No. 1 / 2011
Zpravodaj společnosti K-net
PRIVATE CLOUDS COMMUNITY CLOUDS
PUBLIC CLOUDS
Data v oblacích Výhody cloudových řešení Hosting v K-netu Rozhovor s Petrem Nepustilem Řešení K-net pro CK Victoria Přínos evropských projektů
Živá voda aneb úvaha o tom, co přinesly evropské projekty do oblasti IT
Vážené dámy, vážení pánové, milí čtenáři časopisu LOGIN, v tomto čísle našeho firemního časopisu vám chceme nabídnout k zamyšlení dvě zajímavá témata. Za prvé jsme se zaměřili na jev, který se postupně stává fenoménem v oblasti informatiky, na tzv. cloudy. Zamýšlíme se nad tím, co vlastně cloudy jsou, k čemu slouží a proč jsou pro uživatele tolik zajímavé. Je dobré hned v úvodu říci, že tyto „mráčky“ na našem IT nebi neznamenají, že by bylo nad oblastí informatiky zataženo, nýbrž pomáhají firmám velice efektivně pracovat s daty, zjednodušují jejich správu a šetří v oblasti IT nemalé finanční prostředky. Druhým velkým tématem jsou evropské projekty a jejich pozitivní vliv na fungování malých a středních firem v době hospodářské krize. Přestože jsem donedávna patřil mezi zapřísáhlé odpůrce dotací, uvědomil jsem si na konkrétních příkladech z praxe v K-netu, že evropské projekty nám umožnily realizovat nejen zajímavá řešení u zákazníků, ale i naše interní IT projekty, na které jsme dosud neměli čas a ani dostatečné prostředky. Pomohly také růst našim klíčovým specialistům a stabilizovat náš tým, což není v dnešní době vůbec málo. Z našich zákaznických řešení vám nabízíme ohlédnutí za naší třináctiletou spoluprací v oblasti IT s cestovní kanceláří Victoria. Více se dočtete na dalších stránkách Loginu. Věřím, že vás následující řádky zaujmou a budou inspirovat při vašich úvahách o rozvoji vaší firmy či instituce v oblasti informačních technologií a firemní IT infrastruktury. Rádi s vámi budeme kdykoliv vést dialog na toto aktuální téma. LOGIN! Ing. Tomáš Knettig za tým K-net
Projekty, které vznikly za finanční podpory Evropské unie, se v posledních letech zabydlely i v komerční sféře. Tomáš Knettig přirovnává tento fenomén k nepřehlédnutelné šachové figurce, která se objevila na šachovnici českého a evropského trhu. „Je to nová proměnná na herním plánu, a ať se nám to líbí nebo ne, je třeba ji brát jako součást hry,“ říká. A současně dodává, že tato figura měla v období krize i několik zajímavých a velmi pozitivních aspektů.
Prostor pro interní projekty Je dobré připomenout, že na inovační projekty v oblasti informatiky bylo vypsáno poměrně velké množství dotačních titulů. Pro středně velké firmy, jako je například K-net, tak vznikla reálná příležitost nejen spolupracovat se zákazníky, kteří se do evropských projektů zapojili a pustili se do řešení náročných a velmi komplexních projektů v oblasti IT infrastruktury, ale také realizovat svoje interní projekty. „Evropské projekty byly pro nás v loňském roce živou vodou,“ dodává Tomáš Knettig. „Napsali jsme pět projektů, tři jsme získali, a to je myslím velice dobrá bilance.
Střednědobé cíle Zajímavým aspektem projektů je délka jejich trvání, neboť většina z nich se realizuje po dobu tří až pěti let. „Pracovat v takovém časovém rozpětí nebývá u firem naší velikosti zvykem. Vnáší to do týmu prvek střednědobého plánování, myšlení a cílů,“ dodává Tomáš Knettig. Jak se ukázalo, příprava projektů přinesla mezi řešitele i další pozitivní momenty - přirozenou komunikaci, osobní motivaci a vztah k dané problematice a tím i jistou stabilizaci týmu. „Kolegové, kteří na projektu pracují, se také těší, že ho budou realizovat, a současně mají možnost v interních projektech naplnit své sny,“ dodává jednatel společnosti. Podle jeho slov je finanční příspěvek z evropských zdrojů významný, neboť se často pohybuje v šedesáti procentech příslušné investice a umožňuje řešit i projekty většího rozsahu. „V době hospodářské recese bývají interní projekty většinou prvními, které jsou omezovány, protože firma pochopitelně zaměřuje své aktivity na příjmovou složku, aby neklesla pod kritickou hladinu. Takže tento aspekt vnitřního rozvoje firmy a příprava na dobu expanze, pokud mohu použít tento ekonomický termín, je pro další rozvoj firmy velmi pozitivní.“ pokračování na str. 8
En In the editorial, Tomáš Knettig, Managing Director of K-net, speaks about LOGIN's main topics. The first is linked with K-net Clouds solutions, the second with a K-net project, supported by EU funding. Also, in the editorial he promotes an article describing thirteen years of cooperation with CK Victoria travel agency in the field of IT. / The article “The Vivid Water” is focused on the benefit of K-net's interior and exterior projects, financed by the European Union. //2//
Data v oblacích Co jsou cloudy a v čem firmám pomáhají? „Co jsou to cloudy? To je velice hezká otázka, o které přemýšlím už dva roky, co o cloudech čtu,“ říká Tomáš Knettig, jednatel společnosti K-net. A zároveň dodává, že cloudy nejsou nic nového, čeho bychom se měli obávat. „Je to souhrnné pojmenování pro velmi aktuální jev, který souvisí s tím, že firmy se přestávají starat o svůj hardware a přesouvají svá data z vlastních serverů a serveroven do externích míst a na pronajatá zařízení. Patří k trendům dnešní doby, že firmy se čím dál více zajímají pouze o službu, která jim umožňuje zajistit bezproblémový chod firemního IT v bezpečném, technologicky připraveném prostředí.“ Privátní, komunitní a veřejné „mráčky“ Každý člověk, který v dnešní době používá počítač a internet, je schopen najít a pojmenovat nějakou službu, kterou využívá, ale kdy vůbec neví, odkud je tato služba vlastně poskytována. Přesněji řečeno, z jakého „cloudu“ je poskytována, z jakého „mráčku“ na nás prší informace. Dnes se běžně setkáváme s členěním cloudů na privátní mráčky (Private Clouds), komunitní mráčky (Community Clouds) a veřejné mráčky (Public Clouds), kdy každý cloud pracuje s jinak definovanou cílovou skupinou uživatelů. Za každým z těchto typů mráčků si můžeme také velice dobře představit některou z ověřených a po léta používaných technologií.
PRIVATE CLOUDS
COMMUNITY CLOUDS
PUBLIC CLOUDS
Zkušenost z praxe: cloudy přinášejí úsporu času i nákladů
Důvody, proč se datové mraky na pomyslném IT nebi tak zabydlují, vidí Tomáš Knettig jako logické vyústění vývoje v oboru. „Znalosti o informatice, propojování technologií postoupily tak daleko, že pro mnoho firem, zejména malých a středních, začíná být nereálné mít adekvátní počet dostatečně vzdělaných specialistů, a to jak cenově, tak z hlediska rozsahu poskytovaných služeb a efektivity lidských zdrojů. „Praxe posledního roku, kdy jsem srovnával dva podobně velké projekty, které realizovala naše společnost, ukázala tento jev v celé nahotě,“ říká jednatel společnosti. „Jedna ze společností realizovala „Cloud, slovo pocházející z angličtiny a v překladu znamenající mrak, je oprav- projekt ve svém vlastním provozu, druhá využila naší serverovny, což znamená du souhrnným pojmenováním pro věci, které tady už dávno jsou, ale které se pro našeho zákazníka v mráčku. V prvním případě mohl klient spustit provoz od schválení projektu přes přípravu, instalaci až po realizaci, za pět měsíců. v minulosti různě nazývaly,“ tvrdí Tomáš Knettig. „Public Cloud zde „existuje“ možná už patnáct let, a to od chvíle, kdy se objevily webové aplikace. To byl Druhému zákazníkovi, který využil naše technologicky připravené prostředí, skutečný cloudový začátek. Představte si třeba YouTube nebo Google a jejich stačilo na rozjezd IT provozu pouhých pět týdnů. Pokud tedy máme zvládnout určitý výkon, abychom měli naše podnikání v běhu a potřebujeme k tomu služby. To je krásná ukázka toho, co dnes označujeme za veřejný cloud. Na YouTube můžeme vložit vlastní video, na Googlu si můžeme zřídit webové nějaký informační nástroj, tak je-li tento nástroj možné poskytovat z mráčku, je stránky, které si sami můžeme obsluhovat. Můžeme na nich nabízet informace rychlost nasazení absolutně nesrovnatelná. To je pro mne jako pro manažera velice silný argument. Navíc cloud z hlediska užívání vychází ekonomicky všem, jsou to veřejné, obecné služby. Dříve bychom tuto službu označovali jako hosting, dnes je to „Public Cloud“, kdy naše data přicházejí z veřejného opravdu nejlépe, nehledě na zajištění kontinuity a bezpečnosti provozu. A co je v neposlední řadě velmi významné, zákazník si kupuje službu, za kterou mráčku.“ platí měsíčně a kdy využívá opravdu jen to, co potřebuje.“ Community Cloud je oblastí, kdy jde o službu pro určitou uzavřenou komunitu. Vždy se však jedná o rozsáhlé webové aplikace. „V praxi je to nějaké místo, „Jediná věc, která mne na cloudech mrzí, je to, že mluvíme ze kterého nám mráček na našem IT nebíčku dodává určitá data a určitou o mráčcích a ne o sluníčkách,“ říká Tomáš Knettig. „Asi je aplikaci, respektive můžeme využít určitých datových struktur pro ukládání to proto, že na obloze není více sluníček, zatímco na mráčky našich dat a tyto datové nebo obslužné struktury jsou jednotné pro velkou jsme zvyklí, že jich bývá i víc. Pro mne je to označení trochu řadu uživatelů,“ říká Tomáš Knettig. „Tato služba může být velmi různorodá. Jako příklad uvedu webovou službu Picassa, může to však být poskytování provokativní, neboť evokuje i myšlenku, zda náhodou není určitého účetně ekonomického řešení a mnohé další varianty. Potom máme nad zákazníky nebo nad IT zamračeno. Ale osobně se toho třetí oblast Private Clouds, což je vlastně jinak pojmenovaná virtualizace sernebojím, i když to na první pohled vypadá, že přesně nevíme, verů a aplikací, kdy zákazník přesunuje svoje data mimo svoji vlastní serverovnu. Virtualizace v IT je už mnoho let využívaným a velmi dobře zavedeným z kterého mráčku zrovna zaprší. Zkušenosti z praxe zatím ukanástrojem. Je jen otázkou času, kdy a v jaké míře zákazníci přijmou myšlenku zují, že cloudy slaví úspěch a přestože se naše data vznášejí oddělit hardware od vlastní služby, nakolik přenechají starost o provoz vlastv oblacích, zákaznická řešení ve svém základu zůstávají pevně ních serverů, jejich bezpečné uložení, uzamčení atd. a rozhodnou se pro outsourcing i v této oblasti.“ nohama na zemi.“
En The “Data in Clouds” article is concerned with K-net's new Clouds Solutions. K-net documents the advantages of these private, community and public solutions for private companies and other institutions.
//3//
Řešení K-net v oblasti cestovního ruchu
Třináctileté partnerství s CK VICTORIA Cestovní kancelář Victoria, která působí na českém trhu již osmnáctým rokem a v myslích mnoha lidí je úzce spojena s dovolenou strávenou ve stanech nebo v chatkách, se v letošní sezóně posunula k mottu „luxus a pohodlí v přírodě“.
Když se v lednu „Victorka“ prezentovala na veletrhu cestovního ruchu GO, upozorňoval manažer Jaromír Matějka především na to, že cestovní kancelář rozšířila nabídku o mobilní klimatizované domky, které má k dispozici na dvou místech v Chorvatsku a po celém italském pobřeží, od Benátek přes Palmovou riviéru až po středisko Guilianova. Zlepšení služeb však nespočívá pouze ve zvýšení komfortu o dvě samostatné ložnice, obytnou místnost, kuchyňský kout, koupelnový box a krytou terasu. Spočívá také v bezproblémové on-line komunikaci se zákazníky, kteří si již zvykli na to, že na internetu najdou všechny aktuální informace – vždy a bez problémů. A to je právě úkol K-netu.
Spolupráce K-netu a CK Victoria v oblasti informačních technologií trvá již třináct let. K-net pro cestovní kancelář zajišťuje on-line připojení poboček v celé České republice a stará se o to, aby všechny důležité informace měli zaměstnanci i zákazníci kdykoliv k dispozici. „Potřebovali jsme vytvořit spolehlivou lokální síť v centrále v Brně a postupně, tak jak se naše firma rozšiřovala, připojovat on-line naše pobočky v Praze, Liberci, Ostravě, Přerově, Brně a Olomouci,“ vzpomínal už před pěti lety na začátek spolupráce Libor Sušánka, IT specialista ve společnosti CK Victoria. K-net tehdy dodal výpočetní techniku a vytvořil síť, zajistil technický servis a postaral se o celkovou obnovu „vozového parku“
En The article “13 Years of Partnership with CK Victoria Travel Agency” describes the K-net solution for the field of tourism. It details company progress and novelties in using modern IT technologies and hosting services. //4//
cestovní kanceláře. IT specialisté K-netu spolupracovali také na webové prezentaci společnosti a zprovoznili na síti rezervační systém zájezdů vyvinutý pro vlastní potřebu. Současná doba však vyžaduje vysokou flexibilitu, a tak bylo nutné zamyslet se nad dalšími inovacemi. „Od března letošního roku se zabýváme řešením datové integrace lokálního informačního systému nejen do vlastního portálu, ale i do velkých portálů, jako jsou Student Agency (www.dovolena.cz) nebo Seznam (dovolena.seznam.cz),“ říká Petr Nepustil, IT konzultant společnosti K-net, který upřesňuje, že K-net v tomto procesu IT projekt řídí a konzultuje důležité technické záležitosti.
Cloudové řešení pro CK Victoria Přestože CK Victoria již několik let využívá terminálové služby a K-net provádí správu celé serverové infrastruktury společnosti, stojí cestovní kancelář před zásadní obměnou hardware. „Nedávno CK Victoria přešla na řešení privátního cloudu v hostingovém centru K-netu,“ říká Petr Nepustil a dodává, že projekt je nyní ve fázi testování. Hosting v K-netu není pro CK Victoria krokem do neznáma. Od poloviny roku 2010 má v hostingu webový server a databázi v režimu privátního cloudu. „Jde o virtuální server, který je vyhrazený pro provoz cestovní kanceláře. Podle potřeby můžeme navyšovat výkon v rámci sezóny a mimo sezónu. Cestovní kancelář si může být zcela jista, že je zajištěna dostupnost dat a také bezpečnost serveru,“ říká Petr Nepustil s tím, že podle požadavků je prováděna i správa webové prezentace. „Nejde ani tak o to, že celá infrastruktura poběží v hostingu, jako o to, že poběží na novějších, modernějších technologiích. Tedy je potřeba vyladit stávající aplikace a zařízení pro toto nové prostředí, abychom mohli z nových technologií vytěžit maximum. To, že bude infrastruktura přesunuta do hostingu, znamená i vyladění datového spojení naší centrály a všech našich poboček s hostingovým centrem K-netu. Přece jen budou nyní data "více vzdálena" od naší centrály, tak musí toto spojení fungovat bez problémů,“ říká Libor Sušánka s tím, že chce-li společnost zlepšovat své služby vůči svým klientům, musí se snažit držet krok i s vývojem techniky. „Hosting se jeví primárně jako východisko z opaku-
jících se investic do nákupu vlastního hardware a možnost investovat ušetřené prostředky do zkvalitňování služeb pro naše klienty. Díky virtualizaci serverů bude možné řešit plánované i neplánované odstávky serverů bez nutnosti omezení nebo i delšího výpadku našeho provozu. Pro hosting hovoří i sekundární výhody – menší nároky na provoz naší serverovny a její tišší provoz. V neposlední řadě je výhodou i jednodušší správa, údržba a technické zásahy na serverech ze strany K-netu bez nutnosti naší přítomnosti.“
Ocenění spolupráce V roce 2008 udělil K-net CK Victoria titul Zákazník roku. Vedení K-netu tehdy ocenilo pět nejvýznamnějších zákazníků, u nichž kromě výše obratu bralo v potaz i vynikající komunikaci a výrazný zájem o využívání moderních IT technologií. „Zákazníků, jako je CK Victoria, si v K-netu velice vážíme,“ říká Tomáš Knettig, jednatel společnosti K-net. „Naše spolupráce je dlouhodobá, je profesionální i přátelská. Jsme rádi, že můžeme našimi IT službami přispět k úspěchu společnosti, která pochází z našeho města, působí v celé České republice a dokáže držet krok s dravou globální konkurencí českých i zahraničních cestovních kanceláří a agentur.“ IT specialista CK Victoria k třináctileté spolupráci dodává: „Tak jako K-net se celou tuto dobu učí rozumět našim aktuálním potřebám, stejně tak i my se celou tu dobu učíme přijímat nové technologie, které nám K-net přináší. Nejsem pověrčivý, tak věřím, že třináctka znamená nejen skvělou dosavadní spolupráci se špičkovými odborníky, ale pomocí "káneťáků" budeme moci i nadále zpřístupňovat a zpříjemňovat naše služby našim věrným klientům i další široké veřejnosti.“ CK Victoria má před sebou náročnou letní sezónu. Její nabídka je však široká v jakémkoliv ročním období, nejenom v exponované prázdninové době, kdy vyváží klienty k moři do Chorvatska, Itálie a Černé Hory. V průběhu celého roku se zaměřuje na poznávací zájezdy do evropských metropolí, cykloturistiku, pěší turistiku či koupání v termálních lázních, v zimě samozřejmě cílí své aktivity na lyžařské zájezdy. Počet klientů, kteří se denně rekreují s cestovní kanceláří, se pohybuje kolem dvou a půl tisíc. A to je číslo, které si jistě zaslouží uznání.
//5//
Rozhovor s Petrem Nepustilem
Nejen o výhodách hostingu
K-net patří k firmám, které svým zákazníkům nabízejí od loňského roku i hostingové služby. Proč jste se rozhodli jít touto cestou?
Jaké jsou hlavní výhody využívání služeb hostingu a pro koho jsou vhodné?
Jsou například velmi vhodné pro zákazníka, který si aktuálně zřídil firmu, plánuje růst a ještě přesně nedokáže odhadnout, jaký bude, ale potřebuje Odpověď na otázku, proč jsme zřídili hosting, vychází ze současného trenvyužívat IT, má požadavky na počítačové a samozřejmě i serverové vybadu v IT, který je v tuto chvíli takový, že začíná vzrůstat zájem o tzv. cloud vení. My mu dokážeme jeho požadavky zajistit do 24 hodin, aniž by musel systémy. V praxi se z technického hlediska jedná o zřízení obecného provést nějakou základní investici spojenou se zakoupením počítačů nebo centrálního serveru nebo prostoru, na který firmy přistupují a v prostředí serveru. A máme v plánu do půl roku zvládnout tento požadavek prakticky internetu ho sdílí více firemních zákazníků. Tyto systémy jsou ve světě dávno k dispozici, jeden velký cloud má například Google, který na svých v okamžiku, kdy zákazník provede objednávku a za danou službu zaplatí měsíční částku. Nebude čekat třeba měsíc na hardware nebo na to, než serverech poskytuje spoustu aplikací. U nás je vize hostingu ještě trochu jiná, protože mnoho našich zákazníků odrazuje anonymita a nechtějí si ulo- se připraví a nainstalují systémy, aby si na ně mohl dát své aplikace. Ale žit data, aniž by přesně věděli kam. Takže to je naše výhoda, že zákazník hlavně je zákazník nezávislý na místě, takže když bude kdekoliv cestovat u našeho hostingu ví, kde svá data má, ví, že systémy a servery jsou pod s notebookem, bude mít do systému přístup úplně stejně, jako kdyby seděl na pobočce své firmy. To je velká výhoda tohoto řešení a myslím si, naší kontrolou, že jsou monitorovány a sledovány kamerovým systémem, že je spravujeme pouze my a nikdo další se k nim fyzicky nedostane. že pro mnoho manažerů opravdu zásadní. En The interview with Petr Nepustil, a K-net IT consultant, is focused on K-net's hosting activities. These solutions help management to work with data and financial sources effectively, making their professional life a little bit easier. //6//
Z čeho vychází kalkulace ceny za tuto službu?
vymyslet specializované IT produkty, uvést je do funkčního stavu, odzkoušet a zajistit, že se jednotlivé postupy zestandardizují do takové podoby, V měsíční ceně je standardně zahrnuta spousta věcí, které by zákazník že ve finále se zákazník obslouží úplně sám. To je vize u všech našich musel v případě nákupu zvažovat, tzn. vytvoření serverovny nebo místa, produktů, přičemž některé jsou koncipovány jako služby a některé jako kam se umístí zařízení, nějaké optimální chlazení, elektrická energie, připokoncové věci, které se budou prodávat jako krabice, a zákazník si je klikjení k internetu a všechny další záležitosti, které s tím souvisejí. nutím objedná, budou mu doručeny a on bude schopen sám si produkty zprovoznit a nasadit. Nutně k tomu nebude potřebovat naše služby, pokud Co se stane, když zákazníkovi nebude nastavený je nebude chtít. My dokážeme zajistit totální podporu, support, dohled, výkon stačit? dokážeme zákazníky informovat v případě, že se jim s těmi systémy něco děje, dokážeme pro ně zajistit spoustu dalších služeb, ale není povinností To je velice jednoduché. Když zákazník řekne, že mu přibylo deset uživatyto služby využívat. telů a chce zvýšit výkon, tak technicky provedeme tuto změnu okamžitě a fakturačně k ní dojde z měsíce na měsíc. Pokud zákazníkovi naopak Jak velká je kapacita vašeho hostingového centra? pět uživatelů ubylo a potřebuje nižší výkon a platit méně, tak se to opět úplně stejným způsobem může změnit. Takže je zde velká variabilita, Hosting je svým způsobem nekonečný. Čistě teoreticky, pokud bychom se zákazník se nemusí rozhodovat s výhledem tří let a odhadovat, kolik bude nevešli s našimi servery do místnosti nebo nastala nějaká změna u našemít zaměstnanců, jaký bude potřebovat hardware a software. Tato skuteč- ho operátora, tak můžeme u dalšího operátora pronajmout další prostory nost je pro spoustu firem zajímavá hlavně při startu, v počátku jejich pod- a jedeme dál. Vše se odvíjí od toho, jaký je počet klientů a jaký bude jejich další zájem. Nečekáme nějaký razantní nárůst ze dne na den. Požadavky nikání nebo když stojí před výraznou investicí či obměnou hardwaru. na pronájem do deseti serverů jsme schopni uspokojit prakticky okamžitě, u většího počtu jsme schopni zareagovat během několika dnů. Některým firmám ale nemusí vyhovovat, že mají
svá data umístěná mimo firmu… Však také nemusejí mít úplně celou IT infrastrukturu mimo svůj provoz, ale mohou využívat jen některé služby hostingového centra podle vlastního uvážení. Například v tuto chvíli začínáme nabízet tzv. zálohovací službu, kdy zákazník si zálohuje data u sebe, ale aby nemusel odnášet třeba pásky někam mimo, může dávat data k nám a my je můžeme uchovávat. Dalším příkladem je služba Disaster Recovery, kterou zajišťujeme. Kdyby firmě vypadla serverovna, dokážeme ji z našeho hostingového centra okamžitě nahradit.
Využívá K-net tyto služby také interně? Ano, do hostingového centra jsme kompletně přesunuli naši IT infrastrukturu v lednu minulého roku. Úzce to souvisí s tím, že jsme díky dotacím z Evropské unie vytvořili Centrum strategických služeb a vytvořili jsme tým, který dokáže takové centrum spravovat. Chtěli jsme si nejdříve sami na sobě otestovat a odzkoušet přesun celé infrastruktury ještě předtím, než jsme do centra přesunuli prvního zákazníka. Pracovali jsme na vývoji dalších služeb i zálohovacích mechanismech. V prosinci 2010 jsme kompletně přesunuli prvního zákazníka, který má u nás tři virtuální servery.
Co bylo na celém procesu, od prvního plánu až po zajištění kompletního přesunu dat, nejtěžší? Nejtěžší bylo naplánovat samotný přesun. Ve finále jsme skutečnou migraci všech dat provedli za den a půl s tím, že byla naplánovaná kompletní odstávka systému a celý druhý den probíhalo testování. Dělali jsme to v době, kdy s tím zákazník neměl žádný zásadní problém.
Zmínil jste se o vývojovém týmu. Na čem a jakým způsobem nyní pracuje? Není to tak, že by seděla skupina vědců a nad něčím bádala. Je to parta mladých IT specialistů pod vedením Tomáše Slavíčka, jejichž úkolem je
Jak byste charakterizoval firmy, které považujete za typické potenciální zákazníky? Je to zajímavé řešení pro všechny, jak pro velké společnosti, tak pro menší a středně velké podniky. Velké firmy, které vybudovaly obrovské serverovny spravované vlastními týmy, mohou využít hostingu jako záložní lokality. Mohou také zvážit cenově zajímavé řešení v období, kdy stojí před zásadní obměnou vlastní IT infrastruktury, a rozšířit tak svůj odborný tým o další IT spolupracovníky a konzultanty. Malé a střední firmy mohou tímto způsobem velmi rychle, efektivně a s vysokou kvalitou řešit vlastní provoz. Navíc tak budou mít „v záloze“ tým erudovaných IT specialistů, které si v běžném provozu nemohou dovolit. Počítám, že taková služba bude zajímavá pro firmy, které používají od jednoho do pěti serverů.
Plánujete nějakou službu i pro vyloženě malé firmy? Plánujeme, že v brzké době podpoříme úplně malé zákazníky, kteří server nemají a ani ho nepotřebují, ale mají nějakou aplikaci nebo data, která potřebují sdílet z různých míst. Typickým příkladem může být účetní software pro malinkou firmu o třech lidech, kterým spravuje účetnictví externí účetní. Pro ně připravujeme virtuální počítač (pracovně mu říkáme „neviditelný počítač“), který bude dostupný z internetu, na který si zákazník může nainstalovat libovolnou aplikaci a účetní program či jakýkoliv další, na kterém potřebuje spolupracovat s více lidmi na různých místech. Tento systém bude bezpečný, velice flexibilní pro práci týmu, a co je důležité, bude pro každou malou firmu cenově dostupný.
//7//
Evropské projekty jako stabilizátor týmu
Další projekty už rozhodně nejsou měkké, ale jsou velmi blízké pravým podnikatelským projektům. Navíc vytvoření Centra aplikovaných služeb úzce souvisí s hlavním tématem tohoto čísla Loginu. „Je to fantastický projekt, kdy se K-net do roku 2012 zvětší řádově o 15 kolegů a vzniknou týmy vývojářů a specialistů, kteří se budou opravdu zaměřovat na poskytování strategických služeb formou cloudů. Připravuje se projekt webového obchodu, aby naše služby byly lehce dostupné. Mám z tohoto projektu velikou radost. shrnuje Tomáš Knettig. Třetí projekt souvisí s jistým pedantským přístupem K-netu k elektronizaci a pořizování dat a celou problematiku posunuje o krok dál využíváním nových technologií. Cílem je, aby náš výkon v administrativní čáasti, tzn. kolik informací jsme schopni vybavit, odbavit atd. se dál zvýšil pokud možno při nezměněné velikostí administrativy nebo jenom Evropské projekty v K-netu v nezbytné míře. Efektivita správy informací je zásadní položkou pro jakoukoliv firmu, která poskytuje služby, Jaké interní projekty v současné době K-net realizuje? a musí tuto problematiku řešit. „V dnešní době potřebujeme Ten první je tzv.“měkký projekt“, zaměřený na firemní stále pečlivěji a přesněji ukazovat zákazníkům, jak služba vzdělávání. Úspěšně běží už dva roky a jeho součástí je probíhá, jak je nastavena apod.,“ upřesňuje Tomáš Knettig. výuka angličtiny, softwarových znalostí, komunikačních „Vycházíme z toho, že moderní služba je služba, kdy si dovedností či studium řídících schopností. „Je to krásný komplexní projekt, který je de facto zaměřený na zvyšování se zákazníkem velmi přesně dohodneme na tom, jak tato služba bude vypadat. Tudíž musíme mít i velmi přesné konkurence jednotlivce na trhu práce. Je zastřešen Evropským sociálním fondem a realizován prostřednictvím nástroje, abychom daný proces mohli kontrolovat a uhlídat. Jsem rád, že i tento projekt vyšel a věřím, že nám opět Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci operačního umožní být informačně zdatnější.“ programu OP LLZ,“ říká Tomáš Knettig. Obvyklý způsob, jakým firmy v době krize čelí hospodářskému poklesu, je snižování svých největších nákladových položek. V K-netu, který poskytuje služby, se nejedná o investice do materiálu nebo strojního vybavení, ale především o investice do lidí. „Mzdové náklady tvoří téměř tři čtvrtiny všech výdajů, které máme,“ hodnotí situaci ve firmě Tomáš Knettig. „Nicméně jsme si byli vědomi toho, že když kreativní lidé z firmy odejdou, bude to daleko horší, než když vyřadíte nějakou techniku, protože se zbavíte budoucího rozvoje. Proto evropské projekty, jejichž vyhlášení se časově potkalo s obdobím určité stagnace, sehrály v tomto období velmi důležitou roli i z hlediska stabilizace týmu. V určitou dobu, kdy jsme neměli tolik komerčních projektů, jsme mohli zaujmout naše klíčové specialisty právě evropskými projekty. Tím, že měli možnost je psát a vytvářet, měli příležitost zabývat se něčím zajímavým, využívat svůj intelekt a potenciál. Krize na ně sice dopadla nižším příjmem, ale z hlediska psychologického se nedostavil pocit, že by byli neužiteční a jejich práce by byla marná. Měli jsme šanci jim dát náročnou práci a díky tomu pocit zbytečnosti a marnosti prostě nenastal,“ říká Tomáš Knettig.
OP LZZ
OP PI
OP PI
Obecný profesní růst zaměstnanců společnosti K-net Technical International Group, s.r.o.
Obecné centrum aplikačních a datových služeb pro společnosti
Zvýšení efektivity interních procesů a dostupnosti IS ve společnosti
harmonogram projektu
harmonogram projektu
harmonogram projektu
1. 8. 2009
31. 7. 2012
1. 1. 2010
31. 12. 2012
1. 6. 2010
31. 3. 2012
Rozpočet
2,8 mil.
Rozpočet
26,5 mil.
Rozpočet
5 mil.
Kde nás najdete? Na jaké adrese si můžete objednat časopis LOGIN?
K-net Technical International Group, s.r.o.
Okružní 9a, 638 00 Brno, Tel. + 420 548 220 150, GSM + 420 734 686 011, E-mail:
[email protected], www.k-net.cz K-net Team Ostrava s.r.o. Zengrova 834/71, 703 00 Ostrava – Vítkovice, Tel. + 420 734 686 019 K-net Team Praha s.r.o. Sazečská 560/8, 108 25 Praha 10 – Malešice, Tel. + 420 734 686 014 Časopis LOGIN 1/2011, ročník 6. Vydala společnost K-net. Neprodejné. Uzávěrka čísla: 30.6. 2011. Připravila: Věra Staňková, Tomáš Knettig, Petr Nepustil, Petra Kišová.
