Díla moravského vedutisty Johanna Venuta z auerspersk ch sbírek

D í l a m o r a v s k é h o v e d u t i s t y J o h a n n a Ve n u t a z auerspersk˘ch sbírek Marie MÎYKOVÁ

Ikonografick˘ soupis vedut ãesk˘ch mûst a vsí je trval˘m zájmem, ale vedle toho i dluhem na‰í

ly formovat krajináfiské ‰koly, Haushoferovou poãí-

pramenem. Z vedut je moÏné doplnit poznatky

naje a napfiíklad Mafiákovou konãe.

nejen o architektonickém v˘voji ‰lechtick˘ch sí-

umûnovûdy. Lokální soupisy i katalogy mûst-

Ov‰em jiÏ v první polovinû 18. století byl zazna-

del, mûst, domÛ, vefiejn˘ch staveb i s jejich hos-

sk˘ch vedut, spojené s vyobrazeními, jsou oce-

menán zájem o ãeskou krajinu i ze strany cizích

podáfisk˘m zamûfiením, ale díky stafáÏi lze doku-

Àovány nejen ve sbûratelském ohledu, n˘brÏ

krajináfiÛ, nacházejících zvlá‰tní inspiraci zejména

mentovat jak bûÏn˘ kaÏdodenní pouliãní ruch,

pfiedstavují také neoceniteln˘ zdroj informací

v pÛsobivé oblasti severních âech. Právû sem ved-

tak zejména okázalé slavnosti. Z hlediska novo-

z hlediska urbanistického rozvrhu stavebních pa-

lo napfiíklad putování saského malífie a r ytce Jo-

dob˘ch dûjin patfií k dÛleÏit˘m pramenÛm napfiíklad

mátek; proto mimofiádn˘m zpÛsobem slouÏí i pro

hanna Alexandra Thieleho (1685–1752), kter˘ vy-

soubor grafick˘ch listÛ Jana Josefa Dietzlera

úãely památkové péãe.

tvofiil cyklus Prospekty z âech. Ze Saska k nám

(† 1744), jenÏ zdokumentoval korunovaãní prÛvod

Do nevelké fiady bohemikálních souborÛ patfií

pfiicházel pro svou dávku inspirace také Caspar

Marie Terezie v Praze, nebo tvorba Filipa (kolem

barokní Merianova Topographia Bohemiae, ale i dí-

David Friedrich (1774–1840), jenÏ se vedle umû-

1734–1804) a Franti‰ka (asi 1766–1831) HegerÛ,

lo P. Mauritia Vogta. Opomíjena b˘vá práce Brat-

leckého zachycení krajiny âeského stfiedohofií za-

ktefií se do dûjin zapsali zejména r ytinami Prahy

mannova, zaznamenávající r ytiny moravsk˘ch

psal do historie slavn˘m motivem Ludwiga Richte-

z let 1792–1794, ãi vyobrazení stejného mûsta od

1

2

mûst, nebo práce Ingo Nebehaye a Roberta Wag-

5

ra s kulisou hradu Stfiekova. Také ‰v˘carského

vedutisty Leopolda Peuker ta (pÛsobil v letech

nera. Pfiíkladná byla v tomto ohledu katalogizace

kreslífie a r ytce Adriana Zingga (1734–1816)

1790–1810) a dal‰í.

F. Bachmanna, jenÏ systematicky zaznamenával

upoutala na‰e krajina, kterou poznal nejspí‰e na

K prÛkopníkÛm ãeské veduty nepochybnû patfiil

v˘znamné soubory evropsk˘ch mûst, vãetnû vybra-

cestû za sv˘m krajanem, Antonem Graffem, jenÏ

Antonín Balzer (1771–1807), mlad‰í syn pfiedního

n˘ch ãesk˘ch lokalit, a to od doby vydání Schede-

byl profesorem na dráÏìanské Akademii. Zingg

3

4

lovy Svûtové kroniky.

Soupis ãesk˘ch vedut zpracovával v 60. letech

formou kreseb a leptÛ zmapoval rozsáhlou oblast ■ Poznámky

âech.

20. století Otto Placht, nedokonãené dílo v‰ak zÛ-

Entuziasmus mû‰Èanské, zejména vlastenecky

1 Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesia, Frankfurt

stalo pouze v rukopise. V˘znamnou ãást pohledÛ

orientované spoleãnosti byl obrácen k organizová-

nad Mohanem, 1650; uãen˘ cisterciák z klá‰tera v Pla-

na ãeská mûsta pak v následujícím desetiletí

ní v˘letÛ zavr‰en˘ch náv‰tûvou nûkterého památ-

sích, Mauritius A. Vogt, je spjat s dílem Das jetzt lebende

shromáÏdil Zdenûk ·trejn pro fotografick˘ archiv

ného místa ãesk˘ch dûjin. K tûm nejprÛkaznûj‰ím

Königreich Böhmen z roku 1712 a dále Historiae und

Státního ústavu památkové péãe a ochrany pfiíro-

patfiily hrady a zfiíceniny, vypínající se na kopcích

Geographische Beschreibung des Königreichs Böhmen,

dy. Pfies tyto dosavadní snahy mnoh˘ch badatelÛ,

nad ãeskou krajinou. Tento zájem modelovali ta-

Nürnberg ãi Bohemia et Moravia subterranea, rukopis

soustfieìujících se na ikonografii vybran˘ch lokalit

ké krajináfii a rytci, upínající se k zobrazování ma-

z roku 1729.

vãetnû Prahy (Z. Wir th, A. Novotn˘, V. Hlavsa

lebn˘ch míst a zamûfiující se na „por trétování“

2 H. BRATMANN: Mähren im graphischen Bild, Gräfelfing

a dal‰í), informovanost stále nemÛÏe b˘t kom-

oblíben˘ch v˘letních cílÛ. Vznikaly celé grafické

bei München, München 1961.

pletní.

cykly orientované na tento typ památek.

3 I. NEBEHAY, R. WAGNER: Bibliographie altösterreichi-

Z hlediska v˘voje a interpretace ãesk˘ch vedut

Právû pohledy na konkrétní krajinné v˘seky

je tfieba vnímat nejen rozvoj krajinomalby, odráÏe-

s hrady a zámky ãi vyobrazení mûst b˘vají oznaão-

4 Die alte deutsche Stadt. Ein Bilderatlas der Städtean-

jící podle dané doby a stylu tu více, tu ménû cha-

vány za veduty, pfiiãemÏ definice tohoto pojmu není

sichten bis zum Ende des 30 Jahrigen Krieges. Band II:

rakter pfiírody, ale také citové rozpoloÏení autora.

doposud dostateãnû ozfiejmena. Za vedutu b˘vá

Der Südosten, 1. díl: Bayern, Leipzig 1942; Die alte

To se vztahuje na rÛzné projevy romantismu pro-

pokládán prÛhled mûstskou architekturou, jindy

deutsche Stadt. Ein Bilderatlas der Städteansichten bis

mítající psychologické stavy autora v diferencova-

jsou jako veduty chápány boãní, diagonální ãi kom-

zum Ende des 30jährigen Krieges. Leipzig, Karl W. Hier-

ném rozpûtí mysli – od boufilivého pohnutí aÏ po

binovaná zobrazení konkrétních lokalit, pfiípadnû

semann, 1941; Die alte deutsche Stadt. Ein Bilderatlas

stopy melancholie. Jindy ‰lo o krajinu bez stafáÏe

ony „por tréty“ samostatn˘ch objektÛ. BlaÏíãkÛv

der Städteansichten bis zum Ende des 30jährigen Krie-

nebo krajinného prostfiedí se zúãastnûn˘mi lidmi

Slovník památkové péãe vedutu pojímá coby „po-

ges. 2. díl: Der Südosten. 3. díl: Österreich. Leipzig,

– buì jako pozorovateli, nebo tfieba tûmi, kdo pÛ-

hled na mûsto nebo jin˘ krajinn˘ v˘sek, zachycen˘

Hiersemann, 1944. Dosud nedokonãená zÛstala práce

du obdûlávají, vyuÏívají a zúrodÀují.

malífisk˘mi nebo grafick˘mi prostfiedky, zpravidla

na soupisu ãesk˘ch vedut J. Kozáka a M. MÏykové, vy-

6

scher Ansichtenwerke, Graz 1981–1991.

Sklonek 18. století vedl k svébytnému osamo-

zábûr konkrétní situace“. Autor pfiitom uvádí i do-

cházející právû z pfiíkladu Bratmannova.

statnûní krajinomalby, která se v âechách ve dru-

datek „o smy‰lené ideální vedutû s architektonic-

5 V nedávné dobû byla pfiiblíÏena jeho práce prostfiednic-

hé ãtvrtinû 19. století prosadila ve své autentické

k˘mi prÛhledy apod“.

tvím monografie, pfiedstavující tentokrát jeho domovinu.

podobû. Postupnû k tomu docházelo jiÏ prostfied-

Rozhodnû je veduta ve smyslu vyobrazení kon-

nictvím ‰koly Antonína Mánesa. V druhé polovinû

krétního místa v dané dobû do doby rozvoje foto-

Ansichten aus Sachsen, Dresden 2003.

a zejména v poslední tfietinû 19. století se zaãína-

grafie neoceniteln˘m, ikonograficky v˘znamn˘m

6 O. J. BLAÎÍâEK: Slovník památkové péãe, Praha 1962.

310

Viz Johann Alexander Thiele 1685–1752. Die schönsten

Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 4 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M a r i e M Î Y K O VÁ / D í l a m o r a v s k é h o v e d u t i s t y J o h a n n a Ve n u t a z a u e r s p e r s k ˘ c h s b í r e k

praÏského rytce Jana Jifiího Balzera, jenÏ své do-

mûfiitelném, tedy mfiíÏkou podloÏeném záznamu –,

hled na hrad Rychmburk. Rokem 1805 je dato-

mácí ‰kolení prohloubil na Akademiích ve Vídni

mimofiádnû pfiínosn˘m pramenem, mnohostrannû

ván mimo jiné soubor vedut oti‰tûn˘ch v obrazo-

a v DráÏìanech. Právû Balzera upoutala romantic-

vyuÏiteln˘m v památkové péãi.

vé pfiíloze Roãenky Státního okresního archivu

ká tváfinost ãeské krajiny, zdÛraznûná v jeho obra-

Pokud jde o v˘skyt Venutov˘ch prací, vlastní

v Trutnovû 1998, pfiiãemÏ originály jsou zahrnuty

zech osobit˘m zachycením nasvûtlení. V souladu

399 jeho vedut rakouská Národní knihovna, coÏ

ve v˘‰e zmínûn˘ch sbírkách Národní knihovny ve

s dobov˘mi trendy se zamûfiil i na nejpÛsobivûj‰í

se vyjevilo v souvislosti s v˘stavou Praha a âechy

Vídni. Jde o veduty Dvora Králové nad Labem,

památníky národní historie, jeÏ pfiedstavují hrady

– malebné pohledy 1790–1910, pofiádanou v ro-

Trutnova, z roku 1814 to je veduta Star˘ch BukÛ,

a zámky. Dílem do této fiady patfií i dal‰í pokraão-

ce 1985 v Rakousku na zámku Grafenberg. Pfii-

z následujícího roku Vrchlabí, z roku 1820 veduta

vatelé – r ytec Jifií Döbler (1788–1845), Antonín

tom v ãeské umûnovûdû by Venuto podle dosa-

Vlãic. O rok pozdûji vznikl pohled na Mar‰ov (Hor-

Pucherna (1776?–1852), vyspûl˘ krajináfi ãi

vadního hodnocení patfiil mezi krajináfiské

ní Mar‰ov). Venuto pfiispûl i do Voigtovy publikace

autor kultivovanû pojat˘ch, mûkk˘ch akvatint,

diletanty, jejichÏ tvorbû je dosti neoprávnûnû pfii-

Beschreibung der bisher bekannten böhmischen

kládán pouze dokumentaãní v˘znam.

Münzen.

jak˘m

byl

Ludvík

Arno‰t

hrabû

Buquoy

16

(1783–1834). Veduty byly také pfiedmûtem vyda-

Anton Johann Venuto studoval v letech

vatelského zájmu kreslífie, r ytce a nakladatele

1763–1768 v Olomouci. Odtud ode‰el do Kro-

Franti‰ka Karla Wolfa (1764–1836). K v˘znam-

mûfiíÏe, kde byl 28. kvûtna 1768 vysvûcen na jáh-

■ Poznámky

n˘m vedutistÛm se fiadil i pfiítel Antonína Machka,

na a ve sv˘ch dvaceti tfiech letech dostal knûÏské

7 M. KOU¤IL: Olomoucká studia kreslífie J. Venuta,

Vojtûch Novotn˘ (1774–1843), dále Franti‰ek Tar-

svûcení pro obroãí olomouckého biskupství; stal

in: ZKVMO, 1982, ã. 216, s. 18–20; B. âAPKA: âeské ve-

rabat (ãinn˘ u Buquoye kolem roku 1822), Josef

se ceremoniáfiem sufragánního biskupa Karla hra-

duty Johanna Venuta, in: âs. Architekt, 1985, ã. 22;

Ernst (1786–?) a dal‰í. Nesmí b˘t zapomenuto

bûte Schör fenberga.

Mezitím v KromûfiíÏi na-

R. ZRÒBEK: Antonín Jan Venuto, Ïivot a dílo, in: Roãenka

ani na Ludvíka Kohla (1746–1821), autora pohle-

stoupil roku 1770 jako faráfi budoucí královéhra-

Státního okresního archivu v Trutnovû 1998, Státní okres-

dÛ napfiíklad na Mûlník, jenÏ v‰ak svou imaginaci

deck˘ biskup Jan Leopold Hay (1735–1794),

ní archiv, Trutnov 1999, s. 208.

zamûfiil pfiedev‰ím na komponované v˘jevy. V˘raz-

9

10

VenutÛv pfiítel a podporovatel.

11

8 F. ROUBÍK: Soupis map ãesk˘ch zemí, sv. 2, Praha

nou stylovost mají kolorované lepty Václava Aloise

Venuto posléze ode‰el do Jimramova, kde pÛ-

Bergera (1783–1824), provádûné zpravidla podle

sobil v letech 1770–1772 jako kooperátor. Jeho

9 Podle R. ZRÒBKA, cit. v pozn. 7, do‰lo k zapoãetí stu-

kreseb Wolfov˘ch ãi Puchernov˘ch. Berger repro-

dal‰í cesta vedla do Hradce Králové, na místo

dia aÏ roku 1764.

dukoval podobu fiady hradÛ a zámkÛ (Komorní

sídelního kanovníka pfii chrámu sv. Ducha; v roce

10 R. ZRÒBEK v roce 1999 uvádí jméno Dietrichsteina,

Hrádek, Vlkava, Svoj‰ice, v roce 1794 rytecky pfie-

1790 bylo zaznamenáno jeho bydlení v kanovnic-

zatímco M. KOU¤IL, cit. v pozn. 7, jenÏ byl v dané dobû

psal podobu parku ve Vla‰imi). Z idealizované kra-

kém domû (od roku 1866 kanovnické rezidenci),

vedoucím olomouckého archivu, uvedl vûrohodnûji Schör-

jiny, odvozené z francouzského klasicismu, vy‰el

kde byl uvádûn jako „pater Venuto“.

Karel Postl (1769–1818), první profesor krajináfi-

ho církevního poslání se Venuto stal autorem ãet-

11 Pocházel z Fulneku, rovnûÏ studoval v Olomouci a tam

ské ‰koly na praÏské Akademii.

n˘ch kreseb mûst, hradÛ a zámkÛ, které rytecky

byl v roce 1758 vysvûcen na knûze.

Pozornost fiady umûlcÛ pfiitahovala krkono‰ská

reprodukovali napfiíklad V. Berger ãi A. Pucherna.

12 Podle Z. DOUBKA a J. NùMEâKA: Star˘ Hradec Králo-

krajina, disponující romantick˘mi pasáÏemi, blíÏí-

Zemfiel v Chrástu ve vysokém vûku osmdesáti

vé, Balustráda, Hradec Králové 1997–1999, ‰lo o právo-

cími se alpsk˘m motivÛm. Pfiicházel sem Antonín

sedmi let a podle DlabacÏe po sobû zanechal

váreãn˘ dÛm ãp. 37. Ten poãátkem 18. století koupil

Mánes (1784–1843), stejnû tak jeho dûti, Amá-

rozsáhlou sbírku obrazÛ.

lie, Josef i Quido, pozdûji se k tûmto motivÛm obracel i K. H. Mácha. Topografickému prÛzkumu podkrkono‰sk˘ch

12

Vedle své-

13

1955, s. 193, ã. 1368; I 105, ã. 646.

fenberga.

mûstsk˘ lékafi a zároveÀ královsk˘ r ychtáfi Ferdinand

Je‰tû neÏ opustil Moravu, nakreslil tento piln˘

âástka. Jeho novou majitelkou byla od 7. srpna 1739

a dÛsledn˘ kreslífi v roce 1783 mapu Markrabství

Marie Magdalena z Ullersdorfu, která tuto koupenou ne-

moravského

14

a jiÏ záhy po pfiíchodu do nového

movitost darovala jako tzv. kanovnickou prebendu, zva-

mûst a vesnic se vûnoval také v ãeské umûnovû-

pÛsobi‰tû, v roce 1790, zpracoval mapu hradec-

dû dosud pomûrnû opomíjen˘ kreslífi, malífi a gra-

ké diecéze – Mappa Dioeceseos Reginae hrade-

13 G. J. DLABACÎ: Künstler-Lexikon für Böhmen, Prag

censis.

1815, III.

7

fik – Johann Venuto. Tento autor jemnû vypraco-

nou podle dárkynû „Ullersdorfská“.

van˘ch vedut, pln˘m jménem Anton Johann

Z datace dosud znám˘ch vedut jsme mohli sle-

14 Kolorovaná mapa Das Markgrafthum mit der alteren

Venuto (24. 5. 1746 Jevi‰ovice – po roce 1825),

dovat jeho pÛsobení jako kreslífie, ale i rytce. Ve-

und im Jahre 1783 abgeander ten Eintheilung der Krei-

jenÏ se psal: „Morauus, Jayspicensis“, pro nej-

nuto rád pob˘val na harrachovském panství, jak

sen, auch Bezeichnung der Gränze der Olmitzer Dieotze-

obsaÏnûj‰í záznam krajinného prostfiedí rád volil

to zachycuje akvarel Jilemnice v Podkrkono‰í

ses in Schlesien, genau gezeichnet im Jahre 1784. Veli-

8

poloviãní axiometrickou, tzv. ptaãí perspektivu. Ta

z roku 1786; v následujícím roce mu byla udûle-

kost 850 x 575 cm, rytecky zpracoval J. W. Engelmann.

mu umoÏÀovala pfiiblíÏit pÛdor ysn˘ rozvrh archi-

na hodnost arcidiakona. Pfiicházel i na panství

15 Ve sbírkách plánÛ Národního památkového ústavu,

tektonick˘ch celkÛ, mûst a vesnic s vyhodnoce-

BubnÛ z Litic, neboÈ z roku 1790 jsou doloÏeny

ústfiedního pracovi‰tû.

ním nejv˘raznûj‰ích stavebních dominant i s pfiiblí-

jeho pohledy na zámek v Doudlebech nad Orlicí,

16 M. Adauctus VOIGT: Beschreibung der bisher be-

Ïením jejich urbanistick˘ch vazeb ke krajinû.

roku 1792 dokumentoval Borohrádek, Litice nad

kannten Böhmischen Münzen nach chronologischer Ord-

Venutovy práce jsou témûfi v˘hradnû bez lidského

Orlicí a Pot‰tejn a z roku 1793 pochází jeho po-

nung, nebst einem kurzen Begriff des Lebens der Münz-

aspektu, bez stafáÏe, z hlediska jeho místopisné-

hled na Choltice.

15

ho zájmu a krajov˘ch pamûtihodností pro nûj ne-

V roce 1796 zobrazoval hrad a letohrádek Le-

podstatné. V tomto ohledu je Venutovo dílo dÛ-

deã nad Sázavou, okolo roku 1797 podle nûj vy-

sledností, s jakou bylo vytváfieno – ãasto na

tvofiil kolorovan˘ lept Pucherna, následoval po-

fürsten, und anderer, auf welche sie gepräget worden; mit eingestreueten historischen Nachrichten von dem Bergbaue in Böhmen, 3 svazky, Praha 1771.


311

17

ze

1797 a signatura „Jean Venuto“. V dolní ãásti lis-

Obr. 1. Johann Venuto, Pohled na hrad Jen‰tejn, 1797,

zaãátku 18. století. Podle blíÏe nedoloÏen˘ch

tu je monochromnû lavírovaná, technicistnû vy-

akvarel, 12,5 x 20,5 cm. Album ze zámku ve Îlebech,

zpráv se vûnoval také malbám náboÏenského ob-

znívající kresba dûãínského zámku s nápisem

list 1. (Reprofoto Gabriela âapková)

Za vzor mu mûlo slouÏit dílo F. B. Wernera

sahu, dokonce i portrétní tvorbû.

18

„Tetschen im Leitmeritzer Kreise“.

Obr. 2. Johann Venuto, Pohled na zfiíceninu hradu Brand˘s nad Orlicí, 1797, akvarel, sépie, 12,5 x 20,8 cm. Album ze

V jeho kresbách se zraãí uváÏliv˘ pragmatis-

List 3. Panoramaticky rozveden˘ akvarel, dato-

mus, s nímÏ pfiistupoval k mapování v˘chodoães-

van˘ 19. ãervence 1798, zachycuje v horní ãásti

k˘ch i severoãesk˘ch mûst, panství a krajiny,

listu dle nápisu krajinu s letohradsk˘m zámkem,

Obr. 3. Johann Venuto, Pohled na kníÏecí mûsto Lan-

v níÏ sledoval pfiedev‰ím dominantní církevní

dále zde upoutají kostelní vûÏe v Orlici a v Kunãi-

‰kroun, 1798, akvarel, sépie, 25,8 x 41,5 cm. Album ze

stavby se zaujetím, jeÏ ostatnû odpovídalo jeho

ci. Na rubové stranû je v ‰iroce rozprostfieném

zámku ve Îlebech, list 4. (Reprofoto Gabriela âapková)

postavení. Pro Venutovu práci je typická ãistota

oválu perokresba vesnice Horky s datací 15. kvût-

Obr. 4. Johann Venuto, Pohled na althanské mûsto Králí-

kresby, utváfiené jemnou, a pfiesto pevnû nasaze-

na 1801.

ky, 1798, akvarel, sépie, 19,5 x 42,4 cm. Album ze zám-

zámku ve Îlebech, list 1a. (Reprofoto Gabriela âapková)

ku ve Îlebech, list 6. (Reprofoto Gabriela âapková)

nou linkou, prozrazující zjevné kreslífiské nadání.

List 4. Prospekt „kníÏecího liechtensteinského

Jeho urãit˘ osobní profil poodkr ˘vá citliv˘, zu-

mûsta Land‰krouna“ (zdej‰í zámek koupilo roku

‰lechtûn˘ styl s kultivovanû nasazen˘m koloritem

1928 od Jana II. z Liechtensteina mûsto), zazna-

akvarelové malby.

menaného na v˘pravném akvarelu 17. ãervence

tolovice s uplatnûním klasické perspektivy pfii zo-

1798, ukazuje v popfiedí hospodáfisk˘ areál, za

brazení renesanãního zámku, umístûném témûfi

Pozornosti dosud unikalo Venutovo neznámé

nímÏ se promítá u‰lechtilá kompozice církevních

na zlat˘ fiez, s ukáznûn˘mi fiadami topolÛ majícími

album lehce naãrtnut˘ch, jindy peãlivû zpracova-

staveb. Ve mûstû z podhÛfií Orlick˘ch hor je zachy-

roli „vûtrolamÛ“, s v˘stavn˘m kostelem sv. Víta.

n˘ch a kolorovan˘ch kreseb: jde o album ze zám-

cena renesanãní radnice z let 1581–1582 i dû-

Za travnat˘m popfiedím lemovan˘m listnat˘mi

ku Îleby, které do své sbírky získal Franti‰ek Jo-

kansk˘ kostel sv. Václava. Na vyobrazení je patrn˘

stromy na zpÛsob ztemnûlého repoussoiru, vpra-

také barokní kostel sv. Anny. Ponûkud schematic-

vo se strÏí, se otevírá dálkov˘ v˘hled na krajinnou

ké vyobrazení první fiady stromÛ jako by vycházelo

oblast se siluetou mûsta a hlavnû kostelÛ z Kos-

z holandské krajinomalby 17. století.

telce nad Orlicí a s hradem Pot‰tejnem. Tato spo-

sef kníÏe Auersperg.

19

List 1. Na listu rozãlenûném nar˘sovanou linií na ãtyfii díly jsou v horní ãásti dvû kolorované veduty, hrad Jen‰tejn s datací 1797 a hrad Brand˘s

List 5. Dal‰í list, s pfiesahem na pfiedchozí ru-

fiádaná krajina, spravovaná rodem SternbergÛ,

nad Orlicí (datováno 7. srpen 1797). Na první

bovou stranu a vpravo roz‰ífien˘ o dolepen˘ list

byla zaznamenána 21. ãervna 1798. Na rubu lis-

kresbû, situované v pohledu od rybníka, se tyãí

témûfi poloviãního formátu, je ‰iroce rozvinut˘m

okrouhlá, 22 m vysoká vûÏ nûkdej‰ího gotického

akvarelov˘m záznamem „trauttmansdor fského“

vodního hradu Jen‰tejn ze 14. století, zbudova-

mûsta Jiãín, vidûného ze západní strany. Zleva

■ Poznámky

ného dvorsk˘m místosudím Jenãíkem (Jencem)

jsou textovû ozfiejmeny jednotlivé lokality, napfií-

17 J. KOZÁK, M. MÎYKOVÁ: F. B. Wernera ikonografická

z Janovic. Hrad uÏíval mimo jiné i arcibiskup Jan

klad gotick˘ hrad Rumburk i sousední vrch Bra-

inventarizace âech, Moravy a Moravského Slezka,

z Jen‰tejna. Hrad byl jiÏ roku 1608 uvádûn jako

dlec; v Jiãínû je slovnû uveden farní kostel, zá-

in: Umûní 35, 1987, ã. 4, s. 289–303.

opu‰tûn˘, vyuÏívan˘ jen jako snadno dostupn˘

mek, radnice, pÛvodní jezuitsk˘ kostel a tzv.

18 R. ZRÒBEK, cit. v pozn. 7, s. 131.

stavební materiál. Dílo zkázy mûli dokonãit bû-

Nové mûsto.

19 Franti‰ek Josef kníÏe Auersperg (20. 10. 1856, VídeÀ –

hem tfiicetileté války ·védové. Pohled na zfiíceninu

List 5. Následující list je opût zpracován jako

19. 11. 1938), majitel statkÛ Îleby, SlatiÀany, Nasavrky,

hradu Brand˘s nad Ohfií z první poloviny 13. sto-

‰iroce rozvinut˘ prospekt s pohledem na proti-

Dolní Kralovice, Lipka u Trhové Kamenice, Seã, Lukavice,

letí, tyãící se nad mûstem, je proveden zfiedûn˘-

stranu, zachycující „trauttmansdor fské“ mûsto

Îumberk, Strádov, Rab‰tejnek a dal‰ích. V Praze mu patfiil

mi lokálními tóny. Hrad, pobofien˘ husitsk˘mi voj-

Brand˘s nad Orlicí v královehradeckém kraji. Je

palác na Vald‰tejnském námûstí, dfiíve majetek Clary-Ald-

sky a znovu za Pern‰tejnÛ, byl obnoven Bohu‰em

datovan˘ 7. srpna 1797. Vlevo na obzoru se tyãí

ringenÛ, nyní budova Poslanecké snûmovny. Franti‰ek Jo-

Kostkou z Postupim, nicménû i tak byl záhy

ruiny hradu u Mostku s uveden˘m datem 1724,

sef, kter˘ se stal nejprve nadporuãíkem u dragounÛ, byl

opu‰tûn. Místo nûj byl v mûsteãku vystaven obdél-

v níÏinû uprostfied veduty je zdÛraznûno b˘valé

synem Vincence kníÏete Auersperga a Vilemíny knûÏny Col-

n˘ patrov˘ zámek s mansardovou stfiechou. V dolní

pohfiebi‰tû ãesk˘ch bratfií, dále mûstsk˘ kostel,

loredo-Mansfeldové. Jeho svatba se konala 10. 1. 1878

ãásti listu je pouze dodateãnû dopracovaná kresba

radnice, pivovar a hradní zfiícenina na zalesnû-

ve Vídni s Vilemínou (5. 4. 1857 VídeÀ – 1. 10. 1909

perem, pfiesahující do ãtvrtého dílu, s nápisem „Sil-

ném kopci. Zaznamenán je i ‰ipkou oznaãen˘

SlatiÀany), dcerou Ferdinanda kníÏete Kinského. V dvor-

nitz gegen Vest“, silnice k v˘chodu, s datem

smûr toku fieky Orlice, tedy vlevo.

ské hierarchii mu náleÏela hodnost císafiského komofiího

26. kvûtna 1801. Identick˘ pohled podle K. F. Wol-

List 6. Veduta ukazuje „althannovské mûsto“

a tajného rady, dále byl dûdiãn˘m ãlenem panské snû-

fa vytvofiil A. Pucherna pro Historich-Malerische

Králíky pod Kralick˘m SnûÏníkem (Grulich) s do-

movny. Jeho vojenské postavení vedlo k zafiazení jako

Darstellungen aus Böhmen (1798).

minantním kostelem sv. Mikulá‰e, zbudovan˘m

podplukovník v záloze. V roce 1907 mu byl udûlen ¤ád

List 2. Na listu vodorovnû rozdûleném na dvû

podle projektu C. A. Canevalleho v letech

zlatého rouna.

ãásti je nahofie akvarel s identifikaãními nápisy

1724–1730. Vlevo vede stromofiadí k servítské-

Franti‰ek Josef vlastnil Venutovo album o rozmûrech

a vlevo s drobn˘mi domky, oznaãen˘mi „Schlic-

mu klá‰teru Matky BoÏí a kostelu Nanebevzetí

27,5 x 44,5 cm, které má voskovou mramorovanou vazbu

kowna“. Dále je zaznamenán hrad Veli‰, získan˘

Panny Marie na Hofie Matky BoÏí na Hedãi. Pohled

s koÏen˘m hfibetem a rohy; inv. ã. ZL 8989 (1954). Album

roku 1337 dûdiãnû Wartembergy a pobofien˘ z cí-

je datován 16. ãervencem 1798.

jsem pÛvodnû zpracovala v rámci zadání Ústavu dûjin umû-

safiova rozkazu roku 1658. Pod ním je zobrazena

List 7. Pfiívûtiv˘m pohledem vnímaná, proslunû-

ní âSAV v roce 1988 pro pfiipravované vydání Umûlecké pa-

osada Pod hrady, vpravo trojkfiídl˘ barokní zámek

ná, mírnû zvlnûná krajina je obsahem dal‰ího

mátky – Zámek Îleby. Pro nedostatek financí projekt nako-

SchlickÛ, Vok‰ice. Vpravo je datace z 19. kvûtna

akvarelu. Zachycuje sternberské mûsteãko âas-

nec nebyl realizován.

312


1

2

3 4


313

5 6 7 8

314


Obr. 5. Johann Venuto, Pohled na mûsto Litomûfiice,

pfies obelisk naklání ‰tíhl˘ stvol mladého stromu.

fienû modelující rÛznû svaÏit˘ terén. ¤eka Metuje

1802, lavírovaná perokresba, 24 x 87 cm. Album ze zám-

Vedlej‰í nad sebou postavené zhruba ãtverce

zde vytvofiila hlubok˘ kaÀon a moÏná právû pro ty-


pfiedstavují antikizující vázy, nahofie s profilov˘m

to neskuteãné, hluboké stránû se místÛm fiíká

Obr. 6. Johann Venuto, Pohled na Hradãany, nedatováno,

portrétem vousatého muÏe, vládce ãi filozofa. Je-

Peklo. DÛraz je kladen i na církevní stavby – pozd-

perokresba sépií, 16 x 51 cm. Album ze zámku ve Île-

ho osobit˘ tvÛrãí projev vychází z akademického

nû gotick˘ kostel Nejsvûtûj‰í Trojice, pozdnû gotic-

bech, list 30. (Reprofoto Gabriela âapková)

klasicismu.

k˘ hfibitovní kostel V‰ech svat˘ch a b˘val˘ klá‰ter-

Obr. 7. Johann Venuto, Pohled na letohradsk˘ zámek

Prototypem oblíbené ideální krajiny se po obje-

ní kostel Panny Marie s loretánskou kaplí. Rubová

a obce Orlice a Kunãice, 1798, 13 x 41,3 cm. Album ze

vech Herkulanea a Pompejí v 18. století malífiÛm

strana nese tuÏkou kreslen˘, ‰edû lavírovan˘ po-


stávala i ‰v˘carská pfiíroda a podnûty vycházející

hled na ãást PodlaÏic, vesnici Chacholice a rybník

Obr. 8. Johann Venuto, Pohled na sternberské mûsto âa-

z tvorby Salomona Gessnera (1730–1788). Gess-

„der Horker Teuch“ (sic !), pocházející z 11. kvût-

stolovice, 1798, akvarel, sépie, 19 x 42,3 cm. Album ze

ner napsal je‰tû pfied Rousseauem své proslave-

na 1801.


né Idyly, v nichÏ se nechal inspirovat helénistick˘-

List 14. Lavírovaná perokresba z 2. ãervence

mi Idylami Theokritov˘mi, a toto dílo bylo na

1800 pfiedstavuje dálkov˘ pohled na mûsteãko

sklonku 18. století pfieloÏeno do vût‰iny evrop-

a zámek Náchod, vybudované na vysokém návr‰í.

tu je perokresba v obvyklém oválu, pfiedstavující

sk˘ch jazykÛ. ·lo o poetická podobenství, respek-

Záznam pochází z doby, kdy zde vládli Petr Biron,

pohled na ves Stojice (Stogitz) s datací u názvu

tive v˘tvarné pojetí nostalgick˘ch, malebn˘ch zá-

vévoda Kuronsk˘, i jeho nejstar‰í dcera, Katefiina

15. ãervence 1801.

koutí funerální podstaty. Dotyk tohoto vlivu promítá

Vilemína, knûÏna ZaháÀská.

List 8. Sépie lavírovaná v monochromním ‰e-

i Venutovo dílo.

List 15. Rubová strana s pfiesahem na dal‰í

dém tónu pfiedstavuje b˘val˘ thunovsk˘ zvûfiinec

Rubová strana nese pérovou kresbu zalesnû-

list zobrazuje klá‰ter Broumov v královéhradec-

na jejich reprezentativním panství u Cholic. Na ru-

né krajiny a obce Konecchlumí s centrálním, de-

kém kraji se ‰irok˘m panoramatick˘m zábûrem.

bu listu jsou proti sobû tuÏkou zaznamenané obry-

tailnû propracovan˘m záznamem chrámu, zbudo-

Datace je 5. ãervence 1800. Následují pokusy

sy rukou.

vaného na místû pÛvodního gotického kostela ze

o zachycení dílãích ãástí klá‰terní stavby. Na ru-

List 9. Opût ‰edá monochromní kresba na sépi-

14. století. Vpravo je vûnována pozornost dfievû-

bu je opût monochromní kresba, pohled na Svin-

ovém podkladu ukazuje pohled na Kamenici na ji-

né altánové stavbû, nápadnû blízké stavbû z Ka-

ãany ze 14. ãervence 1801 v popfiedí s boÏími

ãínském panství, zaznamenan˘ „gegen Mitag“,

menice.

muky jako repoussoirem.

v poledne, a to 27. ãervence 1798. Pod blokem

List 11. Ve ãtyfiech ãtvercov˘ch formátech jsou

List 16. Pohled na hospitál a areál v Kuksu

zámku je dfievûná altánová stavba. ZároveÀ jde

holandizující kresby tuÏkou s pohledem na ml˘n,

v monochromní kresbû s mohutn˘m stromem

o ponûkud naivní pokus zachytit zrcadlení zámku

zchátral˘ most, chalupu s do‰kovou stfiechou

vpravo dává pfiedstavu o pÛvodní kompozici sku-

a mohutnûj‰ího stromu na vodní hladinû. Veduta

a záti‰ím se stromem, plotem a lopuchov˘mi lis-

piny staveb, kterou tvofiily lázeÀská budova s ka-

byla tvofiena se zájmem o urãitou stylizaci plného

ty. K tûmto idealizujícím kresbám je pfiisazena

plí, vybudovanou v letech 1692–1695 na levém

‰edého rámce, rozvedeného pásu, vedoucího od

krajina s chalupou, kostelem a tentokrát i s figu-

labském bfiehu, zámek, jenÏ byl vystavûn roku

kmene stromu pfiekrojeného okrajem listu vlevo.

rální stafáÏí – rozprávûjícím sedlákem a selkou,

1711, divadlo, roku 1722 dokonãen˘ lázeÀsk˘

Je provedena na pomocnou, tuÏkou zpracovanou

v pozadí s pastevcem a kravkou. Rubová strana

dÛm a DÛm filosofÛ.

mfiíÏ; v horní ãástí je naru‰ena snad dûtsk˘mi, tuÏ-

nese ãtyfii ovály se studií gotického kostelíka

List 17. Rozpracovaná kresba tuÏkou a pero-

kou kreslen˘mi ornamenty. Rubová strana obsa-

a studiemi z choltického panství. Jde o záznamy

kresba s nadpisem „Skala“ pfiibliÏuje kostel

huje rozvinutou akvarelovou vedutu s pfiesahem

hospodáfiství v Lepejovicích, zfiícenin hradu Svoj-

v Hrubé Skále; autora zaujaly i ponûkud bizarní

na ãást dal‰ího listu: z 25. ãervence 1798 pochá-

‰ice, Luhy a Medenice a blíÏe nespecifikované

útvar y skal. Na rubu je nepatrná skica zámku

zí pohled na Konecchlumí, poloÏené 10 km jihov˘-

manufaktury s náznakem zahradnické stromové

a okolí.

chodnû od Jiãína. V popfiedí je zjednodu‰enû poja-

v˘sadby.

List 18. Protûj‰ková, sotva zapoãatá studie je

té návr‰í jako repoussoir. A právû zde je zfiejm˘

List 12. ·edû tónovaná lavírovaná malba na

vûnována stmelenému architektonickému bloku

církevní akcent autora. Kresbû masivem i barev-

sépiovém podkladu pfiibliÏuje láznû Rezek u No-

uprostfied nûkteré v˘chodoãeské lokality. Zato na

ností vévodí diagonálnû zobrazená budova kostela

vého Mûsta nad Metují s datací 28. ãervence

rubové stranû nacházíme peãlivou kresbu mající

sv. Petra a Pavla z let 1728–1729, postaveného

1800. Vpravo je ponûkud dramaticky inscenován

aÏ dokumentární ráz: jde o ‰iroce rozvinut˘ pro-

stavitelem D. T. Morazzim z Chrudimi. NíÏe poloÏe-

pfiístup mohutnou vûÏovou branou s lomen˘m ob-

spekt thunovsk˘ch Choltic a jejich okolí se silnicí

ná stfiedovûká tvrz je stmelena s obcí, prostoupe-

loukem a renesanãnû upravenou vûÏí. Kresba

do Svinãan, lemovanou stromofiadím. Kresba je

nou stromovím. Venutova kresba je cenná právû

sv˘m efektním nasvûtlením evidentnû tûÏí z dobo-

datovaná 20. fiíjna 1800.

pro moÏnost srovnání nûkdej‰í podoby pÛsobivé

vého romantismu, podníceného vlivem anglického

jednolodní stavby kostela, jehoÏ vûÏ prodûlala v ro-

tzv. gotického nebo také „ãerného“ románu.

ce 1869 úpravu, kterou navrhoval krajsk˘ inÏen˘r Denhart.

List 19. Témûfi holandizující krajina ukazuje skrze oplocené pozemky pro pastvu dobytka dálkov˘

List 13. Na rubové stranû s pfiesahem na dal‰í

v˘hled na Podbor a Bofiivec, jak je Venuto zazna-

list je rozvinutá v˘stavná veduta Nového Mûsta

menal 20. kvûtna 1801. Na rubu je patrn˘ dfiívûj‰í

List 10. Kresba tuÏkou, oznaãená „Ideale“,

nad Metují s renesanãním zámkem ze 16. století,

zámûr – zpracovat nejspí‰ dekorativnû vyznívající

ukazuje v˘‰kovû postaven˘ ovál se stupÀovit˘m

pfii horním levém okraji listu s datací 28. ãerven

kresbu v tuÏkou kresleném oválu, pfies kter ˘ je

obeliskem, zavr‰en˘m vázou, umístûn˘m ve skal-

1800. Pohled na Nové Mûsto nad Metují pfiedsta-

skrze plochu celého listu rozvinut˘ pohled na ves

naté krajinû. Vedle nûj jsou dva odvalené kamen-

vuje cílevûdomû utváfien˘ krajinn˘ koncept; v ryt-

PobûÏovice s datem 18. ãervence 1801. Kresba

né bloky s antikizující reminiscencí. Za nimi se

mizovan˘ch pásmech je vysázeno stromoví, pfiimû-

má mírn˘ pfiesah na protûj‰í stranu.


315

List 20. V kruhu, pfieru‰eném horním okrajem

Na rubu je perokresba ostrova s pfiesahem na

Obr. 9. Johann Venuto, Pohled na Konecchlumí, 1798,

formátu, je pohled na Lipoltice, opût s dominant-

dal‰í stranu, zachycující i majestátní dominantu –

akvarel, 22 x 50,5 cm. Album ze zámku ve Îlebech,

nû zakreslen˘m kostelem. Tato spí‰e nedokonãe-

Hradãany. Zjednodu‰ená, obrysová kresba podá-

list 9. (Reprofoto Gabriela âapková)

ná lavírovaná kresba je datována 17. ãervence

vá vûcné svûdectví o tomto architektonickém

Obr. 10. Johann Venuto, Nové Mûsto nad Metují, 1800,

1801. Na rubu je tuÏkou a perem rozpracovaná

skvostu, nejrozsáhlej‰ím hradním komplexu na

perokresba sépií, akvarel, 24,6 x 67,5 cm. Album ze zám-

kresba zachycující areál se zámkem Choltice

svûtû, s tehdy je‰tû nedostavûn˘m chrámem


z 28. ãervence 1801.

sv. Víta v pohledu od v˘chodu (od kostela sv. Kli-

Obr. 11. Johann Venuto, Pohled na b˘val˘ zvûfiinec

List 21. V mfiíÏkou podloÏené kresbû tuÏkou je

menta a Novoml˘nské mostecké vûÏe). Kresba

u Choltic, nedatováno, lavírovaná sépie, 14,5 x 31,3 cm.

ves Zajeãice s kostelem; v˘jev je datován 9. srp-

má v˘tvarn˘ fiád, vyjadfiující sled stavebních dûjÛ

Album ze zámku ve Îlebech, list 8. (Reprofoto Gabriela

na 1801. Rub nese perokresbu kostela v Podla-

v prÛbûhu staletí historického v˘voje Prahy. Do

âapková)

Ïicích z 27. ãervence 1801.

popfiedí zjevnû rozpracované kresby vãlenil Venu-

Obr. 12. Johann Venuto, Idealizované krajinné motivy,

to se zvlá‰tní (patrnû osobní) zálibou nenápad-

nedatováno. TuÏkové kresby, celek 21 x 39,8 cm. Album ze

nou postavu rybáfie s udicí.


List 22. Ovál s kresbou Roubovic, nepatrnû dotãenou perem, pochází z 5. srpna 1801. Na rubu

List 31. Lavírovaná perokresba zobrazuje lobko-

Obr. 13. Johann Venuto, Pohled na areál Kuksu, 1800,

wick˘ zámek Jezefií v popfiedí s posezením u kula-

lavírovaná sépie, 22,8 x 34,3 cm. Album ze zámku ve

List 23. Podobnû je tomu s kresbou Katovic

tého stolu. Kresba mohla vzniknout kolem roku

Îlebech, list 16. (Reprofoto Hana Kodalíková)

z 11. srpna 1801. Rub nese opût kresbu velké

1802, kdy docházelo k pfiebudování zámeck˘ch

Obr. 14. Johann Venuto, Jezefií, nedatováno, lavírovaná

hospodáfiské usedlosti.

listu je chvatná kresba tuÏkou v oválu, soustfieìující pozornost na hospodáfiské usedlosti.

interiérÛ, zejména velkého oválného sálu, upra-

perokresba, 20 x 29,3 cm. Album ze zámku ve Îlebech,

List 24. Opût holandizující ovál s vrbami obsa-

vovaného na zámecké divadlo. Na rubu jsou tfii

list 31. (Reprofoto Hana Kodalíková)

huje perokresbu Mostu, Lhoty a v popfiedí podla-

obdélné rámy s kresbami „Geirsbergu“, Letohra-

Ïick˘ dvÛr. Na rubu spatfiíme perokresbu se zám-

du, kopiemi Hradce Králové od Jana Willenberga

kem

z roku 1602. Z téÏe doby pochází i lavírovaná ko-

sk˘ch válek. Nadto je VenutÛv ojedinûl˘ soubor

pie Mladé Boleslavi. Kresba pokraãovala na dal‰í

ze zámku Îleby mimofiádnû cenn˘ a vyuÏiteln˘

list, kter˘ byl ustfiiÏen.

právû v oblasti památkové péãe. Dokládá krajin-

Jen‰ovice

uprostfied,

dále

napfiíklad

zachycení Ko‰umberka a Chlumu. List 25. Ve v˘jevu z lodûnice na choltickém panství je v˘jimeãnû zobrazen malífi s kreslicí deskou, 20

List 32. V˘tvarnû pÛsobivá perokresba na dal-

nou podobu dnes jiÏ pfieváÏnû zmûnûn˘ch míst,

Na rubu jsou dva ovály

‰í stranû zobrazuje Láznû Bûlohrad a nese dataci

ukazuje mnohé pozdûji pfiestavûné nebo dnes jiÏ

s rozvinutou krajinou s venkovsk˘mi domky, pfii-

aÏ 16. ãervence roku 1804. Na rubu je poctivû

neexistující stavby a pfiedev‰ím dokládá mimo-

ãemÏ kresba pfiesahuje na protûj‰í stranu.

provedená lavírovaná perokresba s oznaãením

fiádn˘ cit tehdej‰í doby co se t˘ãe vztahu krajiny

„Arnau“, Hostinné, vytvofiená 25. ãervence

a umístûní i formování staveb v závidûníhodné,

1804. Kresba má pfiesah na dal‰í list.

krásné symbióze. Z tohoto hlediska je pro dne‰ní

jemuÏ radí faráfi v biretu.

List 26. Prostor je vûnován obdobné krajinû, vlevo pfii okraji s komponovan˘m stromem. Rubová strana je jiÏ degradována cizí kresbou papou‰-

List 33. Jedná se o perokresebnou kopii Pra-

ka a tuÏkovou kresbou hospodáfisk˘ch usedlostí.

chatic od Jana Willenberga z roku 1602, na rubu

List 27. Pfiesahuje na nûj skica domkÛ z pfied-

je pak pohled na zámek Karlova Koruna v Chlum-

chozího listu. Na rubu je v‰ak precizní, kompono-

ci nad Cidlinou a jeho okolí z roku 1809.

spoleãnost jist˘m mementem. Dûkuji kolegÛm Adamu Hnojilovi a Pavlu Zahradníkovi za laskavé pfieãtení a posouzení práce.

vaná lavírovaná perokresba, zaznamenávající po-

List 34. Na této stranû je pouze dokreslená ve-

hled skrze ml˘n na Litomûfiice. Královské mûsto –

duta ze strany protûj‰í. Zato rubová strana nese

provedené v kultivovan˘ch, jemn˘ch tónech – vr‰i-

ãtyfii lavírované perokresby: hrad Pravdu, hrad

■ Poznámky

lo stavební hodnoty od v˘stavné gotiky pfies

v Kam˘ku na Lovosicku, hrad Haselburg u Vim-

20 K tomu se v Regionálním muzeu ve Vysokém M˘tû na-

16. století, kdy renesanãní stavitelství v˘raznû ur-

perka a Postoloprty nad Ohfií.

chází skicáfi Johanna Venuta z let 1800–1820, publikova-

ãilo jeho ráz, dále bylo obohaceno projekty stavitelÛ Giulia Broggia (1628–1703) a jeho syna Octavia (1670–1742). Jemnû vypracovaná, panoramaticky rozvinutá veduta má topografickou povahu, pfiibliÏující urbanismus mûsta. List 28. Na nûm pokraãuje bravurní lavírovaná

List 35. V horní ãtvrtinû formátu je lavírovaná perokresba se zfiíceninou hradu u Lovosic. List 36 a list 37 jsou prázdné, na rubu listu 37 je mfiíÏka s rozpracovan˘m mûstem. List 38. Je na nûm jiÏ témûfi neznatelná studie lesa, dal‰í dva listy jsou prázdné.

perokresba Litomûfiic, oÏivená ãerven˘m náde-

List 41. Na listu je rozpracovaná skica mûst-

chem stfiech. Na rubu je perokresba obce Mléko-

ské architektur y, na rubu je studie zámku Kin-

jedy, v pozadí se zakreslen˘m hradem.

sk˘ch – Karlovy Koruny.

List 29. Pouh˘ tuÏkou proveden˘ rám se jiÏ ne-

n˘ formou katalogu, nadto zpfiístupnûn˘ i prostfiednictvím internetu. Mezi díly zaujme právû lavírovaná perokresba U Cerekvice, neobvyklá nikoli námûtem, n˘brÏ repoussoirem v popfiedí – malífiem, skicujícím panoramatickou krajinu se zámkem BrownÛ z Montany v Cerekvici nad Bystfiicí. Spoleãnost mu dûlá jeho pes.

List 42 je prázdn˘.

doãkal Ïádné veduty. Na rubu je v‰ak zapoãat˘ pohled na Staré Mûsto praÏské.

Toto dosud neznámé, bohaté dílo lépe ozfiej-

List 30. Pfiedchozí perokresba Starého Mûsta

muje autorovy umûlecké hodnoty. Poetická krása

praÏského, datovaná 1802, je rozvinuta i na tom-

jeho tvorby tkví v pfiirozenosti, barevné kultivova-

to listu. Kresba má zaãáteãní, skicovit˘ charak-

nosti a v odzbrojující narativnosti krajinn˘ch cel-

ter, zjevnû poãítající s pozdûj‰ím dopracováním.

kÛ, zachycen˘ch v dobû vrcholících napoleon-

316


9 10 11

12

13

14


317

Díla moravského vedutisty Johanna Venuta z auerspersk ch sbírek

Recommend Documents