D3 - STŘEDOČESKÁ ČÁST

SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek

POSUDEK podle § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění

D3 - STŘEDOČESKÁ ČÁST

Zpracovatel posudku:

Ing. Josef Tomášek, CSc.

Mníšek pod Brdy září 2011

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb.

Název: Posudek podle § 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) k záměru „D3 – Středočeská část“ (zpracováno s obsahem a rozsahem dle přílohy č. 5 k zákonu)

Objednatel: Česká republika, zastoupená organizační složkou státu Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 IČ:

00164801

oprávněný zástupce: Ing. Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Zpracovatel: Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská 900 252 10 Mníšek pod Brdy IČ:

46349316

DIČ: CZ46349316 Oprávněný zástupce: Ing. Josef Tomášek, CSc. tel.:

318 591 770-71 603 525 045

fax:

318 591 772

e-mail: [email protected] Oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Čerčanská 2023/12 145 05 Praha 4 Oprávněný zástupce: Ing. Jiří Mayer Ing. Svatoslav Lorenc tel.: 241 084 705 e-mail: svatoslav [email protected]


Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 2 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................... 4

II.1. Úplnost dokumentace ..................................................................................................... 9 II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení......... 11 A. Údaje o oznamovateli .................................................................................................. 11 B. Údaje o záměru ............................................................................................................ 12 B.I. Základní údaje ....................................................................................................... 12 B.II. Údaje o vstupech .................................................................................................. 25 B.II.1. Půda (např. druh, třída a velikost záboru) ..................................................... 25 B.II.2. Voda .............................................................................................................. 27 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ....................................................... 28 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .................................................... 30 B.III. Údaje o výstupech .............................................................................................. 34 B.III.1. Ovzduší ........................................................................................................ 34 B.III.2. Odpadní vody .............................................................................................. 35 B.III.3. Odpady......................................................................................................... 36 B.III.4. Ostatní .......................................................................................................... 37 B.III.5. Doplňující údaje (např. významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) ..... 38 C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území.................................................. 38 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ......... 39 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území........... 40 C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení ................................................................................ 48 D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí ............................................................................................................................ 49 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti.................................................................. 49 D. II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přesahující státní hranice..................................... 68 D. III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech ................................................................................................. 69 D. IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ........................................................................ 70


D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů ............................................................................................................ 87 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace .............................................................................................. 88 E. Popis navržených variant řešení záměru ...................................................................... 88 F. Závěr ............................................................................................................................ 89 G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ........................................ 90 H. Přílohy ......................................................................................................................... 90 II.3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí ............. 91 II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice .............................................................................................................................................. 94 III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.......................................................................... 94 IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................... 97 V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI.......................................... 100

Obdržená vyjádření dotčených územních samosprávných celků ....................................... 104 Obdržená vyjádření dotčených správních úřadů ................................................................ 192 Obdržená vyjádření občanských sdružení a veřejnosti ...................................................... 215 VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ....................................................................................................................................................... 330 VII. NÁVRH STANOVISKA ............................................................................................................................ 334

Přílohy

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. ÚVOD

Předložený posudek je zpracován dle § 9, v rozsahu přílohy č. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), a to na základě pověření Ministerstva životního prostředí dopisem č.j. 27936/ENV/11 ze dne 8. 4. 2011. Předmětem posudku je dokumentace vlivů záměru „D3 – Středočeská část“ na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) zpracovaná v rozsahu přílohy č. 4 zákona. Odpovědným zpracovatelem dokumentace je Ing. Ondřej Čapek, držitel osvědčení odborné způsobilosti č. 21564/ENV/06 podle § 19 zákona. Úkolem posudku je ve smyslu přílohy č.5 zákona především: -

zhodnocení dokumentace a technického řešení záměru

-

vypořádání všech obdržených vyjádření k dokumentaci

-

vypracování návrhu stanoviska pro příslušný úřad

Posuzovaným záměrem je úsek dálnice D3 mezi Prahou a Meznem, který je posledním úsekem, jehož řešení není navrženo a schváleno v konečné podobě. Diskuse o nejvhodnějším vedení probíhají od 60. let 20. století. Dosavadní vývoj postupně dospěl k tzv. stabilizované variantě, na kterou byly již po stavbách zpracovány dokumentace pro územní řízení a dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb., některé procesy však nebyly dokončeny a stavba nebyla zahájena, varianta však byla v souladu s usnesením vlády ze dne 14. prosince 2005 č. 1643 zahrnuta do ÚP VÚC Pražského regionu a Benešovska a v současné době je zahrnovaná i do zpracovávaných ZÚR Středočeského kraje. Pro stabilizovanou variantu byla v roce 2006 zpracována dvě Oznámení podle zákona, a to pro I. a II. etapu (stavby 0301-0303 v úseku Praha – Benešov a stavby 0304-0305-I v úseku Benešov – Mezno). Závěry zjišťovacích řízení pro tyto záměry vydané MŽP zahrnují při zpracování dokumentace podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb. mj. i požadavek na prověření variantního koridoru dálnice D3 v parametrech D27,5/120 přes Poříčí nad Sázavou (Promika + ZenklVyhnálek) a dále nulové varianty. Tento požadavek si vyžádal sloučení obou výše uvedených záměrů do jednoho v celém úseku Praha – Mezno. Jedná se o dva koridory, ve kterých trasa dálnice může ještě variovat podle požadavků vznesených ve zjišťovacím řízení, případně požadavků MŽP. Předložená dokumentace řeší oba koridory s označením: - západní (Z) – původně stabilizovaná - východní (V) – původně Promika + Zenkl -Vyhnálek V dokumentaci jsou posuzovány tři základní varianty – Z, V a 0 – přičemž varianta nulová slouží především jako srovnávací, protože o potřebě výstavby dálnice D3 z kapacitních důvodů panuje obecná shoda.

2


Zpracovatelem posudku je Ing. Josef Tomášek, CSc., držitel osvědčení o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona, č. o. 69/14/OPV/93 ze dne 18. 2. 1993 s prodloužením autorizace na 5 let č.j.: 45139/ENV/06 ze dne 7. 7. 2006. Posudek podle § 9 zákona je zpracován na základě dokumentace a všech vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků a veřejnosti.

3

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru D3 – Středočeská část

2. Kapacita (rozsah) záměru Předkládaný úsek dálnice D3 bude spojovat Silniční okruh kolem Prahy (SOKP – R1) se stavbou dálnice 0305/II u Mezna, která je již prakticky dokončena. Posuzovány jsou varianty navrhované ve dvou základních koridorech – východní a západní. Celková délka posuzovaného úseku je podle varianty cca 58,2 – 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je D27,5/120. Součástí stavby jsou mimoúrovňové křižovatky, velké mosty, tunely, na trase jsou navrhovány i Středisko správy a údržby dálnice a odpočívá. Stavba dálnice si vyžádá i přeložky některých komunikací, v případě západního koridoru i výstavbu silničních přivaděčů pro napojení některých měst. Dálnice je navrhována tak, aby v roce 2030 byla schopna přenést očekávané dopravní zatížení. Tabulka ukazuje předpokládané dopravní zatížení v mezikřižovatkových úsecích obou základních koridorů a nutných přivaděčů. Dopravní zatížení dálnice D3 v r. 2030: Úsek

O Varianta západní Jesenice-Psáry 37 260 Psáry-Jílové 36 450 Jílové-Hostěradice 31 840 Hostěradice-Netvořice 29 800 Netvořice-Týnec n.S. 28 220 Týnec n.S.-Chrášťany 28 360 Chrášťany-Neštětice 25 410 Neštětice-Maršovice 24 695 Maršovice-Voračice 23 980 Voračice-Loudilka 21 210 Loudilka-Mezno 19 380 Přivaděče Václavická spojka 10 820 Přivaděč Týnec 1 710 Jílové sever 1 690 Jílové jih 1 050 Varianta východní (A2-B2-C3) Lipany-Všechromy 34 360 Všechromy-Senohraby 34 360 Senohraby-Městečko 37 870 Městečko.-Benešov sever 42 950

Počet vozidel/den LN TN N

V

3 530 3 470 3 020 2 890 2 810 2 730 2 760 2 700 2 640 2 220 2 100

7 620 7 580 7 160 7 030 6 970 7 000 6 740 6 725 6 710 6 300 6 150

11 150 11 050 10 180 9 920 9 780 9 730 9 500 9 425 9 350 8 520 8 250

48 410 47 500 42 020 39 720 38 000 38 090 34 910 34 120 33 330 29 730 27 630

1 100 310 150 90

980 100 120 80

2 080 410 270 170

12 900 2 120 1 960 1 220

3 030 3 030 3 480 3 890

7 090 7 090 7 900 7 940

10 120 10 120 11 380 11 830

44 480 44 480 49 250 54 780

4


Úsek Benešov sever-Benešov jih Benešov jih-Bystřice Bystřice-Veselka Veselka-Votice Votice-Hostišov Hostišov-Mezno

O 30 950 32 970 30 850 27 210 21 510 19 690

Počet vozidel/den LN TN N 3 400 7 070 10 470 3 990 7 440 11 430 3 670 7 360 11 030 3 080 6 870 9 950 2 540 6 500 9 040 2 410 6 150 8 560

V 41 420 44 400 41 880 37 160 30 550 28 250

Pozn: O – osobní vozidla LN – lehká nákladní vozidle (do 3,5 t) TN – těžká nákladní vozidla (nad 3,5 t) N – LN + TN V – všechna vozidla

Ve východním koridoru - pro variantu A3 v úseku Lipany – Všechromy je dopravní zatížení stejné jako u varianty A2, zatížení varianty A4 představuje součet intenzit varianty A2 a dálnice D1. Varianta C1 převezme nejmenší podíl dopravy ze silnice I/3 a bude tak nejméně využita její kapacita.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Posuzované varianty záměru včetně souvisejících staveb leží ve Středočeském kraji na území tří okresů. Východní varianta zasahuje v místě napojení na SOKP i na území hl.m.Prahy. Umístění záměru (soupis všech obcí a katastrů): Okres

NUTS 4 Obec

Praha

CZ010

Praha – západ CZ020A

Kód

Dotčené k.ú.

Kód

Praha

554782

MČ Kolovraty

538361 Kolovraty

668591

Jesenice

539325 Jesenice u Prahy

658618

Zlatníky-Hodkovice 539881 Zlatníky u Prahy

793221

Dolní Jirčany

736414

Psáry

736422

Libeň u Libeře

682551

Libeř

682560

Psáry

539597

Libeř

539422

Okrouhlo

539511 Okrouhlo

Jílové u Prahy

539333

Petrov

539546 Petrov u Prahy

Kamenný Přívoz

539368

Praha – východ CZ0209 Říčany

Jílové u Prahy

660094

Luka pod Medníkem

688754 719757

Kamenný Přívoz

662879

Hostěradice

662861

Kuří u Říčan

677647

538728 Voděrádky Říčany u Prahy

5

709719

745529 745456


Okres

NUTS 4 Obec

Kód

Dotčené k.ú.

Kód

Jažlovice

745537

Nupaky

564907 Nupaky

623458

Modletice

598267 Modletice u Dobřejovic

627682

Otice u Svojšovic Strančice

538809 Předboř u Prahy Všechromy

787094

538612 Radimovice u V. Popovic

720429

Velké Popovice

538981 Velké Popovice

779842

Kunice

538426

Kunice u Říčan

677230

Dolní Lomnice u Kunic

677213

Senohraby

538752 Senohraby

747505

Pětihosty

529656 Pětihosty

747071

Krňany

529974 Krňany

674516

Lešany

530051

Lešany nad Sázavou

680389

Břežany u Lešan

680371

Netvořice

704121

530298 Dunávice

704105

Maskovice

704113

Chleby

532878 Chleby u Týnce nad Sázavou

651168

Chářovice

532886 Chářovice

723631

Krusičany

675407

Týnec n.S.

CZ0201

734225

Petříkov

Netvořice

Benešov

761480

530841 Podělusy

723649

Týnec nad Sázavou

772399

Kovářovice

737035

Pyšely

737054

Pyšely

538680

Čtyřkoly

529567 Čtyřkoly

624331

Čerčany

529516 Čerčany

619663

Nespeky

530263 Nespeky

703770

Poříčí nad Sázavou

530441 Poříčí nad Sázavou

726036

Mrač

530204 Mrač

700002

Chrášťany

532037 Chrášťany u Benešova

653969

Václavice

532061 Václavice u Benešova

775959

Chlístov

532045 Chlístov u Benešova

651273

Benešov

529303 Benešov u Prahy

602191

Neveklov

530310

Tisem

532592 Tisem

Přibyšice

735817

Neštětice

703885

Jírovice Bystřice

767140 616826

529451 Bystřice u Benešova

616770

Nesvačily u Bystřice

616869

6


Okres

NUTS 4 Obec

Maršovice

Olbramovice

Kód

530115

530344

Vrchotovy Janovice 530948 Vojkov

Votice

Heřmaničky

Příbram

020B

530891

530905

Dotčené k.ú.

Kód

Božkovice

632015

Jinošice

616818

Zahrádka u Benešova

790133

Zderadice

792331

Maršovice u Benešova

691976

Strnadice

762105

Olbramovice u Votic

709875

Křešice u Olbramovic

709859

Šebáňovice

762113

Vrchotovy Janovice

786489

Minartice

784451

Bezmíř

784435

Votice

785041

Budenín

615234

Hostišov

615251

Beztahov

692034

Velké Heřmanice

778796

529702 Heřmaničky

638587

Arnoštovice

600466

Smilkov

530611 Kouty u Smilkova

750956

Ješetice

532134 Ješetice

659134

Červený Újezd

529532

Miličín

530166

Mezno

530158

Sedlec-Prčice

530573

Červený Újezd u Miličína

621153

Horní Borek

621161

Miličín

694851

Záhoří u Miličína

694878

Lažany u Mezna

693821

Mitrovice

693847

Divišovice

626287

Prčice

746819

Pozn.: V některých případech je dálnice navržena po okraji katastrů, takže vlastní zástavbu obcí neovlivní (např. Petříkov)

4. Obchodní firma oznamovatele Ředitelství silnic a dálnic ČR

5. IČ oznamovatele 65993390

7


6. Sídlo (bydliště) oznamovatele Čerčanská 2023/12 145 05 Praha 4

7. Oprávněný zástupce Ing. Jiří Mayer Ing. Svatoslav Lorenc Správa Praha Dukelských hrdinů 34, 170 00 Praha 7 tel.: 241 084 705 svatoslav [email protected]

8


II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE II.1. Úplnost dokumentace Dokumentace vlivů záměru „D3 – Středočeská část“ na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) je zpracována v rozsahu přílohy č. 4 zákona a z tohoto pohledu odpovídá požadavkům cit. zákona. Vlastní dokumentace obsahuje 502 stran textu a následující přílohy: GRAFICKÉ PŘÍLOHY A.1

Přehledná situace

1 : 100 000

A.2.1 – 4 Analytické mapy – Geologie a voda

1 : 20 000

A.3.1 – 4 Analytické mapy – Příroda a ÚSES

1 : 20 000

A.4.1 – 3 Analytické mapy – Půda a les

1 : 30 000

A.5.1 – 4 Analytické mapy – Antropogenní systémy

1 : 20 000

A.6.1 – 4 Syntetická mapy – model maximální rezistence

1 : 20 000

A.7.1 – 5 Návrh opatření

1 : 15 000

SLOŽKOVÉ PŘÍLOHY B. 1 Dopravně-inženýrské podklady B.1.1 Dopravní zatížení silniční sítě B.1.2 Technické výkresy B. 2 Vlivy na obyvatelstvo B.2.1. Osídlení B.2.2. Vlivy na zdraví B. 3 Hluková studie B.3.1. Hluková studie B.3.2. Měření hluku B. 4 Rozptylová studie B. 5 Biologický průzkum – západní koridor B. 6 Biologický průzkum – východní koridor B. 7 Dendrologický průzkum B. 8 Rámcová migrační studie B. 9 Vliv na lesní porosty B. 10 Vliv na krajinný ráz B. 10.1 Hodnocení vlivu na krajinný ráz B. 10.2 Zákresy trasy dálnice do fotografií 9


B. 11 Geofaktory B.11.1 Geologický průzkum B.11.2 Pedologický průzkum B. 12 Vlivy na vodu B.12.1 Vlivy na vodu – Kvalitativní posouzení B.12.2 Vlivy na vodu – Kvantitativní posouzení B.12.3 Hydrogeologický průzkum B.12.4 Hydrotechnické situace B. 13 Památky a archeologie B. 14 Hodnocení variant Před text vlastní dokumentace je předřazena kapitola „Úvod“, kde autor dokumentace shrnuje dosavadní průběh procesu EIA. Vlastní dokumentace v části A - Údaje o oznamovateli - charakterizuje základní údaje o oznamovateli předkládaného záměru. Údaje jsou předloženy odpovídajícím a dostatečným způsobem. Část B - Údaje o záměru - popisuje základní charakteristiky záměru a splňuje po formální stránce požadavky přílohy č. 4 zákona. Z hlediska věcné náplně je tato kapitola komentována v další části předkládaného posudku. Část C - Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území lze označit ve vztahu k uvažovanému záměru za dostatečné. Z hlediska věcné náplně je tato kapitola komentována v další části předkládaného posudku. Část D - Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí - obsahuje všechny povinné kapitoly této části dokumentace: I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a ŽP a hodnocení jejich velikosti a významnosti II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů III. Charakteristika nestandardních stavech

environmentálních

rizik

při

možných

haváriích

a

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Část E - Porovnání variant řešení záměru – z předloženého materiálu vyplývá, že záměr je předkládán ve dvou variantách (západní koridor a východní koridor) a jedné nulové (referenční) variantě. Předložená dokumentace obsahuje dále požadované kapitoly F – Závěr, kapitolu G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru a kapitolu H. Přílohy, která 10


obsahuje spolu s ostatními přílohami povinné vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace a stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45 i odst. 1 zákona č. 114/1992., v platném znění. Stanovisko zpracovatele posudku Dokumentace záměru „D3 – Středočeská část“ je zpracována v členění podle přílohy č. 4 zákona a z tohoto pohledu odpovídá požadavkům cit. zákona v rozsahu akceptovatelném zpracovatelem posudku. Z hlediska obsahu a kvality je dokumentace zpracována na dobré profesionální úrovni. Po metodické stránce dokumentace odpovídá zásadním požadavkům správné praxe hodnocení vlivů na životní prostředí. V dokumentaci je věnována odpovídající pozornost všem zásadním aspektům vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spojeným s posuzovaným záměrem. S ohledem na charakter a umístění posuzovaného záměru byla zvýšená pozornost správně věnována především problematice ochrany veřejného zdraví a ochrany přírody a krajiny. Úplnost dokumentace ve vztahu k vlivům záměru „D3 – Středočeská část“ na životní prostředí považuje zpracovatel posudku v této etapě přípravy záměru za dostačující k možnosti posoudit vlivy na životní prostředí, formulovat návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) pro příslušný úřad – Ministerstvo životního prostředí a ukončit proces posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb. Dořešení, zpřesnění nebo doplnění některých skutečností může být provedeno v rámci další projektové přípravy záměru, a to i na základě požadavků vyplývajících z procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Dle požadavku Krajského úřadu Středočeského kraje bude po definitivním návrhu řešení v dalších stupních PD také posouzen vliv na EVL Sázava dle §45i zákona č. 114/1992 Sb.

II.2. Správnost údajů uvedených v dokumentaci včetně použitých metod hodnocení V této části posudku je hodnocen obsah jednotlivých kapitol dokumentace. Je prověřena úplnost a správnost předkládaných údajů a úroveň jejich zpracování a prezentace. Jmenovitě jsou uvedeny všechny nedostatky ve zpracování, kterých se zpracovatel dokumentace dopustil a je vyhodnoceno, jak tyto nedostatky ovlivňují závěry dokumentace. Pokud je to účelné, je obsah příslušné kapitoly dokumentace shrnut do krátkého odstavce a stanovisko zpracovatele posudku k obsahu a úrovni zpracování je uvedeno kursivou za tímto shrnutím.

A. Údaje o oznamovateli Uvedeny jsou následující povinné údaje o oznamovateli: obchodní firma, IČ, sídlo a oprávněný zástupce oznamovatele. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Kapitola obsahuje všechny údaje požadované zákonem.

11


B. Údaje o záměru B.I. Základní údaje Kapitola je rozdělena na 9 dílčích podkapitol, jejichž názvy odpovídají požadavkům uvedeným v zákoně. B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název:

D3 – Středočeská část

Zařazení:

kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení), bod 9.3 „Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic“ Příslušným úřadem k provedení procesu EIA je Ministerstvo životního prostředí.

Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předkládaný úsek dálnice D3 bude spojovat Silniční okruh kolem Prahy se stavbou dálnice 0305/II u Mezna, která je již prakticky dokončena. Záměr je posuzován ve dvou variantách – západní a východní koridor. Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 – 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120. Kapitola dále uvádí tabulku s předpokládaným dopravním zatížením v mezikřižovatkových úsecích obou základních koridorů a nutných přivaděčů na úrovni roku 2030. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. K uváděnému dopravnímu zatížení v mezikřižovatkových úsecích a na přivaděčích je nutno poznamenat, že toto vychází ze studie CityPlanu z roku 2007. Tato studie vycházela ze tehdy známých údajů o frekvenci dopravy na dotčených komunikacích. S ohledem na skutečnost, že jsou k dispozici výsledky sčítání dopravy za rok 2010 a v roce 2010 byla dána do provozu další část SOKP (v úseku D1 – Třebonice, včetně části tzv. Vestecké spojky), která je významná z hlediska napojení D3 v jakékoliv variantě považuje zpracovatel posudku za nanejvýš účelné zpracovat novou dopravní studii, která by zohledňovala uvedené skutečnosti a o i s ohledem na další připravované části SOKP. B.I.3. Umístění Posuzované varianty záměru včetně souvisejících staveb leží ve Středočeském kraji na území tří okresů. Východní varianta zasahuje v místě napojení na SOKP i na území hl. m. Prahy.

12


Soupis všech obcí a dotčených katastrů je v této kapitole proveden v přehledné tabulce. Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Záměr je posuzován ve dvou variantách, tj. západní a východní koridor. Západní koridor je napojen na SOKP v prostoru Jesenice na styku staveb 512 a 513, sleduje částečně silnici II/105 až k Netvořicím, odklání se k východu a od Chrášťan vede ve vzdálenosti cca 6 – 8 km souběžně se silnicí I/3, kterou kříží v prostoru Mezna, kde se napojuje na realizovanou stavbu 0305/II. Území představuje poměrně klidovou oblast bez kapacitních silnic a hlavních železničních tratí. Východní koridor je napojen na SOKP stavba 511 v prostoru Lipan, kříží dálnici D1 u Všechrom a od Senohrab v podstatě sleduje stávající silnici I/3. Územím vede dálnice D1 a silnice I/3 i železniční trať Praha – České Budějovice. Varianta A4 je vedena po dálnici D1 až po Všechromy, kde se napojuje na ostatní varianty. V druhé části kapitoly jsou uvedeny související stavby a jejich možná kumulace se záměrem. V kontaktu se záměrem se jedná o tyto záměry: Kód

Název

Stav

Vztah k D3

Letiště Benešov - Úpravy letištních ploch a výstavba odbavovací budovy“ STC162 Ukončeno z jiných důvodů v k.ú. Nesvačily, Bystřice u Benešova, Jírovice Závěr zjišťovacího řízení – Mimo trasy D3 STC489 LORETA GOLF CLUB Pyšely záměr nebude posuzován v těsné blízkosti Pyšel Závěr zjišťovacího řízení – STC724 Silnice II/335 Říčany, Solná stezka Kolize s variantou A2 záměr nebude posuzován Závěr zjišťovacího řízení – Nutná koordinace STC759 Truck park - EW Modletice M3 záměr nebude posuzován s variantou A4 STC872 III/0031 Dolní Břežany - obchvat Souhlasné stanovisko mimo trasu D3 Sanace nevyužívaného lomu v Závěr zjišťovacího řízení – Provedeno v rozsahu STC792 dobývacím prostoru Miličín záměr nebude posuzován oznámení Závěr zjišťovacího řízení – Možná kolize STC919 Jehličnaté terasy - Voděrádky záměr bude posuzován s variantou A3 Rozšíření těžby na výhradním ložisku Závěr zjišťovacího řízení – Kolize se západním STC1078 cihlářské suroviny uvnitř stanoveného záměr nebude posuzován koridorem dobývacího prostoru Dolní Jirčany SOKP 512 "D1 - Jesenice - Vestec" Závěr zjišťovacího řízení – součást výstavby STC1087 Psáry - přeložka silnice II/105 záměr nebude posuzován SOKP 512 Modernizace trati Votice - Benešov u Záměr je koordinován MZP234 Prahy, zpřesnění technických řešení Souhlasné stanovisko s D3 tunel Tomice II.

Do ÚP VÚC okresu Benešov jsou zahrnuty jako územní limity také výhledové vodní nádrže. Návrh vychází z dokumentace Vodní nádrže - publikace SVP č. 34 (Směrný vodohospodářský plán) schválené MLVD ČSR pod čj. 30827/OVH/1988. Vodní nádrž 13


Podolí, která je situována na vodním toku Mastník, je v kolizi s trasou západního koridoru. Stejně tak vodní nádrž Medník, která se nachází na řece Sázavě v k.ú. Luka pod Medníkem. Podmínky realizace je nutno proto nutno koordinovat a projednat s ústředním vodoprávním úřadem. Východní koridor je v kolizi s plánovaným vodovodním přivaděčem Benešov – Sedlčany (dle dokumentu Rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje - zásobování pitnou vodou). Stanovisko zpracovatele posudku Údaje uvedené v této kapitole jsou dostatečné a jsou uvedené na časové úrovni uzávěrky zpracované dokumentace. V výčtu nejsou pochopitelně uvedeny záměry nebo stavby, které nepodléhají posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění, neboť informace o těchto záměrech nejsou obecně dostupné. V dokumentaci jsou uvedeny podmiňující stavby: Související záměry Dálnice D3 může být uvedena do provozu pouze za předpokladu, že budou společně či v předstihu zprovozněny i další stavby: -

Stavby 512 – 514 SOKP dokončí jihozápadní segment okruhu a propojí komunikace R7 (Evropská), R6 (Břevnovská radiála), D5 (Radlická radiála), R4 (Strakonická) a D1 (Severojižní magistrála). V současné době jsou rozestavěny všechny stavby 512, 513 a 514, součástí je i MÚK km 8 dálnice D1, předpokládaný rok dokončení je 2010 – nutné pro západní koridor.

-

Stavba 511 SOKP dokončí jihovýchodní segment okruhu a propojí dálnici D1 s komunikacemi R12 (Štěrboholská radiála), D11 (Černý most) a R10 (Vysočanská radiála). Realizace je plánována na roky 2011 – 2013 – nutné pro východní koridor.

-

Stavba 0305-II je v současné době realizována. Tento krátký úsek slouží k napojení souboru staveb obchvatu Tábora (stavba 0306-I a 0306-I) na silnici I/3.

Další stavby doplní dopravní řešení a napojí okolní obce na západní koridor D3 (součást posuzovaného záměru): -

Václavická spojka jako cca 6 km dlouhá novostavba dvoupruhové silnice umožní napojení Benešova a provizorně propojí D3 od Prahy se silnicí I/3 směrem na jih. Pro kapacitně bezproblémové fungování křižovatkového uzlu Červené Vršky v Benešově je žádoucí současné zprovoznění severovýchodní části obchvatu Benešova.

-

Současně s výstavbou D3 nutno řešit obchvat a napojení města Jílové a to dle ÚP, kde se řeší jižní a severní přivaděč a propojení silnic II/105 a II/104 na dálniční systém. Obchvat je v situacích vyznačen, vychází z ÚP Jílového u Prahy. Nutno časově a technicky řešit v souvislosti s výstavbou D3.

-

Pro připojení Týnce nad Sázavou a přilehlé oblasti bude nutno realizovat přivaděč Týnec nad Sázavou napojený na MÚK. Také tento přivaděč je nutno řešit v souvislosti s postupem výstavby D3.

Případné odstavné parkoviště v Jesenici a tramvajové spojení do Prahy nebo trasu metrobusu bude investorsky připravovat magistrát HMP. Ve východním koridoru bude nutné na několika místech přeložit či upravit stávající silnici I/3. 14


Termínové předpoklady jsou pochopitelně časově posunuty. Jsou realizovány Stavby 510, 512 – 517 SOKP. Ostatní stavby SOKP jsou v přípravě. Není jmenována Vestecká spojka – její dokončení – v úseku SOKP – silnice II/603 je v provozu, v úseku II/603 – D1 je ve stadiu procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. – dokumentace zpracována Mgr. Pondělíčkem, (2008), MŽP vrátilo dokumentaci k dopracování, zatím nebylo předloženo. Zpracovatel posudku doporučuje zpracovat aktualizaci podmiňujících staveb na základě současného stavu. Václavická spojka, přivaděče Jílové u Prahy, Týnec nad Sázavou, přeložky a úpravy souvisejících komunikací jsou součástí stavby dálnice D3 v té které variantě. Zveřejněné záměry dle 100/2001 Sb. od uzávěrky dokumentace v okolí Středočeské D3: Kód

Název

Obec

Stav

Vztah k D3

STC1272

Skladový areál D1 E34

Ostředek

Veřejné projednání

Mimo záměr D3

STC1453

Stavební dvůr s mobilním Zlatníkymíchacím jádrem ve Zlatníkách Hodkovice - Hodkovicích

Ve fázi zjišťovacího řízení

Mimo záměr D3

STC1405

Green square Říčany - hala R1

Veřejné jednání

Mimo záměr D3

STC1419

Čerpací stanice PHM Neveklov Neveklov – Benešovská ulice

Závěr zjišťovacího řízení – záměr nebude posuzován

Mimo záměr D3

STC1446

Demontáž autovraků - Bystřice u Benešova

oznámení

Mimo záměr D3

STC1414

Stavební úpravy stávající stáje s Tehov u vestavbou dojírny, přístavba Říčan stáje a hnojiště Tehov


Mimo záměr D3

STC1379

Přístavba výrobní a skladové haly f. ZOELLER SYSTEMS s.r.o., k.ú. Říčany u Prahy

Říčany


Mimo záměr D3 – v blízkosti varianty východní – A3

STC1366

Podniková čerpací stanice pohonných hmot lom Bělice

Neveklov


Mimo záměr D3

STC1347

Obchodní centrum Jesenice, ul. Jesenice Říčanská


Mimo záměr D3

STC1325

Skladový areál s prodejnou – Vestec u Prahy

Vestec


Mimo záměr D3

STC1306

Renovace areálu Titan Real Invest

Říčany


Mimo záměr D3

STC1285

Skupinový vodovod Benešov Sedlčany, výstavba vodovodu

Benešov, Čerčany, Čtyřkoly,


Mimo záměr D3

Říčany

Bystřice

15


Kód

Název

Obec

Stav

Vztah k D3

Lštění, Mrač, Soběhrdy MZP270

Bioplynová stanice Smilkov

Smilkov

Ukončeno z jiných důvodů

Samostatně byl projednán záměr SOKP 512 "D1 - Jesenice - Vestec" Psáry - přeložka silnice II/105 s ukončením ve zjišťovacím řízení (2009). B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr se týká jedné z hlavních dopravních komunikací v České republice s výrazným evropským významem. Technický stav stávající silnice I/3 a její směrové vedení jsou s ohledem na dopravní zátěže a bezpečnost silničního provozu již dlouhou dobu nevyhovující. Dochází k trvalému narušování dopravní funkce, životního prostředí a ohrožování bezpečnosti obyvatel při silnici I/3 (zejména v sídlech Benešov, Olbramovice a Miličín). Rozumná hranice provozu je podle ČSN pro dvoupruhovou silnici asi 10 000 vozidel denně. V tomto případě projede ve špičce (intenzita ve špičce je přibližně 1/10 denního průměru) na silnici auto každých 7 vteřin v obou směrech. To představuje již vytváření kolon, neboť v intervalu 3,5 vteřiny se nedá předjet. Současných 18 000 – 20 000 vozidel již přestavuje interval vozidel v jednom směru pouhé 4 vteřiny. Způsobem, jak zlepšit bezpečnost a tím i snížit nehodovost je oddělení dálkové, místní a radiální dopravy výstavbou nové dálnice. Součet intenzit na komunikacích směřujících z Prahy na jih (R4, budoucí D3, I/3 a II/105) je v r.2030 předpokládána celkem cca 100 000 voz./den, na hranicích Středočeského kraje pak cca 70 000 voz./den. Hledání koridoru pro vedení nové dálniční trasy, která by spojila hlavní město Prahu včetně navazujícího území pražského a širšího středočeského regionu a Jihočeský kraj s jeho centrální oblastí a krajským městem České Budějovice probíhá od šedesátých let minulého století. Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. V textu dokumentace je zřejmě omylem řádová chyba, týkající se intenzity dopravy směřující z Prahy na jih. K uváděným intenzitám dopravy stejný komentář jako v kapitole B.I.3. Pouze doplňující komentář: O dálnici v trase dnešní D3 se uvažovalo již v roce 1939, v roce 1963, kdy vznikla základní síť dálnic bývalého Československa D3, ovšem chyběla a byla přidána až v roce 1987. První část budoucí D3 byla v roce 1991 otevřena v podobě obchvatu města Tábor. V letech 2004 a 2005 na ni severně navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozněna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním. Po dostavbě na plný profil byl úsek Nová Hospoda – Mezno zprovozněn na konci roku 2009. D3 tak měří pouze 17 km, ale původní obchvat Tábora (3,5 km) není jako dálnice zatím označen. 16


Od října 2008 je ve výstavbě 25 km dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí s plánovaným uvedením do provozu v roce 2011. Tento úsek měl být původně zkušebně finančně a částečně také investorsky zajišťován metodou PPP (Public Private Partnership) – společné financování státu a soukromého sektoru. Díky zpoždění při výběru koncesionáře PPP a neúnosné dopravní situaci na silnici I/3 v této oblasti bylo nakonec z důvodu urychlení výstavby přistoupeno k financování tohoto úseku ze státního rozpočtu. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Jako základní technický podklad byla zpracována v prosinci 2009 Technickoekonomická studie pro dva koridory (západní a východní) s řadou variantních řešení. Vedení tras a souvisejících komunikací je zřejmé z příloh A dokumentace, další výkresy z této studie jsou uvedeny v příloze B.1.2 dokumentace. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. Úsek SOKP – sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2. Úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) – křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. Úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) – křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) (3 resp. 2 varianty) 4. Úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) – Mezno (1 varianta s alternativním umístěním křižovatky Maršovice a podvariantou Křenovice) Vedení dálnice D3 začíná napojením na Pražský okruh prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v prostoru Jesenice (úsek 512). Vedení dálnice kolem Psár, Jílového, Hostěradic, Netvořic, Chrášťan, Maršovic, Voračic, Heřmaniček na stávající již provozovaný úsek dálnice D3 (Mezno) Obce Jílové, Týnec n.S. a Benešov budou na dálnici napojeny přivaděči. Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A - Silniční okruh kolem Prahy – MÚK Velké Popovice (3 varianty) Úsek B - MÚK Velké Popovice – Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice – Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Východní varianta je navržena v trase zhruba podél současné silnice I/3 v ose Říčany– Benešov–Tábor. Začíná napojením na Pražský okruh v oblasti Lipan (úsek 511), pokračuje jižně okolo Říčan až k dálnici D1, kterou kříží složitou útvarovou mimoúrovňovou křižovatkou u Všechrom. Subvariantně je uvažován také souběh s dálnicí D1 od současně provozované křižovatky s Pražským okruhem u Modletic. Trasa následně pokračuje východně kolem Velkých Popovic k Senohrabům. V souběhu se silnicí I/3 pokračuje až k Benešovu. Řeka Sázava je překročena v místech dnešního přemostění u Poříčí nad Sázavou. V oblasti Benešova je východní varianta vedena dlouhým tunelem pod okrajem konopišťského parku. V dalším pokračování směrem na jih trasa dále kopíruje silnici I/3, u Olbramovic je vedena v souběhu s dnešní železniční tratí. Od Olbramovic je pak trasa větvena a vedena subvariantně, a to buď západně v trase západně od Heřmaniček s napojením na „západní“ variantu v oblasti 17


křižovatky Loudilka, nebo východněji, západním okrajem Votic a přes oblast České Sibiře variantně okolo Miličína. Všechny subvarianty „východní“ trasy se střetávají v oblasti obce Mezno, kde jsou napojeny na stávající již provozovaný úsek dálnice D3. V dalším textu dokumentace je uveden stručný popis technického řešení dálnice platný pro oba koridory. Čtyřpruhová dálnice je navrhována v kategorii D 27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová.

Odvodnění zpevněné části tělesa dálnice bude řešeno pomocí dešťové kanalizace svedené do sedimentačních nádrží, odvodnění svahů bude řešeno pomocí otevřených příkopů v zářezu, nebo v patě násypu. Dešťové kanalizace budou uloženy ve středním dělícím pásu dálnice. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou zachyceny uličními vpustmi a pomocí přípojek zaústěny do dešťové kanalizace. V úsecích minimálních podélných sklonů (do 0,3%) budou navržené liniové odvodňovací žlaby s umělým sklonem dna (0,5%). Ochrana obcí v blízkosti dálnice proti hluku je řešena návrhem protihlukových stěn, které mohou být případně nahrazeny valy. Svahy násypů a zářezů dálnice i souvisejících přeložek silnic a přivaděčů budou osázeny tzv. komunikační zelení, její konkrétní návrh a přesná druhová skladba jsou součástí dalších stupňů PD. Urbanistické řešení se soustředí na protihlukové stěny, mostní objekty o délce přes 50 m (hlavně most přes Sázavu), řešení SSÚD a odpočívek. Trvale zabírané a mýcené lesní pozemky (pozemek určený k plnění funkce lesa) a kácené mimolesní dřeviny budou nahrazeny např. formou náhradních výsadeb. Plochy pro náhradní výsadbu budou určeny v době blízké k rozhodnutí o kácení. Bilance zemních prací byla v TES orientačně stanovena. Vznikne přebytek materiálu, který bude nutno umístit na skládku nebo hledat její využití, hornina v trase je prakticky všude vhodná do násypů, značná část těžené horniny bude vhodná pro zpracování na štěrk. Křížení se všemi komunikacemi (silnice, železnice, polní cesty) jsou navržena mimoúrovňová (vedou buď pod mostem dálnice, nebo mostem přes dálnici). Součástí stavby budou přeložky křižujících komunikací (včetně výstavby potřebných mostů) a inženýrských sítí a ochranná opatření. Na okolní silniční síť bude dálnice napojena mimoúrovňovými křižovatkami. 18


Na vhodných místech jsou navrženy oboustranné odpočívky s kapacitou podle platné vyhlášky MD. Součástí odpočívky bude ČSPH včetně WC a občerstvení. Pro západní koridor jsou navrženy oboustranné odpočívky v lokalitách: - Dunávice (km 23,0 varianta Z1,2) nebo - Chářovice (km 23,0 varianta Z3) - Minartice (km 39,7) Před MÚK Dunávice je situováno umístění SSÚD (pro variantu Z1,2), pro variantu Z3 je lokalizováno do MÚK Chářovice. Pro východní koridor jsou navrženy oboustranné odpočívky v lokalitách : -

Vidovice (km 9,3 varianta B2) u Pětihost (km 15,1 varianta B2) je trasa vedena mezi dvěma ČSPHM OMV, jejich využití bude prověřeno v dalším stupni PD Bystřice u Benešova (km 32,5 varianta B2)

Pro východní koridor není ve stávajícím stupni PD umístění SSÚD navrženo. Vhodná lokalita pro východní koridor bude nalezena během další přípravy projektu. Dále je v této kapitole uveden v přehledných tabulkách výčet navržených mimoúrovňových křižovatek, velkých dálničních mostů, tunelů a ekoduktů. Popsány jsou jednotlivé úseky včetně přivaděčů a jejich řešené varianty. Poslední část kapitoly je věnována popisu postupu výstavby. Mostní objekty Na stavbu mostů do délky cca 100 m jsou navrženy běžné technologie jako je betonáž na pevné skruži (desky, jednotrámy, dvoutrámy, komory) či montáž z podélných prefabrikovaných nosníků se spřaženou deskou. Pro delší mosty je uvažováno s montáží ze segmentů (komorové mosty) nebo s betonáží na posuvné skruži (komory, dvoutrámy). V úvahu přicházejí v případě příznivých geometrických poměrů též vysouvané konstrukce. U vysokých mostů přes hluboká údolí se předpokládá použití letmé betonáže s rozpětím polí až do 180 m. Pro křížení s tratí ČD ve zhlaví nádraží Votice se předpokládá použití spřažené trámové ocelobetonové konstrukce. Tunelové objekty Tunelové objekty jsou liniové podzemní stavby s uzavřeným příčným profilem, kterými prochází komunikace a jsou délky více než 100 m. Kratší objekty obvykle nevyžadují kromě osvětlení jiné zvláštní technologické vybavení a lze je považovat za „přesypané mostní konstrukce“. Z hlediska provádění lze tunely rozlišit na: Tunely hloubené (H) Půjde o železobetonové rámové konstrukce s klenbovým zastropením a střední dělící stěnou, oddělující jednotlivé pásy dálnice. Tunely ražené (R) Předpokládá se, že ražené tunely budou prováděny novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), kdy budou raženy z předem zajištěného portálu v čelní portálové stěně s 19


min. výškou nadloží 6-8 m. Ražba bude prováděna v dílčím členění výrubu se zajištěním stříkaným betonem, ocelovými sítěmi a kotvami (svorníky) v celé délce ražených úseků. Ekodukty Specifickými objekty na dálnici jsou ekodukty – přemostění dálnice či tunel vybudované především či výlučně z důvodu propojení obou stran dálnice pro umožnění migrace zvěře přes dálnici. Dále je v dokumentaci uvedeno směrové a výškové vedení D3 v jednotlivých variantách a podvariantách. Stanovisko zpracovatele posudku Prozatímní návrhy na protihluková opatření nelze považovat za konečné – diskutováno v dalších částech zpracovaného posudku. Pozn. Dělení na stavby v západní variantě: Stavba 0301 Praha – Jílové u Prahy Stavba 0302 Jílové u Prahy – Hostěradice Stavba 0303 Hostěradice – Václavice Stavba 0304 Václavice – Voračice Stavba 0305 Voračice – Mezno Náročnost stavby lze charakterizovat počtem a délkou tunelů a mostů, záborem půd, předběžnou délkou protihlukových stěn a dalšími údaji, které jsou v dokumentaci pro jednotlivé varianty uvedeny. Souhrnně pro přehlednost jsou základní údaje uvedeny v příloze 3 tohoto posudku. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že se jedná stále o údaje zpracované na úrovni nikoliv pro provádění stavby. I stopy dálnice v jednotlivých variantách a podvariantách, včetně výškového řešení se mohou ještě nevýznamně změnit a to jak z hlediska dořešení některých navazujících dopravních uzlů, zlepšení ochrany proti hlukové zátěži apod. Dokumentace dává v této fázi přípravy záměru dostatečné informace o technickém řešení záměru. V případě informací k výstavbě nutno upozornit na skutečnost, že se jedná o předběžné údaje. Tyto bude nutno zpřesnit na základě konečné varianty dálnice D3 ve středočeské části. Projednání přístupových tras je pak již věcí především dodavatele stavby tak, aby obtěžování a ostatní vlivy stavby byly dostupnými prostředky minimalizovány. V případě umístění betonárky na zařízení staveniště bude tato podléhat posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění, pokud se týká odpočívek platí totéž, neboť se bude jednat o v každém případě o čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa.

20


B.I.7. Termín zahájení a ukončení činnosti Původně předpokládaný termín zahájení výstavby v roce 2010 nebude dodržen. Varianty západního koridoru (varianta Z1 a Z2) jsou navrženy v souladu s vyššími územně plánovacími dokumentacemi – VÚC Pražský region a Benešovsko a jsou v souladu i s RURÚ Středočeského kraje, územními plány většiny obcí na rozdíl od východní varianty, se kterou uvedená VÚC, ani převážná část územních plánů obcí nepočítá (s výjimkou obce Pětihosty). Z těchto skutečností lze dovodit, že výstavba v západním koridoru může být teoreticky zahájena nejdříve v r. 2013, ve východním koridoru pak v r. 2018 po změně všech územně plánovacích podkladů, doba výstavby je odhadnuta minimálně na 4 roky. Předpokládané termíny jsou ovlivněny postupem investorské přípravy, především projednáváním potřebných rozhodnutí, souhlasů a výjimek. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. K termínům výstavby je obtížné se vyjadřovat, neboť závisí na řadě faktorů, které nesouvisí s procesem EIA. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Středočeský kraj Obce podle okresů a staničení Praha

MČ Kolovraty

Praha-západ

Jesenice, Zlatníky-Hodkovice, Psáry, Libeř, Okrouhlo, Jílové u Prahy, Petrov, Kamenný Přívoz

Praha-východ Říčany, Nupaky, Modletice, Strančice, Kunice, Petříkov, Velké Popovice, Mirošovice, Senohraby, Pětihosty Benešov

Krňany, Lešany, Kamenný Přívoz, Netvořice, Chleby, Chářovice, Týnec nad Sázavou, Pyšely, Čtyřkoly, Čerčany, Nespeky, Poříčí nad Sázavou, Mrač, Chrášťany, Václavice, Chlístov, Benešov, Neveklov, Tisem, Bystřice, Maršovice, Olbramovice, Vrchotovy Janovice, Vojkov, Votice, Heřmaničky, Smilkov, Ješetice, Červený Újezd, Miličín, Mezno

Příbram

Sedlec-Prčice

Obce podle abecedy Benešov, Bystřice, Čerčany, Červený Újezd, Čtyřkoly, Heřmaničky, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chrášťany, Jesenice , Ješetice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Kamenný Přívoz, Krňany, Kunice, Lešany, Libeř , Maršovice, Mezno, Miličín, Mirošovice, Mrač, Nespeky, Netvořice, Neveklov, Okrouhlo, Olbramovice, Pětihosty, Petrov, Petříkov, Poříčí nad Sázavou, Praha - MČ Kolovraty, Psáry, Pyšely, Říčany, Sedlec-Prčice, Senohraby, Smilkov, Strančice, Tisem, Týnec n.S., Václavice, Velké Popovice, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, Zlatníky-Hodkovice

21


Kromě uvedených obcí, které budou přímo dotčeny stavbou některé z variant, mohou být vyvolanými vlivy (např. hlukem) dotčeny i obce vzdálenější, případně budou důsledkem převedení dopravy na novou komunikaci dotčeny obce ležící na ovlivněné silniční síti. Všechny potenciálně dotčené obce jsou uvedeny v kap. C.II.1. dokumentace. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Zpracovatel posudku považuje za účelné rozdělení dotčených obcí podle variant – západní, východní. západní varianta Obec

Kód

Jesenice

Dotčené k.ú.

východní varianta Obec

Kód

539325 Jesenice u Prahy 658618

Praha

554782

ZlatníkyHodkovice

539881 Zlatníky u Prahy 793221

MČ Kolovraty

538361 Kolovraty

Psáry

539597

Dolní Jirčany

736414

Psáry

736422

Libeň u Libeře

682551

Libeř

682560

Libeř

539422

Okrouhlo

539511 Okrouhlo

Jílové Prahy

Petrov

u

539333

Říčany

538728

745529

Říčany u Prahy 745456 Jažlovice

660094

Modletice

598267

Luka pod Medníkem

688754 Strančice

529974 Krňany

Hostěradice

Lešany nad Sázavou

745537 623458

Modletice Dobřejovic

u

Otice Svojšovic

u

538809 Předboř Prahy

Kamenný Přívoz 662879

Krňany

u

Všechromy Radimovice V. Popovic

627682 761480 734225 787094

u

720429

662861

Petříkov

538612

674516

Velké Popovice

538981 Velké Popovice 779842 Kunice u Říčan 677230

680389 Kunice

538426

677230 Kunice u Říčan 677230

Břežany u Lešan 680371

Dolní Lomnice 677213 u Kunic

Netvořice

704121

Kunice u Říčan

530298 Dunávice

704105

Dolní Lomnice u Dolní Lomnice 677213 677213 Kunic u Kunic

Maskovice

704113

Chleby u Týnce nad Sázavou

651168

737035

Pyšely

737054

538680

723631

Čtyřkoly

529567 Čtyřkoly

624331

Krusičany

675407

Čerčany

529516 Čerčany

619663

Podělusy

723649

Nespeky

530263 Nespeky

703770

Týnec nad Sázavou

772399

Poříčí Sázavou

532878

Chářovice

532886 Chářovice

530841

Kovářovice Pyšely

Chleby

Týnec n.S.

Voděrádky

Jílové u Prahy

539368

Netvořice

677647

564907 Nupaky

719757

668591

Kuří u Říčan

Nupaky

539546 Petrov u Prahy

530051

Dotčené k.ú. Kód

709719

Kamenný Přívoz

Lešany

Kód

22

nad

530441

Poříčí nad Sázavou

726036


západní varianta

východní varianta

Obec

Kód

Dotčené k.ú.

Kód

Obec

Kód

Chrášťany

532037

Chrášťany u Benešova

653969

Mrač

530204 Mrač

Václavice

532061 Václavice u Benešova

775959

Benešov

529303

Chlístov

532045

Neveklov

616826

Přibyšice

735817

Bystřice u Benešova

616770

Neštětice

703885

Nesvačily u Bystřice

616869

Přibyšice

735817

Božkovice

632015

Neštětice

703885

Jinošice

616818

767140

Olbramovice u 709875 Votic

Bystřice

Tisem

532592 Tisem

530948

Vojkov

530891

602191

Jírovice

530310

Vrchotovy Janovice

Benešov u Prahy

651273

530310

530115

700002

Chlístov u Benešova

Neveklov

Maršovice

Dotčené k.ú. Kód

Olbramovice

529451

530344

Zahrádka u Benešova

790133

Křešice u Olbramovic

Zderadice

792331

Vrchotovy Janovice

530948 Vrchotovy Janovice

786489

Maršovice u Benešova

691976

Votice

530905 Beztahov

692034

Strnadice

762105

Heřmaničky

529702 Arnoštovice

600466

Šebáňovice

762113

Ve variantě C1 dále shodné s Z

Minartice

784451

Bezmíř

784435

709859

Velké Heřmanice 778796 Heřmaničky 529702 Heřmaničky

638587

Arnoštovice

600466

Smilkov

530611 Kouty u Smilkova 750956

Votice

785041

Budenín

615234

Hostišov

615251

Miličín

694851

621161

Záhoří u Miličína

694878

530158 Lažany u Mezna 693821

Lažany u 530158 Mezna

693821

Mitrovice

693847

Sedlec-Prčice 530573 Ješetice

Červený Újezd

Mezno

532134

Divišovice

626287

Prčice

746819

Ješetice

659134

Ve variantě C3

Červený Újezd u 621153 529532 Miličína Horní Borek

Mitrovice

Votice

Miličín

Mezno

693847

23

530905

530166


B.I.8. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Výčet rozhodnutí a podmiňujících stanovisek Rozhodnutí

Zákon

Vydává

Územní rozhodnutí

183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Pověřený stavební úřad. Pokud je úsek ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, nejbližší společně nadřízený stavební úřad, který může určit některý ze stavebních úřadů, v jehož správním obvodu se úsek nalézá. Příslušný stavební úřad (ministerstvo dopravy ČR)

Stavební povolení

183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Stanovisko k zásahu do krajinného 114/1992 Sb. o ochraně rázu přírody a krajiny Stanovisko k zásahu do prvků 114/1992 Sb. o ochraně územního systému ekologické stability přírody a krajiny Souhlas se zásahem do VKP 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Výjimka ze základních podmínek 114/1992 Sb. o ochraně ochrany zvlášť chráněných druhů přírody a krajiny živočichů a rostlin a silně ohrožených druhů Výjimka ze základních podmínek 114/1992 Sb. o ochraně ochrany kriticky a silně ohrožených přírody a krajiny druhů živočichů a rostlin Povolení kácení zeleně rostoucí mimo 114/1992 Sb. o ochraně les přírody a krajiny Souhlas s kácením mimolesní zeleně 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Souhlas s dotčením pozemků 289/1995 Sb. o lesích určených k plnění funkcí lesa, využití území do 50 m od okraje lesa Trvalé a dočasné odnětí PUPFL 289/1995 Sb. o lesích Souhlas k odnětí ze ZPF 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu Rozhodnutí o výši odvodů za odnětí 334/1992 Sb. o ochraně půdy ze zemědělského půdního fondu zemědělského půdního fondu Zásah do vodních toků, stavební 254/2001 Sb. o vodách povolení k vodním dílům Povolení k nakládání s povrchovými a 254/2001 Sb. o vodách podzemními vodami Souhlas ke stavbě v ochranných 254/2001 Sb. o vodách pásmech vodních zdrojů, souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby ovlivní vodní poměry, souhlas ke stavbám v záplavových územích Souhlas ke skladům, nádržím resp. 254/2001 Sb. o vodách skládkám (odpočívky a SSÚD), pokud provoz uvedené stavby může významně ohrozit jakost podzemních nebo povrchových

24

Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽP Příslušný OŽP. V případě prvků nadregionální úrovně – MŽP. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽP Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve kterém se úsek nalézá - OŽP

AOPK ČR – příslušná správa CHKO

Orgán ochrany přírody příslušného obecního úřadu Příslušný obecní úřad Stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů Orgán státní správy lesů Orgán ochrany zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu (pověřené obecní úřady) Vodoprávní úřad Vodoprávní úřad Vodoprávní úřad

Vodoprávní úřad


Rozhodnutí

Zákon

Vydává

Výjimka z ochranného pásma národní kulturní památky Změna rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemní komunikací Povolení zřízení křižovatky

20/1987 Sb. o státní památkové péči 266/1994 o drahách

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

Povolení připojení k dálnici, silnici Místní úprava provozu na silnici I. třídy Místní úprava provozu na silnici II.a III. třídy a na místní komunikaci Místní úprava provozu na veřejně přístupné účelové komunikaci

13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích

Drážní správní úřad

Příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy krajského úřadu) Ministerstvo dopravy Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie, Obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. Vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie

Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek. Rozsah návazných rozhodnutí musí odpovídat vlastnímu záměru. V době realizace stavby vzniknou na stavbě dočasné betonárky, příp. drtičky a třídičky kamene. Podle platné legislativy v ochraně ovzduší se jedná o střední zdroje znečišťování ovzduší. I když se jedná o dočasné zdroje musí splňovat platné legislativní předpisy a to včetně povolení Krajského úřadu Středočeského kraje k umístění zdroje a další náležitosti – týká se dodavatele stavby, resp. provozovatele příslušného zařízení. Upozornění - v případě umístění betonárky nebo drtičky kamene bude tato podléhat posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění. Pokud se týká odpočívek platí totéž, neboť se bude jednat o v každém případě o čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Jedná se o upozornění, neboť provozovatelem nebude zřejmě investor D3 ale jiná právnická osoba. B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda (např. druh, třída a velikost záboru) Převážná část obou posuzovaných koridorů je vedena po zemědělských pozemcích. Pouze v menších úsecích se dotýká pozemků určených k plnění funkci lesa a pozemků označených jako „ostatní“ (zahrnují druh pozemku ostatní plocha a vodní plocha, příp. zastavěné plochy a nádvoří). Celkový zábor zemědělského půdního fondu se dle technické studie předpokládá (jedná se o orientační čísla, která budou zpřesněna v dalších fázích projektové přípravy): -

západní koridor („Stabilizovaná trasa“ Z1) – 352,64 ha

-

východní koridor (A2+B2+C3+C3a) – 417,65 ha

25


(zábory jsou stanoveny orientačně podle existujících podkladů, zahrnují i mimoúrovňové křižovatky, odpočívky a středisko správy a údržby dálnice) Rozdělení záborů na jednotlivé varianty vedení trasy dle druhu dotčených pozemků je v této části dokumentaci provedeno v přehledné tabulce. Výtah z tabulky č. 31 dokumentace: Západní varianta: Z1 (ha) ZPF

PUPFL

Ostatní

Celkem

1. úsek SOKP - sil.II/104 (Jílové u Prahy)

37,78

3,54

5,16

46,48

2. úsek sil. II/104 (Jílové u Prahy) – křížení se sil. III/1057

31,28

12,24

3,32

46,84

3. úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) - Přibyšice

61,45

9,84

4,43

75,72

4. úsek Přibyšice - Mezno (KÚ)

222,13

31,90

6,87

260,90

Celkem

352,64

57,52

19,78

429,94

vč.přivaděče Jílové u Prahy

vč. přivaděče Týnec n. S. a Václavické spojky

Z2 1. úsek SOKP - sil.II/104 (Jílové u Prahy)

33,65

2,45

5,27

41,37


25,40

12,74

2,24

40,38


64,30

4,24

4,77

73,31

222,13

31,90

6,87

260,90

345,48

51,33

19,15

415,96


= Z1

Celkem



Z3 1. úsek SOKP - sil.II/104 = Z2 (Jílové u Prahy)

33,65

2,45

5,27

41,37


26,55

15,18

2,45

44,18


63,98

3,73

4,48

72,19

222,13

31,90

6,87

260,90

346,31

53,26

19,07

418,64


Celkem

= Z1

Východní varianta: 26




A2 ZPF Úsek A SOKP - MÚK Velké Popovice Úsek B MÚK Olbramovice

Velké

Popovice

Úsek C Olbramovice - Mezno

- B2 C1+Z1=Z2

celkem

PUPFL

Ostatní

Celkem

86,05

3,19

7,29

96,53

226,96

14,23

16,00

257,19

148,67

24,41

6,97

180,05

461,68

41,83

30,26

533,77

A3 Úsek A SOKP - MÚK Velké Popovice Úsek B MÚK Olbramovice

Velké

Popovice


- =B2 C3+C3a

celkem

77,87

7,87

9,58

95,32

226,96

14,23

16,00

257,19

104,64

16,55

4,32

125,51

409,47

38,65

29,9

478,02

C3+C3b Úsek A SOKP - MÚK Velké Popovice Úsek B MÚK Olbramovice

Velké

Popovice


=A2

86,05

3,19

7,29

96,53

- =B2

226,96

14,23

16,00

257,19

97,09

27,98

4,04

129,11

410,1

45,4

27,33

482,83

C3+C3b

celkem Stanovisko zpracovatele posudku

Bez připomínek. Na základě dosavadních znalostí se jedná o předběžné údaje, které se budou v rámci přípravy stavby dále zpřesňovat a to na základě konečné varianty D3. B.II.2. Voda Záměr nepředstavuje významné zatížení životního prostředí z hlediska odběru vody ani v období výstavby ani v průběhu provozu. V době provozu bude odebírána voda pro provoz zařízení na navržených odpočívkách a ve střediscích správy a údržby dálnic. V navazující PD musí být při návrhu poloh těchto zařízení posouzena možnost napojení na veřejný vodovod v dané lokalitě nebo proveden hydrogeologický průzkum, který prověří možnost zřízení zdroje podzemní vody. Do potřeby vody pro provoz úseku dálnice lze také zahrnout možný odběr vody pro skrápění či mytí komunikace, mytí tunelů a pro přípravu solanky užívané pro zimní údržbu. Dalším nárokem na dodávku vody během provozu je v případě tunelů potřeba vody v době požárního zásahu při havarijní situaci v tunelu. Pro období výstavby nelze potřebu vody odhadnout, tato potřeba vyčíslena až na základě požadavků zhotovitele stavby. Nelze také určit způsob dodávky vody. Jedná se o vodu: • voda pro přímou potřebu (pro pití), voda pro mytí a sprchování pracovníků 27


• voda technologická (záměsová voda do betonu - budou využívány především mobilní betonárny (např. Modul mix, Mobil mix) umístěné na vhodných plochách ZS (do výrobního procesu může být zpětně využívána odpadní voda z mytí mísícího zařízení a z výplachu automixů, dále aplikace stříkaných betonů (především výstavba tunelů metodou NRTM a kropení rozestavěných částí stavby • provozní voda (kropení přístupových a stavebních komunikací v blízkosti obytných zón, mytí veřejných komunikací znečištěných provozem stavby, očista vozidel a stavebních strojů) Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Ve stávající fázi v přípravě záměru nelze uvádět přesnější údaje. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Při provozu komunikace se předpokládá spotřeba pohonných hmot pro mechanismy údržby rychlostní silnice, dále spotřeba posypového materiálu pro zimní údržbu. Dále bude potřeba el. energie pro provoz tunelů a provoz telematiky dálnice, případně pro provoz mýtných bran. Pro období výstavby je spotřeba materiálů vyčíslena pro obě varianty v přehledné tabulce (36). Název prací Vozovka D3 (m2)

Množství* západní koridor východní koridor Materiály podle m.j. odhad m3 podle m.j. odhad m3 kamenivo, štěrkopísky,

1 320 000

858 000

1 270 000

825 000 živičné směsi, trativody

Křižovatky, odpočívky, SSÚD (m2)

124 000

68 000

174 000


Ostatní silnice (m2)

319 000

159 500

234 000


Mosty dálniční (m2)

260 000

429 200

150 000

247 600 podle konstrukce

Ostatní mosty (m2)

22 000

32 900

31 000

46 400 podle konstrukce

Protihlukové zdi (m2)

63 500

31 750

125 000

62 500 dřevo, sklo, plast

Tunely (m)

24 000

840 930

18 000

Středová kanalizace DUN (ks) Svodidla (m)

68 000 32 180 000

-

68 000 25 180 000

630 700 tunelu - trouby, beton - beton, železobeton - ocel

Oplocení (m)

110 000

-

110 000

- ocel, plast

∗ ∗

kamenivo, štěrkopísky,

kamenivo, štěrkopísky,

železobeton, beton, ocel železobeton, beton, ocel železobeton, beton. ocel, železobeton, výbava

ocelové sloupky, pletivo

V obou koridorech byla množství zprůměrována pro všechny navrhované varianty, jedná se tedy pouze o hrubé orientační hodnoty. Do západní varianty jsou zahrnuty i přivaděče

Druh a množství surovin potřebných k výstavbě dálnice budou podrobněji specifikovány v dalším stupni projektové dokumentace. Dovoz materiálu bude plně v kompetenci dodavatele stavby.

28


Protihlukové zdi jsou uvažovány oboustranně pohltivé, zařazené minimálně do následujících kategorií: dle ČSN EN 1793-1 do kategorie A2 zvukové pohltivosti a dle ČSN EN 1793-2 do kategorie B2 zvukové neprůzvučnosti. Další materiály budou potřebné pro přeložky kanalizací, vodovodů, vodotečí, meliorací a přeložek elektrického vedení. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Jedná se o předběžné údaje, které budou zpřesňovány v další přípravě stavby. V této souvislosti je potřeba upozornit na skutečnost, že v obou variantách vznikne značný přebytek materiálů z terénních prací včetně tunelů. Dokumentace obsahuje předběžný seznam zařízení staveniště na jednotlivých trasách. Na stavbě je předpokládaná řada betonárek – jejich předběžné umístění (pouze pracovní), stejně tak jako drtiček kamene: Západní varianta: -

ZS km 5,00 plocha cca 2 500 m2 pro tunel, přístup sjezd z SOKP a v trase nové D3, předpoklad umístění betonárky, drtičky

-

ZS km 9,00 plocha cca 6 000 m2 pro tunely, MÚK, přístup po sil. II/105 (nový obchvat Jílové), umístění betonárky a drtičky

-

ZS km 13,00 plocha cca 4 000 m2 pro most, případně tunely (betonárka, drtička) s přístupem z sil. II/105 a dále po nově realizovaném propoji II/106 a trase D3

-

ZS km 24,900 plocha cca 2 000 m2 pro MÚK, s přístupem od silnice III/10611 nebo doporučujeme v předstihu realizovat Václavickou spojku a dopravu je možné vést z I/3. Zde je navrženo umístění betonárky.

Na další trase jsou navržena zařízení staveniště bez specifikace umístění příp. betonárky nebo drtičky Východní varianta: -

ZS km 9,60 plocha trvalého záboru pro odpočívky na obou stranách, s přístupem II/107 a dále v trase D3 nebo III/1018, bude umístěna betonárka a drtička

-

ZS v km 14,60 plocha cca 3 000 m2 pro MÚK s umístěním betonárky, přístup z D1 po I/3 sjezd v MÚK Senohraby.

-

ZS v km 18,10 plocha cca 3 000 m2 pro výstavbu MÚK, tunelu , umístěna betonárka a drtička

-

ZS v km 22,40 plocha cca 3 000 m2 pro tunel, přístup z I/3 , v místě umístěna betonárka a drtička

-

ZS v km 26,00 plocha cca 3 000 m2 pro MÚK, přístup z I/3, v místě umístěna betonárka

-

(ZS v km 27,70 plocha cca 2 000 m2 pro tunel, přístup z I/3, v místě umístěna betonárka, drtička)

-

ZS km 32,200, využití plochy MÚK Bystřice v trvalém záboru, přístup po I/3, III/111 , na staveništi bude umístěna betonárka 29


Na další trase jsou navržena zařízení staveniště bez specifikace umístění příp. betonárky nebo drtičky V další přípravě záměru je nutno zpřesnit umístění betonárek a drtiček. Podle současné dikce zákona 100/2001 Sb. budou muset být betonárky podrobeny zjišťovacímu řízení dle zákona, stejně tak jako drtičky. Toto již bude zřejmě příslušet dodavateli stavby – provozovateli příslušného zařízení. Stejné se týká i případných odpočívek, kde budou realizovány čerpací stanice pohonných hmot, nebo budou realizována parkovací místa (což logicky v každém případě bude). Není zatím zřejmé, kdo bude investorem odpočívek (s největší pravděpodobností to nebude ŘSD). Stavba však musí s realizací odpočívek počítat a proto je nutná v další projektové přípravě jejich bližší specifikace (především lokalizace) Z hlediska zásobování stavby obalovanou živičnou směsí pokud bude realizovaná dočasná obalovna bude nutné rovněž zjišťovací řízení dle zák. 100/2001 Sb. Z hlediska dovozových vzdáleností je možno konstatovat, že území je obalovnami pokryto: Možné zdroje obalované živičné směsi: Pražská obalovna Herink Obalovna Chotýšany Obalovna Kytín Obalovna Běchovice Obalovna Líchovy Obalovna Smyslov Případně další vzdálenější B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Období provozu Dálnice D3 ve Středočeském kraji převezme značnou část dopravního zatížení z komunikací vedoucích souběžně, především z dálnice D1 v úseku Průhonice - Mirošovice, a ze silnic I/3, II/603 a II/105. CityPlan spol. s r.o. zpracoval v prosinci 2007 prognózu intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, která rozšiřuje prognózu z ledna 2007 o východní variantu. Tato prognóza zahrnuje kromě obou uvažovaných tras dálnice D3 i celou silniční síť mezi dálnicí D1 a rychlostní komunikací R4 pro roky 2006 – 2030. Pro potřebu posouzení vlivů na životní prostředí byla zvolena intenzita dopravy v roce 2030. Přehled dopravního zatížení ovlivněné silniční sítě v roce 2030 je v této kapitole proveden v přehledné tabulce. Podrobný rozbor dopravní prognózy je uveden v dokumentaci v samostatné příloze. Dopravní zatížení železniční sítě, kde jsou údaje ilustrovány i názornými grafy. Provedená analýza dopravního zatížení slouží jako podklad pro výpočty hlukové a rozptylové studie a z nich vycházející hodnocení vlivů na zdraví, případně pro popis ovlivnění jednotlivých obcí v důsledku záměru. Pro veřejnost pak znázorňuje změny v dopravě, které lze očekávat po realizaci dálnice D3. 30


Z údajů lze vyvodit: − Doprava na silničním okruhu kolem Prahy bude ovlivněna nejvíce v místech napojení některé z variant na okruh. V případě západní varianty stoupne doprava kolem Jesenice, v případě varianty východní se pak projeví zvýšení dopravy na východní části okruhu. − Obě varianty přispějí ke snížení dopravy na D1 s výjimkou úseku u Průhonic. Varianta východní převezme až 30% z dopravy z D1, varianta západní pak maximálně 17 %. − Dopad nové dálnice D3 na provoz na silnici I/3 je nejvýraznější. V případě západní varianty se doprava na této silnici sníží o 30 – 80 %, v případě východní varianty o 65 – 95 %, největší rozdíl mezi variantami je pak v úseku Mirošovice – Votice. V případě varianty C1 stoupne doprava na silnici I/3 na úroveň západní varianty. − Na silnici I/18 dojde v případě západní varianty ke zvýšení dopravy v úseku Sedlčany – D3 o cca 70 %, naopak v úseku D3 – Olbramovice dojde ke snížení dopravy o cca 40 %. V případě východní varianty doprava na celém sledovaném úseku silnice I/18 stoupne o cca 60 %. − Na silnici II/603 dojde v obou variantách k poklesu dopravy, v případě západní varianty o 20 – 70 %, v případě východní varianty o 10 – 40 %. − Dopravní zatížení na silnici II/102 ovlivní pouze varianta západní, sníží se zde doprava o 30 – 45 %, východní varianta dopravu na této silnici prakticky neovlivní. − Doprava na silnici II/104 bude ovlivněna pouze západní variantou, silnice bude částečně využívána pro příjezd od D3 do Davle. Západně od dálnice doprava výrazně stoupne, východně poklesne v důsledku vybudování obchvatu Jílového. − Silnice II/105 bude ovlivněna především západní variantou, kdy doprava na silnici poklesne (s výjimkou úseku jižně od D3 do Netvořic) o 80 – 95 %, zatímco u varianty východní je vliv větší v jižní části silnice a snížení na celé trase je v rozmezí 20 – 75 %. − Silnice II/106 bude ovlivněna v různých úsecích odlišně, v místech u nové dálnice bude sloužit jako přivaděč a doprava zde stoupne, dále od dálnice dojde k poklesu dopravy, případně doprava nebude vůbec ovlivněna. Snížení dopravy variantou západní ve východní části silnice je způsobenou souběhem s Václavickou spojkou. − Doprava na silnice II/114 nebude východní variantou prakticky ovlivněna, u západní varianty dojde k mírnému snížení dopravní zátěže ve východní části silnice. − Silnice II/121 bude sloužit jako přivaděč na D3 od západu a z intenzit vyplývá, že čím je poloha dálnice západněji tím lépe tuto funkci splní. U varianty západní a východní C1 bude doprava zachycena ještě před Heřmaničkami, u varianty C3 doprava povede až k Voticím. Naopak při variantě C3 bude doprava mezi Voticemi a Javorem nejmenší. Rozdíl v ovlivnění dopravy na silnicích je dán jejich polohou a vztahem k budoucí dálnici. Na silnicích vedoucích severojižně se projeví přesun dopravy na novou dálnici, silnice vedoucí východozápadně jsou ovlivněny budoucí funkcí přivaděčů dálnice. Nejvýrazněji bude snížena intenzita dopravy na dálnici D1 (16 000 resp. 27 800 vozidel), silnicích I/3 (18 000 resp. 27 350 vozidel), II/603 (7 400 resp. 3 500 vozidel) a II/105 (8 000 resp. 2 300 vozidel). Procentuální vyjádření změny dopravy, uvedené výše, je především ilustrativní, ovlivnění okolí závisí především na absolutní hodnotě změny. Celkově však na ovlivněných vedlejších silnicích dojde k rovnoměrnějšímu rozdělení intenzity dopravy. 31


Období výstavby Jako doprovodná komunikace bude k trasám v obou koridorech sloužit silnice I/3 (v případě západního koridoru společně se SOKP a D1), ostatní komunikace v území nebudou jako doprovodné využívány. Upozornění řidičů na případnou objížďku zajistí moderní telematika. Při výstavbě dojde ke zvýšení dopravy na komunikacích, po kterých bude zajišťována doprava materiálů a zařízení pro stavbu. Konkrétní dopady na jednotlivé silnice nelze v této fázi stanovit, záleží na zásadách zařízení staveniště, které bude upřesňováno v dalších stupních projektové dokumentace a s konečnou platností stanoveno po výběru zhotovitele stavby. Při případném spuštění dopravy po I. etapě západního koridoru bude nutno zvážit i vlivy případného využití spojky jako provizorního ukončení dálnice a řešit opatření na tento stav (protihluková, dopravní omezení apod.). Výstavba nové komunikace ve východní variantě bude probíhat převážně mimo stávající silniční síť, v některých úsecích však bude využívat polohu silnice I/3. Železničních tratí se výstavba významně nedotkne a výjimkou nutných opatření v místech přemostění tratí (viz dále). Železnice by však mohla být využívána pro dopravu materiálů pro stavbu. Stanovisko zpracovatele posudku: Jedná se o závažnou problematiku především v období výstavby. Nutno využívat k dopravě i rozestavěné úseky dálnice. Období výstavby bude vyžadovat náročné logistické řešení a to jak z hlediska zabezpečení stavby, tak respektování obytných sídel na dopravních trasách. V případě východní varianty je využití I/3 logické, přinese však velké problémy z hlediska již v současnosti značně nadměrné frekvence dopravy. Z dokumentace: Přepravní trasy Z: 1. stavba Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: • SOKP • trasa nové D3 • silnice II/105 + obchvat Jílové (realizovaný v předstihu) • silnice II/105 Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. Postup výstavby: Navazuje v km 9,05 na stavbu 1 za MÚK Jílové. Dále prochází převážně po zemědělských pozemcích, částečně i lesních plochách, cca v km 12,5 přetíná trasa řeku Sázavu. Takže většinu trasy bude možné realizovat bez omezení dopravy na stávajících komunikacích, špatně dostupné místo je prostor v lokalitě u obce Luka pod Medníkem. Pro zachování provozu na stávající silniční síti se počítá s výstavbou provizorních komunikací v tomto případě i s využitím železnice, případně s výstavbou po etapách nebo s předstihovými pracemi souvisejících s příjezdem. Stavba končí za MÚK Hostěradice, kde v km 14,00 navazuje na stavbu 3.

32


Přepravní trasy 2. stavba: Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací, případně trať ČD dle následného seznamu: • • • • •

silnice II/105 doporučujeme využít trať ČD v oblasti Luka pod Medníkem, bude potřeba vybudovat překládací plochu a zřízení provizorního kolejiště. silnice III/1044 (pouze překládaná část před obcí Luka p.Medníkem) silnice II/105 + propojení II/105 a II/106 u Kamenného Přívozu

Stavba 3 (části 2. a 3. úseku)

Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: • • • • •

silnice II/105 silnice II/105 + propojení II/105 a II/106 u Kamenného Přívozu silnice III/10513 silnice III/10611 nová Václavická spojka realizovaná v předstihu

Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. Stavba 4 (části 3. a 4. úseku) Přepravní trasy: Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: • • • • • • • • •

silnice III/10614 silnice III/11436 silnice III/11434 silnice II/114 silnice III/11437 silnice III/11447 silnice III/11444 silnice III/11445 silnice I/18 Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací.

Východní varianta Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací dle následného seznamu: 1. stavba SOKP D1 silnice I/3 silnice II/101 silnice II/107 silnice III/00325 silnice III/00323 silnice III/1018

2. stavba silnice I/3 silnice III/1091 (pouze část od I/3) silnice III/16013

3. stavba silnice I/3 silnice II/106

33

4. stavba silnice I/3 silnice III/00334 silnice III/11447 silnice I/18 silnice III/111

5. stavba silnice I/3 silnice I/18 silnice II/121 silnice II/124 silnice III/1247 silnice III/12138 silnice III/12139 silnice III/12140 silnice III/12142


1. stavba

2. stavba

3. stavba

4. stavba

5. stavba silnice III/12145 silnice III/12149 silnice III/12411

Dále bude využita síť polních, lesních cest a místních komunikací. Jedná se o předběžné údaje vyplývající z logického umístění navazujících komunikací. Bude nutno dále upřesnit v další projektové přípravě a zejména v prováděcí dokumentaci dodavatele stavby. Nelze vyloučit ani budování dočasných komunikací. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší V období provozu je možné za stálé bodové zdroje považovat odvětrání tunelů, s jejichž výstavbou se v hodnoceném úseku počítá. Plošnými zdroji budou čerpací stanice a odstavné parkovací plochy podél dálnice. Samotná dálnice D3 bude v zájmovém území silnice představovat nový liniový zdroj znečištění ovzduší. Okolní silnice jako stávající liniové zdroje znečištění ovzduší budou převedením dopravy ovlivněny. V rámci rozptylové studie byly sledovány následující znečišťující látky: oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, benzo(a)pyren, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5. V případě PM10 a PM2,5 byla do modelových výpočtů zahrnuta sekundární prašnost z automobilové dopravy. Emisně byla trasa dálnice D3 vyhodnocena pro navrhovanou západní a východní variantu včetně jejich podvariant. Zároveň byly vypočteny i emise z dopravy na stávající silniční síti za předpokladu výstavby, resp. nerealizace dálnice (nulová varianta). Tato kapitola je dále doplněna tabulkami, kde jsou vyčísleny emise z automobilové dopravy ve výpočtovém roce 2030. Pro období výstavby nebyly emise vyčísleny s tím, že v současné době není přesně znám harmonogram ani plán organizace výstavby zpracovaný pro tuto stavbu, není znám počet využité techniky ani dodavatel stavby a jeho technické možnosti a vybavení. Stanovisko zpracovatele posudku: Čerpací stanice ani odpočívky nebyly posuzovány z hlediska emisí do ovzduší – budou podrobeny samostatnému zjišťovacímu řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění. Z hlediska odvětrání tunelů - nebyly počítány výduchy z odvětrání tunelů, bylo uvažováno odvětrání na portálech, takže došlo k vědomému zkreslení výsledků rozptylové studie. Výpočty jsou tedy na straně bezpečnosti. O skutečnosti, že emise z větrání tunelů jsou významné svědčí výpočty předané zpracovatelem dokumentace – uvedeno v příloze 5 posudku. Jen formální připomínka - v rozptylové studii není uvedena návrhová rychlost vozidel, pro kterou byly emise, resp. emisní faktory počítány.

34


B.III.2. Odpadní vody Provoz Výstupy do povrchových vod budou při provozu záměru představovat zejména dešťové vody, které spadnou na těleso rychlostní komunikace, a dále splaškové odpadní vody, které budou vznikat v zařízeních souvisejících s provozem dálnice. Tyto jsou v kapitole vyčísleny. Výstavba Splaškové odpadní vody Vznik splaškových vod lze předpokládat v souvislosti s provozem sociálních zařízení pro pracovníky stavby. Předpokládá se, že staveniště bude vybaveno chemickými WC, plochy zařízení stavenišť určených k umístění sociálního zázemí stavby mohou být dle své polohy vybaveny bezodtokými jímkami nebo napojeny na veřejnou kanalizaci. Vody ze sprch a umýváren nesmí být vypouštěny volně na terén. V současném stupni projektové dokumentace není znám počet pracovníků ani konkrétní umístění. Předpokládaná produkce splaškových vod na 1 pracovníka stavby je 120 l/osoba/směna. Srážkové vody Z území stavby budou srážkové vody odváděny pomocí provizorních opatření např. příkopy či stružkami, dle fáze výstavby lze využít také odvodňovací zařízení pro provoz nové komunikace. Voda z ploch přilehlých povodí a svahů zářezů v prostoru zemní pláně bude odváděna příkopy, které odvedou tyto vody mimo zemní pláň do nejbližšího recipientu. Tyto příkopy musí být připraveny ještě před dokončením zemních prací. Srážková voda ze stavby bude v případě, že zemina je náchylná k erozi, podélně odvodňována například příkopem podél zemní pláně komunikace. Srážkové vody ze stavebních jam při portálech tunelů budou odváděny vyspádováním dna jámy do příkopů při patách svahů jam do svodných jímek, z těchto jímek bude voda přečerpávána kalovými čerpadly do sedimentační jímky nad jámou a po usazení odvedena do recipientu. V současném stupni dokumentace není podrobně řešen způsob odvedení srážkových vod ze stavebních dvorů a zařízení stavenišť. Je známa pouze jejich orientační poloha. Tyto vody mohou obsahovat znečištění způsobené především skladbou provozu a technickým stavem vozidel a mechanizace. Vyčísleno orientačně množství srážkových vod z dálnice a jejich kontaminace. Důlní vody Vznikají při ražbě tunelů a je to směs průsakových vod a vod technologických. Soustřeďují se u portálu tunelu v jímce, kde dochází první sedimentaci. Odtud jsou čerpány do několika komorových sedimentačních nádrží, kde dochází k oddělení sedimentů a případně plovoucích nečistot (ropných látek). Dále se zde měří a případně upravuje pH. Následně se provede rozbor kvality vody a je jí možno vypustit, buď přímo, nebo přes zemní jímku (rybníček) do vodoteče. Provozní vody

35


Jedná se především o vodu užívanou pro oplach vozidel a stavebních strojů před výjezdem na veřejné komunikace v případě mobilních průjezdných myček pro těžká vozidla. Tato zařízení obsahující usazovací nádrž, oplachovací voda je recyklována a zpětně užívána. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek. V tabulce 54 týkající se kontaminace srážkových vod by mělo být uvedeno, že hodnoty dle NV 229/2007 Sb. se týkají imisních ukazatelů. Problematika návrhových dešťů je diskutována jinde v posudku. Legislativně není v tomto případě zcela jasný institut důlních vod. Důlní vody obecně vznikají v dobývacím prostoru, zde žádný důlní prostor nebude. B.III.3. Odpady V první části této kapitoly jsou uvedeny právní normy upravující oblast odpadového hospodářství, v další části je uveden výčet odpadů vznikajících jak při výstavbě, tak provozu komunikace a způsob nakládání s těmito odpady. V závěru kapitoly jsou uvedena zařízení k využívání/odstraňování odpadů (na konkrétních lokalitách), které je možné pro potřeby stavby využít (kompostárny, skládky spalovny apod.). Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. V této kapitole zpracovatel posudku předpokládal i podrobnější údaje o nadbytečném materiálu z výkopů a ražby tunelů, který bude umisťován mimo staveniště. Tyto údaje jsou uvedeny v kapitole B.III.5 Údaje o skrývkách kulturní zeminy a hrabanky jsou uvedeny rovněž v kapitole B.III. 5, způsob nakládání je v kapitole D: Skrývka z trvale odnímané půdy ze ZPF bude částečně využita pro účely předmětné stavby na ohumusování svahů silničního tělesa a rekultivaci rušených komunikací. Pro ohumusování svahů před provedením vegetačních úprav bude použito především podorničí o mocnosti max. 15 cm, tloušťka ornice pro rekultivaci rušených komunikaci bude odpovídat mocnosti orniční vrstvy okolních pozemků. Přebytečné množství ornice bude hospodárně využito na vylepšení půdních poměrů okolních zemědělských pozemků. Lokality pro využití ornice budou orientačně vytipovány v následujícím stupni projektové přípravy a nejpozději tři měsíce před vydáním stavebního povolení bude příslušnému orgánu státní správy předložen plán odvozu a rozprostření skývek, vč. výpočtu zpřesnění bilance skrývek. Na dočasně odnímaných pozemcích ZPF, kromě těch, na kterých budou deponie ornice a podorničí, bude před začátkem užívání dočasného záboru odděleně skryta ornice a podorničí, po ukončení stavebních prací bude v rámci technické rekultivace celý objem skrytých zemin použit pro zpětné rozprostření. Následovat bude biologická rekultivace. V další fázi projektové přípravy bude nutno se detailně zabývat využitím, příp. uložením přebytečného materiálu z výstavby pro zvolenou variantu.

36


B.III.4. Ostatní Hluk Provoz Provoz na komunikacích je považován za liniový zdroj hluku, který je emitován vozidly pohybujícími se po těchto komunikacích. Emisní charakteristikou liniového zdroje hluku (komunikace) jsou zdrojové funkce, které charakterizují akustickou situaci v referenční vzdálenosti komunikace. Vlivy hluku jsou posouzeny v hlukové studii, která je samostatnou přílohou dokumentace. Posuzovány byly hladiny hluku v obcích okolo navržené dálnice a kolem významných komunikací, které by byly výstavbou dálnice ovlivněny. Hluková studie se zabývá výpočtem hluku pro návrhový rok 2030. Výstupem hlukové studie jsou hlukové mapy řešeného území a návrh protihlukových stěn. Výstavba V průběhu výstavby D3 bude okolí zatíženo hlukovými emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. Specifickým zdrojem hluku bude případné používání trhavin v hlubších zářezech a při výstavbě tunelů. Hluk ze stavební činnosti je závislý na použitých typech zařízení a v rámci tohoto stupně projektové dokumentace není možné specifikovat detailně technologii, neboť každý dodavatel stavebních prací používá odlišná technická zařízení. Podrobnější hlukovou studii na výpočet hluku z výstavby a případný návrh opatření ke snížení hlukové zátěže z výstavby je možné zpracovat až na základě výše uvedených údajů. Hluková studie pro hluk z výstavby bude zpracována po stanovení jednotlivých výstavbových etap a vypracování podrobného plánu organizace stavby dle vybraných zhotovitelů stavby, pokud to bude vyžadovat hygienická stanice. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Závěry z hlukové studie týkající se protihlukových opatření jsou diskutovány dále v posudku. Vibrace Provoz Vlastní doprava po dálnici nebude zdrojem vibrací s přímým vlivem na obytnou zástavbu. Výjimku tvoří případně neudržované mostní závěry, kde může docházet k rytmickým nárazům. Výstavba V období výstavby mohou vibrace vznikat zejména činností těžkých stavebních strojů, resp. použitím speciálních technologií, příp. průjezdy těžkých nákladních automobilů obytnou zástavbou (dopravní obsluha staveniště). Vzhledem k tomu, že stavební práce budou probíhat většinou v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, vznik vibrací, které by měly vliv na statiku objektů se nepředpokládá. Významným zdrojem otřesů bude případné používání trhavin ve skalních zářezech, při výstavbě tunelů hloubených i ražených. V těchto případech budou zpracovány a odsouhlaseny projekty trhacích prací s ohledem na nejbližší zástavbu. 37


Zdrojem vibrací v okolních obcích s přemisťováním přebytečných výkopů.

může být

i

nadměrná přeprava,

související

Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Záření radioaktivní, elektromagnetické Stavba není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek B.III.5. Doplňující údaje (např. významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) Terénní podmínky a požadavky na vedení tras D3 vyvolávají nutnost velkých zemních prací (zářezů a násypů) v nejkritičtějších místech jsou velmi hluboké zářezy nahrazeny tunely a velmi vysoké násypy jsou nahrazeny mosty. Obecně je v současné době tendence celkového snižování nivelety, především z důvodu ochrany obyvatelstva před hlukem. Z toho vyplývá značný přebytek výkopového materiálu, který bude nutno v území trvale uložit. Součástí zemních prací je sejmutí humózních vrstev, které nejsou vhodné do násypů a které je nutno nadále využívat na zemědělských plochách. Jde o ornici a lesní hrabanku. V samostatných tabulkách je provedena předběžná bilance zemních prací u jednotlivých variant. Z tabulek vyplývá, že přebytek zeminy v západním koridoru je cca 3,5 mil. m3, ve východním koridoru pak cca 7 mil m3. V dalších stupních PD bude možné se pokusit přebytky v obou koridorech snížit, ale výše uvedené důvody to příliš neumožňují. Materiály ze skalních výlomů by bylo možné případně předrtit a použít je jako štěrk a tím snížit rozsah dovozu. Možnost takovéhoto využití je nutno zvážit pro každý úsek v rámci DÚR a při zpracování ZOV. Celkové množství ornice a lesní hrabanky v západní variantě 810 – 833 tisíc m3. Celkové množství ornice a lesní hrabanky ve východní variantě 852 000 – 1 milion m3. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. V další fází projektové přípravy řešit snížení přebytků materiálů ze stavby, příp. jejich využití nebo konečné uložení. Jednou z možností je využití kameniva i mimo vlastní stavbu, využití výkopových zemin na rekultivace, použití jako inert při řešení starých ekologických zátěží apod.

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

38


C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Území, ve kterém jsou posuzované trasy západního a východního koridoru dálnice D3 umístěny, se nachází v jižní části Středočeského kraje vymezené zhruba údolím Vltavy na západě a železniční tratí Praha – České Budějovice na východě. Koridory, na severu vzdálené10 – 17 km, se směrem k jihu postupně přibližují až do konečného bodu u Mezna. Od Benešova je pak vzdálenost koridorů menší než 7 km. Východní část území je značně urbanizovaná, vede zde silnice I. třídy a hlavní železniční trať, podél kterých jsou rozmístěny obce. Západní část, kde nejsou žádné kvalitní severojižní komunikace, je přírodně zachovalá, významným krajinným fenoménem je údolí řeky Sázavy. V území není vyhlášen velký počet chráněných, případně zvlášť chráněných území, několik území menšího rozsahu se nachází rozptýleno v celém oblasti, chráněná krajinná oblast je pouze jedna na jihu. Pět přírodních parků pokrývá cca 20 – 25 % posuzovaného území. Členité území, vodní toky a lesní porosty vytvářejí poměrně hustou síť ÚSES. Území Natura 2000 představují malé solitérní lokality, významná je především EVL Dolní Sázava. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území: Environmentální charakteristiky Územní systém ekologické stability (ÚSES) Zvláště chráněná území, území přírodních parků Významné krajinné prvky, památné stromy Lokality Natura 2000 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Území hustě zalidněná Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Klimatické poměry Ovzduší Hluk Geomorfologie Geologie

Výskyt

+

Několik maloplošných ZCHÚ, 5 přírodních parků

+

Značný počet VKP, památné stromy v obcích

+ +

Solitérní EVL malého rozsahu a EVL Dolní Sázava. Značné množství památek i archeologických nalezišť Řada obcí nad 1000 obyvatel, největší Říčany a Benešov Staré ekologické zátěže, doprava po D1 a I/3

+ + + + + + +

Západní klidová oblast, východní zatížená dopravou Dobývací prostory, chráněná ložisková území, poddolovaná území

+

Hydrogeologie a podzemní voda Povrchová voda Půda Seismicita Radonové riziko Flora Fauna Krajina

+ + + + + +

Rekreace Turistika Chráněná území podle zvláštních zákonů Ochranná pásma

+ + +

Poznámka Nadregionální, regionální i lokální ÚSES

Sázava a její přítoky, přítoky Vltavy, rybníky Zemědělská půda, lesní půda

Viz biologický průzkum Významné migrační koridory Urbanizovaná krajina na východě přechází do harmonické krajiny na západě Významná rekreační oblast, zejména Posázaví. Turistické stezky, cyklostezky, naučné stezky

+

Silnice, železnice, technická infrastruktura

39


Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek

C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území Tato část dokumentace je rozdělena do následujících kapitol: Obyvatelstvo a využívání území, Ovzduší a klima, Hluková situace event. další fyzikální a biologické charakteristiky, Voda, Půda, Horninové prostředí a přírodní zdroje, Fauna, Floŕa a ekosystémy, Krajina, Kulturní památky a archeologie. Z hlediska ochrany přírody z dokumentace uvádíme: Dílčí lokality zvýšeného ochranářského zájmu – západní koridor, severní část: Poř.č.

Stručný popis úseku

Kategorie

1 2

Záhořanský potok mezi obcemi Libeř a Záhořany. Svatováclavské lázně – dubohabřina, podmáčená louka podvazu Calthenion při silnici do Obory. Luka pod Medníkem, dubohabřina. Pravý břeh Sázavy, kyselá teplomilná doubrava. Lesní prameniště nad Mošťanským rybníkem / potoční olšina nad Mošťanským r. Olšina podél přítoku Břežanského potoka . Mokřady v nivě Břežanského potoka. Podmáčené louky Dunávcikého rybníka. Dubohabřina a ovsíková louka jižně Dunávického rybníka. Krusičany – širokolisté stepní trávníky. Olšiny Krusičanského potoka mezi obcemi Chrášťany a Krusičany.

I.

3 4 5 6 7 8 9 10 11

Obchvat Jílového u Prahy, bývalá protipožární nádrž v Radlíku. Obchvat Jílového u Prahy, okraj dubohabřiny. Obchvat Jílového u Prahy, údolí Jílovského potoka. Přivaděč Týnec nad Sázavou, mokřina severně Dunávic. Přivaděč Týnec nad Sázavou, zhlaví Velkého chlebského rybníka. Přivaděč Týnec nad Sázavou, lesní porost nad Týncem nad Sázavou. Přivaděč Týnec nad Sázavou, lesní porost nad Janovickým potokem a niva Janovického potoka. Václavická spojka, překlenutí Janovického potoka, niva ve zhlaví rybníka Hamry. Václavická spojka, překlenutí drobné vodoteče – přítoku Horního úročnického rybníka. Václavická spojka, překlenutí Konopišťského potoka.

II. I. II. II./ I. II. I. I. II. I. II. II II I II I II II II II I

Pro jižní část koridoru bylo na základě průzkumu konstatováno, že ve zkoumaném území převláda zemědělský charakter dotčených biotopů. Avšak mozaikovitost terestrických biotopů, doplněná řadou mokřadů, rybníků i vodotečí, činí z hodnocené krajiny v několika úsecích velmi cenná území. Jako cenné jsou označeny následující úseky: Přírodovědně cenné úseky – západní koridor, jižní část Č.


II/0304

Vrch Prostřední vrch – převážně kulturní jehličnatý les s vtroušenými listnáči a četnými různě zarostlými pasekami. Z od Doloplaz – niva Humenského a bezejmenného potoka s bylinnými mokřadními porosty střídající se s polykormony vrb a s porosty vzrostlých olší lepkavých. V od Zderadic – niva Zderadického potoka, vlhké louky a pásy stromů a křovin.

VIII/0304 XII/0304

40


Č.


XVIII/0304 Úsek východně od Minartice po Bezmíř – parkovitá krajina s nevelkými poli, soliteréními stromy, hromadami kamenů, malým mokřadem, loukami, skalními výchozy s porosty borovic a dubů s příměsí dalších dřevin, zejména břízy. V blízkosti EVL Minartice. II/0305 Klokočov – parkovitá krajina s poli, loukami a skalními výchozy s porosty borovic a dubů s příměsí dalších dřevin, zejména břízy. Na okrajích lesíků a vzrostlých stromů zídky a hromady kamenů. III/0305 Z od Bučovi – pole a smíšený kulturní les na prudkém svahu nad hluboce zaříznutým potokem Mastník. IV/0305 Křenovice – Bučovice – niva potoka Mastník (vlhká louka, meandrující tok se vzrostlými olšemi. V/0305 Okolí samoty Dědkov – pole a louky, niva potoky Březina, mokřina. XII/0305 Oblast mezi zástavbou Nové Dvory – Strov – Horní Borek – okraj lesa a pole, smíšený kulturní les, niva potoka Mastník, v kontaktu malý rybníček. XIII/0305 V od Styrova – pole s rozptýlenou zelení, v kontaktu potok s doprovodnou zelení a podmáčená louka, pomístně sečená kulturní louka. XIV/0305 S, SV od Lažan – louky, pole s roztroušenými remízky, mokřina s prameništěm, rybníčky.

Dílčí lokality zvýšeného ochranářského zájmu – východní koridor: Poř.č.


Kategorie

1 2 3 4 5 6 7 8

Z Světic – přechod remízku v polích. JV Otic – přechod remízku v polích. J Otic – přechod Pitkovického potoka s přítokem Vinný potok. JV Kuří – přechod Pitkovického potoka. SV Sklenky – přechod Kašovického p. a kóty Skalka (419 m n. m.). Přechod potoka od Sklenky k Jažlovicím – přítok Pitkovického potoka. SZ Horní Lomnice – prameniště Lomnického potoka. V Kovářovic – průchod v blízkosti Koženého rybníka, přechod nivy potoka Pětihostského. Mezi Pětihosty a Čtyřkoly – kyselé doubravy a potoční niva Pětihostského potoka. Čerčany – blatouchové a ovsíkové louky při silnici. Městečko – bezkolencové a blatouchové louky a vrbové porosty při silnici. Poříčí nad Sázavou – stepní enkláva východně silnice. Průchod lesním komplexem Tužinka – kóta 474 charakteru dubohabřin s výsadbou nepůvodních dřevin. Mokřad na prameništi Jarkovického potoka. Překlenutí Semovického rybníku, mokřad podél drobného přítoku z polí. Průchod lesním komplexem charakteru kyselé doubravy s výsadbami smrku s přítokem Konopišťského potoka. Drobný mokřad na přítoku Podhrázského rybníku. Vlhké louky východně Tožic. J a JV okolí Podolí – systém vlhkých luk a křovin s bohatou květenou. MÚK Veselka – mokřad při potoce Větrák. Přechod potoka Větrák s mokřadními biotopy, ovsíkové louky Z Křešic. V Radotína – přechod Janovického potoka a soubor luk a kyselé doubravy. Košovice – systém vlhkých luk, dubohabřina, vrbové porosty. Peklo – systém remízků, pastvin, nivy potoka Mastníku, lesík J Mastníku. J a JV. okolí Podolí – systém vlhkých luk a křovin s bohatou květenou. V, SV a JV. okolí Beztahova a nádraží Votice – systém luk, kyselých doubrav a lesních niv potoků. V Střelítova – průchod bikovou bučinou protékanou vodotečí. Hostišov – Buchov, systém olšin, vlhkých luk a mokřadů při vodních nádržích na Konopišťském potoce. Přechod Zdebořského potoka s doprovodnými mokřady. Přechod Smilkovského potoka s doprovodnými mokřady.

II. II. II. II. II. II. II.

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 19 25 26 27 28 29

41

II. I. II. I. II. II. II. II. II. II. II. I. II. II. II. II. II. I. II. II. I. II. II.


Poř.č. 19 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42


Kategorie

J a JV okolí Podolí – systém vlhkých luk a křovin s bohatou květenou. Jižně Veselky – mokřad u železnice. Srbice-Votice – mokřad pod silnicí. Votice – stepní enklávy v zářezu silnice (dvě části). Lysá – Amerika – systém luk a remízků vysoké diverzity. Hory – mokřady drobné vodoteče. Překlenutí vodoteče Frejdovka s nivou a mokřady. Překlenutí Babího potoka s velmi kvalitními mokřady. Přechod Uhádaného potoka s přilehlými mokřady, kontakt s PP V olších. Mokřady V Lažan. Přechod Jalového potoka východně obce Třetužel při okraji lesa Přechod potoka tekoucího k západu do Horního Borku Přechod prameniště Kladinského potoka v polích východně Žibkova Mokřady východně a severovýchodně Lažan – konec trasy

I. II. II. II. II. II. I. I. I. II. II. II. II I.

Přehled prvků nadregionálního ÚSES v koridoru navrhovaných variant trasy D3 Nazev

K.ú.

NRBK K-61 Luka pod Štěchovice – Medníkem, Chraňbožský les. Hostěradice Osa, ochranná zóna.

NRBK K-120 Mitrovice Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn

Lokalizace Charakteristika Koridor západní Tok řeky Sázavy s přilehlými břehy a hluboké údolí se strmými svahy porostlými smíšenými lesními porosty.

Osa mezofilní hájová. Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada: 2BC3-5, 2AB3, 2B3-4. Relativně přirozené koryto řeky se zbytky břehových porostů. Střídavě prudké, zalesněné svahy údolí. V obcích místy zástavba až ke břehům, regulované koryto. V dotčeném úseky západního koridoru se jedná o acidofilní doubravu a ochuzenou dubohabřinu na pravém břehu řeky Sázavy. Lesní komplex Černý Osa mezofilní borová. les, Lipiny.

Koridor východní NRBK K-61 Pětihosty, Štěchovice – Čtyřkoly, Chraňbožský les. Čerčany Osa, ochranná zóna. NRBK K-120 Mitrovice Cunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn

Tok řeky Sázavy s přilehlými břehy a hluboké údolí se strmými svahy porostlými smíšenými lesními porosty. Lesní komplex Černý les, Lipiny.

Osa mezofilní hájová. Vegetační stupeň, trofická a hydrická řada: 2BC3-5, 2AB3, 2B3-4. Relativně přirozené koryto řeky se zbytky břehových porostů. Střídavě prudké, zalesněné svahy údolí. V obcích místy zástavba až ke břehům, regulované koryto. Osa mezofilní borová.

Přehled prvků regionálního ÚSES v koridoru navrhovaných variant trasy D3: Název

K.ú.

Lokalizace

Charakteristika Koridor západní

RBK 1197

Petrov u Lesní komplexy u obcí Zalesněné svahy v údolí Zahořanského potoka. V prostoru západního koridoru se jedná o lesní Prahy, Jílové Radlík, Zahořany. kulticenózy, dubohabřiny, acidofilní březové, borové a u Prahy jedlové doubravy, vegetace skal, sutí, písčin. Vrcholové partie Jílovského pásma, ochuzená doubrava se SM

42


Název

K.ú.

Lokalizace

RBK 1219

Václavice Benešova

RBK 296

Martinice Votic Horní Borek

RBK 298 RBK 1221, RBC 1382 Hamry

Václavce Benešova, Krusičany

RBC 1856 Tejček

Kovářovice

RBK 1317

Poříčí Sázavou

Charakteristika

u Zalesněný hřeben jižně od Chrášťan propojující Václavský vrch a Prostřední vrch. u Obec Bučovice

monokulturou, údolí potoka, skalní výstupy nad silnicí. Regionální biokoridor hřebenový (Hory, Prostřední vrch, Chlum, CHvojen) vede převážně lesními porosty s vyšší ekologickou stabilitou a loukami. V území žije velké množství srnčí a černé zvěre. Severně od obce Bučovice opouští biokoridor zalesněný masiv Klokočov a dále na jih sleduje tok Mastník. Biokoridor sleduje tok Mastník.

Tok Mastník pod Ješetickým rybníkem. u Severně od Václavic u Biokoridor je tvořen údolím Janovického potoka rybníka Hamry s přirozeným břehovým porostem a lužními nivami. Území je významná zoologická lokalita.

Koridor východní

Lesní RBK

Mrač, Benešov Prahy RBC 947 Benešov Šiberna

Lesní komplex JZ od Biocentrum je situováno v místech zalesněného vrchu Horní Lomnice Tejček. Východním směrem pokračuje po zalesněném hřebeni RBK 1288, směrem na západ je pokračuje RBK 1201. Biokoridor sleduje tok řeky Sázavy a kompaktní lesní n. Tok řeky Sázavy porosty (hojně zastoupeny bukové a dubohabrové porosty). Veg. st., trofická a hydrická řada: 2,3AB3, 2,3B3. Lesní komplex jižně od u obce Mrač

Lesní komplex západně Geobiogeografická typizace: 2BC3, 4BC4, 4B4, 2B3, od Benešova – park 2AB3, 3B3. RBC je tvořeno genovou základnou LS zámku Konopiště. Šiberna – vyhlášeno pro dub, lípu olše. Z jehličnanů jsou zastoupeny smrk, borovice, modřín, v zámeckém parku řada exotů. Tok Mastník u osady Biokoridor vychází ze severně položeného RBC 839 RBK 298 Arnoštovice Peklo Mastník. komplex RBC 840 Horní Borek, Zalesněný kout podél Bábin Kouty u Bábin západní hrany silnice Kout Smilkova, I/3. Miličín

Přehled potenciálně dotčených ZCHÚ Název

ha

k.ú.

NPP Medník

19, 02 Hradišťko pod cca 1 km západně od koridoru, na severních a severovýchodních Medníkem

Popis Koridor západní svazích vrchu Malý Medník na levém břehu Sázavy. Hlavním důvodem ochrany je jediná lokalita rostliny kandík psí zub v ČR, nacházející se na severním okraji jejího mediteránního areálu. Cenné jsou i bučiny a dubohabřiny s řadou dalších vzácných druhů včetně porostů tisu červeného. Vlhké lesy hostí i početnou populaci mloka skvrnitého. cca 1,5 km západně od koridoru, východně od obce Teletín. Předmětem ochrany je ukázka magmatických brekcií v bývalém lomu, na kontaktu středočeského plutonu s jílovským pásmem.

PP Teletínský 0,09 lom

Teletín

PP Lom Chlum 7,50

Dolní Lomnice Předmětem ochrany je zatopený lom s výskytem obojživelníků a u Kunic plazů. Tomice u Votic Jedná se o významné ptačí hnízdiště. Forma reliéfů antrpogenní – rybníky. Horniny hlubinné vyvřeliny.

Koridor východní PR Podhrázský 59,37 rybník

43

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Název PP V olších

ha 3,98

k.ú.

Popis

Záhoří Miličína

u Důvodem ochrany je přírodně blízká olšina s bohatým podrostem bledule jarní. Z geologického hlediska se jedná o formu reliéfů akumulační - aluvium.

Přehled potenciálně dotčených přírodních parků Název

ha

Popis Varianta západní

PP Střed Čech

9 893

Stanoven vyhláškou Okresního národního výboru Praha-západ jako oblast klidu v roce 1990. Chrání území harmonické kulturní krajiny ve Středočeské pahorkatině v kombinaci s dramatickou krajinou hlubokých kaňonů Vltavy a Sázavy. Převládá lesopolní krajina doplněná krajinou urbanizovanou. Reliéf tvoří zvlněná plošina, pahorkatina a hluboce zaříznutá údolí a strmé svahy se skalnatými výchozy. Obě řeky zde vytvořily několik zákrutů a meandrů. Jedná se o vynikající ukázku říčního fenoménu, který podmiňuje vysokou biodiverzitu území. Rozmanité geologické podloží umožnilo vznik mozaiky biotopů od druhově bohatých skalních stepí po chudá vřesoviště na kyselých horninách.. Je zde značná druhová diverzita ptactva, zejména na listnatých okrajích. PP leží jižně od Prahy, ve Středočeské pahorkatině protnuté hlubokým kaňonem řeky Vltavy. PP tvoří různě široký pruh území podél Vltavy, nachází se v těsné blízkosti soutoku s Vltavou, ale vlastní soutok neobsahuje. Převážná část leží na pravém břehu Vltavy, v severní části se odklání směrem na východ a navazuje na PP Hornopožárský les. Území parku je mimořádně krajinářsky atraktivní, rekreačně velmi využíváno.

PP Hornopožárský les

Cca 25000

Vyhlášen nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 2002 (návrh zasahuje i na území okresů Praha-západ a Praha-východ, dosud nevyhlášeno). Území se rozkládá na dolním toku řeky Sázavy ve Středočeské pahorkatině. Po dovyhlášení by park východně navazoval na PP Velkopopovicko. Na západě sousedí s PP Střed Čech. Území tvoří členitá pahorkatina, která zde nabývá až vrchovinný ráz.

PP Jistebnická 6 735,68 Vyhlášen nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 1996, navazuje na již exitující stejnojmenný PP na okrese Tábor. Předpokládá se pokračování PP na vrchovina (okr. okrese Příbram a okrese Písek – dosud nevyhlášeno. Tábor, Benešov, Písek) Varianta východní 2 127

Ustanoven vyhláškou Okresního úřadu Praha-východ v roce 1993. Území utváří Středočeská pahorkatina, která jižně a jihozápadně od Velkých Popovic nabývá až plošně vrchovinný ráz. PP tvoří mozaika menších či větších lesních celků, zemědělské krajiny, luk, polí, mimolesní zeleně, menších sídel. Kopcovitou, poměrně lesnatou krajinu zpestřují údolí Modřanského a Křivoveského potoka s rybníčky.

Džbány 5300

Vyhlášen nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 1996, změna nařízením Okresního úřadu Benešov v r. 1997, kdy byla rozšířena původní oblast klidu Džbány-Kaliště. Chráněn je fenomén malebné krajiny – připomíná podhorskou oblast s většími lesními komplexy, které doplňují rozsáhlé louky s bohatými prameništi a remízky. Okrajové části parku jsou zemědělsky obhospodařované. Velmi významné jsou kaskády rybníků, a to zejména na Jankovsku.

PP Velkopopovicko

PP Žebrák

Z hlediska území soustavy Natura 2000 západní i východní koridor přechází Evropsky významnou lokalitu Dolní Sázava CZ0213068. Tato lokalita o celkové rozloze 398 ha zahrnuje Dolní tok Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím do Vltavy včetně jejích náhonů. Reliéf je silně rozčleněný erozně denudační s výraznými tvary odnosu a zvětrávání. 44


Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších lokalit velevruba tupého. V nadjezí Sázavy u Týnce nad Sázavou žije početná populace hořavky duhové. Lokalita je obývána populacemi dalších vzácných druhů jako je škeble plochá, okružanka říční, vodní mlži jsou hostiteli nejmladších stádií hořavky duhové. Výskyt přirozených zástupců ichtyocenózy parmového i cenového pásma povodí Labe Přehled lokalit soustavy Natura 2000 v území Název

ha

k.ú.

Popis Varianta západní

EVL Třeštibok CZ 0213043

29,03

EVL Minartice CZ 0213047

2,75

Luka p. Území se nachází 1 km východně od obce Luka pod Medníkem. Medníkem, Jedná se o lokalitu hojného výskytu Callimorpha quadripunctaria, Petrov u Prahy příklad zachovalejších lesních porostů kaňonu Sázavy (kyselé dubohabřiny). Minartice Rybník situovaná cca 600 m jižně od obce Minartice, při silnici asi 7 km od Sedlčan. Rybník představuje jednu z velmi bohatých lokalit kuňky ohnivé, je zde bohatá a kvantitativně početná batrachocenóza. Bohatě vyvinutý litorální porost s převahou orobince širokolistého a o. úzkolistého. Z vodních makrofyt se vyskytuje zejména rdesno obojživelné.

Varianta východní EVL Slavkov 4,67 CZ 0213071

Křešice u Území se nachází cca 15 km JZ od Benešova, asi 0,5 km od obce Olbramovic Slavkov. Mělký rybník představuje významnou lokalitu kuňky ohnivé v regionu jižní části středních Čech, středisko rozšíření druhu pro okolní rybničnatou oblast. V rozsáhlém litorálu se vyskytuje zejména orobinec širokolistý, puškvorec obecný a porosty vysokých ostřic.

V dalších částech této kapitoly je věnována pozornost ostatním aspektům charakterizujících životní prostředí v okolí posuzovaného záměru. Stanovisko zpracovatele posudku: Dokumentace podává dostatečné informace. Přesto má zpracovatel posudku některé doplňující poznámky. K ovzduší: OZKO (oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) - charakterizace kvality ovzduší na základě překročení některé z limitovaných polutantů v jednom roce je zavádějící, – imisní situace je značně zatížena klimatickými podmínkami předmětného roku, pro který je tato situace vyhodnocena - je potřeba delší časová řada. Lepší vypovídací schopnost mají roční imisní mapy ČHMÚ i když mají malé rozlišení – ovšem i v tomto případě je nutno brát v úvahu delší časový úsek. Dalším vodítkem může být rozptylová studie Středočeského kraje, která je kalibrována na výsledky měřících stanic. Na druhou stranu je velmi obtížné predikovat stav ovzduší ve značně vzdáleném horizontu. Na kvalitě ovzduší bude mít v každém případě vliv postupně se zpřísňující legislativa v ochraně ovzduší (zpřísněné emisní limity, příp. i imisní). Ke starým ekologickým zátěžím: Zpracovatel posudku považuje za velmi účelné, že byly v rámci záměru zmapovány evidované staré ekologické zátěže.

45


Ve starých ekologických zátěžích však není uvedeno, jakým způsobem se bude řešit střet dálnice s předmětnou lokalitou staré ekologické zátěže. Surovinové zdroje, stará důlní díla: Z hlediska surovinových zdrojů a starých důlních děl se dostává záměr především v západní variantě do konfliktu s několika lokalitami: Dobývací prostor Dolní Jirčany: Pod kódem STC1078 proběhlo v roce 2009 zjišťovací řízení Rozšíření těžby na výhradním ložisku cihlářské suroviny uvnitř stanoveného dobývacího prostoru Dolní Jirčany Ložisko Dolní Jirčany je územně vymezeno Chráněným ložiskovým územím, stanoveným jako tzv. Ochrana ložiska Okresním národním výborem Praha západ pod č.j. Výst. 154/24-11.211/1970/kuč dne 20.1.1971 a následně rozhodnutím MŽP ČR č.j. 2754/802 32/94 ze dne 27.2.1999, kterým byla ochrana ložiska – chráněné ložiskové území - rozšířena na celou plochu ložiska. Toto území o výměře 784,5588 ha je vyhlášenou stavební uzávěrou pro jiné než těžební účely. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví - GŘ ČSCZ Brno č.j. DP 95.dr.Š./Po/OIP/3243/69-Ing.Mch ze dne 10.1.1969 byl stanoven na části ložiska dobývací prostor Dolní Jirčany. Plocha DP činila 39, 9944 ha Rozhodnutím OBÚ Kladno č.j.3999/94/465/Fč/Vch ze dne 18.10.1994 byla provedena změna – rozšíření DP. Stávající plocha DP činí 89,7537 ha. V DP Dolní Jirčany byla postupně povolována hornická činnost podle plánů otvírky přípravy a dobývání (dále jen POPD) a plánů likvidace (dále jen PL) . Poslední povolení hornické činnosti podle POPD č.j. 4472/I/04/511.4/UDA/Vch z 28.6.2004 (v právní moci od 19.7.2004). Na této ploše probíhá těžba cihlářské suroviny. Tato etapa těžby byla předmětem oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., s tím, že zpracovaní dokumentace posouzení vlivu záměru pokračování v těžbě na životní prostředí nebylo v rámci zjišťovacího řízení nařízeno. Další postup těžby t.j. na ploše záměru bude realizován v navazující ploše na plochy POPD uvnitř DP. Výměra plochy záměru činí 27,8 ha a pokrývá celou zbylou těžitelnou a dosud netěženou část DP Dolní Jirčany . Těžená cihlářská surovina se zpracovává v cihelně Dolní Jirčany. Cihelna byla postavena v roce 1970 a je situována v DP. Výrobní kapacita cihelny činí max 90 000 m3 za rok včetně dovážených korekčních složek suroviny (písek, piliny). Běžná hodinová kapacita výroby činí 80-85 m3. Z hlediska vyčíslení podílu plánovaného plošného rozšíření těžby do ploch dosud nezasažených těžbou a výrobním areálem presentuje navýšení záboru podíl ve výši cca 28% Zakreslená plocha v příloze Dokumentace dobývacího prostoru se zcela neshoduje s údaji na portálu České geologické služby. Podle názoru České geologické služby (k návrhu a odůvodnění zásad územního rozvoje Středočeského kraje) Míra ovlivnění bloků zásob cihlářských surovin v CHLÚ Dolní Jirčany plánovanou trasou stavby D005 dálnice D3 je významná. Z mapových příloh k ZUR SČK se jedná o protnutí plánovanou D3 přes celou polovinu plochy CHLÚ Dolní Jirčany (č. CHLÚ 12540000), v těsném kontaktu těženého DP Dolní Jirčany. Tento střet je zapotřebí řešit s organizací, která je správcem CHLÚ výhradního ložiska (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice), po 46


dohodě s příslušným orgánem MŽP. V tomto případě by bylo nutné v následujících fázích projektové přípravy plánované stavby D3 vypořádání střetu formou odpisu zásob bloku (vynětím z evidence zásob). Rovněž řešením se nabízí při vlastní realizaci stavby D3 v předmětné trase vytěženou cihlářskou surovinu z bloku zásob použít v celém jejich objemu na výstavbu násypových těles, popř. přemístit do vytěžené části v DP Dolní Jirčany a posléze přemístěnou surovinu v budoucnu využít pro výrobu cihlářského sortimentu, popř. ponechat jako rezervní zdroj. Následně bude nutné provést redukci CHLÚ, které ze zákona chrání bilanční zdroje zásob cihlářské suroviny proti jejich znemožnění nebo ztížení budoucího dobývání. Jílové u Prahy K dané problematice V okolí města Jílové bylo již v 10. století naleziště zlata. Podle historických pramenů tu v přítocích do řeky rýžovali zlato už Keltové. Ve 13. století se začaly budovat doly a zlato se z těchto dolů těžilo. Tato lokalita byla jednou z nejbohatších nalezišť zlata v Evropě. Největšího rozkvětu zažila těžba zlata v období vlády Lucemburků. V období husitských nepokojů dobývání zlata ustalo, neboť v roce 1422 nechal Jan Žižka doly zatopit a zasypat. Na tomto historickém ložisku zlata pokračoval v prvních poválečných letech průzkum, který tu byl zahájen v roce 1939. Pozitivní výsledky byly ve Studeném na žíle Šlojíř, Tobola a na tzv. Bohulibském žilníku. Ložisko bylo otevřeno jámou Pepř a Bohuliby. Hlavním odvodňovacím dílem byla dědičná štola Václav. V podstatě negativní výsledky přinesl průzkum v dalších jílovských dolech, a to na dolech Radlík, kde byly práce po prohloubení jámy a otevření horizontu -200 m v roce 1964 zastaveny, a v dole Rotlev, kde byly práce zastaveny v roce 1968. Ve Studeném byla v roce 1953 dokončena výstavba úpravny. Avšak po krátkém zkušebním provozu bylo rozhodnuto upravovat zde, s ohledem na tíživou situaci v chemickém průmyslu pyritovou rudu z Chvaletic. Teprve v roce 1958 byla úpravna po operativně provedených změnách propojení jednotlivých technologických celků opět převedena na zpracování Au rud. Zprvu se těžilo bohatší zrudnění na žíle Šlojíř, kde místní nabohacení dosahuje až 11 g Au/t. Zásoby na této žíle ale byly malé a těžba se doplňovala z Bohulibského žilníku, kde byla kovnatost kolem 2 g Au/t. Při úpravě se volné zlato zachycovalo na sametových stolech. Zachycený materiál se amalgamoval a zlatá houba získaná po odehnání rtuti se tavila na zlato o ryzosti 22 karátů. Rmut, který přešel přes sametové stoly se flotoval. Získaný koncentrát se dodával do louhovny v Kremnici a od roku 1961 se zpracovával ve vlastní louhovně. Loužilo se kyanidem draselným a precipitovalo zinkovým prachem. Průběžné sledování bilance úpravy bylo ztíženo tím, že značná část volného zlata zůstávala zamleta v mlýnech, z nichž muselo být zlato vždy za určité období za přerušení provozu vypíráno. Závod dostával za 1 kg zlata 8 tisíc Kčs jako velkoobchodní cenu plus dotaci 32 tisíc Kčs. Rudné doly Příbram předložily návrh na udržení těžby zlata za předpokladu, že VC + dotace budou upraveny tak, aby sumárně činily 80 Kčs/1 g Au. Návrh přijat nebyl. Nebyl proto ani dokončen průzkum celého jílovského pásma, zahájený zatím povrchovými pracemi na širším území, který naznačil, že by tu mohlo být ověřeno významné množství zásob s obsahem do 2 g Au/t. V souladu se zásadami sociální politiky se hledal pro pracovníky závodu náhradní výrobní program, který by nebyl příliš náročný na zaškolení. Už v roce 1969 byla ve švédské licenci ve dvou rychle vybudovaných halách zahájena výroba stavebního lešení HAKI.

47


U Horního Studeného je na hřbetu kopce pozůstatek poslední fáze dolování na Jílovsku v podobě odkaliště. Je zde uložen materiál ze zpracování zlaté rudy z let 1958 - 1968. Jádro odkaliště je tvořeno plastickými šedočernými kaly ze zpracování chvaletických manganových rud v 50. letech. Ve vodě, odtékající do údolí na východě, nebyly nikdy prokázány škodlivé obsahy kyanidů, rtuti či jiných toxických látek, používaných při získávání zlata. Po uzavření dolů bylo odkaliště rekultivováno. Byly tu vysazeny odolné dřeviny a tak je tu možné dnes sbírat i houby. Na východním okraji odkaliště je vývěr vody, který zbarvuje své okolí zemitými okry. Pod pevným povrchem se však stále ukrývají plastické šedočerné kaly. Výška naplaveného materiálu činí 20 m nad původním povrchem. Vlastní záměr je umístěn mimo tyto odkaliště. Problémové zůstává vlastní trasa D3, která v dlouhém území prochází potencionálním poddolovaným území, z nichž část je středověkového původu ani dostatečně dokladována. V tomto směru bude nutný velmi podrobný průzkum a to jak vrtnými pracemi tak za použití geofyzikálních metod k zabezpečení stavby před případnými propady. Dále je nutno vyřešit střet s chráněným ložiskovým územím i když v poslední době jsou snahy o zrušení ochrany (nikoliv ze strany inverstora). Tyto snahy jsou podle názoru zpracovatele posudku ne příliš rozumné. Heřmaničky Poddolované území bývalého uranového dolu - tato skutečnost nebrání realizaci záměru. Poddolování malého rozsahu – nedošlo k masivní těžbě - závod Jih, vybudovaný na úpadní štole a š.č.12 v Heřmaničkách. Tyto závody byly uzavřeny v roce 1956. Přesto lze doporučit, aby stopa trasy západní varianty (pokud bude zvolena) byla vedena tak, aby pokud možno nedošlo ke střetu s výchozy důlních děl. Ochrana přírody Jen upozornění ve výčtu přírodních parků je v případě Hornopožáreckého lesa uvedena v dokumentaci omylem výměra o řád vyšší. C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení S ohledem na charakter posuzovaného záměru se jako problémové okruhy jeví: - Pro západní koridor bude z hlediska plánované dálnice problematické překonání četných vodních toků, zásahy do rozsáhlých lesních ekosystémů, volný pohyb živočichů v krajině. Ovlivnění rekreačního potenciálu území přinese pozitivní i negativní prvky. Zmíněné okruhy jsou technickými opatřeními řešitelné a nejsou v dané oblasti limitující. - Pro východní koridor se jedná o zátěž obyvatelstva hlukem, hustotu osídlení s rozvinutou sítí infrastruktury, nízké procento zastoupení přírodních a přírodně blízkých ploch a ekosystémů, a zesílení bariérového efektu liniovými stavbami (komunikace, železnice). Vysoce problematický je rozpor s plánovaným rozvojem území (nesoulad s územně plánovací dokuemtací). Nejedná se o neřešitelný problém, ale vzhledem k vysoké časové náročnosti, a důsledkům, které toto přináší, se jedná o značně limitující prvek. 48


Celkově lze oblast - západního koridoru označit jako přírodně stabilní bez zásadních konfliktů mezi potenciálem přírodního prostředí a jeho využíváním, s relativně hustou sítí prvků územního systému ekologické stability, které podporují ekostabilizační funkce krajiny. Osídlení je v krajině rovnoměrně rozprostřeno. - východního koridoru označit jako antropogenně vysoce využívanou, limitující jsou zejména podmínky dalšího akustického zatěžování, územního rozvoje, a dalšího odpřírodňování již značně pozměněného prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez zásadních připomínek

D. Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vyhodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví je předmětem samostatného posouzení, které je obsaženo v samostatné příloze dokumentace. Dálnice D3 nebude zdrojem elektromagnetického záření, v souvislosti s její realizací se nepředpokládá kontaminace zdrojů pitné vody ani půdy chemickými látkami nebo patogenními organismy či jejich toxiny. Zdravotní rizika na obyvatelstvo kolem dálnice jsou způsobována: •

hlukem a vibracemi

• imisemi výfukových plynů • ovlivněním psychické pohody • nehodovostí, úrazy Ve vyhodnocení jsou uvažovány pouze vlivy působící při běžném provozu, jeho výsledky není možno vztáhnout na případy zvláštních situací, včetně havárií. Pro účely kvantifikace míry zdravotního rizika byl stanoven počet obyvatel dotčených stanovenými hodnotami koncentrací znečišťujících látek a hluku. Hodnocení bylo provedeno pro pásma imisních veličin dle grafických výstupů (map) rozptylové a hlukové studie, a to pro čtyři základní ukazatele: průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého, průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10, hluk v denní době, hluk v noční době. Hodnocení bylo provedeno pro všechny varianty vedení dálnice D3. Závěr:

49


Z hlediska pohody zlepší záměr situaci u většího počtu lidí, než zhorší, především u západního koridoru. Zde však zasáhne do oblastí, které jsou v současné době zcela klidové. Záměr bude v území představovat bariéru pohybu obyvatel, vzhledem k počtu navržených průchodů půjde však především o vizuální a psychickou, nikoliv funkční záležitost. Rekreační využívání krajiny bude ovlivněno, především z hlediska volného přístupu do přírody. Negativním vlivem je nutnost demolic, výkupu domů a soukromých pozemků. Významně se po realizaci zlepší průjezdnost území, zkrátí se spojení. Výstavba záměru přispěje ke snížení nezaměstnanosti, po dokončení bude mít velmi malý vliv na sociální podmínky. Podrobné rozpracování navržených opatření (např. projekt výsadeb zeleně, upřesnění protihlukových opatření apod.) je možné provést až po finálním výběru trasy dálnice D3. Opatření ke snížení rizik z expozice obyvatel znečišťujícím látkám: • Po výběru výsledné varianty trasy D3 je nutno vypracovat podrobnou rozptylovou studii pro tunelové úseky a optimalizovat jejich odvětrání tak, aby bylo zajištěno splnění imisního limitu hodinových koncentrací NO2 (200 µg.m-3) v obytné zástavbě a minimalizace nárůstu průměrných ročních koncentrací částic PM10 a benzo(a)pyrenu. • Zajistit výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí v místech kontaktu silnice s obytnou zástavbou. • Krajnice dálnice je nutno řešit tak, aby bylo zamezeno přenosu půdních části z okolí komunikace na vozovku. • Zajistit pravidelné čištění komunikace v úsecích procházejících v blízkosti obytné zástavby. • Po uvedení dálnice do provozu provést imisní měření v lokalitách s předpokladem největšího ovlivnění obytné zástavby. V případě, že by měření ukázala překračování limitu, realizovat další opatření ke snížení zátěže PM10. Opatření ke snížení rizik z expozice obyvatel hluku • Po výběru výsledné varianty trasy D3 provést optimalizaci protihlukových opatření s cílem dosáhnout hladin hluku nejvýše na úrovni 55 dB ve dne a 45 dB v noci u co největší části zástavby, za předpokladu technické realizovatelnosti a finanční únosnosti. Ačkoli je legislativou stanovena pouze povinnost dosažení limitu 60 dB ve dne a 50 dB v noci, jeví se opatření na úrovni 55/45 dB dlouhodobě jako vhodnější. I při splnění limitu přesně na úrovni 60/50 dB totiž často dochází k poměrně výraznému obtěžování a rušení spánku u dotčených obyvatel. Druhým důvodem je skutečnost, že i v lokalitách „mírně pod limitem“ může dojít po určité době k překročení limitu vzhledem k postupnému nárůstu intenzit dopravy. • Vybudovat protihlukové clony v rozsahu dle výsledného projektu a prověřit hlukové zatížení nejbližších obytných objektů, v případě překročení hygienických limitů realizovat dodatečná protihluková opatření.

50


U částí obytné zástavby, kde bude hluk ze silnice překračovat hladiny 55 dB ve dne a 45 dB v noci (hranice pro silné obtěžování), zajistit splnění limitů pro vnitřní hluk na úrovni 40 dB ve dne a 30 dB v noci. Stanovisko zpracovatele posudku Vlivy na veřejné zdraví jsou pro účely posouzení vlivů záměru na životní prostředí zpracovány v dokumentaci v dostatečném rozsahu. Relevantní opatření týkající se vlivu na obyvatelstvo jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. Hodnocení zdravotních rizik vychází ze značně nadhodnocených údajů, to je ale u hodnocení vlivů na zdraví obyvatel obvyklý postup. K problematice protihlukových opatření je presentován názor zpracovatele posudku dále. D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima Hodnocení vlivů záměru na imisní situaci je zpracováno v rozptylové studii (příloha dokumentace; PRAGOPROJEKT a.s., 2010) ve formě imisních příspěvků oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, benzenu, benzo(a)pyrenu, suspendovaných částic frakce PM10 a PM2,5. V případě PM10 a PM2,5 byla do modelových výpočtů zahrnuta sekundární prašnost z automobilové dopravy. Hodnocení je provedeno pro celé zájmové území, pozornost je však věnována zejména takovým liniovým stavbám, které jsou z hlediska produkce znečišťujících látek významné (tedy nová dálnice D3, stávající silnice I/3, dálnice D1, SOKP). V závěru kapitoly je uvedeno hodnocení, které vyplývá ze závěrů Rozptylové studie: Automobilová doprava po plánovaném úseku dálnice D3 v západní, ani východní variantě nezpůsobí ve výpočtovém roce 2030 nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, benzenem, benzo(a)pyrenem ani suspendovanými částicemi frakce PM2,5. Jejich příspěvky k maximálním krátkodobým, resp. průměrným ročním koncentracím z automobilového provozu se u všech těchto látek na většině území pohybují podstatně pod imisními limity. Lze odhadnout, že ani se zahrnutím stávajícího imisního pozadí nebude docházet k překračování imisních limitů. Podobně u průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou příspěvky z automobilového provozu podlimitní a předpokládá se dodržení imisních limitů. V případě maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 dosahují vypočtené koncentrace v blízkosti dálnice hodnot převyšující platný imisní limit 50 µg/m3. Pásmo tohoto překročení se většinou nachází ve volné krajině na zemědělských pozemcích, zasahuje však i do obydlených lokalit. Překračování imisního limitu průměrné denní koncentrace PM10 proto nelze zcela vyloučit. K případnému překročení může podle výpočtového modelu docházet ve všech variantách záměru (i v případě nerealizace plánované dálnice). Ovšem jak již bylo napsáno, maximální denní hodnoty nevypovídají o četnosti výskytu, ale o maximální možné koncentraci při součinnosti všech nepříznivých jevů v jeden okamžik. Při souhrnném hodnocení variantních řešení dálnice D3 v rámci koridorů se vycházelo z příspěvků dopravy k imisnímu zatížení oxidu dusičitého, resp. suspendovaných částic frakce PM10 (zahrnuje i sekundární prašnosti). Ty jsou nejvíce vypovídajícími látkami z hlediska znečištění ovzduší a patří mezi hlavní polutanty automobilové dopravy. Příspěvky ostatních 51


hodnocených látek jsou z hlediska platných imisních limitů ne příliš významné, nebo mají obdobný vypovídající charakter jako vybrané látky. Stanovisko zpracovatele posudku Dokumentace a rozptylová studie se zaměřily na nejvýznamnější znečišťující látky, které budou při realizaci v provozu záměru emitovány do ovzduší. Vlivy záměru na ovzduší a klima jsou pro účely posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zpracovány v dokumentaci, včetně rozptylové studie, v dostatečném rozsahu. Relevantní opatření k prevenci znečišťování ovzduší jsou zahrnuta do podmínek návrhu stanoviska.. Poněkud zavádějící je použití emisí z dopravy u portálu příslušného tunelu. Jedná se o určité zjednodušení, ale tím dochází ke zkreslení. Nelze si reálně představit, že tunely o délce kolem 100 m delší by nebyly vybaveny vzduchotechnikou. Je to nutné i z bezpečnostních důvodů. Umístění výduchů z této vzduchotechniky není v této fázi projektové přípravy ještě určeno. Nehledě na tuto skutečnost, že se jedná o nucené odvádění vzdušiny, budou zcela jistě lepší rozptylové podmínky než v případě přirozeného větrání, i když toto technickým výpočtem za běžných klimatických podmínek vychází. Z tohoto hlediska rozptylová studie hodnotí budoucí stav v horším stavu, než jaký může reálně nastat. Z dokumentace: Dílčí závěr kap. D.I.2 Automobilová doprava po plánovaném úseku dálnice D3 v západní, ani východní variantě nezpůsobí ve výpočtovém roce 2030 nadměrné znečištění ovzduší NO2, CO, benzenem, benzo(a)pyrenem ani suspendovanými částicemi frakce PM2,5. Jejich příspěvky k maximálním krátkodobým, resp. průměrným ročním koncentracím z automobilového provozu se u všech těchto látek na většině území pohybují podstatně pod imisními limity. Lze odhadnout, že ani se zahrnutím stávajícího imisního pozadí nebude docházet k překračování imisních limitů. Podobně u průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 jsou příspěvky z automobilového provozu podlimitní a předpokládá se dodržení imisních limitů. V případě maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 dosahují vypočtené koncentrace v blízkosti dálnice hodnot převyšující platný imisní limit 50 µg/m3. Pásmo tohoto překročení se většinou nachází ve volné krajině na zemědělských pozemcích, zasahuje však i do obydlených lokalit. Překračování imisního limitu průměrné denní koncentrace PM10 proto nelze zcela vyloučit. K případnému překročení může podle výpočtového modelu docházet ve všech variantách záměru (i v případě nerealizace plánované dálnice). Ovšem jak již bylo napsáno, maximální denní hodnoty nevypovídají o četnosti výskytu, ale o maximální možné koncentraci při součinnosti všech nepříznivých jevů v jeden okamžik. Při souhrnném hodnocení variantních řešení dálnice D3 v rámci koridorů se vycházelo z příspěvků dopravy k imisnímu zatížení oxidu dusičitého, resp. suspendovaných částic frakce PM10 (zahrnuje i sekundární prašnosti). Ty jsou nejvíce vypovídajícími látkami z hlediska znečištění ovzduší a patří mezi hlavní polutanty automobilové dopravy. Příspěvky ostatních hodnocených látek jsou z hlediska platných imisních limitů ne příliš významné, nebo mají obdobný vypovídající charakter jako vybrané látky. 52


S tímto hodnocením nelze zcela souhlasit. Je nutno vycházet z toho jak jsou imisní limity definovány. Hodnoty imisních limitů základních škodlivin vycházejí z přílohy č. 1 nařízení vlády 597/2006 Sb. a jsou uvedeny v následujících tabulkách. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Část A Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance 1. Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení Doba průměrování

Imisní limit

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

Oxid siřičitý

1 hodina

350 µg.m-3

24

Oxid siřičitý

24 hodin

125 µg.m-3

3

maximální denní osmihodinový průměr1)

10 mg.m-3

-

24 hodin

50 µg.m-3

35

Znečišťující látka

Oxid uhelnatý PM10 PM10

-3

40 µg.m

1 kalendářní rok

-

-3

PM2,5

1 kalendářní rok

25 µg.m

Olovo

1 kalendářní rok

0,5 µg.m-3

-

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

2. Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxid dusičitý Benzen

Doba průměrování

Imisní limit

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

1 hodina

200 µg.m-3

18

-3

40 µg.m

1 kalendářní rok

-

-3

5 µg.m

1 kalendářní rok

-

3. Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu Znečišťující látka

Doba průměrování

2006

2007

2008

2009

Oxid dusičitý

1 hodina

40 µg.m-3

30 µg.m-3

20 µg.m-3

10 µg.m-3

Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

8 µg.m-3

6 µg.m-3

4 µg.m-3

2 µg.m-3

Benzen

1 kalendářní rok

4 µg.m-3

3 µg.m-3

2 µg.m-3

1 µg.m-3

53

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle Doba průměrování

Cílový imisní limit 1)

Arsen

1 kalendářní rok

6 ng.m-3

Kadmium

1 kalendářní rok

5 ng.m-3

Nikl

1 kalendářní rok

20 ng.m-3

Benzo(a)pyren

1 kalendářní rok

1 ng.m-3

Znečišťující látka

Poznámka: 1) Pro celkový obsah v PM10 * cílový imisní limit pro ochranu zdraví obyvatel s platností od 31.12.2012

Konstatování, že příspěvek záměru je podlimitní je poněkud zavádějící, neboť rozhodující je výsledný imisní stav. Pro imisní pozadí je možný popis z např.: • měřící stanice okolí záměru – těchto relevantních údajů je obecně nedostatek • vyhlášení OZKO – jedná je o údaje každoročně zveřejňované MŽP – výsledek je poněkud zavádějící, neboť reflektuje především na klimatickou situaci toho kterého roku a je nutno brát v úvahu dlouhodobější údaje • imisní mapy ČHMÚ – jsou sestavovány každoročně a nutno brát v úvahu dlouhodobější stav, nebo případné trendy • rozptylové studie širších regionů, které zohledňují i dálkové přenosy z přilehlých regionů, případně dalších – tyto jsou většinou kalibrovány na měřící stanice v území Maximální krátkodobá koncentrace podle rozptylové studie – je koncentrace, která může nastat za nejméně příznivých podmínek, které nemusí vůbec nastat ať již v daném roce, nebo i za značně dlouhé časové období. Lze sice používanými výpočetními programy vypočítat pro PM10 max. 36-ti denní koncentraci ovšem opět za nejméně příznivých podmínek, které opět nemusí vůbec nastat. Porovnání s výsledky měřící stanice: Praha Libuš: rok

2005 2007 2008 2009 2010

max. denní

220,7 144,8 106,9 138,2 123,8

36-tá denní hodnota PM10 µg/m3 55,3 45,2 37,7 41,0 50,9

roční hodnota

roční hodnota

32,9 26,1 23,7 25,4 27,4

PM2,5 µg/m3 22,11 15,5 18,3 18,7 20,3

Porovnávání imisního stavu na základě krátkodobých koncentrací znečišťující látky s imisními limity je tedy zavádějící. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že je velmi obtížné predikovat stav ve vzdálenějším období. 54


D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Výpočet akustické zátěže hodnotící provoz záměru byl řešen v hlukové studii, která je samostatnou přílohou dokumentace. Nejprve byly v hlukové studii porovnávány vypočtené hladiny hluku podél ovlivněných komunikací pro 3 zatěžovací stavy s výhledovou intenzitou dopravy v roce 2030 – varianta 0 a varianty západního a východního koridoru. Celkem bylo zvoleno 94 výpočtových bodů ve výšce 4 metry nad terénem u zástavby v okolních obcích. Významné silnice, kolem kterých byly hladiny hluku porovnávány jsou: I/3, I/18, II/603, II/102, II/104, II/105, II/106, II/114, II/121. Základní variantou pro západní koridor je považována varianta Z1 a základní variantou východního koridoru je varianta složená z podvariant A2+B2+C3a. Výsledky měření jsou v této kapitole prezentovány v deseti tabulkách. V dalších částech hlukové studie byly vypočteny hladiny hluku kolem nově navržené dálnice D3 (pro oba koridory i jednotlivé varianty) a v místech překročení hygienických limitů hluku byly navrženy protihlukové stěny. Podrobný popis bodů, u kterých byly stěny navrhovány, je v hlukové studii, souhrnný přehled pak v této kapitole je uveden v 15 tabulkách s tím, že poslední tabulka souhrnně prezentuje pouze body, u kterých dojde k překročení limitů i při návrhu protihlukových stěn: Shrnutí bodů, u kterých dojde k překročení limitů i při návrhu PHS Varianta

Bod

Strana

Staničení Obec (km) ZÁPADNÍ KORIDOR SOKP - sil. II/104 (Jílové u Prahy) Z1 Z1-4 L 8,04 Kamenná vrata Z1-7 L 8,15 Kamenná vrata Z1-5 P 7,95 Kamenná vrata Z1-6 P 8,15 Kamenná vrata Z1-11 P 8,94, Svatováclavské lázně MÚK sil. II/104 (Jílové u Prahy) - křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) Z1 Z1-15 P 9,95 Bohuliby – V kamínku Z2 Z2-5 P 10,0 Bohuliby – samota V kamínku Z2-6 P 10,15 Bohuliby – V kamínku Z3 Z3-3 P 10,0 Bohuliby – samota V kamínku Z3-4 P 10,15 Bohuliby – V kamínku křížení se III/1057 (Vojtěchov) - MÚK Neštětice Z3 Z3-10 P 20,850 Dunávičky, objekt u hráze Dunávického rybníka při stávající silnici MÚK Neštětice - MÚK Mezno Z1 Z1-33 P 48,55 Loudilka Z1-35 L 51,00 Lesní samota JZ od Radiče Václavická spojka o-73 P 4,70 Samota Plíhalův Mlýn VÝCHODNÍ KORIDOR Úsek A A2 A2-7 L 4,80 Samota u železnice, mezi obcemi Svojšic a Otice. A3 A3-1 L 4,00 Jažlovice

55

Překročení o (dB) den noc

4,1 3,2 0,6 -

1,2 8,2 7,3 4,6 2,5

-

1,3 0,2 1,4 0,2 1,4

-

1,9

2,6 -

7,4 0,6

3,5

6,2

-

0,5

-

0,9

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. Varianta

Bod

Strana

Staničení (km)

Obec

Úsek B B2 B2-15

L

12,70

B2-22 B2-24 B2-25 B2-26 B2-27 B2-28 B2-31 B2-34 B2-35 B2-36

L P P P L P L P L P

17,00 17,20 17,50 18,20 18,25 19,00 20,00 19,87 20,88 21,03

B2-37 B2-41 B2-43

P P L

21,55 30,50 30,38

B2-44

L

32,00

B2-47

L

34,95

B2-48 B2-49 B2-50 B2-51

P P L P

35,48 36,15 37,55 38,00

Samota mezi obcemi Mirošovice a Kovářovice Čtyřkoly – Cihelna Čtyřkoly - Jericho Jericho Vysoká Lhota Vysoká Lhota Borová Lhota Chatová osada Městečko Chatová osada Městečko Objekt při pravém břehu Sázavy Objekt na levém břehu Sázavy u železniční trati Poříčí nad Sázavou Jírovice Samota východně od Jírovic u železnice Semovice – objekt u Semovického rybníka Objekty jižně od Bystřice při železniční trati. Petroviče - Knihovka Radošovice – Boroví Tožice Tožice

48,70 51,50 45,50 51,00 51,0

Drahnov Loudilka Západní okraj Votic Oldřichovec Oldřichovec

Úsek C C1 C1-7 C1-9 C3a C3a-57 C3a-59 C3b C3b-1

L L L L L

Překročení o (dB) den noc -

1,2

2,5 1,0 2,1 3,5 3,0 6,2

2,7 6,6 2,2 5,0 1,4 1,9 6,1 7,5 6,7 9,0

-

2,4 1,7 1,0

-

0,6

-

1,8

-

2,8 3,5 2,0 1,9

2,1 1,8

1,5 2,1 0,6 5,8 5,5

Uvedené hodnoty nelze brát vzhledem k rozsahu zpracovávaného území a podrobnosti vstupních a podkladových materiálů (technická studie) jako definitivní. Mají však dobrou vypovídací schopnost jako orientační ukazatel, které oblasti jsou z hlediska řešení akustické situace problematické. Těmto oblastem musí být po zvolení výsledné varianty v navazující projektové přípravě věnována zvýšená pozornost z hlediska zajištění hygienických limitů. Na základě uvedené tabulky byly jako problematické úseky v dokumentaci označeny: -

západní koridor o V případě var. Z1 se jedná o úsek SZ od Jílového u Prahy, kde se nachází chatové oblasti Kamenná Vrata a Svatováclavské lázně. Var. Z2 je zde vedena v tunelu. o Pro všechny varianty oblast SV od Bohulib – samoty v lokalitě v Kamínku. o V oblasti Dunávických rybníků je problematické dodržení limitů v případě var. Z3 u objektu při stávající silnici na hrázi Dunávického rybníka. o V koncovém úseku západního koridoru se jedná o lokalitu Loudilka a lesní samotu JZ od Radiče. 56


o Z hlediska souvisejících silničních staveb (obchvat Jílového, přivaděče), je obtížné řešení u Václavické spojky v jejím koncovém úseku – objekty Plýhalova mlýna. -

východní koridor o V počátečním úseku je nejméně konfliktní var. A4, která je vedena v trase stávající dálnice D1. Var. A2 je problematická při průchodu mezi obcemi Otice a Svojšovice, kde je situována jedna samota. U var. A3 se jedná o objekty na severním okraji Jažlovic, které se nacházejí při portálu tunelu. o V úseku mezi Mirošovicemi a Kovářovicemi je trasa D3 vedena v těsném sousedství jedné lesní samoty. o V úseku od km cca 17,00 – 22,00 je trasa D3 vedena hustě osídleným územím – Čtyřkoly, Vysoká Lhota, Nové Městečko, Poříčí nad Sázavou. o V oblasti Semovického rybníka je v blízkosti dálnice situováno několik objektů v obci Jírovice a Semovice o V dalším průběhu trasy se jedná o objekty při železniční trati jižně od Bystřice, samotu Boroví, odlehlé objekty v Tožicích. o Ve variantě C1 je problematická ochrana objektu v lokalitě Drahnov v údolí Mastníku a dále lokalita Loudilka. o Ve variantě C3 bude problematické řešení ochrany objektů při západním okraji Votic a při západním okraji Oldřichovce.

V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie, zejména pro oblasti se zástavbou, a upřesněn rozsah, výšky a parametry navrhovaných PHS, případně navrženy další protihluková opatření v místech, kde nebude reálné splnit limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb. Pro etapu výstavby nebyla akustická situace v zájmovém území hodnocena, dokumentace uvádí tabulku s hodnotami hluku u jednotlivých strojů a dále návrh technických a organizačních opatření ke snížení hluku. Varianty v koridorech Posouzení variant západního koridoru Úsek Z1

Varianta Z2

1

3

4,3

2

3

3

3

3

3,2

3

2,9

Komentář Z3 Trasování a řešení var. Z2 nabízí příznivější řešení. Rozdílné řešení lokality Kamenná Vrata a Svatováclavské lázně, kde je Z2 vedena tunelem. Varianty jsou prakticky rovnocené. V koncovém úseku průchodu lesním celkem západně od Kraňan je Z1 vedena tunelem. Nejpříznivější je var. Z1, kde je nutnost PHS vyvolána u obce Chrášťany (k té se přibližuje na vzdálenost cca 600 m). Var. Z2 je vedena v těsné blízkosti obce Dunávice (vzd. cca 170 m). Var. Z3 prochází přímo u 2 objektů v Dunávičkách (zde nebudou dle dostupných orientačních výpočtů pro doržení limitů PHS stačit), dále je vedena v sousedství obce Krusičany (vzd. cca 300 m). Všechny var. jsou s ohledem na posuzovaná kritéria vedeny v dostatečné vzdálenosti od obcí. Rozdílné je rušení cenných mokřadních biotopů.

57


Rozsah protihlukových opatření pro přivaděče není v rámci západního koridoru ovlivněn zvolenou variantou trasy D3, komunikace nevykazují podstatný rozdíl s ohledem na var. Z1, Z2 nebo Z3. Jižní přivaděč Jílové u Prahy - protihluková opatření jsou navržena pouze pro jižní část, modrou variantu. Vychází příznivěji var. zelená, která je vedena po polních pozemcích zcela mimo zástavbu. Přivaděč Týnec nad Sázavou Realizace - nevyvolá potřebu clon. Václavická spojka - protihlukové stěny jsou navrženy shodně pro všechny tři varianty. Alternativní návrh MÚK Maršovice – hlukové posouzení nemá na výběr alternativy vliv. Podvarianta Křenovice - Hygienické limity jsou v místech, kde se trasa přibližuje k zástavbě, dorženy pomocí PHS. Pouze u dvou bodů bude nutno zřejmě přijmout další opatření k jejich zajištění. Ve variantním úseku u Křenovic, je příznivější základní varianta, neboť podvarianta se přibližuje k obci Bučovice. Posouzení variant východního koridoru Úsek A

C

A2

Varianta A3

Komentář A4

2,5

3

4

C1 3

C3a 2

C3b 3

Nejpříznivější je var. A4, která probíhá v souběhu s D1 stávající stav prakticky nijak významně nenaruší. Oproti tomu var. A2 prochází mezi sídly a vyvolává vysoké nároky na PHS. A4 kopíruje dálnici D1, jejíž okolí již reflektuje stávající provoz, změny oproti stávajícímu stavu nebudou tak významné. Vedení trasy dálnice var. C3a je nejnáročnější na realizaci PHS. Počet výpočtových bodů, u kterých jsou hyg. limity překročeny i přes uvažované PHS je pro var. srovnatelný (1 až 2 body). C1 je delší a je vedena v území bez stávající rozvinuté infrastruktury.

Komentář ke koridorům Vzájemně porovnat oba navržené koridory je velmi obtížné, jelikož každý z koridorů prochází zcela jiným prostředím a ovlivňuje jiné obce. Jediné, co mají oba koridory společné, je bod, kde se koridory sbíhají – tedy úsek, v němž koridory končí. Pro západní koridor je z hlediska hlukových podmínek a návrhů protihlukových stěn nejvhodnější varianta složená v severní části z varianty Z2 (úseky A, B, D) a z varianty Z3 (úsek C) a v jižní části z varianty Z1 (úseky E, F, G). Celkem je pro tuto složenou variantu navrženo 28 protihlukových stěn o celkové délce 11300 metrů. Při započítání délky protihlukových opatření realizovaných v rámci přivaděčů, kde nejvhodnější je obchvat Jílového v zelené variantě nevyžadující stejně jako přivaděč Týnec n. S. žádná opatření, je celková délka 12 490 m. U nejvhodnější varianty východního koridoru, která je složená z podvariant A3+B2+C1 je navrženo 49 protihlukových stěn s celkovou délkou 23600 metrů. Z výsledků je zřejmé, že varianta východní je na výstavbu protihlukových stěn výrazně obtížnější. Zároveň u této varianty v úseku B vzniká problém se souběžným vedením silnice I/3, na které musely být naprojektované přeložky, a bylo nutné navrhovat stěny i na těchto přeložkách.

58


V závěru kapitoly je uvedeno hodnocení, které vyplývá ze závěrů hlukové studie: Z provedeného hlukového posouzení vyplývá, že nejméně příznivou variantou je hlediska akustické situace varianta nulová, tedy zachování stávající silniční sítě bez výstavby dálničního koridoru. Západní varianta přinese příznivý vliv na snížení hladiny hluku u obytné zástavby v dotčeném území, pozitivní vliv východní varianty je menší, avšak také příznivější než ve var. nulové. U přilehlých lokalit k trase dálnice D3 dojde ke zvýšení hladin hluku, které jsou redukovány návrhem protihlukových opatření. V několika případech (zejména na východním koridoru) je nereálné pomocí standardně navrhovaných technických opatření dosáhnout dodržení požadovaných limitů v chráněném venkovním prostoru. Zde bude nutno v navazující projektové přípravě věnovat zvýšenou pozornost řešení akustické situace a řešit ochranu vnitřních prostor.

Stanovisko zpracovatele posudku Opatření týkající se hlukové zátěže je zahrnuto do podmínek do návrhu stanoviska,. V předběžném návrhu jsou uvažovány jako protihluková opatření zatím pouze protihlukové stěny. Formulace z dokumentace: V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie, zejména pro oblasti se zástavbou, a upřesněn rozsah, výšky a parametry navrhovaných PHS, případně navrženy další protihluková opatření v místech, kde nebude reálné splnit limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb. Zpracovatel posudku se domnívá, že protihluková stěna o určité výšce a pohltivosti není jediné řešení. Po zvolení konečné varianty a stopy je nutno pro splnění platných hygienických limitů (přes určité snahy o zmírnění nelze předpokládat, že dojde v tomto směru k zásadní změně) využít i další technické možnosti - posunutí stopy dálnice, výškové řešení, tvar protihlukové stěny, včetně případného tubusu, povrchová řešení komunikace (např. obalované živičné směsi s příměsí drcených pneumatik), protihlukové valy, výsadba pásů stálezelených dřevin atd. včetně kombinace. Individuální protihluková opatření připadají v úvahu po vyčerpání všech reálně dostupných možností (nutno brát v úvahu i ekonomické hledisko). Akustická studie tedy vytypovává oblasti, které mohou být problémové a které je nutno v další projektová přípravě detailně řešit. Pokud se týká protihlukových stěn, jedná se v každém případě o zásah do krajiny. V žádném případě nepůsobí esteticky příznivým dojmem. Akustická studie vychází přitom z hodnot, které jsou předpokládány na úrovni roku 2030. Přitom podkladový materiál (Studie CityPlan) nemohla logicky postihnout vývoj dopravy podle výsledku sčítání v roce 2010. Pro další projekční přípravu je nutno dopravní studii upřesnit a v hlukové studii počítat již s tímto upřesněním. Rovněž nelze odhadnout, zda v roce 2030 budou skutečně takové emise hluku, jaké jsou předpokládány. Z tohoto hlediska doporučuje zpracovatel posudku, aby ve zpřesněných hlukových studií, kde výsledná akustická zátěž přesáhne platné hygienické limity o 2 dB a méně, nebyla prováděna realizace protihlukových stěn. Příprava stavby však musí s tímto faktorem počítat. K vlastní realizaci protihlukových stěn by pak došlo až na základě výsledku měření ve zkušebním provozu. Důvodem je skutečnost, že chyba ± 2 dB je zcela běžná při zpracování 59


akustických studií a obecně akustické studie výsledný stav proti měření nadhodnocují. Tento přístup je jistě z hlediska ochrany krajiny akceptovatelnější. Na druhou stranu jsou však známy případy podhodnocení výsledné akustické zátěže zvoleným modelem – např. v loňském roce zprovozněná část SOKP v oblasti Zlatníků a Jesenice. I proto musí být hodnocení akustické zátěže věnována patřičná pozornost.

D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Předkládaná stavba středočeské dálnice D3 přináší (bez rozdílu koridoru) negativní vlivy na průtoky a kvalitativní charakteristiky hydrologického režimu. Významné budou vlivy především na drobné toky s malým povodím a nízkými trvalými průtoky. Tyto vlivy lze eliminovat vhodnými technickými opatřeními, které budou reflektovat požadavky správce povodí a správců toků. Kvalita vody ve vodních tocích bude ovlivněna negativně hlavně při použití rozmrazovacích prostředků při zimní údržbě. Koncentrace ostatní kontaminantů, které produkuje silniční provoz, budou pomocí ochranných opatření sníženy na podlimitní úroveň. Zvýšené obsahy nerozpuštěných látek, které se objevují ve výpočtech znečištění recipientů, jsou způsobeny stávajícím znečištěním těchto toků. Úpravy a přeložky toků jsou za předpokladu, který v co největší míře zachová přirozený charakter toků a údolních niv s minimalizací zásahů do břehových porostů, přijatelné a odpovídají významu záměru. Zásahy do záplavových území vodních toků nejsou vzhledem k navrženým kapacitním mostním objektům významné a jsou akceptovatelné. Rozsah vlivů na vodní zdroje v území a na podzemní vodu odpovídá charakteru hydrogeologických poměrů v území, kterým je komunikace trasována, a dále technickému řešení komunikace (zářezy, tunely). Vliv na podzemní vody se bude z kvantitativního hlediska projevovat při úsecích s navrženými hlubokými zářezy a tunely a to již v době výstavby. Tento vliv bude upřesněn až na základě podrobných hydrogeologických průzkumů pro tyto úseky. Vliv na podzemní vody z kvalitativního hlediska bude možno eliminovat technickými opatřeními. Tento vliv bude upřesněn až na základě podrobných hydrogeologických průzkumů ohrožených lokalit. Rozsah potenciálních vlivů na vodní zdroje odpovídá rozsahu a významnosti stavby. Pro jejich zmírnění budou přijata eliminační a kompenzační opatření, která zajistí zásobování obyvatelstva vodou ve stejném měřítku jako je tomu v současnosti (resp. ve srovnání s nulovou variantou bez realizace záměru). Doporučení -

Odvodnění komunikace – zapracovat požadavky jednotlivých správců vodních toků. Zajistit ochranu povrchových a podzemních vod proti proniknutí škodlivých látek ze splachů z dálnice, zajistit stabilitu koryt toků, upřesnit lokalizaci a parametry retenčních nádrží.

-

Ochrana vodních zdrojů - na základě detailního zaměření terénu a přesné polohy potenciálně ovlivněných vodních zdrojů provést hydrogeologický průzkum, který potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy a znehodnocení vodních zdrojů, realizovat nové řešení zásobení 60


vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. -

Monitoring povrchových a podzemních vod (před výstavbou, během výstavby a po výstavbě).

-

Pro mostní objekty, zasahujícími svou konstrukcí do průtočných profilů koryt a inundačního území, provést hydrotechnické posouzení pro volbu optimálního prostorového uspořádání mostu.

-

Úpravy vodních toků provést na základě požadavků správců toků. Budou navrženy s co největším zřetelem na zachování stávajícího charakteru koryt a s co nejmenším rozsahem překládané délky toku.

-

Koordinace předkládané stavby s ostatními záměry v území – např. výstavba výhledové vodní nádrže Podolí či Medník.

-

Zachovat funkčnost potenciálně dotčených melioračních systémů.

Ochrana vod v době výstavby bude zajištěna preventivními opatřeními. Budou vypracovány plány opatření pro případ havárie a povodňový plán stavby Stanovisko zpracovatele posudku Relevantní opatření týkající se ochrany vod jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. Zpracovatel posudku namítá pro přívalové vody používání návrhového 2-letého deště. Je to bohužel obvyklá praxe, ale zkušenosti z minulých let ukázaly, že se nejedná o dobrý přístup – doporučeno min. 20-ti leté vody. Z hlediska ochrany vodních zdrojů bylo v dokumentaci provedeno vytipování oblastí, kde by mohlo dojít k problémům. V další fázi projektové přípravy musí být proveden podrobný hydrogeologických průzkum těchto lokalit pro vybranou variantu D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření musí být realizována logicky v předstihu před vlastní stavbou. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů provozovatel zajistí nápravná opatření.

D.I.5 Vlivy na půdu Hlavní vliv výstavby nového úseku dálnice D3 na půdu spočívá v rozsahu záboru zemědělské a lesní půdy. V současném stavu rozpracovanosti záměru je vyčíslen rozsah trvalého záboru půdy. Vzhledem k porovnání s délkou navrhované trasy je rozsah záboru přiměřený. Průměrná šíře dotčeného pruhu je cca 74 m (Z1). Celkově se jedná v případě západního koridoru na 58,347 km délky (var. Z1) o zábor ZPF 352,64 ha a PUPFL 57,52 ha, v případě východního koridoru na 58,263 km délky (A2+B2+C3+C3a) o zábor ZPF 417,65 ha a PUPFL 33,97 ha.

61


Z hlediska variantního řešení nepředstavují nároky na zábor půdy pro podvarianty v jednotlivých posuzovaných úsecích v rámci koridoru zásadní rozdíl. Významný rozdíl mezi požadovanými zábory ZPF a PUPFL generuje variantně řešený koridor stavby. Z hlediska výměry záboru ZPF je vyhodnocen západní koridor, a to z hlediska celkového záboru ZPF i poměru záborů nacházejících se na bonitně nejcennějších půdách, jako příznivější. Kontaminace půdy při provozu hrozí pouze při havárii vozidla, nebezpečí je minimalizováno návrhem odvodnění, opatření budou definována havarijním řádem komunikace. Riziko kontaminace půdy během výstavby bude eliminováno souborem preventivních opatření vyplývajících z plánu organizace výstavby a havarijního řádu. Využití skrytých vrstev zemin (ornice a podorničí) je předpokládáno částečně k účelům ohumusování svahů budoucí stavby. K ohumusování svahů v rámci stavby je doporučeno využít podorničí v tl. max 0,15 m, na ohumusování ploch rušených komunikací bude využita ornice (rozprostřená tloušťka ornice bude odpovídat mocnosti ornice na okolních pozemcích). Přebytek skrývky bude předán dle dispozic orgánů ochrany ZPF pro hospodárné využití na okolních zemědělských pozemcích. V souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a vyhláškou č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, budou v dalším stupni PD vyhodnoceny důsledky navrhované stavby na zemědělský půdní fond. Rozsah vyhodnocení je stanoven přílohou č. 5 vyhlášky č. 13/1994 Sb (Obsah vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na ZPF). Do vyhodnocení dopadu stavby na ZPF budou zahrnuty veškeré požadované trvalé zábory ZPF (v případě varianty východní bude doplněna plocha pro zřízení střediska SSÚD), dále bude stanoven a vyhodnocen rozsah dočasných záborů ZPF nad 1 rok, vč. plánu rekultivace těchto ploch. Stanovisko zpracovatele posudku Bez připomínek. Relevantní opatření týkající se ochrany půd jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska.

D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Záměr bude mít velký vliv na horninové prostředí poměrně hlubokými zářezy a tunely. Pokud budou hluboké zářezy realizovány vhodnými mechanismy a způsobem, nezpůsobí narušení území, které by vedlo k aktivaci geodynamických jevů. Z tohoto pohledu je rovněž výhodnější varianta východní. Vzhledem k přítomnosti jílovitopísčitých a hlinitopísčitých zvětralin a kvartérních zemin může docházet ke stékání vody po povrchu nových svahů, proto je účelné zachycení a odvedení vod mimo komunikace a učinit vhodná opatření, aby nedocházelo k erozivní činnosti. Tyto zeminy bývají převážně mírně namrzavé až namrzavé, proto bude nutná jejich ochrana min. 1,0 m mocnou vrstvou nenamrzavého materiálu (s tímto faktem je nutné počítat a ponechat si pro něj v rámci projektu prostorovou rezervu). Při stavbě nedojde k ohrožení geologických či paleontologických památek. 62


Při stavbě budou omezeny přírodní zdroje, a to zejména při realizaci západní varianty. Jako méně vhodnější se jeví západní varianta, která prochází složitým poddolovaným územím v okolí obce Jílové u Prahy, komplikovanější geologickou stavbou s výskytem četných tzv. „metamorfovaných ostrovů“ a horninami tzv. jílovského pásma. Tato varianta zasahuje/může ovlivňovat převážnou většinu výše jmenovaných ložiskových území. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. Problematika cihlářské suroviny, poddolování u Jílového, Heřmaniček, uvedeno již zpracovatelem posudku dříve. Pro další přípravu záměru lze doporučit - využití surovin ze stavby (zářezy, tunely) pro betonárky. Nutno řešit využití, příp. uložení nadbytečných materiálů ze stavby.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Z hlediska zásahů do zvláště chráněných území nedochází k žádnému přímému střetu. Potenciální riziko nepřímého ovlivnění je u východního koridoru pro tři maloplošná ZCHÚ situované v blízkosti trasy. Trasa je vedena územím s pěti vyhlášenými přírodními parky, přičemž vlivy dálnice v obou koridorech jsou srovnatelné a jejich vliv je klasifikován jako silný negativní. Tyto vlivy mohou být při dodržení navržených opatření minimalizovány na akceptovatelnou míru. Trasa dálnice D3 v obou koridorech kříží v území četné skladebné prvky ÚSES (zejména na lokální úrovni) a je v kolizi s řadou významných krajinných prvků. Pro všechny biokoridory, které sledují vodní toky, platí, že je nutno minimalizovat zásahy do koryt toků a rozsah opevnění toku pod mostním objektem, preferovat přírodní materiály (kamenivo) před tvrdým opevněním (beton). Rovněž je nutno zvážit a eliminovat veškeré zásahy do břehových porostů. V průběhu stavby je třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně toku před znečištěním. Při výstavbě je třeba věnovat pozornost především dodržování takových postupů a technologií, které by vyloučily znečištění vodních toků v důsledku stavební činnosti, doporučuje se rovněž nezasahovat do koryt těchto toků a v nivě neumisťovat žádné zařízení staveniště nebo deponie, a to ani dočasné. Vzhledem k technickému řešení dálnice je u převážné většiny prků ÚSES zachována jejich kontinuita stejně jako ekostabilizační funkce. Z hlediska flóry lze za nejcennější partie považovat partie potočních niv a doprovodných biotopů, kterých je v posuzovaném území obou koridorů velký počet. V několika lokalitách je potenciální riziko zásahu biotopu zvláště chráněného druhu a je zde nutno žádat o výjimku. Většina záborů se odehrává na zemědělském půdním fondu a budou tak zasaženy hlavně agrocenózy. Do lesních celků zasahuje trasa v obou koridorech, větší kolize jsou v rámci západního koridoru. Pro lesní prvky je nutno ve vytvořeném průseku věnovat pozornost urychlené obnově porostního pláště u odkrytých porostních stěn, zvláště na návětrné straně. Zejména při výstavbě je nutno dbát veškerých opatření eliminující škodlivé účinky stavby. Případně je možno zvážit rozšíření dotčených biocenter o zabrané plochy na navazující lokality obdobného charakteru. Vlivy na faunu budou dvojí druhu. Míra ovlivnění a zásahů je obdobná jako u flóry je přiměřená rozsahu záměru. K zásahům do biotopů zvláště chráněných druhů bude nutno 63


požádat o výjimky. Realizací každé nové liniové stavby v krajině obecně vzniká nový fragmentační prvek, který působí jako významná migrační bariéra. Tento významný nepříznivý vliv bude zmírněn technickým řešením stavby, která je v důsledku členitého terénu vedena po mostech a několika tunelovými úseky. Tyto objekty nabízejí migrační možnosti volně žijících živočichů v přijatelné míře. Z hlediska nepřímých vlivů (jestliže se přímými rozumí zábor, přerušení, zánik) se jedná o rušivé účinky stavby na své okolí, jako jsou hlukové a světelné znečištění, fragmentace stanovišť a izolace biotopů, zastínění mostními konstrukcemi. Pro eliminaci fragmentace krajiny jsou navrhovány dostatečně kapacitní mostní objekty ve vyhovujících vzdálenostech. Zvýšenou pozornost nutno věnovat eliminaci potenciálního riziko znečištění okolního prostředí (ať již vodního či půdního). Riziko ovlivnění stanovištních podmínek souvisí s potenciálními riziky změny hydrických vlastností stanovišť (odvodnění), a to zejména v místech, kde jsou plánovány významné terénní zásahy (tunely, zářezy). Pro navazující stupně přípravy záměru je v dokumentaci doporučeno: -

v kritických profilech potenciálního ohrožení chráněných druhů před započetím výstavby přesně zaměřit trasu silnice a v nutném případě provést záchranné transfery na vhodně zvolené náhradní lokality.

-

nutnost a rozsah upravovaných úseků vodních toků, stejně jako zásah do lesních ekosystémů, navrhnout s ohledem na minimalizaci zásahů

-

kácení zeleně na základě podrobného vytýčení stavby v terénu eliminovat na nejnutnější míru.

-

vypracovat projekt ozelenění a komplexních vegetačních úprav s odsouhlasenými výsadbami, které těleso vhodně začlení do krajiny.

-

doprovodná zařízení komunikace (protihlukové stěny a pohledové bariéry) zhotovit z neprůhledných materiálů, průhledné např. s pískováním, lepené pruhování, případně ozelenění.

-

pro faunu: obojživelníci – v místech předpokládané migrační tahové cesty či v případech běžné potravní migrace se pro období provozu doporučuje vybavit komunikaci zábranami, které znemožní jejich vstup do vozovky a zábranami je navést do podchodů pod vozovkou. Minimalizace zásahů do údolních niv. Přírodní úprava podmostí. Jímky budovat s možností úniků (šikmé a zdrsněné plochy). Plazi – návrhy opatření jsou obdobné jako u obojživelníků.

-

vydra říční – v případě zásahu do vodního toku, kde byl druh zaznamenán, minimalizovat opevnění břehů vodního toku, případně neprovádět opevnění břehů vodního toku vůbec. V případě přemostění vodního toku ponechat alespoň na jednom břehu volnou suchou cestu v šíři minimálně 50 cm. Podmostí neupravovat dlážděním, návozem kameniva apod., ale ponechat přirozené podmostí z místního materiálu.

-

z hlediska biotopů druhů vázaných na mokřadní ekosystémy eliminovat zásahy do přírodrního prostředí, neumisťovat v jejich těsné blízkosti zařízení staveniště ani deponie, důsledně dodržovat preventivní opatření.

-

z hlediska obratlovců jsou důležitá opatření zajišťující co nejvyšší prostupnost krajiny s realizací podpůrných prvků, které “změkčí” technicistní ráz stavby a eliminují rušivé vlivy z provozu komunikace.

64


Stanovisko zpracovatele posudku V rámci zpracování posudku byla provedena dílčí šetření (uvedena v příloze ). Relevantní doporučení, která vyplývají z uvedených šetření jsou zahrnuta do návrhu stanoviska. Upozornění na některé druhy, které se dle šetření pravděpodobně nevyskytují přeslička luční (Equisetum pratense), strdivka zbarvená (Melica picta), ostřice trsnatá (Carex cespitosa). Do seznamu zvláště chráněných druhů je mylně řazena vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata). Tento druh je původní pouze na několika lokalitách na jižní Moravě, na ostatním území jde o zplanělé rostliny ze zahrad, kde se velmi často pěstuje. Jedná se především v západní variantě o most přes Sázavu, severní pilíř založit nad výchozem skalního masivu, včetně dalších opatření presentovaných již dříve. V případě překračování vodních toků zásadně umístit pilíře mimo profil toku. Opatření týkající se zájmů ochrany přírody, jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. Vlivy na lokality Natura Podle zvolené varianty Středočeské D3 zpracovat posudek na EVL Sázava a předložit Krajskému úřadu Středočeského kraje. V případě EVL Minartice zvolit vhodnější umístění odpočívky – severněji - mimo možný vliv na infiltrační oblast rybníka, který je předmětem ochrany. V infiltračním území rybníka neumisťovat zařízení staveniště, minimalizovat stavební pás stavby D3. D.I.8. Vlivy na krajinu Z hlediska vlivů na přírodní hodnoty jsou oba koridory ve svých optimalizovaných variantách srovnatelné. Jejich vliv lze klasifikovat jako silný negativní. Z hlediska vlivů na estetické hodnoty lze klasifikovat vlivy Západního koridoru v optimalizované variantě jako silné negativní. Oproti tomu vlivy Východního koridoru v optimalizované variantě byly hodnoceny jen jako středně silně negativní. Komunikace nevnese do krajiny zcela nové (nepůvodní) geometrické tvary, protože v dotčené krajině dnes existují technicistní liniové stavby obdobného charakteru, avšak vizuálně menšího významu (platí pro oba koridory). Dynamický a akustický projev provozu komunikace se stane rysem v krajině, upoutávajícím pozornost a přispěje k potlačení současných pozitivních znaků a hodnot krajiny. Ve srovnání se současným stavem bude změna významná u západního koridoru. V případě východního koridoru je trasa navržena v blízkosti stávající silnice I/3. Pro oba koridory platí, že dálnice přinese významné ovlivnění území přírodních parků, přes jejichž území nebo v jejich těsné blízkosti je trasována. Na základě odborného vyhodnocení je západní koridor hodnocen jako varianta s většími negativními vlivy na krajinný ráz. Trasa D3 v rámci západního koridoru je vedena v území s vyššími krajinářskými hodnotami a s častější přítomností soustředěných pozitivních hodnot krajinného rázu. Východní koridor v optimalizované podobě lze tudíž považovat za variantu s relativně menšími vlivy na krajinný ráz. Pro eliminaci negativních vlivů posuzované liniové stavby na krajinný ráz je kromě technického řešení objektů podstatné také estetické řešení detailů a začlenění stavby do 65


krajiny vegetačními úpravami. Platí komentáře uvedené výše v textu této kapitoly u zásad začlenění do krajiny vegetačními úpravami a u zásady estetického řešení detailů. Stanovisko zpracovatele posudku V kapitole je přehledně popsáno členění na základní varianty a dílčí varianty a tento popis koresponduje s kapitolami B.I.1 – B.I.6 Dokumentace. Pro účely hodnocení krajinného rázu je dostupná dokumentace záměru dostatečná. V Hodnocení je uspořádání jednotlivých úseků podrobně komentováno v kapitole 3.2.3.2. Studie je zpracována metodou, která koresponduje s běžně užívaným metodickým postupem „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz“ (Vorel a kol., ČVUT 2004), jejíž je zpracovatel hodnocení vlivu na krajinný ráz Prof. P. Sklenička spoluautorem. Studie je logicky členěna na popis navrhovaného záměru, vymezení a charakteristiku dotčeného prostoru, jeho prostorovou diferenciaci a vliv záměru na krajinný ráz. Vzhledem ke značnému rozsahu stavby, resp. k délce posuzovaných variantních úseků je rozložení na prostory dílčích variant správné. Na úrovni oblastí krajinného rázu hodnocení vychází z hodnocení krajinného ráz Středočeského kraje (Vorel a kol. 2009), jehož je Prof. P. Sklenička rovněž spoluautorem. Pro liniovou stavbu s koridorovým efektem zvolil hodnotitel metodu rámcové identifikace znaků, jejichž význam v jednotlivých dílčích krajinných prostorech je rozdílný. Je tak možno provést porovnání předpokládaných vlivů navrhované stavby na klasifikované rámcové znaky krajinného rázu. Běžná identifikace a klasifikace znaků (specifických pro každé místo krajinného rázu) prováděná např. v případě bodových staveb, by takové porovnání neumožňovala. V hodnocení se projevuje i význam tunelových úseků a délky, resp. vedení mostních úseků, což se promítá do vlivů na znaky a hodnoty uzavřené krajinné scény a na harmonické měřítko a vztahy v krajině. Cenným podkladem je schéma zastoupených krajinných typů dle krajinářského hodnocení, vypracovaného týmem hodnotitele. Jednotlivé kapitoly mají srozumitelné odborné zdůvodnění a odkazy na prameny. Elaborát je po formální i obsahové stránce zpracován s ohledem na specifické problémy posuzovaných úseků a dokumentace je v analytické i hodnotící rovině úplná a poskytuje dostatek údajů k vyslovení hodnotících závěrů. Metoda hodnocení respektuje užívané metodické postupy, které přizpůsobuje liniové stavbě variantního charakteru Důležitým bodem hodnocení je definování míry vlivů na přírodní hodnoty zejména na území přírodních parků a ZCHÚ, což je nutno považovat za správný postup, který směřuje hodnocení k relevantním problémům. Charakter působení záměru uvedený v Kap. 3.2.4 Hodnocení shrnuje výsledky předchozího hodnocení do několika kritérií, ze kterých vychází i porovnání optimalizovaných tras obou koridorů (Kap. 3.3 Hodnocení). Jedná se o změny v prostorových vztazích, změny v pořadí, významu a projevu charakteristik krajinného rázu, o změny v přírodních a kulturních charakteristikách a o vlivy na obyvatelstvo (vizuální, akustické). V Dokumentaci – Kap. D.I.8 „Vlivy na krajinu“ – jsou uvedeny čtyři zásady důležité pro hodnocení vlivu dálnice na krajinný ráz. Jedná se o omezení délky rovných úseků, o minimalizaci zářezů a násypů, o přiměřenost technických děl podle charakteru krajiny, o začlenění do krajiny vegetačními úpravami a o estetické řešení detailů. S těmito zásadami je možno obecně souhlasit, i když jenom přeneseně vyjadřují pojmosloví ochrany krajinného rázu dle zák. č. 114/1992 Sb. Vzniklá soustava hodnotících kritérií však umožnila přesvědčivě vyhodnotit míru vlivů jednotlivých dílčích úseků i celých koridorů na krajinný ráz.

66


Metodický postup (Vorel a kol.2004), na jehož principy se zpracovatel hodnocení odvolává, koresponduje s východisky metodických postupů zpracovaných v minulosti AOPK (Míchal a kol., 1999) a SCHKO ČR (Bukáček, Matějka, 1997). Použití tohoto, dnes již často užívaného postupu společně s dalšími nástroji a kritérii v posouzení použitými napomáhá k objektivizaci výsledků hodnocení a proto je při posouzení daného záměru vhodné. D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Z hlediska přímých zásahů do památek se oba koridory jeví jako srovnatelné přesto, že východní přechází přes NKP Konopiště (tunelem). Názor NPÚ preferuje východní koridor. Z hlediska památkové péče uvádíme následující body, které je třeba respektovat nebo vzít v úvahu: -

V místě zásahu do areálu NKP zámku Konopiště je nutno vést trasu v plném rozsahu tunelem v místech dnešní silnice I/3 tak, aby zámecký park zůstal zachován v celé své rozloze, včetně původní hlavní brány.

-

Tunelem by měla vést trasa i v rozsahu většiny zásahu do ochranného pásma NKP zámku Konopiště (mezi MÚK Benešov sever a MÚK Benešov jih).

-

V místě bývalé hlavní brány do zámeckého parku by bylo vhodné postavit mostek pro pěší a kola přes dálnici a zpřístupnit tak opět tento vstup do parku, který je už dlouhá léta nepřístupný kvůli velmi hustému provozu na silnici I/3.

-

Je třeba zachovat dálkové panoramatické pohledy na významné nemovité kulturní památky a historická jádra měst a obcí. V okolí nájezdů na dálnici, míst s panoramatickými výhledy na dominanty památek a historická jádra obcí a dalších ohrožených míst je proto třeba učinit opatření k zamezení parazitní zástavby, např. ze strany obcí vyhlásit stavební uzávěru. Týká se zejména nájezdů (MÚK) u obcí. Dále též míst, kde trasa dálnice prochází relativně velmi blízko hodnotných historických jader měst nebo vesnic s dominantami kulturních památek, aby panoramatické pohledy na ně zůstaly uchovány.

-

Protihlukové stěny v místech s panoramatickými pohledy na památky a historická jádra měst a obcí (viz bod 1) by měly být průhledné (ze skla, makrolonu nebo pod. průhledné hmoty).

-

V místech MÚK Benešov jih vede osový průhled od unikátního a významného hospodářského dvora Marianovice na zámek Konopiště. Tento průhled by měl být zachován a stejně i další průhledy. Rovněž historické komunikace - cesty, aleje a osové průhledy jimi vedené na významné krajinné dominanty, zejména kostely nebo zámky by měly být zachovány.

-

Nejvýznamnější lokality z hlediska památkové péče v blízkosti trasy "východního" koridoru: Velké Popovice - areál kostela P. Marie Sněžné, Vysoká Lhota - zámek, Poříčí n/S. - řada památek, zejména kostel sv. Havla, Benešov - areál NKP zámku Konopiště a jeho ochranné pásmo, Marianovice, os. Radíkovice - hospodářský dvůr, Nesvačily - areál kostela Nalezení sv. Kříže, Tožice - areál kostela sv. Martina, Beztahov - areál tvrze, Oldřichovec - areál kostela sv. Havla.

-

Nejvýznamnější lokality z hlediska památkové v blízkosti trasy "západního" koridoru: Jílové - městská památková zóna a ochranné pásmo, mezi obcemi Studené a Luka pod Medníkem - archeologická naleziště - pinkoviště "Panský vrch“ a „Kozí Hůrka", dále Luka pod Medníkem, os. Dolní Studené - "Štola sv. Josefa", Krňany - pravěká tzv. 67


Plavecká cesta, Lešany - areál zámku, Netvořice - areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, Václavice - areál kostela sv. Václava, Přibyšice - areál zříceniny hradu Kožlí a chalupa čp. 4, Maršovice - areál kostela Zvěstování Panny Marie, zřícenina hradu Stejc a výklenková zděná barokní kaplička, nacházející se přímo v prostoru MÚK, Voračice, os. Bezmíř - tvrziště s hospodářským dvorem. -

Odborné vyjádření ke konkrétním úpravám (projektu) v areálu NKP zámku Konopiště je třeba si vyžádat u Národního památkového ústavu - ústředního pracoviště, Praha 1 - Malá Strana, Valdštejnská 3, o vydání závazného stanoviska požádat Krajský úřad Středočeského kraje. U ochranného pásma NKP zámku Konopiště a všech ostatních dotčených památek vydává závazné stanovisko příslušný úřad obce s rozšířenou působností a odborné vyjádření NPÚ - ÚOP SČ.

-

Výčet archeologických lokalit, dotčených trasami obou koridorů je třeba si vyžádat u Archeologického ústavu AV ČR. V celé trase dálnice je třeba provádět archeologický dohled a v místech s archeologickými nálezy záchranný archeologický výzkum. Na katastru obce Jílové je třeba chránit i historická důlní díla. Záměr je nutné předem dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze.

-

Drobné místní památky a solitérní architekturu (Boží muka, kříže, kapličky, zvoničky, sochy, pomníky, milníky atd. v trase dálnice a jejím okolí je třeba zachovat a zajistit, aby nebyly poškozeny nebo odcizeny nebo je přemístit, není-li možné je zachovat na místě.

12) Všechny další stupně projektové přípravy dálnice D3 a navazujících staveb je třeba zaslat NPÚ - ÚOP SČ k vyjádření. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek D. II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přesahující státní hranice Celková charakteristika trvalých negativních předpokládaných vlivů záměru je předběžně vyhodnocena v 5-ti člennou stupnicí pro hodnocení staveb a činností. V tab. 215 a tab. 216 dokumentace je uveden přehled rozsahu vlivů na jednotlivé složky ochrany přírody, zvlášť pro západní a východní koridor. V tab. 217 a tab. 218 dokumentace je uveden přehled rozsahu vlivů na populaci, zvlášť pro západní a východní koridor. Vliv na obce se projeví (kromě záboru půdy v katastru) především změnou dopravního režimu v území, což se odrazí na akustické situaci a stavu ovzduší. Popis změn pro jednotlivé obce je uveden v tab. 126 dokumentace. Vzdálenost od hraničních přechodů je v cca stovkách km a jako takový nepřinese žádné významné přeshraniční vlivy. Vlivy na jednotlivé složky a faktory životního prostředí i sociální sféry v rozsahu přesahujícím státní hranice lze vyloučit. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek.

68


D. III. Charakteristika nestandardních stavech

environmentálních

rizik

při

možných

haváriích

a

Provoz Možnost vzniku havárií a dopad na okolí Základním rizikem bezpečnosti provozu na dálnici jsou dopravní nehody (střety vozidel, vyjetí vozidel mimo vozovku). Hlavní příčiny spočívají zejména v nekázni a nepozornosti řidičů, v technickém stavu vozidel, či v náhlých změnách počasí (náledí, mlha) a kolizích se zvěří. S případnou havárií vozidla úzce souvisí i riziko následného požáru havarovaného vozidla či jeho nákladu. Potenciální nebezpečí, které vzniká při provozu posuzovaného záměru, je kontaminace povrchových a podzemních vod, půd a podloží při provozu na komunikaci. Havárie a úniky nebezpečných látek, které mohou být součástí přepravovaných nákladů, lze považovat za významné nebezpečí pro okolní pozemky i pro vzdálenější okolí komunikací. Největším ekologickým nebezpečím v dané oblasti jsou úniky ropných látek a olejů a jejich vsakování do podzemních i povrchových vod. Riziko hrozí především v souvislosti s haváriemi dopravních prostředků přepravujících nebezpečné látky. Míra nebezpečnosti havárie závisí především na místě, kde se stane, a na rozsahu a následcích na automobilech a přepravovaných nákladech. Nebezpečné jsou zejména havárie v blízkosti zdrojů pitné vody. Negativní ovlivnění kvality ovzduší lze předpokládat v případě autohavárie v kombinaci se vznikem požáru vozidla či jeho nákladu. Jedná se však vždy o lokální záležitost s přímým vlivem na bezprostřední okolí, kterou bude řešit Hasičský záchranný sbor. Obecně lze konstatovat, že havárie na moderních silnicích vybavených kontrolovaným odvodněním jsou z hlediska ovlivnění okolí podstatně méně nebezpečné, než havárie na stávajících nezabezpečených komunikacích. V případě mimořádné situace na dálnici a případném omezení provozu mají řidiči tendenci hledat objízdné trasy. V současné době jsou dálnice vybavovány telematikou, která pomáhá řidiče informovat o situaci. Pokud takováto situace nastane na D3, nebo přilehlé části SOKP, budou řidiči směrováni na D1 a silnici I/3 tak, aby pokud možno nedocházelo k využívání silnice II/105. Preventivní opatření Za nejúčinnější způsob omezení rizika vlivu havárií považujeme sledování a stanovování podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů. Při přepravě nebezpečných látek je nutno dodržovat restrukturalizovanou Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), platnou od 1.7.2001. V případě mimořádného omezení provozu bude doprava v obou koridorech přesměrována na D1 a silnici I/3, ostatní silnice nebudou, vzhledem k nízké kvalitě, sloužit jako doprovodné komunikace. Preventivním opatřením je zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Již samotnou výstavbou moderní dálnice včetně všech opatření pro zajištění bezpečnosti provozu je pravděpodobnost nehod minimalizována. Jak je uvedeno v kap. D.I.1, dálnice a rychlostní komunikace vykazují nejnižší relativní nehodovost. Kombinací nejnovějších opatření a vynucováním dodržování pravidel silničního provozu lze docílit obecně nízkého rizika vzniku havárií. 69


K dalším opatřením minimalizace vlivu havárie patří zamezení úniku látek z tělesa komunikace. Jedná se o tvarování bezprostředního okolí komunikace tak, aby v něm byly nebezpečné látky zachyceny a sanovaná plocha se tím zmenšila na minimum. V rámci výstavby D3 jsou navrhovány retenční nádrže s instalovanými filtry, sedimentačními jímkami či odlučovači s nornými stěnami, které zajistí předčištění dešťových vod před jejich vypuštěním do recipientů. Velký počet profilů, které umožňují migrační prostupnost pro živočichy, snižuje v kombinaci s instalovaným oplocením D3 riziko střetu dopravy se zvěří. Následná opatření Pokud dojde ke kontaminaci menšího množství zeminy (úkapy, únikem nafty, únikem benzínu apod.), je třeba tento znečištěný materiál okamžitě odstranit a zneškodnit vhodným způsobem. V případě většího úniku ropných látek dodržovat zásady a postupy uvedené v havarijním plánu správce komunikace, zejména: • zabránit jakémukoliv dalšímu úniku ropných látek, tj. neprodleně provést první zásah, který směřuje k zajištění požární bezpečnosti, dále zabránit dalšímu vytékání kapaliny nejvhodnějším způsobem, tj. utěsnění trhlin a děr, uzavřením ventilů apod., • sanovat postižené lokality materiály sajícími nebo vázajícími ropné produkty (Vapex, Kurol, případně piliny, písek, rašelina, škvára apod.), • co nejrychleji uložit zachycené ropné produkty do vhodných nádob a následně odvézt k likvidaci oprávněnou osobou. Výstavba Při výstavbě hrozí havárie především v případě nedodržování platných bezpečnostních předpisů, nedodržování havarijních řádů a technického stavu strojů a vozidel (špatná údržba, nedostatečná kontrola stavu strojů), kdy může dojít k úniku pohonných či mazacích hmot, které znečistí okolí. Potřebná opatření jsou uvedena v kap. D.IV. Dalším potenciálním nebezpečím jsou nehody vozidel projíždějících po komunikacích ve styku se stavbou, vzniklé v důsledku nepozornosti apod. Z toho důvodu je nutné věnovat velkou pozornost návrhu a instalaci dopravních opatření, regulujících průjezd v místě provádění záměru. Riziko havárií na objízdných trasách bude sníženo vhodnými dopravními opatřeními včetně dopravního značení. Stanovisko zpracovatele posudku Vzhledem k charakteru záměru nejsou k této části dokumentace zásadní připomínky. Relevantní opatření týkající se omezení environmentálních rizik jsou zahrnuta do podmínek do návrhu stanoviska. D. IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí D.IV.1 Navržená opatření V dokumentaci jsou uvedena opatření k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví vyplývající z provedeného hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Opatření uvedená zpracovatelem dokumentace jsou následující:

70


Opatření navržená v rámci technické studie, případně doplněná v jednotlivých kapitolách EIA, jsou znázorněna v grafické příloze A.7 dokumentace. • Pro ochranu přilehlé zástavby jsou v navrženy protihlukové stěny (D.I.3) , které sníží nepříznivé vlivy komunikace na akustickou situaci. • Pro ochranu vod jsou navrženy retenční nádrže (D.I.4 dokumentace) s instalovanými filtry, sedimentačními jímkami či odlučovači norných stěn. • Prostupnost jak pro obyvatelstvo, tak pro živočichy, zajišťují v celé délce mostní objekty, případně tunely (D.I.1, a D.17. dokumentace) a ekodukty . D.IV.2 Fáze projektových příprav (DÚR, DSP) Po rozhodnutí, která varianta bude realizována • Dořešit uložení a přepravu velkého množství přebytečného materiálu z výkopů na vhodné skládky. • Součástí další stupňů PD budou ZOV, v jejich rámci bude zpracován i soubor organizačních a technických opatření v etapě výstavby s cílem minimalizovat potenciální nepříznivé vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva, a to zejména se zaměřením na: • provádění zemních prací v rozsahu nezbytně nutném; • stanovení a odsouhlasení odvozních a dovozních tras ze stavby; • zpřesnění bilance výkopových zemin, včetně způsobu jejich třídění a odstranění podle úrovně jejich případné kontaminace; • organizaci odborného dohledu při odtěžování kontaminovaných zemin; • včasný odvoz přebytečného materiálu ze stavební činnosti k využití, resp. recyklaci, popřípadě odstranění; • při výběru zařízení staveniště a manipulačních prostor je nutno vycházet z výsledků biologických průzkumů, zpracovat biologické hodnocení, a eliminovat zásahy do cenných částí ekosystémů, plochy staveniště vymezit zejména v antropicky výrazněji ovlivněných částech území mimo ekologicky hodnotné partie (nivy vodních toků, PUPFL, ÚSES). • omezení mezideponií a skladování prašných materiálu; • omezení sekundární prašnosti skrápěním; • zajištění řádné údržby a sjízdnosti využívaných komunikací a zamezení jejich znečištění se zajištěním účinné techniky k jejich čištění; • vhodné nakládání s odpady (třídění a shromaždování jednotlivých druhů odpadů, vedení evidence, přednostní využívání odpadů); • výběr vhodných stavebních mechanizmů a jejich časové využití a souběh podle výsledku akustické studie pro provádění stavebních prací (bude-li zpracována); • technický stav stavebních a dopravních mechanizmů, zejména z hlediska exhalací, hlučnosti a úniku ropných látek. • Navrhnout plán havarijních opatření pro období výstavby i pro období provozu komunikace dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. • Vypracovat povodňový plán pro etapu stavebních prací v záplavových území toků. • Zažádat o vyjádření orgánů o vydání rozhodnutí a podmiňujících stanovisek viz. kapitola B.I.9 71


• V případě výběru východního koridoru k realizaci je nutné učinit kroky pro sjednání souladu s územně plánovacími dokumentacemi (ZÚR pro území kraje, územní plány obcí). • Navržené osvětlení odpočívek musí směřovat dolů tak, aby se v maximální možné míře zamezilo umělému osvětlování okolní krajiny. • Koordinovat projektovou přípravu výsledné varianty s připravovanými a plánovanými záměry v území. • V případě variant západního koridoru prověřit možnost odsunu Týneckého přivaděče od Chářovic a řešit křižovatku Václavice/Chrášťany tak, aby neumožňovala zkracování trasy na Konopiště přes Václavice a dodržet propojení Václavice Chrášťany Zejména je nutno přijmout následující opatření: Obyvatelstvo • Zpracovat podrobnou hlukovou studii pro výslednou variantu trasy dálnice a navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. Protihlukové stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit. • U přemostění Sázavy v západní variantě navrhnout překryt prostoru mezi mosty (zrcadlo) tak, aby hluk z dopravy nemohl ovlivňovat stavby v údolí. • Na základě návrhu ZOV, zejména stanovených dopravních, případně objízdných tras, zpracovat rozptylovou a hlukovou studii pro období výstavby a případně navrhnout patřičná opatření na eliminaci nepříznivých vlivů stavebních prací, pokud to bude v některých místech vyžadovat hygienická stanice. • V případě, že budou příjezdové cesty ke stavbě pro těžkou mechanizaci a nákladní automobily v nevyhnutelném případě vedeny přes zastavěné území, nutno provést veškerá hygienická měření týkající se otřesů, hluku, emisí a následně provést patřičná kompenzační opatření. • Včas informovat vlastníky objektů a příslušné obce o nezbytnosti provedení demolic a projednat náhrady za demolované objekty. V případě nutných asanačních úprav řešit ve spolupráci s obcemi náhradu za objekty pro bydlení. • Projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníky dotčených pozemků. • Na základě dohody s majiteli dotčených lesů navrhnout kompenzační opatření, stanovit výši náhrad, případně dořešit dotčení cestní sítě. • V případě požadavku zahájit ve spolupráci s příslušným pozemkovým úřadem práce na nutných pozemkových úpravách pro zajištění přístupnosti pozemků, řešení odtokových poměrů území a účelové zemědělské dopravy, atp. Povrchové a podzemní vody • Provést podrobný hydrogeologický průzkum z hlediska ovlivnění režimu a kvality podzemních vod v zájmovém území stavby, které bylo hydrogeologickým posouzením v rámci EIA označeno za pravděpodobně ovlivněné nebo za nezdokumentované. • Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu provést evidenci zdrojů podzemní vody, které budou ovlivněny trvale nebo plně znehodnoceny včetně individuálních domovních studní. 72


• Včas projednat podmínky náhrad s vlastníky a správci podzemních vodních zdrojů. • Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu zpracovat hydrogeologickou a technickoekonomickou studii náhrad těchto zdrojů . • Na základě výsledků podrobného hydrogeologického průzkumu provést evidenci zdrojů podzemní vody, které budou ovlivněny dočasně včetně individuálních domovních studní. Evidence bude podložena podrobným zaměřením jednotlivých zdrojů a hranic stanovených ochranných pásem. • Zahájit předběžný monitoring pro podzemní vody. Lokality, způsob a četnost monitoringu navrhne osoba odborně způsobilá v hydrogeologii. • Zahájit předběžný monitoring kvality vod recipientů dešťových vod z dálnice. Tento monitoring provádět po dobu 2 let minimálně 4x ročně, přibližně v profilu vyústění dešťové kanalizace dálnice. Monitoringem budou sledovány hodnoty ukazatelů znečištění produkovaného provozem dálnic. Popis metodiky monitorování srážkoodtokových poměrů dálnic uvádějí TP 202 – Monitorování srážkoodtokových poměrů dálnic a rychlostních silnic. • Na ochranu recipientů před nadměrným zvýšením průtoků a zhoršením kvality vodami ze zpevněných ploch dálnice budou navržena ochranná opatření. Návrh opatření je podmíněn charakterem příslušného recipientu. U recipientů s malým povodím nad profilem vyústění dešťových vod z dálnice, kde se dá očekávat nepříznivý vliv jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska, budou osazeny retenční nádrže (RN) a provozní dešťové usazovací nádrže (DUN). U recipientů s velkým povodím, kde ovlivnění bude přijatelné, budou osazeny havarijní nádrže (HN), které budou chránit recipient proti znečištění při havarijních stavech na dálnici. • Návrh opatření zohlední požadavky správců vodních toků a znalosti podrobné charakteristiky jednotlivých vodotečí – bude upřesněna přesná lokality retenčních nádrží a jejich technické parametry. • Navrhnout provozní a manipulační řády odvodňovacích zařízení na dálnici.. • V lokalitách citlivých na znečištění tzn. v případě, kdy nebude garantováno požadované splnění imisní hodnoty v recipientu po smísení s vypouštěnou vodou z dálniční kanalizace, je potřeba navrhnout do základního zařízení pro čištění vod doplňující zařízení. Základní zařízení (dnes nejčastěji využívaný způsob na dálnicích ČR dle vzorového projektu ŘSD ČR) je tvořeno prefabrikovanými dešťovými usazovacími nádržemi, které pracují na principu sedimentace a gravitačního odlučování ropných látek. Umožňují zachycení havarijního úniku ropných látek (30m3) před nornou stěnou. Doplňujícím zařízením jsou koalescenční filtry a v odůvodněných případech i sorpční filtry. Nevýhodou sorpčních filtrů jsou vysoké provozní náklady. Citlivými lokalitami jsou vodárenské toky uvažované jako recipienty odtékajících dálničních vod, vodoteče protékající ochrannými pásmy povrchových zdrojů a ochrannými pásmy podzemních vodních zdrojů, tzn. vodoteče, které mohou zprostředkovat znečištění podzemního vodního zdroje v jejich dosahu. • V návrhu odvodnění dálnice budou zabezpečeny úseky tělesa procházející ochranným pásmem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Zabezpečení spočívá v použití vhodných materiálů do násypů komunikací a materiálů vozovek tj. s vyloučením materiálů s odplavitelnými částicemi, materiálů ze skládek, strusek z chemické výroby, zbytků ze spalování odpadů a materiály s obsahem dehtu. Pro zpevnění krycích vrstev vozovek nebudou používána pojiva s obsahem dehtu. Další opatření zahrnuje důsledné odvedení srážkových vod do dešťové kanalizace a zpevnění volných otevřených příkopů s utěsněním jejich okolí. 73


• Ochranná opatření, poloha výústních objektů a samotné vypouštění dálničních vod do recipientů podléhá požadavkům a souhlasu správců toků. • Odvodňovací příkopy i kanalizaci navrhnout s dostatečným průtočným profilem i pro přívalové srážkové vody, které zabezpečí odtok vod z vozovek. • Odvodnění komunikace navrhovat tak, aby v co největší (technicky možné) míře byla zachována spádovost vodních toků – tzn. aby zachycené vody byly svedeny do povodí a vodních toků, do kterých přirozeně směřují. • V návrhu poloh odpočívek a SSÚD posoudit možnost napojení na veřejný vodovod v dané lokalitě nebo provést hydrogeologický průzkum, který prověří možnost zřízení zdroje podzemní vody. • V návrhu vodohospodářského řešení (srážkové a odpadní vody) ploch odpočívek a SSÚD respektovat možnosti lokality a využít dostupných moderních řešení (např. recyklace odpadních vod na znovu využitelnou užitkovou vodu v areálu). • Při návrhu odvedení srážkových vod z odpočívek a SSÚD bude stoková síť zabezpečená proti znečištění recipientu ropnými látkami. • V návrhu úprav toků (pod mostními objekty, pod výustními objekty dálniční dešťové kanalizace, při případných přeložkách) respektovat a zapracovat požadavky správců toků. • Všechny vodní toky budou v místě křížení upravovány vždy v minimální nutné délce pro potřeby stavby dálnice s cílem minimálního zásahu do stávajících přírodních a odtokových poměrů. Vodoteče budou opevněny pohozy, dna a dolní části svahů z lomového kamene a zbytek průtočného profilu ornicí s osetím. Taková úprava je nejvhodnější z hlediska začlenění do krajiny i z hlediska údržby. Vhodným doplněním úpravy je vegetační doprovod z keřů a dřevin. • V místech vyústění dálničního odvodnění, nebo příkopů, na vtocích a výtocích z propustků a mostků, v místech soutoků vodotečí a v místech se sníženou expozicí slunečného svitu, se připouští opevnění kamennou dlažbou. • Pro mostní objekty zasahujícími spodní stavbou do průtočného profilu koryt toků a do záplavového území bude zpracováno hydrotechnické posouzení dle TP 204 – Hydrotechnické posouzení mostních objektů na vodních tocích. Při návrhu budou respektovány a zapracovány požadavky správců toků. • Při návrhu POV stavby respektovat pásma ochrany vodních zdrojů, zařízení staveniště do těchto lokalit neumisťovat. • Plochy ZS mostních objektů neumísťovat do aktivní zóny záplavových území. Odstavné plochy stavební mechanizace, skládky materiálů, stavebního odpadu a výkopové zeminy umístit mimo záplavové území. • Při návrhu využití mobilních betonáren, upřednostňovat zařízení s možností zpětného využívání odpadní vody z mísících zařízení a výplachů automixů. • V návrhu zásobování dálničních tunelů požární vodou posoudit možnost napojení na veřejný vodovod nebo na přírodní zdroj a také možnost požární nádrže. Při možnosti využití přírodního zdroje a požární nádrže bude součástí posouzení hydrogeologický průzkum. • V rámci vodohospodářského řešení stavby provést identifikaci melioračních zařízení v okolních lokalitách, v případě přerušení stavbou zachovat jejich funkčnost. • Pro RN provozovatel zpracuje provozní řád (ČSN 752410), ve kterém budou mimo jiné stanoveny požadavky na údržbu. 74


• Před zahájením stavby bude zpracován „Plán opatření pro případ havárie v době výstavby“, tento plán bude zpracován dle náležitostí vyhlášky č. 450/2005 Sb., předložen k odbornému stanovisku správcům toků a následně předložen ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu. Plán bude vypracován pro jednotlivé konkrétní stavební objekty, zařízení staveniště a činnost v lokalitách, u kterých bude hrozit zvýšené nebezpečí pro povrchové a podzemní vody. • Před zahájením stavby bude zpracován „Povodňový plán stavby“, tento plán bude vypracován dle TNV 752931, bude předložen k odbornému stanovisku správcům toků a následně předložen k potvrzení souladu s povodňovými plány dotčených obcí . • Uvedené plány budou závazné pro všechny pracovníky i jednotlivé subdodavatele, ti budou s plány prokazatelně seznámeni formou školení. • Součástí přípravy je získání rozhodnutí uvedených v kapitole B.I.9. a: • Souhlas s Plánem opatření pro případ havárie (havarijní plán) pro období výstavby na území stavby velkého rozsahu - vydává příslušný vodoprávní úřad • Potvrzení souladu Povodňového plánu stavby s povodňovým plánem dotčené obce - vydává příslušný vodoprávní úřad Půdy • Při zásahu do pozemků budu dodržována ustanovení zákonů č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu a č. 289/1995 Sb. o lesích ve znění pozdějších předpisů, minimalizovat dočasný zábor ZPF a pokud možno eliminovat dočasný zábor PUPFL. • Upřesnění podmínek uvedených v kapitole B.I.9: • Zemědělský půdní fond - projednat návrh trasy s orgány ochrany ZPF a opatřit jejich souhlasem dle § 7. - požádat podle § 9 odst. 5 zákona o souhlas s odnětím ze ZPF. - dodržet zásady ochrany ZPF dle § 4 a 8 zákona (zejména: projednat práce s vlastníky dotčených pozemků, zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch). - Provést vyhodnocení bilance skrývky svrchních kulturních vrstev půdy a vytvořit plán na jejich přemístění a další využití. • Pozemky určené pro plnění funkce lesa - Před vydáním územního rozhodnutí vyžádat si podmínky vedení trasy liniové stavby přes lesní pozemky u orgánu státní správy lesů. - V místech, kde bude trasa nově vstupovat na lesní pozemky nebo kde bude zasahovat do 50 m od kraje lesa, požádat o odnětí z PUPFL, příp. o souhlas se zásahem do ochranného pásma. • Zpracovat výpočet náhrad škod na lesních a zemědělských pozemcích a určit výši poplatku za trvalé a dočasné odnětí dotčených pozemků určených k plnění dané funkce. • Zpracovat projekt rekultivace lesních pozemků dočasně odňatých z PUPFL a zemědělských pozemků dočasně odňatých ze ZPF. Geologie a horninové prostředí • Vypracovat návrh technických opatření (úprav geofyzikálních a geomechanických vlastností zemin a hornin) vedoucích k využití maximálně možnému množství výkopových zemin pro nové těleso komunikace.

75


• Vyřešit problematiku materiálových zdrojů a lokalit pro uložení přebytků výkopu nevhodného materiálu. • Ve zvolené variantě, v místech mostních objektů a v místech tunelových úseků provést podrobný inženýrsko-geologický průzkum (dle Technických podmínek TP76 - část A, B, C, a Českých národních a Evropských geotechnických norem platných pro ČR), s návrhem případných sanačních a stabilizačních opatření • Pro západní koridor ověřit mocnost cihlářských hlín v Dolních Jirčanech a navrhnout další postup v rámci navazující projektové dokumentace. Vedení nivelety v úsecích CHLÚ navrhnout tak, aby během výstavby mohla být odtěžena maximální mocnost suroviny (s jejím uložením v blízkosti zpracovatelského závodu). Nevytěžitelné zásoby, které zůstanou pod tělesem dálnice budou vybilancovány a navrženy k odpisu zásob. Vzhledem k navrženému postupu se bude jednat o minimální nutné množství. • Zpracovat báňský posudek na základě konečného technického návrhu dálnice. V případě průchodu poddolovaným územím zpracovat odborný báňský posudek Ekosystémy a zeleň • Z pohledu ochrany cenných mokřadních biotopů doprovázejících vodní toky a tam rostoucích rostlinných druhů je doporučeno volit technologie, které umožňují použití subtilní mostní konstrukce, které povedou k minimalizaci zastínění. Dále je nutno vyřešit odvod vod z komunikací, aby nepříznivě neovlivňovaly chemizmus v tocích a případně jimi napájených vodních nádrží níže po toku (záchytné jímky, lapoly, usazovací nádrže apod.). • Průhledné protihlukové stěny budou upraveny tak, aby byly zřetelné pro ptáky (např. pískování, svislé proužky). • Úseky s tunely musí být zabezpečeny technicky tak, aby trasa tunelu nesloužila jako drenáž a neodváděla podzemní vody, což by se projevilo hromadným úhynem lesních porostů. • Zohlednit vlivy na přírodní parky, ÚSES, VKP a zvážit navržená opatření v rámci dokumentace EIA vycházejících z odborných expertíz. - ÚSES - profily křížení komunikace se skladebnými prvky ÚSES realizovat s ohledem na zachování jejich ekostabilizačních funkcí, preferovat přírodní materiály navozující přírodní charakter prostředí objektů. Minimalizovat zásah a zábor půdy na území biocenter. Návrh ozelenění tělese provést s ohledem na zesílení funkcí prvků ÚSES v sousedství dálnice. Pro dotčené prvky ÚSES vypracovat projekt ÚSES tak, aby bylo podpořeno citlivé začlenění dálnice do krajiny. - VKP - v rámci PD upřesnit technická opatření, aby funkčnost dotčených významných krajinných prvků byla zachována. • Přeložky lokálních biokoridorů realizovat dle výsledného technického řešení dálnice do profilů, které jsou ke stávajícímu vedení LBK situovány nejblíže a zároveň umožní bezproblémové křížení s dálnicí. • Vzhledem k zásahu do ochranného pásma NRBK požádat o stanovisko k zásahu příslušný orgán ochrany přírody, tedy Ministerstvo životního prostředí. • Navrhnou projekty monitoringu podle zásad uvedených v biologickém hodnocení – detaily budou pro jednotlivé dílčí lokality vypracovány až poté, co budou známy veškeré technické detaily a termíny stavby. Sledování pohybu vydry říční na tocích, kde byla zjištěna. Dlouhodobé ověřování funkčnosti všech vytvořených migračních objektů. 76


•

•

• •

• •

• •

•

Na základě geodetického zaměření zpracovat podrobný dendrologický průzkum, v němž je nutné provést zhodnocení dřevin určených ke kácení, uvést jednotlivé druhy, množství a obvody jednotlivých kmenů ve výšce 130 cm nad zemí. Následně stanovit rozsah nutného kácení a zachování všech dřevin, které nejsou v přímé kolizi se záměrem, identifikovat dřeviny nadprůměrných sadovnických hodnot, které by měly být zachovány i v partiích výrazněji dotčených stavebními pracemi. Dále stanovit odpovídající kompenzaci za tyto pokácené dřeviny v podobě odvodů či náhradních výsadeb. Zpracovat projekt vegetačních úprav s výsadbami, které těleso vhodně začlení do krajiny. Při návrhu vegetačních úprav tělesa komunikací a přilehlých ploch je třeba dodržovat doporučenou druhovou skladbu, která se přibližuje přirozené vegetaci a zároveň je odolná solance (příp. jiným přípravkům pro zimní údržbu komunikace). Preferovat vhodný sortiment domácích dřevin a použití zapěstovaných vzrostlejších jedinců (výšky cca 1,5 m a stáří 2 roky) v navrhovaných výsadbách, pohledově svahy násypu osadit souvislým pruhem křovin a stromů stanovištně příslušných. Doporučujeme použití popínavých rostlin na protihlukových stěnách jako prvku zjemňujícího estetické působení objektu (stěny pokryté zelení zvýší současně funkci proti střetům ptáků s projíždějícími vozidly). Druhovou skladbu vegetačních úprav přizpůsobit místním podmínkám složení a v jednotlivých případech konzultovat s orgány ochrany přírody. Projekt ozelenění je potřeba následně schválit příslušnými orgány ochrany přírody a na základě tohoto návrhu zpracovat technickou studii území s počty a druhovým zastoupením plánovaného ozelenění stavby (projekt zeleně), který bude řešen a předložen k odsouhlasení v rámci stavebního řízení. Vegetační úpravy případně realizovat jako výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí v místech kontaktu dálnice s obytnou zástavbou. V místech křížení komunikace s koridory na vodních tocích navrhnout oboustrannou výsadbu keřů na svazích tělesa komunikace, která splní funkci oplocení a zamezí vstupu především velkých savců na vozovku. Výsadba musí začínat na křídlech mostu a dosahovat délky alespoň 30 m podél komunikace, v případě prvků regionálních a nadregionálních alespoň 100 m. Obě její strany se musejí trychtýřovitě sbíhat do prostoru pod mostem. Druhové složení této výsadby doporučujeme konzultovat s orgány ochrany přírody. V případě zásahů do ucelených lesních celků spolupraccovat s příslušným lesním hospodářem a postupovat na základě platných hospodářských plánů. Půdy na svazích silničního tělesa dotovat biomasou, zatravnit a případně osázet vzrostlými dřevinami (cca 1,5 m). Následný projekt rekultivací musí splňovat požadavky ochrany přírody (přednostní používání autochtonních dřevin, atd.) a zabezpečit svahy před erozí. Vzhledem k existenci přírodně cenných lokalit zpracovat a projednat s příslušnými orgány ochrany přírody revitalizace území, a prověřit možnost výsadby zeleně v ochranném pásmu dálnice D3. V úsecích, kde výsledná trasa prochází přes území přírodního parku nebo v jeho těsném sousedství klást důraz na řešení detailů, které podpoří začlenění dálnice do krajiny (vegetační úpravy, barevné provedení, kostrukce stavebních objektů aj.). Západní koridor • Doporučuje se vymezit nové trasy LBK 2, LBK 4, které budou vedením dálnice přerušeny tak, aby bylo umožněno bezproblémové křížení s trasou dálnice a aby sledovaly přírodně hodnotné partie v krajině. 77


• • • •

•

LBC č. 23 při var. Z2 a Z3, LBC 26 při var. Z1, LBC 74 - nově vymezit mimo trasu dálnice. Pro zajištění křížení Týneckého přivaděče s lokálním biokoridorem včlenit do jeho trasy rámový propust. V okolí Mošťanského rybníka dbát zvýšené opatrnosti na znečištění vodního prostředí s ohledem na přítomnost cenných mokřadních společenstev v litorální zóně nádrže a nad nádrží v olšinných porostech při přítoku rybníku. V blízkosti D3 u cenného stepního biotopu vytvořeného na polní mezi jižně silnice do Krusičan nutno dodržet technologickou kázeň tak, aby nedošlo k mechanickému poškození biotopu stepi pojezdy stavební techniky a deponováním stavebních materiálů.

Východní koridor •

V prostoru RBC 1856 minimalizovat násypové těleso mostu. S ohledem na výslednou variantu prověřit možnost nového vymezení LBC XXX, rozšíření LBC XL, nové vymezení LBC 95, rozšíření LBC XLIX, LBC 89.

•

Zamezit ovlivnění Koženého rybníka a Semovického rybníka. Přemostění Semovického rybníka pomocí subtilní konstrukce a stavebních detailů omezujících hlukové a světelné rušení.

•

Lokalita Podolí je velmi vysoké přírodovědecké hodnoty – doporučeno v navazující PD vést trasu od úrovně km cca 39,0 v těsném západním sousedství železnice, aby bylo možno dálncie D3 zcela odklonit mimo tuto velmi hodnotnou dílčí lokalitu.

Fauna a migrační prostupnost • •

•

• •

•

V případě nutné úpravy toků volit přírodní netechnické materiály, např. kamenné dláždění. Břehy budou upraveny přirozenou, nezpevněnou půdou, v maximální možné míře je nutno zachovat přirozenou břehovou strukturu toku. Vegetačními úpravami objektu i vybavením podmostí minimalizovat optický kontakt s technickými prvky. Prostor v okolí vstupu do objektu má mít maximálně přirozený a přehledný charakter tak, aby migrující jedinec mohl před i za přechodem ověřit bezpečnou otevřenou krajinu s možností úkrytu Před v tokem do propustku nenavrhovat usazovací jímky s kolmými stěnami, které představují pro živočichy nepřekonatelné pasti. Je nezbytné budovat je takovým způsobem, který umožní spadlým živočichům tento prostor kdykoli opustit (např. šikmé plochy). Pro zajištění migrace obojživelníků u propustků musí být obě vyústění bezbariérové bez překážek vyšších než 10 cm. U profilů, které jsou označeny za důležité migrační tahy obojživelníků, navrhnout instalaci bariéry proti jejich vstupu na komunikaci, v délce cca 50 m od toku/mostu (dle délky mostní konstrukce) na obě strany. Rozsah zábran specifikovat dle podrobné znalosti terénu a technického řešení trasy dálnice. V navazující PD prověřir pro výslednou variantu nutnost/potřebu realizace ochranných bariér pro ptáky (s ohledem na technické řešení tělesa dálnice a významnost lokality jako potravního a hnízdního okrsku ptáků), jejichž účelem je primárně zvednut jejich letovou výšku. Tyto bariéry vhodně eliminují také hlukové a světelné rušení.

78


•

•

•

•

• •

• • •

Oplocení pro zamezení střetu vozidel se zvířaty přebíhajícími přes komunikaci se doporučuje realizovat ve všech úsecích označených terénním průzkumem jako migrační prostory zvěře a ve všech lesních úsecích. Od oplocení je možno upustit tam, kde komunikace prochází ryze agrární krajinou bez existence podpůrných prvků (jako jsou lesy, remízy, vodní plochy apod.). Ploty nesmí zvířata odtahovat od migračních cest či jim bránit k přístupu na migrační cestu. Před vybudováním plotů by měla být okolní krajina prozkoumána, aby nedocházelo k vytvoření paralelních linií, které by mohly tvořit pasti. Oplocení navrhnout podél komunikace v lese se 100 m přesahem mimo les. Oplocení navrhnout v případě jednostranných PHS na druhé straně dálnice. S ohledem na rozmístění lidských sídel a dalších migračních bariér (velké křižovatky apod.) je nutné zajistit, aby na trase nevznikaly místa, kde se živočichové migrující podél dálnice dostanou do úzkého prostoru bez možnosti volného úniku. Riziko vzniku slepých cest hrozí např. u koridoru západního u Dunávic v případě var. 2, která v daném úseku postrádá kapacitní migrační objekt. Dále musí být v navazující PD věnována zvýšená pozornost oblasti Maršovic, kde vede dálnice v blízkosti zástavby obce. U koridoru východního vznikne nepříznivá situace u Senohrab, kde bude zastavěno mimoúrovňovou křižovatkou Senohraby volné prostranství, které dnes umožňuje zvěři obcházení Senohrab z jihu na sever. Zvýšená pozornost musí být věnována prostoru Bystřice, v lokalitě Boroví (Radošovice) působí nepříznivě paralelní vedení stávající silnice I/3. Jako konfliktní se také jeví prostor MÚK Křešice (zejména u var. C1), v jejíž těsné blízkosti prochází paralelně s větvemi křižovatky železnice a kde je vytvořena složitá síť křižovatek. Těmto lokalitám musí být v navazující PD věnována zvýšená pozornost. Prověřit možnost doplnění propustků pro drobné živočichy (nejlépe rámové propusty) do míst, kde to terénní podmínky umožňují a ve vzdálenosti cca 1 km žádný takový objekt není. Toto opatření povede ke zvýšení prostupnosti dálnice pro drobné živočichy kategorie C a D. Vždy musí být zachovány dostatečně široké suché břehy s maximálním omezením technického opevnění. Požadavkům pro tyto skupiny organismů by měly být přizpůsobeny i průchody pro velké savce (drobné úkrytové možnosti vytvořené např. pařezy, kameny. V kolizních profilech s prvky územního systému ekologické stability zpracovat projekt ÚSES, který zohlední migrační trasy zvěře a svými opatřeními navede zvěř do navržených migračních profilů. Protihluková opatření vždy navrhovat jako zřetelně viditelné pro ptáky např. pevné stěny. Tam, kde jsou protihlukové stěny navrženy z průhledných materiálů, aplikovat pro ochranu ptáků např. lepené pruhování skel, pískované sklo, či použít skel, která odrážejí část UV spektra, takže ptáci je vnímají jako tmavá nebo naopak jasně zářící, zatímco pro lidi jsou průhledná. Pro zlepšení estetického vnímání zajistit jejich začlenění do zelených ploch vysázením krycí popínavé zeleně. V případě východního koridoru navrhnout SSÚD v místech, kde nebude představovat migrační bariéru ani omezovat funkčnost migračních objektů. Prověření možnosti posunu lokality odpočívky Minartice v západním koridoru a odpočívky Bystřice ve východním koridoru. V rámci západního koridoru upravit mostní objekt přes pravostranný přítok Břežanského potoka tak, aby byl most prodloužen i přes údolí potoka.

79


• •

•

• •

V profilu migračního tahu VIII západního koridoru – km cca 10,0 u Studeného nutno u varianty Z2 prověřit možnost umístění rámového propustu (pro zajištění migrace obojživelníků). U východního koridoru prověřit možnost zvětšení volné výšky nad terénem u mostního objektu v km 10,099. V km 11,30-11,59 prověřit nutnost realizace ekoduktu v místech mimo největší migrační tlak a naopak možnost zkapacitnění mostního objektu v km 11,00. U východní koridoru prověřit vzhledem k terénním podmínkám nahrazení ekoduktu v km 32,500 mostním objektem tak, aby nebyl přerušen stávající přítok z polí. Prověřit možnost rozšíření pravobřežní suché zóny u mostu v km 31,6687 přes Semovický rybník. Pro výslednou trasu dálnice pokračovat v biologickém průzkumu a přesně specifikovat chráněné druhy, pro něž bude třeba záchranných opatření. Zpracovat detailní migrační studii, která pro jednotlivé migrační profily vyhodnotí kromě vlastního technického řešení objektů také opatření pro eliminaci rušivých vlivů provozu komunikace. Na základě podrobného zmapování bude upřesněna významnost migračních cest. Respektovat doporučení viz. Rámcová migrační studie. Na základě detailních podkladů k výsledné variantě navrhnout přesnou lokalizaci veškerých opatření (zábrany, ochranné bariéry aj.).

Odpady • Navrhnout pro období stavby systém nakládání s odpady, zaměřený na jejich třídění, samostatné shromažďování a následné využití či odstranění. • Provést zatřídění podle Katalogu odpadů – vyhl. MŽP ČR č. 381/2001 Sb. – bude součástí Projektu nakládání s odpady v dalším stupni PD, ve kterém budou rovněž uvedeny výměry hlavních druhů odpadů jak pro stavbu, tak pro provoz zařízení. • Bude upřesněna bilance odpadů a zpracován plán odpadového hospodářství, který specifikuje nakládání se vzniklými odpady v souladu s legislativou a to jak pro fázi výstavby, tak pro fázi provozu. Zásady likvidace odpadů jsou popsány v kap. B.III.3. Kultura, archeologie • Drobné místní památky a solitérní architekturu (Boží muka, kříže, kapličky, zvoničky, sochy, pomníky, milníky atd. v trase dálnice a jejím okolí je třeba zachovat a zajistit, aby nebyly poškozeny nebo odcizeny. Na základě přesného zaměření stavby v terénu budou pro výslednou varianty určeny ty, které bude nutno přemístit nebo je přemístit, není-li možné je zachovat na místě. Návrh přesmítění bude zpracován v úzké spolupráci s příslušným památkovým úřadem. • V místech, kde trasa prochází v blízkosti hodnotných historických jader měst a nebo vesnic s dominantami kulturních památek je třeba pro zachování panoramatických pohledů dle doporučení NPÚ zamezit tzv. parazitní zástavbě ve vazbě na dálnice. Jako opatření může být např. přijmuta stavební uzávěra obce aj. • Protihlukové stěny v místech s panoramatickými pohledy na památky a historická jádra měst a obcí by měly být průhledné. • V případě východního koridoru je při úpravách areálu NKP zámku Konopiště spolupracovat s Národním památkovým ústavem, ústřední pracoviště, o vydání závazného stanoviska požádat Krajský úřad Středočeského kraje. U ochranného pásma NKP zámku Konopiště a všech ostatních dotčených památek vydává závazné stanovisko příslušný úřad obce s rozšířenou působností a odborné vyjádření NPÚ - ÚOP SČ. 80


• Na katastru obce Jílové je třeba chránit historická důlní díla. • Záměr je nutné předem dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. D.IV.3 Období výstavby • Při výběrovém řízení na dodavatele stavby brát jako jedno z kritérií i specifikování garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby. Zohlednit celkovou délku trvání výstavby, používání moderních a progresivních postupů výstavby s využitím technik šetrných k životnímu prostředí, případně certifikaci dle ČSN EN ISO 14 001. • Provádět stavební práce, zejména mostní objekty a PHS v sousedství obytné zástavby, pouze v denní době podle podmínek hygienické stanice. Realizovat preventivní opatření na minimalizaci hluku při výstavbě (např. protihluková ochrana stacionárních zařízení, dodržování pracovní doby od 6 do 21 hod, vyloučení provádění hlučných prací v noční době od 21,00 do 7,00 hodin, omezení těžké nákladní dopravy na pracovní dny, minimalizace výstavby o víkendech, omezení hlučných stavebních prací v brzkých ranních a pozdních odpoledních hodinách apod.) s cílem zajistit dodržení limitních hodnot hluku dle NV č. 148/2006 Sb. • Při začátku stavebních prací bude provedeno kontrolní měření u obytné zástavby a konkretizována prorotihluková opatření. Budou voleny stroje s garantovanou nižší hlučností. • Včas informovat dotčené obyvatelstvo o plánovaných činnostech a umožnit tak odpovídající úpravu režimu dne. • Před zahájením stavebních prací podrobně zdokumentovat za účasti jejich správce stav komunikací, které budou stavbou využívány a po dokončení stavby je uvést minimálně do původního stavu. • Navrhnout, projednat s dotčenými obcemi a dodržovat dopravní opatření pro zajištění místního provozu a ochrany obyvatel. • Ochranná opatření u významných zdrojů hluku (kryty, mobilní zástěny, kontrola technického stavu) na základě výsledků hlukové studie, která bude pro fázi výstavby zpracována v případě, že si tak vyžádá příslušný orgán ochrany zdraví. Správnou organizací výstavby minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby. • Dodržovat technologickou kázeň a podmínky stavebního povolení. • Provést opatření ke snížení prašnosti při výstavbě (např. skrápěním při demolicích) včetně opatření, které zajistí, že okolní vozovky nebudou znečišťovány auty vyjíždějícími ze stavby, případně zajistit jejich okamžité čištění. V případě, že přesto dojde ke znečištění veřejných komunikací, zajistí dodavatel stavby jejich řádné očištění. • Minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti na staveništi. • Kontrolovat zabezpečení nákladu na autech, aby nedocházelo k úsypům materiálu během cesty. • Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a stavební techniky udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami. • Dbát na technický stav automobilů a stavebních strojů. Po dobu údržby, přestávek a odstávek vypínat motory nákladních aut a stavebních mechanizmů. 81


• Vypracovat pro stavbu Havarijní plán pro případ havarijního úniku látek škodlivých okolnímu prostředí. Bude předložen k posouzení vodohospodářskému orgánu. Povrchové a podzemní vody • Bude pokračováno v navrženém pravidelném monitoringu podzemních vod a v monitorování recipientů dle návrhu pro fázi přípravy stavby. Před započetím stavebních prací doložit údaje o kvalitě a množství podzemních vod v ploše stavby a blízkém okolí dle výsledné varianty. Množství a kvalita spodních vod nesmí být stavbou zhoršena. • Výstavba bude probíhat v souladu se schválenými ZOV. Staveniště musí být vybaveno tak, aby veškeré produkované odpadní vody byly řádně zneškodňovány a nedocházelo ke znečisťování povrchových ani podzemních vod. Všechny používané stroje při realizaci stavby i odlesňování musí být v dobrém technickém stavu a to zejména z hlediska možných úkapů ropných látek. • Staveniště bude chráněno před odtokem srážkových vod z přilehlých povodí a stěn zářezů systémem příkopů a rigolů. Voda bude odváděna do nejbližší vodoteče. • Bude zajištěn odvod povrchových vod z prostoru staveniště dle projektové dokumentace jednotlivých stavebních objektů. Především v období zemních prací a v místech stavby se zvýšeným sklonem zeminy k erozi budou zřízeny provizorní sedimentační jímky. Bude sledováno zaplnění těchto provizorních nádrží zachycující splachy ze staveniště. • I srážkové vody odtékající ze staveniště musí splňovat limity ukazatelů znečištění dle platné legislativy v době výstavby – v současnosti NV č. 61/2003 resp. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Dle potřeby budou provizorní sedimentační nádrže doplněny o nornou stěnu zachycující znečištění ropnými látkami. • Odpadní vody ze zpevněných ploch staveniště (včetně odpadních vod z výplachu domíchávačů a výroby betonu) ve fázi výstavby budou zachycovány a odváděny přes lapoly. • Průsakové vody, srážkové vody a technologické vody odčerpávané ze stavebních jam před portály tunelů a z těsněných jímek při výstavbě pilířů a opěr mostních objektů budou při vypouštění splňovat parametry dle platné legislativy v době výstavby – v době zpracování dokumentace nařízení č. 61/2003 (229/2007) Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Budou zřízeny sedimentační jímky, do kterých budou tyto vody přečerpávány kalovými čerpadly ze svodných jímek ve stavebních jamách. Jímky budou případně doplněny o norné stěny z důvodu možného znečištění ropnými látkami ze stavební mechanizace. • V případě havarijního úniku nebezpečných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odtěžena, odvezena mimo staveniště k odstranění (ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 383/2001 Sb. v platném znění) a nahrazena nezávadnou. Při odstraňování příčin a následků havárie se bude postupovat dle schváleného Plánu opatření pro případ havárie v době výstavby. Každá taková skutečnost bude oznámena příslušným institucím dle havarijního plánu. • V případě, že při provádění stavebních úprav dojde ke splavení stavebních materiálů či stavebních odpadů do koryta toku, budou neprodleně odtěženy tak, aby ani krátkodobě nedošlo ke změně odtokových poměrů a jakosti vod. Při odstraňování příčin a následků havárie se bude postupovat dle schváleného Plánu opatření pro případ havárie v době výstavby. Každá taková skutečnost, kdy bude nutno zasáhnout do koryta toků, bude oznámena příslušným institucím dle havarijního plánu .

82


•

• • • • • • • • •

• •

•

•

• •

Staveniště (plochy ZS, odstavné plochy stavební mechanizace a nákladních automobilů) bude vybaveno havarijními soupravami. Vzhledem k nejčastěji hrozícímu nebezpečí úniku ropných produktů především ze stavební mechanizace se bude jednat o olejové soupravy dostatečné objemové kapacity. Olejové sorpční prostředky jsou vhodné také k odstraňování nátěrových hmot s rozpouštědly. V případě možného úniku chemických anorganických látek budou soupravy doplněny o sorbenty chemických látek. Všichni pracovníci budou seznámeni s umístěním havarijních souprav. Zabezpečit veškeré skládky a meziskládky proti možným únikům škodlivých látek do okolí. Při povodňové situaci bude zhotovitel stavby postupovat dle schváleného povodňového plánu a řídit se pokyny povodňové komise příslušné obce. Látky závadné vodám nebudou skladovány přímo na staveništi a dodavatel stavby je povinen zajistit zastřešené, zabezpečené skladovací místo mimo záplavové území a mimo OPVZ. Na staveniště bude dodávána pouze jednodenní zásoba. Pohonné hmoty, oleje a mazadla budou skladovány pouze na zabezpečených plochách. Veškeré zásoby pohonných a mazacích hmot na staveništi budou maximálně pro jednodenní potřebu stavby. Nutné doplňování pohonných hmot do málo pohyblivých stavebních zdrojů realizovat za přísných preventivních opatření (ochranné vany, sorbenty apod.). Nádrže stavebních mechanizmů budou zabezpečeny proti krádežím pohonných hmot. Nátěry mostních konstrukcí v prostoru nad korytem toku budou prováděny pod ochranou sorbentů a zaplachtování. Barvy a nátěrové hmoty – jejich jednotlivé komponenty budou míchány v zaplachtovaných prostorách konstrukcí. Prázdné obaly od látek závadných vodám např. nátěrových a izolačních nátěrových hmot, použité sorbenty, použité plachty, atd. budou ukládány do vodotěsného kontejneru a po skončení směny odstraněny ze staveniště. Jedná se o odpad ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění a zák. č.477/2001 Sb. o obalech v platném znění. S výjimkou běžného denního ošetření neprovádět na staveništi opravy ani údržbu mechanismů. Minimalizovat přítomnost stavební techniky na staveništi, technika parkující v prostoru stavby bude zabezpečena lokálním zpevněným podložím (panely) a instalací záchytných nádob se sorbenty pod stojícími stavebními mechanismy. Odstavné plochy stavebních mechanizmů a nákladních vozidel budou vybaveny úkapovými nádobami potřebnými při běžné údržbě vozidel a mechanizmů. Při odstavení mechanizmů mimo vyhrazené plochy, v případě závady či nehody, bude provedena: prohlídka jejich stavu, podložení pohonných a hydraulických jednotek záchytnými vanami schopnými pojmout celý zásobní objem provozních nádrží, utěsnění porušených provozních nádrží. Před nasazením dopravních a stavebních mechanismů věnovat zvýšenou pozornost jejich technickému stavu z hlediska ekologické nezávadnosti a v tomto směru provádět periodické kontroly. Obsluhy vozidel, stavebních mechanizmů a drobné mechanizace jsou povinny průběžně kontrolovat technický stav těchto strojů a zjištěné závady ihned odstraňovat. Je zakázáno provádět výplachy mixů a čerpadel betonové směsi přímo na stavbě. Je zakázán provoz vozidel a mechanizace mimo staveništní komunikace a mimo obvod staveniště. 83


• •

Plochy zařízení staveniště sloužící jako sociální zázemí stavby budou vybaveny chemickými WC, splaškové vody z umýváren a sprch budou jímány do bezodtokých jímek. Se sedimenty z provizorních sedimentačních jímek, z oplachovacích zařízení nákladních automobilů bude nakládáno jako s odpadem ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění. V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů. Půdy, geologie, terénní práce

• Minimalizovat navržené dočasné zábory půdy. • Zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch a dodržet zásady ochrany ZPF. • Zajistit pečlivé sejmutí a oddělené deponování ornice a podorniční vrstvy. Sejmutou ornici je nutno v době skladování účinně chránit před různými zdroji degradace. • Stabilizaci svahů a násypů proti erozním účinkům vody realizovat pokrytím tenké vrstvy hrubšího materiálu s následnou vhodnou výsadbou zpevňovacích dřevinných porostů. • Zachovat funkčnost potenciálně dotčených meliorovaných pozemků. • Zajistit odborný dohled při odtěžování kontaminovaných zemin, eventuálně zjištěných v ploše záměru geologickým průzkumem; vytěžené zeminy této kategorie třídit podle úrovně znečištění a zajistit jejich odstranění odpovídajícím způsobem (skládka S-OO, resp.spalování) nebo likvidaci oprávněnou osobou. • Před zahájením terénních prací prostorově upřesnit rozsah potenciálních archeologických lokalit.. Při provádění zemních prací je stavebník povinen podle § 22, odst. 2 zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči oznámit záměr příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit provedení případného záchranného výzkumu. Před započetím výkopových prací musí upřesnit přesný termín a místa stavebních aktivit. Dále je podle § 23 zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled. • Kulturní památky, boží muka či křížky, které se nachází v sousedství stavby, budou při výstavbě zohledněny a technologickou kázní chráněny. • Křížky a boží muka navržené k přemístění budou přemístěny v dostatečném časovém předstihu tak, aby nedošlo k jejich poškození. Odpady • Vytvořit ze strany dodavatele stavby v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití vést odpovídající evidenci. • Dodržovat zásady likvidace odpadů stanovené dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů a příslušné vyhlášky. • Nakládat s odpady v souladu s legislativou, mj. třídit stavební odpad a zajistit jeho likvidaci osobami či firmami oprávněnými k nakládání s odpady podle výše uvedených zásad. 84


• • • • •

• •

Přednostně znovu využívat, popř. recyklovat a energeticky využívat vzniklé odpady před jejich ukládáním na skládku. Upřesnit v prováděcích projektech stavby jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive zneškodnění. Určit a technicky vybavit místa na dočasné skladování nebezpečných odpadu a sběrná místa na separovaný odpad (stanoviště sběrných nádob na tříděný plastový, skleněný a papírový odpad). Nutno zabezpečit pro neoprávněné manipulaci. Ke kolaudačnímu řízení předložit specifikaci druhů a množství odpadu z výstavby, včetně výkopové zeminy, a doklady o způsobu jejich využití, resp. odstranění a dále smlouvy zabezpečující využití, resp. odstranění odpadu při provozu objektu. Dodavatel stavby bude specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a ostatních látek škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto odpady budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového hospodářství V rámci žádosti o kolaudaci stavby předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich využívání/odstraňování Původce odpadu si zvolí k využívání/odstraňování odpadů oprávněnou osobu (firmu) s příslušným souhlasem pro nakládání s odpady. Fauna, flóra, ochrana přírody

• Zajistit během výstavby odborný ekologický dozor, zaměřený především na činnosti v přírodně hodnotných lokalitách či v jejich sousedství.. Dohled by měl vést k minimalizaci škod spojených s pohybem techniky, skladováním stavebních materiálů, technologických celků a pohonných hmot. • V době výstavby chránit vzrostlé stromy poblíž staveniště proti poškození těžkou mechanizací (oplocení, bednění kmene apod.). • Kácení zeleně na základě podrobného vytýčení stavby v terénu eliminovat na nejnutnější míru. Kácení dřevin realizovat v období vegetačního klidu (říjen-březen). Chránit stromy, které nebudou pokáceny a budou se nacházet v blízkosti pohybu stavební techniky, podle ČSN 839061, tzn. realizovat opatření na zachování zbytkové zeleně (ochrana kmene i ochrana kořenové části) během stavby, včetně ochrany dřevin při přeložkách inženýrských sítí. • Ve stejném období vhodném pro kácení dřevin (říjen až březen) provádět i skrývku svrchní vrstvy půdy. Toto opatření přispěje k eliminaci škod na populacích živočichů. • Realizovat navržené sadové úpravy stavby přesně dle projektu. Pro výsadbu budou využity zejména domácí druhy dřevin. Těleso komunikace ozelenit co nejrychleji, aby došlo v co nejkratší době k začlenění novostavby do krajiny. • Na svahy násypů a zářezů použít podorničí ze skrývky. Zatravnění a výsadbu zeleně provést v co nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze svahů násypů a zářezů. Na svahy s větším sklonem použít geotextilii s travním semenem. • Již v průběhu vegetačních úprav a především pak po jejich ukončení sledovat a zabraňovat případnému šíření neofytních a expanzivních druhů rostlin. • V kritických profilech potenciálního ohrožení chráněných druhů před započetím výstavby přesně zaměřit trasu silnice a v nutném případě provést záchranné transfery na vhodně zvolené náhradní lokality. • Při přeložkách VN instalovat opatření proti zasažení ptáků elektrickým proudem, pokud je stávající vedení již takto zabezpečeno. 85


• •

•

Za případné zrušení stávajících krmících a loveckých zařízení pro spárkatou zvěř z důvodu budování D3 vybudovat nová v jiných místech honitby. V přírodně hodnotných lokalitách (vymezené v rámci biologického průzkumu, lesní úseky, údolní nivy, meze, remízy) dbát zvýšené technologické kázně, neumisťovat deponie, skládky materiálů či jiná stavební zařízení, zamezit pohybu stavební mechanizace. Při přemostění řeky Sázavy, zejména v západním koridoru, je nutno stavební práce organizovat tak, aby došlo k minimálnímu poškození unikátních skalních biotopů pohybem techniky, skladováním stavebních materiálů apod.

D.IV.4 Období provozu • Zajistit důslednou kontrolu a postprojektovou analýzu vlivů stavby a opatření po ukončení stavby na životní prostředí (ovzduší, akustická situace, příroda, plynulost a bezpečnost dopravy). Po zahájení provozu v dohodě s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví provést kontrolní měření hluku (akustický monitoring) vybrané obytné zástavby pro ověření závěrů akustické studie a účinnosti navržených protihlukových opatření zejména u nejbližších objektů. • Po dokončení stavby pokračovat po dobu min. tří let v monitoringu pod vyústěním dešťových vod z odvodňovacího systému do recipientu a potenciálně ohrožených vodních zdrojů a dále alespoň po dobu pěti let provádět namátkově 1-2 krát ročně prohlídky koryta a drobných objektů na recipientech pod vyústěním odvodnění nové komunikace. • Bude pokračováno v navrženém pravidelném monitoringu podzemních vod. • Vypouštěné srážkové vody z dálničního odvodnění musí vyhovovat ukazatelům a limitním hodnotám dle platné legislativy v době provozu. V současnosti - nařízení vlády č. 61/2003 (229/2007) Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. V případě vypouštění odpadních splaškových vod z odpočívek nebo SSÚD do veřejné kanalizace s ČOV v blízkých obcích musí tyto vody splňovat limity hodnot kanalizačního řádu provozovatele veřejné kanalizace. • Vyčištěné odpadní vody z odpočívek a SSÚD vypouštěné do recipientů musí vyhovovat ukazatelům a limitním hodnotám dle platné legislativy v době provozu. Stejně tak Srážkové vody odváděné z odpočívek a SSÚD do blízkých recipientů musí vyhovovat ukazatelům a limitním hodnotám dle platné legislativy v době provozu. V době zpracování dokumentace - nařízení vlády č. 61/2003 (229/2007) Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. • Zajistit pravidelnou údržbu odvodňovacích zařízení rychlostní komunikace v souladu s „Provozními řády“ tak, aby tato zařízení byla vždy schopna v maximální míře omezit odtok znečištění do infiltračních oblastí vodních zdrojů podzemních vod, nebo do povrchových vod. • O vysázené dřeviny na svazích tělesa je nezbytné alespoň dva roky pečovat (zálivka, dosadba). • Bude zajištěna následná péče o nově založené lesní porosty (plochy z dočasného odnětí z PUPFL) až do stadia jejich zajištění ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb. • Zvýšený důraz klást především na způsob údržby komunikace v zimních obdobích, tj. účelné využívání posypových materiálů a následné zachycení rozpuštěných solí. Množství solí používaných k zimní údržbě doporučujeme co nejvíce snížit. Např. na plochách odpočívek či SSÚD dát přednost inertním posypovým materiálům (např. písek). 86


• • • •

•

V případě úniku ropných látek do okolí neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů. Likvidace, popř. recyklace odpadů, které budou vznikat ve fázi provozu stavby, musí probíhat v souladu s právní úpravou a v souladu se schválenými postupy pro nakládání s odpady. V případě povoleného přepravování látek závadných vodám ochrannými pásmy vodních zdrojů, budou přepravci dodržovat pravidla pro přepravu těchto látek. Pro DUN a jejich doplňující zařízení (odlučovače ropných látek) provozovatel zpracuje provozní řád. Bude mít k dispozici návod k obsluze a předepsánu četnost odkalení. S kalovými sedimenty bude zacházeno jako s odpadem ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění. Pravidelná údržba retenčních nádrží. Na základě stavebního povolení k vodním dílům (§15 z. č. 254/2001 Sb.), pokud bude uvedena podmínka vypracování manipulačních řádů pro RN, zajistí provozovatel jeho vyhotovení.

Stanovisko zpracovatele posudku Podstatná část opatření (relevantních) uvedených v této kapitole je zahrnuta v návrhu stanoviska. Opatření navržená zpracovatelem posudku, která vyplynula z procesu EIA a ze zkušeností zpracovatele posudku jsou uvedena v návrhu stanoviska.

D. V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Tato kapitola uvádí přehled metod a přístupů použitých při hodnocení vlivů na životní prostředí. V rámci vypracování dokumentace byly použity standardní metody v jednotlivých oborech, které byly využity jednotlivými specialisty a odborníky pro sestavení dokumentace a jejích příloh. Podrobněji zpracovatel dokumentace odkazuje na tyto přílohy a studie a v této kapitole uvádí pouze základní informace. Stanovisko zpracovatele posudku Podle názoru zpracovatele posudku jsou přístupy při hodnocení vlivů předmětného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví v zásadě adekvátní charakteru posuzovaného záměru a zájmové lokality. Hodnocení potenciálně rozhodujících vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je založeno zejména na údajích o životním prostředí v okolí tras záměru, z mapových podkladů, z literatury, z konzultací s příslušnými odborníky a z konzultací s pracovníky státní správy a samosprávy. Získané údaje byly prověřeny a doplněny vlastním průzkumem lokality jak zpracovatelským týmem dokumentace, tak přizvaných specialistů – autorů odborných studií v přílohách. Při zpracování dokumentace byla soustředěna pozornost na rozhodující potenciální vlivy posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.

87


D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace Posuzování vlivů na životní prostředí vychází z předpokladů, které byly definovány při zahájení prací. Jako základní podklad byla zpracována technická studie stavby, která udává základní parametry dálnice, a to v obou koridorech. Byla vypracována dopravní prognóza, v rámci dokumentace byly oba koridory vyhodnoceny ze všech zákonem požadovaných hledisek. Dokumentace byla zpracována standardními metodickými postupy, které jsou popsány v jednotlivých částech nebo odborných přílohách. Vycházelo se z mapových, výkresových a textových podkladů, jejichž míra odpovídá podrobnosti díla ve stupni technické studie. Upřesňování podkladů bude probíhat v dalších stupních projektové dokumentace běžným postupem. V další části dokumentace jsou popsány pro jednotlivé oblasti nedostatky ve znalostech a neurčitosti s tím, že metody, i s případnými nepřesnostmi, byly použity pro všechny varianty stejně, tedy posouzení variant je srovnatelné. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. Je zřejmé, že po výběru konečné varianty středočeské D3 bude dále zpřesňována i stopa ve zvolené podvariantě i výškové vedení. Tím bude docházet k dalšímu zpřesňování jak vlastní dálnice, tak objektů na ní – mostů, tunelů, ekoduktů, odpočívak, umístění Středisek správy a údržby dálnice, příp. dalších. V další přípravě záměru bude již zohledněno stanovisko MŽP z procesu dle zákona 100/2001 Sb. Mimo již dříve uvedené je nutno se v přípravě stavby věnovat především období výstavby, která bude náročná z hlediska vlivu na dotčené obce v obou variantách záměru. Jedná se zejména o přístupové komunikace na stavbu – k této problematice již zpracovatel posudku se vyjadřoval dříve.

E. Popis navržených variant řešení záměru Varianty v koridorech jsou vedeny poměrně blízko sebe a rozdíl v jejich vlivech na celou posuzovanou trasu je poměrně malý. Proto byl v první fázi proveden výběr nejvhodnější varianty v každém koridoru, která pak následně reprezentuje koridor v další fázi posouzení. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Jako nejvhodnější trasa byla pro západní koridor vyhodnocena varianta Z1, nebo Z2 v 1. úseku, Z2 v 2. – 3. úseku, variantní řešení křižovatky Maršovice nemá významné rozdíly ve vlivech na ŽP a její umístění bude řešeno podle dopravních požadavků, řešení u Křenovic je vhodnější podvarianta. 88


Nejvhodnější kombinace vedení trasy východního koridoru je A4 B2 C3b. Jižní přivaděč Jílové u Prahy – nejvhodnější je varianta zelená. Přivaděč Týnec nad Sázavou – volba varianty zcela závisí na volbě varianty dálnice D3. Celkově lze konstatovat, že nejkratší spojení je ve variantě 3, napojené na Z3. Václavická spojka – upravit řešení tak, aby nebylo výhodné zkracování cesty přes Václavice, ale zachovat spojení Václavice – Chrášťany. Alternativní návrh MÚK Maršovice – nebyly nalezeny žádné podstatné argumenty pro doporučení některé alternativy, řešení bude závislé na dopravní vhodnosti umístění křižovatky. Podvarianta Křenovice – je výhodnější i přes nutnost hlukové ochrany obce Bučovice.

Porovnání koridorů Pro vzájemné posouzení koridorů byla zvolena metoda multikriteriálního hodnocení na základě metodik TUKP a AECOTEM. Principem metody je vytvoření rozhodovacího stromu všech relevantních vlivů (indikátory). V rozhodovacím stromu se v každé úrovni násobí zjištěný rozsah příslušnou vahou, hodnoty se sečtou a postupně se tak pro všechny varianty (v našem případě dva koridory) dospěje k hodnotě, která ilustruje celkový vliv. Vyšší hodnota představuje vhodnější variantu. Při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor, při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor. O koridoru je nutno rozhodnout na základě obecné preference a dalších provedených studií, které celkově zváží vláda. Stanovisko zpracovatele posudku Uvedené hodnocení variant je hodnocením zpracovatele dokumentace, které pro vlastní posudek není závazné a z tohoto hlediska ani významné. Hodnocení přes veškerou snahu je vždy zatíženo určitou subjektivitou a to především z hlediska váhy jednotlivých kritérii. V každém případě je jedním z podkladů pro konečné řešení.

F. Závěr Variantní vedení dálnice D3 vykazuje v obou koridorech (západní a východní) vlivy na životní prostředí, které však nejsou zcela neřešitelné a obě varianty jsou z tohoto hlediska realizovatelné. Jak je avizováno již na počátku dokumentace a potvrzují to i výsledky předchozích hodnocení, nelze žádný koridor vyloučit, posouzení potvrzuje, že koridor západní je vhodnější z hlediska prospěchu obyvatel, souladu s územně plánovacími dokumentacemi a vykazuje menší celkové negativní vlivy na obyvatelstvo, východní koridor je výhodnější z hlediska ochrany přírody a krajiny. Návrhy v obou koridorech vycházejí v koncovém podrobném hodnocení velmi podobně a je podstatné, které hledisko bude zvoleno jako převažující.

89


Přesto považujeme za průkazné, že z hlediska celkových vlivů na životní prostředí je západní koridor mírně vhodnější. Rozhodující orgán bude muset vzít kromě tohoto hodnocení v úvahu i výsledky dalších studií a posouzení. Z hlediska celkových vlivů na životní prostředí s uvážením realizovatelnosti lze doporučit variantu Z2 (případně v kombinaci s variantou Z1 v 1. úseku) západního koridoru s doporučením: •

Při zpracování územních plánů obcí respektovat prostor, na jehož hranici bude dodržen hygienický limit hladin hluku pro denní i noční dobu (LAeq = 60/50 dB), a to vč. jeho režimu, tj. vyhlášení stavební uzávěry a návrhu opatření na ochranu stávajících chráněných objektů před hlukem.

•

Při zpracování územních plánů nevymezovat u D3 plochy pro průmyslovou zástavbu a zamezit tak výstavbě skladových, logistických a jiných center v území, a to zejména ve volné krajině.

•

Navrhnout připojení Václavické spojky, které znemožní sjezd přes Václavice jako náhradního přístupu na Konopiště, zachovat však spojení Václavice - Chrášťany.

•

Týnecký přivaděč odsunout západně od obce Chářovice i se zásahem do nepříliš kvalitního lesního porostu.

Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek. Názor zpracovatele posudku na toto hodnocení je uveden v předchozích kapitolách a je promítnut do návrhu stanoviska Ministerstva životního prostředí.

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru V této kapitole je provedena rekapitulace základních údajů o záměru a vlivech záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Stanovisko zpracovatele posudku Tato kapitola má sloužit široké veřejnosti k tomu, aby mohla získat o záměru a o hlavních vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví základní informace bez nutnosti nastudování celé dokumentace. Tento požadavek kapitola splňuje.

H. Přílohy Stanovisko zpracovatele posudku: Bez připomínek. Tato kapitola obsahuje následující povinné přílohy: Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Shrnutí stanoviska zpracovatele posudku ke správnosti údajů uvedených v dokumentaci 90


Zpracovatel posudku považuje dokumentaci o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí za akceptovatelnou a zpracovanou dle požadavku zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Dokumentace je zpracována na dobré profesionální úrovni. V dokumentaci je věnována odpovídající pozornost všem zásadním aspektům vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví spojeným s posuzovaným záměrem. S ohledem na charakter a umístění posuzovaného záměru byla zvýšená pozornost správně věnována především problematice ochrany veřejného zdraví a ochrany přírody a krajiny. Je zcela zřejmé, že zpracovatel dokumentace danou problematiku zná a dobře se v ní orientuje. Drobné připomínky zpracovatele posudku vyplývají spíše z rozdílného přístupu ke zpracování dokumentací. Některé nepřesnosti vyplývají i z různého časového horizontu zpracování jednotlivých částí dokumentace a i velkého souboru shromážděných informací. Významnější připomínky jsou zahrnuty v návrhu stanoviska.

II.3. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí Přehled variantních řešení Varianty v koridorech jsou vedeny poměrně blízko sebe a rozdíl v jejich vlivech na celou posuzovanou trasu je poměrně malý. Proto byl v první fázi proveden výběr nejvhodnější varianty v každém koridoru, která pak následně reprezentuje koridor v další fázi posouzení. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. úsek SOKP – sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2.úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) – křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) – křížení se sil. III/11434 (Přibyšice)(3 resp. 2 varianty) 4.úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) – Mezno (2 varianty) Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A

- Silniční okruh kolem Prahy – MÚK Velké Popovice (3 varianty)

Úsek B

- MÚK Velké Popovice – Olbramovice, není řešen variantně

Úsek C varianty)

- Olbramovice – Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3

Metoda hodnocení Pro jednotlivé úseky jsou posuzovány především přímé vlivy umístění trasy a následného provozu pouze v relevantních dopadech v daném území tak, jak jsou u každého hlediska uvedeny v závěru. Hodnocení je provedeno škálou 1-5 bodů s možností na desetiny.

91


Pětičlenná stupnice hodnocení staveb a činností č.

Výskyt škodlivin

Impakt (Plošný vliv)

1

vysoké překročení (>200%) překročení limitu(120200%) na hranici limitu (80-120%) pod limitem (40-80%) hluboko pod limitem <50% limitu

likvidace objektu, zásadní ohrožení funkce silné narušení, funkce je vážně ohrožena průměrný, může vést k ohrožení funkce částečný, neohrožuje funkci bez reálného vlivu (nulový vliv)

2 3 4 5

Přijaté riziko

Finanční náklady

Důležitost (váha ukazatele)

Užitečnost

Obecná přijatelnost řešení

nepřijatelné

nulová

minimální velmi nízká

jednoznačně nepřijatelné

nadprůměrné

vysoké

malá

malá

průměrné

průměrné

průměrná

podprůměrné

nízké

velká

nulové

žádné

rozhodující

extrémní

nepřijatelné nebo přijatelné s velkými výhradami průměrná přijatelné s většími střední výhradami (rozhraní) velká přijatelné s dílčími výhradami maximální, jednoznačně velmi vysoká přijatelné, bezproblémové, ideální

Zdroj Evernia – Anděl a kol.

Vyhodnocení variant v úsecích Hodnocení variant západního koridoru Z hodnocení vyplývá, že v 1. úseku jsou varianty z hlediska celkového hodnocení rovnocenné. Ve 2 a 3. úseku je nejméně problematická je varianta Z2. Jižní přivaděč Jílové u Prahy – nejvhodnější je varianta zelená. Přivaděč Týnec nad Sázavou – volba varianty zcela závisí na volbě varianty dálnice D3. Celkově lze konstatovat, že nejkratší spojení je ve variantě 3, napojené na Z3. Václavická spojka – upravit řešení tak, aby nebylo výhodné zkracování cesty přes Václavice, ale zachovat spojení Václavice – Chrášťany. Alternativní návrh MÚK Maršovice – nebyly nalezeny žádné podstatné argumenty pro doporučení některé alternativy, řešení bude závislé na dopravní vhodnosti umístění křižovatky. Podvarianta Křenovice je výhodnější i přes nutnost hlukové ochrany obce Bučovice. Hodnocení variant východního koridoru V úseku A je z hlediska ochrany ŽP nejvhodnějším řešením rozšíření D1 tj.varianta A4. V úseku C je nejvhodnější varianta C3+C3b s menším dopadem na obyvatelstvo. Porovnání koridorů Jako nejvhodnější trasa byla pro západní koridor vyhodnocena variana Z2 v 1. – 3. úseku, variantní řešení křižovatky Maršovice nemá významné rozdíly ve vlivech na ŽP a její umístění bude řešeno podle dopravních požadavků, řešení u Křenovic je vhodnější podvarianta. Nejvhodnější kombinace vedení trasy východního koridoru je A4 B2 C3b. Pro vzájemné posouzení představitelů koridorů byla zvolena metoda multikriteriálního hodnocení na základě metodik TUKP a AECOTEM. Principem metody je vytvoření rozhodovacího stromu všech relevantních vlivů (indikátory). V rozhodovacím stromu se v každé úrovni násobí zjištěný rozsah příslušnou vahou, hodnoty se sečtou a postupně se tak pro všechny varianty (v našem případě dva koridory) dospěje k hodnotě, která ilustruje celkový vliv. Vyšší hodnota představuje vhodnější variantu. Hodnocení hluku je zahrnuto do zdravotních rizik obyvatel a narušení pohody fauny. 92


Kriteria a indikátorové listy Pro každý výše uvedený indikátor je zpracován tzv. indikátorový list obsahující stručný popis, hodnotovou funkci a zjištěné hodnoty ukazatele pro oba koridory a jejich převedení na dílčí užitnou hodnotu. Podrobný výpočet je uložen u zpracovatele. Pro řadu indikátorů je mezní hodnota určena údajem, kdy celá trasa (nejdelší možná trasa) prochází posuzovaným územím (chráněné lokality, poddolovaná území apod.). Délky variant se liší, podle metodiky AECOTEM je nejdelší teoreticky možná trasa spojnice krajních posuzovaných bodů násobená charakterem krajiny. Vzhledem ke zvlněné krajině bude použit koeficient 1,35 tj. nejdelší teoreticky možná trasa je 48,600 * 1,35 = 65,600 km. Pro každé kriterium jsou stanoveny váhy důležitosti, jak je popsáno výše. Odevzdané dotazníky Fullerova hodnocení byly zpracovány a sumarizovány jednak společně, jednak po zájmových celcích. V tomto hodnocení již není vyhodnocována varianta 0, vztah navrhovaných variant k situaci „bez výstavby“ je popsán v jednotlivých kapitolách D.I. dokumentace. Na základě zjištěných hodnot a stanovených vah je proveden pro oba koridory výpočet, kterým se stanoví konečná hodnota. Celkové výsledky hodnocení zohledňují názory všech účastníků, použity jsou průměrné hodnoty všech. Pro výsledky výpočtu platí, že vyšší hodnota představuje celkově vhodnější variantu z hlediska kombinace posuzovaných kritérií. Celkové hodnocení Koridor Západní Východní

Hodnota 73,77 73,38

Testy citlivosti Ve snaze o získání objektivních výsledků a ověření stability výpočtu jsou váhy vypočtené jako průměr všech zúčastněných subjektů na nejvyšším stupni zaměněny za váhy extrémních názorů, čili těch, kteří preferují obyvatelstvo a těch, kteří preferují krajinu a přírodu. Koridor Západní Východní

Preference obyvatel 73,78 73,19

Hodnoty Preference přírody 73,72 74,11

Výsledek odpovídá očekávání, při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor, při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor. O koridoru je nutno rozhodnout na základě obecné preference a dalších studií, které celkově zváží vláda. Stanovisko zpracovatele posudku Jedná se o použití standardně používané metodiky. K jakémukoliv kriteriálnímu hodnocení záměru lze však mít výhrady – jedná se to jak výběru kritérií, tak váze jednotlivých faktorů. V daném případě lze namítat váhu kriteria „horninové prostředí“, i případně 93


rozdělení do kriteriíí. V případě kriteria obyvatelstvo byly použity zastaralé demografické údaje. Přes veškerou snahu je vždy toto hodnocení zatíženo subjektivním názorem na správnost a účelnost navrženého stromu včetně dalších aspektů. Provádět jednoznačné závěry na základě tohoto hodnocení je však příliš odvážné.

II.4. Hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí přesahujících státní hranice Žádné nepříznivé vlivy takového rozsahu nebo významu, že by mohly zasahovat za hranice státního území, u oznamovaného záměru nelze předpokládat. Stanovisko zpracovatele posudku Bez zásadních připomínek pokud pomineme významnost D3 z hlediska důležitosti evropské komunikační silniční sítě (E55).

III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Technické řešení záměru je pro potřeby posouzení vlivů na životní prostředí dostačujícím způsobem popsáno, detailnější řešení se s ohledem na požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů předpokládá v rámci další přípravy záměru pro příslušná správní řízení k povolení předmětného záměru. Jedná se o liniovou stavbu značného rozsahu. Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 – 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1.

Úsek SOKP – sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty)

2.

Úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) – křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty)

3.

Úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) – křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) (3 resp. 2 varianty)

4.

Úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) – Mezno (1 varianta s alternativním umístěním křižovatky Maršovice a podvariantou Křenovice)

Vedení dálnice D3 začíná napojením na Pražský okruh prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v prostoru Jesenice (úsek 512). Vedení dálnice kolem Psár, Jílového, Hostěradic, Netvořic, Chrášťan, Maršovic, Voračic, Heřmaniček na stávající již provozovaný úsek dálnice D3 (Mezno)

94


Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A - Silniční okruh kolem Prahy – MÚK Velké Popovice (3 varianty) Úsek B - MÚK Velké Popovice – Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice – Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Východní varianta je navržena v trase zhruba podél současné silnice I/3 v ose Říčany– Benešov–Tábor. Součástí stavby jsou dálniční mosty, tunely hloubené a ražené, ekodukty, dálniční přivaděče, dálniční křižovatky, napojení na stávající nebo připravovanou síť rychlostních komunikací, úpravy dotčených komunikací včetně přeložek, umístění protihlukových opatření, návrhy lokalizace odpočívek, středisek správy a údržby dálnic a další související stavby. Součástí stavby jsou v západní variantě přivaděče Jílové u Prahy, Týnec nad Sázavou a Václavická spojka. Ve východní variantě se jedná především o přeložky a úpravy silnice I/3, v jejíž stopě je východní koridor v části veden. Z hlediska k ochrany přírody je významné vedení jak vlastní stopy dálnice, tak překračování vodních toků nebo jiných terénních překážek mosty, které jsou řešeny tak, aby došlo k minimálnímu zásahu do existujících biotopů a to včetně EVL Sázava. Nejdelší navržený most je ve variantě Z1 – přemostění Sázavy – 1023 m. Tunely jsou podle výšky nadloží řešeny jako hloubené nebo ražené, přičemž v případě ražených tunelů má být použita rakouská tunelovací metoda (NRTM), kdy budou raženy z předem zajištěného portálu v čelní portálové stěně. Nejdelší navržený tunel je ve variantě Z2 – 1650 m – Kamenná Vrata. Specifickými objekty na dálnici jsou ekodukty – přemostění dálnice či tunel vybudované především či výlučně z důvodu propojení obou stran dálnice pro umožnění migrace zvěře přes dálnici. Z hlediska ochrany ovzduší se jedná především o emise z vozidel na budoucí dálnici a přilehlých komunikací. V předložené dokumentaci je větrání tunelů uváděno jako přirozené a úrovni portálů jednotlivých tunelů. Jedná se o krajní případ, který s hlediska tunelových objektů kolem 100 m a delších nemůže nastat a to ani z bezpečnostních důvodů. V další projektové přípravě je nutno upřesnit umístění výduchů ze vzduchotechniky tunelů ve vybrané variantě. Nucené větrání má lepší rozptylové podmínky, takže výsledné imisní zatížení bylo v dokumentaci posuzováno za horších podmínek než jaké mohou nastat. Dokumentace uvádí předběžný návrh protihlukových opatření formou protihlukových stěn. V dokumentaci byly vytipovány lokality, kde dodržení platných hygienických limitů hluku může být problematické. Celou problematiku hlukové zátěže je nutno podrobně řešit v další fázi projektové přípravy s využitím všech technických prostředků. Teprve posledním řešením je pak přijetí individuálních protihlukových opatření. Je zcela zřejmá, že velké problémy vyvolá vlastní realizace stavby. V dokumentaci jsou uvedeny zásady, které je nutno v další přípravě záměru respektovat. Lze očekávat značné problémy v případě realizace východní varianty především v částech v souběhu s I/3. Realizací záměru podle předběžných údajů dojde k značnému přebytku materiálů z výstavby – podle bilancí v západní variantě cca 3,5 mil. m3, ve východní variantě cca 95


dvojnásobek. V další přípravě záměru je nutno řešit využití těchto materiálů – tříděné kamenivo, rekultivace, staré ekologické zátěže, významné terénní úpravy, příp. vhodné uložení pokud nebude pro tyto materiály využití. V západní variantě prochází trasa chráněným ložiskovým územím cihlářské suroviny Dolní Jirčany – je nutno dořešit v další projektové dokumentaci tuto problematiku. Dále je nutno řešit upřesnění stopy západní varianty, pokud bude vybrána v plochách výskytu starých důlních děl (Jílové u Prahy, Heřmaničky). Odpovídající pozornost v dokumentaci je věnována ochraně přírody, navržené podmínky je nutno v další přípravě záměru respektovat. Na základě předložené dokumentace lze vyslovit názor, že pro omezení nejvýznamnějších negativních vlivů souvisejících s předloženým záměrem budou při respektování podmínek stanovených předkládaným posudkem použita odpovídající technická řešení na úrovni stávající techniky s respektováním místních podmínek, omezující výstupy do jednotlivých složek životního prostředí. Nelze předpokládat významné problémy z hlediska znečišťování ovzduší. V další přípravě záměru musí být kladen důraz za vyřešení akustické zátěže především v problémových lokalitách pro vybranou variantu.

96

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zpracovatel dokumentace vycházel především z výsledků hlukové a rozptylové studie, krajinářského hodnocení, hydrogeologického posouzení, biologického posouzení a dendrologického průzkumu, geologického a pedologického průzkumu, dále zpracovatel dokumentace vycházel z vyjádření dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávních celků a veřejnosti k oběma oznámením a dokumentaci, ze vstupních informací oznamovatele ve fázi zpracování oznámení a dokumentace EIA a ve vazbě na příslušné předpisy ochrany životního prostředí. Jsou sumarizovány veškeré návrhy na opatření pro prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí, které: -

byly již prezentovány v dokumentaci

-

byly požadovány v rámci vyjádření k dokumentaci a byly akceptovány zpracovatelem posudku

-

byly navrženy zpracovatelem posudku

-

naopak nejsou formulována doporučení, které jednoznačně vyplývají z příslušných složkových zákonů. Celkové návrhy opatření jsou uvedeny v návrhu stanoviska.

Pro prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů výstavby a provozu hodnoceného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví doporučuje zpracovatel posudku akceptovat následující opatření: Zpracovatel posudku zde zdůrazňuje některé zásadní požadavky při další přípravě záměru. Z hlediska budoucí dopravní zátěže: Aktualizovat dopravní studii s výhledem do roku 2030 se zohledněním výsledků sčítání v roce 2010 včetně zčásti zprovozněného úseku SOKP. Z hlediska akustické zátěže: Na základě aktualizované dopravní studie zpracovat pro vybranou variantu hlukové studie řešení především problémové lokality. Do opatření k snížení hlukové zátěže (dodržení legislativních limitů) vzít v úvahu veškerá opatření, která jsou technicky dostupná - posunutí stopy dálnice, výškové řešení, tvar a výška protihlukové stěny, včetně případného tubusu, povrchová řešení komunikace (např. obalované živičné směsi s příměsí drcených pneumatik), protihlukové valy, výsadba pásů stálezelených dřevin atd. včetně kombinace. K individuálním opatřením přistupovat až v případě, že ostatní technické prostředky budou vyčerpány. Podle zpřesněných hlukových studií, kde výsledná akustická zátěž přesáhne platné hygienické limity o 2 dB a méně, neprovádět realizaci protihlukových stěn. Příprava stavby však musí s tímto faktorem počítat. K vlastní realizaci protihlukových stěn by pak došlo až na základě výsledku měření ve zkušebním provozu, pokud budou limity hluku překročeny. Z hlediska ochrany ovzduší: V další projektové přípravě stanovit umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Z hlediska ochrany vod: 97


V další fázi projektové přípravy musí být proveden podrobný hydrogeologických průzkum těchto lokalit pro vybranou variantu D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření musí být realizována logicky v předstihu před vlastní stavbou. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů provozovatel zajistí nápravná opatření. Při návrhu vodohospodářských objektů a odvodu dešťových vod do vodotečí používat min. 20-ti leté vody. Z hlediska ochrany přírody Průběžně aktualizovat biologické průzkumy s ohledem na jejich dočasnou platnost. Z hlediska horninového prostředí v případě západní varianty Oblast CHLÚ Dolní Jirčany: Pro západní koridor v oblasti CHLÚ cihlářských hlín v Dolních Jirčanech zpřesnit rozsah zásahu a navrhnout další postup v rámci navazující projektové dokumentace. Střet je zapotřebí řešit s organizací, která je správcem CHLÚ výhradního ložiska (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice), po dohodě s příslušným orgánem MŽP. Vypořádání střetu formou odpisu zásob bloku (vynětím z evidence zásob). Rovněž je potřeba vyřešit nakládání s vytěženou surovinou – využití firmou Tondach, využití na stavbě, příp. jiné využití. Oblast Jílové u Prahy – provést podrobný hydrogeologický průzkum i s použitím geofyzikálních metod s cílem vést trasu tak aby nedocházelo ke střetům se starými důlními díly. Pokud k tomuto střetu přesto dojde provést odpovídající zabezpečení. V případě Heřmaniček upravit stopu tak, aby nedocházelo pokud možno ke střetu se starými důlními díly na základě podkladů DIAMO s.p. Pokud k tomuto střetu přesto dojde provést odpovídající zabezpečení. V další projektové přípravě dořešit případný střet s lokalitami starých ekologických zátěží. Z hlediska vlastní stopy trasy D3 v případě západní varianty: dořešit střet s chráněných ložiskovým územím Dolní Jirčany Z hlediska umístění odpočívek Zvážit umístění odpočívky Minartice z hlediska ochrany EVL Minartice. Z hlediska realizace dálničních mostů 98


V případě dálničních mostů přes vodoteče umístit pilíře v každém případě mimo profil toku. V případě západní varianty – most přes Sázavu - severní pilíř je nutno vetknout do skalního masivu až nad tratí. Vlastní stavbu provádět shora tak, aby do samotného chráněného území (EVL Sázava) nevstoupil jediný stavební stroj. Další doporučení V případě západní varianty – varianta Z1 nebo Z2 – lze doporučit přivaděč od Týnce řešit s přímým napojením na stávající silnici po hrázi Dunávického rybníka, trasování mezi rybníky je nutno pokládat za konfliktní. I z toho důvodu zpracovatel posudku nedoporučuje variantu Z3. V případě západní varianty posoudit možnost jiného výškové řešení v oblasti kolem Neštětické Hory V případě východní varianty dořešit výškové vedení stopy v oblasti Čerčan. Pro fázi výstavby Dodržovat opatření k zmírnění vlivů stavby na okolí Posuzování vlivů na životní prostředí V případě umístění betonárky nebo drtičky kamene při výstavbě dle záměru bude tato podléhat posuzování vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění. Pokud se týká odpočívek platí totéž, neboť se bude jednat o v každém případě o čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Jedná se o upozornění, neboť provozovatelem nebude zřejmě investor D3 ale jiná právnická osoba. V návrhu stanoviska jsou opatření členěna na fázi Opatření pro fázi přípravy Opatření pro fázi realizace Opatření pro fázi provozu

99

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI

Zpracovateli posudku byla prostřednictvím příslušného úřadu, Ministerstva životního prostředí, doručena vyjádření obdržená k dokumentaci záměru „D3 – Středočeská část“ dne 28. 4. 2011 (poslední vyjádření). Ke zveřejněné dokumentaci se vyjádřily následující subjekty: Obdržená vyjádření dotčených územních samosprávných celků subjekt

č.j.

ze dne

Středočeský kraj

040821/2011/KUSK

25. 2. 2011

Hlavní město Praha

615/2011

28. 3. 2011

Město Bystřice

117/11

11. 2. 2011

Město Bystřice

385/11

28. 2. 2011

Město Jílové u Prahy

MJuP/01429/2011/KANV/Star

10. 2. 2011

Město Neveklov

00116/2011/R

1. 2. 2011

Město Pyšely

-

15. 2. 2011

Město Říčany

8645/2011-MUR/Taj

17. 2. 2011

Město Sedlec-Prčice

114/2011

17. 2. 2011

Město Týnec nad Sázavou

MUTnS-0659/2011

18. 2. 2011

Město Votice

68/11/SMI

16. 2. 2011

Městská část Praha-Kolovraty

104/2011

14. 2. 2011

Městys Maršovice

20/2011

17. 2. 2011

Městys Netvořice

30/RM/11

16. 2. 2011

Městys Vrchotovy Janovice

35/2011

18. 2. 2011

Obec Čerčany

OÚČ/377/2011

16. 2. 2011

Obec Heřmaničky

-

18. 2. 2011

Obec Chářovice

10/11

15. 2. 2011

Obec Chrášt'any

19/2011

15. 2. 2011

Obec Jesenice

-

10. 2. 2011

Obec Kamenice

856/11

17. 2. 2011

Obec Kamenný Přívoz

61/2011/OU/S

21. 2. 2011

Obec Kunice

OU/136/2011

7. 2. 2011

Obec Lešany

122/2011

11. 2. 2011

Obec Mezno

003/2011

14. 3. 2011

Obec Mirošovice

32/11

19. 2. 2011

Obec Modletice

V 017/2011

24. 2. 2011

100


subjekt

č.j.

ze dne

Obec Olbramovice

31/2011

16. 2. 2011

Obec Petrov

00144/2011/OÚ

16. 2. 2011

Obec Petříkov

29/2011

7. 3. 2011

Obec Poříčí nad Sázavou (společně ZO 42/2011 ČSOP Nové Městečko)

17. 2. 2011

Obec Psáry

OU/00138/11

17. 2. 2011

Obec Senohraby

-

18. 2. 2011

Obec Smilkov

-

neuvedeno

Obec Strančice

215/11

11. 2. 2011

Obec Světice

54/11/Ha

17. 2. 2011

Obec Tisem

-

14. 2. 2011

Obec Václavice

01/2011

15. 2. 2011

Obec Velké Popovice

-

11. 2. 2011

Obec Voděrádky

-

12. 2. 2011

Obec Vojkov

8/2011

11. 2. 2011

Obec Zlatníky-Hodkovice

104/11/OU

9. 2. 2011

Stanovisko starostů Města Pyšely, Obce Lštění, Obce Přestavlky, Obce 8. 2. 2011 Vranov, Obce Hvězdonice, Obce Poříčí nad Sázavou, Obce Čerčany, Obce Čtyřkoly a Obce Nespeky Obdržená vyjádření dotčených správních úřadů subjekt

č.j.

ze dne

Krajský úřad Středočeského kraje

012054/2011/KUKS

8. 2. 2011

Magistrát hlavního města Prahy

S-MHMP0027784/2011/1/OOP/VI

15. 2. 2011

Městský úřad Benešov

MUBN/11343/2011

18. 2. 2011

Městský úřad Černošice

ŽP/MEUC-003666/2011/L/Fi

16. 2. 2011

Městský úřad v Říčanech

3394/2011-MUR/OŽP-00354

16. 2. 2011

Městský úřad Votice

141/11/ŽP-Su

14. 2. 2011

Česká inspekce životního Oblastní inspektorát Praha

prostředí, ČIŽP/41/IPP/0721921.003/11/R JX

17. 2. 2011

Krajská hygienická stanice Středočeského KHSSC 02426/2011 kraje se sídlem v Praze

11. 2. 2011

Ministerstvo životního prostředí, odbor 92/780/11 ochrany ovzduší

24. 2. 2011

101


subjekt

č.j.

ze dne

Ministerstvo zemědělství, odbor 35027/2011-MZE-16211 hospodářské úpravy a ochrany lesů

21. 2. 2011

Ministerstvo dopravy

8. 2. 2011

34/2011-520-DOP/1

Národní památkový ústav, územní NPÚ 321-354/2011 pracoviště středních Čech v Praze

24. 1. 2011

Povodí Vltavy, s. p.

11600/2011-411

17. 2. 2011

Lesy České republiky, Lesní správa Tábor

1275/2007/197/84/763

15. 1. 2011

Lesy České republiky, Krajské ředitelství 044/2011/921/76/825 Brandýs n. L.

16. 2. 2011

Obdržená vyjádření občanských sdružení a veřejnosti subjekt

ze dne

Český svaz ochránců přírody Sázava

14. 2. 2011

Ekospol a. s.

10. 2. 2011

Český zahrádkářský svaz ze dne

15. 2. 2011

Děti Země, Klub za udržitelnou dopravu

25. 2. 2011

Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy

11. 2. 2011

Sdružení Miláčov

6. 2. 2011

Osadní Výbor Beztahov

18. 2. 2011

Petiční výbor Šeberov

18. 2. 2011

„Petice" (zasláno obecním úřadem Čtyřkoly)

17. 2. 2011

Petice (zasláno obcí Čerčany)

17. 2. 2011

Petice

26. 2. 2011

Občanské sdružení Ateliér pro životní prostředí

28. 2. 2011

Občanské sdružení Lípa Senohraby

17. 2. 2011

Občanské sdružení Loreta

17. 2. 2011

Občanské sdružení Občané proti devastaci životního prostředí Týnec nad 12. 2. 2011 Sázavou Občanské sdružení Pod Lesem

16. 2. 2011

Občanské sdružení STOP Vestecké spojce

18. 2. 2011

Občanské sdružení Zdravá krajina se sídlem Lešany 65

10. 2. 2011

Sdružení občanů pro ochranu přírody Neštětické hory a okolí

14. 2. 2011

Sdružení proti devastaci životního prostředí Týnec nad Sázavou

12. 2. 2011

občané Božkovic

15. 2. 2011 102


subjekt

ze dne

občané Dlouhé Lhoty

13. 2. 2011

občané Tožice občané Martina Vildová a další

1. 2. 2011

občané J. Kolář a další

16. 2. 2011

Osadní výbor Jírovice

21. 2. 2011

Pan a paní J. a V. Dvořákovi a P. a L. Tardovských

14. 2. 2011

Pan a paní Tomáš a Helena Bendovi

15. 2. 2011

pan Birhanzl Ing. Zdeněk Černovský

15. 2. 2011

pan Jaromír Fatka

14. 2. 2011

pan Pavel Fulín

15. 2. 2011

pan Josef Jůza

30. 1. 2011

pan M. Hradecký, L. Hradecká a L. Šich

16. 2. 2011

pan Miroslav Hruška

2. 2. 2011

paní Simona Kočí

18. 2. 2011

Iva a Stanislav Kofroňovi

17. 2. 2011

paní Jana Korcová

14. 2. 2011

Ing. Vít Komrzý

14. 2. 2011

pan Jiří Kříž

16. 2. 2011

paní K. Nevanová, J. Nevan

15. 2. 2011

RNDr. Petr Morávek

11. 2. 2011

pan Petr Nehasil

13. 2. 2011

paní Pavlína Pašková

14. 2. 2011

pan Robert Pašek

12. 2. 2011

paní Hana Phillips

2. 2. 2011

pan Miloš Vašek a další

11. 2. 2011

Ing. Milan Vejmola

15. 2. 2011

pan Oldřich Zadražil

17. 2. 2011

VZOR I (2 podání) VZOR II (6 podání) VZOR III (2 podání) VZOR IV (27 podání) VZOR V (3 podání) 103


subjekt

ze dne

VZOR VI (12 podání) VZOR VII (2 podání) V dalším textu je uveden komentář zpracovatele posudku k jednotlivým obdrženým vyjádřením. Na obdržená vyjádření je reagováno zpracovatelem posudku pod vyjádřením nebo v případě rozsáhlejšího vyjádření přímo v návaznosti na text připomínky kurzivou.

Obdržená vyjádření dotčených územních samosprávných celků 1. Středočeský kraj ze dne 25. 2. 2011 Podstata vyjádření Středočeský kraj souhlasí s dokumentací za předpokladu využití závěrů a doporučení obsažených v dokumentaci pro realizaci stavby ve vhodnější variantě západního koridoru a upozorňuje zároveň na závěry studie hydrogeologického průzkumu o rizikovosti vlivu tunelu u Benešova na hladinu spodních vod. Stanovisko zpracovatele posudku: Vzhledem k obsahu bez komentáře. 2. Hlavní město Praha ze dne 28. 3. 2011 Podstata vyjádření Z hlediska ochrany ovzduší Jako nejvhodnější se jeví západní koridor. Bez komentáře. Z hlediska městské zeleně V prostoru zájmových území byl zpracován pouze rámcový dendrologický průzkum, kterým byla zachycena v procentech druhová dendrologická skladba, až v rámci DÚR bude proveden návrh úprav, i když proces EIA by měl na tyto návrhy reagovat a zhodnotit. V dokumentaci není proveden výčet pozemků včetně majetkoprávních vztahů, aby bylo možné posoudit, zda vůbec bude reálné provedení zvažovaných vegetačních úprav. V dokumentaci je zmíněno o výsadbách pnoucí zeleně k protihlukovým stěnám, aniž by stěny byly uvedeny ve výčtu staveb. V dokumentaci postrádáme alespoň situační zákres ploch, kterých by se vegetační úpravy týkaly. Ve shrnutí o vlivech záměru na krajinu jsou uvedeny body, které si protiřečí bod 3, 4, 59, 12, 13 atd. Zpřesnění protihlukových stěn včetně jejich řešení včetně výsadby pnoucí zeleně bude řešeno v další fázi projektové přípravy. 104


Předběžné umístění protihlukových stěn je v dokumentaci uvedeno. – např. tab. 149 a další. Zpracovatel posudku neshledává, že by si uvedená konstatování významně protiřečily. Z hlediska ochrany ZPF Jako příznivější se jeví západní koridor, a to z hlediska celkového záboru ZPF i poměru záborů nacházejících se na bonitně nejcennějších půdách. Bez komentáře. Z hlediska hospodaření s odpady Přebytečnou zeminu (cca 3,5 mil. m3) doporučujeme využívat k výstavbě protihlukových clon. Doporučujeme dovážet materiál určený k recyklaci do provozoven v Záběhlicích a Strašnicích, tedy do hl. m. Prahy ze Středočeského kraje. Z dopravního hlediska 1. Nenašli jsme v dokumentaci posouzení provozuschopnosti Pražského okruhu mezi Horními Počernicemi a Běchovicemi (stavba č. 510 Silničního okruhu kolem Prahy) pro východní variantu. Provozuschopnost Pražského okruhu mezi Horními Počernicemi a Běchovicemi nebyla zatím termínově stanovena. 2. Připomínka k financování odstavného parkoviště v Jesenici a tramvajového spojení do Prahy nebo trasy Metrobusu. není předmětem EIA 3. Upozornění na řádovou chybu v textu dokumentace (dopravní prognóza). Jedná se skutečně o nepřesnost. 4. Upozornění na upřesňování řešení nové železniční trati (v parametrech VRT) z Prahy směrem na Benešov). připomínka pro další projektovou přípravu 5. Postrádáme alespoň orientační údaje o objemu zemních prací a přesunu materiálu i způsobu jeho deponování. Objem zemních prací je zřejmý z kapitoly B.III.5 dokumentace, je rozdělen na jednotlivé úseky a varianty. Jedná se pochopitelně o předběžné údaje, které budou zpřesněny v prováděcím projektu stavby. Ve variantě západní se jedná o přebytek zeminy cca 3,5 mil m3, ve východním koridoru pak cca 7 mil m3. Využití nadbytečného materiálu bude zpřesněno v další fázi projekční přípravy po vybrání konečné varianty – zahrnuto do podmínek stanoviska. 6. Požadavek na upřesnění, zda budou spolu se SOKP a dálnicí D1, na pražském území součástí přepravních tras i další komunikace na SOKP napojené. Např. Vestec – není součástí stavby

105


•

Působením nových znaků vzniklých vlivem realizace záměru dojde ke změnám v prostorových vztazích, které přesáhnou lokální význam.

3) Záměr způsobí relevantní změnu ve vnímání poměru charakteristik přírodních, resp. přírodě blízkých a umělých (kulturních) ve prospěch umělých (platí pro oba koridory). 4) Vlivem realizace záměru dojde k částečnému snížení zrnitosti či krajinné heterogenity dotčeného krajinného prostoru (platí pro oba koridory). 9) Vlivem realizace záměru nedojde ke změně projevu existujících zásadních a spoluurčujících znaků a hodnot krajinného rázu (platí pro oba koridory). Jedná se o konstatování, která vyplývají i z dokumentace. •

Změny v přírodních a kulturních charakteristikách

12) Realizací záměru dojde k ovlivnění lokalit, které jsou ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/92 Sb.) zvláště chráněným územím (platí pro východní koridor – 3 ZCHÚ přírodní památka Chlum, Přírodní rezervace Podhrázský rybník, Přírodní památka V olších). S ohledem na předmět ochrany a vzdálenost těchto lokalit se bude jednat o středně silné narušení přírodních hodnot krajinného rázu. 13) Realizací záměru dojde k ovlivnění významných krajinných prvků v rámci DoKP. S ohledem na předmět ochrany a vzdálenost těchto lokalit se bude jednat o relevantní narušení přírodních hodnot krajinného rázu (platí pro oba koridory). (DoKp Dotčený krajinný prostor) Jedná se o konstatování, která vyplývají i z dokumentace.

3. Město Bystřice ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Zastupitelstvo města Bystřice nadále upřednostňuje variantu západní. Východní varianta je nevýhodná především svými zásahy do životního prostředí správního území města a negativním dopadem na zdejší obyvatelstvo. Město Bystřice zároveň uplatňuje následující námitky k předložené dokumentaci: - znovu posouzení a zapracování hlukových ukazatelů ve vztahu k plánovanému rozvoji letiště Benešov, které se nachází v bezprostřední blízkosti samotného města Bystřice, - aktualizace dat výstavby v lokalitě Bystřice sever, kde v době zpracování dokumentace došlo k výstavbě několika rodinných domů, které budou následně dotčeny samotnou výstavbou dálnice a jejich novému posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko zpracovatele posudku: K variantě bez komentáře. Záměr „Letiště Benešov – Úpravy letištních ploch a výstavba odbavovací budovy“ byl 5. 3. 2009 v procesu EIA ukončen na žádost oznamovatele – Krajský úřad Středočeského kraje. Hlukovou situaci bude možno posoudit až na základě konečné varianty záměru. 106


Lokalita Benešov sever - posouzení vlivů na životní prostředí – především akustické zátěže zahrnuto do podmínek stanoviska - pokud bude tato varianta (východní) preferována. Skutečnost, že východní varianta Středočeské D3 není součástí územně plánovací dokumentace má za následek, že z hlediska současné výstavby není z titulu D3 žádné omezení. Takových případů mimo Bystřici bude zcela zřejmě mnohem víc a může to zkomplikovat případnou realizaci této varianty. 4. Město Bystřice ze dne 28. 2. 2011 Podstata vyjádření Na základě podnětů občanů města Bystřice uplatňujeme dodatečné námitky: - dokumentace ve své textové části opomněla zapracovat dotčené vodní zdroje VI5 Božkovice, které jsou vyznačeny v mapové části. - dokumentace ve východní variantě nebere v potaz nově vybudovanou bioplynovou stanici v osadě Petrovice, k.ú. Nesvačily u Bystřice Zároveň si dovoluji k dopisu přiložit dopisy občanů Božkovic, Jírovic a Tožice. Stanovisko zpracovatele posudku: V15 Božkovice – nejedná se o opomenutí ze strany zpracovatele dokumentace – zdroj V 15 je v Drachkově – dostatečně vzdálené od osy navrhované komunikace, v Božkovicích je označeno individuální zásobování vodou. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po konečném výběru varianty a stabilizaci stopy dálnice se zaměřením na případnou negativní změnu kvalitativní i kvantitativní včetně příp. nápravných opatření. Bioplynová stanice v osadě Petrovice, k.ú. Nesvačily u Benešova. Celé posuzované území které se dotýká předmětný záměr má logicky dynamický vývoj. Zdaleka ne všechno se dá v průběhu prací aktualizovat. Připomínky občanů Božkovic, Jirovic a Tožice jsou vypořádány ve vyjádření veřejnosti. 5. Město Jílové u Prahy ze dne 10. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Obecně V lednu 2011 Ministerstvo dopravy zveřejnilo dokument Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 (tzv. „superkoncepce"). Podle této strategie výstavby dopravní sítě bude středočeský úsek dálnice D3 realizován v letech 2019 až 2024. Posuzování vlivů této stavby na životní prostředí, které probíhá cca o 10 let dříve, je v rozporu s účelem posuzování vlivů stanoveným v ustanovení § 1 zákona EIA. V době realizace stavby bude zcela jiný stav životního prostředí v dotčeném území (část C), jiné (zpravidla přísnější) mohou být i limity a standardy složek životního prostředí a ochrany lidského zdraví. Výsledek posuzování záměru tak nemůže odpovídat realitě, zvláště v dynamicky se rozvíjejícím regionu jižně od Prahy. Nyní probíhající proces EIA může být z těchto důvodů úspěšně zpochybňován coby podklad pro navazující správní řízení. 107


Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Ministerstvo dopravy nyní pracuje na nové strategii - GEPARDI II - pro roky 2014 až 2020. V té chce zjistit, jaké stavby se můžou realizovat, jak je seřadit podle priorit a jaké stavby by měly pro Českou republiku větší přínos. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu.

2. Jednotlivé připomínky 2.1. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Hluková studie prokazuje na území města Jílové u Prahy překračování závazných hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb, a to i v případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů záměru na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení chybí zcela. Přes tato zjištění dokumentace EIA neobsahuje žádná další opatření ke snížení hlukové zátěže na úroveň stanovených limitů. Tato skutečnost je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: dopracovat rozptylovou a hlukovou studii (...), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření“ (str. 2, bod ochrana ovzduší). Tento požadavek dokumentace EIA neobsahuje. Naopak se snaží vyvolat dojem, že v případě překračování hygienických limitů hluku pro vnější chráněný prostor staveb postačí zajištění limitu pro vnitřní chráněný prostor (tedy vyměnit okna za protihluková). To je však v rozporu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., to takovou výjimku na rozdíl od dříve platné právní úpravy již neumožňuje. Součástí dokumentace je akustická studie, která hodnotí akustickou situaci po realizaci záměru, příp. za použití protihlukových opatření. V textu akustické studie: V některých bodech i přes návrh protihlukové stěny nebylo možné dosáhnout hygienického limitu. Tyto body jsou většinou příliš blízko navržené dálnici D3 nebo jsou ovlivněny jinými silnicemi v území, na kterých protihlukové stěny navrhovány nejsou. V dalších stupních dokumentace bude v těchto místech nutné provést podrobné posouzení s návrhem dalších protihlukových opatření. V místech, kde nebude možné dodržet hygienický limit pro chráněný venkovní prostor nebo pro chráněný venkovní prostor staveb nebo kde se prokáže, že náklady na realizaci navržené protihlukové bariéry jsou neúměrné výslednému efektu, budou v dalších stupních dokumentace doplněna další protihluková opatření. V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie pro jednotlivé lokality s upřesněním navrhovaných PHS a jejich parametrů. V kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí je uvedeno pro fázi projektových příprav (DÚR, DSP): Zpracovat podrobnou hlukovou studii pro výslednou variantu trasy dálnice a navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. Protihlukové 108


stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit. Podle názoru zpracovatele posudku byla problematice akustické zátěže v posuzované dokumentaci věnována dostatečná pozornost. To, že v některých případech není navrženou protihlukovou stěnou dosaženo úrovně pod platným hygienickým limitem neznamená, že se jedná o konečný stav řešení území jak plyne z předchozího. Existují různé možnosti technické ho řešení mimo výšky protihlukové stěny - její pohltivost, tvar stěny, protihlukové valy, výšková změna vedení trasy, provedení povrchu vozovky (např. živičná směs s příměsí drcených pneumatik), stálezelená dřevinná bariera apod.

2.2. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Z předložené dokumentace EIA a rozptylové studie je patrné, že na území města Jílové u Prahy může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice PM10 (str. 246 - 247). Uvedená zjištění jsou namísto navržení dalších zmírňujících opatření bagatelizována údajnou nulovou vypovídací schopností tohoto ukazatelé. Zároveň chybí posouzení imisního zatížení v místech zaústění portálů tunelů (předpoklad až 20 µg/m3, což je polovina imisního limitu; tedy bez započtení dalších zdrojů a imisního pozadí) a předpokládaného vyústění výdechů z tunelů na povrchu (str. 279, 285). Toto posouzení nelze odsouvat do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty. Absence podrobného posouzení, včetně návrhů zmírňujících opatření, je v rozporu se závěry zjišťovacího řízem, které požaduje cit: dopracovat rozptylovou a hlukovou studii (...), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření'''' (str. 2, bod ochrana ovzduší). Nejedná se o bagatelizaci, ale výtah z hodnocení vlivů na veřejné zdraví zpracované oprávněnou osobou. Jedná se tedy o vytržení z kontextu. Z rozptylové studie - Jak již bylo uvedeno, maximální koncentrace nedávají žádnou informaci o četnosti výskytu těchto hodnot. Ta závisí na četnosti výskytu silných inverzí a na proudění a dalších klimatických faktorech. Ve skutečnosti se tyto nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas nejvýše několika hodin či desítek hodin v roce, a to pouze za souhry nejhorších emisních a rozptylových podmínek. Jejich vypovídací schopnost je spíše pokud jde o relativní posouzení různých částí území. Umožňují dobře postihnout rozdíly v „rizikovosti“ sledovaného území k výskytu skutečně vysokých krátkodobých koncentrací. Ve výkresech 23 – 25 je znázorněno, kolikrát v roce předpokládá modelový výpočet překročení limitní hodnoty 50 mg/m3 denní koncentrace PM10 pro nulovou, západní a východní variantu. Legislativou je tolerováno 35 překročení limitní hodnoty v roce. Z výkresu je zřejmé, že v blízkém okolí dálnice D3 ve východním koridoru je předpokládán vyšší počet překročení limitní hodnoty v roce oproti západnímu koridoru. Podél západního koridoru dochází k překračování méně často, na obydleném území zcela výjimečně. Nutno opět upozornit na skutečnost, že i toto překročení se týká nejméně příznivých podmínek, které nemusí vůbec nastat, natož v daném roce navíc jedná o prognózu na úrovni roku 2030. 109


Rozptylová studie zpracovala s určitým zjednodušením. V současné době projektové přípravy není stanoveno umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Vzduchotechnika musí být v každém z tunelů delším než 80 m, a to především z bezpečnostních důvodů. I když technickými výpočty vychází, že tunely jsou samovětratelné, nelze se na toto spoléhat ve všech situacích. Rozptylová studie tedy v tomto směru nadhodnocuje imisní situaci, vzhledem k tomu, že při nuceném větrání je vždy lepší rozptyl než u portálu tunelu. 2.3. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kamene potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (str. 83). Absence tohoto posouzení je nepřijatelná zejména pro posouzení západního koridoru, kde jsou pouze silnice II. a III. třídy, procházející skrz města a obce a nevyhovující pro přepravu těžkých nákladů takového objemu. Město Jílové u Prahy dosud nemá vybudován obchvat a tyto komunikace, po nichž budou dopravovány suroviny v těžkých nákladních vozech, prochází historickým jádrem města, které je Městskou památkovou zónou. Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3, rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3, z hlediska zářezů pak v západní variantě Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. 2.4. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a Dl jako doprovodných komunikací Dokumentace EIA uvádí, že jako doprovodná komunikace pro nestandardní situace má sloužit pro obě varianty dálnice D1 a silnice I/3 (str. 87). Zatímco u východního koridoru je to logické, u západního je tento úsudek značně pochybný, vzhledem k vzdálenosti mezi těmito komunikacemi a blízkostí jiné severojižní komunikace II/105, která je však jako doprovodná komunikace zcela nevyhovující. Úsudek zpracovatele dokumentace EIA, který je v rozporu se závěry skupiny odborníků ustavené na základě usnesení vlády č. 1064/2007, není podložen žádnými argumenty a jeví se jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní varianty, která trpí deficitem nevyhovující doprovodné komunikace v podobě II/105, která prochází historickým jádrem města, které je Městskou památkovou zónou. Požadujeme tuto skutečnost vyjasnit. Neexistence obchvatů severního a jižního kolem Jílového u Prahy tuto situaci zhoršuje a bez nich nelze vůbec o doprovodné komunikaci uvažovat.

110


Jedná se nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Jižní obchvat i severní obchvat je součástí stavby D3 západní. Požadavek na realizaci obchvatu Jílového v předstihu je logický. (nejedná se přímo obchvat, ale o přivaděče). Podmínka realizace obchvatu Jílového v předstihu je uvedena v podmínkách návrhu v stanoviska.

2.5. Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody Dokumentace EIA předpokládá negativní ovlivnění vodních zdrojů, a to i na území města Jílové u Prahy. Toto ovlivnění požaduje město detailně posoudit a vyřešit. V dokumentaci uvedeno: Hydrogeologické posouzení všech variant tras není podrobným hydrogeologickým průzkumem podrobeno. Ten musí být pro rizikové úseky zpracován v rámci navazující projektové dokumentace pro konečnou variantu D3 a konečné stopy. Ve studii, která je přílohou dokumentace jsou vytipovány problémové úseky k řešení ve obou variantách, včetně individuálního zásobování vodou.V rámci další projektové přípravy budou určeny lokality, kde může dojít k ovlivnění vodních zdrojů. Případná nápravná opatření musí být realizována v předstihu.

6. Město Neveklov ze dne 1. 2. 2011, Podstata vyjádření Znovu připomínáme uplatnění našich připomínek, tj. že souběžně s výstavbou dálnice bude proveden silniční obchvat mezi silnicemi II/114 a II/105 ve směru Neštětice - Sedlčany jižně od Neveklova (je zapracován do návrhu ÚP VÚC) a osada Přibyšice bude od tělesa dálnice odcloněna souběžným pruhem zeleně (bude řešit další stupeň dokumentace). Nemůžeme akceptovat názor investora, že po dokončení dálnice ve variantě stabilizované se intenzita dopravy přes Neveklov ani v sezóně řádově nenavýší. Upozorňujeme na průzkumy a rozbory, provedené v souvislosti s územním plánem města Neveklov. Citujeme ze závazné textové části, str. 36: "Předpokládá se dopravní zatížení úseku II/114 mezi Neveklovem a dálnicí 2400 resp. 3500 vozidel za průměrný den roku, což je zhruba 2-3 násobek současného zatížení!" Sjezd z D3 u Neštětic bude logicky východiskem do vysoce rekreačně exponovaných lokalit Nová Živohošť, Nový Knín, Křečovice atd. Je iluzorní a zcestné se domnívat, že pro cesty do těchto lokalit budou využívány vzdálené sjezdy u Hostěradic či Netvoříc. Stejně tak se dá předpokládat intenzivní přeprava produktů a surovin kamionovou dopravou do a z tohoto cílového území. Průtahem Neveklovem budou patrná tři kritická místa: křižovatka ulic Benešovská - Táborská, zúžený průjezd náměstím Jana Heřmana a křižovatka ulic Komenského - Pražská. Výhledově bude nutno kamionovou dopravu z této trasy vyloučit, neboť již teď se stává zdrojem poškození nemovitostí a úložné infrastruktury. 111


Silniční obchvat mezi silnicemi II/114 a II/105 ve směru Neštětice - Sedlčany jižně od Neveklova není součástí posuzovaného záměru. Předmětnou akci je nutno zařadit do plánu Krajského úřadu Středočeského kraje. Současné zatížení: podle sčítání v roce 2010 – 1280/den celkem, podle sčítání v roce 2005 – 1488/den celkem - došlo tedy k poklesu frekvence dopravy. Podle prognózy - 2 230/den bez realizace, 2 370/den při realizaci Z varianta, 2 510/den při realizaci V varianta Jedná se o prognózu k roku 2030 – je otázka zda bude naplněna, přitom srovnání je prováděno bez realizace dálnice rovněž v roce 2030. Prognóza byla prováděna v roce 2009 tedy ještě bez znalosti výsledků sčítání v roce 2010. Bez ohledu na absolutní hodnoty by tedy v předmětném úseku silnice II/114 mělo dojít k zvýšení frekvence dopravy v případě Z varianty o 6 – 7 %, v případě varianty V o 16 – 17 %. Podle prognózy - 2 230/den bez realizace, 2 370/den při realizaci Z varianta, 2 510/den při realizaci V varianta Jedná se o prognózu k roku 2030 – je otázka zda bude naplněna, přitom srovnání je prováděno bez realizace dálnice rovněž v roce 2030. Prognóza byla prováděna v roce 2009 tedy ještě bez znalosti výsledků sčítání v roce 2010 Rovněž požadavek na odclonění osady Přibyšice byl uplatňován jako podmínka pro souhlas s vedením dálnice D3 u všech předchozích jednání. Jedná se o logický a oprávněný požadavek proti omezení škodlivého vlivu provozu dálnice na stávající zástavbu. Obdobně jako v požadavku na obchvat Neveklova se jedná o zmírnění dopadu projektované stavby a není možné z odpovědnosti na provedení příslušných opatření vyjmout investora stavby a veškeré náklady s tím spojené přesunout na místní samosprávu. S ohledem na vzdálenost odclonění osady Přibyšice do podmínek stanoviska. Oclonění obytných sídel v blízkosti dálnice je obecná podmínka, pokud je to technicky a reálně možné. Na základě zveřejnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí k záměru výstavby dálnice byla do dnešního dne doručena jedna připomínka občana z osady Přibyšice. Přiložené vyjádření Jana Fulína je komentováno níže – viz vyjádření veřejnosti.

7. Město Pyšely ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření V hodnocení lokalit dotýkajících se přímo našich katastrálních území není přímo řešen vliv stavby na život obyvatel v těchto lokalitách, a to zejména v době vlastní výstavby. Dle našeho mínění se nebyl nikdo podívat na fyzický stav objízdných tras, jejich malou šíři i jejich kvalitu, zda vůbec pojmou denní průjezd tisícovek automobilů, které nebudou moci jezdit po současné silnici I/3, která bude z důvodu výstavby tunelů, mostů, přemostění atd. uzavřena. Občané budou obrovským provozem trpět (prach, hluk, bláto) a co je vůbec nejhorší, budou ohrožení chodci a hlavně děti, protože téměř nikde nejsou chodníky. Takže chodci, jak je na venkově zvykem, chodí po straně komunikace, která, jak jsme již uvedli, je velmi úzká (silnice III. třídy v této lokalitě mají šíři 4,5 - maxim. 5 metrů), povětšinou bez zpevněných krajnic. Další velmi nepříznivý aspekt je ten, že pověřený Městský úřad pro naši 112


obec je Město Benešov, lékaři a všechny instituce sídlí taktéž v Benešově a naši občané výstavbou D3 budou prakticky odříznuti. Budou muset využívat přeplněných objízdných tras, na kterých díky jejich stavu budou zácpy i dopravní nehody. Prodlouží se tedy dojezdové časy jak pro občany, tak i pro děti do škol, protože samozřejmě objížďkové trasy budou využívat i autobusy. Za zmínku také stojí čas dojezdu vozidel záchranné služby, která k nám jezdí též z Benešova. Aby se těmto negativům předešlo, bylo by nutno postavit ještě před výstavbou dálnice novou silnici II. nebo III. třídy, která by propojila nejen Pyšely, ale i všechny obce v této lokalitě s městem Benešov a po výstavbě dálnice by fungovala jako komunikace pro pomalejší vozidla (traktory). A i na výstavbu této nové komunikace je třeba posouzení vlivů na životní prostředí. Organizace výstavby – bude předmětem řešení v prováděcí dokumentaci stavby a do značné míry je v kompetenci dodavatele stavby – základní zásady jsou v dokumentaci uvedeny v kapitole D.IV.3 Období výstavby. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Omezující podmínky převzaty a doplněny do návrhu stanoviska – snížení prašnosti, dodržování hluku ze stavební činnosti. Doprovodná doprava – bude předmětem řešení v prováděcí dokumentaci stavby a do značné míry je v kompetenci dodavatele stavby – uvedeno v kap. D.IV, podrobně bude řešeno v navazující PD. Součástí dalších stupňů PD budou ZOV, v jejich rámci bude zpracován i soubor organizačních a technických opatření v etapě výstavby s cílem minimalizovat potenciální nepříznivé vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva, mimo jiné - stanovení a odsouhlasení odvozních a dovozních tras ze stavby; Obslužnost území v době výstavby – musí být v základních funkcích zajištěna – do podmínek stanoviska. Nesoulad s platnou územně plánovací dokumentací není důvodem pro odmítnutí varianty v procesu EIA. Dle našeho mínění je návrh východní varianty nešťastný, protože do dnešního dne s námi nikdo z projektové firmy nejednal, není tato varianta v územních plánech dotčených obcí. Připadá mi, že tato varianta je řešena od stolu a pouze jako oponentní projekt variantě západní. Jedná se o presentovaný názor – bez komentáře.

8. Město Říčany ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření Město Říčany nesouhlasí s variantami A2 a A3 koridoru „Východní“ a to z následujících důvodů: 113


1) Z hlediska územního plánování východní varianty nejsou v souladu s územním plánem, nejsou v ÚPD dotčených obcí ani ÚPD kraje, kde je naopak zanesena trasa západní. Město Říčany má charakter zahradního města s kvalitním životním prostředím v zázemí Prahy a zejména varianty A2 a A3 tuto vizi urbanisticky zcela znehodnocují. Pokud v rámci posuzování je uvažováno i s východní variantou A4, pak není přijatelné předkládat městu i varianty A2 a A3, které nešetrně degradují a fragmentují krajinu území města i město samotné. Z hlediska realizace záměru soulad s územně plánovací dokumentací je podstatným, ale řešitelným problémem. Nesoulad s platnou územně plánovací dokumentací nebrání posouzení vlivu záměru na životní prostředí dle zák. č. 100/2001 Sb. 2) Město Říčany je v současné době dopravním uzlem několika hlavních komunikačních tahů (D1 a propojení silnic II/101 s komunikací I/2 a dále plánované pokračování SOKP od D1 do Běchovic přes území Říčan). Již návrhem stavby 511 – části silničního okruhu kolem Prahy došlo k velmi nešetrnému přiblížení této komunikace k zastavěné části města Říčany. Případným umístěním variant A2 nebo A3 by došlo ke znemožnění jediného budoucího rozvoje města, který je možné uvažovat pouze v jihozápadním směru od města. Takovéto radikální omezení budoucího rozvoje města je nepřijatelné a lze důvodně předpokládat, že se město bude muset takové situaci bránit všemi možnými prostředky. Argumenty Města Říčan jsou z hlediska města logické a oprávněné. 3) Zhoršení kvality životního prostředí pro obyvatele města Říčan plyne i ze zcela nevhodného umístění variant A2 a A3 ve správním území, neboť by toto způsobilo absolutní oddělení jednotlivých městských částí a jejich odříznutí od centrální části města. V případě varianty A3 by po realizaci úseku 511 pražského okruhu došlo k sevření městské části Kuří mezi tři komunikace dálničního typu – Pražský okruh, D1 a D3. To by znamenalo naprostou degradaci kvality života v tomto sídle a koncentrace dálniční sítě by se stala pro obyvatele neúnosná. Navrhované trasy východního koridoru zahušťují stávající dopravní infrastrukturu a způsobují i další izolaci městských částí, zejména územního celku Voděrádky. Obecně navrhované trasy A2 a A3 jsou vedeny v těsné blízkosti lidských sídel s významným dopadem na velký počet obyvatel, což je z pohledu ovlivnění životního prostředí a kvality života nepřijatelné. dtto jako předešlé 4) Město Říčany se nachází na úpatí benešovské pahorkatiny a je z velké části umístěno ve svahu a údolí expozičně orientovaném k uvažovaným východním variantám dálnice D3. Současně se jedná o návětrnou stranu s převažujícím západním prouděním (viz větrná růžice na str. 133). Z tohoto důvodu jsou negativní dopady hlukové a emisní na obyvatelstvo velmi významné. Podle hustoty zalidnění (str. 128) je zřejmé, že východní varianty oproti západní zasahují hustě obydlené oblasti a to zejména v okolí města Říčany. Přitom jak hlukové, tak emisní dopady na obyvatele jsou u východní varianty zpracovány nedostatečně a vycházejí z chybných podkladů. Například u hlukových studií je zcela opomíjen význam tranzitní dopravy transevropského charakteru, kde dle variant A2 a A3 bude tato doprava ve směru od Brna na sever po D1 svedena u křižovatky Skalka (Všechromy). To povede k zátěži ve zcela jiných denních intenzitách, než uvádí studie (44480) a tyto údaje nejsou dostatečně vyhodnoceny s ohledem na vliv hluku na kvalitu spánku v hustě zalidněné části Říčan a okolí. Dále je třeba upozornit na synergický efekt hlukové zátěže všech navrhovaných tras východní varianty, protože již existuje silná zátěž ze stávajících 114


komunikací v oblasti (D1, II/101 a I/2). Podobně nedostatečně je vyhodnocen vliv imisí, zejména z pohledu možného překročení imisních limitů oxidů dusíku NO2, benzenu a především zatížení polétavými jemnými částicemi prachu PM10 jak při výstavbě dálnice, tak při plně intenzivním provozu. Limity těchto škodlivin pro lidský organismus je třeba z důvodu možného dopadu na velký počet obyvatel u východní varianty vyhodnocovat i v kontextu limitů WHO a zpřísnění limitů, které nově navrhuje Evropská unie. Právě v souvislosti s provozem tranzitní kamionové dopravy se zvyšuje zatížení v rozmezí velikosti okolo 1 µm, tedy částic, které mohou vstupovat přímo do plicních sklípků a často obsahují adsorbované karcinogenní sloučeniny. Expozice města a převládající proudění vzduchu by v případě realizace východní varianty významně ohrozilo existenci Olivovy dětské léčebny v Říčanech, zařízení s dlouholetou tradicí, které je zaměřeno na léčení recidivujících a chronických onemocnění dýchacích cest u dětí. Zpracovatel posudku se domnívá, že na základě stávajících podkladů je hluková situace i imisní situace zpracována dostatečně. Problémem může být odhad frekvence dopravy na úrovni roku 2030. Zpracovatel dokumentace vycházel ze studie CityPlan spol. s r.o. Jedná se tedy o výsledky, které nemohl jako jeden z pokladů zohlednit sčítání v roce 2010. I když bylo použito jiné metodiky sčítání proti roku 2005 obecný nárůst, jak byl předpokládán, se zcela nenaplňuje. Pokud bereme jedny z nejvíce frekventovaných úseků D1 a R1: Sčítání 1-0826

D1

1-0827 1-7278

R1

prognóza

2005

2010 celkem

2030 O

2030 Z

2030 V

70900

68590

56120

62790

66000

65500

73397

52590

83720

75460

-

31069

60950

68140

62270

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Pražský okruh zatím neodebírá tolik dopravy z D1 – situace se zřejmě významně změní po realizaci východní částí Je skutečností, že tuhé znečišťující látky PM2,5 jsou velmi rizikové z hlediska lidského zdraví. Zpracovaná rozptylová studie nenaznačuje pravděpodobnost překročení limitních hodnot pro tuto škodlivinu. 5) Varianty A2 a A3 jsou nepřijatelné také z důvodu ochrany podzemních a povrchových vod. A to opět s ohledem na hustotu zalidnění a tedy počet ovlivněných domácností u podzemních vod a zhoršení kvality povrchových vod (toků). Jedná se o ovlivnění množství a kvality podzemních vod a odvedení povrchových vod. U varianty A2 se jedná o hloubku zářezu dálnice, která negativně ovlivní hladinu podzemních vod obce Voděrádky, kde zásobování pitnou vodou je řešeno převážně ze soukromých studní. Varianta A3 naopak negativně ovlivní hladinu podzemních vod pro obce Kuří a Krabošice, kde je zásobování řešeno také z individuálních studní. Zahloubení tunelu v blízkosti Jažlovic bude pak mít stejné dopady na obec Jažlovice mezi tunelem a 115


Pitkovickým potokem. Odvodnění tělesa komunikace je u variant A2 a A3 do přítoků Říčanského a Pitkovického potoka, které jsou dle nařízení vlády č. 227/2007 Sb. zařazeny mezi kaprové vody. Vzhledem k tomu, že Říčanský potok je recipientem, do kterého jsou odváděny přečištěné odpadní vody z bodového zdroje znečištění ČOV Říčany (ČOV nad 10000EO) a dále je do tohoto toku odlehčována jednotná kanalizace města Říčany, je nemožné další zhoršení kvality povrchových vod odvodněním tělesa dálnice. Přitom retenční nádrže pro odvod dešťové vody z tělesa dálnice jsou kapacitně nedostačující. Jsou navrženy na dvouletý 15minutový déšť a neodpovídají koncepci maximálního udržení vody v krajině. Navíc nejsou dešťové usazovací nádrže navrženy na všech odvodněních z tělesa dálnice. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden v další fázi projektové přípravy, kdy budou navržena i případná nápravná opatření. Návrhový dvouletý 15minutový déšť je bohužel obvyklou praxí. I zpracovatel posudku považuje toto za nedostatečné. Doporučuje aby byly navrhovány min. na 20-ti leté vody – zahrnuto v návrhu stanoviska. 6) Změna varianty silničního okruhu kolem Prahy z blízkosti Jižního města (Petrovic) do současně navrhované trasy úseku 511 v blízkosti města Říčany byla podmíněna splněním ochranných podmínek. Pokud by došlo k realizaci variant A2 nebo A3 plánované dálnice D3, tak by nebylo možné dodržet tyto ochranné podmínky a zajistit odpovídající ochranu města vůči vlivu těchto staveb dálničního typu. Východní varianta, zejména trasa A2 a A3 neřeší návaznost dopravy směrem na centrum Prahy a vzhledem k přetíženosti jsou okolní komunikace pro navýšení objemu dopravy zcela nevhodné. Nezanedbatelným důvodem proti variantám A2 a A3 se může jevit i zamítnutí územního rozhodnutí k dalšímu úseku SOKP směrem na Běchovice Nejvyšším správním soudem. Nové vedení města Říčany iniciuje další jednání s KÚ Středočeského kraje a ŘSD ČR ve věci smysluplnosti budování MUK Lipanská v rámci plánovaného úseku SOKP severovýchodním směrem, protože tato MUK je v rozporu s plány města, zásadou hospodárnosti a účelnosti při nakládání s veřejnými prostředky a nesouhlasně se vyjádřily i dotčené obce v okolí. Osadní výbory obcí Jažlovice, Kuří a Voděrádky se vyslovily nesouhlasně i k celé východní variantě plánované dálnice D3. Jedná se v daném případě o konflikt s jiným záměrem, který není zde posuzován. Jedná se však o závažný problém – navazující stavbu SOKP jak ve variantě Z nebo V. Problematika však vyžaduje zcela jistě řešení a to i z důvodu potřeby dokončení SOKP.

9. Město Sedlec-Prčice ze dne 17. 2. 201l Podstata vyjádření Posouzení hlukové zátěže: -

V dokumentaci nejsou zahrnuty a zohledněny některé osady (místní části), kterých se hluková zátěž výstavby a následného provozu dálnice dotkne. Konkrétně se jedná o místní části Chotětice, Mrákotice, Sedlec, Prčice a další, které jsou v údolí pod plánovanou stavbou mimoúrovňové křižovatky Loudilka a trasy dálnice. U osady Mrákotice je plánovaná výstavba protihlukové stěny, což je z širšího posouzení vlivu stavby nedostatečné. 116


Požadujeme vyhodnocení dalších protihlukových opatření v úseku Dědkov Loudilka - např. výsadbu pásu lesního porostu v šíři cca 20 metrů, který by měl výrazně protihlukový a ochranný charakter. Podle dokumentace:

Po vybrání konečné varianty a stabilizaci její stopy bude provedeno podrobné akustické hodnocení s návrhem protihlukových opatření. Jako nejméně příznivé považuje zpracovatel posudku budování protihlukových stěn s ohledem na skutečnost, že tyto v žádném případě nepřispívají k estetickému vzhledu krajiny, a to jak z hlediska obyvatel v okolí tak uživatele předmětné komunikace. Dalšími variantami jsou technická opatření – posun stopy, výškové vedení, protihlukové valy, vzrostlé stálezelené dřeviny, technické řešení povrchu komunikace (např. použití drcených pneumatik do obalovaných živičných směsí) a další. V případě, že nelze technickými prostředky dosáhnout požadovaných legislativních limitů je nutno přistoupit k individuálním opatřením. Skutečnost, že ve stávající dokumentace neřeší detailně všechny lokality, neznamená konečný stav řešení. Z hlediska platných legislativních předpisů musí být vyřešeny všechny chráněné venkovní prostory staveb v okolí záměru. I zpracovatel posudku je toho názoru, že protihluková stěna není samospasitelná a navíc přináší další nevhodný prvek do území. Jakékoliv jiné řešení zajišťující odpovídající ochranu před akustickou zátěží je akceptovatelné (odclonění zelení, valy apod.) – zahrnuto do podmínek stanoviska. Posouzení vlivů na spodní vody: -

Město Sedlec-Prčice opakovaně upozorňuje na blízkost vodních zdrojů k plánované trase dálnice D3 v úseku Dědkov - Loudilka - Mezno. Jedná se o centrální vodní zdroje zásobující pitnou vodou místní části Sedlec, Prčici, Přestavlky. Zároveň jsou v blízkosti plánované stavby umístěny individuální a skupinové vodní zdroje pro zásobování obyvatel místních částí Chotětice, Mrákotice, včetně vodních zdrojů občanského vodovodu Chotětice. Tyto zdroje se nacházejí v blízkosti trasy dálnice v

117


úseku Dědkov - Velké Heřmanice - Loudilka a jsou jedinými užívanými vodními zdroji pro zásobování obyvatel pitnou vodou. Požadujeme proto další vyhodnocení - zpracování hydrogeologického posudku lokality na základě nutnosti zachování vodních zdrojů v uvedených lokalitách a zahrnutí ochranných prvků do dalších přípravných materiálů výstavby dálnice D3. Stávající vyhodnocení vlivů stavby na vodní zdroje není dostatečné a některé zdroje nejsou v dokumentaci vůbec uvedeny. V souvislosti s vodními zdroji pro zásobování obyvatel pitnou vodou je zároveň nedostatečně vyhodnocen vliv provozu dálnice na kvalitu pitné vody s ohledem na likvidaci dešťových vod, kdy může docházet k průsaku škodlivin a znečištění do spodních vod a tím k ovlivnění kvality pitné vody v lokalitě. Upozorňujeme zároveň na nutnost řešení odvodu srážkových vod z dálnice tak, aby byly škodlivé vlivy eliminovány, což není z našeho pohledu v dokumentaci vlivů dostatečně zhodnoceno. Detailní hydrogeologický průzkum bude prováděn až pro vybranou variantu v další fázi projektové přípravy. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navržena nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodných zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska Eliminace škodlivých vlivů srážkových vod je řešena. Vodní toky -

v dokumentaci je zmiňován pouze přítok Divišovického potoka z Mrákotic, ale není zapracován a posouzen bezejmenný přítok Divišovického potoka u Chotětic, který pramení pod osadou Dědkov, tedy v bezprostřední blízkosti trasy D3. V souvislosti s drobnými vodními toky v lokalitě město Sedlec-Prčice požaduje vyhodnocení odvodu srážkových vod z dálnice tak, aby nedošlo ke změně odtokových poměrů v lokalitě, což by mohlo mít výrazný vliv na stav hladiny spodní vody a tím i vliv na vodní zdroje. Zároveň upozorňujeme, že je nutné řešit posouzení i s ohledem na případné přívalové deště, které by mohly ohrožovat majetek obyvatel lokality.

Bezejmenný přítok Divišovického potoka u Chotětic - pramení pod osadou Dědkov. Ovlivnění je málo pravděpodobné, neboť zde jde trasa přibližně po rozvodnici - podrobné hydrogeologické posouzení a hydrologické posouzení bude provedeno v další fázi přípravy záměru po konečném výběru lokality. Zvýšení dopravní zátěže -

Vyhodnocení dopravní zátěže nezohledňuje logický nárůst dopravy související s výstavbou mimoúrovňové křižovatky Loudilka, která bude pro široké území nejbližším nájezdem na dálnici D3. Do zájmového území lze zahrnout oblast Milevska, Chyšek, Petrovic a části Sedlčanska, což znamená zvýšenou dopravní zátěž po komunikaci Sedlec-Prčice - Heřmaničky (II/121). Posouzení nárůstu dopravy v lokalitě Sedlec-Prčice je v dokumentaci nedostatečně a nezohledňuje veškeré dopady. Žádáme proto o další zhodnocení předpokládaného nárůstu dopravy a s tím související zařazení požadavku města na výstavbu obchvatu Sedlce-Prčice do dokumentace 118


stavby s tím, že obchvat zajistí ochranu obyvatel města před zvýšenou dopravní zátěží. Zároveň žádáme o zhodnocení možného rozšíření stávající komunikace II/121, tedy plánovaného přivaděče k nájezdu na dálnici D3 prostřednictvím MUK Loudilka, což by přispělo ke zvýšení bezpečnosti dopravy s ohledem na předpokládaný nárůst pohybu vozidel. -

obchvat Sedlce-Prčice není součástí posuzované stavby – je spíše věcí Krajského úřadu Středočeského kraje k zařazení do plánu investic

K výhledové frekvenci na silnici II/121: Dokumentace str. 86 (na základě dopravní studie CityPlan): Kom. Úsek II/121 Sedlec-Prčice-D3 D3-Heřmaničky Heřmaničky-D3

Varianta 0 Varianta Z Varianta V O N V O N V O N V 1340 190 1530 4 190 850 5 040 2 770 440 3 210 1340 190 1530 480 100 580 2 770 440 3 210 1300 220 1520 380 70 450 3 010 540 3 550

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Výhledová frekvence dopravy bude dále zpřesňována na základě výsledků sčítání dopravy v roce 2010 – zahrnuto do návrhu stanoviska. Stávající frekvence na silnici II/121 podle sčítání v roce 2010: 1313/den (TN 132, O 1156, M 25) Stavba obchvatu je z hlediska města Sedlec-Prčice nutná s ohledem na dimenze stávajících průtahů městem a jejich nedostatečnou kapacitu pro zvýšenou dopravní zátěž. Zpracovatel posudku nezpochybňuje účelnost výstavby obchvatu, jeho stavba však není součástí záměru. Celkové zpracování dokumentace je nepřehledné a povrchní. Město Sedlec-Prčice je připraveno poskytnout zpracovatelům dokumentace případně dalších studií a posudků podklady pro hlubší posouzení vlivů stavby, a to s ohledem na minimalizaci rizik a škodlivých vlivů na naše občany. Zpracovatel posudku se domnívá, že zpracování dokumentace na základě dosavadních znalostí je značně podrobné. Vzhledem k tomu, že se jedná již o dlouhodobé shromažďování dat z různých pramenů, nemusí být některé obsažené informace zcela aktuální. Nabídku města Sedlec – Prčice oznamovatel jistě v další fázi přípravy záměru využije. 10. Město Týnec nad Sázavou ze dne 18. 2. 201l Podstata vyjádření Varianta Východní i Západní je přijatelná. V Západní variantě se nově objevilo vedení trasy v podvariantě označené Z3 (oblast u Týnce nad Sázavou), které je v těsné blízkosti Krusičan bez odstínění přirozeným terénem, pouze protihukovou stěnou. Toto vedení podvarianty Z3 je pro město Týnec nad Sázavou 119


nepřijatelné. Především z důvodu vlivu na Krusičany (hluková a rozptylová studie) a dále není toto vedení zapracováno v územním plánu města. V případě Západní varianty je pro Týnec nad Sázavou nejvýhodnější podvarianta Z2 včetně napojení Týnce nad Sázavou, která vede za horizontem směrem od Krusičan. Západní variantu preferujeme vzhledem k souladu s územně plánovací dokumentací, ovšem obáváme se zhoršení životního prostředí hlukem, zplodinami a prachem a devastace přírodních ekosystémů zázemí sídel ve volné krajině. Východní variantu preferujeme vzhledem k menším negativním vlivům na okolí a obyvatele Týnce nad Sázavou včetně místních částí, především Krusičan. V příloze přikládáme doručená stanoviska místních zájmových sdružení:  Český zahrádkářský svaz, místní organizace Týnec nad Sázavou  Sdružení proti devastaci životního prostředí Týnec nad Sázavou Stanovisko zpracovatele posudku: Územní plán není předmětem posuzování. Stanoviska zájmových sdružení jsou vypořádána níže v části „vyjádření veřejnosti“.

11. Město Votice ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření a) varianta C3 PRO:

Nejpříznivější svou dostupností z města.

PROTI:

Částečně zasahuje do území s vodními zdroji. Prochází pozemky v majetku města, které jsou určeny k případnému rozšíření městské skládky, nebo vybudování kompostárny. Město bude uzavřeno mezi dvěma rychlostními komunikacemi (zplodiny a hluk). Není doloženo technické řešení sjezdů z C3 pro Votice, umístěných pod Střelítovem, které město zajímá vzhledem k extrémním výškovým rozdílům v této lokalitě.

Problematika případného ovlivnění vodních zdrojů bude řešena v další fázi projektové přípravy po výběru konečné varianty. Bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum, který vyhodnotí vlivy dálnice D3 na vodní zdroje v kvantitě i v kvalitě, případně navrhne nápravná opatření. Uzavření dvěma rychlostními komunikacemi – není přesné – za rychlostní komunikaci lze považovat pouze D3. Realizací D3 dojde k výraznému poklesu intenzity dopravy na I/3. Podle dopravní studie CityPlan: Kom. Úsek I/3 Bystřice-Votice Votice-Javor

Varianta 0 O N V 20140 9010 29150 15500 7580 23080

Varianta Z O N V 9410 2690 12100 8990 2110 11100

Varianta V O N V 920 400 1320 1920 260 2180

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) 120


Detailní technické řešení jednotlivých sjezdů není v dokumentaci dokládáno. Toto bude řešeno v dalším stupni projektové přípravy na základě výběru konečné varianty a stabilizaci její stopy. Případný konflikt varianty C3 s prostorem pro nakládání s odpady (skládka) je nutno řešit v další projektové přípravě, pokud tato varianta bude vybrána. Zpracovatel posudku se domnívá, že reálně k tomuto konfliktu nedochází. b) varianta C1 PRO:

Optimální vzdálenost od města.

PROTI:

Je projektována v dosud stavebně nedotčeném území, které si zachovalo svůj krajinný ráz a není známo její technické řešení.

Zásadní parametry jsou známé: je vedena jihovýchodním směrem východně od Křešic s návrhem MÚK, obchází západně Votice na které je napojena MÚK Votice do prostoru obce Oldřichovec, kde dochází k jejímu rozvětvení na podvarianty C3a a C3b. Varianta C3a obchází městečko Miličín východním obchvatem kolem Záhoří a Reksyně a u obce Mezno je připojena do již realizované stopy dálnice D3, stavby 0305/II Nová Hospoda – Mezno. Varianta C3b obchází městečko Miličín západním obchvatem kolem Třetužele a u obce Mezno, je napojena na realizovanou dálnice D3, stavbu 0305/II. a to včetně umístění mostů, MUK, přeložek komunikací apod.

c) varianta Z2 = Z1 Nejvzdálenější od města. Za stávajícího stavu podporujeme variantu Z2=Z1. Bez komentáře.

12. Městská část Praha-Kolovraty ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření nesouhlas s variantami A2 a A3-koridor „Východní" a to z těchto důvodů: 1. Křižovatka Rl a D3 představuje zcela nepřijatelnou exhalační a hlukovou zátěž jak pro Lipany, tak i pro Kolovraty. Z důvodu ochrany této části Prahy, která představuje významnou oblast pro krátkodobou rekreaci, je Rl - stavba 511 vedena v zářezu s valem, který ji odstiňuje od okolí. Jedná se o území zatížené též dálnicí Dl a tratí IV. koridoru tratě ČD Praha-České Budějovice. Požadavek na zahloubení byl zásadním požadavkem řady občanských sdružení pro stavbu 511. Jedná se o připomínku k jiné stavbě (SOKP) 2. Koridor „Východní" vede dopravu do oblasti bez návaznosti dále do centra města a tedy s výlučným zaústěním na Rl. Okolní komunikace jsou již v současné době značně přetížené a pro větší objem dopravy zcela nevhodné (např. průjezd Uhříněvsí). Dl je v současné době též přetížená (tyto nedostatky nemá „západní" koridor, kde je ÚPn předpokládána kapacitní komunikace dále do města). 121


Jak západní, tak východní varianta D3 mají svá pozitiva, tak negativa. Celkový záměr nelze posuzovat z lokálních aspektů, ale z celkového pohledu. Tím zpracovatel posudku nesnižuje význam připomínky, která je v celkovém hodnocení zohledněna. Je skutečností, že městská část Kolovraty při realizaci D3 východní ve variantě A2 a A3 by byla vystavena působení dalšího velmi významného liniového zdroje. 3. Koridor „Východní" je v rozporu s platnými ÚPn hl. m. Prahy, ÚPn velkého územního celku Pražského regionu a ÚPn Města Říčan. Platné územní plánovací dokumentace jsou jistě významným dokumentem pro realizaci záměru. Proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. hodnotí vlivy záměru bez ohledu na tyto dokumenty. Na druhou stranu to v každém případě obecně znamená (nejen k posuzovanému záměru), že pokud příslušný orgán vydá stanovisko pro záměr, který není v souladu územně plánovací dokumentací, vede to obvykle k značně delší prodlevě pro přípravné práce před zahájením záměru, nebo to může v konečném dopadu znamenat i nerealizaci záměru (pokud nedojde ke změně územně plánovací dokumentace). 4. Koridor „Východní" naprosto znehodnocuje jihovýchodní okraj Prahy, který je významnou rekreační - příměstskou oblastí - území by bylo znehodnoceno hlukem, emisemi a rozděleno na malé plochy jen velmi špatně propojené. V této souvislosti je nutno bohužel konstatovat, že jakákoliv liniová stavba obdobného druhu jako Středočeská D3, znamená v každém případě významný zásah do prostředí, kde je umístěna. Zpracovatel posudku zcela chápe danou připomínku v tom smyslu, že předmětný záměr městské části Praha – Kolovraty nic nepřináší, spíše naopak. 5. Koridor „Východní" zároveň v jedné oblasti vytváří pro potřeby území naprosto zbytečnou hustou dálniční síť a zároveň rozsáhlé území dolního Posázaví ponechává bez komunikačního napojení. To v budoucnu vyvolá další zbytečné investice v oblasti Dolního Posázaví. Jedná se o názor autora připomínky, který zčásti zpracovatel posudku akceptuje.

13. Městys Maršovice ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření Městys Maršovice není apriori proti výstavbě dálnice samé. Naším úkolem je však minimalizace negativních vlivů této stavby na obyvatele obce, krajinu, přírodu, ale v neposlední řadě i na majetek obce. Znovu proto upozorňujeme na vlivy, které jsou v předkládaném materiálu opomíjeny, či jsou řešeny nedostatečně. V materiálu nám chybějí návrhy některých konkrétních řešení. 1.

Vlivy na vodu

Podzemní (pitná) voda Stavba a následný provoz dálnice D3 budou mít velký vliv na množství a kvalitu podzemních vod. Dokumentace tento vliv předpokládá, neobsahuje však posouzení a zhodnocení těchto rizik. Dopad výstavby dálnice je nutné posoudit nejenom z dnešního pohledu, ale zejména z postupného klesání (sedání) tělesa dálnice a tím i ke změně půdních tlaků pod vlastním tělesem i v okolí dálnice. 122


Trasa dálnice D3 se dotýká ochranných pásem vodních zdrojů hromadného zásobování Maršovic, Zderadic a Zahrádky. Spolu s těmito prameništi mohou být ohroženy individuální domovní studny ve Dlouhé Lhotě, Libči, Maršovicích, Strnadicích, Zahrádce, zaječí a Zderadicích. Trasa dálnice D3, i případná mimoúrovňová křižovatka s místní komunikací u Stranadic, přetíná přívodní vodovodní řad obecního vodovodu Maršovice. Vodovod v Maršovicích byl vybudován v sedmdesátých letech minulého století (částečně je voda rozvážena skleněnými trubkami. Těžká technika, která bude Maršovicemi projíždět, otřesy a sedání půdy, nutně způsobí devastaci vodovodu. Formulace v textu, že vodovodní řad bude řešen, se nám jeví jako naprosto nedostatečná. Požadujeme hydrogeologické posouzení pramenišť vodních zdrojů hromadného zásobování Meršovic, Zderadic a Zahrádky, i individuálních studní občanů Dlouhé Lhoty, Libče, Maršovic, Strnadic, Zahrádky, Zaječí a Zderadic, které bude předcházet stavě dálnice D3. Požadujeme i následné hydrogeologické posouzení stejných pramenišť a studní po dostavbě dálnice D3. V případě znehodnocení kvality vody, či jejího nedostatku, požadujeme vybudování dostatečně vydatných náhradních vodních zdrojů. Pro případ jakéhokoli možného poškození stávajícího prameniště vodovodu v Maršovicích je nutné dopředu vytipovat nové náhradní prameniště, které by bylo dostatečně vydatné a poskytovalo vodu stejné kvality, jako prameniště současné. Dále požadujeme posílení vodních zdrojů, a to tak, aby bylo možno připojit individuální odběratele, jejichž soukromých studní se jejich stavba, či provoz dálnice negativně dotkne. Dále trváme na vybudování nového přívodního řadu vršovického obecního vodovodu (Strnadice – Maršovice), a na celkové rekonstrukci vodovodních rozvodů v Maršovicích. A to (vzhledem k umístění tělesa stavby a k předpokládanému dopravnímu zatížení během výstavby) ještě před započetím výstavby dálnice D3. Dále chceme stavebníka zavázat k okamžitému odstraňování poruch na vodovodním řadu a vodovodu samém, které by vznikly provozem stavební techniky v průběhu výstavby dálnice D3. Na dobu nezbytně nutnou, po dobu opravy, chceme po investorovi zajistit v dostatečné míře okamžité náhradní zásobování obyvatel pitnou vodou. V případě, že stavba a provoz dálnice D3, budou mít širší negativní dopad na kvalitu a kvantitu vody v individuálních studnách odběratelů ve Strnadicích, požadujeme místo individuálních řešení, vybudovat v osadě Strnadice nový vodovodní rozvod. V souvislosti s tím musí být řešeno další posílení vodních zdrojů. Současně je nutné vyřešit zajištění vodních zdrojů pro případ ekologické havárie. V dokumentaci je provedena rekognoskace zdrojů vody podél trasy Středočeské D3 s předběžným hodnocením dopadů vlivu realizace. Po konečném výběru varianty a stabilizaci stopy bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum se zaměřením na případnou negativní změnu kvalitativní i kvantitativní včetně příp. nápravných opatření. Součástí opatření je i plnohodnotné zajištění náhradního zdroje. Zajištění vodních zdrojů v okolí D3 pro případ ekologické havárie na dálnici je součástí stavby.

123


Povrchová voda Výstavbou a vybudováním dálnice dojde k narušení stávajících tras vodotečí a průtoků vody, a to jak povrchových, tak těch hlubinných. Srážková voda odtékající z povrchu dálnice D3 (její množství, rychlost a nárazovitost odtoku či znečištění vody samotné) s sebou přinese negativní změny do přirozeného vodního koloběhu krajiny. V osadách (Maršovice, a to především osady Libeč, Zahrádka, Bezejovice) ležících podél potoků bude docházet k většímu a častějšímu vylití vody z břehů, nežli je tomu doposud. Požadujeme úpravu vodotečí odvádějících srážkovou vodu z dálnice a to včetně nutných částí Strnadického, Maršovického, Zderadického a Janovického potoka tak, aby odpovídaly předpokládané stoleté vodě po vybudování dálnice D3. Zejména s přihlédnutím ke složitější povodňové situaci v Libči, Zahrádce a v Bezejovicích. Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna bezpečnost obyvatel a jejich majetku. Požadujeme pravidelnou kontrolu stavu koryt potoků odvádějících vodu z území obce, a to zejména potoka Janovického a důrazně žádáme o jejich pravidelné čištění a odstraňování povodňových překážek z těchto vodních toků. Znovu požadujeme prověřit dostatečnou kapacitu všech příslušných dešťových usazovacích nádrží (DUN 3 – 6) na našem katastrálním území. V případě DUN 5 požadujeme vybudování retenční nádrže. Chceme, aby v souvislosti se svedením srážkové vody z tělesa dálnice do rybníku Musík, byla tomuto vodnímu dílu věnována zvýšená pozornost. Rybník Musík k zadržuje vodu nad Maršovicemi. Požadujeme proto zpevnění jeho hráze v propočtu na stoletou vodu. Před zahájením stavby požadujeme vypracování povodňového plánu. V souvislosti se zimní údržbou dálnice a táním sněhu požadujeme, především v místech, kdy stavba D3 přichází do kontaktu s ochrannými pásmy vodních zdrojů, užívání posypových materiálů, které by nejméně zatěžovaly životní prostředí a ohrožovaly zdroje pitné vody. V souvislosti s čištěním znečištěných vod požadujeme zvážit vybudování čistírny odpadních vod na potoce pod Maršovicemi. Čistírna by řešila likvidaci vody kontaminovanou posypovými solemi, či případné ekologické havárie, způsobené automobilovým provozem na samotné dálnici. Spolu s čistírnou odpadních vod požadujeme vybudování kanalizace pod tělesem dálnice, nejlépe v souběhu s přívodním vodovodním řadem vršovického vodovodu tak, aby se v budoucnu na ČOV mohla napojit osada Strnadice. Nedostatečný je i závazek, že při výstavbě budou řešeny přetrhané meliorační stavby. Do projektu proto požadujeme, po zmapování situace, zapracovat konkrétní řešení jednotlivých případů. V souvislosti s realizací záměru dálnice D3 se zpracovatel posudku nedomnívá, že by mělo být zasahováno do koryt vodotečí více, než je nezbytně nutné. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k vybřehnuní, nebo ohrožení na hmotném majetku. Problematiku rybníka Musík na Maršovickém potoce je nutno řešit se správcem této vodní nádrže. Požadavek na povodňový plán rybníka je zcela logický.

124


Problematika příp. čistírny dešťových vod z dálnice pod Maršovicemi je věcí další projektové přípravy záměru. 2. Vlivy na ovzduší, vlivy na hlukovou situaci Z předložené dokumentace je patrné, že může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice. I hluková studie EIA prokazuje překračování závazných hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru, a to i případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů záměru na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení pak chybí zcela. Požadujeme vypracovat účinná opatření, aby k překračování limitů pro prachové částice a hlukové zatížení na celé trase této liniové stavby přes všechna katastrální území naší obce vůbec nedocházelo. Požadujeme v těchto ohledech zejména větší zabezpečení zastavěného prosotoru obce Maršovice – lokalita Sever (směrem ke Zderadicím). V případě realizace křižovatky u Strnadic i zde požadujeme daleko účinnější řešení protihlukových opatření. Dále v místech přiblížení dálnice osadám (Maršovice, Strnadice) požadujeme zalesnění pásu pozemků mezi tělesem dálnice a samotnou osadou. Spolu s protihlukovými stěnami a pásem vysoké zeleně požadujeme, zvážení dalších technických možností ke snížení hladiny hluku, jako je vhodný povrch vozovky – a to zejména v úseku mezi Tderadicemi a Strnadicemi. Nejedná se o přesnou interpretaci výsledků rozptylové studie. Zjištěné krátkodobé maximální hodnoty pro jednotlivé posuzované škodliviny jsou hodnoty zjištěné výpočetním programem pro nejméně příznivé podmínky, které v daném roce a dokonce ve velmi dlouhém časovém úseku nemusí vůbec nastat. Z tohoto hlediska i vyhodnocované překročení imisního limitu PM10 pro krátkodobé (denní) koncentrace (má tolerenci 35 x ročně) neodpovídá zcela realitě, neboť se opět jedná o nejméně příznivé podmínky …. Spíše vypočtené hodnoty signalizují, že v dané oblasti může sporadicky docházet k zvýšeným koncentracám PM10. Pochoptelně prognoza k roku 2030 je zatížena značnou chybou s ohledem na imisní situaci v té době, složení vozového parku a další významné faktory, které kvalitu ovzduší budou ovlivňovat. Pokud se týká akustické studie tato prokazuje překračování závazných hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru, a to i případě realizace protihlukových stěn. Toto však není výsledný konečný stav v území jak je i vdokumentaci uvedeno. Po vybrání konečné varianty a stabilizaci její stopy bude provedeno podrobné akustické hodnocení s návrhem protihlukových opatření. Jako nejméně příznivé považuje zpracovatel posudku budování protihlukových stěn s ohledem na skutečnost, že tyto v žádném případě nepřispívají k estetickému vzhledu krajiny, a to jak z hlediska obyvatel v okolí, tak uživatele předmětné komunikace. Dalšími variantami jsou technická opatření – posun stopy, výškové vedení, protihlukové valy, vzrostlé stálezelené dřeviny, technické řešení povrchu komunikace (např. použití drcených pneumatik do obalovaných živičných směsí) a další. V případě, že nelze technickými prostředky dosáhnout požadovaných legislativních limitů je nutno přistoupit k individuálním opatřením.

125


3. Vlivy na kulturní památky Upozorňujeme, že v dokumentaci je zmiňována drobná sakrální stavba – křížek mezu Maršovicemi a Mstěticemi, který podle našeho mínění neexistuje. Zřejmě se jedná o záměnu a správně měl být uveden kamenný kříž na návrší u cesty mezi Maršovicemi a Zderadicemi. Návrší s křížek má nezadatelný historický a krajinotvorný význam a bylo by vhodné jej do dokumentace začlenit. Jedná se o upoznění, která bude využito v další přípravě záměru. 4. Vliv na krajinu Výstavbu a zprovozněním dálnice D3 dojde k výraznému zásahu do krajiny, do jejího rázu. Zhorší se prostupnost krajiny pro člověka i zvířata. Prostupnost pro člověka je podle dokumentace zajištěna mimoúrovňovým křížením. Biokoridory pro zvěř jsou navrženy pod oběma mosty (Zderadickým a Maršovickým). Ve studii chybí detailní zmapování migrace větších savců. Požadujeme zajištění přístupnosti všech pozemků, včetně lesů, pro zemědělskou techniku v souvislosti s jejich řádným obhospodařováním. Chybí vyřešení zachování cesty ze Zderadic do Maršovice p.č. 1488/1. Zde doporučujeme možnost zřízení účelové komunikace mezi Zderadicemi a Maršovicemi, která by procházela pod Zderadickým mostem. Migrační koridor pro zvěř mezi dálnicí a zastavěnými částmi obce osad Maršovice a Strnadice je úzký. I z tohoto důvodu znovu požadujeme vysázení pruhu vysoké zeleně mezi tělesem dálnice a zmiňovanými osadami. Dostupnost všech pozemků musí být po realizaci stavby zajištěna. Zelený pruh je jedním z možných opatření k snížení akustické zátěže. Zachování cesty mezi Zderadicemi a Maršovicemi, která by procházela pod Zderadickým mostem - jedná se o most na 31,2 km. Podle názoru zpracovatele posudku by i tato cesta mohla sloužit jako přístupová na stavbu. Je zcela zřejmé, že migrace mezi dálnicí a zastavěnými částmi bude ztížena. Zlepšení stavu pomocí vzrostlé zeleně je jistě jedno z možných opatření. 5. Nepřímé vlivy stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení nepřímých vlivů stavby a provozu dálnice D3. Především se to týká využitelnosti silnic pro transport surovin procházející skrz obce, které nevyhovují pro přepravu těžkých nákladů. Přepravou budou trpět spolu s komunikacemi i domy v okolí těchto komunikací. Požadujeme zdokumentování stavu používaných komunikací a podél nich stojících domů před zahájením stavby. V případě poškození komunikací provozem těžkých dopravních prostředků požadujeme jejich celkovou rekonstrukci. U narušení domů, či jiných stavebních objektů, způsobených otřesy půdy a sedáním podloží během výstavby či provozu dálnice D3 požadujeme jejich zajištění a následnou opravu. Požadujeme, aby během stavby a provozu dálnice D3 byly dodržované veškeré povolené hygienické limity.

126


Další oblastí, kterou dokumentace EIA zcela opomíjí, jsou světelné imise. Požadujeme zpracovat studii ohledně obtěžování nadměrným světlem. Dále požadujeme realizovat účinná opatření vedoucí k eliminaci dopadu tohoto světelného smogu. Základní komunikační systém přístupu na staveniště D3 je v dokumentaci proveden. Detailní řešení je věcí již dodavatele stavby a projednání s dotčenými obcemi, včetně realizace případných dočasných komunikací. Opatření k snížení vlivů na životní prostředí během stavby jsou součástí návrhu stanoviska. Jedná se zejména o dodržování hygienických limitů hluku při stavbě, jednak omezování sekundární prašnosti. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Připomínka k světelným emisím zahrnuta do podmínek stanoviska.

+ příloha (vyjádření občanů městyse Maršovice ze dne 24.1. 2011): Občané městyse Maršovice požadují zalesnění pozemků oddělujících dálnici D3 (silniční těleso) a zastavěné části obce Maršovice. Viz výše. 14. Městys Netvořice ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Trasa západního koridoru prochází územím ve správě Městyse Netvoříce, čímž dojde ke značnému zásahu na kvalitu života našeho obyvatelstva. Od doby prvních plánů dálnice D3 došlo k několikanásobnému nárůstu zvláště těžké tranzitní dopravy, která obvykle regionu, kterým prochází, nepřináší prakticky žádný užitek. Připomínka se zřejmě netýká nárůstu dopravy v samotných Netvořících, ale nárůstu dopravy obecně. Ve srovnání posledního sčítání a výhledu: komunikace

Sčítací úsek

2005

2010 sčítání

105

1-1170

1629

1413

105

1-1178

nesčítán

1147

2030 prognóza 0

Z

V

3120

2280

790

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Výhledová frekvence vychází ze studie CityPlan. Bude aktualizovaná na základě výsledků sčítání v roce 2010. Trasu varianty Z1 máme zahrnutu v našem územním plánu. Nyní, v nové dokumentaci EIA, je zakreslena varianta Z3, která se nám z hlediska ochrany našeho obyvatelstva před 127


nepříznivými vlivy této dálnice (jakými jsou hluk, znečištěni ovzduší exhalacemi a světelné znečištění) jeví jako nejvýhodnější. Předpokládáme realizaci obou sjezdů - jak na 17 km (v prostoru mezi obcemi Maskovice a Břežany) a na 20 km (přivaděč na Týnec nad Sázavou), protože v této dokumentaci není počítáno s obchvatem městyse Netvořice. Oba sjezdy jsou pro nás důležité, protože obchvat ještě zmenšuje plochu rozvoje městyse. Varianty, resp. podvarianty nelze posuzovat z hlediska lokálních efektů ale v kontextu celé této podvarianty. Varianta Z3 protíná soustavu rybníků u Dunaviček, což lze jistě považovat za negativní efekt. Varianta Z2 je pro nás nepřijatelná z důvodu přílišné blízkosti vedení trasy kolem osady Dunávice. Dtto jako předchozí – v případě Z2 - V prostoru Dunávického rybníka je trasa dálnice z důvodu ochrany mokřadních biotopů oddálena směrem k obci Dunávice. Všechny předchozí připomínky, které jsou uvedeny v dokumentaci EIA, zůstávají v platnosti.

15. Městys Vrchotovy Janovice ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření Rada městyse Vrchotovy Janovice se spolu s komisemi pro rozvoj městyse a životního prostředí seznámila s dokumentací vlivů záměru "D3 - Středočeská část" na životní prostředí. Po projednání došla k těmto závěrům: - obě navrhované varianty se více či méně dotýkají katastru městyse Vrchotovy Janovice, - podle dokumentace jsou vlivy na životní prostředí obou variant srovnatelné, jedna více ovlivní obyvatelstvo, druhá více ovlivní životní prostředí. Současně rada městyse po projednání přijala tato stanoviska: 1. V případě, že by byla vybrána varianta východní, tzv. Promika. nesouhlasíme s realizací varianty Cl ani varianty C3, přikláněli bychom se k variantě základní, která v podstatě kopíruje současnou trasu silnice E55 a prochází již ekologicky danou krajinou. Oproti této variantě varianta západní vytváří zcela nový zářez do krajiny z hlediska ekologického, dendrologického a spodních vod zatím nedotčené a zároveň likviduje velkou plochu zemědělského půdního fondu i lesů. Jedná se o názor, se kterým zpracovatel posudku nepolemizuje. Na druhou stanu alespoň poznámka k záboru půd zemědělského a lesního charakteru: ZPF: -

západní koridor („Stabilizovaná trasa“ Z1) – do 352,64 ha

-

východní koridor (A2+B2+C3+C3a) – 417,65 ha

PUFL - západní koridor do 57,6 ha 128


- východní koridor – do 41,8 ha 2. V případě, že by byla vybrána varianta západní, tzv. stabilizovaná, je třeba dořešit: •

vliv na životní prostředí z hlediska emisí a hluku, především v úseku katastru městyse Vrchotovy Janovice, konkrétně částí Mrvice, Šebáňovice, Braštice; podle dokumentace vliv nelze posoudit vzhledem k tomu, že nebyla a nejsou prováděna měření současného stavu v této oblasti; katastr městyse se nachází ve směru západních větrů pod úrovní plánované dálnice a údolí podél Janovického potoka je náchylné k vytváření smogu, což se může negativně projevit na zdravotním stavu obyvatel dané lokality;

Nejedná se o přesný výklad formulace v dokumentaci. To, že v blízkosti nejsou měřící stanice kvality ovzduší (nejbližší je v Sedlčanech) neznamená, že nelze posoudit současný stav ovzduší v lokalitě. Každoročně je zpracována na základě imisní bilance a údajů měřeních stanic kvality ovzduší rozptylová studie, která zahrnuje i dálkové přenosy z okolních států. Na základě této rozptylové studie jsou zpracovávány imisní mapy pro celou řadu škodlivin. Jedná se pochopitelně o stav v tom kterém roce, kde se zčásti projevuje klimatická situace příslušného roku. Stav kvality ovzduší lze tedy posoudit na základě dlouhodobějšího sledování. Pro podrobnější vyhodnocení příspěvků ke kvalitě ovzduší ze záměru lze využít větrné růžice stanovené na menší území než bylo použito v rozptylové studii – v daném případě větrná růžice pro úsek Vatěkov (Václavice) – Vrchotovy Janovice, Vrchotovy Janovice – Mezno. Zpřesnění rozptylové studie však podle zkušeností zpracovatele posudku nemůže přinést výrazně jiné závěry hodnocení vlivu na zdraví obyvatel, které však z hlediska krátkodobých koncentrací vychází ze značně nadhodnocených údajů rozptylové studie. •

vliv na migrační trasy zvěře s následným podstatným snížením stavů zvěře a poškození fauny jako celku;

Součástí stavby jsou ekodukty, které by tento vliv měly zmírnit. Na západní variantě se nachází 3 ekodukty, stejně tak jako na východní. V poslední době je však význam ekoduktů zpochybňován. Migrace zvěře bude jistě zčásti omezena, na druhé straně je nutno brát v úvahu, že migrační cesty se přibližují i obytným částem. •

vliv stavby dálnice v zářezu mezi částmi Mrvíce a Šebáňovice na prameny spodních vod s možným ovlivněním lokálních zdrojů pitné vody v částech Mrvice, Sebáňovice, Braštice i Vrchotovy Janovice; vzhledem ke složitému geologickému podloží lze předpokládat významný vliv stavby na ohrožení vodních zdrojů vyjmenovaných částí;

V současné dokumentaci byly vytipovány oblasti, kde by mohly být problémy s vodními zdroji, a to včetně individuálního zásobování. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů, oznamovatel zajistí nápravná opatření. •

vliv a dopad na ekosystémy dotčené trasy dálnice D3;

Vliv a dopad na ekosystémy dotčené trasy dálnice D3 – jsou v dokumentaci vyhodnoceny. 129


•

vliv a dopad na zemědělsky obhospodařované pozemky v bezprostřední blízkosti dálnice.

Musí být v každém případě zachován přístup k těmto pozemkům – zahrnuto do podmínek stanoviska. 16. Obec Čerčany ze dne 16. 2. 2011, Podstata vyjádření Nesouhlasíme s východní variantou, a to z následujících důvodů: 1.

dopad na obyvatelstvo, zásah do zastavěného území obce, vysoká hustota zalidnění (u východní varianty 139 obyvatel/km2),

Je skutečností, že hustota osídlení je rovněž z jedním z faktorů, který při posuzování hraje roli. 2.

k.ú. Čerčan prochází nadregionální biokoridor K-61 a NATURA 2000,

NRBK K-61 Štěchovice – Chraňbožský les. Je v dokumentaci uvažován – ve východní variantě - V profilu křížení je dálnice vedena velkým mostním objektem přes Zaječický potok. Ten svými parametry umožňuje zachování celistvosti biocentra. Stavba zasahuje do ochranného pásma NRBK v celé jeho šíři a představuje tedy závažný přímý zásah do skladebné části ÚSES nadregionální úrovně. Z tohoto důvodu je třeba požádat o stanovisko k zásahu příslušný orgán ochrany přírody, tedy Ministerstvo životního prostředí. Natura 2000 Evropsky významnou lokalitu začleněnou do soustavy NATURA 2000, která bude záměrem ve všech variantách nepochybně dotčena, představuje Dolní Sázava CZ0213068, kopírující právě koryto řeky Sázavy. V kumulaci s biokoridorem RBK - 1317 a osou NRBK K–61 představuje v obou koridorech přechod řeky Sázavy jednu z nejcitlivějších oblastí hodnoceného území. Krajský úřad si vyhradil posouzení vlivu na EVL Dolní Sázava po definitivním návrhu řešení v dalších stupních projektové dokumentace. 3.

i přes tunelové řešení jsou překročeny limity hluku, což považujeme za nepřípustné,

Nejedná se o přesnou interpretaci výsledků akustické studie, která je součástí dokumentace. I ve variantě nulové se týkají zjištěné hodnoty výhledové frekvence dopravy v roce 2030, přitom není jisté, zda budou naplněny. To, že v akustické studii jsou za použití protihlukové stěny v některých lokalitách překročeny limity hluku, neznamená konečný stav. Znamená to pouze, že danou lokalitu je nutno dále nutno akusticky řešit. Technické prostředky pro toto řešení jsou - jak uvádí zpracovatel posudku již dříve. Detailní řešení bude provedeno po konečném vybrání varianty, stabilizaci stopy a zpřesnění výhledové frekvence dopravy. 4.

několikanásobné zvýšení koncentrace emisí v blízkosti portálu tunelu,

Rozptylová studie zpracovala s určitým zjednodušením. V současné době projektové přípravy není stanoveno umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Vzduchotechnika musí být v každém z tunelů delším než 80 m, a to především z bezpečnostních důvodů. I když technickými výpočty vychází, že tunely jsou samovětratelné, nelze se na toto spoléhat ve všech 130


situacích. Rozptylová studie tedy v tomto směru nadhodnocuje imisní situaci, vzhledem k tomu, že při nuceném větrání je vždy lepší rozptyl, než u portálu tunelu. 5.

naprosto nevhodné výškové řešení tunelu

Není zřejmé, co je myšleno nevhodným výškovým řešením tunelu. Pokud se týká průjezdné výšky řešení odpovídá běžným evropským standardům. Je však asi míněno spíše výškové založení portálu tunelu. V daném případě je dáno především konfigurací terénu. V další projektové přípravě lze výškovou úroveň tunelu změnit – toto by však mělo dopady na další navazující úseky dálnice. 6.

chybný výběr kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu a z toho vyplývající systematické zkreslení vah těchto kritérií (příloha B.14 Multikriteriální hodnocení variant),

Jedná se o názor. Multikriteriální hodnocení není rozhodující pro výběr varianty. Jedná se o jeden z podkladových faktorů. 7.

závěr celé dokumentace EIA (str. 471 dokumentace EIA) je hrubou dezinterpretací multikriteriální analýzy,

Jedná se o názor autora připomínky. 8.

v místě objízdných tras není dostatečná kvalita infrastruktury k tomu, aby zde mohlo dojít k takovémuto typu záměru. Dojde k zásadnímu poškození kvality života obyvatel dotčených objízdnými trasami.

Pokud je tímto myšleno objízdné trasy při provozu dálnice, je nutno logisticky postupovat tak, aby při výstavbě D3 byly provedeny, příp. v předstihu přeložky zejména I/3 tak, aby byla zajištěna obslužnost území, a to nejen nouzovým řešením. 9.

nesouhlasíme s umístěním betonárky a zejména drtičky v blízkosti obytných budov.

Případné umístění betonárky bude podrobeno minimálně zjišťovacímu řízení dle zák. č. 100/2001 Sb., přičemž oznámení musí být předloženo subjektem, který bude chtít betonárku realizovat – tj. dodavatelem stavby. Umístění betonárek na stavbě je zatím předběžné. Požadujeme v případě této varianty volit jinou trasu, která by nezasahovala do zastavěného území obce a zároveň by umožnila realizaci bez nutnosti objížděk po stávajících komunikacích. Zápis č. 2011/02 z jednání stavební komise RZO Čerčany: - naprosto nepřijatelné trasování dálnice vnitřkem obce, Bez komentáře. Zpracovatel posudku posuzuje pouze variantu, která je předložena. - navrhované výškové řešení s tunelem v úrovni střech domů zcela brutálně zasahuje do Vysoké Lhoty, kde jednoznačně dochází ke zhoršení kvality životního prostředí, obslužnosti území a krajinného rázu, Komentováno již dříve. - i přes tunelové řešení jsou překročeny limity hluku, což je neakceptovatelné, Komentováno již dříve. 131


- zásadní nesouhlas s navrhovaným způsobem výstavby se zavlečením dopravy do obydlených částí, s dopravním odříznutím částí obce, se zařízením staveniště na katastru obce a v blízkosti obytné zástavby, Komentováno již dříve. - nouzovým řešením je tunel na CELÉM katastru obce a bez navyšování stávajícího terénu (trasa přibližně od Čtyřkolské křižovatky za Jerichem pod lesem mezi vysokou Lhotou a Pyšely až do Poříčí) s takovým provedením doprovodné komunikace, aby nedošlo ke zhoršení dopravního spojení mezi jednotlivými částmi obce pro všechny druhy dopravy. Jedná se o námět, který by měl být vzat v úvahu, pokud bude východní varianta vybrána jako konečná. Doporučení: - nezávisle na stavu projednávání jakékoliv varianty D3 a na jakýchkoli úpravách I/3 (pravostranný sjezd do Čerčan, řízený třípruh) důsledně trvat na realizaci protihlukových opatření u stávající I/3, Požadavek na důsledné uplatňování protihlukových úprav je součástí návrhu stanoviska. - v prvním kroku podpořit požadavek na snížení rychlosti na 70 km/h na katastru obce. Pokud by se mělo snížení rychlosti týkat D3 v této variantě lze tento požadavek považovat v mnoha směrech za kontraproduktivní. Přílohy: Stanovisko starostů dotčených obcí proti výstavbě dálnice D3 ve variantě východní Připomínky komise životního prostředí Rady obce Čerčany Vyjádření Českého svazu ochránců přírody ZO ČSOP Nové městečko Zápis č. 2011/02 z jednání stavební komise RZO Čerčany Vyjádření Občanského sdružení Pod Lesem Petice Zápis z jednání viz výše, ostatní vyjádření jsou komentována v části vyjádření veřejnosti.

17. Obec Heřmaničky ze dne 18. 2. 201l Podstata vyjádření Nesouhlasíme s budováním varianty trasy C1. Je vedena ochranným pásmem vodního zdroje v osadě Durdice - Peklo, kde máme zdroje pitné vody vrtanými studněmi a položeno vodovodní potrubí k vodojemu směrem k Velkým Heřmanicím. Dále se dotýká poddolovaného území uranového dolu mezi Heřmaničkami a Velkými Heřmanicemi. Ovšem na druhou stranu oceňujeme snahu konečně tuto nutnou stavbu realizovat.

132


Ochranné pásmo vodního zdroje v osadě Durdice – Peklo. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden v další fázi projektové přípravy, kdy budou navržena i případná nápravná opatření v případě, že se prokáže, že dojde k ovlivnění tohoto zdroje. Poddolované území bývalého uranového dolu - tato skutečnost nebrání realizaci záměru. Poddolování malého rozsahu – nedošlo k masivní těžbě - závod Jih, vybudovaný na úpadní štole a š. č.12 v Heřmaničkách. Tyto závody byly uzavřeny v roce 1956. Rozsah rozfárání a tedy i poddolování není významný. K dispozici jsou odpovídající důlní mapy. V další přípravě záměru je nutné respektovat stávající důlní díla – zahrnuto do podmínek stanoviska. 18. Obec Chářovice ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Chářovice v minulých projednáních žádala posunutí přivaděče Týnec o několik set metrů dále západním směrem od obce Chářovice. Toto bylo kladně vyřízeno, jak vyplývá z dokumentace posuzování vlivů na životní prostředí ze srpna 2010 (str. 493). Obec Chářovice touto cestou žádá, aby tato skutečnost byla promítnuta v dalších stupních dokumentace k územnímu řízení. Bez komentáře. Nutno upozornit na skutečnost, pokud bude jako konečná zvolena varianta západní D3, a to v daném úseku podvarianta Z1 nebo Z2, bude nutno znovu zvážit vedení stopy přivaděče k D3. 19. Obec Chrášt'any ze dne 15. 2. 2011, Podstata vyjádření 1. Dokumentace je v rozporu s Nařízením obce Chrášťany č. 1/2006, o stavební uzávěře Obec Chrášťany vydala v roce 2006 nařízení o stavební uzávěře (nařízení č. 1/2006). Toto nařízení je vydáno podle ust. § 11 odst. 1 a ust. § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle ust. § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Článek 3 tohoto nařízení zakotvuje podmínky umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury s výjimkou místních a účelových komunikací z důvodů uvedených v článku 1. 8.12.2009 KÚSK zrušil toto nařízení rozhodnutím č.j. 171480/2009. Ministerstvo pro místní rozvoj zamítlo odvolání obce dne 15.3.2010 pod č.j.1353/2010-83/102. Následně obec Chrášťany podala proti zrušení žalobou u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 3 A 50/2010 ze dne 18.5.2010. O platnosti nařízení tak není doposud rozhodnuto. Dálnice D3 je stavbou, na kterou toto nařízení vztahuje a umístění stavby dálnice D3 na území obce Chrášťany musí podmínky tohoto nařízení respektovat. Dokumentace EIA je s ním však v rozporu, neboť nerespektuje podmínky pro umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury, stanovené v článku 3 nařízení. Dokumentace se

133


nevypořádala s touto připomínkou obce Chrášťany, zpracovanou v rámci oznámení; je tak v rozporu se závěry zjišťovacího řízení. Nařízení obce Chrášťany o stavební uzávěře – v procesu EIA je záměr posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí z hlediska jeho přijatelnosti, příp. akceptovatelnosti. Nařízení obce Chrášťany o stavební uzávěře je spíše problémem pro další fáze přípravy stavby včetně příslušných stavebních povolení. 2. Vyhodnocení vlivu dálnice na obyvatelstvo pomíjí skutečnost rozdílného vnímání obyvatel v koridorech. Obyvatelé v pásmu východního koridoru si díky blízkosti sinice I/3 pořizovali bydlení již s akceptací blízké komunikace, případně se za dlouhá léta nerozhodli bydliště změnit. Díky tomu je skutečností, že stávající obyvatelstvo ve východním koridoru blízkou dopravní komunikaci dlouhodobě akceptuje. Naproti tomu obyvatelé v západním koridoru si pořizovali bydlení v klidovém přírodním prostředí, případně v něm dlouhodobě žili. Umístění dálnice v západním koridoru tak představuje zásadní zhoršení kvality jejich života a zásah do jejích osobních lidských práv. Většina obyvatel v západním koridoru dlouhodobě akceptuje přírodní ráz krajiny a umístění dálnice bude znamenat významný zásah do jejich života s dopadem na jejich zdraví. Na druhou stranu je nutno uvést, že západní varianta středočeské D3 je dlouhodobě uváděna v rozvojových plánech, je součástí územně plánovací dokumentace VÚC a ve většině obcí na trase akceptována do územního plánu obce. To, že středočeská D3 bude mít v jakékoliv variantě větší či menší vliv na krajinu a přírodu je jisté jako u každé liniové stavby. Lze však minimálně zpochybnit dopad na zdraví obyvatel v okolí dálnice. V každém případě musí být dodrženy zákonné limity, které jsou nastaveny s rezervou tak, aby k ohrožení obyvatel nedošlo. Východní koridor proto nezpůsobí žádnou výraznou změnu života obyvatel v blízkosti dálnice, zatímco západní koridor způsobí změnu velmi výraznou. Dokumentace se chybně omezuje pouze na statistické porovnání pozitivně nebo negativně ovlivněných obyvatel, aniž zohledňuje přesun negativních vlivů a odlišné vnímání situace obyvateli v koridorech. S uvedeným názorem je možno polemizovat. I realizace východní varianty má významná negativa např. z hlediska nutné ochrany obyvatel vůči hlukové zátěži – což je projevuje rozdílem v zatím navržených protihlukových stěn cca 15 km. Pokud bude realizován západní koridor, zůstane část dopravy na stávající komunikaci I/3. Díky vysokému objemu finančních prostředku na výstavbu vlastní dálnice ale na I/3 nebudou provedeny nutné obchvaty měst a obcí. Přes snížení intenzity dopravy zůstanou tyto obce i nadále rozděleny vytíženou komunikací a efekt dálnice se u I/3 projeví jen zčásti. Naopak východní varianta dálnice tento problém beze zbytku řeší, protože všem obcím vytváří obchvaty. I když bude zřejmě zpracována aktualizace dopravní studie, lze ji pro orientaci využít:

Kom. Úsek I/3

MirošoviceSenohraby

Varianta 0 O N V 21390

Varianta Z O N V

7620 29010 17260 134

2910 20170

Varianta V O N V 1006 8010 2050 0


Kom. Úsek Senohraby-Poříčí Poříčí-Benešov Benešov-Bystřice Bystřice-Votice Votice-Javor Javor-Hostišov Hostišov-Miličín Miličín-Mezno

Varianta 0 Varianta Z O N V O N V 20270 7360 27630 16230 2720 18950 26350 8120 34470 17770 2540 20310 22820 9260 32080 11150 2990 14140 20140 9010 29150 9410 2690 12100 15500 7580 23080 8990 2110 11100 14850 7730 22580 4440 1750 6190 14130 7590 21720 3460 1470 4930 12960 7380 20340 2230 1180 3410

Varianta V O N V 2180 470 2650 2060 270 2330 4940 1710 6650 920 400 1320 1920 260 2180 1160 530 1690 1530 320 1850 400 420 820

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) V obou případech dojde realizací záměru k významnému poklesu intenzity dopravy na I/3, přičemž v případě V varianty je tento pokles logicky výraznější. Pokud by byla realizována východní variant,a bylo by nutno nějakým způsobem řešit komunikační napojení minimálně Jílovska a Neveklovska, severním směrem, které je dlouhodobě nevyhovující. 3. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Hluková studie, která je součástí dokumentace EIA, prokazuje překračování hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb, a to i v případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů záměru na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení chybí zcela. Přes tato zjištění dokumentace EIA neobsahuje žádná další opatření ke snížení hlukové zátěže na úroveň stanovených limitů. Tato skutečnost je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: „zpracovat rozptylovou a hlukovou studii výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření. Tento požadavek dokumentace EIA neobsahuje. Naopak se snaží vyvolat dojem, že v případě překračování hygienických limitů hluku pro vnější chráněný prostor staveb postačí zajištění limitu pro vnitřní chráněný prostor (tedy vyměnit okna za protihluková). To je však v rozporu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., to takovou výjimku na rozdíl od dříve platné právní úpravy již neumožňuje. Nejedná se o přesnou interpretaci. Po vybrání konečné varianty a stabilizaci její stopy bude provedeno podrobné akustické hodnocení s návrhem protihlukových opatření. Jako nejméně příznivé považuje zpracovatel posudku budování protihlukových stěn s ohledem na skutečnost, že tyto v žádném případě nepřispívají k estetickému vzhledu krajiny, a to jak z hlediska obyvatel v okolí, tak uživatele předmětné komunikace. Dalšími variantami jsou technická opatření – posun stopy, výškové vedení, protihlukové valy, vzrostlé stálezelené dřeviny, technické řešení povrchu komunikace (např. použití drcených pneumatik do obalovaných živičných směsí) a další. V případě, že nelze technickými prostředky dosáhnout požadovaných legislativních limitů, je nutno přistoupit k individuálním opatřením. Skutečnost, že ve stávající dokumentace neřeší detailně všechny lokality, neznamená konečný stav řešení. Z hlediska platných legislativních předpisů musí být vyřešeny všechny chráněné venkovní prostory staveb v okolí záměru. 135


4. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Z předložené dokumentace EIA a rozptylové studie je patrné, že může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice PM10. Uvedená zjištění jsou namísto navržení dalších zmírňujících opatření bagatelizována údajnou nulovou vypovídací schopností tohoto ukazatele. Zároveň chybí posouzení imisního zatížení v místech zaústění portálů tunelů (předpoklad až 20 ug/m3, což je polovina imisního limitu; tedy bez započtení dalších zdrojů a imisního pozadí) a předpokládaného vyústění výdechů z tunelů na povrchu. Toto posouzení nelze odsouvat do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty. Absence podrobného posouzení, včetně návrhů zmírňujících opatření, je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: „zpracovat rozptylovou a hlukovou studii výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření". Nejedná se o bagatelizaci, ale výtah z hodnocení vlivů na veřejné zdraví zpracované oprávněnou osobou. Jedná se tedy o vytržení z kontextu. Z rozptylové studie - jak již bylo uvedeno, maximální koncentrace nedávají žádnou informaci o četnosti výskytu těchto hodnot. Ta závisí na četnosti výskytu silných inverzí a na proudění a dalších klimatických faktorech. Ve skutečnosti se tyto nejvyšší koncentrace vyskytují jen po krátký čas nejvýše několika hodin či desítek hodin v roce, a to pouze za souhry nejhorších emisních a rozptylových podmínek. Jejich vypovídací schopnost je spíše pokud jde o relativní posouzení různých částí území. Umožňují dobře postihnout rozdíly v „rizikovosti“ sledovaného území k výskytu skutečně vysokých krátkodobých koncentrací. Ve výkresech 23 – 25 je znázorněno, kolikrát v roce předpokládá modelový výpočet překročení limitní hodnoty 50 mg/m3 denní koncentrace PM10 pro nulovou, západní a východní variantu. Legislativou je tolerováno 35 překročení limitní hodnoty v roce. Z výkresu je zřejmé, že v blízkém okolí dálnice D3 ve východním koridoru je předpokládán vyšší počet překročení limitní hodnoty v roce oproti západnímu koridoru. Podél západního koridoru dochází k překračování méně často, na obydleném území zcela výjimečně. Nutno opět upozornit na skutečnost, že i toto překročení se týká nejméně příznivých podmínek, které nemusí vůbec nastat, natož v daném roce. Rozptylová studie pracovala s určitým zjednodušením. V současné době projektové přípravy není stanoveno umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Vzduchotechnika musí být v každém z tunelů delším než 80 m, a to především z bezpečnostních důvodů. I když technickými výpočty vychází, že tunely jsou samovětratelné, nelze se na toto spoléhat ve všech situacích. Rozptylová studie tedy v tomto směru nadhodnocuje imisní situaci, vzhledem k tomu, že při nuceném větrání je vždy lepší rozptyl, než u portálu tunelu.

5. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kamene potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (str. 83). Absence tohoto posouzení je nepřijatelná zejména pro posouzení západního koridoru, kde jsou pouze 136


silnice II. a III. třídy, procházející skrz obce a nevyhovující pro přepravu těžkých nákladů takového objemu. Vyhodnocení nepřímého vlivu stavby chybí i pro fázi provozu, a to zejména z hlediska dalšího navýšení hlukové a imisní zátěže na Pražském okruhu. Na stavbách 512, 513 SOKP (zaústění západní varianty záměru) jsou již dnes překračovány hygienické limity hluku. Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3 rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3. Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Pokud se týká vlivu stavby za provozu jsou přilehlé komunikace, tj. včetně SOKP zahrnuty jak do rozptylové, tak do akustické studie. Problémy SOKP s dodržováním hygienických limitů hluku ve zkušebním provozu jsou řešeny. Jedná se o obdobný případ, pokud ve zkušebním provozu D3 (v jakékoliv variantě) nebudou splněny limity hlukové zátěže, bude nutno realizovat nápravná opatření. 6. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a Dl jako doprovodných komunikací Dokumentace EIA uvádí, že jako doprovodná komunikace pro nestandardní situace má sloužit pro obě varianty dálnice Dl a silnice I/3. Zatímco u východního koridoru je to logické, u západního je tento úsudek značně pochybný, vzhledem k vzdálenosti mezi těmito komunikacemi a blízkostí jiné severojižní komunikace II/105, která je však jako doprovodná komunikace zcela nevyhovující. Úsudek zpracovatele dokumentace EIA, který je v rozporu se závěry skupiny odborníků ustavené na základě usnesení vlády č. 1064/2007, není podložen žádnými argumenty a jeví se jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní varianty, která trpí deficitem nevyhovující doprovodné komunikace v podobě II/105. Jedná se nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3, jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. 7. Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody

137


Dokumentace EIA předpokládá negativní ovlivnění vodních zdrojů. Neobsahuje však detailní posouzení a zhodnocení tohoto rizika. Naopak takové posouzení odsouvá až do dalších fází projektové přípravy, kde se „potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace". Podrobné zhodnocení tohoto aspektu však nelze odsouvat do dalších fází, ale musí být součástí vyhodnocení vlivu obou variant záměru v rámci dokumentace EIA. V závěrech zjišťovacího řízení MŽP ve vztahu k ochraně vod požadovalo „navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení vlivu na povrchové a podzemní vody, včetně návrhu kompenzačních opatření". Nic takového však v dokumentaci EIA není, na straně 332 se píše: „V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy a znehodnocení vodních zdrojů, realizovat nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. V rozporu se závěry zjišťovacího řízení tedy za prvé nejsou „důkladně posouzeny vlivy záměru", za druhé nejsou navržena požadovaná „konkrétní, účinná a komplexní opatření, včetně návrhu kompenzačních opatření", pouze se odkazuje na nějaké nejasné „nové řešení". Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí, a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů, oznamovatel zajistí nápravná opatření. Požadujeme, aby dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k přepracování. Žádáme, aby byly důsledně zapracovány podmínky výstavby liniových staveb v katastrálním území naší obce, tak jak byly uvedeny v Nařízení obce Chrášťany č. 1/2006. Zpracovatel posudku se nedomnívá, že vrácení dokumentace k doplnění by v současném stavu bylo přínosné. Bylo shromážděno značné množství podkladového materiálu, který lze považovat za dostatečný pro posouzení záměru. Detailní řešení jednotlivých variant podrobným hydrogeologickým průzkumem, zpřesňování akustické zátěže, zpřesňování imisní situace atd. na základě stávajícího stavu projektové přípravy bude znamenat opět jen zpřesnění parametrů nikoliv výsledek konečného řešení. 20. Obec Jesenice ze dne 10. 2. 2011 Podstata vyjádření 1) Požadujeme přehodnocení, zda je vůbec nutné stavět dálnici D3, a to ať už v trase východní nebo západní varianty. Podle našeho názoru je z hlediska investic nejúspornější využít stávajících silnic v trasách Mirošovice-BenešovMiličín a Zbraslav-Příbram-Písek a stavebními úpravami kritických míst zlepšit jejich propustnost. Při mnohem nižších nákladech a bez zasažení dalších území nepříznivými vlivy by bylo dosaženo stejného cíle. Dálnice D3 je součástí koncepce české i evropské dálniční sítě a není předmětem procesu EIA toto zpochybňovat. V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda 138


v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb., o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. Koridor takto navrhované dálnice je zahrnut jako veřejně prospěšná stavba do VÚC Pražského regionu i do ÚP VÚC okresu Benešov. Závazné části ÚP VÚC byly vyhlášeny 18.12.2006, Pražského regionu vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 a okresu Benešov vyhláškou č. 5/2006. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné. Opačný postup by byl nelogický – zpracovat prováděcí projekty a na jednotlivé varianty a následně provést hodnocení na životní prostředí – včetně neúnosných ekonomických dopadů, tyto prováděcí projekty by se stejně měnily na základě výsledku posuzování vlivů na životní prostředí. 2) V dokumentaci EIA chybí posouzení změn vyvolaných vlivem D3 na navazující komunikace, zejména SOKP a 603/II. Z tohoto důvodu považujeme toto posouzení EIA za neúplné a nedostačující Toto je dokumentaci uvedeno: Varianta 0 O N V SOKP Lahovice - Vestec 40560 22230 62790 Vestec-Jesenice 36190 24160 60350 Jesenice - D1 37070 23880 60950 D1 - Lipany 44740 24620 69360 II/603 Praha-Vestec 12180 1670 13850 Vestec-Jesenice 8140 1670 9810 Jesenice-Sulice 13620 2780 16400 Sulice-Kamenice 11870 2240 14110

Kom. Úsek

Varianta Z O N V 44450 22640 67090 53040 26570 79610 40730 27410 68140 45290 25310 70600 9620 1290 10910 5580 1360 6940 7460 1610 9070 5670 1040 6710

Varianta V O N V 41080 22340 63420 34690 24260 58950 37900 24370 62270 45360 22230 67590 11190 1570 12760 7090 1580 8670 10810 2090 12900 9180 1550 10730

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) S těmito hodnotami je počítáno jak v rozptylové, tak akustické studii. Do jaké míry budou tyto hodnoty naplněny je věcí dalšího vývoje. Použitá dopravní studie nemohla logicky zahrnout výsledky sčítání v roce 2010, které obecný nárůst frekvence dopravy se kterou se počítalo v takové míře nenaplnilo. Spíše se potvrzuje výrazný narůst frekvence dopravy na dálnicích a rychlostních komunikacích. 3) Západní varianta D3 zásadním způsobem narušuje krajinářsky, přírodně a rekreačně cenné oblasti. Mezi obcemi Zahořany a Luka pod Medníkem prochází přírodním 139


parkem Střed Čech a dále křižuje údolí Sázavy v místech dosud relativně zachované přírody. Z pohledu ochrany přírody a rekreačních kvalit zdejší krajiny je trasa západní varianty D3 zcela nevhodná. Jedná se o názor autora připomínky z pohledu jednoho kriteria. I východní varianta prochází v blízkosti přírodních parků, i když v menším rozsahu, prochází z hlediska ochrany přírody velmi cennými lokalitami. Liniová stavba vždy podstatným způsobem zasahuje do krajinného rázu, a obecně nejsou v souladu s ochranou přírody. U veřejně prospěšné stavby, což bezpochyby Středočeská část D3 je, je potřebné najít kompromisní řešení 4) Z uvedených hodnot je také jasné, že na některých místech ani navrhovaná protihluková opatření nezajistí splnění limitů v žádné variantě (úsek B). Nezbývá tedy než konstatovat, že projekt D3 v posouzení EIA nevyhověl. Nejedná se o správnou interpretaci. V dokumentaci je uvedeno, že v případě navrhované protihlukové stěny nebylo dosaženo plnění platného hygienického limitu. To neznamená konečný stav území, ale skutečnost, že je nutno v předmětných lokalitách se problematikou dále zabývat. Protihluková opatření formou protihlukových stěn nejsou jediné technické prostředky, jak tohoto dosáhnout. O dalších prostředcích se zpracovatel posudku zmiňuje již dříve. 5) Stavba dálnice D3 v západní variantě musí být podmíněna propojením Pražského okruhu s Městským okruhem a to v rozmezí pravého břehu Vltavy a dálnice Dl. Dálnice D3 v západní variantě nemá další návaznost a automobily sjíždějící do centra Prahy není možné vést přes Jesenici a Vestec, kde je již nyní stávající silnice 603/11 zcela přetížena. Jedná se problematiku nad rámec posuzování vlivů na životní prostředí. Logické napojení je prodloužením Vestecké spojky na D1, což je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Podle prognózy a současného stavu: 2005

2010 sčítání

Prognóza 2030 Bez D3

západní

východní

Vestec - Jesenice

6230

15871

9810

6940

8670

Jesenice - Sulice

10836

7688

16400

9070

12900

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) 6) V dokumentaci EIA je konstatováno, že veškeré výpočty vycházejí ze statistického stavu roku 2008, což jsou údaje z hlediska současné dopravní zátěže zastaralé. Jesenice a okolí je velmi dynamicky se rozvíjejícím celkem a tudíž je nutné v projektech vycházet ze stavů současných. Uvádíme pro příklad fakt, že v blízkosti začátku západní varianty D3 nyní vznikají bytové domy, kde budou bydlet desítky nových obyvatel. Proto také žádáme, aby situaci v Jesenici a okolí byla věnována větší pozornost. Sčítání se provádí jednou za pět let. V mezidobích jde o kvalifikované odhady. Poslední oficiální sčítání bylo provedeno v roce 2010, s tím, že výsledky byly publikovány v dubnu t.r. 140


Do návrhu stanoviska je zařazen požadavek na aktualizaci dopravní studii, ze které pak budou vycházet rozptylové a akustické studie pro konečnou variantu. 7) Šíře pásma 500 metrů od dálnice pro určení dotčených objektů je malá. Ve skutečnosti je hlukem z dálnice zasaženo mnohem větší území. Navrhujeme použít pro indentifikaci potenciálně ovlivněných míst pásmo o šířce 1000 metrů. Vzdálenost ovlivněných objektů od zdroje závisí na mimo jiné na konfiguraci terénu a jeho pohltivosti. Je možno konstatovat, že tedy ve vazbě na konkrétní prostředí je individuální. V této fázi projektové přípravy byla zpracována akustická studie, která vytipovává problémové úseky, přičemž zpřesnění, včetně opatření bude provedeno po výběru konečné varianty. 8) Protihlukové zdi by měly být provedeny tak, aby nejen bránily šíření hluku ve směru za zeď, ale aby zároveň co nejvíce hluku pohltily a nedocházelo tak k jeho odrazu a šíření jinými směry. - viz. přiložený obrázek. K problematice akustické zátěže již dříve. 9) V kapitole D 1.1.4. Ovlivnění dopravy a bezpečnosti je v tab.126 konstatováno, že na SOKP stoupne ve variantě západní, doprava. Pokud by bylo rozhodnuto o západní variantě, žádáme, aby projektová dokumentace byla doplněna o kompletaci protihlukových opatření na SOKP a to na celém úseku D 512. Již nyní si obyvatelé stěžují na hluk, který je způsobován SOKP a který přichází ze směrů, na něž hluková studie pro SOKP 512 původně vůbec neupozorňovala. Vzhledem k odhadu větrné růžice pro oblast vymezenou obcemi Vestec-Libeř je patrno, že 46 % větrného proudění v dané lokalitě tvoří J, JZ a SZ. Tento fakt ovlivňuje i hlukovou situaci v oblasti a proto je nepochybně nezbytné zahrnout do sledování i oblast Jesenice a okolí. Dále žádáme o doplnění intenzit provozu na SOKP až do roku 2030 z důvodu časové disproporce (SOKP max. 2015, D3 max. 2030), protože intenzita provozu (a tudíž i protihluková opatření) na SOKP je zohledněna pouze do r. 2015 Realizace záměru nesmí způsobit neplnění platných limitů v jiné (i když přilehlé) části navazující komunikace - zahrnuto do podmínek stanoviska. Požadujeme proto přehodnocení současných protihlukových patření na SOKP 512 se zohledněním navýšení provozu vlivem D3. 10) Pro podrobné vyjádření ke hlukové studii bohužel chybí veškeré grafické přílohy (hlukové mapy) uvedené v bodě 13. Rovněž chybí mapa s vyznačením kontrolních bodů a jednotlivých úseků (A-G pro západní variantu) a navrhovaných protihlukových opatření. Jedná se o přílohovou část hlukové studie. Hlukové mapy jsou součástí dokumentace (viz. hluková studie - příloha B.3.1). Pokud měla obec k dispozici tištěnou verzi dokumentace, měla je mít. Pokud ne jedná se o opomenutí zpracovatele dokumentace. 11) V současné době, dle měření ŘSD, projíždí po SOKP cca 40 tis.automobilů denně (včetně TN a LN) Dle výsledků automatického sčítání dopravy v km 79,l se denní intenzity pohybovaly ve dnech 20.9.2010 - 30.10.2010 v rozmezí min. 24 301 automobilů až 43 819 automobilů. V případě napojení D3, která má navrhovanou průjezdnost Jesenice-Jílové 48 410 automobilů, by se tato průjezdnost zvýšila o automobily přijíždějící po D3. SOKP byl navrhován na průjezdnost cca 58 440. 141


automobilů/den (směr Jesenice-Vestec) a 51 780 automobilů/den (směr Jesenice-Dl), z čehož jasně vyplývá, že kapacita Pražského okruhu bude výrazně překročena. Tento fakt znamená pro obyvatele Jesenice a okolí výrazné navýšení hlukové a emisní zátěže. Uvedená čísla, vztahující se k SOKP byla uvažována pro účely posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. při posuzování stavby 512. Neznamená to celkovou kapacitu komunikace. Na druhou stranu nutno konstatovat, že nelze přímo srovnávat počet aut a jejich emise včetně hlukových v současném stavu a na úrovni roku 2030. Dochází průběžně k obměně vozového parku na vozidla s příznivějšími parametry. Podle ŘSD - Postupným dokončováním okruhu a tedy i s růstem jeho významu pro tranzitní i celoměstskou dopravu se předpokládá, že v některých úsecích bude intenzita dopravy dosahovat hodnot přes 120 tisíc vozidel za 24 hodin. Pražský okruh se tak dle předpokladů stane nejvytíženější komunikací dálničního typu v České republice. Prognóza k roku 2040 je v úseku SOKP mezi D3 a R4 93 000 vozidel /den, mezi R1 a D1 82 000 vozidel za den a mezi D1 a R2 79 000 vozidel/den Dokumentace řeší prognózu na úrovni roku 2030. 12) V kapitole D 1.1.1.1 Zdravotní rizika je zjištěno, že v západním koridoru D3 lze očekávat nejvyšší denní koncentrace suspendovaných částic PM10 podél celého SOKP a to až hodnotách 100-200 mg.m-3., u oxidu dusičitého ve variante Z1 blízkosti obytné zástavby hodnoty až 50-75 mg.m-3 a u polycyklických aromatických uhlovodíků kolem SOKP až 0.010-0,013 ng.m-3. Proti těmto imisím však není možno obyvatelstvo ochránit v prostředí, kde je zasažení území determinováno směrem větrného proudění (jak je výše uvedeno). Z příslušné části dokumentace - Nejvyšší hodnoty maximální denní krátkodobé koncentrace PM10 se vyskytují podél dálnice D1 a SOKP – hodnoty převyšující 200 µg/m3 (tedy 4 násobek imisního limitu). Tyto koncentrace se však mohou vyskytnout v bezprostředním okolí komunikace, ve vzdálenosti cca 200 m předpokládá výpočtový model dosažení maxim polovičních hodnot. Hodnoty převyšující dvojnásobně imisní limit 50 µg/m3 se mohou vyskytnout také v okolí silnice I/3. Maximální denní koncentrace nebudou převyšovat hodnotu 50 µg/m3 ve vzdálenosti přibližně 200 m od silnice I/3. Není uvedeno, za jakých podmínek se tyto koncentrace vyskytují - jedná se o koncentrace za nejméně příznivých podmínek, které se v daném roce nebo dokonce za velmi dlouhé časové období nemusí vyskytnout. Nejedná se tedy o koncentrace, které se běžně budou vyskytovat. Interpretace hodnoty dvakrát převyšující imisní limit je i z toho podhledu nepřesná. To, že byla spočtena krátkodobá (denní koncentrace např. 100 µg/m3 v žádném případě neznamená, že byl dvojnásobně překročen imisní limit. Obyvatelé kolem SOKP jsou vystavováni současným nepříznivým vlivům ovzduší a hluku a další ohrožování jejich zdraví by mělo být již nepřípustným rizikem. Z tohoto důvodu požadujeme akceptování východní varianty. Výsledky hodnocení zdravotních rizik tuto obavu nepotvrzují. 13) Požadujeme realizovat povrchovou úpravu dálnice D3 v živici. Zřejmě se myslí obalovaná asfaltová (živičná) směs. 142


10) Pro podrobné vyjádření ke hlukové studii bohužel chybí veškeré grafické přílohy (hlukové mapy) uvedené v bodě 13. Hlukové mapy jsou součástí dokumentace (viz. hluková studie - příloha B.3.1). Pokud měla obec k dispozici tištěnou verzi, měla je mít. 11) V současné době, dle měření ŘSD, projíždí po SOKP cca 40 tis. automobilů denně (včetně TN a LN) Dle výsledků automatického sčítání dopravy v km 79,l se denní intenzity pohybovaly ve dnech 20.9.2010 - 30.10.2010 v rozmezí min. 24 301 automobilů až 43 819 automobilů. V případě napojení D3, která má navrhovanou průjezdnost Jesenice-Jílové 48 410 automobilů, by se tato průjezdnost zvýšila o automobily přijíždějící po D3. Není tomu tak zcela - SOKP 512 "D1 - Jesenice - Vestec" Psáry - přeložka silnice II/105 – posuzována kapacita 6182 (na úrovni roku 2030 bez realizace D3). V případě realizace D3 podle dokumentace 1700/den západní varianta, 7420/den východní varianta, bez D3 9330/den Není důvod zpochybňovat výsledky automatického sčítání – jedná se o rozpětí v určitém období – podle oficiálních výsledků sčítání v roce 2010 se jedná v průměru o 31 069 jízd za den. 21. Obec Kamenice ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření Součásti posuzovaného záměru jsou i přivaděče Jílové u Prahy (propojují dálnici D3 silnici II/104 a silnici II/105) a Týnec nad Sázavou (napojující na dálnici D3 město Týnec nad Sázavou a přilehlou oblast) Přivaděč Jílové u Prahy bude budován v předstihu před samotnou stavbou dálnice D3 tak, aby po jeho trase mohla být vedena doprava při výstavbě dálnice D3. Staveništěm doprava bude potom vedena především v koridoru budoucích přivaděčů. Obec Kamenice je obcí potenciálně dotčenou záměrem zejména ve variantě západní; tzv. "stabilizované", a to zejména přivaděči Jílové u Prahy a případně i přivaděčem Týnec nad Sázavou vzhledem k tomu, že většina komerčních a skladových ploch se nachází při dálnici D1. V souvislosti s tímto je možné očekávat sjezd z těchto přivaděčů a zkracování si tras k těmto komerčním a logistickým plochám přes území obcí nacházející se po trase komunikací spojujících přivaděče a dálnici D1. Jedním z důvodů může být i dosavadní systém neuplatnění mýtného pro transitní nákladní dopravu na těchto komunikacích. Tento stav nelze zcela vyloučit. Je otázkou, zda v době provozu D3 nebude již zavedeno mýtné i na komunikacích nižšího řádu. Přivaděč Jílové u Prahy může umožnit budoucí sjezd či nájezd transitní dopravy směrem na dálnici D1. Je tím míněn směr od tohoto uvedeného přivaděče po plánované komunikací II/105 směrem na Radlík a dále po stávající komunikaci II/107 přes Sulice na Mandavu a dále po stávající komunikaci II/603 na Želivec (obec Sulice), zde dále po silnici III. třídy do Štiřína, Všedobrovic (obec Kamenice) a dále na stávající komunikaci II/107 přes Velké Popovice na dálnici Dl. Po vybudování přeložek v Sulicích, Křížkovém Újezdci a přeložky Petříkov - Všedobrovice v budoucnu (dle návrhu v ÚP VÚC PR jako veřejně prospěšné stavby) je možné očekávat sjezd těchto tranzitních vozidel po komunikaci II/107 přes zmíněné obce a přes Velké Popovice na D1, čímž se doprava dotkne obce Kamenice na trase II/107 na konci Všedobrovic. Napojení komunikace vedoucí z Velkých Popovic na Dl 143


centrem obce Velké Popovice kritickým místem zatáčky u pivovaru a dále pak stoupáním v kopci Bartošky, které se dost často ucpává nákladní dopravou, je již v dnešní době kritickým místem. Při jakémkoli větším zvýšení dopravy, je tato část komunikace nefunkční. Tuto situaci lze mimo jiné řešit i dopravním značením. Přivaděč Jílové u Prahy a koridor v trase jeho pokračování východním směrem bude navíc zatížen již v době výstavby západní varianty dálnice D3, jelikož bude určen jako přístupová komunikace pro tyto účely výstavby. U přivaděče Týnec nad Sázavou se potom jedná o transitní dopravu po navrhované II/107 přes Týnec nad Sázavou směr II/603 Babice, Ladví, Olešovice, Nová Hospoda, Želivec, dále po komunikaci III. třídy směr Štiřín, Všedobrovice a dále po II/107 směr Velké Popovice a dálnice D1. Trasa po komunikaci III. třídy přes Čakovice a Kamenici, Olešovice a dále na Štiřín směr Dl je také možná. Dokumentace zohledňuje např. dopad na komunikaci II/603 počínaje Vestcem a konče Čerčany, ale nezohledňuje případný dopad transitní nákladní i osobní dopravy na životní prostředí v těchto výše uvedených trasách transitní dopravy směr od západní varianty dálnice D3 až po dálnici D1. Dokumentace tedy vůbec nikterak nepopisuje a nehodnotí vlivy tranzitní dopravy (a to dopravy staveništní, tak i dopravy po realizaci dálnice D3 v její západní variantě), která bude vyvolána stavbou a provozem dálnice D3 v její západní variantě, která bude směrovat od/k dálnici D3 ve směru od/k dálnici D1 a která bude zatěžovat území obce Kamenice. Obec proto z výše uvedených důvodu požaduje prověřit a doplnit dokumentací o posouzení tohoto dopadu dle hledisek uvedených v dokumentaci EIA a dle posuzujících hledisek vyplývajících i ze závěrů zjišťovacích řízení, a případně uvést návrh opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví. Jedná se o teoretickou úvahu. Dokumentace vychází z dopravní studie CityPlan. Dopravní studie bude aktualizována se zohledněním výsledků sčítání v roce 2010. Do rozvah studie lze zařadit i uvedené scénáře. V případě západní varianty je navíc nutno k právě uvedenému požadovat i doplnění požadavku na zákaz transitu nákladní dopravy ve výše uvedených trasách vedoucích po k tomu kapacitně, stavebně z hlediska trasování zcela nevhodných komunikacích vedoucích přes území obce Kamenice. Uvedené je i v rozporu s požadavky na zpracování dokumentace vyslovené v závěru zjišťovacího řízení, kdy je uloženo posoudit i vliv doprovodných staveb, bez nichž se realizace (výstavba) a provoz dálnice D3 neobejde. Obec dále doporučuje při západní variantě zapracovat v dokumentaci i nutnost výstavby plochy pro odstavné parkoviště v Jesenici vzhledem k napojení D3 na Pražský silniční okruh a zahrnutí dopravního koridoru pro tramvaje či autobusy z Jesenice od tohoto odstavného parkoviště směr plánovaná konečná stanice metra na Libuši do uvedeného záměru. Výstavba parkovišť je dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění podrobena minimálně zjišťovacímu řízení. Provoz těchto parkovišť musí být logicky zabezpečen vůči okolí z hlediska akustické zátěže a počítat s výchozím stavem, tj. existencí dálnice v příslušné stopě. Dokumentace může posuzovat pouze vlivy, které jsou součástí stavby a kumulativní vlivy z okolí.

144


Obec dále požaduje po vybrání jedné z variant zapracovat do dokumentace povinnost měření škodlivin v ovzduší a hladiny hluku dle platných norem na výše uvedených transitních trasách před zahájením provozu dálnice D3 a pak následně v pravidelných periodách po zprovoznění dálnice D3. Zpracovatel posudku nepovažuje za účelné rozšiřovat stávající síť měřících stanic kvality ovzduší. Přesto na druhou stranu je skutečností, že oblast velmi vysokého zatížení ovzduší dopravou – SOKP, D1, D3 a navazující komunikace by si toto zasloužily. Návrh na umístění měřící stanice a její provoz přísluší ČHMÚ. Pokud se týká akustické zátěže, je odpovídající měření nutné jak v počátečním stavu pro nekalibrování zpřesněné akustické studie pro konečnou variantu K3, tak pro fázi provozu pro ověření účinnosti realizovaných protihlukových opatření. Vzhledem k nevyhodnocení skutečných vlivů záměru na životní prostředí vzhledem k tomu, že nejsou vyhodnoceny vlivy zvýšené dopravy mezi dálnici D3 v její západní variantě ve směru k/od dálnice D1 (zejména v trase pokračování přivaděčů Jílové u Prahy a Týnce nad Sázavou směrem od dálnice D3), které se dotýkají území obce Kamenice, a to jak vlivy dopravy při stavbě dálnice D3, tak vlivy zejména nákladní dopravy po zprovoznění dálnice D3, se jedná o dokumentaci nedostatečnou a neúplnou, která neposkytuje skutečný a pravdivý obraz o záměru a jeho vlivech na obyvatelstvo a životní prostředí, a která nemůže být podkladem pro zpracováni posudku dle § 9 zákona č. 100/2001 Sb. Zpracovatel posudku se domnívá, že dokumentace poskytuje dostatečné informace pro posouzení záměru. Jako relevantní komunikace pro zkoumání změny dopravy byly zvoleny silnice, u nichž dochází ke změně o více než 1000 vozidel na více úsecích. Jedná se v daném případě o komunikaci II/603 Jesenice – Mrač. V dokumentaci jsou uvedeny návrhové přístupové trasy na staveniště – skutečně využívané komunikace musí projednat dodavatel stavby s příslušnými obcemi a za cenu realizace dočasných přístupů. I v období výstavby musí být dodržovány platné legislativní . Ve světle výše uvedeného nemůže v žádném případě obstát závěr dokumentace o „mírné vhodnosti "západní varianty, když zejména výše uvedené vlivy vedení trasy dálnice D3 v západní variantě nebyly vůbec popsány a vyhodnoceny. Nesouhlasíme s vydáním kladného stanoviska pro záměr "D3 Středočeská část" a žádá, aby předložena dokumentace byla oznamovateli vrácena k přepracování. Jedná se o názor, dokumentace poskytuje dostatek informací pro posouzení. Další vracení by již bylo kontraproduktivní.

22. Obec Kamenný Přívoz ze dne 21. 2. 2011 Podstata vyjádření S výstavbou dálnice D3 jako takové v navržené západní (stabilizované) variantě obec v zásadě souhlasí. Obec Kamenný Přívoz zastává již minimálně 10 let stejné stanovisko. S výstavbou dálnice D3 jako takové v navržené západní (stabilizované) variantě obec v zásadě souhlasí. Je nesporné, že výstavba a provoz dálnice D3 bude mít negativní vliv na životní prostředí a život obyvatel a rekreantů. Jedná se o zvýšenou hladinu hluku, smogu a prašnosti, nebezpečí 145


narušení hladiny spodních vod jako jediný zdroj pitné vody a jiná ohrožení v širším ekologickém měřítku. Naproti tomu přinese dálnice též pozitivní vlivy, jako je odklon průjezdem obcí a tím značné ulehčení provozu v obci, urychlení spojení s Prahou a tím větší možnost zaměstnanosti obyvatel obce v hlavním městě a jeho okolí. Toto vyjádření obsahuje hodnocení staveb 0302 tj. v kat. úz. Hostěradice, most přes Sázavu až po sjezd z dálnice na km 14,0 a stavby 0303, sjezd z dálnice na hranici k.ú. Hostěradice cca na km 14,5. Konstatování: 1) Vzhledem k faktu, že projektové řešení dálnice D3, resp. její západní varianty vč. jejích podvariant je zpracovatelem v průběhu času stále měněno a upravováno, vyjadřuje se obec nejen k předloženému posudku EIA, ale i k navrženému řešení jež je v posudku zobrazeno, jako takovému. 2) Předložené aktuální řešení je v nesouladu s platným Územním plánem sídelního útvaru Kamenný Přívoz a to zejména v půdorysné stopě tělesa dálnice, tvaru a umístění sjezdového a nájezdového objektu na komunikace II třídy v místě jižně od Hostěradic. Jedná se o upozornění – soulad s platnou ÚPD není předmětem posuzování 3) Obec se vyjadřuje k tzv. Západní variantě D3, která prochází jejím katastrem 4) Obecně preferujeme variantu Z2 - tj. modrou, za předpokladu splnění níže uvedených připomínek 5) V dokumentaci není zobrazena a ani dostatečně konkrétně a adresně popsána doprovodná výsadba zeleně, která by zajistila zmírnění dopadu stavby do krajinného rámce. Souhlasíme s dokumentací za splnění níže uvedených technických připomínek a podmínky v rámci celého katastru obce i v pohledově navazujících částech katastrů sousedních obcí. Požadujeme : A) Obecně 1. Dokumentace o posouzení vlivů variant dálnice D3 na životní prostředí má řadu metodických chyb, jednostranných zkreslení a jiných nedostatků. Výsledky výpočetních modelů hlukové studie, nekorelují s reálnými podmínkami dotčených míst. Požadujeme proto přepracovat a doplnit hlukovou studii s přihlédnutím ke skutečným místním podmínkám + posoudit a korektně uvést místo Hostěradice a Rakousy. Bude zpracováno v další projektové přípravě. Akustická studie zpracovaná v rámci dokumentace vytipovává lokality s problémy dodržení hygienických limitů. Dostupná technická řešení jsou uvedena již dříve v tomto posudku. 1. V předkládané dokumentaci není ani v náznaku zahrnuto posouzení dopadu neoddělitelných sekundárních vlivů provozu dálnice na životní prostředí. Těmito dopady jsou především dálniční odpočívky, benzínové čerpací stanice, logistická centra, reklamní plochy (billboardy) atd. Dále pak rizika plynoucí z havarijních situací na dálnici, která jsou v stávající předkládané dokumentaci popsána pouze obecně. Přitom dopad těchto sekundárních vlivů může být minimálně srovnatelný, ale i větší, než samotná stavba dálnice. 146


Požadujeme zapracovat do dokumentace posouzení dopadu těchto neoddělitelných sekundárních vlivů (staveb a jejich provozu). Lokalizace odpočívek je předběžná – lze předpokládat, že provozovatelem nebude oznamovatel, příprava stavby musí však s odpočívkou počítat. Součástí odpočívky bude beze sporu mimo čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Tyto jsou dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění podrobeny minimálně zjišťovacímu řízení. Provoz těchto odpočívek musí být logicky zabezpečen vůči okolí z hlediska akustické zátěže a počítat s výchozím stavem, tj. existencí dálnice v příslušné stopě. Požadujeme zapracovat do dokumentace havarijní plán minimálně v řešeních pro ekologicky citlivé úseky - především mokřady a mokré louky, prameniště vodních toků aj. Havarijní plán je součástí opatření. Zpracovává se pro konkrétní případ a náplň je daná platnou legislativou. Je schvalován příslušným vodoprávním úřadem při zohlednění vyjádření správce příslušného povodí. Požadujeme, aby dálnici provázela ochranná zóna se stavební uzávěrou v úsecích, které prochází cennými oblastmi z hlediska krajinného rázu či výskytu zákonem chráněných organismů a jejich biotopů. Ochranné pásmo komunikací je dáno silničním zákonem. Toto neřeší případnou akustickou zátěž provozem komunikace. Do územních plánů obcí, resp. do jejich změn by tedy pro vybranou variantu měly být pro realizaci obytných ploch, příp. umisťování jiných citlivých zařízení respektovány výsledky aktualizované rozptylové studie, s tím, že by na hranicích těchto ploch neměly být překračovány platné hygienické limity ve výhledovém stavu. 3. Studie "Hodnocení vlivu dálnice D3 (Středočeská část) na krajinný ráz" dokladuje obecně silně negativní vliv plánované stavby na krajinný ráz. U západní varianty toto platí více, u východní trasy o něco méně v závislosti na posuzovaných kritériích. Zejména průchod západního koridoru mezi Hostěradicemi a Rakousy bude mít zcela devastující vliv na krajinný ráz. Krajina je zde velmi harmonická s vysokou krajinářsko-estetickou hodnotou, ale i hodnotou užitkovou. Tato situace by se ovšem dramaticky změnila po realizaci dálnice D3 v obou variantách Z1 a Z2. Požadujeme zpracovat a posoudit alternativní stavební řešení, jež by zmírnilo negativní dopady stavby v katastru Hostěradic. Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA byla navržena technicko stavební a jiná opatření, která zásah do krajinného rázu v blízkosti Kamenného Přívozu zmírní (např. snížení výšek mostů, maximalizace použití tunelů a zářezů, minimalizace náspů atd.). Opatření k snížení vlivů na krajinný ráz jsou součástí návrhu podmínek stanoviska. 4. Stavba a následný provoz záměru dálnice D3 bude mít významný vliv na množství a kvalitu podzemních a povrchových vod v jeho blízkém i širším okolí. Vzhledem k tomu, že pitná voda je jeden nejcennějších zdrojů a její dostupnost a kvalita rovněž limituje existenci sídel a jejich rozvoj, považujeme za nebezpečné dopustit naplnění tohoto rizika. Problém dostupnosti a kvality podzemní vody je navíc v současné době aktuální, jelikož se odborníci obávají, že zásoby podzemní vody se kvůli klimatickým změnám i neúměrné spotřebě mohou v některých regionech tenčit. To by mělo negativní dopad na zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Na území České republiky byla v nedávné době pověřena mapováním zásob podzemní vody Česká geologická služba.

147


Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA bylo provedeno podrobné zhodnocení vlivu záměru výstavby na množství a kvalitu podzemních a povrchových vodních zdrojů, včetně návrhu opatření ke zmírnění těchto vlivů, případně jejich kompenzaci (náhradní zdroje pitné a užitkové vody). V rámci dokumentace byly vytipovány oblasti, kde může dojít k ovlivnění zdrojů vody včetně individuálních. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. B) Konkrétně: 1) Trasu dálničního tělesa situovat pozičně co nejdále od stávající zástavby místních částí Rakousy a Hostěradice a to tak aby nepříznivý dopad stavby i provozu dálnice byl na obě lokality pokud možno stejný. Tomuto požadavku lze vyhovět jen částečně s ohledem na řešení trasy v příslušné variantě. V daném úseku se jedná o varianty Z1, Z2, Z3 jejichž stopy se významně neliší. 2) Vyústění mostu přes Sázavu v místě vstupu do katastrálního území obce Kamenný Přívoz nasměrovat tak, aby bylo možno trasu dálnice oproti současnému návrhu ještě více oddálit od nejbližších budov místní části Rakousy, tak aby se pozice tělesa dálnice dostala v místě křížení se stávající silnicí 11/106 na střední hodnotu vzdálenosti mezi okrajem obytné zástavby Rakous a Hostěradic. Současné navržené řešení, kde v jedné z podvariant těleso D3 vede od nejbližších obytných objektů části Rakousy ve vzdálenosti cca 50 m, je pro obec nepřijatelné. Dtto jako předešlé. 3) Minimalizovat negativní zásah do velmi hodnotného krajinného rázu, tím, že těleso dálnice bude co nejvíce vedeno v terénním zářezu, tam kde bude vedeno v náspu, budou tyto náspy a jejich předpolí v celém rozsahu osazeny plošnou výsadbou vzrostlé zeleně skupinová plošná výsadba rychle rostoucích pro dané stanoviště vhodných stromů s lokálním keřovým podrostem. Výpěstky stromů k osázení použít dostatečně velké min. 3 4 m, tak aby eliminace dopadu stavby do krajinného rázu byla patrná již od počátku zprovoznění dálnice. Výsadbu této doprovodné zeleně zohlednit v plánu organizace výstavby a zajistit vhodnými technicko organizačními opatřeními její realizaci v co největším předstihu před dokončením vlastní stavby dálnice D3. Zajistit plynulý a pozvolný přechod náspů do krajiny mírným sklonem. Ozelenění zářezů a náspů je součástí stavby. Realizace v předstihu je jen omezeně možná – ve většině případů bude bránit provádění stavby. 4) Princip uvedený v bodě 3) aplikovat se zvýšeným důrazem na začlenění do krajinného rámce u nájezdu a sjezdu z D3 v místě jihozápadně u Hostěradic. Dtto jako předešlé. 5) V místech, kde jsou projektem stanovena protihluková opatření, tato opatření navrhnout pro každou lokalitu individuálně, tak aby co nejméně vizuálně narušovala hodnotný krajinný ráz dané lokality, panoramatické pohledy a celkovou etickou hodnotu daného 148


prostředí. Použít takové řešení, které používá přirozené tzv. „ měkké formy„ zásahu do krajiny jako jsou terénní modelace (i v případě vedení tělesa dálnice v náspu může být tento vymodelován tak, aby vytvořil po stranách vozovky zemní val dostatečné velikosti a dostal tak vozovku do zářezu), toto řešení aplikovat i v místech, kde sice protihluková opatření nejsou nutná, ale na těleso D3 vedené v náspu by byl možný výhled z obydlených částí obce. K pohlcení a rozptýlení ev. směrování hluku z dopravy využít bariéry zeleně, valů z vytěžených hornin ev. v kombinaci s protihlukovými stěnami, které však nebudou svojí formou a siluetou vizuálně vnímané při pohledech na těleso dálnice z krajiny. Souhlas zpracovatele posudku s individuálním řešením. Technické prostředky uvedeny dříve v posudku. 6) V návrhu dálnice zohlednit a plně respektovat tzv. „ Plaveckou cestu „ - historickou cestu, evidovanou jako kulturní památka, jejíž obnova je v Plánu obnovy obce, stejně tak jako ostatní úvozové a jiné polní cesty nezřídka lemované doprovodnou zelení. Nepřípustné je umístění objektu nájezdu a sjezdu z D3 přímo do polohy Plavecké cesty, jak je nyní v dokumentaci EIA patrné. Celá trasa Plavecké cesty musí zůstat bez úprav a průchodná v dostatečném profilu jak pro veřejnost tak i potřebnou mechanizaci pro opravy a údržbu. Konflikt s Plaveckou cestou nutno vyřešit. V dokumentaci je sice zmíněna, ale nejsou uvedeny další údaje. 7) S ohledem na bod 6) Pozici nájezdu a sjezdu z D3 v místě jihozápadně od Hostěradic, oproti současnému návrhu upravit a přemístit ve var. 1 - do lokality západně od Hostěradic, vymezené na severu úvozovou cestou vedoucí příčně v oblouku silnice 11/106, na západě silnicí 11/106, na jihu úvozovou cestou resp. vedením VN, na východě pak hranicí zástavby obce Hostěradice ve var. 2 jižně od plánovaného umístění, tj. do pozice těsně před zaústěním tělesa dálnice do tunelu Hostěradice km. 14,15. Ve var. 2 je nutno posoudit umístění napojení sjezdu na silnici 11/106, tak aby nedošlo ke kolizi s plaveckou cestou a zástavbou osady Šejtovka. Obě varianty, posoudit a vyhodnotit jejich dopad do krajinného rázu a na okolní obytné území. Použít takové řešení křižovatky, které je prostorově co nejméně náročné a zároveň jej výškově umístit tak aby co nejméně zasahovalo nad stávající úroveň rostlého terénu. Silnici vedoucí z D3 západním směrem napojit na silnici 11/106 severněji než je ve stávajícím návrhu a tímto napojením nově budovanou trasu ukončit, tak aby již nebyla vedena dále západně od stávající silnice 11/106 jak je nyní navrženo, neboť se v těchto místech nachází prameniště „Rakouského potoka". Prameniště nesmí být stavbou negativně dotčeno. Proto požadujeme napojení přeložky silnice 11/106 směrem na Krňany navázat u osady Šejtovka na stávající silnici, nepokračovat v jejím vedení přes louku ( v navrhuje vedena tato přeložka náspem přes vodoteč potoka). Posoudit reálné možnosti v další projektové přípravy především ve vazbě na konečnou stopu mostu přes Sázavu. 8) V projektu navrženou novou komunikaci do Rakous provést jako dvoupruhovou obousměrnou s chodníkem a veřejným osvětlením. Parametry nové komunikace do Rakous budou zpřesněny v další projektové přípravě po výběru konečné varianty a její stopy. 9) V dokumentu předkládaném tzn. doplněném dokumentu EIA na základě uvedených připomínek obce i všech dalších navazujících projekčních stupních, předložit vyobrazení trasy D3 v barevné 3D vizualizaci a v zákresech do panoramatických pohledů do krajiny v rozsahu katastru obce Kamenný Přívoz vč. navazujících úseků v sousedních katastrech. 149


Zpracování vizualizace a její presentace považuje zpracovatel posudku v další fázi projektové přípravy za účelné. 10) Zajistit maximální možnou estetickou úroveň návrhu přemostění Sázavy vč. protihlukových opatření na mostě v místě katastru obce Kamenný Přívoz angažováním renomovaných architektů a konstruktérů, vypsáním architektonické soutěže dle regulí ČKA, obdobně kvalitně a citlivě přistupovat i k návrhu prostupu a křížení D3 ostatními krajinnými prvky ( cesty, významné stavby drobné sakrální architektury, památné a významné stromy, krajinné a přírodní scenerie ) s důrazem na maximální začlenění do krajiny. Do mostu výše uvedeného mostu přes Sázavu zakomponovat komunikaci pro pěší vč. cyklostezky a zajistit jejich návaznost na související turistické trasy a pěší či dopravní cesty v přilehlém okolí. Mostní objekty zejména jejich podpory neumisťovat do koryt řeky a ostatních vodotečí či vodních ploch. Zčásti splněno, nutno však respektovat i další projektové přípravě. 11) Obec se bude vyjadřovat k estetickému a architektonickému řešení staveb D3 umístěných v katastru obce ve všech stupních projektové přípravy ( vč. realizační dokumentace ) a projednávání a povolování stavby a její stanovisko bude zohledněno v příslušném povolovacím řízení. Za tímto účelem bude obci zpracovatelem projektu předkládána dostatečně podrobná dokumentace a podklady, průkazně dokládající zejména vliv stavby a jejích částí na dotčený krajinný ráz, m.j. zákres celé trasy D3 vedoucí katastrem obce, vč. navazujících úseků z katastrů sousedních obcí, do fotografických panoramatických pohledů zabíraných ze všech obcí určených stanovišť. Zejména se jedná o části stavby most přes Sázavu, protihluková opatření, prostupy tělesem dálnice pro průchod územím, terénní úpravy a výsadba zeleně atd. Bez komentáře. Na toto zcela bezpochyby má obec právo. 12) Jakákoliv další plošná či bodová zařízení a doprovodné stavby, související či nesouvisejíc s provozem D3 jako jsou zejména odstavná parkoviště, čerpací stanice, odpočívadla, motoresty, sklady a zařízení pro údržbu a správu dálnice, reklamní plochy atd. jsou v katastru obce nepřípustné a v rozporu s ÚPN obce. Bez komentáře. Nejbližší odpočívka je v západní variantě uvažována Dunávice (km 23,0 varianta Z1,2) nebo Chářovice (km 23,0 varianta Z3), Před MÚK Dunávice je situováno umístění SSÚD (pro variantu Z1,2), pro variantu Z3 je lokalizováno do MÚK Chářovice. 13) Veškeré dopravní trasy těžké techniky související se stavbou dálnice situovat mimo zastavěné území obce. Eliminovat negativní dopady z těžké nákladní dopravy související se stavbou, zejména přesuny vytěžené zeminy a kameniva z okolních lomů z a na stavbu. Jakékoliv navýšení dopravní zátěže těžkou nákladní dopravou v úsecích silnit II/105 a 11/106 vedoucích zastavěnými částmi obce je nepřípustné. V některých polohách v centrální části obce by byl nárůst těžké nákladní dopravy doprovázen přímým výrazně negativním dopadem na statiku objektů přilehlých ke komunikaci, jinde na bezpečnost provozu a nadměrnou zátěž prostředí hlukem a exhalacemi, zejména v bezprostředním okolí základní školy a školky, obecně tento jev vyvolá poškození povrchu silnic a zhoršení dopravní plynulosti a bezpečnosti provozu v obci. Pro úplnost uvádíme, že na silnici II/105 v centru obce je situován jediný možný a tudíž celodenně velmi frekventovaný přechod pro pěší mezi základní školou a mateřskou školkou. Podrobné posouzení tohoto výše uvedeného tématu doplnit do dokumentace EIA.

150


To je pochopitelně obecná snaha na všech stavbách podobného druhu – ne vždy lze však zcela vyhovět. Zahrnuto do podmínek stanoviska. Podle dokumentace: Jako příjezdné komunikace bude využito komunikací, případně trať ČD dle následného seznamu: • • • •

silnice II/105 doporučujeme využít trať ČD v oblasti Luka pod Medníkem, bude potřeba vybudovat překládací plochu a zřízení provizorního kolejiště. silnice III/1044 (pouze překládaná část před obcí Luka p. Medníkem) silnice II/105 + propojení II/105 a II/106 u Kamenného Přívozu

Projednání příjezdových tras na stavbu bude věcí dodavatele stavby. Nelze vyloučit ani zřizování dočasných komunikací. Zčásti bude možno využít rozestavěnou stavbu. 14) Před zahájením výstavby provést pasportizaci stávajícího stavu všech ploch, objektů krajinných prvků v katastru obce přímo i nepřímo dotčených vlastní stavbou i jevy, které stavbu doprovázejí. Jedná se o účelné opatření z hlediska ochrany majetku – týká se především dodavatele stavby. 15) Posoudit pravděpodobnou četnost a dopady kritických situací na D3 na zvýšení dopravy přes zastavěné území katastru obce a zajistit taková projekční opatření, aby nedošlo vlivem těchto situací k nárůstu průjezdné dopravy v obci Součástí podmínek návrhu stanoviska MŽP je zpracování nové aktualizované dopravní studie. Pro vybranou variantu budou mimořádné uzavírky některých úseků dálnice předmětem legistického řešení provozovatele, které jistě v další přípravě záměru bude projednáno s obcemi. 16) Zajistit v průběhu celé výstavby i po jejím dokončení přístupnost všech pozemků vč. lesů pro zemědělskou techniku. Pokud si toto opatření vyžádá vybudování nových přístupových koridorů a cest, zahrnout tyto do investičních nákladů výstavby D3 Podmínka přístupnosti pozemků je obecnou zásadou. Je zakotveno i v podmínkách návrhu stanoviska. Vzhledem k faktu, že předložená dokumentace EIA a vlastní návrh D3 resp. jeho řešení trasy procházející katastrem obce Kamenný Přívoz obsahuje velké množství míst a témat, které buď nejsou v dokumentaci vůbec řešeny nebo jsou řešeny v rozporu s požadavky obce a výrazně zhoršují kvalitu krajiny a životního prostředí dotčených částí obce, požaduje obec Kamenný Přívoz doplnění a úpravu dokumentu EIA, zapracování výše uvedených připomínek obce a předložení takto upraveného dokumentu obci zpět k vyjádření vč. jasného a přehledného soupisu, jak a v jakých částech dokumentu EIA se zpracovatel s připomínkami a podmínkami obce vypořádal a zapracoval je. Předmětem posuzování není projekt stavby, ale studie na základě které byla dokumentace vypracována. V prováděcím projektu podle vybrané varianty a konečné stopy, která ještě může být korigována po jednání s obcemi. Pak bude k dispozici konečný stav. Stávající dokumentace dává dostatečný podklad pro hodnocení vlivů na životní prostředí. Přes svoji rozsáhlost včetně příloh nemůže však dávat vyčerpávající informace v jednotlivých úsecích

151


C) Jako opatření chápané jako eliminace či kompenzace zhoršení životního prostředí dále požadujeme provést níže uvedené stavby jako investiční součást stavby dálnice financovanou investorem akce: 1) Budou realizovány protihlukové a protiprašné bariéry od mostu (včetně) až po sjezd km 14,0. Potřebu protihlukových opatření včetně jejich technického řešení prokáže zpřesněná akustická studie pro vybranou variantu po zpřesnění stopy. Technická opatření jsou dostupná. Účinnost realizovaných protihlukových opatření bude ověřena ve zkušebním provozu, příp. budou navržena a realizována nápravná opatření. 2) Vybuduje se náhradní zdroj pitné vody pro obec Hostěradice včetně vodojemu. Po výběru konečné varianty a stabilizaci její stopy bude provedena podrobný hydrogeologický průzkum, který vyhodnotí vlivy na zdroje vody. V případě negativního ovlivnění budou realizována nápravná opatření v předstihu. Totéž se týká i případu, kdy bude prokázán negativní vliv ve fázi provozu. 3) Vybuduje se regulace na Hostěradickém potoce tak, aby svedením dešťových vod z dálnice nebylo narušeno okolí (eroze, bytová zástavba, komunikace, chaty apod.) Stejně tak bude řešen Mošťanský potok. Na tuto problematiku je nutno zpracovat samostatný projekt a předložit k vyjádření obci. Odvod dešťových vod z dálničního tělesa bude řešen prioritně pomocí retenčních nádrží bez zásahů do vodních toků. Dílčí řešení vodních staveb bude podléhat schválení příslušného vodohospodářského orgánu, ke kterému se vyjadřuje i dotčená obec. 4) Bude vybudováno vedení plynovodu spolu s dálnicí tak, aby se mohly obce ležící kolem dálnice na tuto stavbu připojit a zmenšit tak smogové zatížení lokality, navýšené provozem dálnice, ekologickým vytápěním. Jedná se o požadavek nad rámec záměru stavby. 5) Vybudovat ČOV, případně kanalizační přivaděče pro místní části obce Hostěradice a Rakousy. Jedná se o požadavek nad rámec záměru stavby. 6) Požadujeme finanční odškodnění při výkupu pozemků dle vyhl. č. 178/94 Sb. a její novelizací, přičemž 40% hodnoty odvodů za odnětí ZPF, která bude příjmovou částí rozpočtu obce Kamenný Přívoz dle zák.č. 334/92 Sb. Jedná se o požadavek nad rámec procesu EIA. Veškerá opatření zajišťující eliminaci či kompenzaci všech výše uvedených negativních dopadů dálnice a její výstavby na životní prostředí obce, stejně tak jako veškeré požadované technické úpravy a navazující obcí požadované stavby, zahrnout do investice stavby dálnice a zajistit jejich financování investorem stavby D3. Toto je věcí dohody investora a obce - pokud se nebude jednat o opatření, která jsou nutná z hlediska dodržení legislativních předpisů v ochraně životního prostředí.

152


23. Obec Kunice ze dne 7. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec již v současnosti leží v těsné blízkosti dálnice D1 a jsou zde přes částečné umístění protihlukových stěn stále překračovány hlukové limity ( viz strategické hlukové mapy ČR 2006 na portálu Ministerstva zdravotnictví ČR ). V protihlukových mapách na stránkách Ministerstva zdravotnictví je obec Kunice vyznačena chybně v místní části Všešímy a celá zástavba obce Kunice zatížená největším hlukem v mapě zanesena není. Je otázkou, zda je to pouze nedopatření anebo záměr. Nejedná se o protihlukové mapy ale mapy hlukové zátěže. Pochopitelně autor dokumentace ani oznamovatel neodpovídá za podklady zpracované jinou firmou. V případě realizace východní varianty D3 bude obec „obklíčena" dálnicemi, jejichž vliv na obyvatelstvo Kunic bude naprosto neúnosný. I kdyby byly zvoleny těsnější varianty k obci Kunice, výsledný stav nesmí překračovat platné legislativní normy. Platné limity jsou voleny s dostatečnou rezervou z hlediska ochrany zdraví obyvatel. Lze jistě hovořit o tom, že by došlo k snížení pocitu pohody, nelze však zcela hovořit o neúnosném stavu. Východní varianta není v žádné územně plánovací dokumentaci oblasti, ani v platném územním plánu obce. Soulad s platnou územně plánovací dokumentací není zásadní podmínkou při posuzování záměru. Proto požadujeme realizaci D3 v západní variantě, která sníží dopravu na D1 a tím o něco sníží zatížení životního prostředí a zatížení našich obyvatel negativními vlivy dálnice. Jedná se o názor autora připomínky – bez komentáře.

24. Obec Lešany ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Na úvod obec Lešany předkládá obecné vyjádření k celému záměru. Zatím nedošlo k vyhodnocení potřebnosti dálnice D3 v západním koridoru. Není zpracován ani posudek vlivů SEA (mezinárodní). Není k dispozici srovnání s podobnou komunikací v současné době realizovanou v trase Praha - Písek - Č. Budějovice, tj. ve stejném směru jako D3. Pro rekreační funkci oblasti Posázaví má projekt dálnice D3 negativní vliv. Dokud tyto zásadní nejasnosti nejsou jednoznačně vyřešeny obec Lešany nepodporuje projekt dálnice D3 v koridoru Z. To, že je záměr D3 v ÚP obce je výsledkem požadavků dotčených orgánů státní správy - bez zařazení D3 do ÚP by ÚP obce Lešany nebyl schválen. Pokud, přes uvedené námitky, bude v projektu pokračováno, požadujeme, aby byl záměr upraven podle následujících připomínek. Pokud pomineme západní nebo východní variantu, je potřebnost dálnice D3 skutečností. O dálnici v trase dnešní D3 se uvažovalo již v roce 1939, v roce 1963, kdy vznikla základní síť dálnic bývalého Československa D3 ovšem chyběla a byla přidána až v roce 1987. První část 153


budoucí D3 byla v roce 1991 otevřena v podobě obchvatu města Tábor. V letech 2004 a 2005 na ni severně navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozněna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. 1. Oprava zjevných faktických chyb v materiálech EIA A) Varianty Zl, Z2 a 23 na katastru obce Lešany V územním plánu obce Lešany je zanesena jediná varianta koridoru pro D3. V době zpracování UP byla tato varianta ŘSD označována jako (Z)2. Poté, neznámo proč, došlo k přečíslování variant. Varianta, která je jediná alespoň částečně přijatelná pro obec Lešany je v EIA označena jako varianta Z1. Čili, původní požadavek obce Lešany, zmíněný v EIA na str. 492, tj. preferovat variantu Z2, ve skutečnosti má znít preferovat variantu Z1. B) Chybné mapové podklady Ve všech podkladech i nákresech předcházejících i presentovaných v EIA je chybný mapový podklad: Jižně kopce Chlum, k.ú Břežany, je jako funkční odbočka ze silnice II/105 směrem na Netvoříce vyznačena dnes již neexistující komunikace (je zakreslena jako spojnice bodů s koordinátami 49-50-4.75/14-30-23.23 a 49-49-51.77/14-30-45.79). V jedné z variant (Z2) je dokonce naznačen sjezd z D3 na silnici II/105 kombinovaný se sjezdem na tuto neexistující komunikaci. Je zjevné, že zpracovatelé EIA tuto oblast vůbec nenavštívili. Zpracovatel posudku se sám přesvědčil o tom, že zpracovatelé dokumentace se v situaci dobře orientují. Při společné prohlídce variant vždy věděli, jak se na požadovanou lokalitu dostat, a to ve velmi složitých situacích. Při zpracování dokumentace, se opírají o podklady, které jsou dány v projekčních studiích v různých fázích aktualizace. Je jistě dobře, když se v tomto stadiu na věcné chyby upozorní. C) Chybné termíny výstavby Na str. 477 je v rámci účelové argumentace ve prospěch západní varianty (založené na povinném zahrnutí západního kondoru obcemi do jejich územních plánů) mylně uváděno, že západní varianta by měla být zahájena v r. 2013, východní v r. 2018. V materiálech Ministerstva dopravy (Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025) je však uvedeno, že s realizací středočeského úseku dálnice D3 je možno počítat (bez uvedení varianty) v letech 2019 až 2024. Celý odstavec "Předpokládané termíny" je třeba z dokumentace vypustit, je naprosto zavádějící (str. 477-478). Posuzování vlivů dálnice D3 na životní prostředí, které probíhá cca o 10 let dříve, je v rozporu s účelem posuzování vlivů stanoveným zákonem o EIA. V době realizace stavby bude zcela jiný stav životního prostředí v dotčeném území (část C), jiné (zpravidla přísnější) mohou být i limity a standardy složek životního prostředí a ochrany lidského zdraví. Výsledek posuzování záměru tak nemůže odpovídat realitě, zvláště v dynamicky se rozvíjejícím regionu jižně od Prahy. Nyní probíhající proces EIA může být z těchto důvodů úspěšně zpochybňován coby podklad pro navazující správní řízení. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné.

154


D) Otázka mezinárodní dopravní významnosti dálnice D3 Výše uvedená dopravní koncepce MD s úsekem dálnice D3 (dříve zvažováno v parametrech R) od Českých Budějovic k hranici s Rakouskem v harmonogramu výstavby páteřní silniční sítě ČR do roku 2025 nepočítá vůbec. Dokumentace EIA s tímto podstatným posunem významnosti D3 coby severojižního silničního spojení mezinárodního významu nepočítá. Tuto skutečnost, kterou je nutno vyhodnotit z hlediska ekonomického přínosu, atraktivity pro řidiče a dopravních intenzit, dokumentace EIA nereflektuje, její závěry proto mohou být chybné. Pouze informace: Evropská silnice 55 je 3305 km dlouhá komunikace vedoucí z švédského Helsingborgu do řecké Kalamaty. Začátek silnice se nachází v křižovatce se silnicí E 4, poté pokračuje trajektem do Dánska, kde míjí města Helsingor, Kodaň a Gedser. Po překonání Baltského moře trajektem vstupuje u města Rostock na německé území a pokračuje směrem k Berlínu, který míjí po dálničním okruhu. Dále je trasa E 55 vedena do Drážďan a dále do České republiky. V Česku jsou součástí E 55 dálnice D8 a D3, trasa míjí Ústí nad Labem, Prahu a České Budějovice a u Dolního Dvořiště vstupuje na území Rakouska. Dalšími významnými městy na trase jsou v Rakousku Linz, Salzburg a Villach, v Itálii pak Udine, Benátky, Ravenna, Ancona, Pescara, Bari a Brindisi. Následuje trajekt do Řecka do města Igoumenitsa, u Patrasu vstupuje E 55 na Peloponéský poloostrov, na jehož jižním konci ve městě Kalamata tato silnice končí. Plánovaná Rychlostní silnice S10, označovaná též jako Mühlviertler Schnellstraße, naváže v Rakousku na českou dálnici D3, respektive rychlostní silnici R3. Z celkové délky 38 km je od srpna roku 2009 ve výstavbě první, 22 km dlouhý úsek. Jedná se o tzv. jižní úsek mezi současným koncem dálnice A7 u Unterweitersdorfu a městem Freistadt. Zbývajících 16 km trasy rychlostní silnice S10, tvořící tzv. severní úsek, má být realizováno po dostavbě jižního úseku a v návaznosti na postup výstavby rychlostní silnice R3 na české straně. V celé své délce je rychlostní silnice S10 součástí mezinárodního tahu E 55. V roce 2025 je na jižním úseku předpokládána intenzita dopravy v rozsahu 19 až 40 tisíc automobilů za 24 hodin. 2. Připomínky ke zpracování EIA (katastr obce Lešany) A) Vodní zdroje pro vodovod obce Lešany V podkladech nejsou uvedeny ani zakresleny tři vodní zdroje (vrtané studny východně od silnice II/105), které jsou hlavní součástí vodovodu obce Lešany (viz kapitoly B.12 a D.I.4). Obdobné vodní zdroje jiných obcí v dokumentaci uvedeny jsou (označení písmenem + č. v závorce). Varianty Z2 a Z3 na katastru obce Lešany se silně blíží ochrannému pásmu těchto vodních zdrojů a výstavba D3 (var. Z2 a Z3) by nepochybně tyto vodní zdroje znehodnotila. Požadujeme doplnění těchto vodních zdrojů (zahrnutých i do ÚP obce) do dokumentace a vzetí tohoto nového faktu v potaz při stanovení možného rizika ovlivnění těchto zdrojů. Vrty východně od silnice II/105 v podkladových materiálech jsou – hydrotechnická situace 1: 25000. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí, a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se 155


v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. B) Chemické ošetřování D3 při běžném provozu V kopcovité lesnaté krajině katastru Lešan je (dle str. 103 dokumentace EIA) předpoklad spotřeby chemického posypu okolo 40 t/km, a to i v blízkosti vodních zdrojů obce Lešany. Proto požadujeme, aby se na katastru obce Lešany uvažovalo pouze s variantou Zl ve smyslu dokumentace EIA; zbylé dvě varianty by vodní zdroje ohrozily provozem a údržbou dálnice v nesrovnatelně větší míře. Z hlediska spotřeby chemického posypu lze uvažovat uvedenou hodnotu jako maximální. Nakládání s dešťovými vodami z dálnice je popsáno v příslušné části dokumentace a musí být s nimi nakládáno tak, aby nedošlo k ohrožení vodních zdrojů. Zahrnuto do podmínek stanoviska. C) Zhodnocení variant Zl až Z3 na katastru obce Lešany Z hlediska ovlivnění katastru obce Lešany je jedinou možnou variantou var. Zl (ve smyslu dokumentace EIA D3 středočeská část). Shrnutí důvodů hovořících pro tuto variantu: • ochrana obecních vodních zdrojů před neg. vlivy výstavby a provozu dvou zbylých variant - např. splachy chemického posypu z dálnice nebo kontaminace při havárii • ochrana obce před imisemi, které by se soustřeďovaly v mrazové kotlině vedoucí k obci • omezení hluku a vlivů na okrajovou isolovanou zástavbu (např. několik osamocených objektů při silnici II/105 v oblasti Veselého vrchu), což je důvod uvedený i Krajskou hygienickou stanicí ve zjišťovacím řízení z 9/2007, str. 496 dokumentace EIA. • varianta Zl je ve schváleném ÚP obce Lešany a je součástí souborného stanoviska schváleného ÚP VÚC Benešovsko • varianty Zl, Z2, Z3 jsou co do rozsahu záborů a zásahu do lesního komplexu srovnatelné (shoda vzhledem k záborům PUPFL str. 377) • argumenty, podporující zbylé dvě varianty oproti Zl se opírají o důvody, které se netýkají katastru obce Lešany Jedná se o názor obce, který je opřen o logické argumenty. Nutno však brát v úvahu, že volba podvarianty vychází z celé její předběžné stopy. D) Ochrana obce proti zvýšeným průtokům Břežanského potoka Je nutno dopracovat podrobně opatření k ochraně obce proti zvýšeným průtokům a zhoršení kvality povrchové vody Břežanského potoka a to pomocí dešťových usazovacích a retenčních nádrží a suchých polderů (ve výčtu opatření v dokumentaci EIA nejsou některé toky, mj. právě Břežanský potok se svými oběma přítoky, tímto způsobem ochráněny). V souvislosti s realizací záměru dálnice D3 se zpracovatel posudku nedomnívá, že by mělo být zasahováno do koryt vodotečí více než je nezbytně nutné. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k vybřehnutí, nebo ohrožení na 156


hmotném majetku. Tato by mělo platit pro vybranou variantu v celém řešeném území, nevyjímaje Břežanský potok – zahrnuto do podmínek stanoviska. E) Posouzení hlukových poměrů Dva samostatné objekty pro trvalé bydlení a jeden rekreační objekt, vše v blízkosti Veselého vrchu u silnice II/105, nejsou v dokumentaci uvedeny a popsány ani nemají příslušný výpočtový bod pro posouzení hlukových poměrů a to jak podél západního koridoru, tak podél ovlivněné silnice II/105 (na rozdíl od jiných srovnatelně vzdálených objektů v jiných katastrech). Zpracovatel posudku se nedomnívá, že jde o opomenutí. Jedná se o objekty, které jsou od dálnice odcloněny dostatečně širokým trvalým lesním porostem. Vzhledem k tomu, že v blízkosti se nachází nezalesněný pás doporučuje zpracovatel posudku ověřit v detailní hlukové studii i tuto lokalitu – v návrhu stanoviska. F) Hluková bariéra v oblasti údolí Břežanského potoka Je třeba dopracovat a zabývat se doplněním vegetační hlukové bariéry v oblasti údolí Břežanského potoka. V textu je odkazováno na kapitolu D.IV, kde ovšem není uvedeno nic relevantního. Nejsou rovněž uvedena žádná podpůrná a kompenzační opatření na katastru obce, zejména revitalizace Břežanského potoka s úpravami, které pomohou čelit nevyrovnaným průtokům a případným záplavám. Problematika konečných opatření k hlukové zátěži budou zpracována na základě detailní akustické studie po výběru varianty, včetně podvavrianty D3 a stabilizace její stopy. Využitelná technické opatření včetně ozelenění uvádí zpracovatel posudku již dříve. G) Nepřímé, doprovodné vlivy stavby dálnice D3 Dokumentace neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kameniva potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (str. 83). Absence tohoto posouzení je nepřijatelná zejména pro posouzení západního koridoru, kde jsou pouze silnice II. a III. třídy, procházející skrz obce a nevyhovující pro přepravu těžkých nákladů takového objemu. Do dokumentace je třeba rozpracovat také využití železnice pro dopravu kameniva ke koridoru dálnice. Je zmíněna pouze jako nezávazná možnost. S ohledem na možné negativní dopady obec Lešany nesouhlasí s využitím místních komunikací vedoucích přes zastavěné části obce pro dopravu související s výstavbou dálnice. Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3 rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3. Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. V dokumentaci jsou navrženy hlavní trasy dopravy na stavbu. Projednání těchto tras je již věci dodavatele stavby včetně příp. zřízení dočasných komunikací. Z části bude možno využívat již rozestavěných úseků dálnice. Legislativní předpisy musí být dodržovány i 157


v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. H) Ovlivnění obce Lešany provozem dálnice V kapitole D.I.l - popis ovlivnění obcí provozem dálnice - je uvedeno, že obec Lešany i její části jsou bez ovlivnění. Není však posouzeno ovlivnění 2 osamocených objektů pro trvalé bydlení a 1 rekreačního objektu při silnici II/105 v oblasti Veselého vrchu. Zpracovatelem dálnice.

posudku zahrnuto do podrobné akustické studie pro konečnou variantu

3. Připomínky ke zpracování EIA (obecně) A) Vyhodnocení využitelnosti I/3 a D1 jako doprovodných komunikací Dokumentace uvádí, že jako doprovodná komunikace pro nestandardní situace má sloužit pro obě varianty D3 dálnice Dl a silnice I/3 (str. 87). Zatímco u východního koridoru je to logické, u západního je tento úsudek značně pochybný, vzhledem ke vzdálenosti mezi těmito komunikacemi a blízkosti jiné severojižní komunikace - II/105, která je však jako doprovodná komunikace zcela nevyhovující. Úsudek zpracovatele dokumentace, který je v rozporu se závěry skupiny odborníků ustavené na základě usnesení vlády č. 1064/2007, není podložen žádnými argumenty a jeví se jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní varianty, která trpí deficitem nevyhovující doprovodné komunikace v podobě II/105. Jedná se nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3, jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. B) Vyhodnocení únosného zatížení území (str. 239-240) Zpracovatel dokumentace hodnotí „odpřírodnělou krajinu s vysokou mírou osídlení" východní varianty jako deficit pro umístění kapacitního koridoru pozemní komunikace, naopak nedotčenou krajinu v trase západního koridoru považuje (z důvodu, že její „únosnost není v žádné složce přírodního prostředí vyčerpána") za pozitivní ve vztahu k umístění záměru. Jedná se o dílčí hodnocení v dokumentaci. C) Vyhodnocení fragmentace krajiny (str. 356) Pro západní koridor se udává průchod přes 30% nefragmentovaného území, zatímco východní 23%. Tak malý rozdíl mezi variantami, kde na jedné straně koridor sleduje stopu stávající silnice I. třídy, zatímco na druhé se jedná o zcela nový kapacitní koridor v řídce osídleném a přírodně stabilním území, je značně pochybný. 158


Vyhodnocení provedeno podle současné metodiky. D) Vyhodnocení vlivu obou variant na přírodní parky (str. 401) Zatímco západní koridor protíná v délce několika kilometrů přírodní park Střed Čech, východní koridor se pouze přibližuje hranici přírodního parku Velkopopovicko a přitom je vliv obou variant vyhodnocen kvalitativně úplně stejně - tedy jako silně negativní. Z dokumentace: Trasa západního koridoru je ve své severní části vedena přes území Přírodního parku Střed Čech (na obrázku č. 1), a to v úseku km 7,00 – 10,50 a dále v úseku km 14,30 -16,00. V koncovém úseku u Ješetic, v km cca 50,50 – 52,00, prochází v sousedství Přírodního parku Jistebnická vrchovina (č.5). Trasa východního koridoru neprochází přes území žádného přírodního parku. V úseku km přibližně 9,63 až km 11,38 prochází dálnice po okraji východní hranice Přírodního parku Velkopopovicko. Do blízkého kontaktu se trasa dostává opět v úseku mezi Bystřicí a Voticemi, kde se přibližuje západní hranici Přírodního parku Džbány – Žebrák (č. 4). Nejblíže prochází v krátkém úseku cca 37,40 – 37,70 u železniční zastávky Tožice, a to na vzdálenost přibližně 200 m. Toto jistě z hlediska jednotlivých variant není srovnatelné. Věta: Souhrnně lze konstatovat, že vlivy dálnice v obou koridorech jsou srovnatelné a jejich vliv je klasifikován jako silný negativní. – se však nevztahuje pouze k přírodním parkům , ale i ostatním chráněným územím přírody - velkoplošná a maloplošná chráněná území, včetně lokalit Natura 2000. E) Nedostatečné posouzení hlukového zatížení Hluková studie, která je součástí dokumentace, prokazuje překračování závazných hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb a to i v případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů záměru na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení chybí zcela. Přes tato zjištění dokumentace neobsahuje žádná další opatření ke snížení hlukové zátěže na úroveň stanovených limitů. To je v rozporu se závěry a požadavky zjišťovacího řízení, které tímto dokumentace nerespektuje. Naopak se snaží vyvolat dojem, že v případě překračování hygienických limitů hluku pro vnější chráněný prostor staveb postačí zajištění limitu pro vnitřní chráněný prostor (tedy vyměnit okna za protihluková). To je však v rozporu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., to takovou výjimku na rozdíl od dříve platné právní úpravy již neumožňuje. V textu akustické studie: V některých bodech i přes návrh protihlukové stěny nebylo možné dosáhnout hygienického limitu. Tyto body jsou většinou příliš blízko navržené dálnici D3 nebo jsou ovlivněny jinými silnicemi v území, na kterých protihlukové stěny navrhovány nejsou. V dalších stupních dokumentace bude v těchto místech nutné provést podrobné posouzení s návrhem dalších protihlukových opatření. V místech, kde nebude možné dodržet hygienický limit pro chráněný venkovní prostor nebo pro chráněný venkovní prostor staveb nebo kde se prokáže, že náklady na realizaci navržené protihlukové bariéry jsou neúměrné výslednému efektu, budou v dalších stupních dokumentace doplněna další protihluková opatření. V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie pro jednotlivé lokality s upřesněním navrhovaných PHS a jejich parametrů.

159


V kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí je uvedeno pro fázi projektových příprav (DÚR, DSP): Zpracovat podrobnou hlukovou studii pro výslednou variantu trasy dálnice a navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. Protihlukové stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit. Podle názoru zpracovatele posudku byla problematice akustické zátěže v posuzované dokumentaci věnována dostatečná pozornost. To, že v některých případech není navrženou protihlukovou stěnou dosaženo úrovně pod platným hygienickým limitem neznamená, že se jedná o konečný stav řešení území jak plyne z předchozího. Existují různé možnosti technické ho řešení mimo výšky protihlukové stěny - její pohltivost, tvar stěny, tubusy, protihlukové valy, výšková změna vedení trasy, provedení povrchu vozovky (např. živičná směs s příměsí drcených pneumatik), stálezelená dřevinná bariera apod. Podmínka podrobné akustické studie je součástí návrhu stanoviska. F) Vyhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody Dokumentace předpokládá negativní ovlivnění vodních zdrojů. Neobsahuje však detailní posouzení a zhodnocení tohoto rizika. Naopak takové posouzení odsouvá až do dalších fází projektové přípravy, kde se „potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace" (str. 332). Podrobné zhodnocení tohoto aspektu však nelze odsouvat do dalších fází, ale musí být součástí vyhodnocení vlivu obou variant záměru v rámci dokumentace. Podrobný hydrogeologický průzkum je značně náročný. V současné dokumentaci byla vytipována problémová místa, kde mohlo nastat ohrožení zdrojů vody. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů, oznamovatel zajistí nápravná opatření. Závěr: Požadujeme, aby předkládaná dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k doplnění a dopracování. Zároveň doporučujeme, aby oznamovatel zvážil odložení tohoto přepracování dokumentace EIA s ohledem na Ministerstvem dopravy plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019 až 2024. Zpracovatel posudku se domnívá, že není účelné vracet dokumentaci k dopracování. Dokumentace obsahuje dostatek údajů potřebných pro posouzení vlivů na životní prostředí. Na úrovni stávajících znalostí by byly doplňovány informace již jen odvozované pro obě posuzované varianty s tím, že neustále bude růst objem pracovaného materiálu. I když je zpracován logicky vzhledem k šíři se stává již značně nepřehledným. Na druhou stranu je nutno brát v úvahu, že podkladem dokumentace není projektová dokumentace stavby, která bude zpracována s respektováním stanoviska EIA již pro konkrétní variantu. 160


25. Obec Mezno ze dne 14. 3. 2011 Podstata vyjádření Obec Mezno nemá námitek k předložené dokumentaci a je přesvědčena, že nejmenší vliv na životní prostředí by měla varianta západní (Z), původně stabilizované trasy. Bez komentáře. 26. Obec Mirošovice ze dne 19. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Mirošovice zásadně nesouhlasí s žádnou variantou, která by uvažovala o svedení další automobilové dopravy do blízkosti katastru naší obce směrem do jižních Čech. Pro obec Mirošovice je pouze přijatelné řešení spojení Prahy a jihočeského regionu vybudováním dálnice D3 přes Posázaví a tedy následné utlumení tranzitní dopravy přes naši obec. Obec Mirošovice podporuje jen tzv. variantu „stabilizovanou", zanesenou ve schválených územních plánech Pražského regionu a Benešovská. Obec Mirošovice je jednou z nejvíce postižených obcí České republiky, ve které se slučují negativní vlivy z dálnice D1 a současné komunikace I/3 - celodenní hluk, vibrace, exhalace, zvýšená nehodovost a tranzit přes obec, zimní zasolení spodních vod,... Stanovisko zpracovatele posudku: Bez komentáře 27. Obec Modletice ze dne 24. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Modletice nesouhlasí s variantami A4 a A3 koridor „Východní". Důvody nesouhlasného stanoviska: 1. Koridor „Východní" je v rozporu s platnými územními plány, Územní plán obce Modletice. Územní plán není překážkou pro posouzení varianty. Na druhé straně v případě zvolení varianty, která není v souladu s ÚP znamená prodloužení doby do zahájení realizace, příp. i nerealizaci stavby. 2. Koridor „Východní" zejména pak varianty A4 a A3 budou mít za následek negativní dopady na obyvatele Modletice a Doubravice. Jedná se především o zvýšení hlukové zátěže, zvýšení hygienických a emisních limitů a celkovému zhoršení podmínek životního prostředí. Toto jde proti doporučení WHO (NIGHT NOISE GUIDELTNESFOR EUROPE) a proti směrnici Evropské Unie (2002/49/EC). Při jakékoliv musí být respektovány platné limity, jak co se týče hluku, tak kvality ovzduší. Naše legislativa implementovala doporučení WHO, takže v tomto směru není rozpor. Na 161


druhou stranu je nutno konstatovat, že při zvyšující se zátěži území bude stále více technicky náročnější dostát těmto předpisům. 3. Na obyvatele Modletic a Doubravice již nyní negativně působí vliv dálnice Dl, SOKP úsek 512 a silnice číslo II/101. Současná měření ukazují, že již v současné době dochází v některých částech Modletic a Doubravice k překračování platných hlukových limitů. Je pro nás tedy naprosto nepřípustné budování dalších komunikací, které svými vlivy budou poškozovat zdraví obyvatel. I na stávajících provozovaných komunikacích nejen charakteru dálnice musí být přijata taková opatření, aby příslušné limity byly plněny. 4. Ve variantě A4, která představuje rozšíření dálnice Dl nejsou žádné PHS navrhovány a ani v tomto úseku není žádný výpočtový bod hlukové studie. Přesto, že podle Strategických hlukových map ČR z roku 2006 jsou limity v části obce Modletice již překračovány tak předložená studie EIA, která počítá s intenzitou k roku 2030 tvrdí že tyto limity nebudou překračovány. Vzhledem k faktu, že za posledních 20 let je nárůst intenzity dopravy 3-4 násobný, tak se domníváme, že tento trend bude i nadále pokračovat a studie EIA tuto skutečnost nedostatečně zohledňuje. V tomto ohledu považujeme studii EIA za věcně špatně zpracovanou a zásadně s ní nesouhlasíme. S tímto názorem je možno polemizovat. Na jedné straně je možno chápat výhrady obce, která je v současnosti zatěžována nadměrným hlukem. Na druhé straně se však jedná o výhledový stav v roce 2030, kde zcela jistě bude jiný vozový park s jinými emisemi hluku. Stávající hodnocení hlukové zátěže D3 v roce 2030 vychází dopravní studie CityPlan, která pochopitelně nemohla zohlednit poslední výsledky sčítání v roce 2010. V návrhu stanoviska je uvedena podmínka zpracování podrobné akustické studie pro konečnou variantu D3. Tato studie by měla řešit technickými prostředky uvedenými již dříve v posudku řešení dodržení platných limitů. V dané oblasti by měla zároveň zohlednit i poznatky zjištěné z dosavadního provozu SOKP. 5. Koridor „Východní" člení území ležící jihovýchodně od hlavního města Prahy dalším dálničním tělesem na malé plochy mezi dálnicemi Dl a D3, které budou znehodnoceny hlukem a emisemi. K fragmentaci krajiny dojde v každém případě ať východní nebo západní variantou. Je pravdou, že fragmentace krajiny ve východní variantě se zvláště ve variantách A2 a A3 ještě více posiluje. 28. Obec Olbramovice ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Olbramovice je na současné mezinárodní silnici I/3, tato silnice naši obec přímo rozděluje a protože zamyšlená dálnice D3 má tuto komunikaci víceméně nahradit, záleží nám na jejím umístění. Již od rozhodnutí o trase západní (stabilizované) naše obce s touto variantou souhlasila a tato varianta je zcela zpracována a co je důležité, je zahrnuta v územním plánu okresu Benešov, což neplatí o nově posuzované východní variantě. Čas v této situaci je jednoznačně proti variantě východní, protože zpracování územního plánu pro tuto variantu bude trvat řadu let. Navíc tato dálnice se dotýká úzce naší obce a již dnes je zcela zřejmý odpor všech občanů osad Zahradnice, Podolí, Křešice, Radotín a Babice. 162


Stanovisko zpracovatele posudku: Bez komentáře. 29. Obec Petrov ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Z uvedených záměrů v předložené dokumentace považujeme za nutné: 1. Vybudování nové příjezdové komunikace do Bohulib od silnice Luka pod Medníkem Jílové u Prahy Z pohledu obce je tato stavba jistě účelná. V dokumentaci však není uvedena jako součást stavby. 2. Vybudování protihlukových opatření mezi tunely Studený a Luka tak, aby byla chráněna osada Bohuliby (21 rodinných domků a 200 rekreačních chat leží ve vzdálenosti menší než 500 metrů od plánované dálnice), ale také chatová osada Nad Bohulibý ( kde je soustředěno 17 chat na vlastních pozemcích majitelů ve vzdálenosti do 200 metrů od dálnice). Protihluková opatření budou v každém případě provedena tak, aby nedocházelo k překračování platných limitů. Doplnit záměry v dokumentaci o následující opatření: Provést rekonstrukci silnice II/104 Jílové u Prahy - Petrov - Davle součastně s napojením na dálnici D3. Silnice svými technickými parametry neodpovídá už nyní požadavkům nákladní dopravy. Šíře živičného povrchu do 6 metrů, nepřehledné zatáčky, průjezd zástavbou Petrova při součastném zatížení vozovky způsobuje dopravní potíže, v okolí silnice zhoršuje životní prostředí nad únosnou míru. Částečné řešení zahrnuto v územním plánu Petrova. Odhadovaný provoz až 5000 vozidel denně součastný stav silnice nezvládne. Jedná se o akci, která není součástí stavby i když je jakkoliv účelná. Rekonstrukce silnice je v kompetenci Krajského úřadu Středočeského kraje. Opatřit dálniční těleso oplocením v úseku Zahořanské údolí - řeka Sázava, aby se zabránilo pronikání zvěře na vozovku (výskyt muflonů, divokých prasat). Oplocení dálnice je významným faktorem při ochraně zvěře (mimo další opatření). Vzít v úvahu neustálé sesuvy půdy v prostoru Bohulib, Kozí hůrky a Panského vrchu způsobené středověkou důlní činností. Největší sesuv po uzavření dolů byl zaznamenán v prostoru Kozí hůrky v roce 1970, kráter přibližně 30 x 15 m, s hloubkou asi 15 m. Poslední, mimo lesní porost, u čp. 20 v Bohulibech v roce 2002 kruhová jáma o průměru asi 17 metrů. Respektováno v návrhu stanoviska.

30. Obec Petříkov ze dne 7. 3. 2011 Podstata vyjádření Obec Petříkov nesouhlasí s návrhem východní varianty dálnice D3. 163


Již v současné době si naši občané stěžují na narůstající hluk od maximálně vytížené dálnice Dl. Záměrem naší obce je zachování krajinného rázu a přírodního prostředí v okolí Petříkova a především Radimovic pro rekreaci a volnočasové aktivity našich občanů, ale i klientů např. Horse Academy, s.r.o. Radimovice. Stanovisko zpracovatele posudku: Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře

31. Obec Poříčí nad Sázavou ze dne 17.2.2011 Podstata vyjádření Obec Poříčí nad Sázavou zásadně nesouhlasí s variantou východní vedenou dle projektové dokumentace přes katastrální území obce Poříčí nad Sázavou. Tuto variantu odmítáme jako nepřijatelnou. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře. Zejména upozorňujeme na nepřijatelný dopad východní varianty na kvalitu života obyvatel obce, ve srovnání s variantou stabilizovanou dramaticky vyšší hustotu osídlení a z Vámi předložené zprávy vyplývající nepřijatelné překročení hygienických limitů, mimo jiné u hluku. Každá z variant veřejně prospěšné stavby má svá negativa. Skutečnost, že v akustické studii je při zvolených parametrech protihlukových stěn zjištěno překračování platných hygienických limitů neznamená, že takový bude výsledný stav. Jak je uvedeno i v dokumentaci, tyto lokality budou předmětem podrobného řešení, přičemž protihlukové stěny, příp. jejich tvar není jediným prostředkem k dosažení úrovně vyhovující platným legislativním předpisům. Výjimečně pak budou volena individuální opatření. Detailní řešení bude realizováno až po zvolení konečné varianty (východní nebo západní). Dále doplňujeme, že navrhovaná objízdná trasa plánovaná na dobu výstavby dálnice D3 přes obec Poříčí nad Sázavou (a logicky též kdykoliv následně v případě uzavření dálnice, například z důvodu dopravní nehody) je z technického hlediska zcela nevyhovující a neschopná pojmout daný objem dopravy. Kromě toho by došlo, jak upozorňuje ve svém stanovisku, viz příloha, také Český svaz ochránců přírody, k paralyzování života v obci. Obslužná doprava při výstavbě je problémem každé liniové stavby, zvláště takového rozsahu jako je Středočeská část D3. Upozorňujeme také, že východní varianta zásadní měrou zasahuje do území Natura 2000. Nutno konstatovat, že i západní varianta je v blízkosti, příp. v kontaktu s lokalitami Natura. Z administrativního hlediska pak upozorňujeme, že s východní variantou nepočítají územní plány obcí a měst ani vyšších územních celků. Konkrétně v obci Poříčí nad Sázavou je pak trasa D3 plánována přímo přes území vedené platných územním plánem obce pro průmyslovou výstavbu a rekreační výstavbu. Příloha:

164


1. Stanovisko starostů Města Pyšely, Obce Lštění, Obce Přestavlky, Obce Vranov, Obce Hvězdonice, Obce Poříčí nad Sázavou, Obce Čerčany, Obce Čtyřkoly a Obce Nespeky. 2. Český svaz ochránců přírody, ZO ČSOP Nové Městečko ze dne 15.2.2011 viz níže – část vyjádření veřejnosti. 32. Obec Psáry ze dne 17. 2. 201l Podstata vyjádření Obec Psáry v návaznosti na své připomínky k záměru ze dne 28.8.2007 a k jejich vypořádání konstatuje následující: 1. Podle schváleného ÚP VÚC Pražského regionu vedení dálnice D3 nezasahuje do území katastru Dolní Jirčany. To je zřejmé z jeho grafické části, ale i v textové části je uvedeno jako dotčené území pouze katastrální území Psáry, zatímco katastrální území Dolní Jirčany v seznamu dotčených území jmenováno není. V EIA - posouzení záměru "D3 - Středočeská část" je katastr Dolní Jirčany mylně uveden, požadujeme opravit tento nesoulad s platnou územně-plánovací dokumentací. V malém úseku jde skutečně západní varianta katastrálním územím Dolní Jirčany. 2. V tab. 7 na str. 27 je uvedena MÚK Psáry - Libeň na km 3,69. V navazující PD je třeba řešit návazné komunikace do obce, zejména v souladu s ÚP obce Psáry částečný obchvat obce. Bez realizace této komunikace současně s výstavbou D3 ve variantě západní by došlo k neúnosné dopravní situaci na úzké a nerozšiřitelné komunikaci III/1051 Libeř-Psáry v intravilánu obce s velmi negativním dopadem na obyvatele přilehlých domů. Požadujeme zahrnutí této komunikace do navazující PD. Stavba v západní variantě počítá jak s komunikací do osady Libeň od Libeře, tak s úpravou komunikace Libeň – Psáry. 3. Na straně 57 je v seznamu zařízení stavby uvedena na km 3,80 betonárka Psáry (případně betonárek s drtičkou), plocha cca 500 m2 v trvalém záboru MÚK Psáry, přístup sjezd z SOKP a v trase nové D3. S umístěním tohoto ZS zásadně nesouhlasíme, protože by způsobil (i s ohledem na převládající větry) značné ekologické zatížení obce Psáry během výstavby. Umístění betonárek je předběžné – stejně jako v jiných případech umístění betonárky bude předmětem samostatného posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění stejně jako to je a bylo u SOKP. Příslušné oznámení bude podávat dodavatel stavby, příp. provozovatel dočasné betonárky. 4. Dokumentace posuzuje vlivy na základě řady významně chybných dat a odhadů týkajících se konkrétně i naší obce a obcí v blízkém okolí. Jedná se mj. o výroky o dopravní obslužnosti, údaje o počtu domů a obyvatel, intenzit dopravy (to viz bod 6 a 7), ale i odhadu velikosti mezideponie vytěžených cihlářských hlín (to viz bod 5). A) Na str. 123 je uváděna obec Psáry (a také obec Jesenice) jako obec naprosto nevyhovujícím napojením na Prahu. Přitom obě obce leží do dvou kilometrů od nájezdu na SOKP! Stavbou dálnice D3 se jejich napojení na Prahu nezkrátí, naopak lze důvodně předpokládat významné dopravní komplikace spojené s dramatickým nárůstem dopravy u Jesenice při realizaci západní varianty (patrné 165


z tab. 37; a výslovně i z textu str. 86). Žádáme toto v textu opravit a tuto skutečnost také zohlednit v navazujících úvahách. Konstatování v dokumentaci o nevyhovujícím napojení na Prahu pokud se týká obce Psáry je jistě diskutabilní s ohledem na blízkost SOKP. Podle dopravní studie CityPlan, přes výhrady k její aktuálnosti ukazuje, že realizací západní varianty se výrazně odlehčí dopravě ve Psárech. silnice

2005

2010

sčítání

2030 0

Z

V

105

4279

4432

9330

1700

7420

603

10836

7688

16400

9070

12900

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) B) V Tab. 61 jsou zastaralé, ale hlavně chybné údaje o počtu obyvatel obce Psáry i obcí v okolí. Je uvedeno, že v obci je 19(!!) domů pro rekreaci, zatímco skutečný počet chat v obci je cca 700! Podobně zjevně chybný údaj o počtu chat (85) je u sousedního Jílového, i tam je to řádově více. Také počet domů v obci Psáry pro trvalé bydlení je zhruba dvojnásobný než v tabulce (uvedeno 446). Také počet obyvatel obce Psáry je nyní o 10 % vyšší než uvedený údaj z roku 2008. K 28.1.2011 to bylo dle evidence MV 3357 obyvatel a dle obecní evidence ještě o něco vyšší. V připomínkách obce k záměru jsme požadovali uvažovat počty obyvatel očekávaných v době realizace stavby (dle současné koncepce MD po roce 2020). Počet obyvatel obce Psáry v roce 2020 bude dle projednávaného ÚP obce cca 5000. To samé platí pro okolní obce (Jesenice, Vestec, Jílové), počty obyvatel ve všech stoupnou o desítky procent. Požadujeme opravit chybné či zastaralé údaje o počtu domů a obyvatel naší obce i obcí v okolí a pro posouzení uvažovat předpokládané počty obyvatel k roku 2020. Je to zcela zásadní pro posouzení skutečných dopadů na obyvatelstvo, zejména pro posouzení nároků na dopravní kapacity návazných komunikací. Jsme přesvědčeni, že bez těchto čísel je prováděné posouzení zkreslující, a proto bezcenné, bez možnosti objektivní multikriteriální srovnávací analýzy. Nelze činit správná rozhodnutí bez správných podkladů. Je uvedeno v dokumentaci, že se jedná o údaje z roku 2008. Tyto údaje mají pochopitelně svoji časovou dynamiku. Podle portálu veřejné správy jsou uvedeny dokonce ještě starší údaje – k 1.1.2005. Předpokládané počty obyvatel v roce 2020 jsou stejně tak zavádějící jako informace o počtu obyvatel ve srovnatelném roce dopravy 2030. Jedná se o odhady, které vycházejí z podkladů územně plánovací dokumentace obcí, kdy každá obec předpokládá logicky rozvoj, jehož naplnění je do značné míry problematické. 4. Zůstávají i nadále zcela nevypořádány body 2 a 3 z vyjádření obce z dříve projednávaného ÚP VÚC Pražského regionu. Jejich neprojednání při pořizování ÚP VÚC bylo závažným nedodržením závazných postupů (viz připomínky obce k záměru). Obec upozorňuje, že tak i nadále zůstává možnost zpochybnit pořizovací a schvalovací proces ÚP VÚC Pražského regionu v případě nesplnění tehdy 166


vznesených požadavků obce v dalších stupních PD. Jedná se zejména o striktní požadavek na dodržení maximálního objemu vytěžených a dočasně deponovaných cihlářských hlín a vymezení plochy pro umístění mezideponie dle požadovaných kritérií se zahrnutím nařízení obce Psáry č. 5/2006 o stavební uzávěře. Navíc v roce 2010 vznikla nová situace, kdy byla přerušena výroba v cihelně TONDACH, takže uvažovanou mezideponii cihlářské hlíny nebude možno využít pro výrobu, nebude-li tato obnovena. Obec Psáry trvá na nepřekročitelném objemu 289 000 m3 kvartérních hlín a 1600 m3 algonkických břidlic uložených na mezideponii u cihelny, jak předpokládá technická zpráva z roku 2001 vypracovaná firmou ILF pro ŘSD a jak bylo obcí požadováno při vyjádření k záměru. Nebude-li výroba v závodě TONDACH obnovena, obec nebude souhlasit s vytvořením mezideponie ani v minimálním rozsahu. Obec Psáry má totiž za to, že i hrubým odhadem z délky průchodu D3 ložiskem, z průměrné mocností hlín a ze šíře komunikace vč. ochranného pásma lze předpokládat objem hlín mnohem větší. Absenci geologického průzkumu proto považujeme za vážné pochybení celého procesu EIA, které znemožňuje objektivní posouzení dopadů na ŽP a obyvatele z uvažované mezideponie (prašnost, zábor krajiny). K problematice mezideponie – ve vypořádání připomínek - Uvedeno v kap. B.I.6. Vzhledem k úrovni podrobnosti technické studie bude řešeno pro výslednou variantu v rámci navazující PD. Jedná se o závažnou problematiku, v současnosti fm. Tondach uvádí provozovnu jako Centrální sklad JIRČANY. Nejedná se jistě o konečný stav s ohledem na skutečnost, že Tondach požádal o rozšíření dobývacího prostoru. Pokud by fm. Tondach odtěženou surovinu v rámci výstavby dálnice D3 nevyužil, je nutno přijmout náhradní řešení. K této problematice se již zpracovatel posudku vyjadřoval dříve v posudku. Nutno řešit v další projektové přípravě – zahrnuto do návrhu stanoviska 5. Posouzení dopadu na obec Psáry, zejména z pohledu hluku. V příloze B.2.1 „Studie osídlení“, konkrétně v Tab. 14 „Odhad změny pohody“, a dále v souhrnné tabulce vlastního Posouzení na str. 480 se očekává pozitivní dopad západní varianty D3 na obec Psáry (vzrůst indexu pohody o 1), a to vzhledem k převedení dopravy z II/105 na D3. V této věci v obci fakticky proběhl reálný test takové změny. Na podzim 2010 byly dokončeny úseky 512 a 513 SOKP a obyvatelé všech obcí v okolí (mj. Psáry, Jesenice, Dobřejovice) okamžitě zareagovali na zvýšenou hlučnost z okruhu, po kterém dnes jezdí 40-50 tis. vozidel denně. Pro občany je více rušící než hluk ze silnice II/105, byť na ní ještě jezdí provoz v nezmenšené intenzitě. Obce v okolí na podněty občanů proto reagovali požadavkem na dodatečná protihluková opatření. Konkrétně Dolní Jirčany a Psáry pak trpí hlukem šířícím se hlavně právě z proluky ve valu v místě plánovaného napojení dálnice D3. Tedy přesně z místa, kde bude umístěn začátek západní varianty D3. Její další průběh navíc směřuje do větší blízkosti, zejména Psár, komunikace probíhá po návětrné západní straně obce a budoucí hluk bude kumulací provozu na SOKP a D3, kde se dle Posouzení očekává stejná intenzita dopravy jako je dnes na SOKP (48410 vozidel denně; tab 1. Str. 9). Dopad bude nutně ještě negativnější než z SOKP. Na základě nově poznané modelové situace, trváme na průběhu komunikace D3 po celé délce průběhu v katastru obce i v jeho blízkosti v zářezu hlubokém minimálně 4 metry. V místě MÚK 167


Psáry a MÚK Jesenice včetně všech nájezdových ramp, jako i v místech, kde není možný průběh v zářezu, pak požadujeme PS výšky min. 4 metry. Požadujeme překvalifikovat hodnocení dopadu na obce Psáry (odhad změny pohody) a taktéž na okolní obce (Jesenice, Vestec) v předloženém Posouzení jako důsledek enormního nárůstu dopravy v těsné blízkosti obcí (viz bod 8). Stávající hodnocení hlukové zátěže D3 v roce 2030 vychází z dopravní studie CityPlan, která pochopitelně nemohla zohlednit poslední výsledky sčítání v roce 2010. V návrhu stanoviska je uvedena podmínka zpracování podrobné akustické studie pro konečnou variantu D3. Tato studie by měla řešit technickými prostředky uvedenými již dříve v posudku řešení dodržení platných limitů. V dané oblasti by měla zároveň zohlednit i poznatky zjištěné z dosavadního provozu SOKP. 7. Intenzity dopravy na komunikacích navazujících na D3. Tab. 37 na str. 84-85 (a i s výpočtem rozdílů intenzit ve variantách Tab. 3 přílohy B1-1) v prvních třech řádcích udávají rozdíl v dopravním zatížení komunikací navazujících na D3 pro východní a západní variantu D3. Jak se ostatně přímo píše i v textu Posouzení na straně 86, v případě realizace západní varianty D3 stoupne doprava na SOKP kolem Jesenice. Oproti realizaci východní varianty bude na SOKP východně od Jesenice (v úseku Jesenice- D1) jezdit o 5870 (= 7190-1320) vozidel více. Celkem to bude 68140 vozidel. Neúnosná situace nastane na SOKP směrem na západ od Jesenice, kde bude v úseku Jesenice - Vestec jezdit 79610 vozidel, to je vysoko nad kapacitu stávající čtyřpruhové komunikace. V případě realizace východní varianty bude ve stejném úseku jezdit o 20660 vozidel méně, konkrétně 58 950, tedy v souladu s kapacitou komunikace. Celkem realizace západní varianty znamená navýšení počtu vozidel na SOKP u Jesenice o 26530 vozidel denně (=20660+5870) oproti realizaci varianty východní. Protože dále v západním směru SOKP (úsek Vestec- Lahovice) je rozdíl variant jen 3670 vozidel denně, znamená to, že zbytkem vozidel (=20660-3670), tj. 16990 vozidly denně navíc budou zatíženy prostřednictvím Vesteckého přivaděče dvě návazné komunikace křížící se poblíž motorestu U Krbu: silnice II/603 „stará benešovská“ ku Praze a pokračující Vestecká spojka k D1. V případě obou komunikací jsou podklady poskytnuté v Posouzení chybějící nebo vadné v těchto bodech: •

Použitý dopravní model CityPlan počítá s Vesteckou spojkou jako s realizovanou stavbou. Na její existenci jsou postaveny odhadované intenzity v daném místě. Vestecká spojka však postavena není, ale přitom chybí i v kapitole B.I.4 v seznamu souvisejících záměrů (str. 13), bez jejichž zprovoznění nemůže být uvedena do provozu dálnice D3! Toto je zcela zásadní pochybení.

Dopravní studie CityPlan byla zpracována v roce 2007. Vycházela ze stávajícího stavu, který byl použit pro dokumentaci. Výhledový stav je uvažován 2030, je to určitě úroveň kdy bude Vestecká spojka nejen vyřešena, ale i realizována. •

Stejně tak chybí v tomtéž seznamu uvažované rozšíření SOKP v úseku JeseniceVestec, přestože v Posouzení předpokládaná intenzita dopravy v tomto úseku v případě realizace západní varianty D3 je 79 610 vozidel denně (!) a vysoce přesahuje kapacitu stávající čtyřpruhové komunikace.

Problematika dokončení Vestecké spojky je uváděna v posudku již dříve. Je zřejmé, že na úrovni současné neujasněné koncepce preference staveb, včetně stavu jejích přípravy je značně obtížné jednoznačně stanovit, kdy jednotlivé stavby budou reálně uvedeny do 168


provozu. Je však nutno celou logistiku dopravní infrastruktury v okolí R1 stanovit tak, aby návaznost jednotlivých staveb byla odpovídající potřebám. •

Předložené Posouzení na základě dopravního modelu (CityPlan 2007) předpokládá na dvoupruhové Vestecké spojce (takto je projektována) intenzitu dopravy 16590 vozidel denně. Pro srovnání v téže předloženém Posouzení na str. 15, v části B.I.5.“ Zdůvodnění potřeby záměru“ se přitom pro zdůvodnění nutnosti realizace D3 uvádí, že „rozumná hranice provozu je podle ČSN pro dvoupruhovousilnici asi 10 000 vozidel denně“. A tamtéž dále je uvedeno, že „současných 18 000 – 20 000 vozidel denně“ na silnici I/3 je dlouhodobě nevyhovující stav a to je argumentem pro výstavbu dálnice D3. Nelze tedy, dle našeho úsudku, navrhovat novou dvoupruhovou komunikaci (Vesteckou spojku) v předem nedostačující kapacitě. Nelze v témže posouzení dvakrát aplikovat dvojí kritéria dostatečnosti. V případě realizace východní varianty se předpokládá na Vestecké spojce 12800 vozidel denně, o 4 tis. méně.

Je skutečností, že dokončení Vestecké spojky je ve stadiu příprav. Je realizována pouze část od R1 na silnici 603. Pokračování na dálnici D1 je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace byla MŽP vrácena k doplnění, doplněná dokumentace zatím nebyla odevzdána. V této části Vestecké spojky je uvažován dvoukruhový s výhledem (územní rezervou) na čtyřpruh. Je jistě účelné již v současnosti uvažovat se čtyřpruhem.  Dalším pochybením, tentokrát už v podkladovém materiálu pro Posouzení, tj. v dopravním modelu City Plan, je opomenutí rozčlenit původně souvislý úsek silnice II/603 Vestec-Praha, který se fakticky po dokončení SOKP a Vesteckého přivaděče k silnici II/603 rozdělil na dvě samostatně bilancované jednotky. V tabulce 37 (str.85) proto lze najít pouze jediný údaj pro úsek Vestec-Praha, který se však skutečně týká pouze úseku Vestec-Vestecký přivaděč (SOKP). Intenzitu v úseku II/603 SOKPKunratická spojka lze pouze odhadnout z pentlogramu v příloze B1-1 anebo z bilance ostatních proudů přicházejících na křižovatku II/603 a Vestecké spojky. Tak se lze dopočítat zhruba čísla 25 000 vozidel denně. A opět se jedná o dvoupruhovou komunikaci s optimální zátěží 10 000 vozidel denně, viz str. 15. Na tomto napojení do Prahy závisejí lidé z desítek obcí a měst s celkovým počtem obyvatel přes padesát tisíc. Tyto obce takové řešení rozhodně nemohou přijmout za své. Studie Cityplanu vychází z dřívějšího stavu a nezahrnuje pochopitelně ani sčítání z roku 2010. Obec Psáry proto požaduje: A. Doplnit Vesteckou spojku do soupisu seznamu souvisejících záměrů (str. 13 předloženého Posouzení), bez jejichž zprovoznění nemůže být uvedena do provozu dálnice D3, stejně tak do tohoto soupisu požadujeme doplnit rozšíření SOKP v úseku Jesenice-Vestec pro případ realizace dálnice D3 v západní variantě. Předložené údaje prokazují, že realizace těchto staveb nutně musí předcházet výstavbě D3dopravní model prokazuje, že bez nich by se dopravní situace po dokončení D3 v některých uzlech stala neúnosnou. Dopravní kongesce znamenají významné dopady na životní prostředí i obyvatele. Zařazeno do návrhu podmínek stanoviska - V návaznosti na aktualizovaný dopravní model do roku 2030.

169


B. Doplnit do předkládaného Posouzení taková dopravní opatření, která umožní provozovat západní variantu D3 bez negativních dopadů na dopravní zátěže zejména v úseku Jesenice-Praha. Za zcela neakceptovatelné považujeme intenzity neodpovídající parametrům komunikací (zejména 16590, resp. 25 000 vozidel denně na dvoupruhových komunikacích Vestecké spojce, resp. II/603 v úseku SOKPKunratická spojka). Obec Psáry bude v následných stupních PD důsledně požadovat realizaci dostatečných dopravních řešení ještě před zprovozněním dálnice D3 ve variantě západní. Nabízí se např. čtyřpruhová Vestecká spojka, rozšíření Vídeňské ulice nebo výstavba nové shodně směrované komunikace, výstavba kolejové dopravy do Jesenice (příp. do Psár) s vybudováním P+R na jejím zakončení. Zařazeno do návrhu podmínek stanoviska - V návaznosti na nový dopravní model do roku 2030. C. Všechna vynucená dopravní opatření uvedená v bodech A a B (Vestecká spojka, rozšíření SOKP, opatření navyšující kapacitu směru Jesenice-Praha na parametry odpovídající ČSN) požadujeme zahrnout do předloženého Posouzení a vyhodnotit jejich dopad na životní prostředí (včetně dopadu na obyvatele) pro každou z posuzovaných variant dálnice D3 (Z a V) odděleně. Bez vyhodnocení dopadů vynucených staveb je posouzení dopadů neúplné, tedy chybné. Vyhodnocení je provedeno pro max. zátěže, které dle současných znalostí nebude dosaženo. Sčítání dopravy v roce 2010 nepotvrdilo obecně předpokládaný nárůst dopravy. Podrobné hodnocení akustické zátěže bude provedeno pro konečnou variantu. 8. Požadujeme přehodnotit multikriteriální analýzu (příloha B14-1 Posouzení) obou variant Z a V po opravě výše uvedených chybných údajů, po aktualizaci demografických podkladů na roky předpokládaného dokončení stavby, tedy na rok 2020 nebo 2025. Teprve takto doplněné podklady má smysl posuzovat a varianty porovnávat. Obě dotčené oblasti alternativního připojení D3 na SOKP procházejí v posledních 15 letech překotným demografickým vývojem. Např. v trojici obcí západně od napojení varianty Z (Jesenice, Psáry, Vestec) v roce 1995 žilo celkem 3,5 tis. obyvatel, k 28.1.2011 to dle evidence obyvatel MV bylo 12 174 obyvatel, tedy nárůst na 350 % výchozího stavu. I současné tempo růstu sídel této oblasti a rozsah zahájených nebo schválených projektů vede k předpokladu těchto obcí, že v nich bude v roce 2020 žít 18-20 tis. obyvatel. Počtu obyvatel i v dalších sídlech dotčených regionů vzroste v příštích 10-15 letech o desítky procent. Je tedy zcela jisté, že dopady kterékoliv posuzované varianty na obyvatelstvo se odpovídajícím způsobem změní. Jedná se o nezanedbatelný, a přesto v posuzování opomenutý faktor, který předloženou multikriteriální analýzu podstatně zkresluje. Chyba způsobená nesprávným postupem analýzy vysoce převyšuje deklarovaný nepatrný rozdíl v hodnocení obou variant. Domníváme se, že do doby skutečného zprovoznění dálnice D3 (dle současné koncepce MD se předpokládá realizace v letech 2019-2024) velmi pravděpodobně dojde k posunu vhodnosti variant. Předkládané posouzení konstatuje, že koridor východní je výhodnější z hlediska ochrany přírody, v době skutečné realizace středočeské dálnice D3 se však může stát i z hlediska prospěchu obyvatel rovnocenným koridoru východnímu. Upozorňujeme, že v závěru multikriteriální analýzy i samotného Posouzení zmiňovanou limitaci východní varianty z pohledu souladu s územními plány nepovažujeme za relevantní argument v procesu EIA. 170


Zejména však vznikl posunutím plánované realizace středočeské D3 do let 2019 až 2024 reálný prostor pro objektivní přehodnocení obou variant bez rizika časové prodlevy. Jak je uvedeno v kapitole B.I.7 na straně 75, „výstavba v západním koridoru může být teoreticky zahájena nejdříve v r. 2013, ve východním koridoru pak v r. 2018“. Obě varianty jsou tedy zahajitelné před rokem 2019, což je termín zahájení dle současné koncepce D3. Je možno potvrdit, že soulad s územním plánem není kriteriem v posuzování vlivu na životní prostředí, pokud územní plán ze závažných důvodů předmětný záměr zdůvodněně nevylučuje. I multikriteriální hodnocení variant je zatíženo určitou mírou subjektivity, z hlediska vah apod. Jedná se jen o jedno z možných hodnocení, které nemá rozhodující vliv na výběr varianty. Z obou uvedených důvodů proto požadujeme odstranit ze závěru nerelevantní zmínku porovnávající varianty dle souladu s územními plány. Obec Psáry bude trvat na splnění všech svých připomínek k záměru ze dne 28.8.2007, k jejichž vypořádání zatím nedošlo, v příštích stupních PD. 33. Obec Senohraby ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Senohraby nesouhlasí s navrhovanou variantou řešeni dálnice D3 „Středočeská", východní koridor v části B2. Řešení předkládané v této variantě představuje pro občany obce neúměrné zvýšení zátěže z navrhovaného dopravního řešení: vedení tělesa dálnice D3 v bezprostředním okolí obce spolu s výstavbou mimoúrovňové křižovatky. Je zcela evidentní, že obec Senohraby bude tímto řešením uzavřena mezi stávající dálnici Dl, existující silnici I/3 a nově budovanou dálnici D3. Hlukové a emisní zatížení budou mít negativní vliv na zdraví a kvalitu života občanů Senohrab. Navržená varianta ohrožuje rozvoj obce s jejím rekreačním charakterem a je v přímém rozporu se schváleným územním plánem obce. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře.

34. Obec Smilkov Podstata vyjádření Obec Smilkov preferuje západní (původně stabilizovanou) variantu. V navrhované východní variantě by byla pro obec přijatelná pouze trasa Cl vedená jihozápadním směrem k připojení do koridoru západní varianty u Heřmaniček. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře. Domníváme se, že většina obcí, včetně Smilkova, už delší dobu se západní variantou počítá. Západní varianta je podle našeho názoru dlouhodobě plánovaná, propracovanější a připravená je pro ni i územně plánovací dokumentace. Obce zasažené západní variantou s ní byly seznámeny již v minulosti, měly tak možnost dlouholeté a široké diskuse. Pro Smilkov je 171


důležité, že východní varianta by významně zasáhla do k.ú. osady Kouty a Oldřichovec, proto ji zásadně odmítáme. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře.

35. Obec Strančice ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Vedení obce Strančice souhlasí s předloženou dokumentací v tom smyslu, že výhodnější je západní varianta. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře. Zásadně však nesouhlasíme se závěrem, že v sídlech obce Strančice (zejm. Všechromy a Otice u var A2, a Všechromy, Kašovice a Předboř u var. A3 a A4) budou v případě východní varianty splněny imisní a hlukové limity, protože podle vyhodnocení vlivu návrhu ÚP obce Strančice na životní prostředí z 05/20l0 lze očekávat překročení těchto limitů ve výhledu do roku 2015 již za stávající situace tzn. bez výstavby východní varianty D3 (zejm. PM10 a hluk). Dodržení limitů hluku je skutečně v některých případech značně problematické, protihlukové stěny nejsou jediné možné opatření. V krajním případě se jedná o individuální opatření. Dodržování limitu PM10 – jedná se zřejmě o krátkodobé koncentrace. Toto se velmi obtížně predikuje, neboť používanými programy se zjišťují krátkodobé koncentrace za nejméně příznivých podmínek , které v daném roce, resp. i delším časovém období nemusí vůbec nastat. Navíc se imisní limit vztahuje na 36-tou nejvyšší hodnotu v roce. Dále zásadně nesouhlasí s tvrzením, že oba koridory jsou oproti nulové variantě přínosem, protože v předmětné lokalitě (v blízkosti dálnice D1) by v případě realizace východní varianty nedošlo k žádnému odlehčení dopravy na stávajících komunikacích, ale pouze ke zvýšení celkové intenzity dopravy vlivem stavby další dálnice. Z celkového pohledu považuje vedení obce navržené překřížení (čí sloučení) dálnic Dl a D3 těsně před napojením na SOKP za zcela nevhodné jak dopravně, tak i s ohledem na zátěž dotčeného území. Z uvedených důvodů by obec Strančice nemohla vyslovit souhlas případnými změnami územních plánů VÚC Pražský region a obce Strančice. Nejvíce dotčenou komunikací by byla D1. Podle dokumentace i přes výhrady k dopravnímu modelu: Dopravní zatížení ovlivněné silniční sítě v r. 2030 (vozidel celkem/den) Varianta 0 Varianta Z Varianta V O N V O N V O N V Průhonice-Jesenice 47750 8370 56120 55080 7710 62790 57510 8490 66000 Jesenice61610 36920 98530 52590 31130 83720 44940 30520 75460 Všechromy Všechromy57670 34680 92350 47730 28620 76350 37050 27500 64550 Mirošovice

Kom. Úsek D1

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) 172


Dojde tedy při východní variantě k výraznému snížení intenzity dopravy na D1 především na úseku Všechromy-Mirošovice. Z Tab. 1 Dopravní zatížení dálnice v r. 2030 Úsek


O

Varianta východní (A2-B2-C3) Lipany-Všechromy 34 360 Všechromy-Senohraby 34 360 Senohraby-Městečko 37 870

3 030 3 030 3 480

7 090 7 090 7 900

10 120 10 120 11 380

V 44 480 44 480 49 250

Stávající doprava na D1 v předmětném úseku: sčítání Počet/den

2005

2010

59200

63722

36. Obec Světice ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Světice nesouhlasí s variantou východního koridoru, vzhledem k výraznému zvýšení hluku z dopravy po dokončení stavby a hlavně extrémního zatížení obce dopravou po dobu výstavby. Hlukoví zatížení obce je již v současnosti na hranici únosnosti vzhledem k vedení železniční trati zástavbou obce a silným zatížením komunikace 11/107. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře. Obtížné řešení MUK Světice v návaznosti na plánovanou VTR železnici. MUK Světice – nejedná se konečnou variantu. Řešení v tomto úseku není skutečně jednoznačné. Východní varianta nelogicky kříží dopravu z jihu a východu ČR, západní naopak přivádí z jihu k jižní části Prahy, nehledě na to že pro západní variantu je již stavebně připraveno křížení s Pražským okruhem u Jesenice. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře

37. Obec Tisem ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Dokumentace je v rozporu s Nařízením obce Tisem č. 1/2006, o stavební uzávěře Obec Tisem vydala v roce 2006 nařízení o stavební uzávěře (nařízení č. 1/2006). Toto nařízení je vydáno podle podle ust. § 11 odst. 1 a ust. § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle ust. § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování 173


a stavebním řádu (stavební zákon). Článek 3 tohoto nařízení zakotvuje podmínky umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury s výjimkou místních a účelových komunikací z důvodů uvedených v článku 1. Toto nařízení je platným a účinným předpisem obce. Dálnice D3 je stavbou, na kterou toto nařízení vztahuje a umístění stavby dálnice D3 na území obce Tisem musí podmínky tohoto nařízení respektovat. Dokumentace EIA je s ním však v rozporu, neboť nerespektuje podmínky pro umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury, stanovené v článku 3 nařízení. Dokumentace se nevypořádala s touto připomínkou obce Tisem, zpracovanou v rámci oznámení; je tak v rozporu se závěry zjišťovacího řízení. Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA byly zapracovány podmínky umístění stavby dálnice D3 dle Nařízení obce Tisem o stavební uzávěře. Nařízení obce Tisem – v procesu EIA je záměr posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí z hlediska jeho přijatelnosti, příp. akceptovatelnosti. Nařízení obce Tisem o stavební uzávěře je spíše problémem pro další fáze přípravy stavby včetně příslušných stavebních povolení. 2. Studie „ Hodnocení vlivu dálnice D3 (Středočeská část) na krajinný ráz" dokladuje obecně silně negativní vliv plánované stavby na krajinný ráz U západní varianty toto platí více, u východní trasy o něco méně v závislosti na posuzovaných kriteriích. Zejména průchod západního koridoru mezi Chlumem a Neštětickou horou budou mít zcela devastující vliv na krajinný ráz. Požadujeme zpracovat a posoudit alternativní stavební řešení, jež by odstranilo nebo zmírnilo negativní dopady stavby v okolí Neštětické hory a Chlumu. Hodnocení krajinného rázu bylo provedeno v příloze dokumentace. V každém případě liniová stavba má vždy negativní dopad na krajinu Z hlediska vlivů na přírodní hodnoty jsou oba koridory ve svých optimalizovaných variantách srovnatelné. Jejich vliv lze klasifikovat jako silný negativní. Pozn. zpracovatele posudku – u záp. varianty výraznější · Z hlediska vlivů na estetické hodnoty lze klasifikovat vlivy Západního koridoru v optimalizované variantě jako silně negativní. Oproti tomu vlivy Východního koridoru v optimalizované variantě byly hodnoceny jen jako středně silně negativní. Z hlediska vlivů na estetické hodnoty se tak Východní koridor jeví méně konfliktní než Zapadni koridor. · Z hlediska vlivů na zvláště chráněná území lze klasifikovat vlivy Západního koridoru v optimalizované variantě jako nulové. Oproti tomu vlivy Východního koridoru v optimalizované variantě byly hodnoceny jako slabě negativní. Z hlediska vlivů na ZCHU se tak Zapadni koridor jeví méně konfliktní než Východní koridor. · Z hlediska vlivů na významné krajinné prvky jsou oba koridory ve svých optimalizovaných variantách srovnatelné. Jejich vliv lze klasifikovat jako středně silný negativní. · Z hlediska vlivů na krajinné dominanty lze klasifikovat vlivy Západního koridoru v optimalizované variantě jako silně negativní. Oproti tomu vlivy Východního koridoru v optimalizované variantě byly hodnoceny jen jako středně silně negativní. Z hlediska vlivů na krajinné dominanty se tak Východní koridor jeví méně konfliktní než Zapadni koridor. · Z hlediska § 12, zákona č. 114/92 Sb., realizaci záměru budou přímo, akusticky i vizuálně dotčena území přírodních parků. Oba koridory jsou ve svých optimalizovaných 174


variantách v tomto smyslu srovnatelné. Jejich vliv lze klasifikovat jako silný negativní. Pozn. zpracovatele posudku – u východní varianty s výhradami. · Z hlediska vlivů na harmonické měřítko a vztahy lze klasifikovat vlivy Západního koridoru v optimalizované variantě jako silně negativní. Oproti tomu vlivy Východního koridoru v optimalizované variantě byly hodnoceny jen jako středně silně negativní. Z hlediska vlivů na harmonické měřítko a vztahy se tak Východní koridor jeví méně konfliktní než Západni koridor. 3. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Hluková studie, která je součástí dokumentace EIA, prokazuje překračování závazných hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb stanovených nařízením vlády č. 148/2006 Sb., a to i v případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů záměru na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení chybí zcela. Přes tato zjištění dokumentace EIA neobsahuje žádná další opatření ke snížení hlukové zátěže na úroveň stanovených limitů. Tato skutečnost je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: opracovat rozptylovou a hlukovou studii (...), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření" (str. 2, bod ochrana ovzduší). Tento požadavek dokumentace EIA neobsahuje. Naopak se snaží vyvolat dojem, že v případě překračování hygienických limitů hluku pro vnější chráněný prostor staveb postačí zajištění limitu pro vnitřní chráněný prostor (tedy vyměnit okna za protihluková). To je však v rozporu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., to takovou výjimku na rozdíl od dříve platné právní úpravy již neumožňuje. S postupem navrženým v dokumentaci lze souhlasit. Byly vytipovány lokality, kde očekávat problémy splnění limitů hlukové zátěže. Problematiky konečných opatření k hlukové zátěži budou zpracována na základě detailní akustické studie po výběru varianty, včetně podvarianty D3 a stabilizace její stopy. Pro splnění platných hygienických limitů (přes určité snahy nelze předpokládat, že dojde v tomto směru k zásadní změně), je nutno využít i další technické možnosti - posunutí stopy dálnice, výškové řešení, tvar protihlukové stěny, včetně případného tubusu, povrchová řešení komunikace (např. obalované živičné směsi s příměsí drcených pneumatik), protihlukové valy, výsadba pásů stálezelených dřevin atd. včetně kombinace. Individuální protihluková opatření připadají v úvahu po vyčerpání všech reálně dostupných možností (nutno brát v úvahu i ekonomické hledisko). 4. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Z předložené dokumentace EIA a rozptylové studie je patrné, že může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice PM 10 (str. 246 - 247). Uvedená zjištění jsou namísto navržení dalších zmírňujících opatření bagatelizována údajnou nulovou vypovídací schopností tohoto ukazatele. Zároveň chybí posouzení imisního zatížení v místech zaústění portálů tunelů (předpoklad až 20 µg/m3, což je polovina imisního limitu; tedy bez započtení dalších zdrojů a imisního pozadí) a předpokládaného vyústěni výdechů z tunelů na povrchu (str. 279, 285). Toto posouzení nelze odsunout do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty. Absence podrobného posouzení, včetně návrhů zmírňujících opatření, je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: opracovat rozptylovou a hlukovou studii (...), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření" (str. 2, bod ochrana ovzduší).

175


Problematika denních imisních limitů pro prachové částice PM10 není jednoznačná, jak se zpracovatel posudku zmiňuje již dříve. To co vyjde jako nejhorší hodnota z rozptylové studie neznamená, že imisní limit není dodržen. Navíc se jedná o hodnoty za nejméně příznivých podmínek, které v daném roce nemusí být dosaženy dokonce i v dlouhém časovém období. Imisní limit je se navíc stanoven pro 36-tou nejvyšší denní hodnotu. Rozptylová studie navíc uvažovala méně příznivé podmínky – větrání tunelů samovolné, tj. portály tunelů. V reálu musí být vzduchotechnika realizována a to i z bezpečnostních důvodů. Nucený odvod plynů má vždy příznivější rozptylové podmínky než samovolné větrání. 5. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kamene potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (Vr. 83). Absence tohoto posouzení je nepřijatelná zejména pro posouzení západního koridoru, kde jsou pouze silnice II. a III. třídy, procházející skrz obce a nevyhovující pro přepravu těžkých nákladů takového objemu. Silnice II/114 prochází v těsné blízkosti obce Tisem. Není vyhodnoceno a posouzeno jaký případný vliv bude mít při stavbě D3 a po ukončení stavby D3 nárůst dopravy na II/114 hluk, emise prach ale i vibrace. Již dnes k těmto negativním úkazům dochází, když po této silnici kde nejvyšší nosnost mostů je 23 t pro jedné vozidlo běžně jezdí kamiony z lomu Bělice jejichž hmotnost se pohybuje okolo dvojnásobku nosnosti mostů. Vyhodnocení nepřímého vlivu stavby chybí i pro fázi provozu, a to zejména z hlediska dalšího navýšení hlukové a imisní zátěže na Pražském okruhu. Na stavbách 512, 513 SOKP (zaústění západní varianty záměru) jsou již dnes překračovány hygienické limity hluku. Požadujeme vyhodnocení jak budou řešeny tyto negativní okolnosti nepřímo spojené se stavbou D3 na silnici II/114, která bude přivádět vozidla na D3 v prostoru MÚK Neštětice a tím vzniklý nárůst dopravy po této komunikaci. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Podle názoru zpracovatele posudku dokumentace obsahuje dostatečné množství podkladů pro hodnocení. Je pravda, že je pracováno s určitou mírou nejistoty. Rozptylová studie i akustická studie počítá s provozem II/114 v budoucím stavu. 6. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a Dl jako doprovodných komunikací Dokumentace EIA uvádí, že jako doprovodná komunikace pro nestandardní situace má sloužit pro obě varianty dálnice Dl a silnice I/3 (str. 87). Zatímco u východního koridoru je to logické, u západního je tento úsudek značně pochybný, vzhledem k vzdálenosti mezi těmito komunikacemi a blízkostí jiné severojižní komunikace - II/105, která je však jako doprovodná komunikace zcela nevyhovující. Úsudek zpracovatele dokumentace EIA, který je v rozporu se závěry skupiny odborníků ustavené na základě usnesení vlády č. 1064/2007, není podložen žádnými argumenty a jeví se jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní 176


varianty, která trpí deficitem nevyhovující doprovodné komunikace v podobě H/105. Požadujeme tuto skutečnost vyjasnit. Jedná se nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. 7. Další nedostatky dokumentace Chybí detailní zmapování migrace velkých savců (str. 184), přitom se jedná o podstatný ukazatel z hlediska návrhu zmírňujících opatření v trase záměru. Dále nejsou dostatečně zhodnoceny stávající prvky ÚSES (str. 201). Hodnocení některých aspektů vlivu záměru je zcela tendenční a v rozporu se samotným textem dokumentace nebo jinými dokumenty či realitou. Zjevně pak slouží k vylepšení pozice západní varianty tam, kde v porovnání s variantou východní dosahuje výrazně horších parametrů. Týká se to zejména: -

Vyhodnocení únosného zatížení území (str. 239-240). Zpracovatel dokumentace hodnotí „odpřírodnělou krajinu s vysokou mírou osídlení'1 východní varianty jako deficit pro umístění kapacitního koridoru pozemní komunikace, naopak nedotčenou krajinu v trase západního koridoru považuje (z důvodu, že její „únosnost není v žádné složce přírodního prostředí vyčerpána") za pozitivní ve vztahu k umístění záměru. Podobně tendenčně vyznívá vyhodnocení fragmentace krajiny (str. 356), kdy pro západní koridor se udává průchod přes 30% nefragmentovaného území, zatímco pro východní 23%. Tak malý rozdíl mezi variantami, kde na jedné straně koridor sleduje stopu stávající silnice I. třídy, zatímco na druhé se jedná o zcela nový kapacitní koridor v řídce osídlené a přírodně stabilním území, je značně pochybný. Požadujeme tento závěr přezkoumat a zdůvodnit.

-

Naprosto nepravděpodobný závěr je pak o kvalitativně stejném zásahu obou variant ve vztahu k vlivu na přírodní parky (str. 401). Zatímco západní koridor protíná v délce několika kilometrů přírodní park Střed Čech, východní koridor se pouze přibližuje hranici přírodního parku Velkopopovicko, a přitom je vliv obou variant vyhodnocen jako silně negativní. Požadujeme tento závěr zásadně přehodnotit.

-

Na str. 424 zpracovatel dokumentace v závěru o přímém zásahu do památek a archeologických lokalit hodnotí oba koridory srovnatelně, přičemž jeho závěr naprosto neodpovídá hodnocení a stanovisku Národního památkového ústavu, tedy odborného orgánu na úseku péče o památky a archeologické lokality, který jednoznačně z tohoto pohledu preferuje východní koridor (str. 424 nahoře). Tento závěr odmítáme a požadujeme zcela přehodnotit.

-

V předkládané dokumentaci není ani v náznaku zahrnuto posouzení dopadu neoddělitelných sekundárních vlivů provozu dálnice na životní prostředí. Těmito dopady jsou především dálniční odpočívky, benzinové čerpací stanice, logistická a obchodní centra, reklamní plochy (billboardy) apod. Dále pak rizika plynoucí z havarijních situací na dálnici, která jsou v stávající předkládané dokumentaci popsána pouze obecně. Přitom 177


dopad těchto sekundárních vlivů může být srovnatelný, ale i větší než samotná stavba dálnice. Požadujeme zapracovat do dokumentace posouzení dopadu těchto neoddělitelných sekundárních vlivů (staveb a jejich provozu). Jedná se vesměs o připomínky, které již zazněly i v jiných vyjádřeních a kterým se zpracovatel posudku vyjadřoval dříve. 8. Soulad s ÚPD obcí je tendenčně nadhodnocené kritérium Zpracovatel dokumentace jako jedno z významných kritérií hodnotí soulad s územně plánovací dokumentací obcí a kraje. Důraz kladený na tento aspekt je však lichý. Předně je dle § 36 stavebního zákona rozhodující ÚPD kraje a územní plány obcí musí být dle § 54 odst. 5 StZ v případě rozporu se ZUR s nimi dány do souladu, přičemž nelze podle nich v dané rozporné části postupovat. Kritérium souladnosti s územními plány obcí je tedy irelevatní. Význam dosud platných ÚP VÚC Pražský region a okres Benešov též nelze přeceňovat, neboť jejich platnost je stavebním zákonem časově omezena. Připravované Zásady územního rozvoje Středočeského kraje jsou ve fázi zadání, ke kterému Ministerstvo životního prostředí jako dotčený orgán vzneslo požadavek na vyhodnocení obou variant záměru. Návrh ZUR dosud nebyl zpracován. Zároveň zpracovatel dokumentace aspekt nesouladnosti východní varianty s ÚP obcí považuje za významně negativní aspekt z hlediska harmonogramu přípravy. Toto hodnocení je však v rozporu s harmonogramem realizace záměru, předloženým jeho investorem (viz. bod i). Požadujeme proto významnost tohoto kritéria přehodnotit. Je možno potvrdit, že soulad územním plánem není kriteriem pro hodnocení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. 9. Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody Dokumentace EIA předpokládá negativní ovlivnění vodních zdrojů. Neobsahuje však detailní posouzení a zhodnocení tohoto rizika. Naopak takové posouzení odsouvá až do dalších fází projektové přípravy, kde se „potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace" (str. 332). Podrobné zhodnocení tohoto aspektu však nelze odsouvat do dalších fází, ale musí být součástí vyhodnocení vlivu obou variant záměru v rámci dokumentace EIA. V Závěrech zjišťovacího řízení MŽP ve vztahu k ochraně vod požadovalo „navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení vlivu na povrchové a podzemní vody, včetně návrhu kompenzačních opatření". Nic takového však v dokumentaci EIA není, na straně 332 se píše: „V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy a znehodnocení vodních zdrojů, realizovat nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. V rozporu se závěry zjišťovacího řízení tedy za prvé nejsou „důkladně posouzeny vlivy záměru", za druhé nejsou navržena požadovaná „konkrétní, účinná a komplexní opatření, včetně návrhu kompenzačních opatření" (str. 2 ZZŘ, bod ochrana vod), pouze se odkazuje na nějaké nejasné „nové řešení". Provedená hydrologická studie v rámci dokumentace mapovala lokality, kde může dojít ohrožení vod.. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. 178


10. Riziko ohrožení zdroje pitné vody: Obec Tisem vybudovala pro zajištění dostatku pitné vody pro obec další zdroj pitné vody, vrtaná studna s příslušenstvím na parcele č. kat 465/2. Stavba byla provedena odbornou firmou a schválena OŽP Benešov - vodoprávní úřad. Podle dokumentace stavby D3 má být svedena dešťová kanalizace z mostů u MÚK Neštětice podél silnice II/114 směrem k obci a před obcí má být vybudována dešťová usazovací nádrž. Z této pak bude voda vypouštěna do Tisemského potoka. V tomto případě se obáváme jak znehodnocení jak nového zdroje pitné vody, tak znečištění Tisemského a následně Janovického potoka do kterého se Tisemský potok po asi dvou km vlévá. Žádáme provést vyhodnocení, posouzení a záruky že nedojde k uvedeným dopadům na zásobování pitnou vodou pro obec a znečištění povrchových vod potoků.. Viz předchozí bod. Závěr: Obec Tisem nadále zůstává na svém stanovisku, to je nesouhlasí s výstavbou dálnice D3 v tzv. Západní variantě z důvodu, že pro obec by tato stavba znamenala více negativních než pozitivních přínosů a trvale by přinesla zhoršení životního prostředí v obci a znehodnocení celé krajiny Posázaví a Neveklovska. Ze shora uvedených důvodů Obec Tisem požaduje, aby dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k přepracování. Zároveň doporučuji, aby oznamovatel zvážil odložení přepracování dokumentace EIA s ohledem na Ministerstvem dopravy plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019 až 2024.

38. Obec Václavice ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Připomínky obce Václavice lze shrnout do dvou oblastí: 1. všeobecné připomínky k záměru D3 2. konkrétní připomínky k záměru v blízkosti obce. ad.1

Vzhledem ke zveřejnění dokumentu Ministerstva dopravy o „Strategii dopravy do r. 2025", kde je realizace záměru „D3 - Středočeská" plánována do let 2019 - 2024, je probíhající proces EIA předčasný. Navíc výše uvedená koncepce nepočítá s realizací dokončení D3 na hranice s Rakouskem a tím snižuje její deklarovaný mezinárodní význam. Současně lze z tohoto důvodu zpochybnit i odhadované parametry dopravních intenzit a ekonomického přínosu stavby. Obec Václavice podporuje východní variantu stavby, která je šetrnější ke krajině a území obce neovlivní.

Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře. Uváděný problematický rozpor (str.240,C III.) s územně plánovací dokumentací u východní varianty přestává být vzhledem k „superkoncepci" časově limitujícím prvkem a tzv. připravenost západní varianty není relevantním důvodem pro její prosazování. Dokumentace je v rozporu s platným nařízením obce Tisem č.1/2006 o 179


stavební uzávěře. Stavba je v rozporu s tímto nařízením a dokumentace EIA se s ním v rozporu se závěry zjišťovacího řízení nevypořádala. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné. Opačný postup by byl nelogický – zpracovat prováděcí projekty a na jednotlivé varianty a následně provést hodnocení na životní prostředí – včetně neúnosných ekonomických dopadů, tyto prováděcí projekty by se stejně měnily na základě výsledku posuzování vlivů na životní prostředí. Problematika nařízení obce Tisem (stavební uzávěra) není předmětem EIA ad.2 a) Dokumentace neřeší dopady záměru na provoz komunikací 3.tř. a to ani během výstavby ani po uvedení do provozu. Vliv na intenzitu dopravy vyplývá z údajů v textu dokumentace: -

zřizování zařízení staveniště včetně betonárky u MÚK s Václavickou spojkou

Případné umístění betonárky bude podrobeno minimálně zjišťovacímu řízení dle zák. č. 100/2001 Sb., přičemž oznámení musí být předloženo subjektem, který bude chtít betonárku realizovat – tj. dodavatelem stavby. Umístění betonárek na stavbě je zatím předběžné- změny intenzity dopravy na silnici II/106, kdy část dopravy může díky souběhu se „spojkou" směřovat přes Václavice Není logický důvod směřování dopravy přes Václavice kromě mimořádných situací. -

navrhovaný sjezd z MÚK Chrášťany a z toho plynoucí nebezpečí zvýšení intenzity dopravy přes Václavice

Jedná se pravděpodobně o obavy ze zvýšené dopravy při uzavírce D3. Toto opravdu nelze vyloučit. -

uváděná intenzita dopravy na spojce 12900 vozidel za den je sporná - studie CityPlan Praha z r. 2007 - analýza rizik, která se věnovala provozu na Václavické spojce v r. 2020 uvádí tuto hodnotu jako možnou spodní hranici, maximální uvádí 17940 vozidel za 24 hod.

Pochopitelně jakékoliv prognózní údaje lze považovat za sporné. V návrhu stanoviska je uveden požadavek na aktualizaci dopravní studie na základě sčítání v roce 2010 a zpřesněných prognóz. Dokumentace sice konstatuje jako nedostatek nedořešený uzel MÚK D3 s Václavickou spojkou (str. 460, D.VI.), ale prakticky všechna řešení účelově ignorují (dle výše uvedeného oprávněný) požadavek na vypuštění sjezdu z MÚK na silnici Václavice - Chrášťany a vůbec neřeší možné negativní vlivy sjezdem způsobeného zvýšení dopravy přes obec Václavice. Zkušenosti ukazují, že jen pouhé současné zvýšení intenzity těžké dopravy kameniva z lomu v Oušticích na stavby okruhu kolem Prahy a železničního koridoru, způsobuje ve Václavících mechanické poškození domů u silnice a zhoršení prostředí spolu s bezpečností provozu. Určitým řešením by bylo vybudovat příjezd ke staveništi mimo obec, tj. budovat Václavickou spojku v předstihu. Využívání sjezdu z dálnice pro průjezd obcí však připadá nelogické, mimo mimořádných situací. 180


b) Původní návrh MÚK s Václavickou spojkou ze kterého vycházelo zjišťovací řízení řešil jednoduché, mimoúrovňové křížení silnice z Václavic do Chrášťan nadjezdem přes D3 umístěnou v zářezu, a to bylo akceptovatelné. Nově navržené varianty situaci zhoršují. Pravděpodobně v souvislosti s novými návrhy MÚK je zde nově navržen most přes údolí před „Prostředním vrchem" místo původního náspu. Otázkou zůstává, zda se zde mostem neřeší problém parametru stoupání, což by mohlo zpochybňovat volbu trasy, která zde postupně vznikala hlavně jako oblouk přibližující D3 k Benešovu. Opět se jedná o nikým nepožadovanou změnu proti dokumentaci ke zjišťovacímu řízení. Uvažovaný most zhoršuje situaci z hlediska vlivu na vzhled krajiny a především znemožňuje odclonění stavby od obce případným zalesněním náspu a blízkého okolí. Problémem je také nejen další přiblížení D3 k Václavicům ale i variantní řešení se zaústěním tunelu pod Prostřední vrch, kde chybí v rozporu se závěry zjišťovacího řízení posouzení imisního zatížení a zpracovaná rozptylová studie. Zařazení variant (podvariant) je věci oznamovatele – v dokumentaci uvedeno, co se změnou trasování předpokládalo. c) Jedním z důvodů, proč Václavice požadovaly komplexní posouzení obou úseků D 3 včetně spojky, byly obavy z kumulace nepříznivých vlivů. Předložená dokumentace sice řeší všechny stavby v jedné „složce" ale stále v členění po jednotlivých objektech (D3, spojka) a chybí zhodnocení možné kumulace nepříznivých vlivů. Jednotlivé stavby relativně nemají negativní vliv ale v součtu, např. při zvýšeném proudění vzduchu bude obec více ovlivněna hlukem, emisemi prachu atd.. Ani akustická studie, ani rozptylová studie nejsou řešeny jen z hlediska dané lokality. Markantním příkladem je nedostatečné zhodnocení vlivu zvýšeného odtoku srážkových vod. Problémem Václavic jsou už nyní rychlé lokální povodně za přívalových srážek větší intenzity. V případě zvýšení průtoků v důsledku odvodnění objektů D3 u Tismi jsou Václavice přímo dotčené a tato skutečnost není dostatečně reflektována. Uvedenou situaci dále komplikuje chybějící hydrotechnické posouzení mostu Václavické spojky přes údolí Janovického potoka pod obcí z hlediska vlivu na ovlivnění hladin povodňových průtoků. Každé potencionální zvýšení hladiny lokální povodně nepříznivě ovlivní provoz splaškové kanalizace v obci, protože dojde k zaplavení čerpacích stanic a nejnižších úseků stok. Může dojít ke zhoršení kvality vypouštěných vod a také ke škodám na ostatních nemovitostech. V souvislosti s realizací záměru dálnice D3 se zpracovatel posudku nedomnívá, že by mělo být zasahováno do koryt vodotečí více než je nezbytně nutné. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k vybřehnutí, nebo ohrožení na hmotném majetku. Navíc v případě přívalových vod by měly být uvažovány vyšší vody než 2leté. Zahrnuto do podmínek stanoviska. Závěr: Obec Václavice dle výše uvedených připomínek nesouhlasí se závěry dokumentace, že D3 a Václavická spojka budou bez vlivu na obec (text dokumentace a tab. str.483). Důvodem nesouhlasu je fakt, že dokumentace vůbec neposuzovala negativní dopady uváděné obcí, kdy navíc některé ani nebylo možné posoudit vzhledem k nedostatečným podkladům, viz. nedořešený uzel MÚK D3 a Václavická spojka. Dle našeho názoru nebyly dostatečně 181


vypořádány připomínky a požadavky obce k oznámením (str. 493), snad jen částečně pouze s výjimkou oddálení spojky od obce a křížení místních komunikací a polních cest. Požadujeme dokumentaci přepracovat, případně navíc přepracování odložit v souladu se záměry Ministerstva dopravy. V rámci přepracování požadujeme opětovně zařadit a posoudit tyto připomínky a požadavky: 1.

posouzení vlivu záměru na komunikace III. tř., především silnici z Chrášťan přes Václavice do Benešova v etapě výstavby i po uvedení do provozu

2.

vypuštění sjezdu z MÚK Chráštany na silnici Chrášťany - Václavice a provedení křížení dle původního záměru nadjezdem

3.

posouzení vlivů D3 a Václavické spojky na obec v oblastech hluku, emisí škodlivin a prachu kumulativně za obě stavby

4.

konkrétní posouzení všech dopadů, způsobených zvýšeným odtokem srážkových vod z D3 a spojky v povodí Janovického potoka, které se projeví v území Václavic

5.

v souladu s bodem 4 zapracovat požadavek obce v rámci stavby zprovoznit stávající nefunkční retenční nádrž na Janovickém potoce v intravilánu obce a v případě potřeby zapracovat požadavek na vybudování ochranného prvku nad obcí, např. suchého poldru

6.

vypuštění mostu přes údolí před „Prostředním vrchem"

Relevantní požadavky respektovány v podmínkách stanoviska. 39. Obec Velké Popovice ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlasné stanovisko s východní variantou. Jedná se o presentované stanovisko. Bez komentáře Zdůvodnění: 1) navrhované vedení trasy D3 je v rozporu s platným územním plánem obce Velké Popovice resp. s platnou změnou č. 2 územního plánu obce Velké Popovice velká část území, kterou má vést dálnice D3 je území určené pro bydlení městského typu a je tedy v rozporu s trasou navrhované dálnice, Nesoulad s platnou územně plánovací dokumentací není důvodem pro odmítnutí varianty. Platné územní plánovací dokumentace jsou jistě významným dokumentem pro realizaci záměru. Proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. hodnotí vlivy záměru bez ohledu na tyto dokumenty. Na druhou stranu to v každém případě obecně znamená (nejen k posuzovanému záměru), že pokud příslušný orgán vydá stanovisko pro záměr, který není v souladu územně plánovací dokumentací, vede t o obvykle k značně delší prodlevě pro přípravné práce před zahájením záměru, nebo to může v konečném dopadu znamenat i nerealizaci záměru (pokud nedojde ke změně územně plánovací dokumentace). 2) velmi záporného vlivu na kvalitu života obyvatel obcí Velké Popovice a Kunice, v jejichž katastrech se plánovaná východní trasa přímo dotýká osídlení. Je ale také 182


evidentní, že rozsáhlá stavební činnost by výrazně negativně ovlivnila existenci zdejšího přírodního parku. Příroda v jižním a jihovýchodním sektoru obce Velké Popovice, v těsném kontaktu s projektovanou východní trasou, je totiž chráněna od vyhlášení v roce 1993 jako Přírodní park Velkopopovicko. Problematika PP v dokumentaci řešena - Přírodní park - Koridor východní trasy jižně od Velkých Popovic těsně přimyká k východní hranici PP Velkopopovicko. V úseku km přibližně 9,63 až km 11,38 prochází dálnice po okraji východní hranice Přírodního parku Velkopopovicko. 3) Přírodní park Velkopopovicko skrývá na tři desítky ohrožených druhů rostlin z Červeného seznamu, roste zde deset druhů zvláště chráněných a silně ohrožených rostlin. Provedený soupis v mnoha případech zaznamenal už jen poslední desítky vzácných rostlin; není ani ojedinělý případ, kdy byl evidován třeba i jediný trs. Je zde několik druhů rostlin, které jsou v Čechách na pokraji vyhynutí, v celé republice jejich populace čítá celkem jen 20-30 exemplářů. Vyskytuje se tu též unikátní bělolist žlutavý (Filago lutescens) - kriticky ohrožený zvláště chráněný druh. Další nebezpečí by v případě stavební činnosti logicky směřovalo také k velmi bohaté a v řadě případů i vzácné fauně Přírodního parku Velkopopovicko. Doplnění informace - V České republice bělolist žlutavý rostl v minulosti vzácně až roztroušeně v termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika. Později značně ustoupil v důsledku intenzifikace zemědělství, dnes je na většině území velmi vzácný. V posledních letech byl druh nalezen na řadě nových lokalit, je tedy možné, že se opět začíná šířit. Druh je v Červeném seznamu uveden jako kriticky ohrožený (C1). Ve stejné kategorii je chráněn zákonem (§1), přičemž je zajímavé, že ještě daleko vzácnější bělolist obecný (Filago vulgaris) do vyhlášky zařazen nebyl. Vlastní stavba do přírodního parku Velkopopivicko nezasahuje. 4) zastupitelstvo obce Velké Popovice je přesvědčeno, že argument o významu budoucí dálnice D3 pro jihočeský region a napojení České republiky do evropské dopravní soustavy, nelze nadřazovat kvalitě života a zdraví obyvatel zmíněných obcí a uchování přírody - především Přírodního parku Velkopopovicko, Zcela jistě je to legitimní názor. V každém případě však má realizace D3 nepochybný význam a nejen pro jihočeský region, ale i z hlediska evropské komunikační sítě. V principu jde o to najít takové řešení, který by bylo co nejméně konfliktní. 5) u navrhované trasy není možné dodržet ochranná pásma od osy přilehlého jízdního pásu v souladu se zákonem o pozemních komunikacích, a to především z důvodu stávající, ale i budoucí (dle ÚP) výstavby rodinných domů, Ochranná pásma komunikací jsou platná dle 13/1997 Sb., v platném znění Ochranné pásmo dálnic, silnic a místních komunikací řeší §30: 1. K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. 5) 2. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 183

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. o

o o

100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku, 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy, 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.

3. Souvisle zastavěným územím obce (dále jen "území") je pro účely určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky: • •

a) na území je postaveno pět a více staveb, b) mezi jednotlivými stavbami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých staveb (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy staveb, spolu se stranami upravených půdorysů staveb, tvoří území.

6) vzhledem k blízkosti dálnice Dl od obce Velké Popovice považujeme navrhované umístění další dálnice (D3) prostorem obce za zcela zbytečné a nehospodárné. Jistě, i toto může být lokální pohled obce Velké Popovice.

40. Obec Voděrádky ze dne 12. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlas s variantami A2 a A3 koridor „Východní ". Jedná se o stanovisko obce, bez komentáře. Obec Voděrádky je dotčenou obcí v případě varianty Východní a především z hlediska napojení D3 na SOKP. Důvody nesouhlasu: • Koridor „Východní" je v rozporu s platnými i připravovanými územními plány: Územní plán Města Říčan, Územní plán obce Voděrádky. Platné územní plánovací dokumentace jsou jistě významným dokumentem pro realizaci záměru. Proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákon č. 100/2001 Sb. hodnotí vlivy záměru bez ohledu na tyto dokumenty. Na druhou stranu to v každém případě obecně znamená (nejen k posuzovanému záměru), že pokud příslušný orgán vydá stanovisko pro záměr, který není v souladu územně plánovací dokumentací, vede t o obvykle k značně delší prodlevě pro přípravné práce před zahájením záměru, nebo to může v konečném dopadu znamenat i nerealizaci záměru (pokud nedojde ke změně územně plánovací dokumentace). • Koridor „Východní" způsobí obci Voděrádky a Krabošice zvýšenou hlukovou a ekologickou zátěž, zhoršení podmínek životního prostředí a pravděpodobné překročení hygienických a emisních limitů. Již dnes na obec negativně působí vliv

184


dálnice Dl a silnice číslo II/101. Obce leží v oblasti s převládajícími větry a prouděním vzduchu od navržené trasy dálnice D3. Záměr byl posouzen akustickou a hlukovou studii. Problematika ovzduší je v posudku několikrát zmiňována. Skutečnost, že v akustické studii je při zvolených parametrech protihlukových stěn zjištěno v některých lokalitách překračování platných hygienických limitů neznamená, že takový bude výsledný stav. Jak je uvedeno v dokumentaci, tyto lokality budou předmětem podrobného řešení, přičemž protihlukové stěny, příp. jejich tvar není jediným prostředkem k dosažení úrovně vyhovující platným legislativním předpisům. Výjimečně pak budou volena individuální opatření. Detailní řešení bude navrženo a realizováno až po zvolení konečné varianty (východní nebo západní). 3) Koridor „Východní" narušuje krajinný ráz, zejména pak okolí Pitkovického potoka, drobných lesních porostů, místní zeleně a luk. Narušení krajinného rázu je bohužel reálným důsledkem jakékoli liniové stavby. Nelze tento fenomén hodnotit jen z pohledu jedné lokality, ale komplexně vzhledem k navržené variantě. Z hlediska komplexního hodnocení v dokumentaci vlivů na harmonické měřítko a vztahy se tak Východní koridor jeví méně konfliktní než Zapadni koridor. 4) Koridor „Východní" zásadně narušuje přirozená biocentra a biokoridory svým zásahem do zeleně (například původní cesta na Světice s dřevinným doprovodem, bažantnice). Je to jistě oprávněná námitka, ale na druhou stranu nelze realizovat liniovou stavbu takového rozsahu zcela bez ovlivnění biocenter a biokoridorů. 5) Koridor „Východní" znehodnotí okolní půdní fond s bohatou bonitou půdy, užívaný k zemědělské výrobě a ovocné sady. Přírodní vodoteče s přilehlými lesíky a remízky pro zvěř. V každém případě dojde k vyjmutí zemědělského půdního fondu v nezbytném rozsahu pro realizaci záměru, ať se již jedná o východní nebo západní variantu. Toto je jistě negativum potřebné veřejně prospěšné stavby. Na druhé straně však znehodnocení okolního půdního fondu lze považovat za neprokazatelné. Záměr je ve svých základních parametrech řešen tak, aby nedošlo k ovlivnění vodotečí. 6) Koridor „Východní" způsobí kontaminaci a snížení hladiny podzemní vody. Situace může vyústit až do havarijního stavu. Obec Voděrádky je napájena převážně ze soukromých studní, přičemž zásobování vodou je na hranici, někde pod hranicí denní spotřeby. Situace je složitá zejména v letních měsících. Vodovod je v obci rozveden pouze po hlavní trase. Kanalizace zde chybí. Dojde jednoznačně k poškozování zdraví, kvality života a obtěžování obyvatel. Jedná se pouze o názor. Hydrogeologické posouzení všech variant tras není podrobným hydrogeologickým průzkumem zatím podrobeno. Ten musí být pro rizikové úseky zpracován v rámci navazující projektové dokumentace a bude řešit možnosti ovlivnění zdrojů vody včetně lokálních a případná nápravná opatření. 7) Koridor „Východní" disponuje značným počtem střetů se stávající dopravní infrastrukturou. Realizace varianty A2 nebo A3 způsobí izolaci územních celků, zejména Voděrádek od ostatních obcí, s nimiž je svázána i co se týče služeb a propojení dopravní dostupnosti. 185


Je pravda, že oblast kolem Říčan je značně komplikovaná a to nejen z hlediska posuzované D3 ale i SOKP a komunikačních napojení nižšího řádu. 8) Během výstavby „Východního" koridoru bude velmi zatížena dopravní infrastruktura bezprostředního okolí obce, přičemž další zatížení bude v budoucnu způsobeno dostavbou SOKP, stavbou č. 511. Při výstavbě využívaná komunikace II/101 je již dnes v havarijním stavu. Při výstavbě dojde k přetížení komunikace II/101 a jejímu poškození nad současný rámec, neboť již v této době je silnice v havarijním stavu. Je jisté, že při výstavbě budou využívány především okolní vhodné komunikace. Jedná se o období, které je z hlediska záměru nejkomplikovanější. Opatření pro období realizace záměru jsou uvedena v návrhu stanoviska. Je nutno je při výběru konečné varianty je dále rozpracovat pro jednotlivé varianty – to je součástí další projektové přípravy včetně dodavatele stavby

41. Obec Vojkov ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Napojení Jílovská, Týnecka a Neveklovska na Rl je vhodnější komunikací nižší třídy

-

Jedná se o názor. Realizace D3 je předmětem dlouhodobých koncepcí. Je jistě pravdou, že v případě realizace D3 ve východní variantě by bylo nutno v každém případě řešit dopravní obslužnost Jílovska, Týnecka a Neveklovska jiným vhodným způsobem. -

Kap. B II.4 - Dopravní zatížení: záp. varianta - zvýšení dopravy na 1/18 v úseku Sedlčany-Voračice (D3) o 70%, vých. Varianta - zvýšení o 60% nutnost řešení hluk. a inverzní zátěže na 1/18 podle dokumentace:

Kom. Úsek I/18

Sedlčany-Vojkov Vojkov-Voračice

Varianta 0 O N V 3190 1110 4300 2740 1100 3840

Varianta Z O N V 5390 1770 7160 5650 1860 7510

Varianta V O N V 4750 1500 6250 4810 1580 6390

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Jedná se o prognózy, které se nemusí zcela naplnit. -

Nároky na jinou infrastrukturu- vodovody-není uvažováno s křížením vodovodního přivaděče Benešov-Sedlčany, resp. s kolizí při výstavbě vodojemu Voračice

Křížení s vodovodními řady při realizaci záměru není podstatným technickým problémem. Případné kolize při výstavbě vodojemu Voračce je nutno vyřešit v další projektové přípravě. Kap. D.I.3 - Hluk: -

hlukové zatížení u západní varianty zanáší hluk do současných klidových zón prakticky v celé trase , není možno předpokládat podstatnější snížení hlukové zátěže na stávající I/3. 186


Kom. Úsek I/3 Benešov-Bystřice Bystřice-Votice Votice-Javor

Varianta 0 Varianta Z O N V O N V 22820 9260 32080 11150 2990 14140 20140 9010 29150 9410 2690 12100 15500 7580 23080 8990 2110 11100

Varianta V O N V 4940 1710 6650 920 400 1320 1920 260 2180

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Pokud se tedy alespoň zčásti naplní prognóza dopravy, dojde k značnému odlehčení dopravy na I/3 a tím tedy i k snížení hlukové zátěže. Zpracovatel posudku zařazuje do podmínek stanoviska podmínku aktualizovat dopravní studii s výhledem do roku 2030 se zohledněním výsledků sčítání v roce 2010. Pro vybranou variantu středočeské D3 pak zpracovat detailní akustickou studii se zaměřením především na lokality, kde v akustické studii v předložené dokumentaci nebyly splněny hygienické limity hluku při aplikaci protihlukové stěny. Další technické prostředky k snížení akustické zátěži uvádí zpracovatel posudku dříve. Kap.D.I.4.2 - Podzemní vody: Varianta Z l= Z2 (4. úsek), km 40,8-41,83 - jímací území Vojkov leží na rozvodnici (nikoli mimo), s ohledem na hluboký zářez při křížení s 1/18, není vyloučeno podstatné ovlivnění vydatnosti a kvality jímané podzemní vody. Požaduje se provedení podrobného HG průzkumu, při negativních výsledcích řešit již před zahájením výstavby. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí, a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. Kap.D.1.8 - Vlivy na krajinu: S ohledem na definitivnost a nevratnost vlivu stavby na krajinu je toto hledisko podstatné, zvláště u západní varianty jde převážně o silný negativní vliv. Nelze však souhlasit s názorem, že existující liniové stavby (převážně silnice III.třídy) jsou svým vlivem na krajinu souměřitelné s dálnicí. Jedná se o ne zcela vhodnou formulaci. Dálnice pochopitelně svými parametry představuje silnější vliv na krajinu než silnice II. nebo III. třídy. Kap. E.II- Porovnání koridorů: Problémem multikriteriálního hodnocení je stanovení vah jednotlivých kritérií. Při „vhodném" stanovení lze dojít k „žádoucímu" výsledku. Z celkového hodnocení vycházejí téměř shodné hodnoty pro oba koridory, není tedy pravda, že halasně prosazovaná (propagovaná) „ západní varianta je „jediná správná" ve všech ohledech a jednoznačně výhodná. I každé multikriteriální hodnocení je zatíženo určitou subjektivitou v hodnocení např. vah jednotlivých faktorů, příp. hodnocení velikosti. Toto hodnocení je užitečné, ale je pouze jedním z posuzovaných aspektů. Obecně - náměty, nesouvisející přímo s předmětnou dokumentací: 187


1) Celková koncepce výstavby kapacitních silničních komunikací je velmi diskutabilní radiální napojení devíti dálničních a rychlostních komunikací (D1, D3, R4, D5, R6, R7, D8, R10, D11) na pražský silniční okruh je těžko pochopitelné. 2) Spojení ve směru, jih" budou zajišťovat D3,I/3, R4, ÍV. železniční koridor a splavněná Vltava do Č. Budějovic. Nejsou tyto plány předimenzované s ohledem na velikost a významu obsluhovaného území? 3) Nebyla by vhodnější výstavba jižní obdoby R 35 např. v trase Plzeň-Příbram-TáborJihlava? Řešila by nesmyslnou skutečnost, že všechny cesty odkudkoli kamkoli vedou přes Prahu. Jedná se jistě o náměty, které by bylo možno diskutovat. Zpracovatel posudku se domnívá, že směřování dopravy k hlavnímu městu je logické, zároveň jako je logické odvedení tranzitní dopravy mimo střed Prahy pomocí SOKP. Předmětem posuzování je však Středočeská část D3. 42. Obec Zlatníky-Hodkovice ze dne 9. 2. 2011 Podstata vyjádření Obec Zlatníky-Hodkovice jako dotčený samosprávní úřad podává následující vyjádření k předložené dokumentaci, zejména po zkušenosti z několikaměsíčního provozu SOKP 513 který obkružuje se severu a východu naši obec. Záměr D3 v obkružování obce pokračuje po východní straně a na jihu. Potvrzuje se, že propočty k SOKP neodpovídaly skutečnosti a ani zdaleka nesignalizovaly, že budou takovým způsobem, díky hluku, sníženy faktory pohody, zejména pohoda bydlení a života cca 1300 obyvatel v naší obci: Provoz na SOKP – podle známých podkladů intenzita dopravy zatím nedosáhla plánovaných hodnot (průměrných). Pokud nejsou plněny hygienické limity, budou zcela určitě provedena opatření k odstranění. - U D3 trváme bezpodmínečně na zářezu, valu nebo kombinaci tak, aby po celé trase od nultého km D3 po vjezd do tunelu Libeř byla dálnice odcloněna min. 4 m vysokou bariérou od povrchu vozovky směrem k části Zlatníky. Dálnice bude v každém případě řešena tak, aby nedošlo k překračování hygienických limitů. - Trváme na vyřešení a úpravy spojů na mostovkách na II/101 v úseku ZlatníkyJesenice, které způsobují zbytečné vibrace a hluk již nyní Jedná se zřejmě o problém, který umocňuje hlukové vjemy v obci. Jedná se o problematiku údržby komunikace, která v daném případě nepřísluší oznamovateli ale Krajskému úřadu Středočeského kraje. - Val, zářez nebo kombinace budou směrem k obci Zlatníky-Hodkovice ozeleněny v pásmu šíře min. 20 m, propojeny s již existujícími biokoridory, vše podle platného UP obce z roku 2010. Ozelenění svahů zářezů, případně valů je součástí stavby. 188


- V dostupné dokumentaci není řešen problém vibrací v kombinaci s hlukem, zejména v místě nájezdu do tunelu. Po zkušenosti z přemostění II/101 trváme na podkladech a návrhu řešení s garancí, jakým způsobem se stejnému problému vyhneme. Tato problematika bude detailně řešena v dalším stupni projektové přípravy, kdy bude již pracováno s konkrétní trasou a konečnou stopou dálnice D3. - Z dostupných podkladů vyplývá, že není vzat v úvahu platný územní plán obce Zlatníky-Hodkovice z roku 2010, zejména není řešen průběh cyklostezky směrem na jih např. v kombinaci např. s biomostem, obdobně jak je to vyřešeno na SOKP 513 v úseku Hodkovice-Jesenice. Na doplnění trváme Zohledněno v podmínkách stanoviska. - V dostupných dokumentech není řešena obrovská zátěž v souvislosti a průběhu výstavby, máme s ní bohaté zkušenosti z výstavby SOKP. Na formě kompenzací vůči obci a jejím obyvatelům trváme. Trváme na tom, aby se vyspecifikovaný dokument stal součástí dokumentace D3 V předmětném úseku západní varianty bude využíváno především nájezdu ze SOKP s minimálním využíváním místních komunikací. Případné řešení kompenzací je věcí jednání mezi obcí a oznamovatelem. - V lokalitě „Na Americe“ v k.ú. Zlatníky u Prahy, kde D3 probíhá, jsou srážkové vody vedeny přes retenční nádrž „Na Drahách“, trváme na tom, aby uvedená nádrž a přilehlá vodoteč byly součástí projektu odvodnění a byla na nich provedena revitalizace. Připomínáme, že v této oblasti bylo zaplaveno při povodních 2002 16 domů s výraznými škodami Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k vybřehnutí, nebo ohrožení na hmotném majetku. Navíc v případě přívalových vod by měly být uvažovány vyšší vody než 2-leté. Zahrnuto do podmínek stanoviska. -

Po vyhodnocení zkušebního provozu, v případě překročení limitů hluku, trváme na závazku investora, že nejpozději do jednoho roku po vyhodnocení a provede taková nápravná opatření, jejichž důsledkem bude naplnění norem. Trváme na zařazení uvedených podmínek do dokumentace k UR. Hlukové emise, resp. akustická zátěž bude ověřena ve zkušebním provoze. Je zcela logické, že v případě neplnění limitů bude nutno provést nápravný opatření. Do podmínek stanoviska – připomínky zohlednit v další fázi projektové přípravy.

43. Stanovisko starostů dotčených obcí proti výstavbě dálnice D3 ve variantě východní – Čerčany 8.2.2011

189


Město Pyšely, Obec Lštění, Obec Přestavlky, Obec Vranov, Obec Hvězdonice, Město Poříčí nad Sázavou , Obec Čerčany, Obec Čtyřkoly, Obec Nespeky

Podstata vyjádření Nesouhlasíme s východní variantou. Důvody: - úprava územních plánů k tomu, aby se varianta D3 - východní umístila do územních plánů by posunula realizaci o 5 - 10 let, nerealizace dálnice D3 brzdí rozvoj celé České republiky, - hustota zalidnění (množství dotčených osob stavbou dálnice v zájmovém území) je u západní varianty 89 obyvatel/km2, u východní varianty 139 obyvatel/km2 - nepočítaje obyvatele zasažené objízdnými trasami, dálnice se staví pro lidi a měla by je co nejméně obtěžovat, lidé by měli býti základním porovnávacím faktorem!!! - mezi obcí Mirošovice a Benešovem jsou téměř ve všech obcích překročeny hygienické limity, - v místě objízdných tras není dostatečná kvalita infrastruktury k tomu, aby zde mohlo dojít k takovémuto typu záměru. Dojde k zásadnímu poškození kvality života obyvatel dotčených objízdnými trasami, - východní varianta více než západní zasahuje do místních biokoridorů a prochází i územím NATURA 2000, což bude mít velice negativní vliv na životní prostředí, - některé z obcí dotčených objízdnými trasami nebyly obeslány, aby se k problematice vyjádřily (Přestavlky, Vranov), ale budoucí stavba zásadně zasáhne do života v těchto obcích. Je pravda, že volba východní varianty by znamenala delší časovou přípravu před realizací záměru, a to včetně schválení územně plánovací dokumentace jak vyššího územního celku, tak jednotlivých obcí. Na druhé straně pro proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. není soulad s územně plánovací dokumentací rozhodující. V tomto směru není východní varianta nijak hendikepována vůči variantě západní. Hustota osídlení resp. počet obyvatel dotčených záměrem, je jedním z faktorů, které jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí hodnoceny. Počet obyvatel u východní varianty je prokazatelně vyšší než u západní. Překročení hygienických limitů mezi Mirošovicemi a Benešovem se týká hluku - nutno upozornit, že výpočty v akustické studii (příloha B.3 dokumentace) i ve variantě nulové se týkají výhledové frekvence dopravy v roce 2030, přitom není jisté zda budou naplněny. To, že v akustické studii jsou za použití protihlukové stěny v některých lokalitách překročeny limity hluku neznamená konečný stav. Znamená to pouze, že danou lokalitu je nutno dále nutno akusticky řešit. Technické prostředky pro toto řešení jsou jak uvádí zpracovatel posudku již dříve. Z map uvedených v dokumentaci na str. 147 obecné překračování hygienických limitů nevyplývá. Zpracovatel posudku předpokládá, že se jedná o objízdné trasy při výstavbě. Toto se obecně týká všech liniových staveb, nikoliv jen středočeské části D3 nebo východní varianty. 190


Liniovou stavbu o takové délce nelze navrhnout tak, aby nezasahovala do prvků ekologické stability území. Lze však vhodnými opatření vliv stavby zmírnit, příp. vytvořit vhodné náhradní prvky. I varianta západní prochází lokalitou Natura (EVL Dolní Sázava), kde přechod přes tuto lokalitu Natura bude komplikovanější než v případě varianty východní. Přestavlky, Vranov – neobeslání – přes tyto katastry nevede východní ani západní trasa Středočeské části D3. O tom, kdo bude obeslán rozhoduje příslušný úřad, v tomto případě Ministerstvo životního prostředí. To neznamená, že se nemůže k záměru vyjádřit.

191


Obdržená vyjádření dotčených správních úřadů

44. Krajský úřad Středočeského kraje ze dne 8. 2. 2011 a) z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech K předložené dokumentaci nemá připomínek. Nakládání s odpady, které budou vznikat v průběhu realizace záměru, je řešeno dle platné legislativy, tj. zákona o odpadech. • Upozorňuje však, že odpady – „absorpční činidla, filtrační materiály či čistící tkaniny, které neobsahují nebezpečné látky“, tab. 53, str. 107 a tab. 54, str. 108, je třeba zařadit pod katalogové číslo „15 02 03“, viz Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném znění. • Výše uvedenou připomínku požaduje zohlednit v dalším stupni projektové dokumentace. bez komentáře. b) z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Stanovisko č.j. 009399/2010/KUSK ze dne 9.2.2010, kterým byl vyloučen významný vliv předloženého záměru samostatně i ve spojení s jinými záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními, zůstává v platnosti. Dále sděluje, že se z pohledu ovlivnění jím hájené složky životního prostředí považuje za nejméně škodlivou západní variantu, konkrétně subvariantu Z2 v prvním úseku a Z3 jak ve druhém a třetím úseku (v souladu s vyhodnocením vlivů jednotlivých variant a dílčích variant uvedeným v předložené dokumentaci). Dále požaduje, aby přerušení regionálních biokoridorů bylo v jejich funkčních částech přemostěno dostatečně kapacitními ekodukty, a to v případech kdy stavebně konstrukční řešení dálničního tělesa neumožní zachování jejich funkce „přirozeně“, tedy např. v případech mimoúrovňového křížení prvků ÚSES mosty nebo tunely. Zásadní podmínkou je, že v případě řady zvláště chráněných druhů (dle přiloženého biologického průzkumu jednotlivých variant), kterých se stavba dotkne, je nezbytné v předstihu, při realizaci každé dílčí části stavby požádat o vydání výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů, kdy budou upraveny detailní podmínky provádění dílčích částí záměru. bez komentáře. Požadavek – aby přerušení regionálních biokoridorů bylo v jejich funkčních částech přemostěno dostatečně kapacitními ekodukty je zahrnut do podmínek stanoviska. c) Z hlediska zákona č. 289/1995 Sb., o lesích Upřednostňuje východní koridor s nižším záborem PUPFL. Upozorňuje, že chybí způsob následné rekultivace pozemků dočasného odnětí PUPFL. 192


Následná rekultivace pozemků dočasného odnětí PUPFL je zahrnuta do návrhu stanoviska.

45. Magistrát hlavního města Prahy ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu: Na území hl. m. Prahy záměr zasahuje pouze okrajově, a to v k. ú. Kolovraty úpravou MÚK Lipany, která je součástí silničního okruhu okolo prahy, a to stavby 511. Bez připomínek. 2. Z hlediska lesů a lesního hospodářství: Předložená dokumentace řeší výstavbu dálnice D3 ve dvou základních variantách východního a západního koridoru s napojením na SOKP. Na území hl. m. Prahy zasahuje pouze napojení východního koridoru dálnice ve variantách A2 a A3, a to v k. ú. Kolovraty. Dle předložené mapové dokumentace nelze vyloučit dotčení lesních pozemků v k. ú. Kolovraty, popř. dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa v k. ú. Kolovraty. V textové části předložené dokumentace nejsou případné zábory lesních pozemků na území hl. m. Prahy uvedeny. Nemáme další připomínky. Specifikace je provedena pro jednotlivé varianty, příp. podvarianty. Bude následně zpřesněna v projektové dokumentaci po výběru konečné varianty a stabilizaci její stopy. Pokud by došlo předmětnou stavbou k dotčení lesních pozemků v k. ú. Kolovraty nebo k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa v k. ú. Kolovraty, je pro vydání územního rozhodnutí nezbytné závazné stanovisko orgánu státní správy lesů. Pro stavební řízení je v případě dotčení lesních pozemků nezbytné povolení odnětí těchto lesních pozemků plnění funkcí lesa, o které je třeba požádat rovněž orgán státní správy lesů zdejšího odboru po nabytí právní moci územního rozhodnutí. Jedná se o upozornění z hlediska další přípravy záměru. 3. Z hlediska nakládání s odpady: Bez připomínek. 4. Z hlediska ochrany ovzduší: Bez připomínek. 5. Z hlediska ochrany přírody a krajiny: Na území hl. m. Prahy zasahuje stavba dálnice do k. ú. Kolovraty při řešení východního koridoru ve variantách A2 a A3, a to pouze v jeho napojení na silniční okruh kolem Prahy (SOKP), stavbu 511. Jedná se o stavbu rampy na MÚK Lipany. Lze se ztotožnit s názorem z dokumentace EIA, že na území Prahy bude mít dominantní vliv stavba SOKP. Bez připomínek. 193


6. Z hlediska myslivosti: Bez připomínek. 7. Z hlediska ochrany vod: Předložený záměr se dotýká území hl. m. Prahy pouze v případě variant A2 a A3, a to k. ú. Kolovraty, umístěním rozpletu napojení navržené komunikace D3 na SOKP. Napojení dešťových vod z komunikace požadujeme projednat s příslušnými správci recipientů (na území hl. m. Prahy – Říčanský potok, Pitkovický potok a jejich přítoky) zejména s ohledem na kapacitu koryt vodních toků a potřeby retenčních kapacit navržených DUN a RN. Nelze souhlasit s návrhem retenčních nádrží pouze tam, kde by při návrhovém dešti přítok vod z odvodnění dálnice tvořil více než 35% průtoku z povodí nad vyústěním. Potřeba retence dešťových vod musí být posuzována individuálně pro každý vodní tok dle jeho aktuálního stavu. Souhlasíme s již uvedeným závěrem, že vliv stavby D3 v případných variantách A2 a A3 na povrchové a podzemní vody na území hl. m. Prahy bude oproti vlivu stavby SOKP méně významný Projednání vypouštění dešťových vod z dálnice do vodotečí se správci povodí je obecnou podmínkou – přesto zahrnuto do podmínek stanoviska. Zpracovatel posudku se ztotožňuje s připomínkou ohledně přívalových vod. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k povodňovým situacím, včetně ohrožení na hmotném majetku. Navíc v případě přívalových vod by měly být uvažovány vyšší vody než 2-leté. Zahrnuto do podmínek stanoviska.

46. Městský úřad Benešov ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření a) vyjádření vodoprávního úřadu dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách: Vodoprávní úřad k předloženému návrhu sděluje, že u všech navržených variant musí být dodržena platná legislativa na úseku vodního hospodářství a minimalizovány negativní dopady na ochranu povrchových a podzemních vod v dotčených lokalitách stavby dálnice. Obecná podmínka zahrnuta v návrhu podmínek stanoviska. b) vyjádření dle zákona č 185/2001 Sb., o odpadech: Bez připomínek. c) Vyjádření dle zákona č. 114/1992 sb., o ochraně přírody: Kladně hodnotíme zpracování dokumentace pro celý úsek Středočeského kraje, který je na rozdíl od dřívějších jednotlivých částí posuzován komplexně jako celek variantní metodou. Z hlediska citovaného zákona a dle místních znalostí v zájmovém území obce s rozšířenou působností Benešov je z většiny ukazatelů (zejména z hlediska dotčení krajinného rázu a významných krajinných prvků) východní koridor k trasování dálnice 194


vhodnější. Západní varianta je více konfliktní zejména z hlediska většího narušení aspektů krajinného rázu a z hlediska nové liniové migrační překážky pro živočichy. I přes uvedené konstatování jsou obě varianty značným zásahem do krajiny, který je nutné v obou případech eliminovat vhodnými opatřeními (ozeleněním bezprostředního okolí, zářezy, valy s vegetací, zalesněním zemědělské půdy mezi dálnicí a sídly, ekodukty atd.). Tato kompenzační řešení jsou ale naopak lépe proveditelná u západního koridoru, kde je pro ně více vhodných ploch a nabízí se více možností variant řešení. To poměrně značně stírá převahu východního koridoru z hlediska zájmů ochrany přírody a obě varianty se uvedeným stávají dost rovnocennými, i když preference východního trasování z důvodu ochrany přírodních a krajinářských hodnot území zejména na Netvořicku, Neveklovsku a Maršovicku stejně zůstává. Vzhledem k obsahu připomínky bez komentáře. d) Vyjádření dle zákona č. 289/1995 sb., o lesích: Z hlediska lesního zákona trvá požadavek minimalizace budoucích záborů pozemků PUPFL u všech variant. I když se jedná o obecnou podmínku, je zahrnuta v návrhu podmínek stanoviska. e) Vyjádření dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší: Požadujeme zajistit dostupnými technickými a organizačními opatřeními omezení prašnosti při výstavbě dálnice D3 a souvisejících staveb. I když se jedná o obecnou podmínku je zahrnuta v návrhu podmínek stanoviska.

47. Městský úřad Černošice ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Bez připomínek. Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře.

48. Městský úřad v Říčanech ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření a)

Orgán ochrany zemědělského půdního fondu: Bez připomínek.

b) Orgán státní správy lesů: Vyjádření k případné východní variantě B2, A2, A3 a A4 Předloženým záměrem budou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa.

195


Z navrhovaných variant A2, A3 a A4 je pro orgán státní správy lesů nejpřijatelnější variantou varianta A4, která využívá v maximální možné míře stávající dálnici D1 a tím dojde k minimálnímu zásahu do pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ke zpřesnění záboru pozemků sloužících funkci lesa dojde po konečném výběru varianty včetně stabilizace její stopy. c) Orgán státní správy myslivosti: Požadujeme, aby v místech, kde nebudou instalovány protihlukové stěny, bylo umístěno oplocení, které zabezpečí dálnici proti vnikání zvířat a zvěře a sníží jejich úhyn. S tímto opatřením stavba počítá. Dále požadujeme, aby byla zajištěna migrace zvěře (např. přechody, podchody). S tímto opatřením stavba počítá. d) Orgán ochrany přírody a krajiny: Trasy A2, A3, A4: Nesouhlasíme s vedení dálnice D3 v předložených variantách označených v dokumentaci EIA jako trasy A2 a A3. Varianta A2 z hlediska ochrany přírody a krajiny sice minimalizuje požadavek na kácení dřevin rostoucích mimo les, z druhé strany představuje nejméně vhodnou variantu z hlediska zajištění ochrany krajinného rázu. Například likvidace zeleně u křížku nad částí Voděrádky, je z hlediska kulturních a historických vazeb v území velmi negativním zásahem. Varianta vedení dálnice v trase A3 nemá tak negativní dopad na krajinný ráz území, nicméně představuje výrazný zásah do prvků územního systému ekologické stability, významných krajinných prvků ze zákona (likvidace lesních porostů, zásah do prostoru údolních niv, dopad na vodní toky, atd.), registrovaných významných krajinných prvků (registrace provedena Vyhláškou OÚ Praha – východ č.6/ŽP/94) a v neposlední řadě představuje zásah do biotopů obecné a zvláštní ochrany (ropucha obecná, ropucha zelená, čolek obecný, skokan zelený, skokan štíhlý, slepýš křehký, ještěrka obecná, atd.). Velmi negativním zásahem je především likvidace nezarybněných vodních ploch u obce Jažlovice, které jsou jedinečným biotopem zvláště chráněných druhů. Krajina v okolí města Říčan je urbanizovanou krajinou, která je ovlivněn stavbou dálnice D1, stavbou silničního okruhu a železnice, na které jsou následně navázány stavby logistických a průmyslových center. Všechny výše uvedené stavby představují výrazné migrační překážky v krajině. Prvky ÚSES a interakční prvky jsou na katastru města umístěny převážně podél koryt vodních toků. Důvodem je i skutečnost, že se jedná o zemědělsky využívanou krajinu. Navržené přemostění Pitkovického potoka v prostoru LBC, je dle našeho názoru velmi negativním zásahem do životního prostředí. Představuje zábor nejenom lesních pozemků, ale i zásah do břehového porostu vodního toku. Srážkový a světelný stín pod tělesem mostní konstrukce a v neposlední řadě i požadavky projektantů na úpravy koryt vodního toku pod tělesem mostu (zajištění stability mostní konstrukce) tak, jak již máme zkušenost z projednávání trasy rychlostní komunikace 511 a 512, povedou dle našeho názoru k omezení migrační prostupnosti celého území. Z výsledku předloženého biologického hodnocení navíc vyplývá, že realizací tras dálnice dojde k poškození a zničení biotopů zvláště chráněných druhů.

196


Všechny výše uvedené skutečnosti jsou pro orgán ochrany přírody nepřijatelným řešením. Stavbou A2 nebo A3 dojde dle našeho názoru k dalšímu zhoršení migrační prostupnosti území a ke snížení jeho celkové ekologické stability. Z hlediska orgánu ochrany přírody v dosahu jeho působnosti je akceptovatelná varianta A4. Trasa B2: K prvkům ÚSES: 1.

LBK XII: křížení s prvkem ÚSES je v grafické části umístěno mimo vymezený LBK (převymezení ÚSES?). V tex. části (svazek č.5 – Rámcová migrační studie) a ani v grafické části nejsou žádné informace o migrační prostupnosti navrhovaného křížení. Prosíme doplnit. Bude doplněno v navazující projektové přípravě, pokud bude varianta východní vybrána – zahrnuto do podmínek stanoviska.

2.

LBK XXI: z předložené dokumentace není zřejmé, na jakém území je LBK vymezený. Dle schváleného územního plánu obce Senohraby není podél hranice katastrálního území směrem k obci Kovářovice vymezený prvek ÚSES a z tohoto důvodu se domníváme, že LBK je vymezený výhradně na katastru obce Kovářovice. Zdejší orgán ochrany přírody a krajiny není k tomuto území věcně a místně příslušný, nicméně migrační koridor označený v předložené dokumentaci č.IV v šíři 600 m, který nahrazujeme mostním objektem cca 130 m širokým s volnou výškou pod mostem 3,5 m - 6,0 m, pod kterým vede navíc komunikace, se nám zdá jako ne zcela optimálním řešením. Podle vyžádané informace pracoval zpracovatel dokumentace s platnými územními plány dotčených obcí. Pokud přesto došlo ke změně nebo pomýlení, bude zpřesněno v navazujíc projektové přípravě, pokud varianta východní bude vybrána – zahrnuto do podmínek stanoviska.

3.

LBK XXIII: vymezeným prvkem ÚSES prochází navrhovaná komunikace včetně sjezdů na komunikaci označenou jako III/6031. Křížení a navrhovaná opatření z hlediska zajištění migrační prostupnosti krajiny nejsou zřejmá z textové ani grafické části. Prosíme doplnit. bude zpřesněno v navazující projektové přípravě, pokud varianta východní bude vybrána – zahrnuto do podmínek stanoviska.

Obecně: Fragmentace krajiny + krajinný ráz: Předloženým záměrem dojde k další fragmentaci krajiny, která negativně ovlivňuje život v krajině a to především z hlediska jednotlivých druhů. Fragmentace krajiny, způsobená především antropogenními prvky (dopravní a technická infrastruktura, plochy sídel), výrazně ovlivňuje strukturu a funkčnost krajiny. Fragmentací sice může dojít ke zvýšení diverzity krajiny, nicméně současně dochází ke zmenšování vnitřního prostředí ekosystémů a přítomnost koridorů negativním způsobem ovlivňuje migraci živočichů. Z tohoto důvodu není v takto již fragmentované krajině žádoucí umístění dalších liniových staveb. 197


Z hlediska krajinného rázu je komunikace, především část trasy B2 a trasa A2, umístěna do volné zemědělsky využívané krajiny. Výstavba komunikace, tak jak je navržena (zářezy a násypy pro umístění a stavbu mostních objektů), představuje středně silný zásah do krajinného rázu, který bude dále umocněný jejích umístěním v okrajové části přírodního parku Velkopopovicko. Závěr – srovnání východní a západní varianty: Obě varianty jsou značným zásahem do krajiny, který je nutné v obou případech eliminovat vhodnými opatřeními (ozeleněním bezprostředního okolí, zářezy, valy s vegetací, zalesněním zemědělské půdy mezi dálnicí a sídly, ekodukty atd.). Tato kompenzační řešení jsou ale naopak lépe proveditelná u západního koridoru, kde je pro ně více vhodných ploch a nabízí se více možností variant řešení. Vyjádření konstatuje, že zásah do krajiny ve východní variantě lze eliminovat vhodnými opatřeními. e) Orgán odpadového hospodářství Bez připomínek f) Orgán ochrany ovzduší Bez připomínek. g) Vodoprávní úřad: Obecně: Do místní příslušnosti obce s rozšířenou působností MěÚ Říčany spadá úsek stavby od km 0,000 do cca km 16,400 (ve staničení komunikace není uvedeno, kde trasa dálnice přechází hranice katastrálních území), tedy varianty A2, A3, A4 a část varianty B2. Toto trasování v několika místech překonává vodní toky. Jedná se především o Pětihostský potok, Pitkovický potok a jejich přítoky. Po realizaci stavby bude odváděna dešťová voda do místních potoků z nové asfaltové plochy cca 38 ha (dle dokumentace EIA bude šíře obou pruhů zpevněné části vozovky (3,75+3,75+4)*2 =23,0 m, při délce úseku 16,4 km tj. 37,72 ha – pouze samotná dálnice, bez nájezdů, sjezdů apod.), což více než velmi významně, vzhledem k malé kapacitě toků, může ovlivnit zdejší odtokové poměry. Nejbližší okolí Říčan je již v současnosti značně zatíženo nejen rychlým nárůstem staveb pro bydlení a služby, ale především rozsáhlými komerčními zónami kolem dálnice D1, vlastní dálnicí D1, pražským okruhem st. 512 a bude plánovaným okruhem st.511. Další frekventované komunikace dálničního charakteru mohou v oblasti způsobit již nenapravitelné a zásadní poškození. Proto bez podrobných průzkumů, studií a opatření je zde vůbec nelze připustit. Vodoprávní úřad bude věcně příslušný k rozhodování o povolení stavebních objektů podle vodního zákona a vydání souhlasů v případech kdy není třeba povolení podle tohoto zákona, ale může dojít k ovlivnění vodních poměrů (ustanovení § 17 vodního zákona).

198


K technickému řešení: 1. Navržené retenční nádrže pro odvod dešťové vody z tělesa dálnice jsou kapacitně navrženy na 2 letý déšť s dobou trvání 15 min, což považujeme, vzhledem k místním podmínkám, za zcela nedostačující. Vzhledem k malé kapacitě koryt a objektů na místních vodních tocích, k zastavěnosti jejich břehů a k výjimečně rychlé expanzi urbanizace v okolí Říčan (vč. dálnice D1, pražského okruhu st. 512 a rozsáhlých komerčních zón), stanovil vodoprávní úřad z důvodu udržení vodohospodářské stability v povodí Pitkovického potoka pro nové stavby požadavek na provedení opatření na ochranu toku pro návrhový déšť 20-ti letý s dobou trvání 20 min. Bývalý správce Pitkovického potoka (ZVHS, prac. Praha) stanovil další podmínku pro max. hodnotu odtoku za RN – 10 l/s.ha urbanizované plochy. Požadujeme, aby tyto podmínky, v místě obvyklé, byly respektovány a do všech stupňů záměru a návrhů stavby byly zapracovány, pokud studie průtokových poměrů v Pitkovickém potoce (nebo v jiném potoce, kam budou vody vypouštěny ve významném součtovém množství), kterou stavebník doloží již k územnímu řízení, prokáže, že takto regulované vypouštěné množství dešťových vod neohrozí bezpečné průtoky. Budeme požadovat, aby výpočty byly zpracovány pro nejnebezpečnější úseky především z hlediska ohrožení majetku a zdraví osob. Budeme požadovat, aby ke „stávajícímu“ průtoku (ČHMÚ), bylo připočteno i regulované zvýšení pro dostavbu obcí v povodí, podle platných, případně již projednávaných územních plánů. V případě, že vypouštěné množství dešťových vod z nové komunikace by mohlo způsobit v důsledku jakékoli povodňové stavy, musí být navržena taková protipovodňová opatření, která toto vyloučí. Z téhož důvodu požadujeme retenční zařízení s řízeným odtokem umístit na všechny odtoky odvodnění tělesa komunikace. Protože stavba může velmi zásadně ovlivnit odtokové poměry v místě, retenční nádrže budou vodními díly ve smyslu §55 odst.1.d. vodního zákona, k povolení stavby i k povolení nakládání s vodami bude vodoprávní úřad. Zpracovatel posudku se do značné míry ztotožňuje s připomínkou. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k povodňovým situacím, včetně ohrožení na hmotném majetku. Navíc v případě přívalových vod by měly být uvažovány vyšší vody než 2-leté, min. 20-ti leté. Zahrnuto do podmínek stanoviska. 2. Všechny toky, které jsou podle návrhu využity pro odvodnění komunikací v různých variantách, jsou zařazeny mezi kaprové vody a vztahuje se na ně zvýšená ochrana podle Nař. vl. č.71/2003 Sb. ve smyslu novely č. 169/2006 Sb., s účinností přijatých opatření od 1.5.2009. Vodoprávní úřad, z důvodu jejich malé vodnosti a současně již dnes vysokému zatížení (opět především dálnice D1, pražský okruh- st. 512 a plochy rozsáhlých 199


komerčních zón), požaduje na všech odtocích dešťových vod z tělesa dálnice osazení DUN – dešťových usazovacích nádrží (opatřených sedimentačním prostorem a prostorem zachycujícím ropné látky) - z důvodu ochrany kvality povrchových vod i jako bezpečnostní prvek v případě havárií na frekventovaných komunikacích využívaných kamionovou dopravou. Zpráva pro EIA v kap. B.12.1- vlivy na vodu-kvalitativní posouzení“ uvádí výpočet imisních hodnot, kde vychází z hodnoty 0,1 mg/l C10-C40 znečištění odtékajících dešťových vod z vozovky - bez předchozího čištění. Není uvedeno, kde byla tato hodnota získána. Podle dosavadních zkušeností našeho úřadu z ploch komerčních zón (obdobná situace), je odtokové znečištění na přítoku do odlučovačů velmi proměnné v souvislosti s podmínkami v době odběru. V nejnepříznivějších podmínkách (např. první jarní splachy, deště po delším suchu a pod) jsou hodnoty znečištění před odlučovačem řádově až více než stonásobně vyšší než je uvedená výpočtová hodnota ve zprávě pro EIA. Návrhem stavby i později provozními řády budeme požadovat zachycení ropných uhlovodíků před vypuštěním dešťových vod do toku, se zajištěním zbytkových hodnot max.C10-C40 – 0,2 mg/l. Provozní řády jsou zahrnuty do podmínek stanoviska. Zatížení vodních toků odvodem dešťových vod z tělesa dálnice, příp. dalších ploch souvisejících se stavbou musí odpovídat platným legislativním předpisům. 3. Požadujeme již v základních návrzích dokumentace zpracovat identifikaci melioračních zařízení s ohledem na požadavek zajištění jejich funkčnosti při provádění stavby i po jejím dokončení. Zahrnuto do podmínek stanoviska. 3. V místech možného snížení hladiny podzemní vody stavebními zásahy požaduje VÚ zpracovat studii možného hydrogeologického ovlivnění stávajících zdrojů podzemní vody, určující míru ovlivnění množství i kvality. VÚ požaduje zpracovat, před vydáním územního rozhodnutí, řešení náhradních zdrojů vody pro lokality s ovlivněním množství a kvality podzemních vod. Problematika případného ovlivnění vodních zdrojů bude řešena v další fázi projektové přípravy po výběru konečné varianty. Bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum, který vyhodnotí vlivy dálnice D3 na vodní zdroje v kvantitě i v kvalitě, případně navrhne nápravná opatření. Zahrnuto do podmínek stanoviska. Varianta A2 V důsledku hloubky zářezu dálnice dojde k ovlivnění hladiny podzemních vod v obci Voděrádky, zvláště v jejím okraji u navrhované trasy dálnice. Varianta A3 V důsledku vedení koridoru dálnice v zářezu dojde k ovlivnění hladiny podzemních vod pro část Kuří, část Krabošice (zásobování z individuálních studní) a v důsledku zahloubení tunelu v blízkosti Jažlovic k ovlivnění hladiny podzemních vod pro Jažlovice, v oblasti mezi tunelem a Pitkovickým potokem. Varianty A2, A3 200


Odvodnění tělesa komunikace je z obou variant do přítoků Říčanského a Pitkovického potoka. Oba jsou dle nařízení vlády č.227/2007Sb. zařazeny mezi kaprové vody. Vzhledem k tomu, že Říčanský potok je recipientem, do kterého jsou odváděny přečištěné odpadní vody z bodového zdroje znečištění ČOV Říčany ( ČOV nad 10000EO) a dále je do tohoto toku odlehčována jednotná kanalizace Města Říčany, a protože podle původního návrhu byla do tohoto toku i odvodněna vozovka výhledové trasy pražského okruhu č.511, další zhoršení kvality povrchové vody v tomto toku je naprosto nežádoucí a v žádném případě s ním nesouhlasíme. Pitkovický potok se později vlévá do Botiče těsně nad Hostivařskou přehradou, která slouží k rekreaci obyvatel Prahy (vody koupací). Znečišťování také tohoto toku je velmi nežádoucí. Je nutno zohlednit v další přípravě záměru, pokud tato varianta bude vybrána. Varianta A4 Je vedena přibližně v trase dálnice D1 a odvodnění komunikace je řešeno do levostranného přítoku Pitkovického potoka a do Kašovického potoka. Varianta B2 Odvodnění komunikace je do Pětihostského a Lomnického potoka. Mezi km 15.000 a km 16,000 přechází trasa přes štolový přivaděč pitné vody z vodního zdroje Želivka a zasahuje tedy do jeho I. i II. Ochranného pásma (EIA toto neuvádí). Pro ochranná pásma štolového přivaděče je závazná vyhláška Okresního úřadu Benešov, č.j. 231-1980/99 z 21.5.1999. Dokumentace EIA tuto skutečnost postrádá. Vodoprávní úřad požaduje projednat stavbu se správcem štolového přivaděče Želivka. Stavba podléhá projednání podle § 17 vodního zákona. Trasa komunikace je dále vedena přes II. ochranné pásmo vodních zdrojů Krámský, pivovaru Velké Popovice. Dešťové vody musí být odvedeny přes DUN mimo ochranné pásmo vodních zdrojů. Stavba opět podléhá projednání podle § 17 vodního zákona. Je nutno zohlednit v další přípravě záměru, pokud tato varianta bude vybrána.

Závěr Vodoprávní úřad, i v případě realizace všech požadovaných opatření, nesouhlasí s východní variantou vedení dálnice D3 na území ORP Říčany, a to z důvodu již příliš vysokého zatížení této oblasti s důsledkem neúměrného negativního ovlivnění kvality a množství podzemních i povrchových vod. Obce v okolí Říčan (a v okolí navrhovaných tras) jsou dosud závislé ve značné části na individuálních podzemních zdrojích vody. Jejich poškozením by došlo k havarijní situaci v zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Horninové prostředí této oblasti je tvořeno převážně jíly, s min. schopností vsakování dešťových vod. Odvodnění východní varianty dálnice D3, je pro všechny varianty (A2, A3,A4 a B2) svedeno do místních potoků Pitkovického, Pětihostského a Říčanského. Ty mají malý průtok a procházejí na mnoha místech intravilány obcí, což může vést při zvýšení průtoků ke zvýšení povodňového nebezpečí a k přímému ohrožení majetku a zdraví osob.

201


Další negativní dopady na Říčanský potok by byly tak veliké, že z našeho hlediska varianty A2 a A3 zcela vylučujeme. Proto v případě stavby východní varianty koridoru dálnice D3 jsou z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem na území spravovaném ORP Říčany méně nepříznivé varianty A4, B2, za podmínek uvedených v předchozím textu. Varianta A4 se přitom jeví jako nejpřijatelnější z hlediska trasování i odvodnění ploch, protože vede z větší části v trase již existující dálnice D1. K západní variantě návrhu se nevyjadřujeme, protože je vedena územím mimo naší působnost. Je nutno zohlednit v další přípravě záměru, pokud bude východní varianta vybrána jako konečná. Relevantní připomínky zahrnuty do návrhu stanoviska.

49. Městský úřad Votice ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření a) Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění Doporučuji vyhodnotit možnosti odvádění srážkových vod z dálnice (především s ohledem na kontaminaci ze zimní údržby) a jejich dopad na stávající vodní zdroje, vodní nádrž „Podolí“, která je uvedena v návrhu generelu vodních nádrží k Plánu oblastí povodí a III. ochranného pásma vodního toku Mastník.. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k záplavovým stavům, nebo ohrožení na hmotném majetku. Navíc v případě přívalových vod by měly být uvažovány vyšší vody než 2-leté, min. 20-ti leté . Zahrnuto do podmínek stanoviska. Po konečném výběru varianty a stabilizaci stopy bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum. se zaměřením na případnou negativní změnu kvalitativní i kvantitativní včetně příp. nápravných opatření. Součástí opatření je i plnohodnotné zajištění náhradního zdroje.

b) Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. v platném znění VARIANTA VÝCHODNÍ (v místně příslušném území námi preferovaná varianta C 3, resp. C 3a) je zejména z hlediska ovlivnění krajinného rázu, dotčení významných krajinných prvků, mimolesní zeleně, migračních aspektů, aj. výrazně šetrnější než tzv. koridor západní. V dalším stupni projektové dokumentace (dokumentace vlivů záměru na životní prostředí), resp. po výběru konkrétní trasy dálnice je nutno řešit zejména: - odstraňování dřevin jen v míře nezbytně nutné (plochy pro dočasné zábory, zařízení staveniště, apod. vybírat tak, aby kácení dřevin nebylo nutné), současně s vyhodnocením nutnosti kácet dřeviny by měly být řešeny i plochy, na nichž bude prováděna přiměřená náhradní výsadba, nemělo by se jednat pouze o násyp a zářez dálnice, ale i další navazující plochy například doprovodná zeleň u místních komunikací (polních cest), navazující plochy prvků ÚSES (i v současnosti nefunkčních), atd., 202


- podrobně vyhodnotit vliv stavby na všechny konkrétně dotčené VKP (i v širším měřítku – stabilita jednotlivých lesních porostů, zasolení vody a okolní pozemků, apod.) a zhodnocení zásahu stavbou dálnice do krajinného rázu doplnit o lokální doprovodné opticky exponované stavby (např. stožáry mobilních operátorů, výrazné dopravní značení, mýtné brány, aj.), - snížit dělící účinek dálnice realizací vhodných opatření v souladu s Metodickou příručkou k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy AOPK pro stavbou dotčené biokoridory a to jak funkční tak i v současnosti nefunkční, - ochranu drobných sakrálních staveb v krajině při výstavbě, - zařízení staveniště a další možné dočasné zábory situovat mimo ekologicky významné plochy (ÚSES, VKP, rozptýlenou zeleň, ..) - řešit výběr komunikací, kterými bude zajištěn přístup v průběhu stavby ke staveništi s ohledem na možné negativní dopady na okolní dřeviny, VKP, drobné sakrální stavby v krajině apod. Je nutno zohlednit v další přípravě záměru obecně bez ohledu na zvolenou variantu.

50. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření a) oddělení odpadového hospodářství Bez připomínek. Upozorňujeme pouze, aby byly v maximální míře šetřeny surovinové zdroje a pokud to bude možné, byly při stavbě využity recyklované odpady. b) oddělení ochrany ovzduší Bez připomínek. c)

oddělení ochrany vod Z hlediska ovlivnění průtoků u málo vodných recipientů se jeví jako dostatečné opatření, že navrhované retenční nádrže budou řešeny tak, aby z hlediska maximálních průtoků byly zachovány stávající odtokové poměry. Z hlediska jakosti se jeví jako významné ovlivnění chloridy Mastníku, který je vodárensky využíván. V této souvislosti upozorňujeme, že uvažovaná předčistící zařízení na dešťové vody z dálnice zvýšené koncentrace soli neovlivní. V dokumentaci však nejsou žádné varianty řešení a nejsou navrženy případné kompenzační opatření. Zpracovatel posudku doporučuje, že v případě přívalových vod by měly být uvažovány vyšší vody než 2-leté, min. 20-ti leté . Zahrnuto do podmínek stanoviska. Souhlas s tím, že uvažovaná předčistící zařízení na dešťové vody z dálnice zvýšené koncentrace soli neovlivní

d) z hlediska ochrany přírody

203


Nesouhlasíme s navrženou stavbou. Dopravní obslužnost jižních Čech je v současné době řešena dvěma silničními koridory: D1 + I/3 Praha – Mirošovice – Benešov – Tábor – České Budějovice a R4 + I/4 + I/20 Praha – Dobříš – Písek – České Budějovice, jejichž parametry lze i nadále zlepšovat. ČIŽP preferuje stávající silniční sítě a rozšíření silnice I/4 a I/20 na rychlostní komunikace. Tyto silnice jsou již vedené jako rychlostní komunikace v úseku Jíloviště – Dubenec a Radobytce – Písek. ČIŽP zároveň poukazuje na skutečnost, že dne 20.1. 2011 byla Ministerstvem dopravy ČR zveřejněna tzv. superkoncepce výstavby dopravních sítí v ČR. V příloze číslo 4a je naznačen harmonogram dokončení výstavby silniční páteřní sítě. S dokončením středočeského úseku dálnice D3 se počítá až v roce 2024. Se stavbou silnice R3 od Českých Budějovic k hranicím Rakouska se nepočítá vůbec. Zároveň se do roku 2014 až 2017 počítá s prodloužením rychlostní komunikace R4 a I/20. ČIŽP proto v této souvislosti navrhuje nejdříve postup pečlivého zhodnocení skutečných dopravních potřeb a nároku, a to až po realizaci zmíněných záměrů v letech 2014 až 2017. Zároveň inspekce upozorňuje na fakt, že ve směru Praha - Benešov u Prahy - Tábor České Budějovice funguje železnice, která má být s využitím prostředků EU výrazně zmodernizována, provoz na ní urychlen a stane se tak výrazně atraktivnější pro nákladní i osobní dopravu. Jedná se o názor. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné. Opačný postup by byl nelogický – zpracovat prováděcí projekty a na jednotlivé varianty a následně provést hodnocení na životní prostředí – včetně neúnosných ekonomických dopadů, tyto prováděcí projekty by se stejně měnily na základě výsledku posuzování vlivů na životní prostředí. Je jisté, že všechna území se v průběhu času s různou intenzitou dynamicky mění. Na to je pamatováno i v návrhu stanoviska ve fázi přípravy stavby. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. V případě realizace dálnice D3 CIŽP jednoznačně preferujeme tzv. východní koridor, a to v dílčích variantách A4, B2 a C3b. Stavba západního koridoru je z hlediska požadavku zákona č. 114/1992 Sb. zcela nepřijatelná, a to zejména z níže uvedených důvodů: 1) Stavba přináší nevratné negativní dopady zcela nového dopravního koridoru v území s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou a s intenzivně využívaným rekreačním potenciálem v přírodně cenných oblastech Dolního Posázaví a České Sibiře. 2) Stavba velmi výrazné ovlivní až zničí cenné biotopy mnoha rostlinných a živočišných společenstev s velmi vysokým zastoupením zvláště chráněných druhů.

204


3) Realizace trasy mostním tělesem a navazující dopravní strukturou pres příkrý a hluboký zářez reky Sázavy negativně ovlivní nejcennější partie s fenomenálními stanovišti velmi vzácných druhu rostlin a živočichů (kandík psí zub, užovka hladká, užovka podplamatá, zmije obecná, ještěrka zelená, mlok skvrnitý). 4) Stavba se přímo dotýká evropsky významné lokality Dolní Sázava a zasahuje do modelového území pro monitoring druhu prováděný v rámci požadavku Evropské unie. Rovněž ovlivní výsledky tohoto monitoringu. 5) Stavba zásadně zhorší migrační poměry druhu. Liniová stavba představuje nepřekonatelnou bariéru pro organismy a zamezuje jejich přirozené migraci. 6) Stavba bude mít za následek fragmentaci dosud celistvé a velkokapacitní komunikací nezasažené krajiny. Trasa dálnice D3 v rámci západního koridoru je vedena v území s vysokými přírodními a krajinářskými hodnotami a častější přítomností soustředěných hodnot krajinného rázu. Východní koridor v optimalizované podobě při důsledném dodržení navržených opatření k prevenci, omezení a vyloučení negativních účinků stavby tak, jak to uvádí předložený biologický průzkum (RNDr. J. Vávra, CSc.) lze tudíž považovat za variantu s relativně menšími negativními vlivy na cenné přírodní fenomény a krajinný ráz. Je jisté jak i vyplývá z dokumentace, že západní varianta má z hlediska ochrany přírody více negativní vliv než varianta východní. Nelze však pomíjet, že i východní varianta má negativní vlivy z hlediska ochrany přírody, je v kontaktu s lokalitou EVL (Dolní Sázava), atd. Za jeden z hlavních negativních dopadu navržené dálnice D3 ČIŽP rovněž považuje nepřímé, indukované ovlivnění, které dokumentace nezohledňuje i přesto, že v našem vyjádření ke zjišťovacímu řízení ze dne 1. 10. 2007 bylo na uvedené problémy upozorněno. Zlepšení dopravní dostupnosti Prahy z uvedených oblastí vyvolá jistě výstavbu dalších satelitních městeček. Faktické hranice Prahy se posunou ze stávajícího regionu Jirčany – Psáry - Hlubočinka minimálně k linii Okrouhlo – Jílové (resp. Studené u Jílového). Satelitní výstavba s sebou nese řadu negativních vlivů, které způsobí urbanizaci krajiny a nevratný zánik stanovišť a biotopu. Jedná se zejména o: 1. Zábory ZPF. 2. Nadměrnou výstavbu zpevněných ploch a místních komunikací. 3. Výstavbu související infrastruktury. 4. Budování logistických zón. 5. Další zatížení osobní, veřejnou a nákladní dopravou. 6. Úpravy parkového charakteru ponechávající v krajině udržovanou zeleň pouze formálního charakteru, jejíž význam biotopní a ekosystémový je nepatrný. 7. Negativní ovlivnění charakteru krajiny tvořeného historicky podmíněnými menšími izolovanými sídly. Vznik satelitních městeček je obecný jev, jemuž se bohužel obce nebrání (spíše naopak). Rozšiřují se postupně dál od Prahy nezávisle existenci D3. Nelze vyloučit, že existence D3 tento jev částečně urychlí. Nelze vyloučit ani vznik logistických center jako je tomu u D1. S výhradami ČIŽP lze v tomto směru souhlasit. 205


Z hlediska zájmu ochrany přírody proto západní variantu stavby kategoricky odmítáme. e)

Oddělení ochrany lesa Nesouhlasíme s variantami Z1, Z2 a Z3 „západního koridoru“ v úseku, který překonává údolí řeky Sázavy. V tomto případě by totiž došlo k zásahu do lesních porostu, které jsou označeny jako lesy ochranné s označení 21a, tj. lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (v tomto případě se jedná o prudký svah). Lesní porost svým kořenovým systémem tento svah zpevňuje a zabraňuje vzniku vodním erozím, neboť svojí funkcí retenční zadržuje vodní srážky. Rovněž velké množství tunelu v „západním koridoru“ by mělo zásadní negativní vliv na hladinu spodních vod v daných lokalitách, čímž by došlo k ohrožení lesních porostů nad nimi. Další důležitou věcí je i narušení krajinného rázu v oblasti dolního Posázaví, která patří mezi jednu z nejvíce navštěvovaných ve Středočeském kraji. Přikláníme se k východnímu koridoru, varianta C3b, B2 a A3. Variantě A3 byla dána přednost z důvodu současného velkého dopravního zatížení dálnice D1, které by se připojením dálnice D3 ještě zhoršilo (zejména hluk, prašnost, výfukové zplodiny apod.). K zásahu do lesních porostů v prudkém svahu realizací záměru v západní variantě při přemostění Sázavy nedojde – v tomto směru je v návrhu stanoviska formulována podmínka – pokud západní varianta bude vybrána k realizaci. Pokud je týká snížení hladiny podzemních vod v okolí tunelů – jedná se o předjímání situace, která se projeví jen lokálně v závislosti na vlastnostech horninového prostředí. Zcela jistě nebude tunel sbírat vody mělké zvodně, ale vody hlubšího oběhu, které lze navíc technickými prostředky izolovat. Závěr: ČIŽP OI Praha nepovažuje za vhodné posuzovaný záměr realizovat. Pokud i přes to by se měl záměr uskutečnit, přikláníme se k variantě východního koridoru. Bez komentáře

51. Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Souhlasíme s dokumentací za následujících podmínek: 1.

doporučuje se realizace trasy dálnice D3 v západním koridoru ve variantě Z2 v úsecích A, B, D, varianta Z3 v úseku C a varianta Z1 v úsecích E,F,G.

2.

v dokumentaci pro územní řízení stavby budou dopracovány podrobné návrhy protihlukových opaření ve stanoveném koridoru dálnice a přivaděčích a Václavické spojce. U výpočtových bodů, kde na základě výsledků výpočtů nebude hygienický limit dodržen ani přes navržená protihluková opatření (protihlukové stěny), bude nutné podrobně zpracovat další možnosti ochrany před hlukem.

3.

v dokumentaci pro územní řízení stavby budou vyhodnoceny vlivy dopravy na výskyt vibrací u chráněných objektů s návrhem opatření. 206


4.

v dokumentaci pro územní řízení stavby se požaduje předložit návrh protihlukových opatření na stávajících komunikacích, kde se předpokládá překročení limitů hluku u chráněných objektů v důsledku zprovoznění dálnice D3.

Podrobné návrhy protihlukových opaření ve stanoveném koridoru dálnice a přivaděčích a Václavické spojce – zahrnuto do podmínek stanoviska. Zpracovatel posudku se domnívá, že je nutno využít i jiné technické prostředky k ochraně před hlukem – nejen protihlukové stěny – již dříve v tomto posudku. Vyhodnocení vlivů dopravy na výskyt vibrací u chráněných objektů s návrhem opatření u vybrané varianty – zahrnuto do návrhu stanoviska Předložit návrh protihlukových opatření na stávajících komunikacích, kde se předpokládá překročení limitů hluku u chráněných objektů v důsledku zprovoznění dálnice D3 – zahrnuto do návrhu stanoviska 52. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší ze dne 24. 2. 2011 Podstata vyjádření Záměr považujeme za akceptovatelný. Souhlas je však podmíněn striktním dodržováním opatření pro omezování prašnosti, která jsou uvedena v dokumentaci, a to jak ve fázi výstavby, tak ve fázi samotného provozu. Opatření k omezování prašnosti jak pro fázi výstavby, tak pro provoz zahrnuto v návrhu stanoviska. 53. Ministerstvo zemědělství, odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů ze dne 21. 2. 2011 Podstata vyjádření Preferujeme variantu Z2 s výjimkou čtyř úseků: 1. v km 10 – 12,5 preferujeme variantu Z1. Přestože mezi variantami Z1 a Z2 není zásadní rozdíl v rozsahu záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále jen „PUPFL“), tak variantou Z1 dojde k menší fragmentaci lesů, 2. v km 42,2 - 42,6 požadujeme minimalizovat zábor PUPFL zvětšením poloměru oblouku a posunem komunikace západním směrem, 3. v km 43 – 44 preferujeme podvariantu Křenovice (červená). Přestože mezi variantou Z2 a podvariantou Křenovice není zásadní rozdíl v rozsahu záboru PUPFL, tak u podvarianty Křenovice dojde k menší fragmentaci lesů. 4. v km 50,5 – 52,3 zásadně nesouhlasíme s variantou komunikace Z1=Z2 (modrá) a požadujeme sledovat výhradně úsek varianty C1 v km 52,8 – 55,2. Vedení komunikace v trase Z1=Z2 by představovalo závažnou fragmentaci lesa. Zpřístupnění fragmentu lesa zcela ohraničeného tělesem dálnice a tělesem železniční dráhy, by vyžadovalo technická řešení spojená s dalším zbytečným záborem PUPFL. Vedením dálnice D3 ve variantě C1 v úseku km 52,8 – 55,2 přitom dojde k nesrovnatelně nižšímu záboru PUPFL.

207


Uvedené připomínky doporučuje zpracovatel posudku zohlednit v další fázi přípravy záměru po výběru konečné varianty pro stabilizaci stopy Středočeské D3 – zahrnuto v podmínkách stanoviska. V této souvislosti se nelze nezmínit o zjištěných nedostatcích v příloze č. B.9 Vlivy na lesní porosty a PUPFL, k dokumentaci podle §8 zákona č. 100/2001 Sb., zpracované Ing. Františkem Moravcem. V kapitole 1. „Vliv stavby na stabilitu lesních ekosystémů (str. 1 až 8) je diskutabilní věta: „Vliv stavby na stabilitu okolních porostů nebude negativní a v některých případech může mít i pozitivní dopady (rozčlenění a zpřístupnění lesních komplexů).“ Toto tvrzení není ničím podloženo. Autor přehlédl v úseku komunikace Z1=Z2 (modrá) v km 50,5 – 52,3 v km vznik nepřístupného fragmentu lesa (sevřeného mezi těleso dálnice a těleso železniční trati) i jeho vhodnou alternativu v podobě varianty C1. Variantu C1 v km 52,8 – 55,2 autor nehodnotil z hlediska rozsahu záborů PUPFL přehledně (podrobněji viz připomínky ke kapitole 3.). Přístupnost fragmentu lesa ve variantě Z1=Z2 mezi D3 a železniční tratí je řešena. Varianta C1 se netýká západní varianty, ale napojení východní varianty ve variantě C1 na západní variantu. V kapitole 2. „Vliv stavby na zdravotní stav porostů“ (str. 9) je opominuto zdravotní riziko spojené se solením dálnice, které je řešeno pouze v příloze B.12 a to z hlediska ochrany kvality povrchových a podzemních vod při odvodňování dálnice. Kapitoly 1 a 2 svým rozsahem ani obsahem zodpovědně neřeší danou problematiku ve vztahu ke konkrétnímu území. Jedná o připomínku, která je sice rovněž související se záměrem, ale s ohledem na skutečnost, že má být řádný odvod srážkových vod z tělesa dálnice bez využití zasakování je ovlivnění okolních porostů málo pravděpodobné. V kapitole 3. „Zábory PUPFL a údaje z OPRL, LHP a LHO“ byla zjištěna roztříštěnost zákresů jednotlivých variant dálnice D3 v obrysových porostních mapách 1: 10 000 na jedné straně a klíčových údajů o navržených alternativních úsecích, rozhodujících z hlediska objektivity hodnocení dopadu jednotlivých variant na lesy na straně druhé. Varianta Z2=Z1 se v kritickém úseku km 50,5 – 52,3 nalézá v mapě A3_4_5 4) Přibyšice - Mezno (KU) západního koridoru. Varianta C1 v km 52,8 – 55,2 se nalézá na jiné mapě 3_3_A3 3) Olbramovice – Mezno východního koridoru. Jedná se o připomínku jdoucí na vrub zpracovatele dokumentace. V tabulkové části 3) Olbramovice - Mezno východního koridoru (počínaje str. 32 a dále) je zavádějící označení variant C1+Z1=Z2, protože varianta C1 východního koridoru sleduje od km 48 (dle kilometráže varianty Z2, dále jen „km 48“) variantu Z2=Z1 západního koridoru a představuje tak významnou alternativu, která není hodnocena ani komentována. Oddělené hodnocení varianty Z2 západního a varianty C1 východního koridoru od km 48 považujeme za nepřehledné a matoucí, neboť se pro varianty Z1, Z2 a C1 jedná již o společný (západní) koridor. Vyčíslení záborů varianty Z2 a jejích podvariant, které vedou společným koridorem, by proto mělo být uvedeno přehledně. Dalším nedostatkem je absence dílčích údajů o záboru PUPFL (po jednotlivých úsecích průniku dálnice lesem) u obou koridorů. Údaje o výměře záborů PUPFL jsou uváděny po úsecích dálnice, přičemž každá z variant má svou kilometráž. Zvolený systém tak značně znesnadňuje posouzení rozdílů v záborech u jednotlivých variant. Kritický úsek varianty Z1=Z2 v úseku km 50,5 – 52,3 odpovídá u varianty C1 úseku v km 52,8 – 55,2. Autor na straně 27. pouze konstatuje, že: „trasa prochází rozsáhlejšími lesy u obcí 208


Heřmaničky (km 48 – 49), Radíč (km 50- 52) a Ješetice (km 52)“ aniž úsek varianty C1 jako vhodnou alternativu doporučuje. Varianta C1 se netýká západní varianty ale napojení východní varianty ve variantě C1 na západní variantu. Varianta C1 nebyla tedy jako součástí varianty západní posuzována. Přesto lze brát jako doporučení, aby ve variantě západní byla varianta C1 uvažovaná s dořešením napojení na trasu Z1=Z2 v jihovýchodní části. Z uvedených nedostatků vyplývá, že nelze bezvýhradně souhlasit ani se závěrečným hodnocením autora této přílohy. Obdobné výhrady máme i k hlavní textové příloze A. dokumentace, kde v kapitole D.I.5. Vlivy na půdu, v tabulce č. 177 na str. 335 chybí vyčíslení záborů PUPFL na zbytku varianty trasy západního koridoru od km 28 do km 58. Porovnání údajů o trvalých záborech jednotlivých úseků v tabulce 177 s údaji v příloze B.9., na které je autory v podrobnostech odkazováno, je nemožné, protože se údaje neshodují. Další nedostatkem je nepravdivé tvrzení v tabulce 191 na str. 378 přílohy A. dokumentace a to již v podnadpise o invariantnosti úseku Přibyšice – KÚ (Mezno). V uvedeném úseku tj. od km 28 – 58 se nabízí k variantě Z2=Z1 kombinace s úseky varianty C1. V téže tabulce v posledním řádku na str. 378 ve druhém sloupci je necitlivá fragmentace lesních porostů u Radíče v km 50-52 komentována jen jako okrajový dotyk lesa. Za nedostačující považujeme navržené opatření, ve kterém není jako alternativní řešení uvedena možnost kombinace variant Z2 s C1. Domníváme se, že zjištěné nedostatky vznikly nezáměrně a lze je přičíst pouze na vrub nekvalitně odvedené práci. Je věci zpracovatele dokumentace, jaký přístup v presentování parametrů záměru použije. Pochopitelně v případě, že jsou v dokumentaci a v přílohách presentovány jiné hodnoty bez příslušného vysvětlení, jedná se o nedostatečnou kontrolu při konečné kompletaci zprávy. Pokud se týká chybějícího vyčíslení záboru PUPFL v západní variantě jedná se zřejmě o přehlédnutí – v tabulce 177 je toto uvedeno. Z hlediska lesního hospodářství a ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa Ministerstvo zemědělství s předloženou dokumentací s výše uvedenými výhradami souhlasí za předpokladu dodržení následujících podmínek: A. Bude zajištěna dostatečná stabilita stavbou obnažených lesních porostů a minimalizováno tak jejich ohrožení, zejména bořivými větry. B. Bude zajištěna ochrana lesních půd před erozí bezeškodným odvedením povrchových srážek z povrchu tělesa dálnice. C. Bude zabráněno úniku povrchových a zejména přívalových vod kontaminovanými ropnými látkami a chlority ze zimní údržby na lesní pozemky. Tyto vody budou vedeny a likvidovány mimo PUPFL pomocí vhodných ochranných opatření nebo retenčních nádrží. D. Stavba dálnice D3 bude v celém navrženém úseku v termínu nejdéle do uvedení do zkušebního provozu obousměrně oplocená. Částečné nebo přerušované oplocení je nepřijatelné. E. V navazujícím stupni řízení bude na základě podrobné dokumentace zpřesněna kombinace západní varianty Z2 a varianty C1 východního koridoru (dle bodu 4.) a kombinace ostatních výše uvedených úseků (dle bodů 1.-3.) se základní variantou Z2 s cílem minimalizovat, případně zcela eliminovat zásahy nebo zábory PUPFL.

209


F. V této dokumentaci budou odstraněny všechny zjištěné nedostatky bránící objektivnímu porovnání dopadů variantních úseků trasy D3 na les a opraveny vyčíslení jejich záborů PUPFL. Uvedené podmínky 1. až 4. a A. až F. požadujeme promítnout do závěrečného stanoviska k posouzení vlivů provedení a provozu záměru na životní prostředí. Relevantní připomínky jsou zahrnuty do podmínek návrhu stanoviska. 54. Ministerstvo dopravy ze dne 8. 2. 2011 Podstata vyjádření Preferujeme západní koridor při maximálním respektování závěrů dokumentace EIA a platných územně plánovacích podkladů. Ministerstvo dopravy zároveň akceptuje v dokumentaci indikovanou potřebu zajištění ochrany dotčeného životního prostředí v maximální míře, která bude ekonomicky únosná. Ministerstvo dopravy je přesvědčeno, že přínosy, které realizace projektu dálnice D3 v západním koridoru přinese, mnohonásobně převýší jistě nezanedbatelné vlivy na životní prostředí, krajinný ráz a fragmentaci dotčené krajiny. Bez komentáře. 55. Národní památkový ústav, územní pracoviště středních Čech v Praze ze dne 24. 1. 2011 Podstata vyjádření Trasa „západního" koridoru, tedy varianta „stabilizovaná" prochází v blízkosti řady hodnotných sídelních celků se zachovanými historickými jádry a s řadou cenných kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je městská památková zóna Jílové a ochranné pásmo historického prostředí sídlištního celku Jílové. Dále prochází velmi blízko obce Maršovice s významným areálem kostela a kulturní památky Voračice, os. Bezmíř, areálu tvrziště a statku. Do žádné z těchto památek vysloveně nezasahuje, kromě barokní zděné kapličky v Maršovicích, která je v prostoru nájezdu. Je však třeba respektovat památky včetně jejich prostředí. Tyto památky, zejména kostely, zámky, ale i celá historická jádra obcí a měst tvoří dominanty širokého okolí, jejichž panoramatické pohledové hodnoty a vazby je třeba zachovat. Území, kterým prochází navrhovaná trasa na okrese Praha - západ, na okrese Benešov a na okrese Příbram (Sedlecko - Prčicko, dříve okres Benešov) je přírodně i urbanisticky velmi hodnotná kulturní krajina, svědčící o staletém obývání a kultivaci a přitom se zachovalým přírodním prostředím. Nikoli náhodou prochází západně od navržené trasy dálnice D3 směrem k Vltavě severojižní trasa evropské cyklostezky Praha - Vídeň, kromě toho prochází trasa dálnice částí prostoru chráněného území Přírodní park Středních Čech. Celá trasa dálnice, zvláště mimoúrovňové nájezdy, mimoúrovňová křížení, vedení trasy dálnice na násypu, odpočívky apod. jsou velkým urbanistickým zásahem do krajiny (kromě dalších výrazných a mnohdy negativních vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí). Zejména nájezdy, ale i jiná místa v okolí dálnice jsou pohledově velmi citlivá. Z obdobných míst na jiných dálnicích je zřejmé, že zejména u nájezdů často vzniká nanejvýše nevhodná parazitní zástavba velkoobjemových hal a dalších nevhodných objektů, které ničí panoramatické 210


pohledy na obce a města s dominantami památek a celkově silně znešvařují přírodu i krajinu v okolí dálnice a tomuto jevu by mělo být zabráněno. Navrhovaná trasa dálnice D3 znamená v tomto případě v podstatě zdvojení silničního tahu z Prahy na jih (první je stávající silnice I/3) a tím další zásah do kulturní krajiny. Z hlediska památkové péče uvádíme následující body, které je třeba respektovat nebo vzít v úvahu: 1) Je třeba zachovat dálkové panoramatické pohledy na významné nemovité kulturní památky a historická jádra měst a obcí. V okolí nájezdů na dálnici, míst s panoramatickými výhledy na dominanty památek a historická jádra obcí a dalších ohrožených míst je proto třeba učinit opatření k zamezení parazitní zástavby, např. ze strany obcí vyhlásit stavební uzávěru. Týká se zejména nájezdů (MÚK) u obcí. Dále též míst, kde trasa dálnice prochází relativně velmi blízko hodnotných historických jader měst nebo vesnic s dominantami kulturních památek, aby panoramatické pohledy na ně zůstaly uchovány. 2) Protihlukové stěny v místech s panoramatickými pohledy na památky a historická jádra měst a obcí (viz bod 1) by měly být okolo těchto měst zásadně průhledné (ze skla, makrolonu nebo pod. průhledné hmoty). 3) Nejvýznamnější lokality z hlediska památkové v blízkosti trasy dálnice: Jílové městská památková zóna a ochranné pásmo, mezi obcemi Studené a Luka pod Medníkem -archeologická naleziště - pinkoviště "Panský vrch" a „Kozí Hůrka", dále Luka pod Medníkem, os. Dolní Studené - „Štola sv. Josefa", Krňany - pravěká tzv. Plavecká cesta, Lešany - areál zámku, Netvoříce - areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, Václavice -areál kostela sv. Václava, Přibyšice - areál zříceniny hradu Kožlí a chalupa čp. 4, Maršovice - areál kostela Zvěstování Panny Marie, zřícenina hradu Stejc a výklenková zděná barokní kaplička, nacházející se přímo v prostoru MÚK, Voračice, os. Bezmíř - tvrziště s hospodářským dvorem. Tyto trase dálnice nejbližší památky a plošně památkově chráněná území je třeba vyznačit v plánech. 4) Výčet archeologických lokalit, dotčených trasami obou koridorů je třeba si vyžádat u Archeologického ústavu AV ČR. Upřesněné informace k tomuto vyjádření z hlediska archeologie dodá odborný pracovník našeho ústavu Mgr. Zd. Neústupný, tel. 602252897. V celé trase dálnice je třeba provádět archeologický dohled a v místech s archeologickými nálezy záchranný archeologický výzkum. Na katastru obce Jílové je třeba chránit i historická důlní díla. Záměr je nutné předem dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. Pro urychlení je vhodné kontaktovat Ústav archeologické památkové péče středních Čech. 5) Drobné místní památky a solitérní architekturu (Boží muka, kříže, kapličky, zvoničky, sochy, pomníky, milníky atd. v trase dálnice a jejím okolí je třeba zachovat a zajistit, aby nebyly poškozeny nebo odcizeny nebo je přemístit, není-li možné je zachovat na místě. 6) Všechny další stupně projektové přípravy dálnice D3 a navazujících staveb je třeba zaslat NPÚ - ÚOP SČ k vyjádření. Odůvodnění: Z celkového hlediska památkové péče a ochrany kulturní krajiny se jednoznačně přikláníme k vedení trasy dálnice D3 ve „východním" koridoru, přestože by to znamenalo 211


zřejmě v Benešově vedení trasy tunelem v místech dnešní silnice po okraji zámeckého parku národní kulturní památky areálu zámku Konopiště. K této otázce jsme se vyjadřovali v našem vyjádření čj. 269/2010 ze dne 30. 6. 2010, adresovaném na Pragoprojekt, a.s., K Ryšánci 1168/16, 147 54 Praha 4. Důvodem tohoto závěru je, že trasa „západní" koridor vážně narušuje urbanisticky, památkově a přírodně krajinářsky velmi hodnotné a dosud velmi málo nedotčené území východně od Vltavy a rovněž vede v dohledné vzdálenost'od některých významných památek. Varianta „východní" koridor naopak vede zejména v severní části územím, které je již v některých částech podstatně narušené, zejména v širokém okolí dálnice D1, zdevastovaném parazitní zástavbou obřích hal a dalších staveb logistického průmyslu, v jižních partiích vede z velké části po trase silnice I/3 a bude-li tato rozšířena v dálnici nebo dálnice povede souběžně s ní, budou škody na kulturní krajině nesrovnatelně menší. Varianta „východní" koridor tak podstatně méně zatíží a naruší kulturní krajinu včetně přilehlých kulturních památek. Má ovšem kolizní bod v Benešově, kde dochází k dotyku s areálem NKP Konopiště a k vedení části trasy územím jeho ochranného pásma. Tato kolize by mohla být odstraněna vedením trasy dálnice tunelem v místě současné silnice I/3. Dotčený východní okraj areálu NKP zámku Konopiště - tedy východní okraj zámeckého parku, dotýkající se obytné zástavby obce Benešov je již dlouhodobě narušován sinicí I/3, která vede po jeho hranici a jejíž neúnosný provoz si stejně vyžádá v nejbližší době nějaké úpravy. Toto hledisko nás vede k úvaze, jednoznačně preferovat variantu „východní" koridor. Stanovisko zpracovatele posudku: Připomínky Národního památkového ústavu jsou logické a vyplývají z podstaty jeho činnosti. Při návrhu stavby takového rozsahu jako Středočeská D3 nelze zcela striktně všechny požadavky dodržet (např. dálkové pohledy), lze však vlivy vhodnými prostředky minimalizovat. Respektování připomínek Národního památkového ústavu v další přípravě záměru je zahrnuto v návrhu podmínek stanoviska. 56. Povodí Vltavy, s. p. ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Při zpracování dokumentace pro územní řízení budou splněny doporučení ze str. 332 předložené dokumentace vlivů záměru stavby na životní prostředí uvedené v dílčím závěru kapitoly D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody, a které upravujeme takto: • Zajistit ochranu povrchových a podzemních vod proti proniknutí škodlivých látek ze splachů z dálnice, zajistit stabilitu koryt vodních toků, upřesnit lokalizaci a parametry retenčních nádrží. • Na základě detailního zaměření terénu a přesné polohy potenciálně ovlivněných vodních zdrojů provést hydrogeologický průzkum, který potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy, možnost ohrožení nebo dokonce znehodnocení vodních zdrojů, je nutné navrhnout, vyprojektovat a realizovat nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. • Monitoring povrchových a podzemních vod (před výstavbou, během výstavby a po výstavbě). • Pro mostní objekty, zasahujícími svou konstrukcí do průtočných profilů koryt vodních toků a inundačního území, provést hydrotechnické posouzení pro volbu 212


optimálního prostorového uspořádání mostu tak, aby nedošlo ke zhoršení průtokových poměrů -hladin velkých vod, s návrhem případných vyvolaných eliminačních opatření. • Úpravy koryt vodních toků provést na základě požadavků správců těchto vodních toků. Budou navrženy s co největším zřetelem na zachování stávajícího charakteru koryt a s co nejmenším rozsahem překládané délky vodního toku. • Koordinace předkládané stavby s ostatními záměry v území - např. výstavba výhledové vodní nádrže Podolí či Medník. • Zachovat a neohrozit funkčnost potenciálně dotčených melioračních systémů. 2. Součástí dokumentace pro územní řízení dále bude: • Posouzení vlivu záměru na množství a jakost vody jednotlivých dotčených vodních toků, a to včetně návrhu DUN, případných retenčních nádrží a jiných opatření pro eliminaci vlivu staveb na průběh velkých vod ve vodních tocích. • Upřesnění návrhů odpočívek a objektů SSÚD, včetně řešení jejich zásobování vodou, odkanalizování. 3.

Pro výstavbu mostních objektů a jiných staveb v územích ohrožených velkými vodami provést hydrotechnické posouzení ovlivnění hladin při povodňových průtocích s tím, že nezbytné stavby technické a dopravní infrastruktury, zejména v aktivní zóně, budou provedeny tak, aby nezhoršovaly průběh povodně, tj. nezvyšovaly úroveň hladin velkých vod a nesnižovaly stupeň povodňové ochrany v dotčeném území.

K uvedené věci Vám sdělujeme, že schválený Plán oblasti povodí Dolní Vltavy mimo jiné obsahuje: - Opatření DV 100085 „Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě" pro útvary podzemních vod ID 63201 a ID 62500. Při zimní údržbě vozovek by se tedy měly používat metody, které budou přesnější v dávkování solí a povedou k eliminaci chloridů v podzemních vodách. - Opatření DVI 10128 (ostatní opatření) „Revitalitace Janovického potoka Václavice" pro významný vodní tok Janovický potok, a to v jeho říčním km 5,5 - 7,7. Stanovisko zpracovatele posudku: Podmínky vyjádření Povodí Vltava s.p., zahrnuty do podmínek návrhu stanoviska 57. Lesy České republiky, Lesní správa Tábor ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Stavbou dálnice D3 v navrhované trase Z1-Z2 v km 50 - 52 by došlo ke značnému záboru PUPFL a k oddělení úzkého pruhu lesních porostů, uzavřených mezi dálnicí a železničním koridorem. Tato část lesních pozemků by byla těžko dostupná a téměř lesnicky neobhospodařovatelná. Rozdělením lesního komplexu by zde byla narušena stabilita lesních porostů a tyto by byly otevřeny bořivým větrům a dalším klimatickým vlivům. Negativní vliv by toto mělo i na lesní faunu.

213


Z těchto důvodů trváme na posunutí trasy dálnice D3 východním směrem, jak je navrženo ve variantě trasy Cl v km 53 - 55 a byl zde vybudován most, jak je uvedeno v připomínkách „Dálnice D3 Středočeská, dokumentace Eljf" na straně 499. Varianta C1 se netýká západní varianty ale napojení východní varianty ve variantě C1 na západní variantu. Varianta C1 nebyla tedy jako součást varianty západní posuzována. Přesto lze brát jako doporučení, aby ve variantě západní byla varianta C1 uvažovaná s dořešením napojení na trasu Z1=Z2 v jihovýchodní části. Jako příloha dopisu Vyjádření ze dne 10.9.2007: Obdrželi jsme Vaše oznámení o zahájení zjišťovacího řízení EIA k záměru „ Dálnice Středočeská - stavba 0304-0305-1 (II.etapa). Lesy České republiky, s.p., Hradec Králové, prostřednictvím LS Tábor, jako organizace s právem hospodařit k PUPFL KN č. 599, 600, 601, 602, 603, 604, 689, 692, 693/1, 701/2 a 717 v k.ú. Ješetice, které budou stavbou dotčeny, nesouhlasí s navrhovanou trasou dálnice mezi 51 až 53 km, z důvodu oddělení části pozemků od stávajícího komplexu lesa. Výstavbou dálnice v navrhované trase dojde záborem PUPFL ke vzniku úzkého pruhu lesa několika vlastníků, který se bude nacházet mezi tělesem dálnice a železničním koridorem. Tímto odtržením pozemků dojde k omezení, nebo úplnému znemožnění hospodařit na těchto PUPFL. Navrhujeme, aby trasa dálnice byla odkloněna mimo lesní pozemky východním směrem narovnání dálničního oblouku, nebo byla vedena tak, aby kopírovala železniční koridor a tím nedojde k nežádoucímu rozdělení lesního komplexu. 58. Lesy České republiky, Krajské ředitelství Brandýs n. L. ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Z hlediska rozsahu dotčení našich zájmů a s ohledem na kategorizaci, využití a ochranu lesů a fauny hodnotíme variantu západní (původně stabilizovanou) nadále jako nejpřijatelnější z předložených řešení. Ke konkrétní trase západní varianty v místech, nabízejících alternativní řešení (podle barevného rozlišení) uvádíme následující připomínky: Řešení trasy tunely mezi 5-10 km pokládáme v obou variantách za šetrné a vhodné. V km 12 považujeme z důvodu minimalizace záboru lesa za šetrnější variantu červenou, v km 15 variantu modrou, v km 20 - 23 variantu červenou, v km 26 - 27 variantu modrou a v km 43 - 45 variantu červenou. Ke stanovisku přiloženo vyjádření ze dne 9.12.2003: Ve výše uvedené věci sdělujeme, že z hlediska rozsahu dotčení našich zájmů a s ohledem na kategorizaci a využití lesů pokládáme za přijatelnou variantu 1 stabilizovanou/D3 a variantu 2 - Zenkl, Vyhnálek v subvariantě Drachkovské. Se subvariantou Chvojenskou zásadně nesouhlasíme. Alternativní řešení k dálnici D3, tzn. variantu č. 3 PROMIKA/R3, která navazuje na dálnici Dl, pokládáme z hlediska našich zájmů v oblasti Benešova za neakceptovatelné. Bez komentáře. 214


Obdržená vyjádření občanských sdružení a veřejnosti 59. Český svaz ochránců přírody Sázava ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření Žádáme, aby v návrhu západních variant vedení dálnice byla mostovka přes Sázavu doplněna o kapacitní stezku pro pěší a cyklisty s napojením na místní komunikace ve vhodném místě u Luka pod Medníkem a Hostěradic nebo Krňan. Prověření možnosti kapacitní stezky pro pěší a cyklisty na mostovce (resp. pod mostovkou) a její napojení na místní komunikace v další projekční přípravy je uvedeno v podmínkách návrhu stanoviska pro příslušný úřad – MŽP. 60. Český svaz ochránců přírody, ZO ČSOP Nové Městečko ze dne 15.2.2011 Důvody našeho nesouhlasu jsou v podstatě uvedeny v „Petici proti výstavbě dálnici D3 ve variantě východní" občanů Čerčan. Zdůrazňujeme zejména vliv hustoty zalidnění na výstavbu a provoz v trase východní varianty včetně objízdných tras navržených jako náhradní řešení při budování tunelu. Z hlediska objízdných tras v době výstavby dálničního tunelu, budou obce (Čtyřkoly, Mrač, Pyšely, Nespeky, Vranov, Přestavlky u Čerčan, Poříčí nad Sázavou a další) významně zasaženy, komunikace v těchto obcích nejsou pro takovýto provoz v přizpůsobeny a nepomohou ani stavební úpravy dotčených úseků silnic III. tříd. Tímto zcela jasně dojde k devastaci životního prostředí po dobu náhradní dopravy v těchto obcích a k ohrožení života, zdraví a majetku jak místních občanů, tak projíždějících řidičů. Počet ovlivněných osob provozem dálnice je jistě významným faktorem při posuzování variant. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Je jisté, že realizace některých úseků – citovaný nevyjímaje – si vyžádá značně náročné logistické řešení a nevyhne se některým nepříjemným omezením včetně významného zhoršení pohody obyvatel v okolí stavby. Stavba však musí být v každém případě v daných možnostech prováděna ohleduplně k prostředí – zahrnuto do podmínek stanoviska. Připomínky uvedené v přiložené Petici jsou vypořádány ve stanovisku zpracovatele posudku k Petici ze dne 17.2.2011 (zasláno obcí Čerčany). 61. Ekospol a. s. ze dne 10. 2. 2011 Podstata vyjádření

215


Nesouhlasíme s variantou C1. V prostoru trojúhelníku mezi zemědělskou usedlostí Babice, obcí Košovice a uvažovaným vedením trasy "C1" se nacházejí rozsáhlá mokřadní společenstva, kde se vyskytuje množství vzácných živočichů, včetně hnízdišť ptáků. Konkrétně byly v lokalitě pozorovány blatnice skvrnitá, čolek obecný, kuňka ohnivá a mlok skvrnitý. Dále byla v blízkosti místních vodotečí pozorována vydra říční a v lokalitě je též hnízdiště chřástala polního. Ve všech uvedených případech se jedná o živočichy zařazené dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. do skupiny druhů živočichů silně ohrožených. Lokalita byla v rámci dokumentace posouzena. Podle zpracovatele příslušné části dokumentace se jedná o lokalitu v kategorii II. Zásah do biotopů živočichů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je možný pouze v případě, že bude oznamovateli udělena Krajským úřadem Středočeského kraje výjimka ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů. Tato podmínka je uvedena v návrhu stanoviska. 62. Český zahrádkářský svaz ze dne 15. 2. 2011 Místní organizace Týnec nad Sázavou Podstata vyjádření Většina přítomných se v hlasování vyslovila pro podporu varianty východní, tedy varianty nezasahující do katastru Týnce, resp. přidružené obce Krusičany. Vzhledem k obsahu vyjádření bez komentáře. 63. Děti Země, Klub za udržitelnou dopravu ze dne 25. 2. 2011 Podstata vyjádření Závěry 1) žádáme, aby dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k přepracování. 2) doporučujeme, aby oznamovatel zvážil odložení přepracování dokumentace EIA s ohledem na plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019-24. 3) vyjadřujeme nesouhlas s obsahem a výsledky předložené dokumentace EIA. Námitky k textu posudku EIA: 1. Předčasnost procesu EIA V lednu 2011 Ministerstvo dopravy zveřejnilo dokument Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 (tzv. „superkoncepce“). Podle této strategie výstavby dopravní sítě bude středočeský úsek dálnice D3 realizován v letech 2019 až 2024. Posuzování vlivů této stavby na životní prostředí, probíhá cca o 10 let dříve, je v rozporu s účelem posuzování vlivů stanoveným v § 1 zákona č. 100/2001 Sb. V době realizace stavby bude zcela jiný stav ŽP v dotčeném území (část C), jiné (zpravidla přísnější) mohou být i limity a standardy složek životního prostředí a ochrany lidského zdraví. Výsledek posuzování záměru tak nemůže odpovídat realitě, zvláště v 216


dynamicky se rozvíjejícím regionu jižně od Prahy. Nyní probíhající proces EIA může být z těchto důvodů úspěšně zpochybňován coby podklad pro navazující správní řízení. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné. Opačný postup by byl nelogický – zpracovat prováděcí projekty a na jednotlivé varianty a následně provést hodnocení na životní prostředí – včetně neúnosných ekonomických dopadů, tyto prováděcí projekty by se stejně měnily na základě výsledku posuzování vlivů na životní prostředí. Je jisté, že všechna území se v průběhu času s různou intenzitou dynamicky mění. Na to je pamatováno i v návrhu stanoviska ve fázi přípravy stavby. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. 2. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 Výše uvedená dopravní koncepce MD s úsekem dálnice D3 (jako R3) od Českých Budějovic k hranici s Rakouskem v harmonogramu výstavby páteřní silniční sítě ČR do roku 2025 nepočítá vůbec. Dokumentace EIA s tímto podstatným posunem významnosti D3 coby severojižního silničního spojení mezinárodního významu nepočítá. Tuto skutečnost, kterou je nutno vyhodnotit z hlediska ekonomického přínosu, atraktivity pro řidiče a dopravních intenzit, dokumentace EIA nereflektuje, její závěry proto mohou být chybné. Ministerstvo nyní pracuje na nové strategii - GEPARDI II - pro roky 2014 až 2020. V té chce zjistit, jaké stavby se můžou realizovat, jak je seřadit podle priorit a jaké stavby by měly pro Českou republiku větší přínos. Realizace záměru má širokou podporu obcí jak jihočeského kraje, tak v dotčené části Středočeského kraje (většinou s rozdílným přístupem k jednotlivým variantám). Dálnice D3 je součástí koncepce dálniční sítě ČR a i evropské sítě. Na druhou stranu realizace procesu EIA neznamená rozhodnutí o realizaci stavby, ale pouze jeden v nutných kroků pro získání příslušných rozhodnutí v případě, že stavba bude skutečně realizována. 3. Není posouzen vliv na EVL Dolní Sázava Dokumentace EIA neobsahuje posouzení vlivů záměru na Evropsky významnou lokalitu (EVL) Dolní Sázava, jehož hlavním předmětem ochrany jsou hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) a velevrub tupý (Unio crassus), v jeho části přemostění Sázavy (v obou variantách). Dokumentace nedostatečným způsobem posuzuje výstavbu mostu přes Sázavu zejména v západní variantě (str. 332).

217


Při délce mostu přes 1000 m ve výšce 110 m, v těžko přístupném prostředí lze očekávat jeho významný vliv při stavbě na předmět ochrany EVL Dolní Sázava. Ostatně, krajský úřad ve svém stanovisku nevyloučil významný vliv a požaduje podrobnější informace o „podobě mostního tělesa a způsobu jeho výstavby“. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy, případně „salámovat“ daný záměr na samostatný „projekt“ přemostění Sázavy. Takový postup by byl v rozporu s ustanovením § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Toto posouzení však v rámci dokumentace EIA chybí. Nejedná se o přesnou interpretaci: Pro EVL Minartice bylo v oznámení zpracováno posouzení dle §45i zákona č.114/1992 Sb. KÚ si vyhradil posouzení vlivu na EVL Sázava po definitivním návrhu řešení v dalších stupních PD. 4. Chybí podrobné geologické zhodnocení – poddolovaného území a CHLÚ v Jílovém u Prahy, archeologické naleziště zlatohorního revíru Dokumentace EIA neobsahuje podrobné posouzení vlivů z hlediska geologického a archeologického na oblast kolem Jílového u Prahy, která je charakteristická svým poddolováním a častými propady starých důlních děl (viz. str. 172, 232 a 348). Mnohé štoly na Jílovsku ani nejsou zaneseny v mapách. V plánované trase dálnice rovněž leží chráněné ložiskové území zlata, které je podřízeno režimu horního zákona. Vedením dálnice touto oblastí hrozí vážné riziko propadu poddolovaného území. Soudní znalec v oboru staveb na poddolovaném území Ing. František Polášek v roce 1996 zpracoval znalecký posudek poddolovaného území v trase dálnice D3 v oblasti bývalého dobývacího prostoru Jílové u Prahy. V závěru tohoto posudku uvádí cit.: „tento úsek trasy dálnice nelze pro stavbu použít“. Oblast je zařazena mezi tzv. „poklesové kotliny“. Nelze vyloučit ani způsobení mimořádné události náhlého propadu. Zcela pak chybí jakékoliv návrhy opatření na zmírnění vlivů realizace záměru na tyto aspekty. Dokumentace EIA odsouvá posouzení těchto aspektů do dalších fází projektové přípravy, po výběru konečné varianty záměru (viz. str. 440). Takový postup je v rozporu s účelem procesu EIA. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy. Absence tohoto podrobného posouzení a návrhů zmírňujících opatření je zároveň v rozporu se závěry zjišťovacího řízení (str. 2, bod „geologie“). Těžba zlata v okolí Jílového u Prahy má dvě období – středověké – značně dlouhé, a novodobé. Ve Studeném byla v roce 1953 dokončena výstavba úpravny. Avšak po krátkém zkušebním provozu bylo rozhodnuto upravovat zde, s ohledem na tíživou situaci v chemickém průmyslu pyritovou rudu z Chvaletic. Teprve v roce 1958 byla úpravna po operativně provedených změnách propojení jednotlivých technologických celků opět převedena na zpracování Au rud. Zprvu se těžilo bohatší zrudnění na žíle Šlojíř, kde místní nabohacení dosahuje až 11 g Au/t. Zásoby na této žíle ale byly malé a těžba se doplňovala z Bohulibského žilníku, kde byla kovnatost kolem 2 g Au/t.. Při úpravě se volné zlato zachycovalo na sametových stolech. Zachycený materiál se amalgamoval a zlatá houba získaná po odehnání rtuti se tavila na zlato o ryzosti 22 karátů. Rmut, který přešel přes sametové stoly se flotoval. Získaný koncentrát se dodával 218


do louhovny v Kremnici a od roku 1961 se zpracovával ve vlastní louhovně. Loužilo se kyanidem draselným a precipitovalo zinkovým prachem. V roce 1968 se těžba zlata kvůli nerentabilitě zastavila, technologie se sešrotovaly a doly zasypaly či zaplavily. V souladu se zásadami sociální politiky se hledal pro pracovníky závodu náhradní výrobní program, který by nebyl příliš náročný na zaškolení. Už v roce 1969 byla ve švédské licenci ve dvou rychle vybudovaných halách zahájena výroba stavebního lešení HAKI. V provozu 1953 - 1968, je zde uloženo asi 420.000 tun odpadu z úpravny jílovských zlatodolů. Jádro odkaliště je tvořeno plastickými šedočernými kaly ze zpracování chvaletických manganových rud v 50. letech. Odkaliště bylo spojeno s úpravnou zlatonosných rud ve Studeném 300 m dlouhým nadzemním potrubím. Dnes je zde zalesněná plošina, ukázka dobré rekultivace krajin a je mimo území západní varianty Středočeské D3. Novodobé dobývky jsou známé, středověké jen zčásti. V případě, že bude realizována západní varianta středočeské D3, bude nutno provést detailní průzkum v okolí stopy silnice, pro podchycení případných nestabilních území. Technicky je tato problematika řešitelná – viz např. budování komunikací na Ostravskou. Zahrnuto do podmínek stanoviska, včetně zabezpečení dotčených děl. Pokud se týká chráněného ložiskového území, podle posledních informací se v současnosti jedná o zrušení ochrany (nikoliv z titulu dálnice). Zpracovatel posudku považuje toto za neuvážený krok. 5. Chybí vyhodnocení vlivu na výhradní ložisko cihlářské hlíny v Dolních Jirčanech Dokumentace EIA nedostatečným způsobem vyhodnocuje vliv záměru na největší ložisko cihlářské hlíny v České republice (str. 347). Zejména není stanoveno, kde bude umístěna mezideponie cihlářské hlíny (dle § 4 zákona o ochraně ovzduší stacionární zdroj znečišťování ovzduší) a jak bude zabezpečena ochrana takto vytěžené suroviny před vysoušením, které by znamenalo její znehodnocení. Chybí též posouzení možnosti realizace mezideponie s ohledem na platné a účinné nařízení obce Psáry č. 5/2006 o stavební uzávěře. Článek 3 tohoto nařízení významným způsobem ukládání cihlářských hlín na mezideponii. Dokumentace EIA odsouvá do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty, posouzení naprosto klíčové skutečnosti – mocnosti cihlářských hlín na tomto ložisku (viz. str. 440). V tuto chvíli tak není znám celkový objem suroviny nutné k přetěžení na mezideponii, celé vyhodnocení tohoto aspektu v rámci dokumentace EIA je zatíženo zásadní neznámou. Takový postup je v rozporu s účelem procesu EIA. V rámci procesu EIA nejsou pochopitelně k dispozici veškeré přesné technické údaje. Je však nutno tyto problémy znát a pojmenovat je, aby bylo možno je odpovídajícím způsobem dořešit v další projektové přípravě. Konečné údaje o odtěžbě cihlářské suroviny budou známy po stabilizaci stopy trasy, pokud bude západní varianta vybrána k realizaci. V souladu s názorem České geologické služby (viz již dříve v posudku), pokud nebude mít Tondach zájem na předmětné surovině, lze ji využít i jinak. 219


Zahrnuto do podmínek stanoviska. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy. Absence tohoto podrobného posouzení je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení (str. 2, bod „geologie“). 6. Dokumentace EIA je v rozporu s Nařízením obce Tisem č. 1/2006, o stavební uzávěře Obec Tisem vydala v roce 2006 nařízení o stavební uzávěře (nařízení č. 1/2006). Toto nařízení je vydáno podle ust. § 11 odst. 1 a ust. § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle ust. § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon). Článek 3 tohoto nařízení zakotvuje podmínky umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury s výjimkou místních a účelových komunikací z důvodů uvedených v článku 1. Toto nařízení je platný a účinným předpisem obce. Dálnice D3 je stavbou, na kterou se toto nařízení vztahuje a umístění této stavby na území obce Tisem musí podmínky tohoto nařízení respektovat. Dokumentace EIA je s ním však v rozporu, neboť nerespektuje podmínky pro umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury, stanovené v článku 3 nařízení. Dokumentace EIA se nevypořádala s touto připomínkou obce Tisem, zpracovaném v rámci oznámení; je tak v rozporu se závěry zjišťovacího řízení. Stavební uzávěra je zásadním problémem návazných správních rozhodnutí, nikoliv však procesu EIA. 7. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Hluková studie v dokumentaci EIA prokazuje překračování hlukových limitů ve venkovním chráněném prostoru staveb stanovených nařízením vlády č. 148/2006 Sb., a to i v případě realizace protihlukových stěn. Vyhodnocení vlivů na vnitřní chráněný prostor z hlediska hlukového zatížení chybí zcela. Přes tato zjištění dokumentace EIA neobsahuje žádná další opatření ke snížení hlukové zátěže na úroveň stanovených limitů. Tato skutečnost je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: „zpracovat rozptylovou a hlukovou studii (…), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření“ (str. 2, bod ochrana ovzduší). Tento požadavek dokumentace EIA neobsahuje. Naopak nesprávně a nelogicky tvrdí, že v případě překračování hygienických limitů hluku pro vnější chráněný prostor staveb postačí zajištění limitu pro vnitřní chráněný prostor (tedy vyměnit okna za protihluková). To je však v rozporu s nařízením vlády č. 148/2006 Sb., které takovou výjimku na rozdíl od dříve platné právní úpravy již neumožňuje povolit. Nejedná se o správnou interpretaci dokumentace. V textu akustické studie: V některých bodech i přes návrh protihlukové stěny nebylo možné dosáhnout hygienického limitu. Tyto body jsou většinou příliš blízko navržené dálnici D3 nebo jsou ovlivněny jinými silnicemi v území, na kterých protihlukové stěny navrhovány nejsou. V dalších stupních dokumentace bude v těchto místech nutné provést podrobné posouzení s návrhem dalších protihlukových opatření. 220


V místech, kde nebude možné dodržet hygienický limit pro chráněný venkovní prostor nebo pro chráněný venkovní prostor staveb nebo kde se prokáže, že náklady na realizaci navržené protihlukové bariéry jsou neúměrné výslednému efektu, budou v dalších stupních dokumentace doplněna další protihluková opatření. V této souvislosti je nutno upozornit na skutečnost, že protihluková stěna není jediné řešení omezení akustických účinků provozu stavby dle záměru. 8. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Z dokumentace EIA a rozptylové studie je patrné, že může docházet k překračování denních imisních limitů pro prachové částice PM 10 (str. 246 – 247). Uvedená zjištění jsou namísto navržení dalších zmírňujících opatření bagatelizována údajnou nulovou vypovídací schopností tohoto ukazatele. Zároveň chybí posouzení imisního zatížení v místech zaústění portálů tunelů (předpoklad až 20 µg/m3, což je polovina imisního limitu; tedy bez započtení dalších zdrojů a imisního pozadí) a předpokládaného vyústění výdechů z tunelů na povrchu (str. 279, 285). Toto posouzení nelze odsouvat do dalších fází přípravy po konečném rozhodnutí o výběru varianty. Absence podrobného posouzení, včetně návrhů zmírňujících opatření, je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení, které požaduje cit: „zpracovat rozptylovou a hlukovou studii (…), výsledné hodnoty porovnat se zákonnými , navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení zátěže na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně návrhu kompenzačních opatření“ (str. 2, bod ochrana ovzduší). Této problematice se zpracovatel posudku věnuje v textu výše. Překročení hodnoty 50 µg/m3 PM10 při krátkodobých koncentracích neznamená obecně překročení platného imisního limitu. Problematice samovolného provětrávání tunelů se zpracovatel posudku vyjádřil již dříve a doporučuje (navíc bude z hlediska bezpečnosti provozu nutné) zejména u delších tunelů nucené provětrávání. 9. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kamene potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (str. 83). Absence tohoto posouzení je nepřijatelná zejména pro posouzení západního koridoru, kde jsou pouze silnice II. a III. třídy, procházející přes obce a nevyhovující pro přepravu těžkých nákladů takového objemu. Vyhodnocení nepřímého vlivu stavby chybí i pro fázi provozu, a to zejména z hlediska dalšího navýšení hlukové a imisní zátěže na Pražském okruhu. Na stavbách 512, 513 SOKP (zaústění západní varianty záměru) jsou již dnes překračovány limity hluku. Jedná se především o problematiku realizace stavby a provozu stavby při mimořádných situacích. Při realizaci stavby projednání dopravních tras s dotčenými obcemi je v kompetenci dodavatele stavby. Pro dopravu materiálů bude možnost využít i rozestavěných úseků dálnice. Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3, 221


rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3, z hlediska zářezů pak v západní variantě Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. V každém případě betonárky a obalovny živičných směs podléhají posuzování vlivů na životní prostředí. Výstavba nových obaloven se nepředpokládá – pokrytí dostatečné. Betonárky budou jednotlivě podrobeny posuzování vlivů na životní prostředí Pokud se týká nejbližších úseků SOKP jsou v dokumentaci zohledněny. Současné překračování akustické zátěže na SOKP je předmětem nápravných opatření. 10. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a D1 jako doprovodných komunikací Dokumentace EIA uvádí, že jako doprovodná komunikace pro nestandardní situace má sloužit pro obě varianty dálnice D1 a silnice I/3 (str. 87). Zatímco u východního koridoru je to logické, u západního je tento úsudek značně pochybný, vzhledem k vzdálenosti mezi těmito komunikacemi a blízkostí jiné severojižní komunikace – II/105, která je však jako doprovodná komunikace zcela nevyhovující. Úsudek zpracovatele dokumentace EIA, který je v rozporu se závěry skupiny odborníků ustavené na základě usnesení vlády č. 1064/2007, není podložen žádnými argumenty a jeví se jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní varianty, která trpí deficitem nevyhovující doprovodné komunikace v podobě II/105. Požadujeme tuto skutečnost vyjasnit. Jedná se o nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. 11. Další nedostatky dokumentace EIA Chybí detailní zmapování migrace velkých savců (str. 184), přitom se jedná o podstatný ukazatel z hlediska návrhu zmírňujících opatření v trase záměru. Dále nejsou dostatečně zhodnoceny stávající prvky ÚSES (str. 201). Hodnocení některých aspektů 222


vlivu záměru je zcela tendenční a v rozporu se samotným textem dokumentace EIA nebo jinými dokumenty či realitou. Zjevně pak slouží k vylepšení pozice západní varianty dálnice D3 tam, kde v porovnání s variantou východní dosahuje výrazně horších parametrů. Týká se to zejména: - Vyhodnocení únosného zatížení území (str. 239-240). Zpracovatel dokumentace EIA hodnotí „odpřírodnělou krajinu s vysokou mírou osídlení“ východní varianty jako deficit pro umístění kapacitního koridoru pozemní komunikace, naopak nedotčenou krajinu v trase západního koridoru považuje (z důvodu, že její „únosnost není v žádné složce přírodního prostředí vyčerpána“) za pozitivní stav k umístění záměru. Vzorem této absurdity je mu je zřejmě umístění dálnice D8 v CHKO CS bez dlouhého tunelu, která se po cca 15 letech od vydání stanoviska EIA dne 15. 11. 1996 dostává do potíží, neboť proces EIA je vadný. - Podobně tendenčně vyznívá vyhodnocení fragmentace krajiny (str. 356), kdy pro západní koridor se udává průchod přes 30 % nefragmentovaného území, zatímco východní 23 %. Tak malý rozdíl mezi variantami, kde na jedné straně koridor sleduje stopu stávající silnice I. třídy, zatímco na druhé se jedná o zcela nový kapacitní koridor v řídce osídlené a přírodně stabilním území, je značně pochybný. Požadujeme tento závěr přezkoumat a zdůvodnit. - Naprosto nepravděpodobný závěr je pak o kvalitativně stejném zásahu obou variant ve vztahu k vlivu na přírodní parky (str. 401). Zatímco západní koridor protíná v délce několika kilometrů přírodní park Střed Čech, východní koridor se pouze přibližuje hranici přírodního parku Velkopopovicko, a přitom je vliv obou variant vyhodnocen jako silně negativní (zřejmě vliv koeficientu „blízkost záměru vůči ŘSD ČR“). - Na str. 424 zpracovatel dokumentace EIA v závěru o přímém zásahu do památek a archeologických lokalit hodnotí oba koridory srovnatelně, přičemž jeho závěr naprosto neodpovídá hodnocení a stanovisku Národního památkového ústavu, tedy odborného orgánu na úseku péče o památky a archeologické lokality, který jednoznačně z tohoto pohledu preferuje východní koridor D3 (str. 424 nahoře, zde jsou opět zřejmé vlivy koeficientu zpracovatele dokumentace EIA „blízkost záměru vůči ŘSD ČR“). Jedná se vesměs o připomínky, které již zazněly i v jiných vyjádřeních a kterým se zpracovatel posudku vyjadřoval dříve. 12. Soulad s ÚPD obcí je tendenčně nadhodnocené kritérium (nejde o kritérium) Zpracovatel dokumentace EIA jako jedno z významných kritérií hodnotí soulad s územně plánovací dokumentací obcí a kraje. Důraz kladený na tento aspekt je však lichý. Předně je dle § 36 stavebního zákona rozhodující ÚPD kraje a územní plány obcí musí být dle § 54 odst. 5 cit. zákona v případě rozporu se ZÚR s nimi dány do souladu, přičemž nelze podle nich v dané rozporné části postupovat. Podstatné ale je (dokládají judikáty NSS), že v procesu EIA je hodnocení záměru a jeho variant s územními plány obcí i krajů zcela irelevantní, resp. zavádějící (a ani nejde o kritérium mající vliv na ŽP). Význam dosud platných ÚP VÚC Pražský region a okres Benešov též nelze přeceňovat, neboť jejich platnost je stavebním zákonem časově omezena. Připravované Zásady územního rozvoje Středočeského kraje jsou ve fázi

223


zadání, ke kterému Ministerstvo životního prostředí jako dotčený orgán vzneslo požadavek na vyhodnocení obou variant záměru. Návrh ZUR dosud nebyl zpracován. Zpracovatel dokumentace EIA aspekt nesouladnosti východní varianty s ÚP obcí považuje za významně negativní aspekt z hlediska harmonogramu přípravy (to už lze brát jako černý humor zpracovatele dokumentace, který zřejmě dosud nepochopil, jak v ČR dle zákona probíhají schvalovací procesy, včetně účelu zákona č. 100/2001 Sb.). Toto hodnocení je pak samozřejmě v rozporu s harmonogramem realizace záměru, předložený jeho investorem (viz. bod 1). Děti Země žádají MŽP, aby všem lidem s autorizací EIA už konečně sdělilo, že při zpracování dokumentace EIA si sice za peníze žadatelů mohou psát texty o vztahu záměru a variant k ÚPD, nicméně jako kritérium pro hodnocení vlivů je jeho použití nepřípustné (podobně si třeba mohou psát o ceně nafty na svět. trzích). Je možné souhlasit, že soulad s ÚPD je kriteriem pro realizovatelnost stavby nikoliv z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. 13. Chybí detailní zhodnocení vlivu na podzemní a povrchové vody Dokumentace EIA předpokládá negativní ovlivnění vodních zdrojů. Neobsahuje však detailní posouzení a zhodnocení tohoto rizika. Naopak takové posouzení odsouvá až do dalších fází projektové přípravy, kde se „potvrdí, resp. upřesní jejich možné ovlivnění výstavbou komunikace“ (str. 332). Podrobné zhodnocení tohoto aspektu však nelze odsouvat do dalších fází, ale musí být součástí vyhodnocení vlivu obou variant záměru v rámci dokumentace EIA. V závěrech zjišťovacího řízení se k ochraně vod uvádí: „Navrhnout konkrétní, účinná a komplexní opatření ke snížení vlivu na povrchové a podzemní vody, včetně návrhu kompenzačních opatření“. Nic takového však v dokumentaci EIA není, jen na str. 332 se píše: „V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy a znehodnocení vodních zdrojů, realizovat nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice.“ V rozporu se závěry zjišťovacího řízení tedy za prvé nejsou: - „důkladně posouzeny vlivy záměru“, - navržena požadovaná „konkrétní, účinná a komplexní opatření, včetně návrhu kompenzačních opatření“ (str. 2 ZZŘ, bod ochrana vod), pouze se odkazuje na nějaké nejasné „nové řešení“. Hydrogeologické posouzení všech variant tras není zatím podrobným hydrogeologickým průzkumem podrobeno. V rámci dokumentace byly vytipovány lokality, kde realizací záměru je možné ohrožení vodních zdrojů, včetně individuálních. Podrobný hydrogeologický průzkum musí být pro rizikové úseky zpracován v rámci navazující projektové dokumentace. Případné ovlivnění zdrojů musí být řešeno nápravným opatřením v předstihu. Nelze předpokládat závažné technické problémy při řešení této problematiky. Problematika povrchových vod, respektive odvádění dešťových vod z tělesa dálnice je diskutována již dříve v posudku a opatření v tomto směru jsou zahrnuta do návrhu stanoviska.

224


64. Okrašlovací spolek v Jílovém u Prahy ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Okrašlovací spolek v Jílovém se vyjadřuje především k závěrům týkajících se území obce Jílové u Prahy a pak také k celkovému srovnání obou hlavních variant. K závěrům týkajících se úseku SOKP - Jílové a Jílové-Vojtěchov. 1) Jako výrazný prvek, který má minimalizovat dopad varianty západní, na okolní přírodu a krajinu jsou ve zprávě EIA uvedeny tunely na tomto úseku. I přestože vedení dálnice v tunelu představuje variantu moderní, tak především samotná stavba těchto tunelů představuje výrazný zásah do krajiny. Toto tvrzení se jedná jak tunelů hloubených, tak i ražených. Názor zpracovatele posudku je, že realizace tunelů je významným příspěvkem k omezení vlivu liniové stavby na krajinu. V samotném vlivu na krajinu se pak projevují již jen portály. 2) Varianta Z2 v úseku SOKP - Jílové, která je uváděna jako lepší varianta západního řešení, je variantou také velmi nákladnou. To díky více než 1600 m dlouhému tunelu u Kamenných Vrat. V závěrečném rozhodování by tedy jistě byla upřednostněna varianta Z1, která počítá se 2 kratšími tunely, ale také s větším zásahem do krajiny. Tato výtka se netýká pouze tohoto konkrétního případu. Ve variantě západní je šetrnější varianta Z2 (viz EIA str. 32, str. 466), která nebude v závěru vybrána kvůli vyšším nákladům. Šetrnější varianty pouze vylepšují hodnocení varianty západní, ale jejich realizace zůstává nejasná. Ekonomické hledisko není při posuzování vlivů na životní prostředí prioritní. 3) Nesouhlasíme s pojmem optimální urbanizace prostoru Jílového (EIA str. 19). Z hlediska dostupnosti metropole bude mít západní varianta minimální dopad pro Jílové a její vyústění na SOKP v oblasti obce Zlatníky způsobí vážné dopravní problémy na tomto úseku. Urbanizace prostoru bude proto probíhat především formou logistických center, skladů a další velkoplošné zástavby, která znásobí negativní vliv dálnice. Vše je patrné např. na příkladu obce Čestlice na dálnici D1. Jedná se o názor autora připomínky. Skutečná urbanizace je dána především územně plánovací dokumentací 4) Západní varianta přímo prochází přírodními parky Střed Čech a Hornopožárský les, oproti tomu varianta východní zasahuje do přírodního parku Velkopopovicko pouze zásahovou zónou v okolí koridoru. Přesto byl vliv v kategorii „Přírodní parky" hodnocen stejně (Hodnocení vlivu dálnice D3 na krajinný ráz str. 46). V daném případě se jedná o hodnocení na krajinný ráz, nikoliv na chráněné části přírody. 5) Dokumentace neobsahuje podrobné posouzení vlivů záměru z hlediska geologického a archeologického na oblast kolem Jílového u Prahy, která je charakteristická svým poddolováním a častými propady starých důlních děl (viz. EIA str. 172, 232, 348). Mnohé štoly na Jílovsku ani nejsou zaneseny v mapách. V plánované trase dálnice rovněž leží chráněné ložiskové území zlata, které je podřízeno režimu horního zákona. Vedením dálnice touto oblastí hrozí vážné riziko propadu poddolovaného území. Soudní znalec v oboru staveb na poddolovaném území Ing. František Polášek v roce 1996 zpracoval znalecký posudek poddolovaného území v trase 225


dálnice D3 v oblasti bývalého dobývacího prostoru Jílové u Prahy. V závěru tohoto posudku uvádí cit.: „tento úsek trasy dálnice nelze pro stavbu použít. Oblast je zařazena mezi tzv. „poklesové kotliny". Nelze vyloučit ani způsobení mimořádné události náhlého propadu. Zcela pak chybí jakékoliv návrhy opatření na zmírnění vlivů realizace záměru na tyto aspekty. Dokumentace EIA odsouvá posouzení těchto aspektů do dalších fází projektové přípravy, po výběru konečné varianty záměru (EIA viz. str. 440). Takový postup je v rozporu s účelem procesu EIA. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy. Absence tohoto podrobného posouzeni a návrhů zmírňujících opatření je zároveň v rozporu se závěry zjišťovacího řízení (str. 2, bod „geologie"). Problém poddolovaných území je technicky řešitelný. A byl vyřešen i v jiných případech – např. Ostravsko. Problematika cihlářské suroviny Dolní Jirčany je zpracovatelem posudku diskutována již dříve v posudku. Za významnější považuje zpracovatel posudku střet s chráněným ložiskovým územím, v případě zlatonosné ložiska v okolí Jílového u Prahy se v současnosti projednává zrušení ochrany (nikoliv v souvislosti s realizací D3). V celkovém srovnání východní a západní varianty dálnice D3 máme připomínky k těmto několika bodům: 1) Argument, že nepřipravenost územně plánovacích podkladů pro variantu východní, je výrazné limitující ve srovnání obou variant, považujeme za irelevantní. Jelikož byla stavba dálnice D3 - Středočeská odložena v Superstrategii ministerstva dopravy až na rok 2024, myslíme si, že doba na přípravu územně plánovací dokumentace je dostatečná. Nepřipravenost územně plánovacích podkladů není zásadní problematikou posuzování vlivů na životní prostředí. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné. 2) Dálnice D3 Středočeská je prezentována jako dálnice začleněna do evropského systému dálnic TEN - T, která má sloužit jako dálnice tranzitní mezi severem a jihem Evropy. Vzhledem k tomu, že v již zmiňované Superstrategie MDČR (www.mdcr.cz) byl úsek dálnice České Budějovice - Rakousko odložen na období po roce 2024, považujeme za lepší variantu modernizace a rozšíření stávající silnice I/3 než variantu dálnice D3 západní, která vede relativně přírodní krajinou. Jedná se o názor presentovaný autorem připomínky. 3) Dálnice D3 ve východní variantě prokazatelně sníží intenzitu dopravy. Jedná se především o dnes velmi exponované obce na silnici I/3. Tento pokles je řádově na polovinu až osminu současného stavu. Oproti tomu snížení intenzity dopravy na této komunikaci je pří stavbě západní varianty prokazatelně nižší (EIA str. 85 tab. 37). Varianta východní také více odlehčí dopravu na dálnici D1, která je dnes hlavním a přetíženým dopravním tahem (EIA str. 86). Tento pokles intenzity není v závěrech dostatečně zohledněn. 226


Toto tvrzení je neprůkazné. Je logické, pokud vycházíme i ze studie CityPlan při východní variantě dojde k značnému odlehčení I/3, na druhé straně souběžně bude procházet D3 v podstatné části. Dopravní zatížení dálnice v r. 2030 Úsek


O

Varianta východní (A2-B2-C3) Městečko.-Benešov sever 42 950 Benešov sever-Benešov jih 30 950 Benešov jih-Bystřice 32 970 Bystřice-Veselka 30 850

Kom. Úsek MirošoviceSenohraby Senohraby-Poříčí I/3 Poříčí-Benešov Benešov-Bystřice Bystřice-Votice Votice-Javor Javor-Hostišov Hostišov-Miličín Miličín-Mezno

O

3 890 3 400 3 990 3 670

Varianta 0 N V

7 940 7 070 7 440 7 360

O

11 830 10 470 11 430 11 030

Varianta Z N V

V 54 780 41 420 44 400 41 880

O

Varianta V N V

21390

7620 29010 17260

2910 20170

8010

2050 10060

20270 26350 22820 20140 15500 14850 14130 12960

7360 8120 9260 9010 7580 7730 7590 7380

2720 2540 2990 2690 2110 1750 1470 1180

2180 2060 4940 920 1920 1160 1530 400

470 270 1710 400 260 530 320 420

27630 16230 34470 17770 32080 11150 29150 9410 23080 8990 22580 4440 21720 3460 20340 2230

18950 20310 14140 12100 11100 6190 4930 3410

2650 2330 6650 1320 2180 1690 1850 820

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) V případě východní varianty bylo nutno stejně do budoucna řešit odpovídající komunikační napojení regionu Jílového u Prahy a Neveklovska směrem na sever. 4) Západní varianta dálnice D3 zasahuje do území: „...přírodně stabilního bez zásadních konfliktů mezi potenciálem přírodního prostředí a jeho využíváním..." (EIA str. 240). Tento stav rovnováhy přírodního prostředí a využití krajiny by západní varianta nenávratně poškodila a tento fakt považujeme za stěžejní nedostatek západní varianty dálnice D3 - Středočeská. Je jisté, že přírodní prostředí i včetně krajinného rázu je velmi významným faktorem při posuzování záměru 5) Z hlediska potenciálu cestovního ruchu nesouhlasíme s tvrzením, že dálnice představuje jak klady, tak zápory v této oblasti (EIA str. 240). Vzhledem k tomu, že většina návštěvníků míří do Posázaví z metropolitní pražské oblasti, se dostupnost Posázaví pro tyto potenciální návštěvníky stavbou dálnice v západní variantě nijak nezlepší. Naopak západní varianta přinese nárůst intenzity dopravy na SOKP a tím i na příjezdové cestě mezi Prahou a Posázavím (EIA str. 85 tab. 37). Podle dopravní prognózy CityPlan:

227


Jak ve východní, tak v západní variantě dojde k zvýšení frekvence dopravy na SOKP. Za významnější změny lze však považovat prognózované změny na přilehlých komunikacích II. třídy. Kom. Úsek SOKP Lahovice - Vestec Vestec-Jesenice Jesenice - D1 D1 - Lipany Lipany-Uhříněves II/104 Davle-Petrov Petrov-Jílové Jílové střed II/105 Jesenice-Psáry Psáry-křiž křiž-Radlík Radlík-Jílové Jílové-Kabáty Kabáty-Kam. Přívoz Kam. Přívoz-D3 D3-Netvořice

Varianta 0 O N V 40560 22230 62790 36190 24160 60350 37070 23880 60950 44740 24620 69360 39380 23120 62500 1890 290 2180 1650 330 1980 2140 530 2670

Varianta Z O N V 44450 22640 67090 53040 26570 79610 40730 27410 68140 45290 25310 70600 42140 23300 65440 3690 670 4360 4200 810 5010 1230 250 1480

Varianta V O N V 41080 22340 63420 34690 24260 58950 37900 24370 62270 45360 22230 67590 45840 23530 69370 1950 290 2240 1690 340 2030 2170 510 2680

7860 6490 8460 6730 4070

1470 1160 1380 1160 730

9330 7650 9840 7890 4800

1420 510 1700 500 570

280 50 170 60 50

1700 560 1870 560 620

6340 4980 6840 5220 2410

1080 770 970 730 300

7420 5750 7810 5950 2710

4920

850

5770

860

120

980

3220

410

3630

2710 2590

530 530

3240 3120

220 2070

10 210

230 2280

880 720

80 70

960 790

6) Dokumentace EIA neobsahuje posouzení vlivů záměru na Evropsky významnou lokalitu (EVL) Dolní Sázava, CZ0213068, jehož hlavním předmětem ochrany jsou hořavka duhová {Rhodeus sericeus amarus) a velevrub tupý (Unio crassus), v jeho části přemostění Sázavy (v obou variantách). Dokumentace nedostatečným způsobem posuzuje výstavbu mostu přes Sázavu zejména v západní variantě (EIA str. 332). Při délce mostu přes 1000 m ve výšce 110 m, v těžko přístupném prostředí lze očekávat významný vliv výstavby takového mostu na předmět ochrany EVL Dolní Sázava. Ostatně, Krajský úřad Středočeského kraje ve svém stanovisku nevyloučil významný vliv a požaduje podrobnější informace o „podobě mostního tělesa a způsobu jeho výstavby. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy, případně „salámovat“ daný záměr na samostatný „projekt" přemostění Sázavy. Takový postup by byl v rozporu s ustanovením § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Toto posouzení však v rámci dokumentace chybí. Nejedná se o přesnou interpretaci: Pro EVL Minartice bylo v oznámení zpracováno posouzení dle §45i zákona č.114/1992 Sb. KÚ si vyhradil posouzení vlivu na EVL Sázava po definitivním návrhu řešení v dalších stupních PD. 7) Není dostatečně vyhodnocen vliv záměru na největší ložisko cihlářské hlíny v České republice (EIA str. 347). Zejména není stanoveno, kde bude umístěna mezideponie cihlářské hlíny (dle § 4 zákona o ochraně ovzduší stacionární zdroj znečišťování ovzduší) a jak bude zabezpečena ochrana takto vytěžené suroviny před vysoušením, které by znamenalo její znehodnocení. Chybí též posouzení možnosti realizace mezideponie s ohledem na platné a účinné nařízení obce Psáry č. 5/2006 o stavební 228


uzávěře, článek 3 tohoto nařízení významným způsobem ukládání cihlářských hlín na mezideponii. Dokumentace EIA odsouvá do dalších fází projektové přípravy, po konečném rozhodnutí o výběru varianty, posouzení naprosto klíčové skutečnosti - mocnosti cihlářských hlín na tomto ložisku (viz. EIA str. 440). V tuto chvíli tak není znám celkový objem suroviny nutné k přetěžení na mezideponii, celé vyhodnocení tohoto aspektu v rámci dokumentace je zatíženo zásadní neznámou. Takový postup je v rozporu s účelem procesu EIA. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA za účelem posouzení obou variant záměru, nelze je posouvat do dalších fází projektové přípravy. Absence tohoto podrobného posouzení je v rozporu se závěry zjišťovacího řízení (EIA str. 2, bod „geologie"). V případě cihlářských surovin u Horních Jirčan se jedná o povrchovou těžbu. Trasa dálnice přetíná toto ložisko. Dotčená surovina bude v rámci stavby odtěžena a uložena pro další potřeby Tondach v souladu s dokumentací. Pokud nedojde k dohodě s Tondach o využití suroviny, lze ji využít i jinak v souladu se stanoviskem České geologické služby – viz v posudku již dříve. 8) Dálnice D3 varianta východní prochází krajinou silné antropogenně vysoce využívanou, a proto ji považujeme za vhodnější při provedení opatření s cílem minimalizovat vliv na obyvatelstvo. Aspekt toho, že je výhodou, pokud vede stavba dálnice v oblasti vyšší hustoty zalidnění, to znamená i v oblasti s vyšším počtem uživatelů stavby, nebyl zahrnut do celkového srovnání obou variant. Ve zprávě byly pouze shrnuty dopady na zdraví a život obyvatel, které jsou určitě podstatné, ale kterým je dnes vystaveno několik tisíc lidí na silnici I/3. V rámci východní varianty dálnice se pak tyto problémy a dopady dají řešit. Jedná se o názor zpracovatele připomínek.

65. Osada Radošovice ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Hluk ze stávajícího železničního koridoru, nadměrný a trvalý hluk a emise ze současné silnice I/3 a hluk a emise z letiště Benešov (v obci Nesvačily) již tak velmi negativně ovlivňují životní prostředí a život zdejších obyvatel. Jako obyvatelé naší osady předloženou variantu naprosto odmítáme a žádáme, aby byla vypracována varianta nikoli zhoršující ale naopak vylepšující životní podmínky naší obce. To musí být varianta s trasováním podstatně vzdálenějším od naší obce, nejlépe pak, pokud je to pro občany v okolí západní varianty přijatelné, varianta „stabilizovaná". Naše vesnice se vyznačuje velmi četnou výstavbou nových rodinných domů a prudkým nárůstem mladých rodin s dětmi. Procento dětí a mladých obyvatel je nadpoloviční. Podle platného územního plánu Bystřice je zastavitelné území smíšenou venkovskou zástavbou ve vzdálenosti cca 150m od uvažovaného koridoru (pozemek 1026, k.ú. Božkovice), obytná část Radošovice- Boroví je přímo u koridoru dálnice. Dokumentace EIA hovoří obecně o rizicích nespecifických zdravotních následků obtěžování hlukem, růstu počtu kardiovaskulárních chorob, poruch vývoje řeči dětí, atd. Domníváme se, že v předložené dokumentaci (EIA, část Vlivy hluku, str. 252 a dále, tabulky 115-124) není pro Radošovice dostatečně vyčíslena hluková zátěž. Není rovněž řešen souběh 229


hlukové zátěže od uvažované dálnice, železnice, leteckého provozu při několikanásobně rostoucím dopravním výkonu ve dne i v noci. Detailní posouzení akustické zátěže zahrnuto do podmínek stanoviska - pokud bude tato varianta (východní) preferována. Zpřesněná akustická studie bude provedena po výběru varianty a stabilizaci stopy středočeské D3. Studie musí reflektovat na zpřesněnou dopravní studii a zohlednit i ostatní zdroje liniové zdroje v okolí.

66. Sdružení Miláčov ze dne 6. 2. 201l Podstata vyjádření 1. Oznámení neobsahuje přehlednou mapu či orthofotomapu v dostatečném rozlišení, jež by umožňovala jasnou lokalizaci stavby dálnice vzhledem k dotčeným objektům. V elektronické verzi dokumentace uvedené na webu EIA (Cenia) chybí grafické přílohy, zejména mapy usnadňující výrazně orientaci. Možnost nahlédnout do grafických příloh na krajském úřadě či několika městských úřadech nepředstavuje dostatečnou náhradu přístupu veřejnosti k informacím, zejména se zřetelem k rozsahu záměru, rozsahu dokumentace a délce časové lhůty k podání připomínek. Proto považujeme současný způsob zveřejnění dokumentace EIA na internetu - tj. bez příloh - za nepřípustné omezování přístupu k informacím, které je v rozporu se zákonem č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí. Současny způsob zveřejnění dokumentace EIA (tzn. na webu neúplné, bez příloh) považujeme za nedostatečný a požadujeme nové zveřejnění při kterém bude poskytnuta k seznámení dokumentace kompletní - včetně příloh. Zveřejnění dokumentace bylo provedeno v souladu se zákonem.je věcí příslušného úřadu zda na internet umístí jen dokumentaci, všechny přílohy, nebo jen část. Kompletní dokumentace je k dispozici na dotčených obcích. 2. Způsob a forma zveřejnění dokumentace EIA je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí ("musí být v mateřském jazyce, snadno dostupné..."). Dokumentace byla zveřejněna na internetu v neúplné podobě, tzn. bez příloh, které jsou nezbytné k důkladnému prostudování a posouzení závěrů obsažených v jednotlivých studiích. Přílohy neobsahuje ani vytištěná složka zaslaná dle rozdělovníku na dotčené územně samosprávné celky. Tyto přílohy jsou nahrány pouze na přiloženém DVD, grafické přílohy A a některé přílohy B pouze ve formátu .dwf, který běžný uživatel na svém počítači neotevře. Součástí DVD je i soubor „prohlíženi_ dwfnavod", kde jsou odkazy na stažení prohlížeče těchto souborů zdarma z internetu, případně na jejich online převedení do jiného formátu. Tyto odkazy však vedou na stránky v anglickém jazyce bez možnosti volby českého jazyka. Toto považujeme za protizákonné omezování práva občanů na poskytnutí informací. Je skutečností, že otevření některých příloh v digitální podobě může být komplikovanější. V těchto případech má každý možnost obrátit se na příslušný úřad s žádostí o zajištění přílohy v dostupnějším formátu, čehož Sdružení Miláčov nevyužilo.

230


3. "Upozornění" v průvodním dopise MŽP z 3.1.2011 zaslaného dle rozdělovníku územně samosprávným celkům je z našeho pohledu zavádějící. Citujeme: „Upozorňujeme, že se jedná o dokumentaci slučující záměry „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)" a „Dálnice D3 „Středočeská" - stavby 0304-0305-1 (II. etapa)" v souladu s požadavky, které vyplývají ze závěrů zjišťovacích řízení k těmto záměrům vydaných v roce 2007". Tuto formulaci považujeme za zavádějící, neboť z ní na první pohled nevyplývá, že se jedná o posouzení různých variant trasy D3. Naopak vede čtenáře k závěru, že jde o posouzení pouze I. a II. etapy západní varianty, tzv. stabilizované. Dokumentace posuzuje vliv na životní prostředí také varianty nulové a varianty východní, to však z výše zmíněného upozornění vůbec nevyplývá. Také další formulaci výše uvedeného průvodního dopisu z MŽP považujeme za nešťastnou. Ministerstvo životního prostředí vyzývá územně samosprávné celky, aby informaci „neprodleně" vyvěsily na svých úředních deskách, nestanovuje však žádné konkrétní datum pro toto vyvěšení. Lhůta pro zasílání připomínek nicméně podle informace obsažené v průvodním dopisu běží ode dne vyvěšení informace na úřední desce kraje. Došlo tedy k situaci, kdy kraj vyvěsil informaci dne 19.1.2011, město Bystřice však až 1.2. 2011. Občané města Bystřice měli tedy omezené možnosti dokumentaci EIA včas prostudovat a podat k ní připomínky ve výše uvedené lhůtě. Toto povazujeme za další protizákonné omezování práva občanů na poskytnutí informací. Z důvodů uvedených v bodech 2 a 3 považujeme způsob zveřejnění dokumentace EIA za protiprávní. Požadujeme nové zveřejnění dokumentace EIA, které bude plně v souladu s §16 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a $ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Požadujeme nové zveřejnění, při kterém bude poskytnuta k seznámení dokumentace kompletní v tištěné i elektronické podobě, veškeré informace budou poskytnuty v běžně přístupném formátu a v českém jazyce a zveřejnění dokumentace bude srozumitelně a jednoznačně oznámeno v souladu s výše uvedeným zákonem. Jedná se o názor. Zpracovatel posudku nespatřuje v tomto směru pochybení. 4. Předčasnost procesu EIA Zpracovatel posudku se nedomnívá, že proces EIA je předčasný. Bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. Neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 5. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na 231


základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. Plánovaná dálnice D3 je součástí evropské komunikační silniční sítě (E55) 6. Studie východní varianty D3 v úseku B2 (cca 37.-39. km, vesnice Radošovice, Tožice, Zahradnice, Božkovice) nebere v potaz a detailně nerozpracovává vlivy způsobené souběžným provozem D3 s provozem v současnosti rozestavěného úseku 4. tranzitního železničního koridoru. Také navržený biokoridor v tomto úseku nebude plnit svou funkci, neboť vyúsťuje na trasu železničního koridoru. Velice negativní dopad bude také v dotčeném území na prostupnost krajiny pro člověka. Požadujeme, aby bylo dopracováno posouzení všech vlivů zamyšlené stavby dálnice D3 - východní varianta v souladu s rozestavěnými dopravními stavbami, především 4. tranzitním železničním koridorem a aby bylo případně v tomto úseku navrženo alternativní trasování D3. V současnosti probíhá výstavba železničního koridoru. Modernizace úseku Votice – Benešov se předpokládá ukončit k 31. prosinci 2013. Není tedy reálný předpoklad souběhu obou staveb. Dokumentace zohledňuje mimo předmětnou variantu D3, další dotčené komunikace, včetně I/3. Nezohledňuje železniční koridor, který je ve výstavbě a tato stavba musí rovněž plnit platné legislativní předpisy. V další projektové přípravě po výběru konečné varianty musí nová akustická studie toto zohlednit a na základě výsledku navrhnout odpovídající protihluková opatření – zahrnuto do podmínek stanoviska. Na druhou stranu překračování hygienických limitů akustické zátěže železničním koridorem je věcí této stavby. V případě, že na výsledné akustické zátěži podílí významně oba zdroje (koridor a D3) musí být konečné řešení společné. 7. Dokumentace o posouzení vlivů variant dálnice D3 na životní prostředí má řadu metodických chyb, jednostranných zkreslení a jiných nedostatků: • v hlukové studii: výsledky modelových výpočtů pro měřící body (v případě východní i západní varianty) udávají nižší hodnoty výpočtové ekvivalentní hladiny hluku, než při nulové variantě. V praxi to znamená, že při provozu dálnice bude hluková zátěž prostředí menší, než bez něj. Tato situace sice ve skutečnosti může nastat např. v oblasti, kde dojde vlivem dálnice k poklesu provozu na sousedních silnicích. Bohužel však k tomuto závěru došla studie i v případě osady Podolí a mnoha jiných míst, což jsou malé osady či přímo samoty. Snížení hladiny hluku na samotě u lesa zásluhou výstavby dálnice si lze představit jen se značnými obtížemi. Jedná se o předběžné výsledky které budou detailně upřesněny po výběru konečné trasy a stabilizaci její stopy. • samotná studie uvádí, že "...v širším zájmovém území se nachází jen několik stanic monitorující znečištění ovzduší, které nepopisují dostatečně rozdílnosti kvality ovzduší v rozsáhlém zájmovém území... Nejméně reprezentativní stanicí v oblasti je pozad'ová stanice Benešov-Spořilov v městské obytné zóně s reprezentativností 100-500 m. Stanice je umístěna v centru města Benešov a naměřené hodnoty PM10 lze použít pouze jako charakteristiku nejbližšího okolí stanice. V obci Sedlčany se 232


nachází stanice stejnojmenného názvu. Jedná se o pozaďovou stanici v předměstské zóně s reprezentativností okrskového měřítka (0,5-4 km)..." k problematice imisního pozadí se zpracovatel posudku vyjadřuje již dříve •

není jasné, na základě jakých podkladů předpokládá dokumentace "zvýšené emise v roce 2030 na úseku I/18 v západní i ve východní variantě.

jedná se o nárůst z frekvence dopravy • ze studie posouzení vlivu na životní prostředí záměru D3 východní varianta vyplývá, že zpracovatel této dokumentace dospěl k závěru, že v některých úsecích (např. měřící bod B2-50, B2-51) ani navrhované protihlukové stěny nesníží předpokládanou hladinu hluku pod platné hygienické limity. Nejedná se o konečné řešení. Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Prostředky k snížení akustické zátěže existují – uvedeno již dříve v posudku. • posouzení vlivu stavby na lesní porosty obsahuje příliš obecné informace, na základě kterých jsou následně vyvozovány naprosto nepodložené závěry. Tvrzení na základě "praktických zkušeností" posuzovatele bez objektivního doložení konkrétních zjištění považujeme v dané situaci za nepřípustné a za metodicky nepřijatelné. Chybí zde též zákonem požadované věcné posouzení variant (v ostatních částech dokumentace EIA obsažené). • v tabulkách "Předběžného dendrologického průzkumu" jsou v některých případech z našeho pohledu podhodnocené dendrologické parametry (sadovnická a ekologická hodnota dřevin), při čemž tato zpráva je neúplná, popisuje v západní variantě jen část území - popis v tabulce končí na úrovni Konopiště. V rámci hodnocení byla použita běžná metodika. Nikoliv – v tabulkách končí v napojení D3 na Mezno Zpochybňujeme výsledky výpočetních modelů hlukové studie, jelikož nekorelují s reálnými podmínkami dotčených míst. Požadujeme proto přepracovat hlukovou studii s přihlédnutím ke skutečným místním podmínkám. Hluková studie pracovala se standardními výpočetními programy, které reflektují mimo jiné na morfologii terénu. Obvykle akustické studie výsledný stav nadhodnocují – není to však obecné – viz např. současné problémy na SOKP. Podrobná akustická studie - již dříve v tomto komentáři. Pro nedostatečnou reprezentativnost výsledků měření emisí z měřících stanic Benešov-Spořilov a Sedlčany je nemožné objektivní posouzení vlivu stavby z pohledu emisní zátěže, která však představuje významný faktor ovlivňující zdraví obyvatel i životní prostředí. Požadujeme vyhodnotit emisní zátěž objektivně na základě nových reprezentativních měření v nadcházejících letech. Teprve potom je možné posoudit skutečný vliv stavby z pohledu emisí. Zpracovatel posudku se domnívá, že hodnocení imisní zátěže je provedeno dostatečně konzervativně. K posouzení imisního pozadí slouží nejen výsledky měřících stanic ale i imisní mapy vydávané každoročně ČHMÚ a další podklady.

233


Požadujeme konkrétně v úseku B2 zapracování jiných protihlukových opatření, nebo zpracování a posouzení alternativního trasování D3 tak, aby byly platné hygienické limity dodrženy. Komentováno již dříve. Požadujeme zpracování nové studie vlivu na lesní porosty, kde budou důsledně závěry podloženy výsledky dosaženými průkaznou metodikou, konkrétními daty a nikoliv obecnými informacemi či subjektivní zkušeností posuzovatele. Požadujeme dopracování dentrologického průzkumu v rámci posouzení záměru pro západní variantu. Nejen dendrologický průzkum ale i ostatní průzkum bioty bude průběžně aktualizován pro vybranou variantu D3. 8. V předkládané dokumentaci není ani v náznaku zahrnuto posouzení dopadu neoddělitelných sekundárních vlivů provozu dálnice na životní prostředí. Těmito dopady jsou především dálniční odpočívky, benzínové čerpací stanice, logistická centra, reklamní plochy (billboardy) atd. Dále pak rizika plynoucí z havarijních situací na dálnici, která jsou v stávající předkládané dokumentaci popsána pouze obecně. Přitom dopad těchto sekundárních vlivů může být minimálně srovnatelný, ale i větší, než samotná stavba a provoz dálnice. Požadujeme zapracovat do dokumentace posouzení dopadu těchto neoddělitelných sekundárních vlivů (staveb a jejich provozu). Požadujeme zapracovat do dokumentace havarijní plán minimálně v řešeních pro ekologicky citlivé úseky - především mokřady a mokré louky, prameniště vodních toků aj. Požadujeme, abv dálnici provázela ochranná zóna se stavební uzávěrou v úsecích, které prochází cennými oblastmi z hlediska krajinného rázu či výskytu zákonem chráněných organismů a jejich biotopů. Součástí odpočívky bude beze sporu mimo čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Tyto jsou dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění podrobeny minimálně zjišťovacímu řízení. Provoz těchto odpočívek musí být logicky zabezpečen vůči okolí z hlediska akustické zátěže. Logistická centra – jejich umístění je navrženo, v současné fázi projektové přípravy není však řešeno. Reklamní plochy jsou nad rámec procesu EIA a jejich umisťování musí být v souladu se zákonem. Havarijní plán bude zpracován a bude součástí závazných dokumentů pro provoz dálnice. Ochranná zóna se stavební uzávěrou pro cenné oblasti v okolí dálnice, je věcí spíše orgánů ochrany přírody a navazujících územních plánu, než vlastního oznamovatele stavby. 9. Studie "Hodnocení vlivu dálnice D3 (Středočeská část) na krajinný ráz" dokladuje obecně silně negativní vliv plánované stavby na krajinný ráz. U západní varianty toto platí více, u východní trasy o něco méně v závislosti na posuzovaných kritériích. Zejména průchod západního koridoru mezi Chlumem a Neštětickou horou budou mít zcela devastující vliv na krajinný ráz. Dotyčná studie dále uvádí, že mezi nejcennější polohy patří velmi atraktivní krajina povodí Janovického 234


potoka v prostoru kolem Vrchotových Janovic. Krajina je zde velmi harmonická s vysokou krajinářsko-estetickou hodnotou, ale i hodnotou užitkovou. Tato situace by se ovšem dramaticky změnila po realizaci dálnice D3 v obou variantách. Požadujeme zpracovat a posoudit alternativní stavební řešení, jež by zmírnilo negativní dopady stavby na Neštěticku. Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA byla navržena technicko stavební a jiná opatření, která zásah do krajinného rázu v blízkosti Vrchotových Janovic zmírní (např. snížení výšek mostů, maximalizace použití tunelů a zářezů, minimalizace náspů atd.). Tento požadavek se dále týká nejen případného vedení dálnice západní trasou (v blízkosti Šebáňovic), ale stejně tak i východní trasou (Podolí. Křešice). Devastující vliv je termín použitý autorem připomínky. Problematika byla jak v dokumentaci, tak v rámci posudku řádně posouzena. Opatření k snížení vlivů na krajinný ráz jsou součástí návrhu podmínek stanoviska.

10. V řadě případů v předložené dokumentaci EIA, byl posouzen dopad pouze na pozemky, jimiž má dálnice přímo procházet. Bez povšimnutí pak zůstal vliv na pozemky bezprostředně navazující. Požadujeme, aby bylo dopracováno posouzení komplexního dopadu na ekosystémy dotčené stavbou dálnice ve všech uvažovaných variantách. Požadujeme, aby na základě podrobného biologického hodnocení byla v rámci dokumentace EIA navržena efektivní opatření k zajištěni průchodu pro migrující živočichy. Požadujeme účinnější opatření eliminující kolize s ÚSES. opatření pro ochranu chráněných druhů rostlin, různou měrou ohrožených druhů živočichů a dotčených chráněných území, včetně území Natura. Požadujeme efektivnější opatření směřující k ochraně zákonem chráněných druhů. Opatření k ochraně přírody jsou zahrnuta do podmínek návrhu stanoviska. 11. Oznámení je v rozporu s Nařízeními obcí Tisem č. 1/2006, Václavice č. 1/2006 a Ješetice č. 1/2006, o stavební uzávěře. Obec Tisem vydala dne 20.9. 2006 nařízení o stavební uzávěře (nařízení č. 1/2006). Toto nařízení je vydáno podle ust. § 11 odst. 1 a ust. § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle ust. § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním piáno vám a stavebním řádu (stavební zákon). Článek 3 tohoto nařízení zakotvuje podmínky umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury s výjimkou místních a účelových komunikací z důvodů uvedených v článku 1. Oznámení nerespektuje podmínky pro umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury, stanovené v článku 3 nařízení. Obsahově totožná nařízení o stavebních uzávěrách přijala rovněž obec Ješetice a Václavice. Požadujeme, abv v rámci dokumentace EIA byly zapracovány podmínky umístění stavby dálnice D3 dle článku 3 nařízení obce Tisem č. 1/2006. dle článku 3 nařízení obce Václavice č. 1/2006 a dle článku 3 nařízení obce Ješetice č. 1/2006. Jedná se o podmínky vymahatelné ve správním řízení. 235


12. Stavba a následný provoz dálnice D3 bude mít významný vliv na množství a kvalitu podzemních a povrchových vod v jeho blízkém i širším okolí. Hydrogeologická studie v dokumentaci EIA uvádí, že nejvíce problémový je úsek tunelu u Benešova, který vzhledem k velké hloubce založení ovlivní hladiny podzemních vod v širokém okolí. Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA bylo provedeno podrobné zhodnocení vlivu záměru výstavby na množství a kvalitu podzemních a povrchových vodních zdrojů, včetně návrhu opatření ke zmírnění těchto vlivů, případně jejich kompenzaci (náhradní zdroje pitné a užitkové vody). Požadujeme, aby hydrogeologické posouzení vlivu dálnice bylo provedeno základě výsledků mapování zásob pitné vody nyní prováděného Českou geologickou službou. Z výše uvedených důvodů požadujeme zpracování a posouzení alternativního řešení stavby v blízkosti Benešova, ovšem rovněž i na dalších konkrétních místech, kde bude zjištěno, že stavba a provoz dálnice ohrožuje množství a kvalitu podzemních vod. Hydrogeologické posouzení všech variant tras není podrobným hydrogeologickým průzkumem zatím podrobeno. Ten musí být pro rizikové úseky zpracován v rámci navazující projektové dokumentace a bude řešit možnosti ovlivnění zdrojů vody včetně lokálních a případná nápravná opatření.

13. Sociálně ekonomické vlivy a vlivy na rekreační potenciál krajiny nebyly dostatečně zmapovány. Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA byla provedena podrobná socioekonomická analýza vlivu výstavby a následného provozu záměru dálnice D3 se zapracováním vlivu na rekreační funkci oblasti. Požadujeme, aby v rámci dokumentace EIA byly zpracovány výpočty ekonomické efektivnosti záměru dálnice D3 pro rok 2030 s aktualizovanými údaji pomocí programu HDM-4. Účelnost stavby je prokázána usnesením vlády. Sociální aspekty byly v dokumentaci posouzeny. Ekonomické aspekty nejsou předmětem posuzování. 67. Osadní Výbor Beztahova ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření Z navrhovaných variant C1 a C3 dálnice D3 je patrné, že se zpracovatel návrhu podrobně neseznámil s místními podmínkami a to jak z hlediska dopadu navrhované trasy na životní prostředí, tak i z hlediska reliéfu krajiny (terénu) zejména u varianty C3. Západní varianta a její varianty byly zpracovány Pragoprojektem. V případě východní varianty PRAGOPROJEKT je zpracovatelem technické studie dálnice D3 od začátku úseku po km 36,0. V hlavní trase dálnice D3 byly bez výjimky respektovány podklady od f. PUDIS – Studie alternativní trasy dálnice D3 v úseku Praha – Mezno aktualizované verze z listopadu 2009 (dále jen studie 11/2009) – která byla zpracována za připomínek MŽP. Od km 36,0 zpracovávala technickou studii fy. SUDOP. Z těchto navrhovaných tras vyplynou, jak z hlediska životního prostředí, tak z hlediska technického, obtížně řešitelné problémy. Jedná se například o likvidaci vodních 236


zdrojů pitné vody jednotlivých občanů (osady Beztahov, Košovice, Střelítov nemají obecní vodovod a jeho výstavba není plánována). V současnosti jsou vytipovány lokality, kde by realizací D3 mohlo dojít k ovlivnění vodních zdrojů. Detailní hydrogeologický průzkum bude prováděn až pro vybranou variantu v další fázi projektové přípravy. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navrženy nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Podmínka ochrany vodných zdrojů je zahrnuta do návrhu stanoviska. Tak jak je již uvedeno ve vyjádření občanů, dojde k nevratnému poškození krajinného rázu v této oblasti, která v minulosti nebyla výrazně narušena intenzivní zemědělskou výrobou a zachovala si původní ráz venkovské zemědělské krajiny – remízky, meze, menší pozemky, louky, orné půdy, drobné mokřady, potůčky. Tato lokalita je navíc přirozeným přírodním prostředím pro chráněné a ohrožené zde žijící živočichy např. chřástal polní, užovka V neposlední řadě dojde k výraznému zhoršení životního prostředí pro obyvatele všech dotčených místních částí a to zejména hlukem a smogem, které v případě varianty C3 výrazně ohrozí životní prostředí v samotných Voticích, vzhledem k tomu, že probíhá od severozápadu k jihozápadu kolem Votic, odkud převažuje proudění větru. Vliv na krajinný ráz je v dané podvariantě významným fenoménem. V dokumentaci je vyhodnoceno. Opatření k snížení vlivů na krajinný ráz jsou součástí návrhu podmínek stanoviska. Z provedeného hodnocení nevyplývá výrazné zhoršení životního prostředí hlukem a smogem v okolí varianty C3. Pokud bude varianta východní vybrána jako konečná, včetně podvarianty C3, bude provedena detailní hluková studie s návrhem opatření k dodržování hygienických limitů hluku. Je otázkou, zda vymýšlení stále nových variant dálnice D3 je efektivní, když již jedna varianta (Západní) je zahrnuta v územním plánu Středočeského kraje VÚC Benešovská i v územních plánech jednotlivých obcí. Úkolem procesu EIA je zhodnotit předložené varianty, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou či nikoliv v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. V roce 2006 byla zpracována dvě Oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. pro I. a II. etapu (stavby 0301-0303 v úseku Praha – Benešov a stavby 0304-0305-I v úseku Benešov – Mezno) pro stabilizovanou variantu. Potřeba posouzení variantního řešení vyplynula závěrů zjišťovacích řízení vydané Ministerstvem životního prostředí pro tyto záměry (čj. 68555/ENV/07 ze dne 7.9.2007 a čj. 89397/ENV/07 ze dne 21.11.2007). Závěrem vyslovujeme zásadní nesouhlas s variantou Cl a C3.

68. Petiční výbor Šeberov ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření Se stavbou dálnice D3 v navrhované variantě zásadné nesouhlasíme, a to z následujících důvodů: 1)

Dálnice D3 by měla přivést do blízkosti obcí Jesenice a Vestec novou masivní převážně tranzitní dopravu nejen z ČR, ale i z velké části Evropy. Dopravní zátěž D3 237


by dle předběžných studií měla být srovnatelná se zátěží dálnice D1 - do blízkosti hlavního města by po D3 mělo přijet více než 50 000 aut denně. Pro odvedení té části dopravy z D3, která by směřovala do centra Prahy, však v místě plánovaného zaústění dálnice do SOKP není k dispozici dostatečně kapacitní komunikace. Vídeňská ulice je přetížená a další dopravu již nepojme. V případě realizace D3 v navrhované podobě hrozí nebezpečí, že by bylo nutné vybudovat úplně nové radiální spojení od Silničního okruhu kolem Prahy k dálnici D1. Tímto spojením by měla být tzv. Vestecká spojka (dálniční zkratka k JVD), která je rovněž navrhována do výstavby. S Vesteckou spojkou však dlouhodobě nesouhlasí většina obyvatel jihovýchodu Prahy, což dokládá více než 40 tisíc podpisů pod peticemi proti její realizaci. Je nutno si uvědomit, že auta přivedená dálnicí D3 nejsou nová. Jedná se o auta, která by směrem k Praze stejně přijeta, ovšem po nějaké komunikaci nižší třídy a řešení napojení jak na vnitřní Prahu, tak na SOKP by bylo rovněž problémem. Je skutečností, že dokončení Vestecké spojky je ve stadiu příprav. Je realizována pouze část od R1 na silnici 603. Pokračování na dálnici D1 je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace byla MŽP vrácena k doplnění, doplněná dokumentace zatím nebyla předložena. Vestecká spojka má nezastupitelné místo v koncepci dopravní infrastruktury. Je předpoklád její realizace jako dvoupruh s výhledem na čtyřpruh. Logické se jeví realizovat rovnou čtyřpruh. 2)

Jak zaústění dálnice D3 do SOKP v blízkosti Jesenice, tak následná vynucená výstavba tzv. Vestecké spojky by negativně ovlivnily životní prostředí celé oblasti: Na jihovýchodě Prahy se nachází několik chráněných území (jejich celková rozloha je více než 1000 ha). Bohužel celá oblast je již nyní dopravně přetížená. Zdejší dopravní situaci je proto nutně řešit; nikoliv zavádět do oblasti další dopravu, at' již jde o dopravu ze SOKP nebo z dálnice D3. Optimální řešení dopravy spočívá ve vybudování sítě místních komunikací a místních obchvatů, nikoliv v zavedení nově dálnice a vybudování nové dálniční spojky. Jedná se o názor autora připomínky.

3)

Protihluková opatření kolem nové části SOKP (první částí trasy JVD) se dle dosavadních zkušeností ukázala jako nedostatečná. Obyvatelé přilehlých oblastí si stěžují na výrazný nárůst hluku, který je obtěžuje především v noci. Hluk ze SOKP zasahuje i do jižní části Šeberova. Proto nesouhlasíme s dalším nárůstem dopravy na SOKP, který by realizace D3 v navrhované variantě nepochybně způsobila. Důsledkem tohoto nárůstu by bylo překračování stanovených hlukových, ale i imisních limitů a ohrožení zdraví obyvatel.¨ To, že ve zkušebním provoze SOKP jsou prováděna mimo jiné měření hluku a zajišťována nápravná opatření je zcela v pořádku. Akustické studie jsou pouze modelový nástroj, který nemůže do všech důsledků modelovat skutečné prostředí, ve kterém se hluk šíří. Stejně bude postupováno i v případě D3 v případě, že ve zkušebním provoze bude zjištěno překračování platným hygienických limitů.

4)

Posuzování vlivů D3 na životní prostředí řadu let před samotnou realizací zároveň považujeme za předčasné. Výsledky nynějšího posouzení nemohou v době případné realizace stavby odpovídat změněné situaci v oblasti. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, tak Ředitelství silnic a dálnic, tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat, a to pochopitelně co nejdříve. Ve hře je 238


však mimo potřebného časového prostoru pro přípravu stavby a finanční zajištěnosti řada dalších faktorů.. Z tohoto hlediska není posuzování vlivů na životní prostředí předčasné. Opačný postup by byl nelogický – zpracovat prováděcí projekty a na jednotlivé varianty a následně provést hodnocení na životní prostředí – včetně neúnosných ekonomických dopadů, tyto prováděcí projekty by se stejně měnily na základě výsledku posuzování vlivů na životní prostředí.

69. „Petice" ze dne 17. 2. 2011 (zasláno obecním úřadem Čtyřkoly) Podstata vyjádření Požadavek na realizaci západní (stabilizované) varianty. Nesouhlas s východní variantou. Žádáme, aby bylo vzato v potaz následující: -

úprava územních plánů tak, aby se varianta D3 – východní umístila do územních plánů, by posunula realizaci o 5-10 let, nerealizace dálnice D3 brzdí rozvoj České republiky. Je pravda, že volba východní varianty by znamenala delší časovou přípravu před realizací záměru, a to včetně schválení územně plánovací dokumentace jak vyššího územního celku, tak jednotlivých obcí. Na druhé straně pro proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. není soulad s územně plánovací dokumentací rozhodující.

-

hustota zalidnění (množství dotčených osob stavbou dálnice v zájmovém území) je u západní varianty 89 obyvatel/km2, u východní varianty 139 obyvatel/km2 – nepočítaje obyvatele zasažených objízdnými trasami, dálnice se staví pro lidi a měla by je co nejméně obtěžovat, lidé by měli být základním porovnávacím faktorem. Hustota osídlení resp. počet obyvatel dotčených záměrem, je jedním z faktorů, které jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí hodnoceny. Počet obyvatel u východní varianty je prokazatelně vyšší než u západní.

-

mezi obcí Mirošovice a Benešovem jsou téměř ve všech obcích překročeny hygienické limity, Z připomínky není zřejmé, zda se jedná o stávající stav nebo o budoucí stav. V daném případě je posuzována středočeské D3, takže zcela jistě jde o budoucí stav. Překročení hygienických limitů mezi Mirošovicemi a Benešovem se týká hluku - nutno upozornit, že výpočty v akustické studii (příloha B.3 dokumentace) i ve variantě nulové se týkají výhledové frekvence dopravy v roce 2030, přitom není jisté zda budou naplněny. To, že v akustické studii jsou za použití protihlukové stěny v některých lokalitách překročeny limity hluku neznamená konečný stav. Znamená to pouze, že danou lokalitu je nutno dále nutno akusticky řešit. Technické prostředky pro toto řešení jsou uvedeny v posudku již dříve.

-

východní varianta více než západní zasahuje do místních biokoridorů a prochází i územím NATURA 2000, což bude mít velice negativní vliv na životní prostředí. Liniovou stavbu o takové délce nelze navrhnout tak, aby nezasahovala do prvků ekologické stability území. Lze však vhodnými opatření vliv stavby zmírnit, příp. vytvořit vhodné náhradní prvky. I varianta západní prochází lokalitou Natura (EVL 239


Dolní Sázava), kde přechod přes tuto lokalitu Natura bude komplikovanější než v případě varianty východní. -

v místě objízdných tras není dostatečná kvalita dopravní infrastruktury k tomu, aby zde mohlo dojít k takovému typu záměru. Zpracovatel posudku předpokládá, že se jedná o objízdné trasy při výstavbě. Toto se obecně týká všech liniových staveb, nikoliv jen středočeské části D3, nebo východní varianty. V případě východní varianty bude toto obtížnější, neboť část D3 má být realizována ve stopě I/3. Znamená to, v případě že bude východní varianta vybrána jako konečná – realizovat přeložky I/3 v předstihu. přistup na stavbu a projednání s příslušnými obcemi je již věcí dodavatele stavby, a to i za cenu realizace dočasných komunikací. Z části bude možno využít k dopravě i vlastní stavbu. 70. Petice ze dne 17. 2. 2011 (zasláno obcí Čerčany)

Podstata vyjádření Žádáme, aby byla zvolena jediná možná realizovatelná (stabilizovaná). Žádáme, aby bylo vzato v potaz následující: -

varianta

západní

úprava územních plánů tak, aby se varianta D3 – východní umístila do územních plánů, by posunula realizaci o 5-10 let, nerealizace dálnice D3 brzdí rozvoj České republiky. Je pravda, že volba východní varianty by znamenala delší časovou přípravu před realizací záměru, a to včetně schválení územně plánovací dokumentace jak vyššího územního celku, tak jednotlivých obcí. Na druhé straně pro proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č.100/2001 Sb. není soulad s územně plánovací dokumentací rozhodující

-

hustota zalidnění (množství dotčených osob stavbou dálnice v zájmovém území) je u západní varianty 89 obyvatel/km2, u východní varianty 139 obyvatel/km2 – nepočítaje obyvatele zasažených objízdnými trasami, dálnice se staví pro lidi a měla by je co nejméně obtěžovat, lidé by měli být základním porovnávacím faktorem. Hustota osídlení resp. počet obyvatel dotčených záměrem, je jedním z faktorů, které jsou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí hodnoceny. Počet obyvatel u východní varianty je prokazatelně vyšší než u západní.

-

mezi obcí Mirošovice a Benešovem jsou téměř ve všech obcích překročeny hygienické limity, Překročení hygienických limitů mezi Mirošovicemi a Benešovem se týká hluku - nutno upozornit, že výpočty v akustické studii (příloha B.3 dokumentace) i ve variantě nulové se týkají výhledové frekvence dopravy v roce 2030, přitom není jisté zda budou naplněny. To, že v akustické studii jsou za použití protihlukové stěny v některých lokalitách překročeny limity hluku neznamená konečný stav. Znamená to pouze, že danou lokalitu je nutno dále nutno akusticky řešit. Technické prostředky pro toto řešení jsou uvedeny v posudku již dříve.

-

tunely nás neochrání od hluku, a i odvětrání z tunelů bude přímo uprostřed obytné zástavby, Vysoká Lhota, takže obyvatelé budou vystaveni inhalacím znečišťujících látek z výfukových plynů, navíc dojde k dopravnímu odříznutí části obce, Tunely znamenají významnou ochranu před hlukem, další technická opatření k dodržení hygienických limitů hluku jsou uvedena již dříve v posudku. Proti 240


předpokladu v rozptylové studii, že tunely budou odvětrávány portály, budou ve skutečnosti tunely odvětrávány nuceně, což jsou vždy lepší rozptylové podmínky. -

východní varianta více než západní zasahuje do místních biokoridorů a prochází i územím NATURA 2000, což bude mít velice negativní vliv na životní prostředí. Liniovou stavbu o takové délce nelze navrhnout tak, aby nezasahovala do prvků ekologické stability území. Lze však vhodnými opatření vliv stavby zmírnit, příp. vytvořit vhodné náhradní prvky. I varianta západní prochází lokalitou Natura (EVL Dolní Sázava), kde přechod přes tuto lokalitu Natura bude komplikovanější než v případě varianty východní.

-

v místě objízdných tras není dostatečná kvalita dopravní infrastruktury k tomu, aby zde mohlo dojít k takovému typu záměru. Zpracovatel posudku předpokládá, že se jedná o objízdné trasy při výstavbě. Toto se obecně týká všech liniových staveb, nikoliv jen středočeské části D3, nebo východní varianty. V případě východní varianty bude toto obtížnější, neboť část D3 má být realizována ve stopě I/3. Znamená to v případě, že bude východní varianta vybrána jako konečná – realizovat přeložky I/3 v předstihu. přistup na stavbu a projednání s příslušnými obcemi je již věcí dodavatele stavby a to i za cenu realizace dočasných komunikací. Z části bude možno využít k dopravě i vlastní stavbu.

71. Petice ze dne 26. 2. 2011 (za Sdružení občanů za harmonický rozvoj a Sdružení občanů proti devastaci životního prostředí) Podstata vyjádření Nesouhlasíme s realizací západního koridoru a s přivaděčem přes město Týnec n.S. Nesouhlasíme s rozhodnutím zastupitelstva a Rady MěU Týnec n./S. na prosincovém zasedání v roce 2003, kterým byla odsouhlasena dálnice D3 s dálničním přivaděčem přímo přes centrum města. Realizace tohoto dálničního přivaděče by katastrofálně a nevratným způsobem zhoršila životní prostředí v Týnci nad Sázavou pro nás a naše potomky. Žádáme proto zrušení rozhodnutí o souhlasu s přivaděčem k dálnici D3 přímo přes centrum města Týnec nad Sázavou a s D3. 1) K průvodnímu dopisu zn. 111369/ENV/10 z MŽP cituji "každý může zaslat své písemné vyjádření k dokumentaci ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění informace". Tuto lhůtu pan starosta zkrátil o 12 dnů. Tím omezil občany v možnosti vyjádřit se. Na názor občanů na D3 a přivaděč se MěU Týnec n. S. se nikdy nezeptal. Lhůta 30 dnů běží dle zákona ode dne zveřejnění informace o dokumentaci příslušným krajským úřadem, nikoli dotčenou obcí. Město Týnec na Sázavou, jako dotčený územně samosprávný celek je dle zákona povinno tuto informaci neprodleně vyvěsit na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. 2) Připomínky k dokumentaci D3 - koridor západní V této dokumentaci není seriozně posuzován vliv záměru D3 - koridor západní a přivaděč k D3 přímo přes Týnec n.S. na Týnec n. S. a dolní Posázaví

241


Koryto Sázavy od Týnce n. S. po Luka pod Medníkem bývá v noci a v dopoledních hodinách po mnoho dní v roce zaplněno mlhou. V případě realizace záměru se v dané lokalitě spolu s mlhou bude hromadit smog a prach z D3 a přivaděče. Koncentrace škodlivin bude dnem i nocí narůstat při převládajících západních větrech. Stávající programové produkty pro hodnocení kvality ovzduší respektují morfologii terénu, tzn. i údolí Sázavy. Realizace D3 - západní koridor bude zničena rozsáhlá rekreační oblast (hlavně pro Prahu) a „vybudováno další Ostravsko". Není zřejmé, co autor připomínky mínil vybudováním dalšího Ostravska. Zcela jistě není cílem zničit rekreační oblast. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že některé rekreační objekty v trase D3 budou muset být odstraněny. Vliv uvažovaného přivaděče na město Týnec n. S. není řešen vůbec, neboť určením začátku přivaděče na okraj Týnce n. S. (směrem od D3) je přivaděč jako mimo město." Ne zcela odpovídá skutečnosti, v rozptylové studii v příloze dokumentace je řešena (zohledněna) celá délka přivaděče a silnice II/106. Opak je pravdou: Všechna vozidla, která budou směřovat k D3 nebo sjíždět z D3, budou projíždět centrem města Týnce n.S. Tímto provozem bude poškozováno životní prostředí, ohrožena bezpečnost chodců a dopravní bezpečnost na železničním přejezdu. Na silnici II/106 by realizací západní varianty měla poklesnout frekvence dopravy o 20 % (str. 86 dokumentace) 72. Občanské sdružení Ateliér pro životní prostředí ze dne 28. 2. 2011 Podstata vyjádření Kritika východní varianty. Účelem procesu EIA podle zákona je pro následná rozhodnutí získat objektivní odborný podklad. Informace obsažené v předložené dokumentaci však takové vlastnosti na řadě míst nemají, zejména ve vztahu k východní variantě původně uplatněné nevládními subjekty. Příčinou je jednak to, že dokumentace posuzuje trasy dle Technické studie D3 (Pragoprojekt/SUDOP z prosince 2009 - dále jen TS09) ve východním koridoru zhotovené na základě podkladů firmy PUDIS, a.s. Zpracovatelé studie ke škodě tohoto záměru na několika místech nedodrželi výchozí grafické a textové podklady MŽP, které podrobně definují původní námět občanských sdružení a sdružení obcí jako požadované řešení k posouzení v dokumentaci dle závěrů zjišťovacího řízení. Zpracovatelé TS09 pojali zhotovení technické dokumentace tras v tomto koridoru, zejména v jeho severní polovině, spíše jako jejich negativní průkaz, aby následné hodnocení vyznělo ve prospěch oficiálního řešení v západním koridoru. Kromě toho byly do textu dokumentace nekriticky převzaty ve stejném smyslu tendenční formulace původně obsažené v tzv. Komparativní studii D3 (11/2008 - 03/2009) od firmy CityPlan, s.r.o. Tato zkreslení byla v dokumentaci oslabena či odmítnuta jen v ojedinělých případech. Hlavně z tohoto důvodu podáváme k předložené dokumentaci následující připomínky:

242


1. V rozporu s podklady MŽP je trasa ve variantě A4 v délce cca 1 km navržena do masivní kolize se zástavbou: s budovami podniků průmyslové zóny Zděbrady ve směru na Brno vpravo (viz jejich červené označení, kolize jsou však i s dalšími budovami v mapě dosud neuvedenými) a s manipulačními plochami, nezbytnými pro funkci ještě dalších budov. K tomu je v dokumentaci na str. 420 jen zmínka, že „trasu lze upravit, aby nedošlo k demolicím Ve skutečnosti je požadovaná trasa definována jedině tak, že vpravo (až na dvě nepodstatné výjimky) nezasahuje ani do pozemků uvedených podniků. K tomu byl v podkladech obsažen text, kde je popsáno, jakým způsobem je třeba trasu v souladu s technickou normou vést, situační výkres a dokonce i příčný řez v kritickém místě. Zpracovatelé technického řešení tedy neměli žádný důvod do pozemků a dokonce do budov zasahovat - kromě svých svévolných pohnutek. O kolizi byli v rozpracování informováni zpracovatelem podkladů a následný požadavek náměstka ministra na její odstranění (viz přílohu, bod A.1), adresovaný přímému zpracovateli technického řešení, ignorovali - zřejmě proto, aby mohli v textové části Technické studie 09 napsat, že „z hlediska záboru stávajících průmyslových objektů podél dálnice D1 ...je prakticky nerealizovatelná varianta A4 2. Další zbytečné kolize, navržené v rozporu s podklady pro požadované řešení ve východním koridoru, jsou uvedeny již jen ve stručnosti. Ve společném úseku B (nesprávně označovaném jako varianta B2, když v tomto úseku nebyly do dokumentace EIA žádné varianty požadovány) je zásah trasy mezi km 8,5 až 9,8 do elektrického vedení vvn 2x110 kV, které je řešeno jeho přeložkou v délce více než 2,7 km. I dodatečně umístěnou odpočívku Vidovice lze bez problémů řešit tak, aby nekolidovala se sloupy tohoto vedení. 3. V km 11,0 je (správně) navržen další most délky 76 m pro migrační prostup, který v místě ekoduktu v km 11,4 není uvažován. Pak ale není důvod, aby tento ekodukt měl délku 250 m. 4. V km 15,1 je zbytečný zásah trasy do dalších dvou velkých zemědělských budov, ačkoli podklad počítá jen se zásahem do jedné krajní budovy. 5. V km 15,3 navržená trasa nadbytečně zasahuje do pravostranné čerpací stanice pohonných hmot (též v rozporu s bodem B.3 dle přílohy). 6. V km 16,9 TS09 navrhuje demoliční zásah do stávajícího kvalitního mostu, ačkoli tento most má dostatečnou šířku i pro širší dálniční profil, když upřesněný podklad počítá se snížením nivelety D3 vůči niveletě stávající silnice v místě křížení i v dalším průběhu trasy za mostem. 7. V km 17,0 - 17,1 se navržená trasa nepřijatelně přibližuje ke stávající obytné zástavbě Čtyřkol (též v rozporu s bodem A.2 dle přílohy). 8. V km 17,3 - 19,3 navržená trasa nerespektuje výškové řešení D3 dle popisu trasy a dle posledního podkladu z října 2009, takže neobsahuje prostor pro příčný prostup - podchod pro pěší pod rekonstruovanou silnicí (která zůstane ve stávající niveletě) a nad hloubeným tunelem dálnice. Kromě toho v místě křížení se silnicí 111/1095 (polohově i výškově nedaleko fixovanou podjezdem pod tratí) navržená trasa s terénem nad tunelem ve výšce cca 8 m nad stávající silnicí zároveň znemožňuje vzájemné propojení těchto silnic. Návrh předložený v dokumentaci má tedy hrubý vnitřní rozpor mezi situačním a výškovým řešením - viz přílohy dokumentace A.2-7 (mapy) a B.1.2 (podélný řez), je to i v rozporu s bodem A.4 dle přílohy.

243


9. V km 18,3 opět bez jakéhokoli vysvětlení a v rozporu s bodem A.3 dle přílohy není dodržen podklad a je vyznačena „potenciální demolice" restaurace s ubytováním Pyšelka, která je široce známa i jako tradiční kulturní stánek - v textu na str. 421 je to maskováno označením „statek čp. 8". 10. V km 19,5 je vyznačena „potenciální demolice" rekreační chaty v osadě Nové Městečko, též v rozporu s bodem A.3 dle přílohy. 11. V km 20,8 je překvapivě vyznačena „potenciální demolice"chaty, která tam už několik let není. 12. V km 31,6 je navržen most přes Semovický rybník se zakřivenou trasou v přechodnicích, ačkoli v podkladu je v místě mostu trasa přímá, aby bylo možné most jednoduše stavět vysouváním konstrukce ze břehu. Most také není prodloužen podle požadavku MŽP pro zajištění migrační prostupnosti (viz bod A.6 přílohy). 13. V km 32,5 je nově navržen ekodukt u potoka s novým terénem cca 12 m nad stávajícím. Takové řešení sotva může být funkční. Jestliže je příčný prostup v tomto místě zdůvodněn, je ho třeba řešit naopak zvednutím nivelety D3 pro jeho přemostění s odpovídajícím mírným posunem trasy na západ mezi mostem přes rybník a MÚK Bystřice, včetně posunu odpočívky Bystřice jižním směrem. 14. V km 36,5 kříží dálnice D3 přeložku stávající silnice I/3, která se stane doprovodnou silnicí II/603. Silnice II. třídy běžně nemají návrhovou rychlost 90 km/h a kromě toho je v tomto místě umístěna tříramenná křižovatka pro napojení silnice do Radošovic. Proto zde není na závadu použít kolem nutného křížení s D3 nižší návrhovou rychlost, např. 50 - 60 km/h, jako je pro přeložku doprovodné silnice navrženo jinde (event, i okružní křižovatku) ve smyslu předaného podkladu, tj. využít stávající zářez pro D3 a přeložku vést v horní úrovni, kde je i odbočující silnice. V TS09 je však uplatněna rychlost 90 km/h a přeložka vedena podjezdem. Důsledkem toho je více než dvojnásobná délka přeložky a její až 12 m hluboký zářez, který je i v místě křižovatky hluboký 7,5 m. Zároveň se tím zhoršuje dostupnost na autobusovou zastávku, zrušuje místní spojení Radošovice - Skuhrov a značně komplikuje výstavba křížení s D3 (za provozu). Takové řešení a zásadní změna vůči podkladu nemá žádné opodstatnění. 15. Ve variantě C1 je mezi km 49,0 a 51,8 dlouhý směrový oblouk a v podkladu je navržen jako oblouk složený (což technická norma připouští a podle potřeby se to běžně užívá). Trasa se tím optimálně přizpůsobuje zdejším územním podmínkám, ale místo toho je v TS09 navržen dlouhý oblouk o stejném poloměru. Tím se v trase D3 místo zářezu objevil zbytečný tunel (dl. 350 m) a místo krátkého mostu (dl. cca 210 m) most dlouhý 563 m. Kromě toho trasou D3 křížená jediná používaná přímá cesta, v podkladu přemosťovaná krátkým mostem, je v TS09 naopak přesypána náspem a nahrazena přeložkou v délce cca 450 m s prodloužením vzdálenosti o více než 250 m a dokonce se ztracenou výškou 15 m. Takový návrh nemá s ekonomicky efektivním řešením nic společného a nedodržení podkladu je zcela neopodstatněné. 16. Ve variantě C1 má silnice 11/121 v úseku MÚK Votice jih - Votice dopravní význam jako přivaděč z jižního směru D3 a v úseku MÚK Loudilka - Sedlec-Prčice jako přivaděč ze severního směru D3, a to jak do obou měst, tak do dalších navazujících směrů. Mezi oběma MÚK vlivem D3 - východní naopak dopravní zatížení poklesne a není tedy důvod na této silnici uvažovat obchvat mezilehlého sídla Heřmaničky včetně osady Loudilka. Proto ani podklad pro D3 – východní s tím nepočítá a také uvnitř MÚK Loudilka ponechává současnou stopu silnice II/121 (jen s předpokladem rozšíření pro odbočovací 244


pruh). Přesto je v TS09 i do D3-východní zbytečně navržena přeložka této silnice uvnitř MÚK a dokonce i začátek nepotřebné přeložky 11/121 mimo Loudilku a Heřmaničky. 17. Ve východní variantě C1 se trasa D3 přibližuje k osadě Loudilka podobně jako trasa v západním koridoru, ale ve větší vzdálenosti od nejbližších obytných domů (od okraje jízdního pásu ve vzdálenosti dvojnásobné). Proto je v podkladu i jiný - a také plošně úspornější - tvar zdejší MÚK, aby i křižovatkové větve byly od zástavby dále. Přesto jsou v TS09 navrženy tyto větve do stejně nevhodné polohy jako u D3-západní a dokonce z toho pro D3-východní ještě vyplývá větší zábor pro celou MUK. 18. Kromě případů v bodech 14 až 17 je v jižní polovině území navržena řada zbytečně dlouhých úprav křižovaných silnic a to i v případech, kdy je výstavba D3 nijak nezasahuje a nemění. Jako příklad může sloužit přeložka silnice 111/114 47 Olbramovice - Božkovice, kde je v podkladu uvažováno šikmé přemostění přes D3 bez zásahu do sousedních pozemků s délkou úpravy cca 100 m, kdežto TS09 navrhuje sice poněkud méně šikmý (tedy o něco levnější) most, ale značné zásahy do okolních zemědělských pozemků, přeložky tří navazujících cest á pro samotnou křižovanou silnici přeložku délky 1,17 km. Příkladem silnice, kterou vysoké přemostění na D3 nijak neovlivňuje, je 11/121 Heřmaničky - Durdice, u níž je vTS09 navržena zbytečná úprava kolem přemostění v délce 550 m. Tyto výměry se pak objevují v celkových bilancích potřebných úprav (tabulky v kap. B.I.6), jsou graficky znázorněny v přílohách a patří k zásahům do hmotného majetku. Přitom je zajímavé, že v západním koridoru se zbytečné nebo zbytečně dlouhé přeložky nevyskytují. 19. Do této skupiny zkreslení návrhu východního koridoru patří i nadbytečný rozsah protihlukových stěn, které jsou v TS09 navrženy v úseku Čtyřkoly - Poříčí n.S. i kolem doprovodné silnice, která bude mít zatížení pouhých cca 2 tisíce vozidel za den. O potřebných protihlukových opatřeních kolem stávající silnice I/3, která bude mít u D3západní mnohonásobně větší zatížení, není v dokumentaci grafická ani textová informace a nejsou obsaženy v tabulkách kapitoly D.l.3.1. 20. Kromě zkreslení vlivem samotného stavebně-technického návrhu tras ve východním koridoru se vyskytuje řada zkreslených údajů v textové části dokumentace v neprospěch této varianty či bagatelizující nevýhody varianty západní. Z textu na str. 18 vyplývá, že varianty jsou z technického hlediska zaměnitelné. Technickým hlediskem je však i samotná funkce dálnice, a to i v době mimořádných dopravních stavů (dopravní uzavírky, odklony, záchranné zásahy), kdy se negativně projevuje skutečnost, že trasa v západním koridoru nemá snadno dostupnou souvislou doprovodnou silnici (dostatečně kvalitní a sjízdnou pro všechny druhy vozidel), jako je běžné u jiných dálničních tahů, a ani samotný záměr s jejím vytvořením nepočítá. 21. Varianty Z a V jsou z technického hlediska zaměnitelné, ale s výhradou zásadně odlišné možnosti jejich rozdělení na logicky fungující a dopravně přínosné provozně-stavební etapy. Zatímco u západní varianty jde jen o 2 etapy (Pražský okruh - Václavice vč. Václavické spojky do Benešova a Václavice - Mezno a další rozdělení by mělo jen mizivý přínos), východní varianta má takových úseků celkem 9, z toho 3 v nejvíce naléhavém úseku od Prahy na severní okraj Benešova. Toto hledisko je důležité vzhledem k tomu, že středočeská D3 a součást trasy E55 jako celek ve skutečnosti nemá ten „výrazný evropský význam", jaký bude mít část E55 severně od D1 do Saska, D1 do Polska či R55 Hulín - Břeclav s napojením na Rakousko. I v Rakousku má trasa E55 z Lince na sever z hlediska dálkové dopravy jen podružný význam a je budována jen v parametrech silnice S'. Středočeská D3 jako celek nemá ani z hlediska vnitrostátního takovou naléhavost, jako např. R35 Opatovice - Mohelnice, když přo spojení do (řídce 245


osídlených) jižních Čech může být nadále ve zvýšené míře využíván tah R4+I/20. A z hlediska potřebné kapacity je naléhavé především řešení úseku Praha - Benešov, pro který je ekonomicky efektivnější trasa ve východním koridoru (lze ji dále rozdělit na postupně budované provozní úseky Pětihosty - Poříčí n.S., Poříčí n.S. - Benešov, Modletice - Pětihosty dle var. A4 a event, výhledovou dostavbu 10. úseku Lipany Skalka dle var. A3, pokud bude překročena kapacita úseku Modletice - Skalka). Velkorysý záměr na vytvoření nového dopravního koridoru mimo urbanizované území, který je v rozporu se státní politikou životního prostředí a je zcela pochybný i z hlediska politiky trvale udržitelného územního rozvoje, se v případě středočeské D3 neslučuje ani se skutečnými dopravními potřebami a principy ekonomicky efektivního rozvoje páteřní silniční sítě. 22. Na str. 71 až 74 je uveden popis dopravních opatření během výstavby severní části dálnice až do MÚK Bystřice, který však u výstavby ve střední části Čerčany - Mrač nerespektuje zásadu nepřerušeného provozu na stávající silnici I/3 obsaženou v podkladu MŽP - poznámkách k postupu výstavby. V tomto třístránkovém textu je uveden stručný popis stavebních fází a způsobu vedení dopravy podél stavenišť pro čtyři složitá místa: MÚK Skalka-Všechromy, tunel Čerčany, hloubenou část tunelu Baba (neboli Poříčí) a uzel Benešov sever. Pro tato místa byla navržena organizace výstavby s rozdělením a koordinací stavebních postupů tak, aby zásada nepřerušeného provozu (až "na nezbytná omezení během změn dopravního značení) byla důsledně dodržena. Návrhy odklonů průjezdné dopravy ze silnice I/3 do okolních sídel navržené v TS09 a nekriticky převzaté do dokumentace EIA nelze přijmout. Zároveň je třeba zdůraznit, že tyto návrhy firmy CityPlan, s.r.o., které jsou dokonce nefunkční, značně poškozují celý návrh na východní variantu D3. 23. Na str. 73 se tvrdí, že v lokalitě Vysoká Lhota při budování dálničního tunelu „nebude provoz tímto územím možný". Ve skutečnosti lze tunel Čerčany podélně i příčně rozdělit na pět sekcí, postupně je budovat společně s příslušnými částmi provizorních a definitivních vozovek (celkem ve čtyřech fázích) a po stropě vybudovaných sekcí a následně i vnitřkem levého tubusu provizorně převádět průjezdnou dopravu, pak odstranit stávající most, dokončit pravý tubus a nakonec levý včetně terénních úprav v páté fázi. Lokální spojení Čerčan a Vysoké Lhoty a její napojení na silniční síť se získá výstavbou nové spojky z horní části ul. Brigádníků jako čtvrtého ramene nové okružní křižovatky ná doprovodné silnici a stávající silnici do Čerčan. Nepřetržitý provoz po I/3 i v příčném směru tak bude zajištěn po celou dobu stavby. Naopak není možné zavést dopravu ze silnice I/3 (E55) do Pyšel a Nespek pro brutální dopad na životní prostředí i dopravní nefunkčnost vzhledem k vysokým intenzitám a nedostatečné kapacitě řady křižovatek. 24. Na str. 74 se k MÚK Poříčí n.S. píše, že „stavba této MÚK bude prováděna při plné uzavírce pro všechny druhy vozidel v celém rozsahu stavby". Nic takového ale není třeba, protože se využije nedávno opravený most a výstavba pravostranné okružní křižovatky včetně napojení nových částí křižovatky na stávající silnici II/603 se provede rutinním způsobem bez nějakých komplikací. Zavedení dopravy ze silnice I/3 do intravilánu Poříčí n.S. by nebylo přijatelné z hlediska životního prostředí i proto, že intenzivní doprava přes zdejší železniční přejezd s těsně navazujícími křižovatkami by vedla k častým a rozsáhlým kongescím. 25. K úseku Poříčí n.S. - Mrač s hloubeným tunelem v křížení se stávající silnicí se opět píše, že „stavba v tomto úseku bude prováděna při plné uzavírce pro všechny druhy vozidel". A opět k tomu není důvod, protože i tuto hloubenou část tunelu Baba lze podélně a 246


příčně rozdělit (zde na čtyři sekce) a vybudovat křížení za provozu - zde ve čtyřech fázích s postupným převáděním dopravy pd stropě hotových sekcí. Dopravní opatření, navržené stejně jako v předchozím bodě, by bylo stejně nepřijatelné. 26. V tabulce dopravního zatížení ovlivněné silniční sítě na str. 84 účelově chybí vyhodnocení úseků na území hl. m. Prahy, které budou u varianty Z více než u varianty V zatíženy dopravou směřující do vnitřního města. Týká se to u silnice II/603 zejména úseku mezi Vesteckou a Kunratickou spojkou, ale i jiných komunikací, které vedou v obytné zástavbě především Kunratic a Libuše a jsou nejblíže k zaústění D3 v západní variantě, ale také Vídeňské ulice kolem nemocnice v Krči - dokládají to (bohužel jen okrajově) i údaje v příloze B.1.1 a v Komparativní studii. Větší zatížení uvedených komunikací je způsobeno tím, že trasa v západním koridoru na rozdíl od východního nemá přímou vazbu na nadřazenou síť hl.m. Prahy, která by převzala radiální dopravní vztahy. To je u varianty Z jedna z jejích podstatných nevýhod, která není v dokumentaci vyhodnocena ani zmíněna, přestože posouzení této problematiky je jedním z požadavků v závěru zjišťovacího řízení. 27. V tabulce vlivů záměru na jednotlivé obce na str. 480 je u Prahy - Zbraslav uvedeno, že na silnici II/102 vlivem D3 v koridoru východním „stoupne doprava". To však neodpovídá skutečnosti, když v tab. 37 na str. 85 je doloženo, že i varianta oproti variantě nula zde dopravu naopak poněkud sníží. 28. Ve vypořádání připomínek k oznámení záměru na str. 495 - ,Ateliér životního prostředí, o.s." (ve skutečnosti Ateliér pro životní prostředí, o.s.) - kromě toho, že řada připomínek byla ignorována - je nesprávně vypořádána námitka, že D3-západní prodlužuje trasu E55 o 12 km a poskytuje delší cestu v součtu tří hlavních dopravních směrů, tj. z Mezna do obou směrů Pražského okruhu a k centru Prahy a že je méně výhodná pro uživatele, pro které se staví (vede mimo nejvíce urbanizovaný pás). Dokladem je menší zatížení D3západní v průměru i v prvním profilu u okruhu (u D3-V mu odpovídá profil jižně od D1 zde je nutno uvažovat zatížení podle Komparativní studie, která již respektuje křižovatku Skalka - viz bod 29). Vypořádání, že „délka trasy z SOKP po dálnici D1 a sil. 1/3 je stejná jako po budoucí dálnici v západním koridoru", není odpovědí na uvedenou námitku (D3-V tuto vzdálenost významně zkracuje), a navíc nikterak nereflektuje skutečnost, že dopravní vztahy z (obou variant) D3 k východní části okruhu (Kolovraty) jsou výrazně vyšší než vztahy k jižní části okruhu (Cholupice), jak dokládá Komparativní studie i jiné modelové výpočty. U D3-západní se dokonce oficiálně připouští, že část dálkové dopravy zůstane na 1/3 přes Mirošovice a Čerčany a bude tedy také zbytečně zatěžovat dálnici D1, jak je ostatně doloženo v tabulce na str. 85. 29. Ve výkresech i v textové části dokumentace je značné množství chyb, a to i v odborných pasážích a některé se nepříznivě týkají D3-východní. Za všechny jen 3 příklady: V podélném řezu v km 31,7 je hladina Semovického rybníka vyznačena nikoli vodorovně (jak je pro ni charakteristické), ale ve stejném sklonu 0,7 %, jako má přecházející dálnice. To mj. znemožňuje posoudit sledovanou volnou výšku mostu nad hladinou a oběma břehy i jednoduše odvodit způsob řešení potřebných úprav nivelety v širším úseku. Na str. 88 je uvedeno, že „v úseku Votice - Heřmaničky - Mezno je elektrifikovaná, jednokolejná trať ČD č. 220 Benešov u Prahy - Tábor přemostěna 3x. Stávající trať bude investicí českých drah ve výhledu zrušena a zrealizovaná nová vysokorychlostní, tím klesne počet křížení na 1." Ve skutečnosti D3-východní přemosťuje trať jen jednou (viz. příslušné výkresy), protože železnice dvě křižovaná místa opouští. (Není tam ani trať Českých drah, ale celostátní trať v majetku státu, modernizovaná trať s potřebnými 247


přeložkami se již staví; nejde o novou trať vysokorychlostní, a není to investice Českých drah, a.s., ale investice ze státního rozpočtu zajišťovaná již více než 8 let státní organizací SŽDC.) V tabulce na str. 10 jsou u D3-východní uvedeny v úseku Lipany - Senohraby chybné údaje ze studie CityPlanu z roku 2007, které jsou odvozeny z nikdy neexistujícího způsobu vedení D3 s překřížením D1 bez vzájemného propojení křižovatkovými větvemi (tj. bez MÚK). To má ovšem nepříznivý důsledek, že v tabulce na str. 85 jsou pro D3-V chybně uvedeny šestkrát větší intenzity v úseku dosavadní I/3 přes Mirošovice i větší intenzity na D1, než tam ve skutečnosti budou. Stejně jako v bodě 8 jde o hrubý rozpor v dokumentaci. 30. Z předcházejícího výčtu zkreslení vyplývá, že ve vztahu k D3-západní si stojí D3východní ve skutečnosti lépe, než vyplývá z předložené dokumentace a pokud by bylo možné odstranění uvedených zkreslení promítnout do multikriteriálního hodnocení, vyšel by východní koridor lépe, než je v dokumentaci uvedeno. Kromě toho dává trasování ve východním koridoru předpoklady pro některá významná zjednodušení resp. zlevnění. Například varianty A3 a A4 lze řešit bez zásahu do stávající MÚK Všechromy a zároveň A4 jednoduše přizpůsobit pro event, pokračování trasy dle A3, tunel Poříčí (Baba) uvažovat celý jako hloubený a současně vypustit tunel Hájky, tunel Benešov řešit jako kratší hloubený v koridoru stávající silnice a vypustit ražený tunel Obecník za cenu prodloužení trasy C3 o cca 0,6 km. Možnosti postupného efektivního zlepšování trasy E55 dává i druhá etapa výstavby v koridoru C3. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním nelze souhlasit se závěrem dokumentace: je průkazné, že z hlediska celkových vlivů na životní prostředí je západní koridor výhodnější." Lze naopak připomenout, že i v koridoru východním existuje optimální kombinace variant, ačkoli se toto doporučení do závěru dokumentace ani nedostalo. Je to kombinace A4-C3b s územní rezervou pro event, výhledové přímé propojení Lipany - Skalka, které by bylo přínosem i pro dálnici D1. Příloha: dopis MŽP, Sekce ochrany klimatu a ovzduší Stanovisko zpracovatele posudku: Na uvedené připomínky je reagováno zpracovatelem dokumentace – příloha 6. 73. Občanské sdružení Lípa Senohraby ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření Senohraby se nacházejí v území již nyní postiženém provozem silnice I/3 a dálnice D1. Obec je v sevření zmiňovaných komunikací, včetně negativních jevů s tím souvisejících. Centrem obce pak vede frekventovaná železniční trat' Praha - České Budějovice. V současné době je v obci k trvalému pobytu hlášeno 1 052 obyvatel, v obci je cca 400 rodinných domů a dále na 300 chat, je zde i několik objektů poskytujících přechodné ubytování. V obci navíc žije mnoho obyvatel, kteří zde nejsou k trvalému pobytu hlášeni, v letních měsících je počet obyvatel téměř dvojnásobný. Podotýkáme, že navrhovaná stavba dálnice trasou B2 (východní koridor) není v souladu s územně plánovací dokumentací obce Senohraby. Soulad s územně plánovací dokumentací nemá podstatný vliv na posuzování dle zák. č. 100/2001 Sb., v platném znění. 248


Dopravní zatížení obce Senohraby je značné. Již dříve si obyvatelé Senohrab opakovaně stěžovali na neustále se zvyšující hluk jednak z dálnice D1 a dále i z rychlostní silnice I/3. Krajská hygienická stanice věc opakovaně řešila, ze stran správy silnic byla přislíbena náprava, dosud však žádná opatření k nápravě nebyla přijata. Obec Senohraby připomínkovala v rámci procesu EIA rozšíření dálnice D1, podala připomínky též do Akčního hlukového plánu ČR, vše bez výsledku, viz korespondence - přílohy č. l, 2, 3. Vývoj frekvence dopravy podle sčítání 2005 – 2010 komunikace

sčítací úsek

2005

2010

D1

1-8028

59200

63772

1-8030

42200

41030

1-6810

23407

20026

1-0066

23216

18398

I/3

Prognóza: Kom. Úsek D1

I/3

VšechromyMirošovice MirošoviceHvězdonice MirošoviceSenohraby Senohraby-Poříčí

O

Varianta 0 N V

O

Varianta Z N V

O

Varianta V N V

57670 34680 92350 47730 28620 76350 37050 27500 64550 37160 27540 64700 31640 26240 57880 30860 26060 56920

21390

7620 29010 17260

2910 20170

8010

20270

7360 27630 16230

2720 18950

2180

2050 10060 470

2650

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Je logické, že největší odlehčení dopravy na I/3 lze očekávat při realizaci východní varianty D3. Návrh Akčního hlukového plánu pro Středočeský kraj Ministerstva dopravy České republiky uváděl např. dle sčítání dopravy zpracované ŘSD z roku 2005 na dálnici D l v úseku mezi Prahou a Loktem roční intenzitu dopravy mezi 13 266 655 a 32 469 305 automobily. Z hlediska Senohrab představuje největší zdroj hluku z dálnice D1 dálniční most přes Šmejkalku s četnými dilatačními spárami a nevhodným povrchem. Pro silnici I/3 je v úseku mezi Mirošovicemi a Voticemi uváděna pro rok 2005 intenzita dopravy mezi 6 361 585 a 9 253 111 automobily za rok. To znamená v dnešní době zvyšující se hustoty dopravy těžko únosnou zátěž obyvatel obce z hlediska hluku, znečištění ovzduší apod. Nelze konstatovat, že v předmětném území jsou pravidelně překračovány imisní limity kvality ovzduší i když frekvence dopravy jak po I/3 tak po D1 je vysoká. Významnější je akustická zátěž, na kterou lze v současné době pohlížet jako na tzv. „starou ekologickou zátěž“ (změkčené limity). V případě D3 tomu již tak tomu nebude a stavba bude muset platné hygienické limity hluku. Realizací D3 zejména ve východní variantě dojde k značnému odlehčení I/3 a tím také k poklesu emisí hluku z tohoto zdroje. 249


Navrhovaná varianta řešení dálnice D3 "Středočeská", východní koridor v části B2, předpokládá, že se obec Senohraby stane "ostrovem" obklopeným dálnicemi a silnicemi. To považujeme za zcela nepřijatelné! Hrozí nám tedy, že vedle desítek milionů automobilů projíždějících po dálnici D1 by přibyly další desítky milionů automobilů na dálnici D3. A přitom by zůstaly zachovány miliony automobilů na silnici I/3, protože tato silnice bude přirozeným přivaděčem pro všechny, kteří se z dálnice Dl ve směru od Brna budou napojovat na dálnici D3 ve směru na České Budějovice a naopak. Od dálnice D3 očekáváme, že alespoň částečně odkloní automobilový provoz na silně zatížené silnici I/3, nikoliv, že intenzita dopravy zůstane zachována, ale bude ještě posílena výstavbou dálnice D3 a mimoúrovňovou křižovatkou v bezprostředním okolí Senohrab. Je skutečností, že v případě východní varianty by se Senohraby ocitly mezi dvěma dálnicemi. Realizací D3 ve východní variantě by došlo k většímu poklesu frekvence dopravy na I/3 než při realizaci západní varianty D3. Nejde o zcela nový nárůst dopravy po D3 – jedná o odklonění dopravy, která by stejně směřovala daným směrem, avšak po jiných komunikacích. Vlastní existence dálnici D3 vyvolá jen nevýznamné % nové dopravy (která bude realizována z titulu, že vhodné dopravní spojení existuje). K jednotlivým oblastem řešených v dokumentaci uvádíme: 1) Hydrogeologický průzkum: str. 25 V k.ú. obce Senohraby je na 14,58 km plánována MÚK Senohraby, trasa dálnice již před touto křižovatkou bude vedena po násypu. Průzkum vůbec nepočítá s vodoteči pramenící v blízkosti MÚK Senohraby, která dále protéká pod silnicí I/3, nejprve klikatě mělkým podložím a dále za silnicí se zařezává hlouběji do terénu. Výškový rozdíl vodoteče mezi komunikací III. třídy a zaústěním do Mnichovického potoka je 110 m. Zvýšená eroze nastala po zřízení státní silnice I/3 (E55) Praha - Benešov s odvodněním do této vodoteče. Po výstavbě nájezdu s kvalitním odvodňovacím systémem je odváděno i více srážkových vod ze silnice III. třídy Pětihosty - Senohraby. Prohlubování vodoteče svádí k ukládání různého odpadu. V horní části, tam kde vodoteč protéká lesem, má charakter horské bystřiny s hloubkou cca 3 m. Vodoteč tvoří pravý přítok Mnichovického potoka. V současnosti dochází při přívalových deštích v oblasti vyústění vodoteče do Mnichovického potoka ke značným škodám kolem chat a na tzv. třetí louce. Vzhledem ke změnám klimatu a častějším přívalovým dešt'ům nepovažujeme tuto skutečnost za nepodstatnou. Svedení srážkových vod z MÚK by situaci dále zhoršilo. Je skutečností, že drobné vodoteče nejsou ve výčtu vodotečí v dokumentaci. To neznamená, že nebudou předmětem podrobného průzkumu v další fází projektové přípravy včetně opatření k jejich ochraně. 2) Krajinný ráz - Senohraby představují jedinečnou lokalitu v blízkosti hlavního města Prahy, navazují bezprostředně na krajinu Ladových Hrusic. Katastrální území obce Senohraby dělí silnice I/3 na dvě části - východní hustě obydlenou oblast vlastní obce - a západní oblast, která je stavbami nenarušena. Převládají louky, pole, meze, remízky a lesy, na které se napojují dosud stejně nedotčené katastry sousedních obcí: Pětihost, Zaječic a Mirošovic. Celkově mírně zvlněná krajina území působí harmonickým dojmem. V Generelu lokálních systému ekologické stability (vypracované J. Dřevíkovským) se výslovně říká: "Díky členitostí terénu a relativně husté síti vodních toků se v dané krajině zachovalo větší procento přírodě blízkých ekologicky stabilnějších prvků. Celé území je intenzivně rekreačně využíváno. Nejvíce je rekreační zástavba soustředěna ve východní části území na k.ú. Mirošovice a Senohraby. Zvláště v Senohrabech má rekreace kořeny již v 250


předválečné době.`` Na tyto kořeny se snaží obec navázat a dále rozvíjet rekreační charakter území v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Obec Senohraby je členem dobrovolného svazku obcí mikroregionu Ladův kraj, je i členem svazku obcí tzv. Malé Posázaví. Obě tato společenství považují krajinu v okolí svých obcí, romantickou kopcovitou krajinu kolem řeky Sázavy, za krajinu hodnotnou a stále ještě relativně nedotčenou postupující urbanizací. Na str. 14 studie a hodnocení vlivu na krajinný ráz je toto tvrzení de facto potvrzeno a doplněno s tím, že Senohraby s okolními vesnicemi se v posledních letech mění na příměstskou lokalitu rodinného bydlení - obytného zázemí pro Prahu. Výše uvedené kontrastuje se Studií předběžného dendrologického průzkumu, který hodnotí prostor Senohraby - Pětihosty - Čtyřkoly - Čerčany, dle našeho názoru nesprávně, jako silně urbanizované území (viz str. 56). Jedná se o dvě rozdílná hodnocení. V dendrologickém průzkumu (příloha dokumentace) nemá charakteristika urbanizace území vliv na provedené hodnocení. 3) V blízkosti MÚK Senohraby nejsou přesně uvedeny biokoridory - dle územního plánu a Generelu lokálních systémů ekologické stability v k.ú. Mirošovice, Pyšely, Kovářovice. Zaječice u Pyšel, Senohraby, Pětihosty, Babice u Řehenic, Čakovice u Řehenic, Malešín (vypracované J. Dřevíkovskýrn) vede u plánované MÚK lokální biokoridor - viz příloha č. 4 (výřez z územního plánu s legendou). Jde o vodoteč - potok (popsaný shora) - významný krajinný prvek - který ústí do Mnichovického potoka z pravé strany. V případě výběru východní varianty bude zohledněno v navazující projektové dokumentaci – zahrnuto do návrhu stanoviska. 4) Fragmentace krajiny - jak vyplývá ze Studie posouzení fragmentace krajiny str. 19, je v zájmové oblasti Senohrab plánováno od 11. km trasy B2 do 17. km 7 mostů, několikero křížení silnic, trasa je vedena po náspu, její součástí je i MÚK Senohraby. Stávající oblastí již nyní prochází silnice I/3, silnice III. tř. 0312, silnice III. tř. 6031. Vedle již existujících dvou generací silnic (původní benešovská a současný přivaděč na dálnici D1 I/3) tak souběžně přibude další generace - několika proudová dálnice D3 s mimoúrovňovou křižovatkou. Takto pojatá fragmentace krajiny je dle našeho názoru v tomto směru neúnosná, již s ohledem na množství vysoké zvěře, která se v této oblasti vyskytuje. Navržené ekodukty v oblasti Zášavy nejsou dostatečné, navíc dle dnešních poznatků zvěř tyto cesty vůbec neužívá. Není také odpovídajícím způsobem řešen přechod zvěře přes stávající silnici I/3 za benzínkou OMV, kudy směřuje nadregionální koridor vysoké zvěře a došlo zde již k mnoha dopravním nehodám. Je skutečností, že účinnost ekoduktů je v mnoha případech sporná. Migrační koridory a jejich zachování bude řešeno pro vybranou variantu v další projektové přípravě. 5) Hluková zátěž (str. 10, 84 a dále): Nesouhlasíme se závěry, že nedojde ke zvýšení hlukové zátěže. Východní varianta (propočty pro rok 2030): D3 samostatně v úseku "Všechromy-Senohraby" 44 480 voz./24 hod. = 16,23 mil. vozidel za rok D3 samostatně v úseku "Senohraby-Městečko" 49 250 voz./24 hod. = 17,97 mil. vozidel za rok

251


I/3 samostatně v úseku "Mirošovice-Senohraby" 10 060 voz./24 hod. = 3,67 mil. vozidel za rok I/3 samostatně v úseku "Senohraby-Poříčí" 2 650 voz./24 hod. = 967 tis. vozidel za rok DI samostatně 75 400 voz./24 hod =27,52 mil. vozidel za rok Stávající silnice I/3 (propočty pro rok 2030): I/3 samostatně v úseku "Mirošovice-Senohraby" 29 010 voz./24 hod. = 10,58 mil. vozidel za rok I/3 samostatně v úseku "Senohraby-Poříčí" 27 630 voz./24 hod. = 10,08 mil. vozidel za rok Dl samostatně 75 400 voz./24 hod. = 27,52 mil. vozidel za rok Z výše uvedeného je zřejmé, že východní varianta dálnice D3 situaci v Senohrabech nejenom neřeší, ale výrazně zhoršuje. Počet vozidel v bezprostředním okolí obce se v podstatě zdvojnásobí, což sebou nese výrazné zhoršení hlukové a emisní zátěže, spolu s negativními dopady na zdraví obyvatel. Konstatování studie, že navrhovaná varianta nebude mít vliv na překročení limitů (hlukových, emisních) považujeme při předpokládané kumulaci vlivů dvou, respektive tří tras za nepravdivé a silně nadnesené. Jedná se o značné zjednodušení. Hluková zátěž není odvislá pouze od frekvence vozidel, ale na umístění liniového zdroje, morfologii terénu, pohltivosti terénu, použitých protihlukových opatření, kvalitě povrchu vozovky a na dalších faktorech. Po výběru konečné varianty bude zpracována detailní akustická studie se zohlednění ostatních liniových zdrojů v okolí (železnice), která navrhne realizaci protihlukových opatření k plnění platných hygienických limitů. Dále studie nezohledňuje, že dálniční sjezd ,,Mirošovice" na 21. km dálnice D1 s přímou návazností na silnici I/3 je z hlediska dopravní obslužnosti první možnou spojnici mezi dálnicí Dl a D3 - s napojením právě na mimoúrovňovou křižovatku u Senohrab. To znamená, že lze očekávat nikoliv prudký pokles dopravy v tomto úseku, ale naopak výrazný nárůst. Zkušenosti z praxe nově realizovaného Pražského okruhu v lokalitě napojení na Dl, tj. v místě, kde vzniká obdobný problém obkroužení sídel dálničními trasami ze dvou stran (např. obec Dobřejovice, Modletice), signalizují nevyřešenou ochranu před hlukem v místě kumulace vlivů dvou tras. Jedná se o zkušební provoz. Zjištěné nedostatky z hlediska akustické zátěže budou odstraněny nápravnými opatřeními. Obdobně bude postupováno v případě D3, pokud se ve zkušebním provozu prokáže neplnění příslušných limitů.

74. Občanské sdružení Loreta ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření Kritika automobilové dopravy. Návrh na upřednostnění západního koridoru vedoucí Posázavím (viz str. 486) je v rozporu úvodními ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Jedná se o hodnocení z hlediska zpracovatele dokumentace. Nejedná se o správní řízení ve smyslu zákona 114/1992 Sb., v platném znění.

252


Při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je výhodnější západní koridor, zatímco při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor - Benešovský. Z dokumentace vyplývá, že oba koridory vycházejí v koncovém hodnocení velmi podobně. Ačkoliv jednotlivé úseky tras dálnice jsou hodnoceny vždy ve variantách, tak pouze v úseku B2, trasa východní, dotýkající se katastru Pyšel je bez dalších variant, trasa navrhované dálnice se pak dostává se do koridoru stávající trasy I/3, který využívá nebo je vedena v těsném souběhu. Jedná se o konstatování – to, že v úseku B2 je pouze jedna varianta je dáno skutečností, že jiná varianta nebyla uvažovaná. Vlivy na zdraví - při interpretaci výsledků hodnocení vlivů na obyvatelstvo je nutno brát v úvahu řadu nejistot vzhledem k současnému stavu poznání hodnocení a prognóze do r. 2030 a nedostatku měřitelných údajů z dotčeného území. Ve všech mapových a tabulkových podkladech je uváděn vypočtený stav k roku 2030. Současný stav kvality ovzduší v okolí plánované trasy silnice je možné neúplně vyhodnotit na základě údajů ze stanic imisního monitoringu. Protože v širším zájmovém území je pouze několik stanic monitorujících znečištění ovzduší. Nedostatečně tedy popisují rozdílnost kvality ovzduší v rozsáhlém zájmovém území. Mají proto malou reprezentativnost. Jedná se o stanice Praha - Libuš, Ondrejov, Benešov - Spořilov (uvnitř zástavby) a Sedlčany) (str. 137 - 138). Na těchto nedostatečných podkladech je bohužel založeno konstatování, že západní varianta je z hlediska vlivů na životní prostředí výhodnější. Měřící stanice jsou pouze jedním ze zdrojů posuzování kvality ovzduší. Ve vztahu k danému území mají větší vypovídající schopnost imisní mapy ČHMÚ zpracovávané pro každý rok, vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (rovněž každoročně), případně Krajská rozptylová studie. Přičemž z tabulek, je patrné, že po zprovoznění dálnice D3 dojde celkově k nárůstu emisí (pro východní i západní koridor) v řešeném území - v průměru oxidů dusíku o cca 28%, oxidu uhelnatého o cca 30 %, benzenu o cca 33,5 %, benzo(a)pyrenu o cca 37 %, suspendovaných částic frakce PM10 cca o 10 % a PM2,5 o cca o 11 %. Příčinou nárůstu je zejména celkový vyšší dopravní výkon na komunikacích v oblasti, dále se projevuje celková vyšší průměrná rychlost na hodnocených komunikacích", (str. 97 textu). Informace uvedená na str. 97 dokumentace uvádí souhrn bilancí emisí k výhledovému roku 2030 bez realizace D3 a s realizací ve variantě východní a západní. Vychází se ze současných předpokladů, které nemusí být naplněny, a to jak z hlediska předpokládané frekvence dopravy, skladby vozového parku a emisních faktorů motorových vozidel. Z hlediska konkrétního řešení trasy D3 a jejich vlivů na katastrálním území Pyšel, Zaječic a Kovářovic je zapotřebí provést: Volit úsek ve variantě A2, či A3 1. Úpravu trasy vedoucí mezi Tejčekem a Zášavou na trasu vedoucí kolem Zášavy, neboť tímto se zabraňuje fragmentaci rozsáhlého lesního komplexu mezi Kovářovicemi, Lomnicí a Brtnicí, jenž je součástí přírodního parku Velkopopovicko. Tímto řešením odpadnou navrhované ecodukty vedoucí z Tejčku na Zášavu. pro převedení biokoridoru , a to i za cenu případného posunutí ochranného pásma či trasy 110VK. Dále nebude porušen souvislý komplex lesa, jak ukládají další o ochraně lesa.Mimo to i rozptylové podmínky při variantě vedení dálnice v zářezu , oproti navrhované úpravě jsou podstatně horší. 253


Bude řešeno v rámci další projektové přípravy. 2. V dokumentaci chybí zakreslení zdroje městského vodovodu Pyšel a tím i nutná ochrana jeho prameniště. Upozorňujeme, že tudíž není hodnocen ani v textu. (Je možné, že není vůbec v interakci se stavbou). Bude prověřeno v další projektové přípravě 3. Je velice důležité věnovat pozornost při hodnocení dopadu dálnice na hydrologickou situaci v katastrech jednotlivých obcích, a to jak hodnocení zářezů z hlediska meliorační funkce, tak především velice negativní dopad splaškových vod z dálnice.Z této uvedené problematiky vyplývá nutnost priority ochrany vodního režimu krajiny ovlivňující funkčnost jednotlivých ekosystémů a kvalitu života obyvatel. Jak dokládají četné údaje v dokumentaci EIA o zásazích do vodních toků a jejich pramenišť. Tuto důležitou skutečnost bude nutné zohlednit při realizacích. Detailní hydrogeologický průzkum bude prováděn až pro vybranou variantu v další fázi projektové přípravy. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navržena nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodných zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska 4. Bohužel je nutno konstatovat, že je zde realizována zcela krátkozraká politika z hlediska ochrany půdního fondu, která se nedá jenom kompenzovat objemem přebytečné skrývky orné půdy, kupodivu shodné u obou variant. Tento zábor je doprovázen snižováním její kvality v její blízkosti, což je z hlediska potravinové produkce velice problematické. Jde o trvalé zničení produkčních ploch zajišťující zemědělskou produkci a produkci domácích potravin, a to včetně drobných pěstitelů. Realizace liniové stavby se bohužel neobejde bez záboru půdy. Pokud má již být liniová stavba realizována, je nutno odpovídajícím způsobem zajistit využití kulturní vrstvy s nutným požadavkem zachování dostupnosti pro obhospodařování pozemků. Z dokumentace lze vyčíst následující předběžný odhad záborů:

ZPF Západní varianta

Východní varianta

(ha) PUPFL Ostatní

Celkem

Celkem Z1

352,64

57,52

19,78

429,94

Celkem Z2

345,48

51,33

19,15

415,96

Celkem Z3

346,31

53,26

19,07

418,64

Celkem A1

461,68

41,83

30,26

533,77

Celkem A2

409,47

38,65

29,9

478,02

410,1

45,4

27,33

482,83

celkem C3+C3b

5. Výstavba tělesa dálnice je doprovázena dalším záborem půdy při situování logistických center, skladů a dalších nízkopodlažních objektů, které též vznikají jako její stavební zařízení, což v podstatě tento materiál neřeší. 254


Výstavba logistických center, skladů apod. jsou předmětem samostatného procesu EIA, nikoli posuzovaného záměru. 6. Výstavba tohoto liniového prvku přes všechna technická řešení v podobě ekoduktů představuje pro organismy nepřekonatelnou barieru , která vytváří pro organismy vyšší stupeň fragmentace dosud volně prostupné krajiny, Mnohdy tak zcela neguje funkci systému ÚSES. Jak dokládají četné příklady z obou variant, a to nejen z území Pyšel, Zaječic či Kovářovic v textu dokumentace EIA. Z hlediska zájmu města Pyšely a přináležejících obcí se jedná o zásah do regionálního biocentra Tejčka (RBC 1856) a přerušení regionálního biokoridoru RBK 1288 zářezem dálnice mezi Zášavou a Tejčkem. Dále pak přerušení lokálního biokoridoru LBK XVI a LBK XXI. - při Zaječickém a Pětihostském potoku. Dále je nutné při případném řešení chránit Lokality zvýšeného zájmu ochrany přírody vyplývá lokalita 8 v Kovářovicích průchod v blízkosti lokality Koženého rybníka a přechod nivy potoka Pětihostského. Dovolujeme si vyjádřit značné pochybnosti o hodnocení vlivu zářezu mezi Tejčekem a Zášavou na stav okolních lesních porostů, zvláště k prokazatelnému nárůstu dopravy. 7. Řešení dálnice jenž upřednostňuje kolaterální funkci stávající silnice svědčí o upřednostňování řešení průjezdné dopravy a tím zvyšování fragmentace krajiny v okolí obou silničních tahů nad zájmy ochrany přírody a životního prostředí. Dálnice D3 jako taková řeší logicky kvalitní komunikační napojení jak vzdálené, tak lokální. Návrhy variant respektují v rámci možností územní limity, mezi něž ÚSES a další ochrana přírody bezesporu patří. 8. Pokud jde již o zmiňovaný vliv na lidské zdraví, je zcela zarážející, že i po změkčení limitů např. u hluku už od 55 dB dochází k poruchám -nepříznivým účinkům na zdraví jak je uvedeno v tabulce na str. 253. V současné době dle tabulky hladiny hluku v měřících bodech na str. 146 je hladina hluku nejblíže (Čtyřkoly a Čerčany ) jak denní, tak noční limit vyhovující hygienickému limitu pro den 70 dB a pro noc 60 dB. Proto je nutné zlepšit nejen protihlukové zabezpečení jak samoty mezi Kovářovicemi a Mirošovicemi - s limity mírně překročenými a u Borové Lhoty se stejnou situací, tak i vlastních Kovářovic. Jestliže počítáte s nárůstem dopravy a tudíž nárůstem negativních vlivů, musí se zákonitě vytvářet z hlediska zabezpečení nejen špinění limitů, ale i rezerva umožňující zesíleni impaktu. Jinak jde o dlouhodobý hazard se zdravím lidí, ale i zvířat!!! I když hodnocení vlivu na zdraví zvířat se běžně neprovádí. Tento princip platí pro všechny vlivy na životní prostředí. V dalším stupni projektové dokumentace pro výběru konečné varianty budou detailně zpracovány hlukové studie pro jednotlivé lokality s upřesněním navrhovaných protihlukových opatření a jejich parametrů. Pro dálnici D3 již neplatí hygienické limity korigované na starou ekologickou zátěž. V místech, kde nebude možné dodržet hygienický limit pro chráněný venkovní prostor nebo pro chráněný venkovní prostor staveb nebo kde se prokáže, že náklady na realizaci navržené protihlukové bariéry jsou neúměrné výslednému efektu, budou v dalších stupních projektové dokumentace doplněna další protihluková opatření. 75. Občanské sdružení Občané proti devastaci životního prostředí Týnec nad Sázavou ze dne 12. 2. 2011 Podstata vyjádření 255


Opakovaně nesouhlasíme s vedením dálnice D3 regionem „Posázaví" a stejně tak navrhovaným přivaděčem do Týnce nad Sázavou. 1. Přivaděč prochází územím rybníků a mokřadel v oblasti Chářovic a Chleb, kde dojde k významnému porušení biosystémů v jejich blízkosti. Vztah záměru k ÚSES byl v dokumentaci posouzen. 2. Přivaděč bude procházet chatovou oblastí a zahrádek v Týnci nad Sázavou sloužící k rekreaci místních obyvatel, ale i pražských „starousedlíků". Majitelé pozemků v soukromém vlastnictví neprodají pozemky a jako soukromí majitelé je budou hájit právní cestou. Majetkoprávní vztahy nejsou předmětem EIA. 3. Přivaděč končí na křižovatce města Týnce nad Sázavou pod hotelem, křižovatka silnic III/10513 a III/1058, která je sama o sobě nepřehlednou a od uvedené křižovatky směrem silnice na Benešov u Prahy po cca 250ti metrech vede k neřešitelnému zúžení, pod hradem u Heřmanů šířka silnice činí jen 7 metrů a silnici žádným způsobem nelze rozšířit pro zástavbu budov. Toto zúžení již dnes činí velké problémy nejen v dopravě, ale i na přechodu pro chodce, hlavně pak děti v blízkosti školy. Další odbočka vede silnici přes most řeky Sázavy, po cca 400 metrech protíná železniční přejezd dráhy Čerčany -Týnec nad Sázavou - Praha a před přejezdem se napojuje i vjezd a výjezd z parkoviště obchodního řetězce Lidl s výrazným navyšováním automobilové přepravy. Silnice pak pokračuje směrem na Chrást a Krhanice středem bytové sídlištní zástavby a rodinných domů, za železničním přejezdem pak silnicí na Prahu, zase se zástavbou domů pečovatelských služeb a rodinných domů. Těchto objektů se zvýšená doprava velmi negativně dotkne. Již dnes zvýšená doprava městem činí v denním provozu četnost 300-400 automobilů a nákladních aut / hod. Toto povede k prohloubení negativního dopadu na již tak postižené oblasti inversní situací v povodí řeky Sázavy, dále pak zvýšení hlučnosti, otřesům domů a to i historických, prašnosti se všemi negativními dopady na zdraví občanů. Jedná se o problematiku komunikačního řešení přímo v Týnci n. S., které stavba neřeší. Z Vyhodnocení vlivů konceptu ÚPO Týnec nad Sázavou na udržitelný rozvoj (2009) citujeme: Navíc poloha města neumožňuje provést jeho obchvat, který by snížil četnost průjezdu vozidel v některých místech, jako např. na silnici od Benešova k mostu přes Sázavu. Dá se očekávat, že po realizaci dálnice D3 včetně přivaděče z Týnce by se mohl stav zlepšit. Pro lepší průchodnost z jednoho břehu na druhý je připravena lávka pro pěší ve Zbořeném Kostelci a za Jawou je navržen nový most přes Sázavu pro silniční provoz. Výhledová frekvence dopravy na přivaděči Týnec: Úsek Přivaděč Týnec

O 1 710

Počet vozidel/den LN TN N 310 100 410

Výhledová frekvence dopravy na II/106 256

V 2 120


Kom. Úsek II/106 Krhanice-Týnec Týnec-Bukovany

Varianta 0 O N V 1610 250 1860 6070 650 6720

Varianta Z O N V 1090 140 1230 4840 480 5320

Varianta V O N V 1 720 240 1 960 7 000 890 7 890

(O – bez realizace D3, Z – západní varianta, V – východní varianta) Stávající frekvence dopravy komunikace II/106 II/107

Sčítací úsek

sčítání 2005

2010

1-2600

6604

5385

1-3949

1486

1760

1-3589

3820

2159

4. Týnecký region byl a stále je rekreační oblastí pro obyvatele ČR a hlavně obyvatele Prahy pro dobrou dostupnost a rekreační a sportovní vyžití v regionu. Bez komentáře. Realizací D3 v západní variantě se dostupnost nepochybně zvýší. 5. Pro všechny tyto negativní důsledky na týnecké životní prostředí jsme žádali a žádáme o zpracování návrhu obchvatu města Týnce nad Sázavou. Stavba neřeší obchvat města, ale přivaděč. K obchvatu již výše. 76. Občanské sdružení Pod Lesem ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření 1.

Chybný výběr kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu a z toho vyplývající systematické zkreslení výsledků Fullerovy metody stanovení vah (příloha B.14 Multikriteriální hodnocení variant) Pro stanovení vah nejvyšší úrovně rozhodovacího stromu byla zvolena Fullerova metoda -metoda párového srovnání kritérií (viz. Příloha B.14. Multikriteriální hodnocení, s. 3 a dále). V praxi se postupovalo následovně. Nejdříve byl sestaven rozhodovací strom a vybrán soubor devíti kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu (obyvatelstvo; ovzduší a klima; voda; půda; horninové prostředí; fauna, flóra a ekosystémy; krajina; hmotný majetek a kulturní památky; výstavba). V druhém kroku byl zainteresovaným subjektům (obce, odborníci a nevládní organizace) rozeslán dotazník, ve kterém tyto subjekty porovnávaly důležitost devíti předem vybraných kritérií. V souladu s principy Fullerovy metody zainteresované subjekty postupně porovnávaly každé kriterium s každým po dvojicích. Tímto způsobem byly stanoveny váhy jednotlivých kritérií. 257


Z odborné literatury, která se věnuje problematice multikriteriálního rozhodování, vyplývá, že výsledek multikriteriálního hodnocení může být zkreslen a znehodnocen chybným výběrem kritérií, jejichž důležitost a váha má být pomocí Fullerovy metody stanovena. K tomu bohužel došlo. Způsob, jakým byl sestaven onen soubor devíti kritérií, vedl k systémovému zkreslení a znehodnocení celé multikriteriální analýzy (podhodnocení faktorů vlivu na obyvatelstvo). Při sestavování souboru kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu došlo k následujícím chybám: -

všechny faktory, které se týkají vlivů na životní prostředí obyvatelstva, zdraví obyvatelstva, sociálně-ekonomických dopadů, osídlení, dopravu atd. byly účelově sloučeny do jediného kritéria na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu (kritérium „obyvatelstvo").

-

naopak faktory týkající se ochrany přírody jako takové zůstaly rozepsány do celkem šesti kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu („ovzduší a klima"; „voda"; „půda"; „horninové prostředí"; „fauna, flóra a ekosystémy"; „krajina")

-

na nejvyšší úrovni se objevila kritéria, která jsou z etického hlediska zcela nesouměřitelná, jako například kritérium „horninové prostředí" a kritérium „obyvatelstvo" (zahrnující veškerá zdravotní rizika, sociálně-ekonomické dopady, dělící účinky osídlení, dopravu a faktory pohody, atd.)

Připomínáme, že počet kritérií a struktura souboru kritérií, jejichž důležitost v dalším kroku posuzuje tzv. panel reprezentantů, systematicky ovlivňuje konečný výsledek Fullerovy metody (váhy přisuzované jednotlivým faktorům). Laicky řečeno, výsledek dotazníkového šetření (Fullerova metoda) byl systematicky zkreslen a znehodnocen špatným výběrem kritérií, jejichž vzájemnou důležitost měli dotazovaní posuzovat. V důsledku výše zmíněných chyb (ať již nevědomých či úmyslných) při sestavování souboru kritérií došlo ke zkreslení výsledků Fullerovy metody stanovení vah důležitosti a nakonec i celého multikriteriálního rozhodování. Díky tomuto zkreslení došlo k systematickému podhodnocení faktorů ovlivňujících životní prostředí obyvatelstva, zdraví obyvatelstva, sociálně-ekonomických faktorů, vlivu na osídlení, dopravu atd. Pro ilustraci shrňme několik výsledků pokřivené Fullerovy metody stanovení vah. -

V důsledku výše zmíněných chyb přisoudila Fullerova metoda veškerým vlivům na životní prostředí obyvatelstva, zdraví obyvatelstva, sociálně-ekonomických dopadů, osídlení, dopravu atd. (které byly účelově sloučeny do kritéria „obyvatelstvo") stejnou váhu (15%) jako vlivům na kvalitu půdy a horninové prostředí (kritéria „půda" a „horninové prostředí" mají dohromady váhu také 15%). Takové rozložení vah důležitosti odpovídá extrémním názorům a nikoliv převažujícím či typickým názorům ve společnosti.

-

Díky systematickému zkreslení (viz výše zmíněné chyby při výběru kritérií) kolísá hodnota vah důležitosti možných vlivů a výhod pro obyvatelstvo (tedy součet vah kritérií „obyvatelstvo"; „hmotný majetek a kulturní památky" a „výstavba") mezi 22% (u nevládních organizací) a 28% (u obcí západního koridoru - viz s. 25-27).

-

Podle výsledků provedené Fullerovy metody by ŽÁDNÝ ze zainteresovaných subjektů nepreferoval vlivy a výhody pro obyvatelstvo před ochranou přírody a krajiny jako takové (u žádného zainteresovaného subjektu nepřesáhl součet vah kritérií „obyvatelstvo"; „hmotný majetek a kulturní památky" a „výstavba" hodnotu 50%). 258


-

Podle výsledků provedené Fullerovy metody by VŠICHNI účastníci panelu více či méně silně preferovali ochranu přírody před vlivy a výhodami pro obyvatelstvo (součet vah všech kritérií ochrany živé a neživé přírody kolísá mezi 72% a 78%, součet všech vah kritérií vlivu na obyvatelstvo kolísá mezi 22% a 28%).

Velmi pochybujeme o tom, že tyto výsledky Fullerovy metody stanovení vah, se kterými pracuje multikriteriální analýza (celková preference přírody před obyvatelstvem v poměru 73% příroda vs. 27% obyvatelstvo) odpovídají reálným názorům a preferencím účastníků panelu a potažmo názorům (středo)české společnosti jako takové. Tento očividný nesoulad výsledků provedené Fullerovy metody stanovení vah se skutečností (některé a možná i většina zainteresovaných subjektů ve skutečnosti preferují vlivy a výhody pro obyvatelstvo před ochranou přírody) dokládá pokřivenost celé analýzy. Multikriteriální hodnocení, které pracuje s takto pokřivenými (systematicky zkreslenými) vahami důležitosti, nemůže sloužit jako podklad pro odpovědné rozhodnutí příslušných institucí, tedy vlády CR. Požadované řešení Vypracovat nový soubor kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu, zpracovat nové dotazníky Fullerova hodnocení, znovu je rozeslat zainteresovaným subjektům a na základě výsledků stanovit nové váhy kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu. V souboru kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu by měly být rovnoměrně zastoupena jak kritéria operacionalizující vlivy na obyvatelstvo, tak kritéria operacionalizující vlivy na přírodu jako takovou. Některá kritéria související s vlivy na obyvatelstvo (např. hluk) by měla být přesunuta na nejvyšší úroveň rozhodovacího stromu. Zároveň by se v tomto souboru měla objevit pouze kritéria, která jsou z etického hlediska souměřitelná (viz např. nesouměřitelnost stávajících kritérií „obyvatelstvo" a „horninové prostředí"). Soubor kritérií na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu, který by zajišťoval objektivní a nezkreslené výsledky multikriteriálního hodnocení, by mohl vypadat například takto: 2.

hluk a vibrace ovzduší sociálně-ekonomické dopady doprava a dělící účinky osídlení faktory pohody výstavba klima voda půda a horninové prostředí fauna a flóra krajina a ekosystémy

Výsledky tzv. testů citlivosti (str. 31 přílohy B14 a str. 470 Dokumentace EIA) jsou hrubě dezinterpretovány Shrňme nejdříve některé základní parametry multikriteriální analýzy. Multikriteriální analýza pracuje celkem s 9 kritérii. Z těchto devíti kritérií se tri („obyvatelstvo", „hmotný majetek a kulturní památky" a „výstavba") týkají bezprostředních vlivů na obyvatelstvo. Zbývajících šest („ovzduší a klima", „voda", „půda", „horninové prostředí", „fauna, flóra a ekosystémy" a „krajina") se týká vlivů na přírodu (živou a neživou) a na krajinu. 259


Testy citlivosti spočívaly vtom, že „ve snaze o získání objektivních výsledků a ověření stability výpočtu jsou váhy vypočtené jako průměr všech zúčastněných subjektů na nej vyšším stupni zaměněny za váhy extrémních názorů" (s. 31). Z textu přílohy B14 není zcela zřejmé, jaké konkrétní „váhy extrémních názorů" byly v testech použity. Zpracovatel pravděpodobně vybral z grafu uvedených na stranách 25 až 27 dva grafy, jeden, který přikládá relativně větší důležitost ochraně přírody a druhý, který přikládá relativně větší důležitost ochraně obyvatelstva. Ovšem už z letmého pohledu na grafy na stranách 25 až 27 je zřejmé, že žádný z těchto grafů neodpovídá absolutní preferenci vlivů a zájmů obyvatelstva před přírodou. V žádném z těchto grafů není celkovým vlivům na obyvatelstvo (součet vah kritérií „obyvatelstvo"; „hmotný majetek a kulturní památky" a „výstavba") přisouzena větší důležitost než celkovým vlivům na přírodu (součet vah kritérií „ovzduší a klima", „voda", „půda", „horninové prostředí", „fauna, flóra a ekosystémy" a „krajina"). Důležitost vah vlivů na obyvatelstvo v těchto grafech kolísá mezi 22% a 28% a ani zdaleka se neblíží hranici 50%, od kdy bychom mohli hovořit o „preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo". Co se dočteme v kapitole 7. Testy citlivosti? (cituji): „při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor, při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor". Toto tvrzení je hrubou dezinterpretací výsledků testů citlivosti. Obě dvě sady „extrémních vah", se kterými pracují tzv. testy citlivosti, totiž odpovídají názorům (relativně více či méně) silně preferujícím ochranu přírody a krajiny před obyvatelstvem (viz výše). Požadované řešení Požadujeme reformulaci výsledků multikriteriální analýzy a testů citlivosti. Správně by mělo být na závěr testů citlivosti uvedeno toto:

3.

-

Pokud bychom do multikriteriální analýzy dosadili celkovou průměrnou hodnotu vah, které odpovídají názoru, jenž silně preferuje ochranu živé a neživé přírody před vlivem na obyvatelstvo (73% důležitost pro přírodu, 27% důležitost pro obyvatelstvo viz graf „Celkové hodnocení" na str. 25), vychází nepatrně lépe koridor západní (viz s. 31).

-

Pokud bychom do multikriteriální analýzy dosadili extrémní hodnotu vah, které odpovídají názoru, jenž relativně více preferuje ochranu živé a neživé přírody před vlivem na obyvatelstvo (cca 78% důležitost pro přírodu, 22% důležitost pro obyvatelstvo - viz například graf „Nevládní organizace" na s. 27), vychází nepatrně lépe koridor východní (viz s. 31).

-

Pokud bychom do multikriteriální analýzy dosadili extrémní hodnotu vah, které odpovídají názoru, jenž relativně méně preferuje ochranu živé a neživé přírody před vlivem na obyvatelstvo (cca pouze 72% důležitost pro přírodu, 28% důležitost pro obyvatelstvo - viz například graf „Autorizované osoby pro hodnocení ŽP" na s. 26), vychází lépe koridor západní (viz s. 31).

Závěr celé dokumentace EIA (str. 471 Dokumentace EIA) je hrubou dezinterpretací multikriteriální analýzy Shrňme nejdříve některé základní parametry multikriteriální analýzy, kterou provedlo MŽP. Multikriteriální analýza pracuje celkem s 9 kritérii (na nejvyšší úrovni rozhodovacího stromu). Těmto kritériím byly přisouzeny následující váhy (viz graf „Celkové hodnocení", s. 25, Příloha B.14. Multikriteriální hodnocení): 260


obyvatelstvo hmotný majetek a kulturní památky výstavba

15% 7% 5% 13%

1

ovzduší a klima voda půda horninové prostředí fauna, flóra a ekosystémy krajina

14% 10% 5% 16% 15%

Z těchto devíti kritérií se tři („obyvatelstvo", „hmotný majetek a kulturní památky" a „výstavba") týkají bezprostředních vlivů na obyvatelstvo. Zbývajících šest („ovzduší a klima", „voda", „půda", „horninové prostředí", „fauna, flóra a ekosystémy" a „krajina") se týká vlivů na živou a neživou přírodu. Jinými slovy, multikriteriální analýza pracuje s celkovými vahami, které přikládají vlivům na přírodu váhu 73% a vlivům na obyvatelstvo váhu 27% (viz graf „Celkové hodnocení" na s. 25 přílohy B14).2 Toto celkové rozdělení vah, silně preferující ochranu přírody před vlivy na obyvatelstvo, bylo použito v multikriteriálním hodnocení (příloha B14), jehož výsledek zní: „z celkového hodnocení vychází nepatrně lépe koridor západní" (s. 31 přílohy B 14). Co se dočteme v závěru Dokumentace EIA? „Východní koridor je výhodnější z hlediska ochrany přírody a krajiny" (s. 471 Dokumentace EIA). Poznámky: 1 Vliv znečištění ovzduší na obyvatelstvo je zahrnut do kritéria „obyvatelstvo", položka „ovzduší a klima" představuje pouze vlivy na mikroklima a celkové emise (viz s. 2 přílohy B14). 2 Jak jsme uvedli výše, pochybujeme o tom, že toto rozdělení vah odpovídá skutečným preferencím respondentům dotazovaným v rámci Fullerova hodnocení a potažmo preferencím (středo)Čechů obecně. Odhadujeme, že skutečné preference se budou blížit nerozhodnému stavu 50% ochrana přírody a 50% vlivy na obyvatelstvo. Pokud bychom tyto hodnoty vah dosadili do multikriteriálního hodnocení, byl by západní koridor jednoznačně výhodnější (při poměru vah 73% ochrana přírody vs. 27% vlivy na obyvatelstvo je západní koridor nepatrně výhodnější).

V závěru dokumentace EIA došlo k hrubé dezinterpretaci výsledků multikriteriálního hodnocení. Všimněme si, jak často se v dokumentaci vyskytují obraty „Jak je avizováno již na počátku dokumentace [...], posouzení potvrzuje, že koridor západní je vhodnější z hlediska prospěchu obyvatel, [...] východní koridor je výhodnější z hlediska ochrany přírody" (s. 471 a 485) nebo „Výsledek odpovídá očekávání, při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor, při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor." (s. 31 přílohy B14). Na základě těchto formulací se lze domnívat, že výše zmíněná dezinterpretace výsledků multikriteriálního hodnocení byla účelová, vedená úmyslem za každou cenu potvrdit původní očekávání. Smyslem této dezinterpretace by mohlo být navození dojmu, že „žádný koridor nelze vyloučit [... a ...] návrhy v obou koridorech vycházejí v koncovém podrobném 261


hodnocení velmi podobně a je podstatné, které hledisko bude zvoleno jako převažující." (s. 485 a 486 dokumentace EIA). Požadované řešení Požadujeme reformulaci závěrů dokumentace EIA (části EJI. Porovnání koridorů; F. ZÁVĚR; ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) v souladu s poznatky Multikriteriálního hodnocení. V závěrečných pasážích Dokumentace EIA by mělo být uvedeno zhruba toto: Dokumentace EIA (multikriteriální hodnocení) pracuje s rozložením vah důležitostí, které odpovídají názoru silně preferujícímu ochranu živé a neživé přírody před bezprostředními vlivy na obyvatelstvo (73% důležitost pro přírodu a 23% pro obyvatelstvo). Z celkových závěrů multikriteriálního hodnocení tedy vyplývá, že při silné preferenci ochrany přírody a krajiny před bezprostředními vlivy na zdraví a zájmy obyvatelstva vychází nepatrně výhodněji západní varianta. Z logiky věci (a z provedených testů citlivosti) vyplývá, že při relativně slabší preferenci ochrany přírody před vlivy obyvatelstvo nebo při (slabší či silnější) preferenci vlivu a výhod pro obyvatelstvo před přírodou je výhodnost západní varianty ještě jednoznačnější. Teprve při velmi silné preferenci ochrany přírody a krajiny vychází výhodněji východní varianta. Nepotvrdilo se tak očekávání, že při preferování vlivů a výhod pro obyvatelstvo je vhodnější západní koridor a při preferování ochrany přírody a krajiny je vhodnější východní koridor. Západní koridor je vhodnější i při poměrně silném preferování ochrany přírody a krajiny před vlivem na obyvatelstvo. 4.

Hodnocení vlivů znečištění ovzduší a hluku na veřejné zdraví pracuje s údaji o počtu obyvatel v dotčených obcích v roce 2008 a nikoliv s odhadem k roku 2030 Požadované řešení Přepracovat studii „HODNOCENÍ VLVŮ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ A HLUKU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ". Přepracovaná studie by měla pracovat s prognózou počtu obyvatel k roku 2030. Studie by měla pracovat s nejaktuálnějšími daty o počtu obyvatel (Sčítání lidu domů a bytů z roku 2011), při prognóze (extrapolaci) kroku 2030 by mělo být uvažováno s nerovnoměrným rozložením změny počtu obyvatel (v důsledku rozšiřování zástavby dochází k růstu počtu obyvatel zejména v okrajových částech obcí) a se změnami charakteru zástavby (viz níže). Podobně i ostatní části dokumentace EIA musí v příslušných pasážích zohledňovat očekávaný počet obyvatel v roce 2030 a nikoliv stav k roku 2008.

5.

Hodnocení vlivů znečištění ovzduší a hluku na veřejné zdraví pracuje se starými údaji o charakteru zástavby a nikoliv s prognózou charakteru zástavby v roce 2030 Ve studii „HODNOCENÍ VLIVŮ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ A HLUKU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ" byla k určení charakteru zástavby na dotčeném území, použita rastrová mapa 1:10 000 neznámého stáří (viz s. 8 této studie). Zároveň nebylo žádným způsobem uvažováno s rozšiřováním zástavby a změnou jejího charakteru. Implicitní předpoklad této studie, že do roku 2030 nedojde k žádnému rozšiřování zástavby dotčených území či změně charakteru zástavby, považujeme za zcela neudržitelný. 262


Pro ilustraci doporučujeme nahlédnout do platného územního plánu obce Čerčany. Tento územní plán předpokládá, že takřka veškerý rozvoj trvalého bydlení (respektive přeměna rekreační zástavby na zástavbu k trvalému bydlení) v obci bude koncentrován do místních částí Nové Městečko, Vysoká Lhota a Jericho. V těch částech obce Čerčany, které by byly nejvíce postiženy hlukem, exhalacemi a vibracemi z výstavby a provozu dálnice D3 (východní koridor), došlo, dochází a bude docházet k nejrychlejšímu rozšiřování zástavby trvalého bydlení (případně k přeměně rekreační zástavby na zástavbu trvalého bydlení). Tento fakt není ve studii nijak zohledněn a vliv znečištění ovzduší a hluku na veřejné zdraví je proto podhodnocen. Požadované řešení Lze důvodně očekávat, že v době uvedení dálnice D3 do provozu (odhad 2030) bude realizována zástavba plánovaná v územních plánech jednotlivých obcí. Studie, jež má za cíl zhodnotit vliv zprovozněné dálnice na veřejné zdraví, musí vzít v potaz schválené územní plány obcí (přesněji řečeno rozsah zástavby naplánovaný v těchto dokumentech). Při stanovování rozsahu zástavby a jejího charakteru pro potřeby zhodnocení vlivu dálnice na veřejné zdraví je nutné zohlednit rozsah a charakter zástavby navrhovaný a plánovaný v územních plánech dotčených obcí. 6. Kapitola „D.l.1.3 Dělící účinky" ignoruje dělící účinky výstavby dálnice D3 Kapitola „D.I.1.3 Dělící účinky" (s. 267 Dokumentace EIA) hodnotí pouze dělící účinky při provozu, nikoliv při výstavbě. Podobně i multikriteriální analýza (Kriterium 1.3.1 Dělící účinky - změny v docházce) hodnotí „změnu životních podmínek obyvatelstva vlivem dálnice z hlediska obsluhy hromadnou dopravou a dosažitelnosti vybraných cílů cest pěšky." Dochází k závěru, že „všechny varianty dálnice a především křížení s ostatními komunikacemi jsou navrženy tak, že nedojde ke změnám v docházce do zaměstnání či do škol." (Příloha B14, s. 7). To ovšem platí pouze pro provoz, nikoliv pro výstavbu. Dělící účinek výstavby je zcela ignorován. Podívejme se na situaci v Čerčanech, místní část Vysoká Lhota. Zdejší zástavba je určená pro trvalé bydlení (v roce 2001 zde trvale žilo 299 obyvatel), zástavba se v souladu s územním plánem Čerčan do roku 2030 bezesporu ještě rozšíří. Místní část Vysoká Lhota postrádá občanskou vybavenost, všechny školy a další objekty občanské vybavenosti, železniční zastávky (zastávka Pyšely, stanice Čerčany) atd. se nachází ve zbývající části obce Čerčany na jih od stávající komunikace I/3. Výstavba: v rámci východního koridoru je plánována výstavba hloubeného tunelu na kilometru 18,070-17,470. Hloubený tunel bude realizován v intravilánu obce Čerčany mezi místní částí Vysoká Lhota a zbytkem obce Čerčany v místě, kde se silnice III/01095 napojuje na I/3. V tomto místě dochází ke kolizi trasy stávající silnice I/3 s nově navrženou dálnicí. Po vybudování tunelu bude realizována přeložka stávající silnice I/3 a nově vybudována okružní křižovatka se silnicí III/01095. Na místě (km 18,10) bude navíc umístěna betonárka a drtička. Co to znamená? (cituji dokumentaci EIA) „Z důvodu těsného sevření dotčeného prostoru, budování hloubeného dálničního tunelu a následně silnice nebude provoz tímto územím možný." (s. 72) To vše v intravilánu obce Čerčany. Není toto případ dělícího účinku? Část obce Čerčany bude po dobu výstavby hloubeného tunelu ZCELA odříznuta od škol, veškeré občanské vybavenosti, která se nachází ve zbývající části obce Čerčany. Bude zcela odříznuta od přístupu k MHD (nedostupná zastávka Pyšely a Čerčany, přerušená trasa autobusu po silnici 111/01095). Občanská vybavenost nebude dostupná ani autem, natožpak pěšky. Podobným způsobem bude 263


postižena i místní část Jericho. Jediná restaurace a centrum kulturního vyžití v této části obce (restaurace Pyšelka)3 podlehne demolici. Vzhledem k náročnosti výstavby hloubeného tunelu a následné přeložky silnice I/3 bude tento zcela nežádoucí stav trvat možná i několik let. Bohužel tento závažný dělící účinek výstavby není v dokumentaci (a multikriteriálním hodnocení) vůbec zohledněn. Požadované řešení Dokumentace ELA a multikriteriální hodnocení musí zohlednit dělící účinek výstavby dálnice, nejenom jejího provozu. Poznámka: 3 Dokumentace EIA hovoří o demolici objektu „Vysoká Lhota (Čerčany) - statek čp. 8, vedeno jako stavba pro obchod (objekty u železniční zastávky Pyšely v osadé Vysoká Lhota)" (viz s. 419-420). Máme za to, že tímto objektem je myšlena restaurace Pyšelka na adrese Vysoká Lhota 8. 7.

Zcela nedostatečné zhodnocení a srovnání obou koridorů z hlediska vlivu provádění stavby na veřejné zdraví (znečištění ovzduší, hluk a vibrace) a na psychickou pohodu Kapitola D.I.1.1 Zdravotní rizika zcela ignoruje zdravotní rizika (v důsledku hluku, vibrací, imisí výfukových plynů, ovlivnění psychické pohody a nehodovosti), které provádění výstavby přinese obcím bezprostředně zasaženým výstavbou nebo obcím zasaženým objížďkami. Dokumentace EIA (vč. multikriteriálního hodnocení koridorů a variant) zohledňuje pouze zdravotní rizika související s provozem komunikace, nikoliv s její výstavbou. Argument, podle kterého „vyhodnocení hlukové zátěže po dobu stavby může být podrobně řešeno až po podrobnějším zpracování projektu organizace výstavby a výběru dodavatele stavebních prací." (s. 307) nepovažujeme za dostatečný. Pro potřeby porovnání obou koridorů a jednotlivých variant z hlediska vlivu provádění stavby na zdraví obyvatel máme již dnes dostatek informací. Známe přinejmenším: - rozsah a rozmístění zařízení staveb i rozmístění drtiček a betonárek (významné zdroje znečištění a hluku) - trasy objížděk a odhad intenzity dopravy, který budou muset tyto objízdné trasy pojmout - trasy, kterými bude přepravován materiál a objem materiálu Přitom zdravotní rizika výstavby rozhodně nebudou nezanedbatelná, hlavně u východního koridoru. Výstavba by zde probíhala v hustě obydlených lokalitách, technologicky náročná výstavba si vyžádá vyšší objemy přepravovaného materiálu, přeložky silnic (v mnohem větším rozsahu než u západní varianty, ve východní variantě by se překládal mnohakilometrový úsek silnice I/3). Východní koridor by si (na rozdíl od západního) vyžádal objízdné trasy (v důsledku přerušení provozu na v té době již přetížené silnici I/3). Tím by se rozšířil počet obcí postižených výstavbou4 a tedy i počet obyvatel, jejichž zdraví by bylo výstavbou negativně ovlivněno. Připomínáme, že v době výstavby dálnice D3 bude intenzita provozu na silnici I/3 velmi vysoká (viz s. 84-85). Tato doprava by byla vedena po objízdných trasách po silnicích III. třídy, kde by se navíc setkávala s dopravou na staveniště. Přesto přese všechno nebyl dostatečně vyhodnocen 264


vliv provádění výstavby na veřejné zdraví a na psychickou pohodu obyvatelstva, ani nebyly srovnány oba koridory z hlediska tohoto faktoru. Požadované řešení Studie o vlivu na veřejné zdraví a multikriteriální analýza musí zhodnotit a srovnat oba koridory z hlediska přímých (v místě stavby) i nepřímých (trasy objížděk) dopadů výstavby na zdraví obyvatel (v důsledku hluku, vibrací, imisí výfukových plynů, ovlivnění psychické pohody a nehodovosti). Poznámka: 4 Doprava z budované dálnice D3 by byla vedena mj. přes obce Pyšely, Nespeky, Poříčí nad Sázavou, Čerčany, Vranov, Přestavlky u Čerčan a Poříčí nad Sázavou. Zpracovatel posudku uvádí připomínku prakticky v celém znění, a to především pro ilustraci toho, tak důležitá je v multikriteriální analýze volba vah, definice a náplň jednotlivých faktorů. Logicky lze dojít pak k velmi rozdílným výsledkům. Zároveň děkuje autorovi příspěvku za provedený rozbor. Zpracovatel posudku nepovažuje multikriteriální analýzu za rozhodující faktor z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Pokud by však někdo chtěl tuto metodu použít v dalším rozhodování, uvedené připomínky lze považovat za velmi cenné. 77. Občanské sdružení STOP Vestecké spojce ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlasíme s výstavbou dálnice D3 v posuzované variantě a to z těchto důvodů: 1. Předčasnost procesu EIA Bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. Neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo.

2. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby 265


dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. Dálnice D3 je součástí i evropské silniční sítě. 3. Tlak na realizaci Vestecké spojky Jedná se o stavbu, která není součástí záměru. Je skutečností, že dokončení Vestecké spojky je ve stadiu příprav. Je realizována pouze část od R1 na silnici 603. Pokračování na dálnici D1 je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace byla MŽP vrácena k doplnění, doplněná dokumentace zatím nebyla odevzdána. 4. Hluková zátěž Po zprovoznění nové části SOKP (stavby č. 512) nepřípustně vzrostla hluková zátěž přilehlé oblasti (již dnes překračovány hygienické limity hluku). Přivedení další tranzitní dopravy prostřednictvím D3 do oblasti Jesenice a Vestce je tak zcela nežádoucí. Za vhodnější proto považujeme realizaci D3 v tzv. východní variantě, protože nevyvolává potřebu výstavby Vestecké spojky a pro napojení do centra Prahy umožňuje využití stávající dálnice D1. Jedná se o zkušební provoz – zjištěné nedostatky, překračování platných hygienických limitů musí být odstraněny. Výstavba Vestecké spojky nemá přímou souvislost se západní variantou D3. 5. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Zpracovatel posudku je toho názoru, že imisní zatížení ve stávajícím i budoucím stavu bylo posouzeno dostatečně. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že predikce imisního zatížení na zhruba 20 let je velmi problematická. I když rozptylová studie počítá s přirozeným provětráváním portálů, v reálu bude nucené větrání, a to i z bezpečnostních důvodů provozu v tunelu. V případě nuceného odvětrávání jsou rozptylové podmínky lepší.

78. Občanské sdružení Zdravá krajina se sídlem Lešany 65 ze dne 10. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Varianty Z1, Z2 a Z3 na katastru obce Lešany - vyhodnocení a preference Obcí požadovaná varianta ve zjišťovacím řízení z 9/2007 byla var. č.2 (ze 3 lokálních variant studie Valbek, s.r.o.ze 7/2005 pro západní koridor D3) akceptovaná též KÚ Stč. kraje – ta je v inkriminované oblasti (Hostěradice-Netvořice) s drobnými odchylkami (délky a přesné lokalizace tunelů) shodná s nyní předkládanou var. Zl, var. Z2 je v dokumentaci úplně nová -leží cca mezi č. 1 a č.3 mírně blíž k č. 1 tzn. také blíž k sil. II/105, var. Z3 je též nová a je lokální modifikací Z2 v úseku severně před Veselým Vrchem. Sdružením preferovaná varianta je nyní - pokud by byl zvolen diskutabilní a v Lešanech veřejností odmítaný západní koridor D3 - jednoznačně varianta Zl (v úseku západní varianty označeném v dokumentaci jako úsek č.2. a to v části Hostěradice-Netvořice). Důvody:

266


- ochrana obec. vod. zdrojů východně II/105 (vyloučení možnosti ovlivnění zdrojů splachy z dálnice do blízkosti ochr. pásma a tím ohrožení kvality zdrojů i např. v případě havárie na dálnici apod.) - ochrana mrazové kotliny, ve které obec leží před prouděním emisí z dálnice -

omezení hluku a vlivů na obyv. zejména v objektech okraj, zástavby obce (konkr. např. 2 osamocené objekty pro trvalé bydlení + 1 rekr. objekt při silnici II/105 v oblasti Veselého Vrchu)

-

z týchž důvodů ji doporučuje i KHS ve zjišťovacím řízení z 9/2007 (str. 496 + odkaz na posouzení v kap. E)

-

Z1, Z2, Z3 jsou co do rozsahu záborů a zásahu do lesního komplexu srovnatelné (str.377 + shoda vzhledem k záborům PUPFL)

-

doporučena varianta, která bude minimalizovat rozsah záboru les. půdy (např. vyjádření MěÚ Benešov)

-

Zl je ve schval. ÚP obce Lešany a je součástí soubor, stanoviska schváleného ÚP VÚC Benešovsko

-

v celém úseku č.2 je doporučena sice var. Z2, ale z důvodů netýkajících se části Hostěradice-Netvořice (důvod je např. lepší rozpt. situace v okraj, částech Luk p. Medníkem apod.)

bez komentáře. 2. Vodní zdroje na katastru obce Lešany Vrty východně od silnice II/105 v podkladových materiálech posuzované dokumentace jsou – hydrotechnická situace 1 : 25000. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí, a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření musí být realizována v předstihu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů, oznamovatel zajistí nápravná opatření. 3. Opatření proti zvýšeným průtokům a zhoršení kvality povrchové vody V souvislosti s realizací záměru dálnice D3 se zpracovatel posudku nedomnívá, že by mělo být zasahováno do koryt vodotečí více než je nezbytně nutné. Problematika přívalových vod v území včetně dálnice je řešitelná realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod nedošlo k vybřehnutí z koryt, nebo ohrožení na hmotném majetku. Tato by mělo platit pro vybranou variantu v celém řešeném území – zahrnuto do podmínek stanoviska. Stavba nepředpokládá zasakování vod z tělesa dálnice. Odváděná dešťová voda musí kvalitou odpovídat nařízení vlády 61/2003 Sb., v platném znění ( 416/2010 Sb., 23/2011 Sb.) 4. Výpočtové body pro posouzení hlukových poměrů na katastru obce Lešany Detailní akustická studie bude zpracována po výběru konečné varianty a stabilizaci její stopy se zohledněním okolních liniových zdrojů s tím, že budou navržena odpovídající protihluková opatření k splnění hygienických limitů. 5. Návrhy zmírňujících opatření na katastru obce Lešany 267


Problematika konečných opatření k hlukové zátěži budou zpracována na základě detailní akustické studie po výběru varianty, včetně podvavrianty D3 a stabilizace její stopy. Využitelná technické opatření včetně ozelenění uvádí zpracovatel posudku již dříve. 6. Ovlivnění obcí provozem dálnice Jedná se o objekty, které jsou od dálnice odcloněny dostatečně širokým trvalým lesním porostem. Vzhledem k tomu, že v blízkosti se nachází nezalesněný pás doporučuje zpracovatel posudku ověřit v detailní hlukové studii i tuto lokalitu.

7. Terminy realizace obou variant D3 Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, tak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu (D3) realizovat. V současnosti však nelze reálně předjímat termíny.

8. Otázka mezinárodní dopravní významnosti dálnice D3 Dálnice D3 je součástí evropské sítě Plánovaná Rychlostní silnice S10, označované též jako Mühlviertler Schnellstraße, naváže v Rakousku na českou dálnici D3, respektive rychlostní silnici R3. Z celkové délky 38 km je od srpna 2009 ve výstavbě první, 22 km dlouhý úsek. Jedná se o tzv. jižní úsek mezi současným koncem dálnice A7 u Unterweitersdorfu a městem Freistadt. Součástí stavby této čtyřpruhové rychlostní silnice je i několik tunelů o celkové délce 9,3 km z nichž nejdelším je tunel Götschka délky 4,4 km. Zbývajících 16 km trasy rychlostní silnice S10, tvořící tzv. severní úsek, má být realizováno po dostavbě jižního úseku a v návaznosti na postup výstavby rychlostní silnice R3 na české straně. V celé své délce je rychlostní silnice S10 součástí mezinárodního tahu E 55. V roce 2025 je na jižním úseku předpokládána intenzita dopravy v rozsahu 19 až 40 tisíc automobilů za 24 hodin. 9. Vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3, rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3. Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby.

10. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a D1 jako doprovodných komunikaci Jedná se nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již 268


s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. 11. Vyhodnoceni únosného zatížení území (str. 239-240) Jedná se o dílčí hodnocení v dokumentaci. 12. Vyhodnocení fragmentace krajiny (str. 356) viz vyjádření obce Lešany 13. Vyhodnocení vlivu obou variant na přírodní parky (str. 401) Trasa západního koridoru je ve své severní části vedena přes území přírodního parku Střed Čech, a to v úseku km 7,00 – 10,50 a dále v úseku km 14,30 -16,00. V koncovém úseku u Ješetic, v km cca 50,50 – 52,00, prochází v sousedství Přírodního parku Jistebnická vrchovina. Trasa východního koridoru neprochází přes území žádného přírodního parku. V úseku km přibližně 9,63 až km 11,38 prochází dálnice po okraji východní hranice Přírodního parku Velkopopovicko. Do blízkého kontaktu se trasa dostává opět v úseku mezi Bystřicí a Voticemi, kde se přibližuje západní hranici Přírodního parku Džbány – Žebrák. Nejblíže prochází v krátkém úseku cca 37,40 – 37,70 u železniční zastávky Tožice, a to na vzdálenost přibližně 200 m. Toto jistě z hlediska jednotlivých variant není srovnatelné. Věta: Souhrnně lze konstatovat, že vlivy dálnice v obou koridorech jsou srovnatelné a jejich vliv je klasifikován jako silný negativní. – se však nevztahuje pouze k přírodním parkům, ale i ostatním chráněným územím přírody - velkoplošná a maloplošná chráněná území, včetně lokalit EVL. 14. Vyhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody Podrobný hydrogeologický průzkum je značně náročný. V současné dokumentaci byla vytipována problémová místa, kde mohlo nastat ohrožení zdrojů vody. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření budou realizována v předstihu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. 15. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení Podle názoru zpracovatele posudku byla problematice akustické zátěže v posuzované dokumentaci věnována dostatečná pozornost. To, že v některých případech není navrženou protihlukovou stěnou dosaženo úrovně pod platným hygienickým limitem neznamená, že se jedná o konečný stav řešení území. Existují různé možnosti technického řešení mimo výšky protihlukové stěny - její pohltivost, tvar stěny, tubusy, protihlukové valy, výšková změna vedení trasy, provedení povrchu vozovky (např. živičná směs s příměsí drcených pneumatik), stálezelená dřevinná bariera apod. Podmínka podrobné akustické studie včetně odpovídajícího technického řešení protihlukových opatření je součástí návrhu stanoviska. 269


79. Sdružení občanů pro ochranu přírody Neštětické hory a okolí ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Západní koridor v katastru obcí Chráštany u Benešova, Václavice a Tisem nesplňuje požadavky na ochranu životního prostředí a přírody. Předložený záměr nerespektuje požadavky na výstavbu liniových staveb v uvedených obcích, které byly stanoveny s cílem zachování čistého životního prostředí a ochrany přírody. Základním požadavkem obcí je umístění dálnice do tunelu od obce Chrášťany až za silnici Tisem-Neveklov. V KÚ Chrášťany, Václavice a Tisem musí být dálnice vedena pod úrovní terénu. Tento požadavek je v souladu s cílem ochrany životního prostředí v obcích a biokoridoru 4 (26,7 km), biokoridoru 41 (29,0 km), integračního prvku IP6 (30,0 km), biokoridoru 40 (30,8 km) a biokoridoru 6/A (31,0km). Tunel zajistí minimalizaci vlivu dálnice na obce i biokoridory. Hluk bude tunelem zcela odstraněn. Tento požadavek je nad rámec akceptovatelných připomínek. Umístění dálnice do tunelu bez ohledu na morfologii terénu lze jen mimo jiné při neakceptování bezpečnostních rizik tunelů příp. bez ohledu na finanční náročnost stavby. V daném úseku je navržen tunel ve západní variantě přes Prostřední vrch. Název

km

Var. Délka m Typ Účel

3.úsek Prostřední vrch

26,100-26,850

Z2

750

R,H náhrada hlubokého zářezu, ochrana lesa, migrační koridor

V oblasti vanou převažující západní větry. Díky tomu jsou v této lokalitě exhalacemi bezprostředně ohroženy obce Václavice, Přibyšice a Tisem. Jediné účinné opatření pro ochranu ovzduší je umístění koridoru do výše popsaného tunelu s odvětráváním čištěným od motorových spalin a prachu. Převažující západní větry jsou v ČR obecně. Zpracovaná rozptylová studie nenaznačuje, že by v okolí dálnice D3, v západní variantě, v zájmové oblasti docházelo překračování platných imisních limitů . V dokumentaci navržené provedení zmíněného úseku západního koridoru zcela mění okolí obcí Chrášťany, Václavice, Černíkovice, Přibyšice i Tisem, protože umísťuje dálniční těleso nad obce nebo do jejich těsné blízkosti. Jediným, řešením je proto zahloubení dálnice již před MÚK Václavice a vstupem do tunelu pod Prostředním vrchem s výstupem na povrch až na úrovni MÚK Neštětice. Dálnice přerušuje sedlo mezi dvěma dominantami krajiny - kopci Chlum a Neštětická hora, kdy sedlo překonává mostem namísto zářezu, aby krajinný ráz poškodila co nejvíce. Průchod koridoru mezi Chlumem a Neštětickou horou bude mít na krajinný ráz naprosto devastující vliv. Podle stávajícího návrhu dálnice překonává gigantickým obloukem převýšení cca 100 m nahoru a poté 50 m dolů. Dominantní dvojice kopců je vidět z dalekého okolí. V sedle žije pestrá fauna, především 270


jsou zde rozsáhlá loviště dravých ptáků a pastviště vysoké lesní zvěře. Standardně je zde možné pozorovat chráněného jestřába obecného, káně, silně ohroženého krahujce a desítky kusů srnčího, v zimním období jsou zde pravidelně pozorována stáda o počtu přes 100 kusů vysoké lesní zvěře. Výjimečně zde lze sledovat dokonce kriticky ohroženého orla mořského. Dvojice kopců vytváří přirozeně chráněné prostředí a zvěř se to této lokality stahuje ze širokého okolí a vyvádí zde mladé. Povrchová realizace koridoru by ovlivnila stavy vysoké lesní zvěře v dalekém okolí. Biokoridory jsou nezbytné pro migraci zvěře a obsahují hnízdiště a loviště dravého ptactva, která jsou přímo v plánovaném koridoru dálnice - především krahujce obecného, jestřába lesního a káněte lesního. Navrhované řešení, tj. zahloubení dálnice již před MÚK Václavice a vstupem do tunelu pod Prostředním vrchem s výstupem na povrch až na úrovni MÚK Neštětice není předmětem záměru. 2. Dokumentace je v rozporu s Nařízením obce Chrášťany ě. 1/2006, o stavební uzávěře Obec Chrášťany vydala v roce 2006 nařízení o stavební uzávěře (nařízení č. 1/2006). Toto nařízení je vydáno podle ust. § 11 odst. 1 a ust. § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a podle ust. § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Článek 3 tohoto nařízení zakotvuje podmínky umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury s výjimkou místních a účelových komunikací z důvodů uvedených v článku 1. 8.12.2009 KÚSK zrušil toto nařízení rozhodnutím č.j. 171480/2009. Ministerstvo pro místní rozvoj zamítlo odvolání obce dne 15.3.2010 pod č.j. 1353/2010-83/102. Následně obec Chrášťany podala proti zrušení žalobou u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 3 A 50/2010 ze dne 18.5.2010. O platnosti nařízení tak není doposud rozhodnuto. Dálnice D3 je stavbou, na kterou toto nařízení vztahuje a umístění stavby dálnice D3 na území obce Chrášťany musí podmínky tohoto nařízení respektovat. Dokumentace EIA je s ním však v rozporu, neboť nerespektuje podmínky pro umísťování liniových staveb dopravní infrastruktury, stanovené v článku 3 nařízení. Dokumentace se nevypořádala s touto připomínkou obce Chrášťany, zpracovanou v rámci oznámení; je tak v rozporu se závěry zjišťovacího řízení. V procesu EIA je záměr posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí z hlediska jeho přijatelnosti, příp. akceptovatelnosti. Nařízení obce Chrášťany o stavební uzávěře je spíše problémem pro další fáze přípravy stavby včetně příslušných stavebních povolení.

3. Dokumentace je v rozporu s Nařízením obce Tisem č. 1/2006, o stavební uzávěře V procesu EIA je záměr posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí z hlediska jeho přijatelnosti, příp. akceptovatelnosti. Nařízení obce Tisem o stavební uzávěře je spíše problémem pro další fáze přípravy stavby včetně příslušných stavebních povolení. 4. Vyhodnocení vlivu dálnice na obyvatelstvo pomíjí skutečnost rozdílného vnímání obyvatel v koridorech. Je nutno uvést, že západní varianta středočeské D3 je dlouhodobě uváděna v rozvojových plánech, je součástí územně plánovací dokumentace VÚC a ve většině obcí 271


na trase akceptována do územního plánu obce. To, že středočeská D3 bude mít v jakékoliv variantě větší či menší vliv na krajinu a přírodu je jisté jako u každé liniové stavby. Lze však minimálně zpochybnit dopad na zdraví obyvatel v okolí dálnice. V každém případě musí být dodrženy zákonné limity, které jsou nastaveny s rezervou tak, aby k ohrožení obyvatel nedošlo. Z došlých vyjádřeních nelze najít diferenciaci v jednotlivých koridorech. Obecně protestuje ta obec, na jímž území by D3 měla vést. 5. Není posouzen vliv záměru na EVL Dolní Sázava Krajský úřad Středočeského kraje si vyhradil posouzení vlivu na EVL Sázava po definitivním návrhu řešení v dalších stupních PD. 6. Chybí podrobné geologické zhodnocení - poddolovaného území a CHLÚ v Jílovém u Prahy, archeologické naleziště zlatohorního revíru Novodobé dobývky v okolí Jílového jsou známé, středověké jen z části. V případě, že bude realizována západní varianta středočeské D3 bude nutno provést detailní průzkum v okolí stopy silnice, pro podchycení případných nestabilních území. Technicky je tato problematika řešitelná – viz např. budování komunikací na Ostravskou. Zahrnuto do podmínek stanoviska, včetně zabezpečení dotčených děl. Pokud se týká chráněného ložiskového území, podle posledních informací se v současnosti jedná o zrušení ochrany (nikoliv z titulu dálnice). Zpracovatel posudku považuje toto za neuvážený krok.

7. Chybí vyhodnocení vlivu záměru na výhradní ložisko cihlářské hlíny v Dolních Jirčanech Jedná se o závažnou problematiku, v současnosti fm. Tondach uvádí provozovnu jako Centrální sklad JIRČANY. Nejedná se jistě o konečný stav s ohledem na skutečnost, že Tondach požádal o rozšíření dobývacího prostoru. Konečné údaje o odtěžbě cihlářské suroviny budou známy po stabilizaci stopy trasy, pokud bude západní varianta vybrána k realizaci. V souladu s názorem České geologické služby (viz již dříve v posudku), pokud nebude mít Tondach zájem na předmětné surovině, lze ji využít i jinak.

8. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Prostředky k snížení akustické zátěže existují – uvedeno již dříve v posudku.

9. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Predikce imisního zatížení na zhruba 20 let je velmi problematická. Jedná v každém případě o odhady. Rozptylová studie počítala se samovolným provětráváním tunelů, tj. s méně příznivým případem. Nucené větrání má v každém případě lepší rozptylové podmínky. 272


I když rozptylová studie počítá s přirozeným provětráváním portálů, v reálu bude nucené větrání, a to i z bezpečnostních důvodů provozu v tunelu. V případě nuceného odvětrávání jsou rozptylové podmínky lepší. Pro stávající imisní pozadí jsou podklady nejen z měřících stanic, ale především z imisních map ČHMÚ (vydávány každoročně), vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (vyhlašováno každoročně), příp. jsou k dispozici krajské rozptylové studie. Problematická je někdy interpretace výsledků rozptylových studii především ve vztahu na platné limity a krátkodobé koncentrace.

10. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Při realizaci stavby projednání dopravních tras s dotčenými obcemi je v kompetenci dodavatele stavby. Pro dopravu materiálů bude možnost využít i rozestavěných úseků dálnice. I během výstavby musí být dodrženy platné legislativní předpisy. Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3 rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3. Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. 11. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a Dl jako doprovodných komunikací Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace.

12. Další nedostatky dokumentace Jedná se vesměs o připomínky, které již zazněly i v jiných vyjádřeních a kterým se zpracovatel posudku vyjadřoval dříve.

13. Soulad s ÚPD obcí je tendenčně nadhodnocené kritérium Je možné souhlasit, že soulad s ÚPD je kriteriem pro realizovatelnost stavby, nikoliv z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. 14. Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody V dosavadních materiálech byly zatím vytipovány lokality, kde by mohlo dojít k ovlivnění zdrojů vody. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden pro konečnou variantu a stabilizovanou stopu. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navrženy nápravná opatření. V případě 273


znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodních zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska 15. Realizace D3 ve východním koridoru je v souladu s klíčovou prioritou č. 1 Programového prohlášení vlády. V rámci boje proti zadlužování země nelze plýtvat veřejnými prostředky. Východní koridor vyžaduje výrazně nižší investiční náklady než koridor západní. Západní varianta dosahuje rozumného bodového hodnocení vlivu na životní prostředí jen díky vysokému počtu tunelů, které ale výrazně zvyšují cenu realizace. Vzhledem k ekonomické situaci naší země a deklarované úsporné politice současné vlády nesmí ministr životního prostředí dovolit plýtvání veřejnými prostředky. Východní varianta je ve vlivu na životní prostředí srovnatelná se západní variantou, avšak s výrazně nižšími náklady na její realizaci. Bez komentáře, jedná se o názor autora připomínky.

80. Sdružení Týnec nad Sázavou ze dne 12. 2. 2011 Podstata vyjádření Vyslovujeme opakovaný nesouhlas s vedením dálnice D3 regionem Posázaví a stejně tak i s navrhovaným přivaděčem do Týnce nad Sázavou (není to žádná jen přípojka, jak uváděl minulý starosta města). Žádáme opakovaně o řešení závažné dopravní situace ve městě Týnec nad Sázavou v místě pod hradem u Heřmanů. Tato situace není vůbec řešena v dokumentaci o místa, kde přípojka z dálnice D3 končí křižovatkou silnic III/10513 a III/1058 pod hotelem, zcela opomíjí řešení pokračování silnice na Benešov u Prahy v místě pod hradem u Heřmanů – zde silnice je široká jen 7 metrů a nelze ji žádným způsobem pro dosavadní zástavbu rozšířit, pokračování z přivaděče ještě více prohloubí svízelnou situaci pro zvýšenou četnost průjezdů osobní a nákladní dopravy. Opakovaně na tuto neřešenou situaci upozorňujeme. Žádáme o vedení dopravy obchvatem města Týnec nad Sázavou a stejně tak řešení přivaděče z dálnice a ne středem města. Trváme na našich připomínkách uváděných v předešlých vyjádřeních našeho sdružení, opakovali jsme je i v připomínkovém řízení pro Ministerstvo životního prostředí. Jedná se o problematiku komunikačního řešení přímo v Týnci n. S., kterou stavba přímo neřeší. Je nutno uplatnit jako samostatnou stavbu. Z Vyhodnocení vlivů konceptu ÚPO Týnec nad Sázavou na udržitelný rozvoj (2009) citujeme: Navíc poloha města neumožňuje provést jeho obchvat, který by snížil četnost průjezdu vozidel v některých místech, jako např. na silnici od Benešova k mostu přes Sázavu. Dá se očekávat, že po realizaci dálnice D3 včetně přivaděče z Týnce by se mohl stav zlepšit. Pro lepší průchodnost z jednoho břehu na druhý je připravena lávka pro pěší ve Zbořeném Kostelci a za Jawou je navržen nový most přes Sázavu pro silniční provoz. 274


81. občané Božkovic ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Vyslovujeme tímto nesouhlas s výstavbou dálnice - východní varianta D3, která by měla vést dle nejnovějších studií v těsné blízkosti osady Božkovice. Jako důvod uvádíme: - ohrožení životního prostředí (vysoká hlučnost jak pro obyvatele, tak i pro faunu zde se vyskytující a žijící; škodlivý vliv výfukových plynů, porušení ekologické rovnováhy v celé oblasti) Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Tyto lokality bude nutno detailně řešit z hlediska protihlukových opatření. Prostředky k snížení akustické zátěže existují - ohrožení zdrojů pitné vody Detailní hydrogeologický průzkum bude prováděn až pro vybranou variantu v další fázi projektové přípravy. V případě, že hydrogeologická průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navrženy nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodných zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska. Dovolujeme si upozornit, že život a životní prostředí v naší osadě je v současné době již značně narušeno v souvislosti s výstavbou železničního koridoru Praha - České Budějovice, Nejedná se pouze o provádění povrchových a hlubinných odstřelů půdy v nově budovaných tunelech, ale i o těžkou nákladní dopravu, která nám narušila poklidný život v naší osadě. S tím souvisí i hlučnost, prašnost a znečištěné ovzduší výfukovými plyny. V současnosti probíhá výstavba železničního koridoru. Modernizace úseku Votice – Benešov se předpokládá ukončit k 31. prosinci 2013. Není tedy reálný předpoklad souběhu obou staveb. Zcela jistě i předmětný záměr - středočeská D3 – vyvolá na přechodnou dobu problémy v dotčené oblasti. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Dále za úvahu též stojí i blízkost letiště BEMOAIR Benešov v obci Nesvačily vzdálené od nás cca 7 km, jehož provozem, tedy nadměrnou hlučností, trpí celá obec. Je možno souhlasit s faktem, že letiště Benešov patří mezi 5 nejfrekventovanějších letišť v ČR. Záměr „Letiště Benešov – Úpravy letištních ploch a výstavba odbavovací budovy“ byl 5. 3. 2009 v procesu EIA ukončen na žádost oznamovatele – Krajský úřad Středočeského kraje. Hlukovou situaci bude možno posoudit až na základě konečné varianty záměru. Připomínky k provozu letiště lze jistě chápat, avšak posuzovaný záměr neřeší problematiku letiště.

275


82. občané Dlouhé Lhoty Podstata vyjádření Máme odůvodněnou obavu, že stavba dálnice a její provoz strhne podzemní vody z jejich pramenišť. Úbytek vody nastává, až po nějaké době užívání dálnice, takže se neprojeví hned. Naše obec je zásobovaná pouze vodou z okolních pramenů, které vyvěrají do soukromých studen. Jinou možnost čerpání vody nemáme. Mezi našimi občany jsou také soukromí podnikatelé, kteří mají své podniky přímo v obci a dostatek vody je pro ně nezbytný. V dokumentaci jsou vytipovány, kde by mohlo dojít ohrožení zdrojů vody včetně individuálních. Detailní hydrogeologický průzkum bude prováděn až pro vybranou variantu v další fázi projektové přípravy. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navrženy nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodných zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska Eliminace škodlivých vlivů srážkových vod je řešena Rovněž dojde k rozdělení pozemků, čímž se zvýší náklady na dopravní obslužnost pozemků, případně se znemožní přístup k některým z nich. Zachování přístupu na pozemky je podmínka uvedena v návrhu stanoviska. Hrozí kontaminace půdy a spodní vody z oplachu dálnice D3 i kontaminaci ovzduší výfukovými plyny automobilů. Stavba nepočítá se zasakováním vod z dálničního tělesa. Kontaminace ovzduší provozem D3 včetně okolních ovlivněných komunikací s v dané oblasti na základě rozptylové studie nelze reálně předpokládat překračování platných limitů v ochraně ovzduší. Z výše uvedených důvodu nesouhlasíme s vedením dálnice D3 v tzv. Stabilizované variantě a s jejím vymezením jako veřejně prospěšná stavba. Bez komentáře. 83. občané Tožice ze dne 13. 2. 2011 Podstata vyjádření Vzhledem k tomu, že výše zmíněná varianta trasy se bezprostředně dotýká osady Tožice, kde všichni níže podepsaní žijeme, vlastníme nemovitosti nebo se zde snažíme rekreovat, a hluková studie udává překročení limitů hluku v naší osadě po zahájení provozu na uvažované dálnici D3 ve variantě B2, vyjadřujeme s variantou B2 zásadní nesouhlas. Od doby vzniku hlukové studie navíc došlo k přiblížení železniční tratě v důsledku výstavby 4. tranzitního železničního koridoru k osadě Tožice a zvýšení rychlosti na této trati ze 100km/h na 160km/h, což v této studii není vzhledem k datu jejího vzniku vůbec zohledněno. Výstavba, resp. modernizace železničního koridoru v současné době probíhá. Vlivy provozu tohoto liniového zdroje byly posouzeny v procesu EIA Modernizace trati Votice Benešov u Prahy, pod kódem XXX849 v režimu zákona č. 244/1992 Sb., Modernizace trati Votice - Benešov u Prahy, zpřesnění technických řešení - tunel Tomice II. pak pod kódem 276


MZP234 již v režimu zák. č. 100/2001 Sb., a to včetně hlukových emisí. Trať zatím není ve zkušebním provozu – ověřovací měření hluku nemohlo být proto zatím provedeno. Pokud budou zjištěny případné nedostatky, nápravná opatření půjdou na vrub této stavby. Plánovaná trasa dálnice D3 ve variantě B2 navíc převádí provoz ze stávající silnice A3/E55 blíže k osadě Tožice a zvýšení dovolené rychlosti z 90km/h na 130km/h dále zvyšuje hlukovou zátěž, dopadající na zdejší obyvatele. Akustická studie, která je součástí dokumentace vytipovala problémové oblasti, kde jednoduchým způsobem nelze dosáhnout plnění platných hygienických limitů hluku. Po výběru konečné varianty a stabilizace stopy bude provedena detailní akustická studie s návrhem konkrétních technických opatření ke splnění hygienických limitů. Technické prostředky k dosažení jsou známy. Jak je všeobecně známo se vzrůstající rychlostí neroste hluk lineárně, ale geometrickou řadou. Nelze takto zjednodušeně interpretovat vztah emisí hluku a rychlosti vozidla. Při vyšších rychlostech je skutečností, že funkční závislost akustického tlaku proudu osobních vozidel na rychlosti je kvadratická. Pro nákladní vozidla je aplikován jiný vztah. Detailnější rozbor přesahuje rámec posudku. Nedaleko osady Tožice se dále nachází letiště Benešov (v obci Nesvačily) a Tožice leží uvnitř prostoru, který je tomuto letišti přidělen pro řízení letového provozu. Odtud pochází další hluková zátěž, která má příčinu v hlukových emisích z motorů letadel, která nejen nad Tožicí přelétají na tranzitních letech, ale i krouží při vyvážení bezmotorových kluzáků do výšky, ze které pak kluzáky pokračují samostatně a na zhoršování hlukových imisí na osadu Tožice se dále nepodílejí. Samostatnou kapitolou je potom letecká akrobacie prováděná s oblibou piloty sportovních letadel v těsné blízkosti osady i přímo nad zástavbou, kdy pilotům (dle vyjádření řízení letového provozu výše zmíněného letiště) slouží pravoúhlé křížení silnice A3/E55 a silnice Tomice - Zahradnice jako orientační bod. Z uvedených skutečností jistě každý pozná, že hluková zátěž osady Tožice je již v současnosti extrémní a její další zvýšení nepřípustné. Je možno souhlasit s faktem, že letiště Benešov patří mezi 5 nejfrekventovanějších letišť v ČR. Připomínky k provozu letiště lze jistě chápat, avšak posuzovaný záměr neřeší problematiku letiště. Protihluková opatření jsou v úseku, kde se plánovaná dálnice dotýká osady Tožice, nedostatečná, a proto je výstavba varianty B2 nepřijatelná. Zatím nelze na základě dokumentace konstatovat, že protihluková opatření v dotčeném úseku jsou nedostatečná. 84. občané Martina Vildová a další ze dne 1. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlasíme s variantou Z1 (vedená převážně po povrchu), varianta Z2 (vedená v tunelu) je mnohem šetrnější k tomuto území. Předpokládáme, že účelem vyhodnocení Dokumentace EIA je výběr varianty trasy, která bude mít nejmenší dopad na životní prostředí obyvatel, krajinu, přírodu, obytné a 277


rekreační území v oblasti západně od Jílového u Prahy a město Jílové u Prahy. Stanovení trasy je nutné z hlediska soukromých, obecních a státních investic v území, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám. Oblast Kamenných Vrat s Svatováclavských Lázní patří již dlouho k vyhledávaným rekreačním oblastem se zachovalým přírodním prostředím. Proto nesouhlasíme v této oblasti s variantou Z1 (vedená převážně po povrchu), varianta Z2 (vedená v tunelu) je mnohem šetrnější k tomuto území. S variantou Z1 nesouhlasíme z těchto důvodů: 1) Dle přílohy B.2 „Hodnocení vlivů znečišťování ovzduší a hluku na veřejné zdraví" dojde ke zvýšení koncentrací oxidu dusičitého, benzenu, suspendovaných částic PM10 i PM2,5 a polycyklických aromatických uhlovodíků. Tato zvýšení lze v oblasti rekreační a obytné zástavby snížit vedením trasy v tunelu, tj. variantou Z2 (km 7,30 až 9,40). Ani zvýšené hodnoty u portálů tunelu nezasáhnou obytné a rekreační oblasti. Z hlediska denních hodnot způsobujících nárůst rizika zdravotních obtíží je nejvýhodnější varianta Z2 (viz str. 49). To je potvrzeno v příloze B.4 „Rozptylová studie", kde v části výsledku výpočtu emisních bilancí vychází opět lépe varianta Z2 (viz str. 16, Tab. 11). I když rozptylová studie počítá s přirozeným provětráváním portálů, v reálu bude nucené větrání, a to i z bezpečnostních důvodů provozu v tunelu. V případě nuceného odvětrávání jsou rozptylové podmínky lepší. 2) Dle přílohy B.2 „Hodnocení vlivů znečišťování ovzduší a hluku na veřejné zdraví" jsou již dnes hlukové zátěží v oblasti Jílové u Prahy nad hranicí 70 dB, tedy v pásmu zhoršeného osvojení čtení a řeči u dětí (stav bez výstavby - str. 40). Ve vyhodnocení hlukových zátěží je západní varianta Z2 opět nejvhodnější v tomto úseku dálnice D3. Dle názoru zpracovatele posudku lze i tuto variantu zabezpečit z hlediska akustické zátěže tak, aby nedocházelo k překračování platných limitů. 3) Z provedené „Hlukové studie" (příloha B.3) vyplývá menší zatížení hlukem pro variantu Z2, protože je vedena tunelem. U varianty Z1 je nutné provést protihlukové stěny ve 12 případech (viz str. 28 a 34) a z toho v 5 místech stejně nebudou dodrženy hygienické limity (např. u Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní). U varianty Z1 je nutné provést 2 350 m protihlukových stěn, u varianty Z2 (tunel) pouze 410 m. Totéž je potvrzeno v Dokumentaci EIA (st. 300, Tab. 158) včetně nedostatečné protihlukové ochrany hlukových stěn u varianty Z1 (viz Dokumentace ELA, str. 195, Tab. 149). Skutečnost, že v provedené akustické studii nebylo dosaženo v konečném stavu dodržení platných hygienických limitů, neznamená konečný stav. Znamená to upozornění na problémové místo, které je nutno dále řešit. Technické prostředky k omezení akustické zátěže uvádí zpracovatel posudku již dříve. 4) Zásadně nesouhlasíme s částí přílohy B.10 „Vliv na krajinný ráz", kde je uvedeno, že trasa dálnice ve variantě Z1 prochází prolukou rekreační zástavby Kamenná Vrata. Žádná proluka zde není, trasa Z1 prochází po povrchu a je nutné provést demolice rekreačních objektů, což je potvrzeno i v dokumentaci EIA (str. 420). Varianta Z2 v tunelu pod rekreačními objekty. Z hlediska zásahu do krajinného rázu nelze souhlasit se závěry v kapitole 3.2.3.3. ,,Definování optimalizovaných variant“ (str. 42), kde je varianta Z1 a Z2 Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní vedená po povrchu jednoznačně znehodnocuje přírodu, 278


krajinu, rekreační a obytnou zástavbu v okolí a životní prostředí. Naopak varianta Z2 (tunel) toto vše zachovává neporušené. Některé nepřesnosti, nebo nevhodná vyjádření jsou na vrub zpracovatele dokumentace. Konstatování, že varianta znehodnocuje přírodu je značně přehnané, k významným vlivům však v každém případě dochází. 5) Výhodou varianta Z2 je také nižší zábor lesních ploch (PUPFL) a zachování více stávajících lesních porostů (viz příloha B.9 „Vlivy na lesní porosty a PUPFL). Je skutečností, že varianta Z2 představuje v současné projektové přípravě o 6,2 ha nižší zábor PUPFL než varianta Z1. 6) V „Posouzení fragmentace a migrační prostupnosti krajiny" (příloha B.8) je opět vyhodnocena varianta Z2 jako vhodnější. Z hlediska narušeni USES a migračních cest se jeví mnohem lepší varianta Z2 (viz stř. 55 a str. 127), protože nenaruší biocentrum Vl. a Kamenná Vrata a přilehlé louky, pole a remízy. Nejsou nutná žádná opatření pro ochranu obojživelníků, plazů, drobných obratlovců a ptáků jako u varianty Z1. Z hlediska zachování ohrožených druhů obojživelníků jsou chatové osady a zahrady hodnoceny kladně, protože obsahují různé druhy umělých vodních a zahradních nádrží, které nahrazují přírodní nádrže a vážou na sebe i další faunu a flóru. Bez komentáře 7) Pro obě varianty Z1 i Z2 nelze vyloučit vliv na hladinu podzemních vod viz příloha B. 12 „Vliv na vodu" (str. 11). Podkladem pro vyhodnocení variant jsou obecné hydrogeologické a geologické podklady a technické zprávy některých staveb získané od vodohospodářských úřadů. Není jasné, zda byly získány tyto zprávy i pro oblast Jílovská a rekreačních osad. Pro stavbu D3/301 - 1. úsek nebyl proveden ani předběžný hydrogeologicky průzkum jako pro ostatní úseky D3/302 až D3/305! Posouzení vlivu na hladinu podzemních vod tak není dostatečně průkazné ani přesné. Obdobné hodnocení je uvedeno i v Dokumentaci EIA (str. 327). Naprosto nedostatečně jsou v dokumentaci ELA (str. 327) navržena opatření a řešení v oblasti Jílového u Prahy, Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní pro zajištění dostatečného množství vodních zdrojů, resp. proti snížení hladiny spodních vod. Pouze obecné je zde odvoláni na další posouzení, monitoring území a následující stupně projektové dokumentace. Citace: „V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy a znehodnocení vodních zdrojů, je nutno v rámci stavby dálnice nalézt a realizovat nové řešení zásobování vodou např. tam, kde to rozvoj infrastruktury dovolí, napojení na obecní vodovody či vyhledávání a realizace nových zdrojů". Z citace nevyplývá, jak bude řešena oblast variant Z1, Z2, přestože je území uvedeno jako ohrožené. Žádáme dopracování této části vyhodnocení a zapracování návrhu řešení pro oblast varianta Zl, Z2 (např. místní vodovod a nový zdroj, dotažení vodovodu z Jílového u Prahy a zajištění potřebné kapacity pitné vody, jiné řešení). Zároveň žádáme přesné stanovení, kdo má povinnost zajistit náhradní zdroje pitné vody včetně tras k objektům a jak budou zajištěny investice v reálném čase při stavbě dálnice D3 v tomto úseku. V dosavadních materiálech byly zatím vytipovány lokality, kde by mohlo dojít k ovlivnění zdrojů vody. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden pro konečnou variantu a stabilizovanou stopu. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené 279


zdroje vody budou navrženy nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodných zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska. 8) Z hlediska ochrany přírody a krajiny je varianta Z2 šetrnější i v dalších částech trasy mimo oblast Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní viz Dokumentace EIA (str, 19, Tab. 5). Citace: „V místě křížem se Zahořanským potokem je trasa ve variantě „Z2" oproti variantě „Z1" posunuta cca o 200 m ve směru toku a to za soutok s Libeňským potokem. Odstraňuje se zásah Sirotčí strouhy a v chatové oblasti Kamenná Vrata se eliminuje dopad dálnice do této lokality včetně zásahu do krajinného rázu vedením v tunelu". Stejně tak je varianta Z2 šetrnější v části Svatováclavských Lázní, kde vedení v tunelu eliminuje negativní vliv na kvalitní dubohabřiny a luční porosty (Dokumentace EIA, stř. 190, Tab. 100), kde je také registrovaný významný krajinný prvek VKP Svatováclavské Lázně - mokřad, pramenná louka (viz Dokumentace EIA, str. 218, tab. 109). Velmi důležité je nenarušení regionálního biokoridoru RBK 1197 - lesy podél Zahořanského potoka, který ve variantě Z2 je podcházen tunelem, zatímco varianta Zl do něj zasahuje svou trasou a narušuje ho. Jedná se o názor na část variant Z1 a Z2 – nikoliv v celé její stopě 9) Varianta Z2 nenarušuje oproti variantě Z1 ani kulturní, resp. archeologické památky, tj. území archeologických nálezů středověké a novověké jádro obce Kamenná Vrata (viz Dokumentace EIA, str. 233, Tab. 113). Dtto jako předešlé 10) Varianta Z2 je šetrnější oproti variantě Z1 také z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL), protože má nižší zábory o 5,11 ha = 51 100 m2 (viz Dokumentace EIA, str. 78, Tab. 31). Zvláště v případě ochrany zemědělského půdního fondu je snížení záboru důležité, protože se jedná o kvalitnější půdy převážné s I třídou ochrany (viz Dokumentace ELA, str. 340, Tab. 180). Jedná se o významný argument v daném kontextu, i když skutečné snížení záboru podle citované tabulky činí 4,13 ha. 11) Z hlediska zabránění odtoku dešťových vod je opět výhodnější varianta Z2, protože umožňuje vsáknutí o 17 000 m3 vod více než varianta Z1 a pomáhá tak vylepšit bilanci podzemních vod v území. Podle dokumentace - veškerá srážková voda z dálnice bude odvedena do nejbližších vhodných recipientů. Nebude tedy docházet ke vsakování. 12) Z vyhodnocení ovlivnění obcí (viz Dokumentace ELA, stř. 270, Tab. 126) vyplývá jako výhodnější varianta Z2. Citace: „Do katastru Jílové u Prahy a Luka pod Medníkem zasáhne D3 významně, varianta Z2 je zde převážně v tunelu. Varianta Z1 vyžaduje demolice v části Kamenná Vrata, na ochranu zbývající zástavby a Svatováclavských Lázní jsou navrženy PHS (protihlukové stěny), limity však budou významně překročeny". Jedná se o významný argument v daném kontextu.

280


13) Zásadně nesouhlasíme s celkovým vyhodnocením variant z hlediska vlivu na krajinný ráz (viz Dokumentace EIA, str. 415), kde jsou posouzeny varianty Z1 a Z2 jako srovnatelné. Již v úvodu kapitoly D. 1.8. „Vliv na krajinu" (str. 408) je uvedeno, že je nutné dbát přiměřeností technických děl v krajině jako např. opěrných zdí, protihlukových stěn, nepřeměřených násypů atd. Nemůžeme souhlasit s hodnocením stejným pro variantu Z1 (vědení po povrchu trasy) D3 a varianty Z2 (vedení v tunelu). Varianta Z1 naruší rekreační zástavbu, krajinu protínající protihlukové stěny, je narušeno místní biocentrum, VKP i regionální biokoridor RBK 1179, zvýší se hlučnost a prašnost proti variantě Z2 atd. Jedná se o nepřesnou interpretaci. Hodnocení variantního řešení Z1 a Z2 z hlediska krajinného rázu se v této části dokumentace netýká pouze části Kamenná vrata – Svatováclavské Lázně, ale celého úseku SOKP – Jílové u Prahy, kde je otázka krajinného rázu problematičtější. ZÁVĚR Náš názor na upřednostnění vedení trasy dálnice D3 dle varianty Z2 (v tunelu) proti variantě Z1 (na povrchu) v oblasti Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní se opírá i o celkové hodnocení tras v Dokumentaci EIA, str. 471 a 486, které je také shrnuto v části „Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru" (Dokumentace EIA, str. 474, Tab. 222). Citace: „ Z2: Až k obci Libeř prakticky totožná s variantou „Z1". Hlavní rozdíl je v návrhu vedení trasy v oblasti přechodu přes údolí Zahořanského potoka v lokalitě Kamenná vrata, kde se eliminuje nutnost demolic v osadě. V místě křížem se Zahořanským potokem je trasa ve variantě „Z2" oproti variantě „Z 1" posunuta cca o 200 m ve směru toku a to za soutok s Libeňským potokem. Odstraňuje se zásah do Sirotčí strouhy a v chatové oblasti Kamenná Vrata se eliminuje dopad dálnice do této lokality včetně zásahu do krajinného rázu vedením v tunelu". Podmínkou pro uskutečnění trasy Z2 je garance zajištění investic a provedení náhradního zdroje pitné vody v reálném čase stavby dálnice. NESOUHLASÍME S VARIANTOU Z1 Západního kondom dálnice D3 vedenou na povrchu terénu v oblasti zástavby Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní. SOUHLASÍME S VARIANTOU Z2 Západního koridoru dálnice D3 vedenou v tunelu v oblasti zástavby Kamenných Vrat a Svatováclavských Lázní. Jedná se o názor zpracovatele připomínky, který je v dalším zohledněn. 85. občané J. Kolář a další ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlas s východní variantou. Požadavky na dopracování dokumentace. Zjistili jsme, že studie se zcela nedostatečně zabývá vlivem zamýšlené stavby D3 východní varianta na životní prostředí v našich stavbách, popř. nezohledňuje všechny vlivy, které by zamýšlená stavba spolu s dalšími dopravními stavbami nacházejícími se v blízkosti našich nemovitostí měla na životní prostředí v nich a jejich bezprostředním okolí.

281


Naše nemovitosti užíváme všichni k trvalému bydlení. V současné době je životní prostředí v našich nemovitostech ovlivňováno zvýšeným hlukem z frekventované železniční trati Praha - České Budějovice probíhající 50 metrů od našich nejbližších nemovitostí, z frekventované silnice I/3 Praha - České Budějovice ze vzdálenosti 35 metrů od našich nejbližších nemovitostí a z blízkého Letiště Benešov nacházejícího se v obci Nesvačily ve vzdálenosti cca 870 metrů. Hluková zátěž i další vlivy na životní prostředí (emise výfukových plynů) vibrace apod. již v současné době významným způsobem ovlivňují životní prostředí v naší lokalitě. Tuto situaci by nepochybně velmi významně zhoršila zamýšlená výstavba D3- východní varianta. Ze studie vlivů na životní prostředí záměru D3-východní varianta jsme zjistili, že posuzovatel dospěl k závěru, že ani navrhované protihlukové stěny nesníží předpokládanou hladinu hluku pod hygienické limity. Stejně tak je ze studie patrno, že nelze přesně určit stanovení výhledových hodnot vibrací majících vliv na blízké stavby, avšak s takovými vibracemi je nutno počítat. Obdobně lze počítat i s negativními dopady z exhalací motorových vozidel na naše životní prostředí. Studie, předpokládající tedy negativní dopady záměru D3-východní varianta na životní prostředí v naší lokalitě posuzovala tyto vlivy odděleně a nezohlednila další negativní dopady stávajících dopravních staveb (železnice, silnice I/3, letiště) a jejich kombinaci, resp. vzájemné působení. Nad to, dokonce v územním plánu pro danou oblast, je předpokládána ještě budoucí výstavba rychlostního železničního koridoru v prostoru mezi navrženou trasou D3-východní varianta a Letištěm Benešov. Dokumentace zohledňuje mimo předmětnou variantu D3, další dotčené komunikace, včetně I/3. Nezohledňuje železniční koridor, který je ve výstavbě a tato stavba musí rovněž plnit platné legislativní předpisy. Provoz letiště Benešov je jistě z hlediska hluku v daném území významný, neboť se jedná o páté letiště v ČR s nejvyšší frekvenci vzletů a přistání. Pochopitelně za dodržování hygienických limitů odpovídá vždy provozovatel. Na základě vybrané varianty a stabilizace stopy dálnice D3 bude zpracována detailní akustická studie zohledňující další liniové zdroje v území s návrhem opatření k dodržování hygienických limitů akustické zátěže. (Nebude však zcela jistě řešit hlukovou zátěž, která ji nepřísluší a přísluší jinému provozovateli – ale na druhou stranu bude podkladem pro provedení nápravných opatření jiného provozovatele). To, že modelovým řešením standardní protihlukové stěny nebylo dosaženo plnění platných hygienických limitů v některém úseku navrhované D3 neznamená tedy konečný stav. Technické prostředky protihlukových opatření jsou známy. Pokud se týká vibrací je to problém spíše u stávajících komunikací. U nově budovaných komunikací jsou tyto budovány již tak, aby k vibracím nedocházelo – případné vibrace by totiž vedly k porušení vlastní komunikace. Pokud se týká exhalací – tyto byly posouzeny rozptylovou studii – i když prognóza na úrovni zhruba za 20 let je velmi diskutabilní – zjištěné výsledky nenaznačují reálně překračování platných imisních limitů. Studie také vůbec nezohledňuje vliv imisí (hluk. vibrace, emise výfukových plynů apod.) v době výstavby dálnice D3-východní varianta. Studie by také měla zohlednit estetické dopady staveb po jejich dohotovení, ale i estetické dopady v době realizace staveb, na životní prostředí v našich nemovitostech. Měla by tedy řešit, jaký vliv bude mít skutečnost, že ve vzdálenosti několika metrů, příp. několika desítek metrů, od našich rodinných domků budou po dobu několika let pracovat těžké zemní stroje, jezdit těžká nákladní auta, bude zde pracovat velké množství lidí, krajina bude rozrytá, devastovaná, bude zde zvýšená prašnost, v 282


období dešťů bude okolí rozbahněné, prostředí kolem neestetické, budou problémy s příjezdem do našich nemovitostí apod. Sama stavba v blízkosti našich obytných sídel by tedy zásadním způsobem zasáhla do našeho životního prostředí, avšak studie se tímto aspektem nezabývá. Problematika realizace stavby je v dokumentaci uvedena. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy dostatečně modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Dodavatel stavby pochopitelně odpovídá i za uvedené území do původního stavu, příp. za prokazatelně způsobené škody. Dalším závažným pochybením je skutečnost, že studie se vůbec nezabývá vlivem zamýšlené stavby na současné vodní zdroje - studny, které jako vlastníci máme umístěné na našich pozemcích, a to cca do hloubky 5 m, a které jsou pro nás nezbytné. Tyto vodní zdroje vody využíváme pro zásobení našich nemovitostí pitnou vodou a jsme přesvědčeni, že s ohledem na zamýšlený zářez tělesa dálnice v blízkosti našich pozemků do hloubky 9 m, dojde bezpochyby k narušení vydatnosti podzemních vod nebo jejich úplné ztrátě. V dokumentaci jsou vytipovány oblasti, kde by mohlo dojít k ohrožení zdrojů vod, včetně individuálních. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí, a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. Ze všech těchto důvodů máme za to, že předložená studie vlivů na životní prostředí záměru výstavby dálnice D3-východní varianta je nedostatečná a je třeba ji dopracovat. Žádáme, aby byla dopracována v následujících směrech: - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti - tedy naše rodinné domy se zahradami. - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti - tedy naše rodinné domy se zahradami v souvislosti s již existujícími dopravními stavbami - tedy železničním koridorem Praha - České Budějovice, silnicí I. třídy I/3 Praha - Budějovice. Letištěm Benešov (LKBE) a případným zamýšleným rychlostním koridorem. - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti - tedy naše rodinné domy se zahradami po dobu zamýšlené výstavby (vliv stavebních činností a provozu stavebních strojů a techniky). - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti, které jsou určené a užívané k trvalému bydlení, z hlediska platných hygienických norem (hluk, vibrace, emise) s tím, že by mělo být posouzeno, zda vůbec je možné realizovat zamýšlenou stavbu dálnice D3východní varianta tak. aby v rodinných domech v lokalitě nacházející se v bezprostřední blízkosti stavby bylo možno bezvýjimečné splnění všech zákonných norem a předpisů. 283


- Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta na stávající vodní zdroje, jejich vydatnost a ovlivnění podzemních vod. Podáváme tedy tyto námitky proti záměru výstavby dálnice D3-východní varianta s tím, že máme za to, že posouzení vlivu na životní prostředí je zatím zcela nedostatečné z důvodů shora uvedených a žádáme, abychom byli informováni o dalším postupu v této věci, dopracování studie vlivů na životní prostředí, žádáme o zaslání posudku o vlivu záměru na životní prostředí, který bude na základě této studie vypracován. Zpracovatel posudku se domnívá, že zpracovaná dokumentace dává dostatek informací k posouzení vlivu záměru na životní prostředí. . 86. Osadní výbor Jírovice ze dne 21. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Bezprostřední blízkost frekventovaného dálničního tahu ohrozí zdroje pitné vody. Konkrétně hrozí kontaminace studen vrchní vodou způsobená koncentrovaným svodem dešťových vod z blízké dálnice jak v době výstavby, tak v době provozu dálnice. Zapuštění komunikace do poměrně hlubokého terénního zářezu může nepříznivě ovlivnit hladinu spodní vody a tím vydatnost vodních zdrojů v okolí stavby. V dokumentaci byly vytipovány oblasti, kde by realizací záměru mohlo dojít k ohrožení zdrojů vody včetně individuálních. Hydrogeologické posouzení všech variant tras není podrobným hydrogeologickým průzkumem zatím podrobeno. Ten musí být pro rizikové úseky zpracován v rámci navazující projektové dokumentace a bude řešit možnosti ovlivnění zdrojů vody včetně lokálních a případná nápravná opatření a to pro vybranou variantu. Případná nápravná opatření musí realizována v předstihu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. Kontaminace zdrojů vody v době provozu není reálná s ohledem na skutečnost, že pro tyto vody není navrhováno zasakování.Pokud se týká období výstavby i v této fázi musí být zajištěno dodržování legislativních předpisů. Za toto odpovídá dodavatel stavby. 5. Občanům Jírovic hrozí dlouhodobé vystavení zvýšené hlukové zátěži, které bude způsobeno souběžným vedením silnice 1. třídy I/3, dálnice D3 a železničního rychlostního koridoru. Současně se osada Jírovice nachází v prostoru okruhu letiště Bystřice. Už nyní je hluková zátěž velmi vysoká a očekáváme, že dálniční tah v bezprostřední blízkosti by ji výrazně zvýšil. Součástí dokumentace je akustická studie, která hodnotí akustickou situaci po realizaci záměru, příp. za použití protihlukových opatření. V textu akustické studie: V některých bodech i přes návrh protihlukové stěny nebylo možné dosáhnout hygienického limitu. Tyto body jsou většinou příliš blízko navržené dálnici D3 nebo jsou ovlivněny jinými silnicemi v území, na kterých protihlukové stěny navrhovány nejsou. V dalších stupních dokumentace bude v těchto místech nutné provést podrobné posouzení s návrhem dalších protihlukových opatření. V místech, kde nebude možné dodržet hygienický limit pro chráněný venkovní prostor nebo pro chráněný venkovní prostor staveb nebo kde se prokáže, že náklady na realizaci 284


navržené protihlukové bariéry jsou neúměrné výslednému efektu, budou v dalších stupních dokumentace doplněna další protihluková opatření. V dalším stupni projektové dokumentace budou detailně zpracovány hlukové studie pro jednotlivé lokality s upřesněním navrhovaných PHS a jejich parametrů. V kapitole D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí je uvedeno pro fázi projektových příprav (DÚR, DSP): Zpracovat podrobnou hlukovou studii pro výslednou variantu trasy dálnice a navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. Protihlukové stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit. Podle názoru zpracovatele posudku byla problematice akustické zátěže v posuzované dokumentaci věnována dostatečná pozornost. To, že v některých případech není navrženou protihlukovou stěnou dosaženo úrovně pod platným hygienickým limitem neznamená, že se jedná o konečný stav řešení území jak plyne z předchozího. 5. Vlivem výstavby dálnice by došlo ke znehodnocení cen nemovitostí (jejich pokles) v katastrálním území Jírovice (zejména vlivem nadměrného hluku). Jedná se o značně diskutabilní problematiku. Jírovice získají v každém případě lepší komunikační napojení. Podle hlukové studie by mohlo dojít při realizaci východní varianty D3 k překročení povolené akustické zátěže v noci o 1,7 dB při realizaci uvažované protihlukové stěny, za předpokladu naplnění prognózované frekvence dopravy. To neznamená konečný stav. Znamená to, že danou lokalitu je nutno dále řešit, v případě, že varianta východní bude vybrána. Technické prostředky k řešení uvádí zpracovatel posudku již dříve. Není důvod předpokládat, že v konečném řešení budou obyvatelé Jírovic vystaveni nadměrnému hluku. Výše uvedené skutečnosti nás vedou k negativnímu stanovisku vůči výstavbě D3 nově uvažovanou "východní" variantou. Žádáme tímto o zohlednění našich námitek v rámci posuzování vhodné varianty výstavby dálnice D3. Podporujeme již v minulosti diskutovanou variantu "západní", která řeší dlouhodobou hlukovou zátěž obyvatel naší obce.

87. J. a V. Dvořákovi a P. a L. Tardovských ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlas s východní variantou. Dokumentace se nezabývá vlivem zamýšlené výstavby D3 v našich stavbách a na našich pozemcích, zcela ignoruje vliv stavby dálnice na celé území, které je nově určeno k zástavbě rodinnými domky a občanskou vybaveností a prakticky bere v úvahu pouze vliv výstavby a provozu dálnice na vzdálenější zástavbu v městě Bystřici. Dle našeho názoru je nedostatečně prověřena i současná situace, která ovlivňuje životní prostředí na našich nemovitostech v důsledku stávajícího provozu železniční dopravy na trati Praha-České 285


Budějovice, provozu na silnici I/3 Praha-České Budějovice a provozu na blízkém letišti Benešov, které je umístěno v obci Nesvačily. Již současná hluková zátěž a další emise, např. výfukových plynů, vibrace, již nyní značně ovlivňují životní prostředí na našich nemovitostech. Studie nekalkuluje s tím, na kolik se tyto emise zvýší v důsledku výstavby a následného provozu na dálnici D3. Východní varianta je posuzována stejně jako varianta západní z hlediska akustické zátěže i z hlediska kvality ovzduší se zohledněním stávajícího pozadí. Zásadní rozdíl je ve vnímání – zatímco západní varianta je diskutovaná již delší dobu a je zanesena v územních plánech obcí – východní varianta není v územních plánech zakotvena. To však v žádném případě nebrání v posuzování vlivů na životní prostředí této varianty. Dle studie má být asi 50 m od našich domků vybudováno odstavné parkoviště pro kamiony a předložená studie nezohledňuje vliv hlukové zátěže, emisí výfukových plynů a vibrace způsobené těžkými nákladními auty na danou lokalitu. Tyto vlivy na životní prostředí je nutno posoudit nejen s ohledem na nemovitosti v našem vlastnictví, ale i na možnou další výstavbu počítanou ve schváleném územním plánu, případně je nutno vzít v úvahu i otázku, zda další výstavba a rozvoj Obce Bystřice v souladu s územním plánem nebude v důsledku případné výstavby dálnice D3 v dané lokalitě zcela znemožněna, neboť dálnice má být vybudována právě na pozemcích určených územním plánem k zástavbě rodinnými domky. Ze studie jsme zjistili, že při výstavbě není počítáno s dostatečnými protihlukovými opatřeními nejen v okolí dálnice na pevné zemi a v okolí parkoviště, ale zejména není počítáno s dostatečnými protiemisními (protihlukovými, ochranou před pevnými a plynnými zplodinami) opatřeními při přemostění Semovického rybníka, když tento most je veden v nízké výšce nad volnou hladinou. Studie nepočítá ani se známým faktem, že v okolí parkovišť dochází v důsledku déle trvajícího parkování kamionů i ke značnému znečištění okolní přírody pevnými odpady a v důsledku značného nočního provozu k emisím hlukovým, plynným a k vibracím v době určené pro noční odpočinek. Podle dokumentace je předběžně zde počítáno s umístěním protihlukových stěn. Další zpřesnění bude provedeno v další fázi projektové přípravy v případě, že východní varianta bude vybrána jako konečná. Umístění odpočívek je předběžné, bude dále zpřesněno, a to včetně dispozičního řešení. I při výstavbě musí být dodržovány platné limity – zahrnuto do podmínek stanoviska. Studie sice předpokládá značné negativní dopady na životní prostředí záměru výstavby dálnice D3 - východní varianta, které je však nutno povýšit i vlivem stávajících dopravních staveb (železnice, silnice I/3, letiště), které jsou od našich nemovitostí vzdáleny 200 - 300 m. S ohledem na uvedené, máme za to, že studie vlivů na životní prostředí záměru výstavby dálnice D3 - východní varianta plně nepřihlíží ke všem vlivům a je nutno ji dopracovat, a to v těchto směrech: -

posouzení vlivů zamýšlené stavby na naše rodinné domky a na území, které je dle územního plánu určeno k zástavbě obytnými domy a občanskou vybavenosti a je v bezprostřední blízkosti či dokonce na pozemcích zamýšlené stavby dálnice a parkoviště.

-

posouzení vlivů, zamýšlené stavby dálnice D3 - východní varianta na naše rodinné domky v souvislosti již se stávajícím zatížením v důsledku provozování staveb železničního koridoru. Praha-České Budějovice, silnicí I. třídy I/3 Praha-České Budějovice, letištěm Benešov a zamýšleným rychlostním koridorem, který má být vybudován v blízké budoucnosti, a to i z hlediska platných hygienických norem. 286


Závěrem konstatujeme, že v důsledku výstavby dálnice, která má vést přes území schválené územním plánem Obce Bystřice prakticky znemožní další výstavbu v dané lokalitě, v důsledku čehož nebudou vybudovány stavby nutné pro každodenní život, tj. zejména veřejné osvětlení stávající komunikace, výstavba chodníků, cyklistických stezek apod. Současně jsme přesvědčeni o tom, že případná výstavba dálnice D3 - východní varianta nejenže poruší naše základní práva na ochranu našeho vlastnictví, na ochranu našeho obydlí, ale především naše právo na zdravé životní prostředí. Jsme mladí manželé a počítali jsme s tím, že naše děti budou vyrůstat v relativně zdravém životním prostředí. Výstavba dálnice D3 - východní varianta tento předpoklad zcela zvrátí. Jedná se o názor, který z hlediska autorů je zcela legitimní. Relevantní připomínky jsou zahrnuty v návrhu stanoviska. 88. Tomáš a Helena Bendovi ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Způsob a forma zveřejnění dokumentace EIA je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“) Zpracovatel posudku nevidí v čem byl porušen zákon. Je věcí příslušného úřadu zda na internet vyvěsí celou dokumentaci včetně příloh. Zákon toto nepředepisuje. Většinou je zveřejňována dokumentace bez příloh. Kompletní dokumentace včetně příloh byla zaslána dotčeným obcím v souladu se zákonem. 2. Předčasnost procesu EIA Zpracovatel posudku je nedomnívá, že proces EIA je předčasný. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Ministerstvo nyní pracuje na nové strategii - GEPARDI II - pro roky 2014 až 2020. V té chce zjistit, jaké stavby se můžou realizovat, jak je seřadit podle priorit a jaké stavby by měly pro Českou republiku větší přínos. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu.neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 3. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 Pouze poznámka: Evropská silnice 55 je 3305 km dlouhá komunikace vedoucí ze švédského Helsingborgu do řecké Kalamaty. Plánovaná Rychlostní silnice S10, označovaná též jako Mühlviertler Schnellstraße, naváže v Rakousku na českou dálnici D3, respektive rychlostní silnici R3. Z celkové délky 38 km je od srpna roku 2009 ve výstavbě první, 22 km dlouhý úsek. Jedná se o tzv. jižní úsek mezi současným koncem dálnice A7 u Unterweitersdorfu a městem Freistadt.

287


Zbývajících 16 km trasy rychlostní silnice S10, tvořící tzv. severní úsek, má být realizováno po dostavbě jižního úseku a v návaznosti na postup výstavby rychlostní silnice R3 na české straně. V celé své délce je rychlostní silnice S10 součástí mezinárodního tahu E 55. V roce 2025 je na jižním úseku předpokládána intenzita dopravy v rozsahu 19 až 40 tisíc automobilů za 24 hodin. 4.

Dokumentace o posouzení vlivů variant dálnice D3 na životní prostředí má řadu metodických chyb, jednostranných zkreslení a jiných nedostatků:

5.

Studie východní varianty D3 v úseku B2 (cca 37. - 39. km, vesnice Radošovice, Tožice, Zahradnice, Božkovice) nebere v potaz a detailně nerozpracovává vlivy způsobené souběžným provozem D3 s provozem v současností rozestavěného úseku 4. tranzitního železničního koridoru. Také navržený biokoridor v tomto úseku nebude plnit svou funkci, neboť vyúsťuje na trasu železničního koridoru. Velice negativní dopad bude také v dotčeném území na prostupnost krajiny pro člověka. Dokumentace hodnotí vlivy v tomto případě hluku na chráněný venkovní prostor při zohlednění okolních komunikací včetně nápravných opatření. Stejné je z hlediska železničního koridoru, který rovněž musí plnit legislativní předpisy.

6. Ze studie posouzení vlivu na životní prostředí záměru D3 východní varianta vyplývá, že v některých úsecích (např. měřící bod B2-50, B2-51) ani navrhované protihlukové stěny nesníží předpokládanou hladinu hluku pod platné hygienické limity. Toto není odpovídající interpretace výsledky akustické studie. Ta vyhodnotila lokality, kde v případě aplikace navržených protihlukových stěn dojde překročení platných limitů. To neznamená výsledný stav. Znamená to, že těmito lokalitami je nutno se dále zabývat v další přípravě záměru. Technické prostředky k dosažení platných limitů ve většině případů jsou – zpracovatel posudku uvádí již dříve. 7. Absence subvariant východní varianty D3 v úseku B2 mezi Bystřicí a Olbramovicemi nedává možnost vybrat v tomto úseku lepší variantu, která by měla méně negativní vlivy na obyvatele a životní prostředí v bezprostředním okolí a umožnila lepší prostupnost krajiny pro člověka. Ve městě Olbramovice tak dochází k situaci, kdy se po výstavbě D3 ve východní variantě převážná část intravilánu města ocitá v uzavřeném prostoru mezi dálnicí D3, 4. tranzitním železničním koridorem, komunikací I/3 a komunikací I/18. Požadujeme zpracováni a posouzení alternativního trasování východní varianty D3 v úseku B2, a to východním směrem od Olbramovic, kde je menší hustota osídleni. Je pochopitelně posuzováno jen to, co bylo předloženo. V některých úsecích variant středočeské D3 je skutečně řešení v podvariantách invariantní – jedná se v západní variantě o úsek Z2 v jižní části, ve východní variantě pak B2 ve střední části. Je to dáno skutečností, že dané limity území již další subvarianty neumožňují, nebo by byly zcela hypotetické. 8. Stavba a následný provoz záměru dálnice D3 bude mít významný vliv na množství a kvalitu podzemních a povrchových vod v jeho blízkém i širším okolí.

288


Dokumentace vytipovala lokality, kde může dojít o hrožení zdrojů vody. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. Platné legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu stavby, kdy za případné škody odpovídá dodavatel stavby. Z hlediska ochrany kvality vod – vody z tělesa dálnice nebudou zasakovány. Opatření z hlediska ochrany vod jsou uvedeny v podmínkách stanoviska.

89. pan Birhanzl Podstata vyjádření Dálnice značně naruší klidnou krajinu, zejména v okolí osady Loudilka nad sedleckým údolím. Podle stabilizované varianty má vést v těsné blízkosti I. ochranného pásma pitné vody pro město Sedlec-Prčice, kde je zakázáno i pouhé pasení dobytka. O několik set metrů dál jsou v cestě zaplavené uranové šachty. Proto považuji tuto variantu za problematickou i drahou. Výstavba dálnice, a to i pochopitelně D3 Středočeská část je značně nákladnou záležitostí. Musí se vyrovnat především s morfologii krajiny a technickými parametry musí splňovat to, co je na ni kladeno. Problematika vodních zdrojů v okolí jednotlivých variant tras je zmapována. Pro vybranou variantu bude proveden podrobných hydrogeologický průzkum a pokud bude zjištěno případné ovlivnění budou navržena nápravná opatření, která budou realizována předem. Bývalé uranové šachty v blízkosti trasy nejsou problémem. Jedná se o ložisko, které se zpočátku jevilo jako velmi perspektivní, brzy po rozfárání však bylo pro nerentabilnost opuštěno. Jedná se o práce z počátku padesátých let. Rozfárání je známé. 90. Ing. Zdeněk Černovský ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Předčasnost procesu EIA Zpracovatel posudku je nedomnívá, že proces EIA je předčasný. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu.neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 2. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 289


V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. 3. Není posouzen vliv záměru na dopravní problematiku území Říčanska Dokumentace EIA neobsahuje posouzení vlivů záměru na řešení složité dopravní problematiky území Říčanska. Připravovaný územní plán Říčan zohledňuje uvažovaný severní obchvat - silnice I/2 (od křížení SOKP s Černokosteleckou nad Říčany, Tehovcem, Mukařovem, Louňovicemi až za Vyžlovku) a jižní obchvat Říčan, tzv. Solnou stezku vyústěnou na SOKP u Lipan. Varianta A2 a A3 východního trasování D3 nepřiměřeně zasahuje do katastrální části Říčan poblíž místa koridoru vysokorychlostní železniční tratě a Jižního obchvatu Říčan-Solné stezky. Přínosnou se jeví varianta A4, východního trasování D3. Rozšíření a změna počtu jízdních pruhů dálnice Dl, by přispělo ke zvýšení bezpečnosti dopravy v této části, současně by bylo možné systémově dořešit křížení trasy D1 se II/101 včetně sjezdů. Ušetřené finance by bylo možné využít na výstavbu severního obchvatu Říčan, Tehovce, Mukařova, Louňovic a Vyžlovky - obcí na I/2 od SOKP (křížení s Černokosteleckou) až po vyústění na I/2 za Vyžlovkou. Severní obchvat je jediným systémovým řešením dopravní přetížení I/2 v objemu cca 30 tisíc aut denně. Město Říčany a obce Tehovec, Mukařov, Louňovice a Vyžlovka jsou od roku 2007 na prioritním vládním seznamu obcí, které potřebují vybudovat silniční obchvat. 25. března 2009 zástupci samospráv obcí a občanských iniciativ požádali ŘSD, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a Středočeský krajský úřad o řešení dopravního přetížení na I/2. Tato žádost byla podpořena peticí občanů z dotčených obcí. Absence posouzení a doporučení vhodnosti variant A2, A3 nebo A4 je v rozporu s účelem procesu EIA. Tyto informace a jejich posouzení musí být provedeno v rámci dokumentace EIA. Absence tohoto posouzení (včetně přínosů varianty A4) pouze podporuje „strašení obyvatel regionu Říčan" dalším dopravním zamořením regionu z variant A2 a A3, jež již bylo v minulosti aktivně činěno ze strany ŘSD, přestože A4 je navrhována převážně na pozemcích v majetku ŘSD (str. 63). Pro úplnost považujeme za nutné zmínit, že varianty A2 a A3 od sebe zcela nelogicky rozdělují městské části Říčan (Říčany, Kuří, Kuříčko, Jažlovice, Voděrádky a Krabošice). Jak je patrné z přehledu ÚSES (str. 394 a 395) jsou varianty A2 a A3 problémové, zatímco varianta A4 je zcela bezkonfliktní. Rovněž by bylo vhodné posoudit, zda v případě existence varianty A4 by bylo nezbytně budovat další sjezd ze SOKP u Lipan směrem k Říčanům. Absence těchto posouzení se tak jeví jako tendenční snaha o vylepšení pozice západní varianty D3, která svými vedlejšími aspekty regionu Říčan nic pozitivního nenabídne. Uvedené připomínky lze považovat za logické, s některými se zpracovatel posudku ztotožňuje. 4. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže 290


Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Prostředky k snížení akustické zátěže existují – uvedeno již dříve v posudku. 5. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Predikce imisního zatížení na zhruba 20 let je velmi problematická. Jedná v každém případě o odhady. Rozptylová studie počítalo se samovolným provětráváním tunelů, tj. s méně příznivým případem. Nucené větrání má v každém případě lepší rozptylové podmínky. 6. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Jedná se především o problematiku realizace stavby a provozu stavby při mimořádných situacích. Při realizaci stavby projednání dopravních tras s dotčenými obcemi je v kompetenci dodavatele stavby. Pro dopravu materiálů bude možnost využít i rozestavěných úseků dálnice. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. 7. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a D1 jako doprovodných komunikaci Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. 8. Další nedostatky dokumentace Chybí detailní zmapování migrace velkých savců (str. 184), přitom se jedná o podstatný ukazatel z hlediska návrhu zmírňujících opatření v trase záměru. Dále nejsou dostatečně zhodnoceny stávající prvky ÚSES (str. 201). Hodnocení některých aspektů vlivu záměru je zcela tendenční a v rozporu se samotným textem dokumentace nebo jinými dokumenty či realitou. Zjevně pak slouží k vylepšení pozice západní varianty tam, kde v porovnání s variantou východní dosahuje výrazně horších parametrů. Jedná se vesměs o připomínky, které již zazněly i v jiných vyjádřeních a kterým se zpracovatel posudku vyjadřoval dříve. 9. Soulad s ÚPD obcí je tendenčně nadhodnocené kritérium Zpracovatel dokumentace jako jedno z významných kritérií hodnotí soulad s územně plánovací dokumentací obcí a kraje. Důraz kladený na tento aspekt je však lichý. Předně je dle § 36 stavebního zákona rozhodující ÚPD kraje a územní plány obcí musí být dle § 54 odst. 5 StZ v případě rozporu se ZUR s nimi dány do souladu, přičemž nelze podle nich v dané rozporné části postupovat. Kritérium souladnosti s územními plány obcí je tedy irrelevatní. Význam dosud platných ÚP VÚC Pražský region a okresu Benešov též 291


nelze přeceňovat, neboť jejich platnost je stavebním zákonem časově omezena. Připravované Zásady územního rozvoje Středočeského kraje jsou ve fázi zadání, ke kterému Ministerstvo životního prostředí jako dotčený orgán vzneslo požadavek na vyhodnocení obou variant záměru. Návrh ZUR dosud nebyl zpracován. Zároveň zpracovatel dokumentace aspekt nesouladnosti východní varianty s UP obcí považuje za významně negativní aspekt z hlediska harmonogramu přípravy. Toto hodnocení je však v rozporu s harmonogramem realizace záměru, předloženým jeho investorem (viz bod 1). Požadujeme proto významnost tohoto kritéria přehodnotit. Soulad s územním plánem není podstatným kriteriem pro hodnocení záměru dle 100/2001 Sb. v platném znění.Je však skutečností že případný nesoulad by s největší pravděpodobností znamenal prodloužení zahájení realizace. 10. Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody V dokumentaci jsou vytipovány lokality, kde by mohlo dojít k ohrožený vodních zdrojů včetně individuálních. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden v další fázi projektové přípravy pro vybranou variantu s tím, že pokud bude prokázán negativní vliv na předmětný zdroj budou navržena nápravná opatření. Tato musí být realizována předem.Opatření k ochraně vod jsou uvedena v návrhu stanoviska. Závěr Dokumentace jasně dokládá, že východní a západní varianta jsou plně srovnatelné. Rozhodující rozdíl je ale v tom, že východní varianta umožní lepší propojení hustě zabydlených celků bez nutností dlouhých přivaděčů. Naopak západní varianta vede územím s minimální potřebou dopravy a s málo poškozenou přírodou. Realizaci dálnice D3 ve východním koridoru s variantou A4 považujeme pro region Říčan za přínosnou. Ušetřené finance upřednostňujeme/požadujeme využít na výstavbu- severního obchvatu Říčan, Tehovce, Mukařova, Louňovic a Vyžlovky - obcí na silně přetížené 1/2.

91. Jaromír Fatka ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Nutnost urychlení procesu Jakožto občan žijící v bezprostřední blízkosti stávající komunikace shledávám současný stav provozu na silnici I/3 za naprosto katastrofální z pohledu občanů žijících v obcích podél této komunikace a za naprosto trestuhodné proto považuji aktivity občanů a skupin snažících se zastavit nebo alespoň zpomalit proces výstavby D3 v západní variantě a prosazují variantu východní, případně různými obstrukcemi brzdící proces jako celek a tím umožňují zachování současného nevyhovujícího stavu. Jedná se legitimní názor autora připomínky. 2. Nedostatky dokumentace ve východní variantě a) Vodní zdroje Zpracovatel zcela pominul, že v ulici K Letišti se nacházejí vodní zdroje občanů napájené prouděním západ - jih. Z dokumentace vyplývá, ale není v ní konstatováno, že bude 292


ovlivněna kvalita a kvantita těchto zdrojů, neb hladina spodních vod je v úrovni 5 m pod terénem, avšak vozovka bude v dáln. kilometru 33 až 33.6 vedena v zářezu až 9,5 m. Informaci využít v další fázi projektové přípravy, pokud bude varianta východní vybrána jako konečná. b) Nedostatečné posouzení imisního zatížení V textové dokumentaci je mylně uváděna vzdálenost D3 od stávající I/3 550 m což neodpovídá mapovým podkladům, kde je tato vzdálenost 300 m a menší. Nejbližší zástavba je pouze ve vzdálenosti 230 m. V souvislosti s převažujícím západním prouděním (dle údajů veřejného letiště v blízkosti, kde jsou zaznamenány rychlosti a směry větru za posledních 18 let) budou vyšší emise, než je konstatováno. Stopa je vedena správně a rozptylová studie respektuje morfologii terénu. Větrná růžice, která byla zpracována ČHMÚ pro danou oblast, rovněž udává převahu západního proudění Považuji dokumentaci EIA za nedostatečně hodnotící rizika východní varianty a požaduji vedení trasy D3 v západní variantě. Zpracovatel posudku se domnívá, že vlivy východní varianty byly posouzeny dostatečně. 92. Pavel Fulín ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Jsem vlastníkem pozemků v katastru Zahrádka u Benešova a vlastním nemovitosti v obci Dlouhá Lhota spadající do výše uvedeného katastru. Trasa dálnice D3 ve stabilizované variantě mi rozděluje pozemky, takže se pro mě podstatně zvýší náklady na dopravní obslužnost těchto pozemků, případně mi dálnice D3 zcela znemožní přístup k těmto pozemkům. Žádám proto o zabezpečení přístupu na pozemky, které budou dálnicí D3 rozděleny. V daném případě se jedná o západní variantu Středočeské D3. I v případě, že dojde k rozdělení pozemků, musí být zachován přístup na pozemky. Jedná se o obecnou připomínku obdobných staveb, i přesto ji zpracovatel posudku zahrnul do podmínek stanoviska. Dále mám obavu, že dálnice D3 strhne podzemní vodu v prameništích, které zásobují celou vesnici, tedy i mé studny. Hospodařím na 150 ha půdy a chovám 140 ks skotu, voda je tedy nezbytná k mému podnikání. Hlavním zdrojem mých příjmů je ovšem prodej mléka do firmy Danone, a.s., kam dodáváme mléko už bezmála 20 let. Případný úbytek vody, čí její ztráta, by mi znesnadnil nebo naprosto znemožnil další podnikání! Jelikož se v mém případě jedná o rodinný podnik, ocitla by se celá rodina bez finančních příjmů. Jak již bylo uvedeno dříve podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden v další fázi projektové přípravy pro vybranou variantu. V současnosti jsou v jednotlivých variantách vytipovány lokality, kde by mohly být problémy se zdroji vody, včetně individuálních. Pokud se prokáže ovlivnění (např. na vydatnosti,) budou navržena nápravná opatření, která musí být realizována předem.

293


Hrozí kontaminace půdy a spodní vody a samozřejmě znečištění ovzduší výfukovými plyny automobilů. Kontaminace půdy hrozí pouze při havarijních případech při provozu komunikace. Toto musí být následně odstraněno. Vody z komunikace nebudou zasakovány. I odváděné dešťové vody musí splňovat normativy, které stanoví příslušný vodoprávní úřad. Vyšší kontaminace ovzduší výfukovými plyny je diskutabilní. Zřejmě se nezabrání obecnému nárůstu frekvence dopravy na komunikacích ani v budoucnosti. Emisní faktory výfukových plynů vozidel závisí na mnoha faktorech, mimo jiné i na rychlosti vozidla a jeho technické úrovni. Nesouhlasím s vedením dálnice D3 v tzv. stabilizované variantě a s jejím vymezením jako veřejně prospěšná stavba. Jedná se o oprávněný názor autora připomínky. Pokud by k realizaci dálnice D3 přesto mělo dojít, požaduji kompenzaci výše uvedených škod. Toto není předmětem posuzování vlivů na životní prostředí. 93. Josef Jůza ze dne 30. 1. 2011 Podstata vyjádření Ačkoli v části E je vyhodnocena jako přijatelná i varianta v západním koridoru, faktický obsah kapitoly D.I podle mého názoru fakticky vypovídá o výrazné nevhodnosti až nepřijatelnosti západní varianty v úseku Libeř – Hostěradice. Relativně menší vyhodnocený dopad západní varianty na obyvatelstvo plyne podle mého názoru z chybného předpokladu, že nepříznivé vlivy působí na osoby pouze v místě jejich trvalého pobytu. I když v místě bydliště a pracoviště jsou lidé takovými vlivy zasahováni nejcitelněji, nepovažuji za přiměřené ignorovat osoby zdržující se v oblasti rekreačně či zasažené odnětím či zhoršením oddychového zázemí. Konkrétní připomínky byly k oznámení výstižněji podány jinými subjekty, např. obcemi Psáry, Okrouhlo a Zahořany, sdružením Krajina 2000, ČIŽP-OOP a OOV, ČSOP. Předpokládám, že je v upřesněné podobě uplatní i vůči dokumentaci, proto místo jednotlivých připomínek vyjadřuji obecně podporu připomínkám České inspekce životního prostředí, Českého svazu ochránců přírody a sdružení Krajina 2000 a nesouhlas se západní variantou dálnice. Jedná se o presentovaný názor – bez komentáře. 94. M. Hradecký, L. Hradecká a L. Šich ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Dokumentace EIA neobsahuje posouzení a vyhodnocení vlivů stavby a provozu dálnice D3 (včetně návrhu zmírňujících opatření), které lze označit za vlivy nepřímé, doprovodné. Především se to týká posouzení surovinových zdrojů potřebných pro realizaci záměru, zejména kamene potřebného pro stavbu, lomů, kde se bude těžit a hlavních dopravních cest transportu této suroviny na stavbu (str. 83). 294


Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3 rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3. Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. Nelze zastírat, že realizace stavby v jakékoliv variantě vyvolá problémy. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Dále dle dokumentace varianty B2 v odstavci kolize D3 ... a úpravy přilehlých komunikací na straně 72 zpracovatel uvádí: Nákladní automobily budou odkloněny přes exit 29 u obce Hvězdonice a dále vedeny po silnici II/109 přes obce Vranov, Přestavlky u Čerčan a Poříčí nad Sázavou atd.. pro opačný směr od Českých Budějovic bude objízdná trasa totožná. Z uvedené citace je zřejmé, že zpracovatel není seznámen s možnostmi zmíněné komunikace a jejími parametry, kde v některých místech (úsek k obci Vranov, obec Vranov s odbočkou na Přestavlky, výjezd z obce Přestavlky u Čerčan) lze jen těžko provést vyhnutí dvou protijedoucích osobních vozidel a nelze si představit souvislejší provoz vozidel nákladních. Bude prověřeno v navazující projektové dokumentaci v případě, že bude vybrána k realizaci východní varianta. Zadavatel podle našeho názoru hrubě opominul problematiku vlivů stavby a provozu dálnice D3. vlivy nepřímé a doprovodné. Ze zveřejněných informací vyplývá nedostatečné seznámení se s místními podmínkami. Není zřejmé, z čeho vyplývá pochybení. Jedná se pravděpodobně o různou časovou úroveň použitých podkladů. 2. Předčasnost procesu EIA Proces EIA není předčasný. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. Neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 3. Způsob a forma zveřejnění dokumentace EIA je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA")

295


Zveřejnění dokumentace bylo provedeno v souladu se zákonem.je věcí příslušného úřadu zda na internet umístí jen dokumentaci, všechny přílohy, nebo jen část. Kompletní dokumentace je k dispozici na dotčených obcích. 4. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. 5. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Jedná se o lokality, kde posuzovaným opatřením – protihlukovou stěnou se neprokázalo splnění požadovaných hygienických limitů. Prostředky k snížení akustické zátěže existují – uvedeno již dříve v posudku. 6. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Zpochybňujeme výsledky výpočetních modelů hlukové studie, jelikož nekorelují s reálnými podmínkami dotčených míst. Požadujeme proto přepracovat hlukovou studii s přihlédnutím ke skutečným místním podmínkám. Pro zajištění objektivity posuzování nulové varianty požadujeme provedení porovnání modelových výpočtů i s použitím měřících bodů podél východní varianty D3 s variantou nulovou, (tzn. například porovnat hladinu hluku v měřícím bodě B2-51 s nulovou variantou). Pro nedostatečnou reprezentativnost výsledků měření emisí z měřících stanic Benešov Spořilov a Sedlčany je nemožné objektivní posouzení vlivu stavby z pohledu emisní zátěže, která však představuje významný faktor ovlivňující zdraví obyvatel i životní prostředí. Požadujeme vyhodnotit emisní zátěž objektivně na základě nových reprezentativních měření v nadcházejících letech. Teprve potom je možné posoudit skutečný vliv stavby z pohledu emisí. Zpracování podrobné hlukové studie s využitím všech dostupných technických prostředků k dosažení požadované úrovně akustické zátěže v souladu s legislativou je uvedeno již dříve v posudku. Predikce imisního zatížení na zhruba 20 let je velmi problematická. Jedná v každém případě o odhady. Rozptylová studie počítala se samovolným provětráváním tunelů, tj. s méně příznivým případem. Nucené větrání má v každém případě lepší rozptylové podmínky. Měřící stanice kvality ovzduší nejsou jedinou informací o kvalitě ovzduší, jedná se např. o imisní map y ČHMÜ nebo o krajské rozptylové studie jak je uvedeno již dříve v posudku. Určitou orientaci usnadňují i oblasti s zhoršenou kvalitou ovzduší, které jsou každoročně vyhlašované (oblasti, kde jsou překročeny platné imisní limity, příp. cílové imisní limity). 296


7. Soulad s ÚPD obcí je tendenčně nadhodnocené kritérium Je možno potvrdit, že soulad územním plánem není zásadním záměru z hlediska vlivů na životní prostředí.

kriteriem pro hodnocení

8. Chybí detailní zhodnocení vlivu záměru na podzemní a povrchové vody Provedená hydrologická studie v rámci dokumentace mapovala lokality, kde může dojít ohrožení vod.. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. Závěr Požadujeme nové zveřejnění dokumentace EIA. Dále požadujeme, aby dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k přepracování. Zároveň doporučujeme, aby oznamovatel zvážil odložení přepracování dokumentace EIA s ohledem na Ministerstvem dopravy plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019 až 2024. Zpracovatel posudku se domnívá, že nová dokumentace EIA by již nic nového a podstatného nepřinesla, pokud by nezahrnovala nějakou novou variantu řešení trasy. Bylo shromážděno značné množství podkladových materiálů, ke kterým lze sice mít dílčí výhrady, ale vytvářejí dostatečný podklad pro posouzení vlivů záměru na životní prostředí.

95. Miroslav Hruška ze dne 2. 2. 2011 Podstata vyjádření 1.

Kapitola B 14 - tab. 4 Záměry ve sledovaném území K připomínce obce Tisem, že v současnosti dochází v okolí obce k dalším stavbám (vepřín, skládka komunálního odpadu, letiště Nesvačily) kdy dochází ke kumulaci negativních vlivů na životní prostředí v obci je na straně 14 dokumentu pod kódem O V 1036 a STC 147 uvedeno že stavby jsou mimo trasy D3. To je mi známo, ale není to odpovědí na skutečnost, na kterou je připomínka směrována, to je na to, že tyto stavby spolu s D3 silně negativně ovlivní životní prostředí. Toto stanovisko není v dokumentu posouzeno. Zamýšlené stavby nebo již provozované musí plnit platné legislativní předpisy tak jako posuzovaný záměr. Z hlediska posuzovaného záměru je možné považovat za kumulativní vliv prakticky pouze hluk – přičemž hluk provozem letiště je samostatným problémem. Nelze hovořit o silně negativním vlivu na životní prostředí staveb OV1036 Zařízení pro nakládání s odpady Přibyšice – skládka TKO Přibyšice, nebo STC 147 Výkrmna prasat Neštětice, pokud by tomu tak bylo, nemohlo by být vydáno k těmto záměrům souhlasné stanovisko v procesu EIA.

2.

Souborné vyhodnocení posuzovaného záměru (str. 46-48) 297


Podle souborného vyhodnocení posuzovaného záměru (str. 47 a 48) a Porovnání optimalizovaných tras obou koridorů (str.46), vychází jednoznačně varianta Západního koridoru jako varianta s většími negativními dopady na krajinný ráz. Východní variantu v optimalizované podobě lze tedy považovat za variantu s relativně menšími vlivy na krajinný ráz. Domnívám se, že vliv na krajinu by měl mít rozhodující vliv při řešení trasy D3. Bez komentáře, jedná se o názor autora připomínky s respektováním údajů v dokumentaci.

3.

Vypořádání připomínek k D3 (str. 494) Dokumentace nerespektuje Nařízení obce Tisem a dalších obcí o stavební uzávěře. Krajský úřad údajně vydal rozhodnutí o zrušení Nařízení o stavební uzávěře v přezkumném řízení. O tomto rozhodnutí byly obce s výjimkou obce Tisem informovány a obec Chrášťany podala odvolání. Obec Tisem podala Nařízení o stavební uzávěře doporučeným dopisem Krajskému úřadu dne 26.9.2006 a do dnešního dne neobdržela žádné vyjádření k této věci ani od Krajského úřadu ani od jiných institucí. Domnívám se tedy, že tím, že v zákonné lhůtě obec neobdržela ani kladné ani záporné stanovisko, je na katastru platné. Nařízení obce Tisem – v procesu EIA je záměr posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí z hlediska jeho přijatelnosti, příp. akceptovatelnosti. Nařízení obce Tisem o stavební uzávěře je spíše problémem pro další fáze přípravy stavby včetně příslušných stavebních povolení.

4.

Vzhledem k tomu, že v Západní variantě povede trasa D3 po zemědělské a lesní půdě bude oproti Východní variantě nutný ve značné míře zábor těchto pozemků, což jak předpokládám přinese množství soudních sporů. Je nutné si uvědomit, že v této oblasti mezi Sázavou a Vltavou lidé přišli o své domovy a pozemky již v období II. Světové války, kdy byli vystěhováni a zřízeno zde cvičiště zbraní |SS a podruhé v padesátých letech, v době kolektivizace zemědělství a HTÚP (hospodářsko-technická úprava půdy). Nyní by tedy přišli o svůj majetek potřetí a tentokrát definitivně, protože ty tisíce tun betonu už by zde zůstaly navždy a jsem si jist, že si jej budou bránit všemi zákonnými prostředky. Výchozí předpoklad není dokumentací takto, jak je presentován, doložen. Z dokumentace lze vyčíst následující předběžný odhad záborů:

ZPF Západní varianta

Východní varianta

(ha) PUPFL Ostatní

Celkem

Celkem Z1

352,64

57,52

19,78

429,94

Celkem Z2

345,48

51,33

19,15

415,96

Celkem Z3

346,31

53,26

19,07

418,64

Celkem A1

461,68

41,83

30,26

533,77

Celkem A2

409,47

38,65

29,9

478,02

298


celkem C3+C3b

5.

410,1

45,4

27,33

482,83

Podle nyní zveřejněné tzv. Superkoncepce Ministerstva dopravy k budoucnosti dopravy do roku 2025 je s výstavbou D3 ve Středočeské části počítáno nejdříve v letech 2019 až 2024. Lze tedy předpokládat, že do té doby dojde ke změně mnoha skutečností se kterými y dokumentaci současné EIA není počítáno. Tato dokumentace je tedy zejména v Západní variantě předčasná. Domnívám se tedy, že by bylo vhodnější dokonale zpracovat dokumentaci k Východní variantě a to pouze jako rychlostní komunikaci. Nelze předjímat, kdy předmětný úsek Středočeské D3 bude skutečně realizován. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu.

6.

To nejcennější, co Posázaví a Neveklovsko má je její krajina zatím ještě téměř nedotčená s jejím rekreačním potenciálem zejména pro Prahu s okolí. O toto by výstavbou dálnice D3 v západní variantě nenávratně přišla. Jedná se o uvědomělý zájem zachovat stávající málo porušenou krajinu. Zabývám se situací okolo výstavby dálnice D3 již nejméně 15 let a z toho od Závěr: roku 2002 do roku 2010 jako starosta obce Tisem. Zúčastnil jsem se mnoha jednání a proto se domnívám, že mé znalosti jsou odpovídající k podání těchto připomínek.

96. Simona Kočí ze dne 18. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlasné vyjádření k východní variantě, subvarianta C1. Bydlím s rodinou v Košovicích v katastrálním území, které má být dotčeno případnou realizací záměru ve variantě východní, subvariantě Cl, dále jen záměr. Trasa záměru prochází vedle naší zemědělské usedlosti v Košovicích, a to prozatím naprosto nedotčenou krajinou, na které napáchá škody, které již nebude možno vrátit zpět. Pro nás a pro osadu Košovice je předpokládaná trasa naprosto likvidační z hlediska úplného zničení pramenů vody, na kterých jsou závislé studny místních obyvatel, dále rybníky v Košovicích a v dalších vesnicích. Navíc předpokládaná trasa zde prochází právě nejvyšším bodem stoupání hlubokým zářezem, který bude zdaleka viditelným zásahem do 299


reliéfu krajiny. Prameniště se nacházejí přímo v tomto zářezu, takže lze očekávat úplný pokles hladiny spodních vod a tím i devastaci okolní krajiny. V době, kdy nedostatek pitné vody představuje závažný celosvětový problém, záměr způsobí znehodnocení mnoha vodních zdrojů a pramenišť. Ve zprávě není navrženo řešení jak tomu zabránit, pouze toto znehodnocení připouští. Lze chápat obavy autorky připomínek. Stavba však musí být provedena tak, aby nedošlo k ohrožení zdrojů vody, případně je nutno přijmout a v předstihu realizovat nápravná opatření. 97. Iva a Stanislav Kofroňovi ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. Za zásadní pochybení příslušných státních orgánů považujeme neúplné zveřejnění záměru "Dálnice D3 Středočeská část" v rámci posuzování vlivů na životní prostředí na jejich úředních deskách. Ve zveřejněné elektronické dokumentaci chybí mapová a grafická část, která je nedílnou součástí dokumentace EIA. Tímto postupem došlo k zásadnímu omezení práva veřejnosti na podání jejich připomínek a došlo k nepřípustnému omezení informovanosti. Je zcela obvyklé, že na internetu se zveřejňuje pouze základní text dokumentace. Kompletní dokumentace je pak rozesílána dotčeným obcím, kde do nich může veřejnost nahlížet a dotčeným orgánům státní správy. 2. V katastru obce Maršovice není dostatečným způsobem provedeno zhodnocení vlivu stavby D3 na kvalitu a množství podzemních vod, které slouží k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Z tohoto důvodu požadujeme provedení hydrogeologického průzkumu před zahájením výstavby v místech, kde dochází k výraznému zahloubení tělesa dálnice pod současnou úroveň terénu v blízkosti využívaných nebo potenciálních pramenišť. Podle výsledků hydrogeologického průzkumu požadujeme zahrnout dostatečná opatření k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Tento problém se netýká pouze Maršovic. Podrobný hydrogeologický průzkum nebyl zatím proveden. Byla vytipována místa kde hrozí riziko ohrožení zdrojů vod včetně lokálních zdrojů (především vydatnosti). V dalším stupni projektové přípravy po výběru konečné varianty bude proveden průzkum, v případě zjištěné ohrožení zdroje budou přijata a v předstihu realizována nápravná opatření. 3. V katastru obce Maršovice dojde ke křížení tělesa dálnice s vodovodním řadem Strnadice - Maršovice. Umístění MUK u Strnadic překryje tento vodovodní řad na velké ploše, a z tohoto důvodu bude v případě havárie na tomto řadu zcela nemožné provést opravu tohoto vodovodního řadu. Tím dojde k havarijní situaci v zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Požadujeme provést takové přeložení vodovodního řadu Strnadice - Maršovce, aby nemohlo dojít k havarijní situaci. Přeložení vodovodního řadu požadujeme před zahájením výstavby D3. Lze zcela jistě nalézt řešení tak, aby MUK Strnadice nebyl v konfliktu s vodovodním řadem. – zahrnuto do podmínek stanoviska 4. V katastru obce Maršovice není dostatečným způsobem řešena ochrana obyvatelstva před hlukem a znečištěním ovzduší způsobené provozem dálnice. Výstavbu protihlukových stěn považujeme za nedostatečné řešení. Požadujeme, aby bylo v 300


projektové dokumentaci navrženo zalesnění v šíři 30 - 50 m v blízkostí všech obydlených částí katastru obce Maršovice. Pro tyto ochranné zelené pásy požadujeme včasné zajištění převodu zemědělské půdy do lesní a zajištění dostatečných finančních prostředků na zalesnění těchto pozemků. Z provedené akustické studie nevyplývá, že by běžnými technickými prostředky nebylo možno v daném úseku zajistit účinnou akustickou ochranu. Ozeleněné pásy dřevin jsou jedny z možných technických opatření – uvedeno již dříve v posudku. Pokud se týká znečištění ovzduší, nelze v daném území reálně předpokládat platných imisních limitů, které jsou stanoveny s dostatečnou bezpečností s ohledem na ochranu obyvatel. 5. V katastru obce Maršovice dojde výstavbou D3 ke zcela zásadnímu znehodnocení dosud vysoce kvalitního venkovského krajinného rázu. V předkládaném záměru není tomuto znehodnocení přikládána dostatečná váha. Tento přístup ve svém důsledku vede k prosazování tzv. západní varianty přes dosud nedotčený katastr obce Maršovice. Každá liniová stavba obdobného charakteru přináší zásadní nový prvek do území, kde stávající komunikační síť se vlastně vytvářela již ve středověku. Mimo vliv na krajinný ráz se zcela zřejmě jedná rovněž o významnou fragmentaci. 98. Jana Korcová ze dne 14. 2. 2011 Podstata vyjádření Jelikož jsem vlastnicí farmy Babice o výměře 40 hektarů v k.ú. Křešice u Olbramovic dovoluji si vyjádřit nesouhlas s vedením trasy „Cl" - úsek Olbramovice - Mezno. Trasa Cl dálnice D3 by prošla v těsné blízkosti mé farmy a zásadně by ovlivnila bezpečí chovaných koní a ovcí na této farmě a naprosto negativně by ovlivnila unikátní biotop, který se nachází na pozemcích farmy a v přilehlém okolí. Na udržení tohoto biotopu se rovněž nemalými náklady podílím. Nevím, zda je Vám známo, že v této oblasti se vyskytuje řada chráněných živočichů, a to vydra říční na rybnících u Babické farmy, a na mokřadech čolek obecný, blatnice skvrnitá a hnízdiště chřástala polního. Pokud mi je známo, patří tito živočichové do skupiny živočichů silně ohrožených. Stanovisko autorky připomínky je zcela logické, z hlediska provozu farmy v blízkosti východní varianty, v podvariantě C1. Bohužel liniová stavba nemůže vyhovět všem připomínkám. Výskyt chráněných druhů v okolí stavby je zmapován a v rámci stavby (ať již východní nebo západní varianty) budou provedena opatření k zmírnění vlivů na jejich stanoviště. 99. Jan Fulín ze dne 25. 1. 2011 Dne 15. ledna 1996 jsme podali s Hanou Haškovou z Přibyšic na váš úřad žádost, aby s výstavbou dálnice D3 byl do projektu zanesen i ochranný pás lesa v oblasti Přibyšic. Žádost byla u vás zaevidovaná pod č.j. 36/96. Po následujícím odsouhlasení v radě, byl náš požadavek odeslán k zapracování do projektu na Dopravoprojekt Brno a.s. (viz váš dopis pod zn.58/96). Protože od té doby proběhlo již značně dlouhé časové období, žádám tímto, aby byla naše žádost znovu aktualizována v připomínkách ke zveřejnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí k záměru dálnice D3 středočeská část. Odclonění osady Přibyšice je uvedeno i v některých jiných vyjádření. Použití zeleně k oclonění je obecným požadavkem, tak kde toto účelné. 301


100.

Ing. Vít Komrzý ze dne 14. 2. 2011

Podstata vyjádření Nesouhlas s variantou C1. Jsme přesvědčeni, že s ohledem na krajinný ráz území, ve kterém má být realizována navrhovaná varianta "CI" dálnice D3 a zejména s ohledem na rozsáhlá mokřadní společenstva nacházející se v lokalitě mezi zemědělskou usedlostí Babice, obcemi Kašovice, Radotín, Křešice a uvažovaným vedením trasy "CI" a související výskytem značného množství velmi vzácných či dokonce kriticky ohrožených živočišných druhů (namátkou např. chřástala polního, vydry říční, blatnice skvrnité, čolka obecného, kuňky ohnivé, mloka skvrnitého, čápa černého, včelojeda lesního, bramborníčka hnědého či dudka chocholatého), přičemž v řadě ze shora uvedených případů se jedná o živočichy, zařazené dle Seznamu zvláště chráněných druhů živočichů ČR, dle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., do skupiny druhů živočichů silně ohrožených, je vedeni dálnice D3 po trase v předkládané variantě "CI" zcela nepřijatelné. Většina uvedených chráněných druhů byla v této lokalitě nebo blízkém okolí zastižena. Pokud se jejich stanoviště stavba ve vybrané variantě skutečně dotkne, je nutné požádat ze strany investora o udělení výjimky pro tyto druhy Krajský úřad Středočeského kraje, který zároveň stanoví nápravná nebo ochranná opatření. Zároveň spatřujeme zásadní pochybení zpracovatele projektu i samotného projektu v tom, že výše uvedené skutečnosti v něm nejsou zahrnuty a zohledněny. Ze shora uvedených důvodů a dále z důvodu nutnosti zachování stávajícího stavu; kdy daná lokalita je v rámci širšího území jednou z mála, kde dosud nedošlo k výrazným zásahům do životního prostředí a masivnější urbanizaci, nesouhlasíme svedením trasy ve variantě „Cl" a žádáme, aby tyto námitky byly vzaty v úvahu v rámci dalšího projednávání záměru výstavby dálnice D3.

101. Jiří Kříž ze dne 16. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlas s východní variantou, subvarianta C1. Dokumentace má následující nedostatky: 1. Záměr způsobí zánik lokality zařazené do seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 u Podolí, přičemž nenavrhuje řešení jak tomuto předejít. Nejbližším územím Natura 2000 je evropsky významná lokalita Slavkov. Navrhovaná trasa není v kontaktu s touto lokalitou. 2. V době kdy nedostatek pitné vody představuje závažný celosvětový problém, záměr způsobí znehodnocení mnoha vodních zdrojů a pramenišť. Ve zprávě není navrženo řešení, jak tomu zabránit, pouze toto znehodnocení připouští. 302


Jakákoliv obdobná stavba má vliv na vodní režim v okolí. To neznamená, že dojde k znehodnocení vodních zdrojů. V dokumentaci jsou vytipovány lokality, kde toto riziko hrozí. V návazné projektové přípravě bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum pro vybranou variantu D3 a v případě, kdy bude zjištěno ohrožení budou v předstihu realizována nápravná opatření. 4. Trasa záměru prochází cennou, malebnou krajinou západně od Votic. Tato oblast slouží pro občany Votic, ale i pro návštěvníky z jiných částí republiky a především z Prahy, jako oblast rekreační. (Turistická jízdárna, tábory pro děti, cyklistika, běžkařem', závody psích spřežení, procházky maminek s dětmi z Votic právě s cílem dojít na vyhlídku do kraje u Košovic.) O rekreačním využití těchto míst zpráva mlčí. Rekreační využití území v celé trase středočeské D3 je v dokumentaci uvedeno, se zdůrazněním vysokého stupně zastoupení především v oblastech blíže Prahy. 5. Trasa záměru necitlivě obchází kulturní památku a výraznou dominantu krajiny viditelnou z dalekého okolí - historickou sýpku v Křešicích. Dominace špejcharu v Křešicích nebude případnou realizací této varianty D3 potlačena. Vzdálenost minimálně 400 m. 6. V Košovicích, které mají ráz podhorské vesničky s roubenou lidovou architekturou, záměr zcela znehodnotí charakter osady. Navíc předpokládaná trasa zde prochází právě nejvyšším bodem stoupání hlubokým zářezem, který bude zdaleka viditelným zásahem do reliéfu krajiny. Pod Košovicemi sice mine v louce rozmístěné solitérní staleté lípy, které podle dendrologické zprávy nebude nutno pokácet, pokles hladiny spodní vody který zářez způsobí ale bude bezesporu znamenat jejich zánik. Vliv poklesu spodní vody na stromy v okolí zářezu však zpráva neuvádí. Na této louce navíc pravidelně tokají a hnízdí kriticky ohrožení chřástalové polní. Jejich výskyt není ve zprávě zmíněn, ačkoli je v ornitologických kruzích známo, že právě Košovicko a Beztahovsko jsou jednou z mála oblastí, kde se chřástal v Čechách ještě vyskytuje. Případná realizace záměru znamená absolutní likvidaci této lokality. Vliv na krajinný ráz je v dokumentaci vyhodnocen. Chřástal polní je v příloze dokumentace v dané lokalitě uveden. V případě, že bude realizována tato varianta středočeské D3 je nutno vytvořil podmínky pro zachování předmětného biotopu na základě rozhodnutí Krajského úřadu. 7. Jak již jsem psal výše, Košovice jsou nejvyšším bodem stoupání. Povětrnostní podmínky by v tomto místě mohly v zimě nadělat mnoho problémů při údržbě a způsobit značné množství dopravních komplikací. Je běžné, že ve Voticích v zimě prší a kolem Košovic a Beztahova sněží nebo se tvoří náledí. Cesta která je na vrcholu hřbetu, jímž má procházet zářez , bývá mnohokrát za zimu neprůjezdná. Z polí na obou stranách tu vítr, který v této výšce v zimě vane téměř neustále, tvoří i více než metrové závěje. Několikrát za zimu sem musí přijet těžká technika aby cestu uvolnila. Běžné pluhy na to nestačí. Je tu i velmi častý výskyt mlh. Klimatické podmínky této oblasti jsou známé, v provozu této skutečnosti musí být přizpůsobena i zimní údržba.

303


V těchto místech navíc u cesty roste osamělý buk, který podle dendrologické zprávy sice nemá žádnou hodnotu, krajinotvornou hodnotu má ale dle mého názoru nevyčíslitelnou. V případě realizace záměru má být odstraněn. Krajinotvorná funkce solitérů je nepopiratelná. Na druhé straně však bohužel liniovou stavbu nelze vést tak, aby zcela respektovala veškeré limity v území. 8. V lese mezi Heřmaničkami a Velkými Heřmanicemi byl v minulosti těžen uran. Poddolovaný prostor není dostatečně zmapován a může zde hrozit nebezpečí poklesu terénu. Těžba probíhala v daném na začátku padesátých let po poměrně krátkou dobu (prognózní zásoby se nepotvrdily). Rozsah dobývání je znám. Varianta Cl napáchá škody v krajině, které již nebude možné vrátit zpět. Prochází zemědělsky ojediněle využívaným krajem. Tato oblast kupodivu byla jen velmi málo zasažena komunistickou kolektivizací zemědělství v padesátých letech dvacátého století, což tento kout naší země dělá jedinečným. Ti, kdo v této krajině žijí, si její hodnoty uvědomují a velmi si jich cení. Tuto jedinečnost dokumentace nezdůrazňuje. Na své usedlosti se mimo jiné zabýváme agroturistikou a za sezónu se zde vystřídají stovky návštěvníků. Po letech se mnozí z nich vracejí z různých koutů světa a všichni shodně říkají, že když vzpomínali v zahraničí na domov, na Čechy, vzpomínají právě na čas strávený v tom nejkrásnějším, trochu zapomenutém koutku naší vlasti, na Voticku. Každá liniová stavba po její realizaci představuje nevratný zásah do daného prostředí. V dokumentaci jsou brány v úvahu všechny faktory, které reálně volbu varianty vedení trasy mohou ovlivnit. Lze připustit, že z hlediska některých úseků, nebo lokalit jsou některé aspekty málo zvýrazněny nebo jim není dána taková váha. 102.

K. Nevanová, J. Nevan ze dne 15. 2. 2011

Podstata vyjádření 1.

Způsob a forma zveřejnění dokumentace EIA je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“) Zveřejnění dokumentace bylo provedeno v souladu se zákonem.

2. Předčasnost procesu EIA Zpracovatel posudku je nedomnívá, že proces EIA je předčasný. Bez stanoviska dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. Neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 3. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda 304


v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. Evropská silnice 55, jejíž součástí bude D3, je 3305 km dlouhá komunikace vedoucí z švédského Helsingborgu do řecké Kalamaty. Plánovaná Rychlostní silnice S10, označovaná též jako Mühlviertler Schnellstraße, naváže v Rakousku na českou dálnici D3, respektive rychlostní silnici R3. Z celkové délky 38 km je od srpna roku 2009 ve výstavbě první, 22 km dlouhý úsek. Jedná se o tzv. jižní úsek mezi současným koncem dálnice A7 u Unterweitersdorfu a městem Freistadt. Zbývajících 16 km trasy rychlostní silnice S10, tvořící tzv. severní úsek, má být realizováno po dostavbě jižního úseku a v návaznosti na postup výstavby rychlostní silnice R3 na české straně. V celé své délce je rychlostní silnice S10 součástí mezinárodního tahu E 55. V roce 2025 je na jižním úseku předpokládána intenzita dopravy v rozsahu 19 až 40 tisíc automobilů za 24 hodin. 4.

Dokumentace o posouzení vlivů variant dálnice D3 na životní prostředí má řadu metodických chyb, jednostranných zkreslení a jiných nedostatků: Jedná se o obdobné připomínky jaké má Sdružení Miláčov. Zpracovatel posudku se nedomnívá, že dokumentace obsahuje významné nepřesnosti, metodické chyby nebo zkreslení.

5. Studie východní varianty D3 v úseku B2 (cca 37.-39. km, vesnice Radošovice, Tožice, Zahradnice, Božkovice) nebere v potaz a detailně nerozpracovává vlivy způsobené souběžným provozem D3 s provozem v současností rozestavěného úseku 4. tranzitního železničního koridoru. Také navržený biokoridor v tomto úseku nebude plnit svou funkci, neboť vyúsťuje na trasu železničního koridoru. Velice negativní dopad bude také v dotčeném území na prostupnost krajiny pro člověka. V současnosti probíhá výstavba železničního koridoru. Modernizace úseku Votice – Benešov se předpokládá ukončit k 31. prosinci 2013. Není tedy reálný předpoklad souběhu obou staveb. Dokumentace zohledňuje mimo předmětnou variantu D3, další dotčené komunikace, včetně I/3. Nezohledňuje železniční koridor, který je ve výstavbě a tato stavba musí rovněž plnit platné legislativní předpisy. V další projektové přípravě po výběru konečné varianty musí nová akustická studie toto zohlednit a na základě výsledku navrhnout odpovídající protihluková opatření – zahrnuto do podmínek stanoviska. Na druhou stranu překračování hygienických limitů akustické zátěže železničním koridorem je věcí této stavby. V případě, že na výsledné akustické zátěži podílí významně oba zdroje (koridor a D3) musí být konečné řešení společné. 6. Ze studie posouzení vlivu na životní prostředí záměru D3 východní varianta vyplývá, že zpracovatel této dokumentace dospěl k závěru, že v některých úsecích (např. 305


měřící bod B2-50, B2-51) ani navrhované protihlukové předpokládanou hladinu hluku pod platné hygienické limity.

stěny

nesníží

Nejedná se o zcela přesnou interpretaci výsledku dosaženého v akustické studii, která je součástí dokumentace. Akustická studie upozorňuje na lokality, kde navrženou protihlukovou stěnou nebude dosaženo plnění platných hygienických limitů, To neznamená, že se jedná o konečný stav. Existují další technické prostředky k snížení hlukové zátěže, jak je uvedeno již dříve v tomto posudku. Detailní řešení těchto lokalit bude provedeno v další projektové přípravě po výběru konečné varianty středočeské D3. 7. Absence subvariant východní varianty D3 v úseku B2 mezi Bystřicí a Olbramovicemi nedává možnost vybrat v tomto úseku lepší variantu, která by měla méně negativní vlivy na obyvatele a životní prostředí v bezprostředním okolí a umožnila lepší prostupnost krajiny pro člověka. V některých úsecích variant středočeské D3 je skutečně řešení v podvariantách invariantní – jedná se v západní variantě o úsek Z2 v jižní části, ve východní variantě pak B2 ve střední části. Je to dáno skutečností, že dané limity území již další subvarianty neumožňují, nebo by byly zcela hypotetické. 8. Stavba a následný provoz záměru dálnice D3 bude mít významný vliv na množství a kvalitu podzemních a povrchových vod v jeho blízkém i širším okolí. V současné dokumentaci byly vytipovány oblasti, kde by mohly být problémy s vodními zdroji a to včetně individuálního zásobování. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. Požadujeme, aby hydrogeologické posouzení vlivu dálnice bylo provedeno na základě výsledků mapování zásob pitné vody, nyní prováděného Českou geologickou službou. V další přípravě záměru bude respektováno.

103. RNDr. Petr Morávek ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření 1. V souladu s vyjádřeními OŽP Středočeského kraje a MŽP nepovažuji ve variantě Západní („stabilizované") za dořešené střety zájmů s CHLÚ (Chráněná ložisková území). Trasa dálnice v této variantě znehodnocuje část v současné době těženého ložiska cihlářských surovin u Horních Jirčan a znemožňuje případné budoucí využití ložiska zlatonosných rud v oblasti Jílového u Prahy (CHLU Jílové I - Pepř a Luka - Bohulibý). Podle evidence ČGS-Geofondu tato ložiska zlatonosných rud obsahují 7,4 t zlata, což při dnešních ceně zlata představuje hodnotu cca 6 miliard Kč. Jedná o dva odlišné problémy. V případě cihlářských surovin u Horních Jirčan se jedná o povrchovou těžbu. Trasa dálnice přetíná toto ložisko. Dotčená surovina bude v rámci 306


stavby odtěžena a uložena pro další potřeby Tondach v souladu s dokumentací. Pokud nedojde k dohodě s Tondach o využití suroviny, lze ji využít i jinak v souladu se stanoviskem České geologické služby – viz v posudku již dříve. Pokud se týká zlatonosných rud v oblasti Jílového. Jedná se o oblast, kde proběhla dvě období využívání. Dlouhodobé – středověké, krátkodobé v polovině minulého století. V tomto druhém období bylo používáno již modernějších metod získávání zlata a bylo i zřízeno odkaliště pro vylouženou rudu. Těžba byla ukončena v roce 1968 pro nerentabilnost, a to i přes dotace, které v té době těžba zlata měla. Nebyl proto ani dokončen průzkum celého jílovského pásma, zahájený zatím povrchovými pracemi na širším území, který naznačil, že by tu mohlo být ověřeno významné množství zásob s obsahem do 2 g Au/t. V současnosti není obecný zájem o obnovení těžby zlata v daném prostoru, a to jak z hlediska nízkého obsahu zlata, tak velkých investičních nákladů jak do vlastní těžby, tak souvisejících činností (úprava) a značného střetu zájmů. Pokud bude zvolena západní varianta, půjde zcela nepochybně chráněných ložiskovým územím. Pokud realizací stavby bude znemožněno využívání části ložiska, budou zásoby převedeny na tzv. vázané. Podle současných informací je jednáno o zrušení chráněného ložiskového území. Podle názoru zpracovatele posudku se jedná o neuvážený krok. 2. Trasa D3 v Západní („stabilizované") variantě v oblasti Bohulibý - Luka pod Medníkem předpokládá uložení do podzemního tunelu. Tato oblast je však prostoupena komplexem středověkých podzemních dobývek neznámého rozsahu, které dosahují hloubek několika desítek metrů. Na současném povrchu se projevují sesutými ústími bývalých dolů seskupených do řad několika směrů, ve kterých občas dochází k propadům povrchu řádu až několika metrů. Ve 20. století byla tato oblast zkoumána pouze orientačně, takže rozsah starých prací nebyl jimi dokumentován, některé z nich však dosahují až do úrovně 1. patra bývalého dolu Bohulibý - Nová jáma v hloubce 60 m. Problematiku stavby dálnice v těchto podmínkách nejpregnantněji vyjádřil posudek soudního znalce ing. Františka Poláška již roku 1996, který v závěru uvádí: „...tento úsek trasy dálnice nelze pro výstavbu použít". Tyto skutečnosti jsem ve zpracovaném materiálu nenalezl. Problém poddolovaných území je technicky řešitelný. A byl vyřešen i v jiných případech – např. železniční tunel na železničním koridoru Praha – České Budějovice v lokalitě Hrdějovice v dotyku s bývalým hlubinným dolem na koalin. Pochopitelně tento fenomén vyžaduje další přípravné práce včetně podrobného průzkumu – mimo vrtného průzkumu odpovídající geofyzikální průzkum – zahrnuto do podmínek stanoviska. Rovněž konečná stopa dálnice, pokud bude vybrána jako konečná varianta západní, by měla respektovat známá důlní díla. 3. Územní rezerva pro dálnici D3 v oblasti Bohulibý pokrývá místo bývalého dolu Bohulibý vč. jeho ochranného pilíře. Tento důl o hloubce 164 m byl uzavřen v rámci likvidace závodu Rudných dolů v Jílovém u Prahy v letech 1969-70, avšak pouze v jeho připovrchové části. Převážná jeho část je dosud volná, což při profilu dolové jámy cca 10 m2 představuje volný prostor min. 1500 m2. V případě stavby dálnice v tomto území by bylo nezbytné provést úplnou uzávěru tělesa jámy vč. přilehlých důlních chodeb, což by vedle spotřeby betonu v objemu mnoha tisíc m3 také ovlivnilo hydrogeologický režim 307


podzemních vod, které v současné době jsou z této oblasti samovolně stahovány podzemním překopem na 1. patro dolu Pepř ve Studeném (cca 1 km) a odtud volně odtékají štolou Václav (cca 1,5 km) do řeky Sázavy u Žampachu. Případné narušení tohoto hydrogeologického režimu stavbou dálnice D3 není ve zpracovaném materiálu zohledněno. Jedná se o problematiku, která bude řešena v další přípravě záměru. Úplná likvidace (zásyp) jámy není jediným možným řešením. Připadá v úvahu v případě dostatečné stabilizace horninového prostředí realizace dostatečně dimenzované roznášecí desky. Zcela jistě není účelné měnit hydrologický režim území, což by v budoucnosti mohlo způsobit nejedno překvapení. Konečné řešení území z tohoto titulu zahrnuto do podmínek stanoviska. 4. Nutné zabezpečovací práce při stavbě dálnice D3 v oblasti Bohulibý - Luka pod Medníkem, vyplývající z připomínek ad 2 a 3, by vedly k výraznému navýšení rozpočtu celého projektu stavby, což by nebylo v souladu se současnou (a předpokládám i budoucí) snahou Ministerstva dopravy ČR o snížení nákladovosti a ekonomickou realizaci staveb dálnic. 5. Závěrečné porovnání variant stavby dálnice D3 ve Středočeském kraji v posuzovaném materiálu EIA připouští realizovatelnost obou variant s následující charakteristikou: - Západní - „stabilizovaná" varianta je výhodnější, z hlediska prospěchu obyvatel, je v souladu s územně plánovanými dokumenty a má menší negativní vliv na obyvatelstvo; - Východní varianta - „Promika" je výhodnější z hlediska ochrany přírody a krajiny. Z těchto charakteristik však jakoby nevycházelo závěrečné doporučení studie EIA: „...Západní varianta v doporučené variantě Z2 je z hlediska vlivů na životní prostředí výhodnější " (str. 471) - o několik řádků výše je uveden opak. Konstatování výhodnosti západní varianty, údajně vycházející z hlediska prospěchu obyvatel, zpochybňují dřívější nesouhlasy řady obcí, které však byl časem někde měněny podle politických vlivů. Uvedené závěrečné doporučení mi tak připadá jako předobjednáné, vycházející vstříc dodavatelským stavebním společnostem. Jedná se o názor zpracovatele připomínky. V současnosti nelze předjímat zájmy dodavatelských stavebních společností, neboť zdaleka nebyl vyhlášen tendr na dodavatele stavby. Toto bude vyhlášeno až po výběru konečné varianty, ukončení přípravných prací a zajištění financování stavby. Z výše uvedených důvodů nepovažuji závěry studie EIA za relevantní a doporučuji její dopracování se zohledněním výše uvedených připomínek.

104. Petr Nehasil ze dne 13. 2. 2011 Podstata vyjádření Velmi si cením snahy konečně tuto nutnou stavbu realizovat. Mám však následující připomínky: 1) Varianta trasy C1 je obtížně realizovatelná, protože je vedena pásmem vodního zdroje pro náš obecní vodovod a dotýká se poddolovaného území uranového dolu mezi Heřmaničkami a Velkými Heřmanicemi. Pokud je záměrem sanace starých ekologických 308


škod, bylo by vhodnější je řešit jinak než výstavbou dálnice. S velkou pravděpodobností by bylo nutné vybudovat nové vodní zdroje. Případný střet stavby s vodními zdroji bude řešen v další fázi projektové přípravy. V současné době jsou vytipovány lokality, kde těmto střetům může dojít. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden pro konečnou variantu s tím, že v lokalitách kde bude zjištěno skutečné ovlivnění budou v předstihu realizována nápravná opatření. Pokud se týká těžby uranu jednalo se o krátkodobou záležitost začátkem padesátých let. K této těžbě existuje dostatečná dokumentace. V žádném případě se nejedná o řešení staré ekologické zátěže. V daném vymezeném koridoru západní varianty D3 lze jistě zpřesnit trasu tak, aby docházelo k minimálním střetům – do podmínek stanoviska. 2) Varianta trasy Z1 (Z2) je vedena v těsné blízkosti Velkých Heřmanic a Březiny. Niveleta je navržena nad úrovní stávajícího terénu a v přímé viditelnosti obytné zástavby. Pochybuji, že v této konfiguraci budou splněny hygienické limity pro hluk a exhalace. Požaduji tento zásah řešit vhodným opatřením (snížením nivelety a vedením dálnice v co nejhlubším zářezu nebo protihlukovým valem s barierovou zelení). V případě realizace této varianty požaduji provádět po dokončení monitoring splnění hygienických limitů a závazek provést dodatečná opatření v případě nevyhovujících výsledků. Tato opatření je potřeba jasně definovat již ve fázi přípravy. Ovlivnění oproti stávajícímu stavu by bylo značné – na silnici procházejícími Velkými Heřmanicemi je výhledová denní zátěž pro rok 2012 pouze 30/0/10 (CytiPlan 12/2007) a to se jak jistě uznáte nedá s dálničním provozem srovnávat. Měření akustické zátěže po uvedení do zkušebního provozu je nezbytnou součástí stavby, včetně přijmutí a realizace případných nápravných opatření. 3) V rámci stavby je navržena trasa biokoridoru, která je vyznačena přes náš pozemek 960/1. Vzhledem k tomu, že se jedná o oplocenou parcelu, se mi zdají smysl a prostupnost takového biokoridoru sporné. Buď bude koridor omezen na stávající cestu mezi parcelami nebo veden až za zástavbou obce. Druhá varianta se mi zdá lepší, protože biokoridor nepovede zastavěným územím obce. Jedná se o stávající lokální biokoridor LBK 85. LBK 85

Velké Heřmanice

Trasa probíhá přes rozvodí podél cesty mezi polem a loukou.. Pramenná oblast Divišovského potoka, v břehových porostech se vyskytuje olše lepkavá, vrby, dub lední, břízy.

309


Připomínku je nutno vzít v úvahu při další projektové přípravě v případě, že tato varianta (západní) bude vybrána jako konečná

105.

Pavlína Pašková ze dne 14. 2. 2011

Podstata vyjádření Seznámila jsem se dokumentací ohledně hlukové zátěže na obec Tožice. Domnívám se, že hluková studie nezohledňuje nový železniční koridor. Proto prosím, aby tato skutečnost byla zahrnuta do studie a bylo to zohledněno v novém měření. Akustická studie skutečně nezohledňuje provoz na železniční trati. V další projektové přípravě po výběru konečné varianty musí nová akustická studie toto zohlednit a na základě 310


výsledu navrhnout protihluková opatření – zahrnuto do podmínek stanoviska. Na druhou stranu překračování hygienických limitů akustické zátěže železničním koridorem je věcí této stavby. V případě, že se na výsledné akustické zátěži podílí významně oba zdroje (koridor a D3), musí být konečné řešení společné. 106. Robert Pašek ze dne 12. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlasím s trasou B2, která je součástí východní varianty, pochybuji, že opatření proti hluku a pachu budou taková, aby je eliminovala. Žiji na Tožici a dostat se do palby dvou tunelů ražených v rámci železničního koridoru je velmi nepříjemné. Celá trať se k obci přiblížila, byť o pár metrů, nahoře na kopci pomalu slyšíme, co si stavební dělníci povídají. „Vmáčknout“ dálnici mezi nový železniční koridor a vesnici mi připadá velmi nešťastné. Žel těmi nešťastnými budeme my. Navržené stavby reflektují na morfologii terénu a limity území, které jsou vždy pro dané území specifické. Bohužel každá liniová stavba má svá negativa. Opatření k splnění akustické zátěže (limity) budou specifikována v další přípravě záměru a to již pro konkrétní vybranou trasu. 107. Hana Phillips ze dne 2. 2. 2011 Podstata vyjádření Nesouhlasím s východní variantou. V podstatě návrh počítá se dvěma dálnicemi paralelně vedle sebe. Žiji v Zaječicích u Pyšel a dálnice je od místa mého bydliště v dosahu zhruba 3 km. Proto mi přijde absurdní jednu dálnici rozšířit a druhou postavit těsně vedle. Přijde mi to spíše jako boj politiků, které jsou v současnosti ve vládě a rozhodne skóre chat a objektů, které mají politici v jedné nebo druhé oblasti. Přitom prvá varianta počítá s přemostěním krajiny, takže dosah na krajinu bude spíše optický, než exhalačně devastační a záleží na vhodném začlenění do krajiny. Jistě ve výsledku to lze i tak chápat ovšem s vynecháním politických aspektů. Tak, jak je východní varianta trasována v předmětném úseku, je dána zadáním MŽP s respektováním limitů území. Západní varianta plně odpovídá zákonům logiky a když to vezmu ze stránky dopravní obslužnosti, plně by pokryla požadavky, kvůli kterým je dálnici potřeba – propojení koridoru. silnice I/3 jako zajištění místní dopravy a obslužnosti je plně dostačující a západní varianta by naopak stávajícímu provoz odlehčila. V této oblasti vede i dosti frekventovaná železnice, která je pro místní dobrou volbou a splňuje pojítko mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Jedná se o názor autorky připomínky, který je pochopitelně a logicky ovlivněn trasováním variant.

311


108. Miloš Vašek a další ze dne 11. 2. 2011 Podstata vyjádření Jako vlastníci nemovitostí v Otících u Svojšovic, obec Strančice , jejichž katastrální území je přímo dotčeno realizací, nesouhlasíme se záměrem dálnice D3-Středočeská, zejména s variantou A2-východní (vedoucí směrem Všechromy - Světice, na mapě vyznačena fialovou barvou. Otice jsou již v současné době v sevření dálnice D1 a železniční tratě směr České Budějovice (Světice-Strančice). Když fouká vítr od D1 nebo z opačného směru od železniční tratě, je v Otících nepříjemný hluk. Už při pohledu na nakreslený návrh na mapě je vidět sevření obce mezi dálniční sítí. Záměr varianty A2 , která by měla vézt několik desítek metrů od našich nemovitostí, je likvidační. Realizace východní varianty v jakékoliv podvariantě znamená další fragmentaci krajiny, která je již v současnosti liniovými stavbami značně ovlivněna ( v tomto směru je nejméně konfliktní podvarianta A4). I momentální klimatické podmínky mají vliv na okamžitou akustickou situaci v území. V rámci další přípravy záměru bude po výběru konečné varianty provedena nová akustická studie s návrhem opatření pro dodržení platných hygienických limitů akustické zátěže. Ve zkušebním provozu bude provedeno ověřovací řízení, v případě zjištěných nedostatků budou realizována nápravná opatření. Stávající životní prostředí v okolí naší obce je příznivě ovlivněno významnou zemědělskou, ovocnářskou a mysliveckou činností, která by byla zlikvidována pro hluk a nezdravé ovzduší z provozu na obou dálnicích.

109. Ing. Milan Vejmola ze dne 15. 2. 2011 Podstata vyjádření Nebezpečí plynoucí ze zpoždění výstavby D3 - Západní varianta Stávající komunikace Praha - Davle - Štěchovice, která zajišťuje dopravní obslužnost části Dolního Posázaví a spojuje rekreační oblasti u Slapské přehrady s Prahou je ve velmi špatném stavu. V důsledku zvětrávaní hornin ve velké výšce nad touto silnicí hrozí nebezpečí sesuvu skalních masívů a balvanů na projíždějící automobily a vzhledem k tomu, že intenzita dopravy je zde hlavně o víkendech velice vysoká, je toto nebezpečí více než reálné. Při ošetřování těchto skalních útvarů se musí navíc silnice uzavřít a dochází k dopravním kolapsům. Objížďky přes obec Jílové u Prahy jsou nevyhovující z důvodu stavu komunikací v této oblasti (úzké silnice s nepřehlednými úseky, hluboké srázy), čímž zde dochází k mnoha vážným dopravním nehodám, kapacita těchto komunikací je malá, navíc obyvatelé těchto obcí jsou obtěžováni dopravou, která vede mnohdy přímo jejich centry. Protože hrozí katastrofální situace jako v letech 2002 a 2003, kdy byla v důsledku povodně v srpnu 2002 utržena část silnice mezi Davlí a Štěchovicemi, která se potom více než půl roku opravovala a dostat se z Prahy do výše jmenovaných rekreačních oblastí bylo ve špičkách dosti obtížné a časově náročné, nemluvě o problémech obyvatel těchto oblastí, kteří každý den dojíždějí do Prahy za prací, dostupnosti rychlé lékařské pomoci, hasičů, policistů a ostatních nezbytných služeb. 312


Jedná se ze strany autora připomínky na upozornění, že v současnosti není odpovídající komunikační napojení Jílovecka a přilehlých oblastí. Pokud nebude realizována západní varianta středočeské D3 bude nutno tuto oblast v každém případě nutno komunikačně řešit. Závěr Z výše uvedených důvodů požaduji, aby tyto byly do dokumentace EIA zapracovány. Dále žádám, aby z důvodu velice nebezpečné silnice R3 Praha - Benešov - Tábor kde každoročně v důsledku neustálého protahování termínu dokončení výstavby dálnice D3 vyhasne zcela zbytečně několik lidských životů a z důvodu možného sesuvu skalních masívů a předpokládaných problémů se silnicí Praha - Davle - Štěchovice, byla co nejdříve dostavěna dálnice D3 ve variantě Západní, dříve Stabilizovaná, která byla již jednou schválena. 110. Oldřich Zadražil ze dne 17. 2. 2011 Podstata vyjádření V uvedené dokumentaci je přes Týnec uvažován řádný přivaděč z přilehlé oblasti (a ne jak starosta Březina lhal, že to nebude přivaděč, ale pouze připojení Týnce k D3). Jedná se v podstatě o spor ve formulaci, což nelze považovat za podstatné. K Týnci:

Str. 14, str. 42-44 – varianty přivaděče 1,2,3. Str. 241 – hodnocení vlivů na veřejné zdraví

Toto hodnocení je povrchní, nezmiňuje závažnou skutečnost, že Týnec n. S. a lokalita Dolního Posázaví je oblast inverzní a že se zde stejně jako mlha, bude hromadit smog a prašnost, jejichž koncentrace bude při převládajících západních větrech dnem i nocí narůstat. Rozptylová studie: str. 252 – „v Týnci se přivaděč nedotkne obytné zástavby“ – to je lež – silnice od (Prahy) Čakovic probíhá kolem čtvrti rodinných domků („Na Pražské“ – druhá komunikace od (Jílového) Chrástu probíhá těsně kolem hlavního sídliště v Týnci. V tomto směru dokumentace hovoří pouze o přivaděči – nikoliv o přiléhajících komunikacích. To, že začátek přivaděče přes Týnec je křižovatka u Janečkovy vily je záměrná mystifikace. Do tohoto bodu „začátku přivaděče“ (a z „konce přivaděče“) budou všechny automobily, včetně návěsů a autobusů zřejmě přilétat a odlétat vrtulníkem. V dokumentu není řešen ani železniční přejezd a most v Týnci n. S., ani nejužší komunikace pod dřívější týneckou poštou. Nelze reálně předpokládat, že realizace přivaděče vyřeší veškeré dopravní problémy v Týnci nad Sázavou. Str. 484 – vliv západní varianty na Týnec – pouze zásah do k.ú. Týnec. Není řešena protihluková ochrana Týnce (obytné zástavby a starého Týnce). Protihluková ochrana Týnce v případě realizace západní varianty je a bude řešena, a to včetně přivaděče. Str. 485 – hodnocení podivné – západní koridor příznivější nežli východní? Jedná se pouze o předběžný názor zpracovatele dokumentace

313


Podpora předchozího vedení MěÚ Týnec nad Sázavou k dálnici D3 – varianta západní spolu s nabídnutím možnosti přivaděče k D3 přímo přes Týnec byla MěÚ poskytnuta v prosinci 2003. Toto rozhodnutí je promítnuto do posledního návrhu řešení hodnoceného a předaného od MŽP MěÚ Týnec n.S. v lednu 2011, aby MěÚ s tímto seznámil své občany. V roce 2003 MěÚ udělal na své občany veliký podraz. Zcela účelově je označen „začátek a konce přivaděče“ na konci města – křižovatka u Janečkovy vily. V případě realizace nebude Týnec řešen s ohledem na zdraví občanů a stav životního prostředí, neboť přivaděč městem „jakoby“ neprochází. Opak je pravdou. Všechna vozidla přijíždějící na dálnici a sjíždějící z dálnice budou projíždět centrem města. To způsobí značné poškození životního prostředí a ohrožení zdraví a bezpečnosti občanů (smog, prach, hluk a zhoršení dopravní bezpečnosti). Jedná se o problematiku komunikačního řešení přímo v Týnci n. S., které stavba neřeší. Výhledová frekvence dopravy na přivaděči Týnec: Úsek

O 1 710

Přivaděč Týnec

Kom. Úsek II/106 Krhanice-Týnec Týnec-Bukovany

II/106 Sčítací úsek II/107

Počet vozidel/den LN TN N 310 100 410

Varianta 0 O N V 1610 250 1860 6070 650 6720

Varianta Z O N V 1090 140 1230 4840 480 5320

2005

2010

1-2600

6604

5385

1-3949

1486

1760

1-3589

3820

2159

V 2 120 Varianta V O N V 1 720 240 1 960 7 000 890 7 890

Z VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚPO TÝNEC NAD SÁZAVOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ (2009) citujeme: Největší hrozbou se zdá být nárůst automobilové dopravy. I přesto, že město se svým zájmovým územím neleží na hlavním silničním tahu a převážně se jedná o dopravu buď cílovou nebo do nepříliš vzdálených území je její nárůst citelný. Navíc poloha města neumožňuje provést jeho obchvat, který by snížil četnost průjezdu vozidel v některých místech, jako např. na silnici od Benešova k mostu přes Sázavu. Dá se očekávat, že po realizaci dálnice D3 včetně přivaděče z Týnce by se mohl stav zlepšit. Pro lepší průchodnost z jednoho břehu na druhý je připravena lávka pro pěší ve Zbořeném Kostelci a za Jawou je navržen nový most přes Sázavu pro silniční provoz. .

314


111. VZOR I (2 podání) (vlastníci nemovitostí v obci Bytřice (ul. Semovická), v lokalitě u Semovického rybníka u stávající silnice Bystřice – Semovice) Podstata vyjádření Nesouhlas s východní variantou. Zjistili jsme, že dokumentace se zcela nedostatečně zabývá vlivem zamýšlené stavby D3východní varianta na životní prostředí v našich stavbách, popř. nezohledňuje všechny vlivy, které by zamýšlená stavba spolu s dalšími dopravními stavbami nacházejícími se v blízkosti našich nemovitostí měla na životní prostředí v nich a v jejich bezprostředním okolí. Naše rodinné domy užíváme všichni k trvalému bydlení. Kolem domů jsme v minulých letech vytvořili rekreační zahrady. V současné době je životní prostředí v našich nemovitostech ovlivňováno zvýšeným hlukem, který se nese přes hladinu rybníka z frekventované železniční trati Praha České Budějovice probíhající cca 400 metrů od našich nemovitostí, z frekventované silnice I/3 Praha - České Budějovice ze vzdáleností cca 300 metrů od našich nemovitostí a z blízkého Letiště Benešov (LKBE) nacházejícího se v obci Nesvačily ve Vzdálenosti cca 800 metrů. Pokud jde o toto letiště, směřuji dvě vzletové dráhy, a to dráha 09 a dráha 06, nad naše nemovitosti, když provoz na tomto letišti je velmi silný, neboť letiště patří mezi pět nejfrekventovanějších letišť v České republice (cca 40.000 - 45.000 vzletů a přistání letadel ročně). Hluková zátěž i další vlivy na životní prostředí (emise výfukových plynů, vibrace apod.) již v současné době významným způsobem ovlivňují životní prostředí v naši lokalitě. Tuto situaci by nepochybně velmi významně zhoršila zamýšlená výstavba D3 - východní varianta. Z dokumentace vlivů na životní prostředí záměru D3-východní varianta jsme zjistili, že zpracovatel této dokumentace dospěl k závěru, že ani navrhované protihlukové stěny nesníží předpokládanou hladinu hluku pod platné hygienické limity. Stejně tak je z dokumentace patrno, že nelze přesně určit stanovení výhledových hodnot vibrací majících vliv na blízké stavby, avšak s takovými vibracemi je nutno počítat. Obdobně lze počítat i s negativními dopady z exhalací motorových vozidel na naše životní prostředí. Dokumentace předpokládající tedy negativní dopady záměru D3-východní varianta na životní prostředí v naší lokalitě posuzovala tyto vlivy odděleně a nezohlednila další negativní dopady stávajících dopravních staveb (železnice, silníce I/3, letiště) a jejich kombinaci, resp. vzájemné působení. Nad to dokonce v územním ptánu pro danou oblast je předpokládána ještě budoucí výstavba rychlostního železničního koridoru v prostoru cca 400 metrů západně od našich nemovitostí (mezi navrženou trasou D3-východní varianta a letištěm Benešov). Z dokumentace je také patrno, že nepočítá s dostatečnými protihlukovými opatřeními na přemostění Semovického rybníka. Tento zamýšlený most se bude nacházet ve vzdáleností cca 100 m od naších nemovitosti, a to nad vodní hladinou, takže hlukový dopad provozu na dálnici na prostředí v naších stavbách a v jejich bezprostředním okolí bude velmi významný. Ve vzdálenosti cca 30 až 150 metrů od našich nemovitostí je dále zamýšlena výstavba parkoviště vozidel s benzinovou čerpací stanicí (označena jako "odpočívka Bystřice"). Vliv vozidel, která budou parkovat na tomto parkovišti, na životní prostředí rovněž není předmětem posouzení dokumentace, když přitom je všeobecně známo, že kamiony parkující 315


v nočních hodinách na odstavných parkovištích ponechávají řidiči v provozu za účelem vytápění, popř. je vytápějí přídavnými topeními (exhalace, hluk, vibrace). Navíc pak na těchto parkovištích bývá i v nočních hodinách zvýšený provoz mající zásadní vliv na životní prostředí a pohodu bydleni (noční klid) v rodinných domech, které by se měly nacházet v bezprostřední blízkosti parkoviště. Dokumentace také vůbec nezohledňuje vliv imisí (hluk, vibrace, emise výfukových plynů apod.) v době výstavby dálnice D3-východní varianta a výstavby přilehlých staveb ("odpočívka Bystřice" a přemostění dálnice) na naše rodinné domy, které se nacházejí v bezprostředním sousedství této zamýšlené stavby. Dokumentace by také měla zohlednit estetické dopady plánovaných staveb po jejich dohotovení z hlediska krajinného rázu v daně lokalitě, který je dán mj. významným krajinným prvkem Semovického rybníka (viz § 3 odst. 1 písm. b) a § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), ale i estetické dopady v době realizace staveb na životní prostředí v našich nemovitostech. Měla by tedy řešit, jaký vliv bude mít skutečnost, že ve vzdálenosti několika metrů, příp. několika desítek metrů, od našich rodinných domů budou po dobu několika let pracovat těžké zemní stroje, jezdit těžká nákladní auta, bude zde pracovat velké množství lidí, krajina bude rozrytá, devastovaná, bude zde zvýšená prašnost, v období dešťů bude okolí rozbahněné, prostředí kolem neestetické, budou problémy s příjezdem do našich nemovitostí apod. Sama stavba v blízkosti našich obytných sídel by tedy zásadním způsobem zasáhla do našeho životního prostředí, avšak dokumentace se tímto aspektem nezabývá. Dokumentace hodnotí záměr ze všech podstatných vlivů na úrovni stávajících projekčních podkladů. To, že v některých úsecích není trasa ještě zcela stabilizovaná, nelze dávat za vinu zpracovateli dokumentace. Zpracovaná akustická studie vytipovala oblasti, kde při použití typové protihlukové stěny nebude dodržen platným hygienický limit. To neznamená konečný stav území. Jedná se o oblasti, které je nutno v další fázi projektové přípravy řešit pro vybranou variantu, přičemž technické prostředky jsou známy – viz již dříve v posudku. Zpracovaná akustická studie bude reflektovat na zpřesněnou prognózu dopravní frekvence a bude řešit všechny problémové úseky. Akustická studie by měla zohlednit stávající akustickou situaci v území, a to včetně v daném případě i železničního koridoru, příp. letiště Benešov. Účinnost realizovaných protihlukových opatření bude ověřena ve zkušebním provozu, v případě zjištěných nedostatků budou realizována nápravná opatření. Legislativní předpisy musí být dodržovány i v průběhu výstavby. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby. Pokud se týká odpočívky, je její umístění předběžné, přičemž pokud by byla i v této lokalitě bude dopřesňováno její dispoziční řešení. V současné době není jisté, zda provozovatelem by byl oznamovatel, nebo někdo jiný. Stavba však s odbočovacími pruhy na odpočívku musí počítat. Součástí odpočívky bude beze sporu mimo čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Tyto jsou dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění podrobeny minimálně zjišťovacímu řízení. Provoz těchto odpočívek musí být logicky zabezpečen vůči okolí z hlediska akustické zátěže. Hodnocení krajinného rázu dokumentace obsahuje. 316


Žádáme, aby dokumentace byla dopracována v následujících směrech: Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti - tedy naše rodinné domy se zahradami. Přitom, aby bylo vzato v úvahu, jakým způsobem se na vliv životni prostředí v našich nemovitostech projeví blízkost přemostění Semovického rybníka a jaké protihlukové a protivibrační opatření je třeba navrhovat, jakým způsobem se na vliv životního prostředí v našich nemovitostech projeví provoz na plánované "odpočívce Bystřice", jakým způsobem se projeví plánovaně přemostěni silnice Bystříce - Semovice přes dálnici D3. Komentář uveden již výše. - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti - tedy naše rodinné domy se zahradami v souvislosti s již existujícími dopravními stavbami – tedy železničním koridorem Praha České Budějovice, silnicí Il3 Praha Budějovice, Letištěm Benešov (LKBE) a případným zamýšleným rychlostním železničním koridorem. Komentář uveden již výše. - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti - tedy naše rodinné domy se zahradami po dobu zamýšlené výstavby (vliv stavebních činností a provozu stavebních strojů a techniky). Komentář uveden již výše. - Bylo dopracováno posouzení vlivů zamýšlené stavby dálnice D3-východní varianta konkrétně na shora uvedené nemovitosti, které jsou určené a užívané k trvalému bydlení, z hlediska platných hygienických norem (hluk, vibrace, emise) s tím, že by mělo být posouzeno, zda vůbec je možné realizovat zamýšlenou stavbu dálnice D3-východní varianta tak, aby v rodinných domech v lokalitě nacházející se v bezprostřední blízkosti stavby bylo možno bezvýjimečné splnění všech zákonných norem a předpisů. Komentář uveden již výše. Na závěr vyslovujeme názor, že záměr vystavět dálnici s „odpočívkou Bystřice" a dalšími navazujícími stavbami v tak bezprostřední blízkosti našich domů a našich pozemků je porušením našich základních práv na ochranu našeho vlastnictví a další Ústavou zaručených práv, zejm. práva na ochranu našeho obydlí a životního prostředí v něm, neboť realizace takto životní prostředí zatěžující stavby by neměla být uskutečněna v tak bezprostřední blízkosti obytné lokality, a to především z toho důvodu, že nelze stavbu realizovat tak, aby byly dodrženy závazné hygienické limity stanovené na ochranu občanů před negativními dopady staveb na jejich životní prostředí. V případě odpočívek se jedná pouze o předběžný návrh, dispoziční řešení bude předmětem další projekční přípravy, pokud tato varianta bude vybraná. Jak již bylo uvedeno součástí odpočívky bude zcela jistě čerpací stanice pohonných hmot a parkovací místa. Toto bude předmětem samostatné ho posuzování v procesu EIA.

317


112. VZOR II (6 podání) Podstata vyjádření Nesouhlas se západní variantou. A) Západní koridor v katastru obcí Chrášťany u Benešova, Václavice a Tisem nesplňuje požadavky na ochranu životního prostředí a přírody. Předložený záměr nerespektuje požadavky na výstavbu (liniových staveb v uvedených akcích, které byly stanoveny s cílem zachování čistého životního prostředí a ochrany přírody. Základním požadavkem obcí je umístění dálnice do tunelu od obce Chrášťany až za silnici TisemNeveklov. Tento požadavek je nad rámec akceptovatelných připomínek. Umístění dálnice do tunelu bez ohledu na morfologii terénu lze jen mimo jiné při neakceptování bezpečnostních rizik tunelů příp. bez ohledu na finanční náročnost stavby. Přesto zpracovatel posudku reflektuje na vznesenou připomínku podmínkou formou doporučení do návrhu stanoviska. B) Západní koridor je navržen v rozporu se stavební uzávěrou podle Nařízení obce Chrášťany č. 1/2006, proti jejímuž zrušení se obec Chrášťany brání žalobou u Městského Soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 50/2010 ze dne 18.5.2010. Stavební uzávěra není překážkou pro posuzování vlivů záměru na životní prostředí. Může být logicky problémem v dalších stupních projektové přípravy. C) Západní koridor je navržen v rozporu s platnou stavební uzávěrou podle Nařízeni obce Tisem č. 1/2006. Návrh koridoru nerespektuje podmínky pro umisťování liniových staveb dopravní infrastruktury, stanovené v článku 3 Nařízení a je ze zákona nezbytné je zcela přepracovat. Dtto jako předešlé D) Žádáme, aby MŽP požadovalo realizaci dálnice ve východním koridoru. Dokumentace jasně dokládá, že východní a západní varianta jsou plně srovnatelné. Rozhodující rozdíl je ale v tom, že východní varianta umožní lepší propojení hustě zabydlených celků bez nutnosti dlouhých přivaděčů. Naopak západní varianta vede územím s minimální potřebou dopravy a s málo poškozenou přírodou. Jedná se o názor autora připomínky – bez dalšího komentáře. E) Realizace D3 ve východním koridoru je v souladu s klíčovou prioritou č. 1 Programového prohlášeni vlády. V rámci boje proti zadlužování země nelze plýtvat veřejnými prostředky. Východní koridor vyžaduje výrazně nižší investiční náklady než koridor západní. ad D) a E) Bez komentáře. Jedná se o názor autora připomínky.

. 318


113. VZOR III (2 podání) Podstata vyjádření Požadujeme, aby dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k přepracování. Zároveň doporučujeme, aby oznamovatel zvážil odložení přepracování dokumentace EIA s ohledem na Ministerstvem dopravy plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019 až 2024. 1.

Způsob a forma zveřejnění dokumentace EIA je v rozporu se zákonem č. 100/2001 Sb.

Zveřejnění dokumentace bylo provedeno v souladu se zákonem. 2. Předčasnost procesu EIA proces EIA není předčasný. bez stanoviska dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. Neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 3. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo následně několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. 4. Dokumentace o posouzení vlivů variant dálnice D3 na životní prostředí má řadu metodických chyb, jednostranných zkreslení a jiných nedostatků: Jedná se o obdobné připomínky jaké má Sdružení Miláčov. Zpracovatel posudku se nedomnívá, že dokumentace obsahuje významné nepřesnosti, metodické chyby nebo zkreslení. 5. Studie východní varianty D3 v úseku B2 (cca 37. - 39. km, vesnice Radošovice, Tožice, Zahradnice, Božkovice) nebere v potaz a detailně nerozpracovává vlivy způsobené souběžným provozem D3 s provozem v současnosti rozestavěného úseku 4. tranzitního železničního koridoru a tunelu Zahradnice. V tomto místě navržený most přes biokoridor v km 38,775 nebude plnit svou funkci, neboť vyúsťuje na trasu železničního koridoru. Tento most přes biokoridor zcela chybí

319


v tabulce 13 na str. 33 – 34 dokumentace. Velice negativní dopad bude také v dotčeném území na prostupnost krajiny pro člověka. Požadujeme, aby bylo dopracováno posouzení všech vlivů zamyšlené stavby dálnice D3 - východní varianta konkrétně na shora uvedený úsek s rozestavěnými dopravními stavbami, především 4. tranzitním železničním koridorem a aby bylo případně v tomto úseku navrženo alternativní trasování D3. V současnosti probíhá výstavba železničního koridoru. Modernizace úseku Votice – Benešov se předpokládá ukončit k 31. prosinci 2013. Není tedy reálný předpoklad souběhu obou staveb. Dokumentace zohledňuje mimo předmětnou variantu D3, další dotčené komunikace, včetně I/3. Nezohledňuje železniční koridor, který je ve výstavbě a tato stavba musí rovněž plnit platné legislativní předpisy. V další projektové přípravě po výběru konečné varianty musí nová akustická studie toto zohlednit a na základě výsledku navrhnout odpovídající protihluková opatření – zahrnuto do podmínek stanoviska. Na druhou stranu překračování hygienických limitů akustické zátěže železničním koridorem je věcí této stavby. V případě, že na výsledné akustické zátěži podílí významně oba zdroje (koridor a D3) musí být konečné řešení společné. 6. Z dokumentace vyplývá, že v některých úsecích východní varianty (např. měřící bod B2-54, B2-51) ani navrhované protihlukové stěny nesníží předpokládanou hladinu hluku pod platné hygienické limity. Požadujeme konkrétně v úseku B2 zapracování jiných protihlukových opatření nebo zpracování posouzení alternativního trasování D3 tak, aby byly platné hygienické limity dodrženy. Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Prostředky k snížení akustické zátěže existují – uvedeno již dříve v posudku. To co je uvedeno jako výsledek není tedy předpokládaný konečný stav v území. 7. Absence subvariant východní varianty D3 v úseku B2 mezi Bystřicí a Olbramovicemi nedává možnost vybrat v tomto úseku lepší variantu, která by měla méně negativní vlivy na obyvatele a životní prostředí v bezprostředním okolí a umožnila lepší prostupnost krajiny pro člověka. Je pochopitelně posuzováno jen to, co bylo předloženo. V některých úsecích variant středočeské D3 je skutečně řešení v podvariantách invariantní – jedná se v západní variantě o úsek Z2 v jižní části, ve východní variantě pak B2 ve střední části. Je to dáno skutečností, že dané limity území již další subvarianty neumožňují, nebo by byly zcela hypotetické. 8. Stavba a následný provoz záměru dálnice D3 bude mít významný vliv na množství a kvalitu podzemních a povrchových vod v jeho blízkém i širším okolí. V rámci dokumentace byly vytipovány oblasti, kde může dojít k ovlivnění zdrojů vody včetně individuálních. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena 320


případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření. 9. Jednou z nejcennějších poloh je atraktivní krajina povodí Janovického potoka v prostoru kolem Vrchotových Janovic se svým jedinečným biotopem. Krajina je zde velmi harmonická, s vysokou krajinářskou estetickou hodnotou, ale i hodnotou užitnou. Kulturně historická hodnota svázaná s uměleckými osobnostmi nejen národního, ale i evropského významu nebyla narušena ani za druhé světové války, kdy zde po vysídlení obyvatelstva vznikl výcvikový prostor jednotek SS. Po realizaci stavby dálnice v navrhovaných variantách bude krajinný ráz zcela zdevastován. Hodnocení vlivů na krajinný ráz bylo provedeno v samostatné studii, která je přílohou dokumentace. V každém případě liniová stavba má vždy negativní dopad na krajinu. Opatření ke snížení vlivu na krajinný ráz jsou součástí návrhu podmínek stanoviska. 114. VZOR IV (27 podání) Podstata vyjádření Požaduji, aby dokumentace EIA byla vrácena oznamovateli k přepracování. Zároveň doporučuji, aby oznamovatel zvážil odložení přepracování dokumentace EIA s ohledem na Ministerstvem dopravy plánovaný harmonogram výstavby středočeského úseku dálnice D3 až v letech 2019 až 2024. 1. Předčasnost procesu EIA Zpracovatel posudku je nedomnívá, že proces EIA je předčasný. Mezitím byla tzv. superkoncepce minimálně zpochybněna. Je obecná snaha jak Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic tak Sdružení pro výstavbu D3 a R4 tuto stavbu realizovat. Na druhou stranu bez stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění nelze podnikat další kroky v přípravě záměru. Vlastní stanovisko EIA neznamená zahájení stavby, ale je jen jedním ze zásadních postupných kroků k realizaci stavby. Následná další příprava včetně výkupu pozemků, získání příslušných povolení atd. si vyžádá ještě velmi dlouhou dobu. Neexistence stanoviska EIA by další přípravu zbrzdilo. 2. Přehodnocení dopravní významnosti dálnice D3 V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. 321


3. Není posouzen vliv na EVL Dolní Sázava Pro EVL Minartice bylo v oznámení zpracováno posouzení dle §45i zákona č.114/1992 Sb. KÚ si vyhradil posouzení vlivu na EVL Sázava po definitivním návrhu řešení v dalších stupních PD. 4. Chybí podrobné geologické zhodnocení – poddolovaného území a CHLÚ v Jílovém u Prahy, archeologické naleziště zlatohorního revíru Těžba zlata v okolí Jílového u Prahy má dvě období – středověké – značně dlouhé, a novodobé. Ve Studeném byla v roce 1953 dokončena výstavba úpravny. Avšak po krátkém zkušebním provozu bylo rozhodnuto upravovat zde, s ohledem na tíživou situaci v chemickém průmyslu pyritovou rudu z Chvaletic. Teprve v roce 1958 byla úpravna po operativně provedených změnách propojení jednotlivých technologických celků opět převedena na zpracování Au rud. Zprvu se těžilo bohatší zrudnění na žíle Šlojíř, kde místní nabohacení dosahuje až 11 g Au/t. Zásoby na této žíle ale byly malé a těžba se doplňovala z Bohulibského žilníku, kde byla kovnatost kolem 2 g Au/t.. Při úpravě se volné zlato zachycovalo na sametových stolech. Zachycený materiál se amalgamoval a zlatá houba získaná po odehnání rtuti se tavila na zlato o ryzosti 22 karátů. Rmut, který přešel přes sametové stoly se flotoval. Získaný koncentrát se dodával do louhovny v Kremnici a od roku 1961 se zpracovával ve vlastní louhovně. Loužilo se kyanidem draselným a precipitovalo zinkovým prachem. V roce 1968 se těžba zlata kvůli nerentabilitě zastavila, technologie se sešrotovaly a doly zasypaly či zaplavily. V souladu se zásadami sociální politiky se hledal pro pracovníky závodu náhradní výrobní program, který by nebyl příliš náročný na zaškolení. Už v roce 1969 byla ve švédské licenci ve dvou rychle vybudovaných halách zahájena výroba stavebního lešení HAKI. V provozu 1953 - 1968, je zde uloženo asi 420.000 tun odpadu z úpravny jílovských zlatodolů. Jádro odkaliště je tvořeno plastickými šedočernými kaly ze zpracování chvaletických manganových rud v 50. letech. Odkaliště bylo spojeno s úpravnou zlatonosných rud ve Studeném 300 m dlouhým nadzemním potrubím. Dnes je zde zalesněná plošina, ukázka dobré rekultivace krajin a je mimo území západní varianty Středočeské D3. Novodobé dobývky jsou známé, středověké jen zčásti. V případě, že bude realizována západní varianta středočeské D3, bude nutno provést detailní průzkum v okolí stopy silnice, pro podchycení případných nestabilních území. Technicky je tato problematika řešitelná – viz např. budování komunikací na Ostravskou. Zahrnuto do podmínek stanoviska, včetně zabezpečení dotčených děl. Pokud se týká chráněného ložiskového území, podle posledních informací se v současnosti jedná o zrušení ochrany (nikoliv z titulu dálnice). Zpracovatel posudku považuje toto za neuvážený krok. 5. Chybí vyhodnocení vlivu na výhradní ložisko cihlářské hlíny v Dolních Jirčanech

322


V rámci procesu EIA nejsou pochopitelně k dispozici veškeré přesné technické údaje. Je však nutno tyto problémy znát a pojmenovat je, aby bylo možno je odpovídajícím způsobem dořešit v další projektové přípravě. Konečné údaje o odtěžbě cihlářské suroviny budou známy po stabilizaci stopy trasy, pokud bude západní varianta vybrána k realizaci. V souladu s názorem České geologické služby (viz již dříve v posudku), pokud nebude mít Tondach zájem na předmětné surovině, lze ji využít i jinak. Zahrnuto do podmínek stanoviska. 6. Dokumentace EIA je v rozporu s Nařízením obce Tisem č. 1/2006, o stavební uzávěře Nařízení obce Tisem – v procesu EIA je záměr posuzován z hlediska vlivu na životní prostředí z hlediska jeho přijatelnosti, příp. akceptovatelnosti. Nařízení obce Tisem o stavební uzávěře je spíše problémem pro další fáze přípravy stavby včetně příslušných stavebních povolení. 7. Nedostatečné posouzení hlukového zatížení, opatření ke snížení zátěže Akustická studie vytipovala lokality, kterým je nutno se dále věnovat, v případě, že bude vybrána příslušná varianta k realizaci. Prostředky k snížení akustické zátěže existují – uvedeno již dříve v posudku. 8. Nedostatečné posouzení imisního zatížení Predikce imisního zatížení na zhruba 20 let je velmi problematická. Jedná v každém případě o odhady. Rozptylová studie počítala se samovolným provětráváním tunelů, tj. s méně příznivým případem. Nucené větrání má v každém případě lepší rozptylové podmínky. 9. Chybí vyhodnocení nepřímého vlivu stavby a provozu dálnice D3 Jedná se především o problematiku realizace stavby a provozu stavby při mimořádných je situacích. Při realizaci stavby projednání dopravních tras s dotčenými obcemi v kompetenci dodavatele stavby. Pro dopravu materiálů bude možnost využít i rozestavěných úseků dálnice. I během výstavby musí být dodrženy platné legislativní . Potřeby materiálů v dokumentaci jsou uvedeny str. 83. Potřeba kameniva nebude pro záměr příliš podstatná, neboť z titulu tunelů v západní variantě vznikne cca 840 930 m3, rubaniny, ve východní variantě pak 630 700 m3. Podstatná část této rubaniny bude jistě vhodná pro výstavbu dle záměru, přičemž bude realizovaná v obou variantách řada zářezů. Obě varianty jsou charakteristické přebytkem materiálů z výstavby – varianta západní – cca 3,5 mil m3, varianta východní 7 mil m3. Dovoz materiálů (zdroje) bude plně v kompetenci dodavatele stavby. 10. Vyhodnocení využitelnosti I/3 a D1 jako doprovodných komunikací Jedná se nadstandardní situace – tedy ne situace běžné. Je skutečností, že II/105 není zcela vyhovující. Z hlediska dopravní obslužnosti by toto právě měla řešit Středočeská D3. Pokud by byla realizována varianta východní, pak v každém případě bude dopravní řešení této 323


oblasti nutno řešit. Pochopitelně je logické, že v případě západní varianty by logicky i II/105 sloužila v některých výjimečných případech jako doprovodná komunikace. Plánované uzavírky budou vyznačeny dopravním značením s usměrněním dopravy na I/3 jak již s využitím Václavické spojky nebo jiné komunikace. Logistický plán uzavírky částí D3 a využitelných objízdných komunikací musí vytvořit provozovatel – Ředitelství silnic a dálnic a není ani tak věcí zpracovatele dokumentace. 11. Další nedostatky dokumentace EIA Chybí detailní zmapování migrace velkých savců (str. 184), přitom se jedná o podstatný ukazatel z hlediska návrhu zmírňujících opatření v trase záměru. Dále nejsou dostatečně zhodnoceny stávající prvky ÚSES (str. 201). Hodnocení některých aspektů vlivu záměru je zcela tendenční a v rozporu se samotným textem dokumentace nebo jinými dokumenty či realitou. Zjevně pak slouží k vylepšení pozice západní varianty tam, kde v porovnání s variantou východní dosahuje výrazně horších parametrů. Jedná se vesměs o připomínky, které již zazněly i v jiných vyjádřeních a kterým se zpracovatel posudku vyjadřoval dříve. 12. Soulad s ÚPD obcí je tendenčně nadhodnocené kritérium Je možno potvrdit, že soulad územním plánem není kriteriem pro hodnocení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí.

13. Chybí detailní zhodnocení vlivu na podzemní a povrchové vody Provedená hydrologická studie v rámci dokumentace mapovala lokality, kde může dojít ohrožení vod.. Podrobný hydrogeologický průzkum bude proveden po vybrání konečné varianty dálnice D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření.

115. VZOR V (3 podání) Podstata vyjádření Nesouhlasíme s variantou C1. Jsme přesvědčeni, že s ohledem na krajinný ráz území, ve kterém má být realizována navrhovaná varianta "CI" dálnice D3 a zejména s ohledem na rozsáhlá mokřadní společenstva nacházející se v lokalitě mezi zemědělskou usedlostí Babice, obcemi Kašovice, Radotín, Křešice a uvažovaným vedením trasy "CI" a související výskyt značného množství velmi vzácných či dokonce kriticky ohrožených živočišných druhů (namátkou např. chřástala polního, vydry říční, blatnice skvrnité, čolka obecného, kuňky ohnivé, mloka skvrnitého, čápa černého, včelojeda lesního, bramborníčka hnědého či dudka chocholatého), přičemž v řadě ze shora uvedených případů se jedná o živočichy, zařazené dle Seznamu zvláště chráněných 324


druhů živočichů ČR, dle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., do skupiny druhů živočichů silně ohrožených, je vedeni dálnice D3 po trase v předkládané variantě "CI" zcela nepřijatelné. Zároveň spatřujeme zásadní pochybení zpracovatele projektu i samotného projektu v tom, že výše uvedené skutečnosti v něm nejsou zahrnuty a zohledněny. Ze shora uvedených důvodů a dále z důvodu nutnosti zachování stávajícího stavu; kdy daná lokalita je v rámci širšího území jednou z mála, kde dosud nedošlo k výrazným zásahům do životního prostředí a masivnější urbanizaci, nesouhlasíme svedením trasy ve variantě „Cl" a žádáme, aby tyto námitky byly vzaty v úvahu v rámci dalšího projednávání záměru výstavby dálnice D3. Stanovisko zpracovatele posudku: Většina uvedených chráněných druhů byla v této lokalitě nebo blízkém okolí zastižena. Pokud se jejich stanoviště stavba ve vybrané variantě skutečně dotkne, je nutné požádat ze strany investora o udělení výjimky pro tyto druhy Krajský úřad Středočeského kraje, který zároveň stanoví nápravná nebo ochranná opatření. 116. VZOR VI (12 podání) Podstata vyjádření Nedostatky v dokumentaci pro subvariantu „C1" východního koridoru: •

V úseku Podolí - Beztahov prochází zemědělsky extenzivně využívanou oblastí s trvalými travními porosty oddělenými členitými krajinotvornými prvky – rybníky, lesíky, mezemi, remízky a se zvláštním, citlivým vodním režimem. Je to ojedinělý typ krajiny, který se na mnoha místech nedochoval. Hodnocení vlivů na krajinný ráz bylo provedeno v samostatné studii, která je přílohou dokumentace. V každém případě liniová stavba má vždy negativní dopad na krajinu. Opatření ke snížení vlivu na krajinný ráz jsou součástí návrhu podmínek stanoviska.

•

Navrhovaná trasa je v přímém konfliktu s územím Natura 2000 - rozsáhlá mokřadní společenstva luk a rybníků u Podolí a Slavkova s výskytem mnoha kriticky ohrožených druhů, zejména obojživelníků velice závislých na kvalitě vody. Případná realizace předpokládá jejich zánik. Nejbližším územím Natura 2000 je Evropsky významná lokalita Slavkov. Navrhovaná trasa východního koridoru D3 není v kontaktu s touto lokalitou.

•

Křižovatka u Křešic se silnící I/18 v blízkosti výrazné dominanty krajiny - křešického špýcharu je silným narušením krajinného rázu. Oblast kolem Košovic je velice vysoko položená a to způsobí, že dálnice se z mnoha pohledů z Benešovska stane výrazným rušivým elementem v reliéfu krajiny. Narušení krajinného rázu je bohužel reálným důsledkem jakékoli liniové stavby. Nelze tento fenomén hodnotit jen z pohledu jedné lokality, ale komplexně vzhledem k navržené variantě. Z hlediska komplexního hodnocení v dokumentaci vlivů na harmonické měřítko a vztahy se tak Východní koridor jeví méně konfliktní než Zapadni koridor. 325


•

Oblast vymezená obcemi Radotín, Košovice, Křešice a Beztahov je rozlehlým vysoko položeným prameništěm. Znečištění vody v této oblasti splachy z dálnice bude mít nesporný negativní dopad jak na kvalitu pitné vody v okolních obcích (Radotín, Košovice, Vrchotovy Janovice), tak na vodní faunu v Janovickém potoce. V dokumentaci je provedena rekognoskace zdrojů vody podél trasy Středočeské D3 s předběžným hodnocením dopadů vlivu realizace. Po konečném výběru varianty a stabilizaci stopy bude proveden podrobný hydrogeologický průzkum se zaměřením na případnou negativní změnu kvalitativní i kvantitativní včetně příp. nápravných opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů oznamovatel zajistí nápravná opatření.

•

Zamýšlená trasa dále prochází skrz louky u Košovic, které jsou v návaznosti na loukv u Beztahova největším tokaništěm kriticky ohroženého chřástala polního, které by tak bylo zcela zničeno. Lokalita byla v rámci dokumentace posouzena. Podle zpracovatele příslušné části dokumentace se jedná o lokalitu v kategorii II. Zásah do biotopů živočichů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. je možný pouze v případě, že bude oznamovateli udělena Krajským úřadem Středočeského kraje výjimka ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů. Tato podmínka je uvedena v návrhu stanoviska.

•

19,5 metrů hluboký zářez přes hřbet mezi Košovicemi a Beztahovem bude mít katastrofální dopad na hladinu spodní vody v Košovicích. Přímo v linii zářezu je umístěn vodní zdroj a prameny několika menších vodotečí s rybníky. Bude prověřeno v rámci další projektové přípravy podrobným hydrogeologickým průzkumem v případě, že tato varianta bude vybrána.

•

Dalším místem ohrožujícím kvalitu povrchových vod je prameniště na „náhorní planině" mezi Beztahovem, Košovicemi, Nazdicemi a Vranovem, které dálnice kříží. Voda odtud jde přes několik rybníků k Martinicírn a vlévá se do rybníka Velký Mastník. Splachy odtud zasáhnou vodní faunu v pstuhovém revíru Mastníka, kde se vyskytují mimo jiné i kriticky ohrožené druhy (mihule potočni, rak říční). Mohou ovlivnit kvalitu pitné vody v Martinicích. Detailní hydrogeologický průzkum bude prováděn až pro vybranou variantu v další fázi projektové přípravy. V případě, že HG průzkum potvrdí negativní vlivy na dotčené zdroje vody budou navržena nápravná opatření. V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby. Ochrana vodných zdrojů zahrnuta do návrhu stanoviska. Eliminace škodlivých vlivů srážkových vod je řešena.

•

Osada Beztahov by se díky vedení dálnice v této variantě ocitla v ostrůvku mezi železničním koridorem, lomem a dálnicí. Ještě hůře by na tom byla osada Nazdice, zasažená ještě navíc dopravou, která by mířila ze zamýšleného sjezdu Votice - jih na Votice a Vlašim. Problém je dále přístupnost a rozdělení zemědělských pozemků, které se ocitnou v úzkém pruhu mezi železničním koridorem a dálnicí v úseku Nazdice 326


Durdice. Značný problém vidíme také v nepřekonatelnosti takovýchto dvou sobě blízkých překážek pro migrující zvěř. Studie nepočítá s migrací vysoké zvěře, přestože zde je početná stabilní populace daňků, muflonů a srny obecné. Navržené stavby reflektují na morfologii terénu a limity území, které jsou vždy pro dané území specifické. Bohužel každá liniová stavba má svá negativa. Opatření k splnění akustické zátěže (limity) budou specifikována v další přípravě záměru, a to již pro konkrétní vybranou trasu. Dostupnost všech pozemků musí být po realizaci stavby zajištěna. Je zcela zřejmé, že migrace zvěře bude vlivem liniových staveb v území ztížena. Možné řešení bude prověřeno v rámci další projekční přípravy, pokud bude tato varianta vybrána. •

Přemostění údolí Mastníka u osady Peklo může znehodnotit vodní zdroj pro obec Heřmaničky, zejména kvalitu vody. K ochraně vod v textu výše.

•

Potok Mastník je překročen velmi blízko rybníka Velký Mastník, který je významný výskytem kriticky ohrožených druhů vodního ptactva (čáp černý, bekasina otavní, skorec, ledňáček). Je zde pravidelným hostem orlovec říční a dokonce zde bylo potvrzeno i zahnízdění orla mořského. HIuk a vibrace, které by se od mostu nesly po proudu údolím, emise a zhoršení kvality vody by znamenaly zánik této sice nechráněné, ale mezi ornitology a obránci přírody velice ceněné lokality. Zpracovatel posudku se domnívá, že realizace stavby v žádném případě nevyvolá vzhledem ke vzdálenost tělesa dálnice (cca 380 m) a při respektování navržených opatření zánik lokality Velký Mastník.

•

Obec Heřmaničky by byla úzce sevřena mezi železničním koridorem a dálnicí. Jedná se o obecné konstatování. Bez komentáře.

•

Posouzení subvarianty "CI" bylo evidentně psáno od stolu, bez znalosti místních podmínek. Bez komentáře. Jsme přesvědčeni, že s ohledem na krajinný ráz území, kde dosud nedošlo k výrazným zásahům do životního prostředí a masivnější urbanizaci, s ohledem na výskyt ohrožených druhů a na vliv na kvalitu života lidí v dotčených obcích je vedeni dálnice D3 po trase v předkládané subvariantě "C1" zcela nepřijatelné. Subvarianta "C3" je šita podobně horkou jehlou, lokalitu Natura 2000 odsuzuje k zániku, západní větry na Votice ponesou hluk a emise dále než odhaduje studie, jsou zasaženy významné vodní zdroje, není jasné řešení přemostění železničního koridoru pod Beztahovem.

Varianta východní jako celek: •

V dokumentaci zcela chybí posouzeni vlivu subvarianty „C4“ - východně od Votic v trase kopírující silnici I/3 a s tunelem k Neustupovu. 327


Tato varianta není předmětem posuzovaného záměru •

Nedostatečně zpracovaná hlukové studie s množstvím míst s překročením limitů bez návrhu řešení, které by dosáhlo jejich splnění. Podle názoru zpracovatele posudku byla problematice akustické zátěže v posuzované dokumentaci věnována dostatečná pozornost. Skutečnost, že v některých případech není navrženou protihlukovou stěnou dosaženo úrovně pod platným hygienickým limitem neznamená, že se jedná o konečný stav řešení území. Existují různé možnosti technického řešení mimo výšky protihlukové stěny - její pohltivost, tvar stěny, tubusy, protihlukové valy, výšková změna vedení trasy, provedení povrchu vozovky (např. živičná směs s příměsí drcených pneumatik), stálezelená dřevinná bariera apod. Podmínka podrobné akustické studie včetně odpovídajícího technického řešení protihlukových opatření je součástí návrhu stanoviska.

•

Není zohledněn vedlejší vliv na provoz na silnici I/3 během stavby - nekonečná omezení, uzavírky, zvýšený provoz způsobený přepravou materiálu na již tak dost zatížené komunikaci atd. Opatření k snížení vlivů na životní prostředí během stavby jsou součástí návrhu stanoviska. Jedná se zejména o dodržování hygienických limitů hluku při stavbě, jednak omezování sekundární prašnosti. Tuto situaci nelze však ve stávajícím stadiu přípravy modelovat. Dopravní trasy jsou sice navrženy, není znám ale harmonogram výstavby a návaznost jednotlivých úseků stavby. Toto bude blíže definováno na základě prováděcího projektu, což je vlastně poslední fáze přípravných prací. Přitom za veškerou činnost při provádění stavby, a to včetně např. projednání přístupových tras na stavbu, odpovídá již dodavatel stavby.

•

Varianta východní není zakreslena v územním plánu Středočeského kraje, varianta západní jistě má propracovanější dokumentaci a je součástí územního plánu Středočeského kraje i územních plánů dotčených obcí. Soulad s územním plánem není podstatným kriteriem pro hodnocení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění. Je však skutečností že případný nesoulad by s největší pravděpodobností znamenal prodloužení zahájení realizace.

•

Je otázkou, zda má váhu posouzení vlivu na životní prostředí mezi podrobně zpracovaným záměrem, který představuje varianta západní, a čárou na mapě, kterou zřejmě nakreslil projektant od stolu - variantou východní. Bez komentáře, jedná se o názor autora připomínky.

•

Varianta východní sice jde industrializovanou krajinou (až na nesmyslnou subvariantu ,C1'`), to jí však významně prodraží. Bez komentáře, jedná se o názor autora připomínky.

•

Tři souběžně liniově stavby (D3 varianta východní, železniční koridor a silnice I/3) značně omezí nebo znemožni migrací volně žijících živočichů. Souhlas s uvedenou připomínkou.

•

Do varianty západní již bylo vloženo nemalé množství finančních prostředků. Neustálé vymýšlení nových a nových variant a tím i oddalování stavby, je mrháním veřejnými financemi. 328


Bez komentáře. Nesouhlasíme s vedením trasy ve variantě východní tak, jak je prezentována v dokumentaci a důrazně žádáme, aby tyto námitky a připomínky byty vzaty v úvahu v rámci dalších projednáváni záměru výstavby dálnice D3. 117. VZOR VII (2 podání) Podstata vyjádření Protestuji proti západnímu koridoru, který zcela změní životní prostředí v mém bydlišti k horšímu. Východní varianta je výrazně levnější než západní. Protestuji proti plýtvání veřejných peněz a žádám, aby MŽP doporučilo východní variantu i z ekonomických důvodů. Stanovisko zpracovatele posudku: Bez komentáře. Jedná se o názor autora připomínky.

Obdržená vyjádření svědčí o velkém zájmu o předmětný záměr. U stavby daného rozsahu je to pochopitelné. Přesto existuje několik dotčených obcí, které se k záměru nevyjádřily. Předmětem posuzování jsou předložené varianty vedení Středočeské D3. Z tohoto hlediska nelze tedy uspokojit požadavky na případné jiné vedení. Zpracovatel posudku se pokusil objektivně vypořádat připomínky s vědomím, že realizace Středočeské D3 je nanejvýš účelná. Je zcela logické, že zdaleka ne všichni autoři připomínek budou s uvedeným vypořádáním spokojeni.

329


VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

K posouzení byla předložena dokumentace „D3 – Středočeská část“ zpracovaná oprávněnou osobou dle zákona Ing. Ondřejem Čapkem. Dokumentace byla předložena ve dvou základních variantách s řadou podvariant. Základními variantami jsou tzv. západní a východní koridor. Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 – 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120(v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. Úsek SOKP – sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2. Úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) – křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. Úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) – křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) (3 resp. 2 varianty) 4. Úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) – Mezno (1 varianta s alternativním umístěním křižovatky Maršovice a podvariantou Křenovice) Vedení dálnice D3 začíná napojením na Pražský okruh prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v prostoru Jesenice (úsek 512). Vedení dálnice kolem Psár, Jílového, Hostěradic, Netvořic, Chrášťan, Maršovic, Voračic, Heřmaniček na stávající již provozovaný úsek dálnice D3 (Mezno) Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A - Silniční okruh kolem Prahy – MÚK Velké Popovice (3 varianty) Úsek B - MÚK Velké Popovice – Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice – Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Východní varianta je navržena v trase zhruba podél současné silnice I/3 v ose Říčany– Benešov–Tábor. Dokumentace byla posouzena podle požadavku § 9 zákona č. 100/2001 Sb., a to v rozsahu podle přílohy č. 5 tohoto zákona. Dokumentace je zpracována podle požadavků cit. zákona, a to na odpovídající vypovídací i odborné úrovni. Z hlediska ochrany ovzduší se jedná především o emise z vozidel na budoucí dálnici a přilehlých komunikací. V předložené dokumentaci je větrání tunelů uváděno jako přirozené a úrovni portálů jednotlivých tunelů. Jedná se o krajní případ, který s hlediska tunelových objektů kolem 100 m a delších nemůže nastat a to ani z bezpečnostních důvodů. V další 330


projektové přípravě je nutno upřesnit umístění výduchů ze vzduchotechniky tunelů ve vybrané variantě. Nucené větrání má lepší rozptylové podmínky, takže výsledné imisní zatížení bylo v dokumentaci posuzováno za horších podmínek než jaké mohou nastat. Dokumentace uvádí předběžný návrh protihlukových opatření formou protihlukových stěn. V dokumentaci byly vytipovány lokality, kde dodržení platných hygienických limitů hluku může být problematické. Celou problematiku hlukové zátěže je nutno podrobně řešit v další fázi projektové přípravy s využitím všech technických prostředků. Teprve posledním řešením je pak přijetí individuálních protihlukových opatření. Je zcela zřejmá, že velké problémy vyvolá vlastní realizace stavby. V dokumentaci jsou uvedeny zásady, které je nutno v další přípravě záměru respektovat. Lze očekávat značné problémy v případě realizace východní varianty především v částech v souběhu s I/3. Realizací záměru podle předběžných údajů dojde k značnému přebytku materiálů z výstavby – podle bilancí v západní variantě cca 3,5 mil. m3, ve východní variantě cca dvojnásobek. V další přípravě záměru je nutno řešit využití těchto materiálů – tříděné kamenivo, rekultivace, staré ekologické zátěže, významné terénní úpravy, příp. vhodné uložení pokud nebude pro tyto materiály využití. V západní variantě prochází trasa chráněným ložiskovým územím cihlářské suroviny Dolní Jirčany – je nutno dořešit v další projektové dokumentaci tuto problematiku. Dále je nutno řešit upřesnění stopy západní varianty, pokud bude vybrána v plochách výskytu starých důlních děl (Jílové u Prahy, Heřmaničky). Odpovídající pozornost v dokumentaci je věnována ochraně přírody, navržené podmínky je nutno v další přípravě záměru respektovat. Proces posuzování vlivů na životní prostředí posuzuje realizaci záměru z pohledu akceptovatelnosti z hlediska ochrany životního prostředí. Z hlediska tohoto aspektu nebyl nalezen natolik významný faktor, který by bránil předmětnému záměru při akceptování podmínek formulovaných zpracovatelem dokumentace, orgánů státní správy a samosprávy a zpracovatelem posudku. Zda tyto podmínky budou akceptovatelné oznamovatelem (investorem) je již věc následná. S ohledem na údaje obsažené v posuzované dokumentaci a k obdrženým vyjádřením a při respektování podmínek uvedených v návrhu stanoviska příslušného úřadu - Ministerstvo životního prostředí, lze konstatovat, že záměr je z hlediska ochrany životního prostředí akceptovatelný. Zpracovatel posudku proto doporučuje Ministerstvu životního prostředí vydat kladné stanovisko ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění k záměru „D3 – Středočeská část“ a to za podmínek specifikovaných v návrhu stanoviska. Zpracovatel posudku nepovažuje za účelné striktně vybrat pouze jednu variantu a to zcela z pragmatických důvodů. Vybraná varianta by se mohla v dalším období z důvodů v současné době neznámých stát nerealizovatelnou a proces posuzování vlivů Sředočeské části D3 by se tak ocitl na začátku. Na základě získaných podkladů a vlastních šetření navrhuje zpracovatel pořadí variant (koridorů): 1. západní koridor - jeví se jako výhodnější a to především z hlediska menšího vlivu na obyvatelstvo 2. východní koridor – akceptovatelná, za předpokladu, že nebude možno z jakýchkoliv důvodů realizovat variantu západní 331


Bez ohledu na provedené multikriteriální hodnocení v dokumentaci lze míru ovlivnění obyvatelstva posoudit i mimo jiné (demografické údaje, ovlivnění při výstavbě atd.) předběžnou délkou aplikovaných protihlukových stěn. V případě západní varianty je v různých podvariantách délka středočeské D3 pohybuje od 57,9 do 58,6 km a předběžná délka protihlukových stěn 11,5 km do 12,3 km, tj. 9,8 – 10,6 délky % D3 V případě východní varianty od 56,4 km do 61,3 km a předběžná délka protihlukových stěn 23,6 km do 27,5 km, 19,2 – tj. 24,4 % délky dálnice D3. Ve srovnání se západní variantou se jedná o více než dvojnásobek. Pokud uvažujeme, že tunely a protihlukové stěny a mosty představují nižší úroveň bezpečnosti v případě havárie (náraz do pevné přepážky, opuštění mostovky, možnost úniku z dálnice apod.) pak: Západní varianta

Východní varianta

min

max

min

max

PHS

11490

12230

23600

27510

tunely

3420

6250

3690

4170

mosty

8825

9415

4182

5030

celkem

23735

27895

31472

36710

Na východní variantě je tedy vyšší zastoupení prvků se sníženou bezpečností. V případě délky protihlukových stěn se jedná i o významný zásah do estetické úrovně dané lokality a o vliv na krajinu Za velmi podstatné považuje zpracovatel posudku i dvojnásobný přebytek materiálu u východní varianty proti západní. Toto množství bude nutno z regionu odvést, neboť se zde neuplatní.

Z hlediska západního koridoru doporučené pořadí variant: v úseku 1 - 1. varianta Z2, - 2. varianta Z1 v úseku 2 - 1. varianta Z2, - 2. varianta Z1 v úseku 3 - 1. varianta Z1, - 2. varianta Z2, - 3.varianta Z3 v úseku 4 – 1.varianta Z1, - 2. varianta Z2 Z hlediska týnského přivaděče – doporučení trasovat mimo prostor mezi rybníky. V ostatním respektovat podmínky uvedené v návrhu stanoviska.

332


Doporučení pořadí postupu výstavby – zahájit stavbou Stavba 0301 od SOPK a pokračovat směrem stavby 0302 aby mohla být zajištěna obslužnost stavby v dalších stavbách již po nové komunikaci bez nutnosti nadměrného využívání I/3. Příp. navázání na úsek od Mezna. Z hlediska východního koridoru doporučené pořadí variant: V úseku A – 1. Varianta A4 2. Varianta A2 3. Varianta A3 V úseku B – jediná navržená varianta V úseku C – 1. Varianta C1 2. Varianta C3b 3. Varianta C3a Návrh pořadí podvariant vychází z řady dílčích faktorů, které daná varianta poskytuje. Doporučení pořadí postupu výstavby ne í v tomto případě uvedeno – nutno stanovit logisticky v další přípravě záměru tak, aby během výstavby docházelo k minimalizaci vlivů na životní prostředí.

333

Dálnice D3 Středočeská část, posudek dle zák. č. 100/2001 Sb. VII. NÁVRH STANOVISKA

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 ___________________________________________________________________ V Praze dne

2011

č.j.:

STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (návrh) podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

I. Identifikační údaje Název záměru:

D3 – Středočeská část

Kapacita záměru:

Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 – 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Návrh variant západního koridoru je z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělena do 4 úseků s variantním řešením na části těchto úseků Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků.

Umístění záměru:

kraj:

Středočeský

obec: Benešov, Bystřice, Čerčany, Červený Újezd, Čtyřkoly, Heřmaničky, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chrášťany, Jesenice, 334


Ješetice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Kamenný Přívoz, Krňany, Kunice, Lešany, Libeř , Maršovice, Mezno, Miličín, Mirošovice, Mrač, Nespeky, Netvořice, Neveklov, Okrouhlo, Olbramovice, Pětihosty, Petrov , Petříkov, Poříčí nad Sázavou, Praha - MČ Kolovraty, Psáry, Pyšely, Říčany, Sedlec-Prčice, Senohraby, Smilkov, Strančice, Tisem, Týnec n.S., Václavice, Velké Popovice, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, ZlatníkyHodkovice Obchodní firma oznamovatele:

Ředitelství silnic a dálnic ČR

IČ oznamovatele:

65993390

Sídlo oznamovatele:

Na Pankráci 56 146 05 Praha 4

II. Průběh posuzování Zpracovatel oznámení:

Ing. Ondřej Čapek (oznámení „Dálnice "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“) osvědčení odborné způsobilosti č.j. 21564/ENV/06

D3

Ing. Kateřina Hladká, Ph.D. (oznámení „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“) osvědčení odborné způsobilosti 10606/ENV/06 Datum předložení oznámení: Zpracovatel dokumentace:

Ing. Ondřej Čapek osvědčení odborné způsobilosti č.j. 21564/ENV/06

Datum předložení dokumentace: Zpracovatel posudku:

Ing. Josef Tomášek, CSc. osvědčení odborné způsobilosti č.j. 69/14/OPV/93 s prodloužením autorizace č. j. 45139/ENV/06

Datum předložení posudku: Veřejné projednání:

místo konání: datum konání:

Celkové hodnocení procesu posuzování: •

Dne … obdrželo Ministerstvo životního prostředí (dále jen příslušný úřad) oznámení záměru „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“ podle zákona č. 100/2001 Sb., zpracované oprávněnou osobou, která je držitelem autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., Ing. Ondřejem Čapkem, 335


•

Dne … obdržel příslušný úřad oznámení záměru „Dálnice D3 " Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“ podle zákona č. 100/2001 Sb., zpracované oprávněnou osobou, která je držitelem autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., Ing. Kateřinou Hladkou, Ph.D.,

•

dopisem ze dne 27.7.2007 rozeslal příslušný úřad oznámení záměru „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“ dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření, zároveň bylo zahájeno zjišťovací řízení,

•

dopisem ze dne 9.10.2007 rozeslal příslušný úřad oznámení záměru „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“ dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření, zároveň bylo zahájeno zjišťovací řízení,

•

dne 7.9.2007 vydal příslušný úřad závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“,

•

dne 21.11.2007 vydal příslušný úřad závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“

•

Dne … obdržel příslušný úřad dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., zpracované oprávněnou osobou, která je držitelem autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., Ing. Ondřejem Čapkem,

•

dopisem ze dne 3.1.2011 rozeslal příslušný úřad dokumentaci dotčeným územním samosprávným celkům a správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření,

•

dopisem ze dne 8. 4. 2011 byl příslušným úřadem pověřen zpracovatel posudku, Ing. Josef Tomášek, CSc., který je držitelem autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb.,

•

dne 28.4.2011 byly zpracovateli posudku doručeny poslední podklady pro zpracování posudku.,

•

dopisem ze dne 3. 6. 2011 požádal zpracovatel posudku příslušný úřad o prodloužení lhůty na zpracování posudku,

•

dne … obdrželo MŽP zpracovaný posudek,

•

dopisem ze dne … rozeslal příslušný úřad posudek dotčeným územním samosprávným celkům a správním úřadům ke zveřejnění a k vyjádření,

•

dne … proběhlo veřejné projednání záměru.

Proces posuzování proběhl v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a vyhlášky č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Vlivy záměru „D3 – Středočeská část“ na životní prostředí byly posouzeny ze všech podstatných hledisek. Na veřejném projednání …

336


Podrobněji jsou výsledky veřejného projednání specifikovány v zápisu z veřejného projednání č. j. … ze dne … Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta: Seznam subjektů je uveden posudku.

III. Hodnocení záměru Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti Proces posuzování vlivů na životní prostředí posuzuje realizaci záměru z pohledu akceptovatelnosti z hlediska ochrany životního prostředí. Z hlediska tohoto aspektu nebyl nalezen natolik významný faktor, který by bránil předmětnému záměru při akceptování podmínek formulovaných zpracovatelem dokumentace, orgánů státní správy a samosprávy, veřejností a zpracovatelem posudku. Z hlediska velikosti a významnosti se jako nejvýznamnější jeví vlivy na obyvatelstvo, přírodu, krajinný ráz, horninové prostředí a vodní hospodářství. S ohledem na údaje obsažené v dokumentaci, obdrženým vyjádřením a při respektování podmínek uvedených ve stanovisku lze konstatovat, že záměr je z hlediska ochrany životního prostředí akceptovatelný za předpokladu respektování opatření uvedených v podmínkách stanoviska. Se záměrem nejsou spojeny přeshraniční vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí Technické řešení záměru je pro potřeby posouzení vlivů na životní prostředí dostačujícím způsobem popsáno, detailnější řešení se s ohledem na požadavky vyplývající z příslušných právních předpisů předpokládá v rámci další přípravy záměru pro příslušná správní řízení k povolení předmětného záměru. Jedná se o liniovou stavbu značného rozsahu. Celková délka posuzovaného úseku dálnice D3 je ve variantách cca 58,2 – 61,5 km. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Návrh variant západního koridoru lze z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí rozdělit do 4 úseků, které lze kombinovat: 1. Úsek SOKP – sil. II/ 104 (Jílové u Prahy) (2 varianty) 2. Úsek sil. II/ 104 ( Jílové u Prahy) – křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) (2 resp. 3 varianty) 3. Úsek křížení se sil. III/1057 (Vojtěchov) – křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) (3 resp. 2 varianty)

337


4. Úsek křížení se sil. III/11434 (Přibyšice) – Mezno (1 varianta s alternativním umístěním křižovatky Maršovice a podvariantou Křenovice) Vedení dálnice D3 začíná napojením na Pražský okruh prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky (MÚK) v prostoru Jesenice (úsek 512). Vedení dálnice kolem Psár, Jílového, Hostěradic, Netvořic, Chrášťan, Maršovic, Voračic, Heřmaniček na stávající již provozovaný úsek dálnice D3 (Mezno) Ve východním koridoru je trasa dálnice D3 členěna do třech dílčích úseků „A“, „B“ a “C“ s variantním řešením na části těchto úseků. Označení variant vychází z předchozích studií a navazuje na ně. Úsek A - Silniční okruh kolem Prahy – MÚK Velké Popovice (3 varianty) Úsek B - MÚK Velké Popovice – Olbramovice, není řešen variantně Úsek C - Olbramovice – Mezno (popřípadě napojení na západní koridor) (3 varianty) Východní varianta je navržena v trase zhruba podél současné silnice I/3 v ose Říčany– Benešov–Tábor. Součástí stavby jsou dálniční mosty, tunely hloubené a ražené, ekodukty, dálniční přivaděče, dálniční křižovatky, napojení na stávající nebo připravovanou síť rychlostních komunikací, úpravy dotčených komunikací včetně přeložek, umístění protihlukových opatření, návrhy lokalizace odpočívek, středisek správy a údržby dálnic a další související stavby. Součástí stavby jsou v západní variantě přivaděče Jílové u Prahy, Týnec nad Sázavou a Václavická spojka. Ve východní variantě se jedná především o přeložky a úpravy silnice I/3, v jejíž stopě je východní koridor v části veden. Z hlediska k ochrany přírody je významné vedení jak vlastní stopy dálnice, tak překračování vodních toků nebo jiných terénních překážek mosty, které jsou řešeny tak, aby došlo k minimálnímu zásahu do existujících biotopů a to včetně EVL Sázava. Nejdelší navržený most je ve variantě Z1 – přemostění Sázavy – 1023 m. Tunely jsou podle výšky nadloží řešeny jako hloubené nebo ražené, přičemž v případě ražených tunelů má být použita rakouská tunelovací metoda (NRTM), kdy budou raženy z předem zajištěného portálu v čelní portálové stěně. Nejdelší navržený tunel je ve variantě Z2 – 1650 m – Kamenná Vrata. Specifickými objekty na dálnici jsou ekodukty – přemostění dálnice či tunel vybudované především či výlučně z důvodu propojení obou stran dálnice pro umožnění migrace zvěře přes dálnici. Z hlediska ochrany ovzduší se jedná především o emise z vozidel na budoucí dálnici a přilehlých komunikací. V předložené dokumentaci je větrání tunelů uváděno jako přirozené a úrovni portálů jednotlivých tunelů. Jedná se o krajní případ, který s hlediska tunelových objektů kolem 100 m a delších nemůže nastat a to ani z bezpečnostních důvodů. V další projektové přípravě je nutno upřesnit umístění výduchů ze vzduchotechniky tunelů ve vybrané variantě. Nucené větrání má lepší rozptylové podmínky, takže výsledné imisní zatížení bylo v dokumentaci posuzováno za horších podmínek než jaké mohou nastat. Dokumentace uvádí předběžný návrh protihlukových opatření formou protihlukových stěn. V dokumentaci byly vytipovány lokality, kde dodržení platných hygienických limitů hluku může být problematické. Celou problematiku hlukové zátěže je nutno podrobně řešit 338


v další fázi projektové přípravy s využitím všech technických prostředků. Teprve posledním řešením je pak přijetí individuálních protihlukových opatření. Je zcela zřejmá, že velké problémy vyvolá vlastní realizace stavby. V dokumentaci jsou uvedeny zásady, které je nutno v další přípravě záměru respektovat. Lze očekávat značné problémy v případě realizace východní varianty především v částech v souběhu s I/3. Realizací záměru podle předběžných údajů dojde k značnému přebytku materiálů z výstavby – podle bilancí v západní variantě cca 3,5 mil. m3, ve východní variantě cca dvojnásobek. V další přípravě záměru je nutno řešit využití těchto materiálů – tříděné kamenivo, rekultivace, staré ekologické zátěže, významné terénní úpravy, příp. vhodné uložení pokud nebude pro tyto materiály využití. V západní variantě prochází trasa chráněným ložiskovým územím cihlářské suroviny Dolní Jirčany – je nutno dořešit v další projektové dokumentaci tuto problematiku. Dále je nutno řešit upřesnění stopy západní varianty, pokud bude vybrána v plochách výskytu starých důlních děl (Jílové u Prahy, Heřmaničky). Odpovídající pozornost v dokumentaci je věnována ochraně přírody, navržené podmínky je nutno v další přípravě záměru respektovat. Na základě předložené dokumentace lze vyslovit názor, že pro omezení nejvýznamnějších negativních vlivů souvisejících s předloženým záměrem budou při respektování podmínek stanovených tímto stanoviskem, použita odpovídající technická řešení na úrovni stávající techniky s respektováním místních podmínek, omezující výstupy do jednotlivých složek životního prostředí. Nelze předpokládat významné problémy z hlediska znečišťování ovzduší. V další přípravě záměru musí být kladen důraz za vyřešení akustické zátěže především v problémových lokalitách pro vybranou variantu. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí Příslušná opatření k ochraně životního prostředí vyplývající z procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Vzhledem k charakteru záměru a jeho lokalizaci je třeba za zásadní opatření považovat zejména opatření související s hlukovou zátěží a dále s ochranou přírody a krajiny. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivů na životní prostředí Na základě získaných podkladů a doplňujících informací pořadí variant (koridorů): 1. západní koridor - jeví se jako výhodnější a to především z hlediska menšího vlivu na obyvatelstvo 2. východní koridor – akceptovatelná, za předpokladu, že nebude možno z jakýchkoliv důvodů realizovat variantu západní Z hlediska západního koridoru doporučené pořadí variant: 339


v úseku 1 - 1. varianta Z2, - 2. varianta Z1 v úseku 2 - 1. varianta Z2, - 2. varianta Z1 v úseku 3 - 1. varianta Z1, - 2. varianta Z2, - 3.varianta Z3 v úseku 4 – 1.varianta Z1, - 2. varianta Z2 Z hlediska východního koridoru doporučené pořadí variant: V úseku A – 1. Varianta A4 2.

Varianta A2

3.

Varianta A3

V úseku B – jediná navržená varianta V úseku C – 1.

Varianta C1

2. Varianta C3b 3. Varianta C3a Vypořádání vyjádření k dokumentaci resp. doplněné dokumentaci V rámci posuzovaného záměru obdržel příslušný úřad celkem 156 vyjádření k dokumentaci. Veškerá vypořádání připomínek vzešlých z obdržených vyjádření jsou komentována v části V. posudku a všechny oprávněné požadavky vyplývající z těchto vyjádření byla buď zpracovatelem posudku odpovídajícím způsobem komentována, respektive ve formě opatření navržena do stanoviska příslušného úřadu. Vypořádání vyjádření k posudku: Stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, popřípadě zdůvodnění nepřijatelnosti záměru Na základě dokumentace, doplněné dokumentace a dále posudku k předmětnému záměru, veřejného projednání podle § 9 odst. 9 zákona a vyjádření k nim uplatněných vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí

SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru

D3 – Středočeská část 340


v předkládaných variantách s tím, že upřednostňuje západní koridor. Níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace záměru a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení.

Podmínky souhlasného stanoviska: I.

Podmínky pro fázi přípravy • Iniciovat řešení změny územních plánů dotčených obcí a velkého územního celku Pražského regionu a Benešovska, resp. ZÚR Středočeského kraje v případě potřeby podle zvolené varianty D3. •

Aktualizovat dopravní studii s výhledem do roku 2030 se zohledněním výsledků sčítání v roce 2010.

•

Upřesnit návrhy odpočívek a objektů SSÚD

•

při výběru zařízení staveniště a manipulačních prostor je nutno vycházet z výsledků biologických průzkumů, zpracovat biologické hodnocení, a eliminovat zásahy do cenných částí ekosystémů, plochy staveniště vymezit zejména v antropicky výrazněji ovlivněných částech území mimo ekologicky hodnotné partie (nivy vodních toků, PUPFL, ÚSES, VKP).

•

stanovení a odsouhlasení odvozních a dovozních tras ze stavby;

•

zpřesnění bilance výkopových zemin, včetně způsobu jejich třídění a odstranění podle úrovně jejich případné kontaminace;

•

V případě variant západního koridoru prověřit možnost odsunu Týneckého přivaděče od Chářovic a řešit křižovatku Václavice/Chrášťany tak, aby neumožňovala zkracování trasy na Konopiště přes Václavice a dodržet propojení Václavice Chrášťany

•

V případě západní varianty – varianta Z1 nebo Z2 – lze doporučit přivaděč od Týnce řešit s přímým napojením na stávající silnici po hrázi Dunávického rybníka, trasování mezi rybníky je nutno pokládat za konfliktní V případě západní varianty posoudit možnost jiného výškové řešení v oblasti kolem Neštětické Hory

• •

V případě východní varianty dořešit výškové vedení stopy v oblasti Čerčan.

•

v západní variantě v km 42,2 - 42,6 posoudit minimalizaci záboru PUPFL zvětšením poloměru oblouku a posunem komunikace západním směrem

•

v západní variantě se podrobněji věnovat vedení stopy D3 v úseku 50,5 – 52,3 km s ohledem na dotčené lesní pozemky

z hlediska ochrany veřejného zdraví •

Pro vybranou variantu středočeské D3 zpracovat detailní akustickou studii se zaměřením především na lokality, kde v akustické studii v předložené dokumentaci nebyly splněny hygienické limity hluku při aplikaci protihlukové stěny. Navrhnout definitivní opatření pro splnění požadavků vyhlášky č. 148/2006 Sb. 341


•

Akustická studie v případě východní varianty musí zohlednit provoz železničního koridoru a na základě výsledku navrhnout protihluková opatření.

•

v detailní hlukové studii posoudit i lokalitu v blízkosti Veselého vrchu

•

Protihlukové stěny budou navrženy podle potřeby buď plné či průhledné s potřebnou zvukovou pohltivostí. Bude upřesněno, kde bude případně nutné provést další protihluková opatření - výměnu oken, odclonění zelení, valy apod, pokud vzhledem k poloze chráněných objektů těsně u silnice je nelze pomocí protihlukových stěn ochránit.

•

Do opatření k snížení hlukové zátěže (dodržení legislativních limitů) vzít v úvahu veškerá opatření, která jsou technicky dostupná - posunutí stopy dálnice, výškové řešení, tvar a výška protihlukové stěny, včetně případného tubusu, povrchová řešení komunikace (např. obalované živičné směsi s příměsí drcených pneumatik), protihlukové valy, výsadba pásů stálezelených dřevin atd. včetně kombinace.

•

K individuálním opatřením přistupovat až v případě, že ostatní technické prostředky budou vyčerpány.

•

Podle zpřesněných hlukových studií, kde výsledná akustická zátěž přesáhne platné hygienické limity o 2 dB a méně, neprovádět realizaci protihlukových stěn. Příprava stavby však musí s tímto faktorem počítat. K vlastní realizaci protihlukových stěn by pak došlo až na základě výsledku měření ve zkušebním provozu, pokud budou limity hluku překročeny.

•

U přemostění Sázavy v západní variantě navrhnout opatření tak, aby hluk z dopravy nemohl ovlivňovat chráněný venkovní prostor v okolí.

z hlediska ochrany vod •

V další fázi projektové přípravy bude proveden podrobný hydrogeologických průzkum těchto lokalit pro vybranou variantu D3 a stabilizaci její stopy s tím, že bude detailně vyhodnocen vliv na vodní zdroje v okolí a to jak z hlediska vydatnosti, tak kvality, budou navržena případná nápravná opatření a dále bude navržen monitoring v průběhu výstavby a provozu. Nápravná opatření musí být realizována logicky v předstihu před vlastní stavbou. Pokud i přesto se v provozu prokáže významné negativní ovlivnění těchto zdrojů provozovatel zajistí nápravná opatření.

•

V případě znehodnocení vodních zdrojů, bude realizováno nové řešení zásobení vodou, které bude součástí stavby dálnice. Nové řešení musí být realizováno již před zahájením výstavby.

•

Pro výstavbu mostních objektů a jiných staveb v územích ohrožených velkými vodami provést hydrotechnické posouzení ovlivnění hladin při povodňových průtocích s tím, že nezbytné stavby technické a dopravní infrastruktury, zejména v aktivní zóně, budou provedeny tak, aby nezhoršovaly průběh povodně, tj. nezvyšovaly úroveň hladin velkých vod a nezhoršovaly stupeň povodňové ochrany v dotčeném území.

•

Projednat napojení dešťových vod z komunikace s příslušnými správci recipientů zejména s ohledem na kapacitu koryt vodních toků a potřeby retenčních kapacit navržených DUN (Dešťová usazovací nádrž) a RN (Retenční nádrž).

•

Problematiku přívalových vod v území včetně dálnice řešit realizací retenčních nádrží pro vody z dálnice s řízeným odtokem tak, aby v důsledku vypouštění těchto vod 342


nedošlo k povodňovým situacím, včetně ohrožení na hmotném majetku. V případě přívalových vod uvažovat min. 20-ti leté. •

Zahájit předběžný monitoring pro podzemní vody. Lokality, způsob a četnost monitoringu navrhne osoba odborně způsobilá v hydrogeologii.

•

Zahájit předběžný monitoring kvality vod recipientů dešťových vod z dálnice. Tento monitoring provádět po dobu 2 let minimálně 4x ročně, přibližně v profilu vyústění dešťové kanalizace dálnice. Monitoringem budou sledovány hodnoty ukazatelů znečištění produkovaného provozem dálnic.

•

Na ochranu recipientů před nadměrným zvýšením průtoků a zhoršením kvality vodami ze zpevněných ploch dálnice budou navržena ochranná opatření. Návrh opatření je podmíněn charakterem příslušného recipientu. U recipientů s malým povodím nad profilem vyústění dešťových vod z dálnice, kde se dá očekávat nepříznivý vliv jak z kvantitativního, tak z kvalitativního hlediska, budou osazeny retenční nádrže (RN) a provozní dešťové usazovací nádrže (DUN). U recipientů s velkým povodím, kde ovlivnění bude přijatelné, budou osazeny havarijní nádrže (HN), které budou chránit recipient proti znečištění při havarijních stavech na dálnici.

•

Návrh opatření zohlední požadavky správců vodních toků a znalosti podrobné charakteristiky jednotlivých vodotečí – bude upřesněna lokality retenčních nádrží a jejich technické parametry.

•

Navrhnout provozní a manipulační řády odvodňovacích zařízení na dálnici.

•

V lokalitách citlivých na znečištění tzn. v případě, kdy nebude garantováno požadované splnění imisní hodnoty v recipientu po smísení s vypouštěnou vodou z dálniční kanalizace, je potřeba navrhnout do základního zařízení pro čištění vod doplňující zařízení.

•

V návrhu odvodnění dálnice budou zabezpečeny úseky tělesa procházející ochranným pásmem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Zabezpečení spočívá v použití vhodných materiálů do násypů komunikací a materiálů vozovek.

•

Ochranná opatření, poloha výústních objektů a samotné vypouštění dálničních vod do recipientů podléhá požadavkům a souhlasu správců toků.

•

Odvodňovací příkopy i kanalizaci navrhnout s dostatečným průtočným profilem i pro přívalové srážkové vody, které zabezpečí odtok vod z vozovek.

•

V návrhu úprav toků (pod mostními objekty, pod výustními objekty dálniční dešťové kanalizace, při případných přeložkách) respektovat a zapracovat požadavky správců toků. Budou navrženy s co největším zřetelem na zachování stávajícího charakteru koryt a s co nejmenším rozsahem překládané délky vodního toku.

•

Všechny vodní toky budou v místě křížení upravovány vždy v minimální nutné délce pro potřeby stavby dálnice s cílem minimálního zásahu do stávajících přírodních a odtokových poměrů.

•

Koordinace předkládané stavby s ostatními záměry v území - např. výstavba výhledové vodní nádrže Podolí či Medník.

•

V návrhu zásobování dálničních tunelů požární vodou posoudit možnost napojení na veřejný vodovod nebo na přírodní zdroj a také možnost požární nádrže. Při možnosti

343


využití přírodního zdroje a požární nádrže bude součástí posouzení hydrogeologický průzkum. •

V rámci vodohospodářského řešení stavby provést identifikaci melioračních zařízení v okolních lokalitách, v případě přerušení stavbou zachovat jejich funkčnost.

•

Vypracovat pro stavbu Havarijní plán pro případ havarijního úniku látek škodlivých okolnímu prostředí. Bude předložen ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu.

•

Respektovat opatření dle Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy: - Opatření DV 100085 „Omezení obsahu chloridů v podzemní vodě" pro útvary podzemních vod ID 63201 a ID 62500. Při zimní údržbě vozovek by se tedy měly používat metody, které budou přesnější v dávkování solí a povedou k eliminaci chloridů v podzemních vodách. - Opatření DVI 10128 (ostatní opatření) „Revitalitace Janovického potoka Václavice" pro významný vodní tok Janovický potok, a to v jeho říčním km 5,5 7,7.

•

Dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách požádat příslušný vodoprávní úřad o: - povolení k zásahu do vodních toků a stavební povolení k vodním dílům, - Povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami, - Souhlas ke stavbě v ochranných pásmech vodních zdrojů, souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby ovlivní vodní poměry, souhlas ke stavbám v záplavových územích.

Ochrana fauny a flory •

Podle zvolené varianty Středočeské D3 zpracovat posudek na EVL Sázava a předložit Krajskému úřadu Středočeského kraje

•

Požádat o stanovisko k zásahu do prvků územního systému ekologické stability.

•

Požádat příslušný orgán ochrany přírody o ze základních podmínek ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin (Krajský úřad Středočeského kraje).

•

Požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody k zásahům do VKP (příslušným úřadem pro VKP „ze zákona“ je obecní úřad obce s rozšířenou působností, VKP registrovaná jsou v gesci obecních úřadů pověřených obcí).

•

Vzhledem k zásahu do ochranného pásma NRBK požádat o stanovisko k zásahu příslušný orgán ochrany přírody, tedy Ministerstvo životního prostředí.

• V případě dálničních mostů přes vodoteče umístit pilíře v každém případě mimo profil toku. • Pro vybranou variantu provést podrobný průzkum fauny a vyhodnotit vlivy na zvláště chráněné druhy živočichů. Na základě tohoto průzkumu v dohodě s příslušným orgánem státní správy detailizovat opatření k minimalizaci vlivů s důrazem na zachování okolních biotopů pro tyto druhy. •

Průběžně aktualizovat biologické průzkumy

344


•

Ve vybrané variantě stanovit počty kácených dřevin a požádat místně příslušné obecní úřady o souhlas ke kácení.

•

při realizaci záměru v náspech a zářezech a tunelech neovlivnit významně hydridní systém lesních systémů

•

profily křížení komunikace se skladebnými prvky ÚSES realizovat s ohledem na zachování jejich ekostabilizačních funkcí

•

Přerušení regionálních biokoridorů v jejich funkčních částech bude přemostěno dostatečně kapacitními ekodukty, a to v případech kdy stavebně konstrukční řešení dálničního tělesa neumožní zachování jejich funkce „přirozeně“

•

Zpracovat projekt vegetačních úprav s výsadbami, které těleso vhodně začlení do krajiny. Při návrhu vegetačních úprav tělesa komunikací a přilehlých ploch je třeba dodržovat doporučenou druhovou skladbu, která se přibližuje přirozené vegetaci a zároveň je odolná solance (příp. jiným přípravkům pro zimní údržbu komunikace). Preferovat vhodný sortiment domácích dřevin a použití zapěstovaných vzrostlejších jedinců (výšky cca 1,5 m a stáří 2 roky) v navrhovaných výsadbách, pohledově svahy násypu osadit souvislým pruhem křovin a stromů stanovištně příslušných.

•

Lze doporučit použití popínavých rostlin na protihlukových stěnách jako prvku zjemňujícího estetické působení objektu (stěny pokryté zelení zvýší současně funkci proti střetům ptáků s projíždějícími vozidly).

• Vegetační úpravy případně realizovat jako výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí v místech kontaktu dálnice s obytnou zástavbou. • V případě zásahů do ucelených lesních celků spolupracovat s příslušným lesním hospodářem a postupovat na základě platných hospodářských plánů. • Půdy na svazích silničního tělesa dotovat biomasou, zatravnit a případně osázet vzrostlými dřevinami (cca 1,5 m). Následný projekt rekultivací musí splňovat požadavky ochrany přírody (přednostní používání autochtonních dřevin, atd.) a zabezpečit svahy před erozí. • Vzhledem k existenci přírodně cenných lokalit zpracovat a projednat s příslušnými orgány ochrany přírody revitalizace území, a prověřit možnost výsadby zeleně v ochranném pásmu dálnice D3. •

Oplocení pro zamezení střetu vozidel se zvířaty přebíhajícími přes komunikaci se doporučuje realizovat ve všech úsecích označených terénním průzkumem jako migrační prostory zvěře a ve všech lesních úsecích.

• je nutné zajistit, aby na trase nevznikaly místa, kde se živočichové migrující podél dálnice dostanou do úzkého prostoru bez možnosti volného úniku. Riziko vzniku slepých cest hrozí např. u koridoru západního u Dunávic v případě var. 2, která v daném úseku postrádá kapacitní migrační objekt. Dále musí být v navazující PD věnována zvýšená pozornost oblasti Maršovic, kde vede dálnice v blízkosti zástavby obce. U koridoru východního vznikne nepříznivá situace u Senohrab, kde bude zastavěno mimoúrovňovou křižovatkou Senohraby volné prostranství, které dnes umožňuje zvěři obcházení Senohrab z jihu na sever. Zvýšená pozornost musí být věnována prostoru Bystřice, v lokalitě Boroví (Radošovice) působí nepříznivě paralelní vedení stávající silnice I/3. Jako konfliktní se také jeví prostor MÚK Křešice (zejména u var. C1), v jejíž těsné blízkosti prochází paralelně s větvemi křižovatky 345


železnice a kde je vytvořena složitá síť křižovatek. Těmto lokalitám musí být v navazující PD věnována zvýšená pozornost. •

Prověřit možnost doplnění propustků pro drobné živočichy (nejlépe rámové propusty) do míst, kde to terénní podmínky umožňují a ve vzdálenosti cca 1 km žádný takový objekt není.

• Prověření možnosti posunu lokality odpočívky Minartice (ochrana EVL) v západním koridoru a odpočívky Bystřice ve východním koridoru. • U východního koridoru prověřit možnost zvětšení volné výšky nad terénem u mostního objektu v km 10,099. V km 11,30-11,59 prověřit nutnost realizace ekoduktu v místech mimo největší migrační tlak a naopak možnost zkapacitnění mostního objektu v km 11,00. • U východní koridoru prověřit vzhledem k terénním podmínkám nahrazení ekoduktu v km 32,500 mostním objektem tak, aby nebyl přerušen stávající přítok z polí. Prověřit možnost rozšíření pravobřežní suché zóny u mostu v km 31,6687 přes Semovický rybník. • Podmínky pro přemostění Sázavy (západní varianta): Umístění pilířů navrhnout mimo tok a profil Sázavy (EVL) s tím, že severní pilíř je nutno vetknout do skalního masivu nad tratí. Zajistit technický postup výstavby „v ose“ a „z shora“ z důvodu minimalizace všech manipulačních pásů. Vlastní stavbu provádět tak, aby do samotného chráněného území (EVL Sázava) nevstoupil jediný stavební stroj. • V případě východní varianty posoudit migrační prostupnosti navrhovaného křížení s prvkem ÚSES LBK XII • Zpřesnit lokalizaci prvků ÚSES podle aktuálního stavu Ochrana ovzduší • dodavatel stavby musí pro umístění betonárek, drtiček požádat Krajský úřad Středočeského kraje o povolení k umístění středního zdroje znečišťování ovzduší • provozovatel odpočívek musí z titulu čerpacích stanic pohonných hmot požádat Krajský úřad Středočeského kraje o povolení k umístění středního zdroje znečišťování ovzduší • pokud Střediska správy a údržby dálnice budou z jakýchkoliv důvodů naplňovat definici středního zdroje znečišťování ovzduší musí provozovatel požádat Krajský úřad Středočeského kraje o povolení k umístění středního zdroje znečišťování ovzduší • V další projektové přípravě stanovit umístění výduchů vzduchotechniky z tunelů. Pokud umístění výduchů nevrženo mimo portály tunelů navrhnout jejich umístění i s ohledem na nenarušení krajinného rázu. Geologie a horninové prostředí • Zpřesnit bilanci množství výkopových zemin včetně hornin z ražby tunelů ve zvolené variantě

346


• Vypracovat návrh technických opatření vedoucích k využití maximálně možnému množství výkopových zemin včetně hornin z ražby tunelů pro nové těleso komunikace. • Dořešit nakládání s přebytečnými materiály ze stavby – přednostně využití – staré ekologické zátěže, rekultivace, terénní úpravy. • V další projektové přípravě dořešit případný střet s lokalitami starých ekologických zátěží. • Ve zvolené variantě, v místech mostních objektů a v místech tunelových úseků provést podrobný inženýrsko-geologický průzkum, s návrhem případných sanačních a stabilizačních opatření • Pro západní koridor v oblasti CHLÚ cihlářských hlín v Dolních Jirčanech zpřesnit rozsah zásahu a navrhnout další postup v rámci navazující projektové dokumentace. Střet je zapotřebí řešit s organizací, která je správcem CHLÚ výhradního ložiska (TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice), po dohodě s příslušným orgánem MŽP. Vypořádání střetu formou odpisu zásob bloku (vynětím z evidence zásob). • Rovněž je potřeba vyřešit nakládání s vytěženou surovinou – využití firmou Tondach, využití na stavbě, příp. jiné využití. • Oblast Jílové u Prahy – provést podrobný hydrogeologický průzkum i s použitím geofyzikálních metod s cílem vést trasu tak aby nedocházelo ke střetům se starými důlními díly. Pokud k tomuto střetu přesto dojde provést odpovídající zabezpečení. • V případě Heřmaniček upravit stopu tak, aby nedocházelo pokud možno ke střetu se starými důlními díly na základě podkladů DIAMO s.p. Pokud k tomuto střetu přesto dojde provést odpovídající zabezpečení. • Zpracovat báňský posudek na základě konečného technického návrhu dálnice. •

V případě západní varianty vyhodnotit sesuvy půdy v prostoru Bohulib, Kozí hůrky a Panského vrchu a promítnout do technického řešení

Ochrana půdy a nerostného bohatství •

Upřesnit trvalé a dočasné zábory pozemků zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa pro vybranou variantu s cílem jejich minimalizace a požádat Krajský úřad Středočeského kraje o jejich trvalé resp. dočasné vynětí (zařízení staveniště, dočasné komunikace apod.).

Zemědělský půdní fond •

projednat návrh trasy s orgány ochrany ZPF a opatřit jejich souhlasem dle § 7.

•

požádat podle § 9 odst. 5 zákona o souhlas s odnětím ze ZPF.

•

dodržet zásady ochrany ZPF dle § 4 a 8 zákona (zejména: projednat práce s vlastníky dotčených pozemků, zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch).

•

Provést vyhodnocení bilance skrývky svrchních kulturních vrstev půdy a vytvořit plán na jejich přemístění a další využití.

Pozemky určené pro plnění funkce lesa 347


•

Před vydáním územního rozhodnutí vyžádat si podmínky vedení trasy liniové stavby přes lesní pozemky u orgánu státní správy lesů.

•

V místech, kde bude trasa nově vstupovat na lesní pozemky nebo kde bude zasahovat do 50 m od kraje lesa, požádat o odnětí z PUPFL, příp. o souhlas se zásahem do ochranného pásma.

•

Zpracovat výpočet náhrad škod na lesních a zemědělských pozemcích a určit výši poplatku za trvalé a dočasné odnětí dotčených pozemků určených k plnění dané funkce.

•

Zpracovat projekt rekultivace lesních pozemků dočasně odňatých z PUPFL a zemědělských pozemků dočasně odňatých ze ZPF.

•

Na základě dohody s majiteli dotčených lesů navrhnout kompenzační opatření, stanovit výši náhrad, případně dořešit dotčení cestní sítě.

• V případě požadavku zahájit ve spolupráci s příslušným Pozemkovým úřadem práce na nutných pozemkových úpravách pro zajištění přístupnosti pozemků, řešení odtokových poměrů území a účelové zemědělské dopravy, atp. Odpady • Navrhnout pro období stavby systém nakládání s odpady, zaměřený na jejich třídění, samostatné shromažďování a následné využití či odstranění. Kulturní a archeologické památky •

Drobné místní památky a solitérní architekturu (Boží muka, kříže, kapličky, zvoničky, sochy, pomníky, milníky atd.) v trase dálnice a jejím okolí je třeba zachovat a zajistit, aby nebyly poškozeny nebo odcizeny. Na základě přesného zaměření stavby v terénu budou pro výslednou varianty určeny ty, které bude nutno přemístit nebo je přemístit, není-li možné je zachovat na místě. Návrh přemístění bude zpracován v úzké spolupráci s příslušným památkovým úřadem.

•

V místech, kde trasa prochází v blízkosti hodnotných historických jader měst, a nebo vesnic s dominantami kulturních památek je třeba pro zachování panoramatických pohledů dle doporučení NPÚ zamezit tzv. parazitní zástavbě ve vazbě na dálnice. Jako opatření může být např. přijata stavební uzávěra obce aj.

•

Protihlukové stěny v místech s panoramatickými pohledy na památky a historická jádra měst a obcí by měly být průhledné.

•

V případě východního koridoru je při úpravách areálu NKP zámku Konopiště spolupracovat s Národním památkovým ústavem, ústřední pracoviště, o vydání závazného stanoviska požádat Krajský úřad Středočeského kraje. U ochranného pásma NKP zámku Konopiště a všech ostatních dotčených památek vydává závazné stanovisko příslušný úřad obce s rozšířenou působností a odborné vyjádření NPÚ ÚOP SČ.

•

Na katastru obce Jílové u Prahy je třeba chránit historická důlní díla.

•

Záměr je nutné předem dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze.

348


•

V návrhu dálnice zohlednit tzv. „ Plaveckou cestu“ - historickou cestu, evidovanou jako kulturní památka.

•

Požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o výjimku z ochranného pásma národní kulturní památky v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (východní varianta) .

Ostatní

II.

•

Zpracovat studii ohledně obtěžování nadměrným světlem a navrhnout a účinná opatření vedoucí k eliminaci dopadu tohoto světelného smogu.

•

Koordinovat projektovou přípravu výsledné varianty s připravovanými a plánovanými záměry v území.

•

Projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníky dotčených pozemků.

•

Včas informovat vlastníky objektů a příslušné obce o nezbytnosti provedení demolic a projednat náhrady za demolované objekty. V případě nutných asanačních úprav řešit ve spolupráci s obcemi náhradu za objekty pro bydlení.

•

Prověřit možnost kapacitní stezky pro pěší a cyklisty na mostovce mostu přes Sázavu (resp. pod mostovkou) a její napojení na místní komunikace.

•

Zajistit v průběhu celé výstavby i po jejím dokončení přístupnost všech pozemků vč. lesů pro zemědělskou techniku. Pokud si toto opatření vyžádá vybudování nových přístupových koridorů a cest, zahrnout tyto do investičních nákladů výstavby D3.

•

Zpracování vizualizace vybrané varianty a její presentace v další fázi projektové přípravy

•

Informovat dotčené obce o dalším postupu přípravy stavby. Formu navrhne investor – doporučení setkání se starosty dotčených obcích v intervalech 2 x ročně.

•

Organizovat „dny otevřených dveří“ pro veřejnost s informacemi o přípravě stavby

Podmínky pro fázi výstavby • Při výběrovém řízení na dodavatele stavby brát jako jedno z kritérií i specifikování garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby. Zohlednit celkovou délku trvání výstavby, používání moderních a progresivních postupů výstavby s využitím technik šetrných k životnímu prostředí, případně certifikaci dle ČSN EN ISO 14 001. • V případě západní varianty obchvat Jílového u Prahy bude realizován v předstihu. • Při realizaci stavby je nutno zajistit: -

včasný odvoz přebytečného materiálu ze stavební činnosti k využití, resp. recyklaci, popřípadě odstranění;

-

omezení mezideponií a skladování prašných materiálu;

-

omezení sekundární prašnosti skrápěním;

-

zajištění řádné údržby a sjízdnosti využívaných komunikací a zamezení jejich znečištění se zajištěním účinné techniky k jejich čištění;

349


-

vhodné nakládání s odpady (třídění a shromaždování jednotlivých druhů odpadů, vedení evidence, přednostní využívání odpadů);

-

výběr vhodných stavebních mechanizmů a jejich časové využití a souběh podle výsledku akustické studie pro provádění stavebních prací (bude-li zpracována);

-

technický stav stavebních a dopravních mechanizmů, zejména z hlediska exhalací, hlučnosti a úniku ropných látek.

-

provádění zemních prací v rozsahu nezbytně nutném;

• Před zahájením stavebních prací podrobně zdokumentovat za účasti jejich správce stav komunikací, které budou stavbou využívány a po dokončení stavby je uvést minimálně do původního stavu. • Navrhnout, projednat s dotčenými obcemi a dodržovat dopravní opatření pro zajištění místního provozu a ochrany obyvatel. Ochrana veřejného zdraví •

Na základě návrhu Zásad organizace výstavby (ZOV), zejména stanovených dopravních, případně objízdných tras, zpracovat rozptylovou a hlukovou studii pro období výstavby a případně navrhnout patřičná opatření na eliminaci nepříznivých vlivů stavebních prací, pokud to bude v některých místech vyžadovat orgán ochrany veřejného zdraví

•

V případě, že budou příjezdové cesty ke stavbě pro těžkou mechanizaci a nákladní automobily v nevyhnutelném případě vedeny přes zastavěné území, nutno provést veškerá hygienická měření týkající se otřesů, hluku, emisí a následně provést patřičná kompenzační opatření.

• Provádět stavební práce, zejména mostní objekty a PHS v sousedství obytné zástavby, pouze v denní době podle podmínek orgánu ochrany veřejného zdraví. • Realizovat preventivní opatření na minimalizaci hluku při výstavbě (např. protihluková ochrana stacionárních zařízení, dodržování pracovní doby od 6 do 21 hod, vyloučení provádění hlučných prací v noční době od 21,00 do 7,00 hodin, omezení těžké nákladní dopravy na pracovní dny, minimalizace výstavby o víkendech, omezení hlučných stavebních prací v brzkých ranních a pozdních odpoledních hodinách apod.) s cílem zajistit dodržení limitních hodnot hluku dle NV č. 148/2006 Sb. • V případě potřeby budou realizována dočasná protihluková opatření (např. přenosné protihlukové stěny) Ochrana ovzduší • Provést opatření ke snížení prašnosti při výstavbě (např. skrápěním při demolicích) včetně opatření, které zajistí, že okolní vozovky nebudou znečišťovány auty vyjíždějícími ze stavby, případně zajistit jejich okamžité čištění. V případě, že přesto dojde ke znečištění veřejných komunikací, zajistí dodavatel stavby jejich řádné očištění. • Minimalizovat zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti na staveništi. 350


• Kontrolovat zabezpečení nákladu na autech, aby nedocházelo k úsypům materiálu během cesty. • Minimalizovat znečištění ovzduší exhalacemi ze spalovacích a vznětových motorů vozidel a stavební techniky udržováním jejich dobrého technického stavu a pravidelnými kontrolami. • Dbát na technický stav automobilů a stavebních strojů. Po dobu údržby, přestávek a odstávek vypínat motory nákladních aut a stavebních mechanizmů.

Ochrana vod • Bude pokračováno v navrženém pravidelném monitoringu podzemních vod a v monitorování recipientů dle návrhu pro fázi přípravy stavby. Před započetím stavebních prací doložit údaje o kvalitě a množství podzemních vod v ploše stavby a blízkém okolí dle výsledné varianty. Množství a kvalita spodních vod nesmí být stavbou zhoršena. •

Výstavba bude probíhat v souladu se schválenými ZOV. Staveniště musí být vybaveno tak, aby veškeré produkované odpadní vody byly řádně zneškodňovány a nedocházelo ke znečisťování povrchových ani podzemních vod. Všechny používané stroje při realizaci stavby i odlesňování musí být v dobrém technickém stavu a to zejména z hlediska možných úkapů ropných látek.

•

Staveniště bude chráněno před odtokem srážkových vod z přilehlých povodí a stěn zářezů systémem příkopů a rigolů. Voda bude odváděna do nejbližší vodoteče.

•

Bude zajištěn odvod povrchových vod z prostoru staveniště dle projektové dokumentace jednotlivých stavebních objektů. Především v období zemních prací a v místech stavby se zvýšeným sklonem zeminy k erozi budou zřízeny provizorní sedimentační jímky. Bude sledováno zaplnění těchto provizorních nádrží zachycující splachy ze staveniště.

•

I srážkové vody odtékající ze staveniště musí splňovat limity ukazatelů znečištění dle platné legislativy v době výstavby – v současnosti NV č. 61/2003 resp. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Dle potřeby budou provizorní sedimentační nádrže doplněny o nornou stěnu zachycující znečištění ropnými látkami.

•

Odpadní vody ze zpevněných ploch staveniště (včetně odpadních vod z výplachu domíchávačů a výroby betonu) ve fázi výstavby budou zachycovány a odváděny přes lapoly.

•

Průsakové vody, srážkové vody a technologické vody odčerpávané ze stavebních jam před portály tunelů a z těsněných jímek při výstavbě pilířů a opěr mostních objektů budou při vypouštění splňovat parametry dle platné legislativy v době výstavby – v době zpracování dokumentace nařízení č. 61/2003 Sb. v platném znění, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Budou zřízeny sedimentační jímky, do kterých budou tyto vody přečerpávány kalovými čerpadly ze svodných jímek ve stavebních jamách. Jímky budou případně doplněny o norné stěny z důvodu možného znečištění ropnými látkami ze stavební mechanizace. 351


•

V případě havarijního úniku nebezpečných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odtěžena, odvezena mimo staveniště k odstranění (ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 383/2001 Sb. v platném znění) a nahrazena nezávadnou. Při odstraňování příčin a následků havárie se bude postupovat dle schváleného Plánu opatření pro případ havárie v době výstavby. Každá taková skutečnost bude oznámena příslušným institucím dle havarijního plánu.

•

V případě, že při provádění stavebních úprav dojde ke splavení stavebních materiálů či stavebních odpadů do koryta toku, budou neprodleně odtěženy tak, aby ani krátkodobě nedošlo ke změně odtokových poměrů a jakosti vod. Při odstraňování příčin a následků havárie se bude postupovat dle schváleného Plánu opatření pro případ havárie v době výstavby. Každá taková skutečnost, kdy bude nutno zasáhnout do koryta toků, bude oznámena příslušným institucím dle havarijního plánu .

•

Staveniště (plochy ZS, odstavné plochy stavební mechanizace a nákladních automobilů) bude vybaveno havarijními soupravami. Vzhledem k nejčastěji hrozícímu nebezpečí úniku ropných produktů především ze stavební mechanizace se bude jednat o olejové soupravy dostatečné objemové kapacity. Olejové sorpční prostředky jsou vhodné také k odstraňování nátěrových hmot s rozpouštědly. V případě možného úniku chemických anorganických látek budou soupravy doplněny o sorbenty chemických látek.

•

Všichni pracovníci budou seznámeni s umístěním havarijních souprav.

•

Látky závadné vodám nebudou skladovány přímo na staveništi a dodavatel stavby je povinen zajistit zastřešené, zabezpečené skladovací místo mimo záplavové území a mimo OPVZ. Na staveniště bude dodávána pouze jednodenní zásoba.

•

Pohonné hmoty, oleje a mazadla budou skladovány pouze na zabezpečených plochách. Veškeré zásoby pohonných a mazacích hmot na staveništi budou maximálně pro jednodenní potřebu stavby.

•

Nutné doplňování pohonných hmot do málo pohyblivých stavebních zdrojů realizovat za přísných preventivních opatření (ochranné vany, sorbenty apod.).

•

Je zakázáno provádět výplachy mixů a čerpadel betonové směsi přímo na stavbě.

•

Je zakázán provoz vozidel a mechanizace mimo staveništní komunikace a mimo obvod staveniště.

•

Plochy zařízení staveniště sloužící jako sociální zázemí stavby budou vybaveny chemickými WC, splaškové vody z umýváren a sprch budou jímány do bezodtokých jímek.

•

Se sedimenty z provizorních sedimentačních jímek, z oplachovacích zařízení nákladních automobilů bude nakládáno jako s odpadem ve smyslu zák.č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění, vyhl. 381/2001 Sb. v platném znění. V případě úniku ropných látek neprodleně zahájit sanační práce a s kontaminovanou zeminou a vodou zacházet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících prováděcích předpisů.

Ochrana fauny a flory • Zajistit během výstavby odborný ekologický dozor, zaměřený především na činnosti v přírodně hodnotných lokalitách či v jejich sousedství. Dohled by měl vést 352


k minimalizaci škod spojených s pohybem techniky, skladováním stavebních materiálů, technologických celků a pohonných hmot. • V době výstavby chránit vzrostlé stromy poblíž staveniště proti poškození těžkou mechanizací (oplocení, bednění kmene apod.). • Kácení zeleně na základě podrobného vytýčení stavby v terénu eliminovat na nejnutnější míru. Kácení dřevin realizovat v období vegetačního klidu (říjen-březen). • Ve stejném období vhodném pro kácení dřevin (říjen až březen) provádět i skrývku svrchní vrstvy půdy. Toto opatření přispěje k eliminaci škod na populacích živočichů. • Realizovat navržené sadové úpravy stavby přesně dle projektu. Pro výsadbu budou využity zejména domácí druhy dřevin. Těleso komunikace ozelenit co nejrychleji, aby došlo v co nejkratší době k začlenění novostavby do krajiny. • Na svahy násypů a zářezů použít podorničí ze skrývky. Zatravnění a výsadbu zeleně provést v co nejkratším termínu, aby se snížila pravděpodobnost eroze svahů násypů a zářezů. Na svahy s větším sklonem použít geotextilii s travním semenem. • Již v průběhu vegetačních úprav a především pak po jejich ukončení sledovat a zabraňovat případnému šíření neofytních a expanzivních druhů rostlin. • V kritických profilech potenciálního ohrožení chráněných druhů před započetím výstavby přesně zaměřit trasu silnice a v nutném případě provést záchranné transfery na vhodně zvolené náhradní lokality. Ochrana půdy a horninového prostředí • Minimalizovat navržené dočasné zábory půdy. •

Zabránit škodám na pozemcích a porostech, zabezpečit řádné a šetrné zacházení s kulturní vrstvou půdy, zajistit provedení rekultivace dotčených ploch a dodržet zásady ochrany ZPF.

•

Zajistit pečlivé sejmutí a oddělené deponování ornice a podorniční vrstvy. Sejmutou ornici je nutno v době skladování účinně chránit před různými zdroji degradace.

•

Zachovat funkčnost potenciálně dotčených meliorovaných pozemků.

•

Provést následnou rekultivaci pozemků dočasného odnětí ZPF a PUPFL.

Kulturní a archeologické památky • V celé trase dálnice je třeba provádět archeologický dohled a v místech s archeologickými nálezy záchranný archeologický výzkum. Na katastru obce Jílové je třeba chránit i historická důlní díla. Záměr je nutné předem dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ohlásit a projednat s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze. Pro urychlení je vhodné kontaktovat Ústav archeologické památkové péče středních Čech. • Před započetím výkopových prací musí upřesnit přesný termín a místa stavebních aktivit. Dále je podle § 23 zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled. 353


• Kulturní památky, boží muka či křížky, které se nachází v sousedství stavby, budou při výstavbě zohledněny a technologickou kázní chráněny. • Křížky a boží muka navržené k přemístění budou přemístěny v dostatečném časovém předstihu tak, aby nedošlo k jejich poškození. Odpady • Vytvořit ze strany dodavatele stavby v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití vést odpovídající evidenci. • Nakládat s odpady v souladu s legislativou, mj. třídit stavební odpad a zajistit jeho využívání, příp. likvidaci osobami či firmami oprávněnými k nakládání s odpady III. Podmínky pro fázi provozu Ochrana veřejného zdraví • ve zkušebním provozu bude provedeno měření akustické zátěže • v případě, že v úsecích, kde stavba zajistila přípravu pro instalaci protihlukových stěn, které nebyly instalovány a ve zkušebním provozu bylo zjištěno překračování platných limitů budou protihlukové stěny realizovány • v úsecích, kde bude měřením prokázáno překračování platných hygienických limitů budou provedena nápravná opatření Ochrana vod •

Ve zkušebním provozu ověřit účinnost provedených opatření k ochraně vodních zdrojů. V případě negativních výsledků realizovat nápravná opatření.

•

Po dokončení stavby pokračovat po dobu min. tří let v monitoringu pod vyústěním dešťových vod z odvodňovacího systému do recipientu a potenciálně ohrožených vodních zdrojů a dále alespoň po dobu pěti let provádět namátkově 1-2 krát ročně prohlídky koryta a drobných objektů na recipientech pod vyústěním odvodnění nové komunikace.

•

Bude pokračováno v navrženém pravidelném monitoringu podzemních vod.

•

Zajistit pravidelnou údržbu odvodňovacích zařízení rychlostní komunikace v souladu s „Provozními řády“ tak, aby tato zařízení byla vždy schopna v maximální míře omezit odtok znečištění do infiltračních oblastí vodních zdrojů podzemních vod, nebo do povrchových vod.

Ostatní •

O vysázené dřeviny na svazích tělesa je nezbytné alespoň dva roky pečovat (zálivka, dosadba).

•

Následná péče o ozeleněné plochy včetně dřevin musí být trvale zabezpečena. 354


•

Zajistit následnou péči rekultivovaných ploch dočasných záborů až do předání uživateli.

•

Veškeré negativní vlivy provozu nad rámec vydaných povolení budou řešeny s realizací nápravných opatření.

Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Platnost tohoto stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky, zpracovatel dokumentace, zpracovatel posudku

355


Datum zpracování posudku: 15. 9. 2011 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku: Zpracovatel posudku: Ing. Josef Tomášek, CSc. (držitel autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. - osvědčení č.j.: 69/14/OPV/93 ze dne 18. 2. 1993 s prodloužením autorizace na 5 let pod č.j.: 45139/ENV/06 ze dne 7. 7. 2006) Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Pražská 900 252 10 Mníšek pod Brdy IČ:

46349316

DIČ: CZ46349316 tel.:

318 591 770-71 603 525 045

fax:

318 591 772

e-mail: [email protected]

Spolupracovali: Ing. Jitka Krejčová, Středisko odpadů Mníšek s.r.o. (držitel autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. - osvědčení č.j. 92102/ENV/07) Ing. Ivana Lundáková, Středisko odpadů Mníšek s.r.o. (držitel autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. - osvědčení č.j. 7232/876/OPVŽP/99) RNDr. Milan Macháček, EKOEX Jihlava (držitel autorizace dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. - osvědčení č.j. 6333/246/OPV/93) RNDr. Vladimír Faltys, Pardubice Ing. Jaroslav Růžička, Praha Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc.

Podpis zpracovatele posudku:

356

Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1

Závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 03010303 (I. etapa)“ ze dne 7. 9. 2007, Závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 03040305-I (II. etapa)“ ze dne 21. 11. 2007,

Příloha č. 2

Vyjádření dotčených správních úřadů, územních samosprávných celků a ostatních subjektů k dokumentaci

Příloha č. 3

Základní technické parametry záměru

Příloha č. 4

Orientační doprůzkum v rámci posudku

Příloha č. 5

Podklady o emisích u portálů tunelů předané zpracovatelem dokumentace

Příloha č. 6

Vyjádření zpracovatele dokumentace k připomínkám Občanského sdružení Ateliér pro životní prostředí

Příloha č. 7

Pověření MŽP ke zpracování posudku

Příloha č. 8

Podklady využité pro zpracování posudku


Příloha 1

Závěr zjišťovacího řízení Závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“ ze dne 7. 9. 2007, Závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“ ze dne 21. 11. 2007,


Příloha 2

Vyjádření dotčených územních samosprávných celků, dotčených správních úřadů, veřejnosti a ostatních subjektů k dokumentaci


Příloha 3

Základní technické parametry záměru


Příloha 4

Orientační doprůzkum v rámci posudku


Příloha 5

Podklady o emisích u portálů tunelů předané zpracovatelem dokumentace


Příloha 6

Vyjádření zpracovatele dokumentace k připomínkám Občanského sdružení Ateliér pro životní prostředí


Příloha 7

Pověření MŽP ke zpracování posudku


Příloha 8

Podklady využité pro zpracování posudku


Podklady využité pro zpracování posudku Oznámení EIA „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“, Ing. Ondřej Čapek, červen 2007, Závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 "Středočeská" - stavby 0301-0303 (I. etapa)“ ze dne 7. 9. 2007, Oznámení EIA „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“, Ing. Kateřina Hladká, srpen 2007, Závěr zjišťovacího řízení k záměru „Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0304-0305-I (II. etapa)“ ze dne 21. 11. 2007, Dokumentace EIA „D3 – Středočeská část“, Ing. Ondřej Čapek, srpen 2010, Vyjádření obdržená k dokumentaci „D3 – Středočeská část“, fyzická prohlídka lokality záměru a okolí, konzultace se zpracovatelem dokumentace, oznamovatelem, Internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic Informace České geologické služby Informace DIAMO s.p., o.z. SUL Konzultace se zpracovatelem dokumentace Konzultace s Ředitelstvím silnic a dálnic Dodatečné podklady poskytnuté zpracovatelem dokumentace Databáze na portálu Cenia databáze Střediska odpadů Mníšek s.r.o., související právní předpisy a literatura obecně dostupné informace další nespecifikované podklady

D3 - STŘEDOČESKÁ ČÁST

Recommend Documents