Výroková část I. Popis zařízení k výrobě krmiv se mění t a k t o: „Parametry zařízení k výrobě krmiv a souvisejícího zařízení včetně zařazení do kategorie průmyslové činnosti dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci: Kategorie průmyslové činnosti
Parametr zařízení
Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci
Zařízení k výrobě krmiv, mající výrobní kapacitu pro úpravu a zpracování ze surovin živočišného a rostlinného Výrobní kapacita původu ve formě kombinovaných Výroba krmiv (průměrný okamžitý stav) výrobků větší než 75 t hotových 64 tun/den výrobků denně z živočišných surovin s podílem živočišné složky 10% a více, naplňuje kategorii 6.4. b) Krmivo se skládá ze 55 až 75 % z rostlinných surovin (z obilovin), 25 až 45 % z živočišných surovin (z masného odpadu a z tuku).“ Výroková část I. Popis zařízení, Související zařízení, Plynová kotelna se doplňuje t a k t o: „- Plynová kotelna se skládá ze 2 plynových středotlakých parních kotlů K1 a K2, které jsou společně umístěné v severní části provozovny. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Každý kotel má samostatný výduch. Kotelna slouží k výrobě páry a teplé vody pro výrobní technologii a k vytápění výrobních i nevýrobních objektů. Kotel K1 (výrobce Tatra Kolín, typ kotle BK 2,5; výrobní číslo 5352 a rok výroby 1987, jmenovitý tepelný výkon kotle dle teplo směnné plochy činí 1,6 MW s účinností 93,5% jmenovitý tepelný příkon kotle činí 1,71 MW), je osazen hořákem výrobce ČKD Dukla, typ PHZ 180 A, výrobní číslo 7149, rok výroby 1987 s jmenovitým tepelným příkonem 2,3 MW (výkon 2,1 MW s účinností 91,5%). Kotel K2 (výrobce Roučka – Slatina a.s., Brno, typ VSP 4, výrobní číslo 22233, rok výroby 1996, jmenovitý tepelný výkon dle teplo směnné plochy činí 2,6 MW s účinností 92%, jmenovitý tepelný příkon kotle činí 2,83 MW) je osazen hořákem výrobce První brněnská strojírna Třebíč, a.s., typ APH M 45PZ, výrobní číslo 076, rok výroby 2001 s jmenovitým tepelným příkonem 3,93 MW (výkon 3,8 MW s účinností 96,6%). Celkový jmenovitý tepelný příkon kotlů K1 a K2 je 4,2 MW.“ Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, se celý bod 1. Emisní limity, A. Ochrana ovzduší, body 1.1, 1.2 a 1.3 mění t a k t o: „II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli zařízení závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“):
1. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší „Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky“, za podmínek provozovatel provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Výrobna krmných směsí“, který vypracovala Ing. Jana Vacková, v lednu 2012, b) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, c) provozovatel čistí přepravní zásobníky v uzavřených prostorách a skladuje vstupní suroviny, meziprodukty, surové produkty a odpadní produkty v uzavřených zásobnících nebo prostorách (popřípadě prostory chladí), d) provozovatel vypouští emise z výroby zchutňovadel (výroba digestu) přes dezodorizační zařízení (biofiltr naplněný borovou kůrou, která je zkrápěna vodou). a)
1.2 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárních vyjmenovaných spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší „Plynová kotelna“ (2 samostatné kotle označené K1 a K2; kotel K1 o jmenovitém tepelném příkonu 1,71 MW a kotel K2 o jmenovitém tepelném příkonu 2,83 MW), která zajišťuje výrobu páry a teplé vody pro výrobní technologii a vytápění výrobních objektů, budov a kanceláří. Celkový jmenovitý tepelný příkon obou kotlů je 4,54 MW. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Kotle pracují na sobě nezávisle, každý má samostatný výduch, za podmínek a)
vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce: Emisní zdroj
Znečišťující látka
Emisní limit1) [mg.m-3]
Plynový kotel K1 (jmenovitý tepelný příkon 1,71 MW)
oxidy dusíku (NO2)
200
Plynový kotel K2 (jmenovitý tepelný příkon 2,83 MW)
oxid uhelnatý (CO)
100 502)
Poznámka: 1)Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 3%. 2)Specifický emisní limit pro oxid uhelnatý (CO) platný od 1. ledna 2018.
2
b) jednorázové měření, odběry vzorků a jejich vyhodnocení, je prováděno autorizovanou osobou oprávněnou k měření těchto zdrojů 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření pro každý kotel zvlášť ve schválených měřících místech před vstupem zplodin do komína. 1.3 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného spalovacího zdroje znečišťování ovzduší „Plynová sušárna granulí“, extruzní horizontální dvou pásová sušící linka SV III Wenger složená z 5 sekcí (každá sekce 2 ventilátory a 1 hořák); celkem 5 ks hořáků o jmenovitém tepelném příkonu 5x450 kW, umístěná na p.p.č. 468/2 a 603/1, k.ú. Heřmanice. Zajišťuje snížení vlhkosti granulí přímým horkovzdušným sušením. Palivem je zemní plyn z veřejné distribuční sítě. Celkový jmenovitý tepelný výkon zdroje je 2,25 MW, za podmínek a)
provozovatel vypouští emise z plynové sušárny granulí (suchá výroba) přes dezodorizační zařízení (biofiltr naplněný borovou kůrou, která je zkrápěna vodou).“
Výroková část II. písmeno B. Ochrana vod se mění a doplňuje t a k t o: „2. Ochrana vod Podzemní voda je odebírána z vrtaných studní HV 1 a HV 2 na p. p. č. 95/4, k. ú. Heřmanice nad Labem. Odebíraná podzemní voda slouží k výrobě páry v zařízení, dále se používá jako chladící voda v uzavřeném okruhu, ke skrápění biofiltrů (borová kůra), k mytí strojů, podlah a zařízení, dále se používá jako užitková pro soc. zařízení v administrativní budově a jako technologická voda při technologii výroby suchých směsí. Voda k výrobě páry je upravována iontoměniči a průchodem reverzní osmózou, kde je změkčována a demineralizována. 2.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, povolení k odběru podzemní vody z vrtaných studní HV 1 a HV 2 na p. p. č. 95/4, k. ú. Heřmanice nad Labem (útvar podzemních vod č. 42210 – Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje; hydrogeologický rajon č. 4221 – Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje), přímé určení polohy* HV 1 (souřadnice X,Y): X = -632 381 m, Y = -1 023 962 m, přímé určení polohy* HV 2 (souřadnice X,Y): X = -632 375 m, Y = -1 023 970 m, v množství pro obě vrtané studny max.: 3,0 l.s-1
3 000 m3. měsíc-1
30 000 m3. rok-1
za podmínek a) celkové odebrané množství podzemních vod je nepřetržitě sledováno měřícím zařízením (vodoměr), jehož správnost měření je ověřena (provozovatel dokladuje ověření správnosti měření tohoto zařízení) a zjištěné množství odebraných podzemních vod je pravidelně zaznamenáváno 1x za měsíc,
3
b) výsledky měření množství odebírané podzemní vody předá provozovatel každoročně Povodí Labe, státní podnik, do 31. ledna, za rok předcházející, c) platnost povolení k odběru podzemní vody je stanovena do 31. července 2015. *
určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North.
2.2 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ust. § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), povolení k vypouštění odpadních vod (Kód vodního útvaru ID: 10085000; CZ-NACE 1092; pouze vody kotelní a vody chladící) z kotelny, umístěné v katastrálním území Heřmanice nad Labem, do vodního toku Labe, číslo hydrologického pořadí povodí 1-01-01-081, ř. km. 296,5. Přímé určení polohy* (souřadnice X,Y): X = -632 672 m, Y = -1 024 135 m, za podmínek a)
nepřekročení emisních limitů a povoleného množství pro vypouštění odpadních vod uvedených v tabulce:
Emisní limity a povolené množství pro vypouštění odpadních vod do vodního toku Labe Látka nebo ukazatel BSK5 (mg.l-1) CHSKCr (mg.l-1) P celk (mg.l-1) NL (mg.l-1) EL (mg.l-1) N – NH4 (mg.l-1) RAS (mg.l-1) pH Povolený objem vypouštěných odpadních vod
1)
„p“ 80 150 4
Emisní limit 1) „m“ 100 200 8
2)
t.rok-1 1 2 0,05
nestanoven
Technická norma ČSN EN 1899 – 1,2 TVN 757520 ČSN EN ISO 6878 ČSN EN 872 ČSN 757505 – 6 ČSN EN ISO 149 11
TNV 757347 ČSN ISO 10523 2 l.s-1 2 000 m3.měsíc-1 20 000 m3.rok-1
6–8 Maximálně Maximálně Maximálně
1) překročení povolených hodnot „p“ maximálně do výše hodnot „m“ se připouští nejvýše ve 2 výsledcích rozboru při stanovené četnosti 10 odběrů vzorků v období kalendářního roku. Maximálně přípustná hodnota koncentrace „m“ nesmí být překročena žádným výsledkem rozboru. 2) pro posouzení dodržení hodnot ročního bilančního množství znečištění je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných odpadních vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce.
b) teplota vypouštěné odpadní vody nepřekročí 40 °C, c)
celkové množství vypouštěných odpadních vod je nepřetržitě sledováno měřícím zařízením (Parshalův žlab s ultrazvukovým čidlem na měření úrovně hladiny pro zjišťování objemu odtékajících odpadních vod), jehož správnost měření je ověřena (provozovatel dokladuje ověření správnosti měření tohoto zařízení). Měřící zařízení je osazeno v šachtě umístěné na pozemku p. č. 468/2 v k.ú. Heřmanice nad Labem (pozemek mezi sily a trafostanicí). Zjištěné množství vypouštěných odpadních vod je
4
pravidelně zaznamenáváno 1x za měsíc. Záznamy provozovatel uchovává pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly, d) pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění, stanovených jako „p“ s četností nejméně 1x za 3 měsíce, ne dříve než po uplynutí 2 měsíců od předchozího měření, jsou odebírány 24 hodinové směsné vzorky (získané sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin) z odběrného místa na kanalizačním potrubí, které se nachází v akumulační jímce umístěné na pozemku p. č. 468/2 v k.ú. Heřmanice nad Labem (pozemek mezi sily a trafostanicí). Odběr vzorků a jejich rozbor provádí oprávněná laboratoř (dle ust. § 92 zákona o vodách) podle norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře, e)
přehled množství vypouštěných odpadních vod a přehled výsledků předepsaných rozborů včetně vyhodnocení ročního bilančního množství vypouštěného znečištění v limitovaných ukazatelích provozovatel předá podniku Povodí Labe, státní podnik, vždy v termínu do 31. ledna, za rok předcházející,
f)
platnost povolení k vypouštění odpadních vod se stanovuje od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí do 31. července 2015.
*
určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S_JTSK_Křovák_East_North.“
Výroková část II. písmeno C. Nakládání s odpady se vypouští: „C. Nakládání s odpady 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci 2.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci a v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady uvedenými v tabulce: Kat. č. odpadu 08 01 11 12 01 09 13 01 05 13 02 08 14 06 03 15 01 01 15 01 02 15 01 04 15 01 07 15 01 10 15 02 02
Název druhu odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny Nechlorované emulze Jiné motorové, převodové a mazací oleje Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel Papírové a lepenkové obaly (znečištěné) Plastové obaly (znečištěné) Kovové obaly (znečištěné) Skleněné obaly (znečištěné) Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
5
Kategorie odpadu N N N N N O/N O/N O/N O/N N N
16 01 07 16 01 11 16 01 13 16 01 14 16 01 21 16 02 11 16 02 13 16 05 06 16 06 01 20 01 21
Olejové filtry Brzdové destičky obsahující azbest Brzdové kapaliny Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 160107 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 - Hydraulické hadice Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (CHFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC) Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 122) Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Olověné akumulátory Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
N N N N N N N N N N
Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katalog odpadů“). Kategorie odpadů: N – nebezpečný, O/N – ostatní odpad s nebezpečnou vlastností.
za podmínek k bodu 2.1. a) shromažďování utříděných nebezpečných odpadů na určených místech; shromažďovací prostředky (nádoby) s nebezpečnými odpady musí být opatřeny katalogovým číslem, názvem druhu odpadu, výstražnými symboly nebezpečnosti a jménem osoby zodpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku (nádoby), b) označení shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) odlišitelně od prostředků nepoužívaných pro nakládání s nebezpečnými odpady, c) zabezpečení shromažďovacích míst a shromažďovacích prostředků před poškozením lidského zdraví a proti nežádoucímu znehodnocení, odcizení nebo úniku nebezpečných odpadů do životního prostředí, d) umístění identifikačního listu nebezpečného odpadu v blízkosti shromažďovacího prostředku (nádoby) nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich, e) předávání nebezpečných odpadů oprávněné osobě, f) vedení průběžné evidence odpadů (vést evidenci rovněž pro každý jednotlivý odpad, kterým je vydán souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování) a nakládání s nimi v souladu s ust. § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, g) nakládání s nebezpečnými odpady a zařízeními obsahujícími polychlorované bifenyly (PCB) v souladu s vyhláškou č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB).“
6
Výroková část II. (C. Nakládání s odpady) bod 2.2 se mění a doplňuje t a k t o: „3. Nakládání s odpady 3.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů uvedených v následující tabulce: Kat. č. odpadu 15 01 01 15 01 02 15 01 04 15 01 07
Název druhu odpadu
Kategorie odpadu
Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Kovové obaly Skleněné obaly
O/N O/N O/N O/N
Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katalog odpadů“). Kategorie odpadů: N - nebezpečný, O/N - ostatní odpad s nebezpečnou vlastností.
za podmínek a) výše uvedené odpady provozovatel shromažďuje a předává oprávněné osobě jako odpad nebezpečný pod společným katalogovým číslem a názvem odpadu uvedeným v následující tabulce: Kat. č. Název druhu odpadu Kategorie odpadu odpadu Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo 15 01 10 N obaly těmito látkami znečištěné b) shromažďování utříděných nebezpečných odpadů na určených místech; shromažďovací prostředky (nádoby) s nebezpečnými odpady musí být opatřeny katalogovým číslem, názvem druhu odpadu, výstražnými symboly nebezpečnosti a jménem osoby zodpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku (nádoby), c) označení shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů (tvarově, barevně nebo popisem) odlišitelně od prostředků nepoužívaných pro nakládání s nebezpečnými odpady, d) zabezpečení shromažďovacích míst a shromažďovacích prostředků před poškozením lidského zdraví a proti nežádoucímu znehodnocení, odcizení nebo úniku nebezpečných odpadů do životního prostředí, e) umístění identifikačního listu nebezpečného odpadu v blízkosti shromažďovacího prostředku (nádoby) nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich, f) předávání nebezpečných odpadů oprávněné osobě, g) vedení průběžné evidence odpadů (vést evidenci rovněž pro každý jednotlivý odpad, kterým je vydán souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování) a nakládání s nimi.“
7
Ve výrokové části II. se název bodu 3 mění t a k t o: „4. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 (B. Provozní řád) se vypouští: „B. Provozní řád Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, v souladu s ustanovením § 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ke schválení provozního řádu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, „Zařízení na výrobu krmiv KSK BONO, provozovna Heřmanice“, soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší v řádném – trvalém provozu (provozní řád), vypracovala Marie Mojžíšová, v lednu 2010, dle ust. § 4 nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (příloha 1, bod 6.7. ...výroba krmiv z vedlejších produktů porážky...) a v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, za podmínek a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku.“ Ve výrokové části II. se bod 5 mění t a k t o: „5. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán 5.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), schvaluje
5
plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) – KSK BONO s.r.o., provozovna Heřmanice, zařízení k výrobě krmiv, zpracoval Ing. Antonín Hanzlík, v březnu 2007, aktualizoval Ing. Miroslav Šolc a Marie Mojžíšová, v září 2010 v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, za podmínek
8
a) provozovatel postupuje v souladu se schváleným havarijním plánem, b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje a aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení.“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 se mění t a k t o: „6. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 6.1 Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, k odstranění, případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby,
9
c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení.“ Ve výrokové části II. se název bodu 6 mění t a k t o: „7. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení“ Ve výroku III. se mění název tohoto výroku t a k t o: „IV. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci se ruší následující pravomocná rozhodnutí, vyjádření a stanoviska:“ Výroková část IV. se mění na výrokovou část III t a k t o:
„III. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů:
10
1. Povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení § 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písmeno b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k jejich odběru. 3. Povolení k nakládání s povrchovými vodami dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k vypouštění odpadních vod do vod povrchových 4. Souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů dle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů 5. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.“ Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny.
Odůvodnění a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Krajský úřad obdržel dne 27. srpna 2014 od provozovatele zařízení žádost o vydání změny integrovaného povolení (včetně 6 samostatných podání příloh žádosti) a její doplnění ze dne 15. září 2014. Krajský úřad následně dne 16. září 2014 oznámil v souladu s ust. § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení pod č.j. 13768/ZP/2014-4 k vyjádření do 15 dnů dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí.
11
b) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o vydání změny integrovaného povolení, - návrh provozního řád vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší (Výrobna krmných směsí), - obdržené připomínky v průběhu řízení. c)
Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: − Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne 26. 9. 2014 – bez připomínek, − Česká inspekce životního prostředí, dne 30. 9. 2014 – bez zásadních připomínek. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Úsek integrovaných agend ČIŽP bere na vědomí základní zprávu zpracovanou dle ust. § 4a zákona o integrované prevenci a k jejímu zpracování nemá připomínky. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Dle sdělení provozovatele se v zařízení nenacházejí závadné látky v takovém rozsahu, množství a míře nebezpečnosti, že je vyžadováno zpracování základní zprávy. ČIŽP požaduje na základě ust. § 16 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci, aby v podmínce uvedené ve výrokové části II. v bodě 6. Postup při vyhodnocování podmínek IP v pod bodu 2. pod písm. b) byla doplněna inspekce (ČIŽP). Připomínka nebyla v integrovaném povolení zohledněna. Jednou ze základních povinností provozovatele zařízení, která je uvedenou v ust. § 16 odst. 1 písm. c) v zákoně o integrované prevenci, je povinnost: „neprodleně hlásit krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí (ČIŽP) všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí (dále jen „havárie“), které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení.“ Krajský úřad ukládá provozovateli zařízení nad rámec výše uvedené zákonné povinnosti v platném integrovaném povolení v bodě 6 odst. 2 v písm. b) následující povinnost: „písemného ohlášení havárie krajskému úřadu a porušení závazných podmínek provozu zařízení včetně návrhu nápravného opatření“. Toto písemné ohlášení se však týká až doby následující po zvládnutí výše uvedené havárie provozovatelem, popř. dalšími zasahujícími orgány, která již nemá přímý negativní vliv na životní prostředí (provozovatel má povinnost vynaložit veškeré úsilí k zabránění havarijního úniku znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí). Provozovatel na základě této podmínky informuje o havárii krajský úřad jako úřad povolující provoz zařízení a navrhuje řešení, které by takovému nežádoucímu stavu v zařízení způsobujícímu havárii v budoucnu zabránilo. Nejedná se tedy o nápravná opatření ve smyslu okamžitého zabránění úniku závadných látek do životního prostředí, ani o nápravná opatření
12
dle ust. § 19b zákona o integrované prevenci, které přísluší jak krajskému úřadu, tak také ČIŽP. Jedná se o systémový přístup provozovatele a krajského úřadu hledající řešení, které v budoucnu brání, aby takový stav nastal, popřípadě se opakoval, a toto řešení je následně promítnuto ve změně integrovaného povolení, ustanovení § 19b zákona o integrované prevenci, opatření k nápravě, které přísluší jak krajskému úřadu, tak také ČIŽP, tím nejsou dotčena. Informovat o této skutečnosti ČIŽP písemně považuje krajský úřad za nadbytečné a pro provozovatele administrativně nadbytečně zatěžující s ohledem na kompetence povolovacího úřadu, které přísluší pouze krajskému úřadu, nikoliv České inspekci životního prostředí. Krajský úřad proto požadavku uvedení této podmínky nevyhověl. Pokud nastane v zařízení havarijní stav je vždy povinností provozovatele informovat ČIŽP a krajský úřad neprodleně (dle schváleného postupu uvedeného v havarijním plánu), a to jakýmikoliv komunikačními prostředky (např. telefonicky na havarijní linku), nikoliv pouze písemně. Bez ohledu na výše uvedené je rovněž povinností provozovatele, dojde-li např. ke znečištění povrchových vod mimo hranice zařízení postupovat při vzniku havárie dle dalších platných právních předpisů, např. dle ust. § 40 zákona č.254/2002 Sb., o vodách, nikoliv pouze dle zákona o integrované prevenci. Na základě aktuální praxe ČIŽP dále doporučuje, aby v souladu s ust. § 16 odst. 1 písm. e) zákona o integrované prevenci v integrovaném povolení byla uvedena následující závazná podmínka provozu: „V případě havárie je provozovatel zařízení povinen se při její likvidaci řídit pokyny velitele zásahu a tomu podávat pravdivé a úplné informace nutné k bezpečné a účinné likvidaci havarijního stavu. Pokud v rámci prováděného zásahu budou provozovateli stanovena pro dokončení likvidace havarijního stavu příslušná opatření, je provozovatel povinen splnit tato opatření ve stanoveném rozsahu a stanovených lhůtách.“ Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však v integrovaném povolení zohledněna. Krajský úřad se s výše uvedenou připomínkou ztotožňuje, jedná se však o obecně platnou podmínku týkající se např. povinností zúčastněných při zásahu Hasičského záchranného sboru, popř. specializovaných zásahových složek integrovaného záchranného systému podle zvláštních právních předpisů (např. povinnosti osob dle ust. § 24 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů), které se netýkají působnosti krajského úřadu, jako orgánu ochrany životního prostředí dle zákona o integrované prevenci. Krajský úřad proto požadavku uvedení této podmínky nevyhověl. ČIŽP na základě ust. § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 76/2002 Sb. doporučuje, aby závazná podmínka provozu II. 3. c) byla upravena následujícím způsobem: „Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují znečišťující látky (závadné látky, plyny apod.) musí být v takovém stavebním provedení a technickém stavu a umístěny a provozovány tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek a případně jejich reakčních produktů do životního prostředí (podzemních vod, povrchových vod, půdy, ovzduší) nebo k jejich nežádoucímu smíšení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracování nebo dopravování závadných látek stavebně nebo technicky určeny, je nepřípustné.“ Krajský úřad připomínku ve změně integrovaného povolení nezohlednil, přestože se s výše uvedenou připomínkou České inspekce životního prostředí ztotožňuje. Při vzniku havárie se mohou následného havarijního stavu rovněž účastnit reakční produkty vzniklé reakcí závadných, nebezpečných a zvláště nebezpečných a dalších látek, které se používají v provozu zařízení. Tyto reakční produkty se mohou rovněž podílet neméně závažně na negativním dopadu havárie na životní prostředí (podzemní, povrchová voda, půda a ovzduší). Krajský úřad proto s ohledem na prevenci takového stavu v zařízení a v životním prostředí považuje za vhodné, aby provozovatel byl vázán závaznou podmínkou provozu
13
zařízení týkající se rovněž reakčních produktů vzniklých reakcemi závadných, nebezpečných a zvláště nebezpečných a dalších látek účastnících se při vzniku havárie, v jejím průběhu či důsledku. Krajský úřad se připomínkou ČIŽP bude zabývat v následném řízení o změně integrovaného povolení vedeném z podmětu krajského úřadu s předcházející možností přezkumu plnění podmínek integrovaného povolení. V případě podání žádosti o změnu integrovaného povolení se krajský úřad zabývá pouze změnami v provozu zařízení uvedenými provozovatelem zařízení v žádosti. Těchto změn se však připomínka ČIŽP dle názoru krajského úřadu netýká. Oddělení ochrany ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší se jedná o změny v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“ nebo „zákon č. 201/2012 Sb.“) ke dni 1. 9. 2012 a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „emisní vyhláška“ nebo vyhláška č. 415/2012 Sb.), která nabyla účinnosti dnem 1. 12. 2012. Zařízení na výrobu krmiv, kde zpracovávanými surovinami jsou vedlejší produkty živočišného původu v podobě masokostní moučky, živočišného tuku a vedlejších živočišných produktů porážky, je vyjmenovaným stacionárním zdrojem, který je uveden v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem č. 7.16 jako veterinární asanační zařízení, pro který je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11, odstavec 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb. Podle bodu 6.14 přílohy č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. platí od 1. ledna 2013 pro tento zdroj technická podmínka provozu, která by dle názoru ČIŽP měla být uvedena v IP: „Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech.“ Bod 1.2 IP Pro zařazení spalovacích zdrojů do kategorie vyjmenovaný zdroj je rozhodujícím parametrem jmenovitý tepelný příkon, proto je třeba v bodě 1.2 upravit text: kotel K1 o jmenovitém tepelném příkonu 1,7 MW a kotel K2 o jmenovitém tepelném příkonu 3,93 MW. Celkový jmenovitý tepelný příkon kotelny je 4,54 MW. V části IP „za podmínek“ by měly být odstraněny odkazy na již neplatnou legislativu (nařízení vlády č. 146/2007 Sb. a vyhláška č. 205/2009 Sb.). Podle přílohy č. 2 části II vyhlášky č. 415/2012 Sb. je pro vyjmenované spalovací zdroje spalující zemní plyn se jmenovitým tepelným příkonem do 5 MW předepsáno plnění emisního limitu pro hmotnostní koncentraci 100 mg.m-3 CO a 200 mg.m-3 NOx, v obou případech v suchém plynu za normálních stavových podmínek s referenčním obsahem kyslíku 3 %. Četnost měření: 1 x za tři kalendářní roky. Pro SO2 není specifický emisní limit předepsán. Bod 1.3 IP Plynová sušárna granulí o celkovém jmenovitém příkonu 2,25 MW je zařízení s přímým procesním ohřevem. Jedná se o vyjmenovaný zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. pod kódem 3.1. jako spalovací jednotky s přímým procesním ohřevem jinde neuvedené o jmenovitém příkonu od 0,3 do 5 MW. Nejsou předepsány specifické emisní limity. Změnou IP je schvalován provozní řád zdroje znečišťování ovzduší vyjmenovaného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem 7.16, tj. veterinární asanační zařízení. V provozním řádu jsou odkazy na neplatnou legislativu. ČIŽP konstatuje, že provozní řád po formální a obsahové stránce neodpovídá rozsahu požadovaném přílohou č. 12 k emisní vyhlášce. Krajský úřad se ztotožnil s připomínkami ČIŽP týkající se podmínek provozu výše uvedených vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší a zohlednil je v bodech 1.1 až 1.3 integrovaného 14
povolní v plném rozsahu. Emisní limity pro zdroje znečišťování ovzduší „Plynová kotelna“ byly stanoveny jak do konce roku 2017 (CO - 100 mg/m3, NOx - 200 mg/m3), tak také na roky následující, tj. od 1. ledna 2018 (CO - 50 mg/m3, NOx - 200 mg/m3) dle příloh výše uvedené prováděcí vyhlášky č. 415/2012 Sb. Krajský úřad má za to, že v připomínce ČIŽP uvedený odkaz na Metodický pokyn Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8, který upřesňuje požadavky na „nízkoemisní“ spalovací zdroje z hlediska přípustných emisí vybraných znečišťujících látek (CO – 50 mg/m3, NOx - 100 mg/m3) a také minimální energetické efektivnosti přitom stanovuje některé další požadavky na spalovací zdroje nad rámec vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, zejména z hlediska způsobilosti k udělení finanční podpory v rámci OPŽP a národních programů SFŽP. Metodický pokyn tedy upravuje podmínky pro přijetí dotační podpory pro „nízkoemisní“ spalovací zdroj emisí a nevyžaduje tak striktně, stejně jako výše uvedená prováděcí vyhláška č. 415/2012 Sb. plnění přísných emisních limitů pro tento typ zdroje. Proto krajský úřad při stanovování emisních limitů k požadavku výše uvedeného metodického pokynu a připomínce ČIŽP, přestože se s vyšší mírou ochrany životního prostředí, tj. stanovením přísnějších emisních limitů ztotožňuje, nepřihlédl. Oddělení ochrany vod Předmětem navržené změny je povolení provozu zdroje znečišťování ovzduší a aktualizace podmínek povolení souvisejících se změnou legislativy v oblasti ochrany ovzduší a odpadového hospodářství. K předložené změně nemá ČIŽP, oddělení ochrany vod, připomínky. Oddělení odpadového hospodářství K předloženému návrhu změny integrovaného povolení č.j. 7323/ZP/2007-Hu-P ze dne 7.8.2007, ve znění pozdějších změn (dále také jen „IP“), oddělení odpadového hospodářství uvádí: Změna IP se mj. týká uvedení stávajícího integrovaného povolení do souladu s platnou legislativou na základě požadavku zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 69/2013 Sb. (dále také jen „zákon č. 76/2002 Sb.“), ke kterým se ČIŽP, oddělení odpadového hospodářství, nebude vyjadřovat. ČIŽP, oddělení odpadového hospodářství, se vyjádří pouze ke změně bodu 2. „Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady“ dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona č. 76/2002 Sb. týkající se vypuštění souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady v souvislosti s novelou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb. ČIŽP nemá k této změně IP připomínek za předpokladu, že se bude jednat o shromažďování nebezpečných odpadů v místě jejich vzniku (místem vzniku je nezbytné chápat pouze celý areál provozovny) a nebude prováděna úprava ani skladování nebezpečných odpadů. Zároveň ČIŽP konstatuje, že integrovaná povolení jsou vydána zejména za účelem dosažení vyšší úrovně a ochrany životního prostředí, tudíž ČIŽP doporučuje v tomto kontextu i s odkazem na ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) zákona č. 76/2002 Sb. podmínky uvedené v bodu 2 v textu úplného znění integrovaného povolení upravit pro nakládání se všemi druhy odpadů bez ohledu na jejich kategorii. Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však ve změně integrovaného povolení zohledněna. Krajský úřad dále uvádí, že integrované povolení je dle ust. § 2 písm. g) zákona o integrované prevenci rozhodnutím, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví, pokud to tyto předpisy umožňují.
15
Zvláštním právním předpisem v oblasti ochrany životního prostředí pro nakládání s odpady je v tomto případě zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, který stanovuje dle společných ustanovení uvedených v § 82 odst. 2 tohoto zákona nahrazení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady vydávaného podle ust. § 16 odst. 3 tohoto zákona postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Původce tak nakládá s nebezpečnými odpady pouze na základě souhlasu krajského úřadu vydaného integrovaným povolením. Ostatní ustanovení zákona o odpadech tím nejsou dotčena, tzn. že z hlediska ostatních ustanovení není působnost zákona o odpadech vyloučena tím, že je „zařízení“ v působnosti zákona o integrované prevenci (integrovaným povolením se nahrazuje postup pro vydání souhlasu k nakládání s odpady). Krajský úřad (i jiné příslušné úřady) aplikuje zákon o odpadech i v zařízeních v působnosti zákona o integrované prevenci, nejen s ohledem na odpady kategorie ostatní. Krajský úřad se ztotožňuje s doporučením ČIŽP, že se závazné podmínky integrovaného povolení mohou také týkat nakládání s odpady kategorie ostatní, viz další nahrazované souhlasy např. dle ust. § 14 odst. 1, § 16 odst. 2, § 12 odst. 5, a vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. a) až d) zákona o odpadech, které se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Tyto souhlasy je však nutné posuzovat konkrétně a individuálně dle provozu či typu zařízení, např. dekontaminační zařízení, skládka, kde krajský úřad vydává souhlas také pro nakládání s ostatními odpady, resp. dle žádosti o vydání povolení pro takové zařízení. Zařízení na výrobu krmiv společnosti KSK BONO, a.s., Heřmanice, bez ohledu na souhlas krajského úřadu dle ust. §16 odst. 2 zákona o odpadech k upuštění od třídění a odděleného shromažďování vydaný v integrovaném povolení (viz výrok III, odst. 4) dle názoru krajského úřadu takovým zařízením není. Krajský úřad proto zastává názor, že se v tomto konkrétním případě o nahrazování ostatních výše uvedených souhlasů a vyjádření nejedná, proto také nepovažuje za nezbytné stanovovat v závazných podmínkách pro nakládání s odpady další závazné podmínky s ohledem na odpady kategorie ostatní, aby bylo „dosaženo dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku“. V takových případech je v působnosti zákon o odpadech, který je dle názoru krajského úřadu plně aplikovatelný. Deklaratorní ust. § 1 vytyčující účel zákona o integrované prevenci „dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku“ tím nejsou dle názoru krajského úřadu dotčena.
d) Důvody výroku rozhodnutí Na základě žádosti dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení, popis umístění zařízení Krajský úřad administrativně technicky upravil část I. popis zařízení dle bodu 10 novely č. 69/2013 Sb. zákona o integrované prevenci tak, že se odstraňuje dle ust. § 2 písm. g) zákona o integrované prevenci z celého rozhodnutí text „(přímo) spojených činností“. Jedná se o drobnou administrativně technickou úpravu splňující formální požadavky na obsah integrovaného povolení. Krajský úřad v části popisující umístění zařízení doplnil přímé určení polohy zařízení s ohledem na požadavky na popis umístění zařízení dle ust. § 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci.
16
Krajský úřad dále doplnil bližší popis stávajícího zařízení k výrobě krmiv s ohledem na jeho zařazení do průmyslových činností dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci, jako zařízení k výrobě krmiv, mající výrobní kapacitu pro úpravu a zpracování ze surovin živočišného a rostlinného původu ve formě kombinovaných výrobků větší než 75 t hotových výrobků denně z živočišných surovin s podílem živočišné složky 10% a více, naplňuje kategorii 6.4. b). Rovněž došlo ke změně procentuálního vyjádření poměrného zastoupení živočišných a rostlinných surovin používaných při výrobě krmiv. Krajský úřad také rozšířil bližší popis stávajícího souvisejícího zařízení „Plynová kotelna“ s ohledem na stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu zdroje znečišťování ovzduší a s tím souvisejícími podmínkami provozu tohoto zdroje. Ostatní části výroku I. zůstanou beze změny. Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, 1. Ochrana ovzduší, bod 1.1, 1.2 a 1.3 Krajský úřad povolil stávající vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší „Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky“ a jeho provozní řád „Výrobna krmných směsí“ jako zdroj znečišťování ovzduší, ve kterém jsou zpracovávanými surovinami vedlejší produkty živočišného původu v podobě masokostní moučky, živočišného tuku a vedlejších živočišných produktů porážky, jakožto i výroba zchutňovadel (výroba digestu) z vedlejších živočišných produktů porážky. Tento zdroj je vyjmenovaným stacionárním zdrojem dle přílohy 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zařazený pod kódem 7.16 (veterinární asanační zařízení) a je pro něj vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle ust. § 11, odstavce 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Z hlediska závazných podmínek provozu je pro tento zdroj znečišťování ovzduší podle bodu 6.14 přílohy 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. stanovena technická podmínka provozu (platná od 1. ledna 2013): „Za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit např. odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, skladování v uzavřených zásobnících a čištění přepravních zásobníků v uzavřených prostorech“. Provozovatel plní výše uvedený požadavek, resp. technickou podmínku provozu tak, že emise znečišťujících látek obtěžujících zápachem jsou z výrobních částí zařízení, kde jsou zpracovávanými surovinami vedlejší produkty živočišného původu v podobě masokostní moučky, živočišného tuku a vedlejších živočišných produktů porážky, odváděny před konečným vypuštěním do vnějšího ovzduší do dezodorizačního zařízení (biofiltr naplněný borovou kůrou). Provozovatel kromě výše uvedeného dále skladuje meziprodukty, surové produkty a odpadní produkty z výroby krmiv v uzavřených zásobnících nebo prostorách (popřípadě tyto prostory chladí). Požadovaná opatření provozovatel zavedl již v předstihu před platností výše uvedené legislativy v ochraně životního prostředí, tj. před 1. lednem 2013. Krajský úřad dále k vyhláškou stanovené výše uvedené technické podmínce provozu, která zahrnuje příkladný výčet opatření k předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem, uvádí, že uvedená technická podmínka provozu zahrnuje pouze příkladný výčet několika opatření. Nejedná se tedy o výčet úplný a konečný. Je tedy na provozovateli, případně na krajském úřadu, jaká další opatření jsou, popř. budou, v provozu zařízení dále zavedena. Z toho vyplývá, že provozovatel plní a v provozu zařízení i nadále zavádí další dílčí opatření předcházející emisím znečišťujících látek obtěžujících zápachem do vnějšího ovzduší, které jsou blíže specifikovány v provozním řádu tohoto zdroje znečišťování ovzduší. Specifické emisní limity pro pachové látky nejsou pro tento zdroj znečišťování ovzduší výše uvedenou legislativou stanoveny. Krajský úřad povolil vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší „Plynová kotelna“ jako zdroj znečišťování ovzduší, uvedený pod kódem 1.1 přílohy 2 k zákonu o ochraně ovzduší (spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 0,3 až 5 MW). 17
Krajský úřad stanovil pro tento zdroj emisní limity dle přílohy 2 části II tabulky 1.1 a tabulky 1.2 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Emisní limity byly stanoveny jak do konce roku 2017 (CO - 100 mg/m3, NOx - 200 mg/m3), tak také na roky následující, tj. od 1. ledna 2018 (CO - 50 mg/m3, NOx - 200 mg/m3) dle výše uvedených právních předpisů. Provozní řád není pro tento zdroj vyžadován. Bližší zdůvodnění povolení tohoto zdroje znečišťování ovzduší je uvedeno výše ve vypořádání obdržených připomínek od ČIŽP. Krajský úřad povolil stávající vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší „Plynová sušárna granulí“ jako zdroj znečišťování ovzduší uvedený pod kódem 3.1 (spalovací jednotky s přímým procesním ohřevem jinde neuvedené o jmenovitém příkonu od 0,3 do 5 MW) přílohy 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Pro tento zdroj znečišťování ovzduší nejsou stanoveny specifické emisní limity, ani jiné technické podmínky provozu tohoto zdroje stanovené vyhláškou č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ani není schvalován provozní řád. Krajský úřad pro tento zdroj znečišťování ovzduší stanovil technickou podmínku provozu týkající se předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem: emise znečišťujících látek obtěžujících zápachem jsou před vypuštěním do vnějšího ovzduší odváděny do vnějšího ovzduší přes dezodorizační zařízení (biofiltr naplněný borovou kůrou)“. Krajský úřad při stanovování výše uvedené technické podmínky provozu vzal v úvahu, že uvedený zdroj procesních ohřevů „Plynová sušárna granulí“ je nedílnou navazující součástí zařízení na výrobu krmiv zpracovávající vedlejší produkty porážky (zdroj znečišťování ovzduší „Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky“), resp. procesním technologickým zařízením, které na zpracovávání vedlejších produktů porážky svým technologickým zařazením přímo navazuje. Procesem sušení prostřednictvím sušícího media (spáleným zemní plynem s ohřátým vzduchem v sušárně) dochází k žádoucímu odparu vodních par technologicky nežádoucí vody ze surového produktu výroby a tím k možnému nežádoucímu vzniku emisí pachových látek vzniklých při tomto odparu za vzniku konečného výrobku (granulovaného krmiva). Krajský úřad proto uvedl tuto technickou podmínku provozu zvlášť samostatně u tohoto zdroje znečišťování ovzduší, nikoliv společně u zdroje znečišťování ovzduší „Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky“. Pro provozovatele zařízení samozřejmě i v tomto případě platí, že skladuje meziprodukty, surové produkty a odpadní produkty z výroby krmiv v uzavřených zásobnících nebo prostorách, popřípadě tyto prostory chladí, s ohledem na předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem tak jak je stanoveno v bodě 1.1 integrovaného povolení. Z hlediska závazného zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) v zařízeních na výrobu krmiv dle ust. 14 zákona o integrované prevenci uvedených v závazných podmínkách integrovaného povolení krajský úřad uvádí, že závazná povinnost zavedení BAT nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT (http://www.ippc.cz/obsah/referencni-dokumenty/zavery-o-bat/) pro zařízení na výrobu potravy (potravin a krmiv). Následně nejpozději do 4 let od vydání těchto závěrů o BAT je provozovatel zařízení dle ust. § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci povinen provozovat zařízení v souladu s BAT. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, 3. Nakládání s odpady Krajský úřad vypustil závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady k jejich shromažďování v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených
18
nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ust. § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (pro provozovatele samozřejmě i nadále platí závazná podmínka provozu: „vedení průběžné evidence odpadů a nakládání s nimi v souladu s ust. § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.“) avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Krajský úřad ponechal v platnosti souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů, který pouze administrativně technicky takto upravil – text podmínky: „nakládání s nebezpečnými odpady a zařízeními obsahujícími polychlorované bifenyly (PCB) v souladu s vyhláškou č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB)“ krajský úřad vypustil s ohledem na skutečnost, že výše uvedený souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů se těchto druhů odpadů netýká. Jednalo se o závaznou podmínku týkající se rušeného souhlasu ke shromažďování nebezpečných odpadů. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5, B. Provozní řád Krajský úřad vypustil v této části integrovaného povolení schválení provozního řádu „Zařízení na výrobu krmiv KSK BONO, provozovna Heřmanice“, jehož schválení je nově nezbytnou a nedílnou součástí vydaného povolení zdroje znečišťování ovzduší „Výroba krmiv z vedlejších produktů porážky“ s provozním řádem „Výrobna krmných směsí“ (viz bod 1.1 integrovaného povolení). Ostatní části tohoto bodu zůstanou beze změny. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 6 Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. § 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení včetně procesních lhůt jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení, s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené krajským úřadem z hlediska ochrany životního prostředí. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci pro celé zařízení nebo pro jeho část. Základní zpráva vyžadovaná dle ust. § 4a zákona o integrované prevenci jako nezbytná podmínka popisu stavu znečištění půdy a podzemní vody v zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování nebyla provozovatelem zařízení v žádosti předložena s odkazem na skutečnost, že zařízení nenaplňuje zákonné podmínky pro její zpracování, proto nebyla základní krajským úřadem schválena. Výroková část III. Krajský úřad vyjmul z integrovaného povolení následující „složková“ povolení (ovzduší, odpady), která pozbyla platnosti v souladu s novým zákonem o ochraně ovzduší a novelou zákona o odpadech (viz výše odůvodnění jednotlivých výrokových částí):
19
-
Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle ustanovení § 16 odst. 3 zákona o odpadech.
-
Povolení k provozování středního stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší.
-
Povolení k vydání provozního řádu zdrojů znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení § 17 odst. 2 písm. g) zákona o ochraně ovzduší.
Krajský úřad v integrovaném povolení nově nahrazuje povolení provozu stacionárních vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu postupem v řízení o vydání integrovaného povolení dle ust. § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší. Povolení k nakládání s podzemními a povrchovými vodami dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, k jejich odběru a k vypouštění do nich, zůstává beze změn.
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka-
z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence
Rozhodnutí: Účastníci řízení 1. KSK BONO s.r.o., se sídlem Heřmanice 29, 552 12 Heřmanice nad Labem Dotčené správní úřady 1. Městský úřad Jaroměř, Nám. ČSA 16, 551 33 Jaroměř 2. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 3. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 4. Krajská veterinární správa 503 41 Hradec Králové
pro
Královéhradecký
kraj,
Jana
Černého
370,
Na vědomí 1. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 2. Český rybářský svaz, Východočeský územní svaz Hradec Králové, Kovová 1121, 500 03 Hradec Králové
20
