DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE POČTU A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA MĚSTA PLZNĚ V OBDOBÍ

DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE POČTU A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA MĚSTA PLZNĚ V OBDOBÍ 2010–2040

Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy

RNDr. Boris Burcin, Ph.D. Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. RNDr. Tomáš Kučera, CSc.

Praha, 2011

OBSAH

Seznam tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Seznam obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Aktuální rámce populačního vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Vstupní metodické a terminologické poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Vymezení sledované populace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Vstupní demografická informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Aktuální vývoj a prognóza plodnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Dosavadní vývoj a perspektivy migrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Základní výsledky prognóz vývoje obyvatelstva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Vývoj celkového počtu obyvatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Změny věkové struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Vývoj vybraných věkových kategorií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

SEZNAM TABULEK

Tab. 1: Tab. 2: Tab. 3:

Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech 2010–2040, město Plzeň Migrační bilance a její struktura, 2001–2009, město Plzeň Migrační bilance města Plzně s vybranými okresy České republiky, 1961–2009 (roční průměry)

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Obr. 2a: Obr. 2b: Obr. 3a: Obr. 3b: Obr. 4a: Obr. 4b: Obr. 5a: Obr. 5b: Obr. 6a: Obr. 6b: Obr. 7a: Obr. 7b: Obr. 8a: Obr. 8b: Obr. 9: Obr. 10a: Obr. 10b: Obr. 11: Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14a: Obr. 14b: Obr. 14c: Obr. 14d: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19a: Obr. 19b:

Výchozí věková struktura obyvatelstva města Plzně ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva České republiky (k 31. 12. 2009) Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 2001–2009, město Plzeň Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 2001–2009, město Plzeň Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 2001–2009, Česká republika Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 2001–2009, Česká republika Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 2001–2009, město Plzeň Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 2001–2009, Česká republika Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku, 2010–2040, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti) Očekávaný vývoj úrovně a struktury celkové plodnosti, 2010–2040, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti) Vývoj naděje dožití při narození, 2001–2009, město Plzeň a Česká republika Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, 2001–2009, město Plzeň a Česká republika Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 2001 a 2009, město Plzeň Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 2001 a 2009, Česká republika Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 2010–2040, město Plzeň, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti) Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 2010–2040, město Plzeň, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti) Bilance vnitrostátní migrace, 1961–2010, město Plzeň (roční průměry) Intenzita přistěhování podle věku, 2005–2009, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem) Intenzita vystěhování podle věku, 2005–2009, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem) Věková struktura migračního salda, 2005–2009, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem) Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Plzně, 2010–2040 Očekávaná bilance přirozené měny obyvatelstva města Plzně, 2010–2040 Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2015 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2020 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2030 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2040 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Průměrný věk obyvatel, město Plzeň, 2009–2040 Obyvatelstvo podle základních věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040 Podíl základních věkových skupin obyvatel, město Plzeň, 2009–2040 Index stáří a index závislosti obyvatelstva, město Plzeň, 2009–2040 Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, absolutně Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, relativně

Obr. 20a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, absolutně Obr. 20b: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, relativně

B. Burcin, Z. Čermák a T. Kučera: Demografická prognóza vývoje obyvatelstva města Plzně v období 2010–2040

6

ÚVODEM Reprodukce obyvatelstva České republiky prochází v posledním bezmála čtvrtstoletí výraznými změnami svých základních parametrů. Mnohé z těchto změn neměly v předcházejícím vývoji obdoby. Zažíváme nejdelší období souvislého a do značné míry stabilního poklesu úmrtnosti za posledních více než sto let, bezprecedentní změny celkové úrovně plodnosti jak z hlediska jejich rozsahu, tak i dynamiky, a navíc výraznou strukturální transformaci tohoto dílčího reprodukčního procesu. Zároveň jsme svědky turbulentního vývoje vnitřní i zahraniční migrace. Výsledkem pozorovaných změn jsou nové velmi hluboké zářezy ve věkové struktuře obyvatelstva. Ty dále prohlubují již existující velikostní disproporce mezi jednotlivými generacemi založené demografickým vývojem v průběhu celého 20. století. Spolu s kvantitou se mění také kvalita populace, která je bezprostředně vázána na její demografickou strukturu, stejně jako ta, která s touto strukturou souvisí pouze zprostředkovaně. Existující územní diferenciace naší společnosti, přestože v mezinárodním kontextu není nikterak mimořádná, vede k územním rozdílům v populačním vývoji. U řady lokálních a regionálních populací pak logicky zaznamenáváme odlišné demografické struktury a výraznější vývojové změny, než jaké pozorujeme na celostátní, v jistém slova smyslu „průměrné“ úrovni. K územním jednotkám s obyvatelstvem významně se odlišujícím z hlediska své demografické struktury i režimu reprodukce od celostátního průměru patří prakticky všechna naše velká města, včetně města Plzně. Nepravidelnosti demografických struktur obyvatelstva vysoce urbanizovaných celků jsou obvykle výraznější a jejich režimu reprodukce se vyznačuje řadou specifických rysů. Nezřídka jsou změny parametrů reprodukce takových populací výraznější a dynamičtější, a vlivem intenzivnějšího působení náhodné složky logicky také rozkolísanější. To vše jsou detaily, které komplikují řízení rozvoje takových územně správních celků. Proto do popředí vystupuje nutnost mít k dispozici odpovídající podklady pro rozhodování. Proto se ve veřejné správě setkáváme se zvýšenou poptávkou po údajích o obyvatelstvu, po dostatečně detailních analýzách populačního vývoje, a v neposlední řadě také a především po prognózách. Populační (demografické) prognózy představující realistické, vědecky podložené představy o nanejvýš pravděpodobném budoucím vývoji početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva daného území. Prognózy pro rozhodovací a plánovací praxi musí být aktuální, dostatečně spolehlivé a zároveň musí pokrývat dostatečně dlouhé období budoucího vývoje. Kromě operativního rozhodování a sestavení krátkodobých a střednědobých plánů by totiž populační prognózy měly sloužit při formulaci dlouhodobých rozvojových strategií. Z přirozené povahy vývoje společnosti a jejích územních součástí vyplývá, že demografické prognózy jsou také základním východiskem prognostických úvah o vývoji řady dalších, nedemografických parametrů obyvatelstva a nejrůznějších reálných systémů s obyvatelstvem bezprostředně spojených. Tyto úvahy jsou z pohledu demografie považovány za prognózy odvozené. Předmětem odvozených prognóz mohou být nejrůznější sociální nebo sociálně demografické struktury (např. domácnosti či rodiny), potřebné kapacity veřejných zařízení či poskytovaných služeb, zaměstnanost a situace na trhu práce, příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, technická a bytová infrastruktura, chování spotřebitelů a marketingové strategie, objem a struktura nabízených komerčních služeb, produkce spotřebního zboží, apod. Předkládaná demografická studie si klade za cíl poskytnout potenciálním uživatelům co nejspolehlivější prognostický odhad populačního vývoje města Plzně na období do roku 2040, tedy prognózu změn početního stavu a pohlavní a věkové struktury jeho obyvatelstva. Tvoří ji dvě oddělené části, textová a tabulková. V textové části jsou v ucelené podobě představeny,


7

diskutovány a přehledně prezentovány hlavní výsledky dílčích analýz a prognóz, stejně jako hlavní výstupy souhrnné prognózy. Tabulková část pak v jednoletém detailu i v agregované podobě prezentuje výsledky všech tří variant sestavené demografické prognózy. Kompletní výstupy studie včetně výstupních sestav prognózy ve formátu MS Excel jsou k dispozici v elektronické podobě. Textová i tabulková jsou navíc publikovány v tištěné podobě, a to každá ve dvou exemplářích. Autoři studie si touto cestou dovolují poděkovat Českému statistickému úřadu za účinnou spolupráci při přípravě vstupních datových souborů a pracovníkům Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně za aktivní spolupráci a pomoc se zajištěním dat a dalších relevantních informací v průběhu příprav a zpracování této prognostické studie.

AKTUÁLNÍ RÁMCE POPULAČNÍHO VÝVOJE Populační vývoj České republiky, jejích regionů a měst prochází od druhé poloviny 80. let 20. století nepřetržitou řadou významných a často i protichůdných změn. Některé základní vývojové trendy jako například pokles celkové úrovně úmrtnosti přetrvávají již více než dvě desítky let, jiné se mění a jsou nahrazovány novými směry vývoje, z nichž některé nabírají diametrálně odlišnou orientaci. Zde jako příklad může posloužit obrat ve vývoji úrovně celkové plodnosti po roce 2000. V posledních letech se také zásadním způsobem změnil charakter migrace. Přitom se nejedná pouze jen o výsledné objemy a struktury migračních proudů. Nezanedbatelně byly modifikovány také jejich směry. Všechny uvedené a mnohé další změny procesu populačního vývoje a jeho jednotlivých složek jsou především reakcí na vývoj podmínek, ve kterých se reprodukce odehrává. K nejvýznamnějším změnám podmínek reprodukce či reprodukčního prostředí posledních let patří bezpochyby vstup země do Evropské unie. Ten vedl k všeobecné akceleraci ekonomického a tím do značné míry i sociálního vývoje u nás. Členství České republiky v Unii ve své úvodní fázi jednoznačně působilo ve směru růstu životní úrovně obyvatelstva a zvyšovalo jeho důvěru v budoucnost. Důvěra v budoucnost asociující se v našem kulturním prostředí především s vývojovou stabilitou je přitom jedním z významných faktorů populační reprodukce. Migraci bezpochyby ovlivnilo i ohlášení přistoupení a následně i vlastní přistoupení naší země k Schengenské dohodě. Na druhé straně nejnovější demografická data dokládají, že reprodukci obyvatelstva ovlivnily recentní ekonomické obtíže a s nimi spojené nejistoty dotýkající se života značné části společnosti. Pozorované změny v reprodukci obyvatelstva se logicky nemohly vyhnout ani městu Plzni. Vyplývá to z jeho postavení v ekonomickém i sociálně geografickém systému České republiky a jeho vnějších vazeb. Plzeň, profitující v období ekonomického růstu ze svého poměrně značného průmyslového potenciálu i tradice a dynamicky se rozvíjejících služeb, zvýšila v průběhu první poloviny předcházející dekády svou pracovní, obslužnou a následně také sídelní atraktivitu. Nová bytová výstavba například vedla k dočasné změně charakteru migrační bilance, kdy dlouhodobá migrační ztráta spojená především s rychle se rozvíjejícím procesem suburbanizace byla v období několika po sobě jdoucích let nahrazena početní převahou přistěhovalých nad vystěhovalými. Dynamicky se vyvíjela také plodnost a dále klesal úmrtnost obyvatel. To vše se spolu s nepravidelnostmi výchozí demografické struktury odrazilo ve vývoji početního stavu i pohlavní a věkové struktury obyvatelstva města Plzně.

VSTUPNÍ METODICKÉ A TERMINOLOGICKÉ POZNÁMKY Demografický vývoj reprezentovaný změnami početní velikosti a věkové struktury obyvatelstva je určován porodností, úmrtností a v případě menších a migračně otevřených územních celků, k nimž správní území města Plzně jednoznačně patří, také a zejména stěhováním. Stěžejní postavení migrace, která je z důvodu značné komplexity své podmíněnosti nejobtížněji prognózovatelným populačním procesem, vytváří spolu s relativně malou početní velikostí sledované populace poměrně složitou


8

prognostickou situaci. Situace je o to komplikovanější, že v roce 2001 došlo ke změně definice obyvatele České republiky, když do této statistické kategorie byli zahrnuti také cizinci s pobytovým vízem nad 90 dnů (dlouhodobé vízum) nebo s povolením k dlouhodobému pobytu. Tuto čistě administrativní změnu přitom nejméně do poloviny roku 2004 provázely více či méně zásadní úpravy praxe statistického zjišťování zahraničního i vnitřního stěhování cizinců. V současnosti jsou mezi obyvatele České republiky počítání cizinci s trvalým pobytem a cizinci s pobytem dlouhodobým, kteří splňují podmínku pobytu delšího než 1 rok. Turbulentní vývoj statistické praxe společně s nemožností tuto novou, reprodukčně naprosto odlišnou součást obyvatelstva oddělit na úrovni demografických událostí i bilančních struktur od obyvatel s trvalým pobytem ovlivnily jak kvalitu dat, tak také relativně značnou vnitřní homogenitu naší populace z hlediska reprodukčního chování. Tím utrpěla srovnatelnost dat v rámci časových řad hodnot jednotlivých charakteristik migrace a z části též charakteristik ostatních reprodukčních procesů. Na druhé straně vznik této studie podpořila dostupnost detailních demografických údajů za město Plzeň a Českou republiku, které včetně těch nejnovějších, definitivních údajů za rok 2009 poskytl Český statistický úřad. Popsané informační podmínky se logicky odrazily v přístupu k řešení zadaného úkolu a ve výběru použitých metod. Při prognostické činnosti byly důsledně respektovány hlavní mezinárodně přijaté zásady a metodická doporučení vázaná pro tvorbu populačních prognóz. Jelikož obyvatelstvo města Plzně patří k populacím relativně méně početným, staly se podstatným vodítkem při analýze a prognózování jeho vývoje také aktuální poznatky a prognostické představy o demografickém vývoji na úrovni vyšších územních celků, jmenovitě České republiky. Jedním ze základních východisek zpracování studie bylo též vyhodnocení předpokladů a výsledků prognóz vývoje obyvatelstva řady měst a obcí, regionů i České republiky jako celku vytvořených stejným autorským kolektivem v uplynulých dvaceti letech. Při sestavení prezentované prognózy byla použita klasická kohortně-komponentní metoda, jejíž princip spočívá v pojetí procesu demografické reprodukce jako souhrnného procesu tvořeného třemi relativně autonomními dílčími procesy neboli složkami reprodukce: porodností (plodností), úmrtností a migrací, a v samostatném přístupu k prognózování vývoje každé z nich. Výsledky jednotlivých dílčích prognóz jsme v dalším kroku aplikace uvedené metody transformovali do hodnot parametrů odpovídajícího projekčního modelu. Souhrnná prognóza pak vznikla opakovanou aplikací daného projekčního modelu, kdy v jednoletém kroku projekce byly na odpovídající pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva aplikovány odhadnuté specifické intenzity plodnosti, úmrtnosti a vystěhování a očekávané počty přistěhovalých ve stejném členění podle pohlaví a věku. Tímto způsobem jsme postupně získali počty žijících mužů a žen podle jednoletých věkových skupin ke konci každého kalendářního roku období prognózy, které je ohraničeno roky 2010 a 2040. Těžiště práce na prognóze vývoje obyvatelstva správního území statutárního města Plzně spočívalo konkrétně v řešení tří základních problémových okruhů: (a) v určení výchozích věkových struktur, (b) v nalezení základních tendencí a vhodných analogií vývoje a © v prognostickém odhadu uvedených složek reprodukce obyvatelstva. Výsledná prognóza byla sestavena s použitím programového vybavení vytvořeného autory studie. V textu studie se objevují některé odborné termíny. Mezi nimi se pak nejčastěji opakují názvy základních agregátních (souhrnných) charakteristik intenzity dílčích reprodukčních procesů, jako je míra úhrnné plodnosti (zkráceně „úhrnná plodnost“), naděje dožití v určitém věku a migrační saldo. Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15–49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Naděje dožití v konkrétním věku je průměrná doba zbývající jedinci z dané populace při dosažení daného věku za předpokladu, že by byl v průběhu celého zbytku svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v příslušném kalendářním roce či jinak definovaném kalendářním období. Migrační saldo představuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob, ať již celkem nebo v členění podle pohlaví a věku migrantů.


9

VYMEZENÍ SLEDOVANÉ POPULACE Vymezení sledované populace určilo zadání objednatele. Jednalo se o vymezení územní a sledovanou populací se tak stalo obyvatelstvo správního území statutárního města Plzně ve smyslu aktuální statistické definice. Toto správní území má rozlohu 137,65 km2 a tvoří jej katastrální území Bolevec, Božkov, Bručná, Bukovec, Černice, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Doudlevce, Dolní Vlkýš, Hradiště u Plzně, Koterov, Křimice, Lhota u Dobřan, Litice u Plzně, Lobzy, Malesice, Plzeň, Radčice u Plzně, Radobyčice, Skvrňany, Újezd a Valcha. Podle výsledků oficiální bilance obyvatelstva ČSÚ žilo na tomto území k 31. prosinci 2009 celkem 169 935 obyvatel, z toho 82 729 (48,7 %) mužů a 87 206 (51,3 %) žen. Za sedm let a deset měsíců, které dělí uvedené referenční datum od posledního sčítání tak počet obyvatel vzrostl o více než 3,8 tis. (přibližně o 2,3 %). V porovnání s dynamikou vývoje počtu obyvatel České republiky, který v uvedeném období vzrostl o 276,8 tis. (2,7 %) obyvatel, tak obyvatelstvo město Plzně rostlo tempem přibližně o jednu pětinu pomalejším.

VSTUPNÍ DEMOGRAFICKÁ INFORMACE Výchozí pohlavní a věková struktura obyvatelstva byla plně převzata z oficiálních bilancí. Český statistický úřad poskytl pro účely této studie detailní struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku s tím, že nejnovější z nich, vztahující se k 31. 12. 2009 (obr. 1), byla použita jako výchozí pro souhrnné prognostické výpočty, čímž se konec roku 2009 stal zároveň prahem prognózy.

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2009

ČR

Věk

Plzeň-město

ŽENY

MUŽI

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0,0 0,2 Podíl (v %)

0,4

0,6

0,8

Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva města Plzně ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva České republiky (k 31. 12. 2009)

1,0


10

Z porovnání věkových struktur obyvatel města Plzně a České republiky vyplývá jeden důležitý rys, a to obdobné rozložení nepravidelností věkové struktury při jejich zřetelně výraznějších rozdílech mezi lokálními maximy i minimy daného rozložení v případě Plzně. Vzhledem k tomu, že věková struktura je v krátkodobé a střednědobé perspektivě velmi výraznou determinantou budoucího demografického vývoje, lze očekávat, že v případě města Plzně bude tato struktura hrát ještě významnější roli než v případě Česka. Další potřebné demografické údaje, konkrétně počet a struktura zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých podle pohlaví a věku stejně jako počet a struktura živě narozených podle věku matky byly převzaty z běžné evidence demografických událostí zpracovávané taktéž Českým statistickým úřadem. Analytické ukazatele za město Plzeň přitom byly počítány za jednotlivé kalendářní roky období 2001–2009. Omezená délka časové řady je vzhledem ke změně definice obyvatele v roce 2001 vyvážena vyšší mírou její vnitřní homogenity. Odhadnuté hodnoty ukazatelů jsou proto v čase prakticky plně srovnatelné.

OBECNÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY ANALÝZY A PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA Plnohodnotná analýza aktuálního populačního vývoje je v případě zadaného územního celku proveditelná pouze s určitými obtížemi. Důvodem v tomto případě nejsou chybějící nebo nedostatečně spolehlivé strukturální údaje umožňující výpočet demografických ukazatelů v potřebném detailu a v dostatečně dlouhých časových řadách, ale především nižší počty událostí, které jsou primárně dány relativně malou početní velikosti zkoumané populace města Plzně (1,6 % obyvatel České republiky ke konci roku 2009). Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů významně menší stabilitu za město než za celou republiku. Proto některé podstatné vývojové trendy objektivně existující na úrovni města Plzně mohou našemu pozorování zůstat skryty za náhodnými prvky vývoje. Naštěstí je možné učinit si z dostupných informací a jejich porovnání s údaji za republiku jako celek dostatečně konkrétní představu o aktuální úrovni intenzity a interní struktuře jednotlivých procesů ve sledované lokální populaci. Právě proto se řešení zadané úlohy neobešlo bez opakovaného uplatnění principu analogie již ve fázi analýz, přestože tento princip je obvykle uplatňován zejména ve fázi prognostické. Právě při odhadu perspektivního vývoje lokálních a regionálních populací často přihlížíme k reálnému či očekávanému vývoji v početně větších populačních celcích a v nemalé míře také k obecným poznatkům o pravidelnostech vývojových změn komplexní (územní neboli geografické) a dílčí (např. sociální, etnické, kulturní aj.) diferenciace úrovně jednotlivých složek populační reprodukce. Konkrétně v našem případě jsme při prognózování plodnosti a úmrtnosti vycházeli z poznatků a představ o vývoji těchto procesů v velkých městech České republice a v Česku jako celku. Zároveň jsme přihlédli také k výsledkům našich dřívějších výzkumů demografického vývoje na území města Plzně. Významnou roli nutně sehrály i poznatky o specifických rysech souboru obyvatel města Plzně jako celku, stejně jako představy o dalším vývoji těchto specifik a také variantní představy o další bytové výstavbě a poptávce po bydlení. Charakter reprodukce obyvatelstva města Plzně je do jisté míry formován významnou regionální funkcí tohoto celku a odpovídající strukturou pracovních a dalších příležitostí a ekonomických aktivit v území. Věková struktura obyvatel je v nemalé míře poplatná historii rozvoje města Plzně a je starší než je věková struktura obyvatel Česka jako celku. Jak z hlediska podílu osob ve věku 60 a více let (24,3 % ke konci roku 2009), tak z hlediska průměrného věku (42,0 roku) patří město Plzeň k demograficky starším městským populacím. Obyvatelstvo celého státu mělo ke konci roku 2009 průměrný věk o 1,4 roku a podíl osob ve věku 60 a více let o 2,2 procentních bodů nižší. Z grafu na obr. 1 je zřejmé výrazně vyšší zastoupení plzeňských žen i mužů ve věku 62 let a vyšším. Celková úroveň plodnosti obyvatelek města je plně srovnatelná s celostátními údaji, úhrnná úroveň úmrtnosti na jeho území žijících mužů a žen je však o poznání nižší vzhledem k poměrně specifické sociálně ekonomické struktuře plzeňského obyvatelstva a snazší dostupnosti lékařské péče, obyvatelstvo je prostorově mobilnější. Větší rozdíly než na úrovni celku vykazuje pak také většina strukturálních charakteristik plodnosti, úmrtnosti a migrace.


11

Při sestavování dále prezentované prognózy jsme uplatnili představy o demografickém vývoji v kategorii stotisícových měst a zejména Česka jako celku získané při analytických pracích prováděných v roce 2009 a při tvorbě naší nejnovější prognózy vývoje obyvatelstva České republiky z roku 2010. Významnou roli sehrály i naše aktuální představy o perspektivách bytové výstavby na území města vývoj poptávky po novém bydlení na základě informací zprostředkovaných zadavatelem. Tyto představy jsme přitom korigovali na základě informací, které jsme získali z jiných zdrojů, včetně významných investorů financujících projekty bytové výstavby a realitních kanceláří. Ty se pak následně promítnuly zejména do prognostických představ o vývoji migrace a částečně také plodnosti. U plodnosti jsme vzali do úvahy pokračující realizaci odložené plodnosti z 90. let, stejně jako reprodukční záměry mladých lidí vyplývající z opakovaných šetření tzv. populačního klimatu. Jejich výsledky signalizují přetrvávající většinový příklon k modelu rodiny s dvěma dětmi při mírně rostoucím podílu mladých odmítajících rodičovství. V případě vývoje úmrtnosti i nadále počítáme s existenci dlouhodobého a značně stabilního trendu nacházejícího vyjádření v poměrně pravidelném snižování celkové úrovně úmrtnosti. Přes její výrazný pokles za uplynulé bezmála čtvrtstoletí totiž v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi stále ještě existuje v naší populaci, včetně populace města Plzně, značný potenciál dalšího růstu naděje dožití. Migrace ještě citlivěji než plodnost reflektuje vývoj na trhu s bydlením. Dokladem je její vývoj v průběhu celého předcházejícího desetiletí. Zaznamenané výrazné zvýšení intenzity tohoto procesu ostatně odpovídá více než deseti letům blokace výraznějších migračních pohybů v rámci Česka, včetně směru gradientu kvality bydlení, z částí měst s nižší kvalitou bydlení do částí s jeho vyšší kvalitou v důsledku poměrně zdlouhavé transformace a rozvoje trhu bydlení v průběhu 90. let a na počátku tohoto desetiletí. Zároveň však bere do úvahy jeho recentní problémy související s globální hospodářskou recesí, výrazné zpomalení hospodářského růstu ve světě a jeho průvodní jevy, zejména prudký pokles poptávky po pracovní síle. Její růst totiž v letech bezprostředně před krizí významně stimuloval stěhování cizinců do České republiky a následný pokles naopak vedl k odlivu části zahraniční pracovní síly. Situace na trhu s bydlením se zkomplikovala také v důsledku zhoršené dostupnosti odpovídajících úvěrů na trhu s finančními produkty v posledních třech letech. Orientační přehled výsledných prognostických představ o vývoji jednotlivých složek demografické reprodukce obyvatel města Plzně poskytují očekávané hodnoty agregátních ukazatelů uvedené v tab. l. Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech 2010–2040, město Plzeň Plodnost (úhrnná plodnost)

Úmrtnost (naděje dožití při narození)

Rok 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040

muži

Migrace (migrační saldo)

ženy

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

1,51 1,42 1,35 1,35 1,35 1,35 1,35

1,51 1,54 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50

1,55 1,64 1,61 1,61 1,61 1,61 1,61

75,10 76,16 77,22 78,15 79,03 79,83 80,59

75,82 77,14 78,40 79,59 80,68 81,67 82,58

76,60 78,13 79,51 80,84 82,02 83,04 83,94

80,40 81,33 82,19 82,96 83,64 84,23 84,81

81,04 82,18 83,23 84,20 85,06 85,83 86,58

81,73 83,04 84,24 85,31 86,23 87,06 87,82

–494 –693 –418 –276 –306 –286 –204

–304 317 141 141 41 26 70

–267 503 687 565 486 414 382


12

AKTUÁLNÍ VÝVOJ A PROGNÓZA PLODNOSTI Základní rámec pro prognózu plodnosti obyvatel města Plzně tvořily představy o budoucím vývoji tohoto procesu v České republice a poznatky o odlišnostech recentního vývoje plodnosti plzeňských žen. V moderních dějinách obyvatelstva Česka nejvýraznější a do značné míry bezprecedentní změny v úrovni a struktuře plodnosti se odehrály kolem poloviny 90. let 20. století v krátkém úseku pěti či šesti let a charakterizoval je v prvé řadě radikální pokles celkové intenzity tohoto procesu. Ještě na přelomu 80. a 90. let se hodnota úhrnné plodnosti u nás pohybovala na úrovni přibližně 1,90 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Stačilo však pouhých pět let, aby se její hodnota propadla na úroveň nižší než 1,20 dítěte, pod níž setrvala až do roku 2003. Teprve v posledních pěti letech, a to prakticky poprvé od poloviny 70. let, zaznamenáváme na celostátní úrovni prokazatelný vzestup plodnosti, když hodnota míry úhrnné plodnosti postupně vystoupala na 1,50 dítěte v roce 2008, na hladinu, v jejíž těsné blízkosti se hodnota ukazatele držela i v roce 2009. Úroveň plodnosti Česku se přitom ve srovnání s počátkem 90. let snížila téměř ve všech dříve rozhodujících věkových skupinách (ve věku nižším než 27 let), přičemž ve věku do 24 let je v současnosti přes vzestup celkové plodnosti dosahováno polovičních až pětinových intenzit plodnosti podle věku v porovnání s hodnotami na počátku 90. let. Naopak ve vyšším věku, jmenovitě nad 30 let je současná úroveň plodnosti dvojnásobně až trojnásobně vyšší v porovnání se situací před zhruba dvaceti lety, přičemž vývoj podle většiny pozorovaných příznaků směřuje k dalšímu růstu příslušných hodnot. V důsledku uvedených strukturálních změn došlo na celostátní úrovni k posunu průměrného věku ženy při narození dítěte z úrovní nižších než 25 let až na aktuálních zhruba 29,4 roku v roce 2009. Plodnost plzeňských žen prošla obdobným vývojem jako plodnost žen v celém Česku. Rozdíl spočíval v tom, že výchozí i nejnižší úroveň míry úhrnné plodnosti byly přibližně o 0,10 živě narozeného dítěte nižší než stejné hodnoty za Českou republiku. V letech 1997–2000 byla její hodnota nižší než 1,10 živě narozeného dítěte, což by v dlouhodobém průmětu stačilo pouze na poloviční obměnu generací matek. Kromě toho charakteristiky rozložení plodnosti podle věku včetně průměrného věku matky v Plzni tradičně odpovídají poněkud vyššímu stádiu vývoje sledovaného procesu a časově předcházejí vývoji stejných charakteristik v celostátní populaci. Tato skutečnost koresponduje s poznatkem, že Plzeň je jedním z významných sekundárních center prostorového šíření inovací včetně změn demografického chování u nás. Prakticky ve všech časových horizontech až do roku 2009 její populaci charakterizovala v porovnání s obyvatelstvem Česka významně nižší úroveň celkové plodnosti při její zřetelně nižší úrovni ve věku zhruba do 25 let a při významně vyšší úrovni zejména ve věkové skupině 30–34 dokončených let. Detailnější pohled na vývoj rozložená plodnosti podle věku poskytují grafy na obr. 2a–b a 3a–b. 0,14

15–19

0,12

2003

Plzeň-město

0,11

2005

20–24

0,10

2007

0,09

2008

0,08

2009

25–29

30–34

35+

0,5

Plodnost (na 1 ženu)


0,6

Plzeň-město

2001

0,13

0,07 0,06 0,05 0,04

0,4

0,3

0,2

0,03 0,02

0,1

0,01 0,00 15

17

19

21

23

25

27

29

31

33

35

37

39

41

43

Věk

Obr. 2a: Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 2001–2009, město Plzeň

45

47

49

0,0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Obr. 2b: Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 2001–2009, město Plzeň



0,13

0,6

ČR

15–19

2001

0,12

2003

0,11

2005

0,10

2007

0,09

2008

0,08

2009

20–24

25–29

30–34

35+

ČR 0,5


0,14

13

0,07 0,06 0,05 0,04

0,4

0,3

0,2

0,03 0,02

0,1

0,01 0,00 15

17

19

21

23

25

27

29

31

33

35

37

39

41

43

45

47

0,0

49

2001

Věk

Obr. 3a: Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 2001–2009, Česká republika

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Obr. 3b: Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 2001–2009, Česká republika

Časová sekvence rozložení empirických intenzit plodnosti obyvatelek města Plzně podle jednotek věku (obr. 2a) vykazuje nápadně podobné vývojové změny jako analogické charakteristiky za Česko, jakkoli jsou jejich hodnoty rozkolísány v důsledku relativně malých počtů potenciálních matek a tedy relativně malých počtů narozených podle věku matky. Naše tvrzení dokládá vývoj hodnot obdobného ukazatele za pětileté věkové skupiny (obr. 2b), neboť provedenou agregací se úspěšně podařilo eliminovat větší část náhodných výkyvů v důsledku malé velikosti statistických souborů. Také změny hodnot agregátních charakteristik struktury plodnosti mají na celostátní úrovni i v Plzni analogický průběh. Jestliže jejich časový posun v období poklesu činil přibližně jeden až dva roky, pak v posledním stádiu vzestupu celkové plodnosti se časový rozestup viditelně zvětšil. Ve vývoji strukturálních charakteristik Česká republika aktuálně „zaostává“ za Plzní o dva až tři roky, a v některých ohledech je však časový odstup možná i větší. Vše ukáže teprve nadcházející vývoj. Úroveň úhrnné plodnosti plzeňských žen v roce 2009 dosáhla 1,49 dítěte na jednu ženu a jejich průměrný věk při narození dítěte činil 30,0 roku. V populaci České republiky byl při stejné úhrnné plodnosti průměrný věk matek zhruba o 0,6 roku nižší (obr. 4a–b). 30,5

30,5

Plzeň-město

ČR 30,0

2009 Průměrný věk matky při narození dítěte

Průměrný věk matky při narození dítěte

30,0 2007 2008

29,5 2006 2005

29,0 2004 28,5 2003 28,0

2002 2001

2009

29,5

2007 29,0

2006 2005

28,5 2004 2003

28,0

2002 27,5

27,5

2008

2001

27,0

27,0 1,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1,6

Úhrnná plodnost (na 1 ženu)

Obr. 4a: Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 2001–2009, město Plzeň

1,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1,6


Obr. 4b: Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 2001–2009, Česká republika


14

Vývoj plodnosti především v sestupové fázi její celkové úrovně z první poloviny 90. let nemá co do intenzity a závažnosti v moderní historii populačního vývoje Českých zemí obdoby. Byl odrazem probíhající ekonomické a sociální transformace české společnosti a především pak odrazem radikálně se měnících hodnotových orientací mladých lidí. Faktorem, který bezprostředně podmínil snižování ročních ukazatelů úrovně plodnosti, byla snaha mladých svobodných lidí o oddálení vstupu do manželství (eventuálně nesezdaného soužití či jiné formy partnerského svazku), přičemž se současně měnilo také demografické chování osob žijících v partnerském svazku. Navíc u žen s jedním dítětem se projevovala zřetelná tendence dále nezvětšovat již dosaženou velikost rodiny. Všechny tyto tendence byly přitom zřetelnější v městském (velkoměstském) než ve venkovském prostředí. V souvislosti s poklesem celkové úrovně plodnosti převládá mezi demografy názor, že bezprecedentně nízké intenzity tohoto procesu byly především důsledkem všeobecné snahy mladých lidí odkládat narození dětí na pozdější dobu, kdy mnozí očekávají zvýšení své životní úrovně, a že jen v menšině případů jde o projev principiální neochoty zakládat rodiny a mít děti. Nejenom průzkumy populačního klimatu, ale také vývoj posledních let přitom dává demografům částečně, resp. předběžně za pravdu. Odkládání v sobě ovšem nese riziko nenaplnění, tedy i trvalé bezdětnosti. S přibývajícím časem je proto stále větší otázkou, do jaké míry bude v minulosti odložená plodnost skutečně kompenzována větší reprodukční aktivitou v budoucnosti. To je konec konců obtížné odhadnout i nyní, několik let po prokazatelném počátku hromadné realizace rodičovství odloženého v předcházejících deseti až patnácti letech a jen několik málo let před výstupem většiny dotčených hromadným odkládáním rodičovství z kontingentu žen určujícího výslednou úroveň plodnosti. Mezi základní a zároveň logické předpoklady většiny současných prognóz plodnosti u nás, zejména těch, které se opírají o detailní analýzu plodnosti v generačním pohledu například u celostátních prognostických odhadů, patří realizace podstatné části odložené plodnosti. Ta v posledních letech znamenala další významné změny struktury plodnosti podle věku, přesněji další růst úrovně plodnosti ve vyšších věkových skupinách žen rodivého věku a doprovázený poměrně dynamickým vzestupem hodnot úhrnné plodnosti. Jak výrazný však další vzestup plodnosti bude, jaké věkové skupiny přesně zasáhne a jaké tedy bude mít časové parametry, sice není doposud zcela zřejmé. Nicméně relativně krátký čas zbývající na reprodukci generacím žen, které se nejvýraznější fáze odkládání rodičovství účastnily, napovídá, že i přes určité zhoršení vnějších podmínek bude další vzestup plodnosti v některých vyšších věkových skupinách, zhruba od 30 let věku výše pokračovat. Patrně však bude již méně výrazný a do značné míry kompenzovaný poklesem plodnosti v nižších věkových skupinách. Za těchto podmínek již neočekáváme výraznější změnu úrovně celkového jevu, ale pouze pokračující postupnou transformaci jeho rozložení podle věku, která je v detailu i v ucelenější podobě zachycena na obr. 5a a 5b. 1,7

0,14 2010

0,13 0,12

1,6

2015

0,11



25–29

30–34

35+

1,3

0,10 2030 2040

0,08

20–24

1,4

2020

0,09

15–19

1,5

0,07 0,06 0,05 0,04 0,03

1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4

0,02

0,3

0,01

0,2 0,1

0,00 15

17

19

21

23

25

27

29

31

33

35

37

39

41

43

45

47

49

Věk

Obr. 5a: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku, 2010–2040, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti)

0,0 2010

2015

2020

2030

2040

Obr. 5b: Očekávaný vývoj úrovně a struktury celkové plodnosti, 2010–2040, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti)


15

AKTUÁLNÍ VÝVOJ A PROGNÓZA ÚMRTNOSTI Obdobně jako v případě plodnosti, také naše analytické i prognostické úvahy týkající se úmrtnosti se odehrávaly v širším kontextu úvah o vývoji tohoto procesu na lokální i celostátní úrovni. Protože vývoj úmrtnosti vykazuje významně větší setrvačnost, než jakou pozorujeme u ostatních složek reprodukce, jsou základní pozorované trendy výraznější, což samo o sobě vytváří širší pole pro využití principu analogie, než tomu je u procesu plodnosti. Přihlédneme-li navíc k faktu, že mezi koncem 50. a polovinou 80. let se u nás úroveň úmrtnosti prakticky neměnila, pak můžeme konstatovat, že ohledem na změny v úmrtnosti, které se odehrály ve stejné době v západní Evropě, došlo v případě úmrtnosti u nás k nahromadění značného vývojového potenciálu. Ten je nyní, při přibližování se k nejvyspělejší části světa, postupně uvolňován a vede k postupnému a do značné míry pravidelnému růstu naděje dožití při narození v celostátní populaci. Tři desítky let stagnace resp. velmi pomalého poklesu úmrtnosti v Česku se v poslední třetině 80. let 20. století změnily v poměrně intenzivní pokles celkové úrovně úmrtnosti jak mužů, tak žen. Na rozdíl od většiny ostatních postkomunistických zemí tento pozitivní trend nebyl počátkem 90. let vystřídán vzestupem úmrtnosti v důsledku sociálních otřesů, ale naopak ještě zesílil a dodnes překvapivě neztratil prakticky nic ze své intenzity, kterou v průběhu 90. let postupně získal. Naděje dožití dosahující v roce 1989 u mužů 68,1 roku a u žen 75,4 roku vzrostla poměrně rovnoměrným vývojem na 74,1 resp. 80,3 roku v roce 2009. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že se Česká republika se průměrným ročním přírůstkem naděje dožití při narození v rozmezí 0,25 až 0,30 roku řadí k zemím s nejdynamičtějším poklesem úrovně úmrtnosti v Evropě. Zlepšování úmrtnostních poměrů bylo ve sledovaném období patrné zejména u v kojeneckém věku a u starších osob – seniorů všech věkových kategorií. U mužů se na celkovém zlepšení úmrtnostních poměrů významně podílela také úmrtnost ve středním věku, tj. ve věkové skupině 40–59 let. V případě obyvatel města Plzně, můžeme konstatovat, že dlouhodobě vykazují poněkud lepší úmrtnostní poměry než ostatní obyvatelé České republiky. To je logickým důsledkem tradičně lepší dostupnosti a vyšší kvality zdravotní péče ve velkých městech a příznivější vzdělanostní a socioprofesní struktury jejich obyvatel. Vývojové trendy pozorované u plzeňské populace v průběhu 90. let byly prakticky shodné s republikovými, v důsledku čehož si Plzeň udržela před Českem svůj původní náskok, který vyjádřen nadějí dožití aktuálně činí zhruba 1,5 roku u mužů a 0,5 roku u žen. Srovnatelné hodnoty i trendy vývojových změn úmrtnosti v Plzni a v Česku jako celku můžeme pozorovat nejen při narození, ale také v přesném věku 65 let (obr. 6a a 6b). 83

20 Plzeň-město, muži

Plzeň-město, ženy

Plzeň-město, muži

Plzeň-město, ženy

ČR, muži

ČR, ženy

ČR, muži

ČR, ženy

82 19

80

Naděje ve věku 65 let (v letech)

Naděje dožití při narození (v letech)

81

79 78 77 76 75 74 73

18

17

16

15

14

72 71 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

13 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 6a: Vývoj naděje dožití při narození, 2001–2009, město Obr. 6b: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, 2001–2009, Plzeň a Česká republika město Plzeň a Česká republika

2009


16

Hlubší analýza změn úmrtnosti obyvatel Plzně zaměřená na vývoj tohoto procesu uvnitř jednotlivých, byť netradičně široce koncipovaných věkových skupin se potýká s problémem malého rozsahu statistických souborů. Jestliže z čísel za Česko je možné zřetelně vyčíst určité obecnější pravidelnosti v rozložení příspěvků jednotlivých skupin k celkové změně naděje dožití mezi lety 2001 a 2009, pak u Plzně analogické pravidelnosti poněkud zanikají v náhodných odchylkách vznikajících pod vlivem malých čísel. Přesto je z grafů na obrázcích 7a–b zřejmé, že rozhodující změny úmrtnosti se odehrávají od středního věku výše s tím, že nejvýraznější posun mezi lety 2001 a 2009 se u mužů i u žen odehrál ve věkové skupině 70–79 let. U žen je však zlepšování úmrtnosti zřetelně posunuto do vyššího věku. Souvisí to jak s rozdílnou strukturou úmrtnosti podle příčin smrti, tak zároveň s výrazně nerovnoměrným rozložením nahromaděného vývojového potenciálu. 0,7

0,7 Muži

Muži

0,6

0,6 Ženy

Ženy 0,5

Plzeň-město

0,4

Příspěvek (v letech)

Příspěvek (v letech)

0,5

0,3 0,2 0,1

0,3 0,2 0,1

0,0

0,0

-0,1

-0,1

- O10a -0,2 - O10b

ČR

0,4

-0,2 0

1–9

10–19

20–29

30–39

40–49

50–59

60–69

70–79

80+

Věková skupina

Obr. 7a: Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 2001 a 2009, město Plzeň

0

1–9

10–19

20–29

30–39

40–49

50–59

60–69

70–79

80+

Věková skupina

Obr. 7b: Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 2001 a 2009, Česká republika

Pro prognostický odhad parametrů úmrtnosti jsou rozhodující obecné i pro každou populaci specifické pravidelnosti vývoje tohoto procesu. Přitom význam pozorovaných náhodných nepravidelností zcela ustupuje do pozadí, neboť tyto nejsou z principu prognózovatelné. Proto také v našem případě daleko více přihlížíme k poznatků o aktuálním vývoji sledovaného procesu na úrovni České republiky, který je nesrovnatelně méně zatížen náhodnými prvky. Předpokládáme přitom, že většina rozhodujících faktorů, které stojí za pozitivním vývojem úmrtnosti, bude působit i v perspektivě příštích let. K nejstabilnějším činitelům řadíme zejména další upevňování vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví z titulu jeho vazby na výši pracovního příjmu či existenci zaměstnání; pokračující transformaci struktury ekonomické aktivity obyvatelstva s rostoucím podílem zaměstnaných v tercierním a kvarterním sektoru, a s tím související postupné zlepšování kvality pracovního prostředí většiny ekonomicky aktivních; dostupnost stále kvalitnějších farmaceutických preparátů, moderní zdravotnické techniky (diagnostické i terapeutické), nových léčebných postupů a hlavně rozšiřování včasné diagnostiky závažných, vysoce letálních onemocnění jako jsou nejrůznější zhoubná bujení a kardiovaskulární choroby. Využitelné rezervy jsou často spatřovány také ve výživové kvalitě konzumovaných potravin, způsobech stravování a životním stylu vůbec, včetně stále velmi rozšířeného kouření. Proti hlavnímu směru vývoje však mohou v blízké či vzdálenější perspektivě krátkodobě či dlouhodobě působit některé další faktory. V perspektivním vývoji úmrtnosti obyvatel města Plzně počítáme s jednoznačným a téměř univerzálním poklesem dílčích intenzit tohoto procesu a tedy růstem naděje dožití. Nejvýraznější změny přitom i nadále očekáváme u obou pohlaví ve vyšším a u mužů i ve středním věku (obr. 8a–b), neboť právě zde stále nejvíce zaostáváme za úrovní úmrtnosti v západních zemích. Na základě uvedených předpokladů vycházejících z detailní analýzy stejně jako z mezinárodních srovnání předpokládáme trvalý růst naděje dožití při narození, přičemž snižování současných meziročních přírůstků hodnot tohoto agregátního ukazatele bude s největší pravděpodobností poměrně pozvolné. Tempa růstu u mužů a u žen se budou vyrovnávat pouze pozvolna a proto očekáváme., že rozdíl v naději dožití mezi oběma pohlavími se bude dále zmenšovat.


7

7 0–19

6

0–19

20–39

6

40–59

4

Celkem

3

5 Příspěvky (v letech)

80+

60–79 80+

4

Celkem

3

2

1

1

0

0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

2

Obr. 8a: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 2010–2040, město Plzeň, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti)

20–39 40–59

60–79

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

Příspěvky (v letech)

5

17

Obr. 8b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 2010–2040, město Plzeň, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti)

Přestože lze v horizontu příštích dvaceti až třiceti let reálně očekávat zásadní pokrok v medicíně, který může v relativně velmi krátkém časovém úseku zásadně změnit strukturu úmrtnosti podle příčin i její celkovou intenzitu, nelze toto očekávání do naší prognózy promítnout. Jeho časové stejně jako i další parametry jsou totiž stále krajně nejisté. Současně zůstává obdobně nezodpovězenou resp. nezodpověditelnou otázka dalšího vývoje pandemie AIDS, případně jiných, u nás doposud málo rozšířených nemocí, nebo vznik, šíření a projevy zatím neexistujících chorob. Formulování jakýchkoliv představ tohoto druhu a jejich transformace do prognózy parametrů projekčního modelu by bylo neseriózní. Proto se tyto vize stávají součástí prognózy spíše v intuitivní rovině a představa o určitém zlomovém efektu s obtížně určitelným rozsahem a časovou specifikací je rozložena do vývoje úmrtnosti v průběhu celého období prognózy jen zčásti.

DOSAVADNÍ VÝVOJ A PERSPEKTIVY MIGRACE Populační vývoj na nižších řádech územních jednotek (v našich podmínkách okresy, města) je ve značné míře formován migrační bilancí – celkovými počty a strukturou přistěhovalých a vystěhovalých. Také pro vývoj obyvatelstva města Plzně je migrace důležitým činitelem nejen z pohledu změn celkového počtu obyvatel, ale i z titulu formování demografických, ekonomických i sociálních struktur. Změny v naší společnosti po roce 1989 vedly k postupnému vytváření přirozené diferenciace v ekonomické výkonnosti podniků, obcí i celých regionů. Tyto prohlubující se rozdíly vyvolávaly tlak na změny v charakteru stěhování obyvatelstva. Migrační vývoj po roce 1989 v České republice byl charakterizován především dvěma základními trendy. Za prvé došlo k výraznému poklesu celkové migrační mobility, přičemž toto snížení se odehrálo mezi roky 1990 a 1996. V tomto období došlo k propadu intenzity meziobecní migrace z hodnot okolo 22 ‰ na 16 ‰ ročně – na této nízké úrovni se intenzita migrace ve druhé polovině devadesátých let stabilizovala a teprve po roce 2000 došlo k jejímu opětovnému nárůstu, který však souvisí především se zvyšováním počtu cizinců na našem území a s jejich vysokou migrační mobilitou. Druhým významným trendem byl postupný zvrat v migrační bilanci velikostních kategorií obcí, kdy tradiční model koncentračních proudů z menších velikostních skupin do větších byl již v konci devadesátých let plně změněn a v současnosti je charakterizován převažující dekoncentrační orientací migračních procesů. Z předchozího období zůstává zachována relativní migrační uzavřenost na úrovni okresů, což znamená, že většina migračních pobytů se odehrává v jejich rámci.


18

Analýza migračního vývoje i následná prognóza vychází z pojetí migrace, tak jak ji definuje a eviduje Český statistický úřad. Tato definice i rozsah zjišťovaných informací se v průběhu času mění. Až do roku 2000 bylo evidováno stěhování pouze v případě změny trvalého bydliště přes hranice obce. Od roku 2001 dochází k významné změně u registrace mezistátního stěhování, kam jsou od tohoto roku zahrnováni navíc i cizinci, kteří získali na našem území povolení k dlouhodobému pobytu. Naše analýza vnitřní migrace po roce 2000 se u občanů Česka týká migrace chápané v klasickém pojetí změny trvalého místa bydliště, kdežto u cizinců je vedle změny místa trvalého bydliště zahrnuta i změna místa dlouhodobého pobytu. Údaje za celkovou migrační bilanci územních jednotek České republiky před rokem 2001 a počínaje rokem 2001 jsou tak vzájemně nesrovnatelné. Základní charakteristiky dlouhodobého migračního vývoje města Plzně v hrubých rysech odpovídají obecným trendům vývoje migrace obyvatel sídelního systému modifikovaného specifickým vývojem v transformačním období po roce 1989. Od konce sedmdesátých let dochází u vnitrostátní migrace města Plzně k postupnému poklesu migračního obratu i ke snižování podílu salda na obratu – tedy ke snižování účinnosti migračního procesu z hlediska územního přerozdělování obyvatelstva. Pokles obratu vnitrostátní migrace je v prvé řadě způsoben poklesem počtu přistěhovalých a méně již mírným nárůstem vystěhovalých (obr. 9). Výsledkem této bilance je přechod migračního salda do záporných hodnot v první polovině devadesátých let a postupné prohlubování migračních ztrát. 4,5

8 Vystěhovalí

Obrat

Saldo

7

3,5

6

3,0

5

2,5

4

2,0

3

1,5

2

1,0

1

0,5

0

0,0

-1

Migrační obrat, saldo (v tis.)

Přistěhovalí, vystěhovalí (v tis.)

4,0

Přistěhovalí

2006–2010

2001–2005

1996–2000

1991–1995

1986–1990

1981–1985

1976–1980

1971–1975

1966–1970

1961–1965

Obr. 9: Bilance vnitrostátní migrace, 1961–2010, město Plzeň (roční průměry) Zatímco do roku 1989 neměla oficiálně registrovaná mezistátní migrace na bilanci obyvatelstva prakticky žádný vliv, v následujícím období se situace postupně významně změnila. Nárůst objemu mezistátní migrace byl dán jak reálnými změnami počtu migrantů, tak i změnou statistického sledování po roce 2001. Analyzujeme-li vývoj migrační bilance města Plzně po roce 2001 podle zastoupení jednotlivých typů, je zcela zřejmé, že určující úlohu v celkové migrační bilanci – především pak v její saldové složce – má zahraniční migrace a postupně také vnitrostátní migrace cizinců (tab. 2). Zatímco migrační saldo vnitrostátní migrace českých občanů je po celé období 2001–2009 stabilně záporné, dochází k nárůstu kladného salda jak u zahraniční migrace (s maximem 2 869 osob v roce 2008) tak i u vnitrostátní migrace cizinců (s maximem 1 856 osob taktéž v roce 2008). Tento vývoj se pak promítl do celkové migrační bilance, která byla od počátku devadesátých let záporná a po roce 2005 se, zejména díky zahraniční migraci, dostává opět do kladných hodnot.


19

Tab. 2: Migrační bilance a její struktura, 2001–2009, město Plzeň Migrace celkem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zahraniční migrace

přistěhovalí

vystěhovalí

saldo

1 868 2 568 2 927 2 693 3 219 4 088 5 527 6 895 4 224

2 679 2 784 2 985 3 939 3 039 3 368 3 794 3 078 3 828

–811 –216 –58 –1 246 180 720 1 733 3 817 396

přistěhovalí 182 601 1 274 1 028 725 1 371 1 816 2 914 1 094

Vnitrostátní migrace – čeští občané 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

vystěhovalí 377 448 604 1 455 448 161 372 45 194

saldo –195 153 670 –427 277 1 210 1 444 2 869 900

Vnitrostátní migrace – cizinci

přistěhovalí

vystěhovalí

saldo

1 658 1 794 1 470 1 437 1 809 2 004 1 962 1 602 1 578

2 225 2 124 2 222 2 253 2 283 2 682 2 818 2 510 2 342

–567 –330 –752 –816 –474 –678 –856 –908 –764

přistěhovalí 28 173 183 228 685 713 1 749 2 379 1 552

vystěhovalí 77 212 159 231 308 525 604 523 1 292

saldo –49 –39 24 –3 377 188 1 145 1 856 260

Pro analýzu migračního vývoje i následnou prognózu je důležité rozlišovat druhy migrací uvedené v tabulce 2. Je zřejmé, že tyto druhy se vzájemně odlišují stupněm stability v čase, který odpovídá různému charakteru jejich podmíněností. Migrace českých občanů vykazuje v čase vyšší míru stability a kontinuity, protože je z větší části podmíněna mimoekonomickými faktory (rodinný cyklus, životní styl, životní prostředí, kvalita bydlení). Zahraniční migrace má u nás naopak charakter pracovně orientovaného procesu, který je výrazně ovlivňován krátkodobými výkyvy poptávky po pracovní síle v závislosti na ekonomickém vývoji a v neposlední řadě také legislativními opatřeními regulujícími pracovní trh a navazující široce pojímanou migrační politikou. Z hlediska orientace proudů vnitrostátní migrace je v dlouhodobém pohledu zřejmé, že podíl zdrojových oblastí se příliš nemění (tab. 3). Přistěhovalí z okresů Plzeňského kraje od sedmdesátých let tvořili okolo 75 % přistěhovalých z území Česka. Úzce vymezené zázemí města Plzně tvořené okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany se na přistěhovalých podílelo přibližně 45 %. Po roce 2001 došlo k určitému posunu díky vzrůstající úloze migrační mobility cizinců. Relativně významnější proudy cizinců směřují do města Plzně také ze vzdálenějších regionů (např. z okresů Mladá Boleslav, Brno nebo Brno-venkov). Zjištění o nepříliš rozsáhlém imigračním zázemí je důležité pro další úvahy o budoucích zdrojích imigrantů. Také vystěhovalecké proudy z Plzně dlouhodobě směřují především do zázemí města. V posledních dvou desetiletích jsem mohli zaregistrovat posílení podílu těch z nich, které směřují do bezprostředního zázemí (okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany) z přibližně 40 % v sedmdesátých a osmdesátých letech na současných 55–60 %. Z pohledu vnitrostátní migrace tak v bilanci města Plzně hraje dominantní roli jeho zázemí. Zcela zřetelně se to projevuje především u odstředivých proudů a ve výsledku také u migračního salda. Dlouhodobé zisky Plzně vůči jejímu zázemí se postupně snižovaly a po roce 1991 začala Plzeň v migrační výměně se svým zázemím obyvatelstvo ztrácet. V současnosti lze jednoznačně konstatovat, že rozhodující vliv na zápornou vnitrostátní migrační bilanci Plzně mají především ztráty se zázemím, což samozřejmě souvisí s procesem suburbanizace, který se v plzeňské aglomeraci plně rozvinul po roce 2000.


20

Tab. 3: Migrační bilance města Plzně s vybranými okresy České republiky, 1961–2009 (roční průměry) Okres/území

1971–1975 1976–1980 1981–1985 1986–1990 1991–1995 1996–2000 2001–2005 2005–2009 Přistěhovalí (počet osob)

Praha Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Celkem z vybraných okresů Celkem z ČR

134 134 234 608 662 157 135 2 348 3 085

151 164 253 654 805 190 202 2 743 3 515

127 132 176 496 608 155 152 2 115 2 743

Praha Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Celkem z vybraných okresů Celkem z ČR

4,3 4,4 7,6 19,7 21,5 5,1 4,4 76,1 100,0

4,3 4,7 7,2 18,6 22,9 5,4 5,7 78,0 100,0

4,6 4,8 6,4 18,1 22,2 5,7 5,6 77,1 100,0

Praha Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Celkem do vybraných okresů Celkem do ČR

225 50 77 278 367 86 77 1 345 1 794

237 63 86 286 358 97 72 1 353 1 842

271 57 109 263 368 109 66 1 376 1 829

Praha Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Celkem do vybraných okresů Celkem do ČR

12,5 2,8 4,3 15,5 20,5 4,8 4,3 74,9 100,0

12,9 3,4 4,6 15,5 19,5 5,3 3,9 73,4 100,0

14,8 3,1 6,0 14,4 20,1 5,9 3,6 75,2 100,0

126 104 171 433 571 152 141 1 904 2 414

129 78 127 366 466 117 107 1 564 2 001

80 65 99 267 317 74 68 1 115 1 444

151 67 114 267 361 118 122 1 201 1 893

402 95 191 329 501 241 161 1 920 3 385

5,6 4,5 6,9 18,5 22,0 5,1 4,7 77,2 100,0

8,0 3,5 6,0 14,1 19,1 6,3 6,4 63,5 100,0

11,9 2,8 5,6 9,7 14,8 7,1 4,8 56,7 100,0

118 80 112 440 573 120 72 1 611 1 951

226 80 108 560 793 134 68 2 045 2 419

409 123 163 542 1 053 249 100 2 736 3 324

6,0 4,1 5,7 22,6 29,4 6,2 3,7 82,6 100,0

9,4 3,3 4,4 23,2 32,8 5,5 2,8 84,5 100,0

12,3 3,7 4,9 16,3 31,7 7,5 3,0 82,3 100,0

Přistěhovalí (podíl v %) 5,2 6,4 4,3 3,9 7,1 6,4 17,9 18,3 23,7 23,3 6,3 5,8 5,9 5,4 78,9 78,2 100,0 100,0 Vystěhovalí (počet osob) 290 197 83 77 125 132 362 413 521 508 110 133 104 89 1 743 1 686 2 256 2 130 Vystěhovalí (podíl v %) 12,9 3,7 5,6 16,0 23,1 4,9 4,6 77,2 100,0

9,3 3,6 6,2 19,4 23,8 6,3 4,2 79,2 100,0


21

Tab. 3: Migrační bilance města Plzně s vybranými okresy České republiky, 1961–2009 (roční průměry) – pokračování Okres/území

1971–1975 1976–1980 1981–1985 1986–1990 1991–1995 1996–2000 2001–2005 2005–2009 Obrat (počet osob)

Praha Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Celkem s vybranými okresy Celkem s ČR

358 184 311 887 1 029 243 212 3 693 4 879

388 226 339 940 1 164 286 274 4 096 5 356

399 189 285 760 977 264 218 3 491 4 572

416 187 296 795 1 092 262 246 3 647 4 670


7,3 3,8 6,4 18,2 21,1 5,0 4,3 75,7 100,0

7,2 4,2 6,3 17,5 21,7 5,3 5,1 76,5 100,0

8,7 4,1 6,2 16,6 21,4 5,8 4,8 76,3 100,0


–91 85 157 330 295 70 58 1 003 1 291

–87 101 168 369 447 93 130 1 390 1 673

–144 76 67 233 240 47 87 739 915

–164 21 45 71 50 42 37 162 158


25,3 45,9 50,5 37,2 28,7 29,0 27,6 27,2 26,5

22,4 44,5 49,5 39,2 38,4 32,4 47,3 33,9 31,2

36,1 40,0 23,6 30,7 24,6 17,7 39,8 21,2 20,0

39,5 11,2 15,3 9,0 4,6 16,2 15,1 4,4 3,4

326 155 260 778 974 250 196 3 251 4 131

198 145 211 707 890 194 140 2 727 3 395

377 147 222 828 1 154 252 190 3 246 4 312

811 218 353 871 1 554 490 261 4 656 6 709

5,8 4,3 6,2 20,8 26,2 5,7 4,1 80,3 100,0

8,7 3,4 5,1 19,2 26,8 5,8 4,4 75,3 100,0

12,1 3,2 5,3 13,0 23,2 7,3 3,9 69,4 100,0

–38 –16 –13 –174 –256 –47 –4 –496 –507

–75 –13 7 –293 –432 –15 54 –844 –526

–7 –28 28 –212 –552 –8 62 –816 61

18,9 10,7 5,9 24,5 28,7 24,0 2,5 18,2 14,9

20,0 8,6 3,0 35,4 37,4 6,1 28,3 26,0 12,2

0,9 13,0 7,9 24,4 35,5 1,7 23,7 17,5 0,9

Obrat (podíl v %) 8,9 4,0 6,3 17,0 23,4 5,6 5,3 78,1 100,0

7,9 3,8 6,3 18,8 23,6 6,1 4,7 78,7 100,0

Saldo (počet osob) –69 1 –5 –47 –42 –17 19 –122 –129

Účinnost (v %) 21,1 0,5 1,8 6,0 4,3 6,7 9,6 3,8 3,1

Rozložení migrace podle věku za období let 2005–2009 odpovídalo v zásadě obecným pravidelnostem tohoto procesu. Profil křivky „intenzity“ přistěhování definované jako podíl počtu přistěhovalých z příslušné věkové skupiny a středního stavu obyvatel odpovídajícího věku je možné považovat za standardní (obr. 10a). U analogicky konstruovaných intenzit vystěhování bylo nadprůměrné zastoupení dětské složky a žen v mladším reprodukčním věku (obr. 10b). V uvedeném období, které bylo obdobím výrazně migračně ziskovým získávalo město Plzeň obyvatelstvo v produktivním věku, především ve věkové skupině


22

20–29 let a v poněkud menší míře také ve věku 30–49 let, přičemž převažovali muži. Protože se jedná o bilanci celkové migrace, je zřejmé, že se zde výrazně prosazuje charakter pracovně orientované zahraniční migrace – tedy nadprůměrné zastoupení mužů v mladším produktivním věku (obr. 11). 100

60 Muži Ženy

80

Muži

55

70 60 50 40 30 20

Ženy

50

Intenzita vystěhování (na 1 000 obyvatel)

Intenzita přistěhování (na 1 000 obyvatel)

90

45 40 35 30 25 20 15 10

10

5

0

0 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45 Věk

50

55

60

65

70

75

80

85

90

Obr. 10a: Intenzita přistěhování podle věku, 2005–2009, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem)

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45 Věk

50

55

60

65

70

75

80

85

90

Obr. 10b: Intenzita vystěhování podle věku, 2005–2009, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem)

Problematičnost a složitost prognózování migrace vyplývá z mnohostranné podmíněnosti tohoto procesu, neboť v jeho průběhu je vlastně vyjádřen souhrnný výsledek vzájemného působení celého souboru faktorů. Migrační vztahy jsou výsledkem vztahu mezi působením rozsáhlého komplexu vnějších faktorů na jedné straně a aktivně chovajících se subjektů na straně druhé. Také budoucí vývoj migrační bilance města Plzeň bude ovlivněn celou řadou faktorů. Jako nejdůležitější se jeví perspektiva rozvoje největších ekonomických subjektů působících ve sledovaném území, či otázky spojené s fungováním trhu s byty, především vlastní bytová výstavba. Je jasné, že vývoj těchto faktorů bude podmíněn především ekonomickou a politickou situací na úrovni České republiky a v dnešní době i na globální úrovni. Důležitou úlohu bude hrát i efekt možných změn v relativní geografické poloze města jak v rámci České republiky, tak i Evropy. 350 Muži 300 Ženy 250

Saldo

200 150 100 50 0 -50

95–99

90–94

85–89

80–84

75–79

70–74

65–69

60–64

55–59

50–54

45–49

40–44

35–39

30–34

25–29

20–24

15–19

5–9

10–14

0–4

-100

Věk

Obr. 11: Věková struktura migračního salda, 2005–2009, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem)


23

Z hlediska své ekonomické základny patří Plzeň k tradičním průmyslovým centrům Česka. Dnes již můžeme konstatovat, že plzeňský průmysl prošel poměrně úspěšně transformací a i díky podpoře plzeňské radnice se na území města v současnosti úspěšně rozvíjí řada firem. Asi nejznámějším projektem je průmyslová zóna Borská pole, která vznikla v polovině devadesátých let a dnes nabízí přes 13 tis. pracovních příležitostí. Díky vyššímu podílu pozic s nižší úrovně kvalifikace, je asi 75% míst v tomto areálu obsazeno zahraničními pracovníky (údaje z roku 2008). Základní parametry pracovního trhu jako je míra nezaměstnanosti (6,4% u Plzně ve srovnání s 9,6% za ČR k 31. 12. 2010) nebo výše průměrných mezd staví Plzeň k relativně atraktivním centrům i v nepříznivém období ekonomické krize. Dá se předpokládat, že v případě příznivého ekonomického klimatu bude Plzeň nadále představovat jedno z nejvýznamnějších průmyslových center v Česku s významnou nabídkou pracovních příležitostí. Důležitým aspektem budoucího vývoje je také atraktivní poloha na významném dopravním koridoru směřujícím z Čech do západní Evropy. Zároveň také bude docházet k dalšímu posilování regionální rozvojové osy propojující plzeňskou a pražskou aglomeraci. V samotné plzeňské aglomeraci budou podle našich předpokladů nadále probíhat suburbanizační procesy. Není příliš pravděpodobné, že by v budoucnosti docházelo k výraznější klasicky chápané koncentraci obyvatel do jádrového města. Možný růst nabídky pracovních příležitostí nemusí nutně vést ke koncentraci obytné funkce. Podle našeho názoru je spíše pravděpodobné, že důležitou úlohu v tomto směru bude hrát časově omezená a flexibilní pracovní zahraniční migrace a dojížďka do zaměstnání a to nejen z bezprostředního zázemí aglomerace, ale i ze vzdálenějších oblastí Tachovska nebo Klatovska. Výše uvedené úvahy tvoří vstupní rámec pro stanovení migračních parametrů prognózy vývoje obyvatelstva města Plzně. Návrh parametrů byl stanoven v návaznosti na minulý migrační vývoj území s přihlédnutím k možným variantám vývoje nejdůležitějších faktorů ovlivňujících migrační bilanci. Strukturální charakteristiky prognózované migrace – věk a pohlaví – vycházejí ze stavu v období 2005–2009, přičemž prognóza zahrnuje jak vnitrostátní, tak mezistátní část migračních toků. Jak vyplývá z naší analýzy, byla migrační bilance Plzně v posledních deseti letech značně rozkolísaná. Zásadní roli v tomto případě sehrály poměrně rychlé změny salda zahraniční migrace. Právě tyto obtížně předvídatelné výkyvy ztěžují nastavení parametrů migrační bilance v populační prognóze. Migrační složku prognózy tak musíme chápat jako odhad průměrných hodnot bilance za delší pěti až desetileté období, v rámci kterého může docházet k jejich značnému rozkolísání. Ve výsledku byly vypracovány tři varianty vývoje migračních parametrů. Méně pravděpodobný by byl v dlouhodobém horizontu posun k výrazněji kladným saldům. Ve vysoké (optimistické) variantě proto uvažujeme s kladným saldem mezi 400 až 600 migranty po většinu období jako horní možnou hranicí. Je zřejmé, že takovéto úrovně je možné dosáhnout jen za výrazného přispění kladných hodnot salda zahraniční migrace. Nízká (pesimistická) varianta vychází z předpokladu déle trvající nepříznivé ekonomické situace a jí odpovídající odhadované záporné hodnoty migračního salda na úrovni 400 až 600 osob do roku 2020 a po té mezi 200 až 400 osobami rámcově odpovídají bilanci vnitřní migrace osob s českým občanstvím v letech 2001–2009. Jinými slovy vycházíme z předpokladu dlouhodobého vlivu suburbanizačních a možná i desurbanizačních procesů bez většího kompenzačního příspěvku zahraniční migrace. Střední, podle našeho přesvědčení nejpravděpodobnější varianta prognózy migrace, která zaujímá vyváženou polohu mezi krajními mezemi, předpokládá kompenzační nárůst kladného salda do roku 2015, po té jeho stabilizaci na hodnotách mezi 100 až 150 osobami a v poslední třetině prognózovaného období pokles na úroveň okolo 50 osob ročně.

ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA Prognóza vývoje obyvatelstva města Plzně byla v souladu se zadáním zpracována za dotčené území jako celek. Výslednou prognózu počtu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva reprezentují celkem tři varianty budoucího vývoje: střední, vysoká a nízká, přičemž střední varianta představuje nejpravděpodobnější trajektorii sledovaného vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce budoucího vývoje s ohledem na míru neurčitosti výsledků daných střední variantou. Tyto rámce by


24

neměly být dalším vývojem v příslušném období překročeny, respektive jejich překročení je jen málo pravděpodobné. Střední varianta vznikla aplikací parametrů projekčního modelu, které odpovídají středním variantám očekávaného vývoje všech tří složek demografické reprodukce (plodnosti, úmrtnosti a migrace), na výchozí pohlavně věkovou strukturu obyvatelstva města Plzně. Vysoká a nízká varianta jsou analogicky založeny na kombinaci odpovídajících variant dílčích prognóz a vycházejí ze stejné pohlavně věkové struktury obyvatelstva jako varianta střední. Pokud není uvedeno jinak, jsou v dalším textu diskutovány pouze výsledky odpovídající střední variantě očekávaného vývoje. Kompletní výsledky prognózy zahrnující všechny tři varianty tvoří samostatnou tabulkovou část předkládané studie.

VÝVOJ CELKOVÉHO POČTU OBYVATEL Základním závěrem předložené prognózy je zjištění, že počet obyvatel města Plzně s největší pravděpodobností dále již neporoste. Pokud by k očekávanému nárůstu podle střední varianty došlo, byl by zanedbatelný, neboť by se reálně pohyboval někde na úrovni desítek, resp. jedné až dvou stovek osob ročně, a to navíc jen v horizontu příštích 2 až 8 let (obr. 12). Krajní, nízká varianta vývoje počítá s jednoznačným poklesem celkového počtu obyvatel podle téměř lineární trendové linie s průměrnou ztrátou 1 tis. obyvatel ročně. Srovnatelně pravděpodobnou je druhá krajní varianta reálného vývoje odpovídající variantě vysoké. Podle ní by mohlo dojít k plynulé akceleraci růstu obyvatelstva s inflexním bodem kolem roku 2017, po jehož dosažení by po dlouhou dobu probíhala decelerace, přičemž ani v horizontu by populační růst města Plzně patrně ukončen nebyl, i když přírůstky by již byly velmi malé. Podle výsledků odpovídajících střední variantě lze předpokládat, že se počet obyvatel města Plzně v zvýší z výchozích téměř 169,9 tisíc na přibližně 170,9 tisíc osob horizontu roku 2017. Po té však bude počet obyvatel v horizontu prognózy trvale klesat, přičemž tento pokles by měl vykazovat mírně rostoucí dynamiku. Přibližně v roce 2022 by se počet obyvatel města měl vrátit na výchozí hodnotu a v horizontu roku 2040 dosáhnout 158,9 tis. osob. 0,4

185

0,3

180

0,2

175

0,1 0,0

165

Počet (v tis.)

Počet obyvatel (v tis.)

170

160 155

-0,1 -0,2 -0,3 -0,4

150

-0,5 145 140

Střední varianta

-0,6 -0,7

Vysoká varianta 135

Přirozený přírůstek Saldo stěhování

Nízká varianta

Přírůstek celkem

Obr. 12: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Plzně, 2010–2040

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

-0,8

Obr. 13: Očekávaná bilance přirozené měny obyvatelstva města Plzně, 2010–2040

Při naplnění scénářů stojících za nízkou variantou by v horizontu prognózy, tj. v roce 2040 žilo v Plzni pouhých 138,5 tis. obyvatel, kdežto podle vysoké bych jich reálně mohlo být zhruba 182,0 tis. Rozdíl mezi krajními variantami na samém konci časového dosahu prognózy činí 43,5 tis. osob, představujících více jak čtvrtinu výchozího počtu obyvatel. Tato skutečnost dokládá míru neurčitosti prognostického odhadu vývoje celkového počtu obyvatel města Plzně za současných podmínek. Ta


25

je vyvolána především velmi významnou, možno říci rozhodující rolí migrace v celkové populační reprodukci obyvatel města a její značně obtížnou prognózovatelností. Očekávaný mírný nárůst celkového počtu obyvatel podle střední varianty prognózy by měla v prvních dvou letech zajišťovat výhradně přirozená měna, v dalších dvou letech by se na přírůstcích podílela společně s migrací a dále, mezi lety 2015 a 2017 by očekávaný přírůstek závisle již jen na samotné migraci, neboť bilance přirozené měny by se dostala do záporných hodnot v důsledku mírného nárůstu počtu zemřelých a výrazného poklesu počtu narozených (obr. 13). K nastíněnému jevu dojde především z titulu prognózované stagnace celkové intenzity plodnosti a poměrně dynamického poklesu počtu potenciálních matek, zejména ve věku nejvyšší intenzity plodnosti. Postupný pokles počtu potenciálních matek bude důsledkem nasouvání se početně slabých generací žen narozených v posledních bezmála dvaceti letech do reprodukčního věku a povede k výraznému poklesu počtu narozených a následně k hlubokému deficitu celkové reprodukce i bez poklesu celkové úrovně plodnosti. Mírně, zhruba o 10 až 15 % by v příštích třiceti letech měl také vzrůst počet zemřelých, a to přes očekávané další snižování celkové intenzity úmrtnosti. Rozhodujícím faktorem růstu počtu zemřelých budou vyšší počty osob narozených za 2. světové války a po jejím ukončení a postupné nasouvání jejich generací do seniorského věku, tedy do oblasti s vyšším rizikem úmrtí. Poměrně zřetelné migrační zisky z let 2006 až 2009 budou v roce 2010 patrně nahrazeny výraznější migrační ztrátou, aby se v dalších pěti letech bilance dostala na svůj vrchol představovaný ročním ziskem zhruba 300 osob. Tento předpoklad souvisí s očekávaným oživením ekonomických aktivit a odpovídajícím zvýšením migračního zájmu o město Plzeň. Měla by tomu napomoci také bytová výstavba, resp. snadnější dostupnost bydlení ve městě mj. také v důsledku existence neobsazených nových kapacit.

ZMĚNY VĚKOVÉ STRUKTURY Prognózovaný vývoj věkové struktury obyvatelstva, která je všeobecně důležitější populační charakteristikou než početní stav obyvatelstva, bude mít v případě města Plzně specifický průběh. Vedle očekávaného rozsahu migračního pohybu, nikoliv jen celkového migračního salda, a věkové struktury migrantů k tomu přispěje také již zmíněná výchozí věková struktura se svými charakteristickými nepravidelnostmi, stejně jako fakt, že se jedná o věkovou strukturu poněkud starší populace. Aktuální demografická struktura obyvatel města Plzně se vyznačuje především velmi výrazným zastoupením generací narozených v období vysoké a vyšší porodnosti mezi polovinou 70. let a polovinou 80. let a dále pak prakticky všech generací narozených před rokem 1945. Prvnímu z obou uvedených maxim odpovídá aktuální vzestup počtu dětí, který započal kolem roku 2000 a který je v jistém kontrastu s velmi málo početnými generacemi dětí narozených mezi lety 1995 a 2000. Tyto v minulosti vzniklé nepravidelnosti by měly být dalším vývojem včetně migrační výměny postupně shlazovány, což by již samo o sobě v budoucnosti mělo vést k poněkud vyrovnanějším, nicméně velmi nízkým počtům narozených. Předpokládaný rozsah a věková struktura migrace, stejně jako její načasování a očekávaná reprodukce migrantů zapracované do prognózy však velmi pravděpodobně povedou pouze k jisté modifikaci současných nepravidelností s tím, že propad počtu narozených z druhé poloviny 90. let se v horizontu roku 2040 podaří vyrovnat pouze zčásti. Přísun migrantů v dané věkové struktuře by totiž měl v populaci zajistit nejméně prostou produkci generací dětí a mladých lidí nalézajících se v současnosti ve věku do 40 let. U středních a starších z těchto generací však půjde v horizontu prognózy o dočasný jev, neboť kolem 50 let věku již migrace nebude schopna pokrýt ztráty v důsledku zvýšené úmrtnosti a nejpozději kolem 55 let i migrační mobilita patrně povede k odlivu obyvatel z města Plzně.


26

Protože ve sledované populaci v budoucnosti významně poroste počet seniorů a zejména pak těch nejstarších mezi nimi, budeme svědky poměrně intenzivního procesu stárnutí. Významně zestárne také kontingent obyvatel v produktivním věku. Očekávaný výsledek transformace výchozí věkové struktury sledované populace je ve vybraných časových řezech zachycen na obrázcích 14a–d.

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2009

2015/2009

100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2020/2009

2020

Věk

Věk

2015

2009

MUŽI

1,8

ŽENY

1,2

0,6

0,0 0,6 Počet (v tis.)

1,2

1,8

Obr. 14a: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2015 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2009

2030/2009

MUŽI

1,8

0,6


1,2

1,8

2009

2040/2009

2040

Věk

Věk

1,2

Obr. 14b: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2020 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2030

ŽENY

MUŽI

1,8

ŽENY

1,2

0,6


1,2

1,8

Obr. 14c: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2030 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou

MUŽI

1,8

ŽENY

1,2

0,6


1,2

1,8

Obr. 14d: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 2040 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou


27

VÝVOJ VYBRANÝCH VĚKOVÝCH KATEGORIÍ Výchozí věková struktura obyvatelstva do značné míry předurčuje svůj další vývoj. V případě města Plzně to platí dvojnásob, neboť struktura jeho obyvatelstva vykazuje obzvlášť výrazné, dřívějším vývojem založené nepravidelnosti. Početní velikost dětské složky je determinována v první řadě porodností, která je výslednicí intenzity plodnosti, počtu potenciálních matek a jejich rozložení podle věku. V podmínkách sledovaného celku je současný nízký podíl dětí dán propadem porodnosti po roce 1994 a dosavadním rozsahem realizace odkladů rodičovství v generacích žen narozených především v průběhu 70. let. Podstatný vliv na celkový vývoj v této kategorii může mít migrace, pokud její dostředivé proudy jsou dostatečně silné a zároveň dostatečně selektivní zejména z hlediska rodinného stavu a počtu dětí migrantů, kteří se stěhují spolu se svými rodiči, což vzhledem k silným suburbanizačním tendencím a současně převažujícímu zastoupení cizinců – pracovních migrantů mezi přistěhovalými není případ města Plzně. Determinující pro vývoj početního stavu a průměrného stáří osob v produktivním věku je zejména výrazná vlna na věkové struktuře vniklá v 70. letech 20. století a její posun do vyššího věku. Spolu s ní budou o uvedených charakteristikách v příštích přibližně deseti až dvanácti letech rozhodovat přechody populačně silných poválečných ročníků přes hranici tzv. důchodového věku a míra kompenzace jejich výstupu z kategorie osob v produktivním věku z druhé strany věkové struktury, tj. generacemi současných dětí, které se do produktivního věku budou postupně nasouvat. Skutečnosti zachycené na grafu v obr. 1 výše zřetelně ukazují reálné rámce vývoje v případě neexistence migrace. Výrazný pokles porodnosti, ke kterému došlo po roce 1994, způsobil, že počty dětí, které překračují hranici produktivního věku (15 let) vedou k poklesu celkového počtu osob v produktivním věku, neboť jsou menší, než počty osob z této kategorie vystupující. Modifikujícím prvkem popsaného vývoje tak bude prakticky pouze migrace. Počet osob v poproduktivním věku naopak migrace v horizontu prognózy již příliš neovlivní, neboť ti, kteří kolem roku 2040 budou ve věku 65 a více let, jsou dnes již ve věku relativně nízké migrační mobility. Jejich počet bude především poplatný početní velikosti jednotlivých generací do tohoto věku se nasouvajících a řádu následného vymíraní seniorů. Přes jistá specifika výchozí věkové struktury obyvatelstva a očekávaný vliv migrace bude v nadcházejících letech vývoj věkové struktury obyvatel města Plzně obdobný jako očekávaný vývoj věkové struktury obyvatel Česka. Předně dále poroste průměrný věk jeho obyvatel, a to ze současných zhruba 42,0 roku v roce 2009 na 48,4 roku v roce 2040 (obr. 15). Zajímavý a nejednoznačný bude vývoj počtu a podílu osob v základních věkových kategoriích obyvatel. Počet i podíl obyvatel města Plzně v předproduktivním věku v nejbližších letech dočasně vzroste aby po roce 2020 opět začal klesat (obr. 16 a 17). Obdobný průběh bude pravděpodobně mít vývoj poproduktivní složky obyvatelstva, tedy osob za hranicí posouvajícího se důchodového věku. Nejprve dojde k růstu absolutní i relativní velikosti této složky, aby mezi lety 2020 a 2030 obě hodnoty mírně poklesly a následně, s přechodem prvních ročníků osob narozených o období tzv. babyboomu 70. let přes hranici důchodového věku poměrně prudce vzrostly. Výslednicí vývoje těchto dvou krajních věkových kategorií obyvatelstva Plzně bude oscilační vývoj početní a zejména relativní velikosti kategorie osob v produktivním věku. Tu čeká v příštích několika letech pokles a stagnace následovaná vzestupem v době, kdy přes hranici zletilosti budou přecházet početnější generace dětí narozených v posledních pěti a nadcházejících pěti letech, tedy v době, kdy nejvyšší patra produktivního věku budou opouštět relativně méně početné generace narozených v závěru 50. a v průběhu 60. let minulého století. V důsledku popsaných změn dojde také k odpovídajícím změnám vzájemných poměrů uvedených kategorií představujících syntetické charakteristiky věkové struktury a stáří populací. Index závislosti vyjadřující podíl starší závislé a nezávislé složky populace při původnímu vymezení věku ekonomické produktivity (15–59) v prvních 5 až 7 letech poměrně dynamicky poroste, po té řádově 15 let bude jeho vývoj stagnovat, aby v posledních přibližně 7–8 letech vrostl o 12 procentních bodů, na hodnotu


28

mírně vyšší než 65 osob závislých z titulu vyššího věku na 100 osob ekonomicky potenciálně nezávislých. Jestliže tedy na prahu prognózy na jednu osobu v tradičně vymezeném poproduktivním věku připadalo asi 2,6 osoby ve věku produktivním, potom v horizontu prognózy to pravděpodobně bude zhruba jedna starší osoba na 1,5 obyvatele města Plzně ve věku 15–59 let (obr. 18). Předproduktivní

51

Produktivní

Poproduktivní

110 50 100

49

90 80

47 Počet obyvatel (v tis.)

Průměrný věk (v letech)

48

46 45 44 43 42

70 60 50 40 30

Muži

41

20

Ženy 40

10

Obě pohlaví

39 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

0

Obr. 15: Průměrný věk obyvatel, město Plzeň, 2009–2040 Předproduktivní

Produktivní

2009

2020

2025

2030

2035

2040

Obr. 16: Obyvatelstvo podle základních věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040 400

Poproduktivní

100

Index stáří (60+/0–14) 350

90 80

Index závislosti (60+/15–59)

300

70

250 Index (v %)

Podíl (v %)

2015

60 50

200

40

150

30

100

20 50 10

2009

2015

2020

2025

2030

2035

2040

Obr. 17: Podíl základních věkových skupin obyvatel, město Plzeň, 2009–2040

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

0

0

Obr. 18: Index stáří a index závislosti obyvatelstva, město Plzeň, 2009–2040

Dětská složka obyvatelstva města Plzně by měla do roku 2016 vzrůst z výchozích přibližně 21,4 tis. dětí na 24,2 tis. dětí, což představuje nárůst o téměř 13 % při souběžném vzestupu celkového počtu obyvatel o méně než 1 %. Do roku 2040 by však počet dětí měl poklesnout pod 16,6 tisíc, tedy na zhruba 77 % velikosti dětské složky ke konci roku 2009. Současné nízké zastoupení dětí v plzeňské populaci vyjádřené podílem zhruba 12,6 % by se tak mělo zvýšit do roku 2016 asi o 1,6 procentního bodu a do roku 2040 znovu poklesnout až na krajně nízkých 10,4 %. Počet osob v produktivním věku bude patrně nejvyšší na počátku prognózy, kdy činil asi 107,7 tis. obyvatel města Plzně. Nejnižší hodnota by měla odpovídat horizontu roku 2040, kdy by v Plzni mělo být jen asi 97,1 tis. osob v produktivním věku, a to i přes výrazný posun hranice důchodového věku. V relativním vyjádření jde o pokles z 63,4 % osob patřících do dané skupiny v roce 2009 na 61,1 % osob v roce 2040. Nejnižšího podílu kategorie osob v produktivním věku by však mělo být dosaženo kolem roku 2018, kdy by jeho hodnota měla činit zhruba 60,7 %.


29

Poproduktivní složka zahrnovala ke konci roku 2009 celkem 40,8 tis. obyvatel města Plzně. Do roku 2040 by se měla rozrůst na zhruba 45,3 tis. osob, což bude znamenat vzestup jejich podílu na celku z 24,0 % na 28,5 %. Komparace očekávaných věkových struktur se strukturou výchozí naznačila, že změny podílu dětské i poproduktivní složky obyvatelstva v sobě skrývají některé poměrně složité strukturální změny, které zejména v první polovině období prognózy budou odpovídat dílčím nepravidelnostem výchozí věkové struktury. Pro rozhodovací proces jsou pak tyto vnitřní změny obvykle důležitější než změny početní velikosti či zastoupení široce pojatých věkových kategorií. Například pro rozhodování o kapacitě předškolních a školních zařízení spravovaných statutárním městem Plzní je důležité, že v nejbližších přibližně třech letech, tedy do roku 2014 lze reálně očekávat významný růst počtu dětí ve věku 3–5 let a to na úroveň asi o pětinu vyšší, než jaká odpovídala konci roku 2009. Přitom do roku 2040 by měl počet dětí v předškolním věku klesnout až na hodnotu o 30 % nižší ve činí hodnota výchozí. V absolutním vyjádření to znamená dočasný vzestup ze 4,6 tis. dětí ve věku docházky do mateřské školy na 5,4 tis. dětí a následný dvě dekády trvající pokles někam k hranici 3,3 tis. dětí této věkové kategorie. Počet dětí ve skupině 6–10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni základních škol, poroste do roku 2018 a zvýší se pravděpodobně o celou třetinu výchozího stavu. Stejně jako počet dětí předškolního věku, tak také počet dětí ve věku 6–10 let začne záhy po dosažení svého maxima dynamicky klesat, kolem roku 2028 poklesne na současnou úroveň do konce období prognózy se dostane asi osmnáct procentních bodů pod výchozí hladinu. Očekávaný výrazný vzestup počtu dětí na prvním stupni škol bude v prvním roce prognózy téměř zcela a ve druhém z části eliminován poklesem počtu dětí, které věkem odpovídají žákům druhého stupně základních škol (věková skupina 11–14 let). V průběhu roku 2011 však dojde k téměř úplné kompenzaci úvodního poklesu počtu dětí dotčené věkové skupiny, přičemž tento dále dynamicky poroste. Dosažení maximální hodnoty asi o 43 % vyšší než výchozí očekáváme kolem roku 2022. Po té by měl následovat trvalý pokles až na úroveň asi o 10 % nižší než byla ta počáteční. Největší poptávka po základním vzdělání vůbec se tak podle našich očekávání a propočtů projeví v letech 2019 až 2021, kdy by ve věku povinné školní docházky mělo být 15,0 tis. plzeňských dětí, což je o třetinu více než ve výchozím roce prognózy. V závěru prognózy však bude poptávka naopak o zhruba 14 nižší než v roce 2009, když počet dětí odpovídajícího věku bude velmi pravděpodobně nižší než 10 tisíc (obr. 19a–b). 11

10

50 0–2

3–5

6–10

11–14

15–18

19–23

40 30

0–2

3–5

6–10

11–14

15–18

19–23

9 20 Změna (v %)

Počet (v tis.)

8

7

6

10 0 -10 -20

5 -30 4

-40

Obr. 19a: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, absolutně

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

-50 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

3

Obr. 19b: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, relativně

Strukturální změny v rámci dětské složky budu velmi výrazné, nesrovnatelně výraznější však změny na druhém konci věkové pyramidy, uvnitř kategorie seniorů. Již sám vzestup počtu seniorů, tedy osob ve věku 65 let a vyšší, bude výrazný, neboť v průběhu příštích tří dekád bychom měli být svědky padesátiprocentního nárůstu, z výchozích 29,4 tis. na konečných 43,6 tis.


30

osob. V rámci této kategorie pak nejdynamičtěji poroste počet i podíl nejstarších občanů, osob ve věku 85 a více let. Těch bude na konci prognózy zhruba čtyřikrát tolik, než kolik jich bylo koncem roku 2009, tedy 9,8 tis. oproti výchozím 2,4 tis. osob (obr. 20a–b). Znamená to, že podíl tzv. „oldest-old“ na seniorech vzroste z přibližně 8 % (2009) na bezmála 23 % (2040), což bezesporu zásadním způsobem ovlivní celou sféru sociálních služeb i veřejného zdravotnictví. 350

50 65+ 45 40

65+

75+

300

85+

85+ 250

35 30

Změna (v %)

Počet (v tis.)

75+

25 20 15

200

150

100

10 50 5

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040

0

Obr. 20a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, absolutně

Obr. 20b: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 2009–2040, relativně

ZÁVĚREM V kontextu populačního vývoje České republiky představuje město Plzeň relativně specifický celek. Relativně proto, že se jejím obyvatelstvem dosažené úrovně, struktury o vývojové trendy většiny prvků populační reprodukce zásadním způsobem od úrovní, struktur a vývojových trendů pozorovaných na celostátní úrovni neliší. Jediná principiální odlišnost se týká migrace. To však stačí k tomu, aby se očekávaný vývoj odvíjel poněkud jiným směrem. Předně populační vývoj Plzně v příštích třech dekádách bude po dočasném umírněném růstu ve znamení jednoznačného poklesu celkového počtu obyvatel. Nepříliš zisková migrace totiž nebude ani zdaleka stačit vyrovnávat dynamicky narůstající deficit přirozené měny. Ten vznikne a bude přetrvávat za zdánlivě paradoxních podmínek. Po celou dobu totiž počítáme s poklesem celkové úrovně úmrtnosti a de facto se stagnací úhrnné plodnosti. Tajemství deficitu přirozené měny proto bezezbytku spočívá v existujících nepravidelnostech věkové struktury. Na jedné straně se do vyšších věkových kategorií budou v období prognózy posouvat vesměs početnější generace, zprvu ty, které odpovídají období vysoké porodnosti poválečných let a později, blíže horizontu prognózy pak srovnatelně početné generace narozených v 70. letech. Spolu s prodlužováním lidského života znamenajícím vyšší míru přežívání obyvatel do vyšších věkových hladin to znamená, že nárůst počtu osob vystavených vyšším a vysokým intenzitám úmrtnosti bude dynamičtější než pokles těchto intenzit a proto při snižující se intenzitě úmrtnosti poroste počet zemřelých. Obdobná, v zásadě však inverzní situace téměř jistě nastane v případě porodnosti. Nepočítáme sice s perspektivním poklesem plodnosti, ale protože počet potenciálních matek se bude dramaticky snižovat, výrazně poklesne v jednotlivých letech období prognózy počet narozených. Ten se dokonce s největší pravděpodobností dostane na úroveň nižší než při poledním propadu porodnosti v 90. letech. Dramatičnost poklesu je dána dramaticky odlišnou početností generací žen, které zajišťovaly rozhodující díl reprodukce v 90. letech a těch, které jej budou zajišťovat v blízké budoucnosti. Jestliže počet žen narozených v Česku kolem


31

poloviny 70. let se blížil 90 tisícům, potom narozených ve druhé polovině 90. letech bylo jen mezi 43 a 45 tisíci a ty současné nejsou o mnoho početnější. Zcela analogická jako v případě Česka je v tomto ohledu situace města Plzně. Kromě celkového počtu obyvatel se bude zásadním způsobem měnit jejich věková struktura. Vlivem existujících nepravidelností výchozí struktury a za přispění očekávaného režimu reprodukce bude populace města Plzně stárnout. Její průměrný věk, který je vyšší než v případě obyvatel Česká republiky, plynule poroste a udrží si svůj současný náskok. Dojde k tomu přes pomalejší relativní růst počtu osob ve vyšším věku, protože výsledný pokles zastoupení dětské složky bude v plzeňské populaci výrazně hlubší. Změny vnitřní struktury dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání ve městě Plzni však budou se změnami na celostátní úrovni plně srovnatelné. U seniorů města Plzně se jejich vnitřní věková struktura bude měnit méně výrazně, neboť její počáteční forma je významně starší než výchozí struktura seniorů na celostátní úrovni. Nadcházející populační vývoj v případě obyvatelstva města Plzně přinese taktéž zásadní změny počtu a struktury s jejich neméně zásadními dopady do široce pojímané sociální sféry a jejího budoucího vývoje. Na řadu z nich se bude nutné připravit a odpovídajícím způsobem na ně včas reagovat. Aby reakce byla opravdu včasná a efektivní, potřebujeme mít spolehlivou představu o budoucím vývoji, stejně jako představu o robustnosti, resp. míře ovlivnitelnosti jejích jednotlivých komponent. Takovou představu poskytuje předkládaná demografická studie a populační prognóza, která je její součástí. Při práci s výsledky této, stejně jako ostatních prognóz je potřeba mít neustále na paměti, že prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány. Pro usnadnění interpretace hlavní, tj. střední varianty jsou v tabulkové části předložené studie publikovány výsledky obou krajních variant budoucího vývoje v identické struktuře jako varianta střední. Při interpretaci výsledků prognóz je současně nezbytné mít kromě všeobecné neurčitosti na paměti také skutečnost, že přesnost a tím i spolehlivost výsledků výrazně klesá se vzdalujícím se časovým horizontem. Z tohoto důvodu a zároveň s ohledem na početní velikost prognózované populace a konkrétní informační podmínky, v nichž prognózování probíhalo, doporučujeme považovat většinu zde prezentovaných prognostických odhadů na období delší než deset až patnáct let za orientační. Prognózy obecně jsou totiž odhadem nanejvýš pravděpodobného vývoje právě a pouze v době svého vzniku. Proto podle základních pravidel prognostiky a obecně přijatých mezinárodních doporučení musí být populační prognózy pravidelně aktualizovány, aby si uchovaly svoji původní užitnou hodnotu.

DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE POČTU A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA MĚSTA PLZNĚ V OBDOBÍ

Recommend Documents