Digitalizace Analogové vysílání Znamená přenos televizního signálu, jenž sice využívá stejné kmitočtové pásmo jako budoucí digitální vysílání, ale není tak hospodárné jako digitální. Díky tomu pak nelze ve stejných kmitočtových pásmech vybudovat větší množství vysílacích programů, a tím nabídnout divákovi více programů v lepší kvalitě než dosud.1 Původní systémy PAL a SECAM2 dosáhly v těchto oblastech svých mezí, veškerá volná kmitočtová pásma I, III, IV a V, která byla určena pro televizní vysílání, jsou zcela obsazena. To znamená, že další obsazování analogového signálu není možné – přírodní zdroje na tomto poli jsou již zcela vyčerpané. Terestriální digitální vysílání podstatně lépe a hospodárněji využívá kmitočtových pásem. Dokáže využít jednoho vysokofrekvenčního televizního kanálu o šíři 8 Mhz pro 4-7 televizních programů, které jsou včetně přídavných doplňkových služeb.3
Jak vlastně digitální vysílání technicky funguje? V následujícím dodavatelském řetězci je popsána cesta televizního signál za pomoci digitálního přenosu vysílání od poskytovatele programu až ke koncovému uživateli.
Obrázek č. 5: Dodavatelský řetězec televizního signálu
1
Zdroj: Prezentace UJAK: Digitální vysílání. Duspiva, Zdenek. 2006
2
PAL a SECAM: jsou ze standardy kódování barevného signálu pro televizní vysílání. Dalším standardem je NTSC (Severní a střední Amerika) 3
Zdroj: Musil, J. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, 2003. ISBN: 80-7220-157-3
Zdroj: Deloitte: Values of the digital broadcasting [interní prezentace]. 2006. Nedostupný zdroj
Závěry Regionální Radiokomunikační komise, která se konala 15. května aţ 16. června 2006 ve Švýcarské Ţenevě. účastnily se jí zástupci všech evropských zemí. V jejím průběhu došlo k sestavení nového mezinárodního kmitočtového plánu pro zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v Evropě. Přijetím příslušných dokumentů, které vzešly ze závěrů této konference, byla založena významná etapa vytvoření podmínek pro realizaci přechodu od zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální vysílání.
Digitalizace Je komplexní proces přechodu z analogového na digitální vysílání. U nás je tento proces stanoven v rámci Technického plánu přechodu analogového televizního vysílání na digitální televizní vysílání. Tento plán určuje časový harmonogram přechodu České republiky na digitální televizní vysílání a je sestaven na základě výsledků a závěrů Regionální radiokomunikační konference ITU (RRC 04/06). Výsledkem této konference je také nový kmitočtový plán pro III, IV a V pásmo rozhlasové služby. Aby mohlo výhod digitálního vysílání využívat co nejvíce diváků a distribučních firem, domluvily se členské země Evropské unie na této konferenci na tom, že analogové vysílání bude vypnuto, a to nejpozději do konce roku 2012, kdy uvolní prostor právě digitálnímu způsobu vysílání. Oba systémy totiž vysílají ve stejných pásmech, neboť jiná kmitočtová pásma nejsou dostupná.
Zemské digitální televizní vysílání (DVB-T nebo DTT) je z hlediska přenosové sítě obdobou zemského analogového vysílání. Vysílání je provozováno v kmitočtových pásmech VHF4 (III. TV pásmo) a UHF5 (IV. a V. TV pásmo). Digitální vysílání si ovšem, co se týče využití, počíná mnohem efektivněji – namísto jednoho analogového televizního programu lze přenášet zhruba pět (v budoucnosti možná i více) programových stanic. Proto je díky tomuto způsobu distribuce signálu možné snadněji a hospodárněji pokrýt vybrané území televizním i rozhlasovým signálem.
A jaké jsou tedy rozdíly mezi analogovým a digitálním přenosem televizního signálu? Kromě jiného v digitálním vysílání není audiovizuální informace reprezentována spojitým signálem, ale diskrétním signálem6, který je tvořen posloupností 0 a 1. Odpovídající posloupnost hodnot 0 a 1 pak je tím, co lze zjednodušeně označit za vyjádření informace v digitální podobě (ať již posléze přenášené v podobě optické, elektronické či mechanické). Přínosem digitálního vysílání je také vyšší kvalita zvukové i obrazové informace, efektivní využití kmitočtového spektra (umožnění vysílání více televizních programů), interaktivní služby a spousta jiných dalších výhod. Rozlišujeme několik typů digitálního vysílání:
DVB-T Digital Video Broadcasting – Terrestrial: pozemní televizní vysílání, které se přijímá přes antény a paraboly. V České republice touto cestou přijímá současný analogový signál asi 80 procent české populace; digitální vysílání zatím kolem 33 procent.
DVB-S Digital Video Broadcasting – Satelite: digitální televizní vysílání přijímané přes satelitní signál.
4
VHF: (Very High Frequency) – oblast elektromagnetického záření pouţívaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Zahrnuje frekvence od 30-300MHz. 5
UHF: (Ultra High Frequency) - frekvence elektromagnetického vlnění v rozsahu 470 aţ 860 MHz, které se pouţívá k pozemnímu přenosu televizního vysílání. 6
Diskrétní signál: signál, který se na rozdíl od spojitého signálu vyznačuje určitým druhem nespojitosti. Nespojitost můţe být v hodnotě (kvantované signály) nebo v čase (vzorkované signály). Signály nespojité v hodnotě i v čase se zpravidla nazývají digitální signály.
DVB-C Digital Video Broadcasting – Cable: digitální televizní vysílání, které je šířené kabelovými televizními rozvody.
DVB-H Digital Video Broadcasting – Handheld: digitální televizní vysílání pro přenosná zařízení, nejčastěji mobilní telefony a smartphones7.
T-DAB Terrestrial Digital Audio Broadcasting: pozemní digitální rozhlasové vysílání vyšší generace. Oproti stávajícímu analogovému může tento signál nést i grafické a textové informace.
IPTV Vysílání přes internetový protokol. Toto řešení nabízí v České republice společnost Telefónica O2 anebo konkurenční Volný TV od firmy Telekom Austria Czech Republic.8
Licence po DTV Licence na provozování digitální televize uděluje v České republice Rada pro rozhlasové a televizí vysílání. Licence na provoz jednotlivých multiplexů (digitálních sítí) byly rozdělovány v roce 2006.
V současné době se jedná o 3 Multiplexy: V České republice mohou nyní operovat digitálním pozemním signálem tři provozovatelé multiplexů. Do budoucna jich má být šest.
Multiplex A, který provozují České radiokomunikace (nyní Radiokomunikace, a.s.), Multiplex B provozuje Czech Digital Group, Multiplex C provozovaný společností Telefónica O2. Dalším licenčním řízením bylo naplnění digitálních sítí rozhlasovými a televizními programy. I zde rozdávala licence Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
7
Smartphone: označení pro tzv. chytrý telefon, coţ znamená telefon s nějakým otevřeným operačním systémem (nejčastěji Windows Mobile, PalmOS nebo Symbian OS), který umoţňuje přístroj (většinou s poměrně bohatou základní výbavou) rozšířit o mnoho dalších aplikací, a to jak pro práci, komunikaci, tak samozřejmě i pro zábavu. 8
Zdroj: Prezentace UJAK: Digitální vysílání. Duspiva, Zdenek. 2006
Kmitočty Kmitočet (téţ frekvence) je fyzikální veličina, která udává počet opakování (počet kompletních cyklů) periodického děje za jednotku času. Základní jednotkou je hertz, značka jednotky je Hz (kilohertz (kHz, megahertz (MHz), gigahertz (GHz).9
SET-TOP-BOX Přístroj slouţící k naladění digitální televize. Přijatý digitální signál převede na signál analogový a po běţném koaxiálním kabelu (zapojeném do anténního konektoru TV) nebo pomocí kompozitního kabelu (zapojeného např. do konektoru SCART) předá do televizoru.10
DIGITÁLNÍ MULTIPLEX (MUX) Multiplexem se rozumí souhrnný datový tok, který je sloţen z dílčích datových toků jednotlivých televizních a rozhlasových programů a doplňkových datových sluţeb. Tento souhrnný datový tok je upravený pro společné šíření prostřednictvím vysílací sítě např. zemského digitálního televizního vysílání (tzn. 1 multiplex = jedna vysílací síť). Pozemní digitální vysílání (DVB-T) není zatím dostupné na celém území České republiky. V současné době je moţné přijímat řádné digitální vysílání dočasného Multiplexu A a dvě experimentální vysílání. Aby bylo moţné zakódované obrazové a zvukové signály šířit společným datovým kanálem, je třeba je nějakým způsobem sloučit dohromady. Toto „sloučení“ se nazývá multiplexování a za úkol ho má zařízení zvané multiplexer. Výsledný datový tok je pak nazýván „multiplexem“. Zdrojové datové toky (PES – Packetized Elementary Stream), generované videokodérem resp. audiokodérem jsou nejprve vedeny do tzv. primárního nebo-li programového multiplexeru, kde jsou sloučeny s datovými toky doplňkových datových sluţeb (např. teletextu, podtitulků, VPS, WSS apod.). V praxi je obvykle videokodér, audiokodér a primární multiplexer tvořen jediným zařízením, zvaným „DVB kodér“. Důleţitým úkolem transportního multiplexeru je také vytvoření servisních dat, které identifikují jednotlivé komponenty výsledného transportního toku. Bez těchto servisních dat, uspořádaných do tabulek, by byl transportní tok jen nekonečnou řadou bitů, kterou by jiţ nebylo moţné dekódovat zpět. Digitální multiplex, reprezentovaný transportním tokem, obsahuje v systému DVB-T obvykle 4 aţ 6 televizních programů podle toho, jaká kvalita reprodukce je poţadována11. Vedle kopírování v analogovém vysílání dostupných programů je jiţ moţno například sledovat hudební stanici TV Óčko, sportovní kanál ČT4 Sport, či teleshopping TOP TV. Pokrytí a programový obsah všech tří multiplexů popisují nejlépe tyto obrázky:
9
Zdroj: http://www.wikipedia.cz
10
Zdroj: http://technet.idnes.cz/digitv.asp?c=A060410_020614_digitv_vse
11
Zdroj: http://technet.idnes.cz/digitv.asp?c=A060410_020614_digitv_vse
Multiplex A: Řádné digitální vysílání – Radiokomunikace, a.s. (vysílání v oblastech Praha, Brno, Ostrava, Ústecko, Domažlicko). Tento multiplex má šířku pásma 8MHz. Multiplex B: Pilotní projekt Czech Digital Group (vysílání v oblasti Praha). Tento multiplex má šířku pásma 8MHz. Multiplex C: Pilotní projekt Telefónica O2 (vysílání v oblastech Praha a Brno). Tento multiplex má šířku pásma 8MHz.
HDTV Televize s vysokým rozlišením. Tento standard přinese divákovi vysoké vizuální rozlišení, obrazové informace v širokoúhlém formátu (16:9) s rozlišením 720p nebo 1080i řádek a také kvalitní vícekanálový zvuk. Standard HDTV je primárně určen pro obrazovky s úhlopříčkou obrazu 1 m a vyšší. Televizory, jenţ splňují parametry HDTV standardu jsou označeny speciálním logem, která uděluje evropská asociace výrobců EICTA. Členy této asociace jsou přední světoví výrobci spotřební elektroniky a logo zaručuje plnou kompatibilitu výrobku se standardem HDTV.12
INTERAKTIVNÍ TELEVIZE Tato sluţba divákům umoţňuje se do jisté míry podílet na vysílaném obsahu, který mohou upravovat. Lze například volit různé druhy zvukových doprovodů, jazykových verzí, titulků atd. A pokud divák vyuţívá přijímací zařízení se zpětným kanálem jedná se o úplnou interaktivitu. Výhodou je, ţe poskytovatel vysílání můţe přímo reagovat na individuální poţadavky diváka. Touto formou lze například poskytovat sluţby video na objednávku (VoD) atd.13
DVB-H a DMB Mobilní digitální televize je jednou z dalších sluţeb elektronických komunikací, o které se v současné době stále více hovoří. Obě v současné době pouţívané platformy vychází z předchozích standardů pro zemské rozhlasové (T-DAB) a televizní (DVB-T) vysílání. Mobilní televize přinese mnoho doplňkových sluţeb, které pro zpětnou interaktivitu budou vyuţívat GPRS, EDGE nebo UMTS mobilní datovou síť. Konvergence sluţeb elektronických komunikací směřuje k jednomu zařízení, které bude umoţňovat hlasové volání, vysokorychlostní internet a příjem televizního a rozhlasového vysílání. Jedním z prostředků umoţňující tyto sluţby mohou být terminály mobilní digitální TV. V ČR byla tato sluţba experimentálně vyzkoušena v průběhu veletrhu INVEX 200514.
12
Zdroj: http://www.mpo.cz/dokument37393.html
13
Zdroj: Prezentace UJAK: Digitální vysílání. Duspiva, Zdenek. 2006
14
Invex 2005: počítačový veletrh určený nejen pro profesionály v oboru IT, který se koná kaţdoročně v areálu Brněnských veletrhů jiţ od roku 1990 v Brně.
VIDEO-ON-DEMAND (VOD) Video na přání - televizní program přístupný kdykoliv přesně podle poţadavků diváka. Televizní obsah s uspořádaným časovačem, který můţe v pravidelných intervalech listovat na rozmanitých kanálech podle našich přednastavených priorit.
PAY-PER-VIEW Moţnost sledování pořadů po zaplacení pouze za to, co si divák vybral předem z programového schématu. Následně, zákazník není povinen platit měsíčně za uţívání celého kanálu nebo měsíční předplatné, ale jen za to, co doopravdy sledoval.
Stav digitalizace Do konce roku 2008 je Českým telekomunikačním úřadem plánováno nastartování digitálního vysílání ve všech čtyřech sítích pro 60 aţ 70 % obyvatel České republiky. Směrově bude digitální vysílání zaváděno od severu na západ k jihu a do centra Moravy. Hlavní důvod je ten, ţe v Německu i v Rakousku jiţ digitální vysílání pokročilo tak daleko, ţe kromě svých tří nebo čtyř multiplexů vyţadují kmitočty pro DVB-H, a to jsou právě ty kmitočty, které ČR vyuţívá pro analogové vysílání. Provoz analogového vysílání by buď byl omezován, nebo omezoval naše západní sousedy.
Tabulka 4: Růst počtu domácností přijímajících digitální vysílání v Evropě (údaje v .000)
Země
2006
2007 - odhad
Přibližný počet obyvatel
Rakousko
882,0
1 087,5
8 260
Belgie
700,7
1 051,0
1 051
Dánsko
762,3
991,5
5 447
Finsko
1 065,3
1 289,4
5 211
Francie
8 184,8
9 479,0
60 180
Německo
14 422,0
20 202,2
82 310
Itálie
9 105,6
10 820,9
57 715
Nizozemsko
2 165,9
2 963,0
16 335
725,8
919,4
4 582
Portugalsko
1 139,0
1 360,4
10 848
Španělsko
7 002,9
9 769,9
44 708
Norsko
1 902,2
2 404,0
9 060
395,6
622,7
7 489
Velká Británie
20 198,0
21 847,8
60 094
Celkem
68 651,1
84 808,7
373 290
Švédsko Švýcarsko
Zdroj: DATAMONITOR: European and US digital TV, 2006-2012 (Review Report) [online]. 2007. Dostupné na WWW: http://www.digitag.org/
Odhad růstu příjmu digitálního formátu v amerických domácnostech (údaje v .000)
Platforma
Kabelová
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
(odhad)
(odhad)
(odhad)
(odhad)
(odhad)
29 882,1 32 520,9 34 593,3 36 368,3 37 985,4 39 701,6 41 228,5
televize Terestriální
1 003,2
1 416,5
1 854,2
2 239,9
3 248,0
4 384,8
5 919,4
212,0
843,0
1 585,0
2 328,9
3 071,9
3 814,8
4 557,8
příjem IPTV
Satelitní
28 840,0 29 834,5 30 540,0 31 087,3 31 534,5 31 912,5 32 240,0
příjem Celkem
59 937,3 64 614,8 68 573,4 72 024,4 75 839,8 79 813,8 83 945,8
Zdroj: DATAMONITOR: European and US digital TV, 2006-2012 (Review Report) [online]. 2007. Dostupné na WWW: http://www.digitag.org/
Česká republika Přechod na DTV v České republice probíhá:
Srpen 2005 - Český telekomunikační úřad rozdělil 3 licence na provozování digitálního vysílání, a to společnostem Český Telecom (nyní Telefónica 02), České radiokomunikace (nyní Radiokomunikace, a.s.) a Czech Digital Group;
18. října 2005 – Český Telekom začal experimentální digitální vysílání Televize Óčko , které pokrývalo Prahu, Brno a okolí. Na tomto testovaném území se hledaly chyby a potíţe, které by s přechodem mohly nastat;
27. října 2005 – T-Mobile Czech republic započal testování DVB-H, a to během Invexu 2005 v Brně. Přenosové zařízení poskytla společnost Siemens Communications, a mobilní kapesní televizní přístroje společnost BenQ;
9. února 2006 – digitální vysílání bylo spuštěno i v Ostravě; 12. dubna 2006 – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) vydala dalších 6 vysílacích licencí, a to programům: Z1 (zpravodajský kanál), RTA (regionální televize), TV Pohoda (pořady pro děti), Óčko (hudební program), Febio TV a TV Barrandov (obě všestranné televize). Tyto televize musí dodrţet podmínku, ţe začnou vysílat nejdéle do 360 dnů od obdrţení licence;
4. července 2006 – všech 6 nových televizí, které získaly licence od RRTV15, zaloţily novou asociaci ADT (Asociace digitálních televizí). Předsedou asociace se stal Jiří Balvín;
15. srpna 2006 – Český telekomunikační úřad rozhodl, ţe se analogové vysílání v České republice bude vypínat 10. října 2010;
26. října 2006 – společnosti T-Mobile Czech republic a České radiokomunikace oznámily, ţe budou společně veřejně testovat technologii pro DVB-H. Během šesti týdnů tuto technologii v Praze zkoušelo 250 dobrovolníků. Signál byl vysílán z vysílače Strahov, a uţivatelé pro jeho příjem vyuţívali telefony Motorola;
31. srpna 2007 – byl vypnut analogový signál v Domaţlicích, Vypnutí analogového signálu v této oblasti bylo nutno uspíšit z důvodu uvolnění frekvencí pro Německo.
Slovenská republika Slovenská republika je poněkud pozadu v poměru s ostatními zeměmi. V tomto státě ţije 5,4 milionu obyvatel, coţ představuje 1,87 milionu domácností. Kabelovým způsobem zde přijímá signál přibliţně 0,6 milionů domácností, počet domácností vyuţívajících satelitního příjmu není znám. Slovensko má 2 multiplexy, plus jeden navíc. Legislativní proces pro přípravu na digitalizaci zde začal v roce 2001 a pokračoval aţ do roku 2004. Pilotní testování začalo v roce 1999 a skončilo v roce 2004. Podrobnosti o postupu digitalizace nastiňuji v následujících bodech:
1. listopadu 2004 – společnosti Slovak Telecom byly uděleny digitální terestriální frekvence pro oblast Bratislava;
Prosinec 2004 - pilotní projekt, respektive testování digitálního vysílání v Bratislavě, Zvolenu, Košicích, Banské Bystrici a Prešově;
15
RRTV: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
29. listopadu 2005 – společnost Rádiokomunikácie, dceřiná společnost Slovak Telecomu, v rámci testování digitálního vysílání spouští vysílání čtyřech kanálů v Bratislavě;
13. března 2007 – přední slovenské televizní stanice STV, TV Markíza a TA3 odsouhlasily, ţe budou společně vyuţívat jeden multiplex během přechodu na digitální vysílání. Plánované ukončení analogového signálu je zatím v nedohlednu, dle neověřených zdrojů jej lze očekávat aţ v roce 2015.
Maďarsko Přechod na digitální televizní vysílání jde v Maďarsku velmi pomalu. Nejvíce ho brzdila legislativa, proto bylo zapotřebí zrušit původní Telekomunikační zákon a vydat nový, jenţ byl nazván Zákonem o elektronické komunikaci. V zemi ţije 9,9 milionů obyvatel, to znamená 3,71 milionů domácností. Pro digitální televizní vysílání jsou k dispozici 3 multiplexy, zbývající dva aţ po ukončení analogového vysílání. Přechod na digitální vysílání běţí v Maďarsku pod taktovkou Národního rozhlasového a televizního výboru (ORTT). ORTT schválil v roce 1999 grant pro společnost Antenna Hungária, který umoţnil start testovací fáze DVB-T v oblasti Budapešti v roce 1999 a v oblasti Balatonského jezera v roce 2002. Další kroky k přechodu na digitální vysílání:
27. března 2007 – Národní komunikační úřad Maďarska (NHH) oznámil, ţe bude prodávat licence na digitální vysílání v roce 2008, ale pod podmínkou, ţe Parlament schválí novelu zákona regulující digitální frekvence;
1. dubna 2007 – společnost Antenna Hungária ve spolupráci s T-Mobile Hungary začaly se zkušebním provozem sluţby DVB-H. Testování trvalo několik měsíců a umoţnilo dobrovolníkům sledování veřejnoprávních programů M1, M2, Duna a Duna 2 Autonomia;
21. června 2007 – Parlament schválil spuštění sluţeb spojených s digitálním vysíláním; 28. srpna 2007 - Národní komunikační úřad Maďarska (NHH) uveřejnil plán na nabídku DVB-T licencí k připomínkování;
7. listopadu 2007 - Národní komunikační úřad Maďarska (NHH) vydal prohlášení, ţe není schopen vyhlásit tendr na provozovatele digitální televize, protoţe ho Parlament stále ještě neodsouhlasil;
5. února Národní komunikační úřad Maďarska (NHH) oznámil, ţe tendr na získávání národních digitálních licencí bude vyhlášen v březnu 2008. Regulátor nabídne 5 multiplexů, respektive tři pro digitální terestriální vysílání a DVB-H, a zbylé dva po vypnutí analogového signálu. Plánované ukončení vysílání analogového signálu bylo Národním komunikačním úřadem Maďarska (NHH) stanoveno na 30. června 2011.
Německo Německo, pověstné svým perfekcionalismem a včasnou přípravou, počalo připravovat přechod z analogového na digitální vysílání také poměrně brzo. Při počtu domácností 35,02 miliónů, tedy 82,5 miliónů obyvatel, se má co otáčet. Legislativní příprava a první testování začalo uţ v dubnu 2002. Spuštění prvního digitálního vysílání bylo naplánováno na březen 2003 v Berlíně. Co se týče příjmu
signálu - 80% obyvatelstva zde přijímá signál pozemním terestriálním způsobem, přes kabel 5% a přes satelit 16,7% obyvatel, tedy diváků. Jak jsem jiţ zmínila, v březnu 2003 začalo digitální vysílání v Berlíně. 14.5.2004 ho následoval Kolín a Bonn, kde mohli diváci sledovat 20 televizních programů na pěti kanálech. Ve stejnou dobu bylo digitální vysílání spuštěno i v Hannoveru a Brémách, zde bylo moţno sledovat 16 programů na čtyřech kanálech. Digitalizační proces v Německu pokračoval takto:
Dusseldorf, Hamburk, Lübeck, Kiel a celý region Rhine – Main – spuštění DVB-T v listopadu 2004;
Rozšíření vysílání na 24 programů – duben 2005; Mnichov a Norimberk – spuštění DVB-T v květnu 2005; Roztok, Kassel, Erfurt, Výmar, Lipsko, Mannheim a Štutgart – spuštění DVB-T v červnu 2005; Mnichov, Norimberk a severní Bavorsko – vypnutí analogu 31. srpna 2005; Střední Německo – spuštění DVB-T 5. prosince 2005; Mecklenburg – Vorpommern region spouští digitální vysílání 6. prosince 2005; V červnu 2006 byla oznámeno rozvinutí DVB-H technologie - telekomunikační společnosti EPlus, O2, T-Mobile a Vodafone D2 na něm úzce spolupracovaly tak, aby spuštění nastalo ještě před fotbalovým mistrovstvím FIFA World Cup, který se konal v roce 2006. K dispozici bylo 14 programů, a to v Berlíně, Hannoveru, Hamburku a Mnichově. Za zmínku stojí, ţe terminály k této fázi testování zapůjčily společnosti BenQ, Motorola, Nokia, Sagem a Samsung. Testování proběhlo nadmíru úspěšně;
Regiony Oberplatz a Niederbayern – spuštění DVB-T 6. listopadu 2006; Regiony Schlesswig a Holestein – spuštění DVB-T 24. října 2006, k dispozici bylo 11 kanálů; Aachen – spuštění DVB-T v březnu 2007; Lipsko – první spuštění komerční DTT MUX – 10. dubna 2007; Saarsko – spuštění DVB-T 5. června 2007; Německý telekomunikační regulátor (BNA) vybral společnost T-Systems Media & Broadcast a udělil jí licenci pro postavení sítě DVB-H pro mobilní televizní sluţby.
Rakousko Rakousko se snaţí urychlit přechod z analogového na digitální vysílání co nejvíce. O tom také svědčí to, ţe některým domácnostem nabízí set-top-boxy zdarma. Počet obyvatel v této zemi je kolem 8 milionů, to znamená 3,28 milionů domácností. Z těchto domácností 1,17 milionu přijímá signál kabelovým způsobem, satelitní příjem vyuţívá 1,5 milionů domácností, zbytek se řadí do kategorie odběratelů signálu terestriálním způsobem.
Legislativní proces byl v Rakousku započat uţ v roce 2001, a pilotní provoz byl spuštěn uţ v dubnu 2004 pro zhruba 150 domácností v oblasti Grazu a okolí. Vysílalo se z jednoho multiplexu a k dispozici byly čtyři programy. Ostré spuštění digitálního vysílání bylo naplánováno na rok 2005, plného spuštění bylo dosaţeno jiţ 26. října 2006. Rakousko má nyní v provozu 2 multiplexy. Na hladký průběh a co nejrychlejší přechod na digitální vysílání v Rakousku dohlíţí Rakouský telekomunikační regulátor „Austrian regulatory authority for broadcasting and telecommunications“. Proces pokračuje v Rakousku takto:
Září 2006 – začátek velké informační kampaně k přechodu na digitální vysílání; 26. října 2006 plné spuštění digitálního vysílání – symbolicky na rakouský státní svátek, pokrytí digitálním signálem více neţ 70% hlavního města Vídně;
6. února 2007 - zahájen zkušební provoz DVB-H – společnost Mobilkom Austria ve spolupráci s veřejným poskytovatelem programu ORF, Salzburskou univerzitou, Siemensem, společností H3G a se síťovým operátorem ORS, spustili DVB-H během turnaje Ski Challenge 2007;
5. března 2007 – vypnutí analogového signálu v oblasti Bregenz a okolí; Březen 2007 – měl být ve Vídni vypnut analogový signál, ale díky zpoţdění, které se nabralo kvůli zbrzdění vypínání analogu v okrajových regionech, byl signál vypnut aţ o měsíc později, tedy v dubnu 2007;
7. května 2007 – vypnutí analogového signálu v Tyrolsku a nejbliţším okolí; 4. června 2007 – vypnutí analogového signálu v horním Rakousku a Salcburku; Prosinec 2007 – spuštění druhého multiplexu; 4. únor 2008 - vypnutí analogového signálu v regionech Kärnten, Niederösterreich a ve zbytku Tyrolska;
5. února 2008 bylo ukončeno pokusné vysílání DVB-H, které probíhalo více neţ 1 rok v oblasti Vídně. Pokusu se zúčastnilo 1000 osob a provozovatelem byly společnosti Mobilkom Austria a ORS. Bohuţel, tyto dvě společnosti byly nakonec z tendru o provozování DVB-H vyloučeny kvůli potíţím s nabízeným programovým spektrem. V tendru nakonec zůstaly jen společnosti Media Broadcast a Mobile TV Infrastruktur.