18.12.2006 Jelikož jsme přijeli z našich cest po Finsku asi ve 0415 ráno, je celkem pochopitelné, že jsem spal asi tak do 1230. Potom jsem se jakoby nasnídal a vyrazil jsem do města doplnit nějaké zásoby jídla apod. Také jsem musel zajít do firmy Elisa, u které máme už čtyři týdny objednané internetové připojení. Když jsem do zmíněné firmy dorazil, ukázal jsem jim tu moji smlouvu s tím, že to jako mělo být již 4 dny připojené. Ovšem ouha! Paní, co tam obsluhovala mi po chvilce hledání v počítači a po pár telefonátech oznámila, že na té mé smlouvě je uvedena chybná adresa, takže mě nemohli připojit. A dodala, že jedinou možností je napsat smlouvu novou a počkat dva další týdny . „No, tak to je trochu čára přes rozpočet“, říkal jsem si zdrceně. To znamená, že během Vánoc nebudu mít prakticky žádné spojení s domovem. Cítil jsem se v tu chvilku opravdu na dně. Znáte to, takový ten pocit, že s tím musíte něco udělat a zároveň víte, že se nic dělat nedá- beznaděj?? (pro Marušku Vítkovou: je to asi něco podobného jako s tím oslem v té studni- musíš se prostě otřepat ☺). 19.12.2006 Byl jsem domluvený s Ritvou, že mě vezme do Villa Elba autem, protože jsem s sebou bral notebook a kytaru. Takže v 830 jsme měli sraz a vyrazili jsme. Ve Villa Elba probíhala zas nějaká konference, takže tam bylo celkem dost lidí, ale na druhou stranu byl zas hodně chutný oběd ☺. Je to trochu blázinec, když přijdete na vaše pracoviště po týdenní pauze. Chcete stihnout všechno a nakonec to dopadne tak, že nestihnete nic ☺. No nevadí, alespoň se mi podařilo dopsat a snad úspěšně odeslat pohledy. Taky jsem se dozvěděl, že po Vánocích bude v práci alespoň Maire a Outti, takže to tam bude chvilku otevřené a můžu popřípadě přijít přečíst si maily apod. Od 1800 byla ve švédské škole něco jako vánoční besídka. Děcka měla připravené divadelní vystoupení na vánoční téma. Bylo to celé ve Švédštině, takže jsem tomu moc nerozuměl, ale hezky tam zpívaly☺. 20.12.2006 Na devátou jsem šel opět do švédské školy. Dnes měla děcka poslední školní den před vánočními prázdninami, takže to bylo hodně krátké. Děti měly opět divadelní vystoupení (tentokráte ve Finštině ☺), potom přišel Santa Claus, popřál všem veselé Vánoce a po 1100 jsem školu opustil. Ve škole ovšem nebyl oběd, takže jsem nelenil, vzal kolo a hned se rozjel do Villa Elba, abych tam stihl oběd ☺. A stálo to za to! Bylo tam opět spoustu hostů, takže jsme obědvali až po půl jedné, ale za to celkem honosně ☺. Ritva nám, dobrovolníkům jež tu zůstávají přes Vánoce, koupila každému balíček s jídlem. Co balíček? Byl to balík! A v něm spoustu jídla! Chleba, sýr, šunka, jablka, mandarinky, nějaké sladkosti apod. …abychom prý přežili ty dny, kdy bude Elba zavřená ☺! 21.12.2006 Do Villa Elba jsem přijel opět tak kolem deváté. Připíchnul jsem na net mé zápisky z cesty po Laponsku a pak jsem přepisoval emailové adresy účastníků tohoto výletu. Chvilku na to byl oběd a ve 1400 začínala předvánoční besídka v kuchyni, na které jsem měl, společně s Riikkou zahrát a zazpívat nějaké vánoční písně. Hráli jsme dvě koledy ve Finštině, dvě vánoční písně v Angličtině a nakonec jsem zahrál „Purpuru“ v Češtině. No, začátek byl nic moc, páč jsme se s Riikkou nějak nemohli sejít v jedné tónině ☺, ale pak už to celkem šlo. Po této besídce jsem potom ještě pomáhal při přípravě obálek, které následně putovaly do různých Youth Center, prakticky po celém světě. Ritva byla letos poslední den v práci, protože od zítřka má svou, zcela zaslouženou, dovolenou. Rozloučili jsme se a popřáli si veselé Vánoce a šťastný Nový Rok. Dokonce mě přitom přání i objala, vlastně mě objali
všechny ženy, se kterými jsme si přáli. Hm, a pak že to Fini nedělají (kvůli své pověstně chladnosti)- ty průvodci, ve kterých se toto uvádí, jsou asi již zastaralí…☺ 22.12.2006 Je pátek, dva dny před Vánocemi, takže se prakticky nic neděje. V práci taky skoro nikdo není- hm, a proč také- pracovní morálka dva dny před Vánocemi je opravdu mizivá ☺. Já jsem tam jel prakticky jen proto, že tam byl oběd ☺☺. Navečer jsem zašel ke Gáborovi, chvilku jsme seděli, různě kecali, převážně o tom, co připravit na Štědrý večer k jídlu.Kolem 2100 hodiny tam dorazila Monika se Shannon z Nykarleby. Monika odjíždí na Vánoce domů (do Německa) a jelikož z Nykarleby není žádné vhodné spojení, potřebovala přespat tady v Kokkole, aby mohla ráno odcestovat do Tampere a následně odletět do Frankfurtu. No a Shannon jí, do Kokkoly, pouze doprovázela. 23.12.2006 Tak na toto jsem se těšil skoro celý týden. Je sobota, takže toho zneužívám a nemám nařízený vůbec žádný budík. Probudil jsem se a trochu překvapeně jsem koukal na hodinky. Bylo na nich 1200. Spal jsem opravdu dlouho, ale není se čemu divit, když je tady neustále takové pošmourno. To se pak spí „jedna báseň“ ☺. Trochu jsem jakoby posnídal a ve 1300 jsme vyrazili s Gáborem na nákupy. Koupili jsme stojan na vánoční stromek (který musíme ještě zítra někde ukrást ☺) a nějaké jídlo na zítřek. Po našem návratu jsem si ukuchtil něco k jídlu. Konkrétně to byla kuřecí prsíčka s UHN (universální hnědá omáčka) a brambory. K tomu nějakou tu zeleninku (aneb, chybíš mi, Marino ☺☺☺) a docela jsem si pošmákl. Akorát toho oleje asi bylo moc. Tak snad příště ☺. Něco po 1900 začal Kris zkoušet udělat těsto na pirožky, které chtěl udělat. Tak jsem mu s tím pomáhal. Ze začátku nic moc, ale pak jsme to celkem vychytali a vyrobili těsto. To jsme následně vyváleli a vyřezali z něj, pomocí hrnečku, kolečka, které jsme potom plnili kyselým zelím a žampióny. Potom jsme to dali na chvilku do vařící se vody a když nám vyplavaly ze dna, byly hotové. Kris povídal, že jeho máma a ségra dělají lepší, ale to je celkem pochopitelné, ne? ☺ Něco po 2030 přijela děvčata z Nykarleby (Claire a její francouzská kamarádka Marléne, která jí přijela navštívit) a chvilku po nich dorazil i Jerémy (Krisův kamarád z Francie). Tak a teď již byla naše sestava pro Štědrý večer kompletní. 24.12.2006 Dnes je Štědrý den. Měli jsme k dispozici pro tento den jednu z chat v blízkosti Villa Elba. Její jméno (jako té chaty) je Lassella- což prý neznamená nic ☺. Ve 1300 jsme měli sraz před Gáborovým bytem a chvilku na to jsme, na kolech, vyrazili směr Lassella. Po příjezdu jsme se „zahnízdili“ a kolem půl třetí jsme vyrazili do lesa, ukrást nějaký vánoční stromek (ukrást uvádím proto, že ve Finsku je toto konání, stejně jako v ČR zakázané a navíc jsme byli v chráněné krajinné oblasti). No, ale Vánoce bez stromečku by nebyly moc Vánoce (i když jsme vlastně na Štědrý den spáchali hřích). Po našem návratu z lupu jsme stromeček začali zdobit a následně připravovat štědrovečerní večeři. Každý ukuchtil něco. Gábor s Timi (Hungary) připravili obalovaná kuřecí stehýnka s bramborem, francouzská skupinka (Jerémy, Marléne a Claire) upekli něco jako pizzu a dva nějaké koláče. Jeden slaný a druhý sladký. Kris udělal pirogy a já jsem připravil kousek lososa. Takže večeře byla celkem bohatá. Před tím, než jsme se ovšem pustili do jídla, šli jsme, podle finského zvyku, do sauny. Ale nevím, nevím, nějak se mi to saunování nezdálo. A ostatním také moc ne. Ta sauna byla nějak špatně vyhřátá, či co? Prostě- už jsem zažil lepší!
Po sauně a po večeři se Kris převlékl za Santa Clause a předali jsme si dárky. Potom jsme chvilku hráli na kytaru apod. Něco kolem 0100 jsem si šel lehnout. 25.12.2006 Skupinka francouzských účastníků si „trochu“ přispala. Trochu víc, páč se vzbudili až v půl páté odpoledne (a to již byla samozřejmě tma). My ostatní, jsme vstávali také celkem pozdě (asi v 1130), ale na Francouze jsme neměli. Šli jsme se projít po místní ptačí rezervaci k nedalekému majáku a teprve až když jsme se vrátili, začali se Francouzi probouzet ☺. Potom jsme snědli něco, co zbylo od večeře a začali jsme s úklidem. Odstrojili jsme stromek a pokusili se ho patřičně a bez důkazů zlikvidovat. No snad na to nikdo nepřijde. Potom jsme se odebrali zpět do našich domovů. Kris uvařil večeři pro všechny zúčastněné, popili jsme „Glogy“ (něco jako svařák, ovšem bez alkoholu- ten tam musíte dodat ☺), rozloučili jsme se s Marléne, která následující den odlétala zpět do Francie a šli jsme spát. Nevím jak moc je to z těch mých zápisků cítit, ale můj pocit z Vánoc je, stejně jako loni a možná i předloni, docela mizerný. Nevím, necítím žádné „kouzlo“ Vánoc a přiznávám, že Vánoce jsou pro mě spíše takové společenské klišé. A je jedno, zda jsem doma, či někde v cizině. A hlavně nevím, jestli to tak má být či ne, ale připadám si docela prázdný, chladný a bez citu. Jsem to já?... 26.12.2006 Den asi stejně prázdný jako ten včerejší. Zřejmě mám nějakou depresi, ale vůbec nic mě nebaví. Ani psát tyto řádky... 27.12.2006 Konečně je po svátcích! Po pár předchozích dnech, které byly totálně převrácené naruby. Myslím tím, že jsem se probouzel asi tak po 1200 a v 1500 už byla zas tma. Nemám to rád, aneb jsem člověk ranní, narozdíl od 99% lidí žijících tady. Přesto věřím, že to jedno procento někde je, a já ho najdu!!! (snad ☺). No nic, ráno vstávám v 730, následuje obvyklá ranní procedura, a pak už si to štráduji, na svém kole, směrem Villa Elba. Je ještě docela tma, ale pomalu se rozjasňuje. V práci byla dnes jen Maire, Outti a zahlédl jsem i Jense. Zkontroloval jsem si emaily, ofotil si nějaké materiály co jsem potřeboval a ….pohodička. Po 1300 jsem odjel domů a začal vařit něco k jídlu. Měl jsem koupenou uzenou rolku, takže jsem jí dal vařit, čímž mi vznikl i dobrý základ na polévku a …ne, nebojte, nebudu tady popisovat mé kuchařské postupy ☺. Po jídle, které se mi docela povedlo, jsem se vydal do města, protože jsem si potřeboval koupit nějaké manžestráky. Zjistil jsem totiž, že na těch mých původních, které stále nosím, se pomalu ale jistě začíná tvořit díra. Zalezl jsem tedy do nového (nového asi od října, ale pro mě je to nové ☺) nákupního střediska H&M a začal s hledáním. „Tak to je docela problém“, říkal jsem si, když jsem viděl ty davy lidí (tedy převážně žen ☺), jak se prodíraly všemi možnými obleky, svetýrky apod. Ale věděl jsem, že ty kalhoty prostě koupit musím, páč jinak mi asi bude zima a chodit s dírou na zadku je taky docela trapas, ne? Tak jsem tedy prošel prvním obchodem, nějaké kalhoty jsem tam zahlédl, ale bylo tam spoustu lidí (těch žen ☺) a tak jsem zavítal do sousedního obchodu. Tady bylo lidí podstatné méně a zahlédl jsem i manžestráky, tak jsem se k nim vydal. Chvilku jsem se tou hromadou kalhot prodíral a hledal nějakou velikost na mě. Jedna z prodavaček mne zahlédla a ochotně mi přispěchala na pomoc. Řekla mi něco finsky- tuším, že to bylo jestli potřebuji s něčím pomoci. A tak jsem jí odpověděl. Tedy, odpověděl. Spíše jsem jí oznámil, že „minä en puhu suomea” (”nemluvím finsky”, což je trochu paradox, protože jsem jí to řekl ve Finštině ☺) a vzápětí jsem dodal „Puhutko sinä englantia“ („mluvíte anglicky?“). Odpověděla, že jen trochu, ale nějak jsme se
domluvili. Vyzkoušel jsem si troje kalhoty, ale ty dvoje mi nějak nesedly a ty třetí se mi nelíbily. A tak jsem tedy poděkoval a z obchodu odešel. Opustil jsem celé toto nákupní centrum a zamířil do protějšího obchodu s oděvy. Vešel jsem tam a prakticky hned na první pokus jsem zahlédl kalhoty, jaké jsem si představoval. Vyzkoušel jsem si je a vzápětí hned koupil. Stály pouhých 21 € (protože prakticky ihned po Vánocích tady začaly výprodeje a na tyto kalhoty byla sleva asi 30%). No, není to nějaký značkový kousek, ale doufám, že vydrží alespoň do jara…. 28.12.2006 Tak jak jsem měl včera dobrý pocit z toho, že jsem vstal brzy (tedy spíše v normální dobu ☺), tak na dnešek jsem se nemohl vzbudit. Teda vzbudit ano, ale za žádnou cenu jsem nebyl schopen vstát z postele. Takže den byl hodně krátký. Ono to vlastně ani jinak nejde, když vstanete ve 1230 a pomalu ve 1430 se začíná stmívat ☺. Chtěl jsem si dojet koupit nějaké pivka na mém kole, ale když jsem k němu přišel, zjistil jsem, že mé zadní kolo je docela prázdné, teda úplně prázdné. Kouknul jsem na plášť a vidím, kde je problém. Plášť je prodřený skrz na skrz. Napsal jsem o tom Kati, jako že bych to potřeboval spravit a obdržel jsem SMS-kou odpověď, na kterou bych fakt nepřišel. Prý si mám koupit nový plášť a vyměnit si to. „A jak si to mám asi vyměnit, když nemám ani šroubovák!“, říkal jsem si pro sebe. No nic, na mé, tento den docela špatné náladě, mi tato příhoda rozhodně nepřidala. Naštěstí večer přijel Czabi (Gáborův spolubydlící) a ten kluk mi dokáže trochu zvednout náladu ☺, i když u Gábora v bytě je poslední dobou taková zvláštní nálada (Gábor totiž zítra odjíždí domů, tak je takovej „přešlej“) 29.12.2006 Řekl jsem si, že na dnešek musím vstát poněkud dříve, než včera. A taky jsem tak učinil. Takže kolem 830 jsem se vydal koupit pár věcí do City Marketu a po mém návratu jsem zavolal Kati, aby se uráčila udělat něco s mým kolem. Kati slíbila, že zavolá do servisu a zeptá se na to. Také mi nabídla, že mohu jet, kolem 1400, do Villa Elba s ní. K obědu jsem si tedy udělal zapečené filé s bramborem a ve dvě hodiny, jsem společně s Kati, jel do Villa Elba. Již tam bylo pro mě přichystané nové kolo. „Docela dobré skóre, jsem tady 3 měsíce a toto je mé páté kolo ☺“, říkám si. Šel jsem najít nějaké spacáky pro ostatní účastníky naší silvestrovské párty (která začíná již zítra, jak jsem se dozvěděl od Czabiho ☺) a potom jsem šel ještě Czabimu pomoci při spravování jeho kola. No, docela jsem se přitom nasmáli. Od 2000 probíhala poslední párty s Gáborem, protože ve 0200 odjížděl vlakem do Helsinek a následně odlétal domů- natrvalo. Přišlo tam docela dost lidí, jakoby si všichni chtěli naposled vychutnat atmosféru která se vyskytovala jen na párty u Gábora. V 130 přijel pro Gábora taxík a odvezl ho na nádraží. Všichni účastníci této párty se vydali na nádraží, aby se naposledy rozloučili s Gáborem. Jo, bylo to trochu dojemné a chvílemi jsem si připadal jak na pohřbu. Prostě víte, že někdo odchází a nechcete, aby odešel a zároveň je vám jasné, že takhle se věci mají a takhle to chodí….. Každý z nás nastoupí dříve či později do vlaku, který ho odveze někam pryč… 30.12.2006 Dnes je předposlední den roku 2006. Všichni (včetně mně ☺) vstávají trochu později, což je vcelku logické po goodbye party u Gábora. Něco pojím a odpoledne jedu s Czabim do City Marketu (protože je tam Alko prodejna), nakoupit něco k pití na Silvestra. Tady, ve Finsku, můžete koupit alkohol (vše kromě piva) pouze ve specializovaných prodejnách. Alko, se jmenují (a taky je alkohol celkem drahej, ale o tom jindy…☺). No nic, koupil jsem jednu
láhev maďarského vína cca za 5,5 € (ale bylo opravdu dobrý), Czabi koupil také jednu a ještě láhev nějakého sektu na půlnoční přípitek. Po našem návratu z nákupů jsem naházel pár věcí do batohu a vyrazil jsem na kole do Villa Elba, kde jsme měli pronajmutí dvě chatičky. Po chvilce tam dorazily i holky (4 devatenáctileté holky z Německa ). Pokoušeli jsme se s Czabim rozdělat v sauně, ale neměli jsme suché dřevo a jelikož byla tma jak v pytli, tak jsme usoudili, že to necháme na zítřek Ale i přes to, jsem ulehal kolem 130. 31.12.2006 Ačkoliv bylo 1130, probudil jsem se jako první. Něco jsem „posnídaňopoobědval ☺“ a vydal jsem se ven, najít nějaké suché dřevo a sekyru, protože jsem chtěl jít večer do sauny. Po chvilce hledání se mi podařilo najít suché dřevo a dokonce i sekeru. Ostatní byli zalezlí v chatě (asi ještě spali), ale mně ta samota vůbec nevadila. Ba naopak- byl jsem rád, že jsem sám a docela jsem si tyto okamžiky samoty vychutnával. Když jsem hledal sekeru, potkal jsem jednu mladou finskou rodinku s malým děckem. Šli na procházku do místní ptačí rezervace. Pozdravili jsme se, řekl jsem jim, že nemluvím Finsky, pouze trochu, ale ačkoliv jsme mluvili každý jiným jazykem (protože oni moc anglicky nemluvili), bylo to sympatické a vcelku milé setkání. Popřáli jsme si Nový Rok a …a chvilku na to jsem našel v jedné chatičce tu sekeru, po které jsem v tu chvíli tak toužil ☺. Naštípal jsem si tedy nějaké dřevo a vydal se rozdělat v sauně. Ve Villa Elba je původní stará sauna, vytápěná dřevem. Není tam sprcha. V předsíni máte nádobu s vodou, kterou musíte ohřát tím, že pod ní prostě rozděláte oheň ☺. No a potom, když se chcete osprchovat, nebo spíše řekněme umýt, tak si naředíte teplou a studenou vodu do lavoru a touto vodou se pak poléváte. Když jsem vše úspěšně připravil, vrátil jsem se do chaty. Mezitím již tam přijel i můj lenivý spolubydlící Kris. Je to opravdu rozmazlený a navíc trochu úchylný (protože mu dost imponuje, když vidí své „přepychové“ tělo v zrcadle apod.) chlapeček. Fakt ho poslední, asi tak měsíc, moc nemusím. Naštěstí koncem ledna odjíždí. No nic, řekl jsem holkám, že sauna je roztopená a že mohou jít, pokud chtějí. Takže nejprve šla do sauny děvčata a Czabi mezitím upekl palačinky. Když se holky vrátily, vypravil jsem se do sauny já s Czabim. Ten zkurvenej Polák Kris naštěstí nešel- takže pohoda ☺. Seděl jsem v sauně společně s Czabim a povídali jsme, většinou o Finech a jejich povaze. Chvilku na to jsme šli ven. Czabimu se do moře, na jehož hladině plavaly kusy ledu moc nechtělo, ale já jsem šel ☺. Pak jsme šli znova do sauny a po ní jsem šel znovu do moře. Czabi řekl, že se dneska na saunu moc necítí a tak mě opustil. Seděl jsem tedy sám v sauně a jediné co trochu rušilo tu moji silvestrovskou idylku byly různé ohňostroje, jež jsem viděl z okna sauny na obzoru, kdesi daleko ode mne, v Kokkole. Pro tenhle pocit miluji Finsko. Čas jakoby se na chvíli zastavil a vy můžete plnými doušky vychutnávat ten pocit klidu, ticha, pohody a samoty ☺. …a ze snu opět do kruté reality. Tím je myšleno, že jsem se vrátil do chaty, ale nebylo to zas tak špatné. Chvílemi jsem se i docela bavil ☺. Za pár okamžiků byla půlnoc a tak jsme šli ven, bouchli nějaké to šampáňo, popřáli si navzájem Šťastný Nový Rok a vrátili se zpátky do chaty. Šel jsem spát okolo 0300. 1.1.2007 Vstávám něco po 1200, slyším Mariu, jak telefonuje, aby pro ně přijel taxík, protože Anne odjíždí ve 1330 z Kokkoly. Jo, jo, Maria tento den „zaperlila“, když nám před tím, než taxíkem odjely, sdělila, že je tady dost lidí na uklízení a ona to dělat nebude. Je to prostě více než typická Němka. Dokonce i zbylé německé holčiny o ní řekly, že je to krá…. No nic, tak jsme začali uklízet, tedy skoro všichni, až na Krise, který jako předstíral, že něco dělá, ale ve skutečnosti nic nedělal. Ale mě to vůbec nepřekvapilo. Všichni odjeli taxíkem zpět do
Kokkoly a zůstal jsem tam já a Czabi. Czabiho kolo bylo rozbité a tak jako, že půjde pěšky. Chvilku jsem jel vedle něho, ale bylo to hrozně pomalé a tak jsem mu nabídl, že si může sednout na můj nosič. No, bylo to trochu těžkopádné, ale nakonec jsme úspěšně dorazili domů ☺. Později jsme se, se všemi sešli v našem bytě a postupně jsme dojedli to, co jsme nestihli sníst v chatě. Takže pizza, těstoviny s nějakou omáčkou apod. Kolem 2300 se Czabi zmínil, že umí létat a ještě nějaké další triky- prostě bude se čarovat. Šel jsem tedy s ním do jeho bytu, abychom si společně připravili vystoupení plné kouzel a magie. Trvalo nám to sice více než hodinu, ale myslím, že to stálo za to ☺
...Timi připravuje štědrovečerní večeři
…před štědrovečerní večeří
...náš stromeček
…z procházky den po Vánocích
…Gábor opouští svůj byt
…silvestrovská párty
...čekání na vlak
…budova sauny za soumraku ve Villa Elba
…předsíňka sauny
