DIPLOMOVÁ PRÁCE Hodnocení revitalizace na Buchlovickém potoce II. etapa

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Hodnocení revitalizace na Buchlovickém potoce – II. etapa

Brno, 2009

Michaela Ševčíková

1

ABSTRAKT Předmětem diplomové práce je zhodnocení stávajícího stavu potoka v Buchlovicích, porovnání se stavem Po revitalizaci a s dostupnými historickými podklady. Hlavními podklady pro zpracování byly materiály z jednotlivých úřadů, vlastní terénní průzkum a následná laboratorní práce. Výsledkem práce je celkové vyhodnocení provedené revitalizace a současného stavu.

KLÍČOVÁ SLOVA revitalizace, stabilita toku, svislicové rychlosti, zrnitost, opevnění

THE ABSTRACT Theme of my dissertation is an evaluation of the present state of a stream in Buchlovice, comparison with the state after revitalization and with available historical data. Main data for elaboration were materials acquired from particular offices, own cross-country exploration and consequential laboratory work. The outcome of this work is a general evaluation of revitalization and the present stage of the stream.

THE KEYWORDS revitalization, stability of the stream, vertical speeds, granularity, enrockment

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení revitalizace na Buchlovickém potoku – II. etapa vypracovala sama a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupise literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne:

Podpis:

3

Na tomto místě bych chtěla vyjádřit poděkování vedoucí této diplomové práce paní Ing. Janě Synkové PhD. za cenné rady a konzultace k mé práci, které mi poskytla během mého studia. Dále bych chtěla poděkovat paní Ing. Katarýně Domokošové za konzultace v oblasti laboratorních prací při zpracovávání diplomové práce. Poděkovat bych chtěla mé rodině, především mé matce za podporu během celé doby mého studia na vysoké škole.

Děkuji

4

OBSAH

1. ÚVOD……………………………………………………………………………….....

1

2. MOTIV A CÍL PRÁCE………………………………………………………...…..

3

3. PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY…………………………………...…….

4

3.1. HISTORIE REVITALIZACÍ……………………………………………...……. 3.2. REVITALIZACE……………………………………………………...…………

4

3.2.1. CÍLE REVITELIZACE……………………………………...………….

9

3.2.2. VHODNOST LOKALITY……………………………………...……..

9

3.2.3. VHODNOST ÚSEKU K REVITALIZACI…………………….…….. 10 3.2.4. TRASA REVITALIZOVANÉHO TOKU……………………...…….. 10 3.2.5. KORYTO REVITALIZOVANÉHO TOKU…………………………. 11 3.2.6. DIMENZOVÁNÍ KORYTA……………………………………………... 3.2.7. STABILIZACE KORYTA…………………………………………….11 3.2.8. POUŽITÝ MATERIÁL………………………………………………. 12 3.2.9. OBJEKTY……………………………………………………………….. 3.2.10. MIGRAČNÍ PRŮCHODNOST TOKU……………………………..12 3.2.11.

SPLAVENINY………………………………………………………..12

3.2.12.

3.2.14.

TRAVNÍ PÁSY………………………………………………………. 12 JAKOST VODY……………………………………………………… 14 VEGETAČNÍ DOPROVD……………………………………………

3.2.15.

NAPOJENÍ NA EKOLOGICKOU KOSTRU KRAJINY…………..14

3.2.13.

4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LOKALITĚ……………………………………………… 14 4.1. IDENTIFIKACE LOKALOTY………………………………………………….. 15 4.2. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY……………………………………………………… 15 4.2.1. GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ……………………………………………. 4.2.2. GEOLOGIE A PEDOLOGIE…………………………………................ 16 4.2.3. KLIMATICKÉ POMĚRY……………………………………………….. 17 4.2.4. HYDROLOGICKÉ POMĚRY………………………………………....... 17 4.2.5. PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST…………………………………………… 4.2.6. PRVKY ÚSES…………………………………………………………… 17 5. METODIKA…………………………………………………………………………… 17 5.1. SBĚR PODKLADŮ………………………………………………………….. 19 5

20 22

5.2. TERÉNNÍ PRŮZKUM……………………………………………………. 5.3. LABORATORNÍ PRÁCE – ROZBORY PŮDY……………………………

27 28

5.4. MODEL KORYTA V PROGRAMU HYDROCHECK………………….. 5.5. HODNOCENÍ REVITALIZACE POMOCÍ HODNOTÍCÍ STUPNICE… 5.6. VÝSLEDKY A HODNOCENÍ……………………………………………… 6. VÝSLEDKY…………………………………………………………………………

29 30 31

6.1. STAV TOKU PŘED REVITALIZACÍ A NAVRHOVANÁ REVITALIZACE………………………………………………………………… 6.1.1. STAV TOKU PŘED REVITALIZACÍ………………………………… 31 6.1.2. NAVRHOVANÁ REVITALIZAČNÍ OPATŘENÍ…………………….. 31 6.2. VÝSLEDKY TERÉNNÍHO PRŮZKUMU……………………………………... 33 6.2.1. TERÉNNÍ PRŮZKUM PO REVITALIZACI………………………….. 41 6.2.2. HODNOCENÍ REVITALIZACE POMOCÍ HODNOTÍCÍ STUPNICE……………………………………………………………….. 41 6.2.3. TERÉNNÍ PRŮZKUM PO DALŠÍ ÚPRAVĚ – SOUČASNÝ STAV……………………………………………………………………... 6.3. VÝSLEDKY LABORATORNÍCH PRACÍ – STANOVENÍ ZRNITOSTI

46

A ZATŘÍDĚNÍ ZEMIN…………………………………….

6.4. VÝSLEDKY – MODEL KORYTA V PROGRAMU HYDROCHECK……..

49

6.5. VÝSLEDKY – POSOUZENÍ STABILITY KORYTA………………………… 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÉHO STAVU SE STAVEM PO REVITALIZACI A STAVEM PŘED REVITALIZACÍ…………………….. 8. DISKUSE…………………………………………………………………………….. 9. ZÁVĚR…………………………………………………………………………………

50 55 57

10. SUMARRY………………………………………………………………………… 11.

POUŽITÁ LITERATURA………………………………………………………

12.

SEZNAM PŘÍLOH……………………………………………………………… 12.1.

59

12.4.

TABULKY……………………………………………………………………… 61 OBRÁZKY…………………………………………………………………… 62 MAPY……………………………………………………………………… 63 FOTKY…………………………………………………………………….

12.5.

PŘÍLOHY………………………………………………………………….

12.2. 12.3.

6

64

1. ÚVOD Úpravou toků jsou vytvářeny podmínky pro hospodářský rozvoj říčního údolí. Budováním koryt vyhovujících optimálním poměrům aluviální nivy a zjištěním bezprostřední ochrany tohoto území před povodněmi se zvyšuje bezpečnost sídlišť, průmyslových objektů a komunikací, i produktivita zemědělských a lesních pozemků. Úpravy toků mohou také přispět ke splavnosti řek, usnadnit a zlepšit využití vodní energie, zlepšit čistotu toku a ozdravit jeho vzhled. Jak uvádí Státní vodohospodářský plán úpravy uskutečňují nebo mají značný podíl na: •

odstranění, po případě zvládnutí příčin říční eroze, pohybu splavenin a zajištění stability toku,

•

zneškodnění škodlivých účinků velkých vod,

•

zajištění rovnovážného stavu hladiny podzemní vody podle potřeb hospodářského vývoje říčního údolí,

•

zajištění účelového hospodaření s vodou pro všechna hospodářská odvětví i zajištění zájmů veřejné hygieny a potřeb rekreačních.

Jako součást systému různých opatření řešících úpravu odtokových poměrů v celé šíři, musí úpravy toků navazovat ve své funkci zpevňovací na stabilizační říční objekty a ve své funkci ochranné na velké vody, snížené účinkem údolních nádrží. Největší požadavky na úpravy bývají obvykle v oblasti nížinných toků, kde spád území je v celku malý a trati zahloubené ve vrstvách náplavů tvoří často četné zákruty a trpí erozí. Také škody vznikající záplavami bývají v této oblasti největší, neboť jde většinou o nejúrodnější půdy a nejhustěji osídlená území. Úpravy toků mohou být v rámci regulačního systému ovlivněny řadou přírodních podmínek přímo nebo nepřímo. Některé z těchto podmínek se nedají usměrnit lidským zásahem buď vůbec, anebo nikoliv natolik a v dohledné době, aby se jejich působení promítlo okamžitě a nápadně do úprav říčních koryt. Nepřímo působící a neměnné nebo téměř nezměnitelné jsou poměry srážkové, geologické, jakož i geomorfologické a z toho vyplývající charakter říční soustavy povodí. Pozvolným změnám ve sběrném území podléhá půda. Její schopnost retardační a akumulační je regulována převážně porostem, který je dalším proměnlivým přírodním faktorem.

7

Přímo jsou úpravy toků ovlivněny charakterem aluviální nivy, a to zejména přírodními podmínkami v bezprostředním pásmu koryt. Jsou to: půdní materiál, poměrné spády, utváření průtočného profilu řečiště, proudová eroze, splaveniny i jejich režim a konečně břehové a doprovodné porosty, jakož i horizont podzemní vody a údolní brázdě. Upravením toků se vyloučí nebo omezí rozlivy velkých vod, pozemky se chrání před ničivými účinky vodní eroze a obvykle se upravuje režim podzemní vody tak, aby byl příznivý pro optimální výrobu zemědělskou nebo lesní. V tom je kladný přínos úprav pro zemědělství a lesnictví na aluviích. Opevňování koryt vodních toků kamenem a někdy i betonovými deskami je u nás rozšířeno mnohem více než je tomu např. v západních státech Evropy. Tvrdé úpravy jsou převážně prováděny i v případech, kdy by vykonaly dobrou službu úpravy živými porosty. Je však pochopitelné, že je snahou projektantů volit materiál, který zaručuje větší bezpečnost. Jsou-li totiž hodnoceny tvrdé úpravy a biologické prostředky úprav po stránce stabilizačních možností a hydraulických podmínek jimž jsou vystaveny, je dána přednost úpravám tvrdým. Jsou také pevnější, umožňují plynulejší průtok vody a fungují s plnou účinností okamžitě po dokončení stavby. Mají však také některé nevýhody: jsou příčinou přílišné „ztechnisovanosti“ toku, neposkytují dobré podmínky pro chov ryb vyžadují častých oprav. Naproti tomu biologické úpravy vynikají značnou regenerační schopností

a

přizpůsobivostí

(plasticitou),

takže

okamžitě

samovolně

reagují

ozdravujícím způsobem na vzniklá vlastní zranění i poškození koryta řeky. Sazenice i semena rostlin jsou snadno dostupná a poměrně levná. Největším kladem je však jejich vysoká estetická hodnota, neboť nejlépe vyhovují rázu krajiny a nenarušují jejich přirozený vzhled. Nevýhodou vegetace však je, že jí může být použito jako stavebního materiálu jen pro vodohospodářské úpravy méně náročné, a že je se neuplatní účinně hned po vysázení či vysetí. Tak jak není vhodné navrhovat všude a za každých okolností kmenné nebo betonové úpravy, tak není možné prosazovat důsledně ani vegetační úpravy. Volba materiálu závisí na poměrech hydraulických, půdních, prostorových dále na účelu prováděné úprav, zastavenosti území a mnohdy také na dostupnosti materiálu. Tvrdé úpravy je nutno téměř vždy korigovat doplňky rostlinnými. (1)

(1)

Ing. Dr. VANÍČEK,V., 1959

8

2. MOTIV A CÍL PRÁCE Pro zpracování diplomové práce jsem si zvolila potok u obce Buchlovice. Jedna se o II. etapu revitalizace Buchlovického potoka. Cílem práce je vzájemné porovnání současného stavu, stavu po revitalizaci a stavu před revitalizací. Následné navržení závěrů a doporučení. V práci je zachycen terénní průzkum lokality, oměření objektů na toku, odběr vzorků zeminy z koryta, laboratorní práce, stanovení zrnitostí a zatřídění zemin, vytvoření modelu koryta v programu Hydrocheck, rozbor proudění, porovnání zjištěného stavu se stavem projektovaným a s dostupnými historickými podklady, celkové vyhodnocení provedené revitalizace.

9

3. PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1.

HISTORIE REVITALIZACÍ

Od roku 1992, kdy byly zahájeny realizace prvních revitalizačních prací až po dnešní dobu, je možno vymezit přibližně 3 vývojové fáze, které však nelze přesně časově ani věcně ohraničit. Každá z těchto vývojových fází je však dána určitým stupněm poznání problematiky a vnějšími podmínkami, které vymezovaly v dané době možnosti pro volbu způsobu daného typu revitalizačních opatření. Jednotlivé časové etapy je možno charakterizovat následujícím způsobem: 1.generace – původní trasa, původní profil koryta, původní opevnění – vkládání spádových objektů, tůní a prohloubení. 2.generace – nová trasa, nové mělčí koryto, odstranění opevnění 3.generace – komplexní řešení v rámci pásu údolní nivy, napojení revitalizace toku na okolí.

První generace realizace revitalizačních akcí: První generace navrhování a realizace revitalizačních akcí spočívala v úplném zachování původního koryta, a to z hlediska trasy, průtočného profilu, opevnění a zpravidla i příbřežní vegetace. „Revitalizační efekt“ byl dosahován vkládáním kamenných a dřevěných prahů, jízků, přehrádek a tůní do původního profilu koryta. Idea revitalizace spočívala ve snížení průtočné rychlosti ve zdržích nad vzdouvacími objekty, a tím i možnosti ukládání sedimentu v těchto prostorách. Dalším v té době používaným argumentem bylo prokysličení vody přepadem na jednotlivých objektech. Tento vliv se však prokázal jako zcela zanedbatelný. Dřevěné prahy byly tvořeny kulatinou o průměru 10 až 20 cm, zapuštěnou na určitou délku do břehů a fixovanou např. dřevěnými pilotkami nebo ocelovými trny, osázenými do spár opevnění. Variantní řešení spočívalo v použití jedné nebo dvou kulatin nad sebou, případně osázení dalších kulatin u břehů s lichoběžníkovým přílivovým profilem pro ochranu břehů proti podemílání přepadající vodou. Dále byly používány jízky ze dřeva a z kameniva, zděné prahy a přehrážky a prohlubně, fixované dřevem a kameny.

10

Ve většině případů nedošlo k účinné transformaci koryta vlivem sedimentace splavenin. Téměř vždy byla zachována původní hloubka koryta pod úrovní terénu i původní průtočný profil, revitalizované koryto bylo tedy značně kapacitní i pro provedení povodňových průtoků. Při kulminačních průtocích 2 až 5leté povodně byly úseky koryta, kde bylo mírně odstraněno opevnění, namáhány velkými průtočnými rychlostmi a v řadě případů docházelo k destrukci opevnění směrem po toku a vzniku výrazných nátrží břehů. Názory na toto „samovolnou radikální revitalizaci“ se liší. Akce byla zpravidla doprovázena též výsadbou břehové vegetace, umístěné však většinou liniově na břehovou hranu, méně často do pat a svahů břehů koryta. Tuto etapu revitalizace je možno charakterizovat následovně: •

minimální nebo nulové problémy vlastnických vztahů, koryto i břehová hrana byly zpravidla ve vlastnictví investora revitalizační akce,

•

změna trasy nebyla možná bez souhlasu vlastníků okolních pozemků, investoři akcí změnu trasy proto ani nevyžadovali,

•

nebylo třeba řešit problémy se zůstatkovou hodnotou opevnění koryta (opevnění zůstalo v korytě),

•

jednoduchost provádění (malá technika, 2 pracovníci, rychlá výstavba, nepatrné poškození pozemků v okolí objektu),

•

nízké finanční náklady (v řádech tisíců Kč na jeden objekt),

•

revitalizace splňuje základní požadavky jen částečně. Při nízkých průtocích se vytváří potřebná hloubka vody jen ve vzdutí objektů, v části revitalizované trati protéká voda velkou rychlostí při malé hloubce, v případě hladkého opevnění umožňuje velká rychlost proudění vody ukládání sedimentů, hladina vody v toku neovlivňuje pozitivně hladinu podzemní vody v okolí toku. V případě opevněného podjezí se pod objekty vytváří malá hloubka, která omezuje migraci ryb, v prizmatickém korytě nejsou úkrýty pro ryby a v úsecích mezi objekty nedochází k žádoucí transformaci koryta. Tyto negativní jevy je u potočních koryt, opevněných původně kamenným pohozem a plůtky z tyčoviny, projevily méně výrazně,

11

•

v častých případech revitalizační objekty podtékají nebo jsou obtékány, a proto se nad nimi nevytváří dostatečné vzdutí. Trvanlivost dřevěných objektů je krátkodobá, zejména při střídavém zatápění a odkrývání dřevěné kulatiny,

•

stupně z kamenné rovnaniny protékají, pokud nedojde k jejich zakolmatování. Utěsnění nastává však po určité době pouze u toků, transportujících dostatečné množství splavenin,

•

revitalizovaný úsek působí příliš uniformě, zejména pokud jsou objekty osazovány v pravidelných vzdálenostech od sebe,

•

liniová výsadba vegetace na břehové hraně nevytváří potřebnou krajinotvornou kulisu a nemá stabilizační účinek ve svazích břehů, v některých lokalitách s intenzivní zemědělskou výrobou dochází k poškozování vegetace zemědělskými stroji, případně pasoucím se dobytkem.

Druhá generace realizace revitalizačních akcí: Druhá generace realizace revitalizačních akcí již znamenala kvalitativní posun v řešení problému. Řešení vycházelo ze skutečnosti, že revitalizační efekt může splnit pouze koryto, které bude mít při nízkých průtocích dostatečnou hloubku pro zajištění života a migrace organismů, zajistí různorodost rychlostí v příčném i podélném profilu, umožní kontakt vody v toku s okolním prostředím a koryto nebude současně zničeno při zvýšených průtocích. Řešení spočívalo v návrhu nové trasy toku, zpravidla obloukovité až meandrující, čímž došlo k prodloužení délky toku, a tím ke snížení podélného sklonu dna a zmenšení průtočných rychlostí. Nové koryto bylo navrhováno převážně mělčí, tím i výrazně méně kapacitní. Při zvýšených průtocích došlo poměrně brzy k vybředení vody, a tím bylo koryto chráněno před poškozením. Novou trasu je účelné přizpůsobit charakteru přírodních úseků stejného nebo podobného toku v daném regionu. Staré koryto je v této etapě zahrnuto výkopovým materiálem nové trasy, velká péče provádění je věnována místům křížení staré a nové trasy. Pokud jsou okolní pozemky odvodněny systematickou drenáží, je nutno tuto drenáž pochytit novým záchytným drénem, vedeným v mírnějším sklonu než je dno koryta a po určitých vzdálenostech je drén gravitačně zaústěn do nového koryta.

12

Vhodných lokalit pro tento způsob revitalizace není velké množství a možnost realizace je dána splněním následujících podmínek: •

tok prochází vlastním aluviem dostatečné mocnosti,

•

pro revitalizaci musí být k dispozici širší pás, který umožní rozvolnění trasy toku. Nejvhodnější jsou luční pozemky, kterým nevadí krátkodobé občasné vybřežení vody při zvýšených průtocích,

•

vhodné vlastnické vztahy na dotčených pozemcích – buď jsou pozemky ve vlastnictví investora akce nebo jsou ochotni vlastnící pozemky prodat či směnit za státní půdu nebo jsou ochotni přijmout věcné břemeno,

•

pozemky podél toku nejsou intenzivně zemědělsky využívány, nemají vysokou bonitu, pokud jsou odvodněny, pak hloubka odvodnění pod terénem není velká (vhodné jsou louky s hloubkou drenáže pod terénem cca 0,6-0,8m),

•

v řešeném pásu se nenacházejí žádné objekty ani zařízení, které nesmí být ani občasně zaplavovány.

Tuto etapu revitalizace je možno charakterizovat následovně: •

směrové i výškové vedení trasy a průtočné rychlosti odpovídají představám dosažení revitalizačního efektu,

•

koryto není opevněno, což umožňuje dobré propojení hladiny podzemní vody v okolí s hladinou vody v toku. Vzhledem k malé hloubce dna koryta pod terénem je hladina podzemní vody v příbřežní zóně také relativně mělko pod terénem,

•

destrukce koryta je málo pravděpodobná, pokud k ní dojde, jedná se zpravidla o lokální poškození (místní nátrže), které mohou být chápany jako pokračování samovolné revitalizace toku,

•

koryto toku se může dále přetvářet do dosažení rovnovážného stavu, který odpovídá charakteru toku, jeho vodnosti a místním podmínkám,

•

pokud je pás pozemků ve vlastnictví investora, je možno celé toto území využít k výsadbě doprovodné vegetace. Vegetace pak může být vysazována skupinově na obou březích, což je výrazně vhodnější způsob než liniová výsadba na břehové hraně,

13

•

výkup pozemků zvyšuje investiční náklad akce. Někteří vlastníci málo hodnotných pozemků zvyšují při zájmu o pozemek cenu nad únosnou míru a v některých případech buď znemožní celou akci nebo aspoň výrazně komplikují. Na tomto místě je nutno upozornit, že revitalizovaný úsek by měl být jednolitý, ponechání určité části koryta uprostřed revitalizované trasy může revitalizační efekt celého díla výrazně snížit,

•

investor (dodavatel) se musí zabývat odpisem a likvidací původního opevnění. Používaný postup vyžaduje ohodnocení zbytkové ceny investice a její prodej. Tento postup značně komplikuje realizaci. Bylo by třeba nalézt cestu pro likvidaci opevňovacích prvků bez složitých administrativních postupů,

•

zvýšené nároky na následnou péči o doprovodnou vegetaci. Správce toku by měl udržovat zejména v prvních letech zatravněný pás vyžínáním, avšak na tuto činnost nemá ve větším rozsahu dostatek finančních prostředků. Údržba příbřežní vegetace by měla být smluvně zajištěna po dobu nejméně 3 let dodavatelskou firmou, po této záruční době již nároky na údržbu vegetace nejsou tak finančně náročné,

•

revitalizační akce musí být po určité době finančně i právně uzavřena (kolaudace). Během času však může docházet k určitým změnám (samovolné revitalizace toku), tyto změny by měly však být spíše vítány než odsuzovány.

Kompromisním řešením, tvořícím přechod mezi první a druhou etapou revitalizací vodních toků tvořilo tzv. optické rozvlnění trasy. Tato úprava spočívá v ponechání trasy dna v původní podobě a střídavém zmírnění sklonů svahů. Opticky tato úprava působí tak, že břehové hrany tvoří vlnovku. Plocha mírnějších svahů (ve sklonu až 1:10) je využita pro výsadbu doprovodné vegetace. Toto řešení však nesplňuje základní požadavky revitalizace, zejména zachovává velkou hloubku dna koryta pod úrovní terénu a nové koryto je vysoce kapacitní.

Třetí generace realizace revitalizačních akcí: Třetí etapa tvoří v současné době nejvyšší vývojový stupeň poznání v oblasti revitalizace drobných vodních toků. Jedná se komplexní pojetí revitalizační akce, kdy do

14

řešení je kromě vlastního toku zahrnuto i širší okolí (zejména údolní nivaú, případně celé povodí toku. Revitalizace spočívá zejména ve volbě nové trasy koryta, v zásadní změně hloubky dna (menší zahloubení) a ve výrazně menším průtočném profilu. Koryto je dimenzováno tak, aby bez vybředení provedlo pouze průtok např. půlletý nebo jednodenní. Při těchto průtocích je průtočná rychlost dostatečně malá, aby nedošlo k zásadnímu poškození neopevněné nebo jen lokálně opevněného koryta, při větších průtocích voda vyřeží a protéká celou údolné nivou. Části původního koryta mohou být ponechány, jsou však propojeny vodou z nového koryta pouze zdola, tj. nejsou průtočné a tvoří tůně. Do těchto tůní je možno vyústit při vhodných výškových podmínkách drenážní systémy. Kromě toho je možno v rámci údolní nivy vybudovat boční tůně, napájené buď nepřímo podzemní vodou nebo propojením s korytem revitalizovaného toku. Nová trasa může být navržena s případným větvením koryta, zachováním slepých ramen, na novém korytě s vytvořením tůní nebo mokřadních ploch. Vzhledem k tomu, že pás, vyčleněný pro revitalizaci je zpravidla dostatečně široký, je možno na této ploše zajistit výsadbu doprovodné vegetace podle zásad, uvedených v předcházejícím bodu. Optimální je i napojení doprovodné vegetace toku na stávající vegetaci v povodí. Revitalizovaný tok pak netvoří izolovaný biokoridor, ale umožňuje migraci živočichů. Takový typ revitalizace však vyžaduje pečlivý výběr vhodného toku pro revitalizaci a podrobnou znalost celého řešeného povodí. Pro takové typy revitalizačních akcí je proto účelné zpracovat nejprve v úrovni studie komplexní řešení celého povodí s vytipováním všech aktivit, které by revitalizace zahrnovala. Kromě toho umožní taková studie před zahájením projekčních akcí posoudit vlastnické vztahy a přístup dotčených a také projednat financování akce.

3.2. REVITALIZACE 3.2.1. CÍLE REVITALIZACE Cílem revitalizace je nepochybně „návrat do stavu bližšího přirozenému“, ale zdá se, že to je velmi těžké tento stav definovat v praxi. Revitalizace by měla znamenat zlepšení stavu vodního toku a jeho nivy v řadě parametrů.

15

Revitalizace by neměla řešit pouze jeden nebo některé problémy, ale měla by být komplexním řešením, vycházejícím z řady sledovaných charakteristik. Jedná se o komplex vodohospodářských efektů (doba průchodu vody revitalizovaným úsekem, objem vody v korytě, kontaktní povrch profilu koryta, zvýšení zásoby podzemní vody v údolní nivě, chování koryta za povodňových průtoků, průtok vody údolní nivou), efektů biologických a krajinářských (zvýšení biodiverzity, migrační prostupnosti, zvýšení zeleně v krajině), efektů užitkových (obnovení ryb v toku), společenských (estetický vzhled, pohybová hodnota prostředí), případně dalších. Revitalizace toků provedené čistě technicky při vynechání biologické složky nejsou skutečnými revitalizacemi, protože tok po nich nemá s přirozeností v žádném směru mnoho společného. 3.2.2. VHODNOST LOKALITY Smysl má revitalizovat, pokud je možno pohnout alespoň mírně s trasou, nevadí případný menší samovolný posun toku. Dále pokud vlastníci okolních pozemků se k tomu staví pozitivně - výsadby a koryto nebude ničeno pastvou dobytka, pojezdem mechanismů, vegetace poškozována při obdělávání pozemků. Vhodné je předem zpracovat studii území pro vyjasnění vztahů, souvislostí, problémů a prací do budoucna, řídit se harmonogramem. Bezproblémová lokalita pro revitalizaci je zpravidla taková, kde řešený tok prochází luční tratí, je trvale dostatečně vodný a majitelé, resp. uživatelé okolních pozemků souhlasí se změnou trasy koryta a se snížením povodňové zabezpečenosti. V každé lokalitě je třeba posoudit morfologii povodí, erozní ohroženost a splaveninový režim. Pro úspěšný návrh revitalizace je účelné využít historických podkladů. 3.2.3. VHODNOST ÚSEKU K REVITALIZACI Problematické jsou úseky ohraničené s hora i zdola – ale není to podmínkou, jsou-li dostatečně dlouhé či jinak specifické a vodné. Revitalizovat ve vysoce produkční krajině s malým sklonem a velkým ekonomickým tlakem na pozemky je problém. Z hlediska úseku toku je ideální, pokud revitalizací vznikne co nejdelší nepřerušená migrační cesta, napojená shora i zdola na přirozené vodoteče. Jako nevhodné z tohoto

16

pohledu jsou naopak úseky , ohraničené z obou stran nepropustnou překážkou typu vodní nádrže, tvrdě opevněného koryta apod.. 3.2.4. TRASA REVITALIZOVANÉHO TOKU Trasa nemusí být vždy meandrující – směrové vedení musí odpovídat podmínkám lokality.

Meandrování

není

podmínkou

a

zárukou

úspěchu.

K meandrování dochází v případě jen tehdy, pokud koryto prochází hlinitopísčitým nebo štěrkopískovým aluviem dostatečné mocnosti a plošné rozlohy. Délka trasy by měla odpovídat sklonu, který bude stabilní bez dodatečných objektů a těžkého opevnění. Míra vlnovitosti, resp. meandrovitosti toku by měla vycházet ze stability koryta bez doplňkových spádových objektů, případně nepřirozeně těžkého opevnění. Koryto by se současně nemělo zanášet na konkávních březích, což odpovídá dynamice vývoje trasy toku. Z podélného sklonu, který odpovídá těmto požadavkům lze jednoznačně odvodit vhodnou délku trasy, a tím i vlnovitost. 3.2.5. KORYTO REVITALIZOVANÉHO TOKU Mělčí, užší. Pro dimenzování jsou důležité průtoky minimální. Bude-li koryto menší, voda dříve vybřeží a koryto nebude devastováno velkou vodou. Důležité je diverzifikovat sklony svahů, nebát se místy i svislých břehů a menších nátrží. Rozvolnění břehové hrany místním stržením břehů je vhodné, ale je nutno uvést plochy po zemních pracích do původního stavu, plochy osít travní směsí sestavenou podle konkrétních podmínek stanoviště. Překážkou pro migraci jsou skoro vždy trubní propustky, není-li v profilu objektu vzdutá voda (malé hloubky, velké rychlosti) Rozměry koryta by měly odpovídat lokalitě a vodnosti. Upravená koryta jsou zpravidla výrazně zahloubena jednak z důvodu kapacity, ale mnohem častěji z důvodu možnosti gravitačního zaústění odvodnění. Podle současných přístupů není při revitalizacích již nezbytné takový rozměr koryta zachovávat. Naopak mělčí a užší koryto mnohem lépe splní požadavky revitalizace – lepší zapojení do krajiny a lépe koresponduje s hladinou podzemní vody v okolí. Ne každý tok může být podle této zásady revitalizován a je otázkou, zda vůbec revitalizovat toky, kde není možné koryto zmenšit.

17

Menší koryto je výhodnější z hlediska jeho stability. Při povodňových průtocích dojde brzy k vybřežení a vlastní koryto pak není devastováno, protože není dosaženo extrémních hloubek a rychlostí. Voda protékající inundací většinou na korytě nezpůsobí vážnější škody. Průtokové poměry a stabilitu koryta a příbřežních pozemků je nutno posoudit pro ustálené nerovnoměrné proudění kulminačního průtoku návrhové velké vody, popř. průtoku kontrolního. Je třeba, aby koryto mělo volnost k vlastnímu vývoji a přetváření. Z hlediska diverzifikace prostředí je žádoucí, aby břehy neměly konstantní sklon, ale střídaly se úseky pozvolnější se strmějšími, až téměř svislými. Ani lokální nátrže nejsou závadou, pokud nedochází k devastaci koryta nebo ke ztrátě stability objektů, problémové jsou projevy, narušující vlastnické vztahy, stabilitu sousedních budov a objektů, apod. 3.2.6. DIMENZOVÁNÍ KORYTA Dimenzovat na návrhový průtok, posoudit na minimální průtoky (Q330), při nichž musí být ještě revitalizace funkční. Menší koryto znamená, že tok dříve vybřeží a koryto není devastováno. Tůně jsou vhodné pro přežití organismů v období přísušků. Je-li koryto dimenzováno na menší kapacitu, znamená to, že voda dříve vybřeží a v korytě nedochází k velkým rychlostem, které pak působí destrukci koryta. 3.2.7. STABILIZACE KORYTA Opevnění by mělo být co nejpružnější. Nejvhodnější je pohoz, materiál by měl být místní, oblý. Pozor na příliš velké kameny v pohozu. 3.2.8. POUŽITÝ MATERIÁL Preferovat materiál místní,přírodní – nevhodné je kamenivo velké, drcené, lomové, ostrohranné. Nevhodné jsou plastové folie a sítě – časem se protrhají a „vlají“. 3.2.9. OBJEKTY Měly by být pružné. Nevhodné jsou stupně bez tůně nad a pod přílivovou hranou. Dřevěné stupně většinou začnou časem podtékat nebo obtékat při březích. Kamenné stupně fungují jen při větších průtocích, jinak jen cedí vodu (pokud nedojde k jejich zakolmatování splaveninami). Izolované vložené kameny zvyšují drsnost, zachycují

18

sedimenty a vytvářejí podmínky pro uchycení mikroorganismů. Kamenné výhony musí být stabilizovány zeminou, jinak protékají a nemají velký efekt. Výhony ve tvrdém korytě nemají efekt, protože tok se tím ještě zrychlí a dno v proudnici zůstává bez splavenin. Ideální návrh revitalizovaného koryta je takový, který se obejde bez spádových objektů, protože podélný sklon toku je změnou délky trasy upraven do takového sklonu, který zajistí nevymílací rychlosti. Pokud je nutno vkládat spádové objekty, měly by být provedeny jako pružné. Jsou-li objekty pevné, je jen otázkou času, kdy dojde k jejich porušení, což má za následek zneprůchodnění toku pro živočichy, tvorbu nátrží, apod. Jedná-li se o stupně, je v každém případě nezbytné, aby nad i pod přelivnou hranou byla vytvořená tůň. Dřevěné prahy do výšky 0,3m je účelné zřizovat z kulatiny, dostatečně zapuštěné do břehů. Přelivnou stěnu je nezbytné utěsnit vhodným způsobem, např. jílovitou zeminou s pískem, uloženou mezi dvojitou stěnu kulatiny. Kamenné stupně z rovnaniny jsou sice pružné, ale jednak jsou hůře překonatelné (může se jednat o poměrně mohutné těleso) a jednak (pokud nejsou vhodným způsobem těsněny) při menších průtocích vodu jen cedí, ale příliš nevzdouvají. Vkládání izolovaných kamenů do koryta je dalším oblíbeným prvkem. Pokud jsou velké kameny kladeny na tvrdé dno při malé hloubce proudění, je jejich význam z hlediska ovlivnění průtokových charakteristik mizivý. Pokud mají ovlivňovat směr proudění a jeho rychlost, musí být kamenů těší množství (měly by zaujímat orientačně nejméně 20% z půdorysné plochy hladiny). V tomto případě mohou zajistit i zachycení sedimentu a vznik přirozeného dna. Pozitivní vliv vložených kamenů z hlediska revitalizačního efektu spočívá ve skutečnosti, že kameny zvyšují členitost dna a tím zlepšují podmínky pro jeho oživení. Jsou-li do koryta vkládány výhony, platí zásada, že ve tvrdě opevněném korytě nemají význam. Zmenšují průtočný profil a rychlost proudění je pak dokonce větší (když se proudnice vlní) a dno zůstává holé bez sedimentu. Jsou-li výhony kamenné, je velmi vhodné je pohodit zeminou a drnem, aby došlo k jejich stabilizaci vegetací, urychlí se tím sedimentace v jejich proudovém stínu a jejich zapojení do prostředí. Jako důležité se rovněž ukazuje nutnost důkladného úplného odstranění původního opevnění v místech, kde dojde k narušení povodňovými průtoky nebo výstavbou 19

revitalizačních objektů. Zbytky původního opevnění působí v revitalizovaném korytě velmi rušivě a v některých případech mohou být velmi nebezpečné. 3.2.10. MIGRAČNÍ PRŮCHODNOST TOKU Tok musí být migračně průchodný. Není nutno dělat rybí přechody, ale spíše dimenzovat vhodně koryto. Překážkami jsou nevhodně řešené spádové objekty, trubní propustky, úseky s tvrdým opevněním a malou hloubkou. Revitalizovaný tok musí být průchodný pro vodní organismy, jejichž migrace vodním tokem je v dané lokalitě žádoucí a přirozená. Prioritně je třeba respektovat druhy, pro něž je migrace součástí životního cyklu (vývoj, rozmnožování, zajištění potravy). V potočních korytech s vyrovnaným a malým sklonem (cca do 0,5%) není vhodné vkládat spádové objekty a vybavovat je následně rybími přechody. Obecně migračními překážkami v toku jsou spádové objekty příliš vysoké, bez dostatečné hloubky v podjezí i nadjezí, trubní propustky, nepřiměřeně hrubé kamenivo v pohozu a úseky s tvrdým a hladkým opevněním při malých průtocích. 3.2.11. SPLAVENINY Bez splaveninového režimu není přirozený tok. Splaveniny by měly převážně pocházet z prvků hydrografické sítě, nikoliv z polí. Splaveniny ve složení, které odpovídá přírodnímu charakteru povodí, zajistí vytvoření přirozeného dna. Splaveninový režim je na vodních tocích přirozeným jevem. Původ splavenin je ale v přirozených tocích převážně z koryta toku, nikoliv z přilehlých zemědělských pozemků, jak je tomu dnes velmi často v zemědělské krajině. Splaveninový režim je nezbytnou podmínkou pro vytvoření přirozeného dna a tedy i pro oživení toku. Transport splavenin musí samozřejmě být přiměřený a nelze pozitivně hodnotit celkovou devastaci koryta. Principem revitalizace potočního koryta je vhodné umístění spalveninového režimu. 3.2.12.

TRAVNÍ PÁSY

Nutná podmínka pro redukci přísunu živin a jemnozrnného sedimentu do toku. Minimální šíře na každém břehu je 10m – nebo více dle sklonu pozemku. Úzký pás nebude udržován a postupně zanikne. Pozor na vznik podélných bariér. Možnost pro využití k výsadbám. Problém jsou často vlastnické vztahy. Založení travních pásů v minimální šíři 10m na každém břehu je další nezbytnou podmínkou úspěšné revitalizace potočního koryta. V případě sklonitého a intenzivně 20

využívaného pozemku na březích koryta je vhodné pás rozšířit. Jeho hlavním posláním je redukce sedimentu a živin, transportovaných spolu s povrchovým odtokem do vodoteče. Navíc je možno v takovém pásu vysazovat doprovodnou zeleň. Při zakládání pásu je nutno dbát na jeho následnou údržbu. 3.2.13. JAKOST VODY Jakost vody je nutná podmínka úspěchu – cílem revitalizace je oživení toku. Nutno sledovat jednak bodové zdroje (obce, ČOV, silážní žlaby, hnojiště), jednak plošné zdroje (eroze z polí, hnojiva) Řada malých vodních toků má rozkolísané průtokové poměry během roku, v letním období jsou prakticky bezvodé. Pokud protéká takový tok intravilánem, je v období průtokových minim recipientem splaškových vod a vzhledem k poměru komunálního znečištění a vody toku, projeví se samočisticí schopnost toku až ve velké vzdálenosti pod zdrojem znečištění. Před definitivním rozhodnutím o revitalizaci toku by proto měla předcházet jednak analýzy kvalita a jednak studie povodí, zahrnující mimo jiné i bohové a plošné zdroje znečištění. 3.2.14. VEGETAČNÍ DOPROVOD Dřeviny místně vhodné – ne okrasná zahrada. Strukturní výsadba – nikoliv linie. Ošetřování 3 roky je povinou součástí dodávky. Za velmi podstatnou je třeba označit zásadu, že v rámci revitalizací by měly být vysazovány striktně dřeviny autochtoní – tedy takové, které do daných podmínek i lokality přirozeně patří. Vegetace by měla být kombinována ze stromů a keřů, což jednak odpovídá přirozenému prostředí, jednak je keřové patro důležité pro život řady živočichů a navíc pod sebou udusí bujný plevel. Výsadby by měly být realizovány ve „strukturní“ formě – vertikálním i horizontálním členění. Žádoucí je výsadba spíše do skupin v šíři několika metrů od břehové hrany než pravidelná linie podél břehové hrany. Určitá délka toku by měla být ponechána volná, bez výsadeb (cca 30-40%). Úsporné je vysazování jen dlouhověkých, pomalu rostoucích cílových dřevin a pionýrské dřeviny ponechat k šíření náletem nebo výsevem. Striktně je třeba oddělit pastvu dobytka od revitalizovaného toku. Dobytek jednak rozšlape koryto, způsobí znečištění vody a jednak zničí výsadby. Větší stromky (výška cca od 2m) není třeba po vysázení vyžínat, menší naopak je vhodné do jejich spolehlivého ujmutí vyžínat alespoň lokálně. U keřů se místo vyžínání osvědčily

21

plachetky z geotextilie. Samozřejmostí by měla být následná péče o výsadby zahradnickou firmou v délce alespoň tři roky od vysázení. 3.2.15. NAPOJENÍ NA EKOLOGICKOU KOSTRU KRAJINY Součástí revitalizace by mělo být zasazení do kontextu okolí, napojení na další prvky (lesy, remízy). Izolovaná revitalizace toku nebo jen jeho úseku snižuje efekt. Revitalizace toku musí být navrhována v kontextu s okolní krajinou. Úspěšné oživení není možno realizovat pouze živočišnými druhy, vázanými přímo na vodní tok, ale i druhy, které ho potřebují pouze dočasně. Je nezbytné, aby revitalizace zapadla do celkové kostry krajiny. Pokud chybí propojení na okolní přírodní lokality, je nutno je doplnit. Revitalizační stavby jsou velmi specifickými akcemi, které by měli vytvořit iniciační stádium pro další samovolnou revitalizaci toku. Pokud po „dokončení“ a kolaudaci revitalizace dochází ke změnám trasy a profilu koryta, nemělo by být na tyto změny pohlíženo ve smyslu odpovědnosti projektanta či dodavatele za chybné řešení. Stejně tak by neměly být prováděny opravy vzniklých změn, pokud např. nátrže neohrožují jiná technická zařízení (budovy, sloupy elektrického vedení apod.). Je totiž nutno vycházet z toho, že tměna trasy nebo profilu koryta je výsledkem korytotvorné činnosti toku, což je činnost účelná a bránění této přirozené činnosti je proti smyslu revitalizačních opatření.

(2)

VRÁNA,K., 2004

22

(2)

4. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LOKALITĚ 4.1. IDENTIFIKACE LOKALITY Lokalita se nachází nedaleko obce Buchlovice, spadá do katastrálního území Buchlovice, okresu Uherské Hradiště. Lokalita je součástí povodí Buchlovického potoka, které má rozlohu 9,98 km2. Délka sledovaného toku je 1,5 km.

4.2. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY 4.2.1. GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ Sledované území spadá do provincie Vnější západní Karpaty, podprovincie Středomoravské Karpaty, podsoustavy Chřiby, celku Halnkovická vrchovina, podcelku Kastelánská vrchovina.

BIOREGION Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Žďánický les,severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Linečická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chříbský bioregion (3.2) a má polohu 928 km2. 23

Bioregion je tvořen nízkou teplou pahorkatinou na měkkých vápnitých sedimentech. Bioregion tvoří přechod mezi typickými částmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Vyskytuje se zde řada mezních karpatských a panonských prvků, zvláště nelesní flóra je bohatá, s řadou různých migroelementů a floroelemntů převážně kontinentálních. Dominuje zde 3. Dubovo-bukový vegetační stupeň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh. Na jižních svazích a v nižších polohách se vyskytuje 2. bukovo-dubový stupeň, odpovídající dubohabřinám. Nereprezentativní je severní část, tvořená jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty. V současnosti jsou zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových lesů, v bezlesí převažuje orná půda, časté jsou sady. (3)

BIOCHORY Na sledovaném území se nachází dva druhy biochor: 2BE – Rozřezané plošiny na spraších 2. v.s. Různorodý reliéf odpovídá značnému plošnému rozšíření typu a je ovlivňován jak utvářením předkvartérního reliéfu s charakterem podloží, tak podmínkami ukládání spraší. V terénu se střídají plošiny rovné i členité, svahy krátké a strmé i dlouhé a krátké. Z četných antropogenních tvarů lze jmenovat kamenolomy, staré hliníky i aktivní cihelny, meze, úvozy, strže a naorané hrany. V substrátu dominují sprašové pokryvy různé mocnosti, usazené na předkvarterním podloží. Ten je tvořen horninami krystalinika a permokarbonu, devonského vápence, křídy, paleogenního flyše a neogenních písků a jílů. V půdním pokryvu převažují černozemě různých subtypů, na něž ve vlhčích polohách navazují hnědozemě. Současné využití krajiny: Lesy 4 %, travní porosty 3%, vodní plochy 1%, pole 69,5%, sady, vinohrady 9%, sídla 9,5%, ostatní 4%. ____________________________________________________________________ (3)

CULEK, M. (ed) a kol., 1994

24

2VC – Vrchoviny na slínitém flyši 2. v.s. Reliéf je tvořen nepříliš členitou vrchovinou s převýšením svahů 150 – 210 m. Substrát je tvořen magurským flyšem (vsetínské a belovežské vrstvy) a vystupují zde i neogenní vápnité jíly a spraše. Půdy jsou mimo les tvořeny především degradovanými černozeměmi erodovanými. Pouze na suchých konvexních svazích jsou ostrůvky pararendzin. V lesích převažují fluvizemě. Současné využití krajiny: Lesy 25,5%, travní porosty 6%, vodní plochy 0%, pole 52%, sady a vinice 12%, sídla 2,5%, ostatní 2%. (4)

4.2.2. GEOLOGIE A PEDOLOGIE

GEOLOGIE Charakteristickým hlubinným geologickým podkladem je flyš Magurské serie, různě převrstvený s překrytými usazeninami vídeňského moře a čtvrtohorními nánosy sprašových hlín. Většina povodí katastru je tak tvořena půdami středně těžkými až těžšími typu hnědozemě. V údolí potoka jsou i poměrně málo mocné usazeniny fluviálního původu a často se střídajícími horizontálně uloženými vrstvami hlíny a jílu. (5)

PEDOLOGIE Sledované území spadá do asociace ilimerizovaných půd, podzolových přírodních a zemědělsky zkulturněných.

(4)

(5)

CULEK, M. (ed) a kol., 2005 podklady ze studie revitalizace Buchlovického potoka

25

4.2.3. KLIMATICKÉ POMĚRY Klimaticky patří zájmové území k dolnomoravskému úvalu s velmi variabilními typy počasí, značnou měrou individuálními teplými padavými větry typu fénů. Ráz počasí je dán velkým kolísáním všech klimatických činitelů, hlavně teplot a srážek.

tab. č.1. - průměrné měsíční teploty vzduchu a průměrné měsíční sumy srážek Geografick

prům

Průměrné měsíční teploty vzduchu v roce 2006 (°C)

é

- měr

souřadnice nadm. výška

172000

266

490500

Buchlovice

zem.délka

zem. šířka Označení

bodu

I.

-6,43

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

-2,55

1,22

10,3

14

18,3

22,6

16,5

16,5

11,4

6,74

2,88

9,28

prům

Průměrné měsíční sumy srážek v roce 2006 (mm)

- měr

266

172000

490500

Buchlovice

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

rok

43,9

44,0

67,7

80,6

81,1

93,9

28,9

150,9

20,2

17,6

43,1

20,3

692,1

Roční průměr ….9,28°°C Roční průměr srážek …692,1 mm Z přehledu srážek je patrné, že kulminace přichází v červenci a srpnu, není ovšem podchyceno rozdělení srážek a jejich intenzita. V letních měsících vznikají srážky převážně z místních bouřek ve formě přívalů. Zimní a jarní srážky jsou poměrně nízké. Sledované území spadá do klimatické oblasti MT 11.

26

Klimatické oblasti České republiky podle Quitta: Počet letních dnů: 40-50 Počet dnů s průměrnou teplotou 0 ° C : 140 – 160 Počet mrazových dnů: 140 – 160 Počet ledových dnů : 110 – 130 Průměrná teplota v lednu : - 2 - -3 Průměrná teplota v červenci : 17 - 18 Průměrná teplota v dubnu : 7 - 8 Průměrná teplota v říjnu : 7 – 8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více : 90 – 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období : 350 – 400 Srážkový úhrn v zimním období : 200 – 250 Počet dnů se sněhovou pokrývkou : 50 – 60 Počet zatažených dnů : 120 – 150 Počet jasných dnů : 40 – 50

(6)

40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00

105,0 85,0 65,0 45,0 25,0 5,0 I.

III.

V.

VII.

IX.

XI.

-15,0

měsíce

obr. č.2. – klimadiagram

(6)

QUITT, E.

27

srážky

teploty

klimadiagram

teploty srážky

4.2.4. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Číslo povodí : 4 – 13 – 02 –015 Celková plocha povodí…9,98 km2 Délka povodí…L = 7,5 km Průměrná šířka …B = 1,33 km Charakteristika tvaru povodí… F/L2 = 0,18 Spád = 2,5 % Lesnatost = 35% Vodnost : 28 l/s

Průtoky: tab. č.2 - x-denní průtoky (ČHMU Brno) x-denní

30

60

průtok l/s

69

44

90

120

150

180

210

240

270

300

330

355

364

32,9 24,3 19,4

17

13,8 10,8

9,1

6,7

4,2

2

0,4

99% průtok …1,2 l/s

tab. č.3.- x-leté průtoky (ČHMU Brno) x-letý

1

2

5

10

20

50

100

Průtok m3/s

1,9

3,3

6

8,7

12,1

17,5

22,5

4.2.5.

PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST

PLO 36 Středomoravské Karpaty Středomoravské Karpaty jsou součástí flyšového pásma / okrajového pásma i magurské skupiny / a jsou dobře vyhraněnou oblastí obklopenou Hornomoravským a Jihomoravskými úvaly. Skládají se z vrchoviny Chřibů, Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny. 28

Stavba a skladba oblasti Chřiby jsou nejčlenitějším obvodem této oblasti. Je to vrchovina elipsovitého tvaru, která je od okolí výrazně ohraničena. Tvoří jí dva souběžně rozvodní hřbety směru SVJZ, vzájemně oddělené horním úsekem údolí Stupavy. SZ hřbet, modelovaný hlubokými údolími, dosahuje nejvyšších výšek ve střední části Brdem (587m), což je nejvyšší kóta oblasti. JV hřbet je širší a nižší a nejvyšší kótou je tu Ocásek (553m). Na rozvodích jsou plošiny, jejichž nadmořská výška se pohybuje mezi 350 – 500 m n. m. ( převážně kolem 450 m n. m. ) odděleny jsou sedly a údolími potoků, nad jejichž úroveň vystupují vyvýšeniny, často jako skaliska. Údolí jsou kromě nejhořejších úseků hluboce zaříznutá a na svazích bývají skalnatá. Ždánický les dosahuje nejvyšší výšky kótou u slepice (437 m). Celkově se jeho povrch pozvolna snižuje k Z. Na rozdíl od Chřibů má jen jedno vrcholové pásmo. Na rozvodí vodních toků jsou kromě meziúdolních hřbetů i výrazné plošiny, převážně ve výšce 300 – 430 m. Plošiny jsou vzájemné odděleny sedly, údolími potoků a příkřejšími svahy, místy přecházejí do široce zahloubených rozvodních hřbetů. Údolí potoků jsou hluboce zaříznuta a směrem k okrajům se rozevírají a změkčují, často tvoří údolní nivu. Litenčická pahorkatina zaujímá S část oblasti. Reliéf je mírně zvlněný a zejména v S části značně změkčen spraší. Tvoří jej zaoblené rozvodní hřbety, plošiny na rozvodích a široce rozevřené suché údolí. Výraznější vyvýšeninou je Troják (396 m). Nejvyšším bodem je Hradisko (518 m) a Klášterec (497 m).

(7)

PRUŠA, E. ,2001

29

(7)

4.2.6. PRVKY ÚSES Seznam prvků ÚSES ve sledovaném povodí:
Lesní NRBC Buchlovské lesy č: 94 Existenční stav: vymezené Funkčnost: funkční Cílový stav: Dubové bučiny, bukové doubravy, jasanové olšiny, lipojavorové doubravy a bučiny.


Lesní LBC Hříštěk II. č: 615625.. Existenční stav: vymezené Funkčnost: funkční Cílový stav: typická dubová bučina.


Lesní LBC U Smraďavky č: 615625.. Existenční stav: vymezené Funkčnost: funkční Cílový stav: typická dubová bučina.


Lesní LBC Nad zahradami č: 615625.. Existenční stav: vymezené Funkčnost: funkční Cílový stav: typická dubová bučina s přechody do lipojavorové dubové bučiny.


Lesní LBK z RBC č.108 Boršice do LBC Střešňák č.: 61562529 Existenční stav: vymezený, navržený k založení Funkčnost: nefunkční Cílový stav: typická dubová bučina


Lesní LBK z LBC Na skále do LBC U skalice č.: na kú Stříbrnice 75773012 na kú Buchlovice 61562523 Existenční stav: vymezený Funkčnost: částečně funkční až funkční Cílový stav: typická buková dobrava a typická dubová bučina s přechody do borové 30


Lesní LBK z LBC Spářovská paseka do LBC Pod Velebilem č.(na kú Osvětimany): 71635914, č.(na kú Buchlovice): 61562514 Existenční stav: vymezený Funkčnost: funkční Cílový stav: typická buková doubrava nebo dubová bučina až lipojavorová bučina


Lesní LBK z LBC Nad Bratrkovy do LBC Pod Velebilem č.(na kú Buchlovice): 61562515 (na kú Medlovice): 69263802 (na kú Osvětimany): 71635915 Existenční stav: vymezený Funkčnost: funkční, část.funkční, nefunkční Cílový stav: typická buková doubrava až dubová bučina s přechody do javorovo-lipové doubravy až lipojavorové dubové bučiny, v údolí toků jasanové olšiny až vrboolšové formace


Lesní LBK z LBC Rybníky do LBC Nad zahradami č.: na kú Buchlovice 615625.. Existenční stav: vymezený Funkčnost: většinou částečně funkční až téměř nefunkční (průchod Buchlovicemi), lokálně funkční (nad Buchlovicemi) Cílový stav: jasanové olšiny, v okrajích s přechody do lipojavorových dubových bučin až typických dubových bučin.


Lesní LBK z LBC Nad zahradami do NRBC Buchlovské lesy č.: na kú Buchlovice 615625.. Existenční stav: vymezený Funkčnost: funkční Cílový stav: lipojavorové dubové bučiny s přechody do typických dubových bučin.


Lesní RBK z LBC Hříštěk I. do LBC U Smraďavky č.: na kú Buchlovice 615625.. Existenční stav: vymezený Funkčnost: funkční, část částečně funkční Cílový stav: typická dubová bučina s přechody do zakrslé dubové bučiny. 31


Lesní a vodní LBK z LBC U Smraďavky do LBC V nivě č.: na kú Buchlovice 61562520 Existenční stav: vymezený Funkčnost: funkční, část částečně funkční Cílový stav: jasanová olšina s okrajovými aspekty především typických dubových bučin až javorolipových dubových bučin. (8)

(8)

podklady z obecního úřadu Buchlovice

32

5. METODIKA 5.1. SBĚR PODKLADŮ Prvotním

krokem

při

řešení

hodnocení

revitalizace

daného

potoka

bylo

shromažďování potřebných informací o stanovištních poměrech, současném stavu a využití krajiny. Dále podklady k řešené revitalizaci, její zadání stavby, projekt revitalizace a příslušné výkresy. Tyto údaje byly získány z map a projektů. Materiály byly poskytnuty na jednotlivých ústavech Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a na městském úřadě v Buchlovicích. Stav před revitalizací a navržený stav byl zjišťován zejména ze zadání stavby a z projektu revitalizace (historické podklady).

5.2. TERÉNNÍ PRŮZKUM Dalším krokem byl terénní průzkum, který byl základním zdrojem informací sloužících jako podklad pro vyhodnocení současného stavu. Průzkum byl zaměřen na zjištění současného stavu toku, který sloužil k posouzení vhodnosti revitalizace. Při terénním průzkumu se zjišťoval i stav okolního porostu, doprovodné vegetace toku. Součástí terénního průzkumu bylo zjištění stavu jednotlivých objektů na toku, jejich oměření, popis a zákres do výkresu, popř. fotodokumentace. Dále i odebrání vzorků zeminy ze dna toku a břehů, které byly následně zpracovány ve školní laboratoři a vyhodnoceny. Výsledky byly použity pro posuzování stability vodního toku.

5.3. LABORATORNÍ PRÁCE – ROZBORY PŮDY Ve školní laboratoři byly prováděny rozbory půdy: Areometrická metoda Nejdříve se v terénu odebraly vzorky ze dna a břehů potoka. V laboratoři se z každého odebraného vzorku navážil kilový reprezentativní vzorek. Ten se nechal 24 hodin sušit v peci při 105°C. Nechal se vychladnout a následně byl

33

přeset přes síta o průměru 63; 31,5; 16; 8; 4 a 2 mm. Všechny zbytky na sítech se zvážily a spočítalo se jejich procentní zaspoupení. Se zbytkem na sítě o průměru 2 mm se dále pracovalo. Z každého zbytku se navážilo 50g – reprezentativního vzorku. Tento 50g vzorek se v kádince zalil destilovanou vodou a přidal se hexameta-fosfát sodný, nechal se 1 hodinu povařit a následně vychladnout. Vychladlý vzorek se nalil do odměrného válce o objemu 1000 cm3 . Do těchto 1000 cm3 se vzorek dolil destilovanou vodou. Dolitý vzorek se promíchal a vložil se do něj hustoměr, z kterého se měřila hustota, a to po 30 sekundách, 1, 2, 5, 15, 45 minutách a pak po 2 a 5 hodinách. Hustoty se zapisovaly a přes nomogram se vypočítaly průměry částic. Vypočítaly se procenta zastoupení jednotlivých frakcí. Průměry částic a jejich procentní zastoupení se vykreslily do grafu. Byly získány zrnitostní křivky vzorků. Z těchto zrnitostních křivek bylo provedeno zařazení jednotlivých vzorků ze dna a břehů do druhů zemin. Z křivky byla pro každý vzorek vyčtena hodnota ds =d50 (střední zrno), která sloužila k jejich zařazení. Dle zařazení zemin se hodnotila stabilita koryta. Porovnáním zjištěné svislicové rychlosti a tabulkové nevymílací rychlosti.

5.4. MODEL KORYTA V PROGRAMU HYDROCHECK Pro získání modelu koryta byl použit program Hydrocheck, verze 5.2r183. V programu Hydrocheck byly provedeny modely toku, jeho vykreslení a zaznamenání jednotlivých průtoků v korytě a následně vypočítávány svislicové rychlosti v daném korytě pro jednotlivé průtoky. Tyto skutečné svislicové rychlosti byly porovnány s tabulkovými nevymílacími svislicovými rychlostmi, které byly vybrány dle určitého povrchu a materiálu v toku, popřípadě jeho opevnění. Porovnáním těchto dvou rychlostí se dospělo k výsledku, zda je tok nebo není stabilní a zda potřebuje či nepotřebuje úpravu popř. technická opatření. V programu Hydrocheck byl proveden i rozbor proudění v korytě. Pro vykreslení modelu se musely zadat jednotlivé profily toku. V programu Hydrocheck stačí pro vykreslení příčného profilu tři body, v našem případě se zadávalo bodů šest až osm, dle složitosti profilu.

34

•

Stav před revitalizací byl zjištěn z dostupných historických podkladů, příčné profily byly vynášeny dle rysů příčných profilů z výkresů projektové dokumentace viz. Terra projekt, Tomáš Horký, 1996

•

Stav po revitalizaci byl založen na terénním průzkumu, na kterém se oměřily jednotlivé vodní objekty a následně se vynesly do modelu.

•

Současný stav nemá změněný podélný, ani příčný profil, změny se týkaly jen opevnění (kamenná rovnanina), které zvýšilo stabilitu toku.

Obr. č.3. - ukázka uživatelského prostředí programu Hydrocheck

5.5.

HODNOCENÍ

REVITALIZACE

POMOCÍ

HODNOTÍCÍ

STUPNICE Klasifikace jednotlivých parametrů je popsána verbálně tak, aby bylo pokud možno objektivně podle této stupnice hodnotit každý tok. Hodnocení je vyjádřeno počtem hvězdiček u každého sledovaného parametru, přičemž větší počet hvězdiček značí lepší stav příslušného parametru, „-„ naopak stav nevyhovující nebo revitalizací nedotčený.

35

V rámci hodnocení drobných vodních toků byly zvažovány dva základní ukazatelé: •

Charakteristiky koryta (přirozená trasa, přirozený sklon břehů, přirozené dno, členité dno, korytotvorný proces, průchodnost toku při malých průtocích, stabilita objektů),

•

Charakteristiky doprovodné zeleně a potoční nivy (travní pásy, složení vegetačního doprovodu, charakter vegetačního doprovodu, začlenění do krajiny a provázanost na ostatní prvky, vhodnost úseku, vhodnost toku pro revitalizaci).

5.6. VÝSLEDKY A HODNOCENÍ Terénním průzkumem, prací v laboratoři i modelování v programu Hydocheck se porovnával současný zjištěný stav s revitalizovaným stavem a s dostupnými historickými podklady. Hodnotila se stabilita toku a význam jeho projektované revitalizace. Všechny zjištěné skutečnosti a jejich vyhodnocení vedlo k závěrům a doporučením, které by mohly stav revitalizovaného, v současnosti nově upraveného, toku zlepšit. V průběhu zpracovávání diplomové práce byly vypracovávány mapové a výkresové přílohy. Přiložené mapy jsou upravovány v programu malování. Příčné a podélné profily toku jsou z programu hydrocheck upravovány v programu CAD 2007.

36

6. VÝSLEDKY 6.1. STAV TOKU PŘED

REVITALIZACÍ

A

NAVRHOVANÁ

REVITALIZACE 6.1.1. STAV TOKU PŘED REVITALIZACÍ Přirozený stav toku - před úpravou z roku 1968: V dolním toku byl potok poměrně plytký, vytvářel četné meandry, tok byl místy široký okolo 20m. Koryto bylo zahloubeno v zářezu o hloubce okolo 3 metrů. Plytkost toku způsobovala zamokřenost okolních pozemků. Vodoteč vybřezovala několikrát ročně. Ve střední části a horní části řešeného úseku mělo koryto poměrně značný spád, nemeandrovalo, mělo bohatý břehový porost. Dno bylo nerovné a vytvářelo rozmanité podmínky pro život organismů vázaných na vodní prostředí. Podle pamětníků zde byl poměrně hojný výskyt pstruha.

Popis úpravy koryta provedené v roce 1968: Buchlovický potok se vlévá do Dlouhé řeky v km 0,964 staničení Dlouhé řeky. Celková délka úpravy činila 1,917 m. Příčný profil koryta byl navržen lichoběžníkový na pětiletou vodu. Šířka ve dně činila 1,5 m. Sklon svahů 1:1,5, hloubka byla 1,7 m. Z toho průměrně 1,5 m je ve výkopu a 0,2 m v násypu. Hrázka měla korunu šířky 1,5 m. Opevnění bylo provedeno dvojitým laťovým plůtkem a dno pohozeno makadamem tloušťky 15 cm a průměrem zrna 8 cm. Laťový plůtek je v současnosti téměř po celé své délce zničen, jen po pravém břehu (po proudu) jsou jeho zbytky. Podélný spády: km 0,00 – 0,015…0,53% km 0,015 – 0,035…0,5% km 0,035 – 0,075…10% km 0,075 – 0,265…0,5% km 0,265 – 0,440…0,44% km 0,440 – 0,615…0,55% km 0,615 – 1,055…0,5% km 1,055 – 1,295…0,55% 37

km 1,295 – 1,785…0,5% km 1,785 – 1,917…0,49% Ke stabilizaci nivelety a zároveň ke snížení podélného spádu byly navrženy dřevěné dvojité zvýšené prahy. Výška prahu byla 0,4 m. Zpevnění dna nad a pod prahem bylo navrženo kamennou dlažbou tloušťky 0,3 m na sucho. Celkem bylo navrženo 13 těchto dřevěných prahů. Dále ke snížení podélného spádu byly navrženy spádové stupně výšky 1 m. Celkový počet stupňů bylo 5. V km 0,265; 0,665; 0,946; 1,295; 1,458. Spádové stupně byly navrženy betonové a obkládané kamenným zdivem. Nad soutokem s Dlouhou řekou byl zbudován kamenný skluz. Ten byl zpevněn záhozem z lomového kamene o velikosti 60 – 80 cm do betonu. Svahu skluzu byly opevněny dlažbou do betonu. Sklon vlastního skluzu byl 1:10, vlastní délka skluzu byla 40 m. Touto délkou se překonával rozdíl 4 m. Staničení skluzu je km 0,035 – 0,075. Tato úprava způsobila jednotvárný charakter toku. Při poměrně velkém spádu a opevnění dna potok nevytvářel podmínky pro bohatší život.

Stav před revitalizací: Řešená část Buchlovického potoka protékala zemědělsky intenzivně obdělávanou krajinou. Na toku byly vysázeny břehové porosty, které se skládaly z topolů a ovocných stromů. Topoly byly v poměrně dobrém stavu, proto byly zachovány. Na toku se objevovalo několik nedostatků, které vedly k řešené revitalizaci. Jedním z problémů byla čistota vody. Potok trpěl vypouštěním odpadních vod z jednotlivých domů, případně ulic, které nebyly napojeny na kanalizační síť. Dalším problémem byl prizmatický tvar koryta, kde nedocházelo k diverzitě toku (tj. střídání klidných úseků s úseky rychlými, bystřinným prouděním), voda proudila stejně rychle o stejné výšce celým řešeným úsekem a neumožňovala rozvoj organismů žijících ve dně zatopené části břehů. Technické překážky nedovolovaly migraci živočichům. Skluz byl značně dlouhý a překlenoval výškový rozdíl okolo 10 m. Skluz postačoval pro utlumení energie, ale

38

neumožňoval pohyb vodní fauny. Stupně byly vysoké 1 – 1,5 m, tvořily překážku pro rybí osádku. Problémem byl i stav zeleně na toku. Řešený úsek toku byl z poměrně značné části osázen topolem a ovocnými stromy. Z další stromové a keřové zeleně byl zastoupen bez černý (Sambucus nigra), brslen evropský (Euonymus europea) – vzácně, vrba bílá (Salix alba), vrba jíva (Salix caprea) Z bylinné vegetace naprosto dominovala kopřiva (Urtica dioica), rákos (Phragmites comunis). Z výše uvedeného vyplývá, že vegetace byla monotónní, zastoupené druhy se vyskytovaly téměř v monokulturách. Druhová diverzita byla tedy velmi nízká. Většinou se dá konstatovat, že se jednalo o raná sukcesní stádia. Z keřových porostů se vyskytoval téměř výrazně bez černý (Sambucus nigra). Jinak ze stromové zeleně dominoval introdukovaný topol. V blízkosti toku (mimo) řešený prostor se vyskytoval hojně topol černý (Populus nigra). Jedná se zřejmě o křížence evropského topolu černého a topolu severoamerické provience.

6.1.2. NAVRHOVANÁ REVITALIZAČNÍ OPATŘENÍ Podmínkou pro úspěšné provedení revitalizačních opatření jsou především čistota vody a opatření zabraňující před nadměrným chodem splavenin. Co se týká zabezpečení před splaveninami můžeme ve stručnosti konstatovat: •

Horní část povodí je pokryta lesními pozemky. Převahu zde mají původní bukové porosty. Probíhající eroze je zde přirozená a nikterak významná.

•

V blízkosti intravilánu je realizována řada protierozních opatření.

•

Největší pozornost musí být věnována několika blokům zemědělské půdy nad Buchlovicemi, kde je orná půda. V této souvislosti je nutno upozornit na průtočnou (sedimentační) nádrž nad sledovaným úsekem, která ochraňuje zájmovou část a Dlouhou řeku před zanášením.

Povodí kolem toku je využíváno jako zemědělská půda, především orná půda. Proto musí být věnována velká pozornost erozně ohroženým plochám, kde by měl být 39

uplatňován protierozní osevní postup. Tato opatření výrazně omezí množství splavenin a rovněž množství splavovaných živin do toku. Čistota vody je předmětem samostatného řešení rekonstrukce kanalizační sítě a odvedení splaškových vod na ČOV.

Obecné zásady revitalizace : Podélný a příčný profil toku je výsledkem dlouhodobého vývoje a tvoří svým způsobem vyvážený a stabilizovaný systém, který skýtá i optimální požadavky odpovídající danému společenstvu. Zásah do podélného toku nebo příčného profilu toku koryta toku měl negativní vliv na stabilitu toku. Při návrhu je nutno vycházet ze znalosti priorit a významu jednotlivých vlastností a charakteru koryta toku pro ryby a jiné vodní organismy. U podélného profilu za nejvýznamnější považujeme: •

nerovnoměrnost sklonu tzv. podélného mikroprofilu toku (jinak řečeno střídání hlubších a mělčích míst, tůní, výmolů apod.),

•

minimální výšku vodního sloupce

U příčného profilu za nejvýznamnější považujeme: •

stabilizaci a maximální členitost dna,

•

stabilizaci a maximální členitost povodní části břehu,

•

nerovnoměrnost (členitost) příčného profilu (vodního sloupce).

Ozelenění : Spočívá v doplnění existující zeleně novými dosadbami břehových porostů. Jedná se o dolní úsek a jeho pravobřežní část, která byla bez porostů.

40

Technická opatření : nízké stupně a prahy: realizace nízkých prahů či stupňů způsobí zvýšení diverzity vodního prostředí , tišiny střídají úseky s bystřinným charakterem. Tyto objekty budou provedeny ze dřeva a kamene. Výška bude 0,3 – 0,4 m. Tyto stupně budou funkční při průtoku malých a minimálních vod, kdy zajistí existenční minimum pro vodní faunu a flóru v suchém období. Při přechodu větších vod se jejich účinek prakticky neprojeví.

Věcné a časové vazby na okolní výstavbu: Na trase se vyskytovalo křížení s nadzemním vedením elektrického proudu. Těchto křížení bylo několik a byly zamalovány v situaci a podélném profilu toku. Vzhledem na charakter prací v dotčených územích toku byl aktuální střet s nadzemními vedeními el. proudu. Správce doporučoval při použití mechanizace vedení vypnout. Celá trasa toku byla přístupná po zpevněné komunikaci, která je trasována podél levého břehu potoka. K záboru zemědělské půdy nedošlo. Navrhovaná opatření byla realizována v rámci stávajícího toku.

Úprava toku: Nivelita toku je dána stávajícím opevněním dna kamenným pohozem, případně kamennou dlažbou. S ohledem na poměrně vysoké sklony tok není postižen nadměrným ukládáním

splavenin

z povodí.

V rámci

již

realizované

I.

etapy revitalizace

Buchlovického potoka došlo k opatření, která znemožňují intenzivní chod splavenin tokem. Po rozpadnutí dřevěného plůtku je v některých úsecích pozorováno podemílání, zejména pravého břehu. Neopevněná pata koryta při poměrně vysokých sklonech dna a následně vysokých rychlostech proudící vody trpí a je poškozována. Navržená opatření zmírní rychlosti a omezí tuto erozní činnost vody. Projektant nenavrhuje paty koryta. Při stabilizaci současného stavu se vytváří hodnotnější podmínky pro revitalizaci toku.

41

Přehled sklonových poměrů na řešeném úseku toku: km 0,000 – 0,026 …0,80% km 0,026 – 0,076 …9,00% skluz km 0,074 – 0,400 …0,87% km 0,400 – 0,600 …0,62% km 0,600 – 0,737 …1,16% km 0,737 – 1,068 …0,90% km 1,068 – 1,140 …0,74% km 1,140 – 1,252 …0,80% km 1,252 – 1,324 …0,97% km 1,324 – 1,479 …1,01%

Přehled všech navrhovaných opatření na toku: km 0,026 – 0,074 úprava balvanitého skluzu km 0,110 – kamenný stupeň, v = 0,3m km 0,238 – dřevěný stupeň, v = 0,40m km 0,270 – kamenný stupeň, v = 0,35m km 0,362 – kamenný stupeň, v =0,35m km 0,432 – vložené kameny km 0,442 – vložené kameny km 0,452 – vložené kameny km 0,482 – vložené kameny km 0,492 – vložené kameny km 0,502 –vložené kameny km 0,532 – kamenný stupeň, v = 0,40m km 0,690 – dřevěný stupeň, v = 0,35m

42

km 0,726 – dřevěný stupeň, v = 0,30m km 0,772 – dřevěný stupeň, v = 0,30m km 0,780 – dřevěný práh, v = 0,35m km 0,797 – dřevěný práh, v = 0,35m km 0,920 – dřevěný stupeň, v = 0,30m km 0,925 – dřevěný práh, v = 0,35m km 0,933 – dřevěný práh, v = 0,40m km 1,030 – kamenný stupeň, v = 0,40m km 1,044 – dřevěný práh, v = 0,35m km 1,100 – kamenný stupeň, v = 0,35m km 1,182 – dřevěný stupeň, v = 0,40m km 1,252 – dřevěný stupeň, v = 0,35m km 1,296 – dřevěný stupeň, v = 0,35m km 1,342 – vložené kameny km 1,358 – vložené kameny km 1,393 – 1,479 – úprava dlažby – vložené kamenné výhony a stupně

Kamenné stupně: Kamenných stupňů celkem 6, provedeny ze záhozového kamene. Samotný práh, předělující tok, musí být proveden z dostatečně velkých kamenů cca 70cm tak, aby odolal i větším průtokům. Ve vývaru jsou opevněny pouze břehy, dno je původní opevněné makadamem. Při větších vodách je předpoklad vytvoření výmolu.

Dřevěné prahy a stupně: Dřevěných stupňů je celkem osm, dřevěných prahů je pět.

43

Tyto objekty jsou na toky řazeny za sebou tak, aby po realizaci vytvořily řadu menších tůněk těsně za sebou a ty mohly fungovat jako refugium pro vodní organismy v období sucha apod. Pro jejich realizaci bylo třeba odtěžit pruh ve dně stávajících opevnění. Po usazení dřevěných prahů a jejich zakotvení do břehové části koryta muselo být opevnění dna opraveno tak, aby nedošlo k narušení celistvosti opevnění a jeho případného porušení. K samostatné konstrukci bylo použito dřevěné kulatiny o průměru 15 – 20 cm. Stupně, na rozdíl od prahů, zakončují usek vzduté vody. Počítalo se u nich s vybudováním menšího vývaru opevněného kamennou dlažbou.

Úprava skluzu: Skluz před revitalizací představoval značnou překážku pro pohyb vodních organismů, zejména rybí osádky. Byl nepřekonatelnou bariérou pro svou značnou délku. Návrh úpravy spočíval ve vytvoření řady menších tůní o hloubce cca 30cm. Délka jednotlivých tůní je cca 4 m. Vytvoření těchto prvků bylo umožněno vestavěním řady cca 40 cm vysokých prahů na konstrukci prahu. Tyto prahy jsou provedeny z betonu, líc je proveden z kamene.

Úprava dlážděného úseku pod mostem se státní silnicí Uherské Hradiště - Brno Do paty svahu, který je stejně jako dno opevněn dlažbou do betonu, jsou střídavě nakládány skupiny kamenů o minimální velikosti 0,3 m. Vzdálenost mezi skupinami kamenů je volena cca 4 m. Výhony i prahy jsou proti posunu zajištěny ocelovými skobami, které byly zaraženy do spár mezi jednotlivými kameny stávající dlažby. V místech, kde nebylo možno provést zajištění tímto způsobem, byly jednotlivé shluky kamenů prolity betonovou směsí. Takto položené výhony byly doplněny dvěma kamennými prahy, které byly provedeny stejným způsobem jako výhony, ale byly provedeny přes celou šířku toku. Tyto prahy byly navrženy v km 1,402 a 1,452.

44

Vložené kameny: Do paty svahu jsou vloženy skupiny kamenů min. velikosti 0,35 – 0,45 m. Mezi skupinami kamenů na protějších stranách je ponechána mezera 0,4 m.

Ozelenění: Před revitalizací potok protékal zemědělsky intenzivně obdělávanou krajinou. Na toky byly vysázeny břehové porosty, které se skládají z topolů a ovocných stromů. Topoly byly poměrně v dobrém stavu, a proto byly ponechány. S ohledem na druhové složení porostů, které neodopovídalo daným skupinám typů geobiocénů, projektant navrhoval doplnění partií, které byly bez porostu odpovídající zelení. Požadované funkce břehových porostů byly : revitalizační funkce, stabilizace svahu a zastínění koryta pro potlačení růstu rákosu, krajinářsky estetická funkce, útočiště pro zvěř, mikroklimatická funkce. Navrhované porosty měly charakter liniových nebo skupinových výsadeb. Druhová skladba keřů a stromů ze skupiny typů geobiocénů. Řešený úsek můžeme zařadit do STG 2BC3,4.

Popis výsadby: km 0,000 – 0,725 V tomto úseku se v době revitalizace vyskytovala zeleň na levém břehu, pravý břeh byl téměř bez zeleně. Proto bylo navrhnuto liniové osázení pravého břehu skupinami zeleně. Výsadba stromů a keřů byla provedena ve sponu keřů 1,5 x 1,5 m a stromů 2,5 x 2,5 m. Projektant nenavrhoval souvislý břehový porost z důvodu ponechání oslunění části toku.

Přehled užitých stromů a keřů a jejich celkový počet: Stromy: celkem 104 ks Javor babyka (Acer campestre) …12ks Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) …13ks

45

Olše lepkavá (Aldus glutinosa) …39ks Dub letní (Quercus robur) …18ks Vrba bílá (Salix alba) …13ks Javor klen (Acer pseudoplatanus) …9ks

Keře: celkem 104ks Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) …35ks Svída krvavá (Swida sanguinea) …26ks Kalina obecná (Viburnum opulus) …26ks Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) …17ks

Výsadba byla provedena do jamek, sazenice se při výsadbě zalily a přihnojily tabletovým hnojivem. Stromy byly opatřeny kůly. Pro ochranu proti zvěři bylo použito drátěného chrániče nebo chrániče z umělé hmoty. Pro úspěšné ujímání sazenic byla zajištěna dvouletá údržba. V 1.roce po výsadbě – 2 x zalití, 2 x vypletí V 2. roce - 1 x zalití, 1 x vypletí (pro zalití se používala voda z potoka) Před zahájením prací bylo nutno provést odstranění rákosu a buřeně. Posečený rákos byl uložen na hromady a po uschnutí spálen.

(9)

(9)

HORKÝ, T. , 1996

46

6.2. VÝSLEDKY TERÉNNÍHO PRŮZKUMU Podrobný terénní průzkum byl prováděn od jara 2008 do jara 2009. V průběhu průzkumu došlo k úpravě sledované revitalizace. Tok byl téměř po celé své délce opevněn kamennou rovnaninou.

6.1.1. TERÉNNÍ PRŮZKUM PO REVITALIZACI (jaro, 2008) Revitalizací nebyla měněna trasa, koryto je v původní upravené ose. Proto nebylo třeba provádět přesné geodetické měření. Při terénním průzkumu byl sledován stav koryta, jeho opevnění, objekty a jejich zaměření, které bylo provedeno ručně pomocí pásma. Na objektech se měřila šířka koryta, šířka přelivné hrany hloubka vody před a pod objektem. Objekty byly foceny a zakreslovány. Při terénním průzkumu byly odebrány vzorky ze dna a břehů, které byly použity pro zrnitostní rozbory. Vzorek č. 1 - km0,000 – km0,400 – spodní část toku. Vzorek č. 2 - km0,400 – km1,000 – střední část toku. Vzorek č.3 – km1,000 – km1,400 – horní část toku. Vzorek č.4 – pod zámeckým parkem. Vzorek č.5 – v úseku nad obcí. (Vzorek č.4 a č.5 byly odebrány z úseku, který nebyl revitalizován)

Popis říčního úseku: Charakteristika údolí – tvaru miskovitého Údolní niva – po levém břehu 20% louka/pastvina, 80% orná půda (slunečnice) - po pravém břehu 100% orná půda (slunečnice) Charakteristika koryta – přímé koryto, upravené, lichoběžníkovité Převládající typ proudění – proudná voda, místy vzdutí, tůně, peřeje, prahy. Charakter břehu – pravý 70% svislý, 30% podemletý 47

Opevnění – levý břeh – místy patrný laťový plůtek, ústí – kamenná dlažba pravý břeh – zbytky laťového plůtku, pod prahy kamenná pata, ústí – kamenná dlažba. Charakter dna – většinou ploché, jen u tůní miskovité Výška břehu nad hladinou cca – levý břeh – 1,5 – 2 m - pravý břeh – 1 – 1,5 m Šířka toku cca – v hladině – 1,3 – 2,5 m Hloubka toku cca – střední – 0,1 – 0,2 m - maximální – 0,5 m (tůň) Směr toku vzhledem ke světovým stranám - jihozápad Průtok – nízký Proudnice – pravidelná Proudění – celým profilem Materiál břehů a dna – hrubý štěrk (2-6 cm) – dno(střed) - bahno, hlína, jíl – levý břeh - bahno, hlína, jíl – pravý břeh Vegetace břehů – skupiny stromů nebo keřů – levý i pravý břeh Zastínění hladiny (převislé větve, tráva) – dno z 80% (viz příloha č.5. – terénní zápisník)

Popis jednotlivých objektů na toku:
dřevěný stupeň ( 1,296 km ) je podtékaný – voda protéká i pod kulatinami, tvořený ze dvou kulatin, dno je vykládané kameny o průměru 20 cm, je zde zjevné znečištění z ČOV, zelené řasy, zakalení,zašedlé (příloha č.6 - schéma č.1)

foto.č.1. - vložené kameny (Ševčíková 2008)

48


kamenný stupeň ( 1,262 km ) šířka průtočné sekce 110 cm, zahloubení tůně před stupněm 20 cm, výška vody pod stupněm:80 cm
dřevěný stupeň ( 1,252 km ) ukončuje vývar stupně, podobný dřevěnému stupni ( 1,296 km ), tvořený ze dvou kulatin
kamenný práh ( 1,204 km ) výška stupně 20 cm, původní šířka 140 cm, současná šířka 290 cm, velmi vymletá pravá pata břehu, zbytky opevnění dřevěného koryta (příloha č.6 - schéma č.2)
dřevěný stupeň ( 1,182 km ) výška stupně 30 cm, pata pod stupněm je zpevněna lomovým kamenem o průměru 30 – 50 cm
kamenný práh ( 1,140 km ) pata opevněná kamenem, průtočná sekce 150 cm, hloubka vody nad prahem 30 – 40 cm, hloubka vody pod prahem 15 – 20 cm
vložené kameny ( peřeje ) ( 1,100 km ) průtočná sekce 40 cm, hloubka vody před peřejí 30 cm, šířka nad peřejí 70 cm, kameny o průměru 30 – 50 cm
dřevěný práh ( 1,068 km ) odplavený pravý břeh – kulatina není zapevněná do břehu, hloubka vody pod prahem 35 cm, hloubka vody nad prahem 30 cm, vše pokryté jemným slizem, bahnem
dřevěný práh ( 1,044 km ) nenalezen
kamenný stupeň ( 1,030 km ) pravá pata břehu před i za stupněm opevněná lomovým kamenem zapřeným do laťového plůtku, šířka v koruně 130 cm, výška stupně 20 cm, hloubka vody pod stupněm 25 – 30 cm

49


dřevěný práh ( 0,933 km ) v úseku nad prahem malé vzdutí hladiny ( stojatá hladina ), z jedné kulatiny, výška vody nad prahem 30 – 40 cm, výška vody pod prahem 55 cm, výška prahu 10 cm, celková výška 65 cm
dřevěný práh ( 0,925 km ) ze dvou kulatin, výška vody nad prahem 30 cm, výška vody pod prahem 25 cm, výška prahu 10 cm, okolo prahu vložený lomový kamen mezi prahy tůně hluboké 50 cm (příloha č.6 - schéma č.3)
dřevěný práh ( 0,920 km ) výška prahu 40 cm, hloubka vody před prahem 40 cm, hloubka vody pod prahem 20 – 30 cm. (příloha č.6 - schéma č.4)
kamenný práh ( 0,830 km ) výška 15 cm, původní, levý břeh posunutý doprava, při velké vodě nesení velkého odpadu

foto.č.2.-dřevěný práh (Ševčíková 2008)


dřevěný práh ( 0,797 km ) výška vody nad prahem 45 cm, výška vody pod prahem 50 cm, přepadová výška 10 cm, šířka v koruně prahu 130 cm, nad prahem hluboká tůň 50 cm, asi 2 m pod prahem velké rozšíření koryta 3 m, hloubka koryta pod terénem 70 cm, zahloubení 150 cm, na dně hrubé sedimenty a bahýnkem
dřevěný práh ( 0,780 km ) výška vody nad prahem 30 cm, výška vody pod prahem 20 cm, rozdíl hladin 25 cm, rozdělení lomovým kamenem. (příloha č.6 - schéma č.5)

50


dřevěný práh ( 0,772 km ) výška vody nad prahem 30 cm, výška vody pod prahem 35 cm, celková výška prahu 80 cm, výška nad kameny 30 cm (příloha č.6 - schéma č.6)
dřevěný práh ( 0,737 km ) ve dně a zanesený
dřevěný práh ( 0,726 km ) dřevěný práh a pod ním kameny, šířka koryta v prahu 130 cm, celkové převýšení 50 cm, dřevěná část 20 cm, kamenná část 30 cm, výška vody pod kameny 15 cm, zahloubení tůně před prahem –hloubka vody 50 cm (příloha č.6 - schéma č.7)
dřevěný práh - kamenná kaskáda ( 0,690 km ) výška vody nad prahem 30 –35 cm, celkové převýšení 60 cm, dřevěná část 35 cm (příloha č.6 - schéma č.8)

foto.č.3.- kamenný skluz (Ševčíková 2008)


kamenný stupeň ( 0,532 km ) celková výška stupně 30 cm, výška vody pod stupněm 15 cm, šířka koryty ve dně 30 cm, opevněná patka kamenem zapřeným do laťového plůtku, nad prahem opevněno dno 1m
most ( 0,645 km )
kamenný stupeň ( 0,362 km ) kameny jsou podtékané
kamenný stupeň nad kamenným stupněm je pravý břeh 1m vysoká kolmá stěna a levý břeh pozvolný ve sklonu 1:1,5, je velká nátrž do pravého břehu

foto.č.4.- zaústění (Ševčíková 2008) 51


kamenný stupeň ( 0,253 km ) původní , výška 90 cm, rozdíl hladin 30 cm, šířka stupně v přelivné hraně 1,9m, svah pod stupněm opevněn kamenem s vylitím spár
zbytek dřevěného stupně ( 0,238 km ) jsou zde vložené kameny
most ( 0,173 km )
skluz ( 0,026 km )
zaústění ( 0,000 km )

Stav zeleně podél toku: Tok je osázen topolem a ovocnými stromy. Výsadba stromů byla provedena v břehové linii, jedná se o revitalizaci první generace. Z keřové zeleně je zastoupen bez černý (Sambucus nigra), brslen eropský (Euonymus europea). V bylinné vegetaci je zastoupena kopřiva (Urtica dioica) i rákos (Phragmites comunis). Dále jsou zastoupeny ostřice (Carex), orobinec (Typha), sítina (Juncus).

6.1.2. HODNOCENÍ REVITALIZACE POMOCÍ HODNOTÍCÍ STUPNICE

Lokalita •

Vhodnost toku pro revitalizaci ** …zachována kapacita koryta, tok je po celý rok dostatečně vodný, založeny trávní

pásy a doprovodná zeleň. •

Vhodnost úseku - …revitalizovaný úsek je izolován mezi nádržemi nebo úseky s trvalým opevněním.

Migrace mimo revitalizovaný úsek není možná.

52

Koryto •

Přirozená trasa ** …tok má trasu blízkou přirozené, směrová úprava není ideální, ale koryto má

možnost přetváření. Ke stabilizaci podélného sklonu bylo využito příčných vzdouvacích nebo spádových objektů. Případně trasa nebyla změněna, blížila-li se přirozenému stavu. •

Proměnný sklon břehů * …sklony svahů nebyly v rámci revitalizace měněny, místy dochází k nátržím.

•

Přirozené dno ** …tok nebyl opevněn, nebo z toku bylo odstraněné opevnění a bylo nahrazeno

jinou formou opevnění, které však neodpovídá svou velikostí průtokovým režimům, takže nemůže docházet k přetváření, v korytě není přirozený transport splavenin. Případně tvrdé opevnění bylo z koryta odstraněno v převážné délce koryta, resp. v převážné délce koryta vzniklo přirozené dno usazením vrstvy přirozeného sedimentu mocnosti nad 10 cm. •

Členitost dna *…dno v toku i břehy jsou málo členité, v korytě nejsou úkryty a povrh je

homogenní, jednotvárný. •

Koratotvorný proces * …trasa toku je fixována, nicméně při zachování trasy dochází k mírnému přetváření

dna a paty svahů. •

Průchodnost toku při malých průtocích, případně při nulových průtocích, kdy přežívají organismy v polednovém toku nebo v tůních ** …tok je pro organismy převážně průchodný, některé objekty jsou ne zcela vhodně

řešeny, takže při velmi malých průtocích mohou působit problémy. V toku nebyly dostatečně ošetřeny trubní propustky a jiné migrační přehrážky. •

Stabilita objektů ** …vložené objekty jsou většinou funkční, některé objekty byly poškozeny

povodňovými průtoky.

53

Zeleň •

Travní pásy * …potok má ve většině délky travní pásy šíře alespoň 10m na každém břehu,

v některých úsecích travní pásy chybí. •

Složení vegetačního doprovodu *** …vegetační doprovod je složen jen ze stromů nebo keřů, vyskytují se nejvýše 2

druhy stromů, nebo keřů. Druhové složení zahrnuje původní a pro lokalitu charakteristické druhy, ale objevují se i druhy nepůvodní a okrasné. •

Charakter vegetačního doprovodu ** …vegetační doprovod tvořen výsadbou i náletem pod břehovou hranou, případně i

za břehovou hranou v pásu šíře do 5m. Ztráty na výsadbách jsou významné. •

Začlenění do krajiny a provázanost na ostatní prvky ** …revitalizovaný úsek je součástí kostry ekologické stability krajiny. (10)

Hodnocená revitalizace je ve většině případech hodnocena průměrně. Lokalita pro revitalizaci je vybrána poměrně nevhodně, lokalita je hodnocena jako nevhodná pro revitalizaci. Koryto i zeleň jsou také hodnoceny převážně průměrně. Revitalizace splňuje alespoň nějaké revitalizační opatření (především estetické a oživení toku).

(10)

– VRÁNA,K., 2004

54

6.1.3. TERÉNNÍ PRŮZKUM PO DALŠÍ ÚPRAVĚ TOKU – SOUČASNÝ STAV (jaro, 2009) Terénní průzkum byl zaměřen na zjišťování změn provedených na toku. V průběhu hodnocení revitalizace došlo ke změně v opevnění břehů toku. Břehy jsou opevněny kamennou rovnaninou. Rovnanina není použita po celé délce toku. Je použita v místech, kde docházelo k vymílání břehů, v místech s bystřinným prouděním. Kamenná rovnanina přispěla ke zvýšení stability koryta, zpevnila břehy a zpomalila průtok. Po této úpravě můžeme tok považovat za stabilní. Vodní objekty touto úpravou nebyly měněny a druhová diverzita byla také zachována.

foto.č.5.-kamenná rovnanina (Ševčíková,2009)

55

6.2.

VÝSLEDKY

LABORATORNÍCH PRACÍ – STANOVENÍ

ZRNITOSTI A ZATŘÍDĚNÍ ZEMIN Odebrané vzorky zeminy z dna toku a ze břehů byly následně zpracovány a vyhodnoceny ve školní laboratoři na ústavě Ochrany a tvorby krajiny. Byla použita Areometrická metoda. Dle rozborů odebraných vzorků zemin byly vykresleny zrnitostní křivky.

obr. č. 4.- Vzorek č.1 -0,180 km – spodní část toku

obr. č. 5. - Vzorek č.2 – 0,570 km – střední část toku

56

obr. č. 6. - Vzorek č.3 – 1,245 km – horní část toku

obr. č. 7. - Vzorek č.4 – nad obcí

57

Obr. č. 8. - Vzorek č.5 – dno pod zámeckou zahradou

Dle vykreslených křivek bylo pro jednotlivé vzorky a jednotlivé části toku zjištěno střední zrno ds = d50. Toto střední zrno sloužilo pro zařazení vzorků do jednotlivých druhů zemin.

Střední zrna (ds = d50): Vzorek č.1 -0,180 km –spodní část toku Dno – d50 = 28 mm Levý břeh – d50 = 1,3 mm Pravý břeh – d50 = 7 mm Vzorek č.2 – 0,570 km – střední část toku Dno – d50 = 16 mm Levý břeh – d50 = 0,07mm Pravý břeh – d50 = 28mm Vzorek č.3 – 1,245 km – horní část toku Dno - d50 = 25 mm Levý břeh - d50 = 6 mm 58

Pravý břeh - d50 = 1,9 mm Vzorek č.4 – nad obcí Dno - d50 = 12 mm Levý břeh - d50 = 5 mm Pravý břeh - d50 = 10 mm Vzorek č.5 – dno pod zámeckou zahradou d50 = 31 mm

Dle rozborů půdy a zrnitostních křivek je vyhotoveno zatřídění zemin. Vzorek č.1 -0,180 km –spodní část toku Dno – střední štěrk Levý břeh – hrubý písek Pravý břeh – drobný štěrk Vzorek č.2 – 0,570 km – střední část toku Dno – střední štěrk Levý břeh – jemný písek Pravý břeh – střední štěrk Vzorek č.3 – 1,245 km – horní část toku Dno – střední štěrk Levý břeh – drobný štěrk Pravý břeh – drobný štěrk Vzorek č.4 – nad obcí Dno – střední štěrk Levý břeh – drobný štěrk Pravý břeh – střední štěrk Vzorek č.5 – dno pod zámeckou zahradou

59

Dno – střední štěrk

Dno je po celém toku tvořeno středním štěrkem, břehy jsou převážně také ze štěrku drobného či jemného, jen na levém břehu ve spodní a střední části je hrubý (jemný) písek. Dle zjištěných materiálů a zemin se následně postupovalo při zjišťování stability koryta. Pro dané materiály a dané zeminy se vyhledaly tabulkové nevymílací hodnoty a ty byly následně porovnány se skutečnými svislicovými rychlostmi, zjištěných v programu Hydrocheck.

60

6.3.

VÝSLEDKY

–

MODEL

KORYTA

V

PROGRAMU

HYDROCHECK V programu Hydrocheck je vypracován model koryta pomocí jednotlivých profilů toků, dále jsou vykresleny průtokové hladiny v jednotlivých profilech. V programu se dále počítaly současné svislicové rychlosti, které byly následně porovnány s rychlostmi tabulkovými nevymílacími. Po porovnání vypočítané a tabulkové rychlosti, které jsou uvedeny v přílohových tabulkách, se rozhodlo o stabilitě koryta. Po terénním průzkumu, který byl proveden až po revitalizaci (který byl zaměřen na hodnocení této revitalizace) byly tyto vynešené profily doplněny o profily zaměřené při terénním průzkumu (většinou šlo o profily na vložených objektech). V průběhu hodnocení revitalizace došlo k novým úpravám na toku. Převážně jde o opevnění. Takže již vynesený revitalizovaný stav toku byl v programu Hydrocheck opět upraven a vykreslen jeho stávající stav. Tak vznikly 3 modely toku, které navzájem porovnávány a hodnoceny. 1. stav před revitalizací (1969 – 1998) 2. stav po revitalizaci, v roce 2008 3. stav současný 2009 Ve všech těchto modelech byly vynášeny hladiny průtoků v jednotlivých profilech. Vykreslovány byly průtoky Q1, Q5 a Q355. Kapacita toku je dimenzována na Q5. Tento průtok téměř ve všech částech toku zůstává v korytě. Vybřežuje jen v úsecích: 

0,1 – 0,2km na pravém břehu,



0,25 – 0,28km na pravém břehu,



0,23 – 0,24km na levém břehu,



0,53 – 0,69km na pravém i levém břehu,



0,69 – 0,72km na pravém břehu,



0,72 – 0,79km na pravém i levém břehu,



0,9 – 1,18km na pravém břehu.

Pro revitalizační Q1 vybřežuje voda jen ve dvou úsecích a to: 61



0,238km na pravém břehu,



0,78km na pravém břehu.

Průtok Q355 (minimální) je celý proveden v korytě. V žádném místě nevybřežuje Při vykreslování hladin jednotlivých průtoků provedl program Hydrocheck protokol, ve kterém tok rozdělil jeho profily s bystřinným prouděním a profily s říčním prouděním. V toku dle protokolů převažuje bystřinné proudění. Je to hlavně způsobeno vloženými objekty v korytě toku. Dále byly v programu Hydrocheck stanoveny svislicové rychlosti. V toku se uvažuje nerovnoměrné proudění, ale pro výpočet svislicových rychlostí se toto proudění muselo převést na rovnoměrné, a to pro celý řešený úsek toku. Posléze program vykreslil svislicové rychlosti v jednotlivých profilech, které byly vypisovány pro levý, pravý břeh, dno a břehy. Tyto rychlosti byly použity pro posouzení stability koryta.

62

6.4. VÝSLEDKY - POSOUZENÍ STABILITY KORYTA Porovnáním skutečné svislicové rychlosti s nevymílací rychlostí tabulkovou, pro posouzení stability koryta: (viz- příloha č.5 – tab.č.4, tab.č.5, tab.č.6 – Porovnání skutečné svislicové rychlosti s nevymílací rychlostí tabulkovou)

Stav před revitalizací: Po celé délce toku je na dně koryta drobný štěrk do velikosti zrn v průměru do 5 mm. Navržené koryto je nadimenzováno na Q5, což je 6 m3/s. Výška vody v korytě je při tomto průtoku kolem 1 metru. Pro tyto parametry je dle skript lesnické meliorace (Prof. Ing. Jaroslav Herynek CSc, 2000) tabulková hodnota nevymílací rychlosti v = 0,85. Po srovnání této hodnoty se skutečnou hodnotou svislicové rychlosti v jednotlivých profilech zjistíme stabilitu koryta. Po porovnání všech skutečných maximálních svislicových rychlostí s tabulkovými rychlostmi je zřejmé, že koryto je po celé své délce na dně nestabilní a to ještě ve větší míře než u stavu po revitalizaci. Po porovnání tabulkových a svislicových rychlostí pro Q1 (1,93 m3/s.) je stabilita hlavně pat břehů stabilnější. Ale maximální hodnoty svislicových rychlostí, které leží ve dně koryta, jsou všechny nestabilní. Pro Q355 (0,002 m3/s). Tento průtok je velice malý, při vykreslování v programu Hydrocheck v mnoha případech ani nebyl znatelný, nabyla rozeznatelná výška hladiny. Svislicové rychlosti při tomto průtoku byly téměř všude nulové, proto nebylo třeba porovnávání s nevymílací (tabulkovou) hodnotou. Při průtoku Q355 je celý tok stabilní. Na březích byly většinou svislicové rychlosti nulové, nebo velmi malých hodnot, proto není opět třeba porovnávat s tabulkovou hodnotou. Břehy jsou většinou hustě zarostlé, takže i porost velmi přispívá k jejich stabilitě. Při uvažování porostu na březích by byla nevymílací tabulková rychlost v = 4 m3/s, která je mnohem větší než všechny vypočítané břehové svislicové rychlosti, proto břehy ve všech úsecích břehů jsou stabilní.

63

Stav po revitalizaci: Pro Q5, je po porovnání všech skutečných maximálních svislicových rychlostí s tabulkovými rychlostmi je zřejmé, že koryto je po celé své délce na dně nestabilní. Proto by bylo potřeba navrhnout úpravy toku, které by vedly ke zvýšení stability koryta. Při terénním průzkumu byly na pravém břehu (po proudu) vidět zbytky laťového plůtku. Při uvažování laťového plůtku by tabulková rychlost pro dané parametry stoupla na v = 3,0 m3/s. Pak by koryto nebylo v celé své délce nestabilní, šlo by jen o pár nestabilních částí. Po porovnání tabulkových a svislicových rychlostí pro Q1 je stabilita hlavně pat břehů stabilnější. Ale maximální hodnoty svislicových rychlostí, které leží ve dně koryta, jsou všechny nestabilní. I po posouzení stability koryta pro Q355, je celé koryto stabilní. Hodnoty svislicových rychlostí jsou téměř všude rovny nule. Břehy jsou opět všechny stabilní, jsou zarostlé vegetací, takže jejich nevymílací tabulková rychlost je mnohem vyšší než svislicová rychlost vypočítaná.

Současný stav: Po porovnání skutečné a tabulkové svislicové rychlosti pro Q1, Q5 i Q355 jsou všechny části toku stabilní. Po opevnění paty a svahu koryta kamennou rovnaninou, stávající stav, je porovnáním svislicových rychlostí s tabulkovými rychlostmi, celé koryto stabilní. Jak ve dně koryta, tak i břehy. Takže toto opevnění je účelným řešením pro zlepšení stability vodního koryta.

64

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÉHO STAVU SE STATAVEM PO REVITALIZACI A STAVEM PŘED REVITALIZACÍ

Stav před revitalizací: Stav před revitalizací měl několik nedostatků, které vedly k řešené revitalizaci. Patřily k nim čistota vody, technické překážky, které nedovolovaly migraci živočichů a v neposlední řadě i doprovodná vegetace, která byla monotónní a v některých úsecích naprosto chyběla. Stav toku před revitalizací můžeme zhodnotit jako neuspokojivý. Tok měl jednotvárný charakter. Vyskytovaly se velké spády, tok nevytvářel podmínky pro bohatší život. . Stav po revitalizaci: Projekt řeší revitalizaci toku od místa zaústění do Dlouhé řeky po křížení se státní silnicí Uherské Hradiště – Brno. (Revitalizace Buchlovického potoka II. etapa) V celém řešeném úseku byl potok upraven a dno potoka bylo opevněno makadamem. Pata koryta byla opevněna dřevěným laťovým plůtkem, který je v současnosti již zničen. Trasa toku byla napřímena. Do koryta byly vloženy příčné objekty, a to dřevěné prahy, kamenné stupně, vložené kameny a bylo vytvořeno několik tůní. Břehové porosty byly tvořeny výsadbami topolu, který zde není původní dřevinou, ale byl v dobrém zdravotním stavu. Pravobřežní část byla osázena ovocnými dřevinami, bezem černým (Sambucus nigra) apod. Při průtoku intavilánem do nedávné doby potok velmi trpěl zaústěním splaškových vod, které v letním období při minimálních průtocích vytvářely z toku páchnoucí stoku. Dnes je již tento problém vyřešen čističkou odpadních vod. Tok trpí rovněž několika nešetrnými technickými zásahy: •

Na začátku je tok v celém profilu opevněn.

•

Na levém břehu (po proudu) jsou na dvou místech opevnění z betonové tvárnice. Pravděpodobně jsou zde vloženy z důvodu vústění do toku, k případnému zabránění vymílání, pokud by byl větší průtok vústění.

65

Řešená revitalizace splnila estetické a oživující požadavky, ale nebyla účelná z hlediska stability toku. Z důvodu nemožnosti využití okolních pozemků k samovolné korytotvorné činnosti toku bylo třeba tok dále upravit. A zvýšit tak celkovou stabilitu toku a zamezit veškerému vymílání a měnění trasy toku.

Současný stav: V současnosti je tok v některých úsecích opevněn kamennou rovnaninou. Příčné objekty ani vegetace podél toku nebyly měněny. Tato úprava přispěla ke stabilitě celého toku. Nedochází tak k vymílání břehů a zároveň není narušováno okolí. Po pravém břehu toku je zemědělsky využívaná půda a to téměř k břehu toku a po levé straně toku je asi 3 m od břehu asfaltová cesta. Proto není žádoucí, aby u toku probíhaly samovolné korytotvorné procesy. Současný stav, místy opevněný kamennou rovnaninou, se jeví jako nejúčelnější řešení v řešeném úseku toku.

66

8. DISKUSE Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit stav a stabilitu koryta toku Buchlovického potoka. Měl se porovnat stav před revitalizací, stav po revitalizaci a následně současný stav toku. Hodnocená revitalizace byla řešena vložením revitalizačních příčných objektů. Vkládaly se dřevěné prahy, kamenné stupně a kameny. V mnoha případech byla těmito příčnými objekty vytvořena tůň. Tyto příčné objekty byly vloženy do nezměněné, zahloubené a napřímené trasy koryta. Tato revitalizace může být zařazena mezi revitalizace I.generace, která je charakterizována právě vkládáním revitalizačních prvků (příčných objektů) do nezměněné trasy toku. Taktéž řešení umístění dřevinného břehového porostu odpovídá I.generaci revitalizací, jedná se o liniové vysazování dřevin podél břehu toku. Tato liniová výsadba nevytváří potřebnou krajinotvornou kulisu a nemá stabilizační účinky ve svazích břehů. V současnosti se preferují strukturní výsadby – s vertikálním i horizontálním členěním, která účelně stabilizuje břehy toku. Tok se nachází v zemědělsky obhospodařovávané oblasti, po pravém břehu je zemědělský pozemek, který zasahuje téměř do břehu toku a po levé straně toku je asi 3 metry od břehové hrany asfaltová cesta. Z obou stan je tedy tok prostorově omezen, takže je nežádoucí, aby docházelo k samovolné krytotvorné činnosti a tím k zabírání orné půdy, nebo k destrukci asfaltové komunikace. Tok byl z hlediska stability vyhodnocen jako nestabilní, zvláště při větších průtocích. Břehy toku jsou osázeny keři a zpevněny travním drnem. Avšak na pravém břehu travní drn chybí, proto dochází k vymílání pravé paty koryta. Tento problém byl vyřešen úpravou v roce 2008, kdy bylo koryto opevněno kamennou rovnaninou (především na pravém břehu) a tím byla zvýšena stabilita toku a zamezilo se tak vymílání toku. Samotná revitalizace z roku 1998 nepřispěla ke zlepšení stability toku. Řešená revitalizace plní účel estetický a oživující. Takže revitalizaci můžeme hodnotit jako účelnou až po úpravě v roce 2008, kdy daná revitalizace plní veškeré požadavky, které se v tomto úseku vyžadovaly. Především došlo ke zvýšení stability toku a tím omezení samovolné korytotvorné činnosti, která není v řešeném úseku žádoucí.

67

9. ZÁVĚR V rámci diplomové práce byl hodnocen Buchlovický potok po provedení revitalizace. Z podkladů a projektových dokumentací byl zjištěn stav před revitalizací. Terénním průzkumem byl zaznamenán stav po revitalizaci. V rámci terénního průzkumu byly oměřeny všechny příčné objekty, které byly při revitalizaci vloženy do koryta toku. Jednalo především o dřevěné prahy a kamenné stupně, které na některých místech vytvořily tůňky. Při terénním průzkumu byly také odebrány vzorky zemin, které sloužily k zařazení zemin a k provedení zrnitostních rozborů ve školní laboratoři. Byly vykresleny křivky zrnitosti. Následně tyto vzorky sloužily k hodnocení stability koryta. Stabilita byla zjišťována porovnáním skutečných svislicových a nevymílacích rychlostí. Skutečné svislicové rychlosti byly vypočítávány v programu Hydrocheck. V programu byly také vykresleny modely trasy toků před a po revitalizaci, pomocí jednotlivých příčných profilů. Následně byly vykresleny modely proudění pro Q1, Q5, Q355, a vymezeny hladiny těchto průtoků. Výsledkem hodnocení revitalizace je, že revitalizace není účelná z hlediska stabilizace. Tok je po provedené revitalizaci nestabilní a dochází k vymílání pravé paty v korytě. Tento problém byl vyřešen kamennou rovnaninou, která byla vložena do břehů koryta. Takže současný stav toku se jeví jako nejúčelnější z hlediska stability toku. Stabilita toku by byla zvýšena i změnou uspořádání výsadby. Avšak provedená revitalizace přispěla k oživení toku, vytvořilo se tak několik nových úkrytů pro vodní živočichy – biologické oživení toku. Došlo i k estetické úpravě toku, tok je zajímavý např. svým kamenným skluzem.

68

10. SUMMARY My dissertation evaluates a stream in Buchlovice after revitalization. The state before revitalization was registered by projects‘ data. The state after revitalization was detected by a cross-country exploration. All the objects that were put in a water-basin during revitalization were measured. It means especially wood brims and stone levels, that created pools in some places of the stream. During the cross-coutry exploration were taken samples of soil as well. These samples helped to class soils and to make analysis of granularity in a school laboratory, curves of granularity were projected. Consequently these samples helped to evaluate a stability of the water-basin. The stability was detected by comparison of real vertical and non-erosion speeds. Real vertical speeds were calculated in a program Hydrocheck. There were projected models of stream paths before and after revitalization acording to individual transversal profiles in this program. Then models of flow for Q1, Q5, Q355 and their water tables were projected. The outcome of revitalization’s evaluation says that revitalization isn’t effective in light of stability. The stream is unstable after revitalization and the right base of the waterbasin is fretted. This problem was solved by a stone rockfill that was put into banks of the water-basin. So that this present state of the stream is effective in light of stability. The stream’s stability could be improved by the change of outplanting as well. The revitalization helped to vitalize the stream, several new hiding places for animals were created – a biological vitalization of the stream. An aesthetical modification was realized too, the stream is interesting for example by its stone slip way.

69

11. POUŽITÁ LITERATURA BUČEK, A.; LACINA, J. 1999. Geobiocenologie II. – MZLU v Brně, 1. vydání CULEK, M. (ed) a kol. 1994. Biogeografické členění ČR. – Enigma, Praha CULEK, M. (ed) a kol. 2005. Biogeografické členění ČR, II díl. – AOPK ČR Praha DEYL, M.; HÍSEK, K. 2003. Naše květiny.-Academia, Praha HETEŠA, J. 1994. Ekologie vodního prostředí, Ediční středisko VŠZ v Brně, Brno HORKÝ, T. Ing. 1996. Terra projekt (Průvodní a technická zpráva, Studie, Ing. Tomáš Horký) JŮVA, K. 1975. Úpravy toků, Vysoká škola zemědělská v Brně KREŠL,J. 1973. Hydrologie MORAVEC, J a kol. 2000. Fytocenologie. – Academia Praha NĚMEČEK, J. a kol. 2001. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. – Praha PRUŠA, E. 2001. Pěstování lesů na typologických základech TLAPÁK,V. 1992. Voda v zemědělské krajině, Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha VRÁNA, K. 2004. Revitalizace malých vodních toků – součást péče o krajinu VANÍČEK, V. 1959. Biologické úpravy vodních toků a říční eroze, státní nakladatelství technické literatury Praha www.geology.cz www.mapy.cz www.uhlu.cz/mapserver

70

12. SEZNAM PŘÍLOH 12.1. TABULKY tab.č.1. – průměrné měsíční teploty vzduchu a průměrné měsíční sumy srážek tab.č.2. – x- denní průtoky (ČHMU Brno) tab.č.3. – x – leté průtoky (ČHMU Brno) tab.č.4. - Porovnání skutečné svislicové rychlosti s nevymílací rychlostí tabulkovou, pro posouzení stability koryta - stav před revitalizací tab.č.5. - Porovnání skutečné svislicové rychlosti s nevymílací rychlostí tabulkovou, pro posouzení stability koryta – stav po revitalizaci tab.č.6. - Porovnání skutečné svislicové rychlosti s nevymílací rychlostí tabulkovou, pro posouzení stability koryta – současný stav - opevněný

12.2. OBRÁZKY obr.č.1. – lokalizace obr.č.2. – klimadiagram obr.č.3. – ukázka uživatelského prostředí programu Hydrocheck obr.č.4. – vzorek.č.1 – 0,180km – spodní část toku obr.č.5. – vzorek.č.2. – 0,570km – střední část toku obr.č.6. – vzorek č.3. – 1,245km – horní část toku obr.č.7. – vzorek č.4. – nad obcí obr.č.8. – vzorek č.5. – dno pod zámeckou zahradou obr.č.9. - Porovnání historické a současné mapy

12.3. MAPY mapa.č.1. - Vyznačení hodnoceného úseku a záznam odebraných vzorků zeminy mapa.č.2. - Vykreslené povodí toku

71

12.4. FOTKY foto.č.1. - vložené kameny (Ševčíková 2008) foto.č.2.- dřevěný práh (Ševčíková 2008) foto.č.3.- kameny skluz (Ševčíková 2008) foto.č.4.- zaústění (Ševčíková 2008) foto.č.5.- kamenná rovnanina (Ševčíková,2009) foto. č. 6. - kamenná rovnanina - zima (Ševčíková, 2009) foto.č. 7. - kamenná rovnanina – jaro (Ševčíková, 2009) foto. č. 8. - čistička odpadních vod (Ševčíková, 2009) foto. č. 9. - opevnění - betonové panely (Ševčíková, 2009) foto.č. 10. - okolí toku (Ševčíková, 2009) foto. č. 11. - zbytek laťového plůtku (Ševčíková, 2009) foto.č. 12. - levá strana povodí, (Ševčíková, 2009) foto.č. 13. - pravá strana povodí, (Ševčíková, 2008) foto.č. 14. - dřevěný práh – 0,726km (Ševčíková, 2009) foto.č. 15. - kamenný stupeň – 0,235km (Ševčíková, 2009) foto.č. 16. - pohled na povodí (Ševčíková, 2008)

12.5. PŘÍLOHY příloha č.1. – podélný profil před revitalizací příloha č.2. – podélný profil po revitalizaci příloha č.3. – podélný profil – současný stav – opevněný příloha č.4. – vybrané příčné profily – u vodních objektů – současný stav příloha č.5. – terénní zápisník příloha č.5a. - terénní zápisník – 1.strana příloha č.5b. - terénní zápisník 2.strana

72

příloha č.5c. - terénní zápisník 3.strana příloha č.5d. - terénní zápisník 4.strana příloha č.6. – schémata vybraných vodních objektů

73