Prvky Umění na veřejných prostranstvích
D 9
D.9 Umění na veřejných prostranstvích
Je třeba posílit vztah architektury a umění a podpořit roli umění ve veřejném prostoru. Umělecké dílo přispívá ke kvalitě veřejných prostranství, je–li vhodně zohledněn jeho ideový a prostorový vztah k místu.
Kvalitní umělecké dílo přidává kulturní hodnotu veřejným prostranstvím, podporuje obraz místa, posiluje lokální identitu a může fungovat jako významný orientační bod. Podstatná je i sociální funkce umění pro schopnost měnit perspektivu vnímání uživateli města. Umění je osvětovým prostředkem pracujícím s pozitivní motivací. Oživení periferie, sociálně segregovaných oblastí či dosud nevyužitých parterů uměním má nezanedbatelný pozitivní ekonomický i sociální vliv. Praha je svým historickým odkazem světově významnou ukázkou propojení městských veřejných prostranství a výtvarného umění. V poslední době se však tato vazba poněkud vzdálila a role umění ve veřejném prostoru znejasnila. Vztah architektury a umění je proměnlivý v čase stejně jako role umění ve veřejném prostoru. Umění ve veřejném prostoru má dnes širší škálu projevů než tradiční socha na piedestalu. Rozdíl mezi architekturou a sochou se často stírá. Umělecké dílo přestává být čistě objektem určeným k nazírání, ale stává se obyvatelným místem. Rozšiřují se tím možnosti pro obohacení a aktivaci veřejných prostranství. Zároveň by však nikdy nemělo být umění zneužíváno čistě jako mobiliář. Možné využití může být např. pro Vodní prvky →[D.5.5/s. 222] nebo dětské Hřiště →[C.2.7/s. 112]. V pražském prostředí je nyní třeba opět posílit vztah umění a architektury a zároveň reflektovat současné možnosti jeho projevu a role ve veřejném prostoru. V mnoha zahraničních městech existuje právní předpis, který stanovuje, že cca 1% z rozpočtu na novostavbu a rekonstrukci budovy či prostranství s přístupem veřejnosti musí být použito pro umění ve veřejném
prostoru. S tím souvisí i efektivní systém zadávání, výběru, správy a údržby děl a zároveň fungující koordinátor všech akcí, který má kontrolu nad celkem. To, že v dnešní době na pražských veřejných prostranství mnoho kvalitních uměleckých děl nevzniká, je především systémovou chybou. Nejprve je potřeba vytvořit v systému prostor pro to, aby vůbec mohla kvalitní umělecká díla vzniknout. Je tedy především nutné zajistit otázku financování a kvalitního výběru uměleckých děl.
Permanentní umění na veřejných prostranstvích Umělecké dílo by nikdy nemělo být vytrženo z kontextu místa a času, ale naopak rezonovat v konkrétní lokalitě. Umělecká díla by proto neměla být umísťována pouze náhodně, aby vyplnila zbytkový prostor, jak se dnes často děje. Ideový a prostorový vztah místa a uměleckého díla je podstatný a měl by vždy být kladen důraz na vhodnou volbu umístění a řešení kontextu již od počátku procesu navrhování, a to i v soutěžích. Při formulaci zadání soutěží na pomníky a umělecká díla a následně i úředníci a politici v soutěžní komisi by měli spolupracovat s odborníky z řad umělců a teoretiků pro zajištění hodnoty z uměleckého hlediska a zároveň i s architekty, urbanisty a krajináři pro kvalitní zohlednění prostorového kontextu a případně i s dalšími specialisty či akademiky pro zahrnutí dalších hledisek. K diskuzi o otázkách definování problémů a kvalit místa by měla být přizvána také nejširší veřejnost (uživatelé lokálního veřejného prostranství). V průběhu celého procesu navrhování je vhodná součinnost umělce s architektem vznikajícího projektu či se zodpovědným
273
274
D 9
Prvky Umění na veřejných prostranstvích
[ pravidla ] urbanistou již existujícího městského prostranství pro dosažení uměleckého a prostorového souladu. Problémem nedostatečné údržby uměleckých děl je často nejasná zodpovědnost za správu a údržbu. Otázka údržby by měla být zohledněna již v návrhu. A to nejen ve smyslu kdo se o dílo stará, ale i jakým způsobem a jak snadná péče o dílo je. Kompoziční principy, výběr materiálu a měřítka není relevantní zobecňovat pro všechny případy. Je nutné však vždy zohlednit konkrétní místně specifickou situaci. Kvalitní autonomní umělecká díla, která nebyla navržena pro konkrétní místo, je možné do veřejných prostranství umístit, pouze pokud přinášejí prostoru hodnotu tím, že ideově přesahují lokální kontext a jejich umístění respektuje kompozici prostranství (např. Židle od Magdaleny Jetelové).
Dočasné umění na veřejných prostranstvích Ne vždy musí být umělecká díla na veřejných prostranstvích umísťována natrvalo. Město by mělo podporovat i dočasné přehlídky a umění ve formě akcí (divadlo, tanec, hudba, site–specific instalace atd.), které veřejná prostranství oživují. Dočasnost lze použít i pro iniciaci změn, což následně může vést k trvalému umístění uměleckého díla či celkové úpravě veřejného prostranství. Přesto by i dočasné umění mělo respektovat kontext místa a nemělo by degradovat hodnoty v místě již existující. Podobně i neoficiální spontánní projevy umění na veřejných prostranstvích mohou oproti oficiálnímu umění přinášet nové impulzy (např. street art), ale mohou být též vandalstvím.
Při volbě a navrhování uměleckého díla ve veřejném prostoru je nutné zohlednit jeho ideový a prostorový vztah k místu. Vždy by měl být kladen důraz na vhodnou volbu umístění a kompozici trvalého díla v rámci celkového prostoru v kontextu místa, a to již od počátku procesu navrhování.
Měřítko a materiál uměleckého díla by měly být vhodně voleny dle specifické situace v konkrétním místě v souvislosti se záměrem působení díla.
Volba místa pro umístění permanentního uměleckého díla by neměla být nikdy náhodná.
U každého trvalého uměleckého díla je nutné stanovit, kdo je zodpovědný za údržbu a správu. U nově vznikajících uměleckých děl je nutné otázku údržby a správy zohlednit již v procesu navrhování.
V případě komponovaného prostředí je žádoucí spolupráce tvůrce uměleckého díla a architekta jak na koncepční úrovni v rámci studie, tak i v dalších fázích projektové dokumentace.
Pamětní desky nejsou pouhým informačním prvkem. Při návrhu je nutno zohlednit i jejich kulturní hodnotu a postupovat dle pravidel pro umění na veřejných prostranstvích.
Při tvorbě zadání pro umístění uměleckého díla do existujícího městského prostředí by nejprve měla být hodnocena místně specifická situace, a to ze všech hledisek jako např. architektonického, uměleckého, sociálního, politického, historického, správního, ekologického.
Prvky Umění na veřejných prostranstvích
D 9
[ příklady ]
596 Umělecké dílo, které je na pomezí sochy a architektury či sochy a mobiliáře. Socha tak vytváří obyvatelný prostor, který aktivuje místo [ Velká Británie, Londýn ]
594 Umělecké dílo je vhodně začleněno do prostředí a ideového kontextu. Nosný kompoziční a orientační prvek podporuje kvalitu veřejného prostranství. Soutěžnímu zadání předcházelo komplexní vyhodnocení situace Marian Karel, Brána času. 2010 [ Cheb, Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad ]
595 Autonomní umělecké dílo, které ideově přesahuje lokální kontext a jeho umístění v různých lokalitách je možné. I tak je nutné vždy respektovat místní situaci a prostorově umělecké dílo vhodně začlenit Magdalena Jetelová, Židle [ Litomyšl ]
597 Kvalitní umělecké dílo, které je vhodně začleněno do prostředí Sporadical, Památník obětem komunismu. 2006 [ Liberec ]
275
276
D 9
Prvky Umění na veřejných prostranstvích
[ příklady ] 600 Umělecké dílo, které je zároveň pódiem, přispívá k zapojení veřejnosti do užívání veřejného prostoru a podporuje její vlastní kreativitu Jan Fabián, Televizor Kulas. 2004 [ Lučany nad Nisou ]
601 Příklad toho, že socha dnes již nemusí stát na piedestale jako objekt určený pouze k nazírání David Černý, Miminka. [ Praha 1, U Sovových mlýnů ]
602 Umělecké dílo nepřináší další přidané hodnoty do veřejného prostoru, ale naopak degraduje již existující hodnoty nerespektováním architektury a uměleckého díla, které překrývá Names Fest — legální graffiti. 2008 [ Praha 7, Vltavská ]
598 Kvalitní umělecké dílo, které je citlivou intervencí do veřejného prostranství na pomezí vnímatelnosti Krištof Kintera, Memento mori. 2010 [ Praha 2, Folimanka ]
599 Kvalitně zpracovaný pomník s figurálním pojetím zohledňující prostorový i ideový vztah k místu. Autorský tým sochařů Davida Moješčíka a Michala Šmerala a architektů Miroslavy Tůmové a Jiřího Gulbise, Památník Operace Anthropoid. 2008 [ Praha 8, V Holešovičkách ]
603 Umístění uměleckého díla působí náhodně a nikterak nepřispívá ke zkvalitnění veřejných prostranství Anna Chromy, Plášť svědomí. [ Praha 1, Stavovské divadlo ]
