Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Digitalizace historických map a jejich využití pro sledování změn v krajině Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Václav Ždímal, Ph. D.
Vypracoval Martin Václavík
Brno 2010
Mendlova univerzita v Brně Ústav aplikované a krajinné ekologie
Agronomická fakulta 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Martin Václavík
Studijní program:
Zemědělská specializace
Obor:
Agroekologie
Název tématu:
Digitalizace historických map a jejich využití pro sledování změn v krajině.
Zásady pro vypracování:
1. Na zvoleném území porovnejte využívání krajiny v minulosti a v současnosti. 2. Přírodní a geografické poměry zájmového území (charakteristika geologická, geomorfologická, pedologická, hydrologická, klimatické poměry, biota ad.). 3. Zachycení současného stavu využívání krajiny polohově a popisně do map a databáze. 4. Digitalizace historických map. 5 . Stanovení minulého stavu využívání krajiny na podkladě historických mapových podkladů. 6. Zhodnocení změn využívání krajiny.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářsku práci na téma Digitalizace historických map a jejich využití pro sledování změn v krajině vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ……………………………………….
podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ
Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Václavu Ždímalovi, Ph.D. za konzultace, pomoc při řešení práce, připomínky a poskytnutí mapových podkladů. Dále děkuji Ing. Tomáši Mašíčkovi.
Abstrakt Digitalizace historických map a jejich využití pro sledování změn v krajině. Bakalářská práce je zaměřena na katastrální území obce Žabčice v bývalém okrese Brno-venkov. Krajina je současně intenzivně zemědělsky využívána jako orná půda, vinice, sady a pastviny, ale přibývají i jiná průmyslová odvětví, například: těžba, skládkování a skladování. Porovnána byla čtyři časová období: třetí vojenské mapování z let 1876 – 1878, vojenské mapování z 50. let 20. století, základní mapa z roku 2006 a terénní průzkum z roku 2010. Po převedení naskenovaných map do vektorové podoby pomocí geografických informačních systémů byly zjištěny velikosti ploch, které byly porovnány a ukázaly změny zastoupení a pestrosti pokryvu. Podkladem pro zjištění současného stavu byl průzkum, provedený v dubnu 2010. Poznatky byly lépe sledovatelné po prostudování textů popisujících změny vyvolané činností neživých a živých sil, především lidí v průběhů staletí na kontinentech osídlených evropskou civilizací. Klíčová slova: krajina, změny v krajině, digitalizace, využití krajiny, zemědělství ______________________________________________________________________ Abstact Digitizing of historical maps and their usage for monitoring of alternations in scenery Bachelor work is specialized on cadastral territory Žabčice in former region Brnocountryside. Scenery is all at once intensively used as agricultural arable land, vineyards, gardens and grazing land, but there are increasing another industries, for example exploitation, waste disposal and stocking. Four time stages were confronted: third military mapping in years 1876 - 1878, 1950, 2006 a 2010. After translation of scanned maps into vector form through the use of geographical information systems were discovered sizes of areas, which were confronted and showed changes of substitution and diversity of cover. Basis for discovery of the present condition was complemented land survey in April 2010. Knowledge were better pursuable after perused of texts describing changes induced by activity of lifeless and alive forces, first of all human, during the course of centurie settled by European civilization. Keywords: scenery, changes in scenery, digitizing, land use, agriculture
1 Úvod............................................................................................................................... 7 2 struktura kulturní krajiny a její vývoj ............................................................................ 8 2.1 Matrice, plošky a koridory...................................................................................... 8 2.1.1 Matrice ................................................................................................................. 8 2.1.2 Plošky............................................................................................................... 8 2.1.3 Koridory........................................................................................................... 9 2.2 Sukcese ................................................................................................................. 10 2.3 Kulturní krajina..................................................................................................... 10 2.4 Biodiverzita........................................................................................................... 10 2.5 Vývoj kulturní krajiny v Česku ............................................................................ 11 2.6 Krajina a dnešní společnost .................................................................................. 13 3 charakteristika sledovaného území .............................................................................. 14 3.1 Vymezení zájmového území................................................................................. 14 3.2 Přírodní a geografické poměry zájmového území ................................................ 14 3.2.1 Reliéf.............................................................................................................. 14 3.2.2 Geologická stavba.......................................................................................... 15 3.2.3 Geomorfologická stavba ................................................................................ 16 3.2.4 Pedologická stavba ........................................................................................ 16 3.2.5 Klimatická charakteristika ............................................................................. 18 3.2.6 Hydrologická charakteristika......................................................................... 19 3.2.7 Biota............................................................................................................... 20 4 digitalizace map ........................................................................................................... 21 4.1 Mapové podklady – topografické mapy ............................................................... 21 4.1.1 I., II. a III. vojenské mapování....................................................................... 21 4.1.2 Mapování v padesátých letech dvacátého století........................................... 22 4.1.3 Základní mapa ČR ......................................................................................... 23 4.1.4 Další mapové zdroje ...................................................................................... 23 4.2 Postup práce.......................................................................................................... 24 4.3 Geografický informační systém............................................................................ 24 5 Součastný stav využití sledované krajiny .................................................................... 25 5.1 Orná půda.............................................................................................................. 25 5.2 Nivní krajina a vodní plochy ................................................................................ 25 5.3 Vinice.................................................................................................................... 26 5.4 Sady ...................................................................................................................... 27 5.5 Stromová zeleň v krajině ...................................................................................... 27 5.6 Zeleň podél komunikací........................................................................................ 28 5.7 Skládka Žabčice.................................................................................................... 28 5.8 Pískovna Žabčice .................................................................................................. 29 5.9 Ostatní vodní plochy............................................................................................. 29 6 Sledování změn v krajině............................................................................................. 30 7 shrnutí, závěr a diskuze................................................................................................ 34 Použitá literatura ............................................................................................................. 36 Seznam obrázků.............................................................................................................. 39 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 40 Seznam příloh ............................................................................................................. 41
1 ÚVOD Nejjižnější část Moravy je díky malé nadmořské výšce a teplu nejdéle osídlenou částí naší země člověkem, který jako jediný tvor na Zemi dokáže měnit pro svou potřebu i své okolí. Díky němu se měnila stabilita, pestrost a biota, která je pro dobu meziledovou neobvyklá. Vznikla tak kulturní krajina stabilní pouze neustálým udržováním. Nástroje průmyslového věku umožnily získávání potravy intenzivnějším způsobem na úkor životního prostředí jiných organismů. To vedlo k jednotvárnosti krajiny a nyní má probíhat obnova roztroušenosti a pestrosti. Vše se v čase mění a na vybraném území Žabčic byly změny sledovány pomocí mapovacích počítačových technologií, textů a přímého sledování v terénu. Období uplynulých více jak sto třiceti sledovaných let není dlouhé, ale proběhlé změny byly za dobu osídlení lidmi díky technice jedny z nejintenzivnějších.
-7-
2 STRUKTURA KULTURNÍ KRAJINY A JEJÍ VÝVOJ 2.1 Matrice, plošky a koridory 2.1.1 Matrice Matrice jsou převládající, nejvíce zastoupené plochy s dominantní rolí ve fungování krajiny. Je spojitější než ostatní složky krajiny, které obklopuje. Může fungovat jako bariéra oddělující ostatní složky krajiny, ty pak tvoří ostrovy. Ovlivňuje dynamiku krajiny a její fungování. U nás nejčastěji orná půda, les nebo velká sídla. Matrice působí především svou velikostí. Člověk tvoří matrice zemědělských ploch, které jsou často spjaté s erozí. Ta je spojena s vybranou pěstovanou plodinou. Vytváření stepních podmínek pro pěstování stepních plodin (obilnin) se stala mnohým místům na zemi osudná, přeměnily se časem také na step či neúrodnou poušť. Ty i bez lidské činnosti tvoří jednu třetinu povrchu souše. Tvoří-li některý krajinný pokryv více jak 50 % výměry sledovaného místa, jde o matrici. V jiných případech je určení spojeno s dalšími charakteristikami. Poréznost matric ukazuje jaké množství a velikost plošek s uzavřenou hranicí se v matrici nachází. Na sledované ploše mohou být dva velké celky porostu které mají jednu hranici, která není v sledované ploše uzavřená, poréznost je tak nulová. V případě zastoupení stejných výměr více roztříštěných (paseky, skupina kamenů, lesíky uprostřed pole), je poréznost větší. Zvětšuje se tak hraniční efekt který zmnožuje počet jedinců a druhů.
viz odkaz 1,2
2.1.2 Plošky Plošky nebo-li enklávy jsou nelineární část povrchu, která se nápadně liší vzhledem od okolí. Vyznačují se rozmanitostí velikostí, tvarů, původů, ostrostí hranic, stářím atd. Jsou to například: louka, rybník, lesík, ovocný sad. Na leteckých snímcích je lze dobře rozeznat. Často jsou obklopeny krajinnou matricí. Mohou být i bez života, například: skála či budova. Od velikosti plošky je odvislý počet druhů, který ji osídluje. Čím větší plocha tím je početnější osídlení. Plošky úměrně zvětšované nemají ale úměrně přibývající počet druhů, ten se postupně zpomaluje. V jedné velké plošce ____________________ 1
FORMAN, R. T. -- GODRON, M. -- TĚŠITEL, J. Krajinná ekologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 583 s. ISBN 80-200-0464-5. 2 LIPSKÝ, Z. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 129 s. ISBN 80-7184-545-0.
-8-
o stejné výměře několika malých žije však víc druhů. Důležitější než velikost plošky je pro přežití druhů v krajině jejich hustota. Ostrost rozdělení dvou plošek, nebo matric souvisí také s počtem druhů. Pokud je okraj široký, případně se stýká více hranic, je počet druhů větší, plynulejší a mohou se také vyskytovat druhy žijící jen zde. Plošky se rozdělují podle vzniku na: -
Disturbanční: vzniklé rušivým vlivem – těžba, požár, mýcení, zemní sesuvy, laviny. V kulturní krajině na ploškách po ukončení činnosti člověka začnou sukcesní či regenerační procesy, díky kterým plošku začnou kolonizovat v okolí žijící organizmy. Plošky pak splynou s okolím. U disturbančních plošek je tento proces nejrychlejší.
-
Zbytkové: ponechání zbytku původní krajiny. Okolí tvoří matrice vzniklá narušením. Jsou to také plošky nezasažené požárem nebo kvůli podloží a reliéfu nepřeměněné např. na ornou půdu. U živočichů jsou zbytkové plošky kořisti unikající predátorům.
-
Regenerující: vzniklé sukcesně z narušené krajiny.
-
Zdrojové: vázané na zdroj prostředí – prameniště, skála, oáza.
-
Introdukované - zavlečené: narušené a osídlené nepůvodním druhem za pomoci člověka. Takovéto plošky jsou rušivé, působí silně a dlouhodobě. Jsou na zemi nejvíce rozšířené.
-
Přechodné: krátkodobé změny – jarní zamokření. viz odkaz 1,2
2.1.3 Koridory Koridory v krajině jsou protáhlého až lineárního tvaru. Protkávají každou krajinu a slouží dopravě, ochraně obklopujícího vnitřku, estetickému dojmu. Nejčastější jsou u nás koridory cest, toků, železnic, elektrických sítí, hrází, příkopů, plynovodů. Jako první koridory člověk používal průsmyky vzniklé vodním tokem, podél kterého procházela zvěř, tedy potrava. Neocenitelná je estetická funkce koridorů. Význam koridorů lidé často ale vnímají, až jsou odstraněny. Nejvíce jde vidět ztráta koridorů v erozní problematice. Důležitou roli má šířka, přerušování a křížení koridorů. Tenké koridory jsou linie, širší jsou pásy s vlastním vnitřním prostředím a třetím typem jsou koridory podél toků. Ty jsou nákladně měněny na kulturní krajinu, ale vynaložená energie nepřináší zisky, ba naopak jsou tato místa postihována povodněmi. Koridory mají specifické funkce: -
Směr pohybu ekologických objektů. -9-
-
Bariéra či selektivní bariéra: kamenný či živý plot ¨
-
Propojení enkláv (plošek).
-
Působení na okolní matrice.
-
Poskytnutí energie, útočiště, případně místo pro trvalý pobyt. viz odkaz 1,2
2.2 Sukcese Je proces oživování plochy, která právě vznikla (sopečný ostrov – primární sukcese), nebo oživování plochy dříve porostlou rostlinami po narušení (orná půda, vydlážděný dvůr, požár – sekundární sukcese). Sekundární sukcese je u nás pravděpodobnější a většinou probíhá na opuštěné zemědělské půdě. Nejprve plochu kolonizují organizmy nepůvodní, z bezprostřední blízkosti. Sukcese začíná iniciálním (startovním) stádiem a končí klimaxovým stádiem. Klimax je nejstabilnější verze ekosystému na daném stanovišti. Mění se jen pomalu v závislosti na změnách celé planety nebo náhle přírodní katastrofou. Klimaxovým společenstvem by v součastné době u nás byly z 95 % lesy. Na většině ploch jsou udržovány ekosystémy umělé, u kterých by po ukončení lidské činnosti začalo iniciální stádium a klimaxu by bylo dosaženo za stovky let. viz odkaz 2
2.3 Kulturní krajina Krajina je u nás kombinací přírody a kultury. Pouze přírodní krajina je dnes na Zemi v menší míře než kulturní. Kulturní krajina se v čase mění a odráží procesy: přírodní, hospodářské, sociální, ekonomické, technologické a duchovní. Působení člověka je jak negativní tak pozitivní. Zvýšení i snížení biodiverzity, zvýšení i snížení eroze a zvětšování pouští. Vždy v závislosti na požadavcích doby. Poslední desetiletí jsou i přes snahy změnit situaci zaměřeny na jednosměrný tok energie z přírodní složky krajiny a ta se stává méně stabilní. viz odkaz 2
2.4 Biodiverzita Biodiverzita (biotická diverzrita) označuje sumu (rozmanitost, celkový počet) genů, druhů a ekosystémů na vymezeném území. -
Genová diverzita označuje různost genů jednoho druhu.
-
Druhová diverzita ukazuje počet druhů organizmů.
-
Ekosystémová direrzita je rozmanitost společenstev a ekosystémů.
- 10 -
Biodiverzita je vázaná na podmínky stanoviště a jeho úživnost. Velkoplošné zemědělství je v období bez pokryvu pole rostlinami podobné poušti a proto je i biodiverzita podobně nízká. Jeho úživnost je přirozeně však vyšší. Rozmanitá je i početnost odrůd plodin a plemen zvířat používaných v zemědělství. Jednotlivé druhy hospodářských zvířat mají v současnosti stovky plemen po celém světě Požadavky tržního hospodářství i zde snižuje rozmanitost. Souvisí to s poptávkou po nízké ceně, chuťové stálosti, stejné barevnosti a celkově velké uniformitě. Začíná se používat úzký okruh a s možnostmi genetického inženýrství bude pestrost stále nižší. Celkově rozmanitost nelze ohodnotit. Důležitý je význam pro odolnost, schopnost absorbovat znečištění a zachovat úrodnost.
2.5 Vývoj kulturní krajiny v Česku Osídlení u nás před 6000 – 7000 lety nebylo destruktivní. Jedna osada potřebovala plochu 30 ha. Zemědělství se rozdělovalo na půdy obdělávané a půdy ležící ladem více jak dva roky (příloh), ty taky mohly být mimo dobu produkce plodin pastvinou. Jedno místo bylo obhospodařováváno dvanáct až osmnáct let. Regenerace opuštěné plochy trvala 30 – 40 let. V době před 2700 – 3000 let se začaly obdělávané plochy rozšiřovat. Na svazích začala intenzivnější eroze. V době stěhování národů po opuštění území Kelty, začalo území zarůstat. V šestém století po příchodu Slovanů se zemědělská půda začíná opět rozšiřovat na úkor lesa. Zprvu byly osídlena místa s teplotou 8-10 °C a nadmořskou výškou do 300 m. Na Moravě to byla nivní krajina s hradišti Pohansko a Mikulčice. Zemědělská půda zaujímala 10 % plochy. Pestrá mozaika pravoúhlých polí působila jako protierozní ochrana. Na konci slovanského osídlení byla hranice přirozených porostů vytlačována stále do vyšších ploch. Kulturní krajina zaujímala 25 % území. Ve dvanáctém až třináctém století, v době středověké kolonizace byly osidlovány i vysočiny v pohraničí. Vzrůstající počet obyvatel si vyžádal změnu polního hospodářství na trojpolní s hlubší orbou. Tvary pozemků byly protáhlé od centra k okraji katastru. Nově byla zásobena nesoběstačná města. Ve čtrnáctém století probíhalo rozorání svahů, a důsledkem byla rychlá eroze a změna krajiny. Vznikly erozní strže bez možnosti využití. Od té doby jsou
- 11 -
některé zalesněny. Po vyčerpání půdy zanikla řada vesnic na začátku patnáctého století. Tato místa také od té doby pokrývá les. Řada obyvatel šla také bydlet do měst. Období husitských válek a hladomorů zastavil ústup lesů. Od poloviny patnáctého do sedmnáctého století se začala zemědělská půda rozšiřovat. Kompenzací byla skladba pěstovaných plodin, pastviny a vznikající rybníky. V šestnáctém století u nás bylo 180 000 ha rybník. Období třicetileté války přineslo úbytek obyvatel a s tím spojený tlak na krajinu. Navíc se dostavilo přirozené zhoršení klimatu. Během tohoto období a po něm docházelo ke spontánnímu zalesňování. Polopřirozené ekosystémy v sedmnáctém století minimalizovaly projev vodní eroze. V osmnáctém století docházelo k obnově kultivace a docházelo k tvarování krajiny i za estetickými účely. Na přelomu s devatenáctým stoletím byly měněny louky, lesy, pastviny a rybníky opět na ornou půdu. Rybníky zaujímaly 35 000 ha. V devatenáctém století rostoucí požadavky odbouraly trojpolní hospodářství a na místo něj byla úrodnost kompenzována hnojením a střídavým osevním postupem. Na začátku tohoto století tvořil úhor 28 % a na konci téměř neexistoval. V první polovině století také bylo dosaženo nejnižší výměry lesů v historii. V druhé polovině neúrodná půda byla zalesněna. Kromě výměr lesů byla změnou skladba porostů na smrkové monokultury. Začalo období odvodňování, napřimování toků a výstavby přehrad. Mozaika políček, sítí cest s alejemi se udržela do první poloviny dvacátého století. I přes vysokou výměru orné půdy struktura polí, mezí, cest, louček, pastvin, remízků zabezpečovala protierozní funkci. Plocha orné půdy také klesala výměnou za obnovu rybníků, výsadbu sadů a tvorbou zahrad. Lesa přibývalo v horských oblastech. Od poloviny dvacátého století začaly dramatické změny v krajině. Příčinou byla změna hospodářství, ekonomiky, vlastnických poměrů a přechod od malovýroby k velkovýrobě. Prvotní období kolektivizace změnilo drasticky tvář krajiny spojováním pozemků a rušení porostů mezi nimi. Vše probíhalo podle směrnic, které pamatovaly na stabilitu krajiny ale většina se řídila částí směrnice o maximalizaci ekonomického využití mechanizace. Až do osmdesátých let se pracovalo na tom, aby půdní celky byly stále větší a větší. Krajina se stala výrazně jednodušší. Orné půdy sice od šedesátých let ubývalo, ale mozaikovitost se nezvětšila. Zvětšily se plochy sadů a zahrad. Dramatické bylo snížení hranic různých pokryvů.
- 12 -
Změna hospodářství v devadesátých letech a požadavky výkupců plodin vedly k nedodržování osevních postupů, což mohlo být příčinou povodní. Obnova mozaikovitosti krajina nenastala tak rychlá jako nové zastavování půdy. Ve vyšších polohách přibývá lesů. Pozemkové úpravy prováděné pozemkovými úřady v případě jejich realizace napomáhají zlepšení krajinného rázu, erozní situaci, vlastnickým vztahům a přitom zachovává pozitiva velkovýrobního hospodářství. V průběhu staletí na našem území člověk úmyslně měnil krajinu proti přirozenému vývoji a neúmyslně tvořil nové geologické podklady (rybníky, stepy, lužní lesy), to mělo pozitivní vliv na biodiverzitu, jež by bez člověka byla homogeničtější. Biodiverzita dosáhla vrcholu v 18. století a s nástroji průmyslu se začala snižovat.
viz
odkaz 2
2.6 Krajina a dnešní společnost Po období orientace na ekonomické cíle se situace mění a lidé uvažují i v dlouhodobějších cílech. Možná k tomu přispívají až katastrofální události v našem životním prostředí. Širší společnost chápe, že péče o naši krajinu souvisí s kvalitou přírody tvořenou vodou, půdou a biotou. Zeleň je složkou pozitivně přispívající ke zkvalitnění. I když odborná společnost má problematiku krajiny propracovanou, výsledky jsou malého rozsahu. Vztah krajiny a široké společnosti, ne úzkého okruhu odborníků, popisuje Ing. Václav Mazín: ,,Tvorba krajiny a zeleně není totiž věcí architekta nebo projektanta žijícího ve městě, ale venkovana, který vysazený stromy zalévá, šlechtí, sklízí, ošetřuje, kácí a znovu vysazuje a identifikuje se s místem, které je mu svěřeno a o které se stará. On si pak sám odpoví na otázku, proč sázet strom a jaký to má smysl.“ Dnes takovýchto ,,venkovanů“ přibývá ale jejich projev v krajině ovlivňují problémy které překonají jen vytrvalí z nich. Práce architektů, romantiků ani úřadů neobhospodaří plochy zeleně tak, jako v místě žijící člověk, který má k onomu místu vztah.viz odkaz 3
__________________ 3
MAZÍN Václav, Komplexní pozemkové úpravy a jejich legislativní podklad ve vztahu k možnostem tvorby a obnovy plošné a bodové zeleně. in Obnova plošné a bodové zeleně v krajině, 2001 Brno, MZLU Brno, ISBN 80-7157-515-1
- 13 -
3 CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ 3.1 Vymezení zájmového území Zkoumané katastrální území Žabčice leží v Jihomoravském kraji v jižní části okresu Brno-venkov na hranici s okresem Břeclav. Obcí s pověřeným obecním úřadem jsou Židlochovice. Okolní katastrální území jsou v bývalém okrese Brno-venkov: Unkovice, Nosislav a Přístonice. V bývalém okrese Břeclav: Vranovice nad Svratkou, Přibice a Smolín (Pohořelice). Území je rozděleno na východní a západní část železniční tratí číslo 250 spojující Břeclav a Brno. Na jižní a severní část území půlí silnice druhé třídy číslo 416 spojující Pohořelice a Židlochovice. Východní hranice se dotýká potok Šatava. Obec je sevřena mezi dálnicí D2 (Brno – Bratislava) rychlostní silnicí R52 (Brno-město – Pohořelice) respektive evropská silnice E461 (Svitavy - Vídeň). Silnice jsou vzdáleny vzdušnou čarou 10 km. Zástavba se nachází ve východní části, kde na severu je téměř spojena se zástavbou Unkovic a na jihu jsou ulice odděleny od zástavby Žabčic polem ale napojeny na výstavbu Přístonic.
viz odkaz 4
Žabčice leží v mikroregionu Kovalov a sousedí s
mikroregionem Čistá Jihlava a Židlochovicko. Výrobní oblast kukuřičná. Rozloha sledovaného území je 8,23 km2
3.2 Přírodní a geografické poměry zájmového území 3.2.1 Reliéf Krajina je nížinná - mezi řekami Jihlava a Svratka. Území rovinné, jednotvárné, se svažitostí velmi pozvolnou od západu k východu. Členitost je nízká, nejvyšším bodem je vrchol skládky na západě území. Přirozený terén dosahuje nejvýše 219 m.n.m. v severozápadním cípu katastrálního území v místě zvaném Kovalov. Nejnižší místo je na dně potoku Šatava 177 m.n.m.. Krajina je intenzivně zemědělsky využívaná. Kromě orné půdy jsou zde vinice, ovocné sady a pastviny. Lesy tvoři minimum plochy. Krajinný pokryv podle AOPK (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR): Od západu jsou zastoupeny tyto pokryvy: přechodné lesokřoviny, nezavlažovaná orná
____________________ 4
Žabčice. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [online], [cit. 11.4.2010].
- 14 -
půda, těžba nerostných surovin, vinice, převážně zemědělské areály s výrazným podílem přirozené vegetace (sady, vinice), mozaika polí, luk a trvalých kultur, městská zástavba. viz odkaz 5 3.2.2 Geologická stavba Většina území se nachází na fluviálních štěrkovitých píscích (terasy), které jsou dnes těženy a jsou překryty sprašní. Menší část na východě, od silnice ze Žabčic do Přístonic, se nachází na nivních uloženinách. Podrobnější popis s pojmenováním ledových období podle vzniku: Popisované území Žabčiče se nachází na geologické mapě číslo 3412 a od západu je charakterizováno: viz odkaz 6, viz obr. 1 -
velká plocha polí na západě na fluviálních písčitých štěrcích a píscích se štěrkem (mladší štěrkopískový pokryv: günz)
-
středem této plochy prochází údolnice od západu k východu tvořena deluviofluviální hlinitopísčitými sedimenty
-
přibližně 350 m západně od železnice je souběžný pás vápenitých jílů a vápenitých písků (baden spodní, morav mořský)
-
a blíže k železnici jsou deluviální písčitohlinité sedimenty
-
jižní polovina železniční trati leží na navátých píscích (würm)
-
a severní polovina na fluviálních písčitých štěrcích (mindel)
-
zástavba obce leží na luviálních písčitých štěrcích a píscích se štěrkem (mladý riss)
-
plocha polí pod nově postavené solární elektrárny mezi železnicí a Přístonicemi tvoří fluviální písčité štěrky a písky se štěrkem (starší riss)
-
prostor mezi zástavbou Žabčic a potokem Šatava tvoří deluviofluviální hlinitopísčité sedimenty
____________________ 5
MAKOVIČKA P. (ed.), Brněnsko, Chráněná území ČR, AOPK 2007 932 s., ISBN 978-80-86064-66-6 str. 282 6 Mapový server České geologické služby, [online], poslední revize 2. dubna 2009, [cit. 11.4.2010]
- 15 -
Obr. 1 Geologická stavba k. ú. Žabčice. Zdroj: viz odkaz 6 3.2.3 Geomorfologická stavba Jde o místo tvořené čtvrtohorními usazeninami mořského neogénu . Geomorfologické členění: viz odkaz 7 90 % území, většina od západu
10 % území, malá část na východě
Systém:
Alpínsko-himalájský
Alpínsko-himalájský
Provincie:
Západní Karpaty
Západní Karpaty
Subprovincie:
Vněkarpatské sníženiny
Vněkarpatské sníženiny
Oblast:
Západní vněkarpatské sníženiny Západní vněkarpatské sníženiny
Celek:
Dyjsko-svratecký úval
Dyjsko-svratecký úval
Podcelek:
Rajhradská pahorkatina
Dyjsko-svratecká niva
Okrsek:
Iváňská plošina
3.2.4 Pedologická stavba Většinu území tvoří černozemě vzniklé ze spraší o mocností 30 – 70 cm a fluvizemě z mladých nivních usazenin. Díky podloží jsou půdy silně propustné a výsušné, neutrální až slabě kyselé, s nedostatkem humusu převážně bezskeletovité.
____________________ 7
Portál veřejné správy České republiky, Mapové služby, [online], [cit. 11.4.2010]
- 16 -
Mezi zástavbou obce a potokem Šatava jsou fluvizemě glejové, jejichž vodní režim ovlivňuje Šatava a Svratka. Vodní hladina je pod 1 m, po melioracích možno využít jako ornou půdu. Část těchto ploch tvoří pastviny, odvodněno bylo 10 ha. Půdní typy podle BPEJ (Bonitativně půdně ekologické jednotky): BPEJ je pětimístný číselný kód charakterizující jednotlivé zemědělské pozemky u nás. Dále je uveden stručný popis jednotlivých číslic kódu BPEJ: -
První číslice označuje klimatický region, tedy podmínky pro růst zemědělských plodin (jako např. srážky, teplota, vláhová jistota, suma teplot).
-
Druhá a třetí číslice označuje HPJ (hlavní půdní jednotku). Sem patří morfologický půdní typ, půdotvorný substrát, zrnitost.
-
Čtvrtá číslice je kombinace svažitosti a orientace ke světovým stranám.
-
Pátá číslice uvádí hloubka půdního profilu a skeletovitost.
Na sledovaném území jsou zastoupeny tyto hlavní půdní jednotky: viz odkaz 8,9
-
Skupiny půd černozemního charakteru. HPJ 04 černozemě stenické, 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové.
-
Pudy na píscích a štěrkopíscích. 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě
Na území východně od silnice z Žabčic do Přístonic, jsou vlhčí půdní poměry s těmito hlavními půdními jednotkami: -
Skupiny půd nivních poloh. HPJ 58 a 59 - Fluvizemě glejové.
Třídy ochrany ZPF (zemědělský půdní fond): 10 % nadprůměrně produkční půdy (východ území), 50 % průměrně produkční půdy (střed a východ), 30 % podprůměrně produkční půdy (západ) a 10 % velmi málo produkční půdy (zalesněný jih území). Průměrná úřední cena zemědělské půdy na katarálním území je 5,01 až 7,50 Kč/m2. Podle VÚMOP (Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy) a GAEC (Dobrý zemědělský a enviromentální stav) je území bez náchylnosti k vodní erozi, ale téměř celé území je naopak velmi náchylné k větrné erozi. Dotčená plocha je zařazena do půd nejohroženějších. viz odkaz 10
____________________ 8
Nahlížení do katastru nemovitostí, [online] ,[cit. 11.4.2010]. 9 Země – místo pro tvoření, Rozlouskávač BPEJ, [online] ,[cit. 11.4.2010].
- 17 -
3.2.5 Klimatická charakteristika Území spadá do nejteplejší klimatické oblasti na našem území T4, které charakterizuje velmi dlouhé, teplé a velmi suché léto s krátkým přechodným obdobím (jarem a podzimem). Sucho je největší na Moravě v důsledku srážkového stínu Českomoravské vrchoviny. Zima mírná, s krátkou dobou sněhové pokrývky. Průměrný úhrn srážek se pohybuje od 450 do 550 mm. V průběhu roku jsou nevyrovnané a případně vysoušené větrem. Průměrná teplota vzduchu 9,3 ºC. Na plochém reliéfu převládají západní větry. Jihovýchodní proudění přináší v zimě déšť a v létě sucho nebo bouřky. viz odkaz 11 Charakteristika klimatické oblastí T4 (dle E Quitit) viz odkaz 5, viz obr. 2 Klimatická oblast
T4
Počet letních dnů
60-70
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více
170-180
Počet mrazových dnů
100-110
Počet ledových dnů
30-40
Průměrná teplota v lednu
-2 - -3 ºC
Průměrná teplota v červenci
19 – 21 ºC
Průměrná teplota v dubnu
9-10 ºC
Průměrná teplota v říjnu
9 – 10 ºC
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více
80 – 90
Srážkový úhrn ve vegetačním období
300 – 350 mm
Srážkový úhrn v zimním období
200 – 300 mm
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
40 - 50
Počet dnů zamračených
110 – 120
Počet dnů jasných
50 – 60
____________________ 10
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. SOWAC GIS, vodní a věrná eroze půd ČR, [online], [cit. 11.4.2010]. 11 CULEK M. (ed.), Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3
- 18 -
Obr. 2 Klimatické oblasti. Zelený obdélník značí sledované území. Zdroj: viz odkaz 12 3.2.6 Hydrologická charakteristika Východního okraje území se dotýká potok Šatava ústící do Svratky. V okolí je několik menších potůčků tvořících síť pozůstatků lužní krajiny s prosakující podzemní vodou, tři rybníčky od 1000 do 3000 m2 intenzivně obhospodařovaných a několik tůní. Ostatní vodní plochy zaznačené v mapách na západě území jsou zavlažovací, protipožární a jímací nádrže. 2.2.6.1 Charakteristika toku Šatava Pramení v 420 m. n. m. v katastrálním území Hlína, vzdušnou čarou 5 km od nádraží v Ivančicích. Po uplynutí trasy 41 km ústí do Svratky v katastrálním území Uherčice u Hustopečí. Původně ústil tok o 6 km dál po proudu Svratky. Po 7 km končí tok Svratky ústím do řeky Jihlava a ta po 1 km ústí do vodního díla Nové Mlýny stojícím na řece Dyji. Plocha povodí Šatavy je 117 km2 . Spodní část toku je regulovaná. Na území Žabčic tvoří lokální biokoridor. viz odkaz 13
____________________ 12
Klimatické regiony (Quitt 1971), Ovocnářská unie České republiky, [online], [cit. 17.4.2010]. 13 Řeky u nás. Šatava, poslední revize, [online], poslední revize 12.7.2008, [cit. 11.4.2010].
- 19 -
Tab.1 N- leté průtoky vody v profilu ústí Šatavy
léta Q1 m3/s 11 viz odkaz 14 Zdroj:
Q2 16
Q5 21
Q10 25
Q20 30
Q50 36
Q100 40
3.2.7 Biota Přírodní poměry: viz odkaz 4 Fytogeografická oblast: Termofitikum Fytogeografický obvod: Panonské termofitikum Fytogeografický okrsek: Znojemsko-brněnská pahorkatina (číslo 16) Biochora:
Plošiny na zahliněných štěrkopíscích
Bioregion:
90% území: Lechovický 10% území: Dyjsko-moravský sousední bioregiony: mikulovský a hustopečský
Podprovincie:
Panonská
Vegetační stupeň planární (nížiny) a kolinní (pahorkatiny) a LVS (lesní vegetační stupeň) první a druhý, to je dubový a bukodubový, ale téměř žádná z potencionální vegetace těchto stupňů, buk lesní (Fagus sylvatica Linnaeus) a habr obecný (Carpinus betulus Linnaeus), se zde nenachází. Jen málo je přítomen dub letní (Quercus robur Linnaeus). Převládají akátové lesíky, v nivě topoly a vrby. Potencionální přirozená vegetace: viz odkaz 4 Západ území (30%):
Sprašová doubrava (Quercetum pubescenti-roboris) s dubem zimním (Quercus petraea Linnaeus), dubem pýřitým (Quercus pubescent Willd.) a dubem letním (Quercus robur Linnaeus)
Střed území (60%):
Prvosenková dubohabřina (Primulo veris-Carpinetum)
Východ území (10%):
Jilmová doubrava (Querco-Ulmetum)
Biodiverzita je kvůli dlouhému osídlení u nás nízká a krajina zcela změněna. Archeologické nálezy osídlení 8. – 6. tisíc let před naším letopočtem byly nalezeny ve 4 km vzdáleném Smolíně u Pohořelic. viz odkaz 2 Nenachází se zde nijak chráněná lokalita. Sledovaná oblast ale leží na hranici různých areálů z nichž sem mohou různé druhy proniknout. ____________________ 14
ČERNÝ T., Obec Přístonice, Povodňový plán pro obec Přístonice, [online], prosinec 2007, [cit. 11.4.2010].
- 20 -
4 DIGITALIZACE MAP 4.1 Mapové podklady – topografické mapy Topografie je vědní disciplína studující povrchové útvary na povrchu země, případně jiných tělesech. Velmi těsně souvisí s kartografií. viz odkaz 15 První topografická mapa Moravy je z let 1708-1712 od Krištofa Müllera v měřítku 1:166 000. 4.1.1 I., II. a III. vojenské mapování I. vojenské mapování proběhlo v letech 1763 – 1787 v měřítku 1:28 800. Grafickým základem byla Müllerova mapa.. Mapování probíhalo bez geodetických základů. Výškopis byl vyjádřen šrafami. II. vojenské mapování proběhlo v letech 1807 – 1869 v měřítku 1:28 800. Mapování předcházelo vybudování trigonomertick sítě, zřízené pro pozemkový katastr. Výšková data byla velmi nepřesná, chyby až 40 m III. vojenské mapování bylo zahájeno roku 1869, a do poloviny 20. století tvořilo jediné souvislé topografické dílo u nás. viz odkaz 16, 17, 18 Na Moravě a ve Slezsku proběhlo v letech 1876 – 1878 v měřítku 1:25 000 a 1:75 000 (mapy speciální, kolorované) a 1:200 000 (mapy generální, černobílé). Potřebou pro mapování, kromě vojenských účelů, byla nastupující industrializace s rozvíjejícími se městy, železnicemi a silnicemi. Pro mapování byl použit jadranský výškový systém a rovinné souřadnicové systémy Gusterberg a Sv. Štěpán, podklad byly katastrální mapy. Výškopis je dán orientačně 100 metrovými vrstevnicemi a jinak znázorněn Lehmannovou šrafurou. Kostely, křižovatky, soutoky, vrcholy hor a další významné body byly označeny výškovými kótami. Do roku 1889 byly mapy vydány pro celé Rakousko-Uhersko. Plánovaná reambulance v roce 1885 nebyla zahájena a v roce 1895 bylo zahájeno ____________________ 15
Topografie, Wikipedie, otevřená encyklopedie, [online], [cit.11.2010], 13.4.2010 16 MIKŠOVKÝ M., ŠÍDLO B., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Geomatika, [online], poslední úprava 21.6.2001, [cit. 11 4.2010]. 17 Drápela M., Stachoň Z., Tasovská K., Dejiny kartografie, multimediální učebnice, [online], [cit. 14.4.2010]. 18 Laboratoř geoinformatiky, Univerzita J. E. Turkyně v Ústí nad Labem,
- 21 -
IV. vojenské mapování, které zmapovalo pouze část Vysokých Tater. Po vzniku Československa byly převezeny mapy III. vojenského mapování z Vídně do Prahy. Speciální mapy byly reambulovány a hojně používány nejen armádou až do roku 1956. Dnes znovu znovuobjeveny, ale značná část mapových listů chybí. Mapy III. vojenského mapování byly použity pro sledování změn v krajině v této bakalářské práci. 4.1.2 Mapování v padesátých letech dvacátého století Po období války a obnovování hospodářství se až v padesátých letech začalo pracovat na mapování, především pro hospodářské účely nového státního zřízení. Většinou se jednalo o mapy odvozené z katastrálních map, nebo bylo použito leteckých snímků (fotogrammetrie) se kterou se začalo v Československu již roku 1921. viz odkaz 19 S mapováním topografických map se započalo v roce 1953. V této bakalářské práci použité mapy o měřítku 1:10 000 vznikající od roku 1957 do roku 1971.
Obr. 3 Vojenská topografická mapa sledovaného území padesátých letech dvacátého století. ____________________ 19
PENÍŽEK V., Mapová díla v ČR, [online], [cit. 18.4.2010]
- 22 -
Mapovány byly pomocí fotogrammetrie, případně tachymetrie. Vrstevnice jsou po dvou metrech. Souřadnicový systém rovinný S-42 používaný v Sovětském svazu. Tyto mapy byly do devadesátých let utajovány. 4.1.3 Základní mapa ČR Vznikly rozdělením civilního a vojenského topografického díla po roce 1968. Základní mapa ČR v měřítku 1:10 000, v souřadnicovém systému S-JTSK, Křovákova konformního zobrazení. Výškový systém baltský po vyrovnání. Přibližně respektuje směr poledníků a rovnoběžek. Vytvořené mapy jsou pak lichoběžníky. Základní mapa je pětibarevná a obnovována podle změn v zobrazovaném území.
viz odkaz 19
V této
bakalářské práci byly požity jako podklad pro mapování v letech 2006 a 2010. 4.1.4 Další mapové zdroje 6.1.4.1 Mapy ČUZK ČUZK (Český úřad zeměměřičský a katastrální) v současnosti spravuje katastr nemovitostí. Je zde možno najít informace o pozemcích a stavbách, jejich majitelích, výměře, BPEJ a další informace. Na svých stránkách má i historické mapy včetně legend. viz odkaz 8 6.1.4.2 Mapové služby portálu VÚMOP Z mapového portálu Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy bylo zjištěno ohrožení erozí a charakteristika BPEJ. viz odkaz 10 6.1.4.3 Mapové služby Portálu veřejné správy Zde byly zjištěny informace o biotě, přirozeném pokryvu krajiny, geologii a geomorfologii, typologii krajiny a pedologii. viz odkaz 7 6.1.4.4 Mapový server České geologické služby Na tomto serveru byly zjištěny informace o geologické charakteristice sledovaného území. viz odkaz 6 6.1.4.5 Mapový server Agentury ochrany přírody a krajiny Z mapového serveru AOPK byly zjištěny informace z vrstev: NATURA 2000, přírodní poměry. viz odkaz 6
- 23 -
4.2 Postup práce K práci byly poskytnuty neskenované, georeferencované, rastrové mapy ze tří období. Všechny byly již převedeny do souřadnicového systému S-JTSK. Díky tomu se stejná místa na mapách překrývala v závislosti na přesnosti měření v terénu v době vzniku mapy. Pro poslední sledované období byla použita mapa z roku 2006 a sledování v krajině. Pro možnost výpočtů bylo nutno je převést ručně do vektorových map pomocí GIS software, konkrétně ArcMap (ArcGIS). Po vektorizaci byly získány velikosti ploch a bylo možno je porovnat.. Výhodou vektorových map je jejich ostrost při libovolném přiblížení a možnost pozdější změny. viz odkaz 20
4.3 Geografický informační systém Geografický informační systém (GIS) je souhrnné pojmenování pro počítačové technologie (počítače, monitory, skenery, tiskárny), software (programy umožňující digitalizaci), zdrojová data (nejrůznější podklady) a lidi (vytvářející a používající GIS). Pomocí těchto součástí jsou zaznamenávány, ukládány, spravovány a analyzovány struktury (prostorová data) lokalizovány na svém místě na zemi (vše má své místo). Patří sem porosty, silnice, výška pohoří, ochrana přírody, směrovací čísla, směr odnosu splodin větrem z komínu, letecké snímky, mapy, adresy, hustota obyvatel atd. Získané modely a výpočty slouží například evidenci katastru nemovitostí, předpovědi počasí, předpovědi výšky záplavové zóny, plánování silnic atd. Výhodou je prolínání těchto vrstev a získání složitých výpočtů. viz odkaz 21, 22
____________________ 20
CAJTHAML J., KREJČÍ J., Využití starých map pro výzkum krajiny, [online], poslední revize 2. dubna 2009, [cit. 18.4.2010] 21 GIS, Wikipedie, otevřená encyklopedie, [online], [cit. 24.4.2010]. 22 ARCDATA PRAHA, [online], [cit. 24.4.2010].
- 24 -
5 SOUČASTNÝ STAV VYUŽITÍ SLEDOVANÉ KRAJINY Jednotlivá místa jsou blíže lokalizována v příloze v mapách.
5.1 Orná půda Zaujímá největší část území. Tyto velké plochy – matrice jsou závislé na činnosti člověka. Prochází velkými změnami během roku. Jejich stabilita je možná pouze udržovanou antropogenní činností a přísunem energie. Na konci svého fungování prochází velkou sukcesí přeměnou. Na sledovaném území závisí hospodaření na půdách podmínkách (viz 2.2.4). Od roku 2007 je katastrální území přidáno podle nitrátové směrnice k zranitelným oblastem. viz odkaz 23 Pole mezi silnicí ze Žabčic do Přístonice a železnicí je rovina částečně určená k budoucí zástavbě. Od západu na východ je vedeno podél cesty stromořadí topolu černého (Populus nigra Linnaeus) a na jih od něj se buduje od roku 2009 fotovoltaická elektrárna o rozloze 9,91 ha. Tato stavba při pohledu z vyvýšených míst v okolí upoutá pozornost jako nová nepřehlédnutelnou dominantu. Většina polí na západě území je jednolitá plocha ustupující těžbě a skládkování.
5.2 Nivní krajina a vodní plochy Prostor se nachází na lokalitách zvaných Plaňková louka, Panský rybník, Dlouhé louky, Trávník a Klučiny. Celé území je hospodářsky využíváno i když zde působí hladina podzemní vody. Plaňkovy louky byly z poloviny odvodněny (10 ha) viz odkaz 24 a dnes jsou využívány jako pastviny Školního zemědělského statku Žabčice, které jsou ohraničeny liniovou výsadbou topolů podél toků. Dlouhé louky sousedí s Přírodní památkou Přístonický les. Zájmem ochrany je zde čolek velký (Triturus cristatus Laurenti, 1768), kuňka ohnivá (Bombina bombina Linnaeus, 1761) a jejich biotop lužní les a mokřadní stanoviště. Ti ale své stanoviště
____________________ 23
ŠARAPATKA B., NIGGLI U. a kol., Zemědělství a krajina: Cesty k vzájemnému souladu, 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 272 s., ISBN 978-80-244-1885-8 24 Obec s pověřeným obecním úřadem Židlochovice, Územní plán Žabčice, [online], [cit. 14.4.2010]
- 25 -
neopouštějí, jelikož okolí je změněno v nehostinnou ornou půdu. viz odkaz 25 Dlouhé louky a Trávník v současnosti slouží jako orná půda. Jsou odděleny vodotečí začínající u čistírny odpadních vod. Na poli jsou průlehy v nichž zůstává voda v době zemědělských prací a pak je v nich prostor pro jiné rostliny, hlavně plevele. Zeleň je pouze v okolí cest s vodotečí a na těchto místech je neudržovaná. Náletově zde roste růže šípková (Rosa canina Linnaeus), bez černý (Sambucus nigra Linnaeus), štětka planá (Dipsacus fullonum Linnaeus), trnka obecná (Prunus spinosa Linnaeus). Mezi lokalitou Trávník a zástavbou je neobhospodařovaná plcha, která je v raném (iniciálním) stádiu sekundární sukcese. Zarůstá plevely a trávou. Plochy jsou lemovány topoly, vrbami, dubem letním (Quercus robur), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior Linnaeus) a olší lepkavou (Alnus glutinosa Linnaeus, Geartn). Vodu provází blatouch bahenní (Caltha palustris Linnaeus), pomněnka (Myosotis spp.), devětsil lékařský (Petasites hybridum Linnaeus, Geartn). Mezi lokalitou Klučiny a zástavbou obce jsou záhumenky se zachovalými hlavatými vrbami sousedící s olšinami v nichž je rybníček Jezírko sloužící k rekreačnímu rybářství a pořádání kulturních akcí.
5.3 Vinice Vinice jsou trvalé kultury na orné půdě. Mají podstatný vliv na život v krajině, který závisí na jejich obhospodařování. Konvenční typ prováděn černým úhorem s množstvím pesticidů značně snižuje biodiverzitu. V současnosti jsou u nás v meziřadích travní prosty a chemická ochrana je omezená i z ekonomických důvodů. Případně se aplikuje biologická ochrana v ekologickém zemědělství, která chemickou vylučuje. V Žabčicích probíhá integrovaná produkce hroznů (stupeň mezi konvenční a ekologickou). Rozloha vinic v Žabčicích s řízením hospodářstvím v minulosti, byla oproti dobám před ní navýšena několikrát. Většina vinic je obhospodařována Školním zemědělským podnikem Žabčice , který pěstuje 25 odrůd. Podmínky pro pěstování jsou velmi dobré. Díky písčitému podloží mají vína intenzivní chuť (buket) a díky proudění vzduchu netrpí plísňovými chorobami. Vinice z pohledu produkčního dosáhly stáří (30 – 40 let) ____________________ 25
NATURA 2000, Evropsky významné lokality v České republice, [online], [cit. 11.4.2010].
navrhu_UP_pro_spol._jednani/zabcice.final_07.pdf>
- 26 -
a obnovovány jsou v rámci finančních možností Školního zemědělského statku. Vinohradnická oblast Velkopavlovická. viz odkaz 26
5.4 Sady Jsou obhospodařovány Školním zemědělským podnikem Žabčice. Pěstovány jsou broskvoň obecná (Prunus persica Linnnaeus, Batsch), meruňka obecná (Prunus armeniaca Linnaeus), jejíž výsadba se dá charakterizovat jaké extenzivní a višeň obecná (Prunus cerasus Linnaeus), jejíž výsadba je stará do deseti let.. Snahou je dosahování zisků, ale intenzivní práce není zárukou prodeje ovoce a proto je ošetřování těchto porostů způsobem integrované produkce, což má pozitivnější dopad na volně žijící organismy. viz odkaz 26
5.5 Stromová zeleň v krajině Dnes je jí více než v době před kolektivizací zemědělství. To se týká plošné zeleně, ale rozptýlené a bodové je méně. Souvisí to se způsobem obhospodařování krajiny. Více ale neznamená, že je i lepší. Jde spíše o druhotné porosty náletů méně pestrých. Tato zeleň má svou ekologickou i estetickou hodnotu, má však ruderální charakter. Převažují porosty jako černý bez (Sambucus nigra Linnaeus), trnovník akát (Robina pseudoacacia Linneaeus). Dále sem patří kopřivy (Urtica spp.) a merlíky (Chenopodium spp.). Druhově a biocenologicky jsou tyto porosty méně cenné. Akátové lesíky jsou dosti zastoupené v pásu 300 až 1000 m západně od železnice v ose sever – jih. Ve výsadbě vzrostlých stromů je ještě přítomna borovice lesní (Pinus sylvestris Linnaeus) s plochou 0,3 ha a pro místní poměry původní dub cer (Quercus cerris Linnaeus), který zaujímá také pouze 0,5 ha a je starý okolo třiceti let. U těchto lesíků se počítá v územním plánu do ÚSES (Územní systém ekologické stability) s propojením do lokálního biokoridoru, který bude severně pokračovat vinicemi a sady. Některé budou tvořit lokální biocentra.viz odkaz 27 ____________________ 26
Neruda J., Polevová I., Školní zemědělský podnik Žabčice, [online], poslední revize 10.2.2010, [cit. 18.4.2010]. http://www.szp.mendelu.cz/en/historie
27
KYSELKA Igor, Možnosti vyžití plošné a bodové rozptýlení zeleně pro zlepšení obrazu krajiny, aspekt rekreačního potenciálu krajiny in Obnova plošné a bodové zeleně v krajině, 2001 Brno, MZLU Brno, ISBN 80-7157-515-1
- 27 -
5.6 Zeleň podél komunikací Dříve tak charakteristický prvek naší krajiny ztrácí své funkce (orientace ve vysokém sněhu, ovoce pro jídlo, stín na cestě). Naopak - dnes jako překážka na komunikaci pomalu mizí. Péče o tuto zeleň končí v poválečném období, ale teprve dnes, když jsou stromy přestárlé a mezerovité, či chybí, se začíná projevovat úbytek především estetické funkce. V krajině jsou snahy i možnosti, jak je znovu obnovit, ale u pozemních komunikací jsou ze zákona nežádoucí. Je možno je vysadit dále od krajnice cesty, ale zde jsou zase problémy vlastnictví pozemků. Na sledovaném území tato výsadba provází pouze silnici 416 z Pohořelic do Židlochovic. Je tvořena švestkou domácí (Prunus domestica Linnaeus), která je zde přestárlá. Stromy jsou udržovány pouze od zástavby sledovaného území směrem na Židlochovice. V opačném směru na Pohořelice je výsadba po hřbitov řidší a dál se nevyskytuje téměř vůbec. Pokud podél komunikace nějaké stromy jsou, bývá to trnovník akát (Robina pseudoacacia Linnaeus). Jako ochranný lesní pás – větrolam - slouží výsadba topolu černého (Populus nigra Linnaeus) v poli mezi železnicí a Přístonicemi. Krátký úsek je také u Unčic. Náznak stromořadí ořešáku královského (Juglans regia Linnaeus) dlouhý 150 m je v lokalitě Spodní díly. Zajímavá je výsadba borovice černé (Pinus nigra Arnold) oddělující zástavbu od železnice v úseku dluhem 400 m. Stáří okolo třiceti let. Územní plán počítá s obnovou a rozšířením liniové zeleně v úsecích podél železnice a u značné části polních cest na západě území.
5.7 Skládka Žabčice V roce 1993 byla založena společnost .A.S.A. Žabčice a v roce 1994 byl zahájen provoz na skládce Žabčice. Skládka se nachází ve vytěženém štěrkopískovém lomu. Typ násypový, odpad je hromaděn do kopce. Kategorie ukládaného odpadu S-OO (skládka – ostatní odpady, které mohou ovlivnit životní prostředí, nemají však žádné nebezpečné vlastnosti). Ukládán je zde především komunální odpad z Jihomoravského kraje. Po dobu rekonstrukce spalovny SAKO (Spalovna a komunální odpady Brno) je zde ukládán odpad z Brna. Jeho množství je odhadnuto za šest měsíců na 60.000 tun. Zaplňování plochy skládky je etapové, každá zaplněná část je rekultivována, zatravněna a jsou odváděny skládkové plyny a voda. Ke skládkování slouží i současný lom
- 28 -
štěrkopísků ležícím v sousedství. Zde se ukládá S-IO (skládka – inertní odpad, který nereaguje s okolím). viz odkaz 28
5.8 Pískovna Žabčice V pískovně Žabčice se těží štěrkopísky z akumulace fluviálních sedimentů o mocnosti dvacet metrů vytvořených v kvartéru činností řek Jihlava a Svratka. Pískovna Žabčice funguje od roku 1995. Těžba probíhá etážově do hloubky hladiny podzemí vody. Podle územního plánu je vyčleněno pro dobývání písků a živců plocha polí o výměře 90 ha. viz odkaz
24
Povrchová těžba znamená pro krajinu velkou zátěž drastické snížení biodiverzity. Po jejich opuštění se na novotvarech v krajině usídlují často však i chráněné druhy. Ve vytěžených prostorech je v současnosti skládka.
5.9 Ostatní vodní plochy Obecní rybník se nachází na východním okraji zástavby obce. Je obklopen parkovou výsadbou zdravého růstu. Používaný je k rybaření. Polní hnojiště s betonovou nádržemi na tekuté splašky z ustájení hospodářských zvířat používáno jako biodegradační plocha firmou L.N.O. GREEN, s.r.o. Závlahová, betonová nádrž mezi vinicemi a sadem na severu území obsahuje čistou vodu bez větší vegetace.
____________________ 28
A.S.A. skládka Žabčicece, [online], [cit. 20.4.2010].
- 29 -
6 SLEDOVÁNÍ ZMĚN V KRAJINĚ Rozloha 818ti hektarů měnila během sledovaného období využití především na úkor zemědělské plochy. Ta tvořila 97 % na počátku sledovaných období a v současnosti je to 83 % povrchu. To bylo způsobeno rozrůstající se výstavbou a především těžbou písku a skládkováním. Vzrostla i plocha lesních porostů. Změny proběhly i uvnitř zemědělské plochy. Orné půdy ubylo o 239 ha (19 %). Největší růst pak mněly vinice, sady a zahrady. Posuzování podle mapových pokladu je odvislé od jejich kvality a rozlišitelnosti zaznamenaných informací. U map z III. Vojenského mapování nebyla do map s měřítkem 1:25 000 zřejmě zaznamenány menší výměry zeleně, protože byly buď u map s větším měřítkem nebo tvořily tak jemnou síť linií zeleně a remízků, že by ji v tomto měřítku nebylo možno zaznamenat. U map z 50. let 20. století byly podkladem letecké snímky u kterých nejde rozlišit v případě stromových porostů, jde-li o ovocné či jiní dřeviny. Stromy byly zaznamenány značkou a ne polygonem, proto nebylo možné určit jejich skutečnou pokryvnou plochu. O jaké dřeviny se jedná a kam je zařadit bylo možné rozhodnut na základě porovnání stejného místa s jiným obdobím.
Rozdělení využití půdy: V textu, grafech a mapách jsou použity následující označení pro pokryv půdy a znamenají také: Pole
- orná půda, záhumenky.
Sad
- velkoplošné i maloplošné ovocné porosty.
Vinohrad
- nebo také vinice.
TTP
- trvalý travní porost, pastviny.
Les
-lesní porosty a širší pásy neovocných stromů.
Zahrady
- plochy pro pěstování ovoce, zeleniny, vinných hroznů, květin, okrasných dřevin, a pro rekreaci.
Vodní plochy
- malé rybníky, vodoteče, nádrže.
Budovy
- stavby spojené se zemí pevným základem.
Zastavěné plochy
- dlážděné a asfaltové cesty, nádvoří, solární elektrárna.
- 30 -
Železnice
- těleso kolejiště, bez průvodní doprovodné zeleně na stejných pozemcích jako je kolejiště.
Pískovna
- území s probíhající povrchovou těžbou písků a štěrkopísků.
Skládka
- plocha pro ukládání ostatního odpadu na řízené skládce.
Pro lepší porovnání pokryvu půdy jsou za tabulkou použity dvojice grafů. První ukazuje celkové složení pokryvu v daném období a druhý pro větší rozlišení přibližuje rozdíly mezi pokryvem půdy bez orné půdy, která vždy zaujímá většinu.
Tab. 2 Změny ve výměrách různých pokryvů půdy Druh pokryvu Období 1950 III. vojenské mapování
orná půda sad vinice TTP zahrada les vodní plocha budova zastavěná plocha železnice pískovna skládka Zemědělská plocha celkem (orná půda, sady, vinice, TTP a zahrady)
2006
2010
Výměra v Výměra v Výměra v Výměra v ha % ha % ha % ha % 739,18 90,35 665,69 81,30 525,67 64,20 499,54 61,01 19,30 2,36 52,68 6,43 21,62 2,64 21,62 2,64 0,00 0,00 7,71 0,94 93,28 11,39 93,28 11,39 25,73 3,15 6,47 0,79 28,85 3,52 29,02 3,54 9,93 1,21 31,82 3,89 37,16 4,54 39,50 4,82 5,52 0,67 22,13 2,70 32,38 3,95 32,38 3,95 0,26 0,03 0,26 0,03 1,04 0,13 1,04 0,13 4,53 0,55 11,52 1,41 14,47 1,77 15,17 1,85 11,38 1,39 13,47 1,65 28,79 3,52 40,51 4,95 2,30 0,28 2,30 0,28 2,29 0,28 2,29 0,28 0,00 0,00 4,79 0,59 23,98 2,93 24,36 2,98 0,00 0,00 0,00 0,00 9,27 1,13 20,09 2,45 794,20
97,10 764,40
93,30 706,60
- 31 -
86,30 683,00
83,40
Výměra v ha
Využití půdy 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 III. vojenské mapování
1950
2006
2010
Časové období Pole
Sad
Vinohrad
Trvalý travní porost
Les Zastavěné plochy
Zahrady Železnice
Vodní plochy Písklovan
Budovy Skládka
Obr. 4 Graf využití půdy ve čtyřech časových období včetně pole (orné půdy).
Výměra v ha
Využití půdy bez orné půdy 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 III. vojenské mapování
1950
2006
2010
Časové období Sad
Vinohrad
Trvalý travní porost
Les
Zahrady Železnice
Vodní plochy Písklovan
Budovy Skládka
Zastavěné plochy
Obr. 5 Graf využití půdy ve čtyřech časových období kromě pole (orné půdy).
- 32 -
Výměra v ha
Využití půdy bez orné půdy 800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 III. Vojenské mpování
1950
2006
2010
Časové období orná půda TTP
sad zahrada
vinice les
vodní plocha železnice
budova pískovna
zastavěná plocha skládka
Obr. 6 Graf využití půdy ve čtyřech časových období včetně pole (orné půdy).
Výměra v ha
Využití půdy 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 III. Vojenské mpování
1950
2006
2010
Časové období sad zahrada budova pískovna
vinice les zastavěná plocha skládka
TTP vodní plocha železnice
Obr. 7 Graf využití půdy ve čtyřech časových období kromě pole (orné půdy)
- 33 -
7 SHRNUTÍ, ZÁVĚR A DISKUZE Krajina naší země je výsledkem hornotvorných a klimatických změn, díky kterým zde jsou podmínky pro rozmanitý život. Člověk rozdělením porostů na menší a různorodé celky zvyšoval její diverzitu. Stabilita vzniklé kulturní krajiny je závislá na lidském hospodaření a ten se stal závislí na ni. Přirozená stabilita se v uplynulém století začala zmenšovat kvůli představě, že fungování bude zachováno i po dalších účelových změnách, ve kterých byl zohledněn prospěch jediného druh - nás. Sledování změn v krajině pomocí vektorovaných map je v současnosti jednoduchou metodou získání informací, ale závisí na přesnosti map. Ty s větším stářím ztrácejí na přesnosti a neobsahují hledané informace. Ty je potom nutno zajistit z jiných zdrojů. U map byly získávány výsledky pouze kvantitativní (plochy), ale stejně důležitá je kvalita a roztroušenost. Posuzování roztroušenosti (ne rozmanitosti) lze matematicky zjistit spočtením délek uzavřených hranic různých pokryvů. Sledování kvality závisí na požadavcích období, ze kterého jsou posuzovány. V případě Žabčic proběhly největší změny dávno před sledovaným obdobím. Především úplné odlesnění a částečné odvodnění poskytli plochy pro zemědělství. Pokud zde lesní porosty jsou (necelé 4 %), tak většinou s nepůvodními dřevinami (např. trnovník akát (Robina pseudoacacia Linneaeus)). Z použitých mapových podkladů nešly zjistit nejpodrobnější změny, zásadní však bylo snížení mozaikovitosti krajiny, kumulace jednotlivých porostů do velkých celků (sady, vinice) a současné projevy (těžba, skládkování, výstavba). Nynější požadavek na snižování orné půdy zde probíhá (v sledovaném období klesl z 90 % na 64 %), ale ta je stále zachována ve velkých blocích, které postihuje větrná eroze. Narostly plochy vinic, sadů, zahrad a naneštěstí těžba písků a skládkování. Sledované území je zcela kulturní krajinou tvořenou lidmi. U tohoto faktoru - lidí, který lze mapováním těžko vyjádřit proběhly také velké změny, především vztah k místu. Ten se u nás projevuje malým odporem proti negativním změnám a malou i když zvětšující se aktivitou pro změny kladné. Krajina je i podle zákona všech lidí, péči o ni ztěžují komplikované vlastnické vztahy pozemků a účelové zájmy některých skupin. O kladné projevy v krajině se snaží úřady a případně jiná uskupení, ale jednotlivci nemohou soustavnou péčí dosáhnout toho, co jde z lidí samotných v místě žijících. Žabčice jsou nyní upravená a čistá obec s místem pro zeleň. Extravilán na zlepšení teprve čeká. Podle územního plánu je vše na změny nachystáno.
- 34 -
V procesu zjišťování informací, bylo zaznamenáno, že digitalizace mapování, především součastného stavu je důkladně propracován mnohými státními složkami. Nelze říci, že by krajina katastrálního území Žabčice neměla svou hodnotu, ale idealizované představy krajiny předválečného období nebo turistických letáků nesplňuje.
- 35 -
POUŽITÁ LITERATURA 1
FORMAN, R. T. -- GODRON, M. -- TĚŠITEL, J. Krajinná ekologie. 1. vyd. Praha:
Academia, 1993. 583 s. ISBN 80-200-0464-5. 2 LIPSKÝ, Z. Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 129 s. ISBN 80-7184-545-0. 3
MAZÍN Václav, Komplexní pozemkové úpravy a jejich legislativní podklad ve vztahu
k možnostem tvorby a obnovy plošné a bodové zeleně. in Obnova plošné a bodové zeleně v krajině, 2001 Brno, MZLU Brno, ISBN 80-7157-515-1 4
Žabčice. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [online], [cit. 11.4.2010].
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDab%C4%8Dice 5
MAKOVIČKA P. (ed.), Brněnsko, Chráněná území ČR, AOPK 2007 932 s.,
ISBN 978-80-86064-66-6 6
Mapový server České geologické služby, [online], poslední revize 2. dubna 2009, [cit.
11.4.2010] http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver 7
Portál veřejné správy České republiky, Mapové služby, [online], [cit. 11.4.2010]
http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs 8
Nahlížení do katastru nemovitostí, [online] ,[cit. 11.4.2010].
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ 9
Země – místo pro tvoření, Rozlouskávač BPEJ, [online] ,[cit. 11.4.2010].
http://gaia.comuv.com/bpej/ 10
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. SOWAC GIS, vodní a věrná eroze půd
ČR, [online], [cit. 11.4.2010]. http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze& 11
CULEK M. (ed.), Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996.
347 s. ISBN 80-85368-80-3
- 36 -
12
Klimatické regiony (Quitt 1971), Ovocnářská unie České republiky, [online], [cit.
17.4.2010]. http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/mapa.html 13
Řeky u nás. Šatava, poslední revize, [online], poslední revize 12.7.2008, [cit.
11.4.2010]. http://www.rieky.unas.cz/98satava.htm 14
ČERNÝ T., Obec Přístonice, Povodňový plán pro obec Přístonice, [online], prosinec
2007, [cit. 11.4.2010]. 15
Topografie, Wikipedie, otevřená encyklopedie, [online], [cit.11.2010],
13.4.2010 16
MIKŠOVKÝ M., ŠÍDLO B., Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných
věd, Geomatika, [online], poslední úprava 21.6.2001, [cit. 11 4.2010]. http://gis.zcu.cz/kartografie/konference2001/sbornik/miksovsky/miksovsky_referat.htm 17
Drápela M., Stachoň Z., Tasovská K., Dejiny kartografie, multimediální učebnice,
[online], [cit. 14.4.2010]. http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/obsah.php?show=110 18
Laboratoř geoinformatiky, Univerzita J. E. Turkyně v Ústí nad Labem,
http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=1100&lang=cs&z_width=1600&z_new win=1&map_root=3vm 19
PENÍŽEK V., Mapová díla v ČR, [online], [cit. 18.4.2010]
http://af.czu.cz/~penizek/Kartografie/8_Mapova_dila_CR.pdf 20
CAJTHAML J., KREJČÍ J., Využití starých map pro výzkum krajiny, [online],
poslední revize 2. dubna 2009, [cit. 18.4.2010] http://maps.fsv.cvut.cz/gacr/publikace/2008/2008_Cajthaml_Krejci_Ostrava.pdf 21
GIS, Wikipedie, otevřená encyklopedie, [online], [cit. 24.4.2010].
http://cs.wikipedia.org/wiki/Geografick%C3%BD_informa%C4%8Dn%C3%AD_syst% C3%A9m
- 37 -
22
ARCDATA PRAHA, [online], [cit. 24.4.2010].
http://www.arcdata.cz/oborova-reseni/co-je-gis/ 23
ŠARAPATKA B., NIGGLI U. a kol., Zemědělství a krajina: Cesty k vzájemnému
souladu, 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008, 272 s., ISBN 97880-244-1885-8 24
Obec s pověřeným obecním úřadem Židlochovice, Územní plán Žabčice, [online],
[cit. 14.4.2010] http://www.zidlochovice.cz/uploads/doc/odbory/oupsu/up/zabcice/Zabcice_vykresy_na vrhu_UP_pro_spol._jednani/zabcice.final_06.pdf 25
NATURA 2000, Evropsky významné lokality v České republice, [online], [cit.
11.4.2010]. navrhu_UP_pro_spol._jednani/zabcice.final_07.pdf> 26
Neruda J., Polevová I., Školní zemědělský podnik Žabčice, [online], poslední revize
10.2.2010, [cit. 18.4.2010]. http://www.szp.mendelu.cz/en/historie 27
KYSELKA Igor, Možnosti vyžití plošné a bodové rozptýlení zeleně pro zlepšení
obrazu krajiny, aspekt rekreačního potenciálu krajiny in Obnova plošné a bodové zeleně v krajině, 2001 Brno, MZLU Brno, ISBN 80-7157-515-1 28
A.S.A. skládka Žabčicece, [online], [cit. 20.4.2010].
http://www.asa-group.com/cs/Ceska-republika/Spolecnost/Historie.asa
- 38 -
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Geologická stavba k. ú. Žabičce…………………………………………..str. 16 Obr. 2 Klimatické oblasti. Zelený obdélník značí sledované území………………str. 19 Obr. 3 Vojenská topografická mapa sledovaného
území padesátých letech dvacátého století……………………………………….str. 22 Obr. 4 Graf využití půdy ve čtyřech časových období včetně pole (orné půdy)…..str. 32 Obr. 5 Graf využití půdy ve čtyřech časových období kromě pole (orné půdy)…..str. 32 Obr. 6 Graf využití půdy ve čtyřech časových období včetně pole (orné půdy)…..str. 33 Obr. 7 Graf využití půdy ve čtyřech časových období kromě pole (orné půdy)…..str. 33
- 39 -
PŘÍLOHY
- 40 -
Seznam příloh Obr. 1 Pohled z východu. Silnice se švestkou domácí podél silnice z Židlochovic do
Žabčic Obr. 2 Pohled ze severu. Potok Šatava, kterým prochází hranice katastrálních území –
nalevo Nosislav, napravo Žabčice. Obr. 3 Pohled z jihu. Samovolné zarůstání – sekundární sukcese. Na pozadí kostel
Unčice. Obr. 4 Pohled z jihu. Dvě z několika zachovalých hlavatých vrb v lokalitě Klučiny. Obr. 5 Pohled z východu. Rybníček Jezírko. Obr. 6 Pohled z jihu. Železnice na pohledu z Břeclavi do Brna. Vpravo odděluje
zástavbu od železnice linie borovice černé. Obr. 7 Pohled z jihovýchodu. Jihozápadní část skládky. Obr. 8 Pohled ze západu. Pískovna. Obr. 9 Pohled ze severu. Zrekultivovaná severovýchodní část skládky. Obr. 10 Pohled z východu. Polní uložiště hnoje a v popředí nádrž na tekuté
biodegradovatelné splašky. Obr. 11 Pohled z jihozápadu. Solární elektrárna. Napravo v zadu výstavba u Přístonic. Obr. 12 Pohled se severu. Akátový lesík v lokalitě Zahrádky. Obr. 13 Pohled z východu. Lokalita Zadní díly. Na okrajích fotografie dva akátové
lesíky v budoucnu spojeny biokoridorem. Obr. 14 Pohled z jihu. Popředí v územním plánu vyčleněno pro podobné využití jako
hala se skladovacími prostory v pozadí. Obr. 15 Pohled z východu. Lokalita Staré vinohrady. Málo udržovaný meruňkový sad. Obr. 16 Pohled ze severu. Vinice v pozadí se špatně viditelnou Pálavou. Obr. 17 Pohled ze západu. Broskvoňový sad nalevo v pozadí s Unčicemi a napravo se
Žabčicemi Obr. 18 Pohled ze západu. Málo udržovaná vinice za hřbitovem. Obr. 19 Pohled ze západu. Zavlažovací nádrž. V pozadí višňový sad a Unčice. Obr. 20 Pohled z jihozápadu. Lokalita Čtvrtky. Monotematická zemědělská krajina. Obr. 21 Mapa pokryvu půdy z období III. vojenského mapování. Obr. 22 Mapa využití půdy z období 50. let 20. století.
- 41 -
Obr. 23 Mapa využití půdy v roce 2006. Obr. 24 Základní mapa ČR z roku 2006. Obr. 25 Letecký snímek z roku 2008 s popisem místních lokalit. Obr. 26 Mapa využití půdy v roce 2010 s popisem místních lokalit.
- 42 -
