www.pwc.cz/danovespory
Daňová partie Aktuality z oblasti řešení daňových sporů 25. dubna 2013 Témata tohoto vydání
1. Úvodem 2. Zkrácení daně bude i příprava trestná?
3. Ke zneužití práva 4.
Prominutí příslušenství daně v souvislosti s investičními pobídkami
Slovo úvodem
Vážení čtenáři, po měsíci vám přinášíme další aktuality z oblasti daňových sporů a správy daní. V prvním příspěvku se věnujeme navrhované novelizaci trestního zákoníku, cílem které je i zavedení trestnosti přípravy trestného činu zkrácení daně. Předmětná novelizace má dle našeho názoru významné přesahy, na které si vás dovolujeme v našem článku upozornit. Téma negativních důsledků postupu poplatníka, který jedná s úmyslem snížit svoji daňovou povinnost, není v současnosti předmětem diskuse pouze kvůli předmětné novelizaci trestního zákoníku, ale také s ohledem na nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu, který pojednával o zneužití práva. A alespoň na závěr jedna pozitivní informace: ministr financí rozhodl o prominutí příslušenství pro některé příjemce investičních pobídek. Hezké (a snad již jarní) čtení!
Peter Chrenko
Daňová partie PwC
duben 2013 Slide 2
Zkrácení daně – bude i příprava trestná? Dne 17. 4. 2012 vláda bez většího povšimnutí posvětila novelu trestního zákoníku (TZ), která mimo jiné zavádí trestnost přípravy trestného činu zkrácení daně. Proklamovaným cílem novely je efektivní boj proti černému trhu s lihovinami. Ve skutečnosti však navrhovaná úprava bude mít mnohem širší dopad. Omezení, které by se týkalo pouze trestných činů souvisejících s obchodováním s lihem, v ní totiž nenajdeme. Co tedy navrhované opatření ve skutečnosti přinese? Zjednodušeně řečeno rozeznává TZ tři tzv. vývojová stádia trestného činu, a to příprava, pokus a vlastní dokonaný trestný čin (v daňové oblasti nejčastěji zkrácení daně). Každé z těchto stádií má různé znaky, které musí být naplněny, aby bylo možné pachatele trestně postihnout. Zkrácení daně se podnikatel např. dopustí tím, že podá daňové přiznání (DP) obsahující úmyslně nepravdivé údaje, které povedou k vyměření nižší daně.
Daňová partie PwC
Pokusem naproti tomu může být např. situace, kdy je sice takové DP podáno, avšak správce daně zahájí postup k odstranění pochybností a stanoví daň správně. Stane-li se i příprava trestnou, bude trestní postih hrozit i za jednání spočívající v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání tohoto trestného činu, zejména v jeho organizování, opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání. Jaký dopad budou mít výše uvedená východiska týkající se přípravy, pakliže bude novela TZ schválena, si můžeme vyzkoušet na pár praktických případech. Ptáme se: „Může mít níže uvedené jednání podnikatele trestně právní důsledky?“
(1) Dcera v lednu uzavře se svojí matkou usídlenou v daňovém ráji smlouvu o poskytování manažerských služeb s úmyslem zkrátit daň. Pro názornost se může jednat o situaci, kdy služby nebudou vůbec poskytovány, nebo kdy cena bude stanovena v rozporu s pravidly tržního odstupu. Dcera o těchto „službách“ pravidelně účtuje a plánuje si snížit svůj základ daně z příjmů o náklad vynaložený na tyto služby.
(2) Matka poskytne své dceři úvěr na pořízení prázdné společnosti. Dcera zamýšlí s prázdnou společností fúzovat. Celá transakce bude provedena s úmyslem snížení základu daně dceřiné společnosti, která si do daňových nákladů v okamžiku, kdy bude zpracovávat své daňové přiznání, zahrne úrokové náklady z úvěru od mateřské společnosti. (3) Podnikatel A se dohodne s podnikatelem B, který má daňovou ztrátu, na vystavení daňových dokladů na poskytnutí „služeb“. Cílem této operace je snížení základu daně společnosti A. Faktura byla vystavena a uhrazena v červnu, daňové přiznání ještě nebylo podáno. (4) Matka vyrobí určitý výrobek pro určitého zákazníka v České republice (ČR). Protože je však v ČR vysoká sazba daně z příjmů, neprodá tento výrobek své dceři do ČR přímo, ale prostřednictvím další dcery se sídlem Bulharsku. Jediným důvodem existence tohoto „prostředníka“ je využití nižší daňové sazby v Bulharsku, která ve svém důsledku povede k nižší daňové zátěži v ČR.
duben 2013 Slide 3
Byť se mnohým z nás mohou některé z výše uvedených příkladů jevit jako „typická“ daňová optimalizace, je možné, že by takové jednání bylo po schválení zamýšlené novely TZ postihováno i trestně právně. Podnikatel by tak při plánování určité daňové transakce musel důsledně zvažovat nejen její daňové dopady, ale i dopady trestně právní, a to dokonce i před vlastním podáním daňového přiznání. S lehkým nadhledem se možná můžeme začít obávat, zda stará římsko právní zásada „Cogitationis poenam nemo patitur“ (nikdo nebude potrestán za pouhé přemýšlení o spáchání trestného činu) bude stále platit.
Ke zneužití práva Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém nedávném rozsudku poměrně zásadním způsobem vyjádřil k činnosti podnikatelů, kteří pro své podnikání využívají několika obchodních společností. Takovéto jednání fyzické osoby (FO) totiž v konkrétním případě klasifikoval jako zneužití práva a de facto pro účely DPH existenci právnické osoby ignoroval. O co v daném případě šlo? Daňová partie PwC
Podnikatel (FO) provozující pohostinské zařízení si za účelem podnikání s výherními hracími automaty založil dvě samostatné obchodní společnosti. Těm dále podnajal část svých obchodních prostor. FO a předmětné společnosti si dále přefakturovávaly různé náklady spojené s podnikáním. Je třeba dodat, že obchodní společnosti nebyly na rozdíl od FO plátci DPH. NSS situaci posoudil tak, že obchodní společnosti byly založeny účelově a výhradně s úmyslem získání daňového zvýhodnění plynoucího z toho, že z provozu hracích automatů nebyla společnostmi přiznána DPH na výstupu. Jinými slovy, FO svým jednáním dosáhla neoprávněného daňového zvýhodnění právě a jedině díky umělému vytvoření struktury obchodních společností. Uvedené rozhodnutí je vykřičníkem i otazníkem zároveň. Institut zneužití práva byl totiž v uvedeném rozsudku nově takto poměrně široce aplikován i na transakce související se zakládáním obchodních společností a rozdělením podnikatelských činností mezi tyto společnosti. Díky poněkud strohému odůvodnění rozsudku a ne příliš šťastné „obhajobě“ FO však není zcela zřejmé, zda budou tyto závěry bez dalšího aplikovány v obdobných věcech.
Jistě vás v této souvislosti napadne, jak by to bylo s trestně právním přesahem jednání podnikatele FO.
Prominutí příslušenství daně v souvislosti s investičními pobídkami Získali jste investiční pobídku (IP) na základě ad hoc usnesení vlády formou účelové dotace na úhradu části daňové povinnosti k dani z příjmů PO? Pokud ano, potom právě vás se může týkat rozhodnutí ministra financí, kterým promíjí příslušenství daně z příjmů PO vzniklé právě v souvislosti s těmito pobídkami. K prominutí příslušenství dojde v případě, že IP byla poskytnuta před účinností zákona o IP, tj. do 1. 5. 2000, a příslušenství daně vzniklo v důsledku prodlení s poskytnutím dotace MF. Prominutí se vztahuje na daňové povinnosti splatné v roce 2011 a později.
duben 2013 Slide 4
Tým pro řešení daňových sporů Peter Chrenko vedoucí partner pro Daňové a právní služby PwC Česká republika
[email protected] +420 251 152 600
Petra Nováková advokátka spolupracující s PwC Legal
[email protected] +420 251 152 679
Martin Lachmann advokát spolupracující s PwC Legal
[email protected] +420 251 152 664
Informace obsažené v této publikaci mají obecný charakter a neslouží jako zdroj odborného poradenství. Nedoporučujeme, abyste na základě těchto informací podnikali konkrétní kroky bez dodatečné odborné konzultace. Neposkytujeme žádná prohlášení ani záruky (výslovné ani učiněné mlčky), pokud jde o úplnost a přesnost informací obsažených v této publikaci. PwC, její členové, zaměstnanci a spolupracovníci, v rozsahu povoleném příslušnými právními předpisy, neodpovídají za jakékoliv následky způsobené případným jednáním, zdržením se jednání, spoléháním se na informace obsažené v této publikaci či jakýmkoliv rozhodnutím učiněným na základě informací v této publikaci. © 2013 Všechna práva vyhrazena. “PwC” je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.
