I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Pracovní list č. 9
Oběhová soustava I.
Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Lucie Adamusová
1. Kvíz o krvi a srdci Pracujte ve skupinách (3-4 žáci). Z následujícího kvízu vyberte 10 otázek, na něţ si myslíte, ţe znáte správnou odpověď. Za správnou odpověď se přičítají 2 body, za nesprávnou se jeden bod odečítá (-1 bod). Vítězí skupina s nejvyšším bodovým ziskem.
1. Pro sráţení krve jsou důleţité: a) sodné soli a vitamin C
b) vápenaté soli a vitamin K
c) draselné soli a vitamin A
d) sodné soli a vitamin B
2. Hematokrit (poměr krevních tělísek a krevní plazmy, v pořadí červené krvinky : bílé krvinky : krevní plazma) by měl být: a) 45 : 1 : 54
b) 42 : 8 : 50
c) 54 : 5 : 41
d) 48 : 2 : 45
3. Normální pH krevní plazmy je: a) 8,4
b) 7,4
c) 6,4
d) 5,4
4. Organismus snese bez větších potíţí ztrátu krve do: a) 450 ml
b) 350 ml
c) 550 ml
d) 650 ml
5. Jedna červená krvinka obsahuje ___________ molekul hemoglobinu. a) 265
b) 26 500
c) 265 000
d) 265 000 000
6. Patologické zmnoţení bílých krvinek, které jsou však nefunkční, se objevuje u onemocnění, které se nazývá: a) leukémie
b) anemie
c) ischemie
d) hemofilie
7. Hemofilie je : a) sráţení krve b) zástava krvácení c) porucha sráţlivosti d) shlukování krve 8. Aglutininy jsou (2 správné odpovědi): a) antigeny b) protilátky c) v červených krvinkách d) v krevní plazmě 9. Červené krvinky ţijí asi: a) 90 dní
b) několik hodin
c) několik dnů aţ týdnů
d) 120 dní
10. Améboidního pohybu jsou schopny: a) krevní destičky
b) bílé krvinky
c) červené krvinky
11. V 1 mm3 krve je u dospělého muţe přes 5 milionů: a) červených krvinek
b) bílých krvinek
c) krevních destiček
12. Nedostatek ţeleza se projeví: a) křivicí
b) chudokrevností
c) alergií
d) agresivitou
13. Je větší celkový objem ţil nebo objem všech tepen v našem těle?
14. Srdce dospělého člověka má hmotnost: a) 230-340 g
b) 320-380 g
c) 380-420 g
d) 420-460 g
15. Akční potenciály srdeční jsou důleţitým diagnostickým prostředkem, který můţe odhalit srdeční onemocnění. Jejich záznam se nazývá: a) EEG
b) EMG
c) ELG
d) EKG
16. Za 24 hodin přečerpá srdce v klidu asi ____________ krve: a) 2 000 l
b) 5 000 l
c) 7 000 l
d) 9 000 l
17. Mozkem protéká _____________ veškeré krve. a) 1 %
b) 10 %
c) 20 %
d) 40 %
18. Kdyţ je tělo převáţně v klidu a srdeční frekvence 70 tepů za minutu, za den srdce udělá asi ___________ tepů. a) 10 000
b) 100 000
c) 1 000 000
d) 1 000
19. Jakou funkci má tekutina mezi listy perikardu? 20. Tloušťka stěny levé komory (která má nejmohutnější svalovinu) je místy aţ: a) 1,5 mm
b) 10 mm
c) 0,5 cm
d) 1,5 cm
21. Koronární tepny přinášejí denně srdečnímu svalu kolem _____________ krve. a) 580 l
b) 850 l
c) 85 l
d) 58 l
22. Srdce si ponechává ___________ krve, kterou přečerpá. a) 1 %
b) 5 %
c) 10 %
d) 15 %
23. Typický srdeční stah trvá asi: a) 1/5 s
b) 2/5 s
c) 3/5 s
d) 4/5 s
24. Srdeční frekvenci ovlivňuje mimo jiné i tělesná teplota. Kaţdý stupeň navíc přidává minutové TF ___________tepy (tepů). a) 1-4
b) 5-9
c) 10-14
d) 15-20
25. Celková délka cévního systému se odhaduje na _____________ km. a) 13 000
b) 130 000
c) 31 000
d) 310 000
26. Rychlost toku krve v aortě je kolem ____________ cm/s. a) 10
b) 20
c) 30
d) 40
Řešení: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
2. Praktické úkoly Pomůcky: fonendoskop, tonometr (tlakoměr) rtuťový i (nebo) digitální, stopky, hodinky s vteřinovou ručičkou
Úkol č. 1 - Poslech srdeční činnosti Činnost srdce doprovází zvuky = srdeční ozvy. Při kaţdé srdeční akci slyšíme dvě ozvy, které posloucháme jako neustálý rytmus dvou po sobě následujících zvuků, vystřídaných kratší pauzou. Jsou to zpětné nárazy krve na chlopně. První ozva (systolická) vzniká při uzavření cípatých chlopní na začátku systoly komor. Druhá ozva (diastolická) provází uzavření poloměsíčitých chlopní na začátku diastoly. U zdravého člověka jsou ozvy pravidelné a ostře ohraničené. Lékař poslouchá srdeční ozvy uchem (auskultace) nebo pomocí fonendoskopu. Postup: 1. Pracujte ve dvojicích. Vyšetřovaný si sedne. 2. Fonendoskop přiloţte těsně na kůţi v krajině srdeční (páté meziţebří vlevo od hrudní kosti). 3. Vyšetřujeme při pomalém, hlubokém dýchání. 4. Pak sledujte změnu kvality srdečních ozev při poslechu v druhém meziţebří vlevo a vpravo od hrudní kosti. 5. Při poslechu současně kontrolujte puls pohmatem (palpací) v zápěstí, neboť jeho náraz je současný se systolickou ozvou. 6. Zamyslete se nad tím, kdy slyšíme šelesty. Závěr: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
Úkol č. 2 - Měření krevního tlaku Měřením krevního tlaku zjišťujeme tlak krve na stěny paţní tepny. Tento tlak se projeví při systole levé srdeční komory. Krev sice odtéká do tepének a vlásečnic, ale přírůstek jejího objemu je tak velký, ţe se nevyrovná odtokem, ale roztaţením pruţných stěn paţní tepny. Je to maximální systolický tlak. Při následující diastole tlak klesá a zjišťujeme hodnotu minimálního tlaku diastolického. Postup: 1. Pracujte ve dvojicích. 2. Na obnaţenou paţi sedící vyšetřované osoby naviňte manţetu tonometru. Do loketní jamky pod manţetu vsuňte naslouchátko fonendoskopu. Nasaďte si sluchadla do uší. 3. Mačkáním balónku zvyšujte tlak v manţetě. 4. Tlak v manţetě plynule sniţujte regulačním ventilem, aţ se náhle ve fonendoskopu ozve klapavý zvuk - dosáhli jste hodnoty systolického tlaku. Odečtěte jeho hodnotu.
5. Zvuk dále slyšíte i při plynulém sniţování tlaku v manţetě. Postupně zesiluje a opět slábne, aţ vymizí. V tomto okamţiku odečtěte hodnotu diastolického tlaku. 6. Místo rtuťového tonometru můţete pouţít digitální, u něhoţ se hodnota tlaku a počet tepů odečítá na displeji. 7. V závěru porovnejte své hodnoty s hodnotami, které se povaţují za normální, a napište, zda (a příp. jak) tlak souvisí s věkem a kolik pascalů (Pa) je 1 torr. Závěr: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
Úkol č. 3 - Výpočet minutového objemu srdce Kaţdým stahem vypuzuje srdce do oběhu určité mnoţství krve. Tepový a minutový objem číselně vyjadřují čerpací výkon srdce. Objem, který se ze srdce dostává z kaţdé komory při jedné systole, se nazývá tepový (systolický) objem. Jeho velikost je závislá na fyzické aktivitě. V klidu kolísá mezi 60-80 mm3, při tělesné práci se můţe zvýšit na 100-150 mm3. Minutový objem je mnoţství krve vypuzené srdcem do oběhu za 1 minutu. Vypočítá se znásobením tepové frekvence tepovým objemem. Postup: 1. Pracujte ve dvojicích. 2. Zkoumanému ţákovi změřte v klidu krevní tlak systolický a diastolický a tepovou frekvenci spočítáním tepů za 1 minutu. (Lze pouţít hodnoty z předchozího úkolu.) 3. Hodnotu minutového objemu srdečního vypočteme podle vzorce:
MO = minutový objem (v cm3), TF = tepová frekvence, TKmax = systolický krevní tlak, TKmin = diastolický krevní tlak, TKpuls = rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem. 4. Své hodnoty porovnejte s průměrnými hodnotami u dospělého člověka. Výpočet: Závěr:
Úkol č. 4 - Vliv gravitace na obsah krve v cévách Při krvácení na končetinách se doporučuje, abychom postiţenou končetinu zvedli. Tím se sníţí mnoţství krve, které vytéká z rány. Postup: 1. Pracujte ve dvojicích. 2. Ţák drţí po dobu 1 minuty jednu paţi zdviţenou nad hlavu a druhou nechá viset volně podél těla. Pak rychle poloţí obě paţe na stůl a pozoruje barvu rukou a náplň ţil na hřbetu ruky. 3. Druhý ţák měří dobu do vyrovnání barvy a ţilní náplně na obou rukou. Závěr: ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
3. Reflexe Které poznatky Vám utkvěly v paměti po dnešní hodině? (Pokuste se zapsat bez dalšího nahlíţení do pracovního listu.) O kterých informacích si myslíte, ţe je pouţijete v praxi? ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________
________________________________________________________________________ Poznámky: 1. Lidské tělo. 3. vyd. Bratislava : Gemini, 1993. 336s. ISBN 80-7161-049-6. 2. NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka. 1. vyd. Praha : Fortuna, 1995. 136s. ISBN 80-7168234-9. 3. DOBRORUKA, L.J.; VACKOVÁ, B.; KRÁLOVÁ, R.; BARTOŠ, P. Přírodopis III. 2. vyd. Praha : Scientia, 2001. 160s. ISBN 80-7183-246-4. 4. JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. 7. vyd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2004. 574s. ISBN 80-7182-177-2. 5. MACHOVÁ, Jitka. Cvičení z biologie III. 2. vyd. Praha : SPN, 1987. 110s
