DIDAKTICKÉ TESTY (DT) prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
1. 2.
3. 4. 5.
Pojem DT, třídění Vlastnosti dobrého DT Tvorba DT Položková analýza Tvorba testové normy
I. Didaktický test Zkouška, lepší zkouška Důkladně připravená zkouška vícekrát použitelná (opakovatelně použitelná) Objektivní zkouška pro jednotlivce i třídu Zpravidla písemná zkouška Prostředek pro zjišťování výsledků výuky Vyzkoušený soubor úloh pro určité učivo Objektivní nástroj pro hodnocení atd…
a) Vymezení pojmu DT DT je vyzkoušený (ověřený) soubor opakovaně použitelných úloh (položek) sestavený z učiva tak, aby z průběhu a výsledků měření bylo možné objektivně usuzovat na stupeň a kvalitu osvojeného učiva u žáka či třídy (event. populace) DT = Test vědomostí a dovedností, nástroj k objektivnímu měření výsledků vzdělávání
b) Třídění DT
Podle dokonalosti: standardizované (vytvořena norma hodnocení) nestandardizované (učitelské) Interpretace výkonu: rozlišující NR-T (testy relativního výkonu) ověřující CR-T (testy abs. výkonu, porovnávání s „ideálním“ žákem)
Třídění DT –pokr.
Míra objektivity: objektivně skórovatelné subjektivně skórovatelné Měřený výkon: rychlostní (čas. limit); úrovňový (rost. obtížnost) Podle výsledků výuky: testy zjišťující úrovně poznávacích, operačních a hodnotových cílů , resp. testy studijních předpokladů Podle časového zařazení: vstupní, průběžný, výstupní Podle rozsahu tématu: monotematické polytematické
2. Vlastnosti dobrého DT Validita (obsahová, pojmová; souběžná –
např. se známkou; predikční – předpověď úspěšnosti ve studiu z výsledku testu) Reliabilita (spolehlivost a přesnost –
nedochází k chybám v měření výkonu) Objektivnost (zamezení zkreslování
výsledků a jejich interpretace)
Vlastnosti DT – pokr. Citlivost (senzibilita, citlivost zkoušky
rozlišení lepších žáků od horších – diskriminace) Pozn.: v psychologii senzibilita = vnímavost pro smyslové podněty Praktičnost (jednoduchost zadání,
snadná oprava, bodování, snadná interpretace výsledků, úspora času, usnadnění práce učiteli) Ekonomičnost
3. Tvorba DT - postupy
I. Plánování testu (účel, obsah, specifikační tabulka - A
znalost, B - porozumění, C - aplikace, D - problémová úloha)
Učivo Struktura látek, U
2
Počet úloh 2
Tepelná výměna, teplo Q
1
2
Měrná tepelná kapacita Měření tepla Proudění, tepelné záření Využití slunečního záření ∑
2 1 1 1 8
2 1 2 1 10
H
Úrovně osvojení A B C D
1 1 1 1
1 1 1 1 1 3 4
1
2 1
Plánování testu - pokrač. Seznam cílů (co se testem zjišťuje) Testovací čas Forma položek testu (uzavřené, otevřené položky, kombinace) Počet variant testu Způsob skórování Popis testované populace
Struktura položky- testové úlohy Instrukce (návod, co dělat) Výchozí text (text, tabulka, graf, obr.,…) Kmen úlohy (otázka, příkaz) Alternativy odpovědí (u úloh uzavřených) -------------------------------------------------Distraktory (distraktion = zmatek; pomást) Správné řešení
II. Konstrukce testu – přehled typů položek didaktického testu NESTRUKTUROVANÉ vymezenou
SE ŠIROKOU ODPOVĚDÍ
SE STRUKTUROU
SE STRUČNOU ODPOVĚDÍ
PRODUKČNÍ
DICHOTOMICKÉ
DOPLŇOVACÍ
S VÝBĚREM ODPOVĚDÍ
Jedna správná odpověď
danou konvencí
OTEVŘENÉ
POLOŽKY
UZAVŘENÉ PŘIŘAZOVACÍ
USPOŘÁDACÍ
Jedna nejpřesnější odpověď
Jedna nesprávná odpověď
Vícenásobná odpověď
Situační
Konstrukce testu - sestavení 1. varianty Typy položek testu:
OTEVŘENÉ Se širokou odpovědí strukturované (vymezení struktury, resp. daného postupu ve škole, resp. konvence) nestrukturované Se stručnou odpovědí produkční doplňovací
Příklady položek otevřených
Široká nestrukturovaná: Navrhněte a popište pokus, kterým byste spolužáky přesvědčili, že klíč je vyrobený z magneticky tvrdé oceli. Nakreslete i obrázek k postupu. Uveďte hlavní části transformátoru, nakreslete jeho značku a vysvětlete jeho funkci
Příklady položek Široká strukturovaná: Popište konstrukci výslednice dvou sil
Proveďte rozbor pružného rázu 2 koulí
Navrhněte možnosti spojování zdrojů stejnosměrného napětí (kondenzátorů, rezistorů)
Příklady položek otevřených
Se stručnou odpovědí- produkční: V jakém skupenství je při teplotě 300 oC olovo? ……………. Napište znění Hookova zákona …………… Výsledný odpor dvou paralelně zapojených rezistorů o stejném odporu R je …………….. Na žárovce je údaj 24 V/0,4 A. Jak velký elektrický odpor má vlákno žárovky? …..
Otevřené položky se stručnou odpovědí Se stručnou odpovědí - doplňovací: a) Při varu se kapalina vypařuje i ….... . Teplota varu kapaliny závisí na……. a na ……. . b) Značka znamená …………
c) Doplňte chybějící údaje v tabulce veličina jednotka
indukčnost
kapacita weber tesla
Doporučení pro tvorbu produkčních a doplňovacích položek Nejlépe odpovědět 1 údajem Jasná a jednoznačná formulace Je-li mnoho možností, pak raději úlohu vynechat Dostatek místa pro doplňování Přednost produkčních před doplňovacími Vynechávat jen nejdůležitější údaje Doplňovaný údaj nejlépe na konec věty Stejné místo pro doplňování
Výhody a nevýhody otevřených položek Výhody: - produktivní, kreativní činnost žáka; - žák nucen požívat terminologii; vlastní vyjadřování, nenapovídá se tolik; - dobře se pozná, čemu žák rozuměl, jak byla položka časově i konstrukčně náročná.
Pokrač.
Nevýhody: - možná chybná interpretace textu (nutné proto jasné a jednoznačné zadání); - problém objektivního hodnocení; - žáci komunikačně slabší v nevýhodě; - náročnost vzorového řešení pro posuzovatele; proto nutná tvorba tzv. kódovacího klíče
Kódovací klíč Klíč k hodnocení otevřených úloh. Obsahuje: charakteristiku a příklad správné odpovědi charakteristiku a příklady odlišně formulovaných odpovědí (zcela správných) charakteristiku a příklady částečně správných odpovědí charakteristiku a příklady nesprávných odpovědí (typické chyby)
Položky uzavřené Položky s výběrem odpovědí (položky s vícečlennou či vícenásobnou odpovědí, polynomické úlohy) Kmen úlohy a nabídnuté odpovědi Různé typy nabídnutých odpovědí (správné i nesprávné) Nesprávné odpovědi – distraktory (distract = odvrátit pozornost, zmást)
Položky uzavřené - příklady 1. Dichotomické
Při tání uvažované těleso teplo: přijímá vydává
Kapacita vodiče C je definována vztahem
C
Q
C
Q
Problém velké pp uhodnutí Korekce na hádání nn s0 sn y 1 s0 .......opravené skóre
sn .......neopravené skóre nn …...počet nesprávných odpovědí žáka y …… počet nabízených odpovědí
Příklad
Z 25 dichotomických položek testu žák XY uvedl 19 správných odpovědí, 3 nesprávné a na 3 položky vůbec neodpověděl. Určete s0. Testovaný musí být na korekci na hádání upozorněn!
2. Uzavřená položka – právě jedna správná odpověď
Stavová změna ideálního plynu konstantní hmotnosti proběhne tak, že jeho tlak vzroste na dvojnásobek původní hodnoty a objem klesne o 40 % původní hodnoty. Jak se při tomto ději změní termodynamická teplota plynu? p1V1 2 p1 0 ,6V1 A) vzroste o 80 % T1 T2 T2 B) klesne o 20 % 1,2 T1 C) vzroste o 20 % p1V1 2 p1 0 ,4V1 D) klesne o 40 % T1
T2
3. Uzavřená položka – jedna nejpřesnější odpověď Které z následujících tvrzení nejlépe odpovídá na otázku „Co platí o kapacitanci obvodu střídavého proudu?“ a) Kapacitance závisí na kapacitě kondenzátoru. b) Kapacitance je nepřímo úměrná kapacitě kondenzátoru. c) Kapacitance je přímo úměrná frekvenci střídavého proudu. d) Kapacitance se s rostoucí kapacitou zvětšuje.
Pokrač. - příklad 2
a) b)
c) d)
Jedna nejpřesnější odpověď Na čem závisí hydrostatický tlak v kapalině? na hloubce na hloubce a druhu kapaliny na tlaku nad kapalinou a hloubce na druhu kapaliny
4. Jedna nesprávná odpověď Která z následujících jednotek není základní jednotkou SI? a) ampér b) newton c) metr d) kilogram
5. Položka s vícenásobnou odpovědí (výběr více správných odpovědí)
Příklad 1. Vypařování kapaliny je jev, a) kdy přechází látka z kapalného do plynného skupenství b) ke kterému dochází při libovolné teplotě c) při kterém platí, že Upáry > Ukapaliny d) při kterém roste teplota kapaliny
Více správných odpovědí - pokr.
Příklad 2:
Pohyb rovnoměrně zrychlený přímočarý je 1. pohyb s konstantním zrychlením; 2. pohyb s konstantní rychlostí; 3. pohyb způsobený konstantní silou; 4. pohyb, při které dráha roste s druhou mocninou času; 5. pohyb, při kterém rychlost roste s druhou mocninou času.
Položky uzavřené – vícenásobná odpověď Příklad 3: Harmonicky proměnná veličina y se dá vyjádřit za různých počátečních podmínek 1. y y sin t vztahy: 2. y y tgt 3. y y sin( t ) 4. y y cos( t ) 5. y y sin t m
m
m
0
m
0
m
6. žádná odpověd nevyhovuje
Položka s vícenásobnou odpovědí Příklad 4. Podtrhněte ty předměty, které nepřitahuje magnet? Ocelový hřebík, měděný drát, niklový nýt, zápalka, papírová kulička, skoba, ocelová jehla na šití oděvů, tužka, guma, hliníková součástka
6. Položka uzavřená s neurčitou odpovědí Jakou hodnotu ukazuje ampérmetr v elektrickém obvodu na obrázku:
R1 = 10 R2 = 10
A 21 V
Ri = 2
a) 4,2 A c) 1,8 A
b) 1 A d) správná hodnota není uvedena
7. Položky uzavřené - přiřazovací K jednotkám veličin v levém sloupci přiřaďte správně z pravého sloupce veličiny, které k nim patří: m/s ……… teplo A ……… síla J ……… rychlost výkon práce
Přiřazovací položka - další příklad K značkám pasivních součástek v levém sloupci správně přiřaďte jejich názvy z pravého sloupce! A potenciometr s pohyblivým kontaktem
( F ) ( C)
B bočník
C rezistor D rezistor topný
( D)
( A )
E rezistor s pohyblivým kontaktem F nastavitelný rezistor G rezistor uhlíkového sloupce
8. Položky uzavřené - uspořádací Seřaďte následující látky podle jejich rostoucí hustoty (20 oC, norm. tlak). Seřazení proveďte připsáním pořadových čísel 1 až 6 tak, aby látka s nejmenší hustotou měla číslo 1. voda…., ocel…., papír …., vzduch …., ethanol …., vodík….
III. Etapa - ověřování DT
Ověřování - posouzení kompetentními osobami - zpracování jejich připomínek - grafická úprava pilotní formy - pilotáž (kvalita testu, chyby a nepřesnosti, obtížnost, citlivost, vhodnost distraktorů)
Zásady pro navrhování položek Položky volíme navzájem nezávislé Formulace nesmí obsahovat nápovědu správné odpovědi (nezamýšlená nápověda) Nepoužíváme „chytáky“ (neměříme-li postřeh, vtip, …) Začínáme jednoduchým (binárním) skórováním Navrhujeme o něco více položek, než budeme potřebovat Velkou pozornost věnujeme grafické úpravě
IV. Analýza výsledků DT Obsahuje: Počet žáků, kterým byla položka předložena ……rozsah souboru n Počet žáků, kteří se k řešení položky nedostali Počet žáků, kteří dali správnou odpověď Počet žáků, kteří nedali správnou odpověď, ale položku řešili Volbu jednotlivých distraktorů Obtížnost položek Citlivost položek
Analýza výsledků DT a)
Obtížnost položek testu
nn ,i Qi 100 % n
nn,i .. počet žáků s nesprávnou odpovědí pro i-tou položku
Velmi obtížné položky Qi > 80 % Velmi snadné položky Qi < 20 % Index obtížnosti Pi = 100 % - Qi
Položková analýza – tabulka hodnot Zadán test o 12 položkách, rozsah souboru (počet respondentů, probandů) n =138, binární hodnocení i
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
ni
132
124
112
103
81
77
69
58
48
33
28
4
Qi
4 10 19 25 41 44 50 58 65 76 80 97
%
u (1) (1) (1) (2) (3) (3) (3) (3) (4) (4) (4) (5) 1
1
1
1
2
2
2
2
3
3
3
velmi snadná, snadná, stř. obtížná (průměrná), obtížná, velmi obtížná
3
Koeficient obtížnosti imax
Qmax k Qmin
Q i m
i
/(imax m 1) sm
Q i 1
12
Q
/6
i
71 k 3 24 Q / 6 i 7 6 1
i
/s
Nebinární hodnocení položek
V případě, že hodnocení jedné položky může nabývat hodnot bi = 2, 3, 4 , …bmax, pak hodnota obtížnosti je
bi Q 100 % .100 % bmax * i
kde bi je aritmetický průměr bodových hodnocení všech žáků v dané položce
Analýza výsledků - pokr. b) Citlivost testových položek Koeficient ULI (Upper-Lower Index)
n L , i nH , i di 0,5n
Pro Qi od 30 % do 70 % musí být di alespoň 0,25 Pro Qi z intervalu (20 %, 30 %) a ( 70 %, 80 %) alespoň 0,15
Příklad (308 žáků, 1/3 L, 1/3 H) nL
nH
Qi
di
4
90 97 100 86
46 20 13 55
33 40 45 31
0,43 0,75 0,85 0,30
5
86
30
41
0,55
6
81
27
48
0,53
1
2 3
7
82
28
47
0,53
nL
nH
Qi
10
67 67 64
12 16 15
62 0,54 59 0,50 65 0,48
11
80
35
49
12
82
41
39 0,40
8
9
di
0,44
Nutný rozbor položek 4 a 12, ale hodnoty di dostačující
Citlivost - graficky
prům. úspěšnost v %
Graf A 100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
Skupiny testovaných žáků
5
Citlivost - graficky
prům. úspěšnost v%
Graf B 100 80 60 40 20 0 1
2
3
4
Skupiny testovaných žáků
5
Citlivost - graficky
prům. úspěšnost v %
Graf C 100 80 60 40 20 0 1
2 3 4 Skupiny testovaných žáků
5
Vhodnost úloh z grafu di(Pi ) příklad di
di ..citlivost, Pi index obtížnosti i-té položky průměrná
Oblast vhodných úloh
obtížná
Oblast podezřelých úloh Velmi
obtížná
Pi
Snadné úlohy – na úvod testu
Oblast nevhodných úloh (citlivost je záporná)
Analýza nenormovaných odpovědí
Rozbor vynechaných odpovědí: (na otevřenou položku neodpovědělo více než 30 % až 40 % žáků, na uzavřenou více než 20 % žáků)
Rozbor nesprávných odpovědí: - jsou všechny distraktory žáky přijatelné? - rozdělení chyb na: základní (skutečná neznalost, neporozumění, nezvládnutí učiva) vedlejší (nepozornost, numerická chyba, nepřesnost,…)
V. Standardizace DT
Významná etapa tvorby DT Vytvoření testového standardu - testové normy tak, aby umožnil zařadit žáka podle dosaženého počtu bodů do určité stupnice (škály) U standardizovaných testů se výkon jednotlivých žáků porovnává s reprezentativním vzorkem žáků - postup je standardizace testu Standardizovat výsledky určitého testu znamená vyjádřit je vzhledem k výsledkům standardizačního vzorku žáků Jednodušší a složitější metody standardizace
V. Tvorba testové normy jednoduché metody (percentily)
Prosté pořadí žáků P (podle hrubého skóre) Percentilové pořadí PP ni
PPk
nk n
2 100 %
- nk je kumulativní četnost (u daného k- tého výsledku v testu), - ni četnost daného výsledku, - n počet testovaných žáků.
PP udává, kolik % žáků ve vzorku dosáhlo horšího výkonu (tedy lze posoudit relativní postavení žáka v dané populaci žáka)
Příklad percentilové normy - 310 žáků body
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
ni
1 5 13
27
36 38 40 39 36 28 22 16
nk
1
9
6
19
46
82
120 160 199 235 263 285 301 310
PP 0 1 %
4
10
21 33 45 58 69 80 88 95 99
39 199 2 100 % 58 % PP7 310 58 % žáků má horší výsledek než 7 bodů
Příklad klasifikace využitím PP body
0 1
2
3
4
PP 0 1 %
4
10
21 33 45 58 69 80 88 95 99
Z
5
5
4
6
7
8
3
Použito symetrického rozdělení 7 %............ 1
24 % …………2
24 %..........4
7 % ………...5
38 % ……….. 3
9
10 11 12
2
1
Percentilové body PB
nP PB 100 % n 1 U každého žáka vypočítáme, kolik % ostatních žáků v žebříčku pořadí dosáhlo nižšího hrubého skóre HS
Toto číslo je percentilem (perc. bodem)
Příklad - pořadí podle HS a PB Ž
A
B,C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
O,P
HS
20
18
15
14
12
11
10
9
8
6
5
3
2
P
1.
2.-3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
PB %
100
86
79 71
64
57
50 43 36 29 21
10. 11. 12. 13.
14
14.15.
0
15 10 PB10 100 % 36 % 14 36 % ostatních žáků dosáhlo nižšího hrubého skóre než 8 bodů (z 20 možných bodů)
Percentilové body PB´
Chceme zjistit, kolik procent žáků ze všech žáků v žebříčku pořadí dosáhlo nižšího skóre
Výpočet:
P PB´ 1 100 % n
Úloha
Žák XY býval v matematice pravidelně mezi prvními pěti žáky ve třídě s 25 žáky. Při zkoušce na VŠ obsadil z 500 uchazečů 108. místo. Byl to úspěch nebo neúspěch? 5 PB´( ve třídě ) 1 .100 % 80 % 25 Ve třídě bylo 80 % horších žáků 108 PB´( u zkoušky) 1 .100 % 78 % 500
U přijímací zkoušky bylo 78 % horších Podán přibližně stejný výkon, dokonce na VŠ lepší (hlásili se lepší žáci)
Percentilové body PB´´
Chceme zjistit, kolik procent žáků z daného počtu žáků dosáhlo daného a horšího výkonu
Výpočet:
n P 1 PB´´ 100 % n
• Procento správných odpovědí (PERCENT CORRECT, PROCENTO ÚSPĚŠNOSTI)
( PC ) j
xj xmax
100 %
xj - bodový zisk (hrubé skóre) j-tého žáka
xmax - maximální možný počet získaných bodů
Složitější metody standardizace testu Vycházíme z předpokladu normálního rozdělení četností výsledků - dosažené výkony u dostatečně velké skupiny odpovídají Gaussově křivce Tento předpoklad se ověřuje tzv. testem dobré shody 2 (chí-kvadrát)
Četnos t v%
Gaussova křivka
40
30
20
10
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
Počet bodů
10
11
12
13
14
15
Základní pojmy normál. rozdělení
Východiskem uvažovaného postupu je určování vzdáleností jednotlivého výsledku od aritmetického průměru bodového zisku.
1 x ni xi n i
kde n je celkový počet testovaných žáků, xi jednotlivé dosažené body v testu, ni počet žáků, kteří dosáhli výsledku xi bodů, i = 1, . . . n.
Směrodatná odchylka s (variační šíře), rozptyl s2 1 2 s ni x i x n1 i 2
68 %
v intervalu x - s , x s
13,6 % v x - 2 s , x s a x s , x 2 s 2,1 %
v x - 3 s, x 2 s a x 2 s, x 3 s
0,13 % v x - 4 s , x 3 s a x 3 s , x 4 s
Školní klasifikace podle výsledků testu Intuitivní přístup učitele Klasifikace s využitím procenta správných odpovědí (arbitrážní známka) Klasifikace na základě percentilového pořadí (arbitrážní známka) Klasifikace na základě normálního rozdělení (statistická známka)
Využití PC ( PC )j
xj xmax
100 %
Průměrná úspěšnost třídy x PC 100 % xmax
Klasifikace podle % správ. odpovědí Procento správných odpovědí PC Klasifikace běžná
Klasifikace přísná
Klasifikace velmi přísná
91 - 100
96 - 100
95 - 100
81 - 90
88 - 95
90 - 94
71 - 80
82 - 87
85 - 89
61 - 70
70 - 81
80 - 84
0 - 60
0 - 69
0 - 79
Klasifikační stupeň
1 2 3 4 5
Úprava klasifikace podle PC Pro běžnou klasifikaci do 60 % známka 5 Zbývajících 40 % se rozdělí na 4 intervaly stejné délky dA = 10 % Modifikace např. intervalem
2100 % - PC ds 5
Nedostatečná známka do hodnoty (100 % - 4ds)
Příklad: 20 žáků, 10 položek A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
T
U
xj
3
4
5
5
6
6
7
7
7
7
7
8
8
8
8
9
9
9
10
10
ni
1
1
2
2
2
2
5
5
5
5
5
4
4
4
4
3
3
3
2
2
PC
30
40
50
50
60
60
70
70
70
70
70
80
80
80
80
90
90
90
100
100
Kl. 1
5
5
5
5
5
5
4
4
4
4
4
3
3
3
3
2
2
2
1
1
Kl. 2
5
5
5
5
4
4
3
3
3
3
3
2
2
2
2
1
1
1
1
1
Arbitrážní známka z percentilového pořadí využitím normálního rozdělení x
0
1
PP 0 1 Zn.
2 4
5
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12
10 21 33 45 58 69 80 88 95 99
4
3
2
1
Použito symetrického rozdělení 7 %............ 1
24 % …………2
24 %..........4
7 % ………...5
38 % ……….. 3
Klasifikace s využitím normálního rozdělení Nejvíce žáků klasifikováno známkou 3 Poněkud méně známkou 2 a známkou 4 Nejméně je žáků s hodnocením 1 a 5 Postup: Volba procentového rozdělení pro klasifikační stupnice (když četnost HS podléhá normálnímu rozložení) zpravidla symetrické, např. 15 %, 20 %, 30 %, 20 % 15 % 1 2 3 4 5
Pokrač. postupu - kvantily
Přiřazení procentových ekvivalentů p k procentovému rozdělení, tedy p = 0 %, 15 %, 35 %, 65 %, 85 %, 100 % Vložen jediný subjektivní moment Procentovým ekvivalentům odpovídají konkrétní počty bodů – skóre - kvantily xp jak určit obecně? xo
x15
x35
x
x65
x85
x100
f
Gaussova křivka – její posunutí
up
0
xp
x
x, u
Transformace Gaussovy křivky 2 1 x x f(x) exp 2 2s s 2
xx u s
Normální rozložení
2 1 u g( u ) exp s 2 2
( up ) p
( -u p ) 1 p
Normované kvantily Vyhledání normovaných kvantilů up ve statistických tabulkách
u0,15 1,04
u0,35 0 ,39
u0,65 0 ,39
u0,85 1,04
Statistická tabulka hodnot up
Transformační rovnice
x p x up s
Výpočet skóre - počet bodů xp x0 ,85 x 1,04 s x0 ,65 x 0 ,39 s x0 ,35 x 0 ,39 s x0 ,15 x 1,04 s Zápis x0,85 znamená minimální počet bodů pro známku 1 atd....
Příklad: průměr 6,5; odchylka 2,8
Převod bodů na klasifikaci:
X0,85 = 6,5 + 1,04.2,8 9,4 X0,65 = 6,5 + 0,39.2,8 7,6 X0,35 = 6,5 - 0,39.2,8 5,4 X0,15 = 6,5 - 1,04.2,8 3,6
Klasifikační tabulka- úprava Bodový interval
Klasifikace výborně
1
9 - 12
chvalitebně
2
7-8
dobře
3
5-6
dostatečně
4
3-4
nedostatečně
5
0-2
Interpretace nestand. testu Nelze použít kvantilů normálního rozdělení Přitom učitelský test může dobře zhodnotit didaktickou situaci ve třídě, popř. ve škole Lze použít percentilové stupnice jednodušší než u percentilového pořadí PP
Postup pomocí percentilové hodnoty Určíme počet správných odpovědí - skóre žáka Stanovíme frekvence dosažených bodů - četnost žáků s daným skórem Vypočteme kumulativní frekvence nk (četnosti) - počet žáků, kteří dosáhli určitého počtu bodů a menšího počtu bodů Vypočteme percentilové hodnoty (nk/n).100 % - údaj, kolik % žáků dosáhlo určitého výkonu a výkonu slabšího; zaokrouhlujeme na celá čísla Zvolíme procentové ekvivalenty (skupiny) - např. 7 %, 24 %, 38 %, 24 % a 7 % K procentovým ekvivalentům přiřadíme procentové intervaly a jim odpovídající klasifikační stupnici Provedeme případné korekce v bodovém přiřazení
Příklad: 10 položek, 30 žáků, b.s. Výkon
Četnost
nk
(nk/n).100%
Známka
Korekce
1
0
0
0
5
5
2
0
0
0
5
5
3
3
3
10
4
4
4
2
5
17
4
4
5
5
10
33
3
3
6
7
17
57
3
3
7
5
22
73
2
2
8
3
25
83
2
2
9
3
28
93
2
1
10
2
30
100
1
1
Výhody testování Zvýšení objektivity hodnocení Kontrola velkého počtu žáků i z rozsáhlejšího učiva Důkladnější a cílevědomé prověřování Stejné podmínky pro každého Zpětná vazba Vytváření baterie testů pro úplnější obraz o žákovi Ověření efektivity metod, zamýšlení nad vlastní prací
Nevýhody testování Nepromyšlené použití testů Nekritické přeceňování testů Opomíjení jiných způsobů zkoušení Chybí sociální moment (vztah U - Ž) Brzda ústního vyjadřování žáků Někdy přílišné zaměřování na detaily Přeceňování kvantity Jak na hodnotové cíle?
