del turismo Sardegna, regina Girovagando per la DOSSIER SARDEGNA [38] Pietro Righi

DOSSIER | SARDEGNA

Pietro Righi

Sardegna, regina

del turismo

«La vita in Sardegna è forse la migliore che un uomo possa augurarsi: ventiquattromila chilometri di foreste, di campagne, di coste immerse in un mare miracoloso dovrebbero coincidere con quello che io consiglierei al buon Dio di regalarci come Paradiso» «Život na Sardinii je možná tím nejlepším, co si člověk může přát: dvacet čtyři tisíc kilometrů lesů, přírody a pobřeží ponořené do kouzelného moře mohou být tím, co bych doporučil Bohu, aby nám seslal jako ráj na zemi». Fabrizio De André

G

irovagando per la Sardegna, dalla costa all’interno, si attraversano paesaggi mozzafiato di eccezionale bellezza. Dune desertiche in riva al mare, zone montuose, foreste, lagune, corsi d’acqua, siti archeologici e città storiche fanno di quest’isola un continente a sè dal fascino unico, che ha sempre attratto i grandi nomi dell’economia internazionale, al punto che negli anni Sessanta, il principe Karim Aga Khan IV insieme a un gruppo di imprenditori, diede vita a un progetto legato a uno dei più grandi investimenti mai fatti sull’isola, destinato a rendere famosa la

[38]

Sardegna in tutto il mondo: la Costa Smeralda (nome ispirato al colore smeraldo del suo mare). Oggi, questo incantevole spicchio di isola, è il buen retiro del Primo Ministro italiano Silvio Berlusconi e dei suoi collaboratori, oltre ad un folto gruppo di businessman e personaggi dello spettacolo. La Sardegna settentrionale, oltre alla vita mondana del jet set internazionale della Costa Smeralda e di Porto Cervo, serviti dall’aeroporto di Olbia, comprende il Parco Nazionale dell’Arcipelago della Maddalena, facilmente raggiungibile da Santa Teresa di Gallura. Spostandosi dal nord verso il sud

CamIC MAGAZINE

lungo il litorale orientale, dopo il Golfo di Orosei, la costa sabbiosa si trasforma in un susseguirsi di pareti a picco forgiate dal lavorio dell’acqua, che dipingono uno dei litorali più selvaggi e meglio conservati dell’isola.

Chilometri e chilometri a strapiombo sul mare e spiagge candide corrono fino alla Torre di Murtas. Siamo nella regione dell’Ogliastra, immenso anfiteatro naturale dove spiagge, falesie e suggestivi affioramenti rocciosi

calcarei si confondono creando splendide terrazze sul mare. Arrivati a Cagliari, nel sud dell’isola, il paesaggio cambia. Il capoluogo accoglie ampi stagni costieri, habitat ideale di fenicotteri rosa e, seguendo la costa verso sud ovest, gli stagni vengono sostituiti da falesie a strapiombo sul mare. In particolare le rocce di Capo Teulada, sono fra le rocce più antiche di tutta Europa, originate 500 milioni di anni fa. Qui, estrema punta sud occidentale, inizia la regione del Sulcis Iglesiente, uno dei distretti minerari più importanti d’Europa dove a partire dal 1800 furono

[39]

aperte miniere di carbone, piombo, bauxite e antimonio. Dopo un intenso sfruttamento, le vecchie miniere abbandonate sono diventate un esempio di architettura mineraria e di archeologia industriale da visitare. Tra le più famose si ricorda la galleria Henry di Buggerru, la caverna della miniera di Porto Flavia e la laveria di Nebida. Risalendo l’isola verso l’oristanese, s’incontra il Medio Campidano, che vanta uno dei più ricchi percorsi archeologici isolani: dal complesso nuragico di Su Nuraxi di Barumini, al villaggio nuragico di Genna Maria di Villanovaforru. Î 41

DOSSIER | SARDEGNA

Sardinie královna turistiky C

estujete-li po Sardinii od pobřeží směrem do středozemí, setkáte se s úchvatnými a výjimečně krásnými přírodními scenériemi. Pouštní duny při pobřeží, kopce, lesy, zálivy, vodní toky, archeologická naleziště a historická města z tohoto ostrova činí kontinent osobitého kouzla, který vždy lákal významné ekonomy a investory, například princ Karim Aga Khan IV. Společně se skupinou dalších podnikatelů v šedesátých letech přišli s projektem podpořeným jednou z největších investic, jaká kdy byla na ostrově realizována, a který Sardinii po celém světě proslavil vybudováním Smaragdového pobřeží (Costa Smeralda) (podle smaragdové barvy okolního moře). Dnes je tento pohádkový kout ostrova příjemným místem odpočinku italského premiéra Silvia Berlusconiho, jeho spolupracovníků a početné skupiny podnikatelů a osobností zábavního průmyslu. Severní Sardinie kromě mondénního života mezinárodního složení na Smaragdovém pobřeží a přístavu Porto Cervo, spojených letištěm v Olbii, zahrnuje i Národní park Magdalenského souostroví,

kam se lze snadno dostat ze Santa Teresy di Gallura. Budete-li postupovat ze severu k jihu podél východního pobřeží, po zálivu Golfo di Orosei se písčitá pláž přemění na sled strmých vodou vymletých skal, které tvoří jeden z nejdivočejších a nejautentičtějších úseků pobřeží. Na mnoha kilometrech až k Torre di Murtas se tu střídají prudké útesy a běloskvoucí pláže. Tudy se dostanete až do oblasti Ogliastra, velmi rozsáhlého amfiteátru přírodních krás, kde se mezi sebou proplétají pláže, útesy a sugestivní výběžky vápencových skal vytvářející úžasné vyhlídky nad mořem. Kolem Cagliari se však krajina na jihu ostrova začne měnit. Kolem hlavního města se rozprostírají přímořská jezera vytvářející ideální habitat pro plameňáky červené, jezera sledují pobřeží směrem na jihozápad, kde končí před dalšími útesy čnícími vysoko nad mořem. Zejména skály u mysu Capo Teulada patří mezi nejstarší skalní útvary v celé Evropě, k jejichž formaci došlo před 500 milióny lety. Tímto nejzazším jihozápadním bodem začíná kraj Sulcis Iglesiente, který se považuje za nejvýznamnější evropské naleziště uhlí, olova, bauxi-

tu a antimonu; zdejší doly jsou v provozu již od roku 1800. Po intenzivní těžbě byly staré šachty opuštěny a staly se příkladem těžební architektury a průmyslové archeologie, stojí za to je navštívit. Mezi těmi nejznámějšími připomeňme šachtu Henry v Buggerru, lom v přístavu Porto Flavia a zařízení na zpracování rudy v Nebidě. Pokračováním směrem nahoru do Oristanské oblasti budete projíždět přes oblast Medio Campidano, kde jsou zachována ta nejvzácnější archeologická naleziště na ostrově: komplex nuragů Su Nuraxi v Barumini a vesnička nuragů Genna Maria ve Villanovaforru. V Sinisu, v zálivu proti Oristanu, nesmíte minout Tharros, město založené Féničany, které je jedním z nejkouzelnějších antických míst ve Středomoří. U Oristana se rozprostírá krajina jezer, mezi nimiž je i jezero Cabras a laguna Mistras, kde přebývají tisíce kormoránů a plameňáků společně s mnoha jinými druhy stěhovavých ptáků. Pojedeme ještě na sever až do Bosy, starodávného

[40]

městečka plného křivolakých uliček a cestiček s domy pastelových barev, které protíná jediná splavná řeka ostrova Temo, abychom se dostali až do Alghera, všem známého katalánského města Itálie, které Katalánci láskyplně nazývají Malou Barcelonou Sardinie. Toto starodávné námořní město, založené v první polovině 12. století mocnou janovskou rodinou Doriů, si zachovalo katalánské historické centrum s kostely, divadly, náměstími a památkami, jež sahají až do období aragonské nadvlády (1353 – přibližně 1500). Pokud se od tohoto města vydáte směrem do vnitrozemí, narazíte nejen na nuragské a římské památky, ale i na starobylý klášter Nejsvětější trojice v Saccargie, který uchvacuje svou obří konstrukcí zasazenou do venkovské krajiny. Barbagia (Ollolai, Belvi, Seulo, Nuoro) je tou nejniternější sardinskou oblastí, která představuje srdce ostrova v pravém slova smyslu nabízející původní zvyklosti zdejší divoké země, nejméně dotčené turistickým ruchem.

CamIC MAGAZINE

Í 39

N

el Sinis da non perdere Tharros, città fondata dai Fenici nel golfo di fronte ad Oristano, uno dei luoghi antichi più affascinanti del Mediterraneo. Nei pressi di Oristano, si ritrovano terreni stagnosi quali lo stagno di Cabras e la laguna di Mistras dove sostano migliaia di cormorani e di fenicotteri, insieme a molte altre specie di uccelli di passaggio. Ancora verso nord fino a Bosa, storica cittadina di case dai colori pastello, tutta vicoli e stradine attraversata dal Temo, l’unico fiume navigabile dell’isola, per arrivare poi ad Alghero, conosciuta come la città catalana d’Italia. O, come affettuosamente la considerano i catalani, Barceloneta de Sardegna.

L’antico borgo marinaro fondato dalla potente famiglia genovese dei Doria nella prima metà del XII secolo, conserva un centro storico catalano con chiese, teatri, piazze e monumenti risalenti all’epoca della dominazione aragonese (1353 – 1500 circa). Dirigendosi verso l’interno da qui oltre alle vestigia nuragiche e romane, si trova l’antica abbazia di Santissima Trinità di Saccargia, affascinante per la sua monumentalità immersa nel paesaggio rurale. La zona della Barbagia (Ollolai, Belvi, Seulo, Nuoro), la Sardegna più intima, rappresenta il vero cuore dell’isola. E’ la meno toccata dai flussi turistici e offre un’immagine di terra primordiale e selvaggia.

[41]

DOSSIER | SARDEGNA

La Sardegna oltre all’aspetto mondano vanta una natura incontaminata e selvaggia, tutelata da numerosi parchi naturali e aree marine protette Sardinie se i přes velmi rozvinuté oblasti může pochlubit divokým a nedotčeným přírodním bohatstvím chráněným v rámci třinácti přírodních parků otevřených veřejnosti

www.sardegnaturismo.it I sardi hanno capito l’importanza di salvaguardare il proprio patrimonio naturale e più di 600.000 ettari di territorio sono protetti: dalla Maddalena all’Asinara, dalla penisola del Sinis a Capo Carbonara. Uno dei pregievoli esempi di recupero è la nota Grotta di Nereo a Capo Caccia (Alghero), considerata la più vasta grotta sommersa marina di tutto il Mediterraneo. Negli anni ‘50, fu oggetto della cosidetta “febbre dell’oro rosso” ossia, la pesca del corallo rosso da parte dei subacquei. Oggi la grotta è stata inclusa nell’Area Marina Protetta di Capo Caccia e Isola Piana e non è più possibile effettuare nessun tipo di prelievo nè di pesca. I suoi lunghi e tortuosi tunnel ospitano una grandissima varietà di specie marine, ed è meta ogni anno di moltissimi appassionati turisti subacquei.

Sardiňané dobře chápou důležitost ochrany svého přírodního bohatství; více než 600 tisíc hektarů území od Maddaleny po Asinaru, od poloostrova Sinis po mys Capo Carbonara je chráněno. Jedněmi z nejcennějších příkladů záchrany přírodních krás je známá jeskyně Grotta di Nereo na mysu Capo Caccia (Alghero), považovaná za nejrozsáhlejší podmořskou jeskyni v celém Středomoří. V 50. letech byla cílem “červené horečky” čili lovu červeného korálu potápěči. Dnes jeskyně patří do Chráněné přímořské oblasti mysu Capo Caccia a ostrova Piana a veškerý sběr a rybolov je zakázán. Její prostory a křivolaké galerie jsou útočištěm rozličných mořských živočichů a každoročním cílem mnoha nadšených potápěčů.

[42]

La mitica Atlantide La stessa indole dell’uomo sardo, aspra e fiera, sembra impersonare i tratti naturali che caratterizzano il paesaggio e che hanno portato il giornalista Sergio Frau ad ipotizzare che la Sardegna fosse un tempo Atlantide, città sommersa dalle acque 9000 anni prima che venisse raccontata da Platone (427-347 a.C.) nel Crizia e nel Timeo come l’isola che si trovava “oltre le Colonne d’Ercole...”, classicamente associate allo stretto di Gibilterra. Frau ipotizza invece che le famose colonne si trovassero tra la Sicilia e la Tunisia, avvalorando la tesi per cui la Sardegna potrebbe essere stata l’isola di Atlantide. Un altro indizio che lo spinge a sostenere questa tesi è la presenza dei Nuràghi, monolitiche torri in pietra di forma tronco conica che furono il centro della vita sociale degli antichi sardi e diedero il nome alla civiltà nuragica, insieme alle domus de janas e tombe di giganti. Uno dei più grandi misteri dell’archeologia, forse proprio opera della perduta civiltà di Atlantide.

Mitus Atlantidy Zdá se, že právě tvrdý a hrdý charakter Sardů v sobě ztělesňuje znaky, které jsou pro zdejší krajinu příznačné a díky kterým si novinář Sergio Frau myslí, že Sardinie byla kdysi Altantidou, zatopenou před 9 tisíci lety, o které vypráví Platón (427 - 347 př.n.l.) v Kritiovi a Timaiovi jako o ostrově, jenž se nacházel za Herkulovými sloupy. Legendy o Atlantidě vždy lákaly archeology a jiné nadšence, kteří ji během staletí zasazovali do různých lokalit Středomoří nebo Atlantiku s tím, že za Herkulovy sloupy považovali Gibraltarskou úžinu. Frau se však domnívá, že ony slavné sloupy se nacházely mezi Sicílií a Tuniskem, což podporuje myšlenku, že by Sardinie mohla být kdysi Atlantidou. Další stopou, která tuto teorii podporuje, je přítomnosst Nuragů, monolytických kamenných věží komolého tvaru, které byly střediskem společenského života starých Sardů a podle nichž se nazývá i celá nuragská civilizace, společně s pohřebními stavbami domus de janas a hroby obrů představujícími jednu z největších archeologických záhad, možná dílem ztracené civilizace Atlantidy.

CamIC MAGAZINE

Feste popolari Lidové slavnosti L

a forte sensazione di peculiarità ed unicità è evidente nel folklore e nelle tradizioni popolari sarde che si ripetono con un fascino immutato. Particolarmente folcloristici il carnevale di Nuoro, con la sfilata delle maschere tipiche della Barbagia, e il carnevale di Mamoiada, con i tradizionali mamuthònes e issochadòres: i primi rappresentano la vecchiaia e portano sul viso una maschera lignea tragica, vestiti con giacche di pelli e pesanti grappoli di campanacci sulle spalle; i secondi rappresentano la primavera e la giovinezza, sfilano con camicie bianche, corpetti rossi e la soca, una lunga fune di giunco che usano come lazo. A ferragosto a Sassari ha luogo la processione dei Candelieri, con una ricca sfilata di candele e nove enormi ceri di 2-300 kg di peso. L’antica giostra equestre della Sartiglia, risalente al XVI secolo, si svolge ad Oristano l’ultima domenica e l’ultimo martedì di Carnevale: Su Componidori, figura enigmatica dalla maschera androgina, guida i cavalieri e attraversa la città benedicendo la popolazione con Sa Pippia e Maju (un mazzo di violette legato

ad uno scettro di steli di pervinca, simbolo della imminente primavera).

H

luboké vnímání osobitosti a jedinečnosti je ztělesněno ve folklóru a lidových tradicích, které se se stejnou magií opakují každý rok. Z hlediska lidových zvyků je třeba zvlášť připomenout karneval v Nuoru s průvodem tradičních masek z Barbagie, dále karneval v Mamoiadě, jehož aktéry jsou tradičně Mamuthones a Issochadores: první představují stáří - na obličeji mají dřevěnou masku s tragickým výrazem, oblečeni do krátkých kožešinových kabátců, na jejichž zádech mají zavěšeny těžké hrozny zvonků druzí představují jaro a mládí - průvodu se účastní v bílých košilích, červených vestách a pláštích a v rukou drží dlouhé lano z proutí jako metlu. V polovině srpna se v Sassari odehrává průvod svícnů s bohatou přehlídkou svíček a devíti velkých svící (200-300 kg hmotnosti). Starodávné souboje na koni v Sartiglii pocházejí až z 16. století a konají se v Oristanu poslední karnevalovou neděli a úterý. Hlavní aktér Su Componidori, tajemná a okouzlující

postava v androgenním převleku, vede rytíře městem s „žezlem“ upleteným ze stonků barvínku zakončeným svazkem fialek (Sa Pippia a Maju), jako symbolem nezadržitelně přicházejícího jara a žehná lidem.

© Archivio Fondazione Sa Sartiglia Photo: Gianfranco Casu

[43]

DOSSIER | SARDEGNA IMPRONTE DIVINE SULLA TV CECA BOŽSKÉ ŠLÁPOTY NA ČESKÉ TELEVIZI

CAGLIARI, LA CITTA’ DEL SOLE CAGLIARI, MĚSTO SLUNCE

Si chiamerà “Tredici impronte divine“ la serie di film-documentari che dal 29 aprile verrano trasmessi dalla TV Ceca (Ceska televize). La regista Nada Kverkova attraverso tredici puntate invita il pubblico in Sardegna, chiamandola giustamente, l’isola caraibica del Meditteraneo. La serie è nata grazie al sostegno dell’agenzia di viaggi Sardegna Travel. I nomi delle singole puntate sono: storia, mare, religione, artigianato, vino, tempo libero, tradizioni, Alghero, isola dell’Asinara, corallo, grotte, turismo e montagne. Una leggenda popolare racconta che la Sardegna sia stata creata da Dio, vista la forma dell’isola che fa pensare all’impronta lasciata dal suo piede. La bellezza della Sardegna lascia comunque pensare che il suo creatore dovesse essere di buon umore . “Sono rimasta incantata dall’isola e dalla gente che ci vive“ dichiara la regista. “Ho raggiunto l’obiettivo se sono riuscita a rendere questa atmosfera splendida nelle tredici impronte televisive e trasmetterla in parte anche agli spettatori. In questo caso posso essere contenta, così come il Signore quando creò l’isola“. Sardinie aneb “Třináct božských šlápot” tak se jmenuje nový dokumentární cyklus, který zařadila od 29. dubna do svého vysílání Česká televize. Ve třinácti dílech nás pozve režisérka Naďa Kverková na ostrov, který je právem nazývám Karibikem Středozemí. Cyklus vznikl díky podpoře cestovní kanceláře Sardegna travel. Historie, moře, náboženství, řemesla, víno, volný čas, tradice, Alghero, ostrov Asinara, korály, jeskyně, turistika a hory - to jsou názvy jednotlivých dílů. Podle jedné z pověstí stvořil Sardinii samotný Bůh. Tvar ostrova je prý otiskem jeho chodidla, když došlápl do moře. Podle toho, jak je Sardinie kouzelná, musel mít hodně dobrou náladu. Ostrov i lidé, kteří zde žijí, mě opravdu okouzlili,” prozradila autorka. “Jestli se mi tu úžasnou atmosféru podařilo vložit i do třinácti “televizních šlápot” a částečně jí předat také televizním divákům, pak se vydařilo moje snažení a mohu být spokojená stejně jako ten nahoře, který ostrov stvořil.”

Il capoluogo sardo negli ultimi anni ha cambiato aspetto. Il semidimenticato porto di transito è oggi una città dinamica e moderna, che ha saputo ridare splendore alla propria vita culturale. L’ottocentesco mattatoio civico è diventato l’ExMà, un centro di cultura e arte di 6.000 mq; nelle ampie e luminose sale dell’ex caserma San Carlo, più conosciuta come Ghetto degli Ebrei, si avvicendano invece mostre di rilievo internazionale. Il castello di San Michele, abbandonato per oltre vent’anni, è oggi aperto al pubblico come centro espositivo; il seicentesco Lazzareto di Sant’Elia è sede permanente del Centro Internazionale del Fumetto e un suggestivo spazio per mostre ed esposizioni temporanee, a pochi metri dal mare. Per capire la vitalità di Cagliari bisogna, però, fare un salto all’Antico Caffè, alle pendici del quartiere Castello; dal 1855 qui si sono incontrate menti eccellenti come Salvatore Quasimodo, Gabriele D’Annunzio, Grazia Deledda, D.H. Lawrendce e ancor oggi è il ritrovo e la vetrina di imprenditori e uomini d’affari.

SARDEGNA, CIFRE E DATI SARDINIE  ZÁKLADNÍ ÚDAJE La Sardegna per estensione è la seconda isola italiana e dell’intero Mediterraneo, con una superficie complessiva di 24.090 km2. Comprende 8 province ed è servita da tre aeroporti internazionali di Alghero, Olbia e Cagliari. Il nome deriva da quello dei suoi antichi abitanti, i Shardana, che i latini chiamavano Sardinia, da cui il nome Sardegna. Più dell’80% del territorio è montuoso o collinare ma l’isola è universalmente conosciuta per i suoi 1.850 km di coste, circondate da isole e isolette, alcune famose nella storia come l’Asinara, San Pietro, Tavolara e l’arcipelago della Maddalena con Caprera.

Město Cagliari, hlavní město Sardinie, svůj vzhled za posledních několik let podstatně změnilo. Tento kdysi polozapomenutý tranzitní přístav je dnes dynamickým a moderním městem, které dokázalo pozvednout svůj kulturní život na vysokou úroveň. Městská jatka z 19. století se stala kulturním a uměleckým střediskem ExMà o 6.000 metrech čtverečních. V prostorných a světlých sálech bývalých kasáren Svatého Karla, známějších pod názvem Židovské ghetto, se naopak střídají mezinárodně významné výstavy. Hrad Svatého Michala, opuštěný již více než 20 let, je dnes otevřen veřejnosti jako výstavní centrum. Hospic svatého Eliáše ze 17. století jen několik málo metrů od moře je stálým sídlem Mezinárodního střediska komiksů a tvoří sugestivní prostor pro dočasné výstavy. K tomu, aby člověk pochopil život v Cagliari, je třeba si zaskočit do kavárny Antico Caffè na úpatí čtvrtí Castello od roku 1855 se zde setkávaly významné osobnosti, jako například Salvatore Quasimodo, Gabriele D’Annunzio, Grazia Deledda, D.H. a ještě dnes je místem setkání a vitrínou podnikatelů a obchodníků.

Sardinie o celkové rozloze 24.090 km2 je z hlediska rozlohy druhým největším ostrovem Itálie a celého Středomoří. Je rozdělena na 8 okresů a letecké spojení zajišťují 3 mezinárodní letiště v Algheru, Olbii a Cagliari. Název ostrova pochází z pojmenování jejích starodávných obyvatel, tzv. Šardánů, které Římané nazývali Sardinia, z čehož pak bylo odvozeno jméno Sardinie. Více než 80% území má kopcovitý a hornatý ráz, ale ostrov je obecně znám díky svým 1.850 km pobřeží, obklopených spoustou dalších ostrovů a ostrůvků, z nichž některé se v dějinách proslavily, jako např. ostrov Asinara, Svatého Petra, Tavolara a souostroví La Maddalena s Caprerou.

[44]

CamIC MAGAZINE

Eccellenze dell'economia sarda Znamenitost sardského hospodářství

L

a Sardegna è un giacimento enogastronomico. Grazie al clima, al territorio, al legame con l’agricoltura e con le tradizioni ancora molto vive, nell’isola si ritrovano sapori unici che non vengono, come si potrebbe pensare, dal mare ma dalla terra. Ancora oggi l’allevamento rimane una delle attività di punta delle zone montane e collinari. Non solo. L’isola vanta circa un terzo dell’intero patrimonio ovino e caprino italiano. Le prelibate carni della pecora sarda, una delle razze lattifere migliori al mondo, della capra di montagna e del cosiddetto bue rosso del Montiferru, rappresentano l’apice della gastronomia isolana insieme ai formaggi tipici. La lavorazione dei derivati dell’allevamento è alla base delle fiorente industria casearia (metà del latte ovino prodotto in Italia proviene da qui), insieme ai numerosi salumifici,

[45]

prevalentemente a carattere familiare, che continuano antiche produzioni agropastorali dense di cultura e di ritualità. Tra le eccellenze spiccano il Pecorino sardo, che dal 1996 ha ottenuto la denominazione di origine protetta (DOP), il Pecorino romano e il Fiore sardo. Parte importante dei prodotti caseari provengono da piccoli caseifici che preparano specialità rare come il Casizolu di Montiferru (zona di Oristano) e il Pecorino di Osilo (nel sassarese). Altra tradizione secolare è l’allevamento allo stato brado dei cavalli, principalmente di razza anglo-arabo. Fin dalla dominazione Aragonese, la Sardegna è stata la prima regione in Italia per numero di puledri nati. Sull’isola il cavallo ancora oggi è lo status symbol della fierezza, del coraggio e della destrezza. Le terre sarde, come tutte quelle

DOSSIER | SARDEGNA Mediterrranee, sono caratterizzate da una fiorente e abbondante produzione vinicola e olivicola. Secondo i dati Agea (Agenzia per l’erogazione in agricoltura) la Sardegna attualmente conta 36 mila aziende viticole, vanta 19 vini Doc (Denominazione di Origine Controllata) e 15 Igt (Indicazione Geografica Tipica) e una produzione che, nelle buone annate, sfiora il milione di ettolitri, 240 mila dei quali rappresentano l’èlite dell’enologia sarda. I vitigni a bacca rossa prevalgono su quelli a bacca bianca, su tutti il Cannonau al primo posto per estensione. I vini più conosciuti e rinomati dell’isola sono il Turriga, un pregiato uvaggio delle Cantine Argiolas di Serdiana (Cagliari), nominato nel 2000 vino dell’anno per l’Associazione Italiana Sommelier, e il Terre Brune, altro uvaggio di Carignano e Bovaleddu, delle Cantine Santadi a Santadi (Cagliari). Tra le cantine storiche da visitare spicca la Selle&Mosca di Alghero, oggi del gruppo Campari, oltre a conservare le origini enologiche dell’isola, ha fatto proprie le più attuali tecniche di produzione per confrontarsi con grande successo con il mercato internazionale.

S

ardinie je plná dobrého jídla a vína. Díky zdejšímu podnebí, půdě, úzké provázanosti zemědělství se stále živoucími tradicemi ostrov nabízí jedinečné gastronomické zážitky, které pocházejí z vnitrozemí

a nikoliv od moře, jak by se mohlo zdát. Chov nadále zůstává jednou z nejhlavnějších činností v kopcovitých a horských oblastech. Ale nejen to. Ostrov se může pochlubit až třetinou z celkového počtu ovcí a koz z celé Itálie.

Delikátní masa sardských ovcí, jedné z nejlepších ras chovaných na mléko na světě, horských koz a tzv. červeného hovězího z Montiferra společně s typickými sýry představují vrchol zdejší ostrovní kuchyně. Základem zpracování chovatelských produktů je kvetoucí sýrařský průmysl (odtud pochází polovina ovčího mléka vyrobeného v Itálii) společně s četnými výrobnami salámů, převážně rodinného typu, které pokračují v zemědělských a pasteveckých produktech podle tradičních postupů. Ze zdejších nejlepších sýrů se vyjímá Pecorino sardo/ Sardský ovčí sýr/, který se od roku 1996 těší chráněnému označení původu (CHOP), Pecorino romano/Římský ovčí sýr/ a Fiore sardo/Sardský výkvět/. Významná část sýrařských výrobků pochází z malých sýráren, které připravují ojedinělé speciality, jakými jsou Casizolu di Montiferru (z oblasti Oristana) a ovčí sýr Pecorino di Osilo (ze Sassarska).

D

alší staletou tradicí je chov volně se pasoucích koní, zejména angloarabské rasy. Již od aragonské nadvlády je Sardinie na prvním místě z italských krajů z hlediska počtu narozených hříbat. Kůň má ještě dnes svou roli a představuje symbol nezdolnosti, odvahy a hbitosti. Sardská zem, tak jako jsou všechny země kolem Středomoří, je charakterizována rozsáhlou a prosperující výrobou vína a oliv. Podle údajů agentury Agea (Agentura pro zemědělské dotace) je v současné době na Sardinii 36.000 vinařských firem může se pochlubit 19 víny s chráněným označením původu a 15 víny s geografickým označením původu a výrobou, která v plodných ročnících dosahuje až miliónu hektolitrů, z nichž 240.000 představují top značky sard-

[46]

ského vinařství. Červené hrozny převažují nad bílými a ze všech je z hlediska rozšíření právě na prvním místě Cannonau. Nejznámějšími a nejslavnějšími víny ostrova jsou Turriga ze všemi ceněné révy z vinařských sklepů Cantine Argiolas ze Serdiana (Ca), které bylo v roce 2000 prohlášeno za víno roku Italskou asociací sommelierů, a Terre Brune z révy z oblasti Carignana a Bovaleddu ze sklepů Cantine Santadi a Santadi (Ca). Ze starodávných sklepů, které stojí za to navštívit, se vyjímá Selle&Mosca v Algheru, dnes patřící skupině Campari, která kromě zachování původních enologických charakteristik ostrova sáhla i po nejmodernějších technologiích, aby mohla úspěšně čelit mezinárodní konkurenci.

EXPORT VINI SARDI EXPORT SARDSKÝCH VÍN Dal 2003 al 2007 l’export dei vini sardi ha registrato un aumento del 3%, a dimostrazione della loro qualità, espressione tipicamente regionale del Made in Italy, e il primo semestre del 2008 ha visto un fatturato di 9,6 milioni di euro, registrando un aumento dell’1,3% rispetto al primo semestre del 2007 (elaborazione ICE su dati Istat). Od roku 2003 do roku 2007 export sardských vín zaznamenal nárůst o 3%, což je jen důkazem jejich kvality a typického krajového příkladu Made in Italy; v průběhu prvního půlroku 2008 obrat vykázal 9,6 miliónu euro s nárůstem o 1,3 % oproti prvnímu půlroku 2007 (zpracoval ICE na základě údajů Istatu).

CamIC MAGAZINE

Come arrivare in Sardegna Jak se na Sardinii dostat VIA MARE | PO MOŘI Grandi Navi Veloci (www.gnv.it) Sardinia Ferries (www.corsica-ferries.com) Enermar (www.enermar.it) Moby Lines (www.moby.it) Bisogna però considerare che sono arrivati a 28 i porti turistici, un’offerta che si è sviluppata a seguito della crescita del comparto turistico. Nesmíme zapomenout, že se počet turistických přístavů zvětšil na 28, k čemuž došlo v návaznosti na růst turistického ruchu.

IN AEREO | LETECKY CSA (www.czechairlines.com) Skyeurope (www.skyeurope.com) WinJet (www.volawindjet.it ) Wizzair (www.wizzair.com) EasyJet (www.easyjet.com) Smartwings (www.smartwings.com)

Tra i prodotti bandiera del settore agroalimentare sardo, vanno citati le arance di Muravera, il miele di corbezzolo, il porchetto, il mirto e nell’Oristanese l’aragosta, da sempre presente nelle tavole della regina d’Inghilterra. Mezi vlajkovými produkty z oblasti sardského zemědělství a potravinářství je dále třeba zmínit pomeranče z Muravery, Corbezzolský med, selátko, myrta a langusta z oblasti Oristano, od nepaměti soucást lahůdek na stole anglické královny.

CURIOSITA’ ZAJÍMAVOSTI

Non solo vino Ne jen víno L

a Sardegna eccelle anche nella produzione di olio d’oliva. Con il decreto del 2006, che autorizza i Consorzi per la Frutticoltura Sardi ad effettuare i controlli sulla Denominazione di Origine Protetta per l’Olio Extravergine di Oliva “Sardegna”, è stata aperta la strada alla completa valorizzazione di uno dei prodotti di punta dell’economia agro-alimentare della Sardegna. L’olivo e il suo mondo rappresentano da sempre, nell’ambito del bacino del Mediterraneo, una delle realtà capaci di marcare maggiormente le regioni che lo producono dal punto di vista culturale, paesaggistico ed economico. Nello specifico in Sardegna la superficie ad oliveto è di circa 40mila ettari e i piccoli e medi produttori si aggirano intorno alle 52mila unità.

S

ardinie nevyniká jen ve víně, ale i ve výrobě olivového oleje. Vyhláškou z roku 2006, kterou bylo jednotlivým pěstitelským sdružením na Sardinii povoleno provádět kontroly chráněného označení původu u extra panenského olivového oleje “Sardegna”, došlo k otevření cesty ke kompletnímu zhodnocení jednoho z nejvýznamnějších produktů zemědělského a potravinářského sektoru sardského hospodářství. Olivy a jejich pěstování představují v oblasti Středomoří pradávný fenomén, který může jednotlivé oblasti, kde se pěstuje, výrazně ovlivnit jak z kulturního, krajinářského tak i z ekonomického hlediska. Konkrétně na Sardinii rozloha zabraná olivovníky představuje přibližně 40 tisíc hektarů a malých a středních výrobců je na 52 tisíc.

[47]

La Sardegna è patria di due Presidenti della Repubblica italiana, in ordine il quarto: Antonio Segni (1891 –1972) e l’ottavo: Francesco Cossiga (1928), oltre a grandi uomini politici come Antonio Gramsci (1891–1937), filosofo filo-maxista e fondatore del Partito Comunista Italiano (PCI), ed Enrico Berlinguer (1922–1984), segretario generale del PCI. La Sardegna ha dato i natali anche a noti personaggi pubblici come il regista e attore di cinema e teatro Nanni Loy (1925 – 1995).

Antonio Gramsci Sardinie je vlastí dvou prezidentů Italské republiky, v pořadí čtvrtého prezidenta Antonia Segniho (1891 1972) a osmého prezidenta Francesca Cossigy (1928), a dále významných politiků: marxistického filozofa a zakladatele Italské komunistické strany (PCI) Antonia Gramsciho (1891 1937) a generálního tajemníka Italské komunistické strany Itálie Enrica Berlinguera (1922 –1984). Na Sardinii se narodily i významné veřejně známé osobnosti, například filmový a divadelní režisér a herec Nanni Loy (1925 - 1995).

DOSSIER | SARDEGNA LO ZAFFERANO ŠAFRÁN

A

ltro prodotto tipico: lo ZAFFERANO, soprattutto quello di San Gavino Monreale. Le particolarità di questa spezia sono la lavorazione manuale e il fatto che servono circa 120.000-150.000 fiori per ottenere un chilogrammo di prodotto finito. Lo zafferano DOC viene spesso considerato un elisir di lunga vita per le sue proprietà antiossidanti e antinvecchiamento e per il fatto che stimola il metabolismo, favorisce le funzioni digestive, riduce

la pressione sanguigna e abbassa i livelli di colesterolo e trigliceridi. Nella mitologia greca il dio Ermes utilizzava lo zafferano come afrodisiaco per risvegliare il desiderio e l’energia sessuale agendo sulle ghiandole surrenali che stimolano la produzione di ormoni quali l’adrenalina e il cortisolo.

D

alším typickým produktem je šafrán, zejména kolem San Gavino Monreale.

La metropolitana leggera di Cagliari ha visto l’impiego, dallo scorso anno, dei veicoli tranviari prodotti dalla Skoda Transportation, storica azienda ceca di Mladá Boleslav, che dal 1991 fa parte del Gruppo Volkswagen e che rappresenta una delle realità produttive più importanti della Repubblica Ceca. Město Cagliari od loňského roku používá tramvaje vyráběné firmou Škoda Transportation, tradiční českou firmou z Mladé Boleslavi, která je od roku 1991 součástí skupiny Volkswagen a představuje jednu z nejvýznamnějších výrobních společností v České republice.

oto Zvláštností tohoto ční koření je jeho ruční zpracování a fakt, t, že pro výrobu jen n jednoho kilogramu šafránu je zapotřebí přibliž-ně 120.000 až 150.000 květů. Šafrán s chráněným označením původu se často považuje za elixír dlouhověkosti díky jeho antioxidačním účinkům a schopnosti zpomalovat stárnutí a vzhledem k tomu,

že dokáže stimulovat metabolismus, napomáhat tabolismu zažívání, snižovat krevní tlak a hladinu choleh sterolu a triglyceridů v krvi. V řecké řeckké mytologii bůh Hermes šafrán používal jako afrodiziakum k probuzení sexuální chutě a potence, jelikož stimulačně působí na nadledvinky, které pak zvýší produkci adrenalinu a kortizolu.

Secondo il Rapporto Cittalia 2008, Cagliari è quarta in Italia per PIL pro capite (37.000 euro), ben sopra la media nazionale di 17.552 euro. Il suo tasso di disoccupazione, pur essendo più alto della media nazionale, è sempre più basso rispetto alle altre città del meridione. Podle zprávy Cittalia 2008 je Cagliari na čtvrtém místě z italských měst, pokud se týká HDP na osobu (37.000 euro); tento údaj značně převyšuje celostátní průměr ve výši 17.552 euro. Index nezaměstnanosti, třebaže je vyšší než celostátní průměr, se stále drží pod ostatními městy jižní Itálie.

[48]

CamIC MAGAZINE

Tradizione & innovazione Tradice & inovace L

a Sardegna storicamente ha dato l’avvio in Italia alla conoscenza del web, grazie all’imprenditore Nicola Grauso che negli anni Novanta ha lanciato la scommessa di Internet, dando vita al primissimo internet provider globale d’Italia, Video On Line. Nonostante l’avventura di Grauso sia finita dopo pochi anni, nel 1996, quando a causa delle considerevoli perdite d’esercizio l’imprenditore fu costretto a vendere l’impresa a Telecom Italia, nel 1998 il suo ex collaboratore Renato Soru fondò a Cagliari la società Tiscali (nome che deriva dall’omonimo villaggio nuragico barbaricino). Tiscali è stata la prima azienda di telecomunicazioni ad offrire l’accesso gratuito ad Internet, contribuendo alla diffusione di massa della rete in Italia. L’azienda, che nel 2008 ha avuto un risultato operativo lordo (EBITDA Rettificato) di 197 milioni di euro, è stata la prima in Italia a lanciare il servizio di preselezione dell’operatore, offrendo telefonate gratuite via internet grazie al software Voispring, poi diventato NetPhone. Nel 1999 fu inoltre protagonista del più clamoroso esordio in Borsa della storia finanziaria italiana, presentandosi come primo Internet Service Provider (ISP) del mercato italiano. La presenza dell’azienda, insieme all’alta percentuale di utenti collegati alla Rete presenti nella regione, ha fatto maturare un interessante contesto di attività legate all’ICT (Information & Communication Technology). Tale indotto ha contribuito, insieme a scelte nazionali e regionali, a fare della Sardegna la prima regione italiana a passare interamente alla Tv digitale, divenendo così la più grande area all digital d’Europa, con oltre 1 milione e 600 mila persone in grado di guardare oltre ottanta canali, rispetto ai 26 concessi dal vecchio analogico. Î 51

N

evýrobní sektor závislý na internetu a nových technologiích je oblast, ve které Sardinie zaznamenala nevídaný nárůst a dosáhla značných úspěchů. Historicky to byla právě Sardinie, která přivedla Itálii k používání internetu a to díky podnikateli Nicolu Grausovi, který v devadesátých letech spustil internetový projekt, čímž vdechnul život prvnímu italskému celosvětovému internetovému provideru Video On Line. I když toto Grausovo dobrodružství skončilo záhy, jen po několika letech, kdy z důvodu značných ekonomických ztrát byl nucen svou firmu prodat italskému Telecomu, tak to byl právě jeho bývalý spolupracovník Renato Soru, kdo v roce 1998 v Cagliari založil společnost Tiscali (název odvodil od stejnojmenné nuragické vesnice v oblasti Barbagia). Tiscali byla první telekomunikační společností, která nabídla přístup k internetu zdarma a přispěla tak k masovému rozšíření této sítě v Itálii. Dále tato společnost, jejíž hrubý hospodářský výsledek roku 2008 dosáhl (podle upraveného EBITDA) 197 miliónů euro, byla první společností v Itálii, která spustila službu volby operátora a nabídla bezplatné telefonování po internetu pomocí softwaru Voispring, z něhož se pak vyvinul NetPhone. V roce 1999 byla aktérem v historii finančnictví vůbec nejpřekvapivějšího vstupu na italskou burzu, jelikož na ni vstoupila jako první poskytovatel internetových služeb na italském trhu. Právě existence této společnosti společně s vysokým procentem uživatelů připojených k internetu, přispěli k rozvoji služeb souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi. Tento rozvoj a další strategická rozhodnutí na celostátní a krajské úrovni umožnily to, že se Sardinie stala prvním italským krajem, který plně přešel na digitální televizní vysílání, a stala se tak největším evropským regionem s digitální televizí s více než 1.600.000 uživateli, jež mohou sledovat až 80 nabízených digitálních programů oproti 26 analogovým. Î 51

[49]

SARDEGNA TRAVEL Collection 2009 ***** www.sardegnatravel.cz

SARDEGNA TRAVEL s.r.o. Slovenska 1, 120 00 Praha 2, Czech Republic

[50]

Tel: +420 222 521 899 | [email protected]

CamIC MAGAZINE

FLUSSI TURISTICI NÁRŮST TURISTICKÉHO RUCHU Nel 2007, secondo i dati ISTAT, la Sardegna è stata la regione italiana che ha registrato il maggior incremento percentuale dei flussi turistici totali registrando un +18% negli arrivi e un +15% di presenze e nel 2008, nonostante la crisi globale e l’exploit dell’anno precedente, il turismo sardo ha continuato a crescere segnando un ulteriore aumento del 1.4% negli arrivi per un totale di 2.363.496 e un +1.1% nelle presenze (totale di 12.290.414).

Fonte | Zdroj: Istat 2008

ARRIVI | INCOMING

PRESENZE | PŘÍTOMNOSTI

+1,4%

+1,1%

D

2.363.496 2007

2008

alším znamenitým počinem je vybudování Vědeckého a technologického parku v Pule (Ca) v roce 2003.

12.290.414 2007

2008

Podle údajů ISTATu se roku 2007 Sardinie stala italským krajem, který v absolutních číslech vykázal největší procentuální nárůst turistického ruchu; incoming vzrostl o 18% a přítomnost turistů o 15% a v roce 2008, navzdory celosvětové krizi a velmi pozitivnímu výsledku předchozího roku turismus na Sardinii pokračoval v růstu a zaznamenal další nárůst o 1.4% u incomingu (celkem 2.363.496 turistů) a 1.1% u přítomnosti turistů (celkem 12.290.414).

Altra punta di diamante: il Parco scientifico e tecnologico di Pula (Ca), avviato nel 2003. La direzione del comparto per la ricerca del supercalcolo (CRS4) è stata assegnata al premio Nobel Carlo Rubbia. Oggi questa realtà rappresenta uno dei maggiori parchi scientifici italiani specializzati nel settore ICT, nelle biotecnologie e nelle energie rinnovabili. Il parco ospita anche le attività del professor Gian Luigi Gessa, docente di neuropsicofarmacologia all’Università di Cagliari, conosciuto per le sue ricerche mediche nel campo delle dipendenze. Il comparto industriale sardo non è fortemente

sviluppato, ma fa sicuramente eccezione la raffineria Saras Spa nel paese di Sarroch, realtà imprenditoriale strutturata ed efficiente, di proprietà della famiglia Moratti, la più grande raffineria petrolifera del Mediterraneo. La Saras spa, gestita da Massimo Moratti, fu costituita nel 1962 dal padre Angelo, imprenditore lombardo che da rappresentante di combustibili diventò presto produttore, e quindi imprenditore, nel campo della raffineria prima nel Lazio, poi in Umbria, in Sicilia e per finire in Sardegna. La Saras conta oggi circa 1.800 dipendenti, con un fatturato di circa 6 miliardi di euro (2008).

Vedení oddělení pro výzkum supervýpočtů (CRS4) bylo svěřeno Carlu Rubbiovi, nositeli Nobelovy ceny. Dnes tento ústav patří k nejvýznamnějším italským vědeckým ústavům specializujícím se na informační a komunikační technologie, biotechnologie a obnovitelné energie. V tomto Vědeckém a technologickém parku působí i profesor Gian Luigi Gessa, docent Univerzity v Cagliari specializující se na neuropsychofarmakologii, který je znám díky svým lékařským výzkumům v oblasti závislostí.

[51]

Sardský průmysl není velmi rozvinutou oblastí, ale vyjímku zajisté tvoří rafinerie Saras Spa u obce Sarroch - podnikatelský komplex s přibližně 1.800 zaměstnanci, organizačně a efektivně vedený rodinou Moratti a dosahující obratu ve výši 6 miliard € (2008). Tato firma, kterou dnes řídí Massimo Moratti, byla založena v roce 1962 jeho otcem Angelem, lombardským podnikatelem, který se z obchodního zástupce s palivy záhy propracoval na jejich výrobce a poté podnikatele v oblasti zpracování ropy, nejdříve v Laziu, pak v Umbrii, na Sicílii a nakonec na Sardinii, čímž právě zde vytvořil největší závod na zpracování ropy ve Středomoří Saras S.p.A.