… byli jedné mysli …
… m li všechno spole né… Sk 4,32-35
Farní zpravodaj Tábora a okolí ro ník IX
3
prázdniny 2008
Tábor, Sezimovo Ústí, Pohnání, Ratibo ské Hory, Chotoviny, Hlasivo, Hoštice, Borotín, St ezimí
Díky za toto krásné ráno, díky za každý nový den, díky za to, co už je za mnou jako t žký sen. Díky za všechny v rné druhy, díky, ó Pane, za tv j lid, díky, že všechny k ivdy, dluhy mohu odpustit. Díky, že jsi všem p ines spásu, díky, toho se p idržím, díky, že v ím tvému hlasu, že ti pat it smím.
Drahé sestry a brat i v Kristu, ekají nás dva (n koho možná t i) m síce prázdnin a dovolených. Rád vzpomínám na svá d tská léta, kdy si rodi e ud lali as na m a mé sourozence a vyráželi s námi na nejr zn jší dobrodružné výlety. A už jednodenní na kolech nebo týdenní na Slovensko do Tater nebo jiných eských a slovenských hor. Táta má boty toulavý, máma je spíš opak, a tak dalo tátovi vždy dost zabrat, aby mámu p emluvil pro n jaký výlet. Ale šlo to. Jako starší jsem rád jezdíval na t ítýdenní skautské tábory, kde jsme se u ili starat sami o sebe, bez maminek a tatínk . Byla to dobrá škola. Proto chci povzbudit Vás rodi e, ud lejte si as pro rodinu, Vaše rodina tím jenom získá. Vy, d ti, se m žete zú astnit také k es anských tábor , které jsou pro Vás p ipravovány. A vy, mladí, byste nem li sed t doma jako „pecky“, ale vydat se na spole né setkání eské a slovenské mládeže, které se uskute ní 18. – 20. ervence 2008 na Velehrad , p i kterém chceme spole n oslavit sv tové dny mládeže, protože málokdo z nás se vydá p ímo na mezinárodní setkání do Sydney. „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí a budete mi sv dky“ (Sk 1,8 Act 1,v8?) – tento verš vyhlásil papež Benedikt XVI. mottem Sv tového dne mládeže. Mnozí máte zkušenost z lo ského celostátního setkání mládeže, které probíhalo v Tábo e – Klokotech a myslím, že stálo za to tam být. Pokud nevíte ke komu se p idat, klidn se obra te na mne. Myslím, že my všichni bychom také m li podpo it Mozaiku 08, a
tím pomoci mladým v naší zemi. Už jste si zakoupili karti ku? Že ne? Pro ? Odpo inek je velkým darem samotného Stvo itele nejen pro naše d ti a mládež, ale také pro nás dosp lé. Souvisí se samým aktem stvo ení. Slova Pána Ježíše: „Poj te stranou na osam lé místo a trochu si odpo i te“ nás povzbuzují, abychom s Ním prožili chvíle uvoln ní. P eji Vám opravdu požehnanou rekreaci s rodinou, p áteli, radost z p írody a ticha. Pán Vám žehnej. P. Ji í M ka, omi
Sv. Jiljí (Edigio – italsky, Gilles – francouzsky) Jméno lze p eložit jako „ochránce“ nebo „záštita“. Jiljí se narodil v roce 640 v Athénách. Jeho rodi e byli bohatí, vážení m š ané a vzorní k es ané. Svému synovi mohli poskytnout velmi kvalitní vzd lání. Chlapec již od mládí vynikal soucitem s chudými a trpícími. Po smrti rodi prodal všechen majetek, peníze rozdal pot ebným a rozhodl se odejít z ecka. Lodí se dopravil až do jižní Francie do p ístavu Marseille.
Odtud odešel do Arles a dva roky studoval na škole biskupa sv. Cesaria. Potom si našel tiché místo v lesích u ústí eky Gard do Rhóny a pod vedením zkušeného poustevníka Veredema se vycvi il v tuhé kázni, od íkání a ovládání
mysli. Odtud odešel ješt dál na jih po proudu eky Rhóny, usadil se tam v poustevn u isté studánky a ocho il si la , která mu dávala mléko. Když jednou tuto la pronásledovali lovci, zranili šípem samotného Jiljího. Tak bylo prozrazeno místo jeho pobytu. Zpráva o zbožném poustevníkovi se donesla až k vizigótskému králi Flaviu Wambovi. Ten dal na objeveném míst zbudovat benediktinský klášter, jehož p edstaveným se Jiljí po p ijetí kn žského sv cení stal. Když v roce 719 pronikli do jižní Francie ze Špan lska arabští Maurové, uchýlil se Jiljí se svými mnichy pod ochranu Karla Martela do Orleánsu. Po do asném vypuzení Maur se mohli vrátit do polorozbo eného kláštera, opravili jej a rozší ili. V dob dalšího maurského vpádu Jiljí zem el 1. zá í 725. Jeho hrob se stal brzy poutním místem a kolem n ho vzniklo postupn m sto Saint-Gilles. V roce 1356 získal císa Karel IV. pro svatovítský chrám t i áste ky sv tcových ostatk . Od t ch dob byl sv. Jiljí u nás uctíván jako patron kolonist , kte í osídlovali n které naše kraje, a jako jeden ze trnácti pomocník . Dokladem této úcty je i gotický kostel sv. Jiljí na Starém m st pražském, zbudovaný v letech 1339 – 1371 na míst p vodního románského kostela z 12. století biskupem Janem z Dražic a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Od roku 1625 je klášterním chrámem dominikán . Sv. Jiljí bývá zobrazován jako poustevník s laní a šípem.
Není as pro Boha? V našem život se vyskytují období duchovní vyprahlosti. V takové situaci nám p ipadá t žké se modlit. Proto existuje jeden d ležitý p edpoklad, abychom se dob e modlili: v rnost v modlitb , v rnost v povinnosti modlit se a konec konc v rnost k Bohu. Modlit se, i když se to jeví t žké, když se zdá, že k tomu není nálada. Jeden známý kazatel z 19. století – Carlec Haddon Spurgeon ekl velmi výstižn : Musíme se modlit, když jsme v dobrém rozpoložení k modlitb , protože by to byl h ích zanedbat takovou p íležitost. A musíme se modlit, když nejsme ve správné nálad , protože by bylo nebezpe né setrvávat v takovém nezdravém stavu.
V rnost v modlitb nám pomáhá, abychom ani v t žkých chvílích, v dobách vyprahlosti nezanedbávali Boha a udržovali s ním živý kontakt. Tak je v rnost v modlitb také projevem v rnosti k Bohu. Na druhé stran pot ebujeme v rnost a vytrvalost v prosebné modlitb . Mnoho milostí si musíme prost „vymodlit a vyob tovat“ a nesmíme to hned vzdávat, když nás B h zdánliv neslyší. Na za átku roku si d láme r zná p edsevzetí, snad by mezi nimi nem lo chyb t i p edsevzetí dát místo Bohu a modlitb , rozhovoru s ním, a z stat v tom v rný. asto však slyšíme: „Když já mám tak málo asu!“ K tomu íká jedna legenda: And lé oznámili Stvo iteli, že
Pramen: Petr Pracný – eský kalendá sv tc J.V.
-3-
k pramenu p ivedl slepého kon . Ten se zde napil, vyválel v bahn a potom prohlédl. Ve II. polovin 18. století zde vznikly malé lázn . V této dob zde hrab Leopold Krakovský z Kolowrat nechal rozší it p vodní kapli v nyn jší kostel. Jeho manželka, hrab nka Marie Terezie Kolowratová založila nadaci, podle níž m la duchovní správa v K e i od kv tna do íjna sloužit mši svatou za rozv tvenou rodinu Kolowratskou, což se dodržovalo ješt ve 20. století. Obraz na hlavním oltá i p edstavuje Rodinu Pán neboli narození Pán v rokokovém rámu. V presbytá i jsou po stranách dv ezbá ské práce od socha e Františka Bílka z roku 1897 a to reliéf Panny Marie a Krista. František Bílek je v noval svému p íteli Ladislavu Borovi kovi a ten je v noval zdejšímu kostelu sv. Anny. P i oprav roku 1879 byly na postranní oltá po ízeny obrazy sv. Jáchyma, sv. Anny a Panny Marie od d kana Bed icha Kamarýta z Deštné, který po vystudování bohosloví v ím vystudoval i malí ství. V této dob byla do kostela zakoupena i malá k ížová cesta. V roce 1922 p ed svátkem sv. Anny vítr vyvrátil a porazil t i lípy na kostel. Byla poškozena st echa, štít i kopulovitá st echa nad kapli kou. Ta byla obnovena
lidé se tak ka zcela p estali modlit. B h se rozhodl, že pomocí zástup and l zjistí, jakou to má p í inu. Ti p inesli tuto zprávu: Lidé v dí, že jim chybí modlitba, a je jim to líto. Ale bohužel, i p i dobré v li nemají as na to, aby se modlili. V nebi nastalo uleh ení. Místo obávaného odpadu od Boha jedná se jen o problém asu. And lé uvažovali všemožn , co v té situaci ud lat. N kte í se domnívali, že by se m l odbourat moderní hektický zp sob života. Jedna skupina dokonce navrhovala lidi potrestat. Nakonec se všichni p ipojili k návrhu jednoho and la: „B h by m l den prodloužit!“ Den byl o hodinu delší, ale nakonec and lé zjistili, že se modlí zase jen ti, kte í se modlili už d íve a vždy si našli pro modlitbu as. Modlitba není otázkou asu, ale otázkou lásky. A tak byla 25. hodina op t zrušena. P evzato z asopisu Sv tlo 3/2008
Poutní kostel sv. Anny u K e e Poutní místo se nachází p i silnici z ernovic do Tábora. Za obcí K e odbo íme sm rem Vl eves, sv. Anna. Kdy a kým bylo místo založeno není známo. Legenda vypráví o tom, že v místech nyn jší poutní svaty ky stávala usedlost. Zde m li služebnou Annu, která upadla v podez ení, že ukradla hospodyni cenné šperky, byla za to potrestána a zaplatila to svým životem. Až po létech, kdy padl v t sné blízkosti usedlosti strom, byly v n m nalezeny poh ešované šperky. Sem je z ejm zanesla straka. Na pam nevinné služebné Anny byla postavena malá kaple zasv cená sv. Ann . V této dob zde již vyv ral ze zem pramen zázra né vody, který objevil sedlák, jenž -4-
do dnešní podoby. Nejvýznamn jší opravy se poutní svatyn do kala v roce 1936 zásluhou velikého p íznivce pana továrníka Komárka z Opavy. Tento pán se svoji šlechetnou chotí se již d íve zasloužil svými p ísp vky o zvelebení zdejší útulné svatyn . Po ídil n které bohoslužebné pot eby (misál, p isp l na zvon). Byla položena nová podlaha, vymalován interiér, obnoveny oltá e. Opraveny lavice a n které nov zhotoveny, nové schody, dve e, svícny na oltá e atd. Kostel je obdélníková stavba s trojboce zakon eným presbytá em a cibulovitou v ži kou na st eše. Je zevn kolem 20 metr dlouhá a necelých 7 metr široká s p ístavbou po severní stran . P ímo nad pramenem lé ivé vody stojí malá šestiboká kaple, d íve zast ešená cibulovitou bání. Hlavní pout bývaly nejvíce navšt vovány na velikono ní a svatodušní pond lí, v den sv. Anny anebo následující ned li. Procesími z okolí pacovska, ernovicka i táborska. Od jara do podzimu bývala navíc každé úterý mše svatá pro osadu. Bývalé lázn slouží dnes jako penzion. Poutní mše svatá je zde na svátek sv. Anny nebo v ned li po n m. Duchovní správa je vykonávána z ernovic u Tábora. J. Barto
Zem štká tvrdá a suchá, nemá již krve ni ducha, k iš ály slz jen a sn hu z les a polí a b eh srší a krut se lesknou. Ah, zem lodí je tesknou, po v ky pluje svou poutí, pluje, a neví, kam plouti... V surovém, studeném vání bu její kotvou, ó Paní, do srdce Synova vrytou p epevnou ranou a lítou!
Nanebevzetí Panny Marie
Ze školy Orbis-Pictus
Bohuslav Reynek
Letošních jarních prázdnin jsme op t využili k výjezdu do Jizerských hor na opravenou faru v P íchovcích, která nám se svým týmem dobrovolník již 8. rok poskytuje možnost rozvíjet t lesnou i duševní stránku našich osobností. Letos se nás z Tábora vypravilo 40 a užili jsme si to náramn . To ostatn i popisují níže uvedené p ísp vky našich dvou katechumen . Tak vám p eji p íjemné tení.
Maria na nebe vzata, jako ve erní mha zlatá vznesla se do ervánk v oliv a smokvo vánku. And lé st íbrn šedí s kšticemi z ohnivé m di vznesli ji Otci a Králi, v závoje slávy ji halí.
K.D. -5-
náš po et k naší radosti nar stal, až jsme se do kaple vešli jen st ží. A k nemalé starosti toho lov ka, který to pro nás všechno p ipravil a naplánoval – Karla, jsme jen neradi opoušt li kapli, abychom šli spát. Letošní P íchovice p ed ily mnohonásobn naše o ekávání. Byly pro nás jako jakási dovolená od všedních starostí. Mnoho jsme se zde nasmáli a prohloubili naše vztahy mezi sebou a s Bohem. Zjistili jsme, že všechno jde, když je kolem vás plno skv lých lidí a B h st eží vaše kroky. Nap íklad i mytí nádobí nebylo pro nás ani tak práce jako zábava, když nám p i tom vyhrávala Vojtova harmonika, zpívalo se a všude kolem byly spousty ochotných rukou. Dom jsme si p ivezli vedle skv lých zážitk i sílu a chu žít pro druhé. Moc a moc se t šíme na p íští P íchovice a ješt více d kujeme Bohu a lov ku, který kv li p ípravám nemohl ani dospat – našemu, námi trochu zatracovanému kv li jeho naléhání na dodržování ádu ve erního klidu, skv lému vedoucímu Kájovi Duškovi. Díky!
P íchovice Jako již tradi n každým rokem jsme se vypravili do P íchovic. Už ve vlaku byly slyšet kytary, zp v a smích. Z nádraží z Tanvaldu jsme za ali p šky stoupat, jako už tolikrát, po p šin sm rem do P íchovic, zatímco naše zavazadla byla odvážena autem. P íchovice jsou pro nás místem, kde se každý m že dosyta zasmát, vyhrát, vyzpívat (hlasivky) a vydovád t a zárove se zklidnit, být s Bohem a nau it se sloužit a pomáhat druhým.
Každé ráno nás probouzely kytary a zp v. Pak pro nás týmáci s naverbovanými lidmi p ipravili snídani. Po chlebech s marmeládou následoval i „pokrm pro duši“ – slovo na den - vý atek z Bible, na který bychom m li celý den myslet a ídit se podle n ho. Pak se za všeobecného p isp ní uklízela celá fara. Dále už m la každá skupina sv j vlastní program – lyžování, procházky,… V šest hodin ve er jsme se scházeli v kostele na mši svatou. Po ve e i následoval ve erní program, ve kterém jsme hráli r zné hry, zpívali za doprovodu kytar, hráli divadlo, scénku, i n jak jinak p edvád li své dovednosti. Pak byla spole ná modlitba a šlo se na kut . Ovšem v této pozdní dob jsme cht li být ješt více s Bohem a také ješt více prohlubovat svoje vztahy, a proto jsme se scházeli v kapli. Každým dnem
za všechny zú astn né Št pánka Šímová
P íchovice 2008 I letos pro nás Kája Dušek zorganizoval již tradi ní ozdravný pobyt na okraji Jizerských hor, kde jsme se skv le pobavili, ale hlavn jsme m li prostor být s Bohem a otev ít se jak jemu, tak ostatním. Skv lé bylo, že každý den bylo možné jít na mši svatou do p ekrásného p íchovického kostela. Ráno jsme se vždy nasnídali a dále následovalo slovo na den, které p edstavoval úryvek z bible. ást dne jsme trávili pov tšinou na sjezdovce i na domluveném výletu po okolní krajin . -6-
Ubytování nám poskytlo Centrum života mládeže K ižovatka v P íchovicích. Ve ery jsme nej ast ji trávili v kapli na fa e. Zprvu kaple využíval k modlitb jen menší po et lidí, avšak s každým dnem vzr stala její návšt vnost stále víc. Zhruba v polovin týdne jsme m li opravdu co d lat, abychom se do malé kaple všichni vešli. M li jsme tam skv lou p íležitost prohlubovat naše vztahy a náš vztah s Bohem. Odevzdávali jsme mu všechna svá soužení a bolesti, v doprovodu kytar jsme zpívaly chvály, vzdávali Pánu Bohu díky a mezi všemi panovala skv lá nálada. Mám vážn radost z toho, jakého jsme dosáhli sblížení a otev enosti. S úsm vem na tvá i vzpomínám na všechny nádherné okamžiky. A už na ty v kapli a na osoby, s kterými jsem je strávil, stejn tak jako na ostatní veselé chvíle nap íklad p i divadelním p edstavení. A a se to t eba nezdá reálné, tak i mytí spousty nádobí byla prost paráda. Není k tomu pomalu co dodat, jelikož bych tu mohl sed t s propiskou v ruce a psát do zít ejšího rána. Celý týden byl moc fajn a potvrdilo se mi, že s ím v tším nadšením se lov k zapojí, a ím více se otev e jeden druhému, tím v tší je síla lásky a emocí, které si s sebou odveze. Nezbývá, než se t šit na p íští zimu a op tovné shledání na horských h ebenech!
Zajímavé knihy Blíží se as prázdnin a doba dovolených, kdy si každý z nás najde chvilku a zalistuje v p kné knize. Podívejme se spole n na n které z nich. Joachim Meisner je autorem knihy „Mé p átelství s Janem Pavlem II.“, která vyšla v Karmelitánském nakladatelství Kostelní Vyd í v roce 2008. Jedním z lidí, kte í mohli o papeži Janu Pavlovi II. íci, že byl jejich osobním p ítelem, je i kardinál Joachim Meisner. V této publikaci zachycuje pr b h p átelství, které za alo v roce 1975 p i cest poutník z tehdejší NDR do polského Krakova. Nejprve formou vzpomínek, ve druhé ásti knihy pak formou rozhovoru lí í, jak hluboce se do jeho pam ti vtiskly okamžiky strávené s krakovským arcibiskupem Karolem Wojtylou. Kardinálovo osobní sv dectví je dopln no fotografiemi z jeho osobního archivu. Autor knihy píše – cituji: „Papež po celý sv j život procházel každodenn v modlitb k ížovou cestu. V kostele nebo v kapli rozjímal o trnácti zastaveních Ježíšových pašijí a to ho p enášelo do Kristovy doby. Jeho život byl následováním Krista nebo lépe e eno soužitím s ním. Stával se tak z n ho muž Boží, vnímající radostnou zv st o spáse lov ka v Kristu Ježíši. Zv stoval lidem to, co sám rozjímal a prožíval ve svatých znameních. Papežovy vn jší skutky byly skryté jeho vnit ním životem s Kristem v Bohu. Byl p esv d ivý v tom, co íkal, protože to také sám konal.“
Vítek Kašna
-7-
Kardinál J. Meisner (*1933) od roku 1980 p sobil jako biskup v Berlín . V roce 1983 byl jmenován kardinálem a v roce 1988 arcibiskupem v Kolín nad Rýnem. V Karmelitánském nakladatelství vyšly p eklady jeho knih „Dívat se srdcem“ (2007), „Ze smrti do života“ (2003), „Úvahy o Pann Marii“ (2006). Cesare Falletti napsal knihu „Hlas jemného vánku“. Kniha s tímto názvem vyšla v nakladatelství Paulínky v roce 2008. Autor putuje po p šin vnikající stále hloub ji do srdce lidské bytosti, v n mž p ebývá Boží p ítomnost. Uvádí tená e do duchovního života, ve kterém vzpomínka na Boží milosrdenství, pozorné naslouchání Slovu a modlitba docházejí napln ní v setkání s bratry. Evangelium, které nám p ináší opravdové poznání Boha, se stává školou života a lidského spole enství. Pouze srdce o išt né milostí, Slovem a svátostmi, srdce p ipomínající Boží dar a radostn na n j odpovídající, m že dosáhnout blahoslavenství vid ní Boha. Na zemi, ve tvá ích brat í, ve sláv , v p ekvapení, kdy na Boha hledí tvá í v tvá . Za pozornost jist stojí i kniha P. Františka Lízny „Musím jít dál“ – 4404268 krok P. Františka Lízny za sv. Jakubem. Vyšla ve vydavatelství Cesta v roce 2006. ást deníkových záznam z pouti do Compostely vycházela v asopise Akord. Text této knihy je edi n upravený a dopln ný o celou adu doprovodných údaj obsažených v p vodním deníku. Kresby v knížce otišt né v tšinou
vznikaly na základ autentických snímk po ízených autorem, dále pohlednic a propaga ních materiál . P. František Lízna SJ, se narodil roku 1941 v Jeví ku. Na kn ze byl vysv cen v roce 1974. Roku 1968 vstoupil k Jezuit m, do roku 1989 nedostal státní souhlas. Proto vyst ídal celou adu manuálních zam stnání a ty ikrát byl v zn n z politických d vod . Je signatá em Charty 77. Zam uje se na pastoraci Róm , bezdomovc a v zn ných. Od roku 1995 p sobí ve farnosti Vyšehorky u Mohelnice. Donedávna byl také v ze ským kaplanem v nedaleké v znici Mírov. Od roku 1992 se ze solidarity hlásí k rómské národnosti. Je držitelem Ceny Františka Kriegela „Za ob tavou práci s odsouzenými“ a ádu TGM „Za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva“. Knihy pro vás vybírala a hezké prázdninové tení p eje M. Skopcová
Piškotí výpravy Když za ne být venku teplo a p íjemn , tak už nás v klubovn nic neudrží. Spole n vyrážíme do p írody za dobrodružstvím a v tšinou je to ohromná legrace. Chodíme p írodou a hrajeme hry. N kdy Vojta p ijde s velkým množstvím hopík a vyhlásí sout ž. Pomalu a nepozorovan vytratí hopík. A ten kdo ho najde, si ho m že nechat. Je to zábava, ale ješt lepší je sledovat dav za Vojtou. Šiškovaná je taky výborná. Všichni proti všem a nikdo s nikým. Ob as vyrážíme i na ,,Víkendovky“ (to jsou víkendové výpravy). Naposled jsme byli v Dražicích na fa e a bylo to tam skv lé. A navíc bylo krásné po así a hráli jsme úžasné hry. Hodn dobré bylo, když jsme brodili potok. Bylo docela teplo a tak, pro to nezkusit? Všichni jsme si nejspíš p edstavovali teplou vodu a hebký písek… Ale realita byla jiná. -8-
Voda byla ledov studená a místo písku nás p ekvapily kluzké kameny. Ale to nám nezabránilo v p ebrod ní – takže rychle tam a zase zpátky. Brrrr, ale byla fakt ledová :-) Na farní zahrad jsme si pak zahráli pár her. Mezi nejlepší bychom za adili Mamuty, Mravence v sirupu a Opi í vir. V Mamutech si hrajeme na prav ké lovce a lovíme ,,mamuty“ alias naše kamarády. Každý má kamínky a když chytne mamuta, tak mu mamut musí jeden dát. Ale dávejte si pozor na Hlada, ten vás m že p ipravit taky o kamínek. V Mravencích v sirupu si hrajeme na mravence, kte í se snaží dostat co nejdál. Jediná potíž je ale v tom, že když se lov k dotkne n kde zem , tak tam musí z stat tou ástí, kterou se tam dotknul. A v Opi ím viru jsme opi kami, mezi kterými ádí vir. Když nás chytí, tak musíme ležet, dokud nás ostatní nezvednou a neodnesou na ur ité místo. P ed trnácti dny jsme m li výpravu do ernické obory. Tam jsme hráli šiškovanou a pozorovali nádherné staré stromy. A vid li jsme i velký rybník, kdyby bylo tepleji, tak bychom si smo ili nohy. Potom to dokonce jednu krušnou chvíli vypadalo, že jsme se ztratili, ale pak jsme se našt stí našli a v po ádku dostali Bechy kou do Tábora.
Tušíte, na které v ci se B h nebude ptát? 1. B h se nezeptá, jakým automobilem jste jezdili, ale kolik lidí jste v n m svezli. 2. B h se vás nezeptá, jakou velikost m l váš d m, ale kolik lidí jste v n m pohostili.
3. B h se vás nezeptá, do eho jste se oblékali, ale bude se ptát koho jste oblékli. 4. B h se vás nezeptá, kolik jste vyd lali pen z, ale jakým zp sobem. 5. B h se vás nezeptá, jaké názory jste hlásali, ale jak jste pracovali. 6. B h se vás nezeptá, kolik jste m li p átel, ale zeptá se, kolika z nich jste byli p ítelem. 7. B h se vás nezeptá, v jaké tvrti jste bydleli, ale zeptá se, jak jste vycházeli se sousedy. 8. B h se vás nezeptá na barvu vaší k že, ale zeptá se na barvu vašeho charakteru. 9. B h se vás nezeptá, pro jste tak dlouho otáleli s p ijetím víry, on vás ve své milosti doprovodí do vašeho nebeského obydlí na místo bran pekelných. P evzato z AVE z Lome ku 2007
V ervnu budeme mít výpravu s p espáním pod širákem (pokud bude p kn ) a na tu se obzvláš t šíme.
Sudk v d l Tu sobotu, kdy jsme se vydali na farní výlet, svítilo slunce a foukal studený vítr, krásný za átek kv tna. Na nádraží se nás
Za Piškoty napsala Piškot Sova alias Ani ka -9-
sešlo n co kolem patnácti – s otcem Václavem a Evou v ele výpravy, hlavn matky a d ti, ale i n který d de ek se p idal… P ed nádražím jsme zamávali Piškot m, kte í vyráželi na výpravu do les za Bechy skou Smole , a vydali jsme se zelenobílým regionálním vlá kem do Obratan a pak dv stanice úzkokolejkou sm r Jind ich v Hradec. Vlá ek na opravdu úzkých kolejích (lepší než pou ová atrakce, protože je z n j vid t do krajiny) nás vyplivl uprost ed lesa, kde už nás ekal Josef Civín s ženou Ani kou, vyzbrojen dokonalým programem na celý den a p edevším trakt rkem s p ív sem, kterým se vezli jásající d ti do vsi. Ješt p edtím nás ale ekala ko ská zastávka – hned když jsme vyšli z lesa, už jsme nasedali na sedla dvou p im en ochotných koník (jak d stojn vypadá lov k na koni, má to rozhodn v tší šmrnc, než když se hrbí za volantem!) – svezli se všichni, n které d ti dvakrát a nejvíc to slušelo Andree, která vypadala jako sle na Hortensie. Ofoukáni v trem vydali jsme se na krátkou cestu po silnici k Civínovic zahrad . Odkudsi z hloubi domu se vyno ily štr dly, buchty, aje, kávy, pak bu ty k opékání a jako by ni eho neubývalo. N které d ti se zmocnily otce Václava a hrály zapálen kuželky vyrobené z lahví od Magnezie, jiné vylezly na traktor a nedaly se odtrhnout od volantu a další se pohupovaly na lavi kách. Dorazili ješt automobilisté, ale velká zahrada s mladým ovocným sadem, jednou starou t ešní a výhledem do široké krajiny nás spolkla jakoby nic. V poledne jsme u
malé kapli ky pod kovali Bohu za ten krásný den. Byli jsme v SUDKOV DOLE – malé vesni ce ztracené v kopcovité mírné krajin za Obrataní. Je tu pár dom s klasickými uzav enými dvory: n které ješt starodávné a nezni ené nevkusnými p estavbami, ale chalupá sky prázdné, uprost ed vsi rybní ek s lekníny a rákosím jak od Lady a za ním vodní tvrz, o které jsme se dozv d li, že pochází z 16. století. Tvrz asi n komu pat í a ten si pod ní na b ehu rybní ka p stuje rybízy, angrešty a jahody. Vypadá to roztomile… Ze vsi vede pol a ka dva kilometry vzh ru k Josafatu. D ti a slabé ženy se nechali k Josafatu odvézt na p ív su za velkým traktorem!! (zdaleka nejlepší atrakce po vlá ku, koních a malém traktoru), ostatní šlapali nejd ív mezi rozkvetlými jablon mi, pak loukou plnou
pampelišek (jen v ely moc nebzu ely, je jich letos málo). Josafat kdysi býval tvrz, kterou založil Žižka, když táhl krajem se svými vojáky. asem se z ní stala usedlost a tu p ed válkou koupil Josef v d de ek. Te není z usedlosti nic, jen zbytky obvodových zdí mezi kterými raší - 10 -
ke e a nejr zn jší býlí, ást štítu ješt z posledních sil stojí… Josef, který se tu narodil, vzpomínal na krásné d tství… p išla válka a po válce v padesátém šestém statek zabralo JZD. D du s babi kou tu nechali pracovat, pak stejn radši odešli do m sta k d tem… Co ty ista let kvetlo za pár desítek let není. Te po mnoha letech pomalého zanikání je tu cítit neviditelná ruka Josefa Civína, který se p ece jen nevzdal. Ope ovává obrovský sad, kosí trávu a p eklenuje tak po svém ten daleký oblouk rodinného asu… Vzpomínám na Durychovu Boží duhu… Zpátky ve vsi na zahrad nás ješt ekaly další úžasné kolá ky a aje, Civínovi jsou dokonalí hostitelé. A pak všechno pozpátku až k nádraží v Tábo e, kde jsme se rozutekli.
kopec ke k ížku a dál už všechno nechte na Duchu sv. Nemusíte v bec nic íkat, On se totiž bude modlit za Vás. A ru ím Vám za to, že za rok p ijedete znovu. Mimochodem – za p íznivého po así je od tohoto k ížku vid t i Šumava. Snad ješt jedno upozorn ní – autem se tam nedostanete. Silnice kon í v Po ín a dál už musíte asi dva km jít p šky po polních cestách. Ale v te, stojí to za to!
P.S. Na mé etné zv davé otázky nakonec skromný Josef Civín odpov d l malým odstave kem. Tady je:
Opravdu to stálo za to. Více takových výlet a velké DÍKY hostitel m.
Údolí Josafat je samota v p ekrásné krajin na turistické cest mezi Svidníkem a Choustníkem, ty i stanice vlakem od Tábora (žel. zast. Po ín). Ráno se nám pod okny pásly srnky a maminka žertem íkala, že za Josafatem je závora a tam už je konec sv ta. P ed deseti lety jsem tam s d tmi postavil kapli ku a v polích Boží muka. Jeden k ížek jsem také postavil na kopci nad Josafatským údolím. ernovická farnost si tam ud lala p ší pou a pan fará celé údolí posv til. A práv k tomuto k ížku na kopci bych Vás rád pozval. Neumím se dost dob e modlit vnit ní osobní modlitbou, ale když vyjdu k tomuto k ížku a rozhlédnu se po údolí a celé krajin , jsem napln n nesmírnou vd ností k Pánu. Tohle všechno nám dává a zadarmo! Nemusím v bec mluvit, jenom cítím vd nost a díky. Myslím, že to je ta pravá modlitba srdcem! Pokud n kdo cítíte, že jste p i modlitb nesoust ed ní, že Vaše modlitba je jen bezmyšlenkovit od íkaná básni ka, ud lejte si výlet na Josafat, vyjd te na
Tereza Horváthová
D tská vikariátní pou Stádlec V pond lí 19. kv tna 2008 ráno m li mnozí organizáto i letošní d tské vikariátní pout hlavu plnou starostí. Provázky dešt , které se za aly na zem snášet v ned li, neustaly ani p es noc a zamra ená obloha neslibovala zlepšení situace. N kte í citliv jší (a o zdraví d tí se obávající) jedinci dokonce nesm le navrhovali „mokrou variantu“, toto ešení ale neusp lo. A tak se d ti, které autobusy a vlaky do Stádlce p ivezly ze všech kout našeho vikariátu, okolo deváté hodiny vydaly v plášt nkách na deštivou cestu sm rem k mostu. Op t se potvrdilo, jak je správné mít d v ru v Boží plán a spoléhat na Boží vedení a milosrdenství! V p l desáté totiž déš ustal a zanedlouho se na nebi - 11 -
dokonce objevilo sluní ko. Všichni poutníci si proto mohli prožít p ekrásný vlahý jarní den uprost ed p írody a vnímali tak nádheru a dokonalost Božího stvo ení na každi kém kroku.
Vyvrcholením celého spole n stráveného dne byla mše svatá, kterou spolu s kn žími vikariátu slavil otec biskup Pavel Posád na louce vedle dobronického kostela. Tak jsme mohli na záv r všichni spole n Bohu d kovat, chválit, radovat se, zpívat a poslouchat vlídná slova otce biskupa. Snad jedna z jeho myšlenek na záv r. Mosty všichni používáme, bereme je jako samoz ejmost a ani asto nep emýšlíme o tom, že nám pomáhají a jsou v našem život d ležité. Když n který most p estane sloužit (o tom obyvatelé Tábora ví své!), teprve pak si uv domíme, jak nám chybí, jak moc nám to komplikuje život. A stejné je to ve vztazích mezi lidmi a v našem osobním vztahu k Bohu. Proto se pokoušejme „mosty“ budovat, stav t a o ty fungující s láskou pe ujme.
Letošní téma „MOSTY“ se samoz ejm promítalo do aktivit na všech p ti stanovištích. D ti slyšely zajímavý p íb h stádleckého „toulavého“ et zového mostu a dozv d ly se také mnoho technických informací, týkajících se této obdivuhodné stavby. Na ostatních zastávkách se pak mohly zamyslet nad tím, jak se dají stav t pomyslné mosty mezi lidmi. Tolik v cí nás rozd luje: názory, barva pleti, jazyk, lhostejnost, strach, tak snadno dokážeme mezi sebou vytvo it hluboké propasti svým chováním i slovy. Jak p es tyto propasti budovat nové, pevné mosty? A lze najít most na cest k Bohu? Na tyto otázky jsme spole n hledali odpov di práv na letošní pouti. Ten nejjednodušší most mezi lidmi je oby ejné, a p itom tak d ležité, podání ruky, mostem na našem putování k Bohu je k íž Ježíše Krista.
D. M.
Pohádka pro d ti …. DIAMANTOVÁ SEKERA Sekal chudák d íví na b ehu eky, a najednou mu sekera vysko ila z top rka a rovnou do vody. Potopila se, to dá rozum. Chudák se dal lítostí do plá e. „Ach to je nešt stí! Ach to je bída!" ho ekoval. „Jak já budu bez sekery rubat d íví? Jak bez d eva uživím rodinu?" Najednou v k oví n co zachrastilo, zašustilo, hup a dup, hup a dup, z lesa se vybelhal kulhavý d dek. Místo vous m l šedý mech, místo knír borové v tévky a místo nosu jedlovou šišku. „Pro plá eš, dobrý lov e? Pro b duješ?" zeptal se. „Jak nemám plakat?" odpov d l chudák. „Upadla mi do vody sekera. ím budu te sekat d íví? ím nakrmím d ti?" „Nu, té bíd bude lehká odpomoc," pravil staroch. Shodil ze sebe kožich, zul st evíce a žblu k do eky. Vyno il se a ukázal zlatou sekeru. „Tu máš," ekl. „Je to tvá sekera?"
Putování po b ehu eky Lužnice pak v tšina využívala ke hrám, povídání a radování se z daru krásného dne. I další dv zastávky na cest do Dobronic (z ícenina hradu a stoly se skv lými buchtami a teplým ajem) všechny malé i velké poutníky dokonale nadchly a obohatily. - 12 -
„Ne, ta není moje," odpov d l chudák. Sta ík se pono il znova. Když vyplaval, podával chudákovi st íbrnou. „A tahle je tvá?" „Taky ne," odpov d l chudák. Sta ík se pono il pot etí a vytáhl železnou. „A co tahle?" ptal se. „Ta je má!" vzk ikl chudák.
Ješt se kola po vod nerozb hla, a staroch už byl venku. V rukou držel železnou sekeru. „Je tvá?" ptal se bohá e. „Ne, ta není má," odpov d l bohá . „Moje byla lepší." Sta ík zmizel pod vodou. Když vylezl, podával bohá i st íbrnou. „A co tahle?" zeptal se. „Ta taky ne," ekl bohá . „Má byla ješt lepší." Sta ík se potopil pod vodu pot etí a vytáhl zlatou sekeru. „A tahle?" zeptal se bohá e. „Ta je má!" k i el bohá . „Už z dálky jsem ji poznal. Sem s ní, honem!" Ale sta ík nedal. „Nespletl ses?" ptal se. „Na dn leží ješt diamantová. Možná že to bude ta tvoje." „Máš pravdu," ekl bohá . „Tahle se tak n jak zablýskla na slunci, až jsem myslel, že je diamantová." Staroch pot ásl vousem a zmizel pod vodou. Zlatou sekeru vzal s sebou. Zmizel pod vodou, ale zpátky se už nevrátil. A bohá sedí na b ehu dodnes. eká, až mu sta ík p inese diamantovou sekeru.
Chytil sekeru a cht l utíkat dom . Ale sta ík ho nepustil: „Po kej, vem si i tyhle dv . Když ty nehamoníš, já nebudu taky odpo ítávat." „No, když je to tak, d kuju ti," ekl chudák. „Nikdy ti to nezapomenu." A šel dom . Na rameni si nesl všechny t i sekery: zlatou, st íbrnou i železnou. Uslyšel o chudákov št stí bohatý soused a popadla ho taková závist, že mu ani nedala usnout. P jdu taky k ece, ekl si, možná že se to povede i mn . Vzal starou sekeru a vypravil se do lesa. Došel až k tomu místu co chudák. Máchl všehovšudy jednou, sekera slet la z top rka a žblu k do vody. „Oh já neš astník, já ubožák!" vzk ikl bohá . Najednou v k oví n co zachrastilo, zašustilo, hup a dup, hup a dup, z lesa se vybelhal kulhavý d dek. Místo vous m l šedý mech, místo knír borové v tévky a místo nosu jedlovou šišku. „Kdo to tu k i í?" ptal se. „Koho potkalo nešt stí v mém lese?" „Já k i ím," ekl bohá . „M potkalo nešt stí. Sekal jsem d íví, a najednou buch – sekera slet la z top rka a rovnou do eky. Kdo mi ji te vytáhne?" „T eba já," ekl sta ík. Shodil ze sebe kožich, zul st evíce a hup do eky.
P evzato z http://pohadky-sveta.wz.cz, pobaltská pohádka Milé d ti, zkusíte nám napsat, jaké pou ení plyne z této pohádky? Nejhez í odpov odm níme… Odpov di posílejte na adresu
[email protected] Pohádku vybral a na odpov
se t ší
P. Jan Kuník
Mladí mí í na Velehrad Není tomu tak dávno, co se v jihoeském Tábo e uskute nilo Celostátní setkání mládeže. Mnozí ú astníci jist - 13 -
rádi vzpomínají na týden nabitý zážitky a poznáváním nejen duchovních hodnot, víry, Krista, ale též nových p átel. Rok utekl jako voda a Sekce pro mládež BK a Sekcia pre mládež KBS po ádají ve dnech 18. – 20. ervence 2008 na Velehrad setkání nové – v tší, otev ené mladým lidem mnoha národ a vyznání.
sportovních, kulturních, um leckých aktivit – koncerty, workshopy. D ležitou sou ástí celého setkání bude benefi ní koncert slovenské skupiny Tretí de a amerických SonicFlood. Výt žek z tohoto koncertu bude použit na aktivity známého misioná e P. Petera Krenického na Zakarpatské Ukrajin . Stejn jako loni je ovšem pot eba celou akci zajistit nemalými finan ními prost edky. Ú astnický poplatek ve výši 150,K je spíše symbolický. Organizáto i proto prosí všechny o zapojení se do sbírky Mozaika 2008 zakoupením karti ky mozaiky v cen 50,K a nebo zasláním pen z na ú et u SOB, a.s., .ú.: 219759054/0300. Více informací o této sbírce získáte na internetové adrese www.mozaika2008.cz. Zájemci o setkání ActIv8 se mohou p ihlásit a další informace získat na webových stránkách www.activ8.signaly.cz .
Toto setkání nese záhadný název ActIv8 ( ti ektivejt). Je to odkaz na biblický citát Sk 1,8, vyjad ující motto letošního Sv tového dne mládeže: „Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí, a budete mi sv dky.“ Zárove anglické slovo activate znamená pohnout, spustit – tedy podnítit k aktivit . D vodem k velehradskému setkání eské a slovenské mládeže je fakt, že Svatý otec Benedikt XVI. pozval na tyto dny mladé celého sv ta do australského Sydney. Ne každý si ovšem dalekou cestu m že dovolit. Proto se mladí setkají na Velehrad , kde díky p enosové technice TV NOE uvidí v p ímém p enosu své vrstevníky na opa ném konci sv ta, budou se moci na dálku ú astnit liturgie sloužené papežem a zárove p ímo na vlastní k ži zažijí onen neopakovatelný pocit p ítomnosti tisíc vrstevník , který doprovází všechna velká setkání. A co ActIv8 nabízí? P edn je to nabídka duchovního setkání, tentokráte umocn ného každodenním prožíváním univerzality církve. Deset tisíc ech a Slovák utvo í jednotu s mladými lidmi z celého sv ta, shromážd nými za oceánem. Nebudou chyb t ani slavnostní mše svaté, k ížová cesta, modlitba r žence. Na ú astníky eká mnoho
Radek Šoustal
Krátké zprávy Sbírka na pot eby diecéze vynesla v Tábo e 12.200,- K , v Sezimov Ústí 3.800,- K , v Pohnání 1.010,- K a v Ratibo ských Horách 820,- K . Mimo ádná sbírka na opravu varhan v kostele sv. Vojt cha v Ratibo ských Horách v ned li 27. 4. 2008 vynesla 11.910,- K . Celkem bylo vybráno zatím od roku 2006 41.790,- K . Celková oprava varhan má stát 310.000,- K . Další mimo ádná sbírka na pomoc charitnímu Domu sv. Františka ve - 14 -
Veselí nad Lužnicí vynesla v Tábo e 6.000,- K , v Sezimov Ústí 2.500,K , v Pohnání 2.600,- K a v Ratibo ských Horách 1.300,- K . Up ímné Pán B h zapla všem, kte í na uvedené sbírky p isp li.
Srde n zveme na slavnostní zahájení Táborského kulturního léta.
V ned li 25. kv tna se v d kanském kostele Prom n ní Pán v Tábo e shromáždilo 5 d tí – Ani ka, Nikolka, Zuzanka, Vojta a Lá a, aby p i mši svaté sloužené P. Václavem Hesem p ijaly první svaté p ijímání. Provázejme je i nadále svou modlitbou.
Varhanní koncerty Ladislava Šotka o prázdninách v d kanském kostele Prom n ní Pán v Tábo e: o ve tvrtek 17. 7. od 19.00 hod. se žes ovým souborem R. Mlázovského o ve tvrtek 21. 8. od 19.00 hod. se smy covými nástroji táborských hudebník .
V ned li 29. ervna, o slavnosti sv. apoštol Petra a Pavla, zahájíme s celou církví „Rok svatého Pavla“.
V ned li 6. ervence se od 10.00 hod. uskute ní poutní mše svatá v kostele sv. Prokopa v Pohnání. Mši svatou bude sloužit generální viká eskobud jovické diecéze P. Jan Baxant. Po mši svaté se uskute ní sbírka na opravu varhan v kostele sv. Prokopa.
V táborském d kanském kostele Prom n ní Pán p i mši sv. v 8.30 hod. p ijmou svátost k tu a eucharistie 2 d v ata z Církevní základní školy Orbis-Pictus: Št pánka Šímová a Nela Multušová.
Informace o farnostech Pohnání a Ratibo ské Hory najdete na webové adrese http://farnost.katolik.cz/pohnani/ .
V ned li 29. 6. bude v kostele sv. Prokopa první svaté p ijímání 3 d tí z farností Ratibo ské Hory a Pohnání. Mše svatá od 10.00 hod.
Pout v ervnu – zá í 2008: Chotoviny farní kostel sv. Petra a Pavla Ne, 29. 6. 8:15 /s d tmi/, 10:00 (Mons. Pavel Posád) kaple Narození P. Marie, Stoklasná Lhota Ne, 14. 9. 8:15 (!!) Hlasivo kapli ka sv. Marka So, 23. 8. 16:30 farní kostel Nar. P. Marie Ne, 14. 9. 10:00 kaple Stará Vožice Ne, 21. 9. 10:00 !! Borotín kostel Nar. P. M. Kostelec Ne, 14. 9. 11:30 (!!)
Od 1. ervence nastupuje jako pastora ní asistent do farností Tábor a Sezimovo Ústí Stanislav Brožka, který bude v sobotu 6. 9. v 10.00 hod. v eskobud jovické katedrále spolu s dalšími 3 bohoslovci vysv cen na jáhna a p íští rok, dá-li Pán, na kn ze. V úterý 1. 7. od 19.00 hod. se koná v d kanském kostele Prom n ní Pán v Tábo e koncert p veckého sboru TACOMA YOUTH CHORUS z USA. - 15 -
Pohnání
farní kostel sv. Prokopa Ne, 6. 7. 10.00 hod. Podolí kaple Nanebevzetí P. Marie Ne, 17. 8. 14.00 hod. Ratibo ice kostel sv. Bartolom je Ne, 24. 8. 10.00 hod. Dub kaple And l strážných Ne, 7. 9. 14.00 hod. Pohnanec kaple Jména Panny Marie Ne, 14. 9. 14.00 hod. V esce kaple Panny Marie bolestné Ne, 21. 9. 10.00 hod. Tábor d k. kostel Prom n ní Pán Ne, 10. 8. 8.30 hod. kostel Narození Panny Marie Po, 8. 9. 18.00 hod. Tábor-Klokoty, kostel Nanebevzetí P.M. So, 16. 8. 10.00 hod. (biskup mons. Pavel Posád) Sezimovo Ústí, kostel Povýšení sv. K íže Ne, 14. 9. 10.30 hod.
jáhn m, jichž bylo nejvíce za poslední roky, dále ministrant m a ministrantkám za vzornou liturgickou službu. Nejv tší dík však pat í op t Hospodinu za jeho požehnání a svatému Janu Nepomuckému za jeho p ímluvu. Letošní pou byla ve znamení labutí na „Velkém Jeze e“, opékaných bu t na ohništi u kaple a p edevším ve znamení laskavosti ve slovech i v celkovém p ístupu otce biskupa Pavla… I za to za vše Pán B h zapla … Dne 21. 6. /sobota/ v 19 hodin, dá-li B h, zazpívá v kostele sv. Petra a Pavla v Chotovinách soubor Z dlouhé chvíle z Tábora pásmo písní, doprovázené duchovním slovem P. Jana Kuníka 1. sv. p ijímání ve farnosti Borotín se uskute ní, dá-li Pán, v ned li 22.6. v 11:00; bude ud leno dv ma d tem. V sobotu 28. 6. 2008 od 16:30 hodin pak, doufejme, poprvé p ijme Eucharistického Krista v kostele Narození P. Marie v Hlasiv jedna odvážná malá sestra…. P ejme jim všem Boží požehnání. Ve st edu 25. 6. 2005 se koná adora ní den v Hošticích. Program: 16:30 mše svatá a adorace. Bližší informace v pravidelných ohláškách… Ned le 29. 6. 2008 – to je termín hlavní pouti v Chotovinách. V kostele sv. Petra a Pavla budou bohoslužby od 8:15 / mše svatá s d tmi / a 10:00 /mše svatá pro poutníky/. Hlavním celebrantem bude, dá-li Hospodin, sv tící biskup eskobud jovický, Mons. Pavel Posád. Hrát a zpívat bude Chrámový sbor z Tábora a Klokot. Po mši svaté /cca v 11:15/ otec biskup posv tí opravený interiér v že a v ž pak bude otev ena pro ve ejnost. Krom – v me – p kné vyhlídky mohou návšt vníci shlédnout výstavku dokument nalezených p i d ív jší oprav v že. Prohlídku bude
Zprávy z Chotovinska V pond lí 12. 5. 2008 se – o dost d íve, než loni – sešlo p ed kaplí u „Jezera“ v Chotovinách op t mnoho lidí (letos cca necelých 300), aby oslavilo Krista a P. Marii p i mši svaté, jejímž hlavním celebrantem byl sv tící biskup naší diecéze Mons. Pavel Posád. I letos pat í dík všem ob tavým chotovinským farník m a pracovník m OÚ Chotoviny, jež slavnost p ipravili; dík též mladovožické kapele a paní Líd Doudové, jež bohoslužbu hudebn doprovázeli. Letos se pat í pod kovat i všem kn žím a - 16 -
Druhého dne, v ned li 6. 7. ve 14:00 budeme prožívat bohoslužbu smí ení i v Radkov , v obecní kapli…
doprovázet soubor Collegium Taizé z Tábora. Bohoslužby plánované na tento den v Hlasiv budou p esunuty na sobotu, ve St ezimí i mše svatá nebude. Protože touto poutí zahajujeme rok svatého Pavla, vyhlášený sv. otcem Benediktem XVI. a tento den zahájení milostivého roku je zárove dnem, kdy se zvláštním zp sobem v našich srdcích m že projevit Boží shovívavost, p ipravíme se v našich farnostech na tuto událost v Duchu Kristov , mj. spole ným slavením svátosti smí ení.
Od soboty 26. 7. do ned le 3. 8. 2008 pobude, dá-li Hospodin, na fa e v Chotovinách soubor „Kytice“ z Prahy. T šíme se, mj. na jejich vystoupení p i bohoslužbách v ned li 27. 7. ( ást souboru) a hlavn v ned li 3. 8. v Chotovinách… Koncerty souboru „Musica da chiesa“, hrajícího ve dvou lenném profesionálním obsazení na cca 40 starých i nových hudebních nástroj hudbu všech v k , se konají v ned li 10. 8. 2008 v kostele sv. Havla ve St ezimí i a v ned li 31. 8. 2008 v kostele sv. Petra a Pavla v Chotovinách. Srde n zveme na opravdu mimo ádný zážitek.
Bližší informace o všem, co souvisí s popsanými událostmi, poskytneme v pravidelných ohláškách… Srde né pozvání Vám všem, kte í máte zájem zú astnit se ekumenických bohoslužeb, po ádaných spole n ímskokatolickou farností Chotoviny a sborem Církve eskoslovenské husitské Chotoviny: Nejprve u Kaple smí ení o slavnosti svatých Cyrila a Metod je, v sobotu 5. 7. 2008 v 9:00 v erveném Záho í prob hne bohoslužba smí ení. Letos mezi námi také, Deo dante, p ivítáme otce Václava Hese a sbor „Exodus“ ze Sedlce – Pr ice.
Aktuální zprávy z farností Chotoviny, Borotín, Hlasivo, Hoštice a St ezimí v . zm n programu akcí a proseb o finan ní pomoc najdete na webových stránkách chotoviny.farnost.cz .
Pan fará domlouval ministrantovi, kterému se v bec necht lo u it: „Víš, že svatý Vojt ch byl už ve tvém v ku v Magdeburgu a piln tam studoval?“ „A víte vy, že ve vašem v ku už byl svatý Vojt ch biskupem?“
V obchod s textilem se roz iluje starší pán: „P ed m sícem jsem si tu kupoval kalhoty a vy jste mi íkala, že jsou tak kvalitní, že je do smrti neroztrhám. A už je po nich!“ „Promi te, když vy jste tehdy vypadal velice špatn ...“
„Víte, jak se d lí ženy podle v ku?“ „Ne, to skute n nevím.“ „No p ece: mladá žena, st ední v k a vypadáte výborn !“
Ptá se u televizoru manžel své ženy: „N co jsi íkala, drahoušku?“ „Jo, ale p ed hodinou, když ten fotbal za ínal!“
V ned li 31. 8. 20087 se koná adora ní den v Chotovinách. Program: 7:45 svátost smí ení; 8:15 mše svatá a 9:15 adorace. T šíme se na zvláštní setkání eucharistickým Pánem..
- 17 -
Prakticky založený: V pokoji sedí benediktin, dominikán, františkán a jezuita. Najednou zhasne sv tlo. Benediktin se bez rozpak dál modlí breviá , protože ho umí nazpam . Dominikán referuje o podstat sv tla a temnoty. Františkán chválí Boha, který dává také shovívav zahalující sest i ku tmu. A jezuita jde ven a vym ní pojistky...
Sotva p išla upomínka, sedl si pan Arthur ke svému psacímu stolu a napsal následující dopis: Velect ný pane! Dovolil jste si napsat nevhodný dopis. Upozor uji Vás, že b hem roku ukládám všechny nezaplacené ú ty do p ihrádky. Na Nový rok zamhou ím o i, vytáhnu jeden ú et a zaplatím. Jestli se ješt jednou opovážíte poslat mi takovou nestydatou upomínku, pak budete ze slosování vylou en. S veškerou úctou A.P.
Pan Št pán se ptá souseda: „Jak se da í synovi ve m st ?“ „Moc dob e... mají ho tam opravdu rádi. Už je tak populární, že ho minulý týden fotografovali z n kolika stran a brali mu i otisky prst .“
Rozhlasová reportérka chce ud lat autentický rozhovor s ba ou, tak se ho ptá, jak probíhá jeho b žný den. Ba a: „No ráno vstanu a hned si dám slivovici.“ Reportérka: „Po kejte, to p ece nem žeme íct do rádia, že hned ráno pijete. Tak ekn me, že tete knihu.“ Ba a tedy za ne znovu: „Ráno vstanu a za nu íst knihu. Když ji do tu, jdu k Jožinovi a teme spolu jeho knihu. Jakmile ji p e teme, jdeme do knihovny. A když máme p e tenou celou knihovnu, jdeme k Jurovi, protože ten má tiskárnu...“
Africký student se vrací v r. 1982 ze studií v eskoslovensku. Na letišti se ho ptají noviná i, jak se mu tu u nás líbilo. Lámanou eštinou odpovídá: „T žkoslovensko je lihov demagogický stát se šokialistickým z ízením, šizený komickou stranou a výst edním výborem s polibdírou v ele a geniálním nájemníkem Hustafem Rusákem. Nejvíce se mi líbí p tileté hospodárné flámování. V roce 1983 se o ekává v T žkoslovensku nebývalé zvýšení cestovního ruchu. Je tu totiž 7 div sv ta: 1. div – všichni mají práci 2. div – p estože všichni mají práci, nikdo ned lá 3. div – p estože nikdo ned lá, plán se plní na 105 % 4. div – p estože se plán plní na 105 %, není nic k dostání 5. div – p estože není nic k dostání, všichni mají všeho dost 6. div – p estože všichni mají všeho dost, kradou jako straky 7. div – p estože všichni kradou jako straky, nikde nic nechybí“
Farní zpravodaj Tábora a okolí vydávají ímskokatolické farnosti uvedené v hlavi ce. Redakce: Tábor, D kanská 305, tel. 381 253 824 - vede Petr Svoboda. e-mail:
[email protected] Farní zpravodaj na internetu: www.sezusti.webzdarma.cz/zpravodaj Náklad 500 výtisk . Bezplatné.
Sestra b ží k léka i: „Pane doktore, ten simulant z pokoje 6 práv zem el.“ „Tentokrát to už opravdu p ehnal!“ - 18 -
