Digitalizace fotoarchiválií ze sbírky ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústavu Ladislav BEZDùK
KdyÏ jsme se pfied ãasem v Národním památ-
podoby. Vzhledem k na‰im zámûrÛm – pfiede-
bo pro‰lé svûtlo dopadá na fiadu optick˘ch sní-
kovém ústavu rozhodli pfiikroãit k postupné digi-
v‰ím vysoké kvalitû pfievodu – musíme uvaÏovat
maãÛ CCD.
talizaci na‰í fotosbírky, poloÏili jsme si otázku,
pouze o tûch zafiízeních, která se pro dané úãely
Nev˘hodou tûchto skenerÛ je, Ïe vût‰inou malé
zda by nebylo moÏné digitalizovat fotoarchiválie
hodí. V úvahu pfiicházejí skenery stfiední, ãi spí‰e
pfiedlohy vyÏadují vy‰‰í hustotu snímacích bodÛ –
tak, aby vznikající digitální kopie byly z hlediska
vy‰‰í tfiídy a pfiípadnû digitální fotoaparáty.
rozli‰ení. U nûkter˘ch ploch˘ch skenerÛ je moÏné
obsaÏen˘ch obrazov˘ch informací plnohodnotné
Digitální fotoaparáty zmiÀujeme pouze pro úpl-
nastavit rÛzné rozli‰ení, ale b˘vá vÏdy dopoãítává-
vÛãi originálu nebo se mu mnoÏstvím zachyce-
nost. Tyto pfiístroje patfií do skupiny zafiízení, která
no z pevného rozli‰ení daného rozmístûním a po-
n˘ch informací alespoÀ blíÏily. V dobû tûchto
pracují s konstantním poãtem bodÛ na rozmûr
ãtem prvkÛ CCD. Smûrodatné u tûchto skenerÛ je
úvah, tedy na sklonku 90. let 20. století, ‰lo
scény a jsou dvojího druhu – ãipová a skenerová.
právû toto rozli‰ení, naz˘vané optické. Algoritmy
o úmysl ne zcela bûÏn˘, av‰ak nikoli neprovedi-
Se vzrÛstajícím stupnûm rozli‰ení ãipov˘ch foto-
pfiepoãtu na jiné rozli‰ení jsou vÏdy otázkou kom-
teln˘. V následujících letech do‰lo k r ychlému
pfiístrojÛ jsou dnes skenerové kamery jiÏ na ústu-
promisu, protoÏe v˘poãty jsou nároãné na ãas,
rozvoji potfiebného hardwaru i softwaru, av‰ak
pu. Patrnû by bylo moÏné pouÏít pro digitalizaci fo-
a mohou proto b˘t znaãnû zjednodu‰ené.
i tehdy se jiÏ zaãaly na trhu vyskytovat pfiístroje
toarchiválií nûkter ˘ z profesionálních ãipov˘ch
V˘jimku tvofií skenery profesionální tfiídy. U tûch-
vhodné k realizaci zam˘‰len˘ch cílÛ. Zámûr digi-
fotopfiístrojÛ, dosahujících dnes rozli‰ení aÏ
to skenerÛ je do cesty paprsku od pfiedlohy k CCD
talizovat fotopfiedlohy na informaãní úroveÀ rov-
33 MPix, ale relativnû sloÏitá pfiíprava pfiedlohy
snímaãÛm vfiazena variabilní optická soustava.
nou nebo blíÏící se originálu vycházel z povahy
by toto snímání oproti skenerÛm komplikovala,
Tyto skenery mívají i ve své kategorii v˘jimeãn˘ roz-
moÏností digitalizace jako takové. Jedná se ze-
navíc by nejspí‰e nastávaly problémy s nedosta-
sah snímání hustoty, pfiiãemÏ hustota je zakódová-
jména o tyto skuteãnosti:
teãn˘m prosvícením nûkter˘ch pfiíli‰ tmav˘ch ne-
na primárnû na 16 b. MoÏnost snímání s kon-
gativÛ a s moÏností ovlivÀovat prÛbûh gradaãní
stantním poãtem bodÛ na rozmûr pfiedlohy daná
kfiivky snímku.
optickou soustavou mÛÏe b˘t sice v˘hodná (malé
1. Po digitalizaci fotopfiedlohy je obraz jednoznaãnû popsán mnoÏinou ãísel. Pokud nedojde ke zmûnû ãísel, je jeho kvalita nemûnná, jednou pro-
Z hlediska poÏadavkÛ na kvalitu digitalizace sto-
pfiedlohy mohou b˘t skenovány s vy‰‰ím rozli‰e-
vÏdy daná kvalitou zakódování, tedy vlastní digita-
jí patrnû na nejvy‰‰ím stupni bubnové skener y,
ním), ale velice záleÏí na kvalitû optické soustavy –
lizací.
v nichÏ se pfiedloha pfiipevÀuje na sklenûn˘ válec,
mohou vznikat rÛzná zkreslení.
2. Pokud pamûÈové médium „nezestárne“ nebo
kter˘ ve skeneru rotuje. Podél nûj bûhem skenová-
Ve snaze po zdokonalení ploch˘ch skenerÛ pfii-
není jinak znehodnoceno natolik, Ïe by do‰lo k ta-
ní projíÏdí optické ãidlo, na které dopadá paprsek
‰la firma Scitex s dal‰ím nápadem. Snímací hla-
kovému naru‰ení ãísel, které by jiÏ neumoÏÀovalo
odraÏen˘ od pfiedlohy nebo procházející pfiedlohou
va s objektivem a CCD prvky je schopna pohybu
jejich obnovu, digitalizovan˘ obraz nedegraduje.
z bodového zdroje. Tento zpÛsob skenování má nû-
v obou smûrech. Toho se vyuÏívá k rastrovému
3. V pfiípadû nebezpeãí stárnutí digitálních pa-
kolik pfiedností – zdroj svûtla je bodov˘, a tedy
skenování snímací hlavou v celé plo‰e, coÏ
mûÈov˘ch médií je moÏné data vãas pfiepsat bez
energeticky v˘hodnûj‰í, mÛÏe b˘t silnûj‰í neÏ u plo-
umoÏnilo lep‰í vyuÏití CCD prvkÛ. Dané fie‰ení
ztráty informace na jiné pamûÈové médium.
ch˘ch skenerÛ, ãímÏ dochází k dokonalej‰ímu pro-
mÛÏe pfiinést vy‰‰í kvalitu v parametrech, které
4. Pfii dal‰ím uÏívání digitalizovan˘ch obrazÛ
svícení pfiedlohy. Ta je snímána bodovû jedin˘m
se vût‰inou neuvádûjí, jako je napfiíklad rovno-
odpadá manipulace s originálními fotoarchiválie-
ãidlem (nebo trojicí – pro kaÏdou barevnou sloÏku
mûrnost ostrosti, která je v tomto pfiípadû dána
mi, coÏ pfii správném uloÏení zv˘‰í jejich Ïivotnost
zvlá‰È), pfiiãemÏ nedochází k nerovnomûrnému sní-
vy‰‰í kvalitou objektivÛ s pevn˘m ohniskem neÏ
a sníÏí riziko po‰kození, nebo dokonce zniãení.
mání plochy a ãidlo mÛÏe b˘t dokonalej‰í. Vût‰inou
s ohniskem promûnn˘m. Vzhledem k rastrovému
se pouÏívá fotonásobiã, kter ˘ umoÏÀuje snímání
zpÛsobu skenování mÛÏe b˘t ale doba skenování
optick˘ch hustot aÏ do hodnot 4.
pfiedlohy, kterou je potfieba skenovat ve více pá-
5. I kdyÏ by k jejich po‰kození nebo zniãení do‰lo, digitální kopie pofiízená na informaãní úrovni originálu mÛÏe originál nahradit, pfiiãemÏ nároky
Pomocí bubnového skeneru v‰ak mÛÏeme digi-
na uchování digitální kopie jsou podstatnû niωí
talizovat pouze dobfie ohebné pfiedlohy, coÏ jej
Vedle hodnot optického rozli‰ení musíme pfii v˘-
neÏ na archivaci fotomateriálÛ.
pfiedem vyluãuje ze skupiny zafiízení pouÏiteln˘ch
bûru vhodného typu skeneru sledovat také takzva-
pro nበúãel, neboÈ ve vût‰inû fotosbírek se na-
nou maximální hodnotu denzity, kterou je skener
cházejí velkoformátové negativy na skle a histo-
schopen rozli‰it, oznaãovanou jako Dmax. Denzita
rické fotokopie, nalepené na tuhé podloÏce.
vyjadfiuje optickou hustotu zãernání pfiedlohy –
V praxi souvisí digitalizace s okruhem problémÛ, které lze rozdûlit do tfií skupin:
sech, del‰í neÏ u ostatních skenerÛ.
Na‰emu úãelu proto asi nejlépe vyhoví nûkter˘
v na‰em pfiípadû diapozitivu, negativu, fotokopie
z ploch˘ch skenerÛ, u nichÏ se pfiedloha pokládá
ãi fotografické zvût‰eniny. Vût‰í (hust‰í) zãernání
na sklo, pod kter ˘m pfiejíÏdí bûhem skenování
skenované pfiedlohy je zpÛsobeno vût‰ím pohlce-
3. Jak˘m zpÛsobem digitální kopie uchovávat?
zdroj svûtla. V pfiípadû transparentních pfiedloh je
ním odraÏeného nebo procházejícího svûtla. V pra-
1. Jaké zafiízení pro digitalizaci pouÏít? 2. Jaké parametry pro vytváfiení digitálních kopií zvolit? Digitalizaãními zafiízeními spadajícími pod
zdroj svûtla umístûn na druhé stranû skla a buì
xi ãíslo maximální hodnoty denzity znamená, jak˘
bod 1 mÛÏeme rozumût ve‰kerá zafiízení, kter˘mi
pfiejíÏdí soubûÏnû s optick˘m snímaãem, nebo
stupeÀ zãernání pfiedlohy je skener je‰tû scho-
je moÏné pfievést obrazovou pfiedlohu do digitální
prosvûtluje celou pfiedlohu v plo‰e. OdraÏené ne-
pen naãíst. V‰echny stupnû zãernání vy‰‰í, neÏ
140
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / STUDIE | Ladislav BEZDùK / Digitalizace fotoarchiválií ze sbírek ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústavu
1
2
je udávaná denzita, jiÏ nebudou rozli‰eny a budou
vyjádfieno je denzita logaritmem v˘‰e definované
Obr. 1. Fotoarchiv NPÚ – ÚP, sbírkov˘ negativ ã. N051576,
zobrazeny jako bílá pfii skenování negativu ãi ãer-
opacity, to znamená D = log O.
sklenûná deska formátu 18 x 24 cm. âervenû je vyznaãen posuzovan˘ v˘fiez skenu.
ná u pozitivu. U skenerÛ s niωím ãíslem maximál-
Denzita (optická hustota) zcela ãirého materiálu
ní hodnoty denzity dojde tedy v pfiípadû vy‰‰ích
je tak 0 (log 1 = 0), materiálem prochází 100 %
Obr. 2. V˘fiez skenu negativu ã. N051576, vybran˘ k posuzování podání stupÀÛ ‰edi.
hustot ke ztrátû tonální stupnice a samozfiejmû
dopadajícího svûtla. Prochází-li materiálem jen
i kresby v tmav˘ch partiích pfiedlohy. KaÏd˘ ske-
1 % dopadajícího svûtla, je denzita 2. Opaãnû mÛ-
ner má jinou hranici schopnosti rozli‰ovat tmav‰í
Ïeme fiíci, Ïe materiál s denzitou 2 stokrát zeslabí
partie snímku a tato hranice je právû vyjádfiena
procházející svûtlo.“
12 b (rozsah hustot 3,3) se objevily rÛzné hodno-
hodnotou maximální denzity. Tím je také dán je-
Dostateãnû vysoká maximální hodnota denzity
ty ‰edi, ale byly zfietelnû ohraniãené. Nastavením
den z dÛleÏit˘ch rozdílÛ mezi skener y vy‰‰ích
nám dává do rukou nástroj pro zpracování fotogra-
skeneru se dalo docílit uspokojivûj‰ího v˘sledku,
a niωích cenov˘ch tfiíd. Svûtlej‰í, gradaãnû vyrov-
fick˘ch negativÛ ãi diapozitivÛ, kter ˘ pfievy‰uje
ale je otázka, zda je to moÏné ve v‰ech pfiípadech
nanou a celkovû dobfie prÛhlednou pfiedlohu mÛ-
moÏnosti klasického fotografického postupu. Sta-
v celém potfiebném rozsahu hustot. Nejlep‰ích v˘-
Ïe kvalitnû naskenovat i levnûj‰í skener; pokud
ré husté negativy, které nelze pro vysoké kr ytí
sledkÛ dosahovaly skenery s kódováním hustoty
v‰ak budeme postaveni pfied problém digitalizo-
zvût‰it nebo kopírovat, ale mohou obsahovat zají-
16 b (rozsah hustot 3,7). Ve v‰ech pfiípadech se
vat star˘ tmav‰í historick˘ negativ (star‰í histo-
mavou, moÏná unikátní obrazovou informaci, lze
jednalo o nastavení vnitfiní charakteristiky skene-
rické negativy mívají zpravidla vy‰‰í krytí), levnûj-
právû zachránit digitalizováním pomocí skeneru
rÛ – v˘sledek skenování byl uloÏen v kódování
‰í skener s niωím ãíslem maximální hodnoty
s vysokou maximální hodnotou denzity. Namísto
hustoty 8 b.
denzity nás zklame.
zdlouhavé práce v temné komofie se opût ukazuje
Na extrémním v˘fiezu z celku fasády se pak vzá-
Vedle maximální hodnoty denzity se u skenerÛ
jako v˘hodnûj‰í a ke kvalitnûj‰ímu v˘sledku smû-
jemn˘m porovnáním potvrdil pfiedpoklad, Ïe ãím
hovofií také o její minimální hodnotû. Rozpûtí mezi
fiující, kdyÏ takovéto problematické negativy na-
vy‰‰í je rozli‰ení, tím dokonaleji jsou prokresleny
nimi tvofií dynamick˘ rozsah denzit, tedy rozpûtí
skenujeme a posléze zpracujeme v poãítaãi. Pod-
detaily. ZároveÀ se uplatÀují i rozdíly v dokonalosti
jasÛ, které dokáÏe skener naãíst a zpracovat. Pfii
mínkou je ov‰em skener s vysokou maximální
podání stupÀÛ ‰edé, napfiíklad u skenerÛ s kódo-
skenování odrazn˘ch pfiedloh, v na‰em pfiípadû
hodnotou denzity.
váním hustoty 10 b se nûkteré detaily na omítce
fotografick˘ch pozitivÛ na papírové podloÏce,
V poÏadavcích na kvalitu skenu nesmíme dále
domu témûfi ztrácely. Je-li na‰ím cílem dosáhnout
zpravidla vystaãíme s hodnotou 2–3 D. Pro kvalit-
zanedbat zpÛsob podání stupÀÛ ‰edi. Pfii experi-
minimálních ztrát pfii digitalizaci pfiedloh, pak v˘-
ní naãtení hust‰ích negativÛ nebo diapozitivÛ
mentálním ovûfiování této problematiky byl pro po-
sledky testÛ ukázaly, Ïe skener y s kódováním
v‰ak budeme potfiebovat zafiízení s maximální hod-
kus vybrán star‰í negativ 18 x 24 cm k porovná-
hustoty 12 b jsou pro digitalizaci star˘ch sklenû-
notou denzity blíÏící se ãíslu 4 nebo jej pfiekraãují-
vání jemn˘ch zmûn v ‰edi na zachyceném plakátu
n˘ch negativÛ na hranici pouÏitelnosti, nebo spí-
cí. Pro bliωí seznámení s pojmem denzita dopo-
(cel˘ negativ zobrazuje patrov˘ dÛm, posuzovan˘
‰e pod ní.
ruãuji ãlánek Petra Podhajského na stránkách
detail tvofií plakát s textem na ohradû kolem do-
1
Grafika on-line, z nûhoÏ je ve zkratce pfievzata následující formulace:
mu, viz obr. 1, 2).
Pfied zapoãetím vlastního vytváfiení digitálních kopií fotoarchiválií z fotosbírky NPÚ – ÚP bylo nut-
Je nutné poznamenat, Ïe star‰í negativy mívají
né také dobfie zváÏit otázku, jaké parametr y by
„Denzita (znaãeno ‚D‘) vychází z veliãiny opacita
niωí rozsah hustot, kter˘ se vyrovnává pfii pozitiv-
vznikající sken mûl vlastnû mít. Bylo pfii tom tfie-
(znaãeno ‚O‘), pfiedstavující pomûr mezi intenzitou
ním procesu. Bylo zajímavé sledovat, jak se jed-
ba vycházet z faktu, Ïe digitalizace je nevratn˘
dopadajícího svûtla a intenzitou odraÏeného nebo
notlivé zpÛsoby kódování hustoty s tímto v˘fiezem
proces. Obraz je pfii digitalizaci rozrastrován do
propu‰tûného svûtla.
vypofiádávají. U skenerÛ s kódováním hustoty
Poznámka: Opacita (krytí) zcela ãirého materiá-
10 b se jemné rozdíly v ‰edi na vyobrazeném pla-
lu, u kterého je intenzita dopadajícího a propu‰tû-
kátu ztrácely úplnû – podklad plakátu byl skoro
■ Poznámky
ného svûtla stejná, je tak rovna 1. Matematicky
bíl˘ v celé plo‰e. U skenerÛ s kódováním hustoty
1 Viz www.grafika.cz/art/polygrafie/denzita.html.
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / STUDIE | Ladislav BEZDùK / Digitalizace fotoarchiválií ze sbírek ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústavu
141
bodÛ a jednotliv˘m bodÛm jsou pfiidûlena ãísla.
V˘chozí problém pro stanovení optimálního reÏi-
dobou skenování jedné pfiedlohy a rychlostí práce
Jednou provÏdy urãenou kvalitu digitalizace, zvo-
mu digitalizace historick˘ch fotokopií spoãíval ve
s v˘sledn˘mi soubory je vhodné dodrÏovat velikost
lenou pfii vlastním skenování, nemÛÏeme jiÏ do-
správné volbû rozli‰ení. Skener EverSmart Supre-
v˘sledn˘ch souborÛ kolem 100 MB pfii ukládání ve
dateãnû zmûnit. V tom je zásadní rozdíl oproti
me nabízí ‰est základních nastavení v bodech na
stupních ‰edi. (V prostoru RGB by velikost tako-
klasick˘m fotografick˘m postupÛm, pfii kter ˘ch
milimetr, pfii kter˘ch je pfiedloha snímána v rozli-
v˘ch skenÛ ãinila cca 300 MB). Pfii digitalizaci ne-
mÛÏeme z pÛvodního negativu dodateãnû pofiizo-
‰ení optickém, kdy nedochází k interpolaci dat.
gativÛ 6 x 6 cm to znamená skenovat v rozli‰ení
vat zvût‰eniny nejrÛznûj‰ích velikostí. Pokud by-
Jde o skenování pfii rozli‰ení: 50, 75, 100, 123,5,
kolem 3200 dpi a v pfiípadû kinofilmu alespoÀ
chom digitálním archivem chtûli pro vût‰inu po-
170 a 220 dpm. Pfii zku‰ebním skenování bylo
4000 dpi – tím získáme z kinofilmu v˘sledn˘ obraz
tfieb (popfiípadû úplnû) nahradit stávající archiv,
pracováno s originální fotokopií o rozmûrech pfii-
o rozmûrech pfiibliÏnû A3 pfii v˘stupním rozli‰ení
musíme naopak o maximální moÏné velikosti v˘-
bliÏnû 24 x 30 cm, zvolen˘ detail snímku byl ske-
300 dpi, coÏ by mûlo dostaãovat, protoÏe plná
stupních rozmûrÛ obrazu rozhodnout pfiedem.
nován v rozli‰eních 50, 75, 100, a 123,5 dpm.
ostrost zvût‰enin z kinofilmu zpravidla nepfiekra-
Platí samozfiejmû, Ïe vût‰í v˘sledné rozmûry obrazu znamenají vût‰í v˘sledn˘ soubor dat.
Rozli‰ení 100 dpm lze podle dosaÏen˘ch v˘-
ãuje velikost zvût‰eniny A4.
sledkÛ oznaãit za v˘borné, problémem je v‰ak veli-
PoÏadavek velikosti souborÛ 100 (300) MB se
Jak jiÏ bylo uvedeno, pfii digitalizaci fotografic-
kost souboru (pokud nebudeme ochotni se vzdát
snad mÛÏe jevit jako pfiemr‰tûn˘, trvání na plno-
k˘ch negativÛ a pozitivÛ je nutné sledovat dva zá-
nejlep‰í nabízené archivní kvality, tedy kódování
hodnotné kvalitû skenu pÛvodní pfiedlohy s sebou
kladní parametry skenerÛ: rozli‰ení udávané v dpi
16 b/kanál pfii ukládání souboru a formátu DT-file
v‰ak nese nutnost se s touto velikostí smífiit. To
(tedy v bodech na palec) nebo v dpm (v bodech na
– sken v surov˘ch neupraven˘ch datech v 16 b/ka-
mÛÏe mnohé zájemce o pÛvodnû ‰piãkovou kvali-
milimetr) a maximální hodnotu denzity. K tomu se
nál). Surov˘ DT-file lze totiÏ pofiídit pouze v prosto-
tu odradit a pfiivést k ústupkÛm. Snadno lze pod-
pfiidávají dal‰í vlastnosti, jako je stabilita celého
ru RGB, coÏ znamená, Ïe ze skenované pfiedlohy
lehnout poku‰ení skenovat pfiedlohy pfii niωím
procesu digitalizace a nezávislost na zmûnách
velikosti 13 x 18 cm, digitalizované rozli‰ením
rozli‰ení anebo velké soubory komprimovat. Nej-
teploty. Archivní úãely kladou zv˘‰ené nároky na
100 bodÛ na 1 milimetr, vznikne soubor o velikos-
známûj‰í metoda komprese je pouÏívána v sou-
kvalitu digitalizace. Tím spí‰e je nutné, aby skener
ti 1,14 GB. Setrvání u obvyklého, av‰ak osmibito-
borech typu JPEG. Komprese tohoto typu vychází
digitalizoval fotopfiedlohu tak, aby do‰lo k mini-
vého formátu TIFF umoÏÀuje pfiejít do reÏimu ske-
z pÛvodní povahy dat a schopnosti jejich vnímání.
mální ztrátû její rozli‰ovací schopnosti nebo po-
nování ve stupních ‰edi, ãímÏ se velikost souborÛ
Po dekompresi v‰ak uÏ data nejsou obnovena
drobností v tmav˘ch partiích snímku.
podstatnû zmen‰í, bohuÏel na úkor rozsahu dyna-
v pÛvodní podobû. Úãinnost této metody závisí
miky záznamu. ¤e‰ení spoãívá v pouÏití ‰estnácti-
na stupni zkreslení pÛvodní informace, kter˘ pfii-
poÏadované vlastnosti skeneru by mûly b˘t tyto:
Experimenty i teoretické pfiedpoklady ukazují, Ïe
bitového TIFF formátu (umoÏÀuje práci ve stupních
pustíme. Musíme mít vÏdy na pamûti, Ïe zmen-
1. Pfiesnost 14–16 bit/kanál i s moÏností uklá-
‰edi pfii vût‰ím dynamickém rozsahu), se kter˘m je
‰ení (komprese) dat se dûje na jejich úkor, coÏ je
dání a dal‰ího zpracování;
jiÏ moÏné v nov˘ch verzích programu Adobe Photo-
kontraproduktivní, pokud bychom chtûli smûfiovat
2. maximální hodnota denzity alespoÀ 4;
shop pracovat a do nûhoÏ umoÏÀuje skeny ukládat
k stupni digitalizace, pfii níÏ by vznikaly digitální
3. optické rozli‰ení minimálnû 4000 dpi.
nová skenovací aplikace skeneru EverSmar t Su-
archivní ekvivalenty originálních pfiedloh, jejichÏ
Pro úãely digitalizace fondÛ fotosbírky NPÚ – ÚP
2
preme.
informaãní hodnota by byla s originálem srovnatelná.
byl vybrán skener EverSmart Supreme s optick˘m
Na rozdíl od skenování pfii rozli‰ení 100 dpm je
rozli‰ením 5600 dpi a maximální hodnotou denzi-
u rozli‰ení 50 dpm jiÏ patrné mírné sníÏení kvality,
Pfii skenování na niωí rozli‰ení stejnû jako
ty 4,3. Tento skener umoÏÀuje skenování pfiedloh
rozli‰ení vy‰‰í neÏ 100 dpm naopak kvalitu podá-
v pfiípadû komprese sniÏujeme úroveÀ obsaÏe-
aÏ do velikosti 30 x 43 cm, není proto problém
ní skenované fotografie jiÏ témûfi nezvy‰ují. Na-
n˘ch informací digitální kopie. Pokud se pfiesto
s jeho pomocí digitalizovat ani staré velkoformáto-
stavení reÏimu skenování na 75 dpm (v pfiepoãtu
pro takov˘ postup rozhodneme, mûli bychom si
vé sklenûné negativy o rozmûrech cca 24 x 30 cm
1 905 dpi) se pak jeví jako dostateãné, schopné
vytyãit urãité meze minimální kvality. V pfiípadû
a pfiípadnû i vût‰í nebo velké fotokopie ãi jiné gra-
zachytit obrysovou ostrost a rozli‰ení originálu –
odrazn˘ch pfiedloh by mûly b˘t fotografie blíÏící se
fické pfiedlohy aÏ do uveden˘ch rozmûrÛ. U vût-
v tomto pfiípadû historick˘ch fotografií, blíÏících se
rozmûrÛm pohlednice skenovány alespoÀ do for-
‰ích pfiedloh pak samozfiejmû existuje moÏnost
rozmûrÛm 24 x 30 – 30 x 40 cm. Pfii skenování fo-
mátu A4 pfii v˘stupním rozli‰ení 300 dpi. Pfiedlo-
skenovat po ãástech a spojit dílãí skeny v poãíta-
tografií niωích rozmûrÛ je pfii stanovování nastave-
hy velikosti A4 a vût‰í by mûly b˘t skenovány pfii
ãi v jeden celek.
ní dpm nutné brát ohled na stupeÀ kvality pfiedlohy
v˘stupním rozli‰ení 300 dpi pfiibliÏnû na dvojnáso-
PÛvodnû bylo rozhodnuto digitalizovat jako první
– praktické zkou‰ky prokázaly vysokou informaãní
bek své velikosti. Musíme v‰ak mít na pamûti, Ïe
fond originálních historick˘ch fotokopií, které jsou
hladinu nûkter˘ch relativnû mal˘ch fotografií, která
jde o kompromisní fie‰ení. Na obr. 4 jsou vedle se-
z hlediska moÏnosti degradace papírové podloÏky
je nejvy‰‰í u kontaktních kopií.
be pro srovnání dva detaily skenÛ, pfiiãemÏ detail
ãi fotografické emulze nejohroÏenûj‰í. Z hlediska
Jiná situace nastává pfii skenování negativÛ. Pfii
trvanlivosti pfiedstavuje pro nemûnnost fotografic-
stanovování potfiebného stupnû rozli‰ení je tfieba
kého obrazu nejvût‰í riziko nedostateãné závûreã-
vzít v úvahu, Ïe mlad‰í negativy men‰ích rozmûrÛ
■ Poznámky
né praní kopií, a právû vypírání pozitivÛ bylo v dfií-
budou v dÛsledku postupného v˘voje kvality sní-
2 DT-file není standardnû roz‰ífien˘ formát a není jej moÏné
vûj‰ích dobách kvÛli nároãnosti na vysokou
macích objektivÛ a fotografick˘ch materiálÛ vyka-
otevfiít jinak neÏ ve skenovací aplikaci skeneru EverSmart
spotfiebu vody bohuÏel ãasto zanedbáváno. Zájem
zovat vût‰í mnoÏství zachycen˘ch detailÛ neÏ staré
Supreme. Je tedy otázkou, zda je vÛbec pro dlouhodobou
badatelÛ, jak interních, tak externích, o digitalizo-
velkoformátové sklenûné desky. Zku‰enosti s digi-
archivaci vhodn˘. Není vylouãeno, Ïe by se po ãase mohly
vanou fotodokumentaci si v‰ak vynutil paralelní
talizací fotosbírky NPÚ – ÚP ukazují, Ïe pro naleze-
s jeho uÏíváním vyskytnout problémy, obzvlá‰tû tehdy, po-
postup digitalizace historick˘ch fotokopií i sbírko-
ní vhodného kompromisu mezi digitalizací negati-
kud by z trhu zmizel v˘robce skeneru a s ním i potfiebn˘ soft-
v˘ch negativÛ.
vÛ v plném rozli‰ení skeneru EverSmart Supreme,
ware.
142
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / STUDIE | Ladislav BEZDùK / Digitalizace fotoarchiválií ze sbírek ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústavu
3
4
Obr. 3. Celek originální fotokopie s ãervenû vyznaãen˘m
vlevo je v˘fiez ze skenu pfiedlohy cca 18 x 24 cm
Problematick˘ negativ je skenován, jako by se
pfii rozli‰ení 50 dpm, zatímco vpravo se jedná
jednalo o pozitiv (to znamená, Ïe ãerná zÛstává
posuzovan˘m detailem skenu.
o ono „kompromisní fie‰ení“, tedy naskenování
ãernou a bílá bílou), pfiiãemÏ lze pfiímo ve skeno-
Obr. 4. Srovnání detailÛ skenu: vlevo sken originální fo-
stejné pfiedlohy do velikosti A4 pfii v˘stupním rozli-
vací aplikaci ovlivnit prÛbûh strmosti tonální kfiiv-
tokopie pfii rozli‰ení 50 dpm, vpravo sken do formátu A4
‰ení 300 dpi. Pokud bychom nechtûli ustoupit
ky jinak ve svûtlech a jinak ve stínech. Teprve po
pfii v˘stupním rozli‰ení 300 dpi.
od poÏadavkÛ na tvorbu digitálních kopií, nahrazu-
naskenování se digitalizovan˘ negativ pfievede
jících mnoÏstvím zachycen˘ch informací originální
v programu Photoshop na pozitiv (ãerná se stane
fotokopie, mûli bychom skenovat v reÏimu 50 ne-
bílou a bílá ãernou) a dále zpracuje jiÏ obvykl˘m
Ostatní makra kontrolují, zda jsou správnû typo-
bo optimálnû 75 dpm. Skenovací ãas a velikost
zpÛsobem. Tento postup je sice ãasovû nároãnûj-
graficky psány pomlãka, lomítko, poãáteãní a kon-
souboru v‰ak potom patfiiãnû vzroste. Naskeno-
‰í, vede v‰ak k exaktnûj‰ím v˘sledkÛm.
cová závorka, dvojteãka, teãka a ãárka.
vání pfiedlohy 18 x 24 cm v RGB pfii rozli‰ení
V souãasné dobû probíhá digitalizace archiválií
PfiibliÏnû od bfiezna 2007 jsou do databáze
50 dpm trvá dvanáct minut. Vznikne soubor o ve-
z fotosbírky NPÚ – ÚP podle jiÏ osvûdãeného po-
vkládány tonálnû upravené náhledové fotografie
likosti 321 MB ve formátu TIFF, ze kterého lze pfii
stupu. Základní velké „mateãní“ skeny jsou pofii-
z jiÏ digitalizovan˘ch negativÛ. Databáze umoÏÀuje
v˘stupním rozli‰ení 300 dpi získat obraz
zovány ve formátu TIFF 16 bitÛ a z nich jsou pak
vyhledávat fotodokumentaci jak podle inventární-
77 x 103 cm. Problém v dne‰ní dobû a pfiede-
odvozovány verze o velikosti 13 x 18 cm pfii rozli-
ho ãísla, tak podle názvu (i neúplného) objektu,
v‰ím do budoucna není ve velikosti souborÛ z hle-
‰ení 300 dpi pro interní i externí badatele. Z tûch-
pfiípadnû podle dal‰ích údajÛ, coÏ ji proti stávající
diska jejich ukládání, n˘brÏ spoãívá spí‰e v dlou-
to vyretu‰ovan˘ch a v programu Photoshop tonál-
„papírové“ kartotéce ãiní hlavnû do budoucnosti
h˘ch dobách skenování, tedy vytváfiení tûchto
nû
dávkov˘m
mnohem operativnûj‰í. Pfii vkládání náhledov˘ch
velk˘ch souborÛ, a ve velk˘ch ãasov˘ch prodlevách
zpÛsobem odvozeny kopie JPEG o velikosti pfiibliÏ-
fotografií do databáze dochází je‰tû k dal‰ímu
pfii práci s nimi – pouhé natoãení obrazu o 90° trvá
nû 1000 x 800 bodÛ pro pouÏití v databázi, vytvo-
upfiesÀování zápisÛ v elektronické evidenãní kartû
u zmínûného souboru o velikosti 321 MB pfiibliÏnû
fiené v programu FileMaker. V první fázi do ní bylo
snímku podle stávajících papírov˘ch karet z karto-
upraven˘ch
verzí
jsou
dále
pfievedeno cca 130 000 záznamÛ z pfiírÛstkov˘ch
téky – v mnoha pfiípadech se totiÏ nûkteré údaje
Pfii digitalizaci sbírkov˘ch negativÛ byli fie‰itelé
knih fotosbírky NPÚ – ÚP. Je‰tû pfiedtím byla pro
o snímku nacházejí jen v pfiírÛstkové knize (zápisy
tohoto úkolu postaveni také pfied problém tonální-
potfiebnou kontrolu a sjednocení úpravy zápisÛ
z pfiírÛstkov˘ch knih tvofií obsah elektronick˘ch ka-
ho rozsahu snímkÛ. Jde o to, Ïe nûkteré star‰í ne-
v pfiírÛstkov˘ch knihách vytvofiena makra v progra-
ret v databázi) a nûkteré jen na kartû v kartotéce.
gativy mají pfiíli‰ vysok˘ kontrast, pfiiãemÏ ale kres-
mech Word a Excel (pÛvodní pfiepis pfiírÛstkov˘ch
Ruãní vkládání snímkÛ do databáze s upfiesÀová-
ba ve stínech i svûtlech zÛstává na negativu
knih do poãítaãe byl totiÏ realizován jiÏ pfied lety
ním záznamÛ pfiiná‰í tolik Ïádoucí slouãení infor-
relativnû zachována. PÛvodní pfiedpoklad, Ïe tuto
v programu Word). Základní makro wrd2xls pfievá-
mací z obou zdrojÛ.
vûc vyfie‰í ukládání skenÛ v rozsahu 16 bitÛ, se
dí záznamy do programu Excel (z kterého je moÏné
Pro úplnost vyfie‰ení otázky pofiizování digitál-
ukázal jako pravdiv˘ jen zãásti – nûkteré gradaãnû
bez problémÛ naãíst záznamy do databáze vytvo-
ních archivních kopií archiválií z fotosbírky
kritické snímky vykazovaly po naskenování i v ‰est-
fiené v programu FileMaker Pro 7.0), dal‰í korektu-
NPÚ – ÚP a jejich poskytování interním i externím
náctibitov˘ch souborech ztrátu kresby buì ve stí-
ry jsou provádûny pomocí maker jiÏ pfiímo v Exce-
badatelÛm nelze opomenout problematiku vhod-
nech, nebo naopak ve svûtlech. V praxi se ukazu-
lu. Jedná se o kontroly, pfii nichÏ je sledováno:
n˘ch profilÛ koneãn˘ch datov˘ch souborÛ. S bez-
je, Ïe tyto z hlediska pfiíli‰ného rozpûtí svûtel
– zda mezi pfiírÛstky – inventárními ãísly není ne-
chybnou vizualizací fotografií v digitální podobû
a stínÛ problematické ãernobílé negativy je tfieba
vyplnûn˘ fiádek,
pak souvisí i ãasto opomíjená kalibrace zobrazova-
skenovat v reÏimu RGB, tedy jako barevnou pfied-
– zda kaÏdému inventárnímu ãíslu pfiedchází pís-
cích zafiízení, v tomto pfiípadû poãítaãov˘ch moni-
lohu, a teprve pak je v programu Photoshop pfie-
meno N (pokud se jedná o fond negativÛ),
torÛ. Je nutné zdÛraznit, Ïe bez pravidelné kalibra-
2 minuty (poãítaã Powermac G4).
vést do ãernobílé stupnice. Pokud se ani poté ne-
– zda souhlasí poãet ãíslic,
ce monitorÛ se nikdy nedobereme standardních
zdafií zachytit cel˘ jasov˘ rozsah snímku, je nutné
– zda není v rámci jedné knihy poru‰ena ãíselná
v˘sledkÛ. Ve fotooddûlení NPÚ – ÚP je pro tento
postupovat následujícím zpÛsobem:
fiada.
úãel
pouÏívána
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / STUDIE | Ladislav BEZDùK / Digitalizace fotoarchiválií ze sbírek ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústavu
kalibraãní
sonda
EYE-ONE
143
5
display 2. I bûÏné LCD monitory niωích cenov˘ch
Autor tûchto fiádek nemÛÏe sice takto pesimis-
tfiíd nebo staré CRT monitor y lze pomocí tohoto
tické mínûní z vlastní zku‰enosti potvrdit, pfiesto
zafiízení „pfiimût“ k víceménû standardnímu zobra-
v‰ak doporuãuje brát je pro jistotu v úvahu a po-
zování fotografií. Kalibrací monitorÛ ov‰em tento
uÏívat archivaãní DVD-R disky s vrstvou z 24 ka-
problém nekonãí, je‰tû je tfieba do finálních „digi-
rátového zlata, u kter˘ch v˘robce udává dobu Ïi-
talizátÛ“ vloÏit vhodn˘ profil.
votnosti sto let (u CD-R dokonce dvû stû let).
U velk˘ch „mateãních“ skenÛ se u digitálních
Alternativou k CD-R a DVD-R mohou b˘t magneto-
archivních kopií z fotosbírky NPÚ – ÚP profil ne-
optické disky, které jsou dlouhodobû stabilní
vkládá, nebo je pouÏito univerzální nastavení Pre-
a odolné vÛãi magnetickému poli. PouÏívají se pro
press v Evropû 2 (Adobe RGB (1998), Stupnû ‰e-
dlouhodobou archivaci dat v oblastech, kde je kla-
di Dot Gain 15 %). Snímky v tomto univerzálním
den dÛraz na r ychl˘ pfiístup, r ychlou zmûnu dat
nastavení se zobrazí správnû, pokud je budeme
a dlouhodobou trvanlivost. Magnetooptická média
otevírat v programu Adobe Photoshop. Vût‰ina
pouÏívá pro archivaci naskenovan˘ch archiválií
bûÏn˘ch uÏivatelÛ v‰ak bude fotografie prohlíÏet
napfiíklad Národní filmov˘ archiv. Jinou moÏností
nejãastûji v prohlíÏeãi, kter˘ je souãástí operaãní-
je ukládání dat na pásková média. Odborníky také
ho systému Windows, pfiípadnû v prohlíÏeãi Irfan-
ãasto doporuãovan˘m fie‰ením je vybudování dis-
View, Nero Photosnap a podobnû; pro takové pou-
kov˘ch polí, nebo v pfiípadû men‰ího mnoÏství dat
Ïití je vhodné poskytované digitální kopie pfievést
zálohování na externích harddiscích.
6
7
(pozor: nikoliv pfiifiadit) do profilu Dot Gain 30 %.
Patrnû bude vhodné tato fie‰ení kombinovat
Po této úpravû se budou snímky zobrazovat na
a nespoléhat pouze na jeden zpÛsob zálohování.
monitoru ve správném tonálním podání i v bûÏ-
V pfiípadû digitalizace fotosbírky NPÚ – ÚP jsou
n˘ch prohlíÏeãích. (Hovofiíme samozfiejmû o sním-
v‰echny pofiízené velké „mateãní“ skeny spolu
cích uloÏen˘ch ve stupních ‰edi, nikoliv v RGB.)
s upraven˘mi verzemi ve velikosti 13 x 18 cm ulo-
Praxe ukázala, Ïe naskenované fotoarchiválie,
Ïeny na DVD-R ve dvou vyhotoveních a na dvou
Obr. 5. Ukázka elektronické karty v databázi negativÛ
uloÏené ve stupních ‰edi a s vloÏen˘m profilem
rÛzn˘ch v˘robních znaãkách. Kromû toho je vÏdy
z fotosbírky NPÚ – ÚP.
Dot Gain 30 %, vycházejí ve správném tonálním
vypáleno je‰tû tfietí DVD-R, které je uloÏeno oddû-
Obr. 6. Jako pfiíklad „vytûÏení“ pomûrnû kvalitního obra-
podání i jako kopie na fotografickém papífie, zho-
lenû a slouÏí jako pracovní disk, ãtvrtou zálohou je
zu z jinak témûfi nepouÏitelného negativu mÛÏe poslouÏit
tovené na minilabech Frontier.
externí pevn˘ disk, na kter˘ jsou v‰echna vypále-
negativ z fotosbírky NPÚ – ÚP ã. 016645 – Michalovice,
ná DVD-R kopírována. Perspektivnû se pak nabízí
hradní zfiícenina, vûÏ Putna. Jde o velice tmav˘ historick˘
alternativa diskov˘ch polí.
negativ velikosti 13 x 18 cm na sklenûné podloÏce, svojí
Dosud jsme se nedotkli otázky, jak nejlépe uchovávat digitální archivní kopie pÛvodních fotoar-
propustností pfiipomínající spí‰e gramofonovou neÏli foto-
chiválií. DluÏno poznamenat, Ïe na ni v souãasné
Budoucnost doufejme pfiinese kvalitnûj‰í a tr-
dobû neexistuje jednoznaãnû uspokojivá odpovûì.
vanlivûj‰í média, na nûÏ budou mít v‰ichni uÏiva-
grafickou desku.
Nejroz‰ífienûj‰ím a také velmi levn˘m fie‰ením
telé digitálních technologií moÏnost svá cenná
Obr. 7. Po naskenování na skeneru EverSmart Supreme
uchovávání dat (av‰ak spí‰e v domácích podmín-
a mnohdy pracnû vytvofiená data pfiepsat.
s maximální hodnotou denzity 4,3 a po zpracování v programu Photoshop byl získán normální, plnohodnotn˘ obraz.
kách) jsou optická média CD-R nebo DVD-R. Jsou to ale zároveÀ také média patrnû nejménû bez-
Tento ãlánek vznikl na základû v˘zkumného
peãná. V ãlánku vûnovaném otázce archivace dat
úkolu 02103: Zdokonalování a rozvíjení metod
(MF Dnes, 22. 1. 2008), vyslovuje ·tûpán Mike‰
digitalizace fotografické a grafické dokumentace
(Datahelp) dokonce názor, Ïe u 60 % DVD-R zá-
památkového fondu vãetnû aplikace v˘sledkÛ v˘-
znam bûhem tfií let zmizí nebo se po‰kodí.
zkumu a v˘voje v praxi památkové péãe.
144
Zprávy památkové péãe / roãník 68 / 2008 / ãíslo 2 / STUDIE | Ladislav BEZDùK / Digitalizace fotoarchiválií ze sbírek ústfiedního pracovi‰tû Národního památkového ústavu