DÍL II. Ú V O D N Í ČÁ S T - ROK V Černé v Pošumaví dne 1.června 1977

1

DÍL II. Ú V O D N Í ČÁ S T - ROK 1979

Předseda MNV: Zimmermann Jaroslav

Předseda ŠKK: Lešková Božena

V Černé v Pošumaví dne 1.června 1977.

2

Úvodní list kroniky.

3

Na

úvod

k přepisu

této

kroniky.

Od roku 1945 neměla naše obec ţádného kronikáře aţ teprve v roce 1973 se stal prvním kronikářem pan Adolf Václavík, občan Černé v Pošumaví, který však po krátké době onemocněl a posléze zemřel.Rada MNV hledala kandidáta pro tuto práci a protoţe jsem měl k této činnosti určitý vztah, projevil jsem zájem a po projednání jsem byl schválen. Kroniku jsem začal psát od r.1977 a protoţe nebyly k dispozici ţádné záznamy, začal jsem shromaţďovat údaje z historie, především za pomoci Státního archivu v Českém Krumlově a další dostupné literatury.Současně jsem začal psát kroniku jednotlivých let, počínaje rokem 1976. Kroniku jsem psal ručně, redisperem do knihy formátu A3, je doplněna místy obrázky a perokresbou, které mi pomáhala kreslit manţelka Monika. Většinu z nich jsem naskenoval a vloţil do této kroniky. Aţ do roku 1987 jsem napsal celkem 584 stran textu, čímţ byla celá kniha ukončena. Roky 1987 aţ 1989 jsou pak v další podobné knize kroniky na 132 stranách textu. Kronika je uloţena na Obecním úřadě. Od roku 1990 do roku 2002 jsem pro pracovní vytíţení přestal kronikářskou práci vykonávat a vrátil jsem se k ní aţ v listopadu 2002, kdy jsem po volbách do zastupitelstva obce souhlasil s nabídkou vykonávat opět kronikáře.A protoţe v uvedeném období ţádný kronikář v obci nebyl, začal jsem nejdříve zpracovávat vynechané roky 1990 aţ 2000, čímţ vznikla kniha kroniky o 265 stranách. Tuto kroniku jsem jiţ psal na počítači, stejně jako další zpracované období od roku 2001 dosud. Postupně bylo rozhodnuto, ţe kronika od roku 1990 aţ do současnosti bude zveřejněna i na webových stránkách obce Černá v Pošumaví. V té době jiţ byly k dispozici i staré německé kroniky Černé, Bliţné a Dolní Vltavice, které přeloţil do češtiny p.Jaroslav Jagr z Horní Plané. Aby mohly i tyto kroniky být přístupny široké veřejnosti na internetu, přepsal jsem je po dohodě se starostou obce rovněţ do elektronické podoby. Ze všech napsaných kronik pak zbývala pouze kronika let 1976 – 1989 a tak bylo rozhodnuto, ţe i tuto kroniku přepíši.Kronika je samozřejmě poplatná době, kterou jsme ţili, je v ní popsána řada témat, které jiţ dnes nikomu nic neříkají a někoho moţná i popudí, ale taková byla doba. Naši nástupci mají právo vědět, ţe byla doba, kdy se ţilo, pracovalo, milovalo i psalo kroniky a ţe jsme neţili ve vzduchoprázdnu.Ostatně ani psaní kroniky nebylo jednoduché – vše podléhalo schválení přinejmenším radě MNV, před kterou bylo nutno číst zápisy do kroniky téměř slovo od slova vţdy pouze v konceptu a prošlo- li vše schválením, pak se teprve přepisoval zápis do kroniky. Dohled vykonávalo Vlastivědné museum, kde na pravidelných schůzkách bylo víceméně určeno jakým tématům se máme ten který rok věnovat, coţ platilo zejména o stranických sjezdech a různých oslavných výročích. Mnohé zápisy jsem pokládal jiţ tehdy za balast ( socialistické závazky na počest všeho moţného), ale i to je obrazem doby.Je tedy nutno přesně zaznamenat události, tak jak tehdy probíhaly, při přepisování nelze jakékoliv pasáţe zamlčovat nebo dokonce neobjektivně domýšlet a zkreslovat. Proto umisťujem tuto kroniku na stránky naší obce, ale především i proto, aby byl ucelený komplex našich obecních kronik.

ing.Záhora František, kronikář obce.

4

Historie

o b c e.

Černá v Pošumaví vznikla přibliţně ve 13.století jako osada na Černém potoce a patřila ke statku zvíkovského purkrabího Hrze, který tuto osadu daroval v roce 1268 klášteru ve Zlaté Koruně. Na tomto místě pokládám za potřebné zmínit se stručně o historii Zlaté Koruny o které pojednává dílo ThDr.Jaroslava Kadlece „Dějiny kláštera Zlaté Koruny―. V roce 1260 přitáhl Přemysl Otakar II. se svým vojskem ke Kressenbrunnu na řece Moravě, aby tam svedl bitvu s uherským králem Bélou IV. Ovšem uherský král měl převahu a zvítězil.

5 Přemysl Otakar II. hledal spásu u Boha, umínil si, že povede lepší život a zavázel se slibem, že postaví klášter, bude-li mu dopřáno vítězství. Jeho tužba se splnila a tak v roce 1263 založil velký cisterciácký klášter Svatá Koruna v jižních Čechách. Svatokorunské panství tehdy sahalo zhruba po tutu hranici: Plechý – Netolice – Plešovice – Domoradice – Dolní Vltavice – Plechý. V roce 1315 se objevuje označení Zlatá Koruna, podle pramenů snad proto, že zakladatel kláštera byl nazýván králem železným a zlatým. Zvíkovský purkrabí Hrz / nebo Hirzo/ byl věrným sluţebníkem krále Václava I. a vyslouţil si od něj újezd „na Mokrém―, který se táhl při jihovýchodní hranici Boleticka od vrchu Hradiště k Dolní Vltavici. Jeho středem procházela stezka do Rakous. V Mokerském újezdě byly typické české názvy obcí – Květušín, Hubenov, Hostínov, Petrov. Hrzův újezd Mokerský znázorňuje jednoduchá mapka se zakreslenými osadami spadajícími dnes do území obce Černá v Pošumaví.

Očíslované osady v újezdě:

3.

1. 2.

Nemochrich Naklenovehore

4. 5. 6. 7.

Natschernerece Nabliznich Naochruhle Nahyrzove

Budeczlag

Z názvů osad je vidět čeština, postupem však pomalu zaniká a dochází k poněmčování.Úplné poněmčení má své kořeny ve třicetiletých válkách, kdy pojmy „Čech― a „kacíř― se kryly a kdy na Krumlově po bitvě bělohorské nastoupila dynastie pánů z Eggenberka. V roce 1420 počal lid podněcovaný husitskými kněţími pálit klášterní dvory a 11. května podnikl útok i na Zlatou Korunu. Podle historických pramenů přitáhl ke klášteru se svým vojskem 27.října 1420 vojevůdce Jan Ţiţka a klášter vyplenil a vypálil. Od roku 1420 připadla naše obec k panství českokrumlovskému.Mezi rychtami je uváděna i rychta mokerská, ke které patřily tyto obce – Černá, Radslav, Bliţná, Mokrá, Hubenov, Slavkovice a Dolní Vltavice, které ovšem uvádím s dnešními názvy. Není bez zajímavosti všimnout si tehdejšího rozdělení poddanské půdy. Všeobecně zavedenou jednotkou pro označení a rozdělení orné půdy byl lán / mansus/, který se dále dělil na jitra. Tak např. u Mokerské rychty se uvádí 58 lánů (l) a 28 jiter(j). Z toho Černá měla 15 l, Radslav 10 l, Bliţná 10 l, Mokrá 6 l a 7 j, Hubenov 3 l a 22 j, Slavkovice 6 l a 7 j, a Dolní Vltavice 7 l, 8 j.

6

Popis osad. Oodle údajů státního archivu popisuji na tomto místě obce a osady, jejich vznik a historickou cennost. Uvodní název je v současné podobě.

Černá

vPošumaví

Název obce se v jednotlivých letech často měnil. Rok zaloţení 1268 Natschernerece 1284 Nachirnie 1483 Czerna 1510 Sswarczpach 1530 Schwarczpach 1562 Ssworzpach 1600 Ssworczpoch 1654 Sswarczbach 1720 Schwartzbach 1789 Schwarzbach V Černé byl r. 1882 nalezen v radslavské nivě palstáv a v r.1884 a 1885 rozličné kosti diluviálních zvířat. Na sýpce v Černé byly nalezeny dvě staré halapartny, uloţené nyní na českokrumlovském zámku. R. 1787 zde byla vystavěna dřevěná kaple, která r.1799 ustoupila kostelu. Kostel „Neposkvrněného početí p.Marie― byl dokončen v roce 1800. Hlavní oltář je štafírován od Antonína Wittmana a jeho syna Karla z Roţmitálu. První zvony přišly ze Sepekova u Tábora. Inventář kostela tvoří monstrance paprskovitá, stříbrná a zlacená rokokového tvaru, vršek je bohatě zdobený z pol. 18.století. Dále ciborium, kalich z r. 1847, cínová konvice, kasule, pacifikál, relikviář, pluviál a 6 oltářových svícnů. Na věţi visí 4 zvony: velký v průměru 98 cm, prostřední 79 cm, malý 60 cm a nejmenší 49 cm.

Dolní

Vltavice

Rok zaloţení 1268 Nahyrzově 1284 Hirzov 1445 Wultawicze V r.1355 zde byl vystavěn kostel nazvaný r.1384 „chudý―. R.1624 byl ustanoven za faráře Jakub Basileus Platea. R.1670 malíř Vavřinec Aneis z Krumlova vymaloval oltář i s tabernáklem a třemi sochami a do středu oltáře velký obraz. Kostel sv.Linharta byl původně malý a tak byl v letech 1725 – 26 přistavěn. Dva oltáře do bočních kaplí zhotovil krumlovský truhlář Josef Široký. V r. 1726 byla postavena nová farní budova. Roku 1732 praskl menší 160 liber těţký zvon a byl přelit lineckým zvonařem Silviem Crocem.V r. 1766 – 1768 byl kostel dle plánu Jana Jobsta nákladem 3000 zl. Opraven a rozšířen. Na věţi visely tři zvony. U vltavského mostu stála r.1775 socha sv.Jana Nepomuckého. Začátkem 16.století stál na náměstí Pranýř a nad Vltavicí Boţí Muka, coţ byl sloup ze ţuly s osmihraným soklem na nějţ byl přistavěn r.1844 kamenný rám s obrázkem. Pergamenovou listinou z r.1505 uděluje Petr z Roţmberka Dolní Vltavici právo trţní a odúmrtní.

7 V r.1684 je povýšena na městečko a nadána erbem. U společenstev je 7 pečetí – městská pečeť, pečeť cechu plátenického, cechu obuvníků, cechu kovářů a kolářů, cechu pekařů, cechu řezníků a pečeť spojených řemesel.

M o kr á Rok zaloţení 1268 Nemochrich 1284 Mokrie 1445 Mokry 1562 Mokharaw 1600 Mokra 1841 Mugrau Mokrá patřila k boletickému statku a byla darována klášteru ve Zlaté Koruně, tak jako ostatní obce „mokerského újezdu―. V husitské době stál na Mokré klášterský dvůr.Je dosvědčen 25.2. 1375 a 19. července 1422 se připomíná jeho správce Dětřich. Dvůr v Mokré odváděl desátek farnímu kostelu v Hořicích. Pozdějším správcem byl opat Theodorich. V roce 1846 zde byla nalezena tuha.Významnější památkou je kaple sv.Marie.

Bližná Rok zaloţení

1268 Nabliznych 1445 Blyzny Původní jméno Na bliţných znamená na blízkých chalupách. Své jméno také mnohokrát měnila. V němčině v r.1284 vzniklo Budeczlag a v 15.stol. se vyskytuje název Ekhartsslag, poslední název zněl Eggetschlag. Jiţně od Bliţné stál stejný sloup s obrázkem sv.Floriána jako nad Dolní Vltavicí.

Radslav Rok zaloţení

1268 Naochruhle 1440 Radczlaw 1600 Rattslag 1654 Rathschlag Název vznikl z českého osobního jména Radslav.

Kyselov Rok zaloţení

1332 1459 1593 1651 1854 Směrem najihovýchod je veliká slatina. „kyselá mokřina―

Sauraw Sarawe Saraw in Böheimb Serau Sarau Jméno Kyselov vzniklo překladem z německého

Slavkovice Rok zaloţení

1375 1440 1530 1562 1598

-

Slawkowicze Schlagern Schlaken Slawkowicze

8 Lidově nazývané Schlockin.

Muckov Rok zaloţení

1518 Muczkarn 1654 Müczgern 1841 Mutzkern 1854 Mutzgern Název vznikl z výrazu Mutzker, coţ značí člověka z Muckova, Muckovana.

Emry Rok zaloţení

1518 Emmern 1530 Emrarn 1654 Emmeren Výklad je z tvaru Eimerer ( Eimermacher = výrobce věder, bednář).

Pokračuje historie obce. V době od roku 1420 začalo poněmčování původního českého obyvatelstva, takţe v r.1848 nebylo v obci jiţ ţádného občana, který by ovládal jazyk svých předků. V roce 1848 byly ustanoveny jako obce správní i osady – Mokrá, Bliţná, Muckov, Dolní Vltavice, Plánička, Bednáře a Kyselov. Dolní Vltavice byla vyhlášena jako městys s právem trhovým a svým vlastním městským erbem. Roku 1568 vystavěl kníţecí rod pánů z Růţe v obci Černá pivovar. V roce 1811 bylo v okolí Černé nalezeno loţisko tuhy. Bylo jedno z největších v Rakousku – Uhersku a dalo tak vznik Grafitovým dolům, které se postupně těţbou rozrostly k Mokré a Hubenovu. Na jihozápadě obce se nalézalo velké loţisko rašeliny, která se těţila ve velkém a zpracovávala pro otop a jiné účely. Těţba rašeliny zanikla při zátopě Lipenskou nádrţí. V roce 1918 po vzniku ČSR byla tato oblast odpůrcem samostatnosti a neuznávala svrchovanost československých úřadů, ale naopak udrţovala úzký styk s rakouskými úřady v Linci.Teprve vojenská operace sjednala pořádek a nastolila moc státních orgánů ČSR. PO celou dobu první republiky byl v této oblasti silný vliv Sociálně demokratické strany Německa, hlavně zásluhou Tuhových dolů, úpravny grafitu a těţby rašeliny. V roce 1936 zde získala největší vliv Henleinova „Sudetendeutsche Partei―, která přivedla tuto oblast do náruče Hitlera v roce 1938. V obci Mokrá vznikla v r.1920 jedna z prvních organizací Komunistického svazu mládeţe na okrese Český Krumlov. Obec Černá v Pošumaví byla osvobozena dne 6.května 1945 jednotkami americké armády, které postupovaly od Dolní Vltavice a Frymburka. Došlo k přestřelce mezi jednotkami německého Volkssturmu a americkými vojsky. Přitom byl poškozen kostel v obci a obecní objekt vedle farního úřadu, asi sběrna mléka. V obci a okolí byly různé jednotky německé armády, které zde měly vybudována svá zařízení a sklady v prostoru dnešního Autokempingu a vodárny. V obci bylo i velké mnoţství „běţenců― z východu a jiných částí Německa. V červnu 1945 přichází do obvodu obce jednotky československé armády, které zde přebírají ochranu mostu a brodu přes Vltavu, dále přichází finanční stráţ a bezpečnostní sluţby. V obci

9 byly ustanoveny čsl.státní orgány nazývané „Místní správní komise―, které existovaly aţ do voleb v roce 1946. V roce 1945 bylo zahájeno doosidlování obce českým a slovenským obyvatelstvem z vnitrozemí. Původní obyvatelé německé národnosti byli odsunuti do Rakouska a západního Německa. Odsun trval aţ do roku 1947. Koncem roku 1945 odešla americká armáda za linii státní hranice. Mezi první dosídlence patřily rodiny Rosických, Švamberkova, Záškodova, Medova, Bláhova, Fikarova, Váchova a další. Přišli i první řemeslníci, jako pekař Papáček, obuvník Prášek a další. Byly zaloţeny politické strany v obci – Komunistická strana československá a Československá strana lidová. Volby do NV a NS v r.1946 ustanovily v obci MNV v jehoţ čele byl občan Jan Fikar, mezi členy MNV patřili občané Vácha, Rosický, Záškoda, Med, Papáček a další. V roce 1945 – 1949 byla postupně omezována výroba piva a zaváděla se v objektech pivovaru výroba ovocných šťav a konzervování lesních plodin. Po roce 1950 nastal určitý odliv občanů, kteří opouštěli tuto oblast pod různými záminkami. Jejich pozemky předal stát do správy čsl.státního statku. V roce 1949 – 50 bylo v obci zaloţeno Jednotné zemědělské druţstvo, které se v roce 1960 spojilo se Státním statkem. Budování údolní přehrady Lipno znamenalo začátek nové epochy – první stavbu socialismu na horní Vltavě. Období budování přehrady spadá do let 1951 – 58. Dnes je jezero sedmkrát větší neţ rybník Roţmberk, napájí spodní vody, má vliv na vlhkost vzduchu a celé podnebí. Jezero je dlouhé 42 km a široké 16 km. Jeho obsah je 300 milionů kubíků vody a jeho hodnota představuje 140 – 170 tisíc tun uhlí ročně. V neděli dne 20 dubna 1958 vyjel ze stanice Černá v Pošumaví první vlak na novou ţelezniční trať Černá – Horní Planá – Ţelnava. Trať z Černé do Ţelnavy měří 12,5 km, náspy jsou vysoké aţ devět metrů a na trati bylo vybudováno pět nových mostů. Poloha

o b c e.

Černá v Pošumaví leţí v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji. Je ze tří stran obklopena přehradní nádrţí Lipno, které se táhne od Lukavické zátoky aţ po Olšinu. V samotné obci má jezero nejširší hladinu a je proto naše obec velkým rekreačním střediskem a střediskem vodních sportů. K obci patří osady Bliţná, Mokrá, Muckov, Dolní Vltavice a Plánička. V minulosti zde existovaly obce Radslav a Jestřábí, které jsou dnes typickými chatovými oblastmi, dále osady Jámy, Bednáře, Kramolín a Lhota. Tyto osady postupně zanikly, zbytky staveb jsou vyuţívány jako rekreační chalupy. Okresní město Český Krumlov je vzdáleno 21 km, krajské město České Budějovice 44 km. Jednotlivé osady jsou od obce vzdáleny takto: Bliţná 2 km, Mokrá 3 km, Dolní Vltavice 6 km, Muckov 5 km a Plánička 3 km. Obec není střediskovou obcí a proto i vybavení veřejnými sluţbami je menší. Úroveň občanské vybavenosti zajišťuje Místní národní výbor / MNV/ svými sluţbami. V obci je pošta, zdravotní středisko, hotel Racek, pohostinství a 4 prodejny- potravin / samoobsluha/, průmyslového zboţí, masa a zeleniny. V osadách Bliţná, Muckov a Mokrá jsou prodejny se smíšeným zboţím.

10 Ze závodů jsou v obci Výrobně organizační jednotka / VOJ/ Statku Frymburk, Středisko pomocné výroby Statku Frymburk, Jihočeské pekárny n.p.České Budějovice – výrobna ovocných limonád, Rudné doly n. p. Netolice – úsek Bliţná, Silnice n.p. Prachatice – lom Bliţná, Státní rybářství n. p. Nové hrady – pstruhárna Černá, Jihočeské mlékárny Horní Planá se svým pracovištěm na dozrávání sýrů, Okresní správa silnic Český krumlov – převoz Dolní Vltavice a středisko závodu Agrosluţby Oborového podniku Šumava. Rekreační zařízení obhospodařuje mimo MNV Okresní podnik sluţeb v Českém Krumlově a Automotoklub Svazarmu České Budějovice. Celé území spadá do Krumlovské vrchoviny. Charakteristická je členitost území o průměrné nadmořské výšce 728 m nad mořem. Nejniţší bod je 725 m a je dán hladinou Lipenské nádrţe. Nejvyšší nadmořská výška je 860 m a je při severovýchodní hranici území na Hubenově. Klimatické

p o d m í n k y.

Katastr obce spadá do horské oblasti, mírně teplého a velmi vlhkého okrsku. Průměrná roční teplota je 6,7°C. Podle dlouhodobého průměru (50) let je v jednotlivých měsících tento průběh: leden - 3, 2°C červenec 16, 5°C únor - 1, 9°C srpen 15, 7°C březen - 1, 9°C září 12, 2°C duben 6, 3°C říjen 6, 9°C květen 11, 6°C listopad 1, 7°C červen 14, 6°C prosinec - 1, 7°C Nejteplejším měsícem je tedy červenec a nejstudenějším leden. Roční úhrn sráţek činí podle dlouhodobého průměru 745 mm. Rozloţení sráţek v jednotlivých měsících má tento průběh: leden 46 mm červenec únor 42 mm srpen březen 37 mm září duben 39 mm říjen květen 75 mm listopad červen 86 mm prosinec Nejbohatší na sráţky je červenec a nejchudší březen.

110 mm 86 mm 59 mm 50 mm 43 mm 52 mm

Z klimatického hlediska spadá obvod naší obce do okrsku 3, který je charakterizován krátkým, mírným aţ mírně chladným a poměrně suchým létem, normálním aţ dlouhým, mírným přechodným obdobím a zimou normální co do trvání, mírnou aţ mírně chladnou a suchou aţ mírně suchou. P ŧ d n í s l o ţ e n í. Z hlediska geologického vývije půd se na území vyskytuje hnědá půda kyselá, glejová, drnoglejová a rašelinná. Z hlediska zrnitostního sloţení se nejvíce vyskytuje půda hlinitopísčitá, dále písčitohlinitá, písčitá a hlinitá. Z geologického hlediska je území tvořeno převáţně pararulou, která je v podstatě sloţena z křemene, ţivců a slídy. Z nerostných surovin se vyskytuje tuha obsahující amorfní grafit. Většina půd vykazuje středně kyselou půdní reakci /pH 5,6 – 6,5/.

11 F l o r a

na

území

o b c e.

Obec Černá v Pošumaví s vyjímkou osady Muckov leţí v Chráněné krajinné oblasti Šumava /CHKOŠ/. Za chráněnou oblast byla Šumava vyhlášena dne 27.12. 1963 zejména proto, aby byl udrţen příznivý stav přírodního prostředí a nedocházelo k jeho zhoršování. Jelikoţ se na území obce nacházejí některé vzácné rostlinné druhy, pokládám za účelné seznámit s nimi nejen dnešní generaci, ale i v budoucnu bude nutné vědět, zda tyto druhy přeţily. Proto zde uvádím seznam druhů u nás rostoucích, které jsou buď úplně nebo částečně chráněny a to i s latinskými názvy. Podklady mi poskytl pracovník CHKOŠ Zdeněk Zlámal. Běţně rostoucí druhy rostlinstva zde uvedeny nejsou.

Z druhů úplně chráněných se v katastru naší obce vyskytuje: Lilie zlatohlávek Bledule jarní Kosatec sibiřský Vstavač hlavatý Vstavač kukačka Vstavač štěničný Vstavač vojenský Vstavač bahenní Vstavač plamatý Vstavač májový Ďáblík bahenní Oměj šalamounek Dřípatka horská Sasanka lesní Lýkovec jedovatý Plavuň pučivá Ţebrovice různolistá Jinořadec kadeřavý

-

Lilium martagon Leucojum vernum Iris sibirica Orchis globosa Orchis morio Orchis coriophora Orchis militaris Orchis palustris Orchis maculata Orchis majalis Calla palustris Aconitum napellus Soldanella montana Anemone silvestris Daphne mezereum Lycopodium annotinum Blechnum spicant Cryptogramma crispa

Z druhů částečně chráněných se zde nacházejí: Modřenec širolistý Sněţenka podsněţník Prvosenka jarní pravá Brčál menší

-

Muscari botryoides Calanthus nivalis Primula veris Vinca minor

Za zmínku stojí i některé další druhy, které nejsou příliš běžné, ale nejsou ani chráněné: Kokořík vonný, Kokořík mnohokvětý, Kokořík přeslenitý, Čípek objímavý, Pstroček dvoulistý, Konvalinka vonná, Vraní oko čtyřlisté, Narcis ţlutý, Suchopýr pochvatý, Suchopýr úzkolistý, Suchopýrek trsnatý, Suchopýrek alpský, Orsej jarní, Orlíček planý černofialový, Tolie bahenní, Prvosenka jarní, Kopytník evropský, Lilek potměchuť, Jaterník podléška, Papratka alpská, Osladič obecný, Zimolez černý. Ze vzácnějších jehličnatých stromů zde rostou: Douglaska tisolistá Borovice vejmutovka

-

Pseudotsuga menziessi Pinus strobus

12 Borovice blatka baţinná

-

Fauna na území

o b c e.

Pinus uncinata

Pracovník CHKOŠ Zdeněk Zlámal mi poskytl i seznam ţivočišných druhů, ptáků a savců a dalších. Co se týče ptactva, jde o druhy, které se u nás vyskytují anebo čas od času přilétají mimo těch zcela běţných. Většinou jde i o druhy chráněné vyhláškou ze dne 13.7.1965.

Byli zde zjištěny tyto druhy chráněných ptáků: Pěnice slavíková, Brkoslav severní, Konopka obecná, Ťuhýk šedý, Linduška úhorní, Linduška luční, Chřástal polní, Křepelka polní, Čáp bílý, Orlovec říční, Čejka chocholatá, Rybák černý, rybák obecný, Ledňáček říční, Dudek chocholatý, Hohol severní. Dále byli zjištěny dva exempláře orla mořského.

Z druhů, které nejsou v seznamu chráněných: Potápka roháč, Volavka popelavá, Jeřáb popelavý, Chaluha příţivná, Výr velký. Ze savců zastupuje tuto oblast zvěř vysoká – srnčí, částečně jelení, dále zajíc polní a zvěř černá ( prase divoké); dále baţant, koroptev a tetřívek zastupují tzv.zvěř pernatou. Dále se zde vyskytuje liška obecná, kuna lesní a částečně jezevec. Charakteristickou rybou Lipenské přehrady je mník obecný – jediná treskovitá ryba u nás. V z h l e d o b c e. Klid a ticho, zdravý šumavský vzduch, vůně jehličnatých lesů, odraz šumavských kopců v zrcadle Lipna a obrovská vodní plocha, to vše tvoří rámec obce Černá v Pošumaví. Vzhledově je obec podlouhlého tvaru, rozkládající se po obou stranách silnice směrem od Českého Krumlova na Horní Planou a Frymburk a Dolní Vltavici. Do těchto tří obcí se silnice rozděluje křiţovatkou. Jinak je obec přirozeně rozdělena na horní a dolní část, předěl tvoří Černý potok, vlévající se do jezera. V horní části obce se nachází objekty VOJ Černá, sídlo MNV, samoobsluha potravin, prodejna průmyslového zboţí a bytové jednotky. V prostoru za MNV je postaveno 12 řadových bytovek druţstevní výstavby většinou pro pracovníky Státního statku a rozestavěno je dalších 12 řadových domů oproti současným. Postaveny jsou zde i tři rodinné domky a je vybudována čistička odpadních vod pro horní část obce. Uprostřed obce stojí kostel, budova Základní školy, budova Mateřské školy / fara/, pohostinství, kde je v I.patře knihovna, provozovna knihařství a Agitační středisko. V levém traktu je sál Osvětové besedy. Po levé straně podél silnice na Dolní Vltavici je provozovna Sodovkárny a dále objekty Státního statku, po pravé straně tzv.svobodárna, dále budova Jihočeské energetické rozvodny a do hloubi obce dvě pětibytovky Státního statku a dvě devítibytovky MNV. Podél silnice do Horní Plané je po levé straně nová budova Pošty a dále Zdravotní středisko.Za budovou pošty je postaveno 16 rodinných domků.V prostoru před mostem je Autokemp Krajské organizace Svazarmu – automotoklub České Budějovice – oproti němu je půjčovna lodí a plavidel.

13 Dále je zde panelová restaurace, dva chatové tábory, prodejna Pramenu a hotel Racek, kategorie B se 60 lůţky. V prostoru nad panelovou restaurací je areál Letního kina. Směrem k Jestřábí jsou tři veřejná tábořiště a jedno tábořiště je v olšinské zátoce ve směru na Český Krumlov. Veřejná tábořiště jsou opatřena studnami na odběr pitné vody, veřejnými záchodky a chatkou pro správce. Naše obec leţí v rekreační oblasti a je zde tedy vedle veřejných tábořišť řada chatových oblastí. Jsou rozloţeny v prostoru osad Dolní Vltavice, Radslav, Bliţná a Jestřábí, částečně i Mokrá. V rámci působnosti MNV je v obci postaveno 351 chat. Největší chatovou oblastí je Radslav. Nejstaršími budovami v obci je objekt Sodovkárny / pivovaru/ z r. 1568, dále budova, kde bývala pošta, kostel, Mateřská škola/fara/ a budova čp.32. V osadě Bliţná je postavena nová prodejna smíšeného zboţí, dále jsou zde objekty VOJ Černá, dvě devítibytové jednotky, tři finské domky, dřevěná ubytovna a rekreační budova n.p.Staviva České Budějovice. Mezi obcí Černá a osadou Bliţná je Lom kamene, za ním místní hřbitov a dále k Bliţné Tuhové doly. Na Jestřábí jsou tři objekty z doby Schwarzenberků. Na Muckově a na Mokré jsou pouze objekty VOJ Černá a objekty k bydlení. Řada starších domů je vyuţívána k rekreačním účelům.

O b y v a t e l s t v o. K 1.červnu 1977 měla naše obec i s osadami celkem 862 obyvatel. V rekreační sezoně stoupne počet obyvatel aţ na 15 000, coţ se obráţí ve zvýšeném tlaku na obchod, veškeré další zásobování a dopravní síť. K 28.2. 1974 bylo v obci celkem 220 mladých lidí ve věku 15 aţ 30 roků. Z toho bylo 42 studujících nebo učňů, 51 patřilo do kategorie inteligence a 127 pracovalo v různých závodech. V obci bylo 72 důchodců, z toho 49 ţen, 23 muţů a 12 manţelských dvojic. V naší obci se narodily některé významné osobnosti jako Jaroslav Smrčka – Říčanský v domě č.32, dlouholetý pracovník v kultuře a historii, dále otec hudebního skladatele Oskara Nedbala a také Karel Bystřický, ředitel pivovaru v Třeboni. V Černé ţil také občan František Gramlinger, povoláním kolář, který uprchl za mobilizace v září 1938 do Rakouska a vstoupil zde do freikorpsu.. S ním se potom vrátil na naše území a pronásledoval, trýznil a věznil české občany. Zúčastnil se rovněţ ozbrojeného přepadení české pohraniční stanice v Kyselově a pochodu smrti s hnanci v Černé v Pošumaví. Byl potom odsouzen k trestu smrti. Tak to popisuje Jiří Záloha v díle „Českokrumlovsko a Kaplicko v letech 1938 – 41―.

Politický

a

veřejný

ţ i v o t.

Současnému ţivotu v obci se budu věnovat při popisu od roku 1976. Zde popíši některé akce, které se v obci uskutečnily do této doby. Ve volebním období 1964 – 1971 uvedl MNV do provozu krejčovství, holičství, kovodílnu, knihařství, sklenářství a ubytovací zařízení. Byl zakoupen nový popelářský vůz, vybudováno veřejné osvětlení nákladem 220 000 Kčs. Byla provedena generální oprava místního pohostinství, vybudován vodovod pro rekreační zařízení v prostoru panelové restaurace a

14 vodovod v osadě Dolní Vltavice nákladem 120 000 Kčs. V osadě Bliţná byla zahájena výstavba nové prodejny.

Poslanci ve volebním období 1964 – 1971: Ţák Jiří předseda MNV Zimmermann Jaroslav pozdější předseda MNV Frisch Jan tajemník MNV Lovětínský Václav, Švamberk František, Schwarz Jaroslav, Špilínek Josef, Vrba Josef, Ţilík Josef, Čurda Vladimír, Lukeš František, Švehla Václav, Kopeček Alois, Palic Milan, Šmahelová Eva, Novotný František, Motičák Jan, Med Stanislav, Hadrabová Marie, Kiněvová Ludmila, Rulíšek Jan, Hrůz Ondrej, Rozboud Josef. Ve volebním období 1971 – 1976 byly na úseku sluţeb, obchodu a zvelebování provedeny některé akce, které zde ve stručnosti popíši: byla dokončena výstavba prodejny v osadě Bliţná vybudována loděnice TJ jako základ areálu vodních sportů vybudovány kiosky v areálu Letního kina byla zahájena výstavba 15 chat typu CAMPING na tábořišti v Olšinské zátoce u hotelu Racek bylo vybudováno nové parkoviště bylo vystavěno 12 rodinných domků s 24 bytovými jednotkami bylo vystavěno 6 finských domků v osadě Muckov Státní statek vybudoval novou sušku BS-6 na obilí a novou granulační linku sluţby MNV rozšířily svoz odpadků na celou Lipenskou oblast

Poslanci ve volebním období 1971 – 1976: Augstenová Anna, Čertický Jan, Frisch Jan ( tajemník MNV), Hronek Stanislav, Kopeček Alois, Kortán Stanislav, Kubiš František, Lešková Boţena, Lovětínský Václav, Olšáková Aneţka, Rozboud Josef, Šmahelová Eva, Švamberk František, Švehla Václav, Válová Eva, Vrba Josef, Záhorová Monika, Zeman Alois, Zimmermann Jaroslav ( předseda MNV), Ţilík Josef. V tomto volebním období pracovaly tyto komise: finančně plánovací - předseda Kopeček Alois ochrany veřejného pořádku ″ Zimmermann Jaroslav školská, kulturní a sociální ″ Lovětínský Václav sluţeb, výstavby, obchodu, bytová a zemědělská ″ Švehla Václav Sbor pro občanské záleţitosti ( SPOZ) ″ Šmahelová Eva V osadách byly ustanoveny občanské výbory, které pracovaly v tomto sloţení: Bliţná - předseda Záhorová Monika členové Válová Eva, Vála František, Šoka Ota, Horečný Stanislav, Čertický Jan. Mokrá

- předseda

Rozboud Josef

členové Knotková Marie, Holá Marie, Pocklan Vincenc, Kortiš Šimon. Muckov

- předseda

Kortán Stanislav

členové Kokrda František, Novotný František, Bárta Antonín, Pekárek Břetislav.

15 Potěšující je, ţe jak v řadách poslanců, tak ostatních funkcionářů se objevilo více mladých lidí a ţen. V naší obci byly v tomto období uspořádány některé akce celostátního významu: Setkání Škoda clubu ČSSR Mistrovství ČSSR a Evropy v jachtingu Modrá stuha Lipna A k c e p r o v e d e n é v o b c i s v y č í s l e n í m h o d n o t y / v Kčs/: Obchod v osadě Bliţná 1 080 000 Garáţe MNV 480 000 Sociální zařízení a ubytovny 67 000 Tábořiště MNV 1 460 000 Asanace pobřeţí 555 000 Sociální zařízení na koupališti 62 000 Veřejné prostranství 49 000 Elektrifikace osady Dolní Vltavice 105 000 Elektrifikace rekreační oblasti Jestřábí 260 000 Loděnice TJ Černá 539 000 Inţenýrské sítě pro Mateřskou školu 500 000 Mateřská škola a Jesle 1 200 000 Cesty 550 000 Náves v osadách 160 000 Chodníky v obci 250 000 Sociální zařízení pro zaměstnance sluţeb 10 000 Sportoviště 210 000 Parkoviště a ubytovny 170 000 Kiosky na tábořištích 550 000 Adaptace objektu Osvětové besedy 600 000 Některé z těchto akcí jsou rozestavěné a přesouvají se na další volební období. S l u ţ by o b y v a t e l st v u. V obci jsou tyto provozovny sluţeb: zasklívací sluţby / v objektu č.10/ Švehla Václav kadeřnictví a holičství / v objektu býv.pošty č.59/ Pešková Růţena knihařství a vazby knih / nad pohostinstvím/ Hadraba Jan ubytovna MNV / u hřiště/ Šmahelová Eva doprava – zajišťují vozidla Garant, IFA, AVIA a Š-1203 pro svoz dětí do MŠ z osad letní turistická sezona/LTS/ Šincl Josef MNV má dále technické sluţby místního hospodářství / MH/, jejichţ součástí jsou dva kukavozy, které sváţí tuhé odpady od Stoţce aţ po Loučovice a od roku 1975 i na Chvalšinsku. Dále je k dizpozici 1 fekální vůz pro Lipenskou oblast. MNV svými dopravními prostředky vypomáhá místním podnikům, zejména Státnímu statku při vytahování jímek a svozu obilí při ţních. Největší význam pro naši obec má LTS. Během letních měsíců navštíví ubytovny a rekreační zařízení v obci 10 – 15 000 rekreantů. Ve velké míře navštěvují obec turisté z Německé demokratické republiky, kteří přijíţdí jiţ v květnu. Kromě nich ovšem přijíţdí turisté a rekreanti z celé Evropy i ze zámoří. To klade vysoké nároky na celý aparát MNV a všechny

16 pracovníky sluţeb. V této době zaměstnává MNV aţ 50 zaměstnanců. Připravit všechna tábořiště pro sezonu včas je velmi náročné, uvědomíme-li si, ţe zima v naší oblasti má dlouhé trvání a mnohde se proto dokončují poslední přípravy a první turisté přijíţdějí.

Zdravotnictví

a s o c i á l n í z a ř í z e n í.

V obci je lékařská stanice Okresního ústavu národního zdraví v Českém Krumlově. Je zde ordinace lékaře praktického, dětského, ţenského a zubního. Praktický lékař ordinuje v pondělí, středu a pátek, dětský v pondělí a ve čtvrtek, ţenský v pátek a zubní ve středu. V období rekreační sezony je v naší obci stálá lékařská pohotovost s nepřetrţitou sluţbou. Nejbliţší lékárna je v Horní Plané, vzdálené 7 km. V obci je Mateřská škola s jeslovou třídou. Ředitelkou školy je Věra Kopečková. Ţádosti o zařazení do školky a do jeslí řeší školská komise. Kapacita mateřské školky je nedostačující a tak se dováţejí děti z okolních osad do školek v Hůrce a v Horní Plané. Ve volebním období 1976 – 81 má být v Černé postavena nová Mateřská škola. Budova současné školky je uprostřed obce, kde je rovněţ školní jídelna. K Základní škole patří druţina, která je v budově nad pohostinstvím. Vychovatelkou je Lešková Boţena a druţina slouţí pro děti z okolních osad, které čekají na odjezd autobusu domů, anebo pro děti zaměstnaných ţen v obci. O důchodce se v obci stará sociální komise, která poskytuje kaţdoročně jednorázovou podporu na nákup paliva a ošacení dle výše sociálního postavení. K u l t u r a v o b c i. Kulturní zařízení v obci má na starosti Osvětová beseda. Pro svou činnost má k dispozici Agitační středisko pro 40 osob a sál pro 200 osob. Vybavení sálu je však nepostačující. Osvětová beseda má rovněţ k dispozici zařízení pro promítání filmů 16 mm a fotokomoru vybavenou základními prostředky. Předsedou Osvětové besedy je učitel ZŠ Milan Strejc. MNV poskytuje kaţdoročně na činnost OB finanční částku v hodnotě 30 000 Kčs. Letní kino – je v provozu kaţdoročně od června do srpna. V červnu se promítá 2x týdně, v červenci a srpnu kaţdý den. Od roku 1975 patří Letní kino pod MNV Černá, dříve pod Krajský podnik pro film, koncerty a estrády v Českých Budějovicích. V současné době se provádí obnova celého objektu a jeho vybavení. Místní lidová knihovna – je umístěna v prostoru vedle Agitačního střediska. Knihovna svou velikostí nevyhovuje pro akce výchovného rázu, tj. pořádání besed, večerů s knihou apod. MNV kaţdoročně poskytuje knihovně finanční částku na nákup knih v hodnotě 9 000 Kčs. Kniţní fond je dostatečný a kaţdoročně se doplňuje. V současné době je v knihovně 5 628 svazků. Výpůjčky knih za rok překračují 5000 kusů. Státní

s t a t e k.

Státní statek vznikl dnem 1.1.1951 sloučením delimitovaných částí statků Ţelnava, Světlík, Frymburk a Český Krumlov s výměrou 6 300 ha. Po svém vzniku byl rozčleněn na tyto provozní jednotky: Dolní Vltavice, Valtrov, Zvonková, Olšov, Jestřábí, Kovářov, Blatná a Světlík.

17 Na podzim r.1953 převzal Státní statek Černá Jednotné zemědělské druţstvo Muckov, celou obec Bliţná a osady Plánička, Ţlábek a Jelm. Výměra zemědělské půdy se zvýšila na 8 000 ha. V roce 1956 bylo převzato JZD Bliţší Lhota a půda bez hospodářů v oblasti obce Malšín. V r. 1957 bylo převzato JZD Frymburk a provozovna Slupečná. Vznikem vodního díla Lipno a předáním Valtrova, Zvonkové a Další Lhoty Pastvinářskému sdruţení se výměra sníţila na 6 662 ha, z toho orné půdy bylo 2 987 ha. V roce 1959 byl Statek rozdělen na oddělení: Bliţná, Muckov, Milná, Frymburk, Světlík. V této době patřila k oddělení Bliţná i farma Olšov a k oddělení Frymburk farmy Blatná a Slupečná. K 1.lednu 1960 došlo k delimitaci státních statků na okrese Český Krumlov. Statek Černá byl zrušen a majetek rozdělen do tří nových statků: hospodářství Bliţná a Muckov byla začleněna do nového Statku Černá v Pošumaví, hospodářství Bliţná bylo znovu rozděleno na Bliţnou a Olšov. Státní statek Černá převzal pak od bývalého Statku Český Krumlov hospodářství Slavkov a Šebanov.Po delimitaci měl tedy Státní statek pět hospodářství s výměrou 2 921 ha. Dne 1.9.1960 převzal Statek JZD Šumava se sídlem v Černé a farmy Černá a Mokrá a výměra zemědělské půdy se zvýšila na 3 445 ha. K 1.9.1960 byla tato hospodářství: Bliţná, Černá, Muckov, Olšov, Slavkov a Šebanov. Dne 1.10. 1962 bylo převzato JZD Hraničář se sídlem v Horní Plané a farmy Horní Planá, Hodňov a Hůrka. Výměra zemědělské půdy se zvýšila na 4 322 ha a orné na 2 186 ha. K 1.1.1964 došlo k další delimitaci státních statků v okrese Český Krumlov. Hospodářství Slavkov a Šebanov se stalo součástí nově vzniklého Statku Kájov a do Statku Černá bylo zařazeno hospodářství Zvonková. V dalších letech převzal Statek Černá i Bliţší a Další Lhotu od Pastvinářského sdruţení. Dnem 1.1.1966 bylo do Státního statku Černá začleněno JZD Pernek, čímţ se výměra zvýšila na 5 667 ha zemědělské půdy a 2 333 ha půdy orné. Od 1.1.1971 vzniklOborový podnik Státní statky Šumava v Českém Krumlově a Statek Černá se stal Odštěpným závod 01 Oborového podniku. Od 1.1.1974 došlo ke sloučení hospodářství Bliţná a Černá, stejně jako Hodňov a Horní Planá.Na území Odštěpného závodu 01 byla tehdy tato hospodářství: Černá, Horní Planá, Muckov, Pernek a Zvonková. Kromě výrobních středisek měl vţdy Statek a později Odštěpný závod i Střediska sluţeb, ústřední sklady, ústřední dílny a stavební úsek. Státní statek Černá v Pošumaví dosahoval vţdy velmi dobrých výsledků, které byly dosaţeny obětavou prací všech zaměstnanců v čele s ředitelem Jaromírem Petříkem a dalšími funkcionáři.Odrazem výborných výsledků bylo propůjčení státního vyznamenání „Za vynikající práci― v roce 1968. V roce 1970 přichází nový ředitel Václav Soustruţník a Odštěpný závod 01 Černá pokračuje v dobrých výsledcích. V rámci koncentrace a delimitace dochází ke slučování Odštěpných závodů ve větší celky a tak byl rovněţ i k 1.1.1976 sloučen Statek Černá se Statkem Frymburk, vedení závodu přechází do Frymburku, kde vzniká Odštěpný závod 02. Ředitelem se stává dosavadní ředitel frymburského závodu Stanislav Dvořák.

18 K 1. 5.1976 dochází ke sloučení hospodářství Černá a Muckov a vzniká Výrobně organizační jednotka /VOJ / Černá. Vedle VOJ je v obci Středisko pomocné výroby, které se člení na: dílny, nákladní autodopravu, ústřední sklady krmiv a osiv, sklady náhradních dílů. Pod ústředními sklady krmiv je zařazena posklizňová úprava zrna, výroba tvarovaných krmiv a sušení a úprava lněných tobolek. V prostoru je ocelokolna pro uskladnění stonkového lnu, který vykupuje závod Čemolen z Veselí nad Luţnicí. V obci je dále Středisko závodní kuchyně OZ O2 Frymburk. Strojně traktorová

s t a n i c e.

V roce 1948 byla v Černé v Pošumaví zřízena Strojně traktorová stanice /STS/, která sídlila na Mokré. Pomáhala při sklizni sena, obilí a lnu a zajišťovala kompletní obdělávání půdy „Národního pozemkového fondu― v Bliţší Lhotě, Hodňově, Dolní Vltavici a v části Černé a Hůrce. V zimním období pomáhali traktoristé při přibliţování dřeva. Mechanizační vybavení v roce 1949 bylo následujícící: 1 ks traktor Zetor 15 8 ks traktor Zetor 25 14 ks traktor Škoda 30 12 ks vlečné vozy 28 ks pluhy 3 – 5 ti radličné 6 ks secí stroje 6 ks nesené lišty na traktor Škoda 3 ks nesené lišty na traktor Zetor 6 souprav hřebových bran 4 ks diskové brány 3 ks smyky 5 ks samovazy 7 snop 12 ks samovazy 6 snop 5 ks mlátičky do 32 snop 1 ks pluh diskový 2 ks lis na slámu stacionární bez vázání. V roce 1950 však dochází ke zrušení STS a zřizuje se nová V Českém Krumlově. Tuhové

d o l y.

Tuhové doly mají v naší obci dlouholetou historii. Pramenem pro některé historické poznatky mi bylo dílo Jiřího Zálohy „Českokrumlovsko 1918 – 1968―. První zmínky o loţiskách tuhy v okolí Černé pocházejí z roku 1787. Tehdy se tuha ještě netěţila, ale sedláci z okolí ji pouţívali jako mazadla na pluhy a dveřní závěsníky. První jáma byla otevřena v roce 1813 a bylo z ní v r.1814 vytěţeno asi 200 q tuhy, z nichţ se necelých 10 % pouţilo na výrobu tavících kelímků a nádob. Dobýváním tuhy se zabývali sedláci a pak kníţe Schwarzenberk na jehoţ pozemcích byla loţiska tuhy nejmocnější. V roce 1824 zaměstnávaly jeho doly jiţ 50 dělníků a jámy dosáhly hloubky 24 metrů. V roce 1834 byl v Černé postaven parní stroj o výkonu čtyřiceti koňských sil, kterého se pouţívalo k pohánění čerpacího zařízení. Tuha z okolí Černé byla povaţována ze velmi dobrou.V letech 1812 – 1912 se ze schwarzenberských dolů v Černé vytěţilo 29 961 vagonů tuhy. Velkým problémem bylo odstraňování vody, hloubka některých šachet překročila 110 m.

19 V Černé bylo postaveno několik úpraven tuhy, rafinérie a pomocná zařízení. Vyuţívala se nedaleká loţiska rašeliny jako topiva pod kotle. V Černé byla postavena továrna na úpravu rašeliny jako steliva pro dobytek a podniková elektrárna. Na počátku 20.století se schwarzenberské doly zapojily do syndikátu majitelů tuhových dolů. V dolech se pracovalo na dvě směny – od šesti do osmnácti a od osmnácti do šesti. Situace horníků byla velmi kritická. Denní mzda za 12 ti hodinovou směnu činila 6, 50 korun. Celkem pracovalo v Černé v tuhových dolech 450 lidí. Od 1.5. 1919 přestaly tuhové doly podléhat vojenské správě, která na ně byla uvalena v době válečné. Odbyt tuhy tehdy klesl hluboko pod normál a prosperita závodu měla od té doby klesající tendenci. V roce 1938 byly tuhové doly v Černé v majetku dvou podnikatelů. Jednak to byla správa schwarzenberských dolů a jednak společnost „České tuhové doly v Hůrce-Černé v Pošumaví―. Z výtěţku tuhových dolů si hodně slibovali nacisté, byli však zklamáni a připustili, aby schwarzenberská reţie v roce 1940 své doly zavřela. Majetek české společnosti koupila německá společnost v Horní Plané. Výběr

z a j í m a v o s t í.

Některé události z let před rokem 1976, kterým začnu psát tuto kroniku, jsem vybral a heslovitě jsou zde uvedena. Rok 1975 byl ve znamení oslav 30. výročí osvobození naší vlasti. Na sále OB se konala slavnostní schůze, při níţ byly uděleny medaile občanům Švamberkovi, Švehlovi a Bártovi. Při ZDŠ byla ve školním roce 1974 / 75 zrušena jedna třída pro malý počet dětí. Je tedy škola v naší obci čtyřtřídní. Slintavka se v r. 1974 vyskytla v Rakousku a území naší obce tak bylo zařazeno do II. ochranného pásma. Z obce se nesměl odváţet dobytek, ani ho nakupovat. Bouře se přehnala nad územím obce v srpnu 1974.Vítr dosahoval vysoké rychlosti a způsobil škody na porostech polních plodin a na rozestavěných rodinných domcích. Tábořiště bývala vybavena dřevěnými záchodky, které byly umístěny na vykopaných jamách, kam se tlačila spodní voda a proto byly stále plné. V sezoně r.1971 vlivem deštivého léta a velkého mnoţství rekreantů, záchodky nestačily a kaly vytékaly z jímek ven. V hotelu Racek se v tomto roce vyskytla úplavice a proto byla tábořiště okresním hygienikem uzavřena. Hned nato v dalších letech bylo instalováno nové hygienické zařízení. Chatky pro správce tábořišť byly postaveny v r.1973. Pošta tak jak ji dnes známe, byla dána do provozu 1.7.1973. Má automatickou telefonní ústřednu a budova je řešena velice moderně, ve stylu odpovídajícímu šumavskému rázu. Pořadatelem Mistrovství Evropy v jachtingu byla naše obec ve dnech 15 – 27 července 1973. Zahájení provedl předseda České národní rady Evţen Erban. Přítomen byl předseda ÚV ČSTV Antonín Himl a představitelé kraje a okresu. Nový rok 1974 se stal osudným pro občana Špilínka Josefa, horníka Tuhových dolů a člena místní kapely. Při návratu ze Silvestra domů ho jeho vlastní manţelka bodla noţem tak nešťastně, ţe po převozu do nemocnice svému zranění podlehl.

20 Smrtelné zranění utrpěla na podzim r.1974 Charlota Szalajová při sklizni lnu na poli pod Mokrou. Při vytřásání tobolek spadla z vleku, při čemţ byla ještě přejeta zadním kolem vleku. Zlatou svatbu oslavili v r.1974 manţelé Marie a Václav Růţičkovi z Bliţné. K narušení státních hranic došlo 15.srpna 1975. V odpoledních hodinách přistála v ovesném poli v prostoru osady Dolní Vltavice helikoptéra bez státních poznávacích značek a unesla do Německé spolkové republiky dva občany Německé demokratické republiky, kteří byli u nás jako rekreanti. To samé se opakovalo ještě 17.srpna 1975. Tehdy údajně pilot helikoptéry ohroţoval pohraničníky střelbou z kulometu. Pohraničníkům se však podařilo zadrţet pomocníka pilota, který pomáhal nastupovat dalším pasaţérům. Uneseni byli opět dva občané NDR. Byl to odsouzeníhodný čin, který bezprostředně ohroţoval zdraví občanů a rekreantů v obci a narušil vztahy mezi ČSSR a NSR a Rakouskem. Touto událostí se zabývaly všechny československé sdělovací prostředky a k rozhovorům s představiteli obce a svědky činu přijela natočit reportáţ Československá televize. Přeborníkem ČSSR v jachtingu ve třídě „Q― se stal v roce 1975 člen ZO ČSTV Černá v Pošumaví – Petr Vycpálek. Statut rekreační oblasti Lipno byl schválen dne 30.6.1974 a naši obec zasahuje takto: na levém břehu jezera zčásti osadu Bliţná, Černou v Pošumaví, Dolní Vltavici, Radslav a Mokrou a na pravém břehu jezera Kyselov. Soudnictví oslavilo v r.1974 čtvrtstoletí svého vzniku. V naší obci byli dva soudci z lidu – Anna Válková a Adolf Václavík. Při této příleţitosti byli oba jmenovaní odměněni upomínkovými plaketami a věcnými dary. Novými soudci z lidu byli pak zvoleni – opět Adolf Václavík a Václav Mandelík. V obci však jiţ nyní nepracují, p.Václavík zemřel a p.Mandelík se odstěhoval. Znovuzaložení a obnovení činnosti některých společenských organizací proběhlo v roce 1975. Tak byla obnovena činnoat ZO Svazarmu, ZO SSM a ZO ČSČK. Důchod vyplácený důchodcům v obci činil za rok 1973 celkem 662 304 Kč. K 28.2. 1974 bylo v obci Černá v Pošumaví 42 důchodců, v Bliţné 12, v Muckově 8, na Mokré 5, v Dolní Vltavici 3 a na Pláničce 2 důchodci.

21

Karel Smetana, předseda jachtingu při ZO ČSTV Černá v Poš. při zahájení ME v jachtingu v roce 1973.

Náves v Bliţné v r.1973.

22

23 Nejvýznamnější událostí roku 1976 byly v o l b y do zastupitelských orgánů všech stupňů. Rovněţ naše obec byla slavnostně připravena, tak, aby volby proběhly opravdu důstojně. Ve dnech 22 – 23.října proběhly volby ve slavnostně vyzdobené obřadní síni MNV. K volebnímu aktu se dostavili všichni občané, všechny nemocné a starší občany navštívila volební komise. Mladým lidem, kteří volili poprvé, byla předána kniţní odměna. Na území obce bylo zvolena 21 poslanců do MNV, 1 poslanec do ONV / Okresní národní výbor/ a 1 poslanec pro obvod Černá v Pošumaví, Horní Planá, Frymburk a Hořice do KNV / Krajský národní výbor/. Dále byli zvoleni poslanci do České národní rady, Sněmovny národů a Sněmovny lidu. Do voleb bylo v naší obci zapsáno 502 voličů a odvolilo jich 502, tedy 100%. Pro poslance do MNV odevzdalo své hlasy 99, 84% voličů. Všichni navrţení kandidáti na poslance MNV byli zvoleni. Z 21 poslanců je 14 členů KSČ, 11 dělníků, 7 ţen a 8 je jich mladších 35 let. POSLANCI MNV pro volební období 1976 – 1981: Augstenová Anna prodavačka v osadě Muckov Bárta Antonín technik Státních lesů Vyšší Brod Frisch Jan tajemník MNV Černá v Pošumaví Kopeček Alois úředník Oborového podniku Šumava Kortánová Hana ošetřovatelka dojnic Kovářová Ludmila ošetřovatelka dojnic Kubiš František vedoucí Tuhových dolů - Rudné doly Lešková Boţena vychovatelka MŠ Lukeš František insemenační technik Marek Vladimír dělník JIP Větřní Nedvěd Jaroslav technik Státního rybářství Puritscher Jiří řidič autodopravy St.Statku Reiser Vlastimil traktorista VOJ Černá v Pošumaví Rulíšek Jan technik VOJ Černá v Pošumaví Šmahelová Eva ošetřovatelka dojnic Švamberk František vedoucí VOŠ Jihočeských pekáren Šuran Rudolf řidič autodopravy St.statku Válová Eva účetní VOJ Černá Vrba Karel horník Tuhových dolů Záhorová Monika hospod.administr.pracovnice MNV Zimmermann Jaroslav ředitel Základní školy Všichni uvedení poslanci byli zvoleni na návrh společenských organizací, které budou zastupovat a přenášet na ně úkoly volebního programu.Po zvolení poslanců byl předloţen návrh na nový Místní národní výbor. Rada MNV byla zvolena z těchto poslanců: Zimmermann Jaroslav zvolen předsedou MNV Švamberk František zvolen místopředsedou MNV Frisch Jan tajemník MNV Lešková Boţena členové rady MNV Nedvěd Jaroslav ″ Reiser Vlastimil ″ Rulíšek Jan ″ Vrba Karel ″ Šmahelová Eva ″

24

Dále bylo vytvořeno 7 komisí při MMN, z nichţ byla jako nová utvořena Komise pro mládeţ a tělesnou výchovu. Komise a jejich sloţení: 1/ Finanční komise Nedvěd Jaroslav Záhorová Monika tajemník Kopeček Alois, Kročáková Marie, Čunátová Drahomíra

-

předseda

-

členové

2/

Komise místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu Rulíšek Jan předseda Kortánová Hana tajemník Augstenová Anna, Šincl Josef, Vrba Josef členové

3/

Komise ochrany veřejného pořádku Švamberk František předseda Soustruţník Václav tajemník Puritscher Jiří, Míček z PS roty členové

4/

Komise školská a kulturní

-

Lešková Boţena

Válová Eva tajemník Lukeš František, Lhota Václav, Pivcová Zdena

-

předseda

-

členové

5/

Komise výstavby Vrba Karel Bárta Antonín tajemník Kubiš František, Valnoha Petr, Vácha Václav, Korčák František členové

předseda

6/

Komise sociální a zdravotní -

-

předseda

-

členové

Reiser Vlastimil

Kovářová Ludmila tajemník Šuran Rudolf, Novotná Marcela, Olšáková Aneţka 7/

Komise pro mládeţ a tělovýchovu Frisch Jan předseda Marek Vladimír tajemník ing.Záhora František člen Dále byl pro nadcházející období ustaven Sbor pro občanské záleţitosti /SPOZ

ve sloţení: předseda členové

-

Šmahelová Eva Válková Anna, Němcová Jiřina, Myšková Miluše, Turková Pavla Pajpachová Marie, Musilová Marie a Ţilíková Vlasta.

/

25 Pro některé další funkce potřebné pro správu obce, její rozvoj a plnění volebního programu, byli schváleni tito občané: Referent pro cestovní ruch při MNV Hospodářsko-administrativní pracovník MNV Matrikář MNV Zástupce matrikáře Vedoucí Osvětové besedy Vedoucí Místní lidové knihovny Velitel Poţárního sboru Černá v Pošumaví Velitel Poţárního sboru Bliţná

-

Šincl Josef Záhorová Monika Augsten Vilém Novotná Marcela Strejc Milan Hadraba Jan Dub Jan Flöring Helmut ml.

První ustavující plenární zasedání MNV v Černé v Pošumaví, které se konalo 10.listopadu 1976, schválilo nový volební program,jehoţ úkoly a jejich plnění bude vyţadovat mnoho sil od všech zvolených poslanců, aktivistů a všech občanů. Celý volební program zde popisovat nebudu, neboť s ním je většina občanů seznámena a o jeho plnění se dozvídá na pravidelných veřejných plenárních zasedáních MNV a prostřednictvím poslanců a aktivistů ve svých obvodech. Úkoly obsaţené ve volebním programu vycházejí ze zkušeností a poznatků minulého volebního období, z volebního programu okresu Český Krumlov, z usnesení Okresní konference KSČ a z usnesení VO KSČ Černá v Pošumaví. Pro naší obec znamená nový volební program především i nadále upevňovat postavení a úlohu všech orgánů MNV, upevňovat koordinační činnost MV NF a posilovat vliv KSČ na celou činnost národní fronty v obci. Z postavení těchto orgánů pak vyplývá další zlepšování ţivotního prostředí v obci a v osadách, zlepšení situace na úseku obchodu a zařízení cestovního ruchu. Hlavním úkolem nového volebního programu je především výstavba nové Mateřské školy s jeslovým zařízením a dokončení inţenýrských sítí pro rodinné domky v dolní části obce. Volební program je programem pro všechny občany naší obce a jeho plněním napomůţeme tomu, aby naše obec byla stále krásnější a aby se nám zde dobře ţilo. Předsedou VO KSČ byl zvolen Augsten Vilém a předsedou MV NF Majer Pavel. Občanský výbor byl ustanoven v osadě Bliţná. V Bliţné pracovali občané pod vedením občanského výboru velmi dobře jiţ v uplynulém volebním období. Předsedou OV Bliţná byl zvolen Čertický Jan a členy výboru jsou: Vála Josef, Zlámal Zdeněk, Danihelková Ingeborg a Kadrnoţka Jan. V osadách Muckov a Mokrá nebyl Občanský výbor utvořen. Zájem občanů o veřejný ţivot je v těchto osadách menší a tak se ani nepodařilo najít vhodné lidi schopné vést občanský výbor. Společenské organizace v roce 1976 v obci + předsedové:

ZO SSM / Socialistický svaz mládeţe/ Černá ZO SSM Bliţná ZO SSM Muckov ZO Svazarm Černá ZO ČSTV/ svaz tělesné výchovy/ Černá ZO ČSPO /svaz poţární ochrany/ Černá ZO ČSPO Bliţná ZO ČSŢ / svaz ţen/ Černá PO SSM při ZDŠ Černá

-

Marek Vladimír Dirbák Štefan Smetanová Naďa Molák Pavel Smetana Karel Puritscher Jiří Burděj Jaroslav Lešková Boţena Vlasáková Alena

26 ZO SČSP / svaz českoslov.sověts.přátelství/ Černá MS ČSČK / červený kříţ/ Černá ZO ČMS / myslivecké sdruţení/ Černá ZO ČMS Plánička SRPŠ /sdruţení rodičů a přátel školy/ při MŠ Černá SRPŠ při ZDŠ Černá DV / dohlíţecí výbor / Jednoty Černá DV Jednoty Bliţná ZV ROH Rudné doly ZV ROH Jihočeské pekárny

-

Kopeček Alois Kopečková Věra Novotný Milan Nedvěd Jaroslav Novotný Milan Lukeš František Čapková Anna Vála Josef Vrba Karel Macháčková Marie

P O Č A S Í. Hodnotit ráz počasí v naší obci a okolí, znamená spojovat hodnocení se zemědělskou výrobou, neboť ta udává ráz celé této oblasti. Tak jak se vyvíjí počasí během roku, tak se vyvýjí i zemědělská výroba a to především rostlinná výroba. Pro naši oblast je typické, ţe například vyšší výroba obilovin je v roce, který je celkově suchý. Samozřejmě to ale nevyhovuje zase dalším plodinám. Jaro roku 1976 patří do kategorie průměrných jar. V březnu roztál všechen sníh a konec měsíce byl poměrně teplý. Během dubna však více pršelo, coţ způsobilo zdrţení zejména v setí jarních plodin. To však byl konec vláze a celé letní období bylo velmi suché. Prakticky od května do konce srpna nepršelo, coţ mělo nepříznivý dopad nejen pro zemědělskou výrobu, ale pro celé národní hospodářství. Stavem, jaký nastal kolem nedostatku vody se zabývaly všechny stranické a státní orgány na všech úrovních.Byl vydán příkaz k šetření vodou, zákaz postřiku zahrádek, zákaz mytí aut a podobně. Hladina Lipenské nádrţe byla více jak 3 m pod normálem. Teprve koncem srpna a hlavně v první dekádě září přišla dlouho očekávaná vláha. Opozdila se tím sklizeň obilnin i setí ozimů. Nepříznivé počasí z hlediska vytrvalého deště trvalo celé září, čímţ byla opoţděna sklizeň lnu. Ovšem říjen byl pravým opakem. Byl pěkný, slunečný a takový podzim trval aţ do poloviny listopadu. Pak došlo k ochlazení a 20.listopadu napadl první sníh. Zima se pomalu ujímala své vlády. Celkově lze charakterizovat rok 1976 jako mimořádně suchý.

Z E M Ě D Ě L S T V Í. Hlavním závodem zemědělské výroby na území naší obce je Státní statek Frymburk, který vznikl právě k 1.lednu 1976 sloučením Statků Černá a Frymburk. Provozní jednotka v obci má název VOJ / výrobně organizační jednotka/ a je sloučena z dřívějších hospodářství Černá, Bliţná a Muckov. Do 1.května bylo hospodářství Muckov samostatné, vedoucím zde byl Jan Šerban, frymburský technik. Vedoucím VOJ Černá do 1.května byl ing. František Záhora, od tohoto data a po sloučení se stal vedoucím VOJ Šerban Jan. Řízením rostlinné výroby byl pak pověřen František Záhora, a ţivočišnou výrobu vedl Tomáš Suchánek. Mechanizátorem byl ustanoven Rulíšek Jan a ekonomkou Kročáková Marie. Předsedou ZO KSČ byl Rulíšek Jan a předsedkyní DV ROH Zemanová Jaroslava. Hlavní výroba je zaměřena na obiloviny, krmné plodiny a len. V ţivočišné výrobě je hlavní produkce mléka a maso hovězí a drůbeţí. Produkce RV v roce 1976 činila 4 412 000 Kčs a produkce ŢV 7 966 000 Kčs. Pro zemědělskou výrobu to nebyl rok úspěšný. Nepravidelné rozloţení sráţek a zejména deštivé období v době zrání znamenalo niţší výrobu obilovin, značné sucho mělo vliv na nesplnění výroby objemné píce, nedostatek pastvy na nesplnění výroby mléka. Nadbytek sráţek od září

27 pak znamenal svízelnou situaci ve sklizni stonkového lnu. Přesto byl jiţ od podzimu dán dobrý základ k úrodě příštího roku. Plnění hlavních ukazatelů zemědělské výroby v roce 1976: Ukazatel Výnos obilovin v q / ha Výnos stonkového lnu v q/ ha Výroba objemné píce v q Výroba mléka v l Výroba masa v kg

Plán 28, 43 34, 80 73 720 1 660 000 334 700

Skutečnost 26, 35 31, 46 60 755 1 628 034 289 695

%plnění 85, 1 90, 7 82, 4 98, 1 86, 5

V roce 1976 bylo zaměstnáno na VOJ Černá celkem 114 pracovníků. Průměrná mzda na jednoho pracovníka činila 2 352 Kčs, z toho traktoristé 2 454 Kčs, manuelní pracovníci v RV 1 863 Kčs, ošetřovatelé dojnic 2 782 Kčs, kočí měli průměrnou mzdu 2 833 Kčs a řemeslníci 2 000 Kčs. Druhou jednotkou Státního statku Frymburk na území naší obce je Oddělení Pomocné výroby.Co vyrábí a zabezpečuje jsem popsal jiţ na jiném místě. Na pomocné výrobě bylo v roce 1976 vyrobeno na sušce BS-6 celkem 10 058 q úsušků a během ţní bylo usušeno 9 468 q obilí. Suška je zásobována zelenou hmotou ze všech provozních jednotek. Během zimního období se zpracovává sláma na výrobu slaměných granulí. V tomto roce pracovalo na oddělení celkem 95 zaměstnanců. Průměrná mzda na jednoho pracovníka činila 2 627 Kčs, z toho řidiči 3 278 Kčs, řemeslníci 2 402 Kčs a ostatní pracovníci 2 233 Kčs. V obci je dále středisko Závodní kuchyně Statku Frymburk. Závodní kuchyně vyvařuje nejen pro zaměstnance statku, ale i pro pracovníky ostatních podniků v obci a pro jednotlivé občany.Vedoucím střediska je Josef Bárta. V roce 1976 bylo v Černé prodáno 38 815 jídel, materiálový a mzdový náklad na 1 jídlo činil 5, 70 Kčs. Cena jednoho jídla činí pro zaměstnance statku 4, 70 Kčs a pro ostatní 7, 50 Kčs. Po celý rok se vaří obědy a v sezoně i snídaně a večeře.

P R Ŧ M Y S L. O závodech průmyslového charakteru v naší obci se zatím zmíním jen velmi stručně. Popíši je podrobně postupně v příštích letech, tak jak budu získávat potřebné informace. Tuhové doly se v současnosti rozkládají v prostoru osady Bliţná, vedoucím je František Kubiš. Průzkumné vrty se provádí v prostorech Hubenova mezi Mokrou a Muckovem. Tuhové doly v současnosti plní plánované úkoly i uzavřený socialistický závazek dobře. Závod Sodovkárna, označovaný téţ Šťavárna produkuje v prostorách bývalého pivovaru a jeho vedoucím je František Švamberk. V prostoru směrem na Bliţnou na vrcholu stoupání se po levé straně rozkládá Povrchový lom, kde se těţí kámen vápencového chrakteru. Vedoucím tohoto provozu je Juraj Zawadski.

O R G A N I ZA C E

N F.

Nehodlám zde popisovat všechny organizace v obci, i kdyţ by si to zaslouţily.Všechny se totiţ svým dílem přičinily o to, ţe úkoly volebního programu byly plněny a ţe naše obec se dostala o velký kus cesty vpřed.

28 Existují a pracují v naší obci organizace, které přinesly slávu a jméno obce nejen za hranice okresu. Postupně se budu těmito organizacemi zabývat. Kaţdý, kdo bude objektivně hodnotit činnost jednotlivých organizací v Černé v Pošumaví, musí dospět k závěru, ţe vůbec nejúspěšnější je Z O Č S T V. Vedle oddílu základní tělesné výchovy je hlavní činnost upřena na oddíl jachtingu, který proslavil naší obec nejen v Československu, ale daleko za hranicemi naší vlasti. Jachetní oddíl vzniká v létě roku 1971 zásluhou několika obětavců.V tomto roce má oddíl 12 členů a systematickým treningem se připravuje na závody v příštích letech. Na dobrém stupni je práce s mládeţí a tak v roce 1972 má oddíl jiţ 32 členů. Jeho ţáci se zúčastňují prvních závodů, oddíl pořádá poprvé mistrovství ČSSR v jachtingu. V roce 1973 oslavil Československý jachetní svaz 80. výročí své činnosti a oddíl v Černé je při té příleţitosti pověřen technickým zabezpečením Mistrovství Evropy ve třídě 420. To se koná ve dnech 15 – 28.července v kategorii juniorů, ţen a seniorů. Mistrovstvím Evropy v té době ţila nejen naše obec, ale celý okres. Jachetní oddíl v Černé má v této době 42 členů, kteří se rozhodli postavit loděnici, jeţ pochopením vyšších orgánů byla dobudována. Slavnostní zahájení ME bylo 15.7.1973 v prostoru hotelu Racek. Zúčastnili se ho mimo jiných soudruzi Evţen Erban, Milan Vondruška, František Samec, dále Tondr, Břehovský, Lískovec, Čermák, Hoda, Rajský a další. Za mezinárodní sekci UNIQUA byli přítomni Yves Deneuve, Harald Richter, Christien Meury a další. Mistrovství Evropy se zúčastnilo celkem 150 závodníků z 21 zemí, 10 trenérů, 8 členů mezinárodní jury, 4 osoby mezinárodní federace třídy 420 UNIQUA. Pro zajímavost uvádím seznam všech států, které se mistrovství zúčastnily: Belgie – Bulharsko—Dánsko – Francie – Holandsko – Irsko –Itálie – Jugoslávie – Lucembursko – Maďarsko – NDR – NSR – Polsko – Portugalsko – Rakousko – Rumunsko – Sovětský svaz – Španělsko – Švédsko – Švýcarsko – Velká Britanie – Kanada – USA a ČSSR. Zabezpečit ubytování všech závodníků a dalších účastníků mistrovství, znamenalo velkou zátěţ pro všechny členy naší tělovýchovné jednoty a pro pracovníky MNV a NF, kteří se svého úkolu zhostili dobře a ME mohlo proběhnout důstojně. V roce 1974 je TJ Černá udělen titul „Vzorná jednota―. V tomto roce se stává Přemysl Vycpálek čtvrtým nejlepším závodníkem ve třídě „Q―, Dvořák a Smetana jsou nominováni na mistrovství ČSSR ve třídě „C―. oddíl jachtingu má 48 členů a plně je rozjeta i ZRTV, která má 30 členů. V tomto roce pořádá TJ celkem 7 závodů, staví amatérsky 8 lodí a odpracovává 1 100 hodin na stavbě loděnice. V roce 1975 má oddíl jachtingu jiţ 62 členů a Přemysl vycpálek se stává poprvé přeborníkem ČSSR ve třídě „Q―, byl získán i titu krajského přeborníka a Dvořák a Smetana postoupili do přeboru ČSSR. Jednota pořádá 8 závodů, staví si 14 lodí a odpracovává 1 120 brigádnických hodin na stavbě loděnice. Rok 1976 byl pro oddíl jachtingu opět velmi úspěšný. Oddíl získal 4 tituly krajských přeborníků a do přeboru ČSSR postoupilo 6 závodníků. František Postl vybojoval na přeboru ČSR dorostu druhé místo. Oddíl jachtingu má v tomto roce 82 členů a oddíl ZRTV 22 členů. Je uspořádáno 6 závodů a 120 startů. Poprvé se pořádá závod „Modrá stuha Lipna―. Předsedou ZO ČSTV v Černé je Karel Smetana, vedoucí provozu Pila Hůrka. Jeho zásluha o rozvoj jachtingu v naší obci je obrovská. Spolu s ostatními členy věnují této činnosti všechen

29 svůj volný čas. Jejich zásluhou se k nám rádo vrací mnoho našich i zahraničních turistů a rekreantů. ZO

Č S P O. V roce 1976 oslavila ZO ČSPO 30. výročí svého zaloţení. Její činnost je rovněţ velmi bohatá. Při soutěţích, kterých se poţárníci zúčastňovali, obsazovali většinou první a druhá místa. Oddíl má 35 členů, vedoucí druţstva je Jan Dub a předsedou Jiří Puritscher. Vlastními silami si členové Jednoty vybudovali poţární zbrojnici v hodnotě 86 tisíc hodin. V roce 1976 pak odpracovali 2 600 hodin na brigádách. Mají svou vlastní klubovnu a nový hasičský vůz. V příštích letech chtějí utvořit druţstvo mládeţe a spolupracují proto se Základní školou. ZO

S V A Z A R M. Další organizací, která úspěšně plnila své poslání byla ZO Svazarmu v naší obci. Pracují zde dva krouţky – střelecký, jehoţ vedoucím je Pavel Molák a potápěčský, který vede Milan Kubec. Střelecký krouţek se zúčastňoval všech okresních soutěţí a přestoţe vznikl v r. 1975 a neměl podmínky k systematickému treningu, dosahoval na střeleckých soutěţích velmi dobrých výsledků.Například v kategorii juniorů obsadil Ondrovič Pavel v okresní soutěţi první místo. Krouţek potřebuje ke svému pravidelnému tréningu vlastní střelnici, kterou si hodlá postavit. Bohatá je rovněţ činnost krouţku potápěčského, který se podílí i na různých potřebných akcích při jejich zabezpečování. Předsedou ZO Svazarmu je Pavel Molák, místopředsedou Milan Kubec, jednatelem a pokladníkem ing.František Záhora.Za rok 1976 se ZO Svazarmu v Černé v Pošumaví umístila ve své kategorii na 1. místě v okrese Český Krumlov a získala „Štít Svazarmu―. Některým členům ZO bylo za úspěšnou činnost předáno „čestné uznání―.

O B Y V A T E L S T V O. Vracím se poněkud zpět do historie vývoje obyvatelstva v obci. Podkladem mi byl Místopisný přehled okresu Český Krumlov, který zpracovalo okresní oddělení Českého statistického úřadu. Jak tedy vypadal vývoj obyvatelstva v Černé v jednotlivých letech: V roce 1869 2 029 obyvatel 1900 2 507 1910 2 714 1921 2 537 1930 2 442 1950 711 1961 750 1970 845 obyvatel K 31.12. 1974 měla naše obec 847 obyvatel, z toho 447 muţů a 400 ţen. V roce 1970 bylo z 845 občanů 32, 1% předproduktivního věku, 60, 2% produktivního a 7, 7% poproduktivního věku. V témţe roce bylo v obci 80,8% dělníků, 18, 3% zaměstnanců a 0,9% ostatních. K 1.12.1970 bylo v obci 140 domů s 257 byty. Za období do 31.12.1976 vzrostl počet bytů na 297, tedy o 40 více.

30 K 31.12.1976 měla obec 860 obyvatel. Po samotné Černé je nejvíce obyvatel v Bliţné a Muckově. V roce 1976 se

narodily

tyto děti:

František Pešek – Jan Kortiš – Roman Šoka – Roman Burděj – Roman Švarc – Zbyněk Sochor – Jaroslav Rác – David Čurda – Tomáš Suchánek – Gabriela Mouchová – Václav Kudláček – Petr Bigas – Markéta Podrouţková – Leona Machková – Pavel Kučírek a Tomáš Kubec. Ţ I VO T N Í

Ú R O V E Ň.

Na tomto místě uvádím maloobchodní ceny některých druhů zboţí a sluţeb v roce 1970 a 1976. Údaje jsou ze Statistické ročenky z r. 1977. druh zboţí a sluţby chléb ţitno pšeničný rýţe brambory maso hovězí zadní maso vepřová pečeně maso telecí pečeně kuře máslo sádlo mléko 3,5% cukr kostky káva zrnková čaj pivo 10° víno bílé přírodní rum 40% cigarety Sparta mýdlo toaletní uhlí hnědé uhlí černé oblek pánský tesilový šaty dámské vlněné oblek chlapecký na 9 let košile pánská kojenecká souprava polobotky pánské obuv dámská elektrická chladnička elektrická pračka televizor hodinky náramkové fotoaparát benzin Speciál auto Škoda MB 1000

měrná jednotka kg kg kg kg kg kg kg kg kg l kg kg kg ´l l l ks kg q q souprava ks souprava ks souprava pár pár ks ks ks ks ks l ks

Kčs v r. 1970 2, 60 5, 00 0, 70 29, 00 30, 00 26, 00 26, 50 40, 00 22, 00 3, 00 8, 00 160, 00 170, 00 1, 70 17, 00 65, 00 0, 40 25, 00 17, 20 26, 30 1 028, 00 397, 00 148, 00 69, 00 46, 00 170, 00 214, 00 2 380, 00 1 580, 00 3 950, 00 250, 00 1 500, 00 2, 40 55 500

Kčs v r. 1976 2, 60 5, 00 1, 40 29, 00 30, 00 26, 00 26, 50 40, 00 15, 00 3, 00 8, 00 160, 00 170, 00 1, 70 17, 00 65, 00 0, 40 25, 00 17, 30 26, 20 856, 00 400, 00 330, 00 60, 50 77, 00 235, 00 253, 00 1 770, 00 2 450, 00 4 200, 00 300, 00 1 800, 00 4, 30 45 600

31

H O D N O C E N Í

R O K U.

Za rok 1976 bylo v obci Černá v Pošumaví odpracováno celkem 49 842 brigádnických hodin, z toho 18 510 hodin zdarma. Nejvíce se na plnění podíleli důchodci a pracovníci MNV, příslušníci PS útvaru Kyselov, dále občané a společenské organizace, zejména ČSTV a SSM na Bliţné a na Muckově. Rok 1976 byl posledním rokem volebního období 1971 – 1976 a proto všechno, co se v obci udělalo lze hodnotit nejen z hlediska jednoho roku, ale celého volebního období. Kromě akcí, které jsem jiţ uvedl byla vybudována řada dalších zařízení.Jedná se zejména o: kiosek Zeleniny u panelové restaurace – kiosek Pramenu – kiosek typu OKAL na Jestřábí – chatky pro správce tábořišť – veřejné záchodky – elektrorozvody – přístupové cesty – studně – telefonické spojení – rozhlas – veřejné osvětlení v osadě Muckov – výstavba poţární zbrojnice – klubovna poţárníků – hrubá stavba garáţí MNV – ve spolupráci s Jednotou Kaplice byla vybudována z bývalé dílny MNV prodejna Zeleniny a Masna – byla dokončena výstavba areálů spojů a dokončena kabelizace a automatizace telefonní ústředny. MNV na úseku sociální politiky zabezpečoval finanční výpomoc pro 19 důchodců a 3 rodiny v obci. Na jednorázové výpomoci bylo vyplaceno 6 000 Kčs. Poněkud menší činnost vykazovala Osvětová beseda, které se nepodařilo koordinovat veškerou činnost po stránce kultury a výchovy v obci.

Příprava lodí na zahájení ME v jachtingu.

32

33

Touto jednoduchou mapkou chci znázornit tvar, polohu a zastavěnost obce Černá v Pošumaví bez přilehlých osad ke dni 1. 1. 1973. Mapku jsem nakreslil v měřítku 1 : 10 000 podle hospodářské mapy Státního statku. Katastrální rozloha naší obce je k 1.1.1977 : Celkem rozloha Z toho zemědělská půda Lesní půda Vodní plocha Zastavěná plocha

-

5 039 ha 1 982 ha 1 754 ha 979 ha 18 ha

V jednotlivých osadách je tato nadmořská výška: Bliţná Černá Dolní Vltavice Mokrá Muckov Plánička

-

765 m n.m. 728 m 720 m 803 m 793 m 784 m.

60. výročí VŘSR. V roce 1977 oslavoval celý pokrokový svět 30 výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Ve znamení těchto oslav ţila celá naše republika a samozřejmě i naše obec po celý rok. Všechny akce, plnění volebního programu a uzavírané socialistické závazky byly směrovány právě k tomuto výročí Po volbách na podzim roku 1976 byl přijat nový volební program pro období

34 let 1976 – 1981. Jiţ jsem se o něm zmínil, na tomto místě však uvádím některé úkoly volebního programu.

Volební program 1976 – 1981 na úseku politicko-organizačním znamená především: zvýšit nároky na politickou práci rozvinout šířeji činnost MV NF a zlepšit spolupráci MV NF s MNV a závody v obci provádět „Hovory s mládeţí― a zesílit tak vliv na mladou generaci na úseku kulturně-výchovném: zabývat se poněkud slabší činností Osvětové besedy dbát, aby se i nadále rozvíjela činnost zájmových krouţků v obci na úseku ekonomickém a sociálním: další rozvoj sluţeb v obci rozvoj cestovního ruchu rozšíření obchodní sítě zlepšování veřejného prostranství, dokončení výstavby chodníků a výsadby zeleně za hlavní akci povaţovat výstavbu Mateřské školy s jeslovou třídou Ke splnění všech těchto úkolů a na počest 60.výročí VŘSR uzavřeli občané naší obce celoobecní závazek, který zahrnuje: 27 akcí politicko-výchovného charakteru 28 akcí kulturně-výchovného charakteru 22 akcí sportovně branných 12 akcí jiného charakteru Podle uzavřeného závazku má být odpracováno 1901 hodin pro potřeby MNV, 1 136 hodin pro zemědělství, 145 hodin pro potřeby lesnictví a 1 431 hodin na budování vlastního zařízení. V závazku je zahrnut sběr 420 q starého ţeleza, 16 q starého papíru, 6 q starého textilu a výroba 75 q sena pro Státní statek. V roce 1977 má být adaptován dům čp.10, kde má být k dispozici: prostor pro sklad potápěčského krouţku Svazarmu klubovna pro Svazarm a SSM místnost pro zasklívací sluţbu MNV dřevařská dílna sklad pro potřeby cestovního ruchu a Letního kina místnost pro modelářský krouţek Svazarmu. Celoobecní závazek za rok 1977 byl splněn ve všech ukazatelích a na mnoha místech překročen.Na akcích investičního charakteru bylo odpracováno 595 hodin v hodnotě 280 000 Kčs a na akcích neinvestičních 8 525 hodin představujících hodnotu 371 000 Kčs.

V roce 1977 provedli občané naší obce tyto akce: bylo vybudováno 702 m² chodníků bylo zajištěno přemostění potoka a vybudována lávka pro pěší kamenná socha sv.Jana Nepomuckého byla přemístěna od potoka ke kostelu byly usazeny betonové ţlabovnice podél místní komunikace v délce 60 m byla zhotovena sedadla a nová opěradla v areálu LK bylo upraveno parkoviště u turistické ubytovny byly upraveny a navezena zemina na záhony podél chodníků

35 byla postavena nová sběrna odpadových surovin opravena fasáda domů čp.28 a 59 upraveny parčíky a veřejná prostranství v Černé a na Bliţné byl adaptován dům čp.10 a v něm zřízeny dílny pro potřeby MNV a místnosti pro potřeby Svazarmu a SSM byla dokončena výstavba 16 rodinných domků v obci rozestavěny byly další 4 rodinné domky a 12 bytových jednotech v řadové zástavbě OVBD bylo uspořádáno 17 politických akcí, 52 kulturních a 14 ostatních. Řadu akcí uspořádaly jednotlivé organizace NF v obci. Tak například Tělovýchovná jednota uspořádala: besedu o historii a zajímavostech Lipenského jezera – besedu o historii Hornoplánska – besedu s bývalými stráţci hranic – besedu o lovné zvěři Šumavy – besedu o práci Horské sluţby a další akce. Členové TJ odpracovali 740 hodin na vlastním zařízení a 120 pro potřeby MNV. TJ Černá zajišťovala přebor ČSR, mistrovství ČSSR, krajský přebor v jachtingu a 5 pohárových soutěţí. V soutěţi aktivity byla naše TJ vyhodnocena na 1. místě – jako nejlepší v ČSSR.

ZO Svazarmu uspořádala v roce 1977 5 akcí politicko-výchovných, 1 akci kulturní a 9 sportovních. Jeho členové odpracovali na vlastním zařízení 1 027 hodin, na plnění volebního programu 160 hodin a na pomoc zemědělství 1 280 hodin. Činnost ZO Svazarmu v obci byla rovněţ bohatá. Zájem je veliký mezi mládeţí, velmi dobře pracovaly všechny tři krouţky – střelecký, potápěčský a modelářský, který měl úseky vodních a leteckých modelářů. Za svou činnost byla ZO Svazarmu vyhodnocena za rok 1977 ze 16 obcí okresu na 1. místě. Obdrţela čestné uznání OV Svazarmu a peněţitou odměnu 2 000 Kčs. Za příkladné plnění úkolů v průběhu roku 1977 byla Obec Černá v Pošumaví v soutěţi MNV na okrese vyhodnocena za I. pololetí na 2. místě. Občanský výbor v Bliţné byl byhodnocen spolu s dalšími šesti OV na okrese jako nejlepší. V činnosti obce byl tedy rok 1977 velmi úspěšný. Občané se vysoce přičinili a zaslouţili o další rozvoj a zvelebení obce i okolních osad. Místní

n á r o d n í v ý b o r.

Vzhledem k adaptaci stávajícího objektu se sídlo MNV přestěhovalo do turistické ubytovny. V této budově je rovněţ provozovna kadeřnictví. MNV vychází vstříc všem občanům, kteří se mohou se svými ţádostni a potřebami obrátit na pracovníky MNV denně od 7.30 hod. do 16.00 hodin. V roce 1977 velmi dobře pracovaly jednotlivé komise MNV, zejména výstavby, mládeţe, školská a ochrany veřejného pořádku. Změny v orgánech NV, ke kterým došlo v roce 1977: za zemřelého poslance Vlastimila Reisera, byla k 30.6. zvolena do funkce předsedy komise sociálně zdravotní polsnkyně Eva Válová za nemocného poslance Františka Švamberka byl zvolen do funkce předsedy komise pro ochranu veřejného pořádku poslanec František Kubiš.

36 R o z p o č e t M NV Příjmy 1 500 000 Kčs Vlastní příjmy – 782 000 Kčs rozpočt.organizace 757 000 Kčs Dotace - 683 000 Kčs Výdaje 1 500 000 Kč

-

daně a poplatky

25 800 Kčs

P Ř Í J M Y POLOŢKA z rozpočtových organizací vodní hospodářství stavebnictví školství kultura místní hospodářství

Kčs 70 000 15 000 90 000 175 000 406 000

V Ý D A J E

105 000 16 000 6 200 699 000 10 000 322 000 63 000 54 000 115 000 90 000 214 000 20 000 13 000 172 000

vodní hospodářství doprava vnitřní správa místní hospodářství příspěvky společ.organizacím školství – z toho MŠ ZDŠ školní jídelna dovoz dětí do MŠ kultura – z toho Osvětová beseda Míst.lid.knihovna Letní kino agitační středisko + SPOZ

P O Č A S Í. V roce 1977 jsem si prováděl kaţdodenní měření teploty vzduchu ve svém bytě. Naměřenou teplotu nelze ovšem povaţovat za přesnou, protoţe měření jsem prováděl pouze 1x denně a vţdy ráno mezi 6 a 7 hodinou. I tak ukazuje tato teplota na průběh počasí během celého roku. Např. průměrná teplota v lednu, kterou jsem naměřil, byla – 5, 74°C. Nejstudenější byl 22.leden, jinak byly ranní teploty po celý měsíc pod nulou. Začátek února byl pod vlivem velmi nízkých teplot, postupně však docházelo k oteplování a druhá dekáda přinesla opravdu krásné jarní počasí.Ráno se teploty pohybovaly kolem + 3°C a přes den vystoupaly na průměr kolem + 20°C.Celý kraj byl jiţ bez sněhu, kdyţ 27.února přišlo prudké ochlazení a nový sníh. Kolem 7.března však jiţ opět sníh nebyl a nastalo krásné, teplé počasí. Zemědělské práce mohly začít brzy a do konce března bylo na VOJ Černá zaseto 200 ha obilnin. Koncem března však napadl nový sníh, který začátkem dubna roztál, ale 9.4 napadlo 15 cm sněhu a teploty se pohybovaly pod bodem mrazu. Květen se vyznačoval teplými dny i nocemi. Průměrná teplota byla + 9, 19 °C.

37 V červnu teploty opět stoupaly, nejvyšší pak byly ve třetí dekádě.Nejteplejším letním obdobím byla druhá červencová dekáda, kdy teploty překračovaly 30°C. Ke konci července klesly však teploty na 10°C přes den, prší a kolem 8 srpna přichází bouřkové období s deštěm, které končí aţ 25.srpna Září mělo průměrnou ranní teplotu + 6,3°C a vyznačuje se pěkným podzimním počasím. První mrazy přišly 28.září. První dekáda října je ve znamení velmi vysokých teplot, na toto období nezvyklých, které dosahují aţ 35°C. První sníh napadl 14.listopadu a průměrná teplota v listopadu je jiţ – 0,4°C. V prosinci pak sněţí dál a kolem 10 prosince leţí 35 cm sněhu. Kolem vánoc však přichází citelné oteplení, které vrcholí 25. prosince silnou bouřkou s deštěm a silným větrem 27 prosince jiţ není po sněhu ani památky. Ovšem hned druhý den začíná znovu sněţit a to tak silně, ţe koncem roku leţí 45 cm sněhu. Průměrná teplota za celý rok 1977 byla podle mých údajů + 4, 29°C a je niţší neţ skutečná z důvodů, které jsem uvedl na začátku. Celkově lze z hlediska počasí charakterizovat rok 1977 jako ideální. Roční období probíhala jako podle návodu, jaro teplé a krásné, horké léto, pěkný a teplý podzim a pěkná zima.Počasí v tomto roce přálo jak zemědělcům, tak rekreantům, dětem i nám všem ostatním.

Z E M Ě D Ě L S T V Í. Zemědělská výroba dosáhla v tomto roce mimořádných výsledků ve všech ukazatelích. Ve výrobě obilovin bylo dosaţeno nejvyššího výnosu v historii na okrese Český Krumlov. Rovněţ VOJ Černá se vyrovnala se všemi výsledky v rostlinné i ţivočišné výrobě.

Následující tabulka ukazuje plnění rostlinné výroby: ukazatel

plán

s k u t e č n o s t ha

výroba obilovin výnos obilovin výroba kukuřice výroba stonkového lnu výroba víceletých pícnin výroba louky výroba pastviny celkem zelená hmota

15 699 q 27,5 q/ha 30 000 q 2 110 q 106 800 q 11 400 q 10 500 q 169 140 q

19 098 q 33, 4 q/ha 33 166 q 2 340 q 106 999 q 21 488 q 11 500 q 176 148 q

574 128 60 356 150 70

Dosaţená hrubá rostlinná produkce činila 5 546 000 Kčs. Na úseku ţivočišné výroby bylo rovněţ dosaţeno vynikajících výsledků.Plnění jednotlivých ukazatelů je v následující tabulce: Ukazatel výroba mléka přírustek skotu přírustek jalovice přírustek telata

plán

skutečnost

1 643 000 l O, 65 kg 0, 56 kg 0, 71 kg

1 733 413 l 0, 68 kg 0, 57 kg 0, 74 kg

38 přírustek prasata dojivost na den dojivost na rok

0, 52 kg 7, 60 l 2 774 l

Stavy zvířat byly následující: skot celkem z toho krávy brojleři -

0, 63 kg 8, 05 l 2 938 l 1 132 ks 577 ks 17 520 ks

Nejlepších výsledků v dojivosti dosáhli manţelé Lukašákovi v „malé stáji― na Bliţné, nejvyšší překročení plánu dosáhl kolektiv BSP / brigáda socialistické práce/ v kontrolní stáji prvotelek na Mokré. V přírustku telat dosáhl dobrých výsledků Flöring Helmut na Bliţné a u jalovic Malý František na Jestřábí. O splnění a překročení všech výsledků se zaslouţilo celkem 113 pracovníků, kteří patřili k nejlepším na Statku Frymburk. Svědčí o tom i řada vyhodnocených v rámci statku, kde v kategorii traktoristů byli nejlepší – Pekárek Vladislav, Morong Jan, Pekárek Rostislav a Plavucha Julius. Nejvyšší dojivosti na celém statku dosáhli jiţ zmínění manţelé Lukašákovi a v prvotelkách kolektiv z kontrolní stáje Mokrá. VOJ Černá byla za dosaţené výsledky vyhodnocena na 1. místě v rámci Statku Frymburk. Dosaţená hrubá zemědělská produkce činila 13 446 000 Kčs oproti plánu 12 703 000 Kčs. Průměrná mzda na jednoho pracovníka činila 2 559 Kčs.Zisk byl dosaţen ve výši 3 350 000 Kčs. V souvislosti s vynikajícími výsledky a úspěšným rozvojem zemědělské výroby, uvádím zde průběh výroby na Černé od roku 1968 – výnos obilovin:

roky

Ø výnos celkem q/ha počet ha

1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977

23, 91 24,49 19,81 30,58 26,37 27,37 20,83 21,44 26,40 33,40

14 585 14 938 12 087 18 503 16 010 16 698 12 185 13 298 15 153 19 114

610 610 610 600 607 605 585 620 574 574

V další tabulce je uveden vývoj v dojivosti od roku 1972:

r o k y mléko celkem v l Ø dojivost v l 1972 1 177 658 2 571 1973 1 357 963 2 721 1974 1 546 178 2 814 1975 1 432 486 2 444 1976 1 628 034 2 785 1977 1 733 413 2 938 V uplynulých létech dosahoval nejvyšší dojivosti kravín v Bliţné, který právě začátkem sedmdesátých let byl první v okrese Český Krumlov.

39 Na VOJ Černá jsou některé kolektivy pracovníků, kteří soutěţí o titul BSP. Jedná se o kolektiv traktoristů vedený Válou Pavlem, kolektiv pracovníků kontrolní stáje na Mokré, který vede Pocklan Vincent, kolektiv pracovníků kontrolní stáje v Černé vedený Šmahelovou Evou a kolektiv pracovníků kravína a malé stáje na Bliţné, který vede Horečný Stanislav. V průběhu roku došlo i k některým změnám ve vedení VOJ. Mechanizátorem se stal Pekárek Vlastimil, ekonomkou Válová Eva. Předsedou ZO KSČ na VOJ byl Vála Pavel. Své úkoly za rok 1977 splnilo i Středisko pomocné výroby. Vyrovnalo se s plánem i s uzavřenými závazky na úseku výroby úsušků, nákladní autodopravy a opravárenství.

P R Ŧ M Y S L. Průmyslové závody v obci si v roce 1977 vedly rovněţ dobře a úspěšně. Podařilo se splnit nejen veškerou plánovanou výrobu, ale i uzavřené závazky na zvýšení výroby, která byla u všech podniků překročena. Tak např. závod SODOVKÁRNA splnil plánovanou výrobu na 106, 4%, své úkoly splnily i TUHOVÉ DOLY a LOM BLIŢNÁ. Vedením Sodovkárny byl koncem roku za nemocného Františka Švamberka jmenován Machač Karel. V obci pracuje několik občanů i u LESNÍHO ZÁVODU VYŠŠÍ BROD, lesní správa Frymburk.O dvou z nich, kteří v r. 1977 dosáhli velmi dobrých výsledků bych se zde zmínil. Nejlepšího výkonu v přibliţování dřeva dosáhli Marek Vít a Marková Marie, kteří za rok přiblíţili s traktorem 5 653 m³ dřeva. Marek Vít byl obdrţel vyznamenání „Průkopník socialistické práce― a „Vzorný pracovník závodu―. V přibliţování jedním koněm pak docílil Jan Rizák ročního výkonu 1 805 m³ dřeva a byl rovněţ vyznamenán jako „Vynikající pracovník závodu― a Vzorný pracovník závodu―. Důleţitou roli v naší obci hraje PŘEVOZ v Dolní Vltavici, který patří pod Okresní správu silnic v Českém Krumlově a zabezpečuje spojení s druhým břehem Lipna.Přes Lipenskou přehradu převáţejí nákladní a osobní lodě ve třech místech – ve frymburku, v Horní Plané a v Dolní Vltavici. Ten má nejdelší trasu přes Lipno a slouţí především Lesnímu závodu a vojsku Pohraniční stráţe.

K U L T U R A. Stálým kulturním stánkem v naší obci je Místní lidová knihovna. K 31. 12. 1977 evidovala knihovna celkem 5 628 svazků.Knihovníkem je Jan Hadraba a o tom, jak vypadaly výpůjčky za rok 1977 svědčí následující přehled: 5 564 ks bylo vypůjčeno celkem všem čtenářům 3 612 ks krásná literatura 275 ks jiná literatura 146 ks ostatní společensko politická 84 ks přírodovědná 70 ks technická 51 ks zemědělská 16 ks literatura marxismu-leninismu V letních měsících je v obci v provozu Letní kino. Pro zajímavost uvádím titulky filmů za červenec 1977:

40 České filmy

Slovenský film-

Na samotě u lesa – Smrt mouchy – Parta hic – Honza málem králem – Osvobození Prahy – Marečku, podejte mi péro – Malá mořská víla – Coţ takhle dát si špenát – Zítra vstanu a opařím se čajem. Šeptající fantom

Sovětský film Francouzský film

-

-

Cikáni jdou do nebe Také velké bankovky mohou být falešné – Jsem nevěrný manţel – Tři mušketýři – Zorro – Americký film Dobrodruţství Poseidonu – Mackennovo zlato – Na titulní straně – Hrabě Monte Christo – Kaktusový květ. Dále byl hrán 1 film anglický, 3 filmy italské, 1 maďarský a 1 film z produkce NDR. Jednotný plán kulturně výchovné činnosti / JPKVČ/.

Plán na rok 1977 byl schválen na veřejném plenárním zasedání počátkem roku a vycházel z podkladů společenských organizací. Hlavní náplní bylo působit všmi formami politické, kulturní a sportovní činnosti na myšlení našich občanů, jejich výchovu a zvýšení kulturnosti a tělesné zdatnosti. Dá se říci, ţe vcelku bylo tohoto úkolu dosaţeno. Vyuţilo se především všech významných politických výročí, jako 60 let VŘSR, oslavy 1. máje a 9. května, oslavy MDŢ, Mezinárodního dne dětí a podobně. Své akce splnily společenské organizace, zejména Svazarm, Tělovýchova, Poţárníci, Pionýrská organizace a další. Společenské organizace názornou agitací ve formě nástěnek a výstavek se věnovaly významným politickým a kulturním výročím a propagaci vlastní činnosti. Určitá nepravidelnost se projevila ve vydávání místních novin „Ostříţ―. ORGANIZACE

N F.

V popisu roku 1977 jsem se jiţ zmínil o organizaci ČSTV a Svazarmu. Obě patřily k velmi úspěšným v obci. Ovšem ani ostatní organizace nestály stranou. Velmi činná byla například Pionýrská organizace SSM, jejíţ členové prováděli úpravu veřejného prostranství v Černé, Bliţné a Muckově. Uspořádali čtyři akce kulturně výchovné a dvě akce na úseku branné a sportovní činnosti.Na pomoc zemědělství odpracovali 172 hodin. Organizace SČSP/ Svaz československo-sovětského přátelství/ uspořádala 6 kulturně výchovných akcí a 2 kulturně společenské akce. Celkem 292 odpracovaných hodin má na svém kontě DV Jednoty Bliţná/ dohlíţecí výbor/. Bohatá byla činnost ČSČK.Její členové odpracovali 168 hodin, provedli jednu kulturní a jednu sportovní akci, uspořádali 3 zdravotní přednášky a výstavku o své činnosti. Pět členů organizace obdrţelo Jánského plaketu za dobrovolné dárcovství krve.

O B Y V A T E L S T V O. Naše obec leţí v pohraničí ve velmi krásné oblasti Lipenského jezera. Lidé zde ţijící jsou spokojeni, našli zde zaměstnání a šťastný domov. Přesto dochází k pohybu obyvatelstva více neţ v jiných oblastech. Je to dáno především niţší moţností kulturního a sportovního vyţití. Přichází k nám většinou mladí lidé kvůli bytu, ale po čase opět odcházejí. Vzrůst obyvatelstva však není nijak zastaven, ale je zaznamenáván. Ke konci roku 1977 měla naše obec 920 obyvatel. Oproti roku 1976 je to nárust o 60 občanů. V roce 1977 se narodily tyto děti: Hlávková Štěpánka Musilová Šárka Kaprálová Jana

-

Nováková Kateřina Jakešová Eva Maruška Michal

-

Szalaj Marián Zdeněk Karel Bigas Jan

41 Patucz Vojtěch Čapková Marcela

-

Pekárková Alena

-

Marek matěj

Dne 23.dubna 1977 uspořádal SPOZ oslavu stříbrné svatby manţelů Marie a Jaroslava Lhotových. 30.prosince 1976 odešel z našich řad občan Václav Lhota. Pracoval jako vedoucí dílen odštěpného závodu Frymburk a byl úspěšný i ve veřejně politické práci na pracovišti i v obci. Zemřel ve věku 46 let. Zákeřná choroba rovněţ ukončila ţivot teprve 38 letého občana Vlastimila Reisera, traktoristu, poslance MNV, člena rady MNV a předsedy sociálně zdravotní komise.

H O D N O C E N Í. Rok 1977 lze v činnosti naší obce hodnotit jako úspěšný. Za I.pololetí byla Černá v Pošumaví vyhodnocena na 2. místě v okrese, osada Bliţná jako nejlepší. I v II. pol. si naše obec udrţovala dobrý standart v rámci okresu. ZO Svazarmu svou bohatou činností, zejména péčí o mládeţ, byla vyhodnocena na 1. místě ze 16 organizací okresu, ZO ČSTV byla v rámci aktivity v jachtingu vyhodnocena dokonce na 1. místě v ČSSR. Podařilo se udělat kus dobré práce pro další rozvoj turistického ruchu v obci, upravila se řada tábořišť, vybudovala se nová parkoviště a vozovky. Velmi úspěšně si vedly všechny závody v obci.Čestně se vyrovnaly se svým plánem i uzavřenými závazky. VOJ Černá dosáhla nejvyššího hektarového výnosu zrnin v historii, nejvyššího výnosu stonkového lnu v rámci Oborového podniku, objemná píce poprvé za poslední léta vydrţela aţ do poloviny následujícího roku. O tento úspěch se rovněţ zaslouţily i společenské organizace svou pomocí při výrobě sena, při sklizni lnu a slámy. Řada občanů se nastěhovala do nových vlastních rodinných domků, rozestavěny jsou další. Rok 1977 znamenal činorodou práci všech občanů naší obce, kteří prací pro společnost si zvyšují svoji vlastní ţivotní úroveň a zajišťují šťastný a spokojený ţivot v obci.

Pohled do sálu Osvětové besedy před slavnostním shromáţděním občanů v roce 1977.

42

43 Ú V O D. Rok 1978 je důleţitým rokem pro všechny občany naší vlasti. Oslavujeme totiţ 60. výročí samostatné Československé republiky a 30. výročí vítězství pracujícího lidu nad reakcí v roce 1948. V tomto roce došlo rovněţ ke společnému letu sovětsko-československé kosmické posádky. Za uplynulých 30 let se velmi mnoho změnilo. I naše obec se má čím pochlubit. Ţivotní úroveň našich obyvatel je vysoká, automobil není dnes ţádným přepychem, ale stává se ţivotní nutností, televizor v kaţdé rodině, řada vystavěných rodinných domků. Závody v obci vykazují plnění a překračování svých plánovaných úkolů, organizace a sloţky Národní fronty projevují vysokou aktivitu. Začátky však nebyly jednoduché. Pamětníci, kteří vzpomínají na vznik Jednotných zemědělských druţstev, ať jiţ v Černé, na Mokré nebo v Muckově, mají dnes na rtech úsměv. Ten dokazuje, ţe doba nízkých výnosů, nedostatečné mechanizace a mnohdy nechuti společně hospodařit, je nenávratně pryč. Zemědělství je dnes důleţitým odvětvím národního hospodářství. Odštěpný závod Frymburk obhospodařující pozemky v obvodu naší obce a to v poměrně nepříznivých podmínkách, rozhodně našemu zemědělství hanbu nedělá. Pracovníci hospodářství v Černé, pomocné výroby a ostatní pracující v zemědělství, dokazují, ţe svému oboru rozumí, o čemţ svědčí dosaţené výsledky. Obec Černá v Pošumaví byla jiţ několikrát vyhodnocena v soutěţi MNV, velmi dobře pracuje Občanský výbor v Bliţné, některé naše sloţky jsou vyhodnocovány ve své činnosti na předních místech v okrese. Vybudováním Lipenské přehrady se změnil ráz krajiny v okolí naší obce.Krása však zůstala a půvabná zákoutí lze najít na mnoha místech, přesto však například některé druhy rostlin vymizely, nebo je jich tak málo, ţe jsou v seznamu chráněných. CHKOŠ pečuje o floru a faunu v naší oblasti a je dobře, ţe našim potomkům zanecháme přírodu nenarušenou. Naše obec je středem turistického ruchu, invaze turistů je v letním období vysoká. Značně vzrostl počet chat a rekreačních zařízení v obvodu naší obce. Významný přínos rozvoji obce přinesla spolupráce s Veřejnou bezpečností a Pohraničním útvarem. Pečují o klid našich občanů a v naší pohraniční oblasti je to práce zvlášť namáhavá. Zlepšily se sluţby občanům v naší obci. Národní výbor se postaral o to, aby obyvatelé nebyli ochuzeni o sluţby poskytované alespoň ve střediskových obcích. 30 let přineslo mnoho změn na všech úsecích naší činnosti. Nelze se o všem rozepisovat a také to není moţno postihnout v plné šíři. Na následující straně je: 1/

2/

znázorněna situace ve velikosti obvodů obce a jejích osad k 31. 12. 1955. Mapka je v měřítku 1 : 100 000. Na druhém obrázku je znázorněn tok řeky Vltavy před vznikem Lipenské přehrady.

44

45 Úkoly

M N V.

Hlavní úkoly Místního národního výboru v Černé v Pošumaví byly v roce 1978 soustředěny zejména na to, aby bylo splněno usnesení VO KSČ vycházející z materiálů KSČ a podmínek a problémů obce. Pozornost se věnuje otázce práce orgánů NV, práci komisí, Občanských výborů v osadách, zlepšení styku s chatovými oblastmi, zlepšení obsahu a forem kulturně-výchovné činnosti, zajištění spolupráce MNV a MVNF při řešení otázek plnění volebního programu. V hlavních úkolech se do popředí klade otízka práce s mládeţí, nutnost pokračovat v započatých „Hovorech s mládeţí―, zlepšit jejich formu a obsah. Je nutné pokračovat a nadále upevnit dobré styky s OOVB v Horní Plané a s útvarem PS Kyselov. Na úseku ekonomickém a zvelebovacím je potřeba zlepšit činnost obchodní sítě a provozoven sluţeb. Při zvelebování obce zaměřit pozornost na úpravu veřejných ploch bezprašným povrchem, dobudování chodníků, vybudování nové autobusové čekárny v Černé a na křiţovatce Muckov, rozšířit komunikaci na Jestřábí. K těmto, ale i mnoha dalším akcím je zaměřen i Celoobecní závazek, v kterém se promítá 1500 zdarma odpracovaných hodin sloţkami NF, sběr 50 q ţelezného šrotu, 10 q papíru a 2 q textilu. Na akcích organizovaných MNV odpracují organizace a občané 2500 hodin zdarma, usuší 800 q sena pro Státní statek a pomohou při svozu 200 ha slámy a 400 ha stonkového lnu. Z m ě n y v o r g á ne c h. Na MNV byla přijata Miluše Manoušková jako pracovnice sluţeb. Na místo učitele Josefa Strejce se stal vedoucím Osvětové besedy občan Milan Řádek. Předsedou MV NF byl zvolen poslanec Jiří Puritscher. Předsedkyní ZO SSM v Černé byla zvolena Lenka Macháčová. R o z p o č e t M N V na ro k 1 9 7 8. poloţka

rozpočtu hodnota vKčs

příjmy celkem z toho – příjmy vlastní daně a poplatky od rozpočtových organizací výdaje celkem z toho – vodní hospodářství doprava vnitřní správa místní hospodářství příspěvky organizacím školství – Mateřská škola - Základní škola - školní jídelna doprava kultura

2 684 000 963 500 27 500 936 000 2 684 000 103 000 6 000 3 200 919 000 15 000 66 000 98 000 106 000 90 000 166 000

46

SLUŢBY P ř í j m y z t á b o ř i š ť: název tábořiště Jestřábí I. Jestřábí II. Jestřábí III. Olšina Ubytovna MNV Chaty MNV P ř í j my

1974 24 600 79 306 20 494 83 229 37 931

1975 30 841 122 913 30 711 100 768 30 915

z Letního

A

MNV.

pro srovnání uvádím stav s předešlými roky 1976 29 146 110 034 32 312 111 056 49 441

1977 61 700 153 250 32 433 99 697 31 189 44 625

1978 55 016 141 985 28 740 126 240 21 505 63 390

k i n a:

Od roku 1975 patří LK / Letní kino/ pod Sluţby MNV. Rok 1975 1976 1977 1978 počet návštěvníků 22 453 22 694 23 277 21 669 příjmy 163 713 142 391 145 656 134 124 V roce 1978 došlo v LK k obnově zastaralého systému vybavení, především opěradly, novými sedadly a novým promítacím plátnem. V kině je 735 sedadel. V r. 1978 vzhledem k velmi nepříznivému počasí v letních měsících, byla nízká návštěvnost a z toho vyplývající niţší příjmy. K u k a v o z y - zajišťují svoz odpadků v celé lipenské oblasti. Celkem se sváţí 3 855 popelnic, coţ představuje 231 tun odpadků. Je zajímavé uvést z kterých míst se sváţí a jaký je kde počet popelnic: Obec Černá v Pošumaví Horní Planá Frymburk Lipno Přední Výtoň Loučovice Hořice Nová Pec Stoţec Ţelnava

popelnice stálé 314 710 486 172 75 517 142 230 66 32

popelnice sezónní 341 278 201 270 4 10 7 -

cekem popelnic 655 988 687 442 79 517 152 237 66 32

Skládka odpadků pro oblast Lipna je na Pláničce v prostoru nad křiţovatkou do Muckova. Při současném typu zaváţení je odhadována ţivotnost na 15 let. U b y t o v n a - nadále slouţí jako sídlo MNV. Adaptace stávajícího objektu, který bude sídlem MNV se opozdila vzhledem k pozdnímu vystěhování občana Františka Podrouţka s rodinou.

47 Tábořišt ě - skladba a rozmístění prodejen neodpovídá, zejména v letním období, skutečné potřebě. Situace by se měla zlepšit po výstavbě kiosku na Radslavi a otevření prodejny na Olšině. Kromě toho se adaptuje nová prodejna v objektu kanceláří na Muckově a buduje se zařízení prodeje v autokempu JČAMK. PRÁCE

S MLÁDEŢÍ.

Náš socialistický stát rozvíjí všestrannou péči o ţivotní podmínky, výchovu a společenské uplatnění mladé generace. O jednotlivé oblasti ţivota mladého člověka pečují různé státní orgány i organizace a většina z nich je řízena národními výbory. Proto věnují národní výbory pozornost změnám ve způsobu ţivota a práce mladé generace. Jednou z forem jak působit na mládeţ, jak je seznámit s úspěchy budování socialismu i se zajímavými lidmi, jsou „Hovory s mladou generací―. V roce 1978 se v naší obci tyto rozhovory rozjíţděly a proběhly zatím dvakrát a to na téma „Úkoly a cíle naší obce― a „Kriminalita mládeţe―. Mládeţ naší obce má moţnost uplatnit své schopnosti i zájmy v mnoha organizacích pod jejichţ vedením probíhají v obci zájmové krouţky. Největší organizací, která pracuje s vysokým procentem mládeţe je ZO SVAZARM. Z celkového počtu 68 členů je 49 mladých. Mohou pracovat v krouţcích potápěčském, v krouţku lodních a leteckých modelářů a v krouţku střeleckém. ZO ČSTV má krouţek jachetní. Jachtklub zahrnuje tyto lodní třídy: Optimist, Cadet, Windsurfing – Finn, Faierbool, Létající Holanďan. Nově byl zaloţen při OSVĚTOVÉ BESEDĚ krouţek divadelní, kde můţe najít mládeţ vhodné uplatnění. Dalšími krouţky v obci jsou: -

fotokrouţek při OB a při ZDŠ

rybářský při MO rybářů včelařský při ZDŠ pěvecký při ZDŠ krouţek ZRTV při ZO ČSTV Za rok 1978 je nutno vyzdvihnout a ocenit práci ZO SSM. Nové vedené této organizace dokázalo podchytit zájem mnoha mladých lidí v obci a dokázalo, ţe je moţno se dobře bavit, ale i pomoci obci formou brigád při zvelebování. Především obě děvčata ve vedení, Macháčová i Vrbová jdou příkladem všem ostatním. Organizace připravuje zahájení rozhlasového vysílání, ve kterém bude upozorňovat na dobré i špatné příklady jak organizací, tak občanů i orgánů MNV. Je to jedna z forem hlídky „Reflektoru mladých.―

P O Č A S Í. Začátek roku byl ve znamení nízkých teplot, dalšího přídělu sněhu, jehoţ výška dosahovala kolem 15.ledna 30 cm. Sněţení pokračovalo, takţe 28.ledna bylo jiţ 48 cm a 30.ledna 60 cm. Nadále sněţilo i v únoru, kdy 4.února leţelo 75 cm a 17.února 90 cm sněhu. Průměrná teplota v lednu měřená v 6.30 hodin byla – 6°C a v únoru – 7°C. Nejstudenějším dnem v Černé byl 21 únor, kdy bylo ráno naměřeno – 27°C. Ovšem jiţ za dva dny došlo k oblevě, denní teploty dosahovaly + 15°C v průměru. Březen byl měsíc s výkyvy v počasí. 8.března leţí průměrně 15 cm sněhu, pak přichází další příděl a 27.3 je 35 cm sněhu.

48 Začátek dubna je ve znamení tepla kolem 20°C, ale od 4.dubna dochází k ochlazení a od 12 do 15.4 sněţí. Druhá půlka dubna je však jiţ teplá. Na 1.máje v noci prší a přichází první bouřka. 10.května znovu padá sníh a aţ do 20.5 je velmi chladné a deštivé počasí. Začátek června byl velmi teplý, teploty se pohybovaly kolem 30°C, ale od 10.června znovu nastupuje chladné a deštivé počasí, trvající aţ do konce měsíce. Chladné a deštivé počasí pokračuje i v červenci, pak od 15 do 18.7 je poněkud tepleji, ale pak znovu aţ do 24.7 je opět chladno.Teprve poslední červencový týden je velmi teplý / kolem 32°C/. Srpen má rovněţ výkyvy v teplotách, první týden teplý, druhý chladný a třetí znovu teplý. Začátkem září prší, teploty jsou kolem 10°C, mírné oteplení přichází mezi 13 a 19. zářím, ale pak znovu aţ do konce měsíce je chladno a prší. Nadále prší aţ do 7.října, teplota je nízká kolem 5°C. Od 7 do 17.10 je jiţ tepleji, ale pak znovu aţ do konce měsíce je chladno a zima. Listopad s ranními mlhami je pod vlivem pěkného počasí téměř celý aţ do 26.11, kdy napadl první sníh. Od té doby mrzlo a přicházely další příděly sněhu. Teprve 9.prosince dochází k oblevě a 11.12 jiţ neleţí ţádný sníh. Koncem roku prší, teploty jsou kolem +5°C . Silvestr tohoto roku je však moţno zařadit do historie klimatických změn. Celý den bylo slunečno a teplo kolem + 15°C, ovšem během noci dochází k mimořádnému ochlazení s přídělem sněhu.Ráno na Nový rok je teplota na hranici – 20°C, jde tedy o sníţení teploty o 35°C.To mělo ohromný negativní vliv na celou lidskou činnost, protoţe tyto změny byly v celé republice. O důsledcích bude psáno v zápise za rok 1979. Celkově je moţno rok 1978 charakterizovat z hlediska počasí jako velmi špatný. Nepříznivě se to projevilo zejména v zemědělství, kde došlo k pozdnímu dozrávání obilovin a tím velmi pozdní sklizni, doprovázené vyššími ztrátami. Značně poklesla hladina vody v Lipenské přehradě. Cestou k Hůrce je vidět starý původní most, po celém pobřeţí zbytky pařezů po vykácených stromech, objevilo se i tzv. srdce Vltavy. Hladina Lipna je niţší o více jak 3,5 m. Neoříznivé počasí se projevilo na sníţení počtu turistů navštěvujících naši oblast i na celé řadě konaných akcí.

Z E M Ě D Ě L S T V Í. Záastupce Státního statku Frymburk – provoz 01 Černá – dosáhl v roce 1978 dobrých výsledků. Přestoţe byl velmi nepříznivý rok, výsledky byly dobré v dosaţené hrubé zemědělské produkci. Nepodařilo se splnit plánovanou výrobu stonkového lnu, ani celkovou výrobu objemné píce. Velmi dobré byly výsledky v ţivočišné výrobě, kde byly mnohé kolektivy i jednotlivci vyhodnoceni a odměněni na prvních místech v rámci odštěpného závodu. Vedoucí zootechnik provozu Tomáš Suchánek byl vyhodnocen jako nejlepší zootechnik na celém Oborovém podniku Šumava. V rostlinné výrobě nastoupil do funkce agronoma Miroslav Halada. Dosavadní agronom ing.František Záhora odešel do funkce agronoma na ředitelství odštěpného závodu Frymburk.

49 Výsledky

rost li nn é

v ý r o b y:

ukazatel plán v tis. Kčs skutečnost v tis.Kčs produkce RV 4 993 4 794 z toho obiloviny 2 648 2 665 stonkový len 575 468 zelená hmota 1 770 1 641 V ý r o b a o b i l o v i n - plán 16 225 q byl splněn na 17 151 q, coţ představuje výnos 31, 9 q/ ha oproti plánu 29, 5 q/ ha. Z vyrobených 17 151 q představuje 14 577 q jarní ječmen, 2 195 q připadá na ţito a 379 q bylo ovsa. Vzhledem k nepříznivému počasí musela být většina ozimů zaorána a nahraţena ječmenem. Rovněţ část plochy ovsa nedozrála a musela být sklizena na sušku. Výroba l n u - splněna nebyla. Bylo vyrobeno 1948 q stonku oproti plánu 2 330 q. Výnos z 1 ha byl 27,8 q a plán 33, 3q. Výroba zelené p í c e - celkově bylo vyrobeno 164 091 q, z toho kukuřice na zeleno 32 750 q, směsky 10 200 q, víceleté pícniny 102 900 q, louky 12 790 q a pastviny 4 850 q. Na zelené krmení bylo spotřebováno 77 360 q. Výroba zelené hmoty nebyla splněna především zásluhou kukuřice, kde byly nízké výnosy způsobené chladným počasím po dobu celé vegetace. S p o t ř e ba h n o j i v - u obilovin bylo spotřebováno celkem 497 kg / ha v čistých ţivinách NPK, u víceletých pícnin to bylo 243 kg, u kukuřice 870 kg, u stonkového lnu 193 kg a u trvalých travních pícnin 601 kg / ha č.ţ.NPK. Celkově bylo hnojeno na 1 ha sklizňové plochy 420 kg a na 1 ha zemědělské půdy 397 kg č.ţ.NPK. Plnění

pětiletého

p l á n u - v hlavních ukazatelích rostlinné výroby

ukazatel plán 6 pětiletky splněno 1976 – 1978 % plnění

obiloviny v q 81 900 50 746 62

objemná píce v q 929 159 470 339 51

V ý s l e dk y ţ ivo č iš né v ý r o b y - na provoze bylo celkem 1 171 ks skotu, z toho krav bylo 582 ks. V odchovnách pak se vykrmovalo 17 900 ks drůbeţích brojlerů. Tabulka plnění hlavních ukazatelů: Ukazatel Narození telat v ks Odchov telat v ks Úhyn telat v ks Dojivost v litrech/den Dojivost v litrech/rok Státní nákup jat.skotu v kg Přírustky skotu v kg/ks/den z toho mladý chovný skot Přírustek telat Výroba masa v kg z toho maso skot Drůbeţí maso

plán 650 629 21 8,05 2 938 108 000 0,63 0,56 0,73 248 900 81 900 167 000

skutečnost 697 688 9 8,48 3 095 104 987 0,66 0,56 0,77 256 468 106 037 150 431

% 107,4 109,4 42,8 105,3 105,3 97,2 104,8 100,0 105,5 103,0 129,5 90,1

50 Výroba mléka v litrech 1 705 000 1 788 606 104,9 Dodávka mléka v litrech 1 603 000 1 687 124 105,2 Krmné dny brojlerů 4 860 050 5 576 229 114,7 Trţby za výrobky ţivočišné výroby činily u mléka 4 218 000 Kčs oproti plánu 4 009 000 Kčs. Průměrná trţba za jeden litr mléka byla 2,50 Kčs bez příplatků. Příplatky za mléko se poskytují mimo jiných rovněţ za čistotu mléka. V roce 1978 bylo zařazeno do I.jakostní třídy 84,6% vzorků mléka, do II. jak. Třídy 11,6% a do III.jak. třídy 3,8% vzorků. Mezi nejlepšími se v tomto roce umístili manţelé Lukašákovi a kolektiv kravína v Bliţné a rovněţ kolektiv prvotelkové stáje v Mokré. Ekonomika

provozu:

Ukazatel Výkony celkové Výkony na 1 pracovníka Hrubá zemědělská produkce Produkce na 1 pracovníka Nákup osiv Nákup hnojiv Nákup krmiv Nákup součástek PHM Celkem materiál Plnění HZP: Celková HZP 12 823 000 Kčs -

plán v Kčs 15 670 000 135 086 12 139 000 104 646 846 000 1 470 000 2 166 000 280 000 285 000 5 885 000

skutečnost v Kčs 17 651 000 160 463 12 823 000 116 573 900 000 1 703 000 1 994 000 291 000 300 000 6 207 000

z toho RV ŢV

-

4 774 000 Kčs 8 049 000 Kčs

HZP v roce 1977 13 446 000 Kčs HZP v roce 1976 12 378 000 Kč Výsledek hospodaření byl plánován na zisk 2 470 000 Kčs, skutečnost byla 4 122 000 Kčs, výsledek byl tedy lepší o 1 652 000 Kčs. P r ů mě r n é v ý d ě l k y u j e d n o t l i v ý c h k a t e g o r i í: Celkem 2 675 Kčs/ měsíc z toho: Kočí 3 417 Kčs Ošetřovatelé drůbeţe 3 389 Kčs Ošetřovatelé dojnic 3 200 Kčs THP 3 125 Kčs Traktoristé 2 901 Kčs Řidiči nákladní dopravy 2 889 Kčs Ošetřovatelé skotu 2 718 Kčs Řemeslníci 2 143 Kčs Dělníci v rostlinné výrobě 1 495 Kč Dalším střediskem odštěpného závodu Frymburk je v obci provoz POMOCNÁ VÝROBA. Zaměstnanci ústředních dílen Pavel Kučírek a Miroslav Němeček podali zlepšovací návrh na úpravu obloţení směrových brzd u pásových traktorů DT-75, který byl přijat a plně se vyuţívá. Ústřední dílny za rok 1978 opravily: 97 ks kolových traktorů 15 ks pásových traktorů 8 ks rotačních ţacích strojů RŢS-160 5 ks SP-152/sběrač píce/ 1 ks SKPÚ-220 1 ks UNH-500

51 1 ks NTVS- 4 6 ks SK- 4 1 ks sušičky BS -6 Pro potřeby provozů jsou prováděny sedlářských prací.

opravy

1 ks RCW – 2 3 ks sušiček Tmáň 6 ks velkoobjemových nástaveb autoelektrikářských, soustruţnických a

Autodoprava disponovala s 32 vozidly. Z nich je 6 valníků, 15 sklápěčů, 4 fekály, 5 speciálů a 2 autobusy. Na sušce BS-6 bylo vyrobeno 14 990 q zelených úsušků a usušeno 10 970 q obilí.

Průměrné mzdy u jednotlivých kategorií: Celkem 2 708 Kčs Řidiči 3 214 Kčs Řemeslníci 2 489 Kčs Ostatní 2 283 Kčs Ekonomika p r o v o z u: Výkony celkové plán 7 906 000 Kčs skutečnost 7 663 000 Kčs Výkony na 1 pracovníka 75 295 Kčs 73 394 Kčs Plánovaný výsledek hospodaření počítal se ziskem 3 467 000 Kčs, byl však splněn na 2 958 000 Kčs, coţ je horší o 509 000 Kčs. V obci dále fungovalo středisko Závodní kuchyně OZ 02 Frymburk. V roce 1978 se prodalo celkem 33 168 jídel. Náklad na jedno jídlo činil 4, 68 Kčs a mzdový náklad 1, 95 Kčs. Normovaná spotřeba byla 157 436 Kčs a skutečná 155 198 Kčs. V naší obci má dále sídlo středisko AGROSLUŢEB Větřní. Je to detašované pracoviště pro tuto oblast a vykonává práce spojené s výţivou a ochranou rostlin pro Černou, Horní Planou a Zvonkovou. Má vlastní autocisternu na vápnění, fekál, nákladní vozy IFY, postřikovače a kolové traktory. Vedoucím střediska je Bohuslav Švarc, účetním František Podrouţek.

P R Ŧ M Y S L. Zástupcem potravinářského průmyslu v naší obci je Výrobna ovocných šťav – lidově zvaná ŠŤAVÁRNA nebo SODOVKÁRNA. Od svého zaloţení v roce 1568 aţ do roku 1947 to byl pivovar. V roce 1942 bylo zde zaměstnáno 17 lidí německé národnosti, po roce 1945 po odsunu německého obyvatelstva zde pracovalo 15 zaměstnanců. V roce 1947 došlo ke zrušení pivovaru, pivo se začalo dováţet a zde zůstala pouze stáčírna. V roce 1962 se přešlo na vaření ovocných šťav. Materiálem byla přírodní malina, přírodní borůvky, zahradní jahody, višně, třešně, pomeranč, citron a vinné hybridy. Provozovna byla do roku 1960 pod vedením Ministerstva státních statků,od roku 1960 do r. 1963 pod vedením Okresního podniku místního hospodářství. Od r. 1963 přechází pod Jihočeské pekárny Vodňany. Mimo konzervace syrupů se zde provádělo sušení hub na export a nakládání hub do octa. V roce 1962, kdy se přešlo na vaření limonád, byly vyráběny tyto značky: Šoférka, Rybízová, Pomo, Citro, Šalbeso. Výroba se v té době provádí stále ručně. V roce 1963 se přechází na automatické linky. Začíná výroba mačkaných jablek, kterými zásobuje provozovnu závod Zelenina. S přechodem na nové automatické technologické linky stoupá neustále výroba a zvyšuje se i počet zaměstnanců, který v současné době činí 50 lidí.

52 Hlavní orientací současné doby je výroba limonád a limosyrupů. Vyrábí se 13 druhů limonád s názvy: Askona, Kofola, Citrakola, Arakola, Malina, Citro / také Cimmo/, Šumavanka, Jugo Oranţ, Dia, Soda, Chito, Aratoni a Citron S. Provozovna zásobuje svými výrobky 2/3 okresu Český Krumlov a 1/3 okresu Prachatice, coţ představuje 640 prodejen. Kromě toho se zde vyrábí limosyrupy, kterými se zásobuje 10 sodovkárenských podniků. Limosyrupů se vyrábí přibliţně 680 tun ročně.

Přehled o výrobě limonád v Černé od roku 1963: 1963 13 500 hl 1964 14 800 hl 1965 19 500 hl 1970 31 700 hl 1975 34 500 hl 1978 38 800 hl Kaţdoročně přibývá i vylisovaných jablek, kterých se v tomto roce vylisovalo 84 vagonů. Provozovna v Černé v Pošumaví se po všechna léta čestně vyrovnává s plánem i s uzavřeným socialistickým závazkem.

O B Y V A T E L S T V O. Ke konci roku 1978 měla naše obec s přilehlými osadami celkem 896 obyvatel. Z tohoto počtu bylo 236 dětí do 15 let, jejichţ podrobnější rozdělení bylo toto: Děti do 5 let 95 Děti do 10 let 82 Děti do 15 let 59 V tomto roce se narodilo celkem 20 dětí, z nich bylo přesně 10 chlapců a 10 děvčat. Narodily se tyto děti: Kaliánko Karel – Kelnerová Andrea – Vítková Denisa – Váchová Michaela – Kasíková Jaroslava – Friedl Martin – Indra Václav – Čapek Milan – Doleţalová Martina – Fučíková Petra – Hovorková Hana – Jakeš Zdeněk – Musil Jaroslav – Nedvědová Zdeňka – Polák Aleš – Strnadová Eva – Suchánek Jakub – Švarc Vít – dvojčata Alţběta a Michal Tokárovi. Zlatou svatbu slavili dne 17.února manţelé Barbora a Jan Novákovi z Muckova.

Zemřeli: 10.března zemřel Jan Študlar, bývalý pošmistr v Černé. 22.března zemřel František Švamberk, dlouholetý vedoucí provozovnySodovkárny, dlouholetý funkcionář MVNF a VO KSČ. Patřil mezi první dosídlence obce, v několika volebních obdobích byl poslancem, byl aktivním pracovníkem a propagátorem mnoha akcí v obci. Bylo mu 60 let. 29.května zemřel na selhání srdce občan Pavel Ondrovič z osady Mokrá ve věku 49 let. 30.září zemřel následkem mozkové mrtvice ve věku 42 let občan Václav Macháček. K 1.lednu 1978 bylo v naší obci 275 majitelů televizorů a 262 majitelů radiopřijímačů.

SMĚS UDÁLOSTÍ A ZAJÍMAVOSTÍ ROKU 1978. P o h o s t i n s t v í čepuje denně kolem 3 hl piva. V létě ovšem spotřeba piva přiměřeně stoupá a čepuje se kolem 6 – 7 hl piva. V sortimentu piv se objevilo i 12° českokrumlovské pivo tzv. „Šumavský leţák―. Prodává se zde i nealkoholické pivo Pito.

53 J á n s k é h o p l a k e t u obdrţelo jiţ několik občanů naší obce. Na slavnostní schůzi k 30. výročí Vítězného února byla předána občanům Jaroslavě Zemanové a Josefu Šinclovi. Š p a č k o v é přiletěli a poprvé byli pozorováni v obci 24 února. V z t e k l i n a byla zjištěna u lišky, která se dne 9.března přiblíţila k objektu kravína na Muckově a napadla zde občana Schönkypla. Ten proti ní poslal svého psa. Veterináři pak na základě zjištěné vztekliny vyhlásili kontumaci psů a koček na celém území naší obce, dále pak na území Frymburska, Hornoplánska, Hořic a Boletic. Vyhlášená kontumace trvá aţ do konce roku. Lišek napadených vzteklinou bylo během roku zjištěno více. Má me k o s m o n a u t a – ano, naše republika má od 2.března ve vesmíru svého kosmonauta. Je jím major ing.Vladimír Remek, který společně se sovětským kosmonautem Vladimírem Gubarevem, strávil ve vesmíru 8 dní. Vedle SSSR a USA jsme třetí zemí na světě, která ovládla kosmický prostor.Vladimír Remek pochází z Českých Budějovic, které na oslavy 1.máje navštívil. D o p r a v n í n e h o d y – na úseku Mokrá-Černá v prostoru křiţovatky u Baštýře došlo k převrácení vozidla Pomocné výroby Státního statku. Řidič Urdovič nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky, v tomto případě náledí. Ve směru Černá-Frymburk po výjezdu kopce nad Štumpauerem se středl MVDr.Hofner při předjíţdění s řidičem IFY Košanem. Na této silnici došlo rovněţ ke sráţce Ţuku řízeného řidičem Truplem s motocyklistou Morongem z Muckova. K nehodám na našich silnicích dochází dost často. O ţivot nepřišel nikdo, je to však varování všem řidičům, zejména v zimním období a v letní turistické sezoně. S o u t ě ţ p o ţ á r n i c k ý c h d r u ţ s t e v proběhla 20.května v Horní Plané. Zde se na 2.místě umístilo mladé druţstvo poţárníků z osady Bliţná. Poţárníkům z Černé se tentokrát příliš nedařilo. J e z e r o L i p n o se stalo osudným pro dva muţe mezi Jestřábím a Hadím ostrovem /Tajvan/, s kterými se převrátila loďka. Jednoho zachránil místní občan – rybář a druhého vylovili utonulého přivolaní potápěči. O s l a v y Mezinárodního dne dětí se v sobotu 3.června opravdu vydařily. Soutěţe pro děti s různými hodnotnými cenami uspořádaly organizace Svazarmu, ČSPO, ČSŢ, ČSČK, PSVB, POSSM a ZDŠ. V rámci oslav se odpoledne konal zápas v kopané mezi muţstvy Černé a Bliţné v netradičním oblečení. Výsledek 6:6. R a l l y e Č e s k ý K r u m l o v probíhala ve dnech 3 a 4. června i na území naší obce. Tato Rallye se poprvé jela jako mistrovství ČSSR. Byl to jiţ VIII. ročník, který uspořádala organizace Svazarmu automotoklubu Český Krumlov. V denní části projíţděli závodníci naší obcí směrem od Frymburka do Českého Krumlova kolem 15 hodiny. Noční část vedla z Českého Krumlova ve 22 hodin směrem na Frymburk a ve 2,30 hod. od Horní Plané do Č. Krumlova. P o ţ á r y řádily v tomto roce v naší obci. Nejprve vznikl poţár ve finském domku na Muckově, kde ve 4 hodiny ráno zasahovaly poţární sbory z Černé, Horní Plané, Frymburku a Českého Krumlova. Příčinou poţáru byl zkrat v elektrickém vedení. Stejné poţární sbory pak zasahovaly při druhém poţáru, kdy shořela kolna se slámou u kravína v Černé, kde příčinou byl kámen ve výfuku. L e t o š n í ţ n ě byly oproti jiným létům značně opoţděny. K 15. září bylo sklizeno pouze 208 ha z celkové plochy 550 ha, protoţe zbylé plochy nebyly ještě ze 30% zralé. V obvodu obce Černá byla sklizeň obilovin ukončena 13.října, coţ je o měsíc déle neţ v předešlém roce. Opoţděnou sklizní poklesl i celkový výnos i kdyţ porostově vypadaly obilniny dobře.

54 A u t o ke m p i n g Svazarmu České Budějovice patří mezi nejoblíbenější místa v Jihočeském kraji. Jeho vedoucí Stanislav Milota zde působí od roku 1972. V autokempu je místo pro 300 stanů a další ubytování v 33 chatách pro dvě aţ čtyři osoby. Za sezónu se v autokempu vystřídá 8 – 10 tisíc lidí. L e s n í z á v o d vyhodnotil mezi nejlepšími kočího Jana Rizáka z Černé a pracovníka v těţbě Bartoloměje Schabatku z Pláničky. H o t e l R a c e k podává dvěstě obědů a večeří denně. Najednou se zde můţe obslouţit 120 lidí. V letní sezóně je denně v provozu noční vinárna s hudbou. L í p y s r d č i t é jako státem chráněné stromy se nacházejí v rekreační osadě Radslav. Tyto dvě lípy dosahují stáří 300 – 350 let a obvod v prsní výšce činí 5,80 – 6,80 m. P i o n ý r ské t á b o r y jsou v obvodu obce dva. Je to PT Chemoprojektu Praha, nacházející se v prostoru U kříţku blízko Dolní Vltavice a PT Krajského domu pionýrů a mládeţe / KDPM/ v Českých Budějovicích, který se nachází pod Bliţnou směrem k Radslavi. C h o d n í k y v obci jsou vybudovány od základní školy po levé straně silnice směrem na Český Krumlov aţ na konec obce a dále od autobusové čekárny a od pohostinství po pravé straně ke křiţovatce oproti sodovkárně. Zbývá dobudovat chodníky po druhé straně. C h a t y v obvodu obce rostou opravdu jako houby po dešti. Okolí naší obce a přehrada Lipno přitahují svou krásou další zájemce o výstavbu chat. K 31.12 1978 byla na území naší obce 421 chat a rekreačních zařízení. H O D N O C E N Í R O K U 1 9 7 8. V průběhu roku 1978 byla pozornost všech orgánů a aparátu MNV zaměřena na realizaci úkolů vyplývajících ze závěrů XI. pléna ÚVKSČ a z usnesení VO KSČ z r. 1978. Podařilo se splnit vytýčené úkoly, ovšem stále je ještě řada problémů, které je nutné řešit. Naše obec by potřebovala zlepšit obchodní síť, zejména v letním období pro velký nával turistů je jedna prodejna potravin nedostačující. Špatná úroveň obsluhy byla v tomto roce v místním pohostinství. Zlepšení je nutné a potřebné na úseku zdravotnické sluţby, na úseku školství je nutno postavit novou mateřskou školu. Málo iniciativy vyvíjí Osvětová beseda a kultura v obci je na nízké úrovni. Má to vedle jiných příčin i vliv na usazení občanů a mladých lidí v obci. Podařilo se zlepšit sluţby občanům tím, ţe MNV zabezpečuje dovoz plynových bomb. V práci organizací MVNF se znatelně zlepšila činnost ZO SSM. Ze strany orgánů je nutné více postihovat případy ničení zemědělských kultur a porušování Statutu Lipna. MNV uzavřel dohodu s ONV Most o výstavbě školy v přírodě v prostoru za starou budovou MNV, spolupráce probíhala s PS útvarem Kyselov a s VB Horní Planá. I přes tyto nedostatky se však udělalo kus poctivé práce a obec poskočila vpřed. Zásluhu na tom má nejen MNV a jeho orgány, ale i celá řada poctivých občanů.

55

56 V roce 1979 oslavuje Pionýrská organizace 30.výročí svého vzniku, uplynulo 35 let od Slovenského národního povstání a Karpatsko-dukelské operace a tento rok byl vyhlášen Mezinárodním rokem dítěte. Tato hlavní výročí měla vliv na politicko-kulturně-výchovnou činnost jednotlivých organizací a celého aparátu MNV. Celoobecní závazek byl uzavřen na počest těchto výročí a zaměřen na další zvelebení obce a zlepšení podmínek turistického ruchu. Uzavřený socialistický závazek naší obce na rok 1979: 1/ vybudovat na tábořišti Olšina 6 osvětlovacích koutů, 2 kuchyňky a odstavní plochu pro motorová vozidla 2/ opravit fasádu domu čp.10 a objektu sálu Osvětové besedy 3/ vybudovat chodník v prostoru OUNZ po vjezd do autokempu 4/ vybudovat kůlnu pro stroje a materiál v prostoru garáţí MNV 5/ v areálu Letního kina vybudovat objekt WC a pódium 6/ zajistit sběr 50 q ţeleza, 20 q papíru a 5 q textilu 7/ dokončit výstavbu poţární zbrojnice v osadě Bliţná 8/ na vlastním zařízení odpracovat 1000 brigádnických hodin (sluţby MNV) 9/ společenské organizace odpracují celkem 2500 brigádnických hodin, z toho na výstavbě chodníků 500 hodin, na výstavbě mateřské školy 1000 hodin, na opravě bytového fondu 500 hodin a na ostatním 500 hodin. 10/ na pomoc zemědělství usušit 600 q sena, odpracovat při sklizni lnu 100 hodin a při sklizni slámy téţ 100 hodin. Součástí celoobecního závazku je vedle této materiální stránky i zvýšení působnosti všech organizací, poslanců, aktivistů a celé obce na mládeţ, zlepšení práce s dětmi, zajištění „Hovorů s mládeţí― a v neposlední řadě zabezpečení celkové dokumentace na vybudování nové mateřské školy. Proto, aby se všechny úkoly splnily, je třeba pomoci a spolupráce všech podniků v obci. Proto vedle „Plánu hlavních úkolů MNV― a „Jednotného plánu kulturně-výchovné činnosti―, byly uzavřeny dohody o spolupráci mezi MNV a Státním statkem, s Rudnými doly úsek Bliţná a s Jihočeskými pekárnami závod VOŠ Černá v Pošumaví. Jednotlivé podniky mají zejména pomoci při zkvalitnění práce s mládeţí, poskytnout finanční částku na výstavbu mateřské školy, zajistit účast svých zaměstnanců na důleţitých akcích a na veřejně prospěšné práci při zvelebování obce. MNV naopak zabezpečí proškolení zaměstnanců podniků v rámci Civilní obrany a zajistí zejména pro potřebu zemědělství výpomoc nákladním autem a autofekálem a zabezpečí pomoc občanů a zaměstnanců MNV k zvládnutí špiček v zemědělství.

P o s l a n c i. V roce 1979 se uskutečnilo 6 veřejných plenárních zasedání. Všech šesti se zúčastnili tito poslanci: Augstenová Anna- Frisch Jan – Lešková Boţena – Lukeš František – Marek Vladimír – Nedvěd Jaroslav – Vrba Karel a Záhorová Monika. Pěti zasedání byli přítomni poslanci: Kopeček Alois – Kortánová Hana – Kubiš František – Puritscher Jiří – Rulíšek Jan – Šmahelová Eva a Zimmermann Jaroslav. Nejméně se zúčastňovali poslanci : Bárta Antonín – Kovářová Ludmila - Šuran Rudolf a Válová Eva. Neúčast na plenárních zasedáních byla však v mnohých případech ovlivněna nemocí, sluţebním vzdálením z místa bydliště a jinými neovlivnitelnými příčinami.

57 O b c h o d n í

s í ť.

Ve stručnosti zde uvádím jak byly zajištěny sluţby obyvatelstvu, především v obchodní síti, v letním období. Sa m o o b sl u h a Č e r ná - došlo k podstatnému zlepšení sortimentu zboţí i poskytované obsluhy oproti roku 1978. Prodejnu vede Růţena Provodová. Obchod B l i ţ n á - stále si udrţuje svůj velmi dobrý standart, v prodejně je dostatek zboţí širokého sortimentu. Vedoucí je Ludmila Kiněvová. O b c h o d M u c k o v - došlo k přemístění prodejny ze staré budovy do budovy kanceláří Statku. Byla zadaptována místnost této budovy za přispění MNV a z iniciativy občanů Muckova. Prodejna je menší a ani rozsah zboţí není veliký. Vedoucí je Anna Augstenová. Z e l e n i n a Č e r n á - v prodejně je vyhovující sortiment i kdyţ např. kiosek Zeleniny u autokempu byl lépe zásobován. Vedoucí je Růţena Študlarová. Problémem těchto prodejen je v letním období, ţe není v jejich silách urychleně odbavit velké mnoţství lidí, tvoří se mnohametrové fronty. Na to do určité míry doplácejí především místní obyvatelé. P o h o s t i n s t v í Č e r n á - zde došlo k podstatnému zlepšení jak prostředí, tak obsluhy. Vedoucí je Růţena Záškodová a většinou je velmi kladně hodnocena práce její směny. Hotel R a c e k - zachovává si svůj průměr, vyskytují se drobné nedostaky, i kdyţ celkově se situace lepší. Vedoucím byl p. Bouchal. P a n e l o vá r e s t a u r a c e - bývá otevřena po dva měsíce v roce. V tomto roce docházelo k předčasnému uzavírání provozovny a vinou vedoucího došlo k uzavření jiţ v srpnu. Docházelo proto k neustálým stíţnostem ze strany rekreantů. E x p r e s s o - provozovna Jihočeského autokempingu Svazarmu byla poprvé otevřena v r. 1978. I zde docházelo k předčasnému uzavírání provozovny. K i o s k y - zásobování i obsluha bly na dobré úrovni. Dobře lze hodnotit pracovníky z kiosku Pramene vedle „panelky―, naopak špatná byla situace v kiosku na Radslavi. Hodnotit LTS / Letní turistickou sezonu/ znamená konstatovat, ţe se situace rok od roku zlepšuje. Vybavení veřejných tábořišť je jiţ na takové úrovni, ţe by stálo za úvahu přejít do kategorie kempů. Zlepšil se i svoz odpadků, problém je stále s tekutými odpady, které je nutno likvidovat právě v letních měsících a na pozemky Státního statku se většinou nemůţe. Zlepšila se situace v ochraně lesa, i kdyţ stále mnoho rekreantů, houbařů, zajíţdí se svými vozy daleko do lesa. Méně jiţ docházelo k porušování Statutu Lipna. Pouze rybáři v několika případech znečistili pobřeţí tím, ţe hledají moţnosti na vyuzení ryb a budují si provizorní udírny. Dobrá byla spolupráce s OOVB a PS útvarem i s Chráněnou krajinnou oblastí Šumava. Do budoucna je potřebné zajistit rozvoj poskytovaných sluţeb na úseku kulturního a sportovního vyţití, zejména rozšířit půjčování knih, vybudovat jednoduchá pódia pro koncertování hudeb, dále další plochy určit jako hřiště, vybrat prostory pro koupání a slunění a doplnit je výsadbou vhodné zeleně, zajistit dostatek informačního materiálu a tiskopisů. Stejně tak je nutné odstranit nedostatky v kiosku v Radslavi, nedostatečná je i činnost Čedoku v zajišťování rybářských lístků pro cizince z kapitalistických zemí a je potřeba zajistit více zábavných pořadů pro mladé rekreanty.

58 R o z p o č e t M N V. V následující tabulce je uveden rozpočet MNV na rok 1979 a jeho skutečné plnění. Poloţka daně a poplatky příjmy z činnosti RO* převody z FRR* globální dotace účelová dotace doplňkové příjmy převod ze sdruţ.prostředků CELKEM PŘÍJMY vodní hospodářství výstavba doprava vnitro místní hospodářství vnitřní správa akce „Z― školství a kultura CELKEM VÝDAJE

p l á n v Kčs 22 500 908 000 134 000 591 000

103 000 6 000 7 200 1 040 000 21 000 214 000 457 000

skutečnost v Kčs 26 507 915 048 269 736 591 500 200 000 byty – 150 000 skládky- 50 000 132 740 50 447 2 185 979 66 980 50 447 1 399 5 986 854 204 20 143 209 724 425 978 1 792 764

RO = rozpočtová organizace FRR = fond rozvoje rezerv Činnost komisí MNV.

Komise se scházely pravidelně podle plánu a zabývaly se otázkami jim příslušejícími.Např.komise sociálně-zdravotní za vedení poslankyně Evy Válové, se zaměřovala zejména na práci s důchodci. Pro důchodce bylo k dispozici 15 poukazů na rekreaci, podařilo se však zajistit 8 důchodců. Komise prováděla návštěvy u důchodců a u nemocných a zabezpečovala sousedskou výpomoc. Předseda komise výstavby poslanec Karel Vrba se zúčastňoval všech akcí týkajících se výstavby v obci. Brigádníky z jednotlivých organizací NF osobně řídil při práci, dohlíţel na kvalitu prováděných prací. Komise pro mládeţ a tělovýchovu řídila činnost organizací pracujících s mládeţí, zajišťovala většinu akcí k důleţitým politickým, sportovním i kulturním výročím. Pravidelně se scházela komise pro ochranu veřejného pořádku za vedení poslance Františka Kubiše. Řešila některé vztahy mezi občany, dohlíţela na pořádek nejen během rekreační sezóny, úzce spolupracovala s OOVB v Horní Plané a vlastní jednotkou PSVB. Na úseku školství, rozdělování míst v jeslích a mateřské škole, dobře pracovala komise školská a kulturní za vedení poslankyně Boţeny Leškové. Zlepšila se situace na úseku kultury, kde Osvětovou besedu vede občan Milan Řádek. Dobrou činností se můţe vykázat i komise finanční, která má pro chod obce důleţitý význam. Nejvíce práce snad ale čeká komisi místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu. Zde je největší nápor na komisi v letní turistické sezóně. Vţdyť zůstává stále ještě dost problémů v obchodní síti i v celém cestovním ruchu.

59 O b č a n s k ý v ý b o r v Bliţné pokračoval ve své velmi dobré práci. V obci je to jediný občanský výbor, který vyvíjí činnost. Za vedení občana Zdeňka Zlámala zabezpečoval Občanský výbor v Bliţné průběh mnoha akcí, především úpravy v osadě a dokončení výstavby poţární zbrojnice. Za pomoci MNV řešil mnoho otázek týkajících se ţivota občanů v osadě. Za svou činnost byl občanský výbor v Bliţné vyhodnocen mezi nejlepšími v okrese. P o č e t u b y t o v a n ý ch o s o b, které navštívily naší obec a byli zde ubytovány v zařízeních MNV je v následující krátké tabulce: r o k osoby celkem z Č S S R 1978 1979

18 006 19 000

15 057 14 050

z toho socialistické státy 2 890 4 865

kapitalistické státy 59 85

I přes nepříznivé počasí v roce 1979 byla návštěvnost vyšší, zejména u rekreantů ze zahraničí. O r g a n i z a c e N F. Nehodlám zde vypisovat všechny akce, které naše organizace v r. 1979 uskutečnily. V některých organizacích došlo ke změnám. Například předsedou ČSPO/ poţárníci/ v Bliţné se stal Pavel Vála, předsedou ČMS / myslivci/ v Černé Vácha Václav, předsedou Svazarmu se stal ing. Záhora František, Pionýrskou organizaci při ZŠ vede učitel Milan Eibl, předsedkyní ČSČK se stala obč.Čurdová, předsedou Svazu drobných chovatelů se stal Miroslav Baník, předsedou Svazu rybářů František Holub, předsedou DVROH při provoze Černá Tomáš Suchánek a předsedou DVROH při pomocné výrobě František Fučík. Celá řada organizací odvedla úkoly, které si stanovila ve svém plánu práce a závazku. Kladně lze hodnotit zejména organizace pracující s dětmi, např.ČSTV, Svazarm, ČSPO, SSM. ZO Svazarmu byla za rok 1979 vyhodnocena na třetím místě v okrese ve své kategorii. Počet dětí zúčastňujících se na práci ve všech třech krouţcích se podstatně zvýšil. V roce 1979 pracovala ZO Svazarmu se 42 dětmi z obce. Kromě své vlastní činnosti vede organizace modelářský krouţek při ZDŠ v Černé. Přemysl Vycpálek z jachetního oddílu ZOČSTV se stal opět přeborníkem ČSSR a byl vyhodnocen mezi deseti nejlepšími sportovci Jihočeského kraje. Český svaz ţen uspořádal pro ţeny rytmické cvičení, které probíhá pravidelně kaţdý týden a zúčastňuje se jej kolem 25 ţen. Činnost ZOSSM byl zpočátku dobrá, v posledním čtvrtletí však došlo k poklesu a nakonec k zastavení veškeré činnosti. Bohatá byla i činnost ČSPO, kde si vychovávají mladé nástupce. Všechny organizace lze dobře hodnotit z hlediska účasti na brigádách pro rozvoj obce.

P O Č A S Í. Začátek roku byl ve znamení prudkého poklesu teplot.Zatímco na Silvestra bylo v 16 hodin ještě + 13°C, poklesla teplota za 24 hodin o 28°C, tj. na – 15°C. Tyto nízké teploty trvají celý leden.V pátek 12.ledna začíná sněţit, takţe 16.ledna dosahuje sněhová pokrývka výšky 40 cm. Koncem měsíce a začátkem února dochází k oblevě a prší. V této době je počasí ve fázi neustálého střídání teplot. Ráno je teplota – 5°C, přes den prší, večer sněţí, jeden den je + 8°C a další den – 6°C. Ve druhé polovině února jsou trvalejší mrazy s nejniţší teplotou – 16°C. Sněhu je v této době kolem 15 cm.

60 Začátkem března přichází poměrně teplé počasí, sníh rychle mizí a aţ do 10.3 je teplota stále nad nulou. V uvedený den však napadlo 15 cm sněhu a hustě sněţulo dva dny. Ale jiţ 12.března nastává velká obleva, celý den prší a do večera je po sněhu. Teplé počasí s teplotami + 12°C trvá aţ do 17 března, kdy znovu napadlo 15 cm sněhu. Ovšem opět ten samý den přichází oteplení, sníh mizí a aţ do 28. března je pěkné počasí. Od 20. března se začínají rozjíţdět jarní práce, kvete lýkovec a rybízy, angrešty a pod. jsou silně nasazeny pupeny. Teploty přes den se pohybují kolem + 15°C a přes noc jsou slabé mrazíky. 29.března dochází k náhlé změně teploty, padá sníh a přes den je kolem – 2°C. Následující den jiţ leţí 60 cm sněhu, coţ přináší řadu těţkostí. Na mnoha místech jsou vyvráceny stromy, celkově na lesních porostech jsou velké škody. Nový příval sněhu znamenal zpoţdění autobusových linek, poškozené telefony a podobně. Začátkem dubna přichází menší obleva, dne 7.4 leţí 40 cm sněhu, teploty se pohybují kolem + 10°C. Konec sněhu je pak 14.dubna, kdy je velmi pěkné, teplé počasí. I následující neděle a pondělí velikonoční je ve znamení tepla, ovšem další týden je opět počasí nepříznivé s raními mrazy a teplotami přes den max. + 10°C s deštěm a sněhem. Toto počasí trvá aţ do konce měsíce. Špatná je situace v zemědělství. Provoz Černá má k 28.4 zaseto pouze 80 ha obilovin z plochy 550 ha a stonkový len není zaset ţádný. Nepříznivé počasí nedává moţnost plně rozjet a dokončit jarní práce, pole jsou nadměrně vlhká a nepřístupná mechanizaci. Hladina přehrady Lipno se naplnila a je v normálu. I podle toho je vidět, ţe vody je více neţ v minulých letech. Začátek května je opět ve znamení střídání teplot. Například 2.5 mrzne, 3.5 celý den sněţí a mrzne, 4.5 je pěkně kolem + 15°C, 5.5 opět sněţí a mrzne, 6.5 je znovu teplo. A právě od tohoto data nastoupilo skutečně teplé počasí, které umoţnilo především zemědělcům dokončit všechny jarní práce a paradoxně vláda tohoto teplého období pak trvá opět tak dlouho, ţe hlavně sami zemědělci si přejí, aby jiţ skončila. Do 12 května trvají ještě ranní mrazíky, ale přes den je velmi pěkně s teplotami nad 20°C. Od 16 května pak nastupují tropická vedra, teploty se pohybují stále přes 30°C. Toto období trvá celý květen, břehy Lipna oţívají mnoha rekreanty a místními občany, kdy se kaţdý snaţí vyuţít tohoto počasí ke slunění a koupání. Zejména o volných dnech jsou pláţe zaplněny do posledního místečka. Ve znamení vysokých teplot je i začátek června. V zemědělství začíná být situace kritická. Obiloviny pozdě zaseté jsou postiţeny nadměrným suchem, ţivoří a ztrácejí se. Velmi horko je 3.června, kdy v 9 hodin ráno je jiţ 27°C. Dne 5.června v 18 hodin začalo konečně po 31 dnech sucha, pršet. Ovšem déšť to byl velmi slabý, trvající necelou hodinu a protoţe v následujících dnech pokračují znovu tropická vedra, nebyl účinek deště ţádný. V této době vydává ONV zákaz pouţívání vody na postřik zahrádek, mytí aut apod. Teploty se stále pohybují v rozmezí 28 – 32°C. Země je vyschlá a rozpraskaná. Ke změně dochází 13.6, kdy přichází déšť a od 16.6 dochází k ochlazení, teploty klesají na 12°C. Aţ do 21.června pak prší bez přestávky plných 102 hodin. Od 22.6 je opět horko s teplotami 29 – 31°C. Pěkné počasí s poněkud niţšími teplotami pak trvá do konce června. Od 1.července dochází k ochlazení. Přes den prší a je chladno, teploty jen vyjímečně dosáhnou 20°C, ráno se pohybují kolem nuly. Toto proměnlivé počasí trvá celý červenec. Začátkem srpna je pěkně a teplo aţ do 4.8, kdy začíná pršet a prší denně aţ do 12.srpna. Od 13.8 aţ do 24.8 je znovu teplo.

61 20 srpna začaly na provoze Černá ţňové práce. Nejdříve se sklízela ozimá pšenice, pak ţito. Ječmeny byly v té době stále ještě nezralé. Koncem měsíce a začátkem září přichází znovu vysoké teploty. Horko trvá aţ do 20.září. Teploty jsou po rozplynutí ranních mlh kolem 25 – 30°C. Ţňové práce na Černé skončily 18 září. Dne 21.září začíná pršet, coţ trvá do 26.9 a teploty jsou v té době velmi nízké. Ovšem poslední tři dny měsíce a první polovina října je opět teplá. Teprve po 15 říjnu se ochladilo, dochází k silnému opadu listů, rychlému ţloutnutí a přitom vydatně prší. To trvá aţ do 24.10, kdy dochází znovu ke změně. Týden je poměrně teplo, avšak konec měsíce a začátek listopadu je chladný s deštěm a silným větrem, coţ vyvrcholí 3.listopadu prvním sněhem. Ten ale během dne sešel a pak aţ do Martina prší. Poněkud tepleji je od 11 do 16 listopadu, vzápětí však 17.11 napadlo 10 cm sněhu a stále sněţí, takţe 22.11 je jiţ 55 cm sněhu. Pak dochází znovu k oteplení, prší a 29.11 je konec sněhu. Začátkem prosince je poměrně teplo, ráno + 2 aţ + 5°C a přes den + 12 aţ + 16°C.Toto teplé počasí trvá celé vánoční období a teprve konec roku je ve znamení sněhových přeháněk. Na přelomu roku leţí 10 cm sněhu. Celkově je moţno hodnotit průběh roku jako velmi extrémní z hlediska klimatických podmínek. Zejména zemědělská výroba doplatila nepříznivým rozloţením sráţek, nadměrným suchem, čímţ došlo k poklesu výroby. Ale nejen zemědělci doplatili na nepřízeň počasí v tomto roce. Rok byl i ve znamení nejen sucha a nadměrného větru, ale i mnoho mokrého sněhu nadělalo hodně škody lesákům, pracovníkům dopravy, spojů, energetikům i zásobování.

O B Y V A T E L S T V O. Narozené děti V roce 1979 se narodily tyto děti: Čertická Jana – Čurdová Lucie –Indrová Lenka – Jakeš Jan – Landová Gabriela – Pekárková Petra – Pešek Michal – Poláková helena – Roman Michal – Valnoha Petr – Zdeněk Petr a Patucz Jan. Abecední

seznam všech

obyvatel

Na základě podkladů Místního národního výboru v Černé / evidence obyvatel/ uvádím zde přesnou statistiku všech trvale hlášených obyvatel v naší obci podle abecedy, s udáním místa bydliště . Adamčík Adamčíková Adamčík Augsten Augst enová Augsten Augsten Bandura Bandura Bandurová Bandurová Bandura

Michal Hana Michal Vilém Anna Vilém Vladimír Mikuláš Michal Anna Zuzana Petr

-

Černá 25

-

Černá 88

-

Černá 13 Černá 101

62 Bandura Baník Baníková Baník Baníková Bárta Bártová Bárta Bárta Baštýř Baštýřová Bednář Bednář Bednářová Bednářová Beránek Beránková Beránková Beráne Beneš Benešová Bigas Bigasová Bigas Bigas Bigas Bigasová Bigas Bigas Bigas Bigasová Bigas Bigas Bigasová Bigas Bigasová Bigasová Blaţková Brabec Brabcová Brabec Brabec Byčková Císař Císařová Císař Císař Císařová Císař Čajan

Michal Miroslav Marie Miroslav Radmila Antonín Bohumila Antonín Petr Jaroslav Marie Zdeněk Jiří Jana Růţena Jan Růţena Hana Radek Jaroslav Věruška Adolf Veronika František Petr Jan Marie Jan Štěpán Josef Veronika Milan Jan Anna Jan Květa Hana Ilona Karel Marie Vítězslav Petr Apolonie Josef Marie Jiří Josef Anna Marek Ondrej

-

Černá 99

-

Plánička Plánička

-

Mokrá

-

Černá 17

-

Plánička

-

Černá 13

-

Muckov

-

Dolní Vltavice

-

Muckov Černá 10

-

Černá 19 Černá 60

-

Plánička Černá 36

-

Muckov

63 Čajanová Čajan Čajanová Čajan Čapek Čapek Čapková Čapková Čapková Čapek Čapek Čapková Černý Černá Černá Černá Černý Čertick ý Čertická Čertick ý Čertická Čertick ý Čertická Čertická Čunát Čunátová Čurda Čurdová Čurdová Čurdová Čurda Čurdová Čurda Danihelka Danihelková Daniel Danielová Danko Dirbák Dirbáková Dirbák Dirbák Dirbáková Dirbáková Dirbáková Doleţal Doleţalová Doleţalová Doleţalová Drtina

Jana Martin Renáta Ondrej František Milan Marcela Simona Marcela Milan Vojtěch Marie Josef Alţběta Eva Hana Josef Jan Anna Ivan Lenka Jan Jana Jana Vladimír Drahomíra Miroslav Věra Kateřina Lucie Vladimír Anna David Jindřich Ingeborg Josef Kateřina Ladislav Josef Julie Štefan Šimon Veronika Květoslava Věra Dobroslav Alena Andrea Martina Petr

-

Černá 19

-

Černá 19

-

Černá 31

-

Černá 75

-

Bliţná

-

Černá 94

-

Černá 27

-

Černá 25

-

Bliţná

-

Černá 96 Dolní Vltavice Bliţná Bliţná

-

Muckov

-

Plánička

-

Černá 76

64 Drtinová Drtina Drtina Dub Dubová Dubová Dub Dubová Fankal Fikar Fikarová Fikarová Flórek Flórek Flöring Flöringová Flöring Flöring Flöring Flöringová Frisch Frischová Frischová Frischová Friedlová Friedl Friedl Friedl Friedlová Friedlová Friedl Friedlová Frolíková Fučík Fučíková Fučíková Fučíková Fučíková Fučíková Gaţák Gaţáková Gaţáková Gaţák Grausam Grausamová Gregarová Gregar Gregarová Habdák Habdáková

Marta Petr Martin Jan Marie Ivana Petr Michaela Petr Jan Alena Anna Viktor Pavel Helmut Adelheid Helmut František Vilém Gabriela Jan Anna Anna Alena Arnoštka Josef Zdeněk Otta Marie Marie Karel Ivona Aneţka František Jana Jana Eva Petra Pavla Štefan Jaroslava Anna František Jaroslav Aloisie Johana Milan Jana Julius Marie

-

Černá 23

-

Muckov Černá 25

-

Černá 42 Muckov

-

Bliţná

-

Černá 19

-

Černá 17

-

Černá 19

-

Černá 25 Černá 100

-

Muckov

-

Černá 36

-

Černá 47

-

Bliţná

65 Habdák Habdáková Habdáková Habdák Habdák H a d r a ba Hadrabová Hadraba Haiţmanová Haiţman Hampl Hampl Hamplová Hampl Hamplová Hampl Harazim Harazimová Hlávka Hlávková Hlávka Hlávka Hlávková Holá Holub Holubová Holubová Holub Holub Holubová Holub Holub Horák Horáková Horečný Horečná Horečný Horečná Horečná Homrová Hopeová Hovorka Hovorka Hovorka Hovorková Hovorková Hovorková Hrodějová Hrušková Hruška

Julius Marie Zlata Pavel Martin Jan Marie Jaroslav Marie Jiří Bohumil Bohumil Boţena Milan Renáta Miroslav Ondřej Ludmila Josef Růţena Josef Radek Štěpánka Marie František Jaroslava Šárka František Zdeněk Růţena Zdeněk Václav Petr Alena Stanislav Antonie Stanislav Anna Alena Vlasta Anna Josef Josef Václav Marie Petra Hana Marie Radomíra Ladislav

-

Černá 9 Černá 9

-

Černá 32

-

Černá 36

-

Černá 23

-

Černá 75

-

Černá 9

-

Mokrá Černá 100

-

Černá 9

-

Bliţná

-

Bliţná

-

Černá 17 Bliţná Černá 64 Mokrá Černá 36

-

Muckov Černá 45

66 Hruška Hrušková Chromíková Indra Indrová Indra Indra Indrová Jakeš Jakešová Jakešová Jakeš Jakeš Jedličková Jedlička Jedličková Jedličková Jedlička J e d l i č ka Jukl Juklová Juročko Juročková Kadlec Kaliánko Kaliánko Kaliánko Kaliánková Kaljánko Kaljánková Kaljánková Kaljánková Kaljánko Kaprál Kaprálová Kasík Kasíková Kasíková Kašpar Kašparová Kašpar Kellner Kellnerová Kellnerová Kiněvová Klán Klánová Klán Klein Klement

Jaroslav Ludmila Růţena Stanislav Miluše Stanislav Václav Lenka Zdeněk Marie Eva Zdeněk Jan Aneţka Imrich Barbora Barbora Pavel Petr František Ţofie Jan Marta Josef Karel Karel Milan Juliana Petr Růţena Marie Ludmila Petr Miloslav Jana Jaroslav Růţena Jaroslava Jiří Marie Jiří Zdeněk Jiřina Andrea Ludmila Milan Milena Otto Rudolf Václav

-

Bliţná Černá 27

-

Černá 27

-

Černá 27

-

Černá 25

-

Mokrá

-

Plánička

-

Černá 66 Muckov

-

Černá 4

-

Černá 23

-

Černá 36

-

Černá 23

-

Bliţná

-

Bliţná Černá 32

-

Černá 45 Muckov Černá 96

67 K l e me n t o v á Klementová Knechtl Knotek Knotková Knotková Knotek Köhlerová Kolomár Kolomárová Kolář Korčák Korčáková Korčáková Korešová Koreš Korešová Korešová Kortán Kortánová Kortánová Kortán Kortán Kopeček Kopečková Kopečková Kortiš Kortišová Kortišová Kortiš Kosiarská Kosiarský Kosiarská Košan Košanová Košan Košan K o š an Koutný Koutná Koutný Koutný Kautská Kovář Kovářová Kovář Kovářová Kovář Krcho Krchová

Aneţka Marie Jindřich Vilém Anna Marie Antonín Miloslava Juraj Kateřina Václav František Anna Ivana Vlasta Stanislav Jana Markéta Stanislav Hana Hana Stanislav Pavel Alois Věra Věra Jan Anna Rosa Jan Věra Roman Ivona Jaroslav Miroslava Jaroslav Stanislav ? Zdeněk Marcela Robert Zdeněk Julie Richard Ludmila Richard Lenka Robert Josef Jaroslava

-

Černá 12 Muckov Mokrá

-

Mokrá

-

Dolní Vltavice

-

Muckov Černá 48

-

Černá 17

-

Černá 78

-

Černá 61

-

Mokrá

-

Plánička

-

Černá 101

-

Mokrá Černá 23

-

Muckov

-

Černá 38 Černá 100

-

Černá 4

68 Krcho Josef Krcho Jaroslav Kročák František Kročáková Marie,ing. Kročák František K ř i v o h l á v k o v á Jiřina Kubec Milan Kubecová Marie Kubec Tomáš Kubiš František Kubišová Boţena Kučírek Pavel Kučírková Marie Kučírek Pavel Kudláčková Marie Kudláček Václav Kudláčková Jana Kudláček Václav Landová Marie Landová Gabriela Lev Jiří Leška Jaroslav Lešková Boţena Lešková Jaroslava Leška David Linhart Karel Liďáková Antonie Lhota Jaroslav Lhotová Marie Lhotová Josefa Lukašák Josef Lukašáková Marie Lukeš František Lukešová Mária Lukeš František Lukešová Jitka Lukešová Petra Lysický Drahomír Lysická Eliška Madej Jaroslav Madej Marek Macháč Vincent Macháčová Marie Macháčová Lenka Macháč Jaromír Machala Jan, ing. Machalová Magdaléna, ing. Machalová Magdaléna Machka Josef Machková Marie

-

Černá 79

-

Bliţná Černá 68

-

Černá 19

-

Černá 4

-

Černá 20

-

Mokrá

-

Černá 23 Černá 91

-

Černá 36 Černá 64 Černá 87

-

Černá 92 Bliţná

-

Černá 93

-

Černá 9

-

Černá 4

-

Černá 21

-

Bliţná

-

Černá 5

69 Machková Macháček Macháčková Macháček Macháčková Macháček Macháčková Macháček Malý Malý Malý Malá Marek Marková Marková Marek Marek Maruška Marušková Marušková Marušková Maruška Marušková Maruška Manoušková Med Medová Med Med Medová Medová Medová Miklián Mikliánová Molák Moláková Moláková Moláková Morcha Morong Morongová Morong Morong Morongová Morongová Motičák Motičáková Motičák Motičák Motičáková

Věra Josef Kristýna Josef Marie Václav Eva Václav František František Zdeněk Václava Vít Marie Dana Luboš Vladimír Josef Anna Anna Dagmar Josef Světlana Michal Miluše Stanislav Boţena Jiří Stanislav Zdeňka Zdeňka Jana Josef Zdeňka Pavel Františka Jindřiška Pavla Bohumil Petr Kateřina Petr Jan Růţena Lenka Jan Antonie Jan Pavel Milena

-

Černá 48

-

Černá 4

-

Černá 36

-

Černá 1

-

Černá 4

-

Černá 25

-

Černá 12 Černá 15

-

Muckov Černá 33

-

Černá 31

-

Černá 55

-

Černá 66

-

Černá 17 Muckov

-

Mokrá

70 Moucha Mouchová Moucha Mouchová Mouchová Musil Musilová Musilová Musil Musilová Musilová Musil Musilová Musilová Musil Musilová Myška Myšková Nagy Nagy Nagyová Nedvěd Nedvědová Nedvědová Nedvědová Nedvědová Němec Němcová Němec Němcová Němeček Němečková Němeček Neubauerová Nikodým Novák Nováková Novák Nováková Novák Nováková Nováková Novák Nováková Nováková Nováková Novotný Novotný Novotná Novotná

Stanislav Ludmila Stanislav Petra Gabriela Gustav Marie Jaroslava Gustav Boţena Šárka Otto Jana Ludmila Jaroslav Boţena Josef Miloslava František Karel Juliána Jaroslav Zdeňka Irena Andrea Zdeňka Ivo Jiřina Petr Renáta Josef Marie Miroslav Marie Eduard Jan Barbora Jan, ing. Marcela Tomáš Adéla Růţena Karel Alena Alena Kateřina František Miloslav Marcela Šárka

-

Bliţná

-

Černá 54 Černá 54

-

Černá 80

-

Černá 27

-

Černá 9

-

Černá 50

-

Černá 67

-

Černá 19

-

Černá 3

-

Černá 25 Muckov Muckov

-

Černá 100

-

Černá 31 Černá 60

-

Muckov Černá 6

71 Novotná Olšáková Ondráček Ondráčková Ondráček Ondráčková Ondráčková Ondráček Ondrovič Ondrovič Ondrovičová Ondrovičová Ondrovič P a j p a ch Pajpachová Pajpach Pajpach Pajpach Pártl Pártlová Pártl Pártlová Pártlová Patucz Patuczová Patucz Patucz Pekárek Pekárková Pekárková Pekárek Pekárek Pekárková Pekárek Pekárková Pekárek Pekárek Pekárková Pekárková Pekárek Pekárková Pekárková Pekárková Peluhová Pešek Pešková Pešek Pešek Pešková Pešek

Gabriela Aneţka Alois Marie Bohuslav Květa Pavlína Bohuslav František Pavel Ivana Pavlína Štěpán Augustín Marie Miroslav Augustín Michal František Helga Miroslav Zuzana Pavlína Vojtěch Anna Vojtěch Jan Rostislav Helena Jaroslava Rostislav Vladislav Margita Vladislav Hedvika Josef Vlastimil Terezie Iva Vlastimil Dana Petra Marie Jana Jiří Malvína Michal František Růţena Jiří

-

Černá 31 Černá 46

-

Černá 101

-

Černá 101

-

Mokrá

-

Černá 52

-

Černá 36

-

Bliţná

-

Muckov

-

Plánička Černá 82

-

Černá 83

72 Pešek Pešková Pirkr Pilc Pivcová Pivec Pivec Pivcová Pivec Plavucha Plavucha Pocklan Pocklanová Pocklan Pocklanová Podhorová Podrouţek Podrouţková Podrouţek Podrouţková Podrouţek Podrouţková Podrouţková Polák Poláková Polák Polák Poláková Popek Popková Prášková Praţan Praţanová Prokorát Provodová Provodová Provod Puritscher Puritscherová Puritscherová Puritscherová Puritscher Ranglová Reiserová Reiser Richter Richterová Richt er Richter Richter

František Marie Jiří Jaroslav Zdeňka Václav Zdeněk Jana Zdeněk Jan Julius Vincenc Veronika Václav Věra Ivana František Antonie Zdeněk Olga Jiří Pavla Markéta Miloš Helena Petr Aleš Helena Jaroslav Jana Aloisie Zdeněk Alena Josef Růţena Hana Václav Jiří Helena Romana Helena Jiří Ida Marie Vlastimil Jaroslav Jana Miroslav Dušan Dominik

-

Muckov Bliţná Černá 4

-

Černá 27

-

Muckov

-

Mokrá

-

Černá 23 Černá 1

-

Černá 9

-

Černá 4

-

Černá 4

-

Černá 56 Bliţná

-

Muckov Černá 11

-

Černá 51

-

Černá 32 Černá 32

-

Černá 15

73 Rizák Jan Rizáková Ţofie Roman Alexandr Romanová Eliška Romanová Romana Roman Michal Rosický Jaroslav Rosická Věra Rosická Boţena Rosický Jan Rulíšek Jan Rulíšková Marie Rulíšek Petr Rulíšek Jan R u l í š ek Radim Rovenský Ladislav Rovenská Zdeňka Rovenská Kateřina Rovenský Michal Ruso Jaroslav Rusová Marie Ruso Karel Ruso Jaroslav Růţička Václav Růţičková Marie Růţička Václav Růţičková Kamila Růţičková Vladislava Růţička Václav Růţička Kamil Růţičková Jiřina Řádek Milan Řádková Anna Schabatka Bartoloměj S c h a b a t k o v á Vlasta S c h a b a t k o v á Hana S c h a l e n b e r g e r o v á Jaroslava S c h a l e n b e r g e r o v á Petra Schönkypl Miroslav S c h ö n k y p l o v á Jana Schönkypl Miroslav S c h ö n k y p l o v á Jana Schönkypl Petr Sedláček Karel Segečová Marie Sladkovská Jindřiška Smolen Jan Smolenová Bohumíra Smolík Jiří Smolíková Františka

-

Černá 18

-

Černá 23

-

Černá 8

-

Černá 37

-

Černá 19

-

Mokrá

-

Černá 15

-

Černá 13

-

Černá 65

-

Mokrá Černá 27

-

Plánička

-

Černá 32

-

Černá 15

-

Bliţná Bliţná Černá 36 Černá 27

-

Černá 101

74 Smolík Rostislav Sochor Jaroslav Sochorová Marie Sochorová Petra Sochor Jaroslav Sochor Zbyněk Sochorová Antonie Soustruţník Václav S o s t r u ţ n í k o v á Irma Soustruţník Vladimír S o u s t r u ţ n í k Václav Stanková Pavla Strnad Jindřich Strnadová Helena Strnad Karel Strnad Karel Strnad Jindřich Strnad Pavel Strnad Aleš Strnadová Eva Stronček Stanislav Suchánek Tomáš Suchánková Vladimíra Suchánek Lukáš Suchánek Tomáš Suchánek Jakub Svoboda Jaroslav Svoboda Leoš Svobodová Marie Svoboda Jaroslav Szalaj Antonín Szalaj František Šemro Ignác Šemrová Marie Šemrová Jitka Šemrová Martina Šincl Josef Šinclová Ludmila Šinclová Hana Šimonová Ingeborg Škulková Helena Šmahelová Augusta Šmahelová Eva Šmakal Josef Šmakalová Eva Šmakal Karel Šmakalová Dana Šmakalová Eva Šoka Otto Šoková Věra

-

Černá 23

-

Muckov Černá 97

-

Muckov Černá 72

-

Černá 23 Černá 77

-

Bliţná Černá 9

-

Černá 36

-

Černá 90

-

Černá 86

-

Bliţná Muckov Černá 6

-

Bliţná

-

Dolní Vltavice

75 Šoka Miloslav Špaček František Špilínková Ludmila Štefek Jan Štěpka František Štěpková Kateřina Štěpka Vladimír Štěpková Milada Štěpka Vladimír Štěpka Petr Štěrba Josef Štěrbová Marie Štěrba Miroslav Štěrbová Kristýna Štěrba Petr Študlar Jan Študlarová Růţena Študlar Petr Študlarová Lenka Študlar Stanislav Študlarová Anna Študlar Stanislav Študlar Miloš Študlarová Markéta Štumpauer Bohuslav Š t u m p a u e r o v á Marie Š t u m p a u e r o v á Alena Štumpauer Bohuslav Šuran Rudolf Šuranová Aneţka Šuranová Radka Šuranová Miroslava Šuranová Lenka Š v a m b e r k o v á Boţena Švarc Bohuslav Švarcová Anna Švarc Roman Švarc Vít Švarc Bohuslav Švarcová Emilie Švehla Václav Švehlová Marie Temiak Štefan Temiaková Hana Temiaková Zdeňka Temiaková Radka Temiak Josef Tokár Štefan Tokárová Helena Tokárová Alţběta

-

Černá 32 Černá 36 Bliţná Černá 36

-

Černá 95

-

Černá 7

-

Černá 1

-

Černá 24

-

Černá 19

-

Černá 59 Černá 16

-

Černá 97

-

Černá 31 Mokrá

-

Černá 89

-

Černá 25

-

Plánička

-

Mokrá

76 Tokár Tomek Trupl Truplová Ulrich Urbanová Urban Urban Vaclík Vaclíková Vaclík Vačkářová Wagner Wagnerová Vácha Váchová Váchová Váchová Vácha Váchová Váchová Vácha Váchová Vácha Váchová Valíček Valíčková Valíček Valíček Valíček Valíčková Valíček Valíčková Valíčková Vála Válová Vála Válová Válová Vála Vaníčková Válková Valnoha Valnohová Valnoha Valnoha Valnohová Valnohová Valnoha Welinger

Michal Josef Pavel Alena Petr Aneţka Ferdinand František František Růţena František Anna Vladimír Jaroslava Václav Marie Jana Marie Antonín Zdeňka Michaela Zdeněk Hana Martin Andrea František Veronika František Karel Jan Věra Josef Alena Růţena Josef Růţena Pavel Eva Pavla Radek Jitka Anna Petr Helena Petr Václav Naděţda Ivana Pavel Arnošt

-

Černá 17 Černá 100

-

Muckov Černá 17 Černá 17

-

Černá 13

-

Černá 40 Černá 45

-

Černá 19

-

Černá 36

-

Černá 25

-

Dolní Vltavice

-

Bliţná

-

Černá 62 Černá 62 Černá 17

-

Černá 74

-

Bliţná

77 Vítek Jiří Vítková Růţena Vítek Robert Vítková Denisa Voldřich Jan Vrba Josef Vrbová Boţena Vrba Zdeněk Vrba Pavel Vrba Karel Vrbová Miroslava Vrbová Miroslava Vrba Karel Vyletělová Hedvika Vyšohlíd Vladimír Záhora František, ing. Záhorová Monika Záhora Petr Záhora Pavel Záhorová Edita Záškoda Josef Záškodová Emilie Záškoda Josef Záškodová Anna Záškodová Renáta Záškoda Josef Zavacki Juraj Zdeněk Karel Zdeněk Karel Zdeňková Zdeňka Zdeněk Karel Zdeněk Petr Zeman Alois Zemanová Jaroslava Zeman Milan Zeman Petr Zeman Jiří Zeman Luboš Zeman Marcel Z i m me r m a n n Jaroslav Z i m m e r m a n n o v á Emilie Z i m m e r m a n n o v á Jaroslava Z i m m e r m a n n Petr Zlámal Zdeněk Zlámalová Hildegarda Zlámal Zdeněk Ţilík Josef Ţilíková Vlasta

-

Mokrá

-

Černá 75 Černá 36 Černá 36

-

Černá 44

-

Mokrá Černá 36 Bliţná

-

Černá 8

-

Černá 84

-

Bliţná Bliţná

-

Černá 81

-

Černá 28

-

Bliţná

-

Černá 49

78 Dále jsou v obci obyvatelé, kteří jsou zde přihlášeni k pobytu přechodnému, avšak dlouhodobě zde ţijí a pracují. 1/ cizí státní příslušníci – K i n ě v Dimitrij ( Bliţná) - K i r o v K a r o v Todor(Černá 20) – W o l s k i Bohuslav (Černá 15) - K o s i a r s k i František ( Černá 100). 2/ ostatní - Z á h a l k a Jan (Černá 36) - A d a m č í k Štefan (Černá 36) S e i d e n g l a n z František (Černá 27) - S u c h a n o v á Marie (Černá 101). V předešlých seznamech je uvedeno celkem 820 obyvatel trvale hlášených v obci Černá v Pošumaví k 31.12.1979. Z tohoto počtu ţije přímo v Černé 580 lidí a v osadách je stav následující: Bliţná 87 - Muckov 70 - Mokrá 38 - Plánička 24 a Dolní Vltavice 21 osob. N e j s t a r š í m i občany jsou: Juliana Nagyová a Ludmila Musilová, které se doţily 74 let. V minulém století se dále narodili tito občané: Marie Haiţmanová, Julie Kautská, Marie Němečková, Václav Růţička a Jan Novák. P r ů m ě r n ý v ě k obyvatelstva obce byl Do 15 let věku je celkem 221 občanů, coţ činí Dětí předškolního věku je celkem 106, tj. Nad 60 let věku je v obci 67 občanů , čili Ţen a dívek bylo k tomuto datu v obci celkem 394, tj.

KULTURA

A

TRADIČNÍ

-

28, 64 let 26, 8% 12, 9% 8, 1% 48%

Z V Y K Y.

Jiţ dva roky se pravidelně schází místní o c h o t n i c k ý k r o u ţ e k ustavený při Osvětové besedě. Jeho členové nacvičili a s úspěchem uvedli pohádku „O princezně se zlatou hvězdou na čele―. Pro vedení ochotníků zatím chybí zkušený reţisér, proto také rychlost nacvičování a uvádění her není na dostatečné úrovni. V ţádném případě však nelze místním ochotníkům upřít snahu uvést v obci divadlo do stavu, který odpovídá kulturní vyspělosti našich občanů. V roce 1979 bylo uspořádáno tzv. L i p e n s k é h u d e b n í l é t o . V rámci této akce bylo uspořádáno v obci osm koncertů tanečních a dechových hudeb.Jednotlivé soubory z našeho okresu se představovaly zejména rekreantům přímo na veřejných tábořištích. Největší zájem byl o hudby dechové, které lákaly především rekreanty z NDR. I přes nepřízeň počasí lze kladně hodnotit činnost L e t n í h o k i n a. Za celou sezonu došlo jen ke dvěma případům výpadku filmu. Návštěvnost byla oproti roku 1978 menší, coţ ovlivnilo nejen zhoršené počasí, ale i posunutí promítací doby v důsledku zavedení letního času. Pro větší návštěvnost rekreantů se začíná promítat jiţ poslední týden v červnu. V Letním kině se podařilo vybudovat před promítacím plátnem pódium a zajistit si tak moţnost účinkování hudebních a estrádních skupin. V roce 1979 navštívilo LK 20 354 občanů a bylo vybráno celkem 132 637 Kčs. Poprvé v tomto roce poskytovalo své sluţby I n f o r m a č n í s t ř e d i s k o NDR. Jeho činnost v počátku své působnosti byla dobrá, ovšem do budoucna je nutno vytvořit příznivější podmínky. V e l i k o n o c e se v tomto roce opravdu vydařily. Po oba dva sváteční dny bylo velmi pěkné počasí. Mnoho dětí i dospělých obnovilo staré zvyky. Protoţe je zde obyvatelstvo ze všech částí republiky, jsou i zvyky různé. Rozšířený je zvyk polévání vodou a voňavkou u

79 obyvatel slovenského a rumunského původu. Vedle toho se pletou pomlázky, kterými hoši vyplácejí děvčata. Po vsi pak chodí malí chlapci a dostávají pomlázku – malovaná vajíčka. Barvení vajíček je rozšířeno téměř v kaţdé rodině. V osadě Bliţná chodil tento rok občan Stanislav Moucha s nůší, na prsou nápis „Jóţin z Baţin přeje Veselé velikonoce―, pomlázkou pak vyplácel všechny dívky a ţeny v osadě. Obrázek, který není součástí kroniky, jsem si dovolil vložit ( vlastní foto je původní z r. 1979, při přepisování v r.2007 naskenované) – pozn. kronikáře.

S t a v ě n í m á j e je zvyk, který se udrţuje nejen přímo v Černé, ale ve všech osadách. Při stavění je přítomno mnoho dětí a dospělých, i kdyţ je to zpravidla záleţitost některé organizace NF. V Černé staví májku většinou poţárníci, v osadách sami občané. Večer pak probíhá zábava na sále OB, nebo si uspořádají večer zábavu sami občané za zvuků harmoniky nebo magnetofonu. V tomto roce bylo stavění máje velmi obtíţné, protoţe celé odpoledne posledního dubna hustě pršelo a vál velmi silný vítr. Do naší obce v r. 1979 také 2x zavítala Č e s k o s l o v e n s k á t e l e v i z e. Nejprve zde natáčela sběr starého papíru na Základní škole a podruhé členy kolektivu BSP (Brigáda socialistické práce) vedené Stanislavem Horečným v kravíně na Bliţné.Tento kolektiv dosáhl velmi dobrých výsledků v dojivosti krav.

N Á B O Ţ E N S T V Í. Bohosluţby v místním kostele probíhají pravidelně v neděli od 8.15 hod. a v pátek od 16.30 hodin. Slouţit mši přijíţdí frymburský farář Michal Tkáč. Průměrná návštěvnost na mši se pohybuje mezi 10 – 15 věřícími, většinou se jedná o důchodce. Církevních sluţeb vyuţívají občané málo, církevních sňatků bylo za poslední roky mizivé procento. O něco více dávají občané křtít své děti, poskytnutých bohosluţeb při doprovodu na poslední cestě se rovněţ málo vyuţívá. Náboţenství se vyučuje v místní škole vţdy v pátek od 15.30 hodin jako nepovinný předmět a navštěvuje jej letos pět ţáků ZŠ.

80 Varhaníkem v kostele při mši je občan Pokorný z Hůrky, kostelníkem a ministrantem v jedné osobě je občan Juraj Juročko z Pláničky. Hřbitov je od obce vzdálen zhruba jeden km směrem k Bliţné v prostoru za kamenolomem. Původní hřbitov byl uvnitř obce v prostoru dnešní Ubytovny MNV. Hrobník určený není, vykopání hrobu a udrţování celého hřbitova mají na starosti pracovníci sluţeb MNV.

SMĚS

UDÁLOSTÍ

R O K U.

Energetická krize Od 8.ledna 1979 nastává nepříznivá situace v dodávce elektrické energie. Je vyhlášen 15. energetický stupeň, který znamená, ţe jsou zastaveny všechny průmyslové závody v ČSSR v týdnu od 8.1 do 15.1. Čs.televize podstatně omezuje své vysílání na 1.programu, začíná vysílat ve 20.30 hod. – druhý program nevysílá vůbec. Toto omezení trvá aţ do 29.ledna. Projevuje se nepříznivá situace v dodávce uhlí. Od 8 ledna aţ do 29 ledna jsou vyhlášeny mimořádné školní prázdniny. Z m ě n a p r a c o v n í d o b y. Od 29.ledna dochází v celé republice ke změně pracovní doby. Je upraven začátek pracovní doby zejména v nevýrobní sféře. Začátky se posouvají na dobu od 7 do 8.30.hodin. Školy II.cyklu a Vysoké školy mají shodný začátek od 9 hodin. Během roku se upravuje prodejní doba především u potravinářských obchodů a později i průmyslových. L e t n í č a s. Od 1.dubna se v naší republice, stejně jako v řadě dalších zemí, zavádí tzv.letní čas. Hodiny se posouvají dopředu o 1 hodinu. Zavedení letního času trvá do 30.září. Určité těţkosti byly v návaznosti na autobusové, vlakové i letecké spoje, ovšem během roku se ukázalo, ţe zavedení letního času znamenalo více volna po skončení pracovní doby a současně i úspory elektrické energie. Ú p r a v a c e n. Od 16.července dochází ke zvýšení ceny benzínu ze 4.30 Kčs na 6.50 Kčs za 1 l benzinu Speciál – z 5.00 Kčs na 7.50 Kčs u benzinu Super a ceny topné nafty z 0.90 Kčs na 2.00 Kčs za 1 litr. Současně se zvyšují sazby elektřiny o 50%. Vše je v důsledku celosvětového zvýšení cen za pohonné hmoty. Jestřábí. Objekt dříve zemědělsky vyuţívaný doznal v prvních únorových dnech mnohé změny. Původní stáje v horní části, stodoly i obytná část byly srovnány se zemí. Objekt převzalo ředitelství Oborového podniku Státní statky Šumava ke zřízení rekreačního zařízení. V současné době je objekt oplocen a uzavřen, bývalá asfaltová silnice je nahraţena novou, vedoucí nad objektem.

81 Z a c h r á n c e. Učeň Petr Zimmermann zachránil tonoucího muţe, kterému se převrhla loďka při rybolovu v oblasti chatové osady Bliţná II. Bylo to 27.srpna, kdy jel na malém motocyklu směrem k Radslavi, kdyţ ho zastavila ţena s prosbou, aby vyrozuměl SNB, ţe její manţel pravděpodobně utonul. Petr po telefonickém vyrozumění dojel k určenému místu a kdyţ uviděl topícího se muţe u převrhlé loďky, pouţil pramici a dvaapadesátiletého občana z Českých Budějovic zachránil. J á n s k é h o p l a k e t a. Byla předána občanům Františku Lukešovi, Stanislavu Horečnému a Vítu Markovi. M a t r i č n í o b v o d. Rozhodnutím rady ONV z 13.12.1979 byl v naší obci matriční obvod zrušen a začleněn do matričního obvodu Horní Planá. Zdravotní

s l u ţ b a.

V obci je umístěna pohotovostní zdravotní sluţba po celou rekreační sezonu. Mimo toto období je na středisku v Horní Plané. Ovšem podle slov samotných zdravotníků, vyhovuje lépe, kdyby byla pohotovostní sluţba po celý rok v naší obci. L i p n o j u b i l u j e. 20.prosince tomu bylo 20 let, kdy byla ukončena výstavba Lipenské přehrady a poprvé se roztočily lopatky dvou Francisových turbin. Na stavbě se vystřídalo přes 33 000 pracovníků, kteří vytvořili unikátní dílo. Podzemní hydrocentrála má rozměry fotbalového hřiště o výšce klenby 39 m. Se světem je spojena 200 m dlouhým, šikmým tunelem o sklonu 45°. Výkon elektrárny je téměř dvojnásobný neţ na Slapech. Ročně se téţ ve vodách uloví 60 tun ryb, čili asi 50 000 kusů.

ZEMĚDĚLSKÁ

V Ý R O B A.

Rok 1979 se projevil svými nepříznivými klimatickými podmínkami především v nesplnění úkolů rostlinné výroby. Celková hrubá zemědělská produkce byla však splněna a Odštěpný závod Frymburk se umístil na 1. místě nejen v Oborovém podniku Šumava, ale i v okrese.Získal tím Rudý prapor od OV KSČ, ONV a OOR/ Okresní odborová rada/ a Rudou standartu od Oborového podniku. Na těchto výsledcích se podílel i provoz Č e r n á, zejména velmi dobrým plněním ţivočišné výroby. Ve výrobě rostlinné se pracovníkům příliš nedařilo, ve výrobě obilovin skončili dokonce ze všech provozů na posledním místě. Tabulka

výroby

o b i l o v i n.

OBILOVINA pšenice ozimá ţito ozimé ječmen jarní oves setý Celkem

počet ha 42 200 272 36 550

výnos v q 819 6 066 5 568 1 369 13 822

Ø v q / ha 19,5 30,3 20,5 38,0 25,1

Ø v Q/ha závodu 22,3 32,6 23,7 32.6 29,2

Z uvedené tabulky vyplývá,ţe nejvyšší výnos byl u ovsa a ţita, kde byl také splněn plánovaný výnos. Celkově je to ovšem málo a skutečný výnos ( 25,1) byl niţší o téměř 5 q neţ ukládal plán ( 30,0).

82

Vývojová řada průměrných hektarových výnosů: rok 1975 rok 1977 rok 1979 Tabulka

-

21, 4 q/ha 33,3 q/ha 25,1 q/ha

výroby zelené

rok 1976 rok 1978

-

26, 3 q/ha 31, 9 q/ha

p í c e.

D R U H PÍ C E kukuřice na zeleno ozimá směska jarní směska víceleté pícniny louky pastviny kapusta

výroba v q 24 240 2 000 8 410 118 720 28 020 29 207 4 000

Ø v q / ha 220 50 145 320 120 122 200

Výroba zelené píce byla splněna a překročena. Výnosy jednotlivých plodin se pohybují ve výši plánu, pouze u kukuřice byl výnos niţší o 90 q/ha.Celková skutečnost výroby zelené píce= 214 657 q a plán byl 198 820 q. Výroba stonkového

l n u.

Na ploše 70 ha byl na provoze pěstován stonkový len a oproti plánu výroby 2 239 q bylo vyrobeno pouze 1 825 q, skutečný výnos stonků byl 26,07 q/ha oproti plánu 30 q/ha. Průměrná realizační cena z prodeje za 1 q byla 183, 29 Kčs oproti plánu 220 Kčs. Do jakostních tříd byl stonek zařazen takto : do 4 třídy do 5 třídy do 6 třídy Výroba stonkového lnu byla splněna pouze na 81%.

-

19,50 q 1 121 q 684,50 q

Ţ i v o č i š n á v ý r o b a. Výsledky ţivočišné výroby byly na velmi dobré úrovni, tak jako v předcházejících létech. Kolektivy pracovníků vedené svými zootechniky obsadily mnoho předních míst v rámci závodu Frymburk. Zootechnický úsek je veden zootechnikem Tomášem Suchánkem, který se rovněţ podílí na dobrých výsledcích farmy Bliţná. Pracovníky v Černé vede František Seidenglanz, Na Mokré Marie Suchanová a na Muckově Marcela Koutná. P l n ě n í u k a z a t e l ů v m l é c e. Plánovaná dojivost 8,46 l / ks / den Skutečná dojivost 9,00 l / ks / den Plán na dojnici za rok 3 088 l Skutečnost na dojnici za rok 3 286 l Plán celkové výroby mléka 1 770 000 l Skutečnost celkové výroby mléka 1 922 106 l Plán dodávky mléka 1 665 000 l Skutečnost dodávky mléka 1 818 808 l Výsledky v dojivosti byly vskutku vynikající. Nejlepších výsledků na provoze i v rámci závodu dosáhli manţelé Lukašákovi z Bliţné s dojivostí 4 055 l na dojnici a rok u 35 kusů. Stejně tak se na 1.místě umístil kolektiv pracovníků kravína v Bliţné, který dosáhl u 96 dojnic dojivosti 3 697 l.

83 V kolektivech ošetřujících prvotelky / kontrolní stáje/ se na 1. místě umístili pracovníci z kravína Mokrá s uţitkovostí 3 683 l. Tento kolektiv obsadil i 1. místo v celém Oborovém podniku.

P ř í r u s t k y. Celkem plánovaný přírustek 0,67 kg / ks / den Celkem skutečný přírustek 0,66 kg / ks / den Procento plnění 98,51 % Skutečnost u mladého skotu 0,56 kg / ks /den Plán u mladého skotu 0,59 kg / ks / den Plánovaný přírustek u telat 0,76 kg/ ks / den Skutečný přírustek u telat 0,77 kg / ks / den Z přehledu je zřejmé, ţe nebyly splněny přírustky u mladého chovného skotu, tj. jalovic. Výroba masa celkově byla splněna vzhledem k vyšším stavům a vyšší výrobě masa drůbeţího, jak je patrno z následujícího přehledu: druh výroby maso celkem z toho skot drůbeţí maso

plán v kg 259 000 88 800 171 000

Ekonomika p r o v o z u Č e r n á. Celkem plán hrubé zemědělské produkce Skutečnost hrubé zemědělské produkce Plán HZP na 1 pracovníka Skutečnost HZP na 1 pracovníka

skutečnost v kg 276 863 90 116 186 747

-

% plnění 106,57 101,48 109,21

12 748 000 Kčs 12 757 000 Kčs 112 814 Kčs 114 928 Kčs

Další ekonomické ukazatele uvádím ve spojení s druhým zemědělským závodem v obci, který se rovněţ zaslouţil o dobrý výsledek celého závodu –Pomocnou výrobu. Spotřeba nakupovaného materiálu v tis. Kčs. poloţka plán nakupvaných osiv skutečnost nakupovaných osiv plán nakupovaných hnojiv skutečnost nakupovaných hnojiv plán PHM skutečnost PHM plán náhradních dílů skutečnost náhradních dílů C e l k em materiál plán C e l k e m materiál skutečnost

provoz Č e rn á 996 475 1 447 1 604 310 356 330 390 6 039 5 737

provoz P o m. vý r o b a

780 604 1 400 1 489 4 050 4 348

84 Počty pracovníkŧ. provoz plán skutečnost Černá 113 111 Pomocná výroba 103 104 Výkony v Kčs. provoz plán celkem skutečnost celkem plán na 1 prac. skutečnost na 1 prac. Černá 15 638 000 17 065 000 138 389 153 739 Pomocná výroba 6 792 000 5 137 000 65 942 49 394 Výdělky pracovníků v jednotlivých kategoriích – srovnání se závodem Frymburk v Kčs. kategorie pracovníků plán celkem skutečnost celkem dělníci celkem traktoristé dělníci RV kočí ošetřovatelé dojnic ošetřovatelé skotu ošetřovatelé drůbeţe řemeslníci řidiči THP

Černá 2 572 2 638 2 602 2 932 1 897 3 208 3 043 2 700 2 952 2 139 2 750 3 048

Pomocná výroba 2 641 2 591 2 614 2 406 2 907 3 260

Závod Frymburk

2 590 3 045 1 787 2 487 3 119 2 787 2 751 2 595 2 873 3 250

Vyuţití fondu pracovní doby. poloţka odpracované dny neodpracované dny % pro nemoc překáţky v práci školení absence volno pov.organizací odprac.hodiny celkem přesčasové hodiny

Černá 6 158 495 7, 44 338 44 23 90 59 832 950

Pomocná výroba 5 212 504 8, 82 352 33 112 1 6 51 392 5 007

Spotřeba PHM v l. ukazatel Černá roční limit benzínu 5 700 skutečně spotřebováno 6 746

Pomocná výroba 5 200 4 419

85 roční limit nafty 125 000 230 000 skutečně spotřebováno 125 651 234 700 Hospodářský výsledek v Kčs. ukazatel plánovaný výsledek skutečný výsledek rozdíl

Černá + 3 386 000 + 4 653 000 zisk 1 267 000

Pomocná výroba + 1 213 000 - 298 000 ztráta 1 511 000

Z á v o d n í k u c h y n ě Č e r n á. V r. 1979 podáno celkem jídel Normovaná spotřeba v Kčs Skutečná spotřeba v Kčs Materiálový náklad na 1 jídlo v Kčs Mzdový náklad na 1 jídlo v Kčs

-

27 455 188 350 177 842 4, 66 1, 99

Dobré výsledky OZ Frymburk přinesly i řadu vyhodnocených pracovníků z provozů Černá i Pomocná výroba. O nejlepších pracovnících v kategorii ošetřovatelů dojnic jsem se jiţ zmínil a tak nyní ještě vyhodnocení dalších pracovníků: Ošetřovatelé 1. místo 2.místo

-

d r ů b e ţ e: Anna Gaţáková z Muckova / hmotnost brojlerů 1,74 kg a spotřeba krmiva 2,40 kg. Marie Knotková z Mokré / hmotnost brojlerů 1,72 kg a spotřeba krmiva 2,41 kg.

T r a k t o r i s t é v j e d n o t l i v ý c h k a t e g o r i í ch: Na traktoru Škoda-180 Helmut Flöring Na Zetor 6511 Julius Plavucha Na zetor Crystal 8011 Vladislav Pekárek Na DT-54 Rostislav Pekárek M a n u á l n í p r a c o v n í c i: Josef Macháček Zootechnický úsek byl vyhodnocen na 2. místě v rámci závodu. N a P o m o c n é v ý r o b ě: Opraváři Jaroslav Lhota a Václav Jindra Řidič Vincent Macháč Změny. V průběhu roku 1979 došlo ke změnám u technicko-hospodářských pracovníků. Na úsek rostlinné výroby nastoupil jako praktikant ing. Emil Krol a na úsek mechanizace ing. Jan Machala. Ze zootechnického úseku odešel Josef Šmakal na ředitelství závodu. Na Pomocné výrobě skončil jako vedoucí autodopravy Jiří Langer a na jeho místo nastoupila Jiřina Němcová. Koncem roku odešel vedoucí provozu ing. Jan Jankovec jako náměstek ředitele na závod Vyšší Brod a vedoucím se stal Jan Račák.

86 Pionýrská

o r g a n i z a c e.

V roce 1979 oslavuje pionýrská organizace 30.výročí svého zaloţení a tak následující stať je věnována práci a činnosti pionýrské organizace na Základní škole v Černé v Pošumaví. Pionýři mají zaloţeny tyto oddíly: Jiskřička Hvězdička Přátelství Jiskra Skupinová rada ve sloţení:

vedoucí Kortánová Hana vedoucí Černá Iva vedoucí Průšek Zdeněk vedoucí Machačová Lenka předseda kronikář praporečník Vedoucím skupiny je učitel Milan Eibl.

Kortán Pavel Záškodová Renáta Strnad Karel

V tomto sloţení pracují oddíly od začátku školního roku 1979. V uplynulém školním roce byla vedoucím skupiny učitelka Jarmila Hlaváčová, před ní Alena Vlasáková. Činnost PO SSM je velmi pestrá. Z kroniky, kterou si pionýři vedou, jsem vybral některé hlavní akce z mnoha dalších, které oddíly uskutečnily. Sokolovský závod branné zdatnosti uspořádal pro pionýry Svazarm závody v jízdě na saních uspořádaly pro Jiskřičky větší pionýři v Běhu únorového vítězství bylo pořadí: Rulíšek, Richter, Habdáková pobyt v přírodě s ukázkami pronásledování narušitele uspořádala Pohraniční stráţ beseda s příslušníky Lidových milicí Rulíškem a Habdákem skupinové kolo ve střelbě ze vzduchovky Soutěţ technické tvořivosti mládeţe, kde 20 pionýrů vystavovalo své výrobky z vlny, modelovací hmoty a z vyšívání ubrousků skupinové kolo ve vybíjené běh Mladé fronty a Smeny – nejlepší Richter beseda o knize – vyprávěla Boţena Lešková Partyzánský samopal – závod ve kterém se soutěţí v poznávání topografických značek, v zdravotnictví, poţární ochraně, bezpečnosti v dopravě a doplňují se znalosti o PO SSM beseda o ČSČK – seznámení s první pomocí provedla Vlasta Ţilíková výstup na Kleť na počest 35. výročí SNP skupinové shromáţdění na Agitačním středisku soutěţ „Co víš o SSSR― v rámci oslav VŘSR turnaj v odbíjené Na školní rok 1979 – 1980 si pionýři stanovili tento závazek: odpracují na pomoc zemědělství 80 hodin v rámci pracovní aktivity 120 hodin sběr odpadových surovin 3q sběr léčivých bylin 30 kg

87 RETROSPEKTIVNÍ

POHLED DO HISTORIE TUHOVÝCH DOLŦ.

Počátek dolování grafitu v okolí obce Bliţná se klade do konce 20.let minulého století, kdy byl těţen těţařstvem rolníků z obce Bliţná. Asi v 50.létech zde prováděl kutací práce se střídavým úspěchem i Schwarzenberg. V roce 1908 byla vyhloubena těţební šachtice a z ní grafitová čočka směrně vysledována na vzdálenost asi 130 m.Grafit obsahoval průměrně 51 % C.V roce 1909 však byly těţební práce přerušeny pro přítok důlní vody se 400 l / min.V tomto období bylo z loţiska získáno 17 255 q suroviny.V roce 1939 došlo k obnově těţby, ale byla znovu pro přítok vody zastavena. S geologickým průzkumem oblasti kolem Bliţné se započalo po roce 1950.V roce 1952 bylo zahájeno hloubení šachty, později nazvané Stará jáma.Tato jáma i jáma Barbora byly otevřeny v letech 1954 – 1958.Obě jámy byly situovány do středu loţiska a bránily vyuţití surovinových zásob.Byla proto vyhloubena nová jáma Václav na vyhluchlém úseku mezi dvěma původními jámami.Těţba začala v roce 1964. Jáma Václav byla spojena s původními jámami a vyhloubena na tři patra přibliţně po 22 m.Dalším geologickým průzkumem bylo připraveno k těţbě loţisko tzv.druhého pásma ve vzdálenosti asi 400 m jihozápadně od pásma prvního.Otevřeno bylo překopem ze 2.patra jámy Václav a dvěma komíny. V oblasti černo – hůrecké začala těţba po roce 1810.Pracovalo se na čtyřech loţiscích a to na dvou hlavních, dvou podloţních, zvaných Idino a Adolfa – Josefa a na jednom nadloţním zvaným Janovo.První šachtice na hlavním loţisku byly zaloţeny roku 1812.Aţ do 50.let bylo dolování na primitivní úrovni. Nejvíce grafitu bylo vytěţeno v prvních třech patrech.Směrem do hloubky uţ uhlíkem bohatý grafit ubýval. Od 90.let nastal trvalý pokles cen grafitu a dobývání tuhy ve větších hloubkách se stalo nerentabilní.Roku 1920 došlo po přívalu z rozvodněného Olšovského potoka k zatopení dolů. V území jihovýchodně od Mokré byly důlní míry zprvu majetkem Eggertovy společnosti.Ta zde zaloţila kolem roku 1830 u Mokré za silnicí jámu Ferdinand,dále k jihovýchodu jámy Anežka,Anna,Viktorie,Emilie a Václav.Dílo mělo 5 – 6 pater a dosáhlo hloubky 45 – 48 m.Vybíral se jen čistý měkký grafit a tvrdý se nechával nedotčen. Po roce 1886 přešel majetek Eggertovy společnosti ke Schwarzenberkovi a začalo raţení dříve započaté dědičné štoly Josefovy do Olšinské rezervní zátoky,coţ trvalo s přestávkami aţ do roku 1911.Po zatopení sousedních dolů v Černé, začíná rokem 1920 další období konjunktury.Poslední práce byly prováděny na dole Anna.Od roku 1937 nebylo pro horší jakost a zřícení šachty v dalších pracích pokračováno. V roce 1960 -1963 zde byl prováděn rozsáhlý orientační průzkum doplněný v roce 1969 geofyzikálními měřeními.Bylo provedeno 16 mělkých vrtů, 7 rýh a 7 šachtic.J.Piskač/1970/ uvádí, ţe na této lokalitě byly vykázány tyto zásoby: 3 304 t suroviny C 1B, 6 435 t C 2B a 41 593 t suroviny D, tj.celkem 51 332 tun suroviny. Ovšem nově provedený asi 300 m hluboký vrt v nejnadějnější části loţiskové struktury nezastihl loţisko v bilančním vývoji a zdá se, ţe ani zde nelze očekávat objev nového grafitového loţiska většího hospodářského významu.