Diagnostika chlamydiových infekcí
MUDr. Hana Zákoucká Odd. STI, SZÚ
Dynex, Brno 3-2012
TAXONOMIE CHLAMYDIÍ • Nová a znovu opuštěná klasifikace chlamydií přijatá z roku 2000 zahrnuje v čeledi Chlamydiaceae tyto rody: • Chlamydia • Chlamydophila • Parachlamydia • Simkania • Waddlia
FOTO E. Pavlík
Infekce dýchacích cest • Chlamydophila (Chlamydia) pneumoniae (TWAR – Taiwan Acute Respiratory) • Původce 6 až 10% komunitních pneumonií • Velká část infekcí probíhá subklinicky s neurčitými „chřipkovými“ příznaky • Pharyngitis, sinusitis, mesotitis • Převážná část onemocnění ve věkové skupině 5-15 let (40+ promořenost cca 80%) • Časté reinfekce i perzistence
• Inkubační doba 3-4 týdny • Protilátková odpověď má diagnostickou cenu – specifické IgM a IgG • Podíl na astmatu a CHOPN – Cp i IgA • Účast v patogenezi aterosklerózy (cirkulující imunokomplexy prokázány u infarktů myokardu Leinonen 1990 -60%) • Perzistující infekce prokázána i u sarkoidózy, reaktivní artritidy a syndromu Guillain-Barré
Diagnostika Přímá • Izolace na buněčné kultuře • Imunofluorescence (DFA) • EIA detekce antigenu • NAAT (PCR) Nepřímá • MIF IgG, IgA, IgM, EIA, western blot
Průkaz protilátek • Antigeny chlamydií: LPS – rodově specifický Proteiny – druhově specifické (MOMP, MIP, OMP 2, 4, 5) HSP 60 – chaperon, indikátor chronického zánětu, méně specifický • Problémy: Antigenní příbuznost uvnitř rodu Antigenní příbuznost s jinými G- bakteriemi
Interpretace nálezu • Vždy výhradně v korelaci s anamnézou, klinickým nálezem a jeho vývojem • Pozitivita u všech 3 druhů – nespecifický nález • Posouzení vývoje protilátek • Při přetrvávání protilátek IgG a IgA vhodná konfirmace imunoblottem • Opatrnost při hodnocení výsledku léčby!!!
Chlamydia trachomatis – - sérotypy D-K • Na konci osmého desetiletí minulého století bylo zjištěno, že C. trachomatis způsobuje celou řadu onemocnění obyvatel ekonomicky vyspělých zemí mírného klimatického pásma • Jde o infekce přenášené pohlavním stykem • Podrobnou analýzou izolátů byly zjištěny následující sérotypy: C, D, Da, E, F, G, H, I, Ia, J a K. • S rozvojem diagnostických technik se ukázalo, že jde o velmi rozsáhlou epidemii se závažnými zdravotními, sociálními i ekonomickými důsledky.
Nejčastější STI v Evropě 1. Infekce Chlamydia trachomatis • •
Kolem 90 000 000 případů na světě 1 000 000 případů salpingitidy v Evropě – z toho u 600 000 byl prokázán chlamydiový původ
2. Condylomata accuminata 3. Herpes genitalis 4. Hepatitida B 5. Kapavka (léčebný self-service?)
Chlamydia trachomatis v Evropě 2000-2010
Reiterův syndrom
KERATODERMA BLENORRHAGICA
UVEITIS ANTERIOR
CALCAR CALCANEI
BALANITIS
LÉZE MUKÓZY JAZYKA
PETECHIÁLNÍ LÉZE NA PATŘE
Systém epidemiologické bdělosti infekcí Chlamydia trachomatis
275/2010
LYMPHOGRANULOMA VENEREUM • Původcem Chlamydia trachomatis, biovar LGV, sérotypy L1, L2 a L3 • Pohlavním stykem přenosná infekce postihující genitál (vředy za 1-2 týdny) • Výskyt v tropickém a subtropickém pásmu
KLINICKÝ nález • Stadium I. až III. + pozdní následky devastace tkání I. stadium – nebolestivá papula progredují v mělkou erosivřed, při postižení uretry příznaky nespecifické uretritidy II. stadium – spádová lymfadenopatie – pohmatově měkké, bolestivé, fluktuující, později fixované k zánětlivě změněnému kožnímu krytu s možným provalení a evakuací hnisu III. stadium – anorektální syndrom mimikující neinfekční etiologii Celkové příznaky – bolest hlavy, slabost, horečka, třesavka, nausea až zvracení, bolesti kloubů, perihepatitida. Pozánětlivé následky v destruovaných tkáních.
Diagnostika Přímá • Izolace na buněčné kultuře • Imunofluorescence (DFA) • EIA detekce antigenu • NAAT (PCR) Nepřímá • MIF Chlamydia trachomatis
Odlišení LGV Přímá • PCR pmpH • DPO – metoda dual priming oligonucleotid • RFLP omp1 • Sekvenace omp1
Kapilární elektroforéza TP
P1 P5
P2
P4 P3
2% agarosový gel
P1 P2
P4 P3
LGV 2000-2008 v EU
800 700 600
Nizozemí Francie Německo Velká Británie Dánsko Belgie Irsko
737
500 400 300
327
200
47
244 100 0
61
12
4
Děkuji za pozornost
