Zdeněk Velíšek
Rok voleb do Evropského parlamentu Evropské horizonty, strana 3
Robert Fico, Jiří Paroubek
slovenský premiér a český expremiér k 10 letům v Unii Komentáře, strana 2 a 3
Oldřich Vlasák, Jan Březina, Libor Rouček
hodnotí naše členství v Unii Co na to europoslanci, strana 4
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
KOMENTÁŘ
číslo 1 / 2014
ročník 11
cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €
Bouře na Ukrajině pokračuje
Publicistika, strana 4
Rok katalánského separatismu
Jiří Rusnok, premiér v demisi Bilanční úvahy na téma přínosů a nákladů našeho přistoupení do Evropské unie by nás mohly svádět k pokusům o technokratické přeměřování na pomyslné misce vah. Takový pohled by byl jistě možný, ale jeho vypovídací hodnota by byla omezená a dle mého soudu i zavádějící. Evropská spolupráce není záležitostí kvantitativního součtu plusů a minusů. Ostatně není čistě ekonomickým projektem, ale má také svůj rozměr bezpečnostní či politický. A zde se přínosy a náklady členství skutečně jen obtížně kvantifikují. Ostatně ani suverenitu státu, o které se vedly v této rovině spory, nelze nějakým způsobem krájet a po částech přenášet. Česká republika samozřejmě zůstala svrchovaným státem, ale ku prospěchu svému i svých sousedů v těch záležitostech, jejichž řešení přesahuje teritoriální hranice státu, některé pravomoci svěřila unijním institucím. Samotný vstup do Evropské unie přitom nebyl nějakým izolovaným počinem, ale spíše důsledkem a symbolem úsilí o obnovení přirozených vazeb naší země k euroatlantickému prostoru. Předcházela mu snaha o převzetí unijních standardů, navazuje na něj další prohlubování spolupráce členských zemí. Dovolím si současně několik konkrétních postřehů. Osobně se domnívám, že největším přínosem bylo začlenění naší země do rámce vnitřního trhu. Ten umožňuje na jedné straně volně cestovat, hledat práci nebo studovat v zahraničí. Na druhé straně nabízí exportně orientované a relativně průmyslové ekonomice České republiky příležitost k zajištění hospodářského růstu a vyšší zaměstnanosti. Umožňuje průběžné zvyšování životní úrovně. Z tohoto úhlu pohledu je pro nás jednotný trh důležitější než samotné prostředky z unijních fondů.
Na Ukrajině pokračují protivládní demonstrace, jejichž sílu zvýšilo uzákonění opatření, která jim měla zabránit. Prezident Viktor Janukovyč chce situaci uklidnit prostřednictvím vytvoření zvláštní komise, opozice ovšem nekompromisně požaduje okamžité vypsání parlamentních a prezidentských voleb, demisi stávající vlády a ustavení přechodného kabinetu. Opoziční předák Vladimir Kličko (na snímku uprostřed) dokonce vyzval Ukrajince, aby přijeli do hlavního města, aby „zvítězila Ukrajina, a ne Janukovyč“. foto: REUTERS/Gleb Garanich
Deset let v EU: skeptiků spíš přibývá 1. května roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Stalo se tak poté, co 77 procent voličů v dosud jediném celostátním referendu členství podpořilo. V letošním roce tedy nastane deset let od tohoto kroku. A ať už to bude vzpomínání skrze zaťaté zuby nebo vzpomínání veskrze spokojené, faktem je, že šlo o zásadní událost, která více či méně ovlivnila v dlouhodobém měřítku životy všech obyvatel České republiky. Není od věci připomenout si důležité události spjaté se vstupem České republiky do evropského společenství. Přístupová jednání byla zahájena už v roce 1998, kdy proběhlo setkání ministrů zahraničí členských a kandidátských zemí v Bruselu. Jednání byla ukončena v prosinci 2002 na zasedání Evropské rady v Kodani, kde byly uzavřeny jednotlivé
kapitoly a ustanovily se termíny pro přijetí evropské legislativy. V červnu 2003 pak proběhlo referendum, kterého se zúčastnilo 55,2 procenta lidí. Většina z nich se vyslovila pro vstup země do Evropské unie. Na základě toho byla Česká republika o necelý rok později přijata. Neznamenalo to ovšem plnou a okamžitou integraci do všech struktur, které Ev-
ropská unie nabízí. Například do tzv. Schengenu, který představuje zónu volného pohybu bez hraničních kontrol, vstoupila naše země až v prosinci 2007. Jenže se postupně začalo ukazovat, jak skeptická je česká společnost. A to nyní, téměř deset let po vstupu, víc než kdy jindy. Podle průzkumu mezinárodní sítě think-tanků PASOS a agentury PPM Factum Research si dnes každý třetí Čech myslí, že vstup do EU přinesl více nevýhod než výhod. Češi jsou v tomto směru pesimističtější než obyvatelé zemí, které přistoupily také po roce 2000: Polska, Lotyšska či Bulharska. Zajímavé je i to,
že si většina Čechů (61 procento) myslí, že čeští zástupci v europarlamentu odvádějí špatnou nebo velmi špatnou práci. V kontextu prakticky nulového povědomí o Evropském parlamentu a jeho činnostech u velké části populace jde o zajímavý úkaz kritiky neopřené o skutečnou znalost. Takové tvrzení dokládá například to, že pouze 32 procenta lidí, kteří se zúčastnili průzkumu, vědělo, že jsou představitelé Evropského parlamentu voleni občany v přímých volbách. Že se budou ty příští konat v květnu tohoto roku je také téměř neznámá informace.
Pyrenejský poloostrov letos čeká jedno velké téma – otázka vyhlášení nezávislosti Katalánska. Referendum, ve kterém budou zdejší občané rozhodovat o samostatnosti, je naplánováno na listopad a lze očekávat, že ještě zesílí tlak separatistů v čele s předsedou katalánské autonomní vlády Arturem Masem na odtržení od Španělska. Mas se už nyní snaží udělat z nezávislosti Katalánska mezinárodní otázku, zatím ale velký zájem nevzbuzuje. Podle šéfa Evropské komise Manuela Barrosa je referendum interní záležitostí země, a pokud Katalánsko vyhlásí samostatnost, budou o jeho existenci v evropských strukturách rozhodovat všechny země Unie.
Publicistika, strana 14
La Rioja dostane víc peněz
(pokračování na straně 3)
Desať európskych rokov prinieslo najmä výhody V máji uplynie jubilejné desiate výročie vstupu Slovenska do Európskej únie. Krajine sa otvorili nové možnosti, nevyužíva ich však naplno. Prvého mája 2004 sa Slovensko spolu s deviatimi krajinami prevažne bývalého východného bloku stalo súčasťou širokej vyspelej európskej rodiny. Išlo vtedy o najväčšie jednorázové rozšírenie organizácie v jej histórii, počet členov sa zvýšil na 25. Dnes, po desiatich rokoch, sa už hovorí o európskej dvadsaťosmičke. Slovensko si za ten čas našlo svoje miesto na mape Európy.
(pokračování na straně 3)
Vstup do Únie spečatilo úsilie krajiny i takmer celého regiónu strednej a východnej Európy po začlenení sa medzi krajiny Západu. No samotný vstup do
organizácie ešte automaticky neznamenal okamžité vyrovnanie životnej úrovne a výšky platov s vyspelými krajinami Únie. Členstvo otvorilo príležitosti sa
k týmto cieľom priblížiť, no je na každej krajine, ako so svojim potenciálom a úsilím naloží. SPLNENÉ ZÁVÄZKY „Najväčším kladom je, že sme súčasťou spoločného stola, kde sa diskutuje, kde sa tvoria pravidlá v rámci ktorých fungujeme v Európskej únii,“ myslí si Vladimír Bilčík zo Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku. Za úspech pokladá fakt, že krajina je súčasťou geopolitického jadra Únie aj počas pretrvávajú-
cej finančnej krízy. Zdôrazňuje rovnoprávne postavenie v rámci organizácie s ostatnými členmi, ktoré sme dosiahli naplnením svojich záväzkoch pred aj po vstupe do Únie. Brusel nás nevítal s otvorenou náručou, pred vstupom diktoval podmienky. Jednou z nich bolo aj nákladné odstavenie jadrovej elektrárne Jaslovské Bohunice. Tá bola vybudovaná ešte v 70. rokoch a odvtedy prešla viacerými rekonštrukciami a vylepšeniami. (pokračovanie na strane 2)
Na čerpání evropských dotací v novém programovém období se jistě těší La Rioja, jeden z nejmenších španělských regionů. Získá totiž o více než 30 procent víc peněz, tedy na místo dosavadních 56 milionů euro přes 73 miliony. Třiapadesát milionů dorazí z Evropského fondu regionálního rozvoje, dvacet milionů pak z Evropského sociálního fondu.
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
2
EN č. 1 / 2014
Desať európskych rokov prinieslo najmä výhody (pokračovanie zo strany 1)
No ani tie nepresvedčili expertov, ktorí tvrdili, že elektráreň tohto typu je zastaralá. Proti atómke sa vyjadrovalo najostrejšie Rakúsko, známe svojim protiatómovým postojom. Ešte v roku 1999, päť rokov pred vstupom do Únie, Dzurindova vláda podpísala dokument, ktorým sa zaviazala elektráreň odstaviť v dvoch etapách – v rokoch 2006 a 2008. Jaslovské Bohunice boli definitívne odstavené koncom roka 2006. Počas svojej prevádzky elektráreň vyrobila vyše 76-tisíc gigawatthodín elektrickej energie. Únia sa zaviazala pomôcť krajine stovkami miliónov eur určených na vyraďovanie jadrovej elektrárne. Podobne sú dotované Bulharsko a Litva, kde tiež museli zavrieť bloky tamojších zastaralých atómiek. HRANICE SA STALI MINULOSŤOU Za uplynulých desať rokov sa Slovensku podarilo ešte viac integrovať do Európy. Koncom roka 2007 vstúpila krajina do schengenského priestoru, hraničné kontroly tak boli zrušené na všetkých hraniciach okrem ukrajinskej. Tam sa naopak o to viac posilnili, pretože 98kilometrová hranica nedelí len Slovensko a Ukrajinu, ale aj Európsku úniu od nečlenskej východnej Európy. Pre ľudí sa tak výrazne zlepšili podmienky pre cestovanie, dlhé čakania na hraniciach sa stali minulosťou. Od 1. januára 2009 sa na Slovensku platí eurom. Od spoločnej meny si politici i experti sľubovali väčšiu atraktivitu v očiach zahraničných investorov a ekonomickú stabilitu, ktorá je podopieraná väčšími štátmi eurozóny. V regióne štátov V4 je Slovensko jedinou krajinou s eurom, čo jej dáva konkurenčnú výhodu. Slováci tak majú možnosť platiť
silnou menou, ktorá (zatiaľ) odoláva finančnej kríze. Aj napriek predpovediam o páde eura sa spoločná mena na Slovensku ujala a bola prijatá širokou verejnosťou. Podľa prieskumu Eurobarometra z októbra minulého roka hodnotí vstup do eurozóny kladne 56 % opýtaných. Prijatie eura prinieslo množstvo výhod, no i nepríjemné povinnosti. Neslávne známy systém „finančných injekcií“ euroval zaväzuje krajiny eurozóny poskytnúť finančnú výpomoc ostatným ekonomikám eurozóny, aby tak bol odvrátený ich bankrot. Slováci len ťažko znášali, že sa ich chudobná krajina „skladá na dôchodky“ bohatším štátom.
teľom so správnymi konexiami priniesli ďalšiu možnosť ako sa obohatiť. Pre nehospodárne nakladanie s peniazmi európskych daňových poplatníkov stratilo Slovensko už desiatky miliónov eur, len v Operačnom programe Vzdelávanie to bolo 14 miliónov eur. Na niekoľko mesiacov bolo celkom pozastavené čerpanie peňazí na dopravné projekty. Takmer dve stovky miliónov eur nám Únia odmieta preplatiť pre procesné chyby pri vyhlasovaní verejných súťaží. O peniaze sme neprišli, mohli sme ich vyčerpať na iné projekty.
EUROFONDY SÚ SLABINOU
„Tu ako keby došlo k istému paradoxu, že naozaj Európska únia a jej priestor mali najväčšiu odozvu a v istom zmysle najväčší vplyv na spôsob, ako sme prijímali politické rozhodnutia na Slovensku pred našim vstupom do EÚ,“ myslí si Bilčík. Podľa neho politici naprieč celým spektrom vnímajú Úniu oddelene od politického života v krajine. „Toto vidím ako najväčšie úskalie, tá dichotómia, my sme tu doma a Brusel je tam niekde inde, pretože realita je úplne iná,“ dodáva. No nielen oddelené vnímanie vnútornej a európskej politiky je podľa neho problémom kompetentných. „V podstate sa pozerajú na nejaké krátkodobé zisky a straty, prípadne nanajvýš na horizont volebného cyklu,“ vysvetľuje. Nápravu vidí v profesionálnej a stabilnej verejnej správe, ktorá by sa nemenila každým volebným cyklom, a tak nebola ovplyvňovaná politickou mocou. Takáto správa by dokázala lepšie spravovať a komunikovať výhody i úskalia nášho členstva v Únii cez zrozumiteľné témy pre ľudí. Neschopnosť politikov vnímať a prezentovať výhody členstva v EÚ podľa Bilčíka poskytuje živnú pôdu pre radikálne názory a postoje. Napríklad pred
Miliardy eur určených pre rozvoj infraštruktúry prostredníctvom eurofondov dáva možnosť posunúť krajinu vpred a dobehnúť tak vyspelejších členov. Krajina tak už vďaka nim vybudovala množstvo diaľničných úsekov, zrekonštruovala železničné trate, cesty budovy i verejné plochy. Obnovili sa školy, otvorili sa vedecké centrá, podnikatelia zvýšili svoju konkurencieschopnosť. Negatívom však je, že Slovensko doteraz nedokázalo dostatočne využiť tieto prostriedky. Koniec roka znamenal aj koniec sedemročného programového obdobia, počas ktorého mohla krajina čerpať 11,5 miliardy eur. Doteraz sa však podarilo vyčerpať len o málo viac ako polovicu z nich. Dobrou správou je, že nevyčerpané peniaze nám neprepadnú, všetky projekty schválené do 31. decembra 2013 budú preplatené. Pokiaľ sa však stihnú zrealizovať do konca roka 2015. Takto je zakontrahovaných viac ako päť miliárd eur. Možnosť čerpania eurofondov priniesla množstvo príležitostí na rozvoj krajiny, no nečestným a ziskuchtivým podnika-
PARADOXNÁ SITUÁCIA
ilustrační foto: Legnaw, wikipedia.com rokom na jednom z menších protestov v Bratislave už aj horela modrá vlajka so žltými hviezdami. Dvaja muži boli za to zatknutí a bola im udelená pokuta. SKÔR SPOKOJNÍ Prieskumy verejnej mienky dokazujú skôr pozitívny vzťah občanov k Únii. Náladu v spoločnosti potvrdzuje aj Bil-
čík. „Určite z toho nie všetci profitovali rovnako (...), ale ako celok krajina určite v mnohom získala,“ tvrdí politológ. Najmenšiu radosť z členstva v Únii majú poľnohospodári. Smernice Bruselu významne poškodili slovenskú potravinovú sebestačnosť, množstvo potravín, aj to pochybnej kvality, sa do krajiny dováža z iných krajín. Ivan Belko, Bratislava
KOMENTÁŘ Áno, Európska únia je často nezrozumiteľná, často veľmi pomaly prijíma rozhodnutia, niekedy si dáva nerealistické ciele, resp. ich naplnenie dosahuje veľmi pomaly; a dalo by sa pokračovať - pretože Európska únia je ako zväzok 28 krajín veľmi náročný mechanizmus. Napriek tomuto všetkému je pre Slovensko členstvo v Únii ak nie požeh-
naním, tak veľkým víťazstvom. Môžeme ho merať akýmkoľvek ukazovateľom, zvyšovaním ekonomickej výkonnosti a jej približovaním sa k priemeru EÚ po našom vstupe do Únie, samozrejme, s dosahom na rast životnej úrovne ľudí; prínosom, ktorý pre našu ekonomiku majú fondy EÚ - v čase nevyhnutnej konsolidácie pre našu krajinu životne dôle-
žité; ďalej prílevom investícií po vstupe do jednotného trhu a harmonizácii obchodných pravidiel. Prínosy Únie pre Slovensko sú nielen nepopierateľné, sú doslova viditeľné voľným okom, ak by som to mal povedať obrazne. V čase svetovej finančnej a hospodárskej krízy sa pre Slovensko ako dodatočný zásadný prínos ukázalo členstvo v eurozóne. Ak
by sme v nej neboli, slovenská koruna by zaznamenala kurzové výkyvy, ktoré by sa negatívne odrazili tak na ekonomike, ako aj na životnej úrovni ľudí. Áno, dlhová kríza Európy ukázala nevyhnutnosť spoločného postupu krajín eurozóny, ktorý od každej členskej krajiny vyžaduje prebrať diel spoluzodpovednosti. Slovensko však chápe, že takýmto výzvam
môže eurozóna úspešne čeliť len spoločne a rovnako, že od vývoja eurozóny a EÚ je absolútne závislý aj vývoj Slovenska. Ako malá a mimoriadne otvorená ekonomika doslova rastieme a padáme spolu s Európou. Slovensko preto je a bude spoľahlivým partnerom v rámci Únie, a to nielen v záujme EÚ, ale predovšetkým v záujme Slovenska a jeho ľudí.
Robert Fico, predseda vlády SR
Pätnásti chcú byť prezidentom Slovensko spoznalo kandidátov na najbližšie prezidentské voľby. Hlavou štátu by sa chcel stať premiér, štyria poslanci parlamentu, filantrop, herec, lekári, vysokoškolskí pedagógovia a iní. V prvom kole si budú môcť voliči vybrať prezidenta v sobotu 15. marca. Ak si ho nezvolia, urny budú pripravené opäť o dva týždne. Občanov tak čakajú štvrté priame voľby prezidenta v histórii samostatného Slovenska. Náklady na voľby sa odhadujú na takmer 11 miliónov eur. O post hlavy štátu zabojuje týchto pätnásť kandidátov: Gyula Bárdos, Jozef Behýl, Ján Čarnogurský, Robert Fico, Viliam Fischer, Ján Jurišta, Pavol Hrušovský, Andrej Kiska, Milan Kňažko, Stanislav Martinčko, Milan Melník, Helena Mezenská, Peter Osuský, Radoslav Procházka a Jozef Šimko. PREMIÉR PREZIDENTOM? Značnú pozornosť venujú médiá Robertovi Ficovi. Jeho kandidatúra sa dlhodobo očakávala, no až do decembra nebolo jasné, či ju potvrdí. Svoj zámer totiž oznámil až pred Vianocami pri vyhodnotení uplynulého
roka z pohľadu vlády. Potvrdil tým niekoľko mesačné špekulácie. Odkladanie ohlásenia kandidatúry pripisovali mnohí aj tomu, že Smer len ťažko strávil prehru ich kandidáta v regionálnych voľbách. Europoslanca a exžupana Vladimíra Maňku porazil Marián Kotleba, ktorý je považovaný za extrémistu. Pre vládnu stranu to bola studená sprcha, sebaisto vyhlasovali, že Kotlebu by porazilo aj vrece zemiakov. Kritici a odporcovia premiéra tvrdia, že jeho snaha o prezidentské kreslo je únikom pred zodpovednosťou za svoju krátkozrakú politiku. Od nástupu krízy sa ekonomika zadrháva a zadĺženosť krajiny rastie. Štátny dlh je momentálne tesne pod hranicou 57 %. Ak by túto hodnotu prekročil, čo je pri súčasnom tempe vývoja hospodárskej situácie pravdepodobné, štát by musel „zatiahnuť“ dlhovú brzdu. Tá vláde prikazuje zostaviť vyrovnaný alebo prebytko-
Kandidáti na prezidenta SR Gyula Bárdos (kandidát SMK), predseda Maďarského spoločenského a kultúrneho zväzu na Slovensku, exposlanec NR SR.
Andrej Kiska (obč. kandidát), filantrop, zakladateľ nadácie Dobrý anjel a spoločností Quatro a Triangel.
Ján Čarnogurský (obč. kandidát), advokát, exminister spravodlivosti, jedna z postáv Nežnej revolúcie.
Robert Fico (kandidát Smer-SD), predseda vlády, dvojnásobný premiér, exposlanec, bývalý člen KSČ.
Viliam Fischer (obč. kandidát), prednosta Kliniky srdcovej chirurgie NÚSCH, vysokoškolský pedagóg.
Pavol Hrušovský (kandidát KDH, SDKÚ-DS, Most-Híd), poslanec NR SR, bývalý predseda a podpredseda NR SR.
Radoslav Procházka (obč. kandidát), poslanec NR SR, vysokoškolský pedagóg, bývalý zástupca Slovenska pred Európskym súdnym dvorom, poradca Ústavného súdu SR a poradca Delegácie Európskej komisie.
Jozef Behýl (obč. kandidát), predseda Stálej konferencie organizácii tretieho sektora, predseda dozornej rady občianskeho združenia Občiansky parlament, bývalý člen Smeru.
Milan Kňažko (obč. kandidát, podporený poslancami OĽaNO, SDKÚ-DS, Nová väčšina), herec, spoluzakladateľ VPN, HZDS a SDKÚ, bývalý minister zahraničných vecí a kultúry, podpredseda vlády, jedna z postáv Nežnej revolúcie.
Stanislav Martinčko (kandidát KOS), generálny riaditeľ v súkromnej spoločnosti, podnikateľ.
Milan Melník (obč. kandidát), vedec, vysokoškolský pedagóg, neúspešný kandidát na prezidenta 2009.
Helena Mezenská (obč. kandidát), poslankyňa NR SR, aktivistka, bývalá mestská poslankyňa.
Peter Osuský (kandidát SaS), poslanec NR SR, poslanec miestneho zastupiteľstva, expredseda DS, zakladateľ OKS.
Ján Jurišta (kandidát KSS), vysokoškolský pedagóg, bývalý veľvyslanec a novinár.
Jozef Šimko (kandidát SMS), primátor, poslanec krajského zastupiteľstva, bývalý podpredseda krajského zastupiteľstva a podpredseda HZD.
vý rozpočet. Existuje však výnimka. Brzda neplatí dva roky od vymenovania novej vlády pri dlhu vyššom ako 55 %.
Ak by Fico voľby vyhral, vláda by automaticky musela podať demisiu a vypísať nové parlamentné voľby. Pokiaľ bude Fico vo voľbách porazený, ostane
premiérom krajiny a reálne bude čeliť ťažkým povinnostiam, vyplývajúcim z ústavného zákona. Ivan Belko, Bratislava
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
EN č. 1 / 2014 EN č. 11 / 2011
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA
Deset letMěsta v EU:chtějí skeptiků spíš přibývá spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky
ho pohledu,“ uvedl již dříve premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj nám dává členství v EU historicNOBELOVA CENA ZA MÍR regeneraci,“ uvedla ředitelka Cen- né prioritní oblasti, jako je rozvoj náměstí europoslanec a předse(pokračování ze strany 1) ky možnost tra pro regionální rozvoj Markéta infrastruktury veřejných služeb, da Svazu obcí a měst ČR Oldřich Jednou nejvyšší z takových iniciativ je na-ovlivňovat vlastní bezpečnost a rozhodovápoměrně nový nástroj s Reedová. Pokud mluvíme o mě- dopravy, cestovního ruchu a dal- Vlasák. Aktuálním projektem je Skepticismus české veřejnos- příklad JESSICA.osudu. V rámci toho- nící se tváři českých měst, toto je ší. V rámci ROPů je realizováno oprava Velkého náměstí ve Straní o našem ti je do značné míry způsoben názvem to projektu je kombinováno po- typickým příkladem. Z nevzhled- 26 integrovaných plánů rozvoje konicích. Hlavní fáze oprav trvavleklou hospodářskou recesí, skytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi PŘÍNOSY? DOTACE která řadu let provází naše člen- rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu náa studiemi VOLNÝ TRH odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a ství. V loňském a tomto roce se nímiČIpůjčkami město na ni získalo z evropských níků z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? ovšem situace snad konečně za- iniciativy se kromě Komise podílí evropských dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než polovinu. Evropská unie zaatěch deset číná narovnávat. Alespoň tomu takéA co tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální Evropská investiční banka života bankarepublice Rady Evropy. let České přinesla a jak co na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ věří představitelé osmadvacítky Rozvojová podpora rozvoje měst je tích, tak ve staré zástavbě v his- chod a Jihovýchod, najdeme PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ jí případně vzala? Velké spory v čele s předsedou Evropské ko- I když do jisté míry obsažena ve většině torických centrech měst. Tím lze řadu menších i větších projektů se vedou o tom, zda je náš vztahvzniku zanedbaných so- celkem za stovky milionů. Ma- V souvislosti s pomalu končícím mise José Manuellem Barrosem. operačních zabránit programů, dotační ciálních rozvojové provůči přímo EU ponafinanční stránce klad-ghett v těchto rizikových sivní evropskou podporu čerpá programovacím obdobím se stáTen ve zprávě o stavu EU vyjme- podpora le živěji diskutuje o evropských oblastech.“ skrze Integrovaný nýprobíhá či záporný. V prvních dvou Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde noval celou řadu opatření, která jekty ilustrační foto: wikipedia.com operační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty letech bylo ve strukturálních fonorgány Evropské unie provedly, regionální operační programy. v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie v pozadí a část veřejnosti téměř v každém městě narazíte dech,IOP, ze kterých čeraby se hospodářská situace sta- Samotný stejně o nich důležité korun. Od roku 2009 už přinejmenším terstvo pro místní rozvoj a která lionů který řídímůže minis-Česko pro kraje.ruku V současnosti EU Seveměsto investovalo popisuje jednotlivé projekty. O s pomocí místní rozvoj, cílí na ani neví.jako Bohužel v ruceuž na projekt dotovaný z ROP pat,pro k dispozici přes 53 miliardy bilizovala a vyzval k pokračo- terstvo města hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední výzvy, zemi se ovšem nepodařilo rovýchod,“ řekl EN ředitel dotač- s tím jde i zájem jednotlivých vání evropské integrace. EU se níchkorun, osách. Stěžejní je ale prio- bylo v oblasti regenerace pro- 747 milionů. „Lze říci, že cent- které se na rozvoj měst zaměřují. stran, které se pravděpodobně níhopodáno úřadutéměř Zdeněk Vašák. ani zdaleka část- sídlišť podle něj posouvá k jednotnější- ritnívyčerpat V některých regionálních operální část města a její dopravní blémových osa 5, která se zabývá inte-celou račních dokonce části žádostí vzásadní cel- infrastruktura měst. 800 projektových více zaměří naprogramech podzimníužkomuvýhodou je jez velké ku. To plány hrozírozvoje i v současném ob- Poměrně mu, silnějšímu a otevřenějšímu grovanými konkrétními strategiemi, kové hodnotě téměř 2,5 miliar- opravena a já mohu konstato- žádné další výzvy neplánují. Veldobí, kdy k nám může z fondů také otevřený trh a volnost spo- nální volby. „Můžeme očekávat společenství. „Je třeba si připo- Tedy které obsahují několik obsahově i dy korun. Koncovým příjemcům vat, že jsem hrdý na všechny ké obavy z budoucnosti má Svaz nižšíletzájem Dámásestrach, předjená s 1,2prostorem v rámci EU provázaných přitéct ažprojektů. přes 780 miliard menout, že právě díky evropské- časově měst voličů. a obcí. Ten aby kteříEU po několik zatím vyplaceno miliar- pracovníky, Ty bylo podobahnutí kohezní ANO politiky o to,„Celé aby našepokládat, město budoucí že např. dy. Díky těmto pro- usilovali profinančním řadu českých podniků. dané město posunout kbylo do- rozhodProzatím mu projektu dnes mohou dříve majíkorun. odpovídala potřebám a nibylo zase exportu krásné a hezké,“ kon- přikládat středkům byly81 opraveny chod- českého cílů,o které si vnež rámci90 IPRM nebude volbám měst do EP procento nuto více procentech znepřátelené země usednout sažení stanoví. Důležitost nástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo takovou váhu, jako např. ČSSD či totiž směřuje do členských států alokovaných financí. Jenže prospolečně ke stolu a spolupraco- tegrovaných plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky na- derka. Ovšem nutno říct, že dokonce Bruselu. Podle Oldřicha ODS, mnohem více se však bude Unie,“ prohlásil Bohuslav Sobotplaceno ministerstvo na účty příjemců bylo vat. A právě díky evropské per- zdůrazňuje pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města možnost mluvit pouze velká krajská Na- a obce Hradišti a řadě dalších na příkladu zaměřovat na měly obecní volby, ze-do ka s tím, měst. že díky volnému po- města. jenrozvoj: 61,6 „Právě procenta vyhrazených spektivě našly dnes společnou místní IPRM je možné velmi dobře ob- Pokud bychom se měli podívat opak. Většinu investičních akcí podoby evropských fondů v příšjména pak ve velkých městech,“ hybu pracovní síly je pro české a certifikováno (tedy řeč i Srbsko a Kosovo, s Evrop- hájitprostředků důležitost a dosah kohezní na financování přímo IPRM, tak za desítky milionů korun najde- tích letech a ideálně se i samy čáspotvrdil tezi podílet Evropským novi- o občanyoperačním podstatněmesnadnější schváleno Evropskou k proskou unií v roli zprostředkova- politiky na rozhodování u bývalýchnajít okresních měst. tečně je Integrovaným až k příjemcům, respek-uniítěch struktuřeKamil investic.Švec. Zároveň je ale jde o obnovynám parkůpolitolog Na Nejčastěji obyvatelům měst, státu) která si ještě o programem Zvýsi práci 41. v zahraničí, cestování na účty méně. podpořeno tele,“ uvedl Barroso a dodal, že tiveplacení formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako- podle europoslance v pořádku, že výdaje předlože- i zkvalitňování jazykové průpra- šit povědomí o Evropské unii EU je mírový projekt, což doklá- tuto„Certifikované vým příkladem může být na- se evropské fondy více zacílí. „Za uvedl první náměstek ministra města téměř 5 miliard korun. nám přináší, se kromězaEKrozvoj činí 330,2 miliardy korun, vy. Na druhou stranu dá i Nobelova cena za mír, kterou proné předpokladu odpovídajícího příkladČesko opravamunáměstí a o tom, v Hav- co místní Daniel Braun. cíleníbude evropské fondy hlavně umožňují na Vysočině nebovlády ROPY POMÁHAJÍ nové snažit selo PARKŮM přistoupit nalíčkově řaduBrodě opatření aloEvropská unie (a s nadsázkou lze což je 40,8 procenta celkové způsobem On motivovat třeba ekonomiky. oprava náměstí v Lázních I NÁMĚSTÍM ZLEPŠUJE MĚST prezidentzásadním Miloš Zeman. sám NSRRIMAGE na programové ob- týkajících se právě říci, že s ní i Česká republika) zís- IOPkace Bohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat výnosnost a využise netají svým eurofederalistickým Nejčastější výtky se týkají zemědobítypy 2007–2013,“ stojí ve zprávě kala v roce 2012. Ovšem českým A jaké projektů jsou z IOP Ovšem rozvojové plány měst ne- „Těší mě, když mohu přihlížet telnost územních (regionálních) přístupem, což je pravý opak euros-že dělské částnějakého veřej- projektu, ministerstva místní jsou rozvoj. euroskeptikům značně nahrá- podporovány? aktiv,“ řekl Vlasák a dodal, ukončení podporovány pouzepolitiky, Integro- velká Tak pro například znalost rozvojových který že zvelebuje infrastrukturu o revitalizace kepticismu jehoskutečných předchůdce Vácnostiprogramem, je přesvědčená, předpisy navíc problémových musí odvádětvaným do EUoperačním vají i nálady třeba ve Velké Britá- jde Česko sídlišť. „Tato oblast podpory je ale také regionálními operačními v obcích a městech, protože vy- potřeb země, jednotlivých regilava Klause. Lze proto očekávat, že EU likvidují české zemědělce. Popravidelné příspěvky, což snižuje nii. Největším kritikem procesů určena městům na revitalizaci programy. Finanční prostředky z tváří lepší prostředí pro život, onů a měst je pro toto zacílení desetileté výročí vstupu do EU něsunul se také přístup k lidským jinak suverénně kladnou finančuvnitř EU je zřejmě europoslanec veřejných prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. Filip Appl vloni uobčané příležitosti otevření městských nebo na vybrana jejich jakou formou připomene. V plánu právům. Všichniřeklčeští ní bytových bilanci domů našeho členství. Ne- center a lídr britské Strany nezávislosti níkům Spojeného království Nigel Fara- schopnost kvalitního čerpání bez mají díky členství možnost ob- má zatím návštěvu Evropského korupce a pochybení v kombina- rátit se na Evropského ombuds- parlamentu ve Štrasburku. Podle ge. Ten se nedávno opřel právě ZAHRANIČÍ i do Barrosa a do eurovoleb, které ci s poměrně tuhou byrokracií je mana, zároveň začal u nás platit ředitele zahraničního odboru Pražnás čekají v květnu tohoto roku. jedním z důvodů silného české- evropský zatykač, který umož- ského hradu Hynka Kmoníčka by „ Ty už nebudou o pravici a levici. ho euroskepticismu. Přesto jsou ňuje vydat české občany k trest- měl letos také opět přivítat předsedu Evropské komise Josého Barrodo jiných zemí EU. všech regionech vidět posuny, v nímu Bude to souboj těch, co věří v de- Na ve nedávném summitu G20 uskutečněném Cannesstíhání byly ekoa alarmujícípeněz situace životního prostředí sa, se kterým už loni na Pražském kterékrize by eurozóny bez evropských mokracii národních států, a těch nomická hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek hradě vyvěsil evropskou vlajku. NEZÁJEM O EUROVOLBY nebyly možné. Zástupci úřadů co věří, že 28 zemí, které jsou nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. „Tak jako v sídlech většiny evropregionálních rad prohlašují, že součástí EU, je lépe spravováno Retrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy. přinejmenším regionální operač- Letošní rok bude rokem nej- ských hlav států, i na Pražském těmito institucemi. O to půjde.“ dokázal přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok výročí. Uplyne hradě vlaje vlajka Evropské unie, jíž ní programy zacházely až na vý- různějších Skepticismus se bude snažit mír- Člověk nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se jsme členem,“ zdůraznil tento krok 25 let od listopadových událosjimkyekosystém. s evropskými penězi dobře. nit nová vláda v čele s proev- poškodil Ekonomický vzpamatovává z mohutných záZeman při svém vánočním projevu. na jihu země. Podlenebo odhadů100 let od začátku rozvoj, rostoucí po- s plav tí 1989 „Přes všechny obtíže mnoha ropskou ČSSD. „Členství v Unii a průmyslový škody představují částku 600 až války. Desetileté obyvatel, nové stravovací Je víc než jisté, že i letos se od něj první světové kontrolná-a složitou má přirozeně výhody i nevýho- čet kontrolami vyky a požadavky životních pod- 800 miliard eur. Nové obavy vydočkáme nejen podobně symbolicvýročí našeho vstupu do Evropadministrativu považuji 660 redy, konstrukce o ztrátě demo- mínek jsou příčinou narušeného volává zvyšování hladiny Atlan- od roku se Francie zúčastňuje linky č. 1 pařížského metra, ktekých gest,ráale i zcela praktické proské unie by mělo letos podpoalizovaných projektů za úspěch. kracie, potlačování svobodného životního patří k nejstarším a nejfrekprostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního Earth Hour. Letos se ventovanějším kojuje obyvatele Gironde, zveřejněných americ- na evropské politiky. (denně přepraví řit kraje zájem o volbyprostředí do Evropského vyrazíte studií po regionu kole, rozhodování či národní identity no Ať kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 725 tisíc osob). Do roku 2020 Filip Appl jsou však za hranou objektivní- vlakem, autobusem nebo pěšky, parlamentu, které jsou poměrně (pokračování ze strany 1)
Ekologické chování na denním pořádku
KOMENTÁŘE (pokračování ze strany 1)
I ty se ale významnou měrou podílely a budou podílet na obnově naší země. Nelze nezmínit investice do dopravní infrastruktury, zlepšování kvality životního prostředí i podmínek pro práci zemědělců. Úvahy na téma využitých či nevyužitých příležitostí, které v souvislosti s unijními fondy zaznívají, by proto neměly sloužit k planým nářkům či naopak vychvalování, ale měly by se
V první třetině tohoto desetiletí, tedy zhruba v letech 2004 – 2007, šlo i v důsledku našeho členství vše hladce. Rostly zahraniční investice, v letech 2005 – 2007 byly opravdu obří: 21,5 miliardy eur. Investoři přicházeli i proto, že jsme se stali součástí EU. České hospodářství dostalo silné impulsy, které přispěly k vynikajícímu ekonomickému růstu v letech 2005 – 2006 kolem 7%. V letech 2005 – 2007 vzrostlo společenské bohatství naší země vyjádřené růstem HDP o pětinu. Ten výtečný vývoj českého hospodářství měl pro lidi
druhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve konce několik živočišných a rost- kterých místech o šest až deset tmě po dobu jedné hodiny. Akce byla spuštěna před Eiffelovou linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. ní velikost a zmenšuje se (polární Dnes patří Francie k zemím věží za přítomnosti ministrymedvědi, jeleni, želvy, ještěrky, s nejmenšími emisemi sklení- ně ekologie Nathalie Kosciusko ropuchy...). Lesní porost, tolik kových plynů. Propagace vzoru Morizet. Ani v otázce dopravy nezůstáváevropské pozadu. Většina Frannaučilamyšlenky nepostradatelný pro ekosystém, podstatou stát předmětem reflexe a ekologického zohled- žechování couzů využívá služeb veřejné automatickým mizí před nabytých očima a více jak dva obyvatele spolupráce není rezignace na obhanění zkušeností. Ostat- téměř miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic jobu národního zájmu, ale naopak ně slavíme 10 let od našeho vstupu važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a prosazování spolupráci s obprávě v době, kdy současně pokud právě neprobíhá stávka vodou (podlejeho Crédoc - Středis- ve těním ovzduší. Frekvence přírod- svstupusebevražda ko výzkumu studiesmýšlejícími a pozo- nebostáty. níchjeme katastrof a hrůzné následky dobně Jediněbezdomovců do etapy nového víceletého fi- pro hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmínek se (velice časté v zimních měsínančního rámce na léta 2014-2020. tímto způsobem se může Česká revíce přírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. s úspěchem prosadit. Jsem programu Osobně ekologického ností snížila opublika 3 % v období od V rámci planeta může doufám, poskytnout.že další desetilevláda započala 1997 do 2007), Téměř s pravidelností rád,často že senakupují nám to v řadě případůněkolik po- modernití našeho členství zasáhne uchová a rozvine některý z ničivých živlů i půvab- biopotraviny. Jsou uvědomělí i zací dopravního systému. Nejvývše pozitivní, co integrace České re- vedlo a pevně věřím, že i následující nou krajinu Francie. V roce 2009 v otázce spotřeby elektřiny. Rok znamnější z nich je automatizace
publiky do Evropské unie přinesla. Sám jsem se v roli předsedy vlády na půdě Evropské rady přesvědčil,
politické reprezentace našeho státu budou na této cestě nadále pokračovat.
velmi pozitivní praktické přínosy: rostla reálná mzda i důchody, zvyšovala se rychle životní úroveň. Pravicová koalice změnila k 1. 1. 2008 zásadním způsobem strukturu daní a pak v samém závěru roku 2008 přišel v důsledku globální krize i k nám hospodářský pokles. HDP nepřesáhl ani v jednom z let 2009 – 2013 výši HDP dosaženou v roce 2008. Všechny okolní země to ovšem dokázaly. V závěru roku 2005 jsem jako český premiér dohodl v Evropské radě pro ČR obrovskou sumu čerpání peněz z evropských fondů:
30,5 mld. eur, podle tehdejšího kurzu eura a koruny tedy cca 800 mld. Kč k čerpání v letech 2007 – 2013. Bylo to tehdy nejvíce na 1 obyvatele ze všech 27 zemí EU. To financování projektů z evropských fondů bude dobíhat do konce roku 2015. Z těchto peněz nebude vyčerpáno 150 – 200 mld. Kč. Část peněz byla prošustrována, použita hloupě a málo účelně anebo ukradena. Část českých politických „elit“ pochopila evropské fondy ne jako příležitost k rozvoji, zvelebení země, ale jako jedinečnou příležitost k vlastnímu obohace-
proběhne zdvojnásobení velikosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. V září letošního roku oslavily vlaky vysoké rychlosti třícáté výročí od svého vzniku (1981) a přepravily přibližně dvě miliardy osob. Na seznamu je rovněž snížení hlučnosti letadel ohrožující obyvatele v blízkosti pařížských letišť Roissy Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího roku budou zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany Roissy Charles de Gaulle, budou vyčleněny investice do zvukových izolací a zakáz používání nejhlučnějších letadel v noci (Airbus A310). Ilona Mádrová
Jiří Rusnok, premiér v demisi
ní. Je to smutné. Z členství v EU jsme mohli získat mnohem více. Škoda.
Jiří Paroubek, předseda LEV 21- Národní socialisté a bývalý premiér ČR
3 3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA
Rok dodluhové Evropského parlamentu Bude voleb mít EU po krizi novou podobu? Lidé v zemích Evropské a asije u nás především Samozřejmě, že rokunie, 2014 nejvíc lidé v zemích eurozóny, otvírokem, kdy ČR dovrší první desetiletí svého rají už hodně dlouho noviny s úzčlenství v EU a že je to velké téma. Ale na kostí. Totéž se samozřejmě týká letošní i televize a rozhlasu v časech zpravotěch evropských parlamentních volbách, které dajských relací. nic příjemného jsem dal doNení titulku, hodně závisí, jaká bude utvrzovat se denně, že nelze čekat v nejbližších letech ta EU, které jsme před deseti nic jiného než škrty (abych ty soulety svěřili do jisté míry svou časné perspektivy vyjádřil co nej- budoucnost. Takže stručněji). Ve je svém jsou která možná rozdůležitější psátuvažování o tématech, teď lidé v mnoha evropských zemích hodnou o výsledku těch voleb a o tom, jak budou hluboce ponořeni do finanční prov EP probíhat v příštích letech blematiky, a to hlavně do té, kterou důležitá hlasovádluhová krize a způsob jejíhosložení řešení EP. Jedním z těch ní a jaké bude politické trápí přímo jejich rodiny. Snadno nám všem přitom uniká, že jsme vystaveni netémat, kerá o tom všem mohou rozhodnout, je samo datum 1. ledna 2014. tušeným rizikům ještě i v jiné rovině. Politické. Média už na ni přecházejí, jen my si V ten denjaksebohatá Bulharům a Rumunům dveře k dlouhodobým pobytům nevšímáme, je jejich žeň, když na bojišti otevřely o záchranu eura a ekonomické stability EU sbírají oběti:na padlé vlády.území V posledních týdnechunie. a měsících mé-2014 přestalo pro a ke hledání práce celém Evropské K 1.mohla lednu dia sedva vší pompou pohřbít vládyomezení ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve tyto národy platit svobody pobytu a práce v ostatních zemích EvŠpanělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu ropské unie. My jsme tohle omezení také zažili. Trvalo oficiálně sedm let a vyprdoplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch šelo až v r. 2011. Bulharům a Rumunům právě teď. Téma migrace občanů těch padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla být, alezemí teď už–raději chce. Zatím se celkem devět evropských zemízemí, octlo kvůli pe- jsou stále považodvou a bohužel i dalších východoevropských které něžní krizi v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou. Ale když už vány za „nové“ členské země EU - a téma jejich zaměstnávání v bohatších zápajsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než doevroských zemích, téma vyplácení sociálních dávek pád devíti evropských vlád. a hlavně Do provizória vstupuje, jak se zdá, také Evropská unie těmto migrantům a především do její nichž finančně-ekonomický pilíř,dlouho eurozóna. Nejen političtí lídři Evropv zemích, směřují, se už před tímto datem stalo velkým tématem ské unie, ale i ekonomičtí a finanční experti volají po novém uspořádání poměrů nadcházejících evropských parlamentních voleb v cílových zemích evropských miuvnitř eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou grantů. Stalo se velkým tématemnárodních evropské vnitřní politiky tohoto roku. disciplinou a hlavně sdokonce větší koordinací až uniformitou fiskálních politik. Eurozónu jejednak třeba vyzbrojit k účinné obranějednak společnéantiimigrační měny před náporykampaně a mobiliVyvolalo širokénástroji veřejné debaty, finančníchantievropské, trhů, domnívají senacionalistické experti. My ale bychom měli vědět, že změní-liNejsilněji se euzovalo politické formace. a nejdříve ve rozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých Velké Británii, později také v německém tisku a veřejnosti, k velkému překvapečlenských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, ní všech, kdo právě německý přístup k problémům sjednocování Evropy považokteré buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na okraji evropské mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová vali spíšstruktury, za uvážlivý. I když projevy xenofobie se v Německu neprojevily tak jako část Unie snáz otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požav Británii, téma přistěhovalectví se nakonec stalo na krátký čas prvním jablkem dovaný proces zpevnění eurozóny, bude ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles sváru i v nové (CDU/CSU-SPD). významu té hrstkyněmecké států, kterévládní zůstanoukoalici mimo eurozónu. Ta skupinka bude jednak početnězaskočeni méně významná, jednak ještěpolitici ke všemu nesourodá. Vedlepředevším zemí, které do Zcela byli němečtí z CDU a SPD kampaní za omezeeurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní buní přístupu imigrantů k sociálním dávkám, kterou odstartovala těsně před 1. leddou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozónem bavorská Křesťansko-sociální strana, CSU. Ještě víc pak ny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: zeměbyli zaskočeni tím, západního Balkánu. Nicolas Sarkozy měl už tohle všecho promyšleno, na že se ji CSU nerozpakuje véstasipod centrálním, nezvykle když razantním heslem „Kdo začátku listopadu řeklTi, v diskusi se studenty univerzity: „Nakonec tu podvádí, poletí“. o kterých CSU štrasburské předpokládá, že podvádějí a že tedy mají letět, budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou slušněji vyhoštěni, Romové. Sociální problém dostal rázem rasový druhou seřečeno půjde kebýt konfederaci uvnitř jsou Evropské unie”. Nemělo by nám uniknout, nádech a dosavadní korektní debata o něm se začala propadat že s ideou evropské konfederace, jejíž založení by uchránilo Evropskou unii předdo extremistických postkomunistickými adepty navolbami členství, přišel už Francois hnedvětší po radost evropské poloh. Před evropskými nemohla CSU Mitterrand ničím udělat pádu železné opony. Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména xenofobní ultrapravici než tím, že se s ní ztotožní v názoru na přistěhovalce. To u Václava Havla a dalších Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? U Václava razantní heslo, které proti kritikům osobně obhajuje i šéf CSU a bavorský premiKlause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? To,Horst co jsem tu dnes načrtl,jakoby je jen hypotetická představafrancouzského budoucnosti Evropské unie Nepokrytě přiér Seehofer, se dovolávalo příkladu. a eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad eupomnělo Sarkozyho vyhošťování rumunských a bulharských Romů a také bouři, rozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným kterou tehdy, v r. 2010, toto rasově podbarvené taženítedy vlády přední členské země jádrem EU. Buďme také (euro)realisty: braňme se včas marginalizaci, česky, vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépea ve tím, snášelivější že (Sarkozyho)části ideu jakési EU vyvolalo v evropských institucích evropské veřejnosti. konfederace zmaříme v zárodku se zřetelnou podporou Evropy s jednotnou Proti bavorské kampani už také ozvaljednotné varovný hlas z Evropské komise a záměnou.
roveň i od koaličního partnera CDU/CSU, od německé sociální demokracie. Dva z představitelůinformuje této strany ve vládě, ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, Eurofon a státní tajemník pro evropské záležitosti Michael Roth, přitvrzení německé přiCo znamená zkratka IPRM? stěhovalecké politiky, navrhované bavorskou CSU, odmítli jako škodlivé pro NěIPRM označuje Integrované plány rozmecko a nebezpečné pro Evropu.voje Byl byJedná to podle nichvzájemně útok na svobodu pohybu měst. se o soubor provázaných akcí,unie. které jsou realizováa svobodu pracovat v kterékoli zemi Evropské ny na vymezeném území nebo v rámci K tomuto aspektu vnitřní migrace v EU jsem si s uspokojením přečetl ve Franktématického přístupu ve městech a furter Allgemeine překvapivý a zásadní komentář. Kdybych směřují k dosažení společného cíle čiho měl shrnout do cílů by města, či lokality. IPRM jeuvnitř EU není už několika hlavních myšlenek, zněly asi obce takto: Na migraci jednímdoz zahraničí. nástrojů urbánní politiky a jako na příchod možné dívat se jen jako na stěhování Nebo naopak, projekty v něm obsažené mohou být nezvaných cizinců do naší vlasti. podporovány Nemůže nás to pobuřovat jako z operačních programů něco, co si nepřejeme a chtěli bychom se tomu bránit. Neboť jde dnes prostě o pohyb lidí a pracov(OP) financovaných ze strukturálních fondů. může předložit nebovšem více IPRM. ní sílyMěsto v prostoru, kterýjeden je nám společný. Ale proč nám je najednou společný, ptají se nacionalisté a tradicionalisté. Mnoho lidí si myslí, že oprávněnost toho V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? pohybu cizinců po celé EUje koordinačním vnucuje vládám „Brusel“, že „Brusel“ Integrovaný plán rozvoje města mechanismem zacíleným na in- vymáhá respekt tervence v oblasti rozvoje městhry v rámci regionálních operačních programů (ROP), Evropským souk vlastním pravidlům a při jejich nedodržování vyhrožuje Integrovaného operačního programu (IOP, oblast intervence 5.2 týkající se řešení dem. Ale kdo vypracoval evropské právo? Kdo dohodl pravidla evropského vnitřproblematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi ního trhu a zákaz občanů členské země v ostatních členských prioritní oblasti, na kterédiskriminace se intervence v rámci IPRMjedné zaměřují, patří ekonomický rozvoj, sociální integrace, uplatnění životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost mobizemích a povinnost stejných zákonných norema na domácí zaměstnanlitaa žadatele a správa věcí veřejných. ce o práci z ostatních zemí Unie? Nebyl to pomyslný Brusel, ale vlády členských zemí které se o tom dohodly na některém ze svých summitů. A něJakých měst se EU, IPRM týká? mecká vláda vždy patřila lídrům. Na základě jejího souhlasu či do1) IPRM je podmínkou pro městak evropským nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby mohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj dakonce její vůle (a samozřejmě také souhlasu a vůle všech ostatních vlád států EU) ných měst (jedná se o města zařazená na seznam nositelů IPRM v rámci ROP). nejsou už občané členských zemí EU vzájemně jedni vůči druhým cizinci; uvnitř 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc obyEU jsou si všude vzájemně v základních občanských právech rovni. A svobodný vatel, bez jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z této oblasti intervence. 3) Městaa svoboda do 50 tisíc hledání obyvatel mohou prostředky OP prostřednictvím pohyb práce čerpat i svoboda dlouhodobého pobytu v kterékoli zemi IPRM, pokud to pravidla operačního programu umožňují. Unie k jejich základním právům patří. Z toho plyne, že občané členské země EU Martina Finková, Eurofon nejsou v ostatních členských zemích EU žádnými imigranty. Krom toho už vůbec nemůže být řeči o rasové diskriminaci občanů EU patřících k různým etnickým skupinám. Rasové a etnické diskriminování (přeloženo doslova, znamená to slovo rozlišování) plnoprávných občanů členských zemí EU je nepřípustné nejen uvnitř jedné každé členské země, ale i v EU jako celku. Ostatně právě proto se v té rasově a etnicky poznamenané antiimigrační kampani CSU slova Rom, Romové z opatrnosti neobjevila. I když právě proti obávané invazi Romů byla ta kampaň zaměřena. Aniž byli Romové přímo pojmenováni. Zneužívání sociálních dávek přistěhovalci z chudších zemí EU do bohatších zemí EU, zejména do takových, které mají velkorysé sociální zákony (a hlavně dávky), zůstává vážným problémem,který jsem rozhodně nechtěl zpochybnit tím, co jsem zatím v tomto komentáři napsal. Ale otázkou je, do jaké míry je v této chvíli ten problém reálný nebo hypotetický. Blíží se konec ledna a Velká Británie ani Německo, ani žádná jiná země EU s vyššími sociálními dávkami, než jsou v Rumunsku a v Bulharsku, zatím v tomto měsíci invazi rumunských a bulharských Romů nezaznamenala. „Není co řešit,“ řekl by flegmatik. Ale je! Je určitě třeba vysvětlovat, objasňovat, uvádět na pravou míru, vytvářet podmínky pro korektnější úsudek evropských voličů před evropskými volbami. Bude na nich hodně záležet, zda se to povědomí rovnoprávnosti občanů uvnitř Evropské unie stane pro všechny národy, všechny politické proudy a všechny sociální skupiny v Evropské unii samozřejmostí. I my u nás bychom jinak brzo mohli zjistit, že nepohodlní nemusí být jinde v Evropě jen Romové.
PUBLICISTIKA
4 CO NA TO EUROPOSLANCI Jak hodnotíte deset let země v Evropské unii? Evropská unie je především projektem ekonomické integrace. Stojí za to si proto připomenout, jak se v posledním desetiletí vyvíjely hlavní makroekonomické veličiny. Krátce po vstupu jsme si užívali výrazný hospodářský růst. S velkou nostalgií dnes můžeme vzpomínat na toto období, kdy naše ekonomika, která se otevřela evropskému trhu, rostla i o více než 7 procent. Posledních šest let je naopak „hubených“. Měřítkem úspěchu naopak je, když naše ekonomika neklesá. Když jsme vstupovali do Evropské unie, hledal u nás práci zhruba každý desátý. S výjimkou let 2007 a 2008, kdy se nezaměstnanost podařilo stlačit na polovinu, na 5 %, se u nás tento ukazatel dlouhodobě pohybuje okolo 7 – 8 %. Ti, kteří pracují, si navíc v průměru užívají téměř dvojnásobné mzdy, než tomu bylo v době našeho vstupu. Nutno současně dodat, že situace na trhu práce je u nás v mezinárodním srovnání velmi dobrá. Vždyť existují evropské státy, kde je nezaměstnaný každý pátý a kde regionální nezaměstnanost přesahuje i neuvěřitelných 30 %. Možná i díky tomu, že jsme od počátku měli vlažný vztah k zavedení eura, se naše členství v Evropské unii nijak zásadně neprojevilo na růstu cen a vývoji inflace. Ta se, opět s výjimkou let 2007 a 2008, kdy se vyšplhala až na 7 %, dlouhodobě pohybuje okolo 2 až 3 %. Suverénní Česká národní banka tak až
donedávna zásadním způsobem nehýbala s kurzem koruny a spokojila se s intervencemi v oblasti úrokových sazeb. Je těžké zhodnotit, co jsme vstupem do EU získali a ještě těžší posoudit, jaká by byla naše situace, pokud bychom stáli mimo tento integrační projekt. Ekonomická čísla nicméně ukazují, že jsme v posledním desetiletí měli relativně stabilní cenové prostředí, že náš trh práce je relativně zdravý a že i přes krizi pomalu, ale jistě naše ekonomika postupuje dál. Z politického hlediska je nesporně neocenitelnou hodnotou, že jsme na našem území nebyli svědky žádného konfliktu. Cenou, kterou za členství v EU platíme, je vedle faktických příspěvků do unijního rozpočtu neuvěřitelný nárůst byrokracie. V Úředním věstníku EU, obdobě naší Sbírky zákonů, bylo od našeho vstupu publikováno více než 186 tisíc záznamů. Právě nadměrná byrokracie je jedním z hlavních nešvarů, které si nejenom podnikatelé, ale i ostatní občané s Unií spojují. To je třeba změnit.
Po téměř deseti letech našeho členství v EU lze konstatovat, že vstup do EU byl strategicky správným rozhodnutím, které se nám ve všech důležitých směrech vyplácí. Byly tím položeny základy ke zvýšení bezpečnostní i ekonomické stability a členství v EU je pro nás i finančně výhodné – každoročně z rozpočtu EU víc dostáváme, než kolik do něj odvádíme. Jako malá, otevřená ekonomika orientovaná na vývoz nesporně těžíme z volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu a přínosem je pro nás ve většině případů i společná evropská legislativa, kterou přebíráme do té národní. Naše firmy tím mají srovnatelné podmínky pro podnikání s těmi ostatními a národních překážek a zvláštních právních úprav stále ubývá. Za prospěšné považuji i schopnost EU vyvinout tlak na velké nadnárodní firmy a přimět je k férovému chování vůči zákazníkům, viz případ telefonních operátorů, kteří díky vytrvalému tlaku Evropské komise snížili vysoké ceny roamingů. Naopak oblastí, ve které máme značné rezervy, je čerpání evropských fondů. Kvůli neschopnosti nastavit transparentní pravidla a kontrolovat jejich dodržování čelíme prakticky neustálé hrozbě pozastavení pro-
plácení projektů z Bruselu a také finančním sankcím. Dostatečně také nevyužíváme evropskou legislativou podporované možnosti zakládat a provozovat klastry. Těch je u nás stále relativně málo. V regionech, pro které je typické specifické know-how například v oblasti sklářství nebo textilního průmyslu, prakticky nevidíme efektivně fungující klastr, který by dával dohromady firmy na jedné straně a školy, výzkumná pracoviště a státní správu na straně druhé. U nás každá firma pracuje na vlastní účet a bojí se své know-how sdílet. To je podle mě problém. Abychom mohli mít z členství v EU ještě větší užitek, než máme nyní, je třeba pozměnit mentalitu našeho chování a vystupování v EU. Místo neustálého kritizování a nezúčastněného vyčkávání být aktivní, nápadití a ochotní spolupracovat s ostatními na hledání těch nejlepších řešení pro EU.
Česká republika získala před 10 lety jedinečnou šanci zařadit se politicky, ekonomicky i civilizačně mezi nejvyspělejší evropské státy. Tuto šanci bohužel trestuhodně nevyužila. Zatímco Slováci, Poláci, Litevci či Estonci udělali od svého vstupu do EU očividný pokrok, naše země po většinu času přinejlepším stagnovala. Politicky jsme se po nástupu pravicových vlád v roce 2006 uchýlili ke zcela iracionálnímu a kontraproduktivnímu euroskepticismu. Namísto vyhledávání přátel a spojenců při utváření společné Evropy a hledání výhod jsme se naprosto izolovali. V roce 2009 jsme promarnili příležitost evropského předsednictví. Výsledkem je situace, kdy o dění, reformách a uspořádání v EU splurozhodují jiní, a to nejen velké státy typu Německa, ale například i již zmíněné Polsko či Slovensko. Finančně a ekonomicky jsme se díky domácí korupci a nefunkčnosti státní administrativy připravili o stovky milionů eur z evropských fondů. Zatímco všechny okolní státy v posledních letech hospodářsky rostly, Česká republika upadla do hluboké recese. Využili-li bychom evropské peníze například při výstavbě dálnic či rychloželeznic, ve stavebnictví by u nás nemusela být vůbec žádná krize.
A do třetice všeho špatného, naše země získala v Evropské unii díky našemu euroskepticismu, věčnému remcání a korupci velmi špatnou pověst. Lze říci, že po Rumunsku a Bulharsku je naše pověst mezi evropskou osmadvacítkou nejhorší. A přesto, v Evropské unii máme zajištěnu svojí nezávislost, suverenitu a svobodu. Díky existenci evropské integrace se u nás již nikdy nemohou opakovat národní traumata typu roku 1938 či 1968, kdy o našem osudu rozhodovali jiní. V Evropské unii máme zajištěna základní práva a svobody, včetně možnosti cestování a života v jiné zemi. Záleží jen a jen na nás, jak s těmito svobodami a možnostmi naložíme. Věřím, že v příštích deseti letech našeho členství výsledek bude uspokojivější než v letech předchozích.
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu
Jan Březina, poslanec Evropského parlamentu
Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu
EN č. 1 / 2014
Katalánsky premiér sa pokúsil lobovať za samostatnosť V snahe sústrediť pozornosť na katalánsku otázku Artur Mas prekonáva sám seba. Zatiaľ jeho posledným ťahom je hromadné rozposlanie listu európskym lídrom. Leitmotívom výzvy adresovanej predstaviteľom 28 krajín je referendum o vyhlásení nezávislosti, naplánované na november 2014. Neschopnosť centrálnej vlády upozorniť autonómnych predstaviteľov na hranice právomoci zbytočne zvyšuje chaos. Európsku politickú situáciu teda v tomto roku Katalánci patrične okorenia ideou separatizmu, v zmedzinárodnení konfliktu s Madridom Mas totiž zachádza stále ďalej. Začiatkom januára sa text listu objavil na webovej stránke katalánskej vlády a niet pochybností, že toto gesto zďaleka nie je posledným. BEZ POLITICKEJ SEBAREFLEXIE Katalánsko láme rekordy v zadlženosti. Španielska národná banka uvádza, že dlh dosiahol viac ako 53 miliárdy eur, čo predstavuje 27 percent z HDP regiónu. Miestnej vláde sa situácia vymyká spod kontroly, a tlač pravidelne upozorňuje na financovanie separatistických aktov a činnosť fundácií zameraných na rozvoj ideologického „produktu independizácie“. Najbohatší a najzadlženejší región Španielska sa ocitol v rukách politikov, ktorým sú občianske záujmy úplne cudzie. Ignorovanie časti obyvateľstva, ktoré nesúhlasí so separatistickými tendenciami zo strany miestnych predstaviteľov je prvotným dôkazom, že o občana nejde. Akokoľvek ideológiou napumpované prieskumy potvrdzujú, že väčšina obyvateľov žijúcich na území
Katalánska vyhlásenie samostatnosti odmieta. Za ich presvedčením sa neskrýva len detinsky populistické obviňovanie Madridu z oberania regiónu o prostriedky prostredníctvom daní, ale predovšetkým praktický dopad zákonov schválených katalánskou vládou. Zavedenie a zvyšovanie diaľničného mýta, znižovanie kvality v poskytovaní zdravotných služieb, neustála snaha vytlačiť používanie španielčiny v úradnom styku i v školách a porúšanie štátneho jazykového zákona občan pociťuje v každodennej realite.
výlučne pre „španielsky konzum“, lebo akákoľvek seriózna snaha získať podporu v zahraničí by bola zo strany politických separatistov vykonaná prostredníctvom diskrétnej diplomacie. Akt rozposlania otvoreného listu najvyšším európskym štátnikom k nej rozhodne nepatrí. Katalánska vláda vzápätí zaujala pozíciu spokojného korešpondenta. Už samotnú odpoveď z Bruselu pokladá za úspech a jeho význam znásobuje poukazovaním na expresnosť, s akou zareagoval na apológiu nezávislosti. Suchú odpoveď z Bruselu Artur Mas uhral tvrdením, že momentálne európsku podporu ani neočakával a skryl sa za potrebu „informovať“ európskych lídrov o katalánskej otázke.
TEATRÁLNA BLAMÁŽ
BRUSEL SI UMÝVA RUKY
Denník El País spomenul, že posledné gesto Artura Masa je určené
V minulom roku Artur Mas navštívil Brusel dvakrát, aby
ozrejmil, aké výhody vyplynú z možnej nezávislosti Katalánska. Hoci sa svoje argumenty pokúsil zaštítiť medzinárodným právom, dočkal sa neutrálnej odpovede, ktorá spočívala v konštatovaní, že región sa stane treťou krajinou a o riadne členstvo po splnení všetkých náležitých podmienok bude musieť žiadať zvonku. Šéf Európskej komisie José Manuel Barroso sa opäť unúval zopakovať v písomnej forme slová zo septembra o stratení členstva v európskych štruktúrach a upozornil, že otázka referenda je internou záležitosťou krajiny. V prípade vyhlásenia samostatnosti by o pridružení k EÚ rozhodovali všetky členské krajiny podľa platných pravidiel. Každopádne, Brusel je si vedomý závažnosti problému a v priebehu tohto roka pravdepodobne bude musieť zaujímať stanovisko nanovo. Dana Miháliková
zdroj: autorka
Regiony dostanou víc peněz na projekty Nekonečné téma, které provází politiky už od našeho vstupu do Evropské unie, tak lze označit čerpání evropských dotací. V průběhu letošního roku naše země vstoupí do nového programovacího období, ve kterém má být na dva stanovené cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ a „Evropská územní spolupráce“ v evropských fondech k dispozici přes 550 miliard korun. Ty se budou rozdělovat prostřednictvím 15 operačních programů. Výhled čerpání v letech 2014 2020, které by mohlo začít někdy v polovině tohoto roku, ovšem trochu zastiňují informace o dalších a dalších problémech s vyčerpáním peněz, které má Česká republika k dispozici v tomto období (jde celkem o 26,7 miliardy eur). Že jsme ve skluzu, který budeme jen velmi těžko dohánět, je dnes jasné asi každému. Už loni v létě se objevila zpráva, která ukázala, že je Česká republika ve schopnosti úspěšně čerpat mezi nejhoršími. Potvrzuje se to i nyní. „Řídicí orgány a zprostředkující subjekty OP doposud vydaly 48 551 Rozhodnutí / Smluv o poskytnutí dotace v celkové výši 733,5 miliardy korun, což činí 90,7 procenta celkové alokace NSRR. Proplacené prostředky na účty příjemců dosahují 498 miliard, tedy 61,6 procenta celkové alokace NSRR,“ stojí ve zprávě ministerstva pro místní rozvoj. Problém je v certifikaci, tedy v procesu předkládání a proplácení projektů Evropskou komisí. Certifikované výdaje činily v prosinci 330 miliard, tedy jen asi 40,8 procenta celkové alokace. Česko je ale omezeno i dílčími termíny. Na začátku prosince loňského roku zbývalo poslat
do Bruselu k proplacení projekty za celkem 2,79 miliardy eur (tedy přes 76 miliard korun), aby se splnil limit pro rok 2013. Na začátku letošního roku premiér v demisi Jiří Rusnok uvedl, že se čerpání podařilo zrychlit a manko nevyužitých peněz za loňský rok se nejspíš dostane pod 437 milionů eur, což je asi 12 miliard korun. Ztráta části peněz, které měly programy využít do konce loňského roku, dozajista čeká OP Životní prostředí nebo OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ČR O 100 MILIARD NEPŘIJDE K tomu se navíc přidala informace o dalších problémech, které hrozí České republice v souvislosti s čerpáním. MF Dnes, a po něm řada dalších periodik, informovala, že Evropská komise pozastavila dotace u OP Podnikání a inovace a u ROP Střední Čechy. Dohromady má jít o 100 miliard korun, o které může Česko přijít kvůli střetu zájmů při kontrole evropských projektů. Vzápětí ale ministerstvo informaci dementovalo. Programy jsou totiž „pouze“ pozastaveny a čelí korekcím podobně, jako v minulosti celá řada
programů včetně několika regionálních. „V současné době probíhají jednání s Evropskou komisí k odstranění identifikovaných nedostatků a k co nejrychlejšímu odblokování průběžných plateb. Na rozdělování dotací a realizaci projektů to nemá vliv,“ informovalo MMR. Je tak zatím předčasné hovořit o tom, kolik budou muset programy zaplatit. Zatím nejvyšší korekce (přes 2 miliardy korun) byla ve známé kauze vyměřena ROP Severozápad. Čerpání prostředků v příštím i v tomto období bude jednou z priorit nové vlády pod vedením Bohuslava Sobotky. Alespoň podle koaliční dohody, ve které stojí, že je čerpání jedním ze „zásadních faktorů nastartování rozvoje České republiky a stabilizace státního rozpočtu“. Budoucí ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO už uvedla, že nová vláda zasáhne do přípravy fondů na období 2014 – 2020. Během příštího půl roku chce při výběru priorit pro investice brát větší ohled na jejich návratnost. Dokument z dílny Nečasovy vlády, který je teď určujícím při přípravě na příští období, se tak možná ještě změní. „Je možné, že některé zásahy provedeme, ale bude to jedině na základě práce s daty,“ uvedla Jourová. EK SI KLADE PODMÍNKY Nelze však očekávat nic dramatického. Nezmění se pravděpodobně počet operačních programů a zá-
sadně ani jejich zaměření. Regionální operační programy téměř jistě nahradí IROP, který by mohl mít k dispozici celkem 157 miliard korun, což je o 12 miliard víc, než kolik měly regiony k dispozici v minulém období. S kraji vládní dokument počítá, a to jak ve fázi implementace programu IROP, fázi výběru podpořených akcí, tak jako s příjemci podpory z daného programu. „Role krajů byla za Nečasovy vlády upozaděná, nyní je situace lepší, ale v dohodě není přesně definovaná,“ není stále úplně spokojen hejtman Pardubického kraje, který je pověřen Asociací krajů České republiky jednat s vládou o novém programovacím období. Nová vláda to ale nebude mít jednoduché. Musí totiž splnit celou řadu podmínek, se kterými je příjem dotací v příštím období svázán. „Bude na dalším jednání, co konkrétně plnění předběžných podmínek znamená, které kroky bude Evropská komise považovat za dostatečné a které ne. Například v otázce zákona o státních úřednících může požadovat, aby bylo do května připravené paragrafové znění zákona, jež bude muset ještě schválit kabinet,“ řekl Lidovým novinám náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Unie chce po Česku i vyšší energetickou účinnost, vznik nezávislé regulační instituce na trhu s vodou nebo zjednodušení zakládání firem. Pokud se vše podaří dojednat, první peníze z nového programovacího období mohou do Česka dorazit ještě letos. Filip Appl
NUTS II PRAHA
EN č. 1 / 2014
Zákon o veřejných zakázkách je problémem i při čerpání dotací Přestože životní úroveň Pražanů v evropském srovnání rok od roku klesá, pořád je hlavní město osmým nejbohatším regionem Evropské unie - dosahuje 172 procent průměru Unie v hrubém domácím produktu na obyvatele. Z pohledu EU dotací to znamená, že Brusel Praze poskytne do budoucna jen 50 procent spolufinancování, což je značný rozdíl oproti nynějším 85 procentům. Žadatelé si tak budou muset více připlatit. Praha čerpá evropské peníze už desátým rokem – odstartovala ve zkráceném programovém období 2004 – 2006 skrze Jednotný programový dokument pro Cíl 2 a Cíl 3 (JPD 2 a JPD3). Na JPD 2 navázal aktuální Operační program Praha – Konkurenceschopnost, jednalo se tedy o podporu investičních projektů; za zmínku stojí v této souvislosti např. rekonstrukce Fürstenberské zahrady, která je součástí Palácových zahrad. Výše dotace činila více než 150 milionů korun. Na JPD 3 navázal aktuální Operační program Praha – Adaptabilita, šlo tedy o financování neinvestičních projektů – podporu tak získal třeba projekt nácviku sociálních dovedností u dětí se specifickými poruchami chování s dopadem na profesní orientaci, jehož cílem bylo zlepšení sociálních dovedností u těchto dětí tak, aby byly schopny dokončit základní školu a úspěšně se integrovat do společnosti. Celková výše dotace byla 4,6 milionu korun. V prvním zkráceném období Praha dostala 260,2 milionu eur, v právě ukončeném programovém období dosud vyčerpalo hlavní město skrze OPPA a OPPK 6,8 miliardy korun.
PROBLÉMOVÝ ZÁKON Podle Jiřího Netíka z pražského magistrátu mají příjemci stále nejvíc problémů při zadávání veřejných zakázek – v nich dělají nejvíc chyb. „Souvisí s tím i novela Zákona o veřejných zakázkách, obecně ale musím konstatovat, že chybovost našich příjemců je velmi nízká (pohybuje se v rozmezí 0,04 - 0,05 %). Je to dáno tím, že pro naše žadatele i příjemce pořádáme řadu seminářů a workshopů, kde již případné nedostatky máme možnost odchytit a eliminovat tak možné chyby skutečně na minimum,“ doplňuje Netík. Náročnost administrativy především u veřejných zakázek připouští i ředitelka odboru Fondů EU na pražském magistrátu Patricie Tiso Ferulíková: „Zjednodušila se administrace projektů – u OPPA se např. méně často podávají monitorovací zprávy, což je úleva pro příjemce i pro nás. Naopak u veřejných zakázek se legislativa neustále zpřísňuje, což znamená větší nároky na příjemce i na projektové a finanční manažery při kontrolách projektů.“ Praha se v čerpání evropských dotací dočkala i klopýtnutí
– nedostatky v jejich čerpání zjistil v létě 2012 Nejvyšší kontrolní úřad. Někteří příjemci podle úřadu dělali chyby ve výběrových řízení na dodavatele, jiní porušili rozpočtovou kázeň. NKÚ také vytýkal pražskému magistrátu, že operační program řídí a zároveň kontroluje. Kontroloři se soustředili na OP Praha - Adaptabilita, který podporuje projekty zaměřené na další profesní vzdělávání, sociální integraci nebo modernizaci výuky středních a vysokých škol. Podle kontroly u některých projektů stačilo pouze čestné prohlášení o pobytu žadatele, což znamenalo, že na dotaci by dosáhli i žadatelé, kteří s hlavním městem nemají nic společného. Podle NKÚ z 200 konkrétních žadatelů 50 podnikalo mimo Prahu. Praha s nálezem NKÚ nesouhlasila, podle Ferulíkové šlo o jeden dílčí ukazatel, který se vyřešil už v roce 2009. „Chybovost v našem operačním programu je 0,05 procenta. Samozřejmě se stane, že nějaký příjemce udělá špatně dílčí výběrové řízení, ale v případě, že toto nastane, tak vrací finanční prostředky hlavnímu městu,“ dodala Ferulíková s tím, že Praze rozhodně pozastavení evropských dotací nehrozí. Aktuálně se mluví o pozastavení dotace na dostavbu trasy A pražského metra kvůli zadání dodatečných prací bez řádného výběrového řízení – měl tak být porušen zákon o veřejných zakázkách.
Rekonstrukce Fürstenberských zahrad na Malé Straně. zdroj: archiv MHMP V BUDOUCNU PENÍZE NA VĚDU OPPA a OPPK nejsou jedinými zdroji financí pro hlavní město, například v rámci Operačního programu Životní prostředí byla z fondu soudržnosti schválena podpora ve výši 2,8 miliardy korun. Peníze šly třeba na zateplování veřejných budov či na projekty nakládání s odpady. Také další Operační program Doprava, má přímo vyhrazenu prioritní osu pro Prahu, pro kterou je vyčleněno 0,33 miliardy eur. Z těchto finančních prostředků se financují telematické systémy pro řízení dopravy a pražské
metro. Připravovaný Operační program Praha - pól růstu ČR, který hlavní město připravuje na příští rozpočtové období, by měl podporovat hlavně vědu a výzkum, inovace a vzdělávání, které jsou v současném programovém období podfinancované. Praha chce ale získat také dost peněz na infrastrukturu, oproti současnému programovému období se však zpřísnily podmínky pro využívání zdrojů ze strukturálních fondů na infrastrukturní projekty pro kategorii více rozvinutých regionů, mezi které hlavní město jako jediný region v ČR patří. Eva Potužníková
5
KRÁTCE • Praha vyhlásila 13. výzvu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost, zaměřenou na revitalizaci a ochranu území a na rozvoj a dostupnost ICT služeb. Hlavní město tak finišuje s čerpáním evropských dotací v rámci OPPK, který umožňuje financování projektů v aktuálním programovém období 2007 – 2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Na revitalizaci ploch s ekologickou zátěží, poškozených či špatně využívaných zelených a vodních ploch nebo obnovu nevyužitých historicky cenných objektů vyčlenil magistrát 350 milionů korun, na rozvoj telekomunikačních sítí pro pevný i mobilní přístup či rozvoj e-služeb městské správy je připraveno 75 milionů korun. Žádosti o dotace lze podávat do konce letošního března, schváleny by měly být v září. • Pražský Xaverovský háj se stane přírodní památkou. Evropská komise oblast zařadila do seznamu významných evropských lokalit. Území je chráněno hlavně kvůli dubovému lesu, který je zde v několika typech včetně různých doubrav. Xaverovský háj se nachází na hranici Běchovic, Dolních a Horních Počernic a už v roce 1982 byl chráněn vyhláškou jako přírodní výtvor. Hlavní město loni vyhlásilo přírodními památkami či rezervacemi také Klánovický les, Šance, Petřín a Milíčovský les s rybníky.
NUTS II STŘEDNÍ ČECHY
EU pomohla s řadou velkých projektů
KRÁTCE • Deset nových nízkopodlažních příměstských autobusů typu Low Entry s pohonem diesel získala ČSAD Střední Čechy s pomocí dotace ROP SČ. Cílem projektu s náklady necelých 20 milionů korun byla modernizace veřejné dopravy prostřednictvím zvýšení komfortu pro cestující veřejné dopravy a dále posílení ekologických forem dopravy v dané oblasti hlavně tím, že se sníží emisní zátěže stávajícího vozového parku.
Deset let v Evropské unii znamenalo pro Středočeský kraj a jeho obyvatele deset let zajímavých investičních akcí, které podpořily evropské fondy, ale také deset let, ve kterých se regionu nevyhnuly problémy se špatným čerpáním a co hůře, korupční kauzy na nejvyšších místech. Zatčení exhejtmana Davida Ratha ukázalo na problémy, s jejichž následky se dotační úřad vypořádává ještě dnes. Evropské fondy jsou v kraji vidět. Tak shrnuje své hodnocení ředitel Úřadu RR Střední Čechy Tomáš Novotný. ROP SČ je podle jím zaslané bilance na pátém místě v rozsahu uzavřených smluv (byly již uzavřeny smlouvy za více než 17,6 miliardy, což přesahuje celkovou alokaci programu) i v proplacených prostředcích. „Troufnu si říci, že v ČR není jiný správce evropských dotací, který by prošel tolika audity a kontrolami jako ROP Střední Čechy,“ míní Novotný a pokračuje, že na základě dobrých výsledků auditu by nejpozději do konce března mělo dojít k otevření přísunu peněz z rozpočtu EU, které byly zastaveny v květnu minulého roku v důsledku případu bývalého hejtmana. „Česká republika tak získá dalších 3,8 miliardy korun z ROP SČ, které na proplacení čekají.“ To situace s čerpáním v celé České republice už je horší. ČR přijde podle Tomáše Novotného o více než 73 miliardy do roku 2015. „Je velká škoda, že zejména minulá vláda ale ani současná vláda v demisi nepřikročila k převedení části prostředků z hůře fungujících operačních progra-
mů v gesci ministerstev do ROPů včetně ROP SČ,“ dodává ředitel dotačního úřadu. DÍKY EU: TRAŤ, OBCHVAT I NEMOCNICE Uplynulých deset let přineslo do kraje stovky dokončených projektů, díky kterým by se mělo lidem žít zase o něco lépe. Jsou mezi nimi například rekonstrukce a stavby silnic. Kraj tak s pomocí ROP SČ opravil například řadu mostů a silnic na Benešovsku nebo kolem Prahy. Mezi letos řešené projekty bude patřit například oprava silnice mezi obcemi Nehvizdy a Mochov. V oblasti dopravy investuje i stát. Ať už je to do oprav dálnice D1 nebo do obchvatu Kolína za skoro dvě miliardy, tak třeba do modernizace železničních tratí. Rychleji a bezpečněji mohou jezdit lidé třeba na trati Beroun – Zbiroh, která byla modernizována za 4,5 miliardy korun. EU pomáhá i v sociální oblasti. Dotace poslala i na protahovaný projekt výstavby domova pro seniory v Uhlířských Janovicích. Investice za více než 270 milionů přinese 156 míst. Dotace pomáhaly také podnika-
Jednou z největších investic byla stavba Centra akutní medicíny. Tu kraj platil sám, na nákup přístrojů už ale využil dotaci z EU. zdroj: Miaow Miaow, Wikimedia Commons telům v oblasti cestovního ruchu (v regionu vznikly nové hotely, kulturní centra či sportovní areály), kraji a obcím se zateplováním škol či se stavbou školek nebo nemocnicím s modernizací nemocničních pavilonů a nákupem vybavení. Jedním z největších projektů uplynulých let byla stavba Centra akutní medicíny v Kladně. Evropská dotace zde pomohla s nákupem přístrojů. SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI REGIONY Jedním z hlavních cílů Evropské unie je odstraňování faktických
hranic mezi členskými státy a jejich regiony. Region má uzavřeno partnerství s osmi evropskými i mimoevropskými regiony. Společně s regiony Burgundsko, Porýní-Falc a Opolské vojvodství je pak kraj v tzv. Síti 4 regionálních partnerů. „Smlouvu uzavíral můj předchůdce v době, kdy jsme vstupovali do Evropské unie. Z vlastní zkušenosti vím, s jakou nedůvěrou na nás hleděli obyvatelé původních členských zemí EU. Uzavření 4-Dohody a z ní vyplývající vzájemná spolupráce našich regionů je jedním z nejvýznamnějších činů, který vedl k odstranění nedůvěry a bariér mezi námi,“ řekl k této spolupráci při
loňské oslavě 10. výročí spolupráce hejtman Josef Řihák. Podle něj je za deset let skutečně vidět odvedená práce. Za všechny hejtman vyjmenoval projekt praktikantské kanceláře, nejrůznější sportovní setkání mládeže nebo vědomostní soutěž Eurokvíz, které se zúčastňují desítky středočeských škol. „Rád také vzpomínám na společnou účast na každoročních výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR i v dalších evropských zemích,“ dodal hejtman. V dalších letech by se spolupráce měla více soustředit i na projekty, které získají finanční podporu EU. Filip Appl
• Středočeský kraj chce letos dokončit čtyři desítky investičních akcí v dopravě. Na projekty chce čerpat peníze z ROP SČ a dalších programů. Dokončena bude rekonstrukce mostu v Čerčanech za více než 33 miliony nebo oprava silnic v Kladně či v Mšenu. „V září chceme mít hotovou rekonstrukci silnice Žebrák – Hořovice a v říjnu také stavební práce na tangentě v Mladé Boleslavi, a to okružní křižovatky u Intersparu,“ uvedl hejtman kraje Josef Řihák. • Na Krajském úřadě Středočeského kraje se v první polovině února uskutečnilo další jednání o možnosti vytvořit řetězec zhruba osmi zámeckých hotelů v České republice, se kterou přišla francouzská společnost Compagnie des Châteaux d´Europe Centrale. „Obecně není problém cokoliv postavit, problematický bývá následný provoz tak, aby se vložené peníze vrátily,“ uvedl k plánům společnosti hejtman Josef Řihák s tím, že na to zatím finance nejsou.
PREZENTACE
6
EN č. 1 / 2014
Záplava nových kontejnerů v Královéhradeckém kraji Krkonošské městečko Hostinné buduje nová sběrná hnízda pro tříděný odpad. Od společnosti EKO-KOM v rámci jejího projektu bezplatných výpůjček sběrných nádob loni město získalo další čtyři kontejnery. Umístěny byly v ulicích Školní a Závodí. Do Hostinného zamířily dvě nádoby na plast a po jednom kontejneru na papír a sklo. „Jeden ‚plastový‘ bude k dispozici obyvatelům Závodí, zbylé nádoby vytvoří nové sběrné místo ve Školní ulici,“ upřesňuje Alena Vaňková z Městského úřadu v Hostinném. „Město má uzavřenou smlouvu se společností EKO-KOM, která nám na náklady spojené s tříděním odpadů finančně přispívá. A také nabízí zdarma výpůjčku kontejnerů, což jsme využili,“ dodává Vaňková. Projekt nádob provozuje autorizovaná obalová společnost EKOKOM, a.s. již mnoho let. Obcím, které jsou zapojeny do systému, jsou zapůjčovány sběrné nádoby o objemu 1 100 litrů s horním výsypem pro sběr papíru a plastů, sklolaminátové zvony o objemu 1 500 litrů pro sběr bílého a barevného skla nebo dělené sklolaminátové zvony o objemu 2 100 litrů pro sběr bílého a barevného skla. „Je to jeden z našich projektů v oblasti třídění odpadů, kterým chceme obce, potažmo obyvatele těchto obcí, motivovat ke třídění odpadů. Dnes už tuto možnost má na 99 % občanů České republiky,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM a.s. Dalším z projektů je např. i soutěž „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, kdy obce soutěží v množství vytříděného odpadu o finanční odměny. Hostinné se v minulém ročníku soutěže ve své kategorii umístilo v první desítce v rámci více než 400 obcí Královéhradeckého kraje. Loni byla soutěž ukončena 31. prosince a výsledky budou zveřejněny na jaře 2014. Nová sběrná místa na tříděný odpad vznikají v Lánově Díky spolupráci se společností EKOKOM, a.s., která obcím začleněným do systému EKO-KOM zdarma zapůjčuje sběrné nádoby na tříděný odpad, získala obec Lánov na Trutnovsku osmnáct nových kontejnerů. Zájem o třídění odpadů je totiž v obci tak velký, že stávající kapacita prostě nestačila. „Lánov je čtyři kilometry dlouhá vesnice, a to byl jeden z důvodů, proč potřebujeme síť sběrných míst zahustit. Vzniknou tu dvě úplně nová sběrná místa, jedna třetina z dodaných kontejnerů pak doplní místa stávající,“ prozrazuje plány starosta Lánova Jiří Vancl. „Svážíme jednou za týden a v den svozu už nádoby ‚přetékaly‘. To svědčí
o zájmu našich obyvatel o třídění odpadů,“ dodává starosta. Do obce s přibližně osmnácti sty obyvateli EKO-KOM, a.s., zapůjčil šest kontejnerů na papír, šest na plast a po třech na čiré a barevné sklo. „Tato výpůjčka patří v loňském podzimu k těm objemnějším. Do obcí během října a listopadu jsme distribuovali téměř tři sta kontejnerů, nad deset kusů do jednoho místa odebírá pouze sedm měst,“ vysvětluje Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. „EKO-KOM obcím zapojeným do systému nabízí bezplatný pronájem kontejnerů o objemu 1 100 litrů na sběr papíru a plastů či sklolaminátové zvony o objemu 1 500, případně 2 100 litrů na sklo. Stačí vyplnit tzv. poptávkový list,“ doplňuje Záliš. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., v rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ buduje efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. Realizuje také již zmiňovaný „Projekt nádob“, kdy obcím začleněným do systému EKO-KOM zdarma zapůjčuje sběrné nádoby na tříděný odpad. Obec Měník na Královéhradecku vylepšuje sběrnou sít tříděného odpadu Další obcí Královéhradeckého kraje, která se zapojila do systému EKOKOM, je Měník. Také tato obec využila možnost bezplatné výpůjčky kontejnerů na tříděný odpad a rozhodla se vylepšit stav své sběrné sítě. Nevyhovující sběrné nádoby nahradila novými. Obec Měník se skládá ze čtyř částí a všechny se třídění odpadů věnují. Ve všech těchto lokalitách jsou umístěny sběrné nádoby na tříděné plasty a sklo. Loni na podzim se radnice rozhodla vyměnit kontejnery, které svým technickým stavem už nevyhovovaly. „Výměna se týká dvou kontejnerů na plast a jednoho na sklo,“ upřesňuje starosta obce Zdeněk Košťál. V Měníku, Libni, Bydžovské Lhotce a Barchůvku žije necelých 600 obyvatel. V obci je pošta, mateřská i základní škola, staví se tu nové domy a již samozřejmostí je vodovod a plynovod. Obec má také čistírnu odpadních vod. „Jsme lokalita vhodná pro cykloturistiku a agroturistiku, nejen proto se snažíme své životní prostředí chránit,“ dodává starosta.
Měník se účastní také soutěže „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“. „V soutěži zvítězí obec s nejefektivnějším systémem sběru odpadů a největší výtěžností v přepočtu na jednoho obyvatele. První tři obce v soutěži získávají finanční odměnu,“ vysvětluje Jiří Záliš, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Loňský ročník soutěže byl uzavřen 31. prosince 2013, výsledky pak budou slavnostně vyhlášeny na jaře letošního roku. Praskačka má nové kontejnery na tříděný odpad Obec Praskačka na Královéhradecku zlepšuje podmínky pro třídění odpadů. V minulosti pořídila sedmnáct nových kontejnerů na tříděný odpad, loni k nim přibylo dalších šest. Sběrná „hnízda“ jsou tak ve všech místních částech obce, ve které zájem o třídění odpadů stále vzrůstá. V Praskačce se začalo s tříděním odpadů už v roce 1994, kdy obec pořídila nádoby na sběr plastů a skla se spodním výsypem. Postupně ale kapacita kontejnerů nestačila a Praskačka tak začala s navyšováním jejich počtu. Nyní pořídila šest dalších kontejnerů na plast a to díky projektu Autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. „Nedostávala se nám kapacita, kontejnery bývaly přeplněné. Proto jsme se rozhodli využít nabídky EKO-KOMu a požádali o bezplatnou výpůjčku sběrných nádob,“ řekla starostka obce Miroslava Součková. V obci se také třídí papírový odpad, několikrát ročně sbírají nebezpečné odpady a vyřazené elektrospotřebiče. Praskačka věnuje pozornost také bioodpadu, který je svážen ke kompostování v zemědělských subjektech na území svazku obcí Mikroregion Urbanická brázda. „Počet sběrných nádob na tříděný odpad v Praskačce každoročně stoupá velmi výrazně, v loňském roce se jejich počet dokonce zdvojnásobil. Těší nás, že můžeme obci pomoci pokrýt její potřeby v oblasti sběru tříděného odpadu,“ prohlásil Jiří Záliš, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Ve Staré Pace už nemusí kvůli chalupářům stěhovat kontejnery Stará Paka navyšuje počet sběrných nádob na tříděný odpad. Přizpůsobuje se tak potřebám svých obyvatel a chalupářů. V letních měsících totiž musela radnice do chalupářských a chatařských oblastí přemísťovat kontejnery z jiných míst a na zimu je stěhovat zase zpátky.
Stará Paka je obec s přibližně dvěma tisíci obyvateli a pěti přidruženými obcemi. Ve všech lokalitách se již řadu let třídí odpad a sběrná síť je tomu přizpůsobena. Komplikace nastávaly jen v letních měsících v obci Brdo. „Běžně máme v Brdu po jednom kusu kontejnerů, v létě jsme sem ale museli stěhovat ještě jeden kontejner na plasty z jiné části naší obce, protože jedna nádoba potřebám především chatařů a chalupářů nestačila. Teď už jsme tuto situaci vyřešili. Domluvili jsme se s EKO-KOMem a navýšili počet kontejnerů na plast o jeden kus. Bude tu už nastálo,“ vysvětluje místostarosta Staré Paky Josef Dlabola. Do kontejnerů obec sbírá vytříděné PET lahve, další plastový odpad je sbírán do pytlů. „Odděleně takto sbíráme i kartonové obaly a také kovový odpad,“ doplňuje Dlabola. Plastového odpadu obec během měsíce nasbírá v průměru přibližně 400 kilogramů, což je asi 160 pytlů. Nový žlutý kontejner na tříděný plast získala Stará Paka díky projektu autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., která v rámci České republiky buduje systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. V rámci své činnosti také bezplatně půjčuje obcím sběrné nádoby na tříděný odpad s cílem pomoci vytvořit obyvatelům měst a obcí podmínky pro efektivní a pohodlný systém třídění. Jiří Záliš, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s., dodává: „V České republice je už rozmístěno více než 229 tisíc barevných kontejnerů na tříděný odpad a průměrná vzdálenost k nejbližšímu sběrnému místu tříděného odpadu už jsou pouze 102 metry. Díky tomu má podmínky ke třídění téměř 99 % obyvatel, nicméně aktivně tuto možnost využívají jen dvě třetiny obyvatelstva. Věříme, že právě díky spolupráci s obcemi a městy dokážeme tento podíl ještě zvýšit.“ Začínáme třídit papír, hlásí Jívka na Trutnovsku Úplně novou komoditu tříděného odpadu začínají sbírat v Jívce na Trutnovsku. Doposud papírový sběr vozily děti do školy v sousední obci, teď už mohou i se svými rodiči využít speciálních kontejnerů přímo v Jívce. Radnice totiž využila možnosti bezplatné výpůjčky sběrných nádob od EKO-KOMu.
Jívka díky tomuto projektu autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., získala hned čtyři nové, modré kontejnery na tříděný papír. Ke sběru plastů a skla tak přibyla další komodita. „O pořízení kontejnerů na papír si řekli sami občané. Doposud jsme to měli se sběrem papíru trochu komplikované. Jeden čas papír vozily děti do školy do Radvanic, po čase zájem poklesl a nevěděli jsme ‚kam s ním‘. Pak nám z odboru životního prostředí doporučili zkusit projekt EKO-KOMu,“ prozradil starosta obce Jívka Jiří Gangur. Obec je zapojena do systému EKOKOM, který realizuje hned několik projektů na podporu třídění odpadů a pomáhá obcím vytvářet podmínky pro jeho sběr. Jedním z nich – kromě bezplatných výpůjček sběrných nádob na tříděný odpad – je i soutěž „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, kde mohou obce podle množství vytříděného odpadu vyhrát finanční odměnu. „Jívka se sice umísťovala ve druhé polovině výsledkové tabulky, ale rozšíření sběru tříděného odpadu o další komoditu jí možná může pomoci dostat se výše,“ dodal Jiří Záliš, regionální manažer EKOKOM, a.s. Vyhlášení výsledků se uskuteční na jaře letošního roku. Papír je komodita, které české domácnosti vyprodukují nejvíce. V loňském roce bylo v České republice využito a recyklováno téměř 300 tisíc tun papíru. Díky modrým kontejnerům se sbírají časopisy, noviny, sešity, papírové obaly i knihy. Zpracovatelé si dokonce umí poradit i s kovovými kancelářskými sponkami, takže ani odpad z kanceláří a pracoven nemusí končit v běžném odpadu nebo kamnech. Rožnovští obměňují sběrnou síť na tříděný odpad Rožnov na Náchodsku patří mezi obce, které aktivně třídí odpad. Na podzim se radnice rozhodla využít projektu společnosti EKO-KOM, a.s. a pořídila zbrusu nové kontejnery na sběr tříděného plastu. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s., kromě jiných projektů zdarma zapůjčuje obcím sběrné nádoby na tříděný odpad. Tuto službu teď využil i Rožnov, který požádal o dva nové žluté kontejnery na plast. „Měli jsme tu obecní kontejnery, které používáme už mnoho let a které byly již rezavé a nepoužitelné. Proto jsme se rozhodli požádat o výpůjčku EKO-KOM,“ říká starosta obce Zbyněk Procházka s tím, že
obec má zájem i o další sběrnou nádobu na sklo. „V obci máme čtyři sběrná místa, vždy po třech kontejnerech na papír, plast a sklo,“ dodává Procházka. EKO-KOM, a.s., loni na podzim rozdělil mezi obce a města v Královéhradeckém kraji celkem 295 kontejnerů na papír, plasty a čiré či barevné sklo. „Snažíme se obcím pomáhat s budováním sítě pro sběr tříděného odpadu a je vidět, že i místní samosprávy téma třídění odpadů berou vážně. Odpady už aktivně třídí na 70 % obyvatel České republiky a díky tak dobré spolupráci, jaká je mezi EKO-KOMem a obcemi v Královéhradeckém kraji, toto číslo rozhodně ještě poroste,“ věří Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Tato společnost již několik let v rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ buduje efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. I s necelou padesátkou obyvatel se vyplatí třídit V Petrovičkách na Jičínsku žije pouhý čtyřicet jeden obyvatel. Přesto jedna z nejmenších obcí Královéhradeckého kraje a také České republiky třídí odpad. Nově se po sběru tříděných plastů a čirého i barevného skla tamní obyvatelé pustili do sběru papíru. Obec ležící osm kilometrů od Hořic v Podkrkonoší je známá pěstováním ovoce. Celé Petrovičky jsou obklopeny ovocnými sady, zejména jabloněmi. V takto malebném prostředí snad ani ochranu životního prostředí a úsporu energií nelze opomíjet. „Dosud jsme u nás třídili sklo a plasty. Obyvatelé ale projevili zájem i o sběr tříděného papíru. Proto jsme se obrátili na EKO-KOM a požádali o kontejner. Máme ho tu asi měsíc,“ prozradila starostka Petroviček Iva Frydrychová. „Zatím jsme jej nevyváželi, přece jen s ohledem na počet obyvatel naplnění kontejneru trvá déle. Ale zájem o třídění je,“ doplnila starostka obce. „Co k tomu dodat? Snad jen to, že přístup obce Petrovičky potvrzuje skutečnost, že možnost třídit odpady má dnes už 99 % obyvatel České republiky a že i malé vesničky tomuto tématu věnují pozornost,“ řekl Jiří Záliš, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. Více informací o projektech EKOKOM naleznete na www.cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.
NUTS II JIHOZÁPAD
EN č. 1 / 2014
Členství přineslo do regionů peníze Před deseti lety jsme vstoupili do Evropské unie. Členství se v řadě věcí promítlo i na jihozápadě Čech. Krajští představitelé kladně hodnotí především možnost získat finanční prostředky z fondů. Vidí však i zápory. „Bilancovat uplynulých deset let je hodně těžké a je mi celkem jasné, že s blížícím se datem 10letého výročí se bude objevovat více a více článků, úvah i názorů, které budou toto období hodnotit z různých úhlů pohledu; a podle toho budou také docházet k různým závěrům. Ani já nemám ambici na nějaké komplexní hodnocení - jde spíše o můj vlastní názor, který vychází z let praxe v komunální a krajské politice,“ říká k hodnocení desetiletého období náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro ekonomiku a finance Václav Šlajs.
strany některých představitelů státu medvědí službu. Říká také, že součástí vystřízlivění je to, že více přemýšlíme o tom, co Brusel navrhuje, a že ne vše je nutné nekriticky přijímat. Zároveň ale nechce, aby to vyznělo jako odmítání myšlenky evropské integrace, které je zastáncem, a je přesvědčen o správnosti této myšlenky. A právě proto je podle něj třeba vidět chyby a upozorňovat na ně.
EU umíme stát za svým. Zároveň mne ale mrzí, že v řadě případů jsou naše oprávněné námitky a připomínky marginalizovány: No, to jsou zase ti euroskeptičtí Češi,“ uvádí Šlajs. Je přesvědčen, že republice udělala „antievropská politika za každou cenu“ ze
LÍTOST NAD NEVYUŽITÝMI PROSTŘEDKY
Na atmosféru roku 2004 si dobře vzpomíná. Přístupová jednání trvala dlouho, a tak po 1. květnu 2004 nenastala žádná revoluce. Nicméně jisté nadšení bylo znát. „S odstupem 10 let toto nadšení vystřídal jistý pragmatismus a jsem rád, že si vůči
Václav Šlajs vyzdvihuje i pozitiva členství. Předně strukturální fondy, které umožňují realizovat investice, na které by kraj neměl vlastní zdroje. „Běžný občan
kraje si to patrně již ani neuvědomuje, u kolika staveb jsou cedule s modrou vlajkou EU, které upozorňují na to, že investice je realizována právě s podporou EU,“ lituje Václav Šlajs. Je to škoda, neboť bez těchto peněz by se uskutečnil zlomek toho, co se realizovalo. Vždyť jen z ROP Jihozápad přiteče do Plzeňského a Jihočeského kraje skoro 17 miliard korun, což je více jak čtyřnásobek průměrného ročního rozpočtu Plzeňského kraje. O to víc jej mrzí, když se dozvídá čísla o stavu celkového čerpání a nerad slyší, že zodpovědní ministři a úředníci s klidným srdcem říkají, o kolik peněz nenávratně přijdeme. V kraji je přitom připraveno dost projektů, za které by se peníze EU daly utra-
Díky evropským penězům mohla být zahájena rekonstrukce silnice Chrástecká – Jateční – Na Roudné v Plzni, jejíž součástí bude i nový most. zdroj: Plzeňský kraj
7
KRÁTCE tit, ale nemohou, protože se již dostupné alokace vyčerpaly. To je podle Šlajse obrovská škoda a náprava by měla být prioritou nové vlády. Také jihočeský hejtman Jiří Zimola vidí klady členství především ve finanční podpoře. „Díky finančním prostředkům jsme byli schopni v rámci kohezní politiky dosáhnout na akce, které bychom sami financovali jen stěží nebo vůbec ne,“ říká. Největší prostředky plynuly do oblasti dopravy a dopravní infrastruktury, velká část prostředků směřovala také do oblasti školství. V oblasti stavebních investic je jen málo velkých staveb, na kterých není cedule „Realizováno s podporou EU“. Hejtman poukazuje i na negativa: „Prvotní nadšení vystřídala každodenní rutina, zejména z administrativní zátěže. Jsem ale více zklamán z toho, že ačkoliv jsem stoprocentně přesvědčen o smysluplnosti našeho členství v EU, média čecháčkovsky hledají pouze negativní malichernosti na úkor toho, aby spíše vysvětlovala širší politické a ekonomické souvislosti a pozitiva toho, že patříme k tomuto nejsilnějšímu světovému uskupení.“ Zimola poukazuje také na to, že na krajské úrovni dokázali využít maximum nabídek, které měli možnost využít. Z hlediska celostátního je však spíše zklamán tím, kolik příležitostí zůstalo nevyužito. Jana Bartošová
• Janovice nad Úhlavou se díky evropské dotaci promnění, 18,7 milionu korun získají na celkovou úpravu centra města. Vznikne nová okružní křižovatka, lávka pro pěší a rekonstrukce se dočká historická radnice. • Nové chráněné byty pro seniory byly vybudovány ve Sladkovského ulici v Plzni. Zasloužila se o to Diecézní charita Plzeň. Projekt mohl vzniknout díky dotacím z Regionálního operačního programu Jihozápad. • 1. ledna byla slavnostně otevřena nová turistická rozhledna na vrcholu sv. Markéty u Dlažova na Klatovsku. Výstavba nové turistické rozhledny byla podpořena z ROP NUTS II JZ v rámci 23. výzvy. • Rozhledna Havran a cyklistická stezka v Horní Plané jsou realizace, které se uskutečnily díky dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad. Rozhledna Havran se nachází na Plzeňsku u hranic s Německem a je původní stavbou z 60. let. Prošla však kompletní rekonstrukcí za přispění dotace ve výši téměř 5 milionů Kč. Další dokončenou realizací je I. a II. etapa cyklostezky v Horní Plané. Trasa odlehčí přetížené dolní části lipenských cyklostezek a také nahradí nebezpečný úsek mezi Horní Planou a Novou Pecí.
NUTS II SEVEROZÁPAD
Vstup do Unie změnil hlavně pohraničí Do cestovního ruchu míří poslední část pěněz z Regionálního operačního programu Severozápad. Dotační výzvu vydal ROP těsně na konci loňského roku a s největší pravděpodností je to poslední výzva celého programu. Půl roku po svém obnovení tak ROP Severozápad definitivně míří do historie, rozdělování dotací čeká od letošního roku velké změny. Právě rozvoj cestovního ruchu se dá označit za velký přínos pro region za období od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004. Region má totiž dlouhou hranici s Německem a spadá do Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Sasko pro období 2007—2013. Ten byl určen nejen pro Karlovarský a Ústecký kraj, ale kromě nich také pro Liberecký. Z fondů Evropské unie pro něj bylo vyčleněno přes 207 milionů eur, z toho pro českou stranu to bylo 67 milionů. Lze uvést například projekt Oživení turismu v německo-českém pohraničí s rozpočtem 397 tisíc eur, z čehož dotace činila 337 tisíc. „Projekt je zaměřen na podporu rozvoje cestovního ruchu v oblasti Jiříkov – Zirkelstein,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková. Spolupráce dvou zemí se však nemusí projevit jen na zlepšení turistiky, ale také při záchraně lidských životů nebo ochraně zdraví. Během desetiletého členství České republiky v Unii se podařila přeshraniční spolupráce v oblasti záchranných služeb. Podmínkou ovšem bylo vypořádání se s legislativními podmín-
kami, které provoz záchranných služeb upravují. „Smlouva vymezuje základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, umožňuje určité výjimky ze stávající vnitrostátní právní úpravy obou států,“ uvedla Hana Týlová, vedoucí oddělení organizace zdravotních služeb Ústeckého kraje. Obě strany se tak dohodly, že jejich cílem je neodkladné poskytování zdravotní péče pro občany nejdostupnějšími prostředky bez ohledu na to, pod kterou záchranku zraněný či nemocný člověk právně „spadá“. Severozápadní region má za sebou také úspěšné investiční projekty, financované z evropských fondů Regionálním operačním programem Severozápad, který rozděluje peníze od roku 2007. „Všechny projekty realizované s podporou ROP Severozápad měly a mají přínos pro rozvoj regionu v dané oblasti,“ uvedl mluvčí regionálního operačního programu Vojtěch Krump. Členství v EU se tak projevilo například v možnostech modrnizace škol nebo nemocnic. Za zmínku stojí dostavba gymnázia v Ústí nad Labem
KRÁTCE • Na začátku roku spatřila světlo světa stostránková publikace Povodeň v Ústeckém kraji 2013. Na téměř dvou stovkách fotografií zdokumentovali fotografové místa nejvíce zasažená povodní a obrazově je konfrontovali se stavem, kdy již voda dávno opadla a škody, které způsobila, byly zahlazeny. Publikace předá Ústecký kraj všem městům a obcím postiženým loňskou povodní a složkám a organizacím, které se podílely na práci krizového štábu a přispěly ke zvládnutí povodňového stavu a odstranění škod.
nebo kompletní modernizace středních škol v Ostrově a Sokolově. „Také bych určitě připomněl i projekty z oblasti cestovního ruchu, jako je například revitalizace gotického hradu v Litoměřicích nebo projekt turistického využití historických chmelařských objektů v Žatci, případně projekty výstavby cyklostezek Labe a Ohře,“ dodal Krump. ZASTAVENÍ PROGRAMU VEJDE DO DĚJIN Bylo však rozdělování evropských peněz dostatečně ošetřené po stránce legislativní a pod dostatečným dohledem? Právě příklad Regionálního operačního programu Severozápad ukazuje, že ne zcela. Evropská komise totiž právě tento operační program na více než rok uzavřela. A právě toto uzavření je jednou z nejvýraznějších událostí v jeho historii. Důvodem k pozastavení činnosti byla totiž podezření na chyby při rozdělování a využívání dotací. Také policie měla v hledáčku možné manipulace s rozdělováním peněz, soud už poslal do vězení jednoho ze čtyř dosavadních ředitelů dotačního úřadu, další dva jsou obviněni. Program tak znovu začal vypisovat výzvy až od loňského září. O to větší byl však zájem o dotace, které se snad letos
• V pěti středních školách přírodovědného a technického zaměření začaly práce na modernizaci učeben a laboratoří. V rámci projektu Přírodovědné a technické vzdělávání Ústeckého kraje se celkem dvanáct škol dočká moderních strojů a přístrojů, se kterými se žáci naučí pracovat již při studiu a v praxi pak pro ně nebudou novinkou.
Díky evropským dotacím bylo například dostavěné gymnázium v Ústí nad Labem. zdroj: Northstav i podaří vyplatit, což ještě před několika měsíci nikdo nečekal. „Je to malý zázrak, podařilo se to hlavně díky tomu, že jsme letos po znovuspuštění programu proplatili asi tři miliar-
dy korun žadatelům, kteří na to čekali. Jinak by je Česká republika musela vrátit do Bruselu,“ uvedl předseda rady Petr Navrátil. Marek Turek
• Hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček se sešel s petičním výborem rodičů studentů gymnaziální části GSPŠ Duchcov a s několika studentkami. U jednání byli přítomni vedoucí pracovníci odboru školství, mládeže a sportu krajského úřadu. V zájmu všech je zklidnění situace na škole, tak aby nebyla ohrožena její budoucí existence. Žáci totiž veřejně protestovali proti odvolání vedení školy.
PREZENTACE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
8
EN č. 1 / 2014
Jihomoravský kraj se představil na veletrhu REGIONTOUR 2014 Jihomoravský kraj se představil na veletrhu REGIONTOUR 2014, který začal na brněnském výstavišti ve čtvrtek 16. ledna a trval až do neděle 19. ledna 2014. Zahájení veletrhu se zúčastnil hejtman Michal Hašek, premiér v demisi Jiří Rusnok či ministr pro místní rozvoj v demisi František Lukl. Hejtman Hašek při zahájení zdůraznil, že na brněnském výstavišti návštěvníci naleznou to nejkrásnější ze všech krajů České republiky i partnerských regionů a inspiraci pro to, jak strávit chvíle odpočinku. Jihomoravský kraj představil svou nabídku turistických možností
v novém stánku v tradiční velikosti a struktuře, tj. 180 m2 stánek pro ucelenou regionální a tematickou nabídku kraje a 40 m2 pro stánek zahraničních partnerů kraje. Tradičními spoluvystavovateli byli zástupci turistických oblastí jižní Moravy, připravena byla tematická nabídka například v oblasti cykloturistiky, vinařské turistiky a lázeňství. Součástí čtvrtečního otevření expozice Jihomoravského kraje byl podpis Dohody o spolupráci s Tren-
čínským samosprávným krajem. Podpisu byl přítomen také premiér Jiří Rusnok, který ocenil aktivity obou regionů, které vedly k podpisu smlouvy. Hejtman Michal Hašek v této souvislosti zdůraznil, že partnerské regiony jižní Moravy tradičně obohacují pestrost celého veletrhu. „Mám radost, že se tak daří vzájemné vztahy naplňovat konkrétními kroky. V případě podpisu dohody s našimi slovenskými kolegy bude rozvoj Baťova kanálu znamenat přínos pro malé a střední podnikání v oblasti cestovního ruchu. Chceme se také podílet na rozvoji dopravní infrastruktu-
ry a zlepšit propojení mezi oběma regiony,“ řekl hejtman Hašek, který dohodu podepsal spolu se svým trenčínským protějškem županem Jaroslavem Baškou. Celý veletrh provázel bohatý doprovodný program. Kromě tiskových konferencí k novinkám turistické sezóny, představení společného materiálu moravských krajů (tentokrát Lázně s chutí Moravy a Slezska), hrála na stánku kraje cimbálová hudba i retrohudba, byla možná ochutnávka moravských vín, probíhaly soutěže o drobné ceny. (jmk)
Hejtman Hašek podepsal Pracovní program spolupráce s Dolním Rakouskem na léta 2014-2017 Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek podepsal ve čtvrtek 16. ledna 2014 v Brně Pracovní program spolupráce s Dolním Rakouskem na léta 2014-2017. Program, konkretizující Dohodu o spolupráci uzavřenou v září 2002 ve Znojmě, spolu s ním podepsali dolnorakouský hejtman Erwin Pröll, hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek a jihočeský hejtman Jiří Zimola. Přítomni podpisu byli v areálu brněnského výstaviště také předseda vlády v demisi Jiří Rusnok a velvyslanci obou zemí Ferdinand Trauttmansdorff a Jan Sechter.„Dohoda umožní naplňování konkrétních projektů a v každodenním životě se ukáže, že jsme dobrými sousedy a výbornými přáteli. Chci osobně poděkovat panu zemskému hejtmanu Pröllovi za jeho angažovanost v našich vzájemných vztazích,“ zdůraznil jihomoravský hejtman Michal Hašek.
Premiér Jiří Rusnok uvedl, že v kontaktech regionů ČR s rakouskými regiony se už podařilo udělat mnoho, a zde se chystají další kroky. „Vidím velký potenciál další kooperace našich krajů s rakouskými regiony. Proto jsem velmi rád, že mohu být přítomen tomuto aktu,“ řekl premiér Rusnok. Dolnorakouský hejtman Erwin Pröll označil podpis za historický akt, který se koná v roce 25. výročí pádu železné opony a desátého výročí rozšíření Evropské unie. „Při podpisu první
dohody jsme sem jeli jako sousedi, ale cizí, dnes jsme přijeli jako přátelé. Z oddělující hranice železné opony se stal přátelský region. Těší mě zejména spolupráce v oblasti vzdělávání. Existuje jen jedno nebezpečí do dalších desetiletí, a to, že by se tato spolupráce stala samozřejmostí. Musíme si být vědomi, že každý z nás se musí dennodenně tento program realizovat, a to krok za krokem,“ uvedl hejtman Pröll. Pracovní program se týká celkem čtrnácti oblastí, mj. vodního hospodářství, dopravy či ochrany před katastrofami. Současně s Pracovním programem podepsali smlouvu o spolupráci představitelé Mendelovy univerzity (rektor Jaroslav Hlušek) a Fachhochschule Krems (prorektor Karl Ennsfellner). (jmk) PREZENATCE
Děkujeme Vám, že jezdíte ohleduplně! Kompletní služby v oblasti silničního hospodářství běžná údržba komunikací obnova a údržba dopravního značení obnova a údržba silničního příslušenství zajištění dopravy, zapůjčení strojů a mechanizace s obsluhou technická pomoc prodej materiálu pro zajištění zimní údržby silnic
www.suspk.cz
130723_Inz_PF2014_OK.indd 1
09.12.13 17:13
NUTS II JIHOVÝCHOD
EN č. 1 / 2014
Dotace pomáhají i přes byrokracii Vědecká centra, silnice, zateplené školy, nové školky, cyklostezky i nemocniční pavilony. Sanace ekologických zátěží, nové hotely, bazény či opravené ulice a náměstí. To přineslo uplynulých deset let v Evropské unii obyvatelům Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Na druhou stranu toto období přineslo i nové a občas ne úplně logické předpisy, tuhou byrokracii, nové příležitosti pro korupční chování a častou neznalost a nezájem o evropské záležitosti ze strany českých občanů. Ani vedení Úřadu Regionální rady Jihovýchod, který se stará o co nejlepší administraci dotací, není plně spokojeno s uplynulým obdobím. Kritika se týká hlavně složitosti a byrokracie. „Ani za 10 let se nepodařilo, aby byl systém dotací jednoduchý. Jednoduchost je nejspíš s realitou pravidel EU neslučitelná,“ řekl Evropským novinám Artur Zatloukal s tím, že navíc přibývají další evropské i české zákony a nápady, a s tím se vynořují další a další povinnosti a předpisy, u kterých se navíc v průběhu času mění výklad. „I když dodržíte všechna známá pravidla a vybudujete velmi úspěšný projekt, nikdy nevíte, kdy za vámi přijde nějaká kontrola a bude chtít část dotace zpátky. To je pro příjemce dotací velmi demotivující,“ dodává Zatloukal. Přesto všechno považuje činnost programu, který měl v končícím období k dispozici přes 18 miliard korun, za velmi úspěšnou. Přes veškeré problémy a složitosti, které v oblasti čerpání panují, zaznamenali úředníci převážně větší zájem žadatelů, než kolik mohla zajistit alokace konkrétní výzvy. Úřadu se dařilo a daří plnit všechny podmínky stanovené Unií a navíc se podle ředitele Zatloukala podařilo vybudovat stabilní týmy
lidí, kteří mají zkušenosti a využijí je při čerpání v příštím období. BRNO VĚDECKÝM CENTREM Na účty příjemců dotací bylo z ROP JV proplaceno skoro 14 miliard korun a je tak jasné, že konkrétní dopady evropských projektů musí být vidět. Díky evropské podpoře nejen z tohoto programu bylo například opraveno několik stovek kilometrů krajských silnic, postaveno bylo několik desítek hotelů a nejrůznějších relaxačních a volnočasových center, miliardy korun šly na projekty měst a obcí zaměřené na obnovu a podporu venkova i na revitalizaci jednotlivých městských částí, ať už ulic, náměstí či parků. V neposlední řadě byly investovány stovky milionů do ochrany životního prostředí, podpořen byl cestovní ruch na území obou krajů a došlo i k výstavbě řady cyklostezek, které dnes mohou obyvatelé využívat. Velké projekty odstartovaly v Brně na poli vědy. Za všechny lze zmínit vědecké centrum CEITEC, které bylo podpořeno pěti miliardami z OP Výzkum a vývoj pro inovace či Mezinárodní centrum klinického výzkumu FN u svaté Anny v Brně za 4,5 miliardy. Další vědec-
ká centra za stovky milionů vyrostla v Jihlavě a v Telči. Stát masivně investoval do dopravní infrastruktury. Opravuje se dálnice D1 a v Brně pokračuje výstavba okruhu. V roce 2012 byla otevřena jeho část včetně Královopolského tunelu. Zprovozněné úseky stály už přes 13 miliard korun. V plánu je také stavba nového brněnského nádraží. VĚTŠÍ PODPORA MIKROPROJEKTŮM? Vstupem do EU se českým regionům otevřely dveře do Evropy. K dosavadním partnerským regionům se přidaly další a objevila se i možnost přeshranič-
ní spolupráce. V rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika byl v minulých letech podpořen například nový předpovědní povodňový systém Morava – Dyje nebo projekt zmíněného vědeckého centra v Telči zaměřený na ochranu přírodních památek na Vysočině a v Dolním Rakousku. „Projekt Nanolith nejen že přispěje k ochraně památek v našem regionu, ale měl by zahájit další úspěšnou spolupráci mezi Centrem excelence v Telči a vědeckými pracovišti a univerzitami z Rakouska,“ uvedl radní Kraje Vysočina Martin Hyský. Spolupráce se samozřejmě odehrává i na úrovni mikroregionů.
9
KRÁTCE Z Programu rozvoje venkova jsou podporovány tzv. místní akční skupiny, tedy klastry podnikatelů, obcí a neziskovek. Řada politiků dnes vyzývá, aby byly místní akční skupiny podporovány v příštím období ještě intenzivněji. „Využití místních akčních skupin by mohlo garantovat transparentní a dostupné rozdělování malých projektů v území, bez náročného dojíždění do nejbližšího krajského města nebo do Prahy,“ prohlásila například poslankyně za TOP 09 a bývalá starostka obce Chýně Věra Kovářová. Filip Appl
Jedním z nejvýraznějších projektů uplynulých let byla stavba nového vědeckého centra CEITEC v Brně. zdroj: www.ceitec.cz
• S pomocí ROP Jihovýchod chce městys Luky nad Jihlavou proměnit budovu nevyužívaného obilního skladiště v centru na denní stacionář pro seniory, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež a také zázemí pro místní spolky a kluby. Proměnu čeká také okolí budovy, kde vnikne například parkoviště a prostor se zelení. Celá akce podle rozpočtu projektanta vyjde na přibližně čtyřicet milionů korun. Hotové by všechno mohlo být do konce tohoto roku. • V Brně proběhl tradiční veletrh cestovního ruchu Regiontour. Jádrem přehlídky byly jako již tradičně prezentace moravských, českých a dalších evropských regionů. V průběhu veletrhu došlo na podpisy přeshraniční spolupráce mezi Jihomoravským krajem a Trenčianským samosprávným krajem nebo mezi několika českými regiony a Dolním Rakouskem. Zájemci si mohli prohlédnout prezentace 700 vystavovatelů. • Nádraží ve Slavkově u Brna prošlo rekonstrukcí. Nový přestupní uzel se může pyšnit bezbariérovým vstupem. Přibyla i tři autobusová podélná stání, opravená je silnice a parkoviště s dvaadvaceti novými místy na parkování. Významnou změnou je i nová autobusová točna. Stavba vyšla celkem na šest milionů korun, s financováním pomohl Regionální operační program Jihovýchod.
NUTS II SEVEROVÝCHOD
EU přinesla velké projekty i místní skupiny S rokem 2014 přichází nové programovací období, ve kterém už nebudou figurovat jednotlivé regionální operační programy. Přichází ale také desáté výročí od vstupu České republiky do Evropské unie. Původní Společný regionální operační program, ze kterého regiony čerpaly peníze na své projekty v letech 2004 až 2006, nahradily od roku 2007 ROPy v současné podobě. Za deset let působení země v EU se mnoho věcí v Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji změnilo a ROP Severovýchod, jeden z takto vzniklých programů, na tom měl velký podíl. Pokud bychom se zaměřili při mapování významu našeho členství v EU na ROP Severovýchod, zjistíme, že peníze jím zprostředkované pomohly řadě zajímavých projektů. „Během několika let získalo evropské dotace 660 projektů, 439 z nich je ukončeno a slouží veřejnosti. Z 16,9 miliardy korun vyčleněných v Evropském fondu pro regionální rozvoj pro severovýchodní Čechy bylo dosud proplaceno 12 miliard a věřím, že celou částku vyčerpáme,“ řekl Evropským novinám ředitel dotačního úřadu Zdeněk Vašák. Jako příklady úspěšných projektů zmiňuje cyklostezku na Kuks, řadu rekonstrukcí silnic, lanovku na Sněžku, dostavbu kongresového centra v hotelu Jezerka na Seči, dopravní terminál v České Třebové nebo liberecký IQ park. „Ať vyrazíte po regionu na kole, vlakem, autobusem nebo pěšky, téměř v každém městě narazíte na projekt dotovaný z ROP Severovýchod. Příkladem může být město Hradec Králové, kde je hotovo 12 projektů,“ dodává Zdeněk Vašák. Podle něj patří ROPy k nej-
úspěšnějším programům a jejich nahrazení jedním centrálním programem, které nás čeká od letošního roku, je krokem zpět. VSTUP POMOHL PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI Ty nejnákladnější projekty byly ovšem realizovány s pomocí celostátních programů. Ať už je to v případě silnic a železnic OP Doprava (například probíhající modernizace dopravního uzlu v Ústí nad Orlicí nebo stavba křižovatky u Opatovic nad Labem), v případě vědy OP Výzkum a vývoj pro inovace (například řada projektů na pardubické univerzitě), Integrovaný operační program (například nákupy přístrojů do traumacentra FN Hradec Králové) a další programy. Vstup do Evropské unie znamenal i široké možnosti spolupráce českých regionů a měst se zahraničními partnery. V posledních deseti letech proběhla celá řada společných aktivit, setkání a výměnných pobytů s cílem vzájemného sdílení zkušeností.
Jedním z největších evropských projektů uplynulých let byla výstavba terminálu v České Třebové. zdroj: ŠJů, Wikimedia Commons Příkladem může být spolupráce Pardubického kraje s regionem z Badenska-Württemberska třeba v oblasti zaměstnanosti mladých. Český kraj by se rád inspiroval systémem duálního vzdělávání. „Zástupci firem neustále hovořili o nedostatku zejména řemeslných profesí a malé praxi absolventů škol. Hledejme inspiraci v německém modelu duálního vzdělávání, protože nezaměstnanost absolventů škol je tam nejnižší v celé Evropské unii,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Celou řadu partnerů ale mají nejen všechny kraje, ale i jednotlivá krajská i menší města.
JSOU MAS BUDOUCNOSTÍ? Důležitou finanční pomoc přináší nejen pro kraje, ale i příhraniční města OP Přeshraniční spolupráce. V rámci něj už byly realizovány desítky projektů za stovky milionů korun. Příkladem může být třeba obnova tratě Sklarska Poręba – Harrachov, stavba cyklostezky v Kladském pomezí, projekty zaměřené na rozvoj spolupráce v řadě měst nebo na spolupráci nebo nákup vybavení českých a polských záchranářů v Královéhradeckém kraji. Na komunální úrovni je nutné zmínit také aktivitu tzv. MAS, místních akčních skupin. Ty se
snaží o koordinaci nejrůznějších aktivit, které zahrnují třeba propagaci regionálních výrobků a výrobců. „Podporujeme každou činnost. Ať už je to služba, řemeslo, potravina, prostě cokoliv, co daný člověk může regionu přinést,“ říká koordinátorka aktivit v MAS Železnohorský region Kateřina Korejtková. Podle senátora Jana Veleby se podpora venkova a místních skupin dostává na evropské úrovni do popředí. „Možné nebezpečí vidím ve zdrojích, protože Program rozvoje venkova, ze kterého se MAS podporují, bude mít v novém období zřejmě nižší objem prostředků,“ dodává s obavami senátor. Filip Appl
KRÁTCE • Do konce února mohou zájemci předkládat na Úřad RR Severovýchod projekty zaměřené na výstavbu, rozšíření a modernizaci zdravotnických zařízení včetně nových technologií a vybavení. Vyčleněno je na ně 425 milionů korun. „V rámci zdravotnické výzvy mohou získat dotace i projekty zaměřené na integraci sociálně vyloučených skupin,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Vašák. Podle něj se může uvedená částka ještě navýšit. • Zakončení projektu „Protipovodňová ochrana a odstranění povodňových škod Hrádek n. N. – Zittau“ a předání skladu IZS a nového vozu pro jednotku SDH Dolní Sedlo proběhlo v druhé polovině prosince v hasičské zbrojnici Hrádku nad Nisou. Díky přeshraničnímu projektu podpořenému z Evropské unie nyní město disponuje protipovodňovým skladem včetně vybavení a stanových hal pro jeho případné rozšíření. • Královéhradecký kraj letos plánuje opravy několika silnic, na které chce získat dotaci z Evropské unie. Patří mezi ně průtah z Police směrem do Bukovic nebo silnice mezi Borohrádkem a Chocní za 36 milionů. „Rekonstrukce se bude týkat asi 3,7 kilometru dlouhého úseku, který začíná před obcí Čermná a končí na hranicích našeho regionu,“ řekl náměstek hejtmana Karel Janeček, který má na starosti oblast dopravy.
PREZENTACE
10
EN č. 1 / 2014
Česká republika má možnost využívat podpory ze společných fondů Evropské unie k propagaci zemědělských produktů a výrobků Cílem podpory je zlepšit marketing a odbyt zemědělských a potravinářských produktů. Ministerstvo zemědělství aktivně podporuje a podílí se na těchto projektech, které mají za cíl informovat spotřebitele o výjimečnosti evropských produktů z hlediska jejich chuti, kvality, vysledovatelnosti surovin a jejich bezpečnosti. s.r.o.). Významným distributorem je společnost LAKTEA, o.p.s., která zajišťuje dodávky školního mléka do škol pro Bohušovickou mlékárnu, a.s., a mlékárnu MADETA, a.s.
Mezi aktivity, které podporuje rezort zemědělství, patří program Podpora spotřeby školního mléka, projekt Ovoce do škol, program na propagaci produktů s chráněným označením původu, program na prezentaci řepkového oleje „Řepkový olej – olej nad zlato“ a jiné.
Více o projektu: http://www. szif.cz/irj/portal/anonymous/komodity/zs/01/11
Mléko do škol
Ovoce do škol
Cílem tohoto programu je zvýšit konzumaci mléka a mléčných výrobků u dětí, což by snížilo deficit vápníku u dětské populace a zároveň zlepšilo jejich stravovací návyky. Program podpory školního mléka byl v ČR zahájen v roce 1999, celosvětově je do něj zapojeno zhruba 80 zemí. V různých obměnách podporuje Evropská unie distribuci mléka již více než 30 let. Rostoucí zájem škol a školek o program Školní mléko pokračuje po mírném poklesu v školním roce 2010/2011 i v následujících letech. Ve školním roce 2011/2012 byly podporované mléčné výrobky dodávány do zhruba 2 851 školy zapojené do programu. Dodávky mléka a vybraných mléčných výrobků do škol zajišťuje šest schválených mlékárenských podniků (Mlékárna Hlinsko, a.s., Bohušovická mlékárna, a.s., MADETA, a.s., POLABSKÉ MLÉKÁRNY, a.s., ADANTE, s.r.o., COME vending
Projekt Ovoce do škol začal v únoru školního roku 2009/2010. Jeho cílem je zlepšit stravovací návyky dětí zvýšením spotřeby ovoce a zeleniny, zlepšit zdravotní stav mladé populace, bojovat proti epidemii dětské obezity a zvrátit klesající spotřebu ovoce a zeleniny. Cílovou skupinou jsou žáci 1. - 5. ročníků základních škol. V roce 2012/2013 se do projektu zapojily 3 364 školy s celkovým počtem 416 670 žáků. V porovnání s předchozím školním
rokem se tak počet zúčastněných škol zvýšil o 121 (3,7 %) a počet dětí o 29 494 (7,6 %). V letošním školním roce vzrostl počet škol již na 3 530 a celkový počet žáků dosáhl čísla 456 233. Žáci ve škole dostávají ovocné produkty mírného pásma, a to zejména tuzemské druhy a 100% ovocné a zeleninové šťávy, které neobsahují konzervační látky, přídavky cukru, sladidel, soli a tuků. Vybrané produkty letos dodává školákům čtrnáct schválených tuzemských firem.
Více o projektu: www.ovocedoskol.szif.cz
Program na podporu propagace produktů s chráněným označením původu
ní přísných kritérií, takže spotřebitel má garanci, že produkt se značkou prošel procesem, který potvrzuje jeho jedinečnost. Mezi potraviny ČR, které získaly chráněné zeměpisné označení, jsou např. Českobudějovické pivo, Hořické trubičky, Jihočeská niva, Třeboňský kapr nebo Pardubický perník. Chráněné označení původu získal Český kmín, Nošovické kysané zelí, Žatecký chmel aj. Mezi potraviny se značením Zaručená tradiční specialita patří např. Lovecký salám, Špekáčky, Spišské párky a další.
Cílem projektu je seznámit veřejnost s celoevropským systémem značení, které garantuje vysokou kvalitu jednotlivých potravin. Má pomoci spotřebitelům orientovat se mezi značením v rámci Evropského systému kvality, kterými jsou Chráněné zeměpisné označení, Chráněné označení původu a Zaručená tradiční specialita. Jejich získání je vázáno na splně-
Více o projektu: www.oznaceni-eu.cz Řepkový olej – olej nad zlato Jedná se o tříletý projekt, jehož hlavním cílem je podpora potravinářského využití řepkového oleje v rámci celé České republiky a zvýšení povědomí o nut-
ričních vlastnostech řepkového oleje a následně možnosti jeho uplatnění pro přímou konzumaci. Projekt je financován kombinovaně ze zdrojů Evropské unie, Ministerstva zemědělství ČR/ SZIF a SPZO.
Více o projektu: www.olejnadzlato.cz (mze)
NUTS II STŘEDNÍ MORAVA
EN č. 1 / 2014
EU podpořila velké akce i komunitní činnost Stejně jako ostatní regionální operační programy, i ROP Střední Morava funguje od roku 2007, kdy nyní končící systém nahradil dosavadní Společný regionální operační program. Na střední Moravě došlo v uplynulých deseti letech na realizaci stovek větších či menších projektů. Některá místa se díky evropským penězům změnila k nepoznání a jednotlivé kraje, města a obce navázaly nové spolupráce se zahraničními partnery. Ekonomickou krizi však ani naše členství v EU nezastavilo. Stěžejním programem pro oba regiony střední Moravy je ROP Střední Morava. Program měl k dispozici pro léta 2007 až 2013 zhruba 17,5 miliardy korun. Nutno říci, že tyto peníze (v současnosti už je naprostá většina z nich rozdělena) jsou v jednotlivých krajích, městech i obcích vidět. „Do konce roku 2015 bude celkem dokončeno 1 200 projektů, které přinášejí novou kvalitu života jejich uživatelům,“ řekl ředitel Úřadu RR Střední Morava Ivan Matulík. Celková alokace by měla být plně využita a program se tak řadí mezi ty lépe čerpající. Jenže ani přes dobré výsledky není vše optimální. Velké stížnosti mají podnikatelé i lidé zodpovědní za chody jednotlivých úřadů na adresu přílišné byrokracie. Opakovaně si na to stěžují například starostové v regionu a složitost administrace připouští i ředitel dotačního úřadu. „Po sedmi letech zkušeností s administrací ROP Střední Morava jsem přesvědčen, že klíčový problém vychází z toho, jak kvalitně umíme v území plánovat, jak je nastavena spolupráce a kompetence nejen v území, ale také ve vztahu k ministerstvům,“ míní Matulík a dodává, že to souvisí i s termínem víceúrovňová správa, která v České
republice není na takové úrovni, na jaké by být měla. VELKÉ PROJEKTY VE MĚSTECH Problémy kolem čerpání jsou často na české straně. Příjemce mnohdy evropskou dotaci získá, ale nedokáže projekt dotáhnout do konce. V minulém roce došlo například k pozastavení stavby D1 na trase Přerov – Lipník, kterou řídí ŘSD, z důvodu chybného tendru. Na druhou stranu, uplynulé desetiletí přineslo už celou řadu akcí, které se podařilo dokončit a které skutečně pomáhají lidem v regionu. Kupříkladu v Olomouci zrekonstruovali za evropské peníze kanalizaci. Tato největší a technicky nejnáročnější investiční akce v moderních dějinách města stála skoro dvě miliardy korun. Druhé krajské město Zlín se zase může pochlubit například nově otevřeným kulturním centrem. Tzv. Baťův institut za miliardu láká do Muzea jihovýchodní Moravy, Krajské knihovny Františka Bartoše nebo do Krajské galerie. Zvláštní kapitolou evropské podpory je doprava. Na řadě míst mohou řidiči narazit na nově opravené silnice či jejich úseky. Z ROP
Životy lidí vylepšují evropské projekty nejen v hlavních městech krajů, ale i v menších městech a obcích. V Přerově kupříkladu opravili městský bazén. zdroj: www.prerov.eu SM šlo na tuto oblast přes pět miliard. Zmínit lze například opravu silnice z Ústí u Vsetína do obce Hovězí za 97 milionů nebo opravu silnice z Osíčka do Komárna za 65 milionů. Řadu akcí realizoval také celostátní OP Doprava. Aktuálně stát opravuje olomoucké nádraží. Náklady se pohybují kolem tří miliard. MAS NA VZESTUPU Významnou pomoc přinesla Evropská unie i české přeshraniční spolupráci. V tomto případě jde o spolupráci se Slovenskem a s Polskem. Se zahraničními partnery
se díky dotaci z EU podařilo zrealizovat řadu projektů od propagačních (například propagace Zoo Olomouc) po vzdělávací (například spolupráce se Slovenskem na vzdělávání v odborném školství). Kraje spolupracují aktivně i se Švýcarskem. „Švýcarsko je v Olomouckém kraji skloňováno především s Programem švýcarsko-české spolupráce na snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci Evropské unie a s bilaterální spoluprací měst Luzern a Olomouc,“ uvedl již dříve hejtman Jiří Rozbořil s tím, že přínos této spolupráce považuje za velmi pozitivní.
Velmi významný byl vstup do EU také pro menší obce a obecně pro český venkov. Ten je podporován z Programu rozvoje venkova. Velmi rychle roste komunitní aktivita. Tedy aktivita v rámci tzv. Místních akčních skupin (MAS). „Jen v Olomouckém kraji v letech 2007-2013 podpořily MAS více než tisíc projektů za 400 milionů korun. V budoucím období by se jich mělo týkat desetinásobně více,“ řekl místopředseda Krajského sdružení Národní sítě MAS v Olomouckém kraji a starosta Veselíčka na Lipensku Tomáš Šulák. Filip Appl
11
KRÁTCE • Byl zahájen projekt Československá spolupráce škol a dalších organizací v ekologické výchově. V rámci něj bude podpořena spolupráce v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty mezi Zlínským krajem a Centrem environmentálních aktivít (CEV) z Trenčínského kraje. Součástí projektu bude například workshop zaměřený na diskusi o současné a budoucí aplikaci environmentálního vzdělávání nebo konference na toto téma. • Až 149 tisíc korun na spolupráci s vybranými vysokými školami mohou získat podnikatelé z Olomouckého a Zlínského kraje. Na tzv. inovační vouchery je v každém kraji vyčleněno 5 milionů korun z ROP Střední Morava. Další peníze přidávají jednotlivé kraje. „V letošním roce může opět Zlínský kraj schválit minimálně 44 inovační vouchery v celkové hodnotě 6,67 mil. korun,“ upřesnil Stanislav Mišák, hejtman Zlínského kraje. • V Olomouci je hotov první úsek tramvajové trati na Nové Sady. DPMO navíc pořídil čtrnáct nových tramvají, které budou jezdit po městě. S jejich nákupem pomohla finančně Evropská unie prostřednictvím ROP SM. Celkové náklady na nákup tramvají byly 307 milionů korun. „Podíl moderních tramvají je nyní v Olomouci jeden z nejvyšších v ČR a doufám, že i cestující komfort ocení,“ řekl první náměstek primátora Ivo Vlach. PREZENATCE
Přejeme Vám mnoho šťastných kilometrů v roce 2014 Zimní nabídka zajištění zimní údržby komunikací – posyp vozovek, pluhování prodej posypového materiálu – posypová sůl volně ložená, písek, drtě
www.suspk.cz
130723_Inz_PF2014_OK.indd 2
09.12.13 17:14
PREZENTACE
12
EN č. 1 / 2014
Známe vítěze největší výtvarné soutěže v Pardubickém kraji Největší výtvarná soutěž v Pardubickém kraji zná své vítěze. Finalisté soutěže Zdravá a nemocná příroda Pardubického kraje se dnes sešli v Pardubicích, aby se dozvěděli jména těch nejlepších. Ty odborná porota vybírala z téměř patnácti set soutěžících, kteří se pokusili výtvarně ztvárnit kontrast mezi zdravou a nemocnou přírodou. Soutěž se konala po celý rok 2013 za podpory Pardubického kraje a Správy a údržby silnic Pardubického kraje. V pořadí již čtvrtý ročník soutěže Zdravá a nemocná příroda Pardubického kraje patřil k těm, které se mohou pochlubit rekordním počtem soutěžních prací. Děti z mateřských, základních i středních škol měly v průběhu loňského roku jakoukoli výtvarnou technikou ztvárnit kontrast mezi zdravou a nemocnou přírodou a vybrat si mohly hned z několika podtémat. V dětských kategoriích (do 6 let věku, do 10 let a do 15 let) volily hned ze tří možností – rozdíl mezi zdravou a nemocnou přírodou, třídění odpadů a cesta přírodou. Pro středoškolskou mládež byla připravena témata dvě (zdravá a nemocná příroda a cesta přírodou), kterou měli studenti zpracovat formou komiksu. „Soutěž Zdravá a nemocná příroda Pardubického kraje za svou čtyřletou existenci prokázala, že má smysl a že je o ni mezi dětmi a mládeží zájem. Je to dobré nejen z pohledu rozvíjení výtvarného umění a představivosti dětí, ale také pro přírodu a ekologii jako takovou. Často jsem překvapen, jakých detailů si děti všímají a jak názorně umí poukázat na vše špatné, co přírodě škodí. I my dospělí se nad tím musíme zamyslet,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který nad soutěží převzal záštitu. Sám se také rozhodl udělit i vlastní Cenu hejtmana Pardubického kraje. Vítěze vybíral napříč všemi kategoriemi.
Kromě hejtmana Martina Netolického záštitu nad soutěží převzali i náměstci hejtmana Jana Pernicová a Jaromír Dušek a také radní zodpovědný za životní prostředí a zemědělství Václav Kroutil. „Soutěž podporuji od samého začátku, protože v tom vidím další nástroj ochrany životního prostředí. Děti vědí, co je správné, a věřím, že si to zapamatují i jako dospěláci,“ doufá Václav Kroutil. Všichni jmenovaní byli také členy odborné poroty, která v každé ze čtyř kategorií vybírala finalisty a z nich následně i vítěze. Do poroty zasedli například lanškrounský farář Zbigniew Czendlik, akademický malíř František Zálabský nebo herečka Východočeského divadla v Pardubicích Petra Janečková. Ta se také stala průvodkyní slavnostního vyhlášení výsledků. Členem poroty však byla i široká veřejnost. „Všechny soutěžní práce byly vystaveny na internetových stránkách www. pomahameprirode.cz, kde mohla veřejnost hlasovat pro svůj vítězný obrázek,“ dodává členka Realizačního týmu soutěže Dáša Hykšová. Současně s vyhlášením výsledků 4. ročníku soutěže Zdravá a nemocná příroda Pardubického kraje byl spuštěn i ročník 2014. Připraveno v něm bude i několik novinek, ale princip zůstává stejný – podívat se na přírodu kolem nás očima výtvarníka. Více informací na www.pomahameprirode.cz.
VÝSLEDKY 4. ROČNÍKU SOUTĚŽE: KATEGORIE DO 6 LET 1. Josef Drašnar, Česká Třebová 2. Antonín Němec, Pardubice 3. Martin Lochman, Česká Třebová 4. Karla Kašparová, Dlouhá Třebová 5. Šárka Kašparová, Dlouhá Třebová 6. Petr Tesařík, Hrochův Týnec 7. Lucie Faltejsová, Pardubice 8. David Novák, Pardubice 9. Tereza Mihulková, Pardubice KATEGORIE DO 10 LET 1. Zuzana Sojková, Skuteč 2. Vladimíra Hrdá, Horní Bradlo 3. Petr Štěrba, Tutleky 4. Alžběta Skokanová, Ronov nad Doubravou 5. Jitka Tomášková, Budislav
6. Jan Švec, Dolní Újezd 7. Tereza Daurová & Veronika Myslivcová, Ronov nad Doubravou 8. Zuzana Šafrová, Holice 9. Tomáš Votřel, Dolní Újezd 10. Pavlína Říhová, Dolní Újezd 11. Amálie Cinková, Červená Voda KATEGORIE DO 15 LET 1. Kateřina Bartakotičová, Pardubice 2. Alexandra Fialová, Svitavy 3. Zdenka Mauerová, Chornice 4. Jana Dynková, Svitavy 5. Natálie Fulíková, Luže 6. Pavlína Píšová, Holice 7. Nataly Schättingerová, Holice 8. Martin Šponar, Brandýs nad Orlicí 9. Ester Pinchas, Žamberk KATEGORIE SŠ MLÁDEŽ 1. Tomáš Shejbal, Holice
2. Anna Janebová, Holice 3. Pavlína Tesařová, Jevíčko 4. Markéta Myšková, Chrudim 5. Jiří Jaroš, Skuteč 6. Rudolf Požár, Skuteč 7. Magdaléna Filipi, Skuteč 8. Tereza Drobníčková, Jevíčko 9. Karina Sotonová, Skuteč 10. Veronika Macounová & Jana Mazalová, Jevíčko
KATEGORIE SŠ MLÁDEŽ Tereza Šafářová & Nikola Krupková, Jevíčko
KATEGORIE INTERNET
Cena Deníku Pardubice Antonín Němec, Pardubice
KATEGORIE DO 6 LET Matyáš Horáček, Vendolí KATEGORIE DO 10 LET Barbora Klasová, Skořenice KATEGORIE DO 15 LET Jakub Roubínek, Luže
CENY HEJTMANA PARDUBICKÉHO KRAJE 1. místo - Alexandra Fialová, Svitavy 2. místo - Kateřina Bartakovičová, Pardubice 3. místo - Petr Tesařík, Hrochův Týnec
Cena Východočeské televize V1 Tomáš Shejbal, Holice Cena Českého rozhlasu Pardubice Petr Štěrba, Tutleky
Rozumíte třídění? Vaše znalosti prověří soutěž Třídění odpadu je důležitým a stále populárnějším fenoménem současné doby. Přesto je stále mnoho lidí, kteří netuší, jaké dopady na životní prostředí má netříděný odpad, jak správné třídění probíhá a co za ním stojí. I proto vyhlásil webový portál cistykraj.cz, který je hlavním zdrojem informací o třídění odpadů v Královéhradeckém kraji, soutěž pro širokou veřejnost. Jak soutěž probíhá? Na webovém portálu www.cistykraj.cz najde návštěvník v sekci soutěž webový formulář, který po vypl-
nění umožní spustit online kvíz s osmi náhodně vygenerovanými více či méně náročnými otázkami. Víte například, kam patří
krabice od mléka? Nebo kolik kilogramů odpadu ročně jeden člověk v průměru vyhodí? I na takové otázky možná narazíte. „Soutěž je určena pro všechny zájemce bez rozdílu věku. Doufáme, že se nám touto formou podaří zaujmout třeba i ty, kteří se až dosud o třídění tolik nezajímali,“ vysvětluje projektová manažerka Centra evropského projektování Dana Vostřezová.
Samotná soutěž odstartovala 13. prosince a potrvá až do 13. února 2014. Oceněno bude 15 nejlepších soutěžících, kteří v nejkratším čase správně odpoví na položené kvízové otázky. Po skončení soutěže se výsledek hry objeví na webových stránkách, vítězové se mohou těšit na hodnotné věcné ceny. „Za první místo obdrží
soutěžící digitální fotoaparát, na ty další čekají mobilní telefony, MP4 přehrávače, laserové myši a další zajímavé ceny,“ doplnila Dana Vostřezová. Akce je součástí projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, který podporuje Královéhradecký kraj, autorizovaná obalová společnosti EKO-KOM, a.s., společnost ASEKOL, s.r.o.,
ELEKTROWIN, a.s., a Centrum evropského projektování. Hlavním cílem je vytvořit nejen funkční a efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů, ale také zvýšit informovanost obyvatel o problematice třídění a recyklace odpadů. Dana Vostřezová
Pozornost tříděnému odpadu věnují i v Červeném Kostelci
V Českém ráji o své okolí pečují, věnují tu pozornost třídění odpadů
Červený Kostelec obměňuje síť kontejnerů pro sběr tříděného odpadu. Děje se tak ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., která obcím zdarma propůjčuje sběrné nádoby. Do Červeného Kostelce zamířilo pětatřicet nových kontejnerů na papír, plast i sklo.
Plastová láhev se v přírodě rozkládá 50 – 80 let, igelitová taška až 30 let. A právě tento odpad se v příkopech nachází snad nejčastěji. Naštěstí v mnoha obcích a městech proti tomu bojují budováním sítě sběrných nádob na tříděný odpad a nejinak tomu je i v Českém ráji. Obec Holín ležící u vstupu do Prachovských skal na podzim navýšila počet kontejnerů na plastový odpad.
Nové sběrné hnízdo sice město neplánuje, ale novými kontejnery chce dovybavit ta stávající a také obměnit již nevyhovující sběrné nádoby. Od EKO-KOMu si k tomu vyžádalo dvacet kontejnerů na papír, deset na plast a pět nádob na sběr čirého skla. „Jsme město s přibližně osmi a půl tisícem obyvatel, takže určité množství tříděného odpadu vyprodukujeme,“ říká Štěpán Křeček z odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Červeném Kostelci.
„Snažíme se služby pro občany stále rozšiřovat. Loni jsme například zavedli tříděný sběr papíru, zpětný odběr elektrozařízení i sběr textilu pro charitativní účely. Kromě toho mají občané možnost zdarma, resp. v rámci zaplaceného poplatku za komunální odpad, využít likvidaci bioodpadu,“ vyjmenovává Štěpán Křeček. Kromě těchto služeb provádí město i pravidelný mobilní sběr nebezpečného odpadu a vyřazených pneumatik.
Město Červený Kostelec se zúčastnilo soutěže v třídění odpadů obcí „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“, která byla uzavřena v prosinci 2013 a na jaře se uskuteční vyhlášení výsledků. „V minulém ročníku soutěže patřil Červený Kostelec k úspěšným městům. Ve své kategorii obsadil čtvrté a v celkovém pořadí deváté místo. Těší nás, že třídění odpadů v Kostelci věnují takovou pozornost a že mají zájem s námi spolupracovat na zlepšování podmínek,“ prozrazuje Jiří Záliš, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKOKOM, a.s. Více informací o projektech EKO-KOM naleznete na www. cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.
Kontejnery obec Holín získala díky spolupráci s autorizovanou obalovou společností EKOKOM, a.s., která obcím začleněným do systému EKO-KOM zdarma zapůjčuje sběrné nádoby na tříděný odpad. Do Holína v říjnu „docestovalo“ šest kontejnerů na plast. „Po jednom kusu bylo umístěno v každé ze čtyř přidružených obcí, zbylé dva jsou určeny k výměně již nevyhovujících nádob přímo v Holíně,“ řekl starosta Holí-
na Radomír Sádlo, který přístup obyvatel k třídění odpadů hodnotí kladně: „Samozřejmě se občas vyskytne případ, kdy někdo vyhodí odpad do jiného kontejneru, než kam patří, ale jsou to naštěstí jen výjimky. Většina lidí se snaží třídit zodpovědně.“ Kromě kontejnerů na plast mají v Holíně také čtyři nádoby na papír, které od EKOKOMu získali v minulosti. V roce 2012 bylo v České republice vytříděno a recyklová-
no na 65 % plastových obalů, ze kterých byly vyrobeny např. stavební a zahradní prvky, textilní vlákna, tepelné izolace nebo třeba protihlukové zábrany. „EKO-KOM v rámci svého projektu ale neposkytuje jen kontejnery na plast. Bezplatně obcím nabízíme také nádoby na papír a čiré i barevné sklo,“ uvedl Jiří Záliš, regionální manažer EKOKOM, a.s. Tato společnost buduje v rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. Více informací o projektech EKO-KOM naleznete na www. cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.
NUTS II MORAVSKOSLEZSKO
EN č. 1 / 2014
Z komise se stal partner a klient zároveň „Běžnou součástí naší práce se stala spolupráce se zahraničními partnery. Na mezinárodním poli jsme se aktivně zapojili hned do několika projektů. Podařilo se nám například sdílet a přenést do našeho kraje dobrou praxi z irských, německých a švédských měst v oblasti udržitelné městské mobility, a to díky mezinárodnímu projektu PIMMS Capital. Na základě toho nyní vznikají dlouhodobé plány Ostravy a Opavy,“ uvedla Kateřina Dostálová, ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko k desetiletému členství v Evropské unii. Financování projektů evropskými dotacemi míří z Regionální rady Moravskoslezsko zejména do Moravskoslezské-
ho kraje. Tam se také postupně uplatňuje všech dvacet miliard korun z Unie, za které je regionální rada zodpovědná a má
je na rozvoj kraje k dispozici. „Spolupráce se zahraničními partnery nám však dává zejména jiný pohled na čerpání prostředků a také nové znalosti a zkušenosti. Nejdůležitějším partnerem a zároveň klientem je nám v tomto Evropská komise,“ dodala Dostálová. Spolupráci s Evropskou komisí si region nemůže vynachválit. „Jsme rádi, že se nám za posledních sedm let podařilo vybudovat si silný kredit důvěryhodného partnera a často
Ministr Martin Pecina přijel Integrované záchranné centrum osobně navštívit.
zdroj: HZS MSK
to právě z úst zástupců Komise slýcháváme. Potvrdila to také Elena Grech, vedoucí české jednotky Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise, když přijala naše pozvání a vystoupila koncem minulého roku na konferenci Evropské příležitosti regionu v Havířově,“ doplnil mluvčí regionální rady Michal Sobek. PARTNERSTVÍ REGIONŮ Členství České republiky se tak v moravsksolezském regionu projevilo hlavně na vztahu k okolním partnerům. Kraj má totiž velmi blízko k sousedním regionům. S Žilinským krajem a dvěma polskými vojvodstvími – Opolským a Slezským – se tak podařilo navázat partnerství a dát základ nově vznikající iniciativě nazvané Tritia. „To může být pro všechny kraje prospěšné při společném získávání evropských dotací v nadcházejícím období let 2014-20,“ tvrdí Sobek. Kraj má za sebou také řadu investičních akcí z minulých let, kdy se na financování podílela také Evropská unie. „Vybírat jeden projekt z více než šesti set zprovozněných není jednoduché. I malá investice může hodně pomoci,“ říká Dostálová. Opomenout ale nelze například obecní dům v Rohově, který byl doslova vymodlený. Obec s žádostí o dotaci na obecní úřad, společenský sál s knihovnou
13
KRÁTCE
a další zázemí v jednom totiž žádala hned na třikrát. Musela záměr upravit tak, aby byl vyvážený po stránce finančních nákladů a zároveň přínosný, což se opakovaně nedařilo. Unikátní je také výstavba krajského Integrovaného bezpečnostního centra. Umožnilo propojení práce všech bezpečnostních složek a záchranářů, kteří navíc mají nejmodernější techniku. V důsledku to znamená, že jsou nyní dříve na místě nehody. Lépe dokáží pomoci při běžných zásazích nebo i při mimořádných událostech, jako jsou velké nehody nebo povodně. „Na vznik integrovaného centra jsme přispěli 628 miliony korun, ale tomu odpovídá také dopad na bezpečnost lidí v našem kraji,“ uvedl Sobek. Centrum si dokonce vloni v září přijel prohlédnout ministr vnitra v demisi Martin Pecina a ujistil přítomné záchranáře, že se v budoucnu počítá s navýšením počtu hasičů. Ne vše se ale během uplynulých let podařilo. Za evropské dotace se například nepovedlo uskutečnit původně plánovanou výstavbu nové Moravskoslezské vědecké budovy. Důvodem byla částečně politická rezervovanost k různým návrhům projektu, částečně také krize, která dala důraz na jiné aspekty života, přesněji řečeno dala přednost projektům s vyšší prioritou, než má záměr související s vědou. Marek Turek
• Trojhalí Karolina a další velké stavby dominují evropským investicím v Moravskoslezském kraji v roce 2014. Otevření a zprovoznění se dočká přes sto projektů dotovaných z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. V roce 2014 má být dokončena například výstavba deseti kilometrů nových úseků na páteřní cyklostezce podél Ostravice v Ostravě. Dolní oblast Vítkovice se zpřístupní po prodloužení Ruské ulice napříč areálem. Dalším velkým ostravským projektem bude nový pavilon evoluce v zoo. • O evropskou dotaci 42 milionů korun určenou na skleníkovou expozici v novodvorském arboretu se podělí šest jiných turistických atraktivit. Slezské zemské muzeum totiž nesehnalo dodatečné vlastní zdroje a od výstavby skleníku odstoupilo. Regionální rada Moravskoslezsko proto podpořila šest jiných, původně náhradních projektů. Dotace tak umožní například přeměnu zahrady piaristického kláštera v Příboře nebo vznik naučné stezky k zámku v Hradci nad Moravicí. • Karviná uplatní evropskou dotaci 28 milionů korun na přeměnu sídliště Hranice, úpravu Majakovského ulice a rekonstrukci kostela sv. Marka. Financování projektů schválila Regionální rada Moravskoslezsko. Rekonstrukce kostela se má odehrát v roce 2014, přeměna sídliště a Majakovského ulice se může protáhnout do roku 2015. Projekty jsou součástí integrovaného plánu rozvoje města Karviná. PREZENATCE
Kotlíkové dotace se z Moravskoslezského kraje rozšířily na celou republiku Na základě spolupráce Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí ČR vznikl před dvěma roky dotační program na výměnu kotlů. Ze strany veřejnosti to vzbudilo velký zájem, takže už více než tisícovka domácností na severní Moravě a ve Slezsku topí ekologickými kotli, které si mohly pořídit díky příspěvku z takzvané kotlíkové dotace. Ministerstvo životního prostředí proto zareagovalo a připravilo další rozšířenou fázi programu. Vyhlásilo národní Společný program na podporu výměny kotlů, do kterého se mohou přihlásit kraje z celé České republiky prostřednictvím vyhlášených výzev. „Dotační program se zaměřuje především na obyvatele, kteří provozují dnes již nevyhovující kotle na tuhá paliva. Směřuje je k tomu, aby zvážili změnu systému vytápění nemovitostí a s využitím dotace snížili své náklady na pořízení nového vytápění. V průběhu příštích několika let tak budou muset stejně učinit, protože jejich kotel už nebude emisně vyhovovat nové legislativě na úseku ochrany ovzduší. Tento program jim dává šanci učinit tak včas a s výrazně nižšími náklady,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík. K 1. Společné výzvě MŽP a MSK se jako první připojil Moravskoslezský kraj a kvóta byla vyčerpána už pět týdnů před termínem jejího ukončení. V lednu 2014 se Moravskoslezský kraj připojuje ke Společnému programu vyhlášením již 4. Společné výzvy MŽP a MSK. Příjem žádostí byl zahájen 2. ledna 2014, alokovaná částka pro tuto výzvu je 60 milionů korun. Podporovanými typy kotlů jsou, stejně jako v minulosti, plně automatické kotle 3 a vyšší emisní třídy, zplyňovací kotle a atmosfé-
rické a kondenzační kotle na zemní plyn. Výše dotace je závislá na typu pořizovaného kotle a pohybuje se v rozmezí 15 až 60 tisíc korun. „Vynaložení těchto finančních prostředků považuji za velmi dobrou investici do budoucnosti našeho kraje, kvality života jeho obyvatel a zlepšení stavu životního prostředí, jak prokázaly výsledky předchozích výzev,“ doplnil Daniel Havlík. V rámci programu bylo na kotlíkové dotace vyčleněno za dva roky 160 milionů korun. Občané, kteří o dotaci požádají, dostanou do tří měsíců od podání žádosti vyrozumění, zda jim finance na nový kotel budou poskytnuty, či nikoliv. Úspěšní žadatelé pak mají devět měsíců na to, aby zlikvidovali starý kotel, koupili a instalovali nový a předložili kompletní doklady ke kontrole. Finance žadatelé obdrží na svůj účet do třiceti dnů po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace. Od první ke čtvrté výzvě 1. Společná výzva odstartovala 1. února 2012. Hned první
zdroj foto: http://lokalni-topeniste.kr-moravskoslezsky.cz den podali žádost o dotaci na nový kotel 562 zájemci, z nichž byly podpořeny 333 žádosti. Tato výzva byla pokryta částkou 20 milionů korun, přičemž dotace na jeden kotel činila 60 tisíc korun. V současné době probíhá realizace výměny kotlů, Moravskoslezský kraj a Státní fond životního prostředí již proplatili více než 280 kotlů. 2. Společná výzva byla vyhlášena 16. června a ukončena 31. října 2012. Krajský úřad přijal zhruba 950 žádostí o dotaci,
z nichž 83 byly vyřazeny kvůli nesplněným podmínkám. Druhou výzvu podpořil kraj spolu s MŽP finanční částkou 40 milionů korun, přičemž dotace na jeden kotel činila 40 tisíc korun. V současné době probíhá administrace žádostí spolu s realizací projektu. V rámci 2. Společné výzvy Moravskoslezský kraj proplatil zájemcům asi 290 kotlů. Jelikož je administrace půlená mezi Moravskoslezským krajem a MŽP, předpokládáme, že stejný počet zájemců je již propla-
cen Státním fondem životního prostředí. 3. výzva byla vyhlášena 1. listopadu 2012 a ukončena 29. dubna 2013. Alokovaná částka, která pro tuto výzvu činila 40 milionů korun, byla vyčerpána už dva měsíce před termínem jejího ukončení, který byl stanoven na 28. 6. 2013. O dotaci na výměnu kotlů ve výši 40 tisíc korun podalo žádost 1 000 domácností. Moravskoslezský kraj v rámci této výzvy proplatil do současné doby cca 265 kotlů, zhruba stej-
ný počet zájemců je již proplacen i Státním fondem životního prostředí. 4. výzva resp. 1. Společná výzva byla vyhlášena 1. července 2013 a ukončena 23. října 2013. Alokovaná částka, která pro tuto výzvu činila 60 milionů korun, byla vyčerpána již měsíc před termínem jejího ukončení, který byl stanoven na 29. 11. 2013. O dotaci na výměnu kotlů podalo žádosti cca 1 200 domácností. (msk)
PUBLICISTIKA
14
EN č. 1 / 2014
Univerzitné mestečko v Talline získalo prestížne ocenenie Skombinovať možnosť štúdia na modernej univerzite so sociálnymi istotami je pre európske inštitúcie výzvou. Podobný projekt sa podarilo zrealizovať Estóncom a hneď zaň získali uznanie v zahraničí. Nedávno vybudované akademické mestečko pri Tallinskej technickej univerzite obsadilo prvé miesto v prestížnej medzinárodnej súťaži „Science and Education“. Výsledky boli slávnostne vyhlásené koncom decembra v anglickom Oxforde. Odborná porota ocenila novo-
dobý prístup a úzku spoluprácu estónskej univerzity so spoločnosťami zameranými na rozvoj vysokých technológií. V kategórii univerzitných mestečiek komisia tradične hodnotila dizajn, úroveň infraštruktúr, ako aj poskytovanie zdravotných a stravovacích služieb. Na estónskom
projekte pozornosť upútalo nastavenie podmienok pre mladé rodiny a zabezpečenie opatery detí počas plnenia študijných povinností. Táto myšlienka sa zrodila spolu s víziou vybudovať zónu, ktorá vyrieši praktický problém spočívajúci v rastúcom počte študentov, a zároveň bude spĺňať kritériá moderného vzdelávacieho centra. Do projektu bola začlenená výstavba nových univerzitných korpusov, knižnice a zreštaurovanie budov. Pri projektovaní mest-
skí architekti zohľadnili účelovosť komplexu, a zostali verní novodobým ekologickým požiadavkám. Akademické mestečko je obklopené parkom a zelenými zónami. ESTÓNSKA CESTA Po páde bývalého režimu Estónci rýchlo pochopili, že sila tkvie v ochote europeizovať vzdelávanie a v celkovej snahe nastúpiť na cestu celkovej modernizácie. Od roku 2007 všetky estónske univer-
zity poskytujú akreditované programy pre zahraničných študentov. Tallinská technická univerzita patrí k popredným vzdelávacím inštitúciám v Európe. Pripravuje intelektuálnu elitu, ktorá určuje trendy vo svetovom technologickom vývoji, o početných vedeckovýskumných aktivitách svedčia desiatky patentov, ktoré boli univerzite udelené za posledné obdobie. Univerzita pružne reaguje na nedostatok špecialistov s technickým vzdelaním a úzko spolupra-
cuje s niekoľkými korporáciami, zameranými na rozvoj moderných technológií. K dlhodobým partnerom univerzity patrí Mitsubishi Motors Corporation. Ešte v roku 2001 došlo k podpísaniu zmluvy s medzinárodným priemyselným koncernom BLRT Grupp, kde na vedúcich pozíciách pracuje takmer stovka špecialistov, ktorí získali vzdelanie práve na spomínanej univerzite. Dana Miháliková
eur. Významnú zložku predstavuje 1,8 miliardy, určená na vytváranie pracovných miest pre mladých. Integrácia mládeže na pracovnom trhu sa stala jedným z hlavných nástrojov, ktorým chcú južania korigovať dôsledky krízy. Cieľom je bojovať s generáciou tzv. „ani-ani“. Tak totiž mladých, ktorí „ani nepracujú, ani neštudujú“ nazývajú španielski sociológovia. Hlavným cieľom je napomôcť im k získaniu praxe a vôbec k osvojeniu pracovných návykov. Eurokomisár pre rozpočet a finančné plánovanie Janusz
Lewandowski Španielov upozornil, že spustenie pomoci na boj proti nezamestnanosti mladých závisí od konkrétneho programu vypracovaného v Madride. Zároveň dodal, že ide o púhy pomocný nástroj, nie o zázračné riešenie, ktoré problém rozuzlí. Každopádne, Španieli sú ašpirantom na pozíciu hlavného poberateľa europeňazí určených na rozvoj zamestnanosti mladých.
Španielsky región La Rioja si prilepší Jedna z najmenších španielskych autonómií získa v programovom období 2014-2020 viac prostriedkov zo spoločných fondov. Europoslankyňa Ľudovej strany Esther Herranz to označila za punc racionálneho prerozdeľovania dotácií. Nárast dotácií v porovnaní s predošlým obdobím predstavuje 30,7 percenta, keďže španielska autonómia sa po rokoch racionálneho hospodárenia podľa europoslankyne zaradila k najrozvinutejším európskym regiónom. Za týmto úspechom vraj stojí úsilie Európskej ľudovej strany. Tá dosiahla, že šesť percent z rozpočtu určenému každé-
mu členskému štátu sa prerozdelí medzi regióny, ktoré splnili podmienky rozpočtovej politiky a La Rioja tým získa možnosť na efektívne využitie finančných rezerv. NAVÝŠENÉ MILIÓNY Namiesto pôvodných 56 miliónov vyčerpaných v programovom období 2007-2013, La Rioja zinkasu-
je 73,2 milióna eur. Z Európskeho fondu regionálneho rozvoja poputujú do jej pokladnice 53 milióny. Budú určené najmä na investície do oblasti výskumu, rozvoja, inovácií a na podporu malých a stredných podnikov. Zo zvyšných 20,2 milióna plynúcich z Európskeho sociálneho fondu chce región financovať podporu vyučenia a ďalšieho vzdelávania pracovníkov, riešenie problému nezamestnanosti mladých a boj proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu. Najvýznamnejším projektom v zavŕšenom programovom období bolo financovanie
Výskumného centra biomedicínskej diagnostiky v hlavnom meste Logroňo, ktoré na rozvoj výskumu získalo 17,5 milióna eur. Výsledkom úspešne naštartovaných projektov je, že v tomto roku bude k oblastiam výskumu začlenená problematika neurodegeneratívnych ochorení, v súvislosti s ktorou do konca januára prebiehajú konkurzné konania. V ŠPANIELSKOM KONTEXTE Španieli by mali získať eurofondy v celkovom objeme 25 miliárd
Dana Miháliková
Grécko pritvrdilo rétoriku. Chce lepšie podmienky Európske voľby predstavujú pre Atény medzník. O lepších podmienkach splatnosti záchranného úveru sa bude rokovať až po nich. Rotujúce predsedníctvo Rady EÚ, ktoré Grécko prijalo pred pár dňami, pôsobí priam fraškovito. Symbolom gréckej každodennosti sú sociálne nepokoje, zhmotňujúce nespokojnosť s vládnutím najvyšších
štátnych predstaviteľov. Tretinu obyvateľstva ohrozuje chudoba a sociálne vylúčenie, každý štvrtý občan je bez práce, a tamojší politici presviedčajú, že reštrikčné opatrenia zaznamenávajú „historický úspech“.
Verejný dlh dosiahol 180 percent z HDP, no vláda napriek tomu predpovedá 0,6percentný rast ekonomiky už v tomto roku. Minister zahraničných vecí Evangelos Venizelos presviedča, že krajina „nežiada službu“. Rozvíja tak vyjadrenia svojich politických kolegov, apelujúcich argumentom, že Európa nepri-
šla v Grécku ani o euro a odvoláva sa na znesiteľnosť dlhu. Chce ho dosiahnuť znížením úrokovej sadzby z terajších dvoch percent a predĺžením doby splatnosti. Podobnú snahu Gréci vyvinuli v lete 2012, kedy sa premiér Antonis Samaras stretol s inšpektormi Trojky, aby ponúkol urýchlenie privatizácie a okresanie verejného sektora za vý-
hodnejšie úverové podmienky. Európska komisia tentoraz odpovedá ústretovejšie, upozorňuje však, že do eurovolieb je prerokovanie nových podmienok vylúčené. Grécki predstavitelia však trpezlivosťou neoplývajú a utiekajú sa k polovyhrážkam. Padli slová o prípadnom vystúpení z eurozóny a následných stratách, ktoré
čakajú európskych veriteľov. Prípadné zmeny úverových podmienok však nijako neovplyvnia potrebu zavádzať reštrikčné reformy, hoci grécki politici očakávajú najmä možnosť, aby mohli zjemniť dôsledky splácania záchranného úveru dopadajúce na občana. Dana Miháliková PREZENATCE
Správa a údržba silnic Pardubického kraje pečuje o zeleň Na jaře letošního roku bude dokončen projekt Obnova krajinné silniční vegetace v Pardubickém kraji, který realizuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Projekt se zabývá vegetací na tzv. pomocných silničních pozemcích u silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Pardubického kraje. Na jejich revitalizaci silničáři získali dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Správa a údržba silnic Pardubického kraje během uplynulých měsíců ošetřila stávající zeleň a vysadila téměř devět tisíc stromů a keřů podél komunikací v celém Pardubickém kraji. Do projektu byly vybrány takové úseky silnic, které byly v nedávné době modernizovány a u kterých se nečekají další stavební práce, které by mohly do vegetace zasáhnout. „Při vytipování lokalit jsme také volili úseky, které jsou buď bez vegetace, nebo kde je stávající zeleň ve špatném stavu a bez dlouhodobější perspektivy. Přihlíželi jsme i k místům, kde je z pohledu krajiny potřeba zakrýt nevzhledná místa, jako jsou např. průmyslové areály nebo třeba skládky,“ vysvětluje výběr vhodných lokalit ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer. „Účelem bylo nejen zlepšení začlenění vybraných silnic do kra-
jiny, ale také zvýšení bezpečnosti silničního provozu,“ dodává František Weisbauer. Správa a údržba silnic Pardubického kraje na projekt získala dotaci z Evropské unie, konkrétně prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí, a to ve výši cca 16,4 milionu korun. Státní fond životního prostředí k tomu přidal necelý milion korun, další téměř dva miliony zaplatila Správa a údržba silnic Pardubického kraje ze svého rozpočtu. PŘEHLED ÚSEKŮ ŘEŠENÝCH V RÁMCI PROJEKTU Obnova krajinné silniční vegetace na Pardubicku Úsek silnice III/32710 a III/32714: Selmice – hranice Pardubického kraje Úsek silnice III/32221: Opočínek – Lány na Důlku
Úsek silnice III/32722: Újezd u Přelouče – Strašov Úsek silnice III/32713: Újezd u Přelouče – Komárov Úsek silnice III/3237: Staré Ždánice – Podůlšany Úsek silnice III231: Strašov – Vápno – Přepychy Obnova krajinné silniční vegetace na Hlinecku Úsek silnice II/344: Hlinsko – Trhová Kamenice Úsek silnice III/343: Horní Bradlo – hranice Pardubického kraje Obnova krajinné silniční vegetace na Třemošnicku Úsek silnice II/337: Ronov nad Doubravou – hranice Pardubického kraje Úsek silnice III/33733: Ronov nad Doubravou – Kněžice Úsek silnice III/33740: Třemošnice – Kněžice Úsek silnice III/33734: Ronov nad Doubravou – Mladotice Úsek silnice III/33737: Ronov nad Doubravou – Žlebská Lhotka
140017_INZ_Ekologie_200x130.indd 1
Obnova krajinné silniční vegetace na Slatiňansku Úsek silnice II/358: Slatiňany – Zaječice Obnova krajinné silniční vegetace na Jevíčsku Úsek silnice II/366: Jevíčko – Chornice
20.01.14 8:08
Obnova krajinné silniční vegetace na Moravskotřebovsku Úsek silnice II/371: Rozstání – Linhartice Úsek silnice II/368: Křenov – hranice Pardubického kraje (sus)
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: 234 092 851 ( call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 11, číslo 1, vychází 24. 1. 2014 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
Zusammenfassung
Zehn Jahre in der EU: Die Skeptiker werden eher mehr In diesem Jahr jährt sich der EU-Beitritt unseres Landes zum zehnten Mal. Dieses Ereignis von grundlegender Bedeutung hat das Leben aller Einwohner der Tschechischen Republik mehr oder weniger langfristig verändert. Im Juni 2003 fand ein Referendum statt, an dem 55,2 Prozent der Menschen teilnahmen. Dabei sprach sich die Mehrheit für den Beitritt des Landes zur Europäischen Union aus. Mit der Zeit wurde aber offensichtlich, wie skeptisch die tschechische Gesellschaft ist. Einer Erhebung des internationalen Netzwerks Think Tank PASOS und der Agentur PPM Factum Research zufolge vertritt heute jeder dritte Tscheche die Auffassung, dass der EU-Beitritt mehr Nachteile als Vorteile brachte. Was hat die Europäische Union der Tschechischen Republik in den zehn Jahren gebracht und was hat sie ihr möglicherweise genommen? Gestritten wird unter anderem darüber, ob unser Verhältnis zur EU in finanzieller Hinsicht positiv oder negativ ist. In den ersten beiden Jahren standen in Strukturfonds, die Tschechien beanspruchen kann, über 53 Milliarden Kronen bereit. Dem Land ist es aber bei weitem nicht gelungen, diesen Betrag vollständig auszuschöpfen. Gleiches droht im aktuellen Zeitraum, wenn aus EU- Fonds über 780 Milliarden Kronen zu uns fließen könnten. Tschechien muss darüber hinaus regelmäßige Beiträge an die EU abführen, was die ansonsten klar positive finanzielle Bilanz unserer Mitgliedschaft schmälert. Die Unfähigkeit einer sauberen Inanspruchnahme ohne Korruption und Verfehlungen in Kombination mit einer relativ unflexiblen Bürokratie ist einer der Gründe für den ausgeprägten tschechischen Euroskeptizismus. Trotzdem sind in allen Regionen Fortschritte erkennbar, die ohne europäische Gelder undenkbar wären. Ein relativ grundlegender Vorteil ist auch der offene Markt und die Freiheiten im Rahmen des EU-Binnenmarktes für zahlreiche tschechische Unternehmen. Andererseits musste Tschechien eine Reihe von Maßnahmen betreffend seine Wirtschaft ergreifen. Die häufigsten Vorwürfe zielen auf die Landwirtschaftspolitik. Ein Großteil der Öffentlichkeit ist überzeugt, dass die EU-Vorschriften zur Liquidation der tschechischen Landwirte führen. Filip Appl
Zehn europäische Jahre brachten vor allem Vorteile Auf den Mai fällt das zehnjährige Jubiläum des Beitritts der Slowakei zur Europäischen Union. Die Slowakei hat in dieser Zeit ihren Platz auf der Karte Europas gefunden. Dem Land eröffneten sich neue Möglichkeiten, die es aber nicht umfassend nutzt. „Das größte Plus ist, dass wir einen Platz am gemeinsamen Tisch haben, wo diskutiert wird und die Regeln aufgestellt werden, nach denen wir in der Europäischen Union funktionieren“, meint Vladimír Bilčík von der Slowakischen Gesellschaft für Außenpolitik. Als Erfolg wertet er die Tatsache, dass das Land auch während der anhaltenden Finanzkrise zum geopolitischen Kern der Union gehört. Seit dem 1. Januar 2009 wird in der Slowakei mit dem Euro gezahlt. Von der gemeinsamen Währung hatten sich Politiker und Experten eine größere Attraktivität in den Augen ausländischer Investoren sowie wirtschaftliche Stabilität erhofft, die durch größere Staaten der Eurozone unterstützt wird. Ungeachtet anderer Prophezeiungen über den Niedergang des Euro hat sich die gemeinsame Währung in der Slowakei bewährt und wurde von der breiten Öffentlichkeit angenommen. Nach einer Erhebung von Eurobarometer von Oktober vergangenen Jahres bewerten 56 % der Befragten den Beitritt zur Eurozone positiv. Die Annahme des Euro brachte viele Vorteile, aber auch unangenehme Pflichten. Das unrühmlich bekannte System der „Finanzspritzen“ – der Europäische Rettungsschirm – verpflichtet die Länder, den übrigen Volkswirtschaften der Eurozone Finanzhilfe zu gewähren, um ihren Bankrott abzuwenden. Die Slowaken konnten es nur schwer ertragen, dass ihr armes Land für die Renten reicherer Staaten aufkommen muss. Milliarden Euro für die Entwicklung der Infrastruktur über EU-Fonds bieten die Möglichkeit, das Land vorwärts zu bringen und gegenüber den höher entwickelten Mitgliedsstaaten aufzuholen. Negativ ist jedoch, dass es der Slowakei bislang nicht gelungen ist, diese Mittel ausreichend zu nutzen. Meinungsumfragen ergeben ein eher positives Verhältnis der Bürger zur EU. Diese Stimmung in der Gesellschaft bestätigt auch Bilčík. „Mit Sicherheit haben nicht alle gleichermaßen davon profitiert (...), insgesamt hat das Land aber mit Sicherheit vieles gewonnen“, behauptet der Politologe. Ivan Belko, Bratislava
15
Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé
EN č. 1 / 2014
Ten years in EU: scepticism on the rise The Czech Republic joined the European Union on 1 May 2004 after 77 per cent of voters supported the accession in the only nationwide referendum held in the country to date. This year will thus mark the tenth anniversary of this event. There can be no doubt that this was a fundamental step that more or less affected the lives of all the citizens of the Czech Republic in the long term. The turnout in the referendum held in June 2003 was 55.2 % and a majority said “yes” to the country’s accession to the EU. However, the true side of the sceptic Czech people gradually came to the surface. Now, almost ten years after the accession, the level of scepticism is higher than ever. According to polls organised by the PASOS international think-tank network and by PPM Factum Research, every third Czech currently believes that membership in the Union has brought the country more setbacks than benefits. What have been the benefits and drawbacks for the Czech Republic during the ten years of its membership? Whether the relationship of this country to the EU is positive or negative in financial terms is a source of great dispute. Over 53 billion crowns were available to the Czech Republic from the structural funds in the first two years; howe-
ver, the country did not come even close to drawing the entire amount. This could again happen during the current period, when Czechs could obtain over 780 billion crowns from the EU funds. A decision has been made on more than 90 per cent of the allocated finances. However, only 61.6 per cent of the allocated funds have actually been paid into the beneficiaries’ accounts and even less has been certified (approved by the European Union for remittance to the country’s accounts). Moreover, the Czech Republic must pay regular contributions to the EU, which reduces the otherwise clearly positive financial balance of our membership. The inability to draw the money in a manner free of corruption and mistakes, in combination with the relatively stiff bureaucracy, is one of the reasons for strong Czech scepticism. Nonetheless, all the regions have witnessed visible progress, which would not have been possible without European money. Representatives of the regional council authorities avow that – naturally, with some exceptions – at least the regional operational programmes have handled European money well. “In spite of all the difficulties with numerous controls and red tape, I consider the 660 implemented projects a suc-
cess,” said Zdeněk Vašák, Director of the Subsidies Authority, to Evropské noviny. A number of Czech companies can also take substantial advantage of the open market and freedom within the European Union. On the other hand, the Czech Republic has been forced to accept many measures related to the economy. The greatest amount of criticism relates to the agricultural policy – a majority of the public is convinced that the EU regulations are devastating for Czech farmers. The attitude towards human rights has also changed. Thanks to membership in the Union, all Czech citizens can turn to the European Ombudsman. On the other hand, the new European arrest warrant allows for extradition of Czech citizens for prosecution to other EU countries. The tenth anniversary of accession to the European Union should increase interest in this year’s election to the European Parliament, which is generally less attractive and actually unknown to a part of the public. Unfortunately, this goes hand in hand with the interests of the individual political parties – they are likely to pay more attention to the municipal elections to be held in the autumn. Filip Appl
Ten years in Europe have brought mainly benefits The first day of May will be the tenth anniversary of Slovakia’s accession to the European Union. Slovakia has found its place on the map of Europe over the years. The country has had new opportunities, but has failed to make the best of them. “The most positive fact is that we sit at the same table with the others and set the rules for our lives in the European Union,” says Vladimír Bilčík of the Slovak Foreign Policy Association. He considers it a success that the country has been part of the geopolitical core of the Union even during the continuing financial crisis. He emphasises our equal position with other members of the organisation, which we achieved by fulfilling our commitments both before and after the accession. Over the past ten years, Slovakia has managed to integrate itself in Europe even further. At the end of 2007, the country joined the Schengen area. Controls were thus abolished on all its borders, except for those with Ukraine. People can thus travel more easily – long waits at borders are a history. Euro has been the legal tender in Slovakia since 1 January 2009. Both politicians and experts hoped
Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel
that the euro would increase the attractiveness of the country for foreign investors and bring economic stability supported by the larger countries of the Eurozone. In spite of its predicted fall, the common currency has become well-established in Slovakia and has been accepted by the general public. According to a poll organised by Eurobarometer in October of last year, the accession to the Eurozone is evaluated positively by 56 % of those questioned. The adoption of the euro has brought a number of benefits, but also unpleasant duties. The infamous system of “financial injections”, the ESFS, requires the countries of the Eurozone to provide financial assistance to other economies in the zone with a view to avoiding their bankruptcy. Slovaks did not take it well that their poor country should “contribute to pensions” in more affluent countries. Billions of Euros in the European funds intended for the development of the infrastructure allow the country to more forward and catch up on more developed members. Thanks to this money, Slovakia has already built a number of sections of its motorways,
reconstructed railway tracks, roads, buildings and public areas. Schools have been refurbished, scientific centres opened, businesses have increased their competitiveness. On the other hand, Slovakia has been unable to make sufficient use of these funds to date. The end of the year also marked the end of the seven-year programme period, during which the country could draw EUR 11.5 billion. However, only slightly more than half the money has been drawn to date. The good news is that the remaining money will not be lost, as all the projects approved by 31 December 2013 will be paid for, but only if they are implemented by the end of 2015. Contracts worth over five billion Euros have thus been concluded. Public opinion polls indicate that Slovaks tend to have a positive attitude towards the Union. This mood in society is also confirmed by Mr Bilčík. “There can be no doubt that not everyone has had the same benefit (...), but the country as a whole has certainly profited from its membership,” claims the political scientist. Ivan Belko, Bratislava
Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura
právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail
[email protected] | www.orangetree.cz
RÉSUMÉ
Dix ans dans l’UE : le nombre de sceptiques plutôt à la hausse Cette année, cela fera donc dix ans que la République tchèque est dans l’Union européenne. Son entrée dans l’UE est un évènement fondamental ayant plus ou moins influencé sur le long terme la vie de tous les habitants du pays. En juin 2003, 55,2 % de la population prirent part au référendum organisé. La majorité d’entre eux se prononcèrent pour l'entrée du pays dans l'Union européenne. Mais nous avons peu à peu découvert à quel point la société tchèque est sceptique. L'étude menée par le réseau international de think-tanks PASOS et l’agence PPM Factum Research montre qu’aujourd’hui un Tchèque sur trois estime que les inconvénients liés à l’entrée dans l’UE sont plus nombreux que les avantages. Qu’a apporté au fond l’Union européenne à la République tchèque pendant ces dix années, et éventuellement que lui a-t-elle pris ? Nombreux sont les débats autour de la question de savoir si nos rapports avec l’UE d’un point de vue financier sont positifs ou négatifs. Au cours des deux premières années, plus de 53 milliards de couronnes étaient disponibles dans les fonds structurels que la République tchèque peut utiliser, mais le pays, et de loin, ne parvint pas à utiliser l'intégralité de la somme. C’est également ce qui risque de se passer aujourd’hui, alors que nous pouvons obtenir des fonds de l’UE plus de 780 milliards de couronnes. En outre, la République tchèque doit verser des contributions régulières à l’UE, ce qui réduit souverainement le bilan financier positif de notre adhésion. L’incapacité à utiliser les fonds de manière qualitative et sans corruption, et les doutes liés à une bureaucratie relativement rigide comptent parmi les motifs expliquant le fort eurosceptisme tchèque. Pourtant des évolutions impossibles sans les fonds européens sont visibles dans toutes les régions. Un autre avantage relativement important est par ailleurs le marché ouvert et la liberté liée à l’espace au sein de l’UE pour nombre d’entreprises tchèques. D’un autre côté, la République tchèque a dû adopter tout un tas de mesures précisément en lien avec l’économie. Les reproches les plus fréquents concernent la politique agricole, une grande partie du public étant convaincu que les prescriptions de l’UE anéantissent les agriculteurs tchèques. Filip Appl
Nos dix années d’Europe nous ont surtout apporté des avantages En mai, cela fera dix ans que la Slovaquie est entrée dans l'Union européenne. Au cours de ces années, le pays a trouvé sa place sur la carte de l’Europe. De nouvelles opportunités se sont ouvertes à lui, sans pour autant qu'il en exploite tout le potentiel. « Le point positif le plus important est que nous sommes assis à la table où se font les discussions, où se créent les règles que nous devons respecter dans l’Union européenne », estime Vladimír Bilčík de la Société slovaque pour la politique étrangère (Slovenská spoločnost pre zahraničnú politiku). Témoigne de notre réussite le fait que le pays fait partie du cœur géopolitique de l’Union, et ce même en temps de crise financière. Depuis le 1er janvier 2009, la Slovaquie utilise l’euro comme monnaie de paiement. Avec la monnaie commune, les hommes politiques et experts espéraient accroître l’attrait du pays aux yeux des investisseurs étrangers, et une stabilité économique reposant sur les plus grands États de la zone euro. Malgré les prévisions de chute de l’euro, la monnaie commune s’est bien implantée en Slovaquie et a été acceptée par le public. D’après une étude de l’Eurobaromètre du mois d’octobre 2013, 56 % des personnes interrogées jugent positivement l’entrée dans la zone euro. L’adoption de l’euro a apporté nombre d’avantages, mais aussi des obligations moins agréables. Le malheureux système des « injections financières » de l’euroval oblige les pays de la zone euro à allouer une aide financière aux autres économies de la zone pour écarter leurs risques de faillite. Les Slovaques ont du mal à accepter que leur pays pauvre finance les retraites d’États plus riches. Les milliards d'euro destinés au développement des infrastructures par le biais des fonds européens permettent de faire avancer le pays et de rattraper ainsi les membres les plus avancés. Point négatif cependant : à ce jour, la Slovaquie n’a jamais réussi à suffisamment exploiter ces ressources. Les sondages d’opinion montrent un rapport plutôt positif des citoyens avec l’Union. V. Bilčík confirme lui aussi cet état d'esprit dans la société. « Bien sûr que tous n’en ont pas profité de manière égale (...), mais dans son ensemble, le pays en a tiré de grands avantages », affirme le politologue. Ivan Belko, Bratislava
PREZENTACE
16
EN č. 1 / 2014
Konzultační dny k bytové problematice v roce 2014 Ministerstvo pro místní rozvoj na základě dosavadních zkušeností nadále pořádá bezplatné konzultační dny zaměřené na metodicko-poradenskou činnost, a to zejména pro obce jako vlastníky bytového fondu, městské a krajské úřady, další organizace a orgány i občany. Konzultační dny se průřezově týkají problematiky bydlení, správy a provozu bytového fondu, včetně nájmu bytů a nebytových prostor, vlastnictví bytů a souvisejících právních otázek. Časový plán konzultačních dnů k problematice bydlení na rok 2014 Termíny: 4. únor 2014, 3. červen 2014, 7. říjen 2014, 2. prosinec 2014. Témata, na která budou v úvodní části konzultační dny zaměřeny, budou operativně reagovat na plnění opatření ze schválených záměrů vlády v byto-
vé politice a na připravované právní úpravy v oblasti bydlení. Další část konzultačních dnů bude věnována odpovědím na dotazy a výměně zkušeností vlastníků a správců bytového fondu, ať již jsou to obce, bytové podniky, příspěvkové organizace, realitní kanceláře nebo jiné obstaravatelské firmy. Počítáme s tím, že nejpozději tři dny před konáním bude na webové stránce Ministerstva pro místní rozvoj ČR (Územní a bytová politika/ Bytová politika/ Informace a aktuality) k dispozici program příslušného konzultačního dne.
Konzultační dny se budou konat v budově ministerstva pro místní rozvoj v Praze 1, a to: ve velkém sále Divadla IMAGE, v přízemí vchod z ulice Pařížské č. 4 od 10.00 hod. do 12.00 hod. Dopravní spojení nejlépe tramvají č. 17 – stanice Právnická fakulta nebo Staroměstská, tramvají č. 18 – stanice Staroměstská. Použití metra trasy A (stanice Staroměstská nebo Můstek) nebo trasy B (stanice Můstek). Účast na těchto konzultačních dnech je zcela dobrovolná, závisí na potřebě informací týkajících se výše uvedených okruhů a je bezplatná. Podněty týkající se programu konzultačních dnů zasílejte, prosím, na paní Olgu Oharkovou; e-mailová adresa: olga.
[email protected]. (mmr)
Vyhláška o rozúčtování tepla zůstává Změny ve finančních limitech pro zatím nezměněna účely zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona Vyhláška č.372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele zůstává i v roce 2014 nadále v platnosti v původní podobě. MMR ČR připravilo v průběhu roku 2013 návrh novely této vyhlášky, kde základem úpravy bylo nové vymezení procentního vyjádření základní a spotřební složky a přede-
vším změna limitů pro rozdíly v celkových nákladech na vytápění připadajících na jeden metr čtvereční započitatelné podlahové plochy jednotlivých bytů či nebytových prostor.
Návrh novely vyhlášky prošel řádným mezirezortním připomínkovým řízením a byl předložen k posouzení do pracovních komisí Legislativní rady vlády. K účinnosti nové právní úpravy však od 1. 1. 2014 zatím nedošlo z důvodu potřeby přijetí dalších požadovaných změn, které z připomínkového řízení ke konci roku 2013 vzešly. Ministerstvo pro místní rozvoj má i nadále zájem změnit stávající vyhlášku tak, aby bylo možné aplikovat co možná nejspravedlivější rozúčtování nákladů na tepelnou energii. Jde o složitý právní předpis, který v sobě zahrnuje nejen právní aspekty, ale především technické a fyzikální prvky, které je třeba dát do vzájemné souvislosti. Práce na nové právní úpravě tudíž bude i v roce 2014 pokračovat. (mmr)
S účinností od 1. ledna 2014 se mění finanční limity, které určují nadlimitní veřejné zakázky a finanční limity pro účely koncesního zákona. K těmto změnám dochází na základě novelizace nařízení vlády č. 77/2008 Sb. o stanovení finančních limitů pro účely zákona o ve-
řejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit,
a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 78/2008 Sb., kterým se stanoví finanční limity pro účely koncesního zákona, ve znění pozdějších předpisů. (mmr)
Informace k postupu při uveřejňování v souvislosti s technickou novelou zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách V souvislosti s přijetím Zákonného opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a jeho potvrzením na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, upozorňujeme na změny týkající se uveřejňování formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, které nabývají účinnosti 1. ledna 2014. Zadávací řízení navazující na řízení zrušené z důvodu jedné nabídky (§ 71 odst. 6, písm. c) zákona) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozděj-
ších předpisů (dále jen „zákon“) nově v § 71 odst. 6 umožní zadavateli, který předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil z důvodu jedné nabídky
podle § 84 odst. 1 písm. e), aby v novém zadávacím řízení pokračoval i v případě, že opět obdrží pouze jednu nabídku nebo po posouzení zbyde k hodnocení pouze jedna nabídka. Podmínkou je, aby zadavatel v oznámení o zahájení nového zadávacího řízení identifikoval předchozí zadávací řízení a označil změny zadávacích podmínek oproti předchozímu zadávacímu řízení. Pokud tedy zadavatel nově zahájí zadávací řízení s obdob-
ným předmětem, jako bylo již dříve zrušené řízení z důvodu jedné nabídky podle § 84 odst. 1 písm. e), je nezbytné, aby ve formuláři F02 Oznámení o zakázce, F05 Oznámení o zakázce - veřejné služby nebo F17 Oznámení o zakázce v oblasti obrany a bezpečnosti v oddíle „VI.3) Další informace“ uvedl název předchozí zrušené zakázky a její evidenční číslo ve Věstníku veřejných zakázek.
Novou lhůtu pro doručení nabídek nebo žádostí o účast a případné ostatní změny v zadávacích podmínkách zadavatel uvede vždy v příslušném oddíle formuláře. V této souvislosti došlo k aktualizaci metodických pokynů a validačních pravidel pro vyplnění formulářů F02, F05 a F17, které obsahují podrobnější instrukce k vyplnění oddílu „VI.3) Další informace“. Povinnost uveřejnit Oznámení předběžných informací (§ 86 odst. 3, písm. d) zákona)
Další změna se týká formuláře F01 Oznámení předběžných informací. Veřejný zadavatel nově podle § 86 odst. 3 písm. d) zákona nebude povinen uveřejnit předběžné oznámení v případě, kdy předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil z jakéhokoli důvodu uvedeného v ustanovení § 84 (tedy nikoli již pouze z důvodu jedné nabídky podle § 84 odst. 1 písm. e). (mmr)
Usnesení vlády č. 981/2013 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků Vláda ČR schválila na svém zasedání dne 18. 12. 2013 mj. změnu usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. S účinností od 1. ledna 2014 se upravují limity pro zadávání veřejných zakázek na elektronických tržištích veřejné správy
v souvislosti s vyslovením souhlasu Poslanecké sněmovny se zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V duchu novely ZVZ se tyto limity pro jednotlivé druhy řízení zvyšují.
Další významnou změnou s účinností od 1. ledna 2014 je rozšíření povinnosti pro podřízené orgány a organizace ústředních orgánů státní správy a samosprávy využívat e-tržiště při pořizování a obnově komodit ze Seznamu komodit, a to v rozsahu 100 % předpokládaných
finančních prostředků vynakládaných na vymezené komodity. S přijetím změny výše uvedeného usnesení vlády zároveň dochází k úpravě Pravidel systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. V rámci tohoto usnesení vlády na-
budou od 1. dubna 2014 účinnosti další změny. Účinnost těchto změn byla odložena z důvodu časové náročnosti implementace těchto změn provozovateli elektronických tržišť do samotných elektronických nástrojů. (mmr)
