RADA EVROPSKÉ UNIE
Brusel 6. června 2008 (09.06) (OR. en) 10476/08
Interinstitucionální spis: 2008/0112 (CNS) PECHE 137
PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Komise Datum přijetí: 5. června 2008 Předmět: Návrh nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření Delegace v příloze naleznou návrh Komise předložený s průvodním dopisem Jordiho AYETA PUIGARNAUA, ředitele, pro Javiera SOLANU, generálního tajemníka, vysokého představitele.
Příloha: KOM(2008) 324 v konečném znění
10476/08
hm DG B III
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 4.6.2008 KOM(2008) 324 v konečném znění 2008/0112 (CNS)
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření (předložená Komisí) {SEC(2008)1977} {SEC(2008)1978}
CS
CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1)
Souvislosti návrhu · Odůvodnění a cíle návrhu Cílem tohoto návrhu je zjednodušit stávající regulační rámec pro zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření, a to nahrazením: nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů1, nařízení Rady (ES) č. 2549/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa)2. Nařízení Rady (ES) č. 850/98 obsahuje stávající podmínky pro vody Společenství mimo Baltské moře, Černé moře a Středozemní moře, pokud jde o technická opatření pro zachování rybích populací prostřednictvím ochrany nedospělých mořských živočichů. Tato technická opatření určují velikosti ok sítí a další aspekty struktury lovných zařízení, období a zeměpisné oblasti, v nichž jsou zakázány nebo omezeny stanovené druhy rybolovu, jakož i minimální velikosti mořských živočichů při vykládce. V průběhu reformy společné rybářské politiky v roce 2002 se Komise a Rada dohodly na postupném provádění plánů obnovy, plánů řízení a dlouhodobých plánů, které se týkají rybolovných zdrojů v zájmu Společenství. Takové plány byly vypracovány pro většinu populací tresky obecné ve vodách Společenství, dvě populace štikozubce obecného, dvě populace humra severského, dvě populace jazyka obecného a populace platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři, přičemž těmito plány byly podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 850/98 pozměněny nebo rozšířeny. Kromě toho je nařízení (ES) č. 850/98 předmětem 10 pozměňujících nařízení, která nutně nesouvisejí s dlouhodobými plány. Všechny tyto revidované podmínky je nutné začlenit do komplexního souboru technických opatření. Záměrem tohoto souboru technických opatření je dosáhnout široké škály cílů. Jedním z klíčových cílů je ochrana nedospělých ryb a důležitá součást uvedených opatření je určena k omezení jejich lovu, například formou zvýšení selektivity lovného zařízení nebo stanovení některých období hájení či uzavřených oblastí. Další opatření jsou určena na ochranu určitých druhů nebo ekosystémů prostřednictvím omezení intenzity rybolovu, například uzavíráním oblastí. Přijatá vhodná technická opatření odrážejí také potřebu snížit množství výmětů.
1 2
CS
Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. Úř. věst. L 292, 21.11.2000, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1456/2001 ze dne 16. července 2001.
2
CS
Technická opatření je kromě toho třeba přizpůsobit kontextu založení regionálních poradních sborů rozhodnutím Rady ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky3. Je nutné dosáhnout rovnováhy mezi opatřeními, která jsou použitelná obecně ve všech oblastech, a opatřeními, která jsou použitelná specificky na regionálním základě určeném podle oblastí regionálních poradních sborů nebo ve vodách při pobřeží francouzských departementů Guyana, Martinique, Guadeloupe a Réunion, které podléhají svrchovanosti nebo jurisdikci Francie. Struktura navrhovaného nařízení proto odpovídá nařízení Rady založenému na článku 37 Smlouvy o ES, které obsahuje všechna trvalá společná opatření pro všechny oblasti, tj. základní zásady. Opatření použitelná v jednotlivých oblastech regionálních poradních sborů nebo ve vodách při pobřeží francouzských departementů Guyana, Martinique, Guadeloupe a Réunion, které podléhají svrchovanosti nebo jurisdikci Francie, tj. čistě technické aspekty regionální povahy, by pak měla být provedena prostřednictvím samostatných nařízení Komise přijatých na základě nařízení Rady postupem projednání v řídícím výboru. Pokud jde o postup a načasování, tento přístup vyžaduje, aby bylo nařízení Rady přijato před přijímáním regionálních nařízení Komise. Obecné souvislosti V červnu 2004 Komise na základě iniciativy irského předsednictví předložila sdělení Radě a Evropskému parlamentu „Podporující rybolovné metody šetrnější vůči životnímu prostředí: funkce technických ochranných opatření“4. Následně Rada dne 21. června 2004 přijala závěry, v nichž vyzvala Komisi, aby předložila nový návrh o technických opatřeních v Atlantiku, který by nahradil nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů5. V akčním plánu na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky pro období 2006–20086 (dále jen „akční plán“) se uvádí, že za prioritu je třeba považovat zjednodušení právních předpisů týkajících se zachování rybích populací pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů, která jsou nyní obsažena v nařízení (ES) č. 850/98, provedené po konzultaci s členskými státy a příslušným odvětvím. Zjednodušení je jedním z klíčových cílů navrhovaného nařízení, přičemž se berou v potaz reakce Rady, Evropského parlamentu, Hospodářského a sociálního výboru a zúčastněných osob (Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu (ACFA) a regionálních poradních sborů) na akční plán.
3
4 5 6
CS
Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Rady ze dne 11. června 2007 (2007/409/ES). KOM(2004) 438 v konečném znění. Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. KOM(2005) 647 v konečném znění.
3
CS
Na základě neoficiálního dokumentu o budoucích technických opatřeních v Atlantiku Komise v září 2005 konzultovala výbor ACFA a během roku 2006 dotčené regionální poradní sbory7. Cílem tohoto návrhu není změnit míru ambicióznosti technických opatření pro zachování zdrojů, kupříkladu výrazným posunem k sítím s většími oky. Přestože se Komise domnívá, že v zájmu udržitelného rybolovu, zejména udržitelného rybolovu při dně, je nutné podstatně zvýšit selektivitu lovných zařízení, prioritou je vytvořit nový soubor jednodušších a jasnějších pravidel. Zvyšování selektivity pak bude probíhat postupně prostřednictvím budoucích změn těchto pravidel souběžně s celkovým zlepšováním stavu zachování rybích populací Společenství, jehož se bude dosahovat pomocí jiných složek politiky zachování zdrojů, například víceletých plánů. Všechna ustanovení musejí být jednoduchá, srozumitelná a kontrolovatelná a musejí mít příznivý vliv na zachování druhů, na ochranu mořských stanovišť nebo na snížení výmětů. Návrh se vztahuje na obchodní i rekreační rybolov ve všech evropských vodách s výjimkou Středozemního moře, Baltského moře, Černého moře a lovu vysoce stěhovavých rybích populací ve všech vodách, pro které platí zvláštní pravidla. V návrhu se spojí většina stávajících technických opatření z různých nařízení Společenství, která se vztahují na Atlantik a Severní moře, i když několik opatření, jež jsou nyní obsažena v samostatných nařízeních, zůstane samostatných8. Harmonizace/regionalizace Komise soudí, že je třeba dát přednost regionálnímu přístupu, protože ten ve větší míře umožní zapojení zúčastněných osob do procesu. Toto zapojení má zásadní význam, neboť z něj plyne závazku k opatřením a zajišťuje větší pravděpodobnost dodržování přijatých opatření. Takováto regionalizace by neznamenala zpětný převod technických opatření na vnitrostátní úroveň. Nařízení nezmění rovnováhu pravomocí mezi Společenstvím a členskými státy, kterou stanoví nařízení Rady (ES) č. 2371/2002. Základní zásady vs. technická nebo regionální pravidla Navrhované nařízení Rady se soustřeďuje na opatření, která budou podle předpokladů trvalá. Současně by ovšem stanovilo postupy, které se mají použít pro opatření, u nichž se očekává dosti rychlý vývoj, a opatření, která jsou vysoce technická. Ve druhém z uvedených případů by nařízení mělo upřednostňovat přijímání nových pravidel postupem projednání ve výborech. Smyslem tohoto přístupu je reagovat na snahu členských států omezit nebo odstranit prozatímní technická opatření v ročních nařízeních o celkových přípustných odlovech a kvótách
7 8
CS
Pro Severní moře, pro severozápadní vody a pro jihozápadní vody. Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98. Toto nařízení zůstane samostatné, protože se nevztahuje jen na Severní moře, ale také na Středozemní moře a Baltské moře.
4
CS
s přihlédnutím ke skutečnosti, že použití technických opatření je velmi často naléhavá záležitost. Hodnocení Společnou prioritou členských států, Evropského parlamentu a zúčastněných osob je potřeba hodnotit důsledky technických opatření před jejich zavedením i po jejich zavedení. Účinnost řady opatření přijatých podle nařízení (ES) č. 850/98 nebyla nikdy vyhodnocena a tato opatření zůstávají v platnosti bez ohledu na to, jaký význam pro zachování zdrojů mají. Základní zásadou bude, že opatření stanovená v tomto nařízení by měla být po určité době vyhodnocena s cílem znovu posoudit, zda jsou zapotřebí. Další vůdčí zásadou bude, že v případě navržení nových podstatných opatření (například značného zvýšení velikosti ok sítí) Komise provede předběžné hodnocení jejich pravděpodobných účinků, pokud to budou umožňovat dostupné údaje. · Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 2549/2000. · Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Návrh bude sloužit cílům společné rybářské politiky. 2)
Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů · Konzultace zúčastněných stran Za účelem konzultace zúčastněných stran útvary Komise připravily dva neoficiální dokumenty představující záměry Komise, pokud jde o revizi, kodifikaci a zjednodušení nařízení (ES) č. 850/98. Návrh vychází z několika konzultací s členskými státy i zástupci zúčastněných osob v regionálních poradních sborech pro Severní moře, pro severozápadní vody a pro jihozápadní vody. Mezi konzultovanými stranami existovala všeobecná shoda na potřebě zjednodušení a harmonizace, ale také na nutnosti vzít v úvahu regionální charakteristiky rybolovných oblastí a přístup založený na rybolovných oblastech, jakož i na nutnosti spojit všechna technická opatření do jednoho nařízení. Kromě toho byl vznášen důrazný požadavek na vyjasnění a na zvýšení selektivity vlečných zařízení pro rybolov při dně. Všechny tyto připomínky byly v návrhu zohledněny. Sběr a využití výsledků odborných konzultací
CS
5
CS
Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) poskytl doporučení k uzavřeným oblastem9 a k účinkům hlavních faktorů, které ovlivňují selektivitu kapsy sítě10. Odborníci na technologii lovných zařízení se sešli v rámci dvoustranné dohody o rybolovu mezi EU a Norskem, aby projednali selektivitu rybolovu v Severním moři11. V potaz byla vzata také zpráva pracovní skupiny ICES-FAO pro technologii rybolovu a chování ryb (Working Group on Fish Technology and Fish Behaviour, WGFTFB) o nařízeních EU týkajících se technických opatření12. Dne 3. července 2007 se v Bruselu konalo odborné setkání s výrobci sítí na téma technických opatření. Posouzení dopadů Komise provedla posouzení dopadů tohoto návrhu, které vtělila do zprávy, jež bude k dispozici na internetové stránce GŘ pro rybolov a námořní záležitosti Evropské komise. Klíčovým cílem navrhovaného nového nařízení je zjednodušení. Konkrétní operační cíle jsou tyto: · začlenit všechny revidované podmínky a změny do komplexního souboru technických opatření, který bude snadno srozumitelný, kontrolovatelný a vymahatelný; · dosáhnout rovnováhy mezi opatřeními, která jsou použitelná obecně ve všech oblastech, a opatřeními, která jsou použitelná specificky na regionálním základě určeném podle oblastí regionálních poradních sborů. V působnosti návrhu není rozsáhlá věcná změna souvisejících právních předpisů, nýbrž změna legislativního přístupu, a jeho environmentální, sociální a hospodářské dopady tedy pravděpodobně nebudou velké. Ve zprávě o posouzení dopadů byly posouzeny tyto možnosti (návrh odpovídá možnosti uvedené ve třetí odrážce): - Možnost „status quo“: tento přístup znamená nečinit v této fázi žádné konkrétní kroky ke zjednodušení či úpravě právních předpisů o technických opatřeních pro Atlantik a Severní moře a pokračovat v současné formě řízení rybolovu. O této možnosti se již jednalo v Radě, která dospěla k závěru, že je nutný nový návrh, a vyzvala Komisi, aby po konzultaci se zúčastněnými osobami navrhla nové nařízení o technických opatřeních pro zachování zdrojů. - Možnost „pouze zjednodušení“: tato možnost by znamenala zjednodušení technických opatření a jejich plošnou harmonizaci bez ohledu na regionální či jiné zvláštní aspekty. Pokud by opatření nebyla přizpůsobena konkrétním místním potřebám a nebyl by použit přístup „zdola nahoru“, nebylo by dosaženo žádného zvýšení účinnosti technických opatření. Tím, že by nepodporoval metody rybolovu
9 10 11 12
CS
Schůze pracovní skupiny VTHVR ve dnech 19.–23. března 2007 a ve dnech 15.–19. března 2007. Schůze pracovní skupiny VTHVR ve dnech 11.–15. června 2007. 4.–6. června 2007 v norském Aalesundu. ICES WGFTFB Report 2005 (ICES CM 2005/B:04).
6
CS
šetrnější k životnímu prostředí, tj. politiku výmětů, by takový návrh byl v rozporu s akčním plánem Komise na zlepšení společné rybářské politiky pro období 2006-2008. Z toho důvodu byla tato možnost ihned zamítnuta a nebyla dále analyzována. - Možnost „zjednodušení a regionalizace“: tato možnost znamená navrhnout nový soubor právních předpisů, který nejen zjednoduší současná složitá pravidla, ale zavede také zvláštní opatření pro jednotlivé oblasti regionálních poradních sborů, která budou odrážet regionální rozdíly. Takovýto legislativní návrh je reakcí na žádost Rady, aby byla pravidla pro technická opatření přezkoumána za účelem jejich zjednodušení a přijetí více regionálně orientovaného přístupu pro zvýšení jejich účinnosti. Bude tedy navržen komplexní a vzájemně provázaný soubor s náležitou rovnováhou mezi opatřeními použitelnými obecně ve všech oblastech a opatřeními specifickými pro oblasti regionálních poradních sborů, a to ve formě jednoho rámcového nařízení Rady s obecnými zásadami a ustanoveními a doplňkových nařízení Komise s konkrétními technickými pravidly pro každou z oblastí regionálních poradních sborů. Tato revize technických opatření bude v souladu s akčním plánem Komise na zjednodušení a zlepšení společné rybářské politiky pro období 2006–2008. 3)
Právní stránka návrhu · Shrnutí navrhovaných opatření Nahrazení a zrušení nařízení Rady (ES) č. 850/98 a zrušení nařízení Rady (ES) č. 2549/2000. · Právní základ Článek 37 Smlouvy o ES. · Zásada subsidiarity Tento návrh spadá do působnosti společné rybářské politiky, která je ve výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se neuplatní. · Zásada proporcionality Podle čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky13 zajišťuje společná rybářská politika takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. Za tímto účelem uplatní Společenství preventivní přístup a přijme opatření určená k ochraně a zachování živých vodních zdrojů, aby tak zajistilo jejich udržitelné využívání a v co možná nejvyšší míře snížilo dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada pro dosažení tohoto cíle přijme opatření Společenství, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.
13
CS
Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.
7
CS
V čl. 4 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 2371/2002 je dále stanoveno, že tato opatření mohou zahrnovat zejména opatření k omezení míry úmrtnosti dané rybolovem pro každou populaci nebo skupinu populací a dopadu rybolovných činností na životní prostředí na základě přijetí technických opatření. Jelikož bude návrh sloužit cílům společné rybářské politiky, má se za to, že je v souladu se zásadou proporcionality. · Volba nástrojů Navrhovaný nástroj: nařízení Rady. Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: Návrh se týká nahrazení a zrušení nařízení Rady. 4)
Rozpočtové důsledky Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.
CS
8
CS
2008/0112 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise14, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu15, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru16, s ohledem na stanovisko Výboru regionů17, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Nařízení (ES) č. 850/9818 stanoví některá technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů.
(2)
Rada ve svých závěrech z června 2004 na podporu metod rybolovu šetrnějších k životnímu prostředí doporučila, aby byla revidována technická opatření pro Atlantik a Severní moře s cílem zjednodušit je a vzít v potaz regionální charakteristiky. Rada vyzvala Komisi, aby po konzultaci s daným odvětvím předložila zjednodušený návrh technických opatření.
(3)
Komise ve svém sdělení z června 200419 navrhla způsoby, kterými může Společenství dále podpořit používání metod rybolovu šetrných k životnímu prostředí, zejména prostřednictvím technických opatření pro zachování zdrojů, a současně zohlednit nutnost najít rovnováhu mezi environmentálními a hospodářskými cíli. Používání takovýchto metod rybolovu je třeba vzít v úvahu.
(4)
V dubnu 2006 Rada schválila akční plán Komise pro zjednodušení právních předpisů Společenství. V souvislosti se závěry tohoto akčního plánu by měla být všechna
14
Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. C , , s. . Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2166/2005. KOM(2004) 438 v konečném znění.
15 16 17 18 19
CS
9
CS
technická opatření rozptýlená v různých nařízeních, včetně každoročního nařízení o rybolovných právech a plánů obnovy některých populací, spojena v jednom nařízení. (5)
Toto nařízení by mělo stanovit pouze technická opatření pro severovýchodní Atlantik, středovýchodní Atlantik a vody při pobřeží francouzských departementů Guyana, Martinique, Guadeloupe a Réunion, které podléhají svrchovanosti nebo jurisdikci Francie, protože technická opatření pro Baltské moře a Středozemní moře jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/9820, a v nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/9421.
(6)
Technická opatření je třeba přizpůsobit podmínkám nové společné rybářské politiky přijaté v roce 2002, zejména pokud jde o založení regionálních poradních sborů rozhodnutím Rady ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky22, a o zohlednění environmentálních aspektů, jako je ochrana mořských stanovišť a snížení výmětů.
(7)
Je nutné nastolit rovnováhu mezi přizpůsobením technických opatření cílům zachování zdrojů rozmanitosti lovišť a potřebou jednotných snadno použitelných pravidel, jakož i mezi opatřeními, která jsou použitelná obecně ve všech oblastech, a opatřeními, která jsou použitelná specificky na regionálním základě určeném podle oblastí regionálních poradních sborů.
(8)
Článek 174 Smlouvy stanoví zásadu, že do všech opatření Společenství musejí být začleněny požadavky ochrany životního prostředí, zejména s ohledem na zásadu obezřetnosti.
(9)
Mělo by se pokračovat v plnění závazku vyvíjet nedestruktivní rybolovné postupy podle doporučení Světového summitu o udržitelném rozvoji konaného v Johannesburgu v roce 2002.
(10)
Opatření stanovená v tomto nařízení by měla být po určité době vyhodnocena s cílem znovu posoudit jejich účinnost a opodstatněnost.
(11)
Ve směrnici 92/43/EHS Rada stanovila opatření k zachování přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Některé druhy mořských živočichů spadající do působnosti tohoto nařízení jsou chráněny požadavky uvedené směrnice.
20
Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 809/2007. Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11. Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/409/ES (Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 68).
21 22
CS
10
CS
(12)
K zajištění ochrany mořských biologických zdrojů a vyváženého využívání rybolovných zdrojů v zájmu jak rybářů, tak spotřebitelů, je třeba stanovit technická opatření pro zachování zdrojů, která určují mimo jiné rozměry ok sítí a jejich kombinace vhodné pro lov určitých druhů a ostatní parametry lovných zařízení, minimální velikosti mořských živočichů, jakož i omezení rybolovu v určitých oblastech a s použitím určitých lovných zařízení a vybavení.
(13)
Měl by být stanoven způsob měření velikosti mořských živočichů.
(14)
Aby se nebránilo vědeckému výzkumu a umělému doplňování či přesazování, nemělo by se toto nařízení vztahovat na úkony, které mohou být k provádění takových činností nezbytné.
(15)
Při překročení maximálního množství vedlejších úlovků se musí plavidlo okamžitě přesunout do jiné oblasti.
(16)
Je třeba stanovit rozměry a dobu a hloubku ponoření některých pasivních lovných zařízení.
(17)
Je-li vážně ohroženo zachování zdrojů, Komise a členské státy by měly být oprávněny přijmout vhodná prozatímní opatření, která se provedou v reálném čase.
(18)
Dodatečná vnitrostátní opatření výhradně místní povahy mohou být zachována nebo přijímána v souladu se společnou rybářskou politikou.
(19)
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, včetně zvláštních předpisů pro jednotlivé oblasti regionálních poradních sborů, by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi23.
(20)
Vzhledem k počtu a rozsahu nutných změn pravidel je třeba nařízení (ES) č. 850/98 zrušit a nahradit je novým zněním,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 Oblast působnosti
23
CS
Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10.
11
CS
Toto nařízení se vztahuje na: a)
lov rybolovných zdrojů, jejich uchovávání na plavidle, jejich překládku a jejich vykládku , jestliže jsou tyto činnosti prováděny: i)
ve vodách Společenství v rybolovných oblastech a vodách uvedených v článku 2;
ii)
rybářskými plavidly Společenství v jiných vodách než vodách Společenství v rybolovných oblastech uvedených v čl. 2 odst. 1;
iii) státními příslušníky členských států v jiných vodách než vodách Společenství v rybolovných oblastech uvedených v čl. 2 odst. 1, aniž by byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky; b)
skladování, prodej, vystavování produktů rybolovu ulovených v rybolovných oblastech uvedených v článku 2 nebo jejich nabízení k prodeji;
c)
dovoz produktů rybolovu ulovených mimo rybolovné oblasti a vody uvedené v článku 2 nebo ulovených kdekoli rybářským plavidlem třetí země, pokud jde o ustanovení článku 4. Článek 2 Definice rybolovných oblastí
1.
Toto nařízení se vztahuje na následující rybolovné oblasti, pokud jsou součástí některé z oblastí stanovených v čl. 2 odst. 1 písm. c) až f) rozhodnutí 585/2004/ES:
a)
oblasti ICES (Mezinárodní rady pro průzkum moří) vymezené v nařízení (EHS) č. 3880/9124;
b)
oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik neboli hlavní rybolovná oblast FAO 34) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v blízkosti Madeiry a Kanárských ostrovů) vymezené v nařízení Rady (ES) č. 2597/9525.
2.
Toto nařízení se vztahuje na vody při pobřeží francouzských departementů Guyana, Martinique, Guadeloupe a Réunion, které podléhají svrchovanosti nebo jurisdikci Francie. Článek 3 Další definice
Pro účely tohoto nařízení se kromě definicí uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 použijí tyto definice:
24 25
CS
12
CS
CS
a)
„vlečnou sítí“ se rozumí zařízení, které je aktivně taženo jedním nebo několika rybářskými plavidly a sestává ze sítě s kuželovitě nebo pyramidovitě tvarovanou hlavní částí (hlavní částí vlečné sítě) uzavřené vzadu kapsou;
b)
„výložníkovou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť pro lov při dně, jejíž horizontální otvor je zajišťován výložníkem;
c)
„dánským nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací a tažené lovné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodovými lany), určenými k nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení vyrobené ze sítě, které se podobá vlečné síti pro lov při dně jak konstrukcí, tak velikostí, se skládá ze dvou dlouhých křídel, hlavní části a vaku (kapsy);
d)
„vlečným zařízením“ se rozumí vlečné sítě, dánské nevody a obdobná zařízení, která mají kuželovitě nebo pyramidovitě tvarovanou hlavní část vzadu uzavřenou vakem (kapsou) nebo jsou tvořena dvěma dlouhými křídly, hlavní částí a vakem (kapsou) a jsou aktivně pohybována ve vodě;
e)
„kapsou“ se rozumí posledních 8 metrů vlečného zařízení měřeno od zatahovací šňůry, je-li velikost ok sítě větší nebo rovná 80 mm, nebo posledních 20 metrů vlečného zařízení měřeno od zatahovací šňůry, je-li velikost ok menší než 80 mm;
f)
„zpevňovací kapsou“ se rozumí válcovitý díl síťoviny, který zcela obepíná kapsu vlečné sítě a lze jej k této kapse v určitých rozestupech připevnit. Má alespoň tytéž rozměry (délku a šířku) jako část kapsy, k níž je upevněn;
g)
„kruhovým popruhem“ se rozumí lano, které obepíná obvod kapsy nebo zpevňovací kapsy a je k ní připevněno;
h)
„zvedacím popruhem“ se rozumí lano, které obepíná obvod kapsy nebo případné zpevňovací kapsy a je k ní připevněno smyčkami nebo kroužky;
i)
„tenatovou sítí na chytání ryb za žábry“ se rozumí síť tvořená jedním kusem síťoviny udržovaná ve vodě ve svislé poloze plováky a závažími. Živé vodní zdroje se chytí zapletením do sítě nebo uvíznutím v okách;
j)
„třístěnnou tenatovou sítí“ se rozumí síť tvořená dvěma nebo více kusy síťoviny, které jsou společně rovnoběžně zavěšeny na jedné horné žíni;
k)
„dobou ponoření“ se rozumí období od okamžiku prvního položení sítí do vody do okamžiku úplného vytažení sítí na rybářské plavidlo;
l)
„pobřežním členským státem“ se rozumí členský stát, který má svrchovanost nebo jurisdikci nad vodami, v nichž probíhají rybolovné činnosti.
13
CS
KAPITOLA II SPOLEČNÁ TRVALÁ OPATŘENÍ PRO VŠECHNY OBLASTI ODDÍL 1 MINIMÁLNÍ VELIKOST PŘI VYKLÁDCE Článek 4 Minimální velikost živých vodních zdrojů při vykládce 1.
Živý vodní zdroj se považuje za podměrečný, jsou-li jeho rozměry menší než minimální velikost při vykládce stanovená pro příslušný druh v příloze I.
2.
Podměrečné živé vodní zdroje nesmějí být uchovávány na plavidle, překládány na jiné plavidlo, vykládány na pevninu, převáženy, skladovány, prodávány, vystavovány ani nabízeny k prodeji, nýbrž musejí být neprodleně vhozeny zpátky do moře.
3.
Odchylně od odstavce 2 se na plavidle smějí uchovávat podměreční jedinci sardinky, sardele, kranase nebo makrely, kteří mají být použiti jako živá návnada, za podmínky, že jsou uchováváni živí.
4.
Velikost mořských živočichů se měří v souladu s přílohou II.
ODDÍL 2 LOVNÁ ZAŘÍZENÍ Článek 5 Pravidlo jedné sítě Během jednoho rybářského výjezdu je zakázáno mít na plavidle kombinaci sítí s více než jedním rozmezím velikosti ok. Článek 6 Vlečná zařízení 1.
Nesmí se používat žádné zařízení, které blokuje nebo jinak zmenšuje oka sítě v horní polovině kapsy.
2.
Odchylně od odstavce 1 je povoleno: a)
CS
při lovu vlečným zařízením s velikostí ok sítě menší než 80 mm připevnit k vnější části kapsy zpevňovací kapsu. Oka zpevňovací kapsy musejí být alespoň dvakrát větší než oka kapsy;
14
CS
3.
4.
b)
připevnit na libovolném místě vnější části kapsy senzor určený k měření množství úlovku;
c)
připevnit k vnější části kapsy kruhové popruhy a zvedací popruh;
d)
připevnit plováky na obou lemových švech kapsy.
Je zakázáno používat: a)
kapsy, u nichž se počet stejně velkých ok umístěných po jakémkoli obvodu kapsy zvyšuje od předního k zadnímu konci. Tento zákaz se nepoužije pro tu část kapsy, kde je vloženo povolené selekční zařízení;
b)
kapsy s velikostí ok 80 mm nebo větší, které obsahují jiná než čtyřúhelníková oka a jejichž strany ok nejsou přibližně stejně dlouhé;
c)
kapsy, u nichž délka horní poloviny v nataženém stavu není přibližně rovná délce spodní poloviny v nataženém stavu;
d)
vlečná zařízení s velikostí ok 80 mm nebo větší, která mají více než 100 otevřených ok a méně než 40 otevřených ok po libovolném obvodu kapsy s výjimkou spojení či lemových švů;
e)
kapsy s velikostí ok 80 mm nebo větší, které nejsou vyrobeny ze: i)
síťoviny z jednoduchého vlákna, v níž tloušťka žádného vlákna nepřesahuje 8 mm; nebo
ii)
síťoviny ze zdvojeného vlákna, v níž tloušťka žádného vlákna nepřesahuje 5 mm.
Odchylně od odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b), d) a e) se při rybolovu v zónách ICES VIII, IX a X velikost ok 80 mm nahrazuje velikostí ok 60 mm. Článek 7 Výložníkové vlečné sítě
CS
1.
Je zakázáno používat nebo mít na plavidle jakoukoli výložníkovou vlečnou síť s velikostí ok menší než 120 mm a větší nebo rovnou 80 mm, pokud celá horní polovina přední části takové sítě nesestává z dílce síťoviny, v němž žádné oko není menší než 180 mm. Délka dílce musí být větší nebo rovna polovině délky výložníku. Dílec musí být připevněn přímo k horní žíni nebo k nejvýše třem řadám síťoviny s libovolně velkými oky, která je připevněna přímo k horní žíni.
2.
Je zakázáno používat nebo mít na plavidle jakoukoli výložníkovou vlečnou síť o délce výložníku větší než 24 metrů nebo dosahu větším než 24 metrů
15
CS
a výložníkové vlečné sítě o celkové délce výložníků, vypočtené jako součet délek jednotlivých výložníků, větší než 24 metrů nebo celkovém dosahu větším než 24 metrů. Délka výložníku se měří mezi jeho koncovými body, včetně všech přídavných zařízení. Článek 8 Tenatové sítě na chytání ryb za žábry a třístěnné tenatové sítě 1.
Plavidla Společenství nesmějí používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry a třístěnné tenatové sítě na žádném místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 metrů.
2.
Doba ponoření tenatových sítí na chytání ryb za žábry a třístěnných tenatových sítí nesmí překročit 48 hodin.
3.
Při lovu pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry a třístěnných tenatových sítí je zakázáno používat více než 50 km sítí současně. Článek 9 Zvláštní ustanovení o některých tenatových sítích na chytání ryb za žábry
1.
Odchylně od článku 8 je povoleno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry s velikostí ok větší nebo rovnou 120 mm a menší než 150 mm severně od 48° severní šířky nebo s velikostí ok větší nebo rovnou 100 mm a menší než 130 mm jižně od 48° severní šířky ve vodách o zaznamenané hloubce menší než 600 metrů za předpokladu, že sítě nejsou více než 100 ok hluboké, že mají míru zavěšení 0,5 nebo vyšší a jsou vybaveny plováky nebo rovnocenným plovacím nářadím. Každá síť smí dosahovat maximálně délky 5 námořních mil a celková délka všech současně nasazených sítí nesmí převýšit 25 km na plavidlo. Maximální doba ponoření činí 24 hodin.
2.
Odchylně od odstavce 8 je povoleno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry s velikostí ok větší nebo rovnou 250 mm ve vodách o zaznamenané hloubce menší než 600 metrů za předpokladu, že sítě nejsou více než 15 ok hluboké, mají míru zavěšení 0,33 nebo vyšší a nejsou vybaveny plováky ani jiným plovacím nářadím. Každá síť smí dosahovat maximálně délky 10 km. Celková délka všech současně nasazených sítí nesmí převýšit 100 km na plavidlo. Maximální doba ponoření činí 72 hodin.
3.
Množství žraloků uchovávaných na plavidle používajícím tenatové sítě na chytání ryb za žábry podle odstavce 2 nesmí přesáhnout 5 % živé hmotnosti celkového množství mořských živočichů uchovávaných na plavidle.
ODDÍL 3 OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ VÝMĚTŮ Článek 10 Přesun do jiné oblasti v reálném čase při překročení maximálního množství vedlejších úlovků
CS
16
CS
1.
Jestliže při kterémkoli zátahu sítě překročí množství ulovených podměrečných ryb 10 % celkového množství úlovků, plavidlo pokračuje v rybolovu teprve poté, co se přemístí do vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu.
2.
Jestliže minimální nebo maximální procentní podíl cílového druhu, mimo podměrečné ryby cílového druhu, který je povoleno ulovit pomocí sítě s rozmezím velikosti ok přípustným pro daný druh a uchovávat na plavidle, při kterémkoli zátahu sítě není v souladu s příslušným procentním podílem stanoveným v prováděcích pravidlech přijatých podle článku 22, plavidlo se musí neprodleně přemístit alespoň 10 námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu sítě a během následujícího zátahu se držet v minimální vzdálenosti 10 námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu. Článek 11 Omezení použití automatických třídících zařízení
1.
Je zakázáno používat nebo mít na rybářském plavidle zařízení, které umožňuje automatické třídění úlovků sledě obecného (Clupea harengus), makrely obecné (Scomber scombrus) nebo kranase (Trachurus spp.) podle velikosti.
2.
Odchylně od odstavce 1 je povoleno mít na plavidle a používat takovéto zařízení, pokud:
3.
a)
je celý úlovek, který může být v souladu s právními předpisy na plavidle, skladován ve zmrazeném stavu, vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zmrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře; a
b)
je zařízení instalováno a umístěno na plavidle tak, že zajišťuje okamžité zmrazení a nedovoluje vhazování mořských živočichů zpět do moře.
Odchylně od odstavce 1 mohou všechna plavidla oprávněná lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu a Øresundu vézt automatické třídící zařízení uvedené v odstavci 1 v Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu. Toto zvláštní povolení vymezuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní nezbytné podmínky pro používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.
ODDÍL 4 OPATŘENÍ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Článek 12 Destruktivní rybolovné postupy Je zakázáno lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, skladovat, vykládat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mořské živočichy ulovené postupy, které zahrnují použití výbušnin, jedů nebo omamných látek, elektrického proudu nebo jakýchkoli druhů střel.
ODDÍL 5 ČINNOSTI NA PLAVIDLE
CS
17
CS
Článek 13 Zpracování 1.
Je zakázáno provádět jakékoli fyzikální nebo chemické zpracování ryb pro výrobu rybí moučky nebo rybího oleje na rybářském plavidle nebo úlovky ryb za tímto účelem překládat na jiné plavidlo.
2.
Zákaz uvedený v odstavci 1 se nepoužije v případě těchto činností: a)
zpracování nebo překládka vnitřností;
b)
výroba surimi nebo rybí pulpy na rybářském plavidle.
ODDÍL 6 ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO NĚKTERÉ DRUHY Článek 14 Omezení lovu garnátů a krevet k ochraně platýsů 1.
Je zakázáno uchovávat na plavidle jakékoli množství garnátů (Crangon spp.) nebo krevet Ezopových (Pandalus montagui) ulovených vlečnými sítěmi pro lov při dně s velikostí ok mezi 16 a 31 milimetry, pokud toto množství přesahuje 5 % celkové živé hmotnosti mořských živočichů na plavidle.
2.
Zákaz uvedený v odstavci 1 se nepoužije, jestliže: a)
je na plavidle instalováno funkční zařízení určené k oddělování ulovených platýsů od ulovených garnátů a krevet Ezopových; a
b)
k lovu garnátů a krevet Ezopových se používá dělící vlečná síť nebo vlečná síť s třídící mřížkou v souladu s pravidly, která stanoví členské státy. Tato pravidla se musejí vztahovat jen na sítě vlečené rybářskými plavidly. Článek 15 Omezení lovu lososa a pstruha obecného f. mořské
Ve vodách Společenství v rybolovné oblasti uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a), pokud je tato oblast součástí oblastí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c) až e) rozhodnutí 585/2004/ES, se losos a pstruh obecný f. mořská nesmějí uchovávat na plavidle, překládat na jiné plavidlo, vykládat na pevninu, převážet, skladovat, prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji, ale musejí se neprodleně vhodit zpět do moře, jestliže byly tyto ryby uloveny: a)
CS
ve vodách mimo šestimílovou zónu měřenou od základních linií členských států s výjimkou Skagerraku a Kattegatu;
18
CS
b)
v libovolné části Skagerraku a Kattegatu mimo čtyřmílovou zónu měřenou od základních linií členských států;
c)
pomocí libovolného vlečného zařízení.
KAPITOLA III VNITROSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ OPATŘENÍ Článek 16 Nouzová opatření pro zachování zdrojů přijímaná členskými státy 1.
V případě, že je zachování určitých druhů nebo určitých lovišť ryb závažně ohroženo, včetně případů zjištění vysoké koncentrace nedospělých jedinců, a pokud by jakékoli prodlení způsobilo obtížně napravitelnou škodu, může členský stát ve vodách podléhajících jeho svrchovanosti nebo jurisdikci přijmout vhodná opatření pro zachování zdrojů. Dotčený členský stát zajistí, aby takováto opatření nebyla diskriminační vůči rybářským plavidlům jiných členských států.
2.
Opatření uvedená v odstavci 1 smějí trvat nanejvýš 10 dní, zeměpisný rozsah dotčených lovišť musí být jasně vymezen a opatření se mohou vztahovat pouze na rybářská plavidla, která jsou vybavena pro lov dotčených druhů nebo mají povolení k rybolovu v dotčených lovištích.
3.
Opatření podle odstavce 1 jsou ihned po svém přijetí spolu s odůvodněním oznámena současně Komisi, ostatním členským státům a regionálním poradním sborům. Článek 17
Opatření přijímaná členskými státy vztahující se výhradně na rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou 1.
Za účelem zachování a řízení populací nebo za účelem snížení dopadu rybolovu na mořský ekosystém může členský stát přijmout technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů, která se vztahují pouze na plavidla plující pod jeho vlajkou. Tato opatření mohou: a) doplňovat opatření obsažená v nařízeních Společenství o rybolovu; nebo b) jít nad rámec minimálních požadavků obsažených v nařízeních Společenství o rybolovu.
CS
2.
Opatření uvedená Společenství.
v odstavci 1
musejí
3.
Dotyčný členský stát taková opatření bezodkladně oznámí ostatním členským státům a Komisi.
19
být
slučitelná
s právními
předpisy
CS
4.
Členské státy Komisi na její žádost předloží veškeré informace potřebné pro posouzení, zda jsou daná opatření v souladu s odstavcem 1.
5.
Jestliže Komise shledá, že opatření nejsou v souladu s odstavcem 1, přijme rozhodnutí ukládající členskému státu, aby opatření odvolal nebo upravil. Článek 18 Vnitrostátní nebo regionální plány pro snížení nebo eliminaci výmětů
1.
Členské státy nebo regionální poradní sbory mohou Komisi předkládat návrhy týkající se vypracování plánů na snížení nebo eliminaci výmětů na moři a na zvýšení selektivity lovných zařízení. Komise takové návrhy do tří měsíců po jejich obdržení vyhodnotí a předloží příslušnému členskému státu nebo regionálnímu poradnímu sboru svá vyjádření, zejména pokud jde o to, jak příslušné plány přispějí ke snížení nebo eliminaci výmětů.
2.
Jestliže by jakékoli prodlení ohledně snížení nebo eliminace výmětů způsobilo obtížně napravitelnou škodu, může členský stát ve vodách podléhajících jeho svrchovanosti nebo jurisdikci přijmout vhodná nediskriminační opatření pro zachování zdrojů.
KAPITOLA IV VYŇATÉ ČINNOSTI Článek 19 Vědecký výzkum 1.
CS
Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: a)
rybolovné činnosti jsou prováděny s povolením a pod dohledem členského státu vlajky;
b)
o rybolovných činnostech byl v příslušných případech předem zpraven pobřežní členský stát;
c)
plavidlo provádějící rybolovné činnosti má na palubě povolení vydané členským státem vlajky;
d)
na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky velitel plavidla na dobu trvání rybolovných činností přijme na palubu pozorovatele z pobřežního členského státu.
20
CS
2.
Mořští živočichové ulovení za účelem uvedeným v odstavci 1 mohou být prodáni, skladováni, vystaveni nebo nabízeni k prodeji, pokud: a)
splňují normy stanovené v příloze I tohoto nařízení a obchodní normy přijaté podle článku 2 nařízení (ES) č. 104/200026 nebo
b)
se přímo prodávají k jiným účelům než k lidské spotřebě. Článek 20 Umělé doplňování a přesazování
Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem umělého doplňování nebo přesazování mořských živočichů s povolením a pod dohledem členského státu. Pokud se tyto činnosti provádějí ve vodách jiného členského státu, uvědomí se o tom předem Komise a všechny dotčené členské státy.
KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 21 Hodnocení účinnosti technických opatření Každých pět let, poprvé po pěti letech od vstupu tohoto nařízení v platnost, Komise na základě doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) a po konzultaci s příslušnými regionálními poradními sbory předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, která bude obsahovat i posouzení vlivu technických opatření na zachování rybolovných zdrojů. Na základě této zprávy navrhne Komise Radě případné nutné změny. Článek 22 Prováděcí pravidla Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2 nařízení č. 2371/2002. Tato pravidla stanoví především: a)
26
CS
minimální a maximální procentní podíl cílového druhu mezi živými vodními zdroji uchovávanými na plavidle;
Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.
21
CS
b)
přípustná rozmezí velikosti ok pro jednotlivé cílové druhy;
c)
opatření pro snížení nebo eliminaci výmětů a zvýšení selektivity lovných zařízení;
d)
opatření, založená na nejlepších dostupných vědeckých informacích, týkající se omezení rybolovných činností v určitých obdobích nebo v určitých oblastech, které jsou uvedeny v článku 2, za účelem ochrany mořských stanovišť v těchto oblastech;
e)
další technická opatření na ochranu mořských stanovišť nebo rybolovných zdrojů. Článek 23 Postup pro přijímání změn příloh
Změny příloh tohoto nařízení se přijímají postupem uvedeným v čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002. Článek 24 Zrušovací ustanovení 1.
Nařízení (ES) č. 850/98 a nařízení (ES) č. 2549/2000 se zrušují.
2.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III. Článek 25 Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne xx xx 2009. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne
Za Radu předseda/předsedkyně
CS
22
CS
Příloha I Minimální velikosti při vykládce Ryby Treska obecná (Gadus morhua)
35 cm
Treska tmavá (Pollachius virens)
35 cm
Štikozubec obecný (Merluccius merluccius)
27 cm
Pakambala (Lepidorhombus spp.)
20 cm
Jazyk (Solea spp.)
24 cm
Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax)
36 cm
Makrela (Scomber spp.)
20 cm
Kranas (Trachurus spp.)
15 cm
Sleď obecný (Clupea harengus)
20 cm
Sardinka obecná (Sardina pilchardus)
11 cm
Sardel obecná (Engraulis encrasicolus)
12 cm
Korýši Humr severský (Nephrops norvegicus)
85 mm (celková délka) 25 mm (délka krunýře)
Zadečky humra severského
46 mm
Krab pavoučí (Maia squinado)
120 mm
Krab německý (Cancer pagurus)
140 mm
Měkkýši
CS
Chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris)
450 gramů (vykuchaná)
Hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)
100 mm
23
CS
Příloha II Měření velikosti mořských živočichů
CS
1.
Velikost ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.
2.
Velikost humra severského se měří jako délka krunýře rovnoběžně se středovou osou od zadní strany kterékoli oční jamky k distálnímu okraji krunýře nebo jako celková délka od špičky rostra k zadnímu konci posledního článku těla bez štětin nebo, v případě oddělených zadečků humra severského, od předního okraje prvního přítomného článku zadečku k zadnímu konci posledního článku těla bez štětin. Zadeček se měří na hřbetní straně, a to narovnaný a nevytažený.
3.
Velikost kraba pavoučího nebo kraba německého se určí jako minimální šířka krunýře měřená kolmo k předozadní středové ose krunýře.
4.
Velikost mlže se měří jako nejdelší část jeho schránky.
24
CS
Příloha III Srovnávací tabulka Nařízení (ES) č. 850/98 Článek 1 Článek 2 Článek 3 Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 2 Čl. 4 odst. 3 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 6 Článek 5 Čl. 6 odst. 1 Čl. 6 odst. 2 Čl. 6 odst. 3 Článek 7 Článek 8 Článek 9 Článek 10 Článek 11 Článek 12 Článek 13 Článek 14 Článek 15 Článek 16 Článek 17 Čl. 18 odst. 1 Čl. 18 odst. 2 Čl. 18 odst. 3 Čl. 18 odst. 4 Čl. 19 odst. 1 Čl. 19 odst. 2 Čl. 19 odst. 3 Článek 20 Článek 21 Článek 22 Článek 23 Článek 25 Článek 26 Článek 27 Článek 28 Článek 29 Článek 29a Článek 29b Čl. 30 odst. 1 Čl. 30 odst. 2
CS
Toto nařízení Článek 1 Článek 2 Článek 3
Čl. 6 odst. 3 písm. d) Čl. 6 odst. 3 písm. a)
Čl. 6 odst. 3 písm. e) Čl. 6 odst. 3 písm. b)
Čl. 6 odst. 1 Čl. 4 odst. 1 Čl. 4 odst. 4
Čl. 4 odst. 2 Čl. 4 odst. 3
Článek 14 Článek 15
Čl. 7 odst. 2
25
CS
Čl. 30 odst. 3 Čl. 30 odst. 4 Čl. 30 odst. 5 Článek 31 Článek 32 Článek 33 Článek 34 Článek 35 Článek 36 Článek 37 Článek 38 Článek 39 Článek 40 Článek 42 Článek 43 Článek 44 Článek 45 Článek 46 Článek 47 Článek 48 Článek 49 Článek 50 Příloha I Příloha II Příloha III Příloha IV Příloha V Příloha VI Příloha VII Příloha VIII Příloha IX Příloha X Příloha XI Příloha XII Příloha XIII Příloha XIV Příloha XV
CS
Článek 12 Článek 11
Článek 13 Článek 19 Článek 20 Článek 16 Článek 17 Článek 22 Článek 25
Příloha I Příloha II Příloha III
26
CS
