kdybych to mohl zalomit taky, ale zatímco kluci, doufám, spí, je potřeba ještě zhodnotit den s realizačním týmem a doladit program na ten další. Budíček v sedm a ranní výběh o půl osmé už ale platí i pro mě, stejně jako pro hráče. Narážku na skandál fotbalové repre jsem nevybral náhodně. Fotbal je pro ragbisty námětem vtipů často. Souhlasím, ale je to všechno v kamarádské, hecovací rovině. Fotbal dokáže být parádní sport a je-li čistý a poctivý, je ragbisty uznáván. Jen věci jako simulování, hádání se s rozhodčím, jsou pro ragbistu někdy až nepochopitelné. V ragby by se tím hráč obrovsky znemožnil. Naopak, ragbyový zápas je i psychologická válka a je důležité ukázat soupeři, že se nenecháte rozhodit jeho tvrdými zákroky. Spíše se snažíte „simulovat“, že vás ten faul vůbec nebolí a nic to s vámi nedělá. Přitom paradoxně možná největším popularizátorem ragby v Česku je fotbalový brankář Petr Čech a oba sporty mají stejného předka. Je pravda, že díky Petrovi Čechovi už každý u nás ví, jak vypadá ragbyová helma, která však u ragbistů slouží především k tomu, aby chránila uši při tlacích v mlýnech a hlavu před šrámy, ležíte- li na zemi. Před nárazy příliš neuchrání, ale alespoň je rozloží. Je totiž měkká, abyste naopak vy nemohli tou helmou ublížit soupeři. Ragby s fotbalem šly skutečně velice dlouhou cestou bok po boku, ale 14

takové první rozcestí představuje legendární příběh z roku 1823, kdy žáka Williama Webba Ellise napadlo ve škole v městečku Rugby, že nejjednodušší způsob, jak dát gól, je proběhnout hřiště s míčem v rukou a do brány jej prostě položit.

Hřiště je jeho druhým domovem. Foto: archiv D. Beneše

Můžu se pochlubit, že minimálně jsem k tvým úspěchům v ragby taky přispěl? Popiš čtenářům, jak to všechno začalo. Ty jsi vlastně takový pionýr valašského ragby. Děkuju, ale to označení je zatím hodně nadnesené. Jsou to ale super vzpomínky na první ragbyové kroky před 12 lety, kdy jsme na louce ve Stříteži s mým bráchou Samem a partou kámošů postavili háčka (ragbyové branky) z pokácených stromů a začali hrát ragby pro radost. Tebe si právě pamatuju jako běhavé křídlo, které zrovna nevyhledávalo kontakt, naopak se schovávalo, kde se dalo - rozuměj hrálo velice chytře. Za těch 12 let se stala spousta věcí, ale vždy před odjezdem na nějakou důležitou reprezentační akci se na tu loukou zajdu proběhnout se šiškou a nabrat energii a sílu do dalších bojů. Ragby u reprezentace je totiž přeci jen jiné než to, co jsme tenkrát hrávali my, ale radost z něj pořád zůstává, a to je hlavní. Znal jsem tě samozřejmě předtím, než jsi pronikl do světa ragby, a tak můžu říct, že tě ten sport změnil. Co ti ragby dalo a vzalo? Ragby mi dalo spoustu kamarádů a kamarádek po celém světě. I v Japonsku, kde jsem měl tu čest být jako trenér jednoho francouzského regionálního výběru, se mi potvrdilo, že sport má úžasnou sílu spojovat lidi, ať už jsou odkudkoliv. Myslím, že mi pomohlo se srovnat i v životě, protože to není jen sport, ale má velký přesah mimo hřiště do každodenního života. Existuje totiž kodex ragbisty, který člověka učí

i takovým hodnotám jako čest, obětavost nebo pokora. Tedy ideálům, které současná společnost často už snad ani nechápe. Na druhou stranu vidím, jak mi bere v podstatě všechen volný čas. Říká se, že šťastný je člověk, kterého jeho práce zároveň baví, to znamená, že jsem asi šťastný dvojnásob. Jen už mi kromě ragby a laboratoře nezbývá moc prostoru na nic jiného. Ty trénuješ U18. Jak složité je z toho mála vybrat ty nejlepší do repre? Nejsou ve výběru náhodou všichni hráči, kteří nedovršili osmnáct a hrají ragby? Protože hráčská základna je u nás určitě hodně malá. Bohužel nejsi zas až tak daleko od pravdy, náš reprezentační výběr se většinou sestává z hráčů tak 10-12 klubů. Pozitivní je, že nám to v zahraničí nikdo nechce věřit, protože jsme stále schopní porážet národní týmy s o poznání větší hráčskou základnou. Je však pravda, že tyto týmy jdou neustále nahoru a bez větší základny je opravdu těžké jejich nástup zachytit. Kromě toho stále aktivně hraješ… Hraju za RC Bystrc 1. ligu, to je ta prostřední z těch tří, co u nás fungují. Většinou nastupuju na pozici rváčka nebo tříčtvrtky, a protože v poslední době mi trénování repre v dobrém slova smyslu přerostlo přes hlavu, už mám na hraní a trénování sebe sama čím dál méně času a prostoru. Přesto si chci ragby ještě co nejvíc vychutnat na hřišti, protože projít si těžkými zápasy jako hráč má v sobě úžasné, nezaměnitelné kouzlo a těžko se to dá srovnat s pozicí trenéra. To vše je samozřejmě časové náročné, ale u nás tě to neuživí. Jak k tvým mimopracovním aktivitám přistupuje tvůj zaměstnavatel? V tomhle mám opravdu štěstí, protože v jedné soukromé genetické laboratoři v Brně, kde pracuju, mi maximálně vycházejí vstříc. Mámli svoji práci hotovou, jsou velmi tolerantní k mým reprezentačním dovoleným a jiným ragbyovým úletům. Přemýšlel jsem, že bych mohl své práce elegantně spojit, a klonovat hráče pro nároďák v laboratoři, ale myslím, že bude pro všechny lepší, když je budu formovat jen na hřišti. Sice si nedokážu představit, že by některá matka na základě všeobecně sdílených stereotypů poslala své dítě právě do ragby, ale přesto, na koho se mají rodiče na Valašsku obrátit, pokud budou chtít, aby se jejich potomek honil za šiškou?

Ragby je tvrdý kontaktní sport, to nebudu nikomu nic nalhávat, ale díky tomu naopak obrovsky zvyšuje odolnost kluků a holek. Chápu obavy rodičů, když vidí nějaký tvrdý zápas, ale lidské tělo má úžasnou schopnost se adaptovat na těžké podmínky. Proto je-li hráč kvalitně trénovaný, zvládne i tyto krizové situace, po kterých by netrénovaného člověka odvezli do nemocnice. Ragby velice sedí právě hyperaktivním dětem, které se tak můžou vybít, a to v rámci pravidel, která však stále myslí na jejich bezpečnost. Kdyby kdokoliv měl zájem se na cokoliv zeptat, nebo si ragby regulérně zkusit, bude mi ctí na mailu [email protected]. Začátkem září začíná Mistrovství světa bez účasti našich hráčů. Jak bys nalákal neznalé diváky, aby se na nějaký ten zápas podívali? Vzkázal bych jim, ať tomu sportu dají šanci a zápasy si vychutnají od začátku do konce. Protože já jsem takhle sledoval mistrovství světa v roce 1999, a tím to všechno začalo. Od té doby neustále nacházím nové a nové věci, které mě na ragby dostávají a oslovují. Třeba už to, jak hráči na začátku zápasu přistupují ke státní hymně, jak týmově bojují až do konce za jakéhokoliv stavu, nebo s jakou úctou a kamarádstvím se k sobě chovají po zápase. A pak jsou tu další úžasné ragbyové tradice, jako třeba novozélandský válečný tanec HAKA. Jaký nejbližší podnik čeká tvůj reprezentační výběr do 18 let? Nejbližší opravdu velkou akcí, na kterou se chystáme a k níž směřujeme naší přípravu, bude Mistrovství Evropy U18 v Madridu. Letos jsme díky 4. místu na ME postoupili do skupiny A (2. nejvyšší v Evropě), kde nás čekají opravdu tvrdí soupeři z Rumunska, Ruska, Španělska a další. Chceme tedy rozjet co nejkvalitnější přípravu hráčů, protože před námi stojí opravdu velká výzva. Kde vidíš sám sebe za dvacet let? Máš nějaký zatím nenaplněný ragbyový sen? Přiznám se, že mám, a není to ani práce v nějakém velkoklubu, ale vize, že bych chtěl jednou založit klub tady na rodném Valašsku. Největší problém pro všechny, kdo by zde chtěli zkusit hrát ragby, totiž vidím v dojíždění do nejbližších klubů, které jsou ve Zlíně, Olomouci a Ostravě. Myslím si, že k valašské nátuře by tato hra skvěle pasovala a  svědčí o tom i znak tohoto týmu, který se úplně nabízí, protože švestka vypadá stejně jako ragbyový míč. L. Martinek ZÁŘÍ 2011

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Kulturní přehled Pá 30.9. v 7.15 h

Ne 4.9. v 15.00 h

Po 19.9. v 18.00 h

nedělní odpoledne s javořinou hudební altán v parku - vystoupení folklórního souboru. IVA BITTOVÁ a MORAVSKOSLEZSKÉ KOMORNÍ SDRUŽENÍ Společenský dům

St 21.9. v 19.00 h

ROCKOVÁNÍ S JIŘÍM ČERNÝM T-klub

Čt 22.9. v 19.00 h

So 3.9. v 14.30 h

XXXXII. MEZINÁRODNÍ VETERÁN RALLYE BESKYDY 2011 Dřevěné městečko

So 10.9.

HORNOSLEZSKÝ DEN Dřevěné městečko

Ne 11.9. v 15.00 h

MUZICÍROVÁNÍ SE SOLÁNĚM Dřevěné městečko, Janíkova stodola

Pá 2.9. v 18.00 h

ÚVOD DO STUDIA TANTRY Přednáška - PhDr. H. Pokorná

Ne 4.9. v 18.00 h

DAMANHUR, PODZEMNÍ CHRÁM Přednáška- C. Girasole, I. Haas

Út 6.9. v 18.00 h

TRANSFORMACE VĚDOMÍ Přednáška – P. Vlček

Po 7.9. a Po 21.9. v 18.00 h

NOVÝ POHLED NA INDII Tématický program – J. Mlčák

Čt 8.9. v 18.00 h

PODZIM V ZAHRADĚ A V CHALUPĚ Valašská dědina

JAK SI ÚSPĚŠNĚ PŘÁT Přednáška – D. Svoboda

Pá 9.9. v 17.00 h

CO NÁS VE ŠKOLE NEUČILI Přednáška – Z. Holcmanová

KONCERT KE STÁTNÍMU SVÁTKU – PÍSNĚ VYPRÁVĚJÍ PŘÍBĚHY Dřevěné městečko, Janíkova stodola

St 14.9. v 17.30 h

AGRESIVITA U DĚTÍ Beseda – J. Cindler

Čt 15.9. v 18.00 h

LÉČBA ZEL.POTRAVINAM Beseda – Ing. M. Figelová

Čt 22.9. v 16.45 h

Přednáška – D. Kravčíková

Pá 23.9. v 17.00 h

Přednáška – MUDr. M. Kučera

St 28.9. v 17.30 h

PRÁCE S POCITY Beseda – R. Telváková

Pá 30.9. v 17.30 h

LÉČÍME SE DOTEKEM Přednáška – V. V. Červený

So 17.9. v 13.00 h

VÝCHODOPAMÍRSKÝM TRAKTEM NA MARXE A ENGELSE T-klub (Klub cestovatelů)

BĚH RODNÝM KRAJEM EMILA ZÁTOPKA Dřevěné městečko

Pá 23.9. v 15.00 h

Pá 30.9. v 18.00 h

EVA MELICHAŘÍKOVÁ A PŘÁTELÉ Společenský dům

PODZIMNÍ PUTOVÁNÍ S BROUČKY VALAŠSKÝM KRÁLOVSTVÍM Dřevěné městečko

So 24.9.

Pá 30.7. –Po 4.10.

ARCHITEKTONICKÉ A PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ MĚSTA KÖRMEND Galerie Na Radnici

Út 4.10. v 19.00 h

St 28.9. v 15.00 h

Karel plíhal kino Panorama od 1.7.

Jiří Langer - Dřevěné kostely Evropy Kresby z knihy a fotografie Sušák

Čt 1.9.– Ne 4.9.

BARBAR CONAN 18.00 hodin

Čt 1.9.– Ne 4.9.

MUŽI V NADĚJI 20.00 hodin

Po 5.9.– St 7.9.

INTIMNÍ PAST 20.00 hodin

Po 5.9. 9.00– 11.00 h

Měření glykémie klubovna Seniorcentra

Čt 8.9.– Ne 11.9.

ZROZENÍ PLANETY OPIC 18.00 hodin

Út 6.9. v 8.15 h

Čt 8.9.– Ne 11.9.

STROM ŽIVOTA 18.00 hodin

Neznámou stezkou AN, nást. č. 21, trasa: Kněhyně Na Skálí - Buřov – Dolní Bečva - neznačená cesta asi 13 km

Po 12.9.– St 14.9.

V PEŘINĚ 18.00 hodin

Út 13.9. v 9.00 h

Po 12.9.– St 14.9.

ŠÉFOVÉ NA ZABITÍ 20.00 hodin

zájezd na lysou horu sraz u kina, trasa: Dolní Paseky - Bačův vrch Koliba U Hutyrů asi 9 km

Čt 15.9.– Ne 18.9.

PIRÁTI Z KARIBIKU: NA VLNÁCH PODIVNA 17.30 hodin

St 14.9. v 15.00 h

Právní poradna kancelář KS

Čt 15.9. v 15.00 h

Čt 15.9.– Ne 18.9.

ZKAŽENÁ ÚČA 20.00 hodin

Kino pro seniory, králova řeč Snížené vstupné

Po 19.9.– St 21.9.

VIDITELNÝ SVĚT 18.00 hodin

Út 20.9. v 9.00 h

Nenáročná vycházka AN, trasa: Hradisko Vápenka -Háje - Zubřícukrárna – R.p.R. asi 10 km

Út 20.9. v 16.30 h

Po 19.9.– St 21.9.

TRANSFORMERS 3 20.00 hodin

Čt 22.9.– Ne 25.9.

CAPTAIN AMERICA: PRVNÍ AVENGER 17.30 hodin

Čt 22.9.– Ne 25.9.

OBHÁJCE 20.00 hodin

Po 26.9.– Út 27.9.

DRIVE 18.00 a 20.00 hodin

St 28.9.

PAŘBA V BANGKOKU 18.00 a 20.00 hodin

Čt 29.9.

FILMOVÝ KLUB – HLUBOKÝ SPÁNEK 18.00 hodin

Pá 30.9.– Ne 2.10.

KUNG FU PANDA 2 18.00 hodin

Pá 30.9.– Ne 2.10.

LIDICE 20.00 hodin

ZÁŘÍ 2011

St 21.9. v 15.00 h

zájezd na Lysou horu s ČSAD Frýdek-Místek odjezd z AN, cena 250–300Kč Zájezd je již obsazen

Z PODPISU POZNAT ČLOVĚKA MITOCHONDRIÁLNÍ MEDICÍNA

Ne 25.9. v 9.00 h

SAHADŽA JÓGA – NOVÝ POHLED NA INDII podkroví – živá hudba, indické rágy, mantry, písně, jejich léčivá síla a význam muzikoterapie.

Pá 30.9.

knihovna zavřena

Po 5.9. v 16.00 h

Flirtdance s Maruškou Vaštákovou sál SVČ

Po 5.9.– St 14.9.

Maršov DUPP - týmová práce, osobnostní rozvoj

Čt 15.9. v 9.00 a 15.30

klub EKO, SVČ - prezentace akcí SVČ pro 3Z a veřejnost

Běh za zdravím– předPá 16.9. od 8.00 do závod Běhu Zátopka pro ŠZ – MŠ, ZŠ, SŠ 14.00 h tenis. kurty v parku

Po 19., 29.9 Keramické tvořev 15.30 h ní a točení na hrnčířském kruhu Po 19.9.– Dny otevřených dveří pro zájemce Pá 23.9. 18–16.00 h St 21.9. 15.00 h

Nábor do souboru Podskaláček

sál SVČ

TS Heart2Beat zve Čt 22.9. 16–18.00 h další zájemce

sál SVČ

Čt 22.9. v 18.00 h

Filatelisté zvou veřejnost

Po 26.9.– Čt 29.9. 9–12.00 h

Jak to bylo s horú Radhošť spolupráce SVČ s VMP

St 1.6. –Pá 30.9.

PŘISTIŽEN PŘI ČTENÍ - fotografická soutěž pro děti i dospělé více na: www.knir.cz

Čt 1.9.– Ne 30.10.

JINDŘICH ŠTREIT – HLEDAT ANDĚLA podkroví - výstava fotografií, které vznikaly dva roky v Psychiatrické léčebně v Kroměříži

Čt 1.9.– Ne 30.10.

JINDŘICH ŠTREIT – POZVÁNÍ chodby - výstava plakátů známého fotografa, profesora Jindřicha Štreita

zájezd do divadla A.Dvořáka v Ostravě na operu NABUCCO odjezd od AN, cena 200–250Kč přihlášky inhed v KS

Po 5.9. v 16.00 h

MĚSTO V MÉ PAMĚTI podkroví - povídání s L. Perutkou

St 7.9. v 15.00 h

VYHODNOCENÍ PRÁZDNINOVÉ SOUTĚŽE

1.přednáška V3V – ČeskoSlovenské vztahy dříve a dnes zased. MěÚ Rožnov

Po 12.9. v 14.30 h

SVAZ DIABETIKŮ podkroví

St 14.9. v 18.00

Harmonizace zpíváním do čaker

St 14.9. v 15.00 h

S – KLUB: ZLOMOVÉ OKAMŽIKY podkroví - literární pořad Jarmily Mikuláškové věnovaný spisovateli Janu Balabánovi

St 21.9. v 18.00

Léčení a harmonizace zpíváním ÓM (ÓM Healing)

Ne 25.9. v 14.00

Konstelace na téma VZTAHY

Po 26.9. v 17.00

Kurz laických masáží pro veřejnost – Másáž lávovými kameny

St 28.9. v 18 00

Harmonizace zpíváním do čaker

Čt 22.9. v 17.00 h

Čaj o páté – taneční odpoledne pro seniory restaurace BRASSERIE

Út 27.9. v 6.40 h

Hostýn sraz na vlakovém nádraží

Čt 29.9. v 16.30 h

zájezd do Ostravy na muzikál George a Ira Gershwin PARDON MY ENGLISH odjezd od AN, cena 200–250Kč přihlášky inhed v KS

Pá 23.9. v 18.30 h

XVI. PODZIMNÍ PUTOVÁNÍ S BROUČKY VALAŠSKÝM KRÁLOVSTVÍM Hudební altán v parku, Dřevěné městečko VMP

Ne 25.9. v 9.00 h

S KNÍŽKOU V BAŤŮŽKU PO PAŠERÁCKÝCH STEZKÁCH odjezd autobusem od knihovny

VMP Rožnov

Pá 30.9.

KNIHOVNA ZAVŘENA Z technických důvodů

St 7.9. v 18.00 h

Léčení a harmonizace zpíváním ÓM (ÓM Healing)

Ne 11.9. v 14.00 h

Konstelace na téma HOJNOST

Po 12.9. v 18.00

Kurz laických masáží pro veřejnost – Medová masáž

15

rožnovský prostor – nezávislé noviny

Rožnovský prostor - měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Jakub Mynář, Petr Liška. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Tiskne Česká Unigrafie a.s. Zdarma do všech schránek v Rožnově, v obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na poštách, obecních úřadech a prodejnách. Náklad 6800 ks, uzávěrka vždy 20. den v měsíci.

16

ZÁŘÍ 2011