Digitální knihovny a oborové brány
Library Juice 3:24 - June 21, 2000 (http://libr.org/juice/pics/cartoon.gif)
Co je digitální knihovna? Jak ostatní informační systémy, tak i digitální knihovny prošli během své poměrně krátké existence radikálním vývojem. První
pokusy
knihoven
v
oblasti
zpřístupňování
elektronických
či
zdigitalizovaných dokumentů byli prezentovány jako tzv. hybridní knihovny (z angl. hybrid library). Ta měla představovat prostředí, v němž jsou propojeny tradiční knihovnické postupy a fondy s určitými prvky knihovny elektronických verzí dokumentů. Sloužily jako doplněk, nikoliv jako náhrada tradiční knihovny. S masovou digitalizací zejména vzácných tisků, rukopisů, starých výtisků novin se začal užívat termín digitální knihovny.
Digitální knihovny nabízejí pomocí internetu přímý přístup k digitálním nebo zdigitalizovaným dokumentům, kdy jejich tradiční předloha byla převedena do digitální podoby. Kvůli své základní roli zpřístupňování informací se od nich očekává vysoká kvalita služeb, poskytovaná nepřetržitě. Dnes se můžeme setkat i názvem digitální repozitář (z angl. digital repository) či institucionální repozitář (z angl. institutional repository), kdy kromě sběru, organizace a správy
také
nově dlouhodobě ochraňuje digitální obsah pro přísští generace. Další v pořadí byla virtuální knihovna, která spravidla obsahovala materiál z různých samostatných knihoven. Původně sloužil termín virtuální knihovna jako synonymum k digitální knihovně, ale nově se používá spíše jako nástroj umožňující přístup k strukturované sbírce materiálů z distribuovaných zdrojů. Digitální a elektronické knihovny mohou být virtuální knihovny, pokud
existují
jen
virtuálně
-
to
znamená,
že
knihovna
neexistuje "v reálném životě." Díky digitálním knihovnám mají uživatelé v řadě případů přístup k ohroženým,
historickým
nebo
unikátním
dokumentům.
Nejčastěji se jedná o vzácné tisky, rukopisy, staré výtisky novin apod.
http://1.images.theweek.com/img/dir_0042/21326_cartoon_main.jpg?48
2
Plné texty dokumentů mohou být volně přístupné, někdy jejich dostupnost může být vázáná na předplatné, smlouvu nebo členstvím v konkrétní (kamenné) knihovně. Obecně jsou v České republice dokumenty vydané po roce 1890 (bez známého původce díla) chráněny autorskými právy (tj. nesmějí se volně šířit) a knihovny je proto ve svých digitálních knihovnách zpřístupňují pouze lokálně – ze svých počítačů. Jinak jsou dokumenty volné, bez omezení, po uplynutí 70 let od data úmrtí všech původců díla. Pro digitální knihovny je charakteristické jejich (Pinkas, cca 1999): •
distribuovanost - rozdělení sbírek a služeb do prostorově oddělených míst
•
heterogenita
- různorodost sbírek, dokumentů a služeb po obsahové i
typové stránce •
interoperabilita -propojení různorodého obsahu do jednoho celku
•
federalizace - schopnost autonomních a různorodých částí vzájemně spolupracovat
•
přizpůsobitelnost (škálovatelnost) - schopnost systému reagovat na zvrůstající počrt dokumentů, uživatelů a jejich požadavků bez nutnosti zásadních změn. Pro uživatele představují digitální knihovny jeden logický celek s vymezenými částmi, se kterým komunikuje v jednotném informačním jazyce a z něhož dostává informační odpovědi na své požadavky. Většina digitálních knihoven nabízí pro získání dokumentů pouze režim prohlížení, v některých však můžete i vyhledávat zadáním autora, názvu, klíčového slova.
3
Několik nejznámějších digitálních knihoven Europeana Europeana
(http://www.europeana.eu/),
představována
jako
“evropské
online
museum,
knihovna a archiv” (Purday, 2010), nabízí přístup ke kulturnímu bohatství a vědeckým poznatkům z fondů národních
knihoven,
institucí
uchovávajících
audiovizuální materiály či museí a galerií. Europeana portál nabízí jak knihy, periodika, mapy, fotografie, výtvarná díla, tak musejní objekty, archivní materiály, hudební nahrávky a mluvené slovo z fonografických válečků, magnetofónových pásek, rozhlasové a televizní přenosy či filmy (Vorlíčková, 2009). Její poslání je možno obecně shrnout do 4 bodů: 1. Zpřístupňování evropského vědeckého a kulturního dědicství prostřednictvím multioborového (cross-domain) portálu 2. Spolupráce
na
zpřístupňování
dokumentů
a
udržitelnosti
výsledného
společného portálu 3. Motivace dalších kulturních institucí ke zpřístupňování svého digitálního obsahu prostřednictvím Europeana portálu 4. Podpora digitalizace evropského kulturního dědičství a vědeckého odkazu. V Europeana je obsah rozdělen do 4 základních kategorií: text, obraz, video a audio. Text
(např. knihy, dopisy, adizertace, člány z novin, rukopisy nebo hudební
noty) Obraz
(např. obrazy, kresby, fotografie, obrázky muzejních objektů, mapy
či plány) Video
(např. filmy a televizní programy)
Audio
(např. hudba nebo mluvené slovo)
4
Vyhledávání
v
Europeana
je
možné
podle
několika
okruhů
(snadno
zapamatovatelné jako “3KC”): • Kdo (např. jména autorů, architektů, umělců skladatelů, choreografů, tanečníků, režisérů) • Kde (např. názvy měst, zemí v Evropě či jinde ve světě • Kdy (např. data - rok narození, slavné datum v historii apod.) • Co (např. slova z názvů knih, novin, časopisů, maleb, fotografií aj.). V pokročilém vyhledávání pak tyto okruhu je možné snadno zkombinovat do jednoho dotazu (např.. title: “hamlet” and date: “1983”). Zobrazené výsledky je dále možné filtrovat (podle poskytovatele obsahu, země původu, typu dokumentu, jazyka nebo přístupových práv.
Neméně zajímavé je např. i vyhledávání na časové ose (položka “Browse Through Time” z úvodní stránky Europeana) - viz obr. níže.
5
World Digital Library World Digital Library (http://www.wdl.org/) je
projektem
mezinárodní
organizace
UNESCO a Kongresové knihovny USA. Cílem
je
prohlubovat
mezinárodní
a
mezikulturní
porozumění,
rozšířit
rozmanitost digitálního obsahu, zvětšit objem zdrojů i jiných než západních kultur, zpřístupnit historické kulturní památky pro potřeby vědecké a akademické obce i široké veřejnosti a v neposlední řadě zmírnit digitální propast (digital divide) mezi jednotlivými státy (Vorlíčková, 1999). Dokumenty ve World Digital Library je možné prohledávat podle místa, času,
tématu
či
typu
dokumentu
v
nejrůznějších
světových
jazycích.
Podporováno je i vyhledávání dle časové osy, nebo interaktivních geografických klastrů (shluků). Výsledky hledání jsou přehledně zobrazeny a doplněny o podrobnější informace.
6
Svůj velký boom prožívají i tzv. národní digitální knihovny jednotlivých zemí, jako např. Finská
národní digitální knihovna
(Kansallinen
digitaalinen
kirjasto)
-
Slovenije)
-
http://www.kdk.fi/en Národní digitální knihovna Slovinska
(Digitalna
knjižnica
http://www.dlib.si/eod/eod_eng.asp Národní knihovna Nového Zélandu (The National Digital Heritage Archive) http://ndha-wiki.natlib.govt.nz/ndha/ Kanadská
národní
digitální
knihovna
(Canadiana)
-
http://www.canadiana.ca/en/ nebo připravovaná Národní digitální knihovna ČR - http://www.ndk.cz/.
Několik známých (oborově zaměřených) virtuálních knihovny Virtuelle Fachbibliothek Psychologie (http://fips.sulb.uni-saarland.de/port.htm)
obsahuje
zdroje
o
psychologii
a
informace k poskytování služeb v oblasti psychologických odborných informací. Asian Studies WWW Virtual Library (http://coombs.anu.edu.au/WWWVL-AsianStudies.html)
-
od
roku
2002
zpřístupňuje nejrůznější informační zdroje pro asijská studia. Social Sciences Virtual Library (http://www.vl-site.org/sciences/index.html)
Pokud však chceme vyhledávat informace a dokumenty z konkrétního oboru na vícero místech najednou, vyplatí se využívat oborové brány.
7
Co je oborová brána? První služby, které se snažily uživateli nabídnout uspořádanou sumu informací v rámci jednotného rozhraní, byly čistě komerční. Rozhraní těchto služeb, resp. portálů obsahovalo adresáře s odkazy na stránky, které autoři považovali za důležité a zajímavé. Nebylo jednoduché se však v nich orientovat.
http://www.cartoonstock.com/newscartoons/cartoonists/bgr/lowres/bgrn726l.jpg
Oborové
informační
brány
mají
se
svými
předchůdci
i
dnešními
pokračovateli původních portálů mnoho společného, ale v mnohém se také liší. Na rozdíl od výše zmíněných služeb nabízejí oborové informační brány (z angl. subject gateways) takové zdroje z prostředí internetu, které jsou odborníky vyhodnoceny, zpracovány a zařazeny do příslušné kategorie. Odborníci s dokumenty pracují na základě předem stanovených kritérií. Lidský faktor zaručuje konzistentní a kvalitní složení sbírky a relevantní popis. Některé brány používají velmi rozsáhlý a poměrně volný popis obsahu zdroje, jiné volí formalizovaný postup. Někdy bývají takovéto portály označovány i jako virtuální knihovny. Viz část “Několik známých (oborově zaměřených) virtuálních knihoven”.
8
Všechny oborové informační brány poskytují přístup ke své sbírce přes webovská rozhraní a většina z nich nabízí určitý typ vyhledávače. Systém vyhledávání se u jednotlivých služeb může velmi lišit. Většinou je nabízena jak možnost vyhledávání (search), tak prohlížení (browse). Paralelní vyhledávání poskytuje uživatelům komfortní způsob vyhledávání z jednoho rozhraní, které jim umožní vyslat dotaz do několika databází najednou. Výsledky jsou prezentovány v uceleném souboru, ve formátu, který si uživatel sám nadefinuje. Jedná se o službu nadstandardní, neposkytují ji všechny oborové
informační
brány,
jelikož
vybudování
systému,
který
umožňuje
distribuovat dotaz na několik dílčích serverů, je poměrně náročné. Vlastnosti oborových informačních bran (Stoklasová, 2002): • Spolehlivost
-
dostupnost
zdrojů
kdykoliv,
za
využití
ochranných
mechanismů, které zajišťují, že nemůže dojít ke ztrátě dat v případě selhání disku, serveru atd. • Odezva - brána by měla nabízet vyhledávání, prohlížení a ochranu dat tak, aby uživatel nezaznamenal žádnou významnou časovou prodlevu. • Výkonnost - znamená aplikaci a využití dostupného hardware a síťových zdrojů tak, aby přesně odpovídaly požadavkům systému. • Přizpůsobivost - brána musí reagovat na dodatečné požadavky, které jsou na ni kladeny (např. zvyšování počtu uživatelů, růst velikosti databáze, změny ve strategii služby atd.) U oborových brán jsou zdroje nejčastěji rozděleny podle: • oblasti působnosti (mezinárodní, národní…) • typu spolupráce s ostatními branami (sdílená katalogizace, výměna záznamů, zrcadlení (mirroring), paralelní vyhledávání) • tematiky (polytematické, matematika, biologie, humanitní obory, sociální vědy apod.) nebo • jazyka. I přes jejich odbornou správu a kvalitní zdroje, ukončuje v poslední době svou činnost mnoho oborových bran (intute, BUBL Link, Edna atd.). Jejich rozhraní je Většinou pouze “zakonzervováno” - žádné nové zdroje se nepřidávají, avšak vyhledávání a prohledávání zůstává aktivní.
9
Několik nejznámějších oborových bran
Oborová brána Umění a architektura (http://art.jib.cz/) zpřístupňuje fondy, týkající se dějin architektury, sochařství, malířství, kresby, grafiky, fotografie, archeologie, genealogie, restaurátorství apod.
Její součástí je i Virtuální
umělecká knihovna (VUK). Oborová brána Musica - (http://mus.jib.cz) poskytuje jednotný přístup k informačním zdrojům v oblasti hudby a hudební vědy. Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) - (http://kiv.jib.cz/) je určena
především
pro
zabezpečení
informačních
potřeb
knihovníků
a
informačních pracovníků, učitelů a studentů oboru Knihovnictví a informační věda. ARTIFACT (Arts, design, architecture and media) http://www.artifact.ac.uk EdNA (Education) http://www.edna.edu.au BUBL LINK Catalogue of Internet Resources http://bubl.ac.uk/ obsahuje vybrané internetové zdroje ze všech akademických oblastí (religionistika, psychologie, literatura, filosofie atd.). Intute - http://www.intute.ac.uk/ zahrňuje nejrůznější zdroje, od mediálních studií, práva, sociálních věd až po psychologii a medicínu.
10
Použitá literatura
PINKAS, O. Digitální knihovny, jejich organizace a služby [online]. Praha, cca 1999
[cit.
26.08.2011].
Dostupný
z
WWW:
<
http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks1999/1999-1-100.pdf>. PURDAY, J. 2010. Europeana v1.0 : Annual Report : 1 February 2009 – 31 January 2010 (Grant Agreement Number: 55800) [online]. 26th February 2010 [cit.
2010-08-01].
Dostupné
na
WWW:
. STOKLASOVÁ, T. Zahraniční oborové informční brány, standardy pro popis zdrojů a jejich hamronizace [online].Praha, říjen 2002 [cit. 26.08.2011]. Dostupný z WWW: . VORLÍČKOVÁ, B. 2009. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. In Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 5 [cit. 26.08.2010]. Dostupný z WWW: . URNNBN:cz-ik5428. ISSN 1212-5075.
Textová opora pro kurz Informační gramotnost na FFUK.
11
