I N V E S T I C E
D O
R O Z V O J E
V Z D Ě L Á V Á N Í
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Pracovní list č. 15
Obojživelníci
Pro potřeby projektu MAN zpracoval: Mgr. David Koval
1. Asociace V současnosti žije na území České republiky celkem 21 druhů obojživelníků, z toho 8 ocasatých a 13 žab. Pokuste se s ostatními žáky vyjmenovat a zapsat si alespoň 8 z nich:
Nyní se zamyslete nad základní anatomickou a morfologickou stavbou výše uvedených dvou skupin obojživelníků a uveďte dva podstatné rozdíly mezi nimi: Ocasatí/žáby Ocasatí/žáby
2. Tvorba popisného textu Následující obrázky znázorňují tři tělní typy obojživelníků - čolkovitý, červovitý a žabí. Pozorně si je prohlédněte a vytvořte k nim krátké popisné texty, ve kterých se zaměříte na anatomické a morfologické znaky pro ně typické. Soustřeďte se především na celkový tvar těla, zda jsou vyvinuty všechny tělní části typické pro čtyřnožce, zda jsou nápadně odlišitelné nebo splývají a jaký je jejich tvar.
Obr. 1 Tělní typ čolkovitý
Obr. 2 Tělní typ červovitý
Obr. 3 Tělní typ žabí
3. Rozpoznání významných zástupců Ačkoliv je druhová pestrost obojživelníků v celé Evropě velmi malá a počty jedinců v kulturní krajině klesají, jedná se o živočichy nepochybně užitečné. Právě proto jsou často zákonem chráněni (v ČR jsou zákonem chráněny všechny druhy)! Pro jejich ekologické nároky jsou navíc využíváni jako bioindikátory znečištění životního prostředí. Jak již bylo uvedeno výše, žije u nás 21 druhů obojživelníků. Rozhodně se nejedná o číslo vysoké, a naučit se rozpoznat významné zástupce z nich proto není nijak obtížné. Podívejte se tedy na následující obrázky znázorňující významné zástupce našich obojživelníků, a to ocasatých a bezocasých. Beznozí, neboli červoři, u nás nežijí. Pod obrázky je uveden stručný popis těchto druhů s důrazem na hlavní rozpoznávací znaky. Využijte tento zjednodušený klíč a přiřaďte k obrázkům názvy jednotlivých druhů. Poté již bez použití klíče vypracujte otázky a úkoly uvedené za ním. Pracujte ve dvojicích, každý z vás vypracuje jen jednu část otázek a úkolů (A nebo B). Poté si své odpovědi navzájem vyměníte, zkontrolujete a opravíte chyby, kterých se váš spolužák podle vás dopustil.
Podtřída: Ocasatí (Caudata) - řád: Mloci (Salamandroidea)
Obr. 4
Obr. 5
Obr. 6
Obr. 7
Klíč k rozpoznání významných zástupců ocasatých obojživelníků Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) - až 20 cm velký, černě zbarvený se sytými žlutými skvrnami, širokou a zploštělou hlavou a nápadnými příušními jedovými žlázami. Pro všechny čolky platí, že samci jsou ve vodní fázi nápadněji zbarvení než v suchozemské fázi a než samice. Rovněž se jim v době rozmnožování vytváří na laterálně zploštělém ocase kožní lem. Čolek obecný (Triturus vulgaris) – až 10 cm velký, hřbet je hnědavý s černými skvrnami, břicho je žlutavé nebo žlutooranžové s tmavými skvrnami, spodní okraj ocasu je oranžový, kožní lem přechází plynule ze hřbetu na ocas a není přerušen. Čolek velký (Triturus cristatus) - až 18 cm velký, hřbet je tmavý s černými skvrnami a bílými tečkami, břicho je žlutavé nebo oranžové se skvrnami na okrajích, kožní lem je na hřbetní části zubatý a mezi hřbetem a ocasem je přerušen výkrojem. Čolek horský (Triturus alpestris) - až 12 cm velký, hřbet je tmavošedý s nádechem do modra, na bocích jsou černé skvrny a modrý pruh, břicho je oranžové bez skvrn, kožní lem přechází plynule ze hřbetu na ocas a není přerušen.
Podtřída: Bezocasí (Ecaudata) - řád: Žáby (Anura)
Obr. 8
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Obr. 12
Obr. 14
Obr. 15 a 16
Obr. 17
Obr. 18 a 19
Obr. 13
Klíč k rozpoznání významných zástupců bezocasých obojživelníků Skokanovití (Ranidae) - kůže je hladká, zadní nohy jsou prodloužené, zornička je vodorovná tvaru štěrbiny, horní čelist je ozubená, jazyk je přední částí přirostlý na dno ústní dutiny a je na konci vykrojený. Skokani tvoří dvě ekologické skupiny: Skokani zelení se drží v dospělosti trvale u vody, jsou statnější, na bocích hlavy v oblasti bubínku jim chybí tmavá skvrna, samci mají rezonanční měchýřky při koutcích úst a zbarvení je zelenavé nebo olivové, vzácně do hněda. Uprostřed zad mají většinou světlý podélný proužek. Skokan zelený (Rana esculenta) - jedná se o až 10 cm velký hybridní druh, často obtížně odlišitelný od rodičovských druhů (skokana skřehotavého a skokana krátkonohého), jehož rezonanční měchýřky jsou světlé, zbarvení hřbetu je do zelena, břicho je světlé bez tmavých skvrn. Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) - až 13 cm velký s robustním tělem a tmavými rezonančními měchýřky, zbarvení hřbetu je variabilní od zeleného až po hnědé, břicho je tmavě skvrnité. Skokan krátkonohý (Rana lessonae) - až 7 cm velký se zavalitým tělem a krátkými zadními končetinami, rezonanční měchýřky jsou světlé, zbarvení hřbetu je do zelena, břicho je světlé bez skvrn. Skokani hnědí se drží v dospělosti mimo dobu rozmnožování na souši, mají na bocích hlavy v oblasti bubínku tmavou podélnou skvrnu, nemají rezonanční měchýřky a zbarvení je hnědé až žlutohnědé. Skokan hnědý (Rana temporaria) - až 10 cm velký se zakulaceným čenichem, hřbet je hnědý, břicho je skvrnité. Skokan ostronosý (Rana arvalis) - až 6 cm velký se zašpičatělou hlavou a čenichem, hřbet je hnědý, břicho je světlé bez skvrn. Skokan štíhlý (Rana dalmatina) - až 7 cm velký s protáhlým tělem, hlavou i čenichem, zadní končetiny jsou dlouhé, hřbet je hnědý, břicho je světlé bez skvrn.
Ropuchovití (Bufonidae) - kůže je bradavičnatá, zadní nohy jsou zkrácené, zornička je vodorovná tvaru širší štěrbiny, ústa jsou bezzubá, za očima mají nápadné jedové žlázy. Ropucha obecná (Bufo bufo) - až 12 cm velká s robustním tělem, zbarvení je hnědé až šedohnědé. Blatnicovití (Pelobatidae) - kůže je hladká, zornička je svislá a štěrbinovitá, horní čelist je ozubená. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) - až 8 cm velká se zavalitým tělem, zbarvení hřbetu je šedohnědé s tmavými skvrnami a červenými tečkami. Kuňkovití (Discoglossidae) - kůže je bradavičnatá, zornička je tupě trojúhlá nebo okrouhlá, horní čelist je ozubená, zbarvení břicha je pestře žluté nebo oranžové s tmavými skvrnami. Kuňka obecná (Bombina bombina) - až 5 cm velká, hřbet je šedohnědý až zelený s tmavými skvrnami, břicho je černé s oranžovými skvrnami a bílými tečkami. Rosničkovití (Hylidae) - kůže je hladká, zornička je vodorovná, horní čelist je ozubená, na koncích prstů mají přilnavé polštářky. Rosnička zelená (Hyla arborea) - až 5 cm velká, zbarvení hřbetu je zelené a ohraničené černým proužkem, bříško je bílé.
Otázky a úkoly pro žáka A Odpověď žáka A
Oprava žákem B
Jmenujte dva znaky, kterými se odlišují ocasatí od bezocasých (kromě přítomnosti nebo absence ocasu). Jak rozpoznáte mloka od čolka (mimo rozdílného zbarvení)?
Z následujících čeledí vyškrtněte vždy jednu, která nedisponuje daným znakem.
hladká kůže - blatnicovití - rosničkovití - kuňkovití vodorovná zornička - skokanovití - ropuchovití - blatnicovití zuby - rosničkovití - ropuchovití - skokanovití
Jmenujte jeden znak odlišující zelené skokany od hnědých.
Nyní se pokuste rozpoznat následující zástupce. U každého zástupce uveďte alespoň dva znaky, které vám pomohly druh určit:
Obr. 20
Obr. 21
Obr. 22
Otázky a úkoly pro žáka B Odpověď žáka B
Oprava žákem A
Jmenujte dva znaky, kterými se odlišují ocasatí od bezocasých (kromě přítomnosti nebo absence ocasu). Čím se liší samci čolků ve vodní a suchozemské fázi?
Z následujících čeledí vyškrtněte vždy jednu, která nedisponuje daným znakem.
bradavičnatá kůže - ropuchovití - kuňkovití - blatnicovití vodorovná zornička - kuňkovití - rosničkovití - skokanovití zuby - ropuchovití - blatnicovití - rosničkovití
Jmenujte jeden znak odlišující hnědé skokany od zelených.
Nyní se pokuste rozpoznat následující zástupce. U každého zástupce uveďte alespoň dva znaky, které vám pomohly druh určit:
Obr. 23
Obr. 24
Obr. 25
4. Reflexe Závěrem se zamyslete nad tím, do jaké míry je, ve srovnání s ostatními znaky, při rozpoznávání druhů důležité jejich zbarvení. Svou odpověď porovnejte a prodiskutujte s ostatními žáky a následně stručně zapište:
Poznámky: 1. salamander_1.tiff. In Clipart ETC [online]. Tampa (Florida) : Florida Center for Instructional Technology, College of Education, University of South Florida, 2010 , strana naposledy edit. 201002-08 [cit. 2010-08-05]. Dostupný z WWW:
. 2. Gymnophiona. In Encyclopædia Britannica [online]. Chicago (Illinois) : Encyclopædia Britannica, Inc., 2010 , [cit. 2010-08-05]. Dostupný z WWW: . 3. 48582_common_frog.tiff. In Clipart ETC [online]. Tampa (Florida) : Florida Center for Instructional Technology, College of Education, University of South Florida, 2010 , strana naposledy edit. 201002-08 [cit. 2010-08-05]. Dostupný z WWW: . 4. ŠANDERA, Martin. Salamandra salamandra. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 5. KONEČNÝ, Lukáš. Mesotriton alpestris. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c19992010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 6. JCS%20Triturus%20cristatus%2016744.jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003 , [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 7. Triturus%20vulgaris%2000157.jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003 , [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 8. KONEČNÝ, Lukáš. Pelophylax esculentus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 9. ŠEVČÍK, Jan. Pelobates fuscus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 10. OHRYZEK, Jiří. Hyla arborea. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 11. KOŘÍNEK, Milan. Bufo bufo. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 12. KOŘÍNEK, Milan. Rana dalmatina. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 13. MAČÁT, Zdeněk. Rana arvalis. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 14. KONEČNÝ, Lukáš. Pelophylax ridibundus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 15. MAŘÍK, Jiří. Bombina bombina. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 16. MAŘÍK, Jiří. Bombina bombina. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 17. MAŘÍK, Jiří. Pelophylax lessonae. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 18. Rana%20temporaria%2000025.jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003 , [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 19. Rana%20temporaria%2000028.jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003 , [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 20. JCS%20Triturus%20cristatus%2016748.jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003 , [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 21. PŘIBYL, Tomáš. Pelobates fuscus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: .
22. VELECHOVSKÝ, Marek. Rana dalmatina. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c19992010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 23. Triturus%20vulgaris%2000123.jpg. In Biopix [online]. Randers (Dánsko) : Biopix v. Niels Sloth, 2003 , [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . 24. NEJEZCHLEBA, Milan. Bufo bufo. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-08-04]. Dostupný z WWW: . MAŘÍK, Jiří. Pelophylax ridibundus. In BioLib [online]. Česká republika : Zicha O. (ed.), c1999-2010, [cit. 2010-0804]. Dostupný z WWW: .
