Diagnostika a terapie

poruch předkládá lékařům, klinickým psychologům a všem pracovníkům zabývajícím se problematikou duševních poruch dokonalý přehled o diagnostickém procesu, symptomatice, syndromologii a nozologii duševních poruch. Když přijde pacient do psychiatrické ordinace, je snahou psychiatra rozpoznat, zda a jakou psychickou poruchou trpí. Hledání a rozpoznání dávno nebo nedávno

Karel Dušek Alena Večeřová-Procházková

Nejnovější odborná publikace týkající se diagnostiky a terapie duševních

Karel Dušek, Alena Večeřová-Procházková

Diagnostika a terapie duševních poruch

objevených, zjištěných a pojmenovaných psychických poruch je vrcholem jeho činnosti. Prokazuje tím jak své odborné znalosti, tak i osobní inteligenci. V každém

2., přepracované vydání

medicínském oboru v současné době existuje řada knih a příruček, které napomáhají nejen ke správné diagnostice, ale i k co nejvhodnějšímu způsobu léčby. V psytudíž i v psychiatrii, velmi rychlý. Autoři této publikace se proto snaží zachytit nejnovější trendy a výzkumy tohoto oboru. Nabízejí mimo jiné seznámení se správným psychologickým přístupem k pacientovi, informují o psychofarmakoterapii, šokové terapii, rehabilitaci a mnohém dalším, aby čtenář získal komplexní pohled na aktuální proudy v oblasti duševních poruch.

Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: [email protected], www.grada.cz

Diagnostika a terapie duševních poruch

chiatrii tomu není jinak. V současnosti je vývoj ve všech medicínských oborech, a

Poděkování Děkujeme za podporu, inspiraci a v neposlední řadě za nezištné svolení k využití podkladů kolegům a spolupracovníkům z Katedry psychiatrie IPVZ prof. MUDr. Karlu Chromému, prof. MUDr. Evě Češkové, prof. MUDr. Jaroslavu Boučkovi, doc. MUDr. Jiřímu Beranovi, MUDr. Radkinu Honzákovi, MUDr. Jánoši Sikorovi a zvlášť MUDr. Zdence Vyhnánkové a PhDr. Nadě Kubíčkové. Osobní poděkování Aleny Večeřové-Procházkové směřuje ke kolegům z Výboru Psychofarmakologické sekce Psychiatrické společnosti (prof. MUDr. Oldřich Vinař, prof. MUDr. Jaromír Švestka, doc. MUDr. Martin Anders a další) za inspiraci a podněty při psaní psychofarmakologické části textu.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Karel Dušek, Alena Večeřová-Procházková

Diagnostika a terapie duševních poruch 2., přepracované vydání

GRADA Publishing

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS212346

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

doc. MUDr. Karel Dušek, CSc. MUDr. Alena Večeřová-Procházková DIAGNOSTIKA A TERAPIE DUŠEVNÍCH PORUCH 2., přepracované vydání Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5924. publikaci Recenzovali: prof. MUDr. Jaroslav Bouček, CSc. Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Jan Dvořák Počet stran 648 Vydání 2., 2015 Vytiskla tiskárna PBtisk s.r.o., Příbram © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-9855-4 (ePub) ISBN 978-80-247-9854-7 (pdf ) ISBN 978-80-247-4826-9 (print)


Obsah

Obsah Úvod Z historie české a světové psychiatrie

15 16

Část I Diagnostika duševních poruch 21 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.9.1 1.9.2 1.9.3 1.9.4 1.9.5 1.9.6 1.9.7 1.9.8

Diagnostický proces Obecné zásady diagnostiky v psychiatrii Duševní zdraví a duševní porucha (nemoc) Modely duševních (a behaviorálních) poruch Rozpoznání duševně nemocného Klasifikační soustavy a diagnostika Diagnostika – dynamický proces Subjektivní činitelé v diagnostice Objektivní faktory v diagnostice Získávání a zpracování informací Rozmluva s nemocným a jeho pozorování Anamnestické údaje Nynější onemocnění Zaměřené psychiatrické vyšetření Tělesné vyšetření Popis chování Psychiatrické zhodnocení (psychopatologický rozbor) Diagnostický závěr

22 22 23 25 27 29 31 32 34 35 35 37 38 39 40 40 41 41

2. 2.1 2.2 2.2.1 2.2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5

Symptomy duševních poruch Symptom Vnímání a jeho poruchy Zvláštní projevy vnímání Poruchy vnímání Emotivita a její poruchy Charakteristické rysy emocí Rozdělení emocí Somatické projevy emocí Poruchy emotivity Poruchy afektů

43 43 43 44 45 53 54 54 56 56 56

————————————————— 5 ———


2.3.6 2.3.7 2.3.8 2.4 2.4.1 2.4.2 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.6 2.6.1 2.7 2.7.1 2.7.2 2.8 2.8.1 2.9 2.9.1 2.10 2.10.1 2.10.2 2.11 2.11.1 2.11.2 2.11.3 2.12 2.12.1 2.12.2 2.12.3 2.13 2.13.1 2.14 2.15

Poruchy nálad Poruchy vyšších citů Fobie Paměť a její poruchy Vlastnosti paměti Poruchy paměti Intelekt a jeho poruchy Strukturální elementy Vyšetřování intelektu Poruchy intelektu Myšlení a jeho poruchy Poruchy myšlení Vědomí a jeho poruchy Změny vědomí Poruchy vědomí Pozornost a její poruchy Poruchy pozornosti Orientace a její poruchy Poruchy orientace Pudy, instinkty a jejich poruchy Poruchy instinktů Poruchy pudů Jednání, vůle a jejich poruchy Poruchy volního jednání Poruchy vůle Poruchy jednání Osobnost a její poruchy Snahy po třídění osobnosti Vyšetřování osobnosti Poruchy osobnosti Somatické projevy u duševních poruch Neklid Agrese Autoagrese a sebevražedná aktivita

58 60 61 64 66 66 71 71 72 73 74 76 87 88 92 99 100 102 103 105 106 107 111 112 112 113 118 121 123 125 132 135 139 141

3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Syndromy duševních poruch Syndrom Abstinenční syndrom Akinetický syndrom Amentní syndrom Anxiózní syndrom

148 148 149 150 151 152

——— 6 —————————————————


Apatický a apaticko-abulický syndrom Autistický syndrom Deliriózní (delirantní) syndrom Depersonalizační syndrom Depresivní syndrom Fobický syndrom Halucinatorní syndrom Halucinatorně paranoidní syndrom Hyperkinetický syndrom Hypochondrický syndrom Hysterický syndrom (konverzní, disociační) Katatonní syndrom Manický syndrom Neurastenický syndrom Obnubilatorní syndrom Obsedantní syndrom Oneiroidní syndrom Organický psychosyndrom (dementní syndrom) Paranoidní syndrom Paranoidně halucinatorní syndrom Neurologické syndromy Korové a podkorové syndromy

153 154 155 156 158 160 161 163 164 165 167 168 170 171 173 174 175 176 178 179 180 180

4. 4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8

Duševní poruchy F00–09 – Organické duševní poruchy včetně symptomatických F00 – Demence u Alzheimerovy choroby Psychické poruchy při cévních onemocněních mozku F02 – Demence u chorob klasifikovaných jinde Psychické poruchy při zánětlivých onemocněních mozku Psychické poruchy při expanzivních procesech nitrolebních Psychické projevy při epilepsii Psychické poruchy při lues F04 – Organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými drogami F05 – Delirium jiné než vyvolané alkoholem a jinými drogami F06 – Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění F06.0 – Organická halucinóza F06.1 – Organická katatonní porucha F06.2 – Organický syndrom s bludy (schizoformní) F06.3 – Organické afektivní poruchy

182 183 184 186 190 193 195 197 199

4.1.9 4.1.10 4.1.11 4.1.12 4.1.13 4.1.14

Obsah

3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14 3.15 3.16 3.17 3.18 3.19 3.20 3.21 3.22 3.23 3.24 3.25 3.26 3.26.1

202 202 203 206 206 207 207

————————————————— 7 ———


4.1.15 F06.4–06.6 – Organická úzkostná porucha, organická disociační porucha, organická emoční labilita – astenická porucha 4.1.16 F06.7 – Mírná kognitivní porucha 4.1.17 F07 – Poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku 4.2 Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek 4.2.1 F10 – Poruchy vyvolané požíváním alkoholu 4.2.2 Drogové závislosti jiné než na alkoholu 4.3 F20–29 – Schizofrenie, schizotypní poruchy a poruchy s bludy 4.3.1 F20 – Schizofrenie 4.3.2 F21 – Schizotypní porucha 4.3.3 F22 Trvalé duševní poruchy s bludy 4.3.4 F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy 4.3.5 F24 – Indukovaná porucha s bludy 4.3.6 F25 – Schizoafektivní poruchy 4.4 F30–39 Afektivní poruchy (poruchy nálady) 4.4.1 F30 – Manická epizoda 4.4.2 F31 – Bipolární afektivní porucha 4.4.3 F33 – Rekurentní depresivní porucha 4.4.4 F34 – Trvalé poruchy nálady 4.4.5 Výpovědi nemocných o depresi 4.5 F40–49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy 4.5.1 F40 – Fobické úzkostné poruchy 4.5.2 F43 – Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení 4.5.3 F44 – Disociační (konverzní) poruchy 4.5.4 F45 – Somatoformní poruchy 4.5.5 F48 – Jiné neurotické poruchy 4.6 F50 – Poruchy příjmu potravy 4.6.1 F50.0 – Mentální anorexie 4.6.2 F50.2 – Mentální bulimie 4.7 F51 Neorganické poruchy spánku 4.7.1 F51.0 – Neorganická nespavost 4.7.2 F51.1 – Neorganická hypersomnie 4.7.3 F51.2 – Neorganické poruchy rytmu spánek-bdění 4.7.4 F51.3 – Somnambulismus (náměsíčnost) 4.7.5 F51.4 – Noční děsy (pavor nocturnus) 4.7.6 F51.5 – Noční můry (úzkostné sny) 4.8 F52 – Sexuální dysfunkce nevyvolaná organickou poruchou nebo nemocí 4.9 F53 – Duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím (neklasifikované jinde)

——— 8 —————————————————


208 208 208 209 211 218 224 224 234 235 236 237 237 238 239 242 243 244 246 248 248 254 257 261 265 266 266 267 268 269 269 270 270 271 272 272 276

Psychické poruchy v období puberty a při menses F55 – Abúzus látek nevyvolávajících závislost F60–69 – Poruchy osobnosti a chování u dospělých Definice, terminologie Klasifikace Epidemiologie Etiologie a patogeneze Rizikové faktory a prevence Klinický obraz Diagnostická kritéria a klinický obraz jednotlivých poruch osobnosti Terapie poruch osobnosti F63 – Návykové a impulzivní poruchy F63.0 – Patologické hráčství (gambling) F63.1 – Patologické zakládání požárů (pyromanie) F63.2 – Patologické kradení (kleptomanie) F63.3 – Trichotillomanie F64 – Poruchy pohlavní identity F64.0 – Transsexualismus F64.1 – Transvestitismus F64.2 – Porucha pohlavní identity v dětství F65 – Poruchy sexuální preference F65.0 – Fetišismus F65.2 – Exhibicionismus F65.4 – Pedofilie F65.5 – Sadomasochismus F70–79 – Mentální retardace Mentální retardace na podkladě chromozomálních odchylek Mentální retardace na podkladě metabolických poruch Mentální retardace na bázi heredodegenerativních poruch Sociální faktory v etiologii mentální retardace Diagnostika mentální retardace (podle SZO)

276 278 278 279 280 282 282 283 285 286 301 313 313 314 314 314 315 316 316 316 317 317 318 318 319 320 322 323 324 324 324

Obsah

4.9.1 4.10 4.11 4.11.1 4.11.2 4.11.3 4.11.4 4.11.5 4.11.6 4.11.7 4.11.8 4.12 4.12.1 4.12.2 4.12.3 4.12.4 4.13 4.13.1 4.13.2 4.13.3 4.14 4.14.1 4.14.2 4.14.3 4.14.4 4.15 4.15.1 4.15.2 4.15.3 4.15.4 4.15.5

Část II Terapie duševních poruch 329 5. 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4

Psychologický přístup Úvod a definice Rozhovor Rozhovor, jeho struktura a funkce Některé specifické problémy Sdělování diagnózy duševního onemocnění Vedení rozhovoru s pozůstalými

330 330 333 333 336 337 338

————————————————— 9 ———


5.3 5.3.1 5.3.2

Psychologický přístup k sobě jako zdravotníkovi Burn-out syndrom Prevence burn-out syndromu

341 341 343

6. 6.1 6.2 6.3 6.4 6.4.1 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.4.5 6.4.6 6.4.7 6.4.8 6.4.9 6.4.10 6.4.11 6.4.12 6.4.13 6.4.14 6.4.15 6.4.16 6.5 6.5.1 6.5.2 6.5.3 6.5.4

Psychoterapie Výzkum účinnosti psychoterapie Psychoterapie v zobrazovacích metodách CNS Kvalita života a duševní porucha Hlavní směry a metody psychoterapie Hlubinná a psychoanalytická psychoterapie Dynamická a interpersonální psychoterapie Rogersovská psychoterapie Behaviorální psychoterapie Kognitivní psychoterapie Kognitivně behaviorální psychoterapie Racionální psychoterapie Sugestivní a hypnotická psychoterapie Nácviková psychoterapie Logoterapie a existenciální analýza Gestalt psychoterapie (GPT) Psychoterapeutické přístupy zaměřené na práci s tělem Rodinná psychoterapie (RT) Integrativní psychoterapie Terapeutická komunita (TK) (léčebné společenství) Některé další psychoterapeutické metody Krizová intervence Definice, spouštěče, průběh Suicidiální krize Organizace a limity krizové intervence Zásady psychoterapie a farmakoterapie

345 346 347 349 350 350 353 355 355 356 357 358 358 359 361 362 364 367 368 371 372 375 375 380 383 385

7. 7.1 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.3.3 7.3.4 7.3.5 7.3.6

Psychofarmakoterapie Úvod Psychostimulancia Hypnotika Klasická hypnosedativa Benzodiazepiny Z-hypnotika, pyrazinové deriváty Terapie poruch spánku úpravou cirkadiánního rytmu – melatonin Agonisté melatoninových receptorů Další léčiva využívaná v léčbě poruch spánku

392 392 395 397 399 400 402 404 405 406

——— 10 —————————————————


Antidepresiva Antidepresiva I. generace Antidepresiva II. generace Antidepresiva III. generace – SSRI, ASRI, SARI, NARI, DARI Antidepresiva IV. generace: SNRI, NaSSA, DNRI Inhibitory zpětného vychytávání – RUI, Hypericum perforatum SRE – stimulanty zpětného vychytávání serotoninu MASSA – agonisté melatoninových receptorů a antagonisté serotoninových receptorů 7.4.8 Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) 7.4.9 Závěr 7.5 Anxiolytika 7.5.1 Propandiolová anxiolytika 7.5.2 Benzodiazepinová anxiolytika 7.5.3 Nebenzodiazepinová anxiolytika 7.6 Thymoprofylaktika 7.6.1 Lithium 7.6.2 Antiepileptika II. generace – valproáty a karbamazepin 7.6.3 Novější thymoprofylaktika – antiepileptika III. generace, lamotrigin, gabapentin, pregabalin, topiramat 7.7 Antipsychotika 7.7.1 Kontraindikace podání antipsychotik 7.7.2 Akutní podání 7.7.3 Antipsychotika první generace (AP I. generace) 7.7.4 Antipsychotika II. generace 7.7.5 Depotní antipsychotika – prevence relapsu 7.7.6 Interakce antipsychotik 7.8 Neuroprotektiva a kognitiva 7.8.1 Kognitiva 7.8.2 Další látky využívané k léčbě demence 7.9 Léčiva používaná v léčbě závislosti na opioidech, alkoholu a tabáku 7.9.1 Detoxikace a detoxifikace 7.9.2 Substituční terapie 7.9.3 ,,Anti-cravingová léčba“ 7.9.4 Senzibilizační léčba 7.9.5 Terapie závislosti na tabáku 7.10 Léčba erektilní dysfunkce 7.10.1 Stanovení diagnózy 7.10.2 Perorální léčba s centrálním účinkem, tzv. sexuální tonika, centrální alfa-2 adrenergní antagonisté 7.10.3 Perorální léčba s periferním účinkem

407 413 415 415 421 425 426

Obsah

7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4 7.4.5 7.4.6 7.4.7

426 427 428 428 429 430 434 438 439 440 442 445 447 447 448 453 467 468 468 470 479 484 485 489 492 494 496 498 499 500 501

————————————————— 11 ———


7.10.4 Další možnosti léčby 7.11 Fytoterapie v psychiatrii 7.11.1 Hypnotika a sedativa 7.11.2 Antidepresiva 7.11.3 Nootropika a prokognitiva 7.11.4 Ženšen 7.11.5 Bachovy květy nejsou byliny, ale homeopatika 7.12 Interakce psychofarmak, výhodné a nevýhodné kombinace psychofarmak 7.12.1 Farmaceutické interakce 7.12.2 Farmakokinetické interakce 7.12.3 Interakce na úrovni farmakodynamické 7.12.4 Některé vhodné a nevhodné kombinace antidepresiv a antipsychotik 7.12.5 Závěr 7.13 Intoxikace psychofarmaky 7.14 Psychofarmaka v nepsychiatrických indikacích 7.15 Volba psychofarmaka u definovaných skupin pacientů 7.15.1 Volba psychofarmaka v dětském věku 7.15.2 Volba psychofarmaka ve stáří 7.15.3 Volba psychofarmaka v graviditě a laktaci 7.15.4 Volba psychofarmaka při současné hyperplazii prostaty 7.15.5 Volba psychofarmaka při současné kardiopatii 7.15.6 Volba psychofarmaka při současné nefro- a hepatopatii 7.15.7 Volba psychofarmaka při současné nadváze 7.15.8 Volba psychofarmaka při současné sexuální dysfunkci 7.15.9 Volba psychofarmaka při současné Parkinsonově nemoci 7.15.10 Volba psychofarmaka při současné zvýšené záchvatové pohotovosti

504 507 507 511 512 512 512 514 516 517 524 527 528 529 532 535 535 538 540 548 549 551 552 553 557 561

8. 8.1 8.2 8.3

Fyzické omezení a omezovací prostředky Omezovací prostředky v psychiatrii Přijetí do lůžkového psychiatrického zařízení bez souhlasu nemocného Aplikace psychofarmak bez souhlasu pacienta a umělá výživa sondou

564 564 568 571

9. 9.1 9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.1.4 9.1.5 9.1.6 9.1.7

Biologické terapie Elektrokonvulzivní terapie (EKT) Metodika postupu při EKT Frekvence EKT Nežádoucí účinky po EKT EKT u speciálních populací Souběžná farmakoterapie EEG Mechanismus účinku

573 574 575 579 579 580 580 581 581

——— 12 —————————————————


Závěr Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) Mechanismus stimulace Mechanismus účinku Vagová stimulace (VNS) Fototerapie Experimentální metody Magnetická konvulzivní terapie (magnetic seizure therapy, MST) Hluboká mozková stimulace (DBS)

582 582 583 583 584 586 587 587 588

10. 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7

Psychiatrická rehabilitace a socioterapie Cíle Historie Rehabilitace pracovní Rehabilitace léčebná Rehabilitace sociálně-psychologická a pedagogická Rehabilitace sociálně-psychologická Lázeňská léčba v psychiatrii

590 590 591 592 593 595 595 597

11.

Terapeutické postupy v léčbě duševních poruch

600

Obsah

9.1.8 9.2 9.2.1 9.2.2 9.3 9.4 9.5 9.5.1 9.5.2

Literatura 601 Rejstřík

625

————————————————— 13 ———


?


Úvod

Úvod Když se setkáme s člověkem, který přijde do psychiatrické ordinace, je naší snahou rozpoznat, zda a jakou psychickou poruchou trpí. Hledání a rozpoznání dávno nebo nedávno objevených, zjištěných a pojmenovaných psychických poruch je vrcholem psychiatrovy činnosti. Prokazuje tím jak své odborné znalosti, tak i osobní inteligenci. V každém medicínském oboru v současné době existuje řada knih a příruček, které napomáhají nejen ke správné diagnostice, ale i k co nejvhodnějšímu způsobu léčby. V současnosti je vývoj ve všech medicínských oborech, proto i v psychiatrii, velmi rychlý. Zvláště v terapii jsou změny tak rychlé, že při vydávání odborné literatury většího rozsahu dojde někdy již v průběhu jejího vydání k zastarání. Proto stručnější příručky mohou rychleji zachytit tyto změny. S první snahou sepsat pomůcku pro správnou diagnostiku v psychiatrii přišel na počátku 20. století Antonín Heveroch, přestože v té době vyšla již učebnice psychiatrie Karla Kuffnera. Heveroch na podrobných a „klasických“ kazuistikách ukazuje, jak postupovat při hledání správného diagnostického závěru. Naučil tehdejší generaci psychiatrů, jak získat od pacienta informace, jak tvořit diagnostické závěry, jak diferenciálně diagnosticky uvažovat. I v současné době jsou jeho postupy příkladem. V průběhu let se ukázalo, jak psychiatr, stejně jako lékař jiného oboru, potřebuje své znalosti a vědomosti neustále doplňovat a aktualizovat. Od dob Heverochových byla několikrát změněna psychiatrická terminologie i nosologická koncepce. Již Heveroch na základě srovnání tehdejších různých klasifikačních systému, které ve své knize v přehledu uvádí, tušil, že další vývoj stávající názory překoná. Mnozí psychiatři upozorňovali, že mezi dobou vzniku nosologické koncepce a současností uplynulo mnoho času, psychiatrie se vyvíjela, a proto se klasická nosologie stává brzdou její další diferenciace. Nosologická schémata byla odvozena z obrazů typických pro období azylové psychiatrie a nevyhovují proto současné psychiatrii především v její ambulantní a extramurální péči. Namítá se, že nosologická koncepce při neznalosti etiologie a patogeneze duševních poruch je konvence a měla by se měnit a vyvíjet současně s tím, jak se vyvíjí a mění psychiatrie. Psychiatrie má v teorii medicíny významné místo na pomezí věd biologických a společenských. Ve vztahu k filozofii je ve svých abstrakcích ještě příliš konkrétní a bylo by nesprávné se domnívat, že znalost teorií psychiatrie znamená být filozoficky erudován. Někteří ambiciózní psychiatři a filozofové se snaží stavět psychiatrii do blízkosti filozofie. Jde o nepochopení místa a úlohy psychiatrie a její diskreditaci mezi ostatními medicínskými obory. Psychiatrii se tak přisuzují nesplnitelné úkoly, pro které není teoreticky připravena a metodicky vybavena. V posledních letech se stále více pozoruje útěk od teorie oboru dovedené na příliš obecnou úroveň a návrat k psychiatrické praxi, k pacientovi jako zdroji poznání jak v psychoterapii, tak v psychiatrické praxi vůbec. Nově se má řešit vztah mezi vývojem osobnosti a rozvojem duševní poruchy. Zjistit, jak je chorobný proces od svého vzniku včleněn do dynamiky osobnosti, jaký je vztah mezi premorbidní osobností a duševní poruchou, jak jsou tyto vztahy a jejich vývoj

————————————————— 15 ———


Diagnostika a terapie

Recommend Documents