DAŇOVÉ DOPADY ZALOŽENÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE, HONGKONGU A SINGAPURU

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

DAŇOVÉ DOPADY ZALOŽENÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE, HONGKONGU A SINGAPURU The tax effects of the establishment of a company in the Czech Republic, Hong Kong and Singapore Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.

Autor: Bc. Radek SKLENÁŘ

Brno, 2015

1

2

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

3

4

Jméno a příjmení autora:

Bc. Radek Sklenář

Název diplomové práce:

Daňové dopady založení obchodní společnosti v České republice, Hongkongu a Singapuru

Název práce v angličtině:

The tax effects of the establishment of a company in the Czech Republic, Hong Kong and Singapore

Katedra:

Financí

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Rok obhajoby:

2015

Anotace Tato diplomová práce analyzuje daňové dopady založení obchodní společnosti v České republice, Hongkongu a Singapuru. Cílem této práce je na základě analýzy právních předpisů v oblasti daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru navrhnout nejvýhodnější lokalitu pro investiční záměr v podobě založení obchodní společnosti z hlediska daňové zátěže právnických osob. První kapitola charakterizuje daň z příjmů právnických osob a daňové ráje. Druhá až čtvrtá kapitola se soustředí na právní úpravy daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru. Pátá kapitola analyzuje rozdíly v těchto právních úpravách. Šestá kapitola popisuje druhy právnických osob a postupy pro jejich založení. V sedmé kapitole je představen model investičního záměru, na který se v kapitole osmé aplikují daňové zákony daných zemí na výpočet daní z příjmů právnických osob a hospodářských výsledků. V této poslední kapitole je vybrán nejlepší investiční záměr, který vytváří nejvyšší celkový hospodářský výsledek a nejnižší celkovou daň z příjmů právnických osob.

Annotation This thesis analyzes the tax effects of establishing a company in the Czech Republic, Hong Kong and Singapore. The goal of this thesis is to suggest the best location for investment project in the form of an establishment of a company in terms of a corporate tax burden based on an analysis of legislation in the field of taxation of corporate income tax in the Czech Republic, Hong Kong and Singapore. The first chapter describes the corporate income tax and tax havens. The second to fourth chapter focuses on the regulation of corporate income taxation in the Czech Republic, Hong Kong and Singapore. The fifth chapter analyzes the differences between these regulations. The sixth chapter describes the types of legal persons and procedures for their establishment. The seventh chapter presents a model of an investment project, to which in chapter eight applies the tax laws of each of the countries in the calculation of taxes on corporate income and economic results. In this final chapter, a best investment plan is selected, which accounts for the highest total profit and the lowest overall tax on corporate income.

Klíčová slova Česká republika, Hongkong, Singapur, daňový ráj, mezinárodní daňové plánování, daňová optimalizace

Keywords Czech Republic, Hong Kong, Singapore, tax haven, international tax planning, tax optimization

5

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Daňové dopady založení obchodní společnosti v České republice, Hongkongu a Singapuru vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. května 2015 _________________________________ vlastnoruční podpis autora 6

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za odborné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Také děkuji mé rodině za oporu a všem těm, kteří mi poskytli cenné rady.

7

8

OBSAH Úvod ................................................................................................................................................ 11 1 Daň z příjmů právnických osob a daňové ráje ........................................................................... 12 1.1 Charakteristika daně z příjmů právnických osob ...................................................................... 12 1.2 Konstrukce daně ..................................................................................................................... 13 1.3 Porovnání systémů korporátní daně z příjmů ........................................................................... 14 1.4 Daňové ráje a mezinárodní daňové plánování .......................................................................... 15 1.4.1 Původ a principy mezinárodního daňového plánování……………………….................….16 1.4.2 Charakteristika daňových rájů……………………………………….…..…...…..................16 1.4.3 Offshore a onshore..................................................................................................................17 1.4.4 Využití daňových rájů............................................................................................................18 1.4.5 Základní metody mezinárodního daňového plánování..........................................................19 1.4.6 Transferové ceny....................................................................................................................21 2 Právní úprava daně z příjmů právnických osob v České republice .......................................... 24 2.1 Sazba, poplatníci a zdaňovací období ...................................................................................... 24 2.2 Základ a předmět daně ............................................................................................................ 25 2.3 Náklady v základu daně .......................................................................................................... 26 2.4 Odpočty od základu daně ........................................................................................................ 28 2.5 Sleva na dani, investiční pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání, účetní standardy, stálá provozovna a smlouvy o zamezení dvojího zdanění ...................................................................... 28 3 Právní úprava daně z příjmů právnických osob v Hongkongu ................................................. 32 3.1 Základní charakteristika Hongkongu, ekonomická situace a podnikatelské prostředí ................ 32 3.2 Sazba, poplatníci, zdaňovací období, základ daně, předmět daně a teritoriální princip .............. 33 3.3 Náklady v základu daně .......................................................................................................... 35 3.4 Sleva na dani, daňové pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání a účetní standardy .................. 36 4 Právní úprava daně z příjmů právnických osob v Singapuru ................................................... 38 4.1 Základní charakteristika Singapuru, ekonomická situace a podnikatelské prostředí .................. 38 4.2 Sazba, poplatníci, zdaňovací období, základ a předmět daně .................................................... 38 4.3 Náklady v základu daně .......................................................................................................... 41 4.4 Odpočty od základu daně ........................................................................................................ 41 4.5 Sleva na dani, daňové pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání a účetní standardy .................. 43 5 Zhodnocení a rozdíly v právních úpravách daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru ................................................................................................................. 45 5.1 Základní sazba, poplatníci, zdaňovací období, základ a předmět daně ...................................... 45 5.2 Náklady v základu daně .......................................................................................................... 46 5.3 Odpočty od základu daně ........................................................................................................ 46 5.4 Sleva na dani, daňové pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání a účetní standardy .................. 47 6 Druhy právnických osob a postupy pro jejich založení ............................................................. 48 6.1 Právnické osoby v České republice ......................................................................................... 48 9

6.2 Právnické osoby v Hongkongu ................................................................................................. 50 6.3 Právnické osoby v Singapuru ................................................................................................... 53 7 Model investičního záměru .......................................................................................................... 56 7.1 Charakteristika společnosti a prodávaného zboží ...................................................................... 56 7.2 Konkurence, propagace a distribuce ......................................................................................... 58 7.3 Výběr právních forem podnikání .............................................................................................. 60 7.4 Nákupní ceny, prodejní ceny, transferové ceny, daň z přidané hodnoty, clo a odhad velikosti prodeje .......................................................................................................................................... 60 8 Aplikace daňových zákonů daných zemí na výpočet daní z příjmů právnických osob a hospodářských výsledků .................................................................................................................. 66 8.1 Existence pouze české společnosti ........................................................................................... 66 8.2 Existence české a hongkongské společnosti........................................................................... ...71 8.2.1 Hongkongská společnost........................................................................................................71 8.2.2 Česká společnost....................................................................................................................73 8.2.3 Celkový čistý zisk..................................................................................................................76 8.3 Existence české a singapurské společnosti....................................................................................76 8.3.1 Singapurská společnost..........................................................................................................77 8.3.2 Česká společnost....................................................................................................................79 8.3.3 Celkový čistý zisk..................................................................................................................81 8.4 Evaluace výsledků a vybrání nejvýhodnějšího druhu investičního záměru ................................ 82 Závěr ................................................................................................................................................ 89 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................................ 91 Seznam grafů ................................................................................................................................... 99 Seznam tabulek ................................................................................................................................ 99 Seznam obrázků............................................................................................................................. 100 Seznam použitých zkratek ............................................................................................................. 101 Seznam příloh ................................................................................................................................ 102

10

Úvod Díky globalizaci nejsou společnosti nuceny působit pouze v zemích, kde byly původně založeny. Firmy mohou vyvíjet svou činnost v mnohých státech světa a těžit z výhod jejich daňových soustav. Na světě existuje mnoho států, které mezi sebou soupeří o přízeň zahraničních společností. Mezi jejich hlavní zbraně patří jejich daňové soustavy a různá daňová zvýhodnění pro zahraniční společnosti. Státy, které společnosti nezdaňují vůbec nebo daňové sazby drží na malé úrovni, se nazývají daňové ráje či offshore finanční centra. Provádění daňové optimalizace, prostřednictvím založení společnosti v těchto státech, není ale vhodné pro každou společnost. Pokud se jedná o velkou firmu, která vytváří vysoký zisk, tak offshore podnikání může být, za specifických podmínek, velice výhodné. S přesunem sídla společnosti nebo založením nové firmy se vážou náklady, které mohou být vysoké. Proto by si každá společnost, která uvažuje nad touto daňovou optimalizací, měla pečlivě zanalyzovat všechny výhody a nevýhody využití daňového ráje. Rozhodně neplatí, že každá firma, která tuto možnost využije, přestane platit daně ve státě, ve kterém primárně působí a zvýší se jí celkový zisk. Tato situace může nastat, ale jen s respektováním zákonů daných zemí. Téma této diplomové práce je vybráno z mnoha důvodů. Autora vždy zajímalo, jak daňové plánování, prostřednictvím daňových rájů, funguje, a jaké jsou hlavní motivace firem, které působí v těchto zemích. Autor strávil roční studijní pobyt v Hongkongu, kde měl možnost poznat, jak podnikání v tomto městě funguje. Během studia se také mnohé dozvěděl o Singapuru a jejich vzájemné rivalitě o pozici nejlepšího finančního centra v jihovýchodní Asii. Velice ho tyto dvě bohaté a prosperující města zaujaly. Jelikož se chtěl o těchto místech dozvědět více, rozhodl se psát tuto diplomovou práci o daňových dopadech založení obchodních společností právě v těchto městských státech. Cílem této diplomové práce je na základě analýzy právních předpisů v oblasti daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru navrhnout nejvýhodnější lokalitu pro investiční záměr v podobě založení obchodní společnosti z hlediska daňové zátěže právnických osob. Praktická část této práce je zaměřena na to, zda se podnikateli, který chce v České republice prodávat čínské mobilní telefony, prostřednictvím internetového obchodu, vyplatí založit další obchodní společnost v Hongkongu či (a) Singapuru, za účelem daňové optimalizace, kvůli snížení celkové daňové povinnosti a maximalizace celkového čistého zisku. Tato diplomová práce je rozdělena na osm kapitol, kde budou použity metody analýzy, syntézy, komparace a deskripce. První kapitola je zaměřena na teoretická východiska, kde bude představena daň z příjmů právnických osob a daňové ráje. Druhá až čtvrtá kapitola se zabývá analýzou právních úprav daní z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru. Pátá kapitola komparuje výsledky z předešlých tří kapitol a nachází jejich rozdíly. V šesté kapitole jsou uvedeny druhy právnických osob a postupy pro jejich založení ve všech třech státech. Sedmá a osmá kapitola je v této práci stěžejní. Sedmá kapitola je zaměřena na model investičního záměru, na který se v kapitole osmé budou aplikovat daňové zákony daných zemí na výpočet daní z příjmů právnických osob a hospodářských výsledků. Na závěr této závěrečné kapitoly proběhne evaluace výsledků a bude vybrán nejvýhodnější druh investičního záměru.

11

1 Daň z příjmů právnických osob a daňové ráje Každý stát s tržním hospodářstvím má více či méně právně upravenou daň z příjmů právnických osob.1 Právní úprava této daně je v jednotlivých zemích rozdílná. Skoro každý stát má svou unikátní právní úpravu, která charakterizuje tuto daň a udává podrobnosti pro její výpočet. S rostoucí globalizací není zarážející, že se lidé, se sídlem v zemích s vysokou daňovou zátěží, snaží této dani vyhnout a hledají alternativy, jak nejlépe toho dosáhnout. Dobrým řešením je založení nové společnosti v zemích s nízkým nebo žádným daňovým zatížením a tím optimalizovat svou daňovou povinnost. Tato možnost, bohužel, ale není pro každého vhodná. Je velice důležité, aby bylo před tímto důležitým krokem vše dokonale zanalyzováno a zjištěno, zda se tento krok finančně vyplatí. Tato diplomová práce se snaží zjistit, zda se analyzované české společnosti, ve formě modelu investičního záměru, vyplatí založit společnost v Hongkongu či Singapuru, za účelem daňové optimalizace a snížení daňové povinnosti.

1.1 Charakteristika daně z příjmů právnických osob V minulosti společnosti nevedly řádné účetnictví, a proto bylo velice těžké vyměřit daň na účetní zisk. Kvůli nerozvinutému účetnictví se nezdaňoval zisk přímo. Proto se zdanění jednotlivých subjektů vázalo na alternativní prvky. Zdaňovalo se dle velikosti statku či počtu tovaryšů. Až s rozvojem tovární a manufakturní výroby se zaváděla povinnost vést řádné účetnictví. Toto umožnilo uložit první výnosovou daň na účetní zisk. Nastalo to v devadesátých letech 19. století v Prusku, díky rozšíření kolektivního investování a koncentrací kapitálu. Daň z příjmů právnických osob je pro některé velmi kontroverzní. Ekonomové argumentují, že zisky společností se dříve či později přemění na důchody jednotlivců, a proto by mohly být zdaněny až v této fázi. Na druhou stranu tady hrozí riziko toho, že poplatníci by nepřiznali všechny své důchody a akcionáři by mohli získat neoprávněnou výhodu v neustálém reinvestování nerozděleného zisku. Daň z příjmů právnických osob se proto může vnímat jako dodatek k osobnímu zdanění. Další výhradou proti této dani je obtížné definování účetního zisku a jeho převedení na daňový základ. Někdy to může býti tak složité, že se mnohé firmy neobejdou bez daňového poradce. Třetím argumentem je přesouvání daně na ostatní subjekty. Tuto daň mohou vlastníci korporací přesouvat dozadu na zaměstnance nebo dopředu do cen, aby celá efektivita daně nebyla placena vlastníky. Tyto přesuny jsou nakonec regresivní, protože mají větší dopad na chudší lidi. Čtvrtým argumentem je problém dvojího zdanění. Nejdříve se zisk zdaní daní z příjmů právnických osob a poté se také zdaní dividenda u akcionáře. Na druhou stranu má tato daň i své výhody. Například se dá využít v hospodářské politice. Díky různým podporám a úlevám se může využít ve strukturální hospodářské politice a může pomoci různorodým domácím aktivitám jako ekologie, výzkum či zvýhodnění různých odvětví, regionů či nových a malých firem. Také se dá využít ve stabilizační politice jako brzda přílišného růstu soukromých důchodů a poptávky v době konjunktury a za krize ze soukromého sektoru bere méně. Další důležitou výhodou je to, že firmy placením této daně přispívají na veřejné služby, které využívají. Jedná se například o služby policejní, hasičské a především využívání infrastruktury, která jim zajišťuje dosahování vyšších zisků. Mezi další výhody této daně patří to, že většina společností ručí za své závazky v omezené míře. Na rozdíl od fyzické osoby, která ručí celým svým majetkem, obchodní společnosti ručí jen do výše upsaného jmění. Proto se tato daň dá považovat za vynahrazení této výhody. Jako poslední důvod pro existenci tohoto zdanění se může uvést to, že se zdaní i zisky, které by na personální úrovni legálně či nelegálně unikly.2 Nyní žijeme v době globalizace. S tímto je spojeno mnoho výhod a nevýhod. Díky globalizaci vzniká mezinárodní konkurence pro daň z příjmů právnických osob. Mnoho společností může volně podnikat, a tím přesouvat své zisky do mnohých zemí světa. Obecně se každý snaží platit co nejnižší daně, proto je pro mnohé společnosti lákavé přesunou své sídlo do země s nulových či velice nízkým daňovým zatížením. Na světě existuje hodně daňových rájů. Dá se vypozorovat, že tyto státy jsou povětšinou malé otevřené ekonomiky. Je to z důvodu toho, že jsou v dnešní době globalizace vystavěni

1 2

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2, str. 190 Tamtéž, str. 187-193

12

veliké konkurenci, která je ovlivňuje daleko více. Proto se snaží nabízet nulové či nepatrné daňové zatížení a přilákat tak nové investory.3

1.2 Konstrukce daně Pro výpočet daně z příjmů právnických osob je nutné znát mnoho faktorů. Musí se znát: z čeho se daň vypočítá, jak je proporcionálně velká, na koho se uvaluje atd. Tato podkapitola teoreticky vysvětluje čtyři vybrané faktory. 1. Základ daně - Veličina, ze které se daň vybírá, se jmenuje předmět daně. Jelikož tato diplomová práce pojednává o daňových dopadech založení obchodní společnosti, proto zkoumaným předmětem daně je firemní důchod neboli příjem právnických osob. Základ daně se získá úpravou předmětu daně dle zákonných pravidel a je vyjádřený v měrných jednotkách. V případě této diplomové práce je základ daně vyjádřen v peněžních jednotkách. Upravený účetní zisk je pro daň z příjmů právnických osob základem daně. 4 V některých zemích se tento zisk významně upravuje. Tyto úpravy spočívají v daňově uznatelných nákladech, předpisech pro daňové odpisy, daňových úlevách a v započtení obchodních ztrát. Jedna z nejdůležitějších částí daňového zákona jsou daňově uznatelné náklady. Pro firmu je velice důležité vědět, jaké náklady jsou plně daňově uznatelné, jaké jen do určitého limitu a jaké daňově uznatelné nejsou vůbec. V každé zemi daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku mají jinou právní úpravu, kdy doby odpisování a sazby odpisů za jednotlivé roky ovlivňují základ daně. Další položky, které ovlivňují základ daně, jsou daňové úlevy v podobě investičních odčitatelných položek a kreditů (možnost započtení ztrát utrpěných v podnikání). Dále mohou státy poskytovat daňové stimuly za účelem přilákaní přímých zahraničních investic. Daňové stimuly mohou nabývat mnoha podob, jako jsou např. nulová daň z příjmů, daňové prázdniny, nezdaňované rezervy či zrychlené odpisování majetku. V některých zemích jsou zřizovány speciální ekonomické zóny s nižším daňovým zatížením. 5 2. Sazby daně - sazby daně z příjmu právnických osob podléhají vysoké mezinárodní konkurenci. Je to z důvodu toho, že se společnosti mohou poměrně volně rozhodovat, kde zřídí své sídlo a podnikání i na základě daňových podmínek. Progresivita není u této dani nutná. U jedné sazby je možnost daňových úniků menší. Nicméně v některých zemích jsou určité podniky daňově zvýhodněny. 6 Ve své podstatě je sazba daně algoritmem, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně. Jestliže daň roste relativně rychleji při rostoucím základu daně, jde o progresivní zdanění. Pokud daň roste ve stejném tempu jako daňový základ, jedná se o sazbu lineární. 7 Se sazbou by se mělo z makroekonomického pohledu zacházet s respektováním Lafferovy křivky, která znázorňuje vztah mezi sazbou daně a daňovými výnosy. Při zvyšování sazby daně daňové výnosy rostou jen do určité doby. Pokud je na příliš vysoké úrovni, tak působí demotivačně a v důsledku klesá produkce a tím daňové výnosy.8 3. Slevy na dani - za stanovených podmínek je možné snížení částky daně. Sleva na dani může být buď relativní anebo absolutní. Relativní sleva je většinou vyjádřena procentuálně a snižuje daň o stanovený díl. Absolutní sleva je pevná částka, která snižuje daň. Slevu na dani se nesmí plést s odpočtem od základu daně. Odpočet, na rozdíl od slevy, snižuje základ daně. 9

4. Daňový subjekt - dle zákona je daňový subjekt ten, kdo je povinný daň strpět, platit či odvádět. Daňové subjekty dělíme na plátce a poplatníky daně. Plátce daně je ten, kdo daň odvádí a poplatník je ten, kdo daňové břemeno nese (tedy jeho příjem či majetek je podroben dani). Ne vždy musí být plátce i poplatníkem. V případě této diplomové práce, kdy je zkoumána daň z příjmů právnických osob, je obchodní společnost zároveň poplatníkem a plátcem. Poplatníky daně z příjmů právnických 3

LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1, str. 9194 4 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2010, 355 s. ISBN 978-808-6324-869, str. 15-21 5 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2, str. 194-197 6 Tamtéž, str. 199 7 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2010, 355 s. ISBN 978-808-6324-869, str. 21-24 8 MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1 9 VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2010, 355 s. ISBN 978-808-6324-869, str. 27

13

osob dále dělíme dle sídla vedení a dle účelu založení. Důležité dělení poplatníků je dle sídla vedení, které se rozděluje na daňové rezidenty (právnická osoba, která má v daném státě sídlo nebo místo vedení) a na daňové nerezidenty (právnická osoba, která má sídlo nebo místo vedení v zahraničí). Nejzásadnějším rozdílem mezi daňovým rezidentem a nerezidentem je určení, které příjmy se v určitém státě daní, a které ne. Daňový rezident daní jak příjmy z dané země, tak i příjmy ze zahraničí. Má tedy neomezenou daňovou povinnost. Jelikož daňový nerezident nemá tady místo vedení, Česká republika může podrobit zdanění jen jeho příjmy nabyté z území České republiky. Jestliže daňový nerezident dosahuje příjmů ze zdrojů na území České republiky, tak je to prostřednictvím stálé provozovny (místo k výkonu služeb, staveniště, dílna), a tyto příjmy se pak samozřejmě daní. Dalším dělením poplatníků je dle účelu založení. Na jedné straně máme podnikatelské subjekty a na druhé straně nepodnikatelské subjekty. Podnikatelský subjekt je ten, který je založen za účelem podnikání a podléhá dani z příjmů právnických osob veškerými příjmy z činnosti a z nakládání majetku. Nepodnikatelský subjekt je ten, který nebyl založen za účelem dosažení zisku a podléhá dani z příjmů právnických osob jen v omezené míře (příjmy z vedlejších výdělečných aktivit). 10

1.3 Porovnání systémů korporátní daně z příjmů V mnohých zemích světa jsou daňové příjmy velmi vydatným veřejným příjmem. Pro porovnání daňových systémů světa můžeme použít ukazatel, který se nazývá daňová kvóta. Daňová kvóta představuje podíl vybraných daní na hrubém domácím produktu. Vypovídá o tom, jak velká část nezůstává těm, kteří důchod vytvořili, ale rozděluje se skrze veřejné fondy na daňovém principu. Jelikož každá země má jinou definici daně, proto je i definice daňové kvóty odlišná. Daňovou kvótu dál můžeme dělit na jednoduchou (čistou) a složenou. Jednoduchá daňová kvóta zahrnuje pouze daně v právním slova smyslu, přičemž složená daňová kvóta obsahuje k tomu další povinné odvody vztahující se k ekonomickému pojetí daně. Konsolidovaná daňová kvóta je přesnějším ukazatelem než složená. Je to z důvodu toho, že zamezuje duplicitnímu započtení příjmů (například státní příspěvek na zdravotní pojištění). 11 V následujícím grafu lze vidět vývoj daňové kvóty pro daň z příjmů právnických osob a příjmů pro Českou republiku a průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česká republika se již poměrně dlouhou dobu drží pod průměrem zemí OECD. Graf 1: Vývoj daňové kvóty pro daň z příjmů právnických osob a příjmů (z ang. profits & income)

Zdroj: OECD12, vlastní úpravy

Také se může porovnat zdanění příjmů právnických osob dle jejich sazeb. V následující tabulce jsou vybrány některé státy světa a jejich sazby daně z příjmů právnických osob v roce 2014. Tyto právní úpravy se v jednotlivých zemích v čase mění. Samotná sazba ale nevypovídá zcela o zdanění příjmů právnických osob. Mnohé sazby obsahují výjimky a různá ustanovení pro specifické činnosti podnikání, jak místně, tak věcně. Z tohoto důvodu je velice obtížné porovnávat následující data. Proto následující tabulku lze považovat pouze jako ilustrativní nákres toho, jak jsou právnické osoby daňově zatíženy v konkrétních zemích.

10

Tamtéž, str. 13,14,84,85 Tamtéž, str. 41 12 Tax revenues continue to rise across the OECD. OECD [online]. 2013 [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: http://www.oecd.org/newsroom/tax-revenues-continue-to-rise-across-the-oecd.htm 11

14

Tabulka 1: Vybrané sazby daně z příjmů právnických osob v roce 2014 (v %) Země Afghánistán Albánie Alžírsko Angola Argentina Aruba Austrálie Bahamy Bahrajn Bangladéš Barbados Belgie Bělorusko Bermudské ostrovy Bolívie Bosna a Hercegovina Botswana Brazílie Bulharsko Česká republika Čile Čína Dánsko Dominikánská republika

Sazba 20 15 19 35 35 28 30 0 0 27,5 25 33,99 18 0 25 10 22 25 10 19 20 25 24,5 28

Egypt Ekvádor Estonsko Filipíny Finsko Francie

25 22 21 30 20 33,33

Ghana

25

Země Gibraltar Gruzie Hongkong Chorvatsko Indie Indonésie Írán Itálie Izrael Japonsko Jemen Jihoafrická republika Jižní Korea Kajmanské ostrovy Kambodža Kanada Kolumbie Kostarika Kypr Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Macao Maďarsko Malajsie

Sazba

Země

Sazba

10 15 16,5 20 33,99 25 15 31,4 26,5 35,64 20 28 24,2 0 20 26,5 25 30 12,5 12,5 15 29,22 12 19

Portugalsko Rakousko Rusko Řecko Salvador Singapur Slovensko Slovinsko Spojené arabské emiráty Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko Tchaj-wan Turecko Uganda Ukrajina Uruguay USA Velká Británie Venezuela Vietnam Zambie Zimbabwe

23 25 20 26 30 17 22 17 55 30 22 17,92 20 17 20 30 18 25 40 21 34 22 35 25,75

Průměr - Asie Průměr - EU Průměr - Evropa Průměr - OECD Průměr - Severní Amerika

21,91 21,34 19,68 24,11 33,25

Průměr - Svět

23,57

25

Malta Mexiko Německo Nizozemí Ostrov Jersey

35 30 29,58 25 0

Ostrov Man

0

Zdroj: KPMG13, vlastní zobrazení

Z tabulky lze vypozorovat, že například sazba daně z příjmů právnických osob v České republice je pod průměrem Evropských států, států Evropské unie, členských zemí OECD i zemí na celém světě. Podobně se daří i Hongkongu se Singapurem, které budou v této diplomové práci posléze analyzovány. Lze již nyní uvést, že právě Hongkong má velmi specifický daňový zákoník, který výrazně snižuje sazbu daně pro obchod uskutečněný mimo jeho území. V Singapuru se zase uplatňuje částečné osvobození příjmů právnických osob. Tyto vlastnosti budou použity v praktické části této diplomové práce, která se pokusí snížit celkové daňové zatížení investičního záměru pomocí založení společnosti v Hongkongu či (a) Singapuru.

1.4 Daňové ráje a mezinárodní daňové plánování Využívání daňových rájů pro mezinárodní daňové plánování je oblíbenou strategií mnohých firem. Tato diplomová práce se pokusí, pomocí společnosti založené v daňovém ráji, snížit celkovou daňovou zátěž daného investičního záměru. Aby se mohla tato situace dobře zanalyzovat, musí se nejdříve objasnit základní charakteristiky daňových rájů.

13

Corporate tax rates table. KPMG [online]. 2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné z:http://www.kpmg.com/global/en/services/tax/tax-tools-and-resources/pages/corporate-tax-rates-table.aspx

15

1.4.1 Původ a principy mezinárodního daňového plánování První mezinárodní daňové plánování se datuje do doby, kdy byly v karibských ostrovních státech zavedeny legislativy, které daňově osvobozovaly určité společnosti a umožnily jejich registraci. Toto období se datuje k dvacátým až třicátým letem 20. století. Nejdříve daňové ráje využívaly bohaté rodiny světa pro převod zisků a držení podílů ve svých společnostech ve své vlasti. V té době existovaly jen ojedinělé případy, kdy daňové ráje využívaly i velké společnosti. Velké společnosti začaly využívat výhod daňových rájů až v druhé polovině 20. století, konkrétně od 60. let. Firmy si začaly vytvářet složitější a sofistikovanější plány pro svou daňovou optimalizaci. V následujících dvaceti letech byl vývoj stále rostoucí. Zákony se v jednotlivých státech zdokonalovaly, aby umožnily tyto komplexní plány mezinárodního daňového plánování. V této době se také objevily organizace, které za výhodných podmínek a rozumných nákladů poskytovaly pomoc při zakládání společností v daňových rájích a při jejich správě. Díky této službě přestaly být tyto státy, s výhodnými daňovými podmínkami, jen pro ty nejbohatší a největší firmy, ale mohly být využity i společnostmi střední velikosti. Po pádu železné opony a začátku světové globalizace, na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let, se objevily pro daňové ráje nové příležitosti pro nalákání nových firem. Se světovou globalizací přišel silnější konkurenční boj a daňové oázy nabídly možnost jak snížit náklady společností. V této době taky nastala další novelizace zákonů v daňových rájích. Společnosti stále zdokonalovaly a rozšiřovaly metody mezinárodního daňového plánování. S tím, jak mnoho společností začalo využívat daňové ráje, tak si určité skupiny začaly uvědomovat ztrátu svého vlivu. V letech 1997 až 1998 se naplno rozjela kampaň proti daňovým oázám. Do této kampaně se zapojily také mezinárodní instituce. Cílem této kampaně je kriminalizovat využívání daňových rájů. Jde především o tunelování společností či praní špinavých peněz. Kvůli tlaku mezinárodních organizací byla opět novelizována legislativa daňových rájů, která legalizaci výnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz staví mimo zákon a v případě této činnosti odtajní informace o dané firmě. Mezinárodní organizace, i na začátku 21. století, pokračují svým tlakem na daňové oázy. Byly zavedeny přísnější regulace a nová vlna novelizací, které zajišťují větší transparentnost a regulaci. Finanční služby a offshore bankovnictví jsou pod přísnější regulací. Vede se negativní kampaň proti daňovým rájům a začala první stagnace v jejich využívání. Daňové oázy se tomuto začaly bránit a některé se místo daňového ráje začaly nazývat mezinárodním finančním centrem. Daňové oázy se také snaží tvrději bojovat proti praní špinavých peněz, aby si svou image nepošpinily. Ne všichni ale stojí za názorem, že daňové ráje jsou špatné. Existují nezávislá sdružení, centra i přední osobnosti (např. Milton Friedman), kteří brání jejich existenci. Říkají, že daňové ráje přinášejí konkurenci mezi státy v daňové soutěži a značně snižují daňovou zátěž ve většině vyspělých zemí. 14

1.4.2 Charakteristika daňových rájů Daňový ráj je velice těžké přesně definovat. Jelikož je na světě mnoho zemí s nulovým či nízkým daňovým zatížením, je jeho definice ztížena. V následujícím textu budou uvedeny pravidla pro posouzení, zda je daný stát daňovým rájem či nikoliv dle kritérií, které uvádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tyto kritéria byly zpracovány v roce 1998 a definuje daňový ráj podle následujících kritérií: 1. Nulové či pouze nominální daňové zatížení - daňový ráj sám sebe také prezentuje jako vhodné místo pro cizince, kteří se zde mohou vyhnout zdanění ve své vlasti. 2. Její vlastní zákony a administrativa zabraňují efektivní výměně relevantních informací s ostatními vládami ohledně daňových poplatníků, kteří se obohacují z neplacení žádných nebo nízkých daní.

14

KLEIN, Štěpán a Karel ŽÍDEK. Mezinárodní daňové plánování. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 230 s. ISBN 802470563x, str. 13-15

16

3. Nedostatek transparentnosti - vymáhání daňového práva v daňových rájích nefunguje. Je to zapříčiněno tím, že firmy většinou nemusí odevzdávat finanční výkazy. 4. Absence požadavku na dokázání skutečné podnikatelské aktivity - to znamená, aby se vláda nesnažila o přilákání investic jen čistě z daňového hlediska (nabízení nulového zdanění cíleně). Nicméně toto čtvrté kritérium bylo v roce 2001 americkou vládou odmítnuto a oficiálně smazáno z kritérií OECD v roce 2002.15 Daňové ráje se dají využít pro mnoho druhů účelů. Výběr správného daňové ráje závisí podle uživatele a specializace. Pokud daňový ráj hledá fyzická osoba, pak jejím největším stimulem bude neexistence daní a rozvinutý systém bankovního tajemství. Důležitou roli také hrají podmínky pro získání statutu rezidenta. Fyzická osoba bude hledat zemi s žádnou daní z dividend, úroků, podílů, darů, přidané hodnoty, z majetku a také hlavně příjmů. Mezi atraktivní místa patří například Monako, Kajmanské ostrovy, Bermudy, Bahamy a Andorra. Pokud naopak daňový ráj hledá obchodní společnost či holding, pak jejich cílem bude převádět co největší zisky do jejich společností v daňových rájích, aby se jejich zisk a dividendy zdanily (či prakticky nezdanily) zde a ne ve státě s vysokým daňovým zatížením. Pro obchodní společnosti jsou výhodné například Bahamy, Bahrajn, Kypr a Hongkong se Singapurem. 16

1.4.3 Offshore a onshore V obecné rovině se daňové ráje a finanční centra dělí na dvě skupiny. První skupina se nazývá offshore a druhá skupina onshore. Mezi těmito dvěma skupinami jsou rozdíly, které budou v následujícím textu objasněny. 1. Offshore - termín offshore se dá vyjádřit tak, že je to místo všude mimo stát, kde má daná firma sídlo. Podnikání ve státě, který je považovaný za offshore zemi (tzv. offshore podnikání), funguje na principu toho, že místní úřady offshore země neuvalují daňovou povinnost na podnikatelské aktivity uskutečněné v jedné zemi, které se týkají podnikatelů nebo majetku v zemi jiné. Poskytování daňových výhod (vytváření daňových rájů) a umožnění offshore podnikání je pro mnoho států cesta, jak přilákat zahraniční investory na své území. Základní charakteristika offshore společností je ta, že společnosti většinou nemusí podávat daňová přiznání a předkládat žádné účetnictví. Výnosy společnosti z obchodních aktivit nejsou v této zemi zdaněny, ale povětšinou musí platit roční poplatky. Společnosti musí být založeny podle místních zákonů, a jejich podnikatelské aktivity se vyvíjí mimo tuto offshore zemi. 17 V offshore centrech je tržní prostředí velice liberální, jsou zde volně realizovány finanční operace a existuje zde možnost přijímání a půjčování finančních prostředků od devizových cizozemců. Existuje veliká rozmanitost ve formách trhů, která závisí na ekonomické a politické síle státu, stupni internacionalizace měny této země, tamní obchodní praxi a historii země, kde se trh nachází. Offshore centra lze rozdělit do tří skupin: a) Smíšená forma – domácí a offshore trh je sjednocený (Hongkong, Londýn, Curych). b) Oddělená forma – domácí a offshore trh je předpisy oddělen (Singapur, New York, Bahrain). c) Evidenční forma – nefunguje v zásadě jako finanční trh. Operace jdou přes něj jen z daňových důvodů. Realizují se zde operace s cílem vytvářet tzv. skryté rezervy (zvl. Karibská centra).18 2. Onshore - Jedním z hlavních rozdílů onshore a offshore finančních center je ten, že v onshore centrech panuje daleko přísnější legislativní kontrola. Ministerstva a centrální banky těchto finančních center vyžadují po společnostech obzvláště následující: a) Požadavky na dostatečnou likviditu b) Požadavky na kapitálovou přiměřenost 15

Identifying tax havens and offshore finance centres. Tax justice network [online]. 2007, s. 10. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z:http://www.taxjustice.net/cms/upload/pdf/Identifying_Tax_Havens_Jul_07.pdf 16 LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1.vyd. Praha: HZ, 1996, 122 s. ISBN 80-860-0907-6, str. 38-45 17 Offshore a onshore mezinárodní daňové plánovaní - I. díl. Akont [online]. 2009 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/268.offshore-a-onshore-mezinarodni-danove-planovani-i-dil 18 Světová finanční centra - velký obchod a daňové ráje. Měšec [online]. 2006 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/svetova-financni-centra-velky-obchod-a-danove-raje/

17

c) Oznamovací povinnost - výroční zprávy, čtvrtletní výsledky atd. V onshore finančních centrech probíhá obchod hlavně s devizami. Centra, které se řadí do této kategorie, jsou většinou velká města ve vyspělých státech Evropy či Ameriky. Z amerického kontinentu se jedná například o New York, Chicago a Montreal. Z Evropy jsou to města Londýn, Paříž, Frankfurt, Brusel a další.19 Společnosti, založené v onshore centru, musí vést účetnictví, podávat daňová přiznání a většinou také podléhají auditu. Tyto společnosti musí platit daně z příjmů právnických osob v místě své rezidence, musí být založeny podle místních zákonů a můžou obchodovat s jakýmikoli subjekty z různých zemí. Ne všechny státy ale nabízejí stejné daňové úlevy. Státy se mohou rozdělit do několika skupin, které nabízejí jiné daňové úlevy. Například Velká Británie a Irsko nabízejí nejlepší osvobození rezidentů od daňové povinnosti. Státy jako Kypr, Nizozemsko či Malta zase na druhou stranu nabízejí výborné prostředí pro nadnárodní holdingové společnosti v podobě vytváření sítě dohod o zamezení dvojího zdanění. 20

1.4.4 Využití daňových rájů Posouzení využití daňových rájů není jednoduché. Mnohdy je daňový ráj spojován s nelegální činností, jako je praní špinavých peněz, nebo s daňovými úniky. Mnoho firem ale využívá daňových rájů a nelegální činnosti přitom neprovádí. Spíše se snaží o vhodnou daňovou optimalizaci s cílem minimalizovat daňové zatížení. Kolem daňové optimalizace panuje mnoho mýtů a rozlišení skutečnosti od fikce může být velice těžké. Mnoho neznalých lidí se domnívá, že všechny společnosti, které mají sídlo v daňovém ráji, automaticky neplatí žádné daně. Lidé s určitým daňovým povědomí ale ví, že tomu tak není. Aby se případný zájemce o založení společnosti v daňovém ráji vyhnul nepříjemnému překvapení, měl by jeho záměr prokonzultovat s kvalitní poradenskou společností. Dalším mýtem je, že využívání daňových rájů slouží primárně pro daňové úniky a nelegální činnosti. Samozřejmě takové ilegální podnikatelské aktivity existují, ale opak je pravdou. Snad všechny nadnárodní korporace využívají daňové ráje pro svou daňovou optimalizaci. Jedná se například o Facebook, Microsoft, Google či Apple. Odváděním daně z příjmů právnických osob se společnost připravuje o část svého zisku. To se samozřejmě nelíbí mnohým společnostem a hledají alternativní lokalitu pro sídlo své firmy, aby tuto daň platili co nejmenší a nepřipravili se o někdy značnou část svého zisku. Dokonce i jedním ze základních principů fungování Evropské unie je rozhodnutí o tom, kde firma bude umístěna a kde tedy bude platit daně. Díky tomu existuje mezi evropskými státy konkurence o přilákání firem a investic. Seychely, jako klasický daňový ráj, se už k moderním metodám daňového plánování moc nevyužívá. Seychelský právní systém slouží spíše k poskytnutí anonymity vlastnictví. K moderním metodám daňového plánoví slouží spíše státy jako Kypr, Malta, Lucembursko, Irsko, Švýcarsko či Nizozemsko. Využití daňových rájů ale neposkytuje pouze daňovou optimalizaci s následným snížením daňové povinnosti. Daňové ráje poskytují i jiné výhody. Jedná se například o stabilní právní prostředí, které také zajistí ochranu majetku. Odstranění rizik je rovněž velice důležité. Může se jednat o rizika ochrany citlivých informací, rizika právní či o rizika spojené s podnikáním. 1. Riziko ochrany informací – účetní jednotky v České republice musí s nařízením Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví zveřejňovat účetní závěrku i výroční zprávu do veřejně přístupné sbírky listin obchodního rejstříku. V konkurenčním boji mohou mít tyto informace o konkurentech vysokou hodnotu. Společnosti tímto nařízením musím poskytnout zajímavé informace o hospodaření a vedení firmy. To se samozřejmě některým podnikatelům nelíbí a tuto povinnost ignorují. Finanční úřad při kontrole také detailně přezkoumává střežené duševní vlastnictví, aby byla správně odhadnuta jeho hodnota pro účely daňových odpisů. Také samotný vlastník bývá pod velkým dozorem. 2. Právní rizika - souvisejí s častými změnami zákonů. V České republice se toto, bohužel, poměrně často stává. Firmy se tímto mohou nechtěně vystavit porušením zákona. Také, když 19

Tamtéž Offshore a onshore mezinárodní daňové plánovaní - I. díl. Akont [online]. 2009 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/268.offshore-a-onshore-mezinarodni-danove-planovani-i-dil 20

18

společnost podniká ve státě s malým právním rizikem a využívá ochranu jeho práva, tak může snáze čelit konkurentům, kteří na ně můžou útočit různými konkurzními návrhy. 3. Rizika spojené s podnikáním - jsou také velice důležitým faktorem. Pokud se někomu v podnikání nedaří, je zapotřebí firmu včas zlikvidovat, aby její kolaps nenapáchal více škod, než je zapotřebí. Rychlé zlikvidování společnosti zamezí ohrožení dalších věcí, jako například ochranných známek, nemovitostí a majetku. Pokud se nastaví dobrá struktura společnosti, dokáže se podstatná část rizik eliminovat.21 Následně jsou uvedeny 4 identifikace využívání daňových rájů: 1. Bez daňové motivace – daňový ráj je využíván, ale nemá důsledek pro daně státu. Jde například o pobočku americké banky v daňovém ráji, která ale platí všechny daně doma v USA. 2. S daňovým účinkem – cílem je pomoci neindustrializované země díky investicím, které mohou být po dobu pár let daňově osvobozeny. Zcela odpovídá duchu zákona a liteře. 3. Mezinárodní daňová strategie – společnosti či jednotlivci vyhledávají nejméně nákladnou daňovou cestu. Může se zde zařadit i agresivní „tax planning“. Tato praktika využívá legislativních a administrativních mezer v zákoně. Jedná se například o nelegální přelévání zisků do daňového ráje prostřednictvím umělých převodních cen. Za tyto nelegální praktiky hrozí vysoké postihy. Poplatníci, kteří jsou v této akci zainteresovaní, ale počítají se spletitostí celé akce a s obtížným shromažďováním informací. 4. Daňový podvod – jedná se o nelegální činnost. Poplatník se snaží plnění svých zákonných povinností obejít podvodným způsobem (například opomine deklarovat své příjmy).22

1.4.5 Základní metody mezinárodního daňového plánování Při rozhodování, zda využít daňových rájů, je důležité velmi dobré porozumění pravidel pro použití základních metod mezinárodního daňového plánování. Důkladné posouzení situace a jeho omezení je rovněž nezbytné pro použití jakékoli metody daňového plánování. Je také velice vhodné využít služeb zkušeného kvalifikovaného konzultanta. V následujícím textu budou uvedeny jednotlivé metody. 1. Převod výrobků a služeb - firmy se snaží, díky svému podnikání, dosáhnout zisku. Z profitabilního hlediska se každý pokouší levně koupit (náklad) a draze prodat (výnos). Tento rozdíl mezi výnosem a nákladem se nazývá zisk. Právě ze zisku se počítá daň z příjmů právnických osob. Z tohoto důvodu se firmy snaží najít způsob, aby měli náklady v účetní podobě co nejvyšší, a tím zisk nižší a mít menší daňovou povinnost. Toto je jeden z důvodů, proč společnosti hledají daňové ráje. Založení nové společnosti v ráji jim umožní prodávat zboží mezi sebou a snížit zisk v zemi s vysokým daňovým zatížením. Určení prodejní ceny pro většinu zboží v tržní ekonomice je v zásadě volné. Problém ale nastává v případě prodeje mezi ekonomicky spojenými osobami. Firmy by se snažily prodat zboží do své mateřské společnosti, sídlící v zemi s vysokým daňovým zatížením, co nejdráž, aby zisk v této zemi byl co nejmenší a v zemi daňového ráje zisk co největší (jelikož v daňových rájích je daňové zatížení minimální či nulové). Z tohoto důvodu zde hraje důležitou roli stát, aby tyto převodní (transferové) ceny kontroloval. 2. Půjčky - v rámci skupiny firem jsou půjčky (z ang. Intercompany Loans) oblíbeným způsobem, jak dočasně přesunout finanční prostředky tam, kde jsou potřeba. Jestliže si společnost půjčí peníze, může si zaplacené úroky započíst do daňově uznatelných nákladů a snížit si tím daňovou zátěž. Existují ale limity obsažené v § 25 odst. 1 písm. w) Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které udávají, do jaké výše jsou úroky daňově uznatelné. Ty se počítají jako násobky vlastního jmění. U bank a pojišťoven je limit šestinásobek vlastního kapitálu a u ostatních subjektů čtyřnásobek. Tyto limity existují, aby se předešlo zneužívání půjček ke skryté kapitalizaci. Je třeba si dát pozor na stanovení úrokové míry. Úroková míra musí být v souladu s obvyklými podmínkami mezi nezávislými podniky. Jakékoliv odchylky musí být dobře 21

Mezinárodní optimalizace dávno není jen o daních. Akont [online]. 2013 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/544.mezinarodni-optimalizace-davno-neni-jen-o-danich 22 LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1.vyd. Praha: HZ, 1996, 122 s. ISBN 80-860-0907-6, str. 69-70

19

zdůvodněny. Existují smlouvy o zamezení dvojího zdanění a jejich využití přispívá pro snížení zdanění. 3. Factoring - pomocí factoringu se může provádět soustředění financování do jiné jurisdikce. Factoring obecně znamená prodej krátkodobé nezajištěné pohledávky z obchodní činnosti. Metoda transferu části zisku do jiné jurisdikce může být z hlediska mezinárodního daňového plánování odměna faktora. Dlužník plní faktorovi a nikoli exportérovi. Obchodní důvody budou pravděpodobnější příčinou takového uspořádání, než fiskální důvody. 4. Pohledávky - obchodování s nejrůznějšími typy pohledávek, za nejrůznějšími typy dlužníků je širší oblastí, než je factoring. Obchodování s pohledávkami s využitím mezinárodního daňového plánování má své výhody i nevýhody. Přínosem například je, že převod pohledávky není administrativně složitý proces a platba za pohledávku není obvykle daněna srážkovou daní. Mezi úskalí obchodování s pohledávkami patří možný vznik stálé provozovny v případě, že se pohledávka bude muset osobně vymáhat. Toto by mělo pro výsledek mezinárodního daňového plánování špatný důsledek. 5. Podílení se na nákladech - rozdělení nákladů a rizik vývoje, získávání nebo vytváření aktiv, služeb anebo práv mezi obchodními podniky je výsledkem dohodnutého rámce ujednání o podílení se na nákladech. Společný vývoj nehmotného majetku je nejspíše nejčastější druh ujednání o podílení se na nákladech. Každý účastník má samostatné právo k využívání nehmotného majetku. Když má firma skutečný vlastnický podíl na majetku vytvořeném s pomocí ujednání o podílení se na nákladech a příspěvky jsou v příslušném poměru, pak nemusí platit úhradu nebo licenční poplatek za používání dotvářeného majetku, který by byl stejný s podílem, který účastník dříve nabyl. 6. Holdingy - holding je koncernová forma, kdy jedna společnost (mateřská) má majetkovou účast ve druhé společnosti (dceřiné). Využití smluv o zamezení dvojího zdanění je výhodné pro převod zisků v rámci holdingu. Někdy lze výhodně určité aktivity skupiny přesunout do daňově výhodnějších států. Daňová optimalizace je zde využívána tak, že se společnosti snaží zisky přesunout na jejich dceřiné společnosti v offshore finančních centrech, a nikdy nejsou vypláceny dividendy. Z tohoto důvodu mnoho států s vysokým zdaněním právnických osob disponuje legislativou CFC23, která je zaměřena proti řízeným zahraničním společnostem a za určitých podmínek některé příjmy přisuzuje mateřské společnosti. 7. Bankovní služby - založení bankovního subjektu za nízký poplatek je možné v některé offshore oblasti. Lze získat mnoho druhů bankovních licencí, které jsou v mnoha případech rozděleny do několika tříd. Pokud ale chce společnost poskytovat bankovní služby široké veřejnosti, je potřeba, aby si opatřila třídu nejvyšší. Zřídit si a provozovat offshore bankovnictví je poměrně složitý proces a je nutné míti hluboké znalosti fungování, správy a procesu založení. 8. Pojišťovací služby - situace je pro offshore pojišťovny podobná té u bankovních služeb. Opět zde existují licence, které jsou rozděleny do několika tříd, kdy ta nejvyšší umožní poskytovat pojišťovací činnost široké veřejnosti. Levnější licence umožní pojistit jen omezenou skupinu osob. Velké nadnárodní podniky běžně využívají tyto tzv. závislé pojišťovny (Captive Insurance Companies) pro pojištění rizik skupiny podniků ve spojení s činností skupiny. 9. Licence a ochranné známky - mezi velmi efektivní cestu přesunu prostředků do výhodnějších jurisdikcí se řadí licenční smlouvy na nejrůznější práva průmyslového vlastnictví. Platba za licence je většinou v nepřímé vazbě na ekonomické výsledky. Část poplatku může záviset na objemu produkce a zbývající část je pevná. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mohou snížit srážkovou daň, která je na licenční poplatky aplikována. Je ale potřeba správně strukturovat schéma plateb za tyto licence a především její naplnění v místě a čase. 10. Služby nakupované ze zahraničí - prodej služeb v rámci skupiny může být snadno uskutečněn a převeden do daňově výhodnější oblasti. Je vhodné být ale připraven na možnost zpochybnění transakce ze strany správce daně. Je to z důvodu toho, že tato praktika byla v minulosti často zneužívána. Mezi služby nakupované ze zahraničí obvykle patří obchodní zprostředkování či marketingové průzkumy. Daňové úřady tyto platby za služby do daňového ráje mohou přijímat

23

Z ang. Controlled Foreign Company

20

s nevolí. Z tohoto důvodu je nutné pečlivě archivovat všechny doklady. Ocenění poskytovaných služeb je také velice důležité. Musí odrážet skutečnou tržní hodnotu a ne nadsazenou cenu.24

1.4.6 Transferové ceny Společnosti, které provádějí daňovou optimalizaci s využitím založení společnosti v daňovém ráji, se snaží přenést co největší část svého zisku do daňového ráje, aby se vyhnuly zdanění v (domácí) zemi, kde je zdanění příjmů právnických osob veliké. Nejlepším řešením by pro ně bylo, kdyby jejich společnost v daňovém ráji prodávala zboží či služby své mateřské společnosti, sídlící v zemi s vysokým zdaněním, za co nejvyšší cenu. V této situaci by mateřská společnost koupené zboží či služby od své dceřiné společnosti, sídlící v daňovém ráji, prodala konečným zákazníkům s minimální či nulovou přirážkou a výsledný (případný) zisk by doma zdanila. Zde nastává problém. Státům s vysokým zdaněním příjmů právnických osob by se to samozřejmě nelíbilo a ceny, které společnosti používají pro prodej zboží a služeb mezi sebou (tzv. transferové ceny) hlídají, aby zamezily tomuto umělému snižování zisku. V zjednodušené podobě lze říci, že transferové ceny jsou uplatňovány u transakcí uskutečňovanými mezi dvěma daňovými subjekty personálně či ekonomicky spojenými. Aby se zabránilo umělému snižování zisku společnostem sídlících v zemích s vysokým zdaněním příjmů právnických osob, tak ceny musí být stanoveny takovým způsobem, jako by postupovaly subjekty, které nejsou politicky či ekonomicky spojené (tedy kdyby byly podniky nezávislými). Ceny stanovené tímto způsobem jsou stanoveny na základě principu tržního odstupu. Z pohledu podmínek, které panují v České republice, se dá říci, že se jedná o použití cen obvyklých pro účely stanovení základu daně z příjmů, tak jak jsou uváděny v českých daňových zákonech. Transferové ceny, či transfer pricing, je důležité téma pro společnosti, které provádějí daňovou optimalizaci pomocí využívání daňových rájů. Při formování optimální daňové strategie je transfer pricing jedna z nejdůležitějších výzev. Daňové správy se čím dál více zajímají o toto téma a provádějí důraznější a sofistikovanější daňové kontroly. Dokonce i jednotlivé země koordinovaně administrativně spolupracují. V současné době se v České republice zvyšuje intenzita kontrol a požadavků na doložení oblasti převodních cen. Finanční úřady se na tuto oblast specializují – v roce 2012 vznikl Specializovaný finanční úřad. Legislativní úprava ceny obvyklé je obsažena v: 1. Českých zákonech (č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku), 2. Mezinárodních smlouvách (Smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku, čl. 9 (SZDZ) uzavřené dle Modelové smlouvy OECD a Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků (Arbitrážní konvence, č. 93/2006 Sb. m. s. – AC)), 3. Směrnici OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, 4. BEPS – Base Erosion and Profit Shifting, 5. Metodických pokynech (D-332 až 334,GFŘ D-6 a D-10). 25 § 23 odst. 7 českého zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů podrobněji charakterizuje, kdo jsou spojené osoby pro účely tohoto zákona a také vymezuje ceny sjednané mezi spojenými osobami následovně: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. Nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku.”

24

KLEIN, Štěpán a Karel ŽÍDEK. Mezinárodní daňové plánování. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 230 s. ISBN 80-247-0563-x, str. 43-50 25 FOJT, Michal. KPMG ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Transfer pricing - obecný úvod. Česká republika, 2014, 53 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/jaro2014/MPF_PRDA/um/Prezentace_MU_TP_24042014.pdf?studium=629304

21

Existuje několik metod pro stanovení transferových cen. Základní dělení je na tradiční transakční metody a ziskové transakční metody. 1. Tradiční transakční metody – nejpřímější nástroj k zjištění, zda finanční vztahy a podmínky obchodu mezi spřízněnými osobami odpovídají tržním podmínkám. Tyto metody jsou upřednostňovány před ostatními metodami. Tyto metody se dále dělí: a) Metoda nezávislé srovnatelné ceny (CUP26) – tato metoda srovnává cenu účtovanou za majetek nebo služby poskytované v řízené transakci s cenou účtovanou za majetek nebo služby poskytované ve srovnatelné nezávislé transakci za srovnatelných okolností. Tato metoda je spolehlivá, když nezávislý podnik prodává za stejných podmínek tentýž produkt, jaký je prodáván mezi dvěma sdruženými podniky. Tedy: převodní cena = nezávislá cena. b) Metoda ceny při opětovném prodeji (RPM27) – vychází z ceny, za kterou je produkt nakoupený od sdruženého podniku a prodán nezávislému podniku. Od této ceny se odečte přiměřená hrubá marže. Tato metoda je nejspíše nejlepší u prodeje zboží přes spřízněnou distribuční firmu nezávislým subjektům či u obchodně marketingové činnosti. Tedy: převodní cena = nezávislá cena – přirážka závislého prodejce. c) Metoda nákladů a přirážky (CPM28) – vychází z nákladů, které má dodavatel v řízené transakci na majetek převedený nebo služby poskytované spřízněné společnosti. Aby se dosáhlo přiměřeného zisku s ohledem na vykonávané funkce a podmínky trhu, tak se k těmto nákladů pak přičte zisková přirážka. Tato metoda je nejspíše nejlepší tam, kde spřízněné strany uzavřely smlouvu o společném využívání vybavení, nebo tam, kde jsou mezi spřízněnými stranami prodávány výrobky, nebo jedná-li se v řízené transakci o poskytování služeb. Tedy: převodní cena = nezávislá cena + přirážka závislého dodavatele. 2. Ziskové transakční metody – vedle tradičních transakčních metod se mohou taky použít ziskové transakční metody. Použijí se v případě, kdy tradiční transakční metody nemohou být použity (například když nelze zjistit potřebné údaje k použití tradiční transakční metody). Tyto metody se dále rozdělují: a) Metoda rozdělení zisku (PSM29) – stanovuje rozdělení zisků, které by se dalo předpokládat u nezávislých podniků, pokud by se do transakce zapojily tím, že se snaží vyloučit dopad zvláštních podmínek sjednaných nebo uložených v řízené transakci. Tato metoda je nejspíše nejlepší tam, kde jsou každé transakce natolik provázané, že nemůžou být posouzeny jednotlivě. b) Transakční metoda čistého rozpětí (TNMM30) – zabývá se čistým ziskovým rozpětím, které realizuje subjekt z řízené transakce, ve vztahu k přiměřenému základu. 31 Důležitou součástí obchodu mezi spřízněnými podniky je pečlivá dokumentace převodních cen. Tak jak bylo řečeno dříve, finanční úřady kontrolují čím dál více tuto oblast. Proto, aby se dalo vyhnout nežádoucím následkům a nařčení ze strany správců daně, musí se vyplnit dokumentace k převodním cenám. Zpracování dokumentace k transferovým cenám je obsaženo v Pokynu MF D-334. Společnosti by měly v dokumentaci popsat smluvní strany a celou skupinu. Poté následuje zpracování ekonomické analýzy, kde se přesně popíše předmět transakce, zanalyzují se smluvní podmínky a provedou se analýzy trhu, strategie, funkčnosti a rizikovosti. V dokumentaci se také odůvodní použitá metoda převodních cen a provedou se srovnávací analýzy a jejich následná interpretace. Při dokumentaci je důležité mít k dispozici faktury, smlouvy, přílohy a další potřebné materiály. Společnosti by měly mít k dispozici skupinovou dokumentaci převodních cen a postupovat dle ní. 26

Z ang. Comparable Uncontrolled Price Method Z ang. Resale Price Method 28 Z ang. Cost Plus Method 29 Z ang. Profit Split Method 30 Z ang. Transactional Net Margin Method 31 FOJT, Michal. KPMG ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Transfer pricing - obecný úvod. Česká republika, 2014, 53 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/jaro2014/MPF_PRDA/um/Prezentace_MU_TP_24042014.pdf?studium=629304 27

22

Důležitá je taktéž archivace interních plánů, prezentací, kalkulací, analýz rozdílů plánů vs. skutečností, emailů, zápisů z porad apod. V případě potřeby je také zapotřebí získat písemné potvrzení od společností ze skupiny, že poskytnou detaily požadované finančním úřadem. Je také vhodné průběžně finančnímu úřadu argumentovat a přenést důkazní břemeno na správce daně. 32 Problematika převodních cen bude ukázána na jednoduchém ilustrativním příkladu. V tomto příkladu se bude uvažovat o firmě, která má hlavní sídlo a odbytiště v zemi s vysokým zdaněním příjmů právnických osob. Tato společnost má také svou druhou firmu v zemi s nízkým zdaněním. Společnost chce dosáhnout co nejvyššího konsolidovaného zisku po zdanění, a nezáleží mu, která společnost jí vyprodukuje. V následujících příkladech budou ukázány dvě situace. První je taková, která firmě přinese nejvyšší zisk a druhá, která zobrazuje použití obhajitelných transferových cen. V příkladu 1 je zobrazena vytoužena situace pro vlastníka firem. Jeho společnost (firma A) v daňovém ráji s nulovou daňovou sazbou nakupuje výrobek za 1.000,-, ten následně prodá za 2.000,své mateřské společnosti (firma B) ve státě s 19% daňovou sazbou, a ta ho prodá konečnému zákazníku také za 2.000,-. Firma A má zisk 1.000,- (prodej za 2.000,- mínus nákup za 1.000,-) a tento zisk zdaní 0 %. Firma B má zisk 0,- (prodej za 2.000,- mínus nákup za 2.000,-) a jelikož nedosáhla zisku, tak také nic nebude danit. Celkově v takto rozvržené cenové politice bude celkový zisk 1.000,- a danit se nic nebude. Toto by samozřejmě bylo velice zajímavé řešení pro mnoho podnikatelů jak se vyhnout placení daně z příjmů právnických osob. Ovšem správci daně se toto řešení nelíbí, a proto zde pravděpodobně napadne použitou transferovou cenu. Obrázek 1: Příklad 1

Zdroj: Vlastní výpočet a zobrazení

V příkladu 2 je zobrazena situace, kdy podniky použijí transferovou cenu, kterou obhájí u správce daně. Firma A v daňovém ráji, s nulovou daňovou sazbou, nakupuje výrobek za 1.000,-, ten následně prodá za 1.500,- své mateřské společnosti (firma B) ve státě s 19% daňovou sazbou, a ta ho prodá konečnému zákazníku také za 2.000,-. Firma A má zisk 500,- (prodej za 1.500,- mínus nákup za 1.000,-) a tento zisk zdaní 0 %. Firma B má zisk také 500,- (prodej za 2.000,- mínus nákup za 1.500,-), a jelikož nyní dosáhla zisku, tak tento zisk 500,- zdaní 19 %. Zisk po zdanění je tedy 405,-. V takto rozvržené cenové politice bude celkový zisk 905,- (500,- od firmy A plus 405,- od firmy B). Obrázek 2: Příklad 2

Zdroj: Vlastní výpočet a zobrazení

V předešlé názorné situaci bylo ukázáno, jak lze využitím různých transferových cen ovlivňovat celkový zisk skupiny firem. Nejvýhodnější je pro společnosti mít největší zisk ve státě s nižším daňovým zatížením příjmů právnických osob. To se samozřejmě nelíbí správcům daně v zemi s vyšším daňovým zatížením a budou požadovat o použití takových transferových cen, které by byly použity při obchodu mezi nezávislými firmami. Tato úprava převodních cen měla v předchozím ilustrativním příkladu za následek snížení celkového zisku z 1.000,- na 905,-. 32

Tamtéž

23

2 Právní úprava daně z příjmů právnických osob v České republice Daň z příjmů právnických osob v České republice upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 586/1992 Sb.). Tento zákon je pro tuto kapitolu stěžejní, protože obsahuje mnoho důležitých informací, které budou dále uvedeny. Daň z příjmů právnických osob je v rozsáhlé míře upravena v § 17- 21a. Tématika daně z příjmů právnických osob v České republice je velice obsáhlá a překračuje obsah této diplomové práce. Z tohoto důvodu bude tato kapitola zaměřena pouze na vybrané části. Informace zjištěné v této kapitole poslouží v pozdější části této diplomové práce, kde se bude počítat daňové zatížení jednotlivých struktur investičního záměru.

2.1 Sazba, poplatníci a zdaňovací období Pro správný výpočet daně z příjmů právnických osob je nutné znát výši sazby daně, na koho se daň uvaluje a za jak dlouhé období se vyměřuje. Tato podkapitola se zaměřuje na tyto vybrané faktory. 1. Sazba - upravuje ji § 21 zákona č. 586/1992 Sb. Sazba daně činí 19 % ze základu daně z příjmů právnických osob. Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně. U základního investičního fondu je sazba daně 5 %. U fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního pojištění s výjimkou penzijní společnosti nebo obdobné společnosti obhospodařující fondy obdobné fondům penzijního pojištění je sazba daně 0 %. Sazba daně 15 % se uplatňuje na samostatný základ daně podle § 20b, který např. obsahuje veškeré příjmy z podílů na zisku, podílů na likvidačním zůstatku a vypořádacích podílů 33. V následujícím grafu je zobrazen vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v České republice. Graf zachycuje vývoj sazby od začátku třetího tisíciletí do roku 2014. Graf 2: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v ČR (v %) 40 30

31

31

31

31

28

26

24

20

24

21

20

19

19

19

19

19

10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Finance34, vlastní zobrazení

Z grafu lze vypozorovat postupné snižování sazby daně z příjmů právnických osob v České republice. V roce 2010 se snižování zastavilo a dodnes je v platnosti sazba ve výši 19 %. Uvidí se v budoucnosti, zda klesající trend bude pokračovat nebo se sazba měnit již nebude, či, pro podnikatele v horším případě, zvyšovat. 2. Poplatníci - jsou vymezeni v § 17 zákona č. 586/1992 Sb. Nově je také definovaný tzv. veřejně prospěšný poplatník v § 17a zákona č. 586/1992 Sb. Zákon poplatníky rozděluje do 7 skupin: a) Právnické osoby35 b) Organizační složky státu c) Podílové fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy d) Podfondy akciových společností s proměnnými základními kapitály podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy e) Fondy penzijních společností, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření 33

§ 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zdanění firem za rok 2013 v zemích OECD. Finance [online]. 2013 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/390568-zdaneni-firem-za-rok-2013-v-zemich-oecd/ 35 Druhy právnických osob v České republice jsou rozepsány v podkapitole 6.1 34

24

f) Svěřenské fondy podle občanského zákoníku g) Jednotky, které jsou podle právního řádu státu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, poplatníkem Dále se poplatníci z příjmů právnických osob dělí dle jejich sídla. Jsou buď daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. a) Daňový rezident – poplatník, který má na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen. Daňový rezident České republiky má daňovou povinnost z příjmů plynoucí ze zdroje na území České republiky, ale také z příjmů plynoucí ze zdrojů v zahraničí. b) Daňový nerezident – poplatník, který nemá na území České republiky své sídlo nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňová povinnost se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky.36 3. Zdaňovací období - vymezeno v § 21a zákona č. 586/1992 Sb. Je to období, za které se odvádí daň z příjmů právnických osob. Tento paragraf vymezuje 4 zdaňovací období: a) Kalendářní rok – začíná 1. ledna a končí 31. prosince b) Hospodářský rok – začíná prvním dnem měsíce, kromě ledna37 c) Období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na člena právnické osoby do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými d) Účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců38

2.2 Základ a předmět daně Aby se mohla správně vypočítat daň z příjmů právnických osob, je nutné znát, které položky podléhají dani a z jakého základu se daň vypočítá. Tyto dva faktory jsou v této podkapitole popsány. 1. Základ daně je vymezen v § 20 a § 23 zákona č. 586/1992 Sb. Daň z příjmů právnických osob se vyměřuje prostřednictvím určení základu daně. Základ daně se zjistí pouze s využitím výsledku hospodaření podle Českých účetních standardů39. Jestliže některé firmy vedou účetnictví dle Mezinárodních účetních standardů, musí zároveň vést i účetnictví dle Českých účetních standardů. Základ daně se vypočte tak, že se od výnosů, s výjimkou výnosů, které nejsou předmětem daně, a výnosů osvobozených od daně, odečtou náklady, a to při respektování jejich časové a věcné souvislosti v daném zdaňovacím období. Metodicky se postupuje tak, že se k výsledku hospodaření před zdaněním přičtou daňově neuznatelné náklady a částky neoprávněně zkracující příjmy. Poté se odečtou následující: příjmy osvobozené od daně, příjmy vyňaté z předmětu daně, daňově uznatelné mimoúčetní náklady a příjmy nezahrnované do základu daně. Po vypočtení vznikne základ daně. Tento základ daně se může dále upravit, aby vznikl tzv. upravený základ daně. Ten se vypočte tak, že se od základu daně odečtou náklady na vědu a výzkum a ztrátu z podnikání. Poté se udělá mezisoučet a od něj se odečtou dary na veřejně prospěšné účely. 40 2. Předmět daně je obsažen v § 18 zákona č. 586/1992 Sb. Zvláštní ustanovení pro veřejně prospěšné poplatníky lze nalézt v § 18a, a pro komanditní společnosti včetně veřejné obchodní společnosti v § 18b zákona č. 586/1992 Sb. Tento zákon říká, že předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. Dále zákon vymezuje, co předmětem daně není. Jedná se o specifické položky jako například příjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, majetkový prospěch vypůjčitele při výpůjčce, určité příjmy zdravotních pojišťoven atd. 41 36

§ 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví 38 § 21a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 39 České účetní standardy jsou popsány v podkapitole 2.5 40 § 23 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 41 § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 37

25

V České republice dividendy a úroky většinou podléhají srážkové dani. Existují ale výjimky. Dividendy jsou daňově osvobozeny, pokud je akcionářem právnická osoba a tyto dividendy jsou vypláceny dceřinou společností, která je v České republice daňovým rezidentem, své mateřské společnosti. 42 Úrokové příjmy jsou ve specifických případech osvobozeny taktéž. Jedná se např. o úroky, které společnosti plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice. 43

2.3 Náklady v základu daně Nemůže se předpokládat, že všechny náklady, které společnost vynaloží, jsou daňově uznatelné. Daňově uznatelné náklady jsou takové, které byly vynaloženy na zajištění, udržení a dosažení zdanitelných příjmů. Pro zjištění základu daně se tyto náklady odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem č. 586/1992 Sb. a zvláštními předpisy. Také se nemůžou uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na zajištění, udržení a dosažení příjmů uplatněny. Výčet uznatelných nákladů lze nalézt v § 24 zákona č. 586/1992 Sb. Patří mezi ně například také odpisy hmotného majetku, výdaje na pracovní cesty, pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních právních předpisů a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti hrazené zaměstnavatelem, daň z nemovitých věcí a z nabytí nemovitých věcí, pokud byly zaplaceny, a to i v případě zaplacení ručitelem, rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon č. 593/1992 Sb. atd.44 Aby se mohly správně a efektivně řešit daňové výdaje, musí se dobře znát § 23 o základu daně. 45 1. Odpisy majetku - problematika odpisování hmotného majetku je obsažena v § 26 až 32 zákona č. 586/1992 Sb. Pokud si společnost koupí hmotný majetek, splňující podmínky pro účely tohoto zákona, nemůže si jeho celou částku dát do nákladů v roce pořízení, ale jen jeho část. Pro účely tohoto zákona se rozumí hmotný majetek: a) Samostatné movité věci, popřípadě jejich soubor se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž vstupní cena 46 je vyšší než 40.000 Kč a mají provoznětechnické funkce delší než 1 rok, b) Budovy, domy a jednotky nezahrnující pozemek, c) Stavby, s výjimkou provozních důlních děl, oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou a drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, d) Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, e) Dospělá zvířata a jejich skupiny47, jejichž vstupní cena je vyšší než 40.000 Kč, f) Jiný majetek – technické zhodnocení a výdaje na otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technické rekultivace48 atd.49 Hmotný majetek se rozděluje do 6 odpisových skupin, které určují délku odpisování v letech. Celkový výčet třídění hmotného majetku do odpisových skupin lze najít v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. V následující tabulce jsou uvedeny příklady majetku v odpisových skupinách a sazby s koeficienty pro jejich výpočet.

42

§ 19 (1) ze) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 19 (1) i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 44 § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 45 VALOUCH, Petr. MASARYKOVA UNIVERZITA. Daňové výdaje. Brno, 2014. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/jaro2014/MPF_PRDA/um/Danove_vydaje.pdf?studium=629304 46 Pro porozumění, co se vstupní cenou hmotného majetku myslí, odkažte se na § 29 zákona č. 586/1992 Sb. 47 Více v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 48 S výjimkami a úpravami zvláštními předpisy viz. § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 49 § 26 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 43

26

Tabulka 2: Daňové odpisy hmotného majetku Odpisová skupina

1 2 3 4 5 6

Příklad majetku

Počítače, televizní kamery, jízdní kola Motorová vozidla, spotřební elektronika Skleníky, výtahy, klimatizace Budovy ze dřeva a plastů, bazény Silnice, tunely, mosty, nádrže, hydranty Budovy hotelů a administrativy, muzea

Délka odpisování (v letech)

Rovnoměrné odpisy (Sazby v %)

Zrychlené odpisy (Koeficienty)

První rok

Další roky

První rok

Další roky

3

20

40

3

4

5

11

22,25

5

6

10

5,5

10,2

10

11

20

2,15

5,15

20

21

30

1,4

3,4

30

31

50

1,02

2,02

50

51

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů + Příloha č. 1 k tomuto zákonu; vlastní zobrazení

Samozřejmě i zde existují další ustanovení a výjimky. Například pokud se provede na hmotném majetku technické zhodnocení či při zvýšení odpisu v prvním roce, tak se musí v zákoně najít nová sazba, respektive koeficient (pouze v případě technického zhodnocení), pro výpočet ročního odpisu. V následujícím textu je uvedeno, jak se daňový odpis vypočítá. Nejdříve se musí zvolený hmotný majetek přiřadit do správné odpisové skupiny, aby se zjistil počet let odpisování a sazba či koeficient pro jeho výpočet. Poté se zvolí využití odpisů rovnoměrných či zrychlených, kdy u zrychlených jsou odpisy v prvních letech relativně vyšší než u rovnoměrných, ale na druhou stranu jsou relativně nižší v letech posledních. 50 Platí pravidlo, že u obou typů odpisování je odpis v prvním roce menší, než v roce následujícím. Pokud se zvolí zrychlené odpisování, tak se pro výpočet použijí jeho koeficienty ve výpočetním vzorci, které se vážou na zůstatkovou cenu. Zůstatková cena je vstupní cena, která je snížena o dosud uplatněné odpisy. Pokud se zvolí rovnoměrné odpisování, tak se postupuje tak, že se vypočítá procentní část vstupní ceny, která je zobrazena v tabulce.51 Vedle hmotného majetku se může také odpisovat nehmotný dlouhodobý majetek. Odpisy nehmotného majetku vymezuje § 32a zákona č. 586/1992 Sb. Dle tohoto zákona se odpisují zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek52. Nehmotný majetek musí splňovat následující kritéria: a) byl nabyt úplatně nebo vytvořen vlastní činností, b) vstupní cena je vyšší než 60.000 Kč a c) doba použitelnosti je delší než jeden rok. Ve většině případů, kromě nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení. Audiovizuální dílo se odpisuje 18 měsíců, software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní nehmotný majetek 72 měsíců.53 2. Náklady na reprezentaci a reklamní předměty - náklady na reprezentaci jsou obsaženy v § 25 zákona č. 586/1992 Sb. Tento paragraf říká, že náklady na reprezentaci jsou daňově neúčinné. Výdaji na reprezentaci se myslí zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a bezúplatná plnění. 50

Vedle rovnoměrných a zrychlených odpisů existuje také speciální postup odpisování pro některé složky hmotného majetku (§ 30 odstavec 4 - 6 zákona č. 586/1992 Sb.) a speciální postup pro odpisování solárních elektráren (§ 30b zákona č. 586/1992 Sb.). 51 § 26 až 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 52 Vymezený zvláštním předpisem – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 53 § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

27

Existuje zde ale výjimka, která říká, že bezúplatná plnění nejsou reklamní nebo propagační předměty, které jsou opatřeny ochrannou známkou poskytovatele nebo jména poskytovatele tohoto předmětu či názvem propagovaného zboží či služby. Hodnota bez daně z přidané hodnoty tohoto reklamního nebo propagačního předmětu nesmí přesáhnout 500 Kč a na předmět se neuvaluje spotřební daň, s výjimkou tichého vína.54

2.4 Odpočty od základu daně Po uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů (nákladů) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, je možné si od základu daně odečíst další položky. Jedná se o daňovou ztrátu, odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání. Také je ještě možné základ daně snížit o hodnotu bezúplatných plnění. Nyní budou tyto tři odpočty od základu daně popsány. 1. Daňová ztráta - možnost odpočtu daňové ztráty ze základu daně je stanovena v § 34 zákona č. 586/1992 Sb. Daňová ztráta musí vzniknout a být vyměřena za předchozí zdaňovací období. Lze ji odečíst od základu daně, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. 55 2. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání možnost tohoto odpočtu ze základu daně je vymezena rovněž v § 34 a § 34a až 34h zákona č. 586/1992 Sb. Odpočet ze základu daně činí součet 100 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a 110 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn těchto výdajů. Pokud odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání nelze odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, může se odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikly. 56 3. Bezúplatné plnění - základ daně lze ještě snížit o hodnotu bezúplatných plnění dle § 20 odstavce 8 zákona č. 586/1992 Sb. Bezúplatné plnění musí být poskytnuty obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnických osobám, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona se sídlem v České republice, na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, školství, kultury, na policii, požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, charitativní, sportovní atd. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34, ale za podmínky, že hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2 000 Kč.57

2.5 Sleva na dani, investiční pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání, účetní standardy, stálá provozovna a smlouvy o zamezení dvojího zdanění Tato podkapitola se věnuje dalším vybraným faktorům, které je nutno brát na vědomí při výpočtu daně z příjmů právnických osob. Při tomto výpočtu je si možno od vypočtené daně odečíst, při splnění podmínek, slevu na dani. Dále jsou určitým právnickým osobám poskytovány investiční pobídky, které zkracují daňovou povinnost. Právnické osoby mají rovněž povinnost podávat daňové přiznání a většina z nich také musí platit zálohy na daň. V této podkapitole jsou také představeny účetní standardy, dle kterých se účtuje, vysvětlen pojem stálá provozovna a jsou představeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění. 1. Sleva na dani - po vypočtení daně z příjmů právnických osob, lze tuto daň snížit o slevu na dani. Vymezení slevy na dani je obsaženo v § 35 zákona č. 586/1992 Sb. Poplatníkům se daň za zdaňovací období, za které podává daňové přiznání, snižuje o: a) částku 18.000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, b) částku 60.000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. 54

§ 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 56 § 34 a § 34a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 57 § 20 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 55

28

Rozhodující pro výpočet slevy na dani je průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Nelze tedy před koncem zdaňovacího období přijmout do zaměstnání člověka se zdravotním postižením a uplatit si celou slevu. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením hraje roli jako prevence zneužívání této slevy. Vypočtený sleva na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů. 58 2. Investiční pobídky - další slevou pro právnické osoby, působící na území České republiky, jsou investiční pobídky. Investiční pobídky mohou získat čeští i zahraniční investoři a nově vzniklé i existující společnosti. Výrobní společnosti mohou investiční pobídky získat ve formě částečné nebo úplné slevy na dani z příjmů právnických osob na období až deseti let spolu s podporou na vytvoření nových pracovních míst či na rekvalifikaci zaměstnanců ve vybraných regionech.59 Poplatníci, kteří chtějí získat investiční pobídku, musí splnit všeobecné podmínky stanovené zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Poté musí splnit zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy60 a podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie61. Pokud splní tyto zákonné podmínky, pak je jim investiční pobídka přislíbena na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Mezi všeobecné podmínky patří: a) b) c) d)

realizace investiční akce na území České republiky, zahájení prací souvisejících s realizací investiční akce až po dni vydání potvrzení62, šetrnost činností, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí, ostatní – např. pořízení majetku a vytvoření nových pracovních míst 63. 64

V září 2014 česká vláda schválila návrh novely zákona o investičních pobídkách. Česká republika by měla, po novém systému, zůstat atraktivní lokalitou pro zahraniční investory i po červencovém snížení maximální výše veřejné podpory. Je v plánu zavedení speciálních ekonomických zón a na investiční pobídky by mohly nově dosáhnout call a datové centra. Tato novely by měla vstoupit v platnost od ledna 2015.65 3. Zálohy na daň - daň z příjmů právnických osob se (většinou) neplatí jednorázově za celé předešlé zdaňovací období, ale platí se částečně během zdaňovacího období ve formě záloh na daň. Placení záloh vymezuje § 38a zákona č. 586/1992 Sb. Pokud poslední známá daňová povinnost poplatníka nepřesáhla 30.000 Kč, pak placení záloh odpadá. Jestliže poslední známá daňová povinnost poplatníka přesáhla 30.000 Kč, ale nepřesáhla 150.000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti, kdy první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. U poplatníků, u kterých poslední známá daňová povinnost přesáhla 150.000 Kč, se zálohy na daň za zdaňovací období platí ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou čtyři a jejich splatnost je do 15. dne třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období.66 4. Daňové přiznání - daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob se za zdaňovací období podává nejpozději do 3 měsíců po jeho uplynutí. Pokud je účetní závěrka právnické osoby ověřována

58

§ 35 a 35a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Investiční pobídky a dotace. KPMG Česká republika [online]. 2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/cz/cs/services/tax/investment-incentives-subsidies/stranky/default.aspx 60 § 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb. a § 111 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů 61 Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 62 Podle § 4 odstavce 1 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů 63 Splnění podmínek odstavců 3 až 5 nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle § 5 odstavce 4 nebo § 5a zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů 64 § 2 zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů 65 Vláda schválila změny v systému investičních pobídek. Finance [online]. 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/426691-vlada-schvalila-zmeny-v-systemu-investicnich-pobidek/ 66 § 38a zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů 59

29

auditorem či její daňové přiznání sestavuje daňový poradce, daňové přiznání se podává nejpozději do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období.67 Pokud je daňové přiznání podáno (či nepodáno) se zpožděním delším než pět pracovních dnů, vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za pozdní podání daňového přiznání, a také mu je vyměřen úrok z prodlení. Pokuta činí 0,05 % stanovené daně nebo stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše ale 5 % stanovené daně, respektive stanoveného daňového odpočtu. Pokuta 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráta.68 Úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 %, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.69 5. Účetní standardy – právnické osoby, působící na území České republiky, jsou povinny vést účetnictví v souladu s Českými účetními standardy, ze kterého se spočítá daňová povinnost. Některé firmy mohou vést pro svou potřebu i účetnictví dle mezinárodních standardů IFRS, ale pro výpočet daňové povinnosti musí použít metodiky z Českých účetních standardů. Společnosti kotované na veřejně obchodovaných burzách EU mají povinnost vykazovat své konsolidované účetní výkazy dle standardů IAS/IFRS. Předpisy výkaznictví a účetních principů jsou vymezeny v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví.70 Nicméně, Česká republika a ostatní státy Evropské unie, musí postupně své výkaznictví harmonizovat. Harmonizace je mezinárodní regulace, či sladění národních úprav účetnictví, která napomáhá k zajištění vyšší srovnatelnosti účetních závěrek společností v různých státech. Nejedná se tedy o sjednocení, jde pouze o sladění vnitřní logiky. Dne 26. června 2013 Evropská unie schválila Směrnici Evropského parlamentu a rady 2013/34/EU, která zadává povinnost členským státům ji aplikovat do národních legislativ (červenec 2015). Mimo jiné zákon č. 563/1991 Sb. ukládá firmám, kotovaných na burze, použití Mezinárodních účetních standardů od 1. ledna 2005.71 6. Stálá provozovna - čistě daňový pojem, který je nástrojem proti daňovým rájům. Stálá provozovna je právní fikce, která je vytvořená pro daňové účely, díky níž se zisky nerezidentů mohou zdanit v místě jejich zdroje.72 Daňový nerezident má daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy ze zdrojů na území České republiky.73 Pokud na území České republiky podniká subjekt, který je nerezidentem, pak mu zde obvykle vzniká stálá provozovna. Daňovému nerezidentovi, který má v ČR staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů či poskytuje činnosti a služby, vzniká stálá provozovna, přesáhne-li jejich doba trvání 6 měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.74 Pokud by česká společnost při využití daňového plánování, prostřednictvím své asijské společnosti, řídila přeprodej zboží této asijské společnosti z území České republiky, hrozil by této asijské společnosti vznik stálé provozovny, bez ohledu na splnění šestiměsíčního časového testu. Asijská společnost by v České republice provozovala obchodní reprezentaci – jednu z forem poskytování služeb, jejímž účelem je nabízet, prodávat a propagovat svůj podnik a jeho produkty. V tomto konkrétním investičním záměru se jedná o dovozně-vývozní obchodní reprezentaci, což je zastoupení, které pro svého zřizovatele (asijskou firmu) aktivně sjednává odbyt zboží a služeb. Pokud závislá osoba zřizovatele jedná v rámci zmocnění uzavírat smlouvy v hlavní činnosti zřizovatele, vzniká zřizovateli stálá provozovna. Komentáře k MS OECD poukazují na to, že stálá

67

Daň z příjmů. BusinessInfo [online]. 2015 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-z-prijmu3462.html#b7 68 § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád 69 § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád 70 Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví 71 HÝBLOVÁ, Eva. MASARYKOVA UNIVERZITA. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Brno, 2014, 44 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2014/MPF_MUST/um/17297926/uvod__KR_IAS.pdf 72 NOVOTNÝ, Radek a Michal DUŠEK. Daňové aspekty podnikání prostřednictvím organizační složky. 9. vyd. Praha: Bulletin Komory daňových poradců ČR, 2010. ISBN 1211-9946., s. 30. 73 § 17 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 74 § 22 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

30

provozovna vzniká v případě, když jde o spolupráci dlouhodobou a systematickou. Tato podmínka by byla zajisté splněna.75 7. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění - mezinárodní dvojí zdanění nastává za situace, kdy příjem poplatníka podléhá dani ve dvou či více státech z důvodu toho, že má daňovou příslušnost k těmto zemím. Tato situace je pro daného poplatníka velice nevýhodná až silně demotivační k provozování podnikatelské činnosti. Státy si tento problém uvědomují a z tohoto důvodu uzavírají s ostatními státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění nebo tento problém řeší sami ve formě jednostranným opatřením v rámci svých daňových zákonů. Cílem smluv o zamezení dvojího zdanění je především rozdělení daňových výnosů mezi smluvními státy a určení, který stát má právo zdaňovat poplatníka z jeho celosvětových příjmů. Poplatník také nemá na výběr, ve kterém státě bude jeho příjem zdaněn. 76 Základní metody vyloučení mezinárodního dvojího zdanění dle § 38f zákona č. 586/1992 Sb.: a) Metoda vynětí – do základu daně v zemi rezidenta se nezapočítá příjem dosažený v zahraničí. Jestliže se tento příjem nezohledňuje vůbec, tak se jedná o formu úplného vynětí. Pokud se příjem rezidenta ze zahraničí nezahrne do základu daně, ale v součtu všech příjmů (i zahraničního) se použije sazba daně z daňového pásma odpovídajícího tomuto součtu, poté se jedná o formu vynětí s výhradou progrese. b) Metoda zápočtu – existují opět dvě formy. Plný zápočet znamená, že se do daňového základu zahrnou příjmy z tuzemska i ze zahraničí a z takového základu se vypočítá daň a od ní se odečte celá daň zaplacená v zahraničí. Druhou formou je prostý zápočet. U tohoto zápočtu se daň zaplacená v zahraničí započte na daňovou povinnost v tuzemsku a to jen do výše daně, která by připadala proporcionálně na zahraniční příjem v tuzemsku. 77 Česká republika k 7. listopadu 2014 podepsala 83 smluv o zamezení dvojího zdanění. Tato diplomová práce se zabývá daňovými dopady založení obchodní společnosti v České republice, Hongkongu a Singapuru. Česká republika podepsala smlouvu o zamezení dvojího zdanění také s oběma těmito smluvními státy. Vstoupily v platnost 21. srpna 1998 se Singapurem a 24. ledna 2012 s Hongkongem. 78

75

SOJKA, Vlastimil. Mezinárodní zdanění příjmů: smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2008, 326 s. Daňová řada (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-354-6 76 KLEIN, Štěpán a Karel ŽÍDEK. Mezinárodní daňové plánování. 1. vyd. Prada: Grada, 2002, 230 s. ISBN 80-247-0563-x, str. 135 77 Tamtéž, str. 135-136 78 Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění - 2014. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv/2014/prehledplatnych-smluv-ceske-republiky-o-16899

31

3 Právní úprava daně z příjmů právnických osob v Hongkongu V Hongkongu je daňové zatížení příjmů právnických osob poměrně malé. Informace v této kapitole jsou čerpány především z Inland Revenue Department, který je správcem daně. Rovněž jsou využity informace z vypracovaných studií a příruček renomovaných firem zaměřených na daňové poradenství - PWC a Deloitte. Tato kapitola je zaměřena na významné části právní úpravy daně z příjmů právnických osob v Hongkongu. Informace zjištěné v této kapitole poslouží v pozdější části této diplomové práce, kde se bude počítat daňové zatížení jednotlivých struktur investičního záměru.

3.1 Základní charakteristika podnikatelské prostředí

Hongkongu,

ekonomická

situace

a

Jelikož se tato třetí kapitola věnuje hongkongské právní úpravě daně z příjmů právnických osob, je vhodné znát o Hongkongu alespoň základní informace. 1. Základní charakteristika Hongkongu – Ještě před 200 lety byl Hongkong hornatý a nepříliš významný ostrov na jihu Číny. Stejně, jako na stovkách blízkých ostrovech, zde žilo pouze pár rybářů a farmářů. V 19. století, po prohraných Opiových válkách, Čína tento ostrov, spolu s kouskem pevninské Číny zvané Kowloon, zanechala Velké Británii. Poté ji také na 99 let pronajala větší oblast pevninské Číny, tzv. New Territories, která se nachází na sever od Hongkongského ostrova. Hongkong se pod správou Britů stal prosperujícím místem. Jak čas plynul, tak Velká Británie ztrácela svůj světový mocenský vliv. Zato Čínské císařství se po revoluci změnilo na Čínskou lidovou republiku a postupně se z ní stala významná světová mocnost. Původní 99letá smlouva se chýlila ke konci a v roce 1997 Velká Británie byla prakticky donucena pronajaté území New Territories, spolu s částí Kowloon a Hongkongským ostrovem vrátit Číně. Ujednalo se však, že následujících 50 let bude Hongkong působit jako speciální administrativní oblast Čínské lidové republiky. Pod systémem „jedna země, dva systémy“ má Hongkong, v rámci Číny, do dnešních dní výhradní postavení. Vládne zde v omezené míře demokracie, je povolen svobodný tisk a projev. Hongkong má svého vůdce79, který je ovšem prakticky vybírán Čínou. Zahraniční a obrannou politiku zajišťuje Hongkongu Čína. Dnes je Hongkong moderní finanční centrum s vysokou životní úrovní a je považován za bránu na asijské trhy. Z daňových a geografických důvodů zde sídlí mnoho zahraničních společností. Žije zde přes 7 milionů lidí na velmi malé ploše. Proto je Hongkong jedno z nejvíce zalidněných míst s největší hustotou mrakodrapů na světě. Oficiální řečí je čínština a angličtina. Místní lidé mezi sebou převážně mluví kantonskou čínštinou, ale anglicky se na dobré úrovni domluví skoro každý. 80 2. Ekonomická situace a podnikatelské prostředí – Hongkong patří mezi nejdynamičtější a nejotevřenější ekonomiky světa. Vládne zde „tvrdý“ kapitalismus, který vyvolává velkou ekonomickou nerovnost mezi obyvateli. Na jedné straně zde žije mnoho bohatých magnátů, a na straně druhé řada lidí, kteří si vydělají jen na důstojné přežití. Hrubý domácí produkt na osobu v roce 2013 činil 38.124 Amerických dolarů (USD) V České republice to pro srovnání bylo 19.845 USD81. Průměrná inflace v letech 2005 až 2013 byla 2,8 %82. Hongkongská ekonomika je řadu let hodnocena jako nejsvobodnější na světě. 83 Byrokracie a stání zásahy jsou minimální. V porovnání s jinými asijskými státy je korupce relativně na velmi malé úrovni. Hlavní oblastí, kde lidé pracují, jsou služby. Jedná se především o finanční sektor a

79

Z ang. Chief Executive Hong Kong territory profile - Overview. BBC [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/worldasia-pacific-16517764 81 GDP per capita (current US$). The World Bank [online]. 2015 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD 82 Inflation, consumer prices (annual %). The World Bank [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG/countries/1W-HK?display=graph 83 Country Rankings. Heritage [online]. 2015 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z:http://www.heritage.org/index/ranking 80

32

dopravu84. Manufakturní výroba se, díky podstatně levnější pracovní síle, přemístila do pevninské Číny. Hongkong je s Čínou významně obchodně, finančně a turisticky spojen. 85 Navzdory tomu, že je Hongkong součástí Číny, tak zde platí vlastní zákony. Oficiální měnou je Hongkongský dolar (HKD)86, který je víceméně fixován na ten Americký87. Jak bylo řečeno, Hongkong je místem s minimálními státními zásahy a malým zdaněním. Daň z přidané hodnoty, dividend, úroků a dědictví zde neexistují. Hongkong je také znám neexistencí cel. Clo se pouze uvaluje na dovoz tabáku, alkoholických nápojů, metanolu a pohonných hmoty. Daň ze příjmů fyzických osob lze počítat dvěma způsoby. Buď se použije progresivní zdanění (2 – 17 %), přičemž spodní 2% hranice platí až do měsíčního příjmu 40.000 HKD, anebo se uplatní standardní sazba ve výši 15 % po odečtení všech příspěvků a odpočtů. Platí pravidlo, že se platí částka nižší z těchto dvou způsobů.88 Sazba daně z příjmů právnických osob bude rozebrána v následující podkapitole. Dalším důležitým hongkongským specifikem jsou zahraniční investice. Cizinci mohou vlastnit až 100 % základního kapitálu firmy (s výjimkou státem vlastněných podniků a vysílacích společností, kde zahraniční účast nesmí přesáhnout 49 %). Hongkongské zákony zabezpečují svobodu pohybu zboží, nehmotných aktiv a kapitálu. Na zahraniční investice nejsou uvaleny žádné specifické schvalovací procedury. Všechny společnosti, bez rozdílu vlastnictví, musí splňovat stejné registrační požadavky89. Tím, že Hongkong disponuje velkým přílivem a odlivem přímých investic, se stává důležitým mezinárodním finančním centrem a obchodním střediskem. Hongkong s Čínskou lidovou republikou v roce 2004 podepsal dohodu Closer Economic Partnership Arrangement (CEPA). CEPA je dohoda o volném obchodu, která zaručuje hongkongským společnostem bezcelní přístup na čínský trh. Tímto Čína poskytuje Hongkongu unikátní pozici jako bránu pro obchod s pevninskou Čínou. Z tohoto důvodu mnoho společností, které obchodují s partnery z Čínské lidové republiky, mají svá sídla či ředitelství právě v Hongkongu.90

3.2 Sazba, poplatníci, zdaňovací období, základ daně, předmět daně a teritoriální princip Pro správný výpočet daně z příjmů právnických osob je nutné znát výši sazby daně, na koho se daň uvaluje, za jak dlouhé období se vyměřuje a co je jejím základem a předmětem. Tato podkapitola se zaměřuje na tyto vybrané faktory.

1. Sazba – uplatňuje se pouze na zisky vytvořené na území Hongkongu. Je zde aplikován tzv. teritoriální princip, který bude blíže popsán v následujícím textu. Sazba daně činí 16,5 %. V té části této diplomové práce, kde se bude počítat daňové zatížení investičního plánu, bude snaha o vyhnutí se této sazby prostřednictvím teritoriálního principu.91 V následujícím grafu je zobrazen vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v Hongkongu od roku 2002 do současnosti.

84

Nachází se zde jeden z nejrušnějších přístavů na světě. Hong Kong. Heritage [online]. 2015 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z:http://www.heritage.org/index/country/hongkong 86 Směnný kurz k 7.2.2015: 1 HKD = 3,15 CZK 87 Směnný kurz k 7.2.2015: 1 USD = 7,75 HKD 88 DELOITTE. Taxation and Investment in Hong Kong 2014: Reach, relevance and reliability. Hong Kong, 2014, 25 s. Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-hongkongguide-2014.pdf 89 tzv. Companies Ordinance (Cap. 622) 90 DELOITTE. Taxation and Investment in Hong Kong 2014: Reach, relevance and reliability. Hong Kong, 2014, 25 s. Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-hongkongguide-2014.pdf 91 Profits Tax. Inland Revenue Department: The Government of the Hong Kong Special Administrative Department [online]. 2014 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://www.ird.gov.hk/eng/tax/bus_pft.htm 85

33

Graf 3: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v Hongkongu (v %) 18 17,5 17 16,5 16 15,5 15 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Zdroj: GovHK92, vlastní zobrazení

Z grafu lze vypozorovat, že se sazba od roku 2003 zvýšila o 1,5 % na hodnotu 17,5 %. Avšak po pěti letech se snížila o 1 % na 16,5 % a tato hodnota sazby zůstává do současnosti.

2. Poplatníci – jsou jimi všechny společnosti. Nehraje zde roli, zda jde o daňového rezidenta či nerezidenta. Opět zde hraje důležitou roli teritoriální princip. Tedy pokud rezident má zisk pouze ze zahraničí, tak dani z něj nepodléhá. Naopak, pokud nerezident má zisk z území Hongkongu, tak daň na tento zisk platí. To znamená, že daň není uvalena na zisky nabyté ze zahraničí, ani po jejich převedení do Hongkongu. Uplatňují se stejná pravidla a zákony jak na daňové rezidenty, tak na nerezidenty. Druhy právnických osob jsou rozepsány v podkapitole 6.2.93

3. Zdaňovací období – začíná vždy 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku. Takže například zdaňovací období 2015/2016 začíná 1. dubna 2015 a končí 31. března 2016.94

4. Základ daně - daň z příjmů právnických osob se vyměřuje prostřednictvím určení základu daně. Pro jeho výpočet se od výnosů odečtou: a) nedaňové výnosy – výnosy, které nepocházejí z území Hongkongu a výnosy z prodeje kapitálových aktiv, b) náklady – které byly vynaloženy pro dosažení zdanitelných příjmů. Podrobněji v následující podkapitole, c) daňová ztráta – pokud vznikne podniku ve zdaňovacím období ztráta, pak si ji může uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích jako náklad. Neexistuje žádné časové omezení, do kdy je tuto ztrátu nutno vyčerpat. Hongkongské daňové zákony neumožňují daňovou ztrátu přelívat do jiných společností ve stejné skupině. Poté se případně přičte rozdíl mezi prodejní cenou kapitálového aktiva a jeho zůstatkovou cenou (po uplatnění odpisů). Aktuální sazba daně z příjmů právnických osob se uplatní na tento základ daně a vypočte se daňová povinnost.95

5. Předmět daně a teritoriální princip – jak již bylo zmíněno, v Hongkongu je aplikován teritoriální princip, kdy předmětem daně jsou pouze příjmy nabyté z území Hongkongu. Určení toho, kde ve skutečnosti příjem vznikl, může být někdy problém. Mezi daňovými poplatníky a Inland Revenue Department se vyskytlo množství neshod na toto téma.96 Při řešení této problematiky se mohou použít precedenty soudů v Hongkongu a soudů jiných jurisdikcí používajících common law. 97 Inland Revenue Department vydal a následně zrevidoval návod jak určit původ zisku u různých druhů zisků 92

Tax Rates of Profits Tax. GovHK [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/taxrates/profitsrates.htm 93 Profits Tax. Inland Revenue Department: The Government of the Hong Kong Special Administrative Department [online]. 2014 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://www.ird.gov.hk/eng/tax/bus_pft.htm 94 Tamtéž 95 Calculating Taxable Income for Hong Kong Companies. GuideMeHongKong [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/taxation/corporate-tax/calculating-taxable-income 96 PWC. 2014/15 Hong Kong Tax Facts and Figures. Hong Kong, 2014, 34 s. Dostupné z: http://www.pwccn.com/webmedia/doc/635290458481999793_budget2014_tax_facts_figures.pdf 97 INLAND REVENUE DEPARTMENT THE GOVERNMENT OF THE HONG KONG SPECIAL ADMINISTRATIVE REGION. A Brief Guide to Taxes Administered by the Inland Revenue Department 2014-2015. Hong Kong, 2014, 36 s. Dostupné z: http://www.ird.gov.hk/eng/pdf/tax_guide_e.pdf

34

(z prodeje, obchodování, výroby, nákupu majetku atd.)98. Bohužel, každý případ musí být posouzen individuálně, žádné univerzální pravidlo neexistuje. Obecně se dá říci, že pokud smlouvy o prodeji a koupi nabývají účinku mimo území Hongkongu, tak jsou plně nezdanitelné. 99

3.3 Náklady v základu daně Náklady jsou obecně daňově uznatelné do toho rozsahu, který vytváří zdanitelný zisk. Pokud je zisk tvořen jednak z území Hongkongu a jednak mimo něj, tak tyto náklady, které přispívají k tvoření zisku mimo území Hongkongu, nejsou daňově uznatelné a jsou zpět přidány, aby zvýšily základ daně. Daňové náklady také zahrnují zaplacené úroky z vypůjčených finančních prostředků. Musí však splňovat počet specifických podmínek, aby se předešlo umělému vyhýbání daňové povinnosti. Účelem půjčky musí být samozřejmě tvoření zdanitelného zisku. Mezi další daňové náklady patří nájemné, odpisy majetku, opravy budov a strojů, náklady nástrojů použitých pro tvoření zdanitelného zisku, náklady na registraci a nákup ochranných známek a patentů, náklady na výzkum a vývoj, příspěvky na důchodové zabezpečení svých zaměstnanců a schválené dary charitám.100 1.

Odpisy majetku – mezi daňově uznatelnými náklady patří daňové odpisy majetku. Při stavbě průmyslových a komerčních budov, koupi výrobních zařízení a strojů pro obchodní činnost, duševního vlastnictví, zařízení na ochranu životního prostředí a technické zhodnocení, nelze uplatnit 100 % nákladů v roce pořízení. Místo toho se tyto náklady uplatňují postupně v následujících letech. V následující tabulce je znázorněna délka odpisování a roční sazba odpisu pro určitý typ majetku, který se odpisuje.101 Tabulka 3: Odpisy majetku Majetek

Délka odpisování (v letech)

Průmyslové budovy Komerční budovy

21 25 102

Výrobní zařízení, stroje a ostatní hmotný majetek 103

Duševní vlastnictví Zařízení na ochranu životního prostředí Technické zhodnocení

1, 3 nebo 4 1 nebo 5 5 5

Roční sazba odpisu (v %) První rok Další roky 20 4 4 4 0, 10, 20 60 nebo 100 nebo 30 20 nebo 100 0 nebo 20 20 20 20 20

Zdroj: PWC104, vlastní zobrazení

2. Dary – společnosti si mohou uplatnit finanční dary uznaným charitám. Takový finanční dar musí splňovat minimální a maximální částku. Společnost musí darovat alespoň 100 HKD a zároveň si může nechat daňově uznat maximálně 35 % zdanitelného zisku po odečtení odpisů.105 3. Náklady na výzkum a vývoj – v Hongkongu neexistují žádné specifické daňové pobídky, které se týkají nákladů na výzkum a vývoj. Jako takové se mohou, za splnění podmínek, tyto náklady ve skutečné výši daňově uznat.106 Mezi podmínky patří například nutnost provádění výzkumu a 98

Dokument se jmenuje: Departmental Interpretation and Practice Notes No. 21 PWC. 2014/15 Hong Kong Tax Facts and Figures. Hong Kong, 2014, 34 s. Dostupné z: http://www.pwccn.com/webmedia/doc/635290458481999793_budget2014_tax_facts_figures.pdf 100 DELOITTE. Taxation and Investment in Hong Kong 2014: Reach, relevance and reliability. Hong Kong, 2014, 25 s. Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-hongkongguide-2014.pdf 101 PWC. 2014/15 Hong Kong Tax Facts and Figures. Hong Kong, 2014, 34 s. Dostupné z: http://www.pwccn.com/webmedia/doc/635290458481999793_budget2014_tax_facts_figures.pdf 102 Roční sazba odpisu v dalších letech závisí na typu výrobního zařízení či stroje a jeho očekávané životnosti. 100% odpis v roku pořízení je možný na určité druhy stálých aktiv (např. počítače a software) či vozidla šetrná k životnímu prostředí. 103 100% odpis je možný u nákupu určitých patentů nebo know-how. 104 PWC. 2014/15 Hong Kong Tax Facts and Figures. Hong Kong, 2014, 34 s. Dostupné z: http://www.pwccn.com/webmedia/doc/635290458481999793_budget2014_tax_facts_figures.pdf 105 INLAND REVENUE DEPARTMENT THE GOVERNMENT OF THE HONG KONG SPECIAL ADMINISTRATIVE REGION. A Brief Guide to Taxes Administered by the Inland Revenue Department 2014-2015. Hong Kong, 2014, 36 s. Dostupné z: http://www.ird.gov.hk/eng/pdf/tax_guide_e.pdf 106 KPMG. Hong Kong SAR Tax Profile. Hong Kong, 2013, 16 s. Dostupné z: https://www.kpmg.com/Global/en/services/Tax/regional-tax-centers/asia-pacific-taxcentre/Documents/CountryProfiles/HongKong.pdf 99

35

vývoje přímo hongkongskou společností v Hongkongu či uznání jen mzdových nákladů zaměstnanců hongkongské společnosti, kteří provádějí výzkum s pracovníky jiné firmy ve vývojovém centru.107 4. Náklady na reprezentaci – o těchto nákladech není nic výslovně v zákoně napsáno. Z tohoto důvodu pro ně platí stejné pravidla jako pro ostatní náklady. To znamená, že pro jejich daňovou uznatelnost musí být tyto náklady vynaložené za účelem získání zdanitelných příjmů.

3.4 Sleva na dani, daňové pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání a účetní standardy Tato podkapitola se věnuje dalším vybraným faktorům, které je nutno brát na vědomí při výpočtu daně z příjmů právnických osob. Určitým právnickým osobám jsou poskytovány daňové pobídky, které zkracují daňovou povinnost. Právnické osoby mají rovněž povinnost podávat daňové přiznání a většina z nich také musí platit zálohy na daň. Také jsou v této podkapitole popsány účetní standardy, dle kterých se účtuje. 1. Sleva na dani – v hongkongské daňové úpravě příjmů právnických osob není o institutu slevy na dani zmínka. 2. Daňové pobídky – jako takové přímo neexistují. Existují ale specifické daňové náklady pro určité oblasti podnikání. Jedná se o zmíněný okamžitý odpis výrobního zařízení, osobních počítačů, software a vozidel šetrných k životnímu prostředí. Dále lze uvést daňovou úlevu na příjem z kvalifikovaných dluhových instrumentů a neexistence zdanění výnosových úroků z depozit umístěných v Hongkongu (nevztahuje se na finanční instituce).108 3. Záloha na daň – velikost splatné daně z příjmů právnických osob se vypočte ze základu daně. Během zdaňovacího období se vybírá záloha na daň. Tato záloha se platí před podáním daňového přiznání a počítá se s odkazem na základ daně minulého zdaňovacího období. Záloha na daň se platí ve dvou splátkách. První činí 75 % daně z příjmů právnických osob z předešlého zdaňovacího období a druhá splátka je zbývajících 25 %, která je splatná za následující 3 měsíce po zaplacení první splátky. 109 Jakmile zdaňovací období skončí a je znám základ daně a z něj vypočtená daňová povinnost, tak se zaplacená záloha na daň vyrovná s touto vypočtenou daňovou povinností. Pokud nastane situace, kdy zaplacená záloha na daň je vyšší než skutečná daňová povinnost pro dané zdaňovací období, pak se převyšující část použije na zálohu na daň z příjmů právnických osob pro příští zdaňovací období. 110 4. Daňové přiznání – každá firma, která v Hongkongu podniká, je povinna podat daňové přiznání a zaslat jej do Inland Revenue Department. Daňové přiznání by mělo být vyplněno a zasláno ve stanovené lhůtě, která obvykle činí do jednoho měsíce od vystavení, které bývá většinou první pracovní den v měsíci dubnu. Pro nově zaregistrované společnosti je tato lhůta prodloužena na 18 měsíců od začátku podnikání. V Hongkongu je také zavedena možnost podání daňového přiznání elektronickou cestou. Jedná se o aplikaci eTAX, kterou při splnění určitých podmínek111 mohou využít malé společnosti a malé partnerské spolupráce. 112 Pokud není daň zaplacena v čas, tak správce daně zahájí správní řízení za účelem nabytí splatné daně. Spolu s tím je poplatníkovi naúčtovaná 5% přirážka z celé splatné daně. Další 10% přirážka ze splatné daně, navýšená o 5% přirážku, je poplatníkovi naúčtována pokud daň nezaplatil ani po šesti měsících od splatnosti.113

107

PWC. The latest IRD's views on various profits tax issues. 12. vyd. Hong Kong, 2013, 5 s. Dostupné z: http://www.pwchk.com/webmedia/doc/635192399513021687_hktax_news_nov2013_12.pdf 108 INLAND REVENUE DEPARTMENT THE GOVERNMENT OF THE HONG KONG SPECIAL ADMINISTRATIVE REGION. A Brief Guide to Taxes Administered by the Inland Revenue Department 2014-2015. Hong Kong, 2014, 36 s. Dostupné z: http://www.ird.gov.hk/eng/pdf/tax_guide_e.pdf 109 Hong Kong Profits Tax Guide. GuideMeHongKong [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/taxation/corporate-tax/hong-kong-profits-corporate-tax-guide/ 110 PWC. 2014/15 Hong Kong Tax Facts and Figures. Hong Kong, 2014, 34 s. Dostupné z: http://www.pwccn.com/webmedia/doc/635290458481999793_budget2014_tax_facts_figures.pdf 111 Podmínky lze nalézt na: http://www.gov.hk/en/residents/taxes/etax/services/completion_pfr.htm#con 112 Profits Tax Return. GovHK [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z:http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/filing/types/profitstax.htm 113 Recovering Tax in Default. GovHK [online]. 2014 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z:http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/consequences/recovertax.htm

36

5. Účetní standardy – regulace účetnictví a auditu spadá pod Hong Kong Institute of Certified Public Accountants. Právnické osoby, působící na území Hongkongu, jsou povinny vést účetnictví v souladu s Hongkongskými účetními standardy (z ang. Hong Kong Financial Reporting Standards), ze kterého se spočítá daňová povinnost. Hongkongské účetní standardy jsou plně harmonizovány s mezinárodními standardy IFRS od 1. ledna 2005.114

114

HONG KONG INSTITUTE OF CERTIFIED PUBLIC ACCOUNTANTS. Preface to Hong Kong Financial Reporting Standards. Hong Kong, 2015, 44 s. Dostupné z: http://app1.hkicpa.org.hk/ebook/HKSA_Members_Handbook_Master/volumeII/preface.pdf

37

4 Právní úprava daně z příjmů právnických osob v Singapuru V Singapuru je právní úprava daně z příjmů právnických osob poměrně jednoduchá a daňové zatížení relativně malé. Zdrojem informací v této kapitole je primárně Inland Revenue Authority of Singapore, který je v Singapuru správcem daně. Tato kapitola se zaměřuje na významné části první úpravy daně z příjmů právnických osob v této zemi. V té části této diplomové práce, kde se bude počítat daňové zatížení investičního záměru, budou použity informace zjištěné v této kapitole. S jejichž pomocí se spočítají daňové zatížení jednotlivých struktur investičního záměru.

4.1 Základní charakteristika Singapuru, ekonomická situace a podnikatelské prostředí Jelikož se tato čtvrtá kapitola věnuje singapurské právní úpravě daně z příjmů právnických osob, je vhodné znát o Singapuru alespoň základní informace.

1. Základní charakteristika Singapuru – Singapur je malý městský stát ležící v jihovýchodní Asii. Rozkládá se na hlavním ostrově a dále na více než 50 menších ostrovech. Leží na strategickém místě mezi Malajsií a Indonésií. Tento stát je znám konzervatismem svých vůdců a přísnou sociální kontrolou. Singapur byl od 19. století britskou kolonií. V roce 1963 získalo nezávislost od Velké Británie a od roku 1965, kdy po dvouletém členství v Malajsijské federaci a následném odchodu, se Singapur stal nezávislou republikou. Nyní je ze Singapuru jedno z nejvíce prosperujících míst na Zemi. Nachází se zde také jeden z nejvíce rušných přístavů světa. Přestože poloha Singapuru je poměrně daleko od Číny, 75 % obyvatel je čínské příslušnosti. Zbytek obyvatelstva tvoří především Malajci a Indové. Navzdory tomu, že v Singapuru působí mnoho politických stran, již od nezávislosti strana People’s Action Party vyhrává každé volby, s výsledkem vždy větším než 60 %. Populace činí 5,3 milionů obyvatel. Mluví se zde především anglicky, malajsky a mandarínskou čínštinou.115 116 117

2. Ekonomická situace a podnikatelské prostředí – Singapur je bohatý a vyspělý stát. Většina lidí má jednu z nejvyšších životních úrovní na světě. V roce 2013 bylo singapurské HDP na osobu 55.123 USD. Singapurská ekonomika je poháněna především finančními službami a výrobou elektroniky. Často je tato země označována jako jeden z Asijských tygrů. V dnešní době ale Singapur čelí silné regionální konkurenci ve výrobním průmyslu. Z tohoto důvodu se snaží posílit své pozice v oblasti služeb a turismu.118 Jako měna slouží Singapurský dolar (SGD)119.120 Hned po Hongkongu je Singapur hodnocen jako druhá nejsvobodnější ekonomika světa.121 V oblasti korupce je Singapur považován jako jeden z nejméně zkorumpovaných států světa, a to hned po Novém Zélandě, Švýcarsku a skandinávských zemích. 122 Inflace od roku 2005 do 2013 byla v průměru 2,8 %. 123 V Singapuru působí mnoho zahraničních firem a je spolu s Hongkongem významným finančním centrem. Světová banka Singapur jmenovala jako místo na Zemi, kde je nejsnadnější podnikat.124

4.2 Sazba, poplatníci, zdaňovací období, základ a předmět daně Pro správný výpočet daně z příjmů právnických osob je nutné znát výši sazby daně, na koho se daň uvaluje, za jak dlouhé období se vyměřuje a co je jejím základem a předmětem. Tato podkapitola se zaměřuje na tyto vybrané faktory. 115

Singapore country profile - Overview. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/worldasia-15961759 116 Singapore Profile - Facts. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/world-asia-15966547 117 Singapore profile - Timeline. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/world-asia15971013 118 Singapore country profile - Overview. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/worldasia-15961759 119 Směnný kurz k 15.2.2015: 1 SGP = 16,21 CZK. 120 Singapore Profile - Facts. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.bbc.com/news/world-asia-15966547 121 Country Rankings. Heritage [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.heritage.org/index/ranking 122 RESULTS: TABLE AND RANKINGS. Transparency International [online]. 2015 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.transparency.org/cpi2014/results 123 Inflation, consumer prices (annual %). The World Bank [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG/countries/1W-HK?display=graph 124 Singapore Miracle Dimming as Income Gap Widens Squeeze by Rich. Bloomberg [online]. 2011 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2011-08-10/singapore-miracle-dimming-as-income-gap-widens-squeeze-by-rich

38

1. Sazba – standardní sazba je na úrovni 17 %. Je to sazba ale pouze jen hypotetická. Ve skutečnosti je efektivní sazba daně nižší. Je to způsobeno částečným osvobozením příjmů. Toto osvobození se rozděluje na dvě skupiny. První je určeno pro všechny společnosti a druhá je určena pro nově založené společnosti, které splňují určité podmínky. V následujícím grafu je zobrazen vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v Singapuru od roku 2005 do současnosti Graf 4: Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v Singapuru (v %) 21 20 19 18 17 16 15 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Inland Revenue Authority of Singapore125, vlastní zobrazení

Z grafu lze vypozorovat postupné snižování sazby z příjmů právnických osob. Od roku 2005 do 2007 byla sazba nastavena na 20 %. Poté následovalo snížení o 2 %, které trvalo dva roky. Od roku 2010 do současnosti je sazba rovna 17 %. Všechny společnosti, které podnikají v Singapuru, mají nárok na částečné osvobození příjmů. Toto osvobození je zobrazeno v následující tabulce a je v podobě nižší sazby daně z příjmů právnických osob pro jednotlivé upravené základy daně.126 Tabulka 4: Částečné osvobození příjmů pro všechny společnosti Upravený základ daně 0 – 10.000 SGD 10.001 – 300.000 SGD 300.001 SGD a více

Efektivní daňová sazba 4,25 % 8,50 % 17 %

Osvobození 75 % 50 % 0%

Zdroj: Inland Revenue Authority of Singapore127, vlastní zobrazení

V následující tabulce je vyobrazeno částečné osvobození příjmů pro nově založené společnosti. Pokud chce nově vzniklá společnost využít toto osvobození, pak musí splnit následující podmínky: společnost má nejvíce 20 akcionářů (alespoň jeden vlastní více než 10 % akcií), je daňovým rezidentem a je založena v Singapuru. Pokud společnost tyto podmínky splňuje, tak toto částečné osvobození příjmů může uplatňovat po dobu tří zdaňovacích období po založení společnosti. 128 Tabulka 5: Částečné osvobození příjmů pro nově založené společnosti Upravený základ daně 0 – 100.000 SGD 100.001 – 300.000 SGD 300.001 SGD a více

Efektivní daňová sazba 0% 8,50 % 17 %

Osvobození 100 % 50 % 0%

Zdroj: Inland Revenue Authority of Singapore129, vlastní zobrazení

Z tabulky 5 lze vypozorovat, že částečné osvobození příjmů pro nově založené společnosti je výhodnější než pro ostatní (již existující) společnosti. Nově vzniklé společnosti 125

For companies: Tax rates & tax exemption schemes. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z:http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=410 126 Tamtéž 127 Tamtéž 128 For companies: Guide for new companies: Tax exemption scheme for new start-up companies. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=414 129 Tamtéž

39

mají prvních 100.000 SGD upraveného základu daně plně daňově osvobozeny. Naproti tomu u ostatních společností plně osvobození neexistuje. Ostatní společnosti na prvních 10.000 SGD uplatní efektivní daňovou sazbu 4,25 % a 8,5 % na dalších 290.000 SGD upraveného základu daně. Nově vzniklé společnosti tedy prvních 100.000 SGD nedaní a dalších 200.000 SGD upraveného základu daně daní sazbou 8,5 %. Pro upravený základ daně nad 300.000 SGD je pro obě skupiny stejná efektivní daňová sazba, která činí plných 17 %. 2. Poplatníci – jsou jimi společnosti, které podléhají zdanění příjmů právnických osob. Společnosti mohou být buď daňovými rezidenty, nebo nerezidenty. Toto je důležité z hlediska využívání různých daňových výhod jako zmíněné částečné osvobození příjmů pro nově založené společnosti, které je dostupné jen pro daňové rezidenty. Aby se dalo určit, zda je společnost rezidentem či nerezidentem, je třeba se podívat na to, odkud je společnost ovládána, a kde management firmy vykonává svou funkci. Přestože v zákoně nikde není explicitně vyjádřeno co se tím myslí, je to obecně vnímáno tak, že rozhoduje místo, kde představenstvo vydává svá rozhodnutí. Nebere se tedy v potaz jednoduchá každodenní menší rozhodnutí a úkony. Pokud jsou tedy rozhodnutí představenstva vydávány v Singapuru, tak se společnost bere jako rezidentní a naopak. Firmy zahraničních společností jsou většinou považovány za nerezidentní, jelikož jejich představenstvo obvykle sídlí v zemi jiné.130 3. Zdaňovací období – v Singapuru je zdaňovací období obvykle totožné s kalendářním rokem. Takže například zdaňovací období 2015 začíná 1. ledna 2015 a končí 31. prosince 2015. Pokud ale společnost chce mít zdaňovací období jiné, tak může uplatňovat hospodářský rok.131 4. Základ daně – společnosti, které vyvíjejí ekonomickou činnost v Singapuru, jsou povinny platit daň z příjmů právnických osob. Pro určení velikosti daně je potřeba vypočítat upravený základ daně. Pro výpočet upraveného základu daně se od výsledku hospodaření před zdaněním odečtou příjmy osvobozené, nezahrnované a nerezidentní společnosti také odečtou příjmy zdaněné srážkovou daní. Poté se přičtou daňově neuznatelné náklady a vznikne základ daně. Od tohoto základu daně se dále odečte ztráta z podnikání, hodnota darů, opotřebení majetku, výdaje na renovaci a modernizaci provozovny a případně výdaje v rámci programu PIC. Po odečtení těchto položek od základu daně nám vznikne upravený základ daně. Aktuální sazba daně z příjmů právnických osob, s ohledem na povolené částečné osvobození, se uplatní na tento upravený základ daně a vypočte se daňová povinnost.132 5. Předmět daně – firmy, rezidentní i nerezidentní, které podnikají v Singapuru, jsou povinny zdanit své nabyté příjmy jak z území Singapuru, tak i příjmy, které obdrží, a které pocházejí mimo Singapur. To znamená, že jsou jejich příjmy zdaňovány na bázi teritoriální. Předmětem daně tedy jsou výnosy a příjmy z podnikání, dividendy, úroky, nájemné, tantiémy, autorské poplatky a další výnosy příjmového charakteru. Od daně jsou osvobozeny některé kapitálové výnosy133. Jedná se např. o výnosy z prodeje stálých aktiv, dividendy, které jsou vypláceny rezidentním společnostem ze zahraničí a příjmy ze zahraničních poboček při splnění podmínek. 134 135 Daňoví nerezidenti působící v Singapuru mohou také býti vystaveni srážkové dani. Srážková daň se uplatňuje na určité druhy příjmů. Jedná se o úroky, provize, poplatky za 130

Singapore Corporate Tax Guide. GuideMeSingapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/taxation/corporate-tax/singapore-corporate-tax-guide 131 For companies: Guide for new companies: Basis Period and Year of Assessment. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=1392 132 INLAND REVENUE AUTHORITY OF SINGAPORE. Basic Tax Calculator (BTC): (for Companies Filing Form C-S). Singapore, 2014. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/uploadedFiles/Businesses/For_companies/Preparing_tax_computation/BASIC%20TAX%20C ALCULATOR%202014%20Form%20C-S.xls 133 Z ang. Capital gain 134 For companies: Preparing tax computation: What is Taxable Income. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=440 135 KPMG. Singapore Tax Profile. Singapore, 2013. Dostupné z: http://www.kpmg.com/global/en/services/tax/regional-taxcenters/asia-pacific-tax-centre/documents/countryprofiles/singapore.pdf

40

poskytnutí půjčky, autorského díla, platby za služby managementu, nájemné, využívání informací v oblasti vědy, techniky, obchodu, reklamy a další. Srážková daň je buď stejná jako standardní 17% sazba nebo menší dle druhu příjmu. 136

4.3 Náklady v základu daně Společnosti, které podnikají v Singapuru, mohou daňově uplatňovat pouze náklady, které byly plně a výhradně použity pro dosažení příjmů. Příkladem daňově uznatelných nákladů jsou např. náklady za administrativu, vedení účetnictví, reklamu, audit, provize, bankovní poplatky, zaplacené úroky, mzdy, výzkum a vývoj atd. Náklady, aby byly daňově uznatelné, nesmějí být zakázané zákonem. Pokud náklady nebyly plně a výhradně použity pro dosažení příjmů, tak jsou tyto náklady daňově neuznatelné. Daňově neuznatelné jsou taktéž kapitálové náklady a náklady vynaložené pro soukromou spotřebu. Příkladem daňově neuznatelných nákladů jsou např. odpisy, ztráta zaviněná změnou směnného kurzu, daň z příjmů, pokuty atd. 1. Odpisy majetku – účetní odpisy nejsou v Singapuru daňově uznatelné. Existuje zde ale institut opotřebení majetku137, který slouží jako odpočet od základu daně. Opotřebení majetku bude rozebráno v následující podkapitole. 2. Náklady na reprezentaci – tyto náklady nejsou v zákoně nikde specificky popsány. Aby náklady na reprezentaci byly daňově uznatelné, tak se na ně musí aplikovat stejné podmínky jako na ostatní náklady. Musí tedy být plně a výhradně použity pro dosažení příjmů. 138

4.4 Odpočty od základu daně Po uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů (nákladů), které byly plně a výhradně použity pro dosažení příjmů, je možné si od základu daně odečíst další položky. Vybrané položky budou následně uvedeny. 1. Daňová ztráta – pokud společnost nedosahuje zisku a je ve ztrátě, může tuto daňovou ztrátu v plném rozsahu uplatnit. Daňová ztráta se může uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Počet zdaňovacích období, ve kterých může být daňová ztráta uplatněna, není omezen. Dle singapurské legislativy je dokonce možné daňovou ztrátu přenést na zdaňovací období, které bezprostředně proběhlo před daným zdaňovacím obdobím. Tato možnost platí i pro opotřebení majetku. Velikost daňové ztráty přenesené na minulé zdaňovací období je omezena maximálně na 100.000 SGD v souhrnu s částkou opotřebení majetku, která je také přenášena na bezprostředně minulé zdaňovací období. Daňová ztráta může být přenesena do jiného zdaňovacího období při splnění Testu akciového podílu139. Tento test je splněn, pokud více než polovina všech akcií firmy nezměnilo svého vlastníka.140 2. Opotřebení majetku – jak již bylo uvedeno, účetní odpisy nejsou v Singapuru daňově uznatelné. Existuje zde ale institut opotřebení majetku, který je možné odečíst od základu daně. Nakoupená stálá aktiva jsou tedy postupně odpočítávána od základů daní ve více zdaňovacích obdobích. 141 Výjimku zde tvoří majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 5.000 SGD. Tento majetek muže být celý odečten od základu daně v roce pořízení, avšak maximální souhrnná částka činí 30.000 SGD za

136

Withholding tax: Withholding tax rates. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2013 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=600 137 Z ang. Capital allowances 138 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses.Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z:http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=11432 139 Z ang. Shareholding test 140 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Unutilised losses, capital allowances and donations. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=620 141 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Capital allowances: What is capital allowance (CA) and who can claim. Inland Revenue Authority of Singapore[online]. 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=9246#Examples_of_non-qualifying_fixed_assets

41

tyto majetky v daném zdaňovacím období.142 Opotřebení majetku se především týká opotřebení zařízení a strojů používaných pro podnikání. Většina majetku se rovnoměrně daňově odpočítává od základu daně po dobu tří let. 143 Opotřebení průmyslových budov se většinou odpočítává od základu daně tak, že v roce pořízení se odečte 25 % pořizovací ceny průmyslové budovy a 3 % v následujících letech.144 Při nákupu duševního vlastnictví, jako například patenty, ochranné známky apod., se pořizovací cena postupně po dobu pěti let rovnoměrně odečte od základu daně. 145 Jak již bylo uvedeno, je možno nevyužitou část opotřebení majetku, spolu s daňovou ztrátou, přenést na zdaňovací období, které bezprostředně proběhlo. Opět je nutno respektovat souhrnnou 100.000 SGD hranici. Taky existuje možnost tuto nevyužitou část přenést do zdaňovacího období následujícího. Stejně jako u daňové ztráty, i zde se musí provést Test akciového podílu, a navíc nesmí nastat změna v hlavní podnikatelské činnosti dané společnosti během těchto zdaňovacích období. 146 3. Dary – obecně jsou dary daňově neodečitatelná položka. Avšak pokud je obdarovaná schválená veřejná instituce nebo singapurská vláda, tak se tento dar může odečíst od základu daně. Musí se ale splnit podmínka, aby tento dar přinášel užitek místní komunitě. Tento odpočet od základu daně má zvláštnost v tom, že se odpočet provádí za minulé zdaňovací období. Tedy odpočet za dar, který byl předán ve zdaňovacím období 2015, bude moci být využit ve zdaňovacím období 2016. Odpočet od základu daně činí 2,5 násobek hodnoty darů.147 4. Program Productivity and Innovation Credit (PIC) – jedná se o daňovou pobídku, kterou můžou společnosti využít a zvýšit si odpočet od základu daně. Pro využití tohoto programu je nutné investovat alespoň do jedné z určených oblastní. Jedná se o školení zaměstnanců, nákup nebo pronájem informačních technologií či automatizačních zařízení chválených tímto programem, nákup duševního vlastnictví, jeho registrace, vědu a výzkum (podrobněji v následujícím odstavci) a výdaje na návrhy schválených projektů.148 Pro každou vyjmenovanou oblast si společnost může ve zdaňovacím období místo 100 % nákladů odečíst 400 %. Avšak tento odpočet je limitován na hranici 400.000 SGD pro každou zmíněnou oblast. Další možností pro malé podniky, které mají problémy s platební schopností, je až 100.000 SGD celkových vynaložených nákladů na všech šest určených oblastí přeměnit na nezdanitelnou hotovostní výplatu v konverzním poměru 60 %. To znamená, že maximální hotovostní výplata je 60.000 SGD. Tato možnost je určená pro společnosti, které mají nejméně 3 singapurské zaměstnance, podnikají na území Singapuru a investují do zmíněných šesti oblastí. Pokud jsou tedy náklady přeměněny na hotovostní výplatu, tak tyto náklady nemohou být daňově účinné.149 5. Náklady na výzkum a vývoj – jsou součástí programu PIC. Aby byly daňově odečitatelné od základu daně, tak musí mít daná společnost, která výzkum provádí, z ní užitek.

142

For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Capital allowances: One year write-off for low-value assets. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=13902 143 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Capital allowances: How to calculate capital allowance. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=9250#writeoffoverthreeyears 144 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Industrial Building Allowances. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=618 145 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Writing-Down Allowances for Intellectual Property Rights. Inland Revenue Authority of Singapore[online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page.aspx?id=13644 146 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Unutilised losses, capital allowances and donations. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=620 147 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses: Tax treatment of specific expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=614#Donations 148 For companies: Six Qualifying Activities under PIC. Inland Revenue Authority of Singapore[online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z:http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=13838 149 For companies: How PIC Benefits You. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=10572#Tax_Deduction/Allowances

42

Tyto náklady musí splňovat především tyto tři základní požadavky: a) záměr – nabytí nových znalostí nebo vytvoření nových produktů (postupů) nebo zdokonalení existujících produktů (postupů), b) jedná se o novinku nebo daný výzkum obnáší technologické riziko, c) výzkum představuje systematickou, investigativní a experimentální studii ve vědeckém či technologickém oboru. Pro zjištění odečitatelné výše od základu daně je nutné posouzení, kde (Singapur, mimo Singapur nebo částečně obě místa) a jak (společnost sama, outsourcing či společně s jinou firmou) k výzkumu a vývoji došlo. Nyní bude uvedena situace, kdy je výzkum a vývoj prováděn samostatně danou společností a je umístěn v Singapuru. V tomto případě se provede 100% odpočet, spolu s dodatečnými mzdovými náklady a náklady na spotřební zboží. Tyto dodatečné náklady (kromě odměn vedení) od roku 2011 do 2018 činí 250 % a řídí se již zmíněnými pravidly programu PIC.150 6. Výdaje na renovaci a modernizaci provozovny – jedná se např. o elektroinstalaci, obložení podlahy a stěn, instalaci plynu a vody, výdaje na okna atd. Výdaje na renovaci a modernizaci provozovny jsou omezeny maximální výší 300.000 SGD pro tříleté období, které začíná v prvním roce vynaložení těchto výdajů. Během tříletého období se každoročně odčítá 1/3 výdajů.151

4.5 Sleva na dani, daňové pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání a účetní standardy Tato podkapitola se věnuje dalším vybraným faktorům, které je nutno brát na vědomí při výpočtu daně z příjmů právnických osob. Při tomto výpočtu je si možno od vypočtené daně odečíst, při splnění podmínek, slevu na dani. Dále jsou určitým právnickým osobám poskytovány daňové pobídky, které zkracují daňovou povinnost. Právnické osoby mají rovněž povinnost podávat daňové přiznání. Také jsou v této podkapitole popsány účetní standardy, dle kterých se účtuje. 1. Sleva na dani - v singapurské daňové úpravě daně z příjmů právnických osob není o institutu slevy na dani zmínka. Tedy alespoň ne v „trvalé“ formě. Nicméně Ministerstvo financí občas oznamuje dočasné slevy na dani pro určité zdaňovací období. Posledně oznámená sleva byla Corporate Income Tax Rebate (CIT), která platí pro zdaňovací období 2013, 2014 a 2015. Společnosti dostanou 30% slevu na dani, která je omezena na 30.000 SGD za zdaňovací období. Společnosti si o CIT nemusí sami žádat. Inland Revenue Authority of Singapore, která má výběr daní z příjmů právnických osob na starost, započítá a dovolí CIT provést během výměru daně z daňového přiznání.152 2. Daňové pobídky – existuje zde velké množství daňových pobídek pro různé druhy aktivit. Jedná se například o inovátorské a expandující firmy, firmy zabývající se finančnictvím, mezinárodním obchodem, vývojem atd. Tyto pobídky jsou většinou ve formě osvobození od daně či snížení sazby daně a také je mohou mnohdy využívat jen daňoví rezidenti. Mezi významné daňové pobídky patří již zmíněný program PIC či rovněž zmíněné částečné osvobození příjmů pro nově založené či všechny společnosti. Pro tuto diplomovou práci by mohla být poměrně zajímavá speciální daňová pobídka pro schválené obchodní společnosti. Tyto společnosti mají zvýhodněnou sazbu daně, která činí 5 – 10 % a mohou ji využívat 5 – 10 let. Bohužel, tato pobídka je typicky udělena jen „silným hráčům“ v daném odvětví. Z tohoto důvodu nebude mít tato daňová pobídka, v této diplomové práci, více prostoru.153 150

For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses: Tax treatment of specific expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=614#R&D_expenditure 151 For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses: Tax treatment of specific expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=614#Section_14Q 152 For companies: Tax rates & tax exemption schemes: Corporate Income Tax Rebate for Years of Assessment 2013 to 2017. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=14564 153 Industry Specific Tax Incentives in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/taxation/corporate-tax/industry-specific-tax-incentives

43

3. Zálohy na daň - v singapurské daňové úpravě příjmů právnických osob není o institutu zálohy na daň zmínka. Společnosti podnikající v Singapuru tedy musí zaplatit daň z příjmů právnických osob najednou nebo mohou využít platební systém GIRO a daň splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 154 4. Daňové přiznání – většina společnosti podnikající v Singapuru mají dvě primární povinnosti ohledně komunikace s Inland Revenue Authority of Singapore ve spojitosti s výběrem daně z příjmů právnických osob. Zaprvé se jedná o odhad upraveného základu daně zdaňovacího období. Tato informace se musí správci daně poskytnout do tří měsíců po skončení zdaňovacího období. Druhou povinností je podání daňového přiznání. Daňové přiznání se musí podat do 30. listopadu roku, který následuje konkrétnímu zdaňovacímu období. Jakmile společnost podá daňové přiznání, tak čeká, až od správce daně dostane oznámení ohledně jeho daňové povinnosti. Tento daňový výměr musí společnost zaplatit do třiceti dnů od obdržení.155 Pokud společnost nezaplatí nebo zaplatí se zpožděním, tak je na ni uvalena pokuta. Pokuta činí 5 % z nezaplacené daně. Pokud ani do 60 dní od dostání 5% pokuty není daň zaplacena, tak za každý další měsíc po splatnosti se pokutuje 1 % z nezaplacené daně (maximálně 12 %). Mimo uvalení pokuty, správce daně může také zahájit trestní jednání či pověřit banku společnosti nebo jejího právníka, aby mu daň zaplatila.156 5. Účetní standardy – zodpovědným orgánem, který vytváří účetní standardy v Singapuru je Accounting Standards Council. Účetní standardy, podle kterých se účtuje v Singapuru, se jmenují Singapore Financial Reporting Standards. Tyto standardy jsou velmi podobné s mezinárodními standardy IFRS.157

154

For companies: After getting Notice of Assessment: How to pay. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2008 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.iras.gov.sg/irasHome/page03a.aspx?id=5966 155 For companies: Guide for new companies: Income Tax Return (Form C/ Form C-S) & ECI Filing Obligations. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=11020 156 For companies: If you have failed to pay or paid late. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: https://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=11766 157 Singapore: ISCA and Singapore Accounting Standards Council. Institute of Singapore Chartered Accountants [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z:http://www.isca.org.sg/tkc/fr/financial-reporting-standards/singapore/

44

5 Zhodnocení a rozdíly v právních úpravách daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru Tato kapitola se zabývá zhodnocením a rozdíly právních úprav daně z příjmů právnických osob ve zkoumaných třech státech (Hongkong sice oficiálně státem není, ale je speciální administrativní oblastí Číny). Podkapitoly jsou rozděleny podobně jako v předešlých kapitolách, které se zabývají právními úpravami daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemích.

5.1 Základní sazba, poplatníci, zdaňovací období, základ a předmět daně Pro správný výpočet daně z příjmů právnických osob je nutné znát výše sazby daně, na koho se daň uvaluje, za jak dlouhé období se vyměřuje a co je jejím základem a předmětem. Tato podkapitola se zaměřuje na tyto vybrané faktory a na jejich vzájemnou komparaci. 1. Základní sazba – nominální základní sazba daně z příjmů právnických osob je podobná ve všech třech státech. Nejvyšší je v České republice, kde činí 19 %. Poté následuje Singapuru se 17% a Hongkong s 16,5% sazbou. Ovšem při pohledu na efektivní sazbu je situace odlišná. V Hongkongu se 16,5% sazbou zdaňují jen zisky získané z území Hongkongu. Zisky získané mimo Hongkong jsou daňově osvobozeny. V Singapuru existuje osvobození části příjmů, které se 17% sazbou nedaní. Všechny společnosti mají 75 % z prvních 10.000 SGD daňově osvobozeny. Z dalších 290.000 SGD je daňově osvobozeno 50 %. Nově vzniklé společnosti, které splňují určité podmínky, mají ještě větší osvobození. Prvních 100.000 SGD je plně osvobozeno a z dalších 200.000 SGD je daňově osvobozeno 50 %. Z tohoto porovnání lze vypozorovat, že každá asijská oblast má jinou výhodu pro společnosti. Pokud společnost chce podnikat výhradně mimo území Hongkongu, tak je daňové osvobození v hongkongské legislativě pro ni velmi atraktivní. Na druhou stranu, situace v Singapuru je také pro investora lákavá. Existence částečného osvobození je zajímavá jak pro společnost podnikající mimo Singapur, tak i pro společnosti podnikající přímo v Singapuru. Toto osvobození je u nižších upravených základů daně vyšší a s růstem upraveného základu daně se osvobození snižuje. 2. Poplatníci – v legislativách všech tří států je definice daňových poplatníků prakticky stejná. Jedná se tedy o společnosti, které na daném území provozují ekonomickou činnost za účelem dosažení zisku. Všechny země rozdělují poplatníky na daňové rezidenty a nerezidenty. V Hongkongu není rozdíl mezi daňovým rezidentem a nerezidentem tak veliký jako v České republice a Singapuru. V Hongkongu platí teritoriální princip zdanění příjmů jak pro rezidenty, tak pro nerezidenty. Daňový rezident České republiky má daňovou povinnost z příjmů plynoucí ze zdroje na území České republiky, ale také z příjmů plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Daňový nerezident má daňovou povinnost jen z příjmů plynoucí ze zdroje na území České republiky. V Singapuru je situace obdobná. Navíc určité výhody a daňové pobídky (např. osvobození části příjmů pro nově vzniklé společnosti) jsou určeny jen pro daňové rezidenty. 3. Zdaňovací období – v České republice a Singapuru je standardním zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Je ovšem možné používat i hospodářský rok. V České republice existuje i možnost využití období např. u fúzí nebo účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. V Hongkongu zdaňovací období začíná vždy 1. dubna a končí 31. března následujícího kalendářního roku. 4. Základ daně - daň z příjmů právnických osob se vyměřuje prostřednictvím určení (upraveného) základu daně. Při jeho výpočtu se vychází z výsledku hospodaření za dané zdaňovací období. Tento výsledek hospodaření se upravuje za účelem získání (upraveného) základu daně. U všech tří států je tato úprava poměrně podobná. Od výsledku hospodaření se odečtou příjmy vyňaté a osvobozené od daně, příjmy nezahrnované do základu daně, ztráta z podnikání a další. Také se určité položky přičítají. Jedná se o daňově neuznatelné náklady nebo nepeněžní a mimoúčetní příjmy. 5. Předmět daně - předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li stanoveno jinak. Co spadá pod předmět daně pro daňové rezidenty a nerezidenty bylo již popsáno v této podkapitole v sekci „Poplatníci“. Dále lze uvést, že např. v Hongkongu dividendy, úroky a majetek nabytý dědictví není předmětem daně. V České republice dividendy podléhají srážkové dani, s výjimkou těch, které jsou vypláceny dceřinou společností, která je daňovým rezidentem v České republice, své mateřské společnosti. Úrokové příjmy rovněž podléhají srážkové dani, s výjimkou těch, které jsou daňově osvobozeny 45

(např. úroky z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice). V Singapuru jsou dividendy daňově osvobozeny, pokud pocházejí ze zahraničí a jsou přijaty společností, která je daňovým rezidentem. Úroky podléhají srážkové dani. Z tohoto plyne, že Hongkong je vůči poplatníků více vstřícný a daňově osvobozuje více položek.

5.2 Náklady v základu daně Společným charakteristickým znakem daňově uznatelných nákladů pro všechny tři země je to, že se musí vztahovat na podnikatelskou činnost za účelem dosažení příjmů. V Hongkongu navíc platí ještě jedno pravidlo. Tím je, že daňově uznatelným nákladem je náklad, který byl využit pro získání zdanitelných příjmů - tedy těch, které pocházejí z území Hongkongu. Ve všech třech zemích musí poplatník být schopen prokázat tyto náklady. 1. Odpisy majetku - v České republice je daňové odpisování možné na hmotný a nehmotný majetek. Daňové odpisy hmotného majetku se počítají buď jako rovnoměrné nebo zrychlené. Každý majetek je přiřazen do jedné z šesti odpisových skupin. Každá odpisová skupina má jiný počet let odpisování a jinou roční sazbu či koeficient odpisu. Nehmotný majetek se většinou odpisuje rovnoměrně bez přerušení. V Hongkongu jsou daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku taky daňově uznatelné. Počet let odpisování záleží na druhu majetku, přičemž u určitých typů majetku je možno uplatnit 100% odpis v roce pořízení. V Singapuru jsou účetní odpisy daňově neúčinné, ale existuje zde institut opotřebení majetku, který je možné odečíst od základu daně. V praxi je opotřebení majetku prakticky stejné jako daňové odpisy. Výjimku zde tvoří majetek, jehož pořizovací cena je nižší než 5.000 SGD. Tento majetek muže být celý odečten od základu daně v roce pořízení, avšak maximální souhrnná částka činí 30.000 SGD za tyto majetky v daném zdaňovacím období. 2. Náklady na reprezentaci – v České republice jsou tyto náklady daňové neuznatelné. Výjimku zde ale tvoří reklamní a propagační předměty do hodnoty 500 Kč, které jsou opatřeny ochrannou známkou poskytovatele nebo jména poskytovatele tohoto předmětu či názvem propagovaného zboží či služby. V daňových úpravách Hongkongu a Singapuru o těchto nákladech není nic výslovně napsáno. Z tohoto důvodu pro ně platí stejné pravidla jako pro ostatní náklady. To znamená, že pro jejich daňovou uznatelnost musí být tyto náklady vynaložené za účelem získání zdanitelných příjmů.

5.3 Odpočty od základu daně V České republice i v Singapuru se mohou dodatečné položky odečíst od základu daně. Po odečtení patřičných položek vznikne upravený základ daně. V Hongkongu institut upraveného základu daně neexistuje. Položky, odečitatelné od základu daně v české a singapurské daňové úpravě, jsou v hongkongské daňové úpravě nákladem a vstupují do základu daně. Asijské země, v porovnání s Českou republikou, nabízejí výhodnější odpočty (v Hongkongu daňové náklady). Pro daňové poplatníky je daňový systém v Singapuru nejvýhodnější, jelikož nabízí největší odpočty. Kromě daňové ztráty a darů lze v Singapuru také od základu daně odečíst opotřebení majetku, výdaje v rámci programu PIC a výdaje na renovaci a modernizaci provozovny. 1. Daňová ztráta – v České republice ji lze odečíst od základu daně, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. V Hongkongu lze daňovou ztrátu uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích jako náklad. Neexistuje žádné časové omezení, do kdy je tuto ztrátu nutno vyčerpat. V Singapuru ji lze od základu daně odečíst v následujících zdaňovacích obdobích rovněž bez časového omezení. V singapurské legislativě je dokonce, při splnění podmínek, možnost daňovou ztrátu přenést na zdaňovací období, které bezprostředně proběhlo před daným zdaňovacím obdobím. 2. Dary – ve všech třech zemích společnosti mohou, při splnění konkrétních požadavků, poskytovat dary vybraným institucím. V České republice lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně, kdy minimální částka činí 2.000 Kč. V Hongkongu se musí darovat alespoň 100 HKD a zároveň se může nechat daňově uznat maximálně 35 % zdanitelného zisku po odečtení odpisů. V Singapuru odpočet od základu daně činí 2,5 násobek hodnoty darů. 3. Náklady na výzkum a vývoj – v České republice a Singapuru jsou tyto náklady odpočtem od základu daně. V Hongkongu se řadí do daňových nákladů. V České republice si společnosti od základu daně mohou odečíst 100 % (respektive 110 %) nákladů vynaložených na výzkum a vývoj. V Hongkongu neexistují žádné specifické daňové pobídky, které se týkají nákladů na výzkum a 46

vývoj. Jako takové se mohou, za splnění podmínek, tyto náklady ve skutečné výši daňově uznat. V Singapuru si je společnosti od základu daně mohou odečíst za situace, že se výzkum a vývoj provádí v Singapuru danou společností, mimo skutečných nákladů navíc i dodatečné mzdové náklady a náklady na spotřební zboží v hodnotě 250 %, avšak při respektování pravidel programu PIC.

5.4 Sleva na dani, daňové pobídky, zálohy na daň, daňové přiznání a účetní standardy Tato podkapitola porovnává odlišnosti v oblastech slev na dani, daňových pobídek, záloh na daň, podávání daňových přiznání a účetních standardů, dle kterých se účtuje ve třech analyzovaných právních úpravách daně z příjmů právnických osob. 1. Sleva na dani – institut slevy na dani se, ve zkoumaných daňových úpravách, nachází pouze v České republice. Jedná se o slevu za zaměstnání člověka se zdravotním postižením, která činí 18.000 Kč a slevu za zaměstnání člověka s těžším zdravotním postižením, která činí 60.000 Kč. Další sleva je v rámci investičních pobídek. Výrobní společnosti mohou investiční pobídky získat ve formě částečné nebo úplné slevy na dani z příjmů právnických osob na období až deseti let. V Singapuru jsou pro některá zdaňovací období vyhlášeny instituty, podobné slevám na dani. Pro zdaňovací období 2015 je v platnosti program CIT, který poskytuje 30% slevu na dani, ale jeho maximální výše je omezena na 30.000 SGD. 2. Daňové pobídky – v České republice se jedná již o zmíněné investiční pobídky poskytující částečnou nebo úplnou slevu na dani z příjmů právnických osob. V Hongkongu se jedná o okamžitý odpis určitého druhu majetku, daňovou úlevu na příjem z kvalifikovaných dluhových instrumentů a neexistence zdanění výnosových úroků z depozit umístěných v Hongkongu. V Singapuru je situace nejrozmanitější. Existuje zde velké množství daňových pobídek pro různé druhy podnikání. Daňové pobídky mají podobu osvobození od daně či snížení sazby daně. Řadí se zde i program PIC, který slouží ke zvyšování produktivity a podporu inovací. Tento program umožňuje uznatelnost specifických nákladů až ve čtyřnásobné výši. 3. Zálohy na daň – v České republice se platí dle výše poslední známé daňové povinnosti. Pokud jeho poslední známá daňová povinnost byla menší než 30.000 Kč, tak zálohy na daň neplatí. Od 30.000 do 150.000 Kč už platit zálohy na daň musí a to dvakrát ročně ve výši 40 %. Od 150.000 Kč musí platit zálohy na daň čtyřikrát ročně ve výši 25 %. V Hongkongu se záloha na daň platí ve dvou splátkách před podáním daňového přiznání. První činí 75 % daně z příjmů právnických osob z předešlého zdaňovacího období a druhá splátka je zbývajících 25 %, která je splatná za 3 měsíce od první splátky. V singapurské daňové úpravě příjmů právnických osob není o institutu zálohy na daň zmínka, a tudíž se neplatí. 4. Daňové přiznání – v České republice se musí podat nejpozději do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. Pokud je účetní závěrka právnické osoby ověřována auditorem či její daňové přiznání sestavuje daňový poradce, daňové přiznání se podává nejpozději do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období. V Hongkongu by daňové přiznání mělo být vyplněno a zasláno ve stanovené lhůtě, která obvykle činí do jednoho měsíce od vystavení, které bývá většinou první pracovní den v měsíci dubnu. V Singapuru se daňové přiznání musí podat do 30. listopadu roku, který následuje konkrétní zdaňovací období. Jakmile společnost podá daňové přiznání, tak čeká, až od správce daně dostane oznámení ohledně její daňové povinnosti. Tento daňový výměr musí společnost zaplatit do třiceti dnů od jeho obdržení. Při včasném či úplném nezaplacení daně z příjmů právnických osob hrozí ve všech třech zemích pokuty, penále, úroky z prodlení a další sankce. Tyto sankce se počítají ze splatné daně nebo její části, která je doměřena. 5. Účetní standardy – každá ze tří zemí používá pro svá účetnictví vlastní účetní standardy, ale pouze ty hongkongské jsou plně harmonizovány s mezinárodními standardy IFRS. Účetní standardy používány pro účtování v České republice i v Singapuru z mezinárodních standardů IFRS víceméně vycházejí. Singapurské účetní standardy jsou ale těm mezinárodním mnohem blíže než ty české. Česká republika ale postupně své výkaznictví harmonizuje. Také již v České republice společnosti, které jsou kotované na veřejně obchodovaných burzách EU, mají povinnost vykazovat své konsolidované účetní výkazy dle standardů IAS/IFRS.

47

6 Druhy právnických osob a postupy pro jejich založení Obecně, při podnikání, je velmi důležitá zvolená jeho forma v podobě správného výběru druhu společnosti. V této kapitole budou popsány právnické osoby a jiné typy společností v České republice, Hongkongu a Singapuru. Rovněž jsou zde uvedeny postupy pro jejich založení. V obou asijských zemích je situace poměrně podobná, jak v názvech typů společností, tak i v jejich specifikách. Nicméně i právnické osoby v České republice obsahují řadu společných prvků. V obecné rovině se ve všech třech státech objevují společnosti, které jsou velkého rozsahu, mnoha vlastníky a ručením omezeným, tak i společnosti menší až středně velké s malým počtem vlastníků, rovněž s ručením omezeným. Zároveň v každé zemi existuje možnost založení společnosti, ve které je malý počet vlastníků, kde tito vlastníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ale mohou využít jiných výhod. V Hongkongu a Singapuru také existují zvláštní typy společností pro zahraniční společnosti, které si přejí v Singapuru působit.

6.1 Právnické osoby v České republice Tato podkapitola je zaměřena na obchodní korporace v České republice. Podle zákona o obchodních korporacích jsou obchodní korporace obchodní společnosti a družstva. Mezi obchodní společnosti se řadí akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Mezi družstva se řadí družstvo a evropská družstevní společnost.158 Vznik obchodní společnosti a družstva vzniká ve dvou etapách. První etapou je založení společnosti a v druhé dochází ke vzniku společnosti jako právnické osoby. To se stane jejím zápisem do obchodního rejstříku. Pokud jsou obchodní společnosti zakládány více než jednou osobou, tak se zakládají společenskou smlouvou, která musí být podepsána všemi zakladateli. Společenská smlouva musí mít formu veřejné listiny (např. notářská zápis), pokud se zakládá kapitálová společnost – akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným. Pokud ale jsou tyto kapitálové společnosti zakládány pouze jedním zakladatelem, je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou, jejíž forma musí být veřejná listina. U některých společností je potřeba vkladů společníků do základního kapitálu. Za předpokladu, že je společnost založena za účelem podnikání, tak ještě před vznikem společnosti musí společnost získat podnikatelské oprávnění (živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění). Živnostenské oprávnění vzniká právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku dnem ohlášení, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Až ke dni zápisu do obchodního rejstříku vznikají obchodní společnosti a družstva. Tím dnem se založená společnost stane právnickou osobou.159 V následujícím textu jsou popsány vybrané obchodních společnosti a družstva: 1. Akciová společnost – jedná se o typickou kapitálovou společnost, kde se společníci (akcionáři) podílejí na poskytnutém kapitálu a typicky profesionální vedení řídí chod společnosti. Akcionáři za závazky společnosti neručí svým majetkem. Tím ručí samotná akciová společnost. Případné soudní řízení, například při neplacení dluhů, se vede proti akciové společnosti a ne proti akcionářům. Tato forma právnické společnosti je spíše vhodná pro provoz a správu větších společností, kde je nutný velký kapitál.160 Základní kapitál je ve výši alespoň 2.000.000 Kč nebo 80.000 EUR161 a je rozvržen na určitý počet akcií. 162 Vnitřní struktura společnosti může být systémem dualistickým, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada nebo systémem monistický, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel. 163 Na valné hromadě nebo mimo ni mají akcionáři právo podílet se na řízení společnosti. 164 V dualistickém systému je statutárním orgánem společnosti představenstvo a tomu

158

Obchodní korporace - založení a vznik. BusinessInfo [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi-50461.html#! 159 Obchodní korporace - založení a vznik: Kapitola 2 – Založení a vznik obchodních společností a družstev obecně. BusinessInfo [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporacezalozeni-a-vznik-ppbi-50403.html#!&chapter=2 160 Akciová společnost v nové úpravě od roku 2014. BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/akciova-spolecnost-v-nove-uprave-od-roku-2014-43858.html 161 § 246 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 162 § 243 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 163 § 396 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 164 § 398 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

48

přísluší obchodní vedení společnosti. 165 Na činnost společnosti a výkon působnosti představenstva dohlíží dozorčí rada.166 V monistickém systému je statutárním orgánem společnosti statutární ředitel, který je jmenován správní radou a přísluší mu obchodní vedení společnosti. 167 Správní rada dohlíží na řádný výkon společnosti a určuje základní zaměření obchodního vedení.168 Zakladatelem je ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií. Akciová společnost může být založena i jediným zakladatelem, kterým může být fyzická i právnická osoba.169 Přijetí stanov je nutné k založení akciové společnosti. Stanovy obsahují např. předmět podnikání, výši základního kapitálu, počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, informace k akciím a jejich práva atd.170 Aby založení společnosti bylo účinné, musí se splatit v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií a případné emisní ážio nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku nebo do dřívějšího data, který je určený ve stanovách. 171 2. Společnost s ručením omezeným – patří mezi nejjednodušší typy kapitálových společností a je v České republice nejrozšířenějším typem obchodní společnosti. Mezi přednosti patří omezené ručení za závazky společnosti, nízká hodnota minimálního základního kapitálu a relativně menší administrativní náročnost.172 Omezené ručení za závazky společnosti znamená, že její společníci společně a nerozdílně ručí za dluhy společnosti do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. 173 Minimální výše vkladu činí 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší.174 Celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 % se musí splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.175 Na valné hromadě nebo mimo ni se společníci podílejí na řízení společnosti.176 Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů.177 Obchodní vedení společnosti přísluší právě jednateli. 178 Společnost s ručením omezeným může zřídit dozorčí radu, která dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetní závěrku atd.179 3. Veřejná obchodní společnost – jedná se o společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.180 Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Avšak může po ostatních společnících požadovat, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené. 181 K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.182 Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují stanovené požadavky v § 46 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (např. bezúhonnost).183 Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. 184 Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. 185 Společníci veřejné

165

§ 435 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích § 446 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 167 § 463 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 168 § 460 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 169 Obchodní korporace - založení a vznik: Kapitola 4 – Založení a vznik akciové společnosti.BusinessInfo [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi50403.html#!&chapter=4 170 § 250 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 171 § 253 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 172 Společnost s ručením omezeným: Shrnutí základních informací o společnostech s ručením omezeným. BusinessCenter [online]. 2012 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z:http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/shrnuti.aspx 173 § 132 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 174 § 142 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 175 § 148 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 176 § 167 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 177 § 194 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 178 § 195 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 179 § 201 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 180 § 95 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 181 § 110 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 182 § 105 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 183 § 106 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 184 § 107 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 185 § 112 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 166

49

obchodní společnosti nemusí dávat žádný vklad, jelikož u tohoto druhu právnické osoby není dána povinnost tvořit minimální základní kapitál. 186 4. Komanditní společnost – v této společnosti alespoň jeden společník (komanditista) ručí za její dluhy omezeně a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář).187 Omezené ručení komanditisty znamená, že za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. 188 Statutárním orgánem jsou všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky v § 46 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (např. bezúhonnost).189 Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu.190 5. Družstvo – je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Družstvo musí mít nejméně tři členy. 191 Na základním kapitálu se podílí každý člen družstva členským vkladem. 192 Člen družstva má právo zejména volit a být volen do orgánů družstva, účastnit se řízení a rozhodování v družstvu a podílet se na výhodách poskytovaných družstvem. 193 Člen nebo někteří členové mají za podmínek určených ve stanovách právo na podíl na zisku. Pokud stanovy neurčují způsob určení podílu člena na zisku určeném k rozdělení mezi členy, tak se určí v poměru jeho splněné vkladové povinnosti k členskému vkladu ke splacenému základnímu kapitálu družstva.194 Členská schůze může, dle stanov, uložit členům povinnost přispět na úhradu ztráty družstva.195 Tento příspěvek ale musí být pro jednotlivé členy ve stejné výši a nesmí být vyšší, než kolik představuje trojnásobek základního členského vkladu. Pokud stanovy upravují uhrazovací povinnost, tak pro všechny členy představenstva a kontrolní komise může být uhrazovací povinnost určena až do výše desetinásobku základního členského vkladu. 196 Každý člen může mít pouze jeden družstevní podíl, který představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu. 197 Orgány družstva jsou: členská schůze, představenstvo (statutární orgán198), kontrolní komise (kontroluje veškerou činnost družstva199) a jiné orgány zřízené stanovami.200

6.2 Právnické osoby v Hongkongu Tato podkapitola je zaměřena na typy obchodních společností působící v Hongkongu. Existují zde čtyři základní typy subjektů a to Limited Liability Company, Sole Proprietorship, Partnership a typy zahraničních společností. Nyní bude popsán postup pro založení společnosti, která je v Hongkongu nejrozšířenějším typem společnosti a tím je Private Limited Company. Je také vhodné poznamenat, že je pro začínající podnikatele vhodné využít profesionální firmy, které se, za poplatek, o vše postarají. Takové firmy připraví potřebné dokumenty, postarají se o registraci společnosti v obchodním rejstříku, získají podnikatelský certifikát, asistují s otevřením bankovního účtu a asistují při mnoha dalších potřebných úkonech souvisejících při zakládání společnosti. Pro založení společnosti je nutná příprava zakladatelské smlouvy a stanov společnosti. Oba dokumenty musí obsahovat minimálně určené položky. U Zakladatelské smlouvy je to např. jméno společnosti, registrační adresu, popis obchodní činnosti, kopie pasu nerezidenta atd. Pro založení 186

Jak založit veřejnou obchodní společnost (v.o.s.). iPodnikatel [online]. 2013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-obchodni-spolecnosti/jak-zalozit-verejnou-obchodni-spolecnost-v-o-s.html 187 § 118 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 188 § 122 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 189 § 125 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 190 § 126 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 191 § 552 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 192 § 563 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 193 § 575 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 194 § 586 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 195 § 587 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 196 § 588 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 197 § 595 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 198 § 705 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 199 § 715 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích 200 § 629 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

50

společnosti se musí daná společnost zaregistrovat do Registru společností201. Založení většinou trvá od 4 do 7 pracovních dní a registrace společnosti stojí 1.720 HKD. Jakmile je společnost založena, tak musí splnit další nutné formality. Jedná se o založení bankovního konta, zaregistrování se u správce daně do měsíce od založení (tím bude společnosti přiděleno obchodní osvědčení o registraci a identifikační číslo). Pokud se jedná o firmu, která podniká ve finančních službách, pohostinství, turismu a vzdělání, tak si musí požádat o speciální licenci. Také jsou všechny společnosti povinny do čtrnácti dní od založení předložit potvrzení o sídle společnosti a jmenování ředitele. 202 V následujícím textu jsou popsány druhy obchodních společností, které působí na území Hongkongu: 1. Private Limited Company – v Hongkongu je většina malých a středně velkých podniků založena jako tento druh právnické osoby. Private Limited Company bývá často upřednostňována před jinými druhy právnických osob, díky svým mnoha výhodám. Základní kapitál je rozdělen na určitý počet akcií. Základní kapitál není omezen minimální výší, ale jeho doporučená hodnota je 10.000 HKD, která je rozdělena na 10.000 kusů akcií, každá v hodnotě 1 HKD. Pokud základní kapitál přesáhne 10.000 HKD, tak podléhá 0,1% kapitálové dani. Akcie jsou ve vlastnictví akcionářů, kteří mají právo se podílet na zisku a právo na výplatu dividend v poměru jejich podílů. Akcionáři za závazky společnosti neručí svým majetkem. Společnost musí mít alespoň jednoho ředitele či vedoucího, který nemusí být občanem Hongkongu a mít vklad v dané společnosti. Akcionářů může být od jednoho do padesáti. Je také povinností mít svého tajemníka, který má sídlo v Hongkongu. Tajemníkem nemůže být člověk, který je zároveň ředitelem a jediným akcionářem. Tajemník má na starosti dohled nad plněním požadavků a předpisů. Rovněž je zodpovědný za správu účetnictví firmy. Účetnictví firmy podléhá povinnému auditu. Tento audit musí být proveden certifikovaným hongkongským auditorem. 203 Mezi výhody Private Limited Company patří to, že se akcie mohou lehce převádět na nové akcionáře bez nutného ovlivnění chodu či existence dané společnosti, a to při nekomplikované byrokracii. Pro tento druh právnické osoby je také mnohem lehčí dostat úvěr od banky, než pro jiné druhy společností. V Hongkongu je samotné označení společnosti jako Private Limited bráno seriózněji, v porovnání s jinými typy společností. Potenciální investoři jsou více ochotni investovat své prostředky právě do společností tohoto typu. Mezi nevýhody Private Limited Company patří například relativně složitější postup založení. Také tento druh společnosti musí o sobě zveřejňovat určité informace. Jedná se o kapitálovou strukturu, osobní údaje akcionářů, vedoucích pracovníků a jednatelů. Také likvidace společnosti je, při srovnání s jinými typy společností, komplexnější, dražší a časově náročnější.204 2. Public Limited Company – jedná se o společnost, jejíž akcie a dluhopisy jsou nabídnuty veřejnosti. Obvykle středně velké a velké soukromé společnosti, které dosáhly výrazného růstu v daném odvětví, se rozhodují přeměnit na tento typ společnosti. Většina společností typu Public Limited jsou kótovány na burze. Kvůli navyšování základního kapitálu, prostřednictvím upsání nových akcií veřejnosti, jsou Public Limited Company pod přísnějším dohledem a regulací. Mezi výhody tohoto typu společnosti se řadí relativní lehkost získávání kapitálu, silné veřejné povědomí a lehce proveditelné fúze a akvizice. Mezi nevýhody patří časová náročnost, složité a drahé založení společnosti, nebezpečí převzetí a sdílení zisku s ostatními akcionáři.205 3. Public Company Limited by Guarantee – tento druh společnosti má pouze členy a nemá žádné akcionáře. Public Company Limited by Guarantee je určený především pro neziskové organizace.

201

Z ang. Companies Registry Hong Kong Company Registration Guide. GuideMeHongKong [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/incorporation/company/hong-kong-company-registration-guide 203 Tamtéž 204 Hong Kong Incorporation Entity Types. GuideMeHongKong [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/incorporation/introduction/hong-kong-incorporation-entity-types 205 Tamtéž 202

51

Vedení společnosti mají na starosti investoři, kteří ji financují. Rovněž jim nejsou vypláceny žádné dividendy. 206 4. Sole Proprietorship – tento druh společnosti je považován za nejjednodušší a nejlehčí formu podnikání. Společnost je ovládána a vlastněna jediným vlastníkem. Tento typ společnosti nemá vlastní právní entitu, a tudíž její vlastník jedná svým jménem a ručí celým svým majetkem. Přestože je tato forma podnikání považovaná jako nejjednodušší, je rovněž považována jako nejriskantnější díky ručení za závazky společnosti vlastníkem. Složitý je také její prodej či převod z důvodu toho, že se prakticky může prodat jen majetek společnosti. I přes to, že celý zisk společnosti náleží jedinému vlastníkovi, je tato forma podnikání finančně nebezpečná a začínajícím podnikatelům se silně nedoporučuje. 207 5. Partnership – jedná se o typ společnosti, který je založen a spoluvlastněn dvěma či více lidmi, kteří se rozhodli spolu podnikat a společný zisk. Existují dva druhy Partnership, a to General Partnership a Limited Partnership. a) General Partnership - každý partner ručí za dluhy a závazky společnosti celým svým majetkem. Díky tomu je General Partnership podobný typu společnosti Sole Proprietorship. Navíc každý partner může být zodpovědný i za činy jiného partnera (ve smyslu vedení společnosti). Mezi výhody General Partnership se řadí snadné navyšování základního kapitálu, založení a provoz společnosti. Nevýhodou, na druhou stranu, je již zmíněná odpovědnost za závazky společnosti celým svým majetkem, zodpovědnost za činy partnera, možné rozpory s partnerem ohledně směřování a vedení společnosti a nutnost sdílení zisku. b) Limited Partnership – v něm působí partneři buď jako tzv. General nebo Limited. Partner typu General ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a je zodpovědný za každodenní provoz společnosti. Partner typu Limited ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu do základního kapitálu a nemůže zasahovat do vedení společnosti. Mezi výhody patří neručení za závazky partnerem typu Limited, snadné navyšování základního kapitálu, potenciální vyšší efektivita díky tomu, že partner typu General má svobodu v rozhodování a není omezován partnery druhého typu. Mezi nevýhody se řadí nákladnější založení oproti General Partnership. 208 6. Zahraniční společnosti – mohou v Hongkongu také založit společnost jako Branch Office (pobočka), Subsidiary (dceřiná společnost) nebo jako Representative Office (zastoupení). Výběr správného typu záleží na plánech a cílech společnosti. Zatímco většina malých a středně velkých firem si vybírá Subsidiary nebo Representative office, tak velké korporace si volí Branch office. a) Branch Office – tento typ si vybírají většinou jen velké společnosti. Jedná se o subjekt, který avšak není samostatným právním subjektem. Mateřská společnost je zodpovědná za její závazky. Registrační proces trvá 14 pracovních dnů a je nutné schválený název společnosti, autorizovaný místní reprezentant a zřízené pracoviště v Hongkongu. b) Subsidiary - působí jako samostatný právní subjekt, a tudíž mateřská společnost není zodpovědná za její závazky. Navíc tyto společnosti mohou získat lepší přístup na čínský trh a využívat výhody smlouvy o volném obchodu s Čínou. Základními požadavky na zřízení Subsidiary jsou: schválení jména společnosti, místní zaregistrovaná adresa, minimálně jeden ředitel a akcionář a místní tajemník a auditor. Společnost musí mít základní kapitál, ale jeho minimální výše není určena. Pro daňové účely je Subsidiary považována jako daňový rezident a je ji umožněno využívat daňová zvýhodnění a pobídky, které využívají místní společnosti. Registrační proces trvá 4 až 7 pracovní dny. c) Representative Office - je určena pro společnosti, které zatím nechtějí přímo v Hongkongu vyvíjet ekonomickou činnost, ale pouze zatím chtějí porozumět hongkongskému podnikatelskému prostředí. Representative Office nemůže vyvíjet podnikatelskou činnost za účelem zisku a není právním subjektem. Může pouze svou společnost propagovat, navazovat spolupráce a provádět průzkum trhu. Jelikož není 206

Tamtéž Tamtéž 208 Tamtéž 207

52

právním subjektem, tak jeho mateřská společnost ručí za případné závazky. Pro založení není nutný zápis do obchodního rejstříku, minimální základní kapitál, podávání daňového přiznání ani vedení účetnictví. Jediným požadavkem je registrace u správce daně a získání obchodního certifikátu. Registrační proces trvá 1 až 2 pracovní dny.209

6.3 Právnické osoby v Singapuru Tato podkapitola je zaměřena na typy obchodních společností působící v Singapuru. Stejně jako v Hongkongu, tak i zde působí čtyři základní typy podnikatelských subjektů. Jsou jimi Limited Liability Company, typy zahraničních společností, Sole Proprietorship a Partnership. Pro založení obchodní společnosti v Singapuru zahraniční společností musí dle zákona tyto společnosti využít služby jedné z mnoha profesionálních firem, která založení firmy a důležité náležitosti vyřídí za společnost. Zahraniční majitel, který má společnost v Singapuru, nemusí v Singapuru bydlet. Navíc každá společnost v Singapuru musí mít minimálně jednoho místního ředitele. Tento požadavek profesionální firmy, které pomáhají se založením společností, často nabízejí v rámci svých služeb. Před samotnou registrací společnosti je zapotřebí dodržet následující kritéria: jméno společnosti musí být schváleno, alespoň jeden ředitel musí být rezidentem Singapuru (občan, permanentní rezident nebo držitel pracovního povolení), mít kvalifikovaného místního tajemníka, mít minimální základní kapitál v hodnotě alespoň 1 SGD a mít zaregistrovanou adresu v Singapuru. Celá registrace společností je digitalizovaná Singapurským registrem společností210. Z tohoto důvodu je celý postup založení firem velmi rychlý a efektivní bez zbytečné byrokracie. Pokud jde vše podle plánu, společnost může být založena během 1 až 2 dnů. Existují dvě fáze při zakládání společnosti. První je schválení a zarezervování názvu společnosti. Pokud je název společnosti schválen, a jsou připraveny potřebné dokumenty (název společnosti, stručný popis obchodní činnosti, informace o akcionářích, ředitelů a tajemníka, zaregistrovaná adresa a Memorandum and Articles of Association211), tak může nastat krok druhý, kterým je samotná registrace společnosti. Za registraci se platí poplatek ve výši 300 SGD, který je splatný v okamžik registrace. Po založení pošle Singapurský registr společností nově založené firmě oficiální email s potvrzením o jejím založení. Tento email rovněž obsahuje firemní registrační číslo a je považován jako oficiální certifikát založení firmy. Certifikát v papírové podobě se již automaticky v Singapuru nevydává. Existuje ale možnost si o něj, za poplatek 50 SGD, požádat.212 V následujícím textu jsou popsány druhy obchodních společností, které působí na území Singapuru. 1. Limited Liability Company – jedná se o druh právnické osoby, která ručí za své závazky jen do výše svého majetku. Základní kapitál společnosti je rozvržen do určitého počtu akcií. Jedná se o samostatný právní subjekt a jeho akcionáři za závazky společnosti neručí. Tento druh právnické osoby může nabývat tří podob:

a) Private Limited Company – tento typ právnické osoby je v Singapuru nejčastější. Akcie této společnosti může držet maximálně 50 osob a obecně nemohou být nabízeny veřejnosti. Akcionářem může být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba. Private Limited Company je nejvyspělejším a nejflexibilnějším typem obchodní společnosti v Singapuru. Rovněž je nejoblíbenější formou pro seriózní podnikatele (v porovnání s Limited Liability Partnership nebo Sole Proprietorship). Mezi výhody této formy podnikání patří to, že se jedná o samostatný právní subjekt, omezené ručení, snadnost převádění akcií na jiné majitele,

209

Foreign Company Registration Options in Hong Kong. GuideMeHongKong [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/incorporation/foreign-company/foreign-company-registration-options-hong-kong 210 Z ang. Singapore Registrar of Companies 211 Jedná se o druh dokumentu, který shrnuje informace o dané společnosti. Také jsou zde vypsány její zákonné povinnosti. Dokument lze nalézt na: https://www.acra.gov.sg/uploadedFiles/Content/How_To_Guides/Setting_up_a_local_company/sample%20memorandum.pdf 212 Singapore Company Registration Guide. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/company/singapore-company-registration-guide

53

navyšování základního kapitálu, lepší vnímání společností (důvěra) a možnost využití daňových pobídek.

b) Public Limited Company – u tohoto typu společnosti se mohou její akcie nabízet i veřejnosti a musí mít nejméně 50 akcionářů. Díky tomu, že Public Limited Company smí navyšovat svůj základní kapitál od veřejnosti, tak musí také dodržovat přísnější pravidla a nařízení. Společnosti tohoto typu jsou velmi často také kótovány na burze.

c) Public Company Limited by Guarantee – tento druh právnické osoby je určen pouze pro neziskové společnosti.213

2) Zahraniční společnosti - mohou v Singapuru také založit společnost jako Branch Office (pobočka), Subsidiary Company (dceřiná společnost) nebo jako Representative Office (zastoupení). Výběr správného typu záleží na cílech a plánech společnosti.

a) Branch Office – je zaregistrován jako rozšíření působnosti mateřské společnosti na území Singapuru a ne jako samostatná obchodní společnost. Za závazky společnosti ručí její mateřská společnost. Z daňového hlediska je Branch Office považován jako daňový nerezident a pouze příjmy z území Singapuru podléhají dani. Z tohoto důvodu nemůže využívat daňové pobídky jako rezidentní společnosti. Branch Office musí mít sídlo v Singapuru a musí, dle zákona, jmenovat dva místní agenty. Nepříjemností pro firmy je také fakt, že jsou povinny správci daně předkládat auditované účetnictví jak Branch Office, tak i své centrály214. Tento druh právnické osoby není vhodný pro malé či středně velké firmy.

b) Subsidiary Company – je nejvíce oblíbenou formou podnikání pro malé až středně velké zahraniční společnosti. Pokud je Subsidiary Company dobře založena, tak slouží jako excelentní typ společnosti pro daňové účely. Subsidiary Company působí jako samostatná společnost, která není závislá na mateřské společnosti. Mateřská společnost za její závazky neručí. Zákon nařizuje jmenování alespoň jednoho ředitele, přičemž minimálně jeden musí být rezidentem v Singapuru. Z daňového hlediska je Subsidiary Company považován jako daňový rezident, a tím má přístup k daňovým pobídkám.

c) Representative Office – je určena pro společnosti, které zatím nechtějí přímo v Singapuru vyvíjet ekonomickou činnost, ale pouze zatím chtějí porozumět singapurskému podnikatelskému prostředí. Slouží pouze dočasně a nemá právní identitu. Z tohoto důvodu nemůže uzavírat smlouvy, napřímo obchodovat, a to i v zastoupení své mateřské společnosti atd. Representative Office může pouze provádět průzkum trhu a případové studie ve jménu mateřské společnosti, která rovněž nese všechny náklady a je za ní zodpovědná. Musí v ní být zaměstnáni vysoce postavení pracovníci z mateřské společnosti a maximálně pět místních pomocných pracovníků.215

3) Sole Proprietorship – je nejjednodušší formou podnikání, ale rovněž nejriskantnější. Sole Proprietorship není právním subjektem, tudíž jeho vlastník za závazky společnosti ručí celým svým majetkem. Ve své podstatě je tato forma nebezpečná pro osobní majetek vlastníka, a proto není podnikatelům doporučovaná. Vlastníkem může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba. Podnikatel musí být rezidentem Singapuru a mít dostatek finančních prostředků. Pokud je vlastním fyzická osoba, tak se zisk společnosti zdaní daní z příjmů fyzických osob, pokud právnická osoba, tak se zisk společnosti zdaní daní z příjmů právnických osob. Nevýhodou této formy podnikání je i menší možnost navyšování kapitálu, jelikož investoři nemusí Sole Proprietorship vnímat jako bezpečnou investici.216

4) Partnership – jedná se o typ podnikání, který v určitých ohledech eliminuje nedostatky Sole Proprietorship. K jeho vytvoření a spoluvlastnění je zapotřebí dva a více podnikatelů. Sole Partnership také není právním subjektem. Pokud je jejím vlastníkem fyzická osoba, tak se zisk 213

Types of Business Entities in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/introduction/singapore-incorporation-entity-types 214 Z ang. Head Office 215 Foreign Company Registration Options in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/foreign-company/foreign-company-registration-options 216 Singapore Sole Proprietorship Registration. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/other/singapore-sole-proprietorship-registration-guide

54

společnosti zdaní daní z příjmů fyzických osob, pokud právnická osoba, tak se zisk společnosti zdaní daní z příjmů právnických osob. Partnership skončí při smrti, insolvenci, nezpůsobilosti či odchodu do důchodu jakéhokoliv partnera. Tento druh podnikání má smysl zřizovat jen při specifických situacích. V Singapuru existují tři druhy Partnership:

a) General Partnership – všichni partneři ručí jak za závazky General Partnership celý svým majetkem, ale i za závazky jiného partnera. Tento typ Partnership není atraktivní volbou pro podnikatele.

b) Limited Partnership – partneři se v tomto typu Partnership dělí na Limited a General Partner. Limited Partner ručí za závazky společnosti jen do výše svého vkladu do společnosti. Na druhou stranu se nemůže podílet na vedení společnosti. General Partner ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Ani tento typ Partnership není úplně atraktivní volbou pro podnikatele. 217

c) Limited Liability Partnership – mezi všemi třemi typy Partnership je tento typ nejvyspělejší. Kombinuje prvky jak z Partnership, tak ze společností typu Limited Liability. Jedná se o poměrně novou formu podnikání, která byla poprvé představena v roce 2005. Podnikatelům je dopřávána flexibilita z Partnership a výhody, které mají společnosti typu Private Limited. Tento druh společnosti je právním subjektem. Limited Liability Partnership primárně slouží k profesnímu podnikání typu právní nebo účetní firmy. Ideální je pro odborníky, kteří by rádi skloubili své znalosti s podobnými lidmi. Zisk společnosti se dělí dle předem určených pravidel. Výhodou této formy podnikání je fakt, že partner není zodpovědný za závazky a pochybení druhého partnera. Partneři jsou ale obecně zodpovědní za škody, které způsobili svým osobním selháním a nedbalostí. Tento druh Partnership není vhodný pro obchodní společnosti.218

217

Types of Business Entities in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/introduction/singapore-incorporation-entity-types 218 Singapore LLP Registration. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.guidemesingapore.com/incorporation/other/singapore-llp-registration-guide

55

7 Model investičního záměru Cílem této diplomové práce je na základě analýzy právních předpisů v oblasti daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru navrhnout nejvýhodnější lokalitu pro investiční záměr v podobě založení obchodní společnosti z hlediska daňové zátěže právnických osob. Tato kapitola se věnuje modelu investičního záměru, který zde bude představen a popsán. Jeho hlavní ideou je podnikání v České republice prostřednictvím založení (mateřské) společnosti, která bude provozovat internetový obchod, a případné založení další společnosti v Hongkongu a (nebo) Singapuru za účelem daňové optimalizace prostřednictvím přeprodeje zboží asijskou společností české společnosti. Samotná aplikace daňových zákonů dané země na výpočet daně z příjmů právnických osob tohoto modelu investičního záměru a zjištění nejvýhodnější lokality z hlediska daňové zátěže proběhne až v následující kapitole. V této kapitole bude představen způsob podnikání ve všech třech zemích, ve zjednodušené podobě bude představen podnikatelský plán české společnosti a budou uvedeny jednotlivé druhy cen, DPH, cla a taktéž bude proveden odhad velikosti prodeje. Rovněž se provede výběr právní formy podnikání ve všech třech zemích. Pro větší přehlednost, budou, v této i příští kapitole, všechny výpočty zaokrouhleny na celá čísla. Podnikatelský plán by měl obecně obsahovat shrnutí, popis podnikatelské příležitosti, cíle firmy a vlastníků, analýzu konkurence, marketingovou a obchodní strategii, realizační projektový plán, finanční plán, hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu a přílohy. 219 Z důvodu toho, že cílem práce je ukázat daňové výhody založení společnosti v Asii, a ne dělat hlubokou analýzu podnikatelského plánu, tak řada věcí bude zvážena jen okrajově.

7.1 Charakteristika společnosti a prodávaného zboží Podnikatelským záměrem je založení elektronického obchodu v České republice, který bude zde, v České republice, prodávat čínské mobilní telefony. K dosažení cíle diplomové práce bude zkoumána možnost založení společnosti v Hongkongu a (nebo) Singapuru za účelem daňové optimalizace a následného snížení celkové daňové zátěže a dosáhnutí co nejvyššího celkového zisku po zdanění. Není proto podstatné, jak bude zisk po zdanění rozvržen na jednotlivé společnosti. Podstatný je celkový zisk po zdanění a minimalizace celkového daňového zatížení. Hlavní činností českého podniku je prodej mobilních telefonů v České republice. Tyto telefony budou nakoupeny z Čínské lidové republiky a prostřednictvím vlastního internetového obchodu v České republice prodávány. Důvodem pro založení společnosti v Asii je snížení celkové daňové zátěže. Jde o to, zda se zkoumané české společnosti vyplatí nakupovat mobilní telefony přímo z Číny a následně je zde prodat nebo zda si založit společnost v Hongkongu a (či) Singapuru, kdy tyto asijské společnosti koupí mobilní telefony samy a následně je přeprodají české společnosti. Důvodem je, pomocí daňové optimalizace, převedení co největšího podílu celkového zisku do těchto asijských zemí, kde je nižší daňová zátěž zisku právnických osob než v České republice. Tento výpočet bude proveden v následující kapitole. Cílem společnosti je patřit mezi přední české elektronické obchody v oblasti prodeje mobilních telefonů za výhodné ceny s proklientským přístupem. Veliká pozornost bude dána vzhledu a funkcionalitě webových stránek. Oproti současné konkurenci, která čínské mobilní telefony již nabízí, budou ceny mobilních zařízení na nízké úrovni. Nízkou úrovní se myslí prodávání daných modelů mobilních telefonů za nejnižší ceny na trhu v rámci srovnávače cen Heureka.cz. Mezi výhody, které zákazníci od této společnosti mohou očekávat, patří nízké ceny, spolehlivost a okamžitě dostupné zboží. Společnost v České republice bude výhradně provozována jediným podnikatelem. Ze začátku podnikání žádné zaměstnance neočekává a vše, kromě externích služeb, bude vykonávat sám. V případě založení společnosti v zahraničí, bude muset využít externích služeb specializovaných agentur, které společnost v dané zemi založí a budou se, za poplatek, o všechny formální náležitosti starat (založení, účetnictví, audit atd.).

219

Postup při sestavování podnikatelského plánu. BusinessInfo [online]. 2012 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikatelsky-plan-a-strategie-23349.html#b12

56

V případě využití zahraniční společnosti je důležité vyřešit otázku jejího řízení a uzavírání smluv o koupi a přeprodeje mobilních telefonů. Nejjednodušším řešením pro podnikatele by bylo řízení své zahraniční společnosti přímo z České republiky. Nastává zde ale problém se vznikem stálé provozovny popsaný v podkapitole 2.5. Z důvodu toho, aby asijské společnosti v České republice nevznikla stálá provozovna, která by podléhala dani, je rozhodnuto, že se nákup a přeprodej mobilních telefonů nechá na starosti specializované agentuře, která má na starosti založení společnosti a ostatní služby. Zaměstná se její zaměstnanec, který obstará pro českou společnost nákup a následný přeprodej mobilních telefonů. V měsíčních intervalech se tomuto zaměstnanci pošle poptávka po jejich dodávce. Bude se ta činit z důvodu toho, aby osoba, která mobily z Číny nakoupí a přeprodá české společnosti, byla usazená přímo v asijské zemi, kde společnost sídlí, a tím zamezit vzniku stálé provozovny zde v České republice. Ze začátku podnikání budou na prodej jen telefony značky Xiaomi. Jedná se o prémiovou čínskou značku mobilních telefonů. Tyto přístroje disponují vysokým výkonem a kvalitou srovnatelnou se zavedenými značkami typu Samsung či Apple. Jejich konkurenční výhodou je velmi nízká pořizovací cena. Čínské mobilní telefony nejsou zatím na českém trhu hodně rozšířeny. Mnoho českých prodejců sice čínské telefony nabízí, ale za vysoké ceny, které se blíží cenám přístrojů zavedených značek. Rozdíl cen těchto telefonů v České republice a v Číně je veliký. Z tohoto důvodu zde autor vidí dobrou obchodní příležitost. Na začátku podnikání budou v nabídce 2 modely mobilních telefonů. Každý model bude patřit do jiné cenové a výkonové kategorie (střední a vyšší třída). Jelikož trh mobilních telefonů je dynamický a prakticky každý rok výrobci představují nové modely, tak postupem času klesá cena dříve uvedených modelů. Z tohoto důvodu bude nabídka telefonů a jejich ceny postupem času měněna. Tento podnikatelský plán bude, pro zjednodušení, uvažovat dva stejné druhy mobilních zařízení a neměnnost jejich cen během daného zdaňovacím období. Potenciál mobilních zařízení značky Xiaomi ukazují data o celosvětovém prodeji. Xiaomi dosáhlo, ve třetím čtvrtletí minulého roku, třetího místa ve světovém tržním podílu výrobců smartphonů, hned po Samsungu a Applu. Meziročně Xiaomi rostlo výrazným tempem a prodalo trojnásobek přístrojů než v předchozím období. Je velice zajímavé, že tato společnost prodává mobilní telefony téměř jen na domácím čínském trhu a na pár menších trzích v jihovýchodní Asii. V Severní Americe ani v Evropě oficiální zastoupení nemá. Sice se na těchto trzích dají jejich přístroje koupit taktéž, ale jedná se o nezávislé dovozce – tedy i společnost tohoto investičního záměru.220 Bylo již řečeno, že se budou prodávat dva druhy mobilních telefonů. První z nich patří do střední třídy a druhý telefon se řadí do třídy vyšší (topmodel). Nyní budou popsány základní charakteristiky těchto dvou mobilních telefonů: 1. Redmi 2 – jedná se o mobilní telefon střední třídy. Je vybaven 4,7 palcovým HD IPS displejem, čtyř-jádrovým procesorem s 64 bitovou architekturou a pamětí RAM 1 GB. O pořízení fotografií se stará osmi-megapixelový fotoaparát. Telefon také disponuje podporou dvou SIM karet. Operačním systémem je Android s uživatelským rozhraním MIUI. Baterie je o velikosti 2200 mAh a vnitřní paměť telefonu má 8 GB.221 2. Mi4 – tento mobilní přístroj je momentální topmodel značky Xiaomi. Svým vybavením a zpracováním lehce konkuruje zavedeným značkám. Je vybaven 5 palcovým Full HD IPS displejem, čtyř-jádrovým procesorem Qualcomm Snapdragon 801 a pamětí RAM 3 GB. Zadní fotoaparát má 13 megapixelů a přední 8 megapixelů. Operačním systémem je Android s uživatelským rozhraním MIUI. Baterie má velikost 3080 mAh a vnitřní paměť telefonu je 64 GB.222

220

Zázračný růst značky Xiaomi, drtí mnohem známější výrobce smartphonů. IDnes [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/prodeje-smartphonu-treti-ctvrtleti-2014-dyf-/mob_tech.aspx?c=A141030_114113_mob_tech_jm 221 Redmi 2. Mi [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.mi.com/en/redmi2/ 222 Mi4. Mi [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.mi.com/en/mi4/

57

7.2 Konkurence, propagace a distribuce Tato podkapitola se zabývá konkurencí na českém trhu, propagací svých nabízených mobilních telefonů a jejich distribucí. 1. Konkurence – česká společnost bude čelit konkurenci. Jedná se o konkurenci jednak ostatních internetových obchodů, tak i obchodů kamenných. Mezi konkurenční produkty se řadí jednat čínské mobilní telefony, tak i mobilní telefony jiných značek. Nyní budou vypsány vybrané konkurenční internetové obchody, které nabízejí mobilní telefony z Číny.

a) Alza.cz - jedná se o známý český internetový obchod, který nabízí velikou škálu elektroniky včetně mobilních telefonů. V jejich nabídce je rovněž mnoho čínských značek telefonů a zákazník má velikou možnost výběru. Mezi přednosti této společnosti patří přehlednost webových stránek, skladové zásoby, rychlost dodání a síť svých výdejních míst. Mezi nevýhody patří vysoké ceny. 223

b) Czc.cz – také se jedná o významný český e-shop, který je zaměřen na prodej výpočetní techniky a mobilních telefonů. V nabídce má rovněž mnoho značek čínských telefonů. Ceny jsou trochu nižší než na Alza.cz, ale některé modely skladem nejsou vůbec nebo jen v omezeném množství. Mezi výhody Czc.cz patří rychlé dodání zboží (za předpokladu, že je skladem), vizuálně dobře zpracované internetové stránky a zákazníky ověřená značka. Mezi nevýhody rovněž patří vyšší ceny oproti konkurenčním menším e-shopům. 224

c) Cinskymobil.cz - malý český internetový obchod zaměřený výhradně na čínské mobilní telefony. V jejich nabídce jsou pouze tři značky telefonů a nabízejí většinou jen nižší a střední třídu modelů. Mezi výhody této společnosti lze považovat nízké ceny mobilů nižší třídy. Naopak jeho nevýhod je více. Jedná se především o nepřehlednost webových stránek a fakt, že většina telefonů není skladem, z čehož plyne doba dodání mezi 5-10 dny.225

d) V-smart.cz – jedná se o menší internetový obchod, který nabízí převážně jen čínské mobilní telefony. Mezi jeho výhody se řadí poměrně vysoká nabídka modelů čínských značek. Mezi jeho nevýhody patří vyšší ceny telefonů, malé skladové zásoby (u zboží, které není na skladě je doba dodání 5-7 pracovních dní) a sporný vzhled webových stránek, které sice působí moderním dojmem, ale autorovi přišly nepřehledné. 226 2. Propagace – jelikož se bude jednat o prodej mobilních telefonů výhradně přes internetový obchod, je důležité potenciální zákazníky zaujmout prostřednictvím propagace na internetu. Společnost chce patřit mezi nejlevnější na trhu. Aby zákazníci o společnosti a cenách produktů věděli, bude třeba využít srovnávače cen Heureka.cz a online služeb firmy Google a Seznam.cz. Od firmy Google bude využit nástroj AdWords a od Seznam.cz nástroj sKlik.

a) Srovnávač cen - nabízejí potenciálním zákazníkům přehled cen produktů různých e-shopů a jejich hodnocení, které udělují zákazníci. Společnost využije srovnávače cen Heureka.cz. Tato služba samozřejmě není zdarma. Platí se za každý proklik produktu, kdy cena za jeden proklik záleží na dané kategorii produktu a jeho ceně. Pro mobilní telefony od 3.000 do 10.000 Kč je cena za proklik 2 Kč bez DPH (2,42 Kč včetně DPH). 227 b) AdWords - pro zvýšení návštěvnosti webové stránky společnosti se využije služby Googlu AdWords. Výhodou této služby je, že se zobrazuje i uživatelům internetu, kteří mají na svých webových prohlížečích aktivovanou funkci blokující reklamy. Registrace služby Google AdWords je zdarma. Platí se, stejně jako u Heureka.cz, tady za proklik či za zavolání. Lze také vybrat metodu, dle které se platí za zobrazení reklamy. Tato možnost ale nebude využita, protože je upřednostněna volba platba za proklik, kdy je jistota, že potenciální zákazník skutečně na webové stránky společnosti vstoupí. Cena za proklik je

223

Alza [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.alza.cz CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.czc.cz 225 Čínskýmobil [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.cinskymobil.cz 226 V-smart [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.v-smart.cz 227 Ceník prokliků. Heureka [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://onas.heureka.cz/pro-obchodnipartnery/reklama-na-heurece/cenik-prokliku 224

58

dána principem aukce reklam, kdy se nastaví maximální cena za proklik. 228 Navrhovaná nabídka za proklik na klíčové slovo „Xiaomi Mi4“ je 2,62 Kč bez DPH (3,17 Kč včetně DPH) a na „Redmi 2“ je cena 3,44 Kč bez DPH (4,16 Kč včetně DPH).229 Jelikož cena není jednotná, ale určena aukcí, bude potřeba v průběhu podnikání cenu aktualizovat na základě vyhodnocování prokliků, jak ze serveru Google, tak ze serveru Seznam.cz. Pro zjednodušení se budou, v analyzovaném investičním záměru, používat tyto ceny pro celé zdaňovací období. c) sKlik – jedná se o podobnou službu jako adWords, kterou provozuje internetový vyhledávač Seznam.cz. Rovněž je na výběr dvojí způsob platby. Platí se buď za prokliknutí na inzerát nebo za zobrazení reklamy. Ze stejného důvodu, jako u adWords, si společnost vybere způsob platby za proklik. Opět se i zde nastaví maximální cena za proklik.230 Průměrná cena za proklik na klíčové slovo „Xiaomi Mi4“ je 2,12 Kč bez DPH (2,6 Kč včetně DPH); „Xiaomi Redmi 2“ je 1,59 Kč bez DPH (1,9 Kč včetně DPH).231 Při porovnání cen adWords a sKlik lze vypozorovat levnější ceny u sKliku. Za proklik klíčového slova „Xiaomi Mi4“ je sKlik o 19 % levnější. Výraz „Xiaomi Redmi 2“ je o 54 % levnější. 3. Distribuce – mobilní telefony budou nakupovány přímo z Číny, kvůli jejich velmi nízké pořizovací ceně. V následující kapitole, kde se bude zkoumat možnost využití zahraniční společnosti za účelem daňové optimalizace, bude vyřešeno, která ze tří společností mobilní telefony z Číny oficiálně nakoupí a dodá je společnosti v České republice. Nyní bude uveden obecný způsob nákupu mobilních telefonů a jejich dodání zákazníkům na území České republiky. a) Nákup – bude využit čínský server Alibaba.com, který slouží jako zprostředkovatel obchodu mezi čínskými výrobci a obchodníky s nakupujícími z celého světa. Jedná se o významný čínský server, který v roce 2014 vstoupil na Newyorkskou burzu cenných papírů, kde jejich první veřejná nabídka akcií (IPO) byla celosvětově největší.232 Mezi mnoho výhod tohoto serveru patří pojištění zásilky. Pokud něco není v pořádku (zboží nedorazilo, bylo padělkem atd.), tak Alibaba.com vrátí zpět nakupujícímu jeho peníze. Další výhodou je bezplatné poštovné. Mezi nevýhody se řadí nestálost dodací lhůty. Většina obchodníků dává na výběr z mnoha dodavatelských firem, přičemž ty, které nabízejí dodání bezplatně, taktéž trvají nejdéle. Toto bezplatné dodání, do České republiky, většinou trvá od 7 do 60 dní. Aby zkoumaná firma byla schopna dodat svým zákazníkům zboží ihned, bude potřeba držet skladové zásoby. Plánem je nakupovat skladové zásoby v pravidelných měsíčních intervalech. Na serveru Alibaba.com bude vybrán prodávající především dle ceny za telefon (preference co nejnižší ceny). Bude se taktéž přihlížet na údaje o rychlosti odpovědí dodavatele na dotazy nakupujících, který na serveru lze taktéž nalézt. Dále lze uvažovat i rychlost dodání zboží (při akutním nedostatku skladových zásob bude tento atribut hrát důležitou roli) a hodnocení prodávajícího. b) Prodej – společnost bude prodávat zboží výhradně přes internetový obchod, kdy mobilní telefon odešle zákazníkovi prostřednictvím České pošty. Do budoucna, při výhodných nabídkách, se mohou zvážit i ostatní dodavatelé typu DHL, PPL a další. Cena za dopravu si bude muset zákazník uhradit sám. Pro odeslání mobilního telefonu se tedy využije služby,

228

Jak se v AdWords počítají ceny. Google [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://support.google.com/adwords/answer/1704424?hl=cs 229 Google AdWords Keyword Planner. Google [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://adwords.google.com/KeywordPlanner#start 230 Jak se Sklik platí. Sklik [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://napoveda.sklik.cz/cz/kolik-sklik-stoji.html 231 Návrh klíčových slov. Sklik [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.sklik.cz/navrh-klicovych-slov 232 Alibaba IPO ranks as world's biggest after additional shares sold. Reuters [online]. 2014 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2014/09/22/us-alibaba-ipo-value-idUSKCN0HH0A620140922

59

která se jmenuje Cenný balík s dodatkovou službou Dobírka (celkem za 112 Kč bez DPH; osvobozeno od DPH do 10 kg). 233

7.3 Výběr právních forem podnikání Při zakládání společností je důležité zvolit jejich správnou právní formu. V každé ze tří analyzovaných zemí je široký výběr právnických osob, které byly popsány v kapitole 6. Pro správný výběr druhu právnické osoby je třeba zvážit velikost společnosti, ochota ručení za závazky společnosti, finanční možnosti zakladatele a různá právní omezení pro její existence. V následujícím textu bude vybrán druh právnické osoby, který se založí v České republice. Také budou vybrány druhy právnických osob pro založení společnosti v Hongkongu a Singapuru, na kterých se bude v následující kapitole analyzovat jejich výhodnost z hlediska mezinárodního daňového plánování. Nákladové vyčíslení založení společností budou taktéž uvedeny v následující kapitole. 1. Česká republika – pro zvolený podnikatelský plán je nejvhodnější společnost s ručením omezeným. Jako hlavní předností je výše minimálního základního kapitálu, který činí pouze 1 Kč, a ručení společníků za závazky společnost jen do výše svých nesplacených vkladových povinností. Název společnosti bude WooLoo s.r.o. Jiní podnikatelé, kteří mají v plánu podnikat v podobném odvětví, mohou také uvažovat o podnikání na živnostenský list jako fyzické osoby. Výhodou je menší zdanění příjmů, ale na druhou stranu ručí za všechny závazky celým svým majetkem. 2. Hongkong – jelikož společnost v Hongkongu bude využita pouze pro daňovou optimalizaci a mimo ní nebude v Hongkongu přímo vyvíjet žádnou ekonomickou činnost, využije se proto služeb jedné z mnoha specializovaných agentur, které se za poplatek postarají o všechny potřebné náležitosti (založení, vedení účetnictví, provedení auditu atd.). Pro zvolený investiční záměr bude v Hongkongu zvolena společnost typu Private Limited Company. Jedná se o nejběžnější druh právnické osoby pro malé a střední podniky působící v Hongkongu, kde její akcionáři za závazky společnosti neručí. Pro založení společnosti a dodatečné služby se postará společnost OneStart, která nabízí své služby za přijatelnou cenu. Využitím této agenturu odpadá nutnost přítomnosti podnikatele v Hongkongu. Název společnosti bude WooLoo Ltd. 3. Singapur – její existence je stejná jako v případě společnosti se sídlem v Hongkongu. Bude rovněž využita pouze pro daňovou optimalizaci a mimo ní nebude v Singapuru vyvíjet žádnou ekonomickou činnost. O založení se, stejně jako v Hongkongu, postará specializovaná agentura, která také zařídí všechny potřebné dodatečné náležitosti. Specializovaná agentura je vybrána jednak z důvodu zjednodušení založení společnosti, ale rovněž z důvodu toho, že všechny zahraniční společnosti, které chtějí působit v Singapuru, musí dle zákona využít služeb jedné z mnoha místních profesionálních firem. Pro Singapur bude vybrán druh právnické osoby Subsidiary Company. Jedná se o nejoblíbenější formu podnikání pro malé až středně velké zahraniční společnosti, která rovněž dobře slouží pro daňové účely. Mateřská společnost za její závazky neručí. Subsidiary Company je považován za daňového rezidenta, a tudíž může využívat daňových pobídek. Po analýze specializovaných agentur se využije služby společnosti VO+, která je součástí firmy Smarkee Pte Ltd. Je vybrána převážně kvůli její nabídce služeb, které zahrnují vše potřebné na provoz společnosti bez nutnosti přítomnosti podnikatele v Singapuru. Název společnosti bude WooLoo Pte Ltd.

7.4 Nákupní ceny, prodejní ceny, transferové ceny, daň z přidané hodnoty, clo a odhad velikosti prodeje Tato podkapitola je zaměřena na zjištění nákupních, prodejních a transferových cen, které se využijí ve výpočtech v příští kapitole. Taktéž zde bude uvedena problematika daně z přidané hodnoty, cla a na základě dotazníku bude odhadnuta velikost prodeje. 1. Nákupní ceny – jak již bylo napsáno, mobilní telefony se budou nakupovat z čínského serveru Alibaba.com. Na tomto serveru prodávají své výrobky samotní výrobci a také nezávislí obchodníci. Také bylo napsáno, že se telefony budou kupovat po fázích, kdy budou upřednostněni ti prodejci, 233

Cenný balík. Česká pošta [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/cennybalik

60

kteří nabízejí nejnižší ceny a slibují rychlé dodání. Pro zjednodušení se předpokládá stejná nákupní cena po celé zdaňovací období. a) Redmi 2 – tyto telefony budou nakoupeny od prodejce Shenzhen Inteyi Tech Co., Ltd., který nabízí tento model za cenu 117 USD (3.008 Kč). Tato cena patří mezi nejnižší. Prodejce lze shledat důvěryhodným i díky jeho hodnocení jako „ověřený“. Prodejce uvádí, že po přijetí platby odešle zboží do tří dnů. Bezplatné doručení trvá 15 – 38 pracovních dnů. b) Mi4 – tento model mobilního telefonu bude nakoupen od prodejce Shenzhen Isafe Technology Limited, který je rovněž serverem Alibaba označen jako „ověřený“. Tento obchodník společnosti prodá mobilní telefon Xiaomi Mi4 za cenu 185 USD (4.756 Kč) za jeden přístroj. Po přijetí platby prodejce odešle mobilní telefony do 2 až 3 pracovních dnů. Bezplatné doručení taktéž trvá 15 – 38 pracovních dnů. 2. Prodejní ceny – určení prodejních cen mobilních telefonů v České republice bude na základě cen konkurence. Pro zjištění jejich cen se opět použije portál Heureka.cz. Prodejní ceny budou patřit mezi nejnižší na serveru Heureka.cz, aby zákazníky zaujaly. a) Redmi 2 – prodejní ceny tohoto telefonu jsou v rozpění od 3.990 do 5.599 Kč včetně DPH.234 Společnost bude toto zařízení na českém trhu prodávat za cenu 3.980 Kč včetně DPH. b) Mi4 – čeští prodejci poptávají za tento mobilní telefon od 9.286 do 15.990 Kč s DPH.235 Jelikož společnost chce nabízet telefony nejlevněji na trhu, tak se prodejní cena za tento přístroj nastaví na 9.280 Kč včetně DPH. 3. Transferové ceny – pokud má být analyzována možnost daňového plánování, prostřednictvím přeprodeje mobilních telefonů asijskými společnostmi, musí se určit prodejní cena, za kterou bude daná společnost prodávat dané přístroje své spřízněné společnosti. Tato prodejní cena musí být obhajitelná u správce daně a musí být v souladu s transferovými cenami. Prodejní cena musí být rovněž v souladu s principem tržního odstupu a být v takové výši, jaká by byla použita mezi nezávislými podniky. Pro zjištění této ceny obvyklé, tedy ceny tržní, se využijí srovnávače cen v dané asijské zemi. Jedná se o podobné nástroje jako Heureka.cz, která působí v České republice. Jako transferové ceny se použijí ty, které umožní provést daňovou optimalizaci, při které se co největší celkový zisk bude nacházet ve společnostech v Asii, kde je, v porovnání s Českou republikou, jeho zdanění menší. V následujícím textu jsou uvedeny možné transferové ceny u obou asijských států. Při zvolení jakékoli transferové ceny, ze srovnávačů cen v daných zemích, bude hospodářský výsledek po zdanění české společnosti vždy záporný. Tento fakt může způsobit zvýšené kontroly finančního úřadu a možný spor o zvolené transferové ceny. Z tohoto důvodu budou transferové ceny vždy vybrány na jejich dolní hranici ze srovnávačů cen v daných zemích, aby česká společnost mohla alespoň tímto argumentovat jejich zvolení a minimalizovat záporný hospodářský výsledek společnosti. Nyní budou ke každé asijské zemi a modelu mobilního telefonu uvedeny transferové ceny. a) Hongkong – populárním srovnávačem cen v Hongkongu je server Price.com.hk. Na této webové stránce lze nalézt oba modely prodávaných mobilních telefonů. i. Redmi 2 – ceny se za tento přístroj, u různých prodejců, pohybují od 920 do 1.250 HKD (3.049 - 4.142 Kč).236 Jako transferová cena pro tento mobilní telefon bude vybrána ta nejnižší, tedy 3.049 Kč. Za tuto cenu tedy bude hongkongská společnost přeprodávat model Redmi 2 své spřízněné společnosti v České republice. ii. Mi4 - hongkongští prodejci tento mobil nabízejí od 2.320 do 2.900 HKD (7.512 – 9.610 Kč).237 Pro tento mobilní telefon se tedy použije transferová cena 7.512 Kč, tedy ta nejnižší. Hongkongská společnost za tuto cenu přeprodá model Mi4 své spřízněné české společnosti. 234

Xiaomi Redmi 2. Heureka [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://mobilni-telefony.heureka.cz/xiaomi-redmi-2/ Xiaomi Mi4 64GB. Heureka [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://mobilni-telefony.heureka.cz/xiaomi-mi464gb/ 236 Xiaomi 小米 紅米手機2 Dual SIM 增強版: (16G ROM 2G RAM /高通64位四核 /SIM1 & SIM2 支援4G). Price [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.price.com.hk/product.php?p=187764; 237 Xiaomi 小米 小米手機4. Price [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.price.com.hk/product.php?p=174515 235

61

b) Singapur – v této zemi patří mezi nejpopulárnější srovnávače cen server Priceme.com.sg. Oba modely telefonů lze na této webové stránce nalézt. i. Redmi 2 – cenové rozpětí tohoto telefonu se pohybuje od 168 do 343,71 SGD (3.124 – 6.364 Kč).238 Pro tento model mobilního telefonu se použije transferová cen 3.124 Kč, tedy ta nejnižší. ii. Mi4 – singapurští prodejci tento mobilní telefon nabízejí od 399 do 707 SGD (7.418 – 13.080 Kč).239 Jako transferová cena pro tento mobilní telefon bude vybrána ta nejnižší, tedy 7.418 Kč Jelikož jsou transferové ceny, v obou státech pro oba modely telefonů, zvoleny na jejich minimu v daném cenovém rozpětí, není žádný důvod pro existenci všech tří společností zároveň. Lze tedy tento druh investičního záměru zcela vyloučit. Existence obou asijských společností zároveň je zbytečná a přinášela by jen náklady v podobě poplatků externí agentuře za registraci, provoz, účetnictví, audit atd. Z tohoto důvodu se budou, v další kapitole, analyzovat jen 3 varianty investičního záměru. Bude se jednat o existenci pouze české společnosti, české a hongkongské společnosti a české a singapurské společnosti. 4. Daň z přidané hodnoty a clo – ve zkoumaných třech státech se tyto položky budou řešit následujícím způsobem: a) Česká republika - společnost se může rozhodnout, zda se chce stát plátcem daně z přidané hodnoty dobrovolně nebo se jím stane povinně dle zákona o dani z přidané hodnoty. Zákon o dani z přidané hodnoty říká, že plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1.000.000 Kč. Tato osoba se stane plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.240 Pokud tedy nastane situace, kdy česká společnost překročí hranici jednoho milionu korun, bude se muset stát plátcem DPH. Při dovozu zboží ze třetí země se většinou za něj musí zaplatit DPH a clo. Po doražení zásilky mobilních telefonů na území České republiky, se vyměří 21% DPH, jelikož hodnota zboží je vyšší než 22 eur.241 Podle zákona je základem DPH při dovozu mobilních telefonů hodnota zásilky spolu s přepravným a clem. 242 Jak již bylo dříve uvedeno, přepravné je zdarma, a tedy do základu DPH nevstupuje. Clo se na dovoz mobilních telefonů nevztahuje vůbec. Jeho celní sazba je označena jako „bez“, tedy nulová sazba.243 V následující kapitole bude vypočítáno, při jakékoli kombinaci společností, že obrat české společnosti bude, za předpokladu konstantního prodeje po celý rok, vždy vyšší než 1 milion Kč, a tuto hranici překoná již na začátku podnikání. Z tohoto důvodu se společnost rozhodne být dobrovolným plátcem DPH již od začátku podnikatelské činnosti. Tím, že se společnost stane plátcem DPH, se zvýší její atraktivita pro zákazníky, kteří jsou rovněž plátci DPH. Je to proto, že si mohou uplatnit DPH na vstupu. Kvůli tomu, že se česká společnost stane plátcem, tak si bude uplatňovat DPH na vstupu za všechny nákupy od českých plátců DPH. Jakmile česká společnost nakoupí mobily z Číny, tak se při dovozu se na ně uvalí 21% DPH, které se v daňovém přiznání uvede jako DPH na výstupu. Jelikož společnost má nárok na jeho odpočet, tak v daňovém přiznání uplatní i nárok na odpočet tohoto DPH. Z tohoto důvodu je jeho dopad z této transakce nulový. Při prodeji mobilních telefonů se vybrané DPH uplatní jako DPH na výstupu. Rozdíl mezi celkovým DPH na výstupu a vstupu se odvede finančnímu úřadu.

238

Xiaomi Redmi 2. PriceMe [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.priceme.com.sg/Xiaomi-Redmi-2/p891463447.aspx?fp=ps 239 Xiaomi Mi-4 64GB. PriceMe [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.priceme.com.sg/Xiaomi-Mi-464GB/p-890688599.aspx; 240 § 6 Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 241 § 71 Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 242 § 36 Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 243 Úřední věstník Evropské unie: L 290. Svazek 56. Česká republika, 2013, 908 s. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnikes/Spolen%20celn%20sazebnk%20EU%20platn%20pro%20rok%202014/NEK%20%C4%8D.%201001-2013.pdf

62

b) Hongkong – v této zemi daň z přidané hodnoty neexistuje. 244 Z tohoto důvodu se hongkongská společnost nebude DPH zabývat. Clem se rovněž nebude zabývat, protože mobilní telefony fyzicky nikdy nebudou na území Hongkongu. c) Singapur – v této zemi se tato daň jmenuje GST (z ang. Goods and Services Tax), namísto tradičního označení VAT (z ang. Value Added Tax). Sazba je 7%, přičemž mnoho obchodních činností je osvobozeno. Plně osvobozena je i činnost zkoumané společnosti – tedy prodej zboží, které je dovezeno z cizí země do jiné cizí země. 245 Stejně jako v Hongkongu, singapurská společnost se nebude touto daní a clem zabývat. V následující tabulce bude uveden jednoduchý příklad pro názornou ukázku, jak bude vypočítána jednotková profitabilita u neplátce a plátce DPH bez započítání ostatních nákladů. Následující názorný příklad platí jen za předpokladu využití zahraniční společnosti. Tabulka 6: Názorný příklad využití transferových cen a DPH v české společnosti Neplátce DPH

Plátce DPH

Prodejní cena

121 Kč

Výnosy (celkem)

121 Kč

Transferová cena (náklad) DPH (do pořizov. ceny = náklad)

90 Kč 19 Kč

Náklady (celkem)

Zisk

Prodejní cena DPH na výstupu Výnosy (celkem)

121 Kč 21 Kč 100 Kč

99 Kč

Transferová cena (náklad) DPH na výstupu Nárok na odpočet DPH Náklady (celkem)

90 Kč 19 Kč 19 Kč 90 Kč

22 Kč

Odvod DPH Zisk

21 Kč 10 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet a zobrazení

Z tabulky lze vidět, že plátce DPH dosahuje výrazně menšího zisku na jednotku prodaného zboží, na rozdíl od neplátce DPH. Je to z důvodu menšího rozdílu mezi výnosy a náklady. 5. Odhad velikosti prodeje – statistické údaje o prodeji mobilních telefonů v České republice nejsou příliš dostupné. Jedny z mála dostupných zdrojů jsou statistiky společnosti GfK Czech. Z jejich výzkumu vyplývá, že se za rok 2013 v České republice prodalo téměř 2,8 milionu mobilních telefonů. 246 Na těchto datech bude postaven odhad velikosti prodeje telefonů českou společností. Budou se předpokládat stejné podmínky pro analyzované zdaňovací období, jako v roce 2013 – tedy velikost prodeje 2,8 milionu přístrojů. Pro odhad velikosti prodeje čínských mobilních telefonů českou společností, byl sestaven dotazník, na základě kterého se sestaví tři varianty velikosti prodeje. Sestaví se odhad pesimistický, neutrální a optimistický. Cílem dotazníku bylo zjistit, kolik procent lidí je ochotno si koupit čínský mobilní telefon (za předpokladu stejných vlastností jako od telefonů zavedených výrobců, ale s výrazně nižší cenou), kteří zároveň upřednostní telefon typu „smartphone“ a k jeho nákupu využijí elektronický obchod. Tito lidé budou dále nazýváni jako „potenciální zákazníci“. Respondenti také odpovídali na otázky, kolik za svůj nový telefon zaplatí, jejich počet let a kde bydlí. Pro větší odpovídající hodnotu dotazníku byl stanoven požadavek na účast lidí mnoha věkových kategorií s bydlištěm jak na vesnicích, v maloměstech (do 100.000 obyvatel), tak i ve velkoměstech (nad 100.000 obyvatel). Věkové kategorie byly zvoleny tři. Každá zahrnuje odlišnou věkovou kategorii lidí. Prví kategorií jsou mladí lidé od 15 do 25 let (většinou studenti s malým příjmem), druhou skupinou jsou lidé od 26 do 60 let (pracující s relativně vyšším příjmem) a poslední kategorií jsou lidé nad 61 let (částečně pracující a důchodci s relativně menším příjmem).

244

KPMG. Hong Kong SAR Tax Profile. Hong Kong, 2013, 16 s. Dostupné z: https://www.kpmg.com/Global/en/services/Tax/regional-tax-centers/asia-pacific-taxcentre/Documents/CountryProfiles/HongKong.pdf 245 For GST-registered businesses: How does GST work. Inland Revenue Authority of Singapore[online]. 2015 [cit. 2015-0312]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page.aspx?id=1780 246 Prodej mobilů v ČR loni podle Gfk vzrostl o tři procenta na 2,8 milionu. E15 [online]. 2014 [cit. 2015-03-102]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/zpravy/prodej-mobilu-v-cr-loni-podle-gfk-vzrostl-o-tri-procenta-na-2-8-milionu-1063694

63

Dotazník byl nejdříve sdílen na sociální síti Facebook, kterého se zúčastnilo 307 respondentů. Většina respondentů byla ve věku do 25 let. Pro dodržení stanoveného požadavku, který byl popsán výše, autor dále prováděl dotazníkový výzkum „v terénu“, dotazováním se lidí starších 25 let, a to v Brně (velkoměsto), Rožnově pod Radhoštěm (maloměsto) a Viganticích (vesnice). Ve finále na otázky dotazníku odpovědělo celkem 483 lidí. V následující tabulce jsou vyobrazeny výsledky dotazníku, ze kterého se později odhadne velikost prodeje. Tabulka 7: Výsledek dotazníku Věková kategorie

15 - 25 26 - 60 61 a více

Splnění všech kritérií potenciálního zákazníka

45 % 17 % 6%

Ochota zaplatit za nový telefon (% z potenciálních zákazníků) Do 5.000 Kč 45 % 28 % 61 %

5.001 8.000 Kč 30 % 45 % 34 %

Nad 8.000 Kč 25 % 27 % 5%

Bydliště (z dané věkové kategorie všech dotazovaných) Vesnice

Maloměsto

25 % 20 % 22 %

30 % 38 % 35 %

Velkoměsto 45 % 42 % 43 %

Zdroj: Vlastní dotazníkový výzkum

Z dotazníkového výzkumu vyplývá, že největší podíl lidí, které lze klasifikovat jako potenciální zákazníky, jsou lidé věkové kategorie 15 – 25 let. Starší lidé, od 61 let a více, o čínské značky mobilních telefonů typu smartphone, které se kupují přes e-shop, zájem moc nemají. Pouze 6 % z nich lze klasifikovat jako potenciální zákazníky. Vyplývá to z jejich nedůvěry čínským výrobcům a neochoty koupě telefonu přes internetový obchod. Částka, kterou potenciální zákazníci za nový telefon zaplatí, se liší dle každé věkové kategorie. Pro tento investiční záměr jsou podstatné výsledky pro skupiny „Do 5.000 Kč“ a „Nad 8.000 Kč“, jelikož do nich patří nabízené dva modely telefonů. Největší podíl lidí v nejmladší a nejstarší věkové kategorii jsou ochotni utratit maximální částku 5.000 Kč za nový mobilní telefon. Lze si to vysvětlit tím, že většina těchto lidí ještě (už) nemá stálý příjem a má omezené finanční prostředky. U některých starších lidí se dá také předpokládat nezájem o nové technologie. O přístroje nad 8.000 Kč mají největší zájem lidé ve věkové kategorii 26 – 60 let s 27% podílem a lidé od 15 – 25 let s 25% podílem. Nejmenší zájem je o tyto telefony u lidí na 61 let s 5% podílem. Za účelem zjištění absolutního čísla potenciálních zákazníků, se vychází z demografických dat Českého statistického úřadu. Uvažují se tedy pro zjednodušení jen obyvatelé České republiky. Reálně mohou být mezi zákazníky společnosti i lidé jiných státních příslušností. V následující tabulce se aplikují výsledky dotazníkového šetření na data Českého statistického úřadu za účelem zjištění absolutního počtu potenciálních zákazníků. Tabulka 8: Potenciální zákazníci - celkem

Věková kategorie

Počet obyvatel ČR

Počet obyvatel ČR (proporcionálně)

15 - 25 26 - 60 61 a více Celkem

1 263 375 5 263 717 2 407 872 8 934 964

14 % 59 % 27 % 100 %

Počet prodaných telefonů (rozložení dle počtu obyvatel ČR) 395 911 1 649 521 754 568 2 800 000

Potenciální zákazníci

Potenciální zákazníci

45 % 17 % 6% -

178 160 280 419 45 274 503 853

Zdroj: Český statistický úřad247, GfK Czech248 a vlastní dotazníkový výzkum a výpočet

Po aplikování výsledku dotazníkového výzkumu vyšlo najevo, že potenciálních zákazníků je nad autorovým očekáváním. Potenciál pro prodej čínských mobilních telefonů typu smartphone přes internetový obchod je veliký. Celkem 503.853 mobilních telefonů z 2.800.000,

247

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku. Česká republika, 2014. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/780030F7A4/$File/13006714ri01.pdf 248 Prodej mobilů v ČR loni podle Gfk vzrostl o tři procenta na 2,8 milionu. E15 [online]. 2014 [cit. 2015-03-102]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/zpravy/prodej-mobilu-v-cr-loni-podle-gfk-vzrostl-o-tri-procenta-na-2-8-milionu-1063694

64

což činí necelých 18 % z celku. V následující tabulce bude spočten prodej mobilních telefonů, dle jejich cen. Tabulka 9: Potenciální zákazníci dle modelu Věková kategorie

15 - 25 26 - 60 61 a více Celkem

Potenciální zákazníci

178 160 280 419 45 274 503 853

Ochota zaplatit za nový telefon (% z potenciálních zákazníků) Do 5.000 Kč Nad 8.000 Kč 5.001 (odpovídá modelu (odpovídá 8.000 Kč Redmi 2) modelu Mi4) 45 % 30 % 25 % 28 % 45 % 27 % 61 % 34 % 5% -

Potenciální zákazníci dle modelu Redmi 2

Mi4

80 172 78 517 27 617 186 306

44 540 75 713 2 264 122 517

Zdroj: Vlastní dotazníkový výzkum a výpočet

Po analýze výsledku dotazníkového výzkumu se vypočítalo, že prodejní potenciál modelu Redmi 2 je 186.306 kusů a modelu Mi4 je 122.517 kusů. Odhad velikosti prodeje bude vycházet z analyzovaného vlastního dotazníkového výzkumu. Pro odhad počtu prodaných kusů, v závislosti na vypočítané prodejní potenciály daných modelů právě analyzovanou společností, se musí uvažovat více kritérií. Přestože společnost bude nabízet tyto telefony nejlevněji na serveru Heureka.cz, bude na trhu nová, neznámá a s malý počtem hodnocení od zákazníků na daném serveru. Také existuje na českém trhu mnoho konkurenčních internetových obchodů nabízející mobilní telefony čínských výrobců. Z tohoto důvodu se v prvním roce podnikání očekává nižší tržní podíl než v rocích následujících. Pro určení velikosti prodeje budou sestaveny tři scénáře prodeje (pesimistický, neutrální a optimistický). V prvním roce podnikání je expertní odhad tržního podílu neutrálního scénáře na prodejním potenciálu obou modelů analyzované společnosti na 0,5 %. Optimistický scénář je od neutrálního odlišný o + 25 % a pesimistický je odlišný o – 25 % od neutrálního scénáře. V následující tabulce bude, na základě těchto odhadů, vypočítán odhad prodeje jednotlivých modelů mobilních telefonů v jednotlivých scénářích. Tabulka 10: Odhad prodeje v jednotlivých scénářích (v kusech) Model Redmi 2 Mi4

Pesimistický 699 459

Scénář Neutrální 932 613

Optimistický 1 165 766

Celkem

1 158

1 545

1 931

Zdroj: Vlastní dotazníkový výzkum a výpočet

Odhad prodeje v jednotlivých scénářích je tedy spočítán. Tyto výsledky budou použity v následující kapitole, kde se budou aplikovat daňové zákony daných zemí a vypočtou se daně z příjmů právnických osob a hospodářské výsledky.

65

8 Aplikace daňových zákonů daných zemí na výpočet daní z příjmů právnických osob a hospodářských výsledků Tato kapitola je stěžejní pro naplnění cíle práce. Budou se zde aplikovat daňové zákony všech třech zemí a vypočítají se hospodářské výsledky a daně z příjmů právnických osob v jednotlivých druzích investičního záměru v prvním roce podnikání. Cílem práce je zjistit, zda se české společnosti vyplatí zřídit novou společnost v Hongkongu či (a) Singapuru za účelem snížení celkové daňové povinnosti, a tím zvýšení celkového hospodářského výsledku. Teoreticky mohou nastat 4 různá řešení, jak investiční záměr realizovat. Můžou existovat následující druhy investičního záměru, při existenci: 1. 2. 3. 4.

pouze české společnosti, české a hongkongské společnosti, české a singapurské společnosti, české, hongkongské a singapurské společnosti.

Na základě zvolených transferových cen z minulé kapitoly, byla možnost založení společností souběžně ve všech třech státech zamítnuta, jelikož hongkongská i singapurská společnost je prokazatelně sama schopna přeprodávat mobilní telefony české společnosti za požadovanou cenu. Z tohoto důvodu se budou v této kapitole analyzovat pouze zbývající tři druhy investičního záměru. V případě využití zahraniční společnosti se bude muset vyřešit otázka jejího vlastnictví. Uvažují se dvě varianty, a to buď ta, kdy zahraniční společnost bude vlastněna samotným podnikatelem anebo ta, kdy česká společnost bude působit jako mateřská společnost a asijská společnost bude její dceřinou společností, která bude 100% vlastněna mateřskou společností. Tato otázka bude vyřešena na samém konci této kapitoly.

8.1 Existence pouze české společnosti Tato podkapitola se zabývá výpočtem daně z příjmů právnických osob při existenci pouze české společnosti. To znamená, že česká společnost bude nakupovat mobilní telefony přímo z Číny a následně je prodávat zákazníkům v České republice. Mezinárodní daňové plánování se tedy, v této variantě podnikání, nebude provádět. Na následujícím obrázku je ilustrativně znázorněn, jak tento obchod bude vypadat. V obrázku je také vypočítána jednotková profitabilita po zdanění bez ohledu na fixní a ostatní variabilní náklady. Rovněž je vypočítáno DPH na výstupu za jeden mobilní telefon. Obrázek 3: Existence pouze české společnosti

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

V obrázku je vypočítáno DPH na výstupu za jednotku každého modelu, kdy za model Redmi 2 činí 691 Kč a za model Mi4 je 1.610 Kč. Bez ohledu na fixní a ostatní variabilní náklady je jednotková profitabilita po zdanění 228 Kč pro model Redmi 2 a 2.360 Kč pro model Mi4. Daň z příjmů právnický osob činí 53 Kč a 554 Kč za jednotku ve stejném pořadí. V této podkapitole budou vypočteny celkové výnosy, náklady, DPH, základní kapitál a výkaz zisku a ztráty společnosti. Také bude představena její počáteční rozvaha.

66

1. Výnosy – v minulé kapitole byly vypočítány tři scénáře odhadu prodeje. Na tyto výsledky se aplikují prodejní ceny, spolu s cenou poštovného a vypočítají se celkové výnosy všech tří scénářů. Tabulka 11: Výnosy české společnosti Model

Redmi2 Mi4 Celkem

Prodejní cena (v Kč bez Optimistický DPH) 1 165 3 289 766 7 669 1 931 -

Odhad prodaných kusů Pesimistický

Neutrální

699 459 1 158

932 613 1 545

Výnosy (v Kč)

Poštovné (v Kč bez DPH) 112 112 -

Pesimistický

Neutrální

Optimistický

2 377 299 3 571 479 5 948 778

3 169 732 4 769 753 7 939 485

3 962 165 5 960 246 9 922 411

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Z tabulky lze vidět, že jsou výnosy ve všech scénářích vyšší než 1 milion Kč, takže plátcovství DPH je nevyhnutelné. Lze již teď říci, že výsledky výnosů z Tabulky 11 se aplikují na všechny tři možnosti uspořádání společností v daném investičním záměru. Není totiž podstatné, jaká možnost bude vybrána, cena pro konečného zákazníka v České republice, tudíž i výnosy české společnosti, budou vždy stejné. 2. Náklady – v prvním roce podnikání budou náklady následující: a) Zřizovací výdaje – pro založení společnosti si bude potřeba vyřídit živnostenský list, zápis do obchodního rejstříku, výpis z rejstříku trestů a ověřit si zakladatelskou listinu a podpis. Odhad těchto jednorázových nákladů činí v součtu 10.000 Kč bez DPH. Jejich hodnota je menší než 60.000 Kč, takže se nebudou odpisovat, ale budou v prvním roce pořízení daňově uznatelným nákladem. V zahajovací rozvaze se tyto zřizovací výdaje uvedou jako náklady příštích období. Po zahájení podnikání se tyto náklady přeúčtují do nákladových účtů. b) Mobilní telefony – největším nákladem společnosti bude nákup mobilních telefonů. Za uplynulý rok se přesně nakoupí tolik telefonů, kolik je odhadnuto dle jednotlivých scénářů. V následující tabulce je uveden výpočet nákladů za pořízení mobilních telefonů. Tabulka 12: Náklady za mobilní telefony Model Redmi 2 Mi4 Celkem

Nákupní cena (v Kč)

Odhad prodaných kusů Pesimistický 699 459 1 158

Neutrální 932 613 1 545

Optimistický 1 165 766 1 931

3 008 4 756 -

Náklady (v Kč) Pesimistický 2 102 592 2 183 004 4 285 596

Neutrální 2 803 456 2 915 428 5 718 884

Optimistický 3 504 320 3 643 096 7 147 416

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

c) Poštovné – již bylo uvedeno, že poštovné bude stát za jeden odeslaný mobilní telefon zákazníkovi 112 Kč (osvobozeno od DPH). Částka poštovného se vynásobí celkovým odhadem prodaných kusů v jednotlivých scénářích. Po vypočtení náklady na poštovné jsou pro pesimistický scénář 129.696 Kč, pro neutrální scénář 173.040 Kč a pro optimistický scénář 216.272 Kč. d) Webové stránky – pro jejich vytvoření si společnost najme firmu Webeshop. Od této firmy si koupí šablonu internetových stránek „Eshop optimal“ za 3.499 Kč bez DPH (4.234 Kč včetně DPH).249 Webhosting a doména se objednají u firmy Český hosting. Webhosting stojí 1.000 Kč bez DPH (1.210 Kč včetně DPH) a česká doména stojí 100 Kč bez DPH (121 Kč včetně DPH).250 Název webové stránky bude Wooloo.cz. e) Služební mobilní telefon a tarif – jeden telefon Xiaomi Mi4, který se spolu s první dodávkou telefonů doveze, zůstane ve vlastnictví firmy a bude používán podnikatelem. Jeho nákupní cena je 4.756 Kč bez DPH (5.755 Kč včetně DPH). K němu se musí 249 250

Ceník. Web-eshop [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.web-eshop.cz/cenik.html Ceník. Český hosting [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.cesky-hosting.cz/cenik/;

67

vypočítat 21% DPH na výstupu, u kterého je nárok na odpočet. K tomuto telefonu se pořídí neomezený tarif. Všichni tři čeští mobilní operátoři nabízejí neomezený tarif za cenu 619 Kč bez DPH (749 Kč včetně DPH) za měsíc. Společnost využije služeb sítě T-mobile.251 Za rok bude tento náklad 7.428 Kč bez DPH (8.988 Kč včetně DPH). f) Počítač, internet, tiskárna, papíry a jiné kancelářské příslušenství – koupí se přenosný počítač Asus od společnosti Czc.cz za 6.611 Kč bez DPH (7.999 Kč včetně DPH). 252 Internet bude poskytnut společností UPC za 5.325 Kč bez DPH (6.444 Kč včetně DPH) za rok. 253 Tiskárna Samsung bude koupena rovněž od Czc.cz za cenu 1.314 Kč bez DPH (1.590 Kč včetně DPH). 254 Za náplň do tiskárny a papíry na tisk se ročně počítá s částkou 1.200 Kč bez DPH (1.452 Kč včetně DPH). Za jiné drobné kancelářské příslušenství se odhaduje roční daňově uznatelný náklad 2.000 Kč bez DPH (2.420 Kč včetně DPH). g) Elektřina – odhad ročních nákladů je 14.000 Kč bez DPH (16.940 Kč včetně DPH). h) Nájemné – jako kancelář a zároveň sklad bude sloužit pronajatý pokoj v panelovém bytě v Brně. Roční nájem 72.000 Kč. Pronajímatel je neplátce DPH. i)

Propagace – již bylo uvedeno, že se využijí služby Heureka.cz, AdWords a sKlik. V následující tabulce je vyčíslení celkový nákladů za propagaci. Pracuje se s předpokladem, že počet prokliků je na každé platformě stejný. U služby AdWords, která je poskytovaná zahraniční společností, se musí vypočítat 21% DPH na výstupu, u kterého je nárok na odpočet. Počet prokliků na daný produkt v každé platformě je odhadnut na 1,5násobek jeho odhadu prodeje v daném scénáři. Tyto počty prokliků se vynásobí cenami za proklik, kdy výsledkem bude celkový náklad za propagaci.

Tabulka 13: Náklady na propagaci Model Redmi 2 Mi4 Celkem

Cena za proklik (v Kč bez DPH)

Počet prokliků v každé platformě

Náklad celkem (v Kč bez DPH)

Pesimistický

Neutrální

Optimistický

Heureka

AdWords

sKlik

Pesimistický

Neutrální

Optimistický

1 049 689 1 738

1 398 920 2 318

1 746 1 149 2895

2 2 -

3,44 2,62 -

1,59 2,12 -

7 374 4 644 12 018

9 828 6 201 16 029

12 274 7 744 20 018

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

j) Mzda – jediným zaměstnancem firmy bude sám podnikatel. Hrubou mzdu si bude vyplácet ve výši 18.000 Kč měsíčně. Pojistné na zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem činí 34 % z hrubé mzdy, tedy 6.120 Kč. Daňově uznatelným nákladem je tedy 24.120 Kč za měsíc, tedy 289.440 Kč za rok. k) Reklamace – mobilní telefony jsou spotřebním zbožím, které se může porouchat. Zákazníci mohou společnosti v dvouleté zákonné lhůtě zboží reklamovat. Jakmile společnost obdrží mobilní telefon na reklamaci, tak na vlastní náklady bude muset odeslat telefon zpět do Číny prostřednictvím České pošty s využitím služby Cenný balík do zahraničí. Vyčíslená cena poštovného je 324 Kč bez DPH (osvobozeno od DPH do 10 kg)255. Jakmile se opravený telefon vrátí zpět, tak ho opět na vlastní náklady bude muset odeslat zpět zákazníkovi. Využije se služby Cenný balík za 100 Kč bez DPH (osvobozeno od DPH do 10kg). Odhad poruchovosti bude vycházet ze statistik společnosti Czc.cz, která

251

Tarify S námi. T-mobile [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.t-mobile.cz/tarify ASUS X553MA-SX376H, černá. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.czc.cz/asus-x553ma-sx376hcerna/162156/produkt 253 Megarychlý internet. UPC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.upc.cz/internet/ 254 Samsung SL-M2022. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.czc.cz/samsung-slm2022/134251/produkt 255 Kalkulátor zásilek. Česká pošta [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.postaonline.cz/kalkulackapostovneho/-/typ/zasilka 252

68

jako jedna z mála tyto údaje poskytuje. U modelu Redmi 2 je poruchovost 4,3%256 a u modelu Mi4 je 3,2%.257 Tabulka 14: Náklady na reklamace Model

Odhad reklamovaných kusů Pesimistický

Neutrální

Optimistický

30 20 50

40 26 66

50 33 83

Redmi 2 Mi4 Celkem

Poštovné (v Kč bez DPH) Zpět Do Číny zákazníkovi 324 100 324 100 -

Náklad na reklamace (v Kč) Pesimistický

Neutrální

Optimistický

12 720 8 480 21 200

16 960 11 024 27 984

21 200 13 992 35 192

Zdroj: Czc.cz258, Česká pošta259, vlastní zobrazení a výpočet

3. Daň z přidané hodnoty – odvede se finančnímu úřadu v hodnotě takové, která se rovná dani na výstupu mínus daň na vstupu. Tabulka 15: Výpočet DPH (v Kč) Scénář Pesimistický Neutrální Optimistický Scénář Pesimistický Neutrální Optimistický

Webové stránky 998 998 998 Mobilní telefony (prodej) 1 249 243 1 667 292 2 083 706

Daň na vstupu Mobilní Počítač Internet Tiskárna tarif 1 560 1 388 1 119 276 1 560 1 388 1 119 276 1 560 1 388 1 119 276 Daň na výstupu Mobilní Služební adWords Odvod DPH telefony telefon (nákup)* (nákup)* (nákup)* 899 975 999 1 137 1 238 903 1 200 966 999 1 516 1 656 489 1 500 957 999 1 893 2 072 443

Papíry 252 252 252

Kancel. Heureka Elektřina Přísl. a sKlik 420 2 940 1 387 420 2 940 1 850 420 2 940 2 310

* nárok na odpočet Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

4. Základní kapitál – podnikatel využije vlastních zdrojů a splatí vklad bezhotovostním převodem na bankovní účet společnosti. Jeho očekávaná nutná výše pro založení společnosti je rovna součtu nákladů zřizovacích, na webové stránky, služební telefon, počítač, tiskárnu, náplně do tiskárny, papírů, jiného kancelářského příslušenství a 1/12 ročních nákladů mobilních telefonů neutrálního scénáře, 20.000 Kč na bankovním účtu pro případ potřeby a další finanční prostředky pro zaplacení 1/12 ročních nákladů mobilního tarifu, internetu, nájemného s elektřinou, mzdy, propagace a reklamace, které se zaplatí během prvního měsíce podnikání. Po tomto sečtení vyplývá, že potřebný základní kapitál je roven 563.062 Kč.

256

Xiaomi Redmi 2, černá. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://www.czc.cz/xiaomi-redmi-2cerna/166920/produkt 257 Xiaomi Mi4 - 16GB, bílá. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z:http://www.czc.cz/xiaomi-mi4-16gbbila/156924/produkt 258 Tamtéž jako předešlé dvě poznámky pod čarou 259 Kalkulátor zásilek. Česká pošta [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.postaonline.cz/kalkulackapostovneho/-/typ/zasilka

69

5. Počáteční rozvaha – v následující tabulce je vyobrazena počáteční rozvaha společnosti. Tabulka 16: Počáteční rozvaha společnosti při existenci pouze české společnosti (v Kč) Aktiva Oběžná aktiva Počítač Služební telefon Tiskárna Webové stránky Zásoba mobilních telefonů Účty v bankách Náplně do tiskárny a papíry Jiné kancelářské příslušenství

553 062 Vlastní kapitál 6 611 Základní kapitál 4 756 1 314 4 599 476 574 56 008 1 200 2 000

Pasiva

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Náklady příštích období Aktiva celkem

10 000 10 000 563 062 Pasiva celkem

563 062 563 062

563 062

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

6. Výkaz zisku a ztráty – nyní již jsou známy všechny potřebné data k vypočtení hospodářského výsledku a daně z příjmů právnických osob za první rok podnikatelské činnosti. Tabulka 17: Výkaz zisku a ztráty při existenci pouze české společnosti (v Kč)

Pesimistický 5 948 778

Scénář Neutrální 7 939 485

Optimistický 9 922 411

-4 285 596 -581 587 -10 000

-5 718 884 -635 726 -10 000

-7 147 416 -690 155 -10 000

-129 696 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -12 018 -289 440 -21 200

-173 040 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -16 029 -289 440 -27 984

-216 272 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -20 018 -289 440 -35 192

1 081 595 1 081 000

1 584 875 1 584 000

2 084 839 2 084 000

Daň (19 %)

205 390

300 960

395 960

Hospodářský výsledek po zdanění

876 205

1 283 915

1 688 879

Tržby za prodej zboží Náklady na pořízení zboží Ostatní náklady Zřizovací výdaje Poštovné Webové stránky Služební telefon Tarif Počítač Internet Tiskárna Náplň do tiskárny a papíry Jiné kancelářské příslušenství Elektřina Nájemné Propagace Mzda Reklamace Hrubý hospodářský výsledek před zdaněním Základ daně

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

V případě existence pouze české společnosti bude hospodářský výsledek po zdanění 876.205 Kč v pesimistickém scénáři, 1.283.915 Kč v neutrálním scénáři a 1.688.879 Kč v optimistickém scénáři. Výše daní z příjmů právnických osob jsou ve stejném pořadí: 205.390 Kč, 300.960 Kč a 395.960 Kč. 70

8.2 Existence české a hongkongské společnosti Tato podkapitola se zabývá výpočtem daně z příjmů právnických osob a hospodářským výsledkem při existenci české a zároveň hongkongské společnosti. To znamená, že hongkongská společnost bude nakupovat mobilní telefony z Číny, a poté je bude prodávat české společnosti, aby měla co největší podíl celkového zisku, protože je jeho daňové zatížení v Hongkongu menší. Česká společnost bude nakoupené mobilní telefony od hongkongské společnosti následně, prostřednictvím svého internetového obchodu, prodávat zákazníkům v ČR. Aby hongkongská společnost nemusela vlastnit mnoho finančních prostředků pro nákup mobilních telefonů, česká společnost ji bude platit za objednané přístroje předem. Hongkongská společnost tyto finanční prostředky použije na nákup mobilních telefonů z Čínské lidové republiky a nechá je poslat přímo na adresu české společnosti. Na následujícím obrázku je ilustrativně znázorněn, jak tento obchod bude vypadat. V obrázku je také vypočítána jednotková profitabilita po zdanění bez ohledu na fixní a ostatní variabilní náklady. Rovněž je zde vypočítáno DPH na výstupu za jeden mobilní telefon. Obrázek 4: Existence české a hongkongské společnosti

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

V obrázku je vypočítáno DPH na výstupu za jednotku každého modelu, kdy za model Redmi 2 činí 691 Kč a za model Mi4 1.610 Kč, tedy stejně jako u existence pouze české společnosti. Je to z důvodu toho, že se výpočet provádí z prodejní ceny v ČR, která je při každé kombinaci společností stejná. Bez ohledu na fixní a ostatní variabilní náklady, je celková jednotková profitabilita po zdanění 281 Kč pro model Redmi 2 a 2.913 Kč pro model Mi4. Celková daň z příjmů právnický osob činí 46 Kč a 30 Kč ve stejném pořadí. Existence nulové daně v hongkongské společnosti je zapříčiněna nulovou sazbou daně na příjmy mimo Hongkong (teritoriální princip). Česká společnost bude mít daňovou povinnost ve výši 19 % z čistého zisku. Tato podkapitola je rozdělena na dvě části, kdy se první část soustředí na hongkongskou společnost a druhá část na českou společnost.

8.2.1 Hongkongská společnost Tato společnost bude za poplatek založena specializovanou agenturou. Využitím její služeb odpadá podnikateli nutnost častému vycestování do Hongkongu a zařizování všech potřebných náležitostí. Jak již bylo zmíněno, agentura se také využije pro přeprodej mobilních telefonů české společnosti, za účelem zabránění vzniku stálé provozovny v České republice. V následujícím textu budou spočteny její výnosy, náklady, základní kapitál, počáteční rozvaha a výkaz zisku a ztráty. 1. Výnosy – na základě vypočtených tří scénářů odhadu prodeje, budou v následující tabulce vypočteny výnosy společnosti. Tabulka 18: Výnosy hongkongské společnosti Model

Redmi 2 Mi4 Celkem

Odhad prodaných kusů Pesimistický 699 459 1 158

Neutrální 932 613 1 545

Prodejní cena (v Kč)

Optimistický 1 165 766 1 931

3 049 7 512 -

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

71

Výnosy (v Kč) Pesimistický 2 131 251 3 448 008 5 579 259

Neutrální 2 841 668 4 604 856 7 446 524

Optimistický 3 552 085 5 754 192 9 306 277

2. Náklady – náklady hongkongské společnosti budou následující:

a) Mobilní telefony – tyto náklady, stejně jako výnosy, jsou, dle teritoriálního principu, nedaňového charakteru. Při sestavování základu daně se budou muset zpět přičíst, aby jejich hodnota tento základ daně nesnižovala. Tyto náklady jsou stejné jako při existenci pouze české společnosti, jelikož se nakupují z Číny za stejné ceny. Jejich výpočet je zobrazen v Tabulce 12. Nedaňové náklady za nákup mobilních telefonů jsou v pesimistickém scénáři 4.285.596 Kč, v optimistickém scénáři 5.718.884 Kč a v optimistickém scénáři 7.147.416 Kč.

b) Specializovaná agentura – jak již bylo uvedeno v podkapitole 7.3, využije se služeb společnosti OneStart, která za poplatek a bez přítomnosti podnikatele zařídí všechny podstatné náležitosti pro založení a provoz společnosti. Navíc se bude starat o její účetnictví a obstará audit. Poplatek za založení společnosti je 5.800 HKD (18.874 Kč), přičemž pro první rok provozu společnost dostane zdarma služby tajemníka v hodnotě 1.105 HKD (3.596 Kč) a službu obchodní registrační adresy v hodnotě 960 HKD (3.124 Kč). Poplatek za vedení účetnictví, provedení auditu a výpočtu daňové povinnosti činí 3.500 HKD (11.390 Kč). Celkové náklady za tyto služby v prvním roce podnikání jsou 22.374 Kč.260

c) Mzda – z důvodu zamezení vzniku stálé provozovny v České republice, využije se navíc ještě jedna služba této specializované agentury – zaměstnání pracovníka, který bude mobilní telefony nakupovat v měsíčních intervalech. Tomu se z české společnosti pošle požadavek na nákup mobilních telefonů. Ten je nakoupí a nechá poslat na adresu české společnosti. Roční náklady na tohoto zaměstnance činí 9.600 HKD (31.240 Kč). 3. Základní kapitál - jeho výše bude v doporučované výši 10.000 HKD (32.542 Kč), která je rozdělena na 10.000 kusů akcií, každá v hodnotě 1 HKD. 4. Počáteční rozvaha – v následující tabulce je vyobrazena počáteční rozvaha společnosti. Tabulka 19: Počáteční rozvaha hongkongské společnosti (v Kč) Aktiva

Pasiva

Oběžná aktiva Účty v bankách

10 168 Vlastní kapitál 10 168 Základní kapitál

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Náklady příštích období

22 374 22 374

Aktiva celkem

32 542 Pasiva celkem

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

260

OneStart [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.onestartoffices.com/en/

72

32 542 32 542

32 542

5. Výkaz zisku a ztráty – z uvedených dat bude v následující tabulce vypočítán hospodářský výsledek a daň z příjmů právnických osob za první rok podnikatelské činnosti. Tabulka 20: Výkaz zisku a ztráty hongkongské společnosti (v Kč)

Tržby za prodej zboží (nedaňové)

Pesimistický 5 579 259

Scénář Neutrální 7 446 524

Optimistický 9 306 277

-4 285 596 -53 614 -22 374

-5 718 884 -53 614 -22 374

-7 147 416 -53 614 -22 374

-31 240

-31 240

-31 240

-53 614

-53 614

-53 614

0

0

0

-53 614

-53 614

-53 614

Náklady na pořízení zboží (nedaňové) Ostatní náklady Specializovaná agentura Mzda Základ daně Daň (0 % + 16,5 %) Hospodářský výsledek po zdanění

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Jelikož se všechny výnosy společnosti uskutečňují mimo území Hongkongu, tak tím splňují teritoriální princip, kdy tyto výnosy, ponížené o související náklady, budou zdaněny 0% sazbou daně. Hospodářský výsledek po zdanění je ve všech třech scénářích stejný ve výši -53.614 Kč. Je to z důvodu toho, že náklady specializované agentuře a mzda jsou stejné, bez ohledu na velikost prodeje. Tuto daňovou ztrátu je možné odečíst v následujících zdaňovacích obdobích. Daňová povinnost je v prvním roce podnikání tedy nulová ve všech třech scénářích. Hospodářský výsledek po zdanění je sice záporný, ale ve skutečnosti je pro posouzení, zda se vyplatí otevřít hongkongskou společnost, nutné podívat se na ziskovost této společnosti s celkovými výnosy za prodej zboží a celkovými náklady na jeho pořízení. V následující tabulce je proto vypočítán čistý zisk hongkongské společnosti. Tabulka 21: Čistý zisk hongkongské společnosti (v Kč)

Tržby za prodej zboží Náklady na pořízení zboží Ostatní náklady Specializovaná agentura Mzda Čistý zisk

Pesimistický 5 579 259

Scénář Neutrální 7 446 524

Optimistický 9 306 277

-4 285 596 -53 614 -22 374

-5 718 884 -53 614 -22 374

-7 147 416 -53 614 -22 374

-31 240

-31 240

-31 240

1 240 049

1 674 026

2 105 247

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Čistý zisk hongkongské společnosti je tedy v pesimistickém scénáři 1.240.049 Kč, v neutrálním scénáři 1.674.026 Kč a v optimistickém scénáři 2.105.247 Kč.

8.2.2 Česká společnost V následujícím textu budou vypočítány výnosy, náklady, DPH, základní kapitál, počáteční rozvaha a výkaz zisku a ztráty české společnosti. Některé výpočty a výsledky budou stejné jako v případě existence pouze české společnosti. V těchto případech se bude následující text pouze odkazovat na podkapitolu 8.1.

1. Výnosy – ty jsou stejné jako při existenci pouze české společnosti. Důvodem je fakt, že odhad prodeje a cena pro konečného zákazníka je stejná pro všechny kombinace investičního záměru.

73

Výnosy v pesimistickém scénáři jsou tedy 5.948.778 Kč, v neutrálním scénáři se rovnají 7.939.485 Kč a v optimistickém scénáři jsou 9.922.411 Kč.

2. Náklady – budou opět stejné, až na položku mobilních telefonů. Mobilní telefony se budou nakupovat od hongkongské společnosti za vyšší částku, než od čínského obchodníka. V následující tabulce jsou vypočítány náklady na nákup mobilních telefonů. Tabulka 22: Náklady za mobilní telefony Model

Redmi 2 Mi4 Celkem

Nákupní cena (v Kč)

Odhad prodaných kusů Pesimistický 699 459 1 158

Neutrální 932 613 1 545

Optimistický 1 165 766 1 931

3 049 7 512 -

Náklady (v Kč) Pesimistický 2 131 251 3 448 008 5 579 259

Neutrální 2 841 668 4 604 856 7 446 524

Optimistický 3 552 085 5 754 192 9 306 277

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Ostatní náklady jsou stejné jako při existenci pouze české společnosti. Jejich výše v pesimistickém scénáři je 581.587 Kč, v neutrálním scénáři činí 635.726 Kč a v optimistickém scénáři 690.155 Kč.

3. Daň z přidané hodnoty – dosahuje rovněž stejné výše jako při existenci pouze české společnosti. V pesimistickém scénáři se odvede finančnímu úřadu 1.238.903 Kč, v neutrálním scénáři 1.656.489 Kč a v optimistickém scénáři 2.072.443 Kč.

4. Základní kapitál – pro jeho výpočet se uvažuje, že hongkongská společnost je dceřinou společností této české mateřské společnosti (na konci této kapitoly bude vyřešeno vlastnictví hongkongské společnosti). Proto základní kapitál musí být navýšen o velikost základního kapitálu hongkongské společnosti. Děje se tak z důvodu toho, aby měla česká společnost finanční prostředky na založení této společnosti. Mimo toto navýšení, bude základní kapitál podobný jako při existenci pouze české společnosti, až na 1/12 ročních nákladů mobilních telefonů. Příčinou je to, že se telefony nakupují dráž od hongkongské společnosti, než přímo od prodejce z Číny. Tyto náklady na pořízení mobilních telefonů v neutrálním scénáři se rovnají částce 620.544 Kč. Díky tomu, že společnost bude utržené peníze, za prodej mobilních telefonů, používat výhradně na nákup nových mobilních telefonů a poštovného, bude muset mít, v prvním roce podnikání, na bankovním účtu i peněžní prostředky, ze kterých, během prvního roku podnikání, uhradí roční náklady na mobilní tarif, internet, nájemné s elektřinou, mzdu, propagaci a reklamaci. Navíc, pro případ nutné finanční potřeby, bude držet na bankovním účtu dalších 20.000 Kč. Základní kapitál, při použití těchto výpočtů, činí 1.126.301 Kč. Lze tedy vidět, že při využití hongkongské společnosti je nutné počítat s výrazně vyšším základním kapitálem v české společnosti. Podnikatel využije vlastních finančních prostředků a splatí vklad bezhotovostním převodem na bankovní účet společnosti.

74

5. Počáteční rozvaha - v následující tabulce je vyobrazena počáteční rozvaha české společnosti. Tabulka 23: Počáteční rozvaha české společnosti (v Kč) Aktiva Oběžná aktiva Počítač Služební telefon Tiskárna Náplně do tiskárny a papíry Jiné kancelářské příslušenství Webové stránky Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem Zásoba mobilních telefonů Účty v bankách Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Náklady příštích období Aktiva celkem

Pasiva 1 142 961 Vlastní kapitál 6 611 Základní kapitál 4 756 1 314 1 200 2 000 4 599

1 126 301 1 126 301

32 542 620 544 442 735 10 000 10 000 1 126 301 Pasiva celkem

1 126 301

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

6. Výkaz zisku a ztráty - z uvedených dat bude v následující tabulce vypočítán hospodářský výsledek a daň z příjmů právnických osob za první rok podnikatelské činnosti. Tabulka 24: Výkaz zisku a ztráty české společnosti (v Kč)

Tržby za prodej zboží Náklady na pořízení zboží Ostatní náklady Založení společnosti Poštovné Webové stránky Služební telefon Tarif Počítač Internet Tiskárna Náplň do tiskárny a papíry Jiné kancelářské příslušenství Elektřina Nájemné Propagace Mzda Reklamace Základ daně Daň (19 %) Hospodářský výsledek po zdanění

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

75

Pesimistický 5 948 778

Scénář Neutrální 7 939 485

Optimistický 9 922 411

-5 579 259 -581 587 -10 000

-7 446 524 -635 726 -10 000

-9 306 277 -690 155 -10 000

-129 696 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -12 018 -289 440 -21 200

-173 040 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -16 029 -289 440 -27 984

-216 272 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -20 018 -289 440 -35 192

-212 068

-142 765

-74 021

0

0

0

-212 068

-142 765

-74 021

Při existenci hongkongské společnosti bude hospodářský výsledek po zdanění české společnosti ve všech třech scénářích záporný. Je to z důvodu vysoké nákupní ceny mobilních telefonů od hongkongské společnosti. V pesimistickém scénáři je hospodářský výsledek po zdanění -212.068 Kč, v neutrálním scénáři -142.765 Kč a v optimistickém scénáři je roven 74.021 Kč. Tato situace je z pohledu hotovosti, v dalších zdaňovacích obdobích, neudržitelná. Pokud bude hongkongská společnost vlastněna českou společností, tak bude hongkongská společnost, vždy po skončení zdaňovacího období, vyplácet české společnosti dividendy na pokrytí této ztráty. V případě, že vlastníkem hongkongské společnosti bude samotný podnikatel, tak z vyplacených dividend hongkongské společnosti bude navyšovat základní kapitál české společnosti, prostřednictvím bankovního převodu peněžních prostředků, v částce, která pokryje způsobenou ztrátu.

8.2.3 Celkový čistý zisk Tato podkapitola „Existence české a hongkongské společnosti“ se především zabývala vypočtením daně z příjmů právnických osob a hospodářského výsledku v české společnosti a hongkongské společnosti při jejich vzájemné existenci a prováděním daňového plánování. Jelikož je podnikatel prakticky jediným vlastníkem obou společností, zajímá ho celkový hospodářský výsledek po zdanění a celková zaplacená daň z příjmů právnických osob. V následující tabulce budou tyto dva údaje zobrazeny s tím, že u hongkongské společnosti bude zobrazen údaj „Čistý zisk“, který má pro investiční záměr větší vypovídací hodnotu. Tabulka 25: Celkový čistý zisk při existenci české a hongkongské společnosti (v Kč)

Pesimistický Hongkongská společnost Česká společnost

Celkem

Daň z příjmů právnických osob Čistý zisk Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění + Čistý zisk

Scénář Neutrální

0 1 240 049

0 1 674 026

Optimistický 0 2 105 247

0 -212 068

0 -142 765

0 -74 021

0 1 027 981

0 1 531 261

0 2 031 226

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Díky existenci teritoriálního principu v Hongkongu se výnosy z prodaných mobilních telefonů nedaní a díky nákladům specializované agentuře a mzdě zaměstnance je základ daně záporný a daň z příjmů právnických osob je tedy nulová. V české společnosti je tato daň rovněž nulová, protože se mobilní telefony nakupují od hongkongské společnosti za cenu, která je vyšší než od čínského obchodníka. Hospodářský výsledek české společnosti je tudíž také záporný díky ostatním nákladům společnosti. Nicméně, z předchozí tabulky lze vidět, že při daňovém plánování, s využitím založené společnosti v Hongkongu, je celkový čistý zisk 1.027.981 Kč v pesimistickém scénáři, 1.531.261 Kč v neutrálním scénáři a 2.031.226 Kč v optimistickém scénáři. Těmto výsledkům se dospělo daňovou optimalizací pomocí hongkongské společnosti, kde díky teritoriálnímu principu nepodléhá žádné dani.

8.3 Existence české a singapurské společnosti Tato podkapitola se zabývá daňovým plánováním mezi českou a singapurskou společností. Svou strukturou je stejná jako podkapitola předchozí. Primárně se zabývá výpočtem daně z příjmů právnických osob a hospodářským výsledkem. Myšlenka tohoto druhu investičního záměru je stejná jako u existence hongkongské společnosti. Znamená to tedy, že singapurská společnost bude pro českou společnost nakupovat mobilní telefony z Číny. Rovněž se tak bude činit z důvodu daňové optimalizace s pomocí singapurské společnosti, kde se uvaluje menší daň na příjmy právnických osob. Česká společnost bude singapurské společnosti platit za objednané telefony předem, aby nemusela zbytečně singapurská společnost držet finanční prostředky. Způsob prodeje je znázorněn na následujícím obrázku, kdy česká společnost pošle poptávku singapurské společnosti. Ta mobilní telefony objedná z Číny a nechá je poslat na adresu české společnosti. V obrázku je také vypočítána jednotková profitabilita po

76

zdanění bez ohledu na fixní a ostatní variabilní náklady. Rovněž je zde vypočítáno DPH na výstupu za jeden mobilní telefon. Obrázek 5: Existence české a singapurské společnosti

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

V obrázku je vypočítáno DPH na výstupu za jednotku každého modelu, kdy za model Redmi 2 je ve výši 691 Kč a za model Mi4 1.610 Kč. Výše jsou stejné jako u existence pouze české společnosti či u existence české a singapurské společnosti. Z toho vyplývá, že bez ohledu na kombinace společnostní, DPH za jednotku telefonu je vždy stejná, jelikož se odvádí ze stejné prodejní ceny konečnému zákazníkovi. Bez ohledu na fixní a ostatní variabilní náklady, je celková jednotková profitabilita po zdanění 281 Kč pro model Redmi 2 a 2.913 Kč pro model Mi4. Celková daň z příjmů právnický osob činí 31 Kč a 48 Kč ve stejném pořadí. Existence nulové daně v singapurské společnosti je zapříčiněna nulovou sazbou daně na upravený základ daně do 100.000 SGD (v této podkapitole bude vypočítáno, zda tuto hranici společnost překročí či nepřekročí) a české společnosti vznikne daňová povinnost ve výši 19 % ze základu daně. Tato podkapitola je rozdělena na dvě části. První část se soustředí na singapurskou společnost a druhá část na českou společnost.

8.3.1 Singapurská společnost Dle nařízení zákona, musí být společnost založena singapurskou specializovanou firmou. Za poplatek založí společnost v Singapuru a bude se starat o další potřebné úkony k jejímu provozu. Využitím její služeb odpadá podnikateli nutnost pobytu na území Singapuru. Z důvodu zabránění vzniku její stálé provozovny v České republice, bude od společnosti zakoupená další služba. Zaměstná se její zaměstnanec, který pro českou společnost bude objednávat mobilní telefony z Číny. Jedná se o stejný mechanismus jako u hongkongské společnosti. 1. Výnosy – v následující tabulce jsou vypočteny výnosy singapurské společnosti: Tabulka 26: Výnosy singapurské společnosti Model Redmi 2 Mi4 Celkem

Prodejní cena (v Kč)

Odhad prodaných kusů Pesimistický 699 459 1 158

Neutrální Optimistický 932 1 165 613 766 1 545 1 931

3 124 7 418 -

Výnosy (v Kč) Pesimistický 2 183 676 3 404 862 5 588 538

Neutrální 2 911 568 4 547 234 7 458 802

Optimistický 3 639 460 5 682 188 9 321 648

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Výnosy v pesimistickém scénáři jsou tedy 5.588.538 Kč, v neutrálním scénáři 7.458.802 Kč a v optimistickém scénáři jsou rovny částce 9.321.648 Kč. 2. Náklady – v singapurské společnosti budou náklady následující: a) Mobilní telefony - tyto náklady jsou stejné jako při existenci obou předešlých druhů investičních záměrů, jelikož se telefony nakupují z Číny za stejné ceny. Jejich výpočet je zobrazen v Tabulce 12. Náklady za nákup mobilních telefonů jsou v pesimistickém

77

scénáři 4.285.596 Kč, v optimistickém scénáři 5.718.884 Kč a v optimistickém scénáři 7.147.416 Kč. b) Specializovaná firma - jak již bylo uvedeno v podkapitole 7.3, využije se služeb společnosti VO+, která je součástí firmy Smarkee Pte Ltd. Tato společnost za poplatek a bez přítomnosti podnikatele zařídí všechny podstatné náležitosti pro založení a provoz společnosti. Taktéž bude mít na starosti její účetnictví, podávání daňového přiznání atd. Cena za balíček služeb, který zahrnuje založení společnosti, služby tajemníka, registrační adresu, doménovou stránku a firemní e-mail stojí 5.510 SGD (101.516 Kč). Navíc se k tomuto balíčku budou muset také dokoupit služby podání daňových přiznání (dvakrát) za celkovou sumu 550 SGD (10.133 Kč) a roční vedení účetnictví za 1.200 SGD (22.109 Kč). Celkové náklady za služby specializované firmy činí jejich součet, tedy 133.758 Kč.261 c) Mzda - ze stejného důvodu jako u hongkongské společnosti, tedy zamezení vzniku stálé provozovny v České republice, se zaměstná zaměstnanec specializované firmy. Tomu se z české společnosti pošle požadavek na nákup mobilních telefonů. Ten je nakoupí a nechá poslat na adresu české společnosti. Zaměstnanec dostane vždy pracovní smlouvu jen na toto konkrétní datum. Roční náklady na tohoto zaměstnance činí 2.300 SGD (42.375 Kč). 3. Základní kapitál - bude v částce, která se rovná součtu zřizovacích nákladů, které se zaplatí specializované firmě a na bankovním účtu částku rovnající se 1/12 roční mzdy zaměstnance a dodatečných 20.000 Kč pro případ náhlé potřeby finančních prostředků. Základní kapitál je tedy roven částce 157.289 Kč. 4. Počáteční rozvaha – v následující tabulce je zobrazena počáteční rozvaha singapurské společnosti. Tabulka 27: Počáteční rozvaha singapurské společnosti (v Kč) Aktiva Oběžná aktiva Účty v bankách

Pasiva 23 531 Vlastní kapitál 23 531 Základní kapitál

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Náklady příštích období

133 758 133 758

Aktiva celkem

157 289 Pasiva celkem

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

261

VO Plus [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.voplus.com/

78

157 289 157 289

157 289

5. Výkaz zisku a ztráty – z uvedených dat bude v následující tabulce vypočítán hospodářský výsledek a daň z příjmů právnických osob za první rok podnikatelské činnosti. Tabulka 28: Výkaz zisku a ztráty singapurské společnosti (v Kč)

Pesimistický 5 819 082

Scénář Neutrální 7 766 445

Optimistický 9 706 139

-4 285 596 -176 133 -133 758

-5 718 884 -176 133 -133 758

-7 147 416 -176 133 -133 758

-42 375

-42 375

-42 375

Základ daně

1 126 809

1 563 785

1 998 099

Základ daně podléhající 0% dani Základ daně podléhající 8,5% dani

1 126 809 0

1 563 785 0

1 842 388 155 711

0 0 0

0 0 0

13 235 3 971 9 265

1 126 809

1 563 785

1 988 834

Tržby za prodej zboží Náklady na pořízení zboží Ostatní náklady Specializovaná agentura Mzda

Daň z příjmů právnických osob před slevou Sleva na dani (CIT) Daň z příjmů právnických osob po slevě Hospodářský výsledek po zdanění

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

U výpočtu daně z příjmů právnických osob se musí respektovat částečné osvobození příjmů pro nově založené společnosti, kdy upravený základ daně do 100.000 SGD (1.842.388 Kč) je daňově osvobozen a od 100.001 do 300.000 SGD podléhá 8,5% dani. Rovněž se uplatní 30% sleva na dani (CIT). Hospodářský výsledek po zdanění v pesimistickém scénáři je 1.126.809 Kč (daň 0 Kč), v neutrálním scénáři činí 1.563.785 Kč (daň 0 Kč) a ve scénáři optimistickém činí 1.988.834 Kč (daň 9.265 Kč).

8.3.2 Česká společnost V následujícím textu budou vypočítány výnosy, náklady, DPH, základní kapitál, počáteční rozvaha a výkaz zisku a ztráty české společnosti. Některé výpočty a výsledky budou stejné jako v případě existence pouze české společnosti. V těchto případech se bude následující text pouze odkazovat na podkapitolu 8.1.

1. Výnosy – jsou stejné jako u obou předešlých druhů investičního záměru, jelikož prodejní ceny a velikost prodeje v České republice jsou pořád stejné. Výnosy v pesimistickém scénáři jsou tedy 5.948.778 Kč, v neutrálním scénáři se rovnají 7.939.485 Kč a v optimistickém scénáři jsou 9.922.411 Kč.

2. Náklady – jsou opět stejné, až na náklady na mobilní telefony, jelikož jejich nákupní ceny jsou odlišné od těch, které poptává čínský obchodník a hongkongská společnost. Tabulka 29: Náklady za mobilní telefony Model Redmi 2 Mi4 Celkem

Nákupní cena (v Kč)

Odhad prodaných kusů Pesimistický 699 459 1 158

Neutrální Optimistický 932 1 165 613 766 1 545 1 931

3 124 7 418 -

Náklady (v Kč) Pesimistický 2 183 676 3 404 862 5 588 538

Neutrální 2 911 568 4 547 234 7 458 802

Optimistický 3 639 460 5 682 188 9 321 648

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Ostatní náklady jsou stejné jako při existenci pouze české společnosti. Jejich výše v pesimistickém scénáři je 581.587 Kč, v neutrálním scénáři činí 635.726 Kč a v optimistickém scénáři 690.155 Kč. 79

3. Daň z přidané hodnoty - dosahuje stejné výše jako při existenci obou předešlých druzích investičního záměru. V pesimistickém scénáři se odvede finančnímu úřadu 1.238.903 Kč, v neutrálním scénáři 1.656.489 Kč a v optimistickém scénáři 2.072.443 Kč.

4. Základní kapitál – je obdobný tomu při existenci české a hongkongské společnosti. Jedinou změnou je jiná výše zásob mobilních telefonů, kvůli jejich odlišné nákupní ceně, a velikost základního kapitálu singapurské společnosti, jejíž podílové cenné papíry česká společnost vlastní. Zásoba mobilních telefonů je v hodnotě 621.567 Kč a podílové cenné papíry činí 157.289 Kč. Základní kapitál tedy činí 1.252.071 Kč.

5. Počáteční rozvaha společnosti - v následující tabulce je zobrazena počáteční rozvaha české společnosti Tabulka 30: Počáteční rozvaha české společnosti (v Kč) Aktiva Oběžná aktiva Počítač Služební telefon Tiskárna Náplně do tiskárny a papíry Jiné kancelářské příslušenství Webové stránky Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem Zásoba mobilních telefonů Účty v bankách Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Náklady příštích období Aktiva celkem

Pasiva 1 242 071 Vlastní kapitál 6 611 Základní kapitál 4 756 1 314 1 200 2 000 4 599

1 252 071 1 252 071

157 289 621 567 442 735 10 000 10 000 1 252 071 Pasiva celkem

1 252 071

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Z tabulky lze vidět, že, při existenci singapurské společnosti, je základní kapitál české společnosti největší mezi všemi třemi druhy investičního záměru. Je to důsledkem vyššího základního kapitálu singapurské společnosti a nepatrného nárůstu hodnoty zásob mobilních telefonů.

80

6. Výkaz zisku a ztráty - z uvedených dat bude v následující tabulce vypočítán hospodářský výsledek a daň z příjmů právnických osob za první rok podnikatelské činnosti. Tabulka 31: Výkaz zisku a ztráty české společnosti (v Kč)

Tržby za prodej zboží Náklady na pořízení zboží Ostatní náklady Založení společnosti Poštovné Webové stránky Služební telefon Tarif Počítač Internet Tiskárna Náplň do tiskárny a papíry Jiné kancelářské příslušenství Energie Nájemné Propagace Mzda Reklamace Základ daně Daň (19 %) Hospodářský výsledek po zdanění

Pesimistický 5 948 778

Scénář Neutrální 7 939 485

Optimistický 9 922 411

-5 588 538 -581 587 -10 000 -129 696 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -12 018 -289 440 -21 200

-7 458 802 -635 726 -10 000 -173 040 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -16 029 -289 440 -27 984

-9 321 648 -690 155 -10 000 -216 272 -4 599 -4 756 -7 428 -6 611 -5 325 -1 314 -1 200 -2 000 -14 000 -72 000 -20 018 -289 440 -35 192

-221 347

-155 043

-89 392

0

0

0

-221 347

-155 043

-89 392

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Při existenci singapurské společnosti bude hospodářský výsledek po zdanění české společnosti ve všech třech scénářích záporný. Je to z důvodu vysoké nákupní ceny mobilních telefonů od singapurské společnosti. V pesimistickém scénáři je hospodářský výsledek po zdanění -221.347 Kč, v neutrálním scénáři -155.043 Kč a v optimistickém scénáři je roven 89.392 Kč. Tato situace je, stejně jako v případě hongkongské společnosti, z pohledu hotovosti, v dalších zdaňovacích obdobích, neudržitelná. Pokud bude hongkongská společnost vlastněna českou společností, tak bude hongkongská společnost, vždy po skončení zdaňovacího období, vyplácet české společnosti dividendy na pokrytí této ztráty. V případě, že vlastníkem hongkongské společnosti bude samotný podnikatel, tak z vyplacených dividend hongkongské společnosti bude navyšovat základní kapitál české společnosti, prostřednictvím bankovního převodu, v částce, která pokryje způsobenou ztrátu.

8.3.3 Celkový čistý zisk V této podkapitole „Existence české a singapurské společnosti“ se převážně řešil výpočet hospodářského výsledku a daně z příjmů právnických osob v singapurské a české společnosti. I v tomto druhu investičního záměru, stejně jako při existenci české a hongkongské společnosti, je podnikatel prakticky jediným vlastníkem obou společností a je pro něj důležitý celkový hospodářský výsledek po zdanění a celková zaplacená daň z příjmů právnických osob. V následující tabulce je proveden výpočet celkového čistého zisku a daně z příjmů právnických osob při existenci české a singapurské společnosti.

81

Tabulka 32: Celkový čistý zisk při existenci české a singapurské společnosti (v Kč) Scénář Neutrální

Pesimistický

Optimistický

Singapurská společnost

Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění

0 1 126 809

0 1 563 785

9 265 1 988 834

Česká společnost

Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění

0 -221 347

0 -155 043

0 -89 392

Celkem

Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění

0

0

9 265

905 462

1 408 742

1 899 442

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Po výpočtu lze konstatovat, že se daň z příjmů právnických osob bude platit jen v optimistickém scénáři, a to pouze v Singapuru. Je to zapříčiněno tím, že upravený základ daně české společnosti je záporný, tudíž daň je nulová a na singapurské straně je to zapříčiněno částečným osvobozením upraveného základu daně. V pesimistickém a neutrálním scénáři je upravený základ daně plně daňově osvobozen, jelikož je menší, než zákonem stanovený limit 100.000 SGD (1.842.388 Kč). V optimistickém scénáři podléhá upravený základ daně, vyšší než 100.001 SGD, dani z příjmů právnických osob ve výši 8,5 %, která je posléze snížena o 30% slevu na dani. Z tohoto důvodu bude v optimistickém scénáři odvedena daň 9.265 Kč. Záporný hospodářský výsledek české společnosti je zapříčiněn vysokou nákupní cenou mobilních telefonů a ostatních nákladů. Podnikatele ale zajímá celkový hospodářský výsledek po zdanění, který záporný není. Po součtu hospodářských výsledků po zdanění obou společností je jeho hodnota v pesimistickém scénáři 905.462 Kč, v neutrálním scénáři 1.408.742 Kč a ve scénáři optimálním dosahuje výše 1.899.442 Kč.

8.4 Evaluace výsledků a vybrání nejvýhodnějšího druhu investičního záměru V této podkapitole se vyhodnotí získané výsledky a vybere se nejvhodnější druh investičního záměru. Stanoví se tři hypotézy: 

 

Hypotéza 1: Z hlediska celkové daňové zátěže a celkové velikosti hospodářského výsledku po zdanění, je pro daný investiční záměr nejvýhodnější založení pouze české společnosti bez existence asijské společnosti, Hypotéza 2: Z hlediska celkové daňové zátěže a celkové velikosti hospodářského výsledku po zdanění, je pro daný investiční záměr nejvýhodnější založení české a hongkongské společnosti, Hypotéza 3: Z hlediska celkové daňové zátěže a celkové velikosti hospodářského výsledku po zdanění, je pro daný investiční záměr nejvýhodnější založení české a singapurské společnosti.

Pro zjištění toho, která hypotéza je pravdivá, bude v této podkapitole provedena evaluace již zjištěných výsledků. V následující tabulce je porovnání velikosti celkových hospodářských výsledků po zdanění a daní z příjmů právnických osob všech třech druhů investičního záměru. Tabulka 33: Celkové hospodářské výsledky po zdanění a daně z příjmů právnických osob (v Kč) Společnosti Pesimistický 205 390 876 205

Pouze česká

Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění

Česká a hongkongská

Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění + Čistý zisk

Česká a singapurská

Daň z příjmů právnických osob Hospodářský výsledek po zdanění

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

82

Scénář Neutrální 300 960 1 283 915

Optimistický 395 960 1 688 879

0

0

0

1 027 981

1 531 261

2 031 226

0

0

9 265

905 462

1 408 742

1 899 442

Z výsledků v tabulce jasně vyplývá, že nejvýhodnější lokalitou, jak z hlediska celkové velikosti daně z příjmů právnických osob, tak i celkového hospodářského výsledku po zdanění, je existence české a hongkongské společnosti. Celková daň z příjmů právnických osob je nulová, neboť obě společnosti jsou v prvním roce podnikání v daňové ztrátě. Celkový hospodářský výsledek po zdanění je taktéž nejvyšší ze všech tří druhů investičního záměru. Dosáhlo se tohoto výsledku využitím teritoriálního přístupu v Hongkongu, kdy příjmy mimo Hongkong nepodléhají zdanění. Jako druhá nejvýhodnější varianta je existence české a singapurské společnosti. V pesimistickém a neutrálním scénáři je celková daň z příjmů právnických osob taktéž nulová, protože je její upravený základ daně záporný díky daňové pobídce, kdy do 100.000 SGD (1.842.388 Kč) upraveného základu daně tento základ podléhá 0% dani. V optimistickém scénáři se daň z příjmu již zaplatit musí, ale v porovnání s verzí existence pouze české společnosti se jedná o velmi malou daň. Celkový hospodářský výsledek po zdanění je taktéž druhý nejvyšší ve všech třech scénářích. Hlavním nevýhodou singapurské společnosti, v porovnání s hongkongskou společností, je ten, že náklady na založení a správu společnosti specializovanou firmou jsou mnohem vyšší. Taktéž jsou v Hongkongu daňově osvobozeny všechny příjmy, které plynou z činností mimo Hongkong. V Singapuru je daňově osvobozen upravený základ daně jen do 100.000 SGD, kdy nezáleží na místě, z kterého plynou. Tyto dva důvody jsou hlavním problémem horších výsledků oproti hongkongské společnosti. Nejhůře na tom zůstala varianta existence pouze české společnosti, protože musí celý zisk zdanit v České republice. Daň z příjmů právnických osob se liší, dle jednotlivých scénářů, vždy téměř o 100.000 Kč. Hospodářský výsledek po zdanění je taktéž ze všech tří druhů investičního záměru nejmenší. V následující tabulce je vypočítána poměrová velikost hospodářských výsledků po zdanění, při existenci pouze české společnosti a při existenci hongkongské a singapurské společnosti. Tabulka 34: Poměrová velikost hospodářských výsledků po zdanění (základem je existence pouze české společnosti) Společnosti Pesimistický 876 205 Kč

Scénář Neutrální 1 283 915 Kč

Optimistický 1 688 879 Kč

Poměrová velikost hospodářského výsledku po zdanění

100 %

100 %

100 %

Hospodářský výsledek po zdanění + Čistý zisk Česká a hongkongská Poměrová velikost hospodářského výsledku po zdanění

1 027 981 Kč 117 %

1 531 261 Kč 119 %

2 031 226 Kč 120 %

905 462 Kč 103 %

1 408 742 Kč 110 %

1 899 442 Kč 112 %

Pouze česká

Česká a singapurská

Hospodářský výsledek po zdanění

Hospodářský výsledek po zdanění Poměrová velikost hospodářského výsledku po zdanění

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Z výsledků tabulky lze vidět, že při naplnění pesimistického scénáře, je rozdíl, mezi hospodářským výsledkem po zdanění při existenci pouze české společnosti a existenci české a singapurské společnosti, jen 3% ve prospěch existence české a singapurské společnosti. Je to z důvodu vysokých nákladů na založení singapurské společnosti, kdy převedený zisk, pomocí daňové optimalizace, z české společnosti do singapurské společnosti tyto náklady sotva pokryje. V hongkongské společnosti jsou tyto náklady menší, tudíž rozdíl hospodářských výsledků po zdanění je větší, kdy jeho výše je o 17 % větší. V neutrálním scénáři je poměrová velikost hospodářského výsledku po zdanění, mezi česko-singapurskou variantou a existencí pouze české společnosti, již 10%. Tento procentuální rozdíl, v porovnání s pesimistickým scénářem, je vyšší díky tomu, že náklady specializované firmě jsou procentuálně menší. To stejné platí i u hongkongské společnosti, ale s tím rozdílem, že v tomto neutrálním scénáři je hospodářský výsledek po zdanění vyšší o 19 %, než v případě existence pouze české společnosti. V optimistickém scénáři je poměrová velikost hospodářského výsledku po zdanění u obou asijských společností jen o trochu vyšší, než u neutrálního scénáře. Jedná se tak z důvodu dosahování svého maxima procentuální částky, která se za daných okolností dá ušetřit na dani z příjmů právnických osob. Hospodářský výsledek po zdanění je u existence české a hongkongské společnosti o 20 % vyšší než u existence pouze české společnosti a u existence české a singapurské společnosti jsou vyšší o 12 %. 83

Teoreticky nejvyšší částka, která by se dala ušetřit, prostřednictvím využití zahraniční společnosti, je velikost daně, kterou zaplatí česká společnost, pokud existuje sama. Díky ale dani z příjmu právnických osob, poplatkům a dalším nákladům, které se pojí se zahraniční společností, se nikdy tato teoreticky nejvyšší částka neušetří. To by nastalo jen v případě, kdy by se s existencí zahraniční společnosti nepojily žádné náklady. V následující tabulce je, při existenci zahraniční společnosti, zobrazena procentuální velikost ušetřené daně z příjmů právnických osob, kterou by zaplatila česká společnost, kdyby existovala bez zahraniční společnosti. Tabulka 35: Ušetřená velikost daně z příjmů právnických osob při existenci zahraniční společnosti Společnosti Pesimistický 205 390 Kč 100 %

Scénář Neutrální Optimistický 300 960 Kč 395 960 Kč 100 % 100 %

Pouze česká

Daň z příjmů právnických osob Velikost daně

Česká a hongkongská

Změna stavu hospodářského výsledku po zdanění Ušetřená velikost daně

151 776 Kč

247 346 Kč

342 347 Kč

74 %

82 %

86 %

Česká a singapurská

Změna stavu hospodářského výsledku po zdanění Ušetřená velikost daně

29 257 Kč

124 827 Kč

210 563 Kč

14 %

41 %

53 %

Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

Tabulka ukazuje zajímavé údaje o ušetřené velikosti daně. Při naplnění neutrálního scénáře, by založení společnosti v Hongkongu znamenalo ušetření 82 % velikosti daně z příjmů právnických osob, kterou by zaplatila česká společnost, kdyby nevyužila hongkongské společnosti. V případě singapurské společnosti je to polovina, tedy 41 %. Znovu je to důsledkem vyšších nákladů specializované firmy a z menší části rozdílnou transferovou cenou. Podnikatele zajisté bude zajímat, jaká bude daňově nejvýhodnější varianta vyplacení celkového čistého zisku (u Hypotézy 2) či hospodářského výsledku po zdanění (u Hypotézy3) na svůj osobní bankovní účet. V následujícím textu bude proveden výpočet při naplnění neutrálního scénáře. Tak, jak již bylo napsáno, uvažují se dvě možnosti vlastnictví zahraniční společnosti a to: 1. Zahraniční společnost vlastněna českou společností – v případě zvolení Hypotézy 2, bude celkový čistý zisk v hodnotě 1.531.261 Kč. V případě zvolení Hypotézy 3, bude celkový hospodářský výsledek po zdanění v hodnotě 1.408.742 Kč. Budou zváženy následující dvě varianty, jak si celkový čistý zisk vyplatit: a) Varianta 1 - vyplacení dividend dceřiné společnosti své mateřské společnosti a následné jejich vyplacení podnikateli s 15% srážkovou daní v České republice. V případě existence české a hongkongské společnosti by podnikatel obdržel 1.301.572 Kč (daň 229.689 Kč). V případě existence české a singapurské společnosti by obdržel 1.197.431 Kč (daň 211.311 Kč). b) Varianta 2 - zahraniční společnost zaměstná podnikatele a částku, rovnající se výši celkovému čistému zisku či hospodářského výsledku po zdanění, vyplatí podnikateli jako mzdu. Ovšem u této varianty je nutné respektovat smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušnými státy. Obě smlouvy řeší zamezení dvojího zdanění této mzdy metodou prostého zápočtu.262 263 Také je nutno brát ohled na § 38f odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., který říká, že pokud je pro poplatníka výhodnější metoda vynětí s výhradou progrese, tak se použije ta. U metody prostého zápočtu, tak jak již bylo uvedeno, lze odečíst maximálně takovou výši daně, která připadá na příjem ze zahraničí podle domácí sazby daně. Forma vynětí s výhradou progrese znamená, že se příjem rezidenta ze zahraničí nezahrne do základu daně, ale v součtu všech příjmů (i zahraničního) se použije sazba daně z daňového pásma odpovídajícího

262

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. In: 49/2012 Sb.m.s. 2012. 263 Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. In: 224/1998 Sb. 1998.

84

tomuto součtu. V následujícím textu budou vypočítány celkové daňové povinnosti u Hypotéz 2 a 3 při použití obou metod. i. Hypotéza 2 – v tomto případě, podnikatel bude muset ve svém daňovém přiznání přiznat mzdu z české společnosti i z hongkongské společnosti. Aby zjistil svou daňovou povinnost z příjmů v České republice, tak použije data mezd z obou společností. Zdanitelný příjem z české společnosti je 289.440 Kč. Zdanitelný příjem z Hongkongu je 1.531.261 Kč. Daň zaplacená v této asijské společnosti činí, dle následující tabulky 155.855 Kč. Podnikatele ovšem bude zajímat jeho celková daňová povinnost, která zahrnuje rovněž daň z příjmů ze závislé činnosti v Hongkongu. Tabulka 36: Daňová povinnost v hongkongské společnosti Příjem Prvních Dalších Dalších Zbylých

130 574 Kč 130 574 Kč 130 574 Kč 1 139 539 Kč

Celková daň Sleva na dani Celková daň po slevě

Sazba 2% 7% 12 % 17 %

Daň 2 611 Kč 9 140 Kč 15 669 Kč 193 722 Kč

75 % (max. 65 287 Kč)

221 142 Kč 65 287 Kč

10 % (reálná sazba)

155 855 Kč

Zdroj: GovHK264; vlastní zobrazení a výpočet

V následující tabulce bude vypočítána celková daňová povinnost podnikatele metodou prostého zápočtu u Hypotézy 2. Tabulka 37: Celková daňová povinnost podnikatele u Hypotézy 2, pomocí metody prostého zápočtu (v Kč) Zdanitelný příjem v České republice Zdanitelný příjem v Hongkongu Základ daně Základ daně (zaokrouhlený) Daň zaplacená v Hongkongu Daň (15 % + 7% solidární daň) Koeficient zápočtu Z příjmů z Hongkongu by šlo teoreticky započítat tuto daň Z příjmů z Hongkongu se započte zaplacená daň v její reálné výši (kvůli omezení) Daň k zápočtu Sleva na poplatníka Daňová povinnost v České republice Daňová povinnost v Hongkongu Celková daňová povinnost Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

289 440 1 531 261 1 820 701 1 820 700 155 855 306 000 0,8410 257 355 155 855 150 145 24 840 125 305 155 855 281 160

Z výsledků tabulky lze vidět, že celková daňová povinnost v této Variantě 2, pomocí metody prostého zápočtu, je 281.160 Kč. V následující tabulce bude vypočítána celková daňová povinnost podnikatele metodou vynětí s výhradou progrese u Hypotézy 2.

264

Tax Rates of Salaries Tax & Personal Assessment. GovHK [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/taxrates/salariesrates.htm;

85

Tabulka 38: Celková daňová povinnost podnikatele u Hypotézy 2, pomocí metody vynětí s výhradou progrese (v Kč a %) Zdanitelný příjem v České republice Zdanitelný příjem v Hongkongu Základ daně (celkem) Základ daně (celkem; zaokrouhlený) Daň zaplacená v Hongkongu Daň zaplacená v České republice pokud příjmy pouze z ČR Daň zaplacená v České republice pokud součet obou příjmů by byl nabyt jen v ČR (15 % + 7% solidární daň) Průměrná daňová sazba (solidární zvýšení daně nemá vliv na sazbu daně265) Daňová povinnost v České republice před slevou Sleva na poplatníka Daňová povinnost v České republice Daň zaplacená v Hongkongu Celková daňová povinnost Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

289 440 1 531 261 1 820 701 1 820 700 155 855 43 410 306 000 15 % 43 410 24 840 18 570 155 855 174 425

Lze vidět, že při použití metody vynětí s výhradou progrese je daňová povinnost v České republice i celková daňová povinnost menší než při použití metody prostého zápočtu. Z tohoto důvodu by podnikatel využil metodu vynětí s výhradou progrese. ii. Hypotéza 3 – podnikatel bude muset udělat stejné kroky, jen s tím rozdílem, že bude brát v potaz mzdu ze singapurské společnosti. Zdanitelný příjem z české společnosti je 289.440 Kč. Zdanitelný příjem v Singapuru je 1.408.742 Kč. Pokud by se podnikatel nechal zaměstnat a udělaly by se stejné kroky jako u varianty s hongkongskou společností, tak by, jako daňovému nerezidentovi, byla jeho singapurská mzda zdaněna 15% daní z příjmů fyzických osob nebo progresivní daní z příjmů fyzických osob pro daňové rezidenty, a to vždy tou, která je vyšší. 266 V tomto případě je tato 15% sazba vyšší. Daňová povinnost by teda byla 211.311 Kč. Podnikatele ovšem bude zajímat jeho celková daňová povinnost, která zahrnuje rovněž daň z příjmů ze závislé činnosti v České republice. V následující tabulce bude vypočítána celková daňová povinnost podnikatele metodou prostého zápočtu u Hypotézy 3. Tabulka 39: Celková daňová povinnost podnikatele u Hypotézy 3, pomocí metody prostého zápočtu (v Kč) Zdanitelný příjem v České republice Zdanitelný příjem v Singapuru Základ daně Základ daně (zaokrouhlený) Daň zaplacená v Singapuru Daň (15 % + 7% solidární daň) Koeficient zápočtu Z příjmů ze Singapuru by šlo teoreticky započítat tuto daň Z příjmů ze Singapuru se započte zaplacená daň v její reálné výši (omezení) Daň k zápočtu Sleva na poplatníka Daňová povinnost v České republice Daň zaplacená v Singapuru Celková daňová povinnost Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet 265

289 440 1 408 742 1 698 182 1 698 100 211 311 279 034 0,8296 231 475 211 311 67 723 24 840 42 883 211 311 254 194

Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2014. Finanční správa [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/dotazy-a-odpovedi/dan-z-prijmu-fyzickychosob/aktualne-k-dani-z-prijmu-fyzickych-osob-za-zdanovaci-obdobi-2014-5675#Solidarni_zvyseni_dane 266 Income tax rates. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=1190#Tax_rates_for_non-resident_individuals

86

Celková daňová povinnost podnikatele v případě existence české a singapurské společnosti, spočítaná pomocí metody prostého zápočtu, by byla 254.194 Kč. V následující tabulce bude vypočítána celková daňová povinnost podnikatele metodou vynětí s výhradou progrese u Hypotézy 3. Tabulka 40: Celková daňová povinnost podnikatele u Hypotézy 3, pomocí metody vynětí s výhradou progrese (v Kč a %) Zdanitelný příjem v České republice Zdanitelný příjem v Singapuru Základ daně (celkem) Základ daně (celkem; zaokrouhlený) Daň zaplacená v Singapuru Daň zaplacená v České republice pokud příjmy pouze z ČR Daň zaplacená v České republice pokud součet obou příjmů by byl nabyt jen v ČR (15 % + 7% solidární daň) Průměrná daňová sazba (solidární zvýšení daně nemá vliv na sazbu daně) Daňová povinnost v České republice před slevou Sleva na poplatníka Daňová povinnost v České republice Daň zaplacená v Singapuru Celková daňová povinnost Zdroj: Vlastní zobrazení a výpočet

289 440 1 408 742 1 698 182 1 698 100 211 311 43 410 279 034 15 % 43 410 24 840 18 570 211 311 229 881

Lze vidět, že i u Hypotézy 3 je, při použití metody vynětí s výhradou progrese, daňová povinnost v České republice i celková daňová povinnost menší než při použití metody prostého zápočtu. Z tohoto důvodu by podnikatel využil metodu vynětí s výhradou progrese. Nyní se porovnají obě varianty. Pokud bude existovat česká a hongkongská společnost, tak při zvolení vyplacení dividend dceřiné společnosti své mateřské společnosti a následné jejich vyplacení podnikateli s 15% srážkovou daní v České republice, tak daň z dividend bude činit 229.689 Kč a daň z příjmů v české společnosti bude 18.570 Kč (celkem 248.259 Kč). Pokud zvolí tu možnost, kdy hongkongská společnost zaměstná podnikatele a částku, rovnající se celkovému čistému ziku, vyplatí podnikateli jako mzdu, tak celková daňová povinnost bude 174.425 Kč. Podnikatel tedy zvolí Variantu 2 a nechá si vyplatit celkový čistý zisk jako mzdu. Pokud bude existovat česká a singapurská společnost, tak při Variantě 1 by daň z dividend byla 211.311 Kč a daň z příjmů v české společnosti by byla 18.570 Kč (celkem 229.881 Kč). Pokud by zvolil možnost vyplacení, prostřednictvím mzdy, tak by jeho celková daňová povinnost byla 229.881 Kč. V obou variantách je celková daňová povinnost stejná, takže nezáleží, zda by si nechal vyplatit dividendy nebo by se nechal zaměstnat. 2. Zahraniční společnost vlastněna podnikatelem – opět i u této možnosti existují dvě varianty, jak si celkový čistý zisk vyplatit. Buď si podnikatel nechá vyplatit dividendy anebo se nechá zaměstnat v zahraniční společnosti a hodnotu dividend si nechá vyplatit jako mzdu. Jelikož je v této možnosti majitelem asijské společnosti přímo podnikatel, a ne česká společnost, tak by si nechal vyplatit z asijské společnosti celý čistý zisk či výsledek hospodaření po zdanění. Po jeho vyplacení by z těchto peněžních prostředků zvýšil základní kapitál české společnosti o hodnotu záporného hospodářského výsledku v daném zdaňovacím období. Zdanitelný příjem v Hongkongu by tedy byl 1.674.026 Kč a v Singapuru 1.563.785 Kč. V případě, že si nechá vyplatit dividendy, tak se tyto dividendy v Hongkongu ani Singapuru danit nebudou, protože jsou daňově osvobozeny. Nastává zde ale problém jejich zdanění zde v České republice. Dle § 8 zákona č. 586/1992 Sb. jsou tyto dividendy, nesnížené o výdaje, základem daně. Nastala by tedy obdobná situace jako ve Variantě 1, při vlastnění zahraniční společnosti českou společností. V případě existence české a hongkongské společnosti by podnikatel na dani z dividend zaplatil 251.104 Kč a na dani z příjmů v české společnosti 18.570 Kč (celkem 269.674 Kč). 87

V případě existence české a singapurské společnosti by na dani z dividend zaplatil 234.468 Kč a na dani z příjmů v české společnosti 18.570 Kč (celkem 253.138 Kč). Pokud by se nechal v zahraniční společnosti zaměstnat a celkový hospodářský výsledek by si nechal vyplatit jako mzdu, tak by tato situace byla opět obdobná jako u vlastnění zahraniční společnosti českou společností. Z minulých výpočtů vyšlo najevo, že se pro výpočet daně z příjmů v České republice využije metoda vynětí s výhradou progrese – ta teda zůstane stejná. Rozdíl ale bude ve výpočtu daně z příjmů v asijských společnostech, kvůli vyšším zdanitelným příjmům. Celková daňová povinnost podnikatele v případě existence české a hongkongské společnosti by byla 198.695 Kč a při existenci české a singapurské společnosti by byla 253.138 Kč. Po analýze dvou možností vlastnictví zahraniční společnosti vyšlo najevo, že je výhodnější možnost vlastnění zahraniční společnosti českou společností. Je to z důvodu toho, že při této možnosti se podnikateli zdaní jen vyplacené peníze na jeho účet, které mu celé zůstanou, neboť část čistého zisku asijské společnosti se použije na pokrytí záporného hospodářského výsledku po zdanění české společnosti. Tato dividenda vyplacené své české mateřské společnosti nepodléhá zdanění. Při možnosti, kdy by majitelem zahraniční společnosti byl sám podnikatel, tak by musel zdanit celý čistý zisk ze zahraniční společnosti a jeho část, která je zdaněná, by musel použít na zvýšení základního kapitálu české společnosti na pokrytí záporného hospodářského výsledku. Pokud se podnikatel rozhodne vyplatit si disponibilní dividendy, tak pokaždé z nich bude strhnuta, v České republice, 15% daň. Pokud se rozhodne zaměstnat v zahraniční společnosti, tak svou zahraniční mzdu tam zdaní podle místních zákonů. Rovněž, ale bude muset tuto mzdu uvést v českém daňovém přiznání. Dle metody vynětí s výhradou progrese, bude muset základ daně pro příjem v České republice zdanit 15% sazbou, jelikož solidární zvýšení daně nemá vliv na sazbu daně. Závěrem lze konstatovat, že na základě provedených analýz, se přijímá Hypotéza 2, kdy z hlediska celkové daňové zátěže a celkové velikosti hospodářského výsledku po zdanění, je pro daný investiční záměr nejvýhodnější založení české a hongkongské společnosti. Z hlediska vyplacení celkového čistého zisku je nejvýhodnější, aby se podnikatel nechal v hongkongské společnosti zaměstnat a celkový čistý zisk si nechal vyplatit jako mzdu. Bylo také zjištěno, že je výhodnější, aby hongkongskou společnost vlastnila česká společnost.

88

Závěr Cílem této diplomové práce bylo na základě analýzy právních předpisů v oblasti daně z příjmů právnických osob v České republice, Hongkongu a Singapuru navrhnout nejvýhodnější lokalitu pro investiční záměr v podobě založení obchodní společnosti z hlediska daňové zátěže právnických osob. Tento investiční záměr měl podobu založení obchodní společnosti v České republice, která prodává mobilní telefony dovezené z Číny, prostřednictvím internetového obchodu. Součástí investičního záměru byla možnost zřízení zahraniční společnosti v Hongkongu a (či) Singapuru za účelem daňové optimalizace, kvůli snížení celkové daňové povinnosti a maximalizace celkového zisku. První kapitola se zabývala teoretickými východisky daně z příjmů právnických osob, daňovými ráji a mezinárodním daňovým plánováním. Mezi hlavní poznatky této kapitoly patří vyjasnění problematiky transferových cen. Pokud si chtějí spřízněné podniky mezi sebou přeprodávat zboží či služby, musí si dávat velký pozor na určení transferové ceny, za kterou budou předmět transakce směňovat. Tato cena musí být v takové výši, jaká by byla stanovena mezi nezávislými podniky. Toto zjištění bylo zásadní pro praktickou část této diplomové práce, jelikož se analyzovalo, zda přeprodej mobilních telefonů, asijskými společnostmi, může snížit celkovou daňovou zátěž a zvýšit celkový čistý zisk. Druhá kapitola analyzovala právní úpravu daně z příjmů právnických osob v České republice. V této kapitole byl, kromě postupu výpočtu daně z příjmů právnických osob, také uveden problém vzniku stálé provozovny a byly popsány smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Bylo zjištěno, že v případě vedení asijské společnosti z České republiky by této asijské společnosti okamžitě vznikla v České republice stálá provozovna, která by podléhala dani i v ČR. Aby se vzniku stálé provozovny zamezilo, tak se v asijské společnosti zaměstná pracovník, který bude vyřizovat objednávky mobilních telefonů dle zaslaných poptávek z české společnosti. V této kapitole bylo také zjištěno, že Česká republika podepsala smlouvy o zamezení dvojího zdanění jak s Hongkongem, tak i se Singapurem. Cílem smluv o zamezení dvojího zdanění je především rozdělení daňových výnosů mezi smluvními státy a určení, který stát má právo zdaňovat poplatníka z jeho celosvětových příjmů. Třetí kapitola analyzovala právní úpravu daně z příjmů právnických osob v Hongkongu. V této kapitole byl rovněž popsán postup výpočtu této daně. Hlavním zjištěním byl systém teritoriálního principu. Tento systém znamená, že všechny příjmy hongkongské společnosti, které se uskutečnily mimo území Hongkongu, jsou daňově osvobozeny. V případě analyzovaného investičního záměru je tato informace zásadní, protože prakticky všechny příjmy, které by hongkongská společnost měla, by nepodléhaly zdanění. Čtvrtá kapitola analyzovala právní úpravu daně z příjmů právnických osob v Singapuru. Zásadním zjištěním, kromě postupu výpočtu této daně, bylo částečné osvobození příjmů, kdy prvních 100.000 SGD (1.842.388 Kč) základu daně nepodléhá zdanění vůbec a dalších 200.000 SGD (3.684.776 Kč) základu daně podléhá snížené 8,5% sazbě daně, přičemž je garantovaná 30% sleva na dani, která je omezena na 30.000 SGD (552.716 Kč) za zdaňovací období. Pátá kapitola se zabývala zhodnocením a zjištění rozdílů v právních úpravách daně z příjmů právnických osob v těchto třech zemích. Primárním zjištěním bylo, že největší zdanění těchto příjmů je v České republice. Z pohledu analyzované daňové optimalizace, prostřednictvím založení obchodní společnosti v Hongkongu či Singapuru, je výhodnější založení společnosti v Hongkongu, kvůli teritoriálnímu principu, kdy by se příjmy hongkongské společnosti vůbec nedanily. Pokud by ale asijské společnosti vyvíjely převážně svou podnikatelskou činnost na svém území, tak přes vyšší sazbu daně, je výhodnější lokalitou Singapur, díky množství daňových úlev a slev na dani. Z praktického hlediska je nutné se také podívat na smlouvy o zamezení dvojího zdanění a na náklady přesunu do daných zemí, přičemž v každé zemi jsou tyto náklady velice odlišné. V šesté kapitole se prováděla analýza druhů právnických osob a postupů pro jejich založení v daných zemích. Hlavním poznatkem bylo zjištění, že v Hongkongu i v Singapuru prakticky existují stejné právnické osoby, které jsou velmi podobné formou i názvem. Jedná se o společnosti jak s omezeným ručením, přes společnosti, za jejíž závazky ručí podnikatel celým svým majetkem a společnosti přímo určené pro zahraniční společnosti. Při vytvoření společnosti v Hongkongu či Singapuru je vhodné (v Singapuru nutné) využití služeb specializovaných společností, které se za 89

poplatek o založení a potřebou správu společnosti postarají. Tím podnikateli usnadní mnoho starostí a nutný častý pobyt na území daných států. V sedmé kapitole byl představen model investičního záměru, na který se v kapitole osmé aplikovaly daňové zákony daných zemí na výpočet daní z příjmů právnických osob a hospodářských výsledků. V této sedmé kapitole byly především vyčísleny jednotkové náklady, určeny transferové ceny a byla odhadnuta velikost prodeje. Transferové ceny byly určeny dle srovnávačů cen v jednotlivých asijských zemích. Přestože smyslem bylo, pomocí daňové optimalizace, přesunout co největšího zisku do asijské společnosti, kde je menší zdanění příjmů právnických osob, tak byly vybrány transferové ceny na jejich minimu v daných srovnávačích cen. Jelikož jsou všechny možné transferové ceny, v daném rozpětí v takové výši, které vždy způsobí záporný hospodářský výsledek v české společnosti, tak byly tyto transferové ceny vybrány na nejnižší hranici, které tento záporný hospodářský výsledek minimalizují a zároveň mohou poskytovat psychologickou výhodu při argumentaci záporného hospodářského výsledku u finančního úřadu a jeho potencionálních zvýšených kontrolách. Odhad velikosti prodeje byl určen, prostřednictvím dotazníkového šetření, při kterém se, dle zodpovězených otázek, určili potencionální zákazníci, přičemž se dbalo na zastoupení lidí všech věkových kategorií a mnoha typů bydlišť. Poslední, osmá kapitola, byla pro tuto práci stěžejní a snažila se o naplnění cíle práce. V této kapitole byly využity poznatky a data ze všech předešlých kapitol. Aplikovaly se zde daňové zákony daných zemí na výpočet daní z příjmů právnických osob a hospodářských výsledků, za účelem zjištění nejvýhodnějšího typu investičního záměru. Byly určeny čtyři možné druhy investičního záměru. Prvním byla existence pouze české společnosti, druhým byla existence české a hongkongské společnosti, třetím byla existence české a singapurské společnosti a posledním byla existence všech tří společností současně. Poslední možnost byla vyloučena již v sedmé kapitole u určení transferových cen. Bylo to z důvodu zjištění toho, že i jediná asijská společnost dokáže minimalizovat zisk české společnosti a převést ho do své společnosti. V osmé kapitole se tedy analyzovaly první tři druhy investičního záměru. Jako nejvýhodnější vyšla existence české a hongkongské společnosti. Z důvodu teritoriálního principu, který daňově osvobozuje všechny příjmy hongkongské společnosti, byla celková daňová povinnost nejmenší a celkový čistý zisk největší ze všech druhů investičních záměrů. Celkový čistý zisk u neutrálního scénáře je o 19 % vyšší než v případě existence pouze české společnosti a ušetří se 82 % velikosti daně z příjmů právnických osob, kterou by česká společnost zaplatila, kdyby existovala sama. Na závěr kapitoly bylo také zjištěno, že z pohledu podnikatele, který si chce nechat vyplatit co největší celkový čistý zisk na svůj bankovní účet, je nejvýhodnější se nechat v hongkongské společnosti zaměstnat a celkový čistý zisk si nechat proplatit jako mzdu, přičemž z pohledu daňové zátěže je nejvýhodnější, aby hongkongskou společnost vlastnila česká společnost.

90

Seznam použitých zdrojů 1. Akciová společnost v nové úpravě od roku 2014. BusinessInfo [online]. 2013 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/akciova-spolecnost-v-nove-uprave-od-roku-201443858.html 2. Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2014. Finanční správa [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-zprijmu/dotazy-a-odpovedi/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/aktualne-k-dani-z-prijmu-fyzickych-osobza-zdanovaci-obdobi-2014-5675#Solidarni_zvyseni_dane 3. Alibaba IPO ranks as world's biggest after additional shares sold. Reuters [online]. 2014 [cit. 201503-12]. Dostupné z: http://www.reuters.com/article/2014/09/22/us-alibaba-ipo-valueidUSKCN0HH0A620140922 4. Alza [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.alza.cz 5. ASUS X553MA-SX376H, černá. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.czc.cz/asus-x553ma-sx376h-cerna/162156/produkt 6. Calculating Taxable Income for Hong Kong Companies. GuideMeHongKong [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/taxation/corporate-tax/calculatingtaxable-income 7. Ceník prokliků. Heureka [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://onas.heureka.cz/proobchodni-partnery/reklama-na-heurece/cenik-prokliku 8. Ceník. Český hosting [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.ceskyhosting.cz/cenik/ 9. Ceník. Web-eshop [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.webeshop.cz/cenik.html 10. Cenný balík. Česká pošta [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/baliky/cr/cenny-balik 11. Corporate tax rates table. KPMG [online]. 2014 [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/global/en/services/tax/tax-tools-and-resources/pages/corporate-tax-ratestable.aspx 12. Country Rankings. Heritage [online]. 2015 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/ranking 13. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.czc.cz 14. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku. Česká republika, 2014. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/780030F7A4/$File/13006714ri01.pdf 15. Čínskýmobil [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.cinskymobil.cz 16. Daň z příjmů. BusinessInfo [online]. 2015 [cit. 2015-01-09]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-z-prijmu-3462.html#b7 17. DELOITTE. Taxation and Investment in Hong Kong 2014: Reach, relevance and reliability. Hong Kong, 2014, 25 s. Dostupné z: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/global/Documents/Tax/dttl-tax-hongkongguide2014.pdf

91

18. FOJT, Michal. KPMG ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Transfer pricing - obecný úvod. Česká republika, 2014, 53 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/jaro2014/MPF_PRDA/um/Prezentace_MU_TP_24042014.pdf?studiu m=629304 19. For companies: After getting Notice of Assessment: How to pay. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2008 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.iras.gov.sg/irasHome/page03a.aspx?id=5966 20. For companies: Guide for new companies: Basis Period and Year of Assessment. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=1392 21. For companies: Guide for new companies: Income Tax Return (Form C/ Form C-S) & ECI Filing Obligations. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=11020 22. For companies: Guide for new companies: Tax exemption scheme for new start-up companies. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=414 23. For companies: How PIC Benefits You. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=10572#Tax_Deduction/Allowances 24. For companies: If you have failed to pay or paid late. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: https://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=11766 25. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses: Tax treatment of specific expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=614#Section_14Q 26. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses: Tax treatment of specific expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=614#R&D_expenditure 27. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses: Tax treatment of specific expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=614#Donations 28. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Business expenses. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=11432 29. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Capital allowances: How to calculate capital allowance. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=9250#writeoffoverthreeyears 30. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Capital allowances: What is capital allowance (CA) and who can claim. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=9246#Examples_of_non-qualifying_fixed_assets 31. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Capital allowances: One year write-off for low-value assets. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-0306]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=13902

92

32. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Industrial Building Allowances. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=618 33. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Unutilised losses, capital allowances and donations. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=620 34. For companies: Preparing tax computation: What can be deducted: Writing-Down Allowances for Intellectual Property Rights. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page.aspx?id=13644 35. For companies: Preparing tax computation: What is Taxable Income. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=440 36. For companies: Six Qualifying Activities under PIC. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=13838 37. For companies: Tax rates & tax exemption schemes. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=410 38. For companies: Tax rates & tax exemption schemes: Corporate Income Tax Rebate for Years of Assessment 2013 to 2017. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irasHome/page04.aspx?id=14564 39. For GST-registered businesses: How does GST work. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page.aspx?id=1780 40. Foreign Company Registration Options in Hong Kong. GuideMeHongKong [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/incorporation/foreigncompany/foreign-company-registration-options-hong-kong 41. Foreign Company Registration Options in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 201503-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/foreign-company/foreigncompany-registration-options 42. GDP per capita (current US$). The World Bank [online]. 2015 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD 43. Google AdWords Keyword Planner. Google [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://adwords.google.com/KeywordPlanner#start 44. Hong Kong Company Registration Guide. GuideMeHongKong [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/incorporation/company/hong-kong-companyregistration-guide 45. Hong Kong Incorporation Entity Types. GuideMeHongKong [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/incorporation/introduction/hong-kongincorporation-entity-types 46. HONG KONG INSTITUTE OF CERTIFIED PUBLIC ACCOUNTANTS. Preface to Hong Kong Financial Reporting Standards. Hong Kong, 2015, 44 s. Dostupné z: http://app1.hkicpa.org.hk/ebook/HKSA_Members_Handbook_Master/volumeII/preface.pdf 47. Hong Kong Profits Tax Guide. GuideMeHongKong [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.guidemehongkong.com/taxation/corporate-tax/hong-kong-profits-corporate-tax-guide/

93

48. Hong Kong territory profile - Overview. BBC [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-16517764 49. Hong Kong. Heritage [online]. 2015 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://www.heritage.org/index/country/hongkong 50. HÝBLOVÁ, Eva. MASARYKOVA UNIVERZITA. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Brno, 2014, 44 s. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2014/MPF_MUST/um/17297926/uvod__KR_IAS.pdf 51. Identifying tax havens and offshore finance centres. Tax justice network [online]. 2007 [cit. 2014-1010]. Dostupné z: http://www.taxjustice.net/cms/upload/pdf/Identifying_Tax_Havens_Jul_07.pdf 52. Income tax rates. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: https://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=1190#Tax_rates_for_non-resident_individuals 53. Industry Specific Tax Incentives in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/taxation/corporate-tax/industry-specific-taxincentives 54. Inflation, consumer prices (annual %). The World Bank [online]. 2014 [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG/countries/1W-HK?display=graph 55. INLAND REVENUE AUTHORITY OF SINGAPORE. Basic Tax Calculator (BTC): (for Companies Filing Form C-S). Singapore, 2014. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/uploadedFiles/Businesses/For_companies/Preparing_tax_computati on/BASIC%20TAX%20CALCULATOR%202014%20Form%20C-S.xls 56. INLAND REVENUE DEPARTMENT THE GOVERNMENT OF THE HONG KONG SPECIAL ADMINISTRATIVE REGION. A Brief Guide to Taxes Administered by the Inland Revenue Department 2014-2015. Hong Kong, 2014, 36 s. Dostupné z: http://www.ird.gov.hk/eng/pdf/tax_guide_e.pdf 57. Investiční pobídky a dotace. KPMG Česká republika [online]. 2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/cz/cs/services/tax/investment-incentives-subsidies/stranky/default.aspx 58. Jak se Sklik platí. Sklik [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://napoveda.sklik.cz/cz/kolik-sklik-stoji.html 59. Jak se v AdWords počítají ceny. Google [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://support.google.com/adwords/answer/1704424?hl=cs 60. Jak založit veřejnou obchodní společnost (v.o.s.). IPodnikatel [online]. 2013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-obchodni-spolecnosti/jak-zalozit-verejnouobchodni-spolecnost-v-o-s.html 61. Kalkulátor zásilek. Česká pošta [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.postaonline.cz/kalkulacka-postovneho/-/typ/zasilka 62. KLEIN, Štěpán a Karel ŽÍDEK. Mezinárodní daňové plánování. 1. vyd. Prada: Grada, 2002, 230 s. ISBN 80-247-0563-x. 63. KPMG. Hong Kong SAR Tax Profile. Hong Kong, 2013, 16 s. Dostupné z: https://www.kpmg.com/Global/en/services/Tax/regional-tax-centers/asia-pacific-taxcentre/Documents/CountryProfiles/HongKong.pdf 64. KPMG. Singapore Tax Profile. Singapore, 2013. Dostupné z: http://www.kpmg.com/global/en/services/tax/regional-tax-centers/asia-pacific-taxcentre/documents/countryprofiles/singapore.pdf

94

65. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. 66. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systémy v globálním světě. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 271 s. ISBN 978-80-7357-320-1. 67. LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1.vyd. Praha: HZ, 1996, 122 s. ISBN 80-860-0907-6. 68. MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-9891-1. 69. Megarychlý internet. UPC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.upc.cz/internet/ 70. Mezinárodní optimalizace dávno není jen o daních. Akont [online]. 2013 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/544.mezinarodni-optimalizace-davno-neni-jen-o-danich 71. Mi4. Mi [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.mi.com/en/mi4/ 72. Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 73. Návrh klíčových slov. Sklik [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.sklik.cz/navrh-klicovych-slov 74. NOVOTNÝ, Radek a Michal DUŠEK. Daňové aspekty podnikání prostřednictvím organizační složky. 9. vyd. Praha: Bulletin Komory daňových poradců ČR, 2010. ISBN 1211-9946. 75. Obchodní korporace - založení a vznik. BusinessInfo [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi-50461.html#! 76. Obchodní korporace - založení a vznik: Kapitola 2 – Založení a vznik obchodních společností a družstev obecně. BusinessInfo [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi50403.html#!&chapter=2 77. Obchodní korporace - založení a vznik: Kapitola 4 – Založení a vznik akciové společnosti. BusinessInfo [online]. 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi50403.html#!&chapter=4 78. Offshore a onshore mezinárodní daňové plánovaní - I. díl. Akont [online]. 2009 [cit. 2014-10-11]. Dostupné z: http://www.akont.cz/cz/268.offshore-a-onshore-mezinarodni-danove-planovani-i-dil 79. OneStart [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.onestartoffices.com/en/ 80. Postup při sestavování podnikatelského plánu. BusinessInfo [online]. 2012 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/podnikatelsky-plan-a-strategie-23349.html#b12 81. Prodej mobilů v ČR loni podle Gfk vzrostl o tři procenta na 2,8 milionu. E15 [online]. 2014 [cit. 2015-03-102]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/zpravy/prodej-mobilu-v-cr-loni-podle-gfk-vzrostlo-tri-procenta-na-2-8-milionu-1063694 82. Profits Tax Return. GovHK [online]. 2015 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/filing/types/profitstax.htm 83. Profits Tax. Inland Revenue Department: The Government of the Hong Kong Special Administrative Department [online]. 2014 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: http://www.ird.gov.hk/eng/tax/bus_pft.htm 84. Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění - 2014. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2014 [cit. 2015-01-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv/2014/prehled-platnychsmluv-ceske-republiky-o-16899

95

85. PWC. 2014/15 Hong Kong Tax Facts and Figures. Hong Kong, 2014, 34 s. Dostupné z: http://www.pwccn.com/webmedia/doc/635290458481999793_budget2014_tax_facts_figures.pdf 86. PWC. The latest IRD's views on various profits tax issues. 12. vyd. Hong Kong, 2013, 5 s. Dostupné z: http://www.pwchk.com/webmedia/doc/635192399513021687_hktax_news_nov2013_12.pdf 87. Recovering Tax in Default. GovHK [online]. 2014 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/consequences/recovertax.htm 88. Redmi 2. Mi [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.mi.com/en/redmi2/ 89. RESULTS: TABLE AND RANKINGS. Transparency International [online]. 2015 [cit. 2015-0302]. Dostupné z: http://www.transparency.org/cpi2014/results 90. Samsung SL-M2022. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.czc.cz/samsung-sl-m2022/134251/produkt 91. Singapore Company Registration Guide. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/company/singapore-companyregistration-guide 92. Singapore Corporate Tax Guide. GuideMeSingapore [online]. 2015 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/taxation/corporate-tax/singapore-corporate-tax-guide 93. Singapore country profile - Overview. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia-15961759 94. Singapore LLP Registration. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/other/singapore-llp-registration-guide 95. Singapore Miracle Dimming as Income Gap Widens Squeeze by Rich. Bloomberg [online]. 2011 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/articles/2011-08-10/singaporemiracle-dimming-as-income-gap-widens-squeeze-by-rich 96. Singapore Profile - Facts. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia-15966547 97. Singapore profile - Timeline. BBC [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia-15971013 98. Singapore Sole Proprietorship Registration. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/other/singapore-sole-proprietorshipregistration-guide 99. Singapore: ISCA and Singapore Accounting Standards Council. Institute of Singapore Chartered Accountants [online]. 2015 [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.isca.org.sg/tkc/fr/financialreporting-standards/singapore/ 100. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Hongkongu – zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. In: 49/2012 Sb.m.s. 2012. 101. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. In: 224/1998 Sb. 1998. 102. SOJKA, Vlastimil. Mezinárodní zdanění příjmů: smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2008, 326 s. Daňová řada (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7357-354-6.

96

103. Společnost s ručením omezeným: Shrnutí základních informací o společnostech s ručením omezeným. BusinessCenter [online]. 2012 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/shrnuti.aspx 104. Světová finanční centra - velký obchod a daňové ráje. Měšec [online]. 2006 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/clanky/svetova-financni-centra-velky-obchod-a-danove-raje/ 105. Tarify S námi. T-mobile [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: https://www.tmobile.cz/tarify 106. Tax Rates of Profits Tax. GovHK [online]. 2015 [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/taxrates/profitsrates.htm 107. Tax Rates of Salaries Tax & Personal Assessment. GovHK [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.gov.hk/en/residents/taxes/taxfiling/taxrates/salariesrates.htm 108. Tax revenues continue to rise across the OECD. OECD [online]. 2013 [cit. 2014-10-09]. Dostupné z: http://www.oecd.org/newsroom/tax-revenues-continue-to-rise-across-the-oecd.htm 109. Types of Business Entities in Singapore. GuideMeSingapore [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.guidemesingapore.com/incorporation/introduction/singapore-incorporationentity-types 110. Úřední věstník Evropské unie: L 290. Svazek 56. Česká republika, 2013, 908 s. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnikes/Spolen%20celn%20sazebnk%20EU%20platn%20pro%20rok%202014/NEK%20%C4%8D.%201 001-2013.pdf 111. VALOUCH, Petr. MASARYKOVA UNIVERZITA. Daňové výdaje. Brno, 2014. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/jaro2014/MPF_PRDA/um/Danove_vydaje.pdf?studium=629304 112. VANČUROVÁ, Alena a Lenka LÁCHOVÁ. Daňový systém ČR 2010. 10. aktualiz. vyd. V Praze: Vox, 2010, 355 s. ISBN 978-808-6324-869. 113. Vláda schválila změny v systému investičních pobídek. Finance [online]. 2014 [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/426691-vlada-schvalila-zmeny-v-systemuinvesticnich-pobidek/ 114.

VO Plus [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.voplus.com/

115.

V-smart [online]. 2015 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: www.v-smart.cz

116. Withholding tax: Withholding tax rates. Inland Revenue Authority of Singapore [online]. 2013 [cit. 2015-03-05]. Dostupné z: http://www.iras.gov.sg/irashome/page04.aspx?id=600 117. Xiaomi Mi4 - 16GB, bílá. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.czc.cz/xiaomi-mi4-16gb-bila/156924/produkt 118. Xiaomi Mi4 64GB. Heureka [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://mobilnitelefony.heureka.cz/xiaomi-mi4-64gb/ 119. Xiaomi Mi-4 64GB. PriceMe [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.priceme.com.sg/Xiaomi-Mi-4-64GB/p-890688599.aspx 120. Xiaomi Redmi 2, černá. CZC [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.czc.cz/xiaomi-redmi-2-cerna/166920/produkt 121. Xiaomi Redmi 2. Heureka [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://mobilnitelefony.heureka.cz/xiaomi-redmi-2/

97

122. Xiaomi Redmi 2. PriceMe [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.priceme.com.sg/Xiaomi-Redmi-2/p-891463447.aspx?fp=ps 123. Xiaomi 小米 小米手機4. Price [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.price.com.hk/product.php?p=174515 124. Xiaomi 小米 紅米手機2 Dual SIM 增強版: (16G ROM 2G RAM /高通64位四核 /SIM1 & SIM2 支援4G). Price [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.price.com.hk/product.php?p=187764 125.

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách

126.

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů

127.

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

128.

Zákon č. 159/2007 Sb.

129.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

130.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

131.

Zákon č. 382/2008 Sb.

132.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

133.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

134.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

135. Zázračný růst značky Xiaomi, drtí mnohem známější výrobce smartphonů. IDnes [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/prodeje-smartphonu-treti-ctvrtleti-2014-dyf/mob_tech.aspx?c=A141030_114113_mob_tech_jm 136. Zdanění firem za rok 2013 v zemích OECD. Finance [online]. 2013 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/390568-zdaneni-firem-za-rok-2013-v-zemich-oecd/

98

Seznam grafů GRAF 1: VÝVOJ DAŇOVÉ KVÓTY PRO DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A PŘÍJMŮ (Z ANG. PROFITS & INCOME) ................................................................................................................................... 14 GRAF 2: VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ČR (V %) ........................................... 24 GRAF 3: VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V HONGKONGU (V %) ........................... 34 GRAF 4: VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V SINGAPURU (V %) .............................. 39

Seznam tabulek TABULKA 1: VYBRANÉ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB V ROCE 2014 (V %) .................... 15 TABULKA 2: DAŇOVÉ ODPISY HMOTNÉHO MAJETKU ......................................................................... 27 TABULKA 3: ODPISY MAJETKU .......................................................................................................... 35 TABULKA 4: ČÁSTEČNÉ OSVOBOZENÍ PŘÍJMŮ PRO VŠECHNY SPOLEČNOSTI ........................................ 39 TABULKA 5: ČÁSTEČNÉ OSVOBOZENÍ PŘÍJMŮ PRO NOVĚ ZALOŽENÉ SPOLEČNOSTI ............................. 39 TABULKA 6: NÁZORNÝ PŘÍKLAD VYUŽITÍ TRANSFEROVÝCH CEN A DPH V ČESKÉ SPOLEČNOSTI ........ 63 TABULKA 7: VÝSLEDEK DOTAZNÍKU ................................................................................................. 64 TABULKA 8: POTENCIÁLNÍ ZÁKAZNÍCI - CELKEM............................................................................... 64 TABULKA 9: POTENCIÁLNÍ ZÁKAZNÍCI DLE MODELU ......................................................................... 65 TABULKA 10: ODHAD PRODEJE V JEDNOTLIVÝCH SCÉNÁŘÍCH (V KUSECH)......................................... 65 TABULKA 11: VÝNOSY ČESKÉ SPOLEČNOSTI ..................................................................................... 67 TABULKA 12: NÁKLADY ZA MOBILNÍ TELEFONY ............................................................................... 67 TABULKA 13: NÁKLADY NA PROPAGACI............................................................................................ 68 TABULKA 14: NÁKLADY NA REKLAMACE .......................................................................................... 69 TABULKA 15: VÝPOČET DPH (V KČ)................................................................................................. 69 TABULKA 16: POČÁTEČNÍ ROZVAHA SPOLEČNOSTI PŘI EXISTENCI POUZE ČESKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) 70 TABULKA 17: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY PŘI EXISTENCI POUZE ČESKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) ................. 70 TABULKA 18: VÝNOSY HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI ....................................................................... 71 TABULKA 19: POČÁTEČNÍ ROZVAHA HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) ........................................ 72 TABULKA 20: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) .................................... 73 TABULKA 21: ČISTÝ ZISK HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) ........................................................ 73 TABULKA 22: NÁKLADY ZA MOBILNÍ TELEFONY ............................................................................... 74 TABULKA 23: POČÁTEČNÍ ROZVAHA ČESKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) ...................................................... 75 TABULKA 24: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ČESKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) .................................................. 75 TABULKA 25: CELKOVÝ ČISTÝ ZISK PŘI EXISTENCI ČESKÉ A HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) .... 76 TABULKA 26: VÝNOSY SINGAPURSKÉ SPOLEČNOSTI .......................................................................... 77 TABULKA 27: POČÁTEČNÍ ROZVAHA SINGAPURSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) .......................................... 78 TABULKA 28: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY SINGAPURSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ)....................................... 79 TABULKA 29: NÁKLADY ZA MOBILNÍ TELEFONY ............................................................................... 79 TABULKA 30: POČÁTEČNÍ ROZVAHA ČESKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) ...................................................... 80 TABULKA 31: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ČESKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) .................................................. 81 TABULKA 32: CELKOVÝ ČISTÝ ZISK PŘI EXISTENCI ČESKÉ A SINGAPURSKÉ SPOLEČNOSTI (V KČ) ....... 82 TABULKA 33: CELKOVÉ HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY PO ZDANĚNÍ A DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (V KČ) ...................................................................................................................................... 82 TABULKA 34: POMĚROVÁ VELIKOST HOSPODÁŘSKÝCH VÝSLEDKŮ PO ZDANĚNÍ (ZÁKLADEM JE EXISTENCE POUZE ČESKÉ SPOLEČNOSTI) ................................................................................... 83 TABULKA 35: UŠETŘENÁ VELIKOST DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB PŘI EXISTENCI ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOSTI ............................................................................................................................ 84 TABULKA 36: DAŇOVÁ POVINNOST V HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI .................................................. 85

99

TABULKA 37: CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST PODNIKATELE U HYPOTÉZY 2, POMOCÍ METODY PROSTÉHO ZÁPOČTU (V KČ) ........................................................................................................................ 85 TABULKA 38: CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST PODNIKATELE U HYPOTÉZY 2, POMOCÍ METODY VYNĚTÍ S VÝHRADOU PROGRESE (V KČ A %) ............................................................................................. 86 TABULKA 39: CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST PODNIKATELE U HYPOTÉZY 3, POMOCÍ METODY PROSTÉHO ZÁPOČTU (V KČ) ........................................................................................................................ 86 TABULKA 40: CELKOVÁ DAŇOVÁ POVINNOST PODNIKATELE U HYPOTÉZY 3, POMOCÍ METODY VYNĚTÍ S VÝHRADOU PROGRESE (V KČ A %) ............................................................................................. 87

Seznam obrázků OBRÁZEK 1: PŘÍKLAD 1 ..................................................................................................................... 23 OBRÁZEK 2: PŘÍKLAD 2 ..................................................................................................................... 23 OBRÁZEK 3: EXISTENCE POUZE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ......................................................................... 66 OBRÁZEK 4: EXISTENCE ČESKÉ A HONGKONGSKÉ SPOLEČNOSTI......................................................... 71 OBRÁZEK 5: EXISTENCE ČESKÉ A SINGAPURSKÉ SPOLEČNOSTI ........................................................... 77

100

Seznam použitých zkratek AC BEPS CEPA CFC CIT CPM CUP ČR DPH EU EUR GB GST HD HDP HKD IAS IFRS IPO IPS KČ KG LTD mAh OECD PIC PSM PTE LTD RAM RPM S.R.O. SGD SZDZ TNMM USA USD VAT

Arbitrážní konvence Base Erosion and Profit Shifting Closer Economic Partnership Arrangement Controlled Foreign Company Corporate Income Tax Rebate Metoda nákladů a přirážky Metoda nezávislé srovnatelné ceny Česká republika Daň z přidané hodnoty Evropská unie Euro Gigabyte Goods and Services Tax High Definition Hrubý domácí produkt Hongkongský dolar International Accounting Standards International Financial Reporting Standards První veřejná nabídka akcií In-plane Switching Koruna česká Kilogram Private Limited Company milli-Ampere-hours Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Program Productivity and Innovation Credit Metoda rozdělení zisku Private Limited Company Random Access Memory Metoda ceny při opětovném prodeji Společnost s ručením omezeným Singapurský dolar Smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku Transakční metoda čistého rozpětí Spojené státy americké Americký dolar Value Added Tax

101

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník

Mobilní telefony od čínských výrobců Kolik máte let? o o o

15 - 25 26 - 60 60 +

Kde bydlíte? o o o

na vesnici v maloměstě (do 100.000 obyvatel) ve velkoměstě (nad 100.000 obyvatel)

Koupil(a) byste si nový mobilní telefon od čínského výrobce, za předpokladu téměř identických vlastností jako od zavedených výrobců, ale s výrazně nižší cenou? o o

Ano Ne

Bude váš budoucí telefon typu "smartphone"? o o

Ano Ne

Upřednostníte k jeho nákupu e-shop? o o

Ano Ne

Kolik za něj utratíte? o o o

do 5000 Kč 5000 - 8000 Kč nad 8000 Kč

Zdroj: Vlastní zobrazení

102