D. A. T. E. L
9. čtvrtletní vydání léto 2015
Obsah
Anketa...........................1 Z činnosti kroužků..........2-4 co se u nás děje.............5-8 Psaní nás baví................9-15 Fandíme sportu.............16-18 Perličky z naší školičky...19 Luštění..........................20
Anketa
Další školní rok se blíží ke svému konci a naši školu opustí 37 žáků 9. tříd. Položili jsme jim tyto otázky: 1. Budete na tuto školu vzpomínat rádi? Proč? Ano, protože to tady bylo super a našli jsme si hodně kamarádů Jen na dobré zážitky se třídou, jinak ne. Budu vzpomínat v dobrém, ale i ve špatném. V dobrém proto, že většina učitelů jsou skvělí a obětaví lidé. Ano, protože devět let jen tak z hlavy nevymažete. 2. Poznali jste na škole nejlepšího kamaráda? Ano, poznala a doufám, že se budeme vídat i nadále. Je to skvělý člověk a moc si jí cením. Já to takhle nerozděluji. Ano a ne jen jednoho. Poznala jsem ho už ve školce. 3. Jak jste si užívali poslední školní rok? Nebyl nějak moc odlišný od předcházejících. Poslední rok byl nejlepší za celých 9 let. Moc jsem si ho neužil, utíká to moc rychle. Poslední rok si užívám, jak nejvíc to jde.
1
4. Těšíte se na novou školu, nebo byste ještě rádi zůstali? Těším se moc na to, že poznám nové lidi. Nevím, jestli bych tady zůstal. Asi ne. Ráda bych tady zůstala, protože tady jsem se naučila být dobrým člověkem. Těším se, i když mi někteří lidé budou chybět. Já bych tady zůstal, protože tady byla legrace. A. Veličková, A. Vašíčková 7. B
Z činnosti kroužků V tomto čísle vám představíme další kroužky, které pracují na naší škole: Ekologický kroužek
Klubík 4. B
Ekologický kroužek probíhá vždy v úterý od 13.00 – 14.30 hodin v pavilonu. V letošním školním roce putujeme se skřítkem Vítkem, který nám pomůže pochopit proč je pro nás příroda důležitá..
Klubík je náš třídní kroužek, koná se vždy po vyučování ve čtvrtek od 12:30 do 13:30. Jedna z hlavních věcí, které zde řešíme, jsou problémy a spory v našem kolektivu. Nejlepší v klubíku jsou oslavy, vždycky máme nějaké občerstvení, pouštíme si hudbu a tančíme. Je to zkrátka super! Naše třída je jako jedna velká rodina, a tak jsme ani letos nezapomněli na nejhezčí svátek v roce, Vánoce. Letos to bylo obzvlášť pěkné, zněly koledy, rozdávali jsme si dárky a všichni byli ve vánoční pohodě. Měli jsme i stromeček. Zkrátka Vánoce byly takové, jaké mají být. V klubíku občas i soutěžíme, hrajeme například o bonbóny a různé další ceny. Nedávno proběhl velký turnaj v pexesu a výherci získali zase nějakou zajímavou odměnu. A když už jsme taková velká tvořivá a aktivní třída, nemohli jsme zapomenout na karneval. Karneval byl skvělý, skoro všichni měli nějaké kostýmy. Ale nebojte, ti, co kostým neměli, nebyli mimo, jelikož v naší třídě máme spoustu kamarádů a kamarádek, kteří na to mysleli a přinesli něco navíc. Někdo donesl masku, někdo plášť a někdo zase kosmetické doplňky jako například černou nebo červenou barvu na líčení. Někteří vypadali jako čerti a někteří zase jako upíři. A tak se na každého dostalo, všichni měli šanci zkombinovat si nějaký kostým. Já jsem si vystačil s maskou, pláštěm a malou dýní v ruce. Klubík je zkrátka takový zábavný odpočinkový kroužek. Dobré je na tom to, že jsme jako jedna velká rodina. A když
Cílem práce ekologického kroužku je: - podpořit účelné trávení volného času žáků (např. péče o zvířata, péče o rostliny) - rozšiřování učiva (besedy o rybách, včelách, myslivci, zahrádkáři) - navštěvování výstav a chráněných území města Vratimova a okolí - organizování sběru odpadových surovin Ing. L. Kičmerová
2
Z činnosti kroužků
se někdo ,,poškorpí'' nebo pohádá, v klubíku se znovu sblíží. J. Havlas 4. B
Kroužek českého jazyka, matematický kroužek Už se to blíží. Nám, deváťákům, se krátí čas na základní škole. Čekají nás přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka. Je pro nás důležité je zvládnout, abychom se dostali na střední školy, které jsme si vybrali. Nechtěli jsme nic ponechat náhodě, a proto jsme se rozhodli, že budeme chodit do přípravek na naší škole. U nás totiž není běžné po příchodu domů procvičovat matematiku nebo český jazyk. Většina samozřejmě dá přednost počítači a jiným zábavám. Přípravky nás donutí něco dělat. V matematice počítáme úlohy jako o závod, v českém jazyce pracujeme s textem. V přípravě nám pomáhá procvičování testů Scio. Můžeme si tak zjistit, jak na tom jsme. Určitě budeme dobře připraveni. Vš i c h n i s e t ě š í m e , a ž b u d e p o přijímačkách, ale bojíme se nezdaru. Učitelé nám říkají, že si máme více věřit
3
a hlavně být v klidu, až přijde den D V. Bešová 9. B
Míčové hry V kroužku míčových her hrajeme především hry jako je vybíjená, přehazovaná atd. Kroužek vede paní učitelka Brožová a mohou tam chodit všichni žáci 2. až 4. tříd. Baví nás chodit do míčových her, je tam „míčová“ nálada . Chodí nás tam kolem 20 dětí, holky i kluci. Scházíme se každý čtvrtek od 14:30 do 15:30. L. Matocha 4. A
Z činnosti kroužků
Sportovní hry Žáci vyššího stupně, kteří mají rádi sport, se scházejí každé pondělí odpoledne v kroužku sportovní hry, který je zaměřen na vo l e j b a l . N e j p r ve s e roz p i n ká m e , procvičíme si podání a smeče. Natáhneme síť a hrajeme dva sety. Připravujeme se na soutěže. Už jsme výborně uspěli v minivolejbalu. Teď nás čeká reprezentace školy v dívčím volejbalu. Snad i tam uspějeme stejně jako chlapci. N. Lastovicová, T. Sumíková, 6. tř.
Pozvánka do sboru Ve sboru uvítáme každý hlas, jak nástroj, tak i rytmiku. Každý žák druhého stupně může navštěvovat nepovinný kroužek ve volné hodině ve čtvrtek s paní učitelkou Lucií Homolovou a s panem učitelem Ivem Stavinohou, kteří mají vlastní zkušenosti s kapelou. Každý návrh písně, či nápad, jak vylepšit náš přednes, je vítán. Přijďte si s námi vyzkoušet zpěv do 2. A. N. Kubiczková, 8. B
Míčové hry Pokud hrajete rádi volejbal, nebo se ho chcete naučit hrát, přijďte mezi nás. 16 žáků 4. - 6. ročníku se schází každé úterý od 14.30 hod. ve školní tělocvičně. Trénuje nás paní ředitelka Darja Kuchařová. Když paní ředitelka nemůže, trénuje nás pan učitel Stavinoha. V kroužku se učíme nejen základům všech druhů volejbalu, ale i hrát podle pravidel fair play. Tak další úterý v tělocvičně a nezapomeňte si vzít s sebou cvičební úbor. L. David 5. B
4
Co se u nás děje?!
Mezinárodní den ptactva
Eurorebus
Dne 1. dubna se na celém světě slavil Mezinárodní den ptactva. Slavili i naši prvňáci… Hned ráno jsme si povykládali o důležitosti všech opeřenců a proč mají svůj velký den zrovna na jaře. Rozlosovali jsme si hnízda jednotlivých ptačích rodin – skupin. Měli jsme skupinku špačků, datlů, skřivanů, kosů, koroptví a sýkorek. Během celého dopoledne jsme na tabuli pozorovali čápa bílého z webkamery v Kralicích a stavěli vysloužilé tovární komíny a hnízda pro jeho čapí kamarády. Zpívali jsme ptačí písničky, poslouchali hlasy ptáků, počítali ptačí příklady, řešili doplňovačky s ptáky a četli ptačí pohádky, říkanky a hádanky. Celé dopoledne jsme si náramně užili. Jen se podívejte …
V soutěži Eurorebus postoupilo do krajského kola 34 žáků, kteří soutěžili jednak ve tříčlenných družstvech, jednak jako jednotlivci. 18. 4. nás autobus odvezl na Vysokou školu báňskou v Ostravě, kde se soutěž konala. Konkurence byla obrovská. Aulu VŠB zaplnili žáci 7. – 9. tříd základních škol, ale i gymnázií. Na vypracování testu jsme měli 35 minut. Někomu se úkoly zdály těžké, pro jiné byly snadné. Při čekání na vyhlašování výsledků jsme vypracovávali otázky doprovodné hry: poznávání osobností, vědomosti o časových pásmech atd. Většina žáků a družstev z naší školy se umístila v první polovině výsledkové listiny. Největšího úspěchu dosáhl Ondra Labuz – ve své kategorii obsadil 3. místo a p o s t o u p i l d o c e l o s t á t n í h o ko l a . Blahopřejeme.
Mgr. P. Koudelková
5
P. Bartková, K. Konrádová 7. B
Co se u nás děje ?!
Byl to krásný kulturní zážitek, který bychom si rádi zopakovali.
Prima pokusy Nafoukněte balonek, položte ho na hřebíky, na něj dejte učebnice. Co myslíte, že se stane? Ani my jsme nevěřili, že nepraskne. Takový a mnoho dalších zajímavých pokusů jsme na vlastní oči viděli při projektu Prima pokusy. Mohli jsme si i některé pokusy vyzkoušet sami a zažít při tom hodně s ra n d y, z í s ka t n o v é p o z n a t k y a zkušenosti. G. Metzová 8. B
G. Metzová 8. B
A můžeme vyrazit do ulic! V prvních květnových dnech se čtvrťáci z Vratimova a Horních Datyň vydali na ZŠ A. Kučery do Ostravy – Hrabůvky na dopravní hřiště, aby dosáhli mety nejvyšší, a to na PRŮKAZ CYKLISTY. Dětských cyklistů je mnoho, ale než vyjedou do ulic, měli by znát pravidla silničního provozu. Na začátku dne proběhla teoretická výuka, kdy si děti zopakovaly značky a pravidla chodců, řidičů a křižovatek. Poté si otestovaly své znalosti v písemném testu a pak jsme vyrazili na hřiště, kde své znalosti mohli všichni ověřit přímo jízdou na kole. Gratuluji všem čtvrťákům, kteří se již nyní pyšní průkazem cyklisty! A ti, kterým se nepodařilo průkaz získat v tomto školním roce, nemusí vůbec truchlit. V 5. třídě se mohou o něj znovu pokusit. p. uč. Martina Paluchová
8. B v divadle Většina z nás už byla v ostravském divadle, v divadle loutek. My jsme tentokrát vyrazili do divadla v Opavě. Už na první pohled se liší od ostravského. Je obrovské, nádherně vyzdobené. Na kráse mu dodaly i výborné výkony herců. U hry Můj dům, můj hrad nás nenechali ani na minutu vydechnout a to jak humorem, tak i napětím.
6
Co se u nás děje ?!
Po stopách přírodních objevů Blíží se konec školního roku, nastává čas výletů. Proto jsme se 7. května vydali za dobrodružstvím. Naše cesta započala jízdou pohodlným autobusem. Kam jsme mířili? Do bývalé hornické oblasti Landek v Petřkovicích, kde se dříve těžilo černé uhlí. Bylo zde i sídlo pravěkých lovců, což doložil nález sošky petřkovicko-landecké venuše. Už ve škole jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna hrála připravenou hru, která se týkala ekologie a křížení živočichů. Druhá skupina prošla naučnou landeckou stezku. Po třech hodinách jsme se vystřídali. Náš výlet pokračoval prohlídkou hornického muzea zaměřeného na báňskou záchrannou službu. Prolezli jsme si cvičnou štolu a někteří žáci dokonce pokořili rekord v rychlosti jejího zdolávání. Byli jsme spokojeni. Nejen, že nás výlet nestál ani korunu, ale byl zajímavý, zábavný, prostě nej. A. Vašíčková, A. Veličková 7. B
Fanfáry zazněly – bylo rozhodnuto!!! Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Ta naše tam také povede. A tady je vysvětlení. My, žáci 7. B, jsme se zúčastnili vědomostní soutěže PAYSECCUP. Celkem soutěžilo 179 tříd z celé republiky v devítikolovém klání. Do závěrečného velkého finále jsme postoupili my a 8. třída ze Staré Paky. Výsledky měly být zveřejněny 7. května. Vzhledem k tomu, že se naši soupeři dopustili podvodu, dozvěděli jsme se radostnou zprávu o vítězství až 11. 5. V ten den se z učebny výtvarné výchovy, kde jsme se učili, ozval radostný výkřik: „Jedeme do Říma.“ Víkend v tomto městě je totiž hlavní cenou soutěže. Kromě toho jsme získali 10 000 era-korun a každý z nás chytrý telefon. Soutěž nebyla vůbec lehká, byl to celoroční krutý boj. Jsme nesmírně rádi, že jsme vyhráli. Děkujeme všem, kteří nám k vítězství pomohli. P. Bartková, K. Konrádová 7. B
7
Co se u nás děje ?!
Naše škola v přírodě
Osvětim
V pondělí 25. 5. jsme vyjeli autobusem do školy v přírodě na Horní Bečvě. Byli jsme ubytováni v hotelu Mesit. Většinou jsme byli na pokojích po čtyřech. V úterý 26. 5. byl budíček v 6:30 hodin. Po rozcvičce jsme měli snídani. Pak jsme se učili a po svačince jsme vyšli na v yc h á z ku . Po o b ě d ě n á s l e d o va l odpolední klid. V úterý a ve čtvrtek jsme šli na bazén. Každý den jsme měli společenskou zábavu. Byla diskotéka, karneval, scénky a vyhlášení šoumena a šoumenky. Každý den jsme si mohli koupit něco na recepci. Třeba dárečky domů. A po večeři byli všichni zalezlí v postelích a spali nebo usínali. Moc, moc, moc se mi tam líbilo. Příští rok bych zase jela moc ráda.
Když nám paní učitelka Homolová navrhla, abychom jeli na školní výlet do Osvětimi, neváhali jsme a souhlasili. Předem jsme se připravili na to, co nás čeká, co to byly Osvětim a Březinka – místa, která jsme měli navštívit. Česky mluvící průvodkyně nás seznámila s historií obou táborů, provedla nás oběma areály, vysvětlila nám, k čemu sloužily, jak nacisté likvidovali příslušníky podle nich méněcenných ras. Všechno to bylo děsivé a nemohli jsme uvěřit tomu, že se to někdy stalo. V obou koncentračních táborech zahynulo více než milion lidí. Uvědomili jsme si, že bychom na tuto hrůznou minulost neměli zapomenout, aby se už nikdy neopakovala.
K. Šotkovská 3. C
L. Žváčková, G. Metzová 8. B
8
Psaní nás baví
Víla uklízečka
Školní skřítek
Patří mezi domácí a zahradní pomocníčky, jako je třeba skřítek kuchtílek, víla zahrádkářka nebo třeba dráček krbový. Ale na rozdíl od nich se nezaměřuje jen na jeden pokoj nebo druh práce. Uklízí, co uvidí. Nejen ona, ale i ostatní pomocníčci jsou velmi malí. Měří asi jen 20 cm a váží sotva kilo. Všichni chodí v oblečení, které je přizpůsobeno jejich práci. Víla uklízečka nosí na sukýnce uchycené utěrky a hadříky, na hlavě má klobouk, který zdobí prachovka, savo a stěrka na mytí oken. V kabelce ukrývá papírové ubrousky, náhradní sáčky do odpadkových košů, vůni do auta, jar a další uklízecí potřeby. Když zrovna nejsme doma, všichni skřítci se probudí a začnou řádit. Jejich prací je udržovat náš dům v pořádku. Proto, když se vrátíme, nacházíme všechno perfektní.
Tento skřítek není jen tak obyčejný. Je kouzelný. Jmenuje se Úkolníček. Žije ve školním sklepě s ostatními skřítky. Má krásnou oranžovou čepičku a kabátek, boty s rolničkami. Je moc hodný, protože pomáhá dětem s úkoly. Když se s ním někdo skamarádí a je na skřítka hodný, jde s ním domů, pomáhá mu s úkoly, vysvětluje mu učivo. Fakt je to nejlepší pomocník dětí.
A. Bancířová, 6. tř.
M. Procházková 6. tř.
Vodník z řeky Moravy V jednom zákoutí řeky Moravy žije vodník. Je mu už přes tisíc let. A žije klidným, pokojným životem. Je celý tmavě zelený – vodníci snad jiní nejsou. Už se o dušičky moc nestará a jen sedí na dně té své řeky. Vlasy mu už vypadaly. Oči má modré jako sama voda. Uši, ty mu trochu odstávají. Může působit trochu děsivě, ale on má dobré srdce. Rád by vylezl ven, ale pokaždé, když to udělá, lidé se ho začnou děsit, proto raději zůstává stále pod vodou. L. Vojtek 6. tř.
Ž á k y n ě 5 . A ( B . G ro s s m a n n o vá , K . Navrátilová, K. Mičulková, J. Juřenová) se zapojily do soutěže Tvoříme vlastní vydavatelství, v níž v českém kole získaly 2. místo a ocenění za výtvarné zpracování a postoupily do mezinárodního kola.
9
Psaní nás baví
Králova kletba Bylo, nebylo, kdysi dávno ve 13. století byl nad soutokem dravých řek Lučiny a Ostravice vystavěn hrdě tyčící se pevný Slezskoostravský hrad, ve kterém bydlel král s královnou a dětmi Anežkou a Matějem. Všichni lidé je měli moc rádi, král byl spravedlivý, královna milá a hodná. Až jedné noci za velké bouře došlo ke změně. Král se šel podívat na nádvoří, kde uviděl černokněžníka. Nejprve se polekal, protože tam nikoho nečekal, ale potom se ho zeptal: ,,Kdo jsi a čeho si žádáš?" Černokněžník odpověděl: ,,Jsem mocný černokněžník a tvou dceru princeznu Anežku si vezmu za manželku. " Králi se to nelíbilo, a proto řekl: „Anežka je ještě moc mladá na vdávání, až nastane ta pravá chvíle, vybere si manžela podle svého srdce. To je moje královské slovo." Černokněžníka králova slova nazlobila, krále začaroval a zmizel. Od této noci začal být král hrozně chamtivý a lakomý. Vybíral od všech poddaných peníze jen proto, aby byl nejbohatší v celé zemi. Peníze schovával na tajné místo do hlubokého a strašidelného sklepení. Královna a děti neměly o jeho počínání ani tušení. Neřekl jim to, bál se, že by mu jeho poklad někdo vzal. Jednoho dne ale král vážně onemocněl. Střídalo se u něj mnoho lékařů, ale žádný z nich nezjistil, o jakou nemoc se jedná a jak ho léčit. Král jen ležel, nehýbal se a poslední slova, která řekl, byla: ,,Zachraňte moje bohatství!" Pak oněměl. Královna i děti se o něj pečlivě staraly. Ale přesně po roce se stalo něco nevídaného. Z ničeho nic začal foukat silný vítr, zatmělo se a začalo se blýskat. Byla to úplně stejná velká bouře, při které přesně před rokem záhadně
onemocněl král. A nyní onemocněla i královna. Opět na hrad dorazilo mnoho lékařů, zkoušeli různé lektvary a medicíny, ale královna se neuzdravovala. Měla stejnou záhadnou nemoc jako její manžel. Ležela, nemluvila a nehýbala se. Děti byly velmi nešťastné. Po pár dnech přišla na hrad jedna hodně stará babka kořenářka ze sousedního království a ta dětem řekla: "Dokud bude na hradě něco, co rodině nepatří, král ani královna se neuzdraví". Anežka si celou noc lámala hlavu nad slovy staré babky, ale marně. Ráno bloudila po chodbách hradu a zaslavila se u komnaty, která patřila jejímu otci. Nikdy v této komnatě nebyla, měla to od otce zakázané. Její zvědavost byla větší než strach, proto vešla dovnitř. Komnata byla tmavá a strašidelná. Najednou se v rohu něco pohnulo. Anežka s úlekem vykřikla a utekla za bratrem Matějem. Přemluvila ho, aby se s ní vrátil do komnaty a společně si vzpomněli na otcova poslední slova o záchraně jeho bohatství. V komnatě byli dlouho, našli v ní mnoho zajímavých knih a mezi nimi dobře ukrytý plán hradu. V plánu bylo zaznačeno mnoho značek, kterým nerozuměli. S údivem zjistili, že hrad má tajné sklepení. Neváhali ani chvilku, popadli louče, mapu a vydali se na cestu. Nejprve museli najít tajné dveře, které byly schované za velkou skříní. Po jejich otevření se před nimi ukázala úzká a dlouhá chodba. Byla v ní úplná tma. Anežka se bála, ale Matěj ji chytil za ruku. V chodbě bylo mnoho schodů, dveří i zatáček. Dětem byla zima, ale touha pomoci svým milovaným rodičům byla silnější. Po dlouhé době došli na konec chodby. Žádné dveře už dál nevedly. Děti nevěděly, co si mají dál počít, jediná možnost byla, že se vrátí stejnou cestou.
10
Psaní nás baví
Anežka se třepala zimou, bylo jí tak chladno, až se jí podlomila kolena a spadla. Přitom se náhodně dotkla kamene a v tom se to stalo. Kamenná stěna se rozestoupila a před Matějem s Anežkou se objevila obrovská místnost. Úžasem oba ztuhli. Uviděli obrovské množství peněz, zlata, drahých klenotů a cenností. Vzpomněli si na otcova slova i na slova babky kořenářky. Rozhodli se, že poprosí služebnictvo o pomoc a všechen poklad odnesou na nádvoří. A tak se i stalo. Potom vyhlásili po celém království, aby se všichni poddaní dostavili na hrad a úplně celý poklad jim rozdali. Když už nic nezbylo, odešli do otcovy komnaty. Byli z toho dobrodružství tak vyčerpaní, že tvrdě usnuli. Věděli, že udělali dobrý skutek. Spali hodně dlouho. Anežce se zdálo, že slyší, jak rodiče volají její jméno. Říkala si, že je to krásný sen, až najednou zjistila, že už nespí a opravdu slyší hlas svých rodičů. Vzbudila Matěje a společně utíkali na chodbu. Uviděli své milované rodiče živé a zdravé. Všichni měli velikou radost, že se vidí a padli si do náruče. V tu chvíli se venku nad hradem opět zatmělo, zablýskalo a zafoukal vítr. Byl to strašidelný okamžik, kdy se zlý černokněžník nadobro rozplynul. Král nechal svolat všechny poddané, aby se jim osobně omluvil a vysvětlil, co bylo příčinou jeho změny chování a požádal je o odpuštění. Byl velmi hrdý na své milované děti. Všichni v celém království žili šťastně a spokojeně. B. Grossmannová, K. Navrátilová 5. A
FERDA MRAVENEC Ferda mravenec, věčný to mládenec, do kupy jehličí po hlavě zafičí. Těžké klády nosí mravenci malí bosí, stavějí si dům, je to jejich um. Pozor, děti, v lese na ty pracné stavby, Ferda klády nese, dělá si z nich hradby. D. Semela, M. Konrád 4.B
11
Psaní nás baví
LÍNÝ TULEŇ Na ledovci tuleň leží, zvednout se jen může stěží. Ach, ten líný tuleň, natáhl si holeň. Spadl chudák do vody, probudil se na lodi. Rybáři ho chtěli sníst, nechtěli ho ale nýst. Protože byl líný tuleň, měl moc těžkou zadní holeň. Hrál si s nimi na lodi, pak zjistil, že marodí. Zahráli mu divadlo, kdy prase muže přepadlo. Tuleň skákal radostí, doufal, že ho obslouží. Doufal správně, dostal je - naložené lasaně. Tuleň zase brzy plaval, na rybáře ploutví mával: „Děkuji vám, rybáři, budu vám vždy na stráži. Budu si vás pamatovat a nebudu litovat.“ Tuleň zpátky domů plaval, na rybáře pořád mával, nedíval se, narazil - celý kámen rozrazil! Ach, ten líný tuleň natáhl si zase holeň, rybáři ho viděli, však skočit za ním nechtěli. Vytáhnout ho museli, lano na to neměli. Tahali ho sítí mořskou, tuleň snědl rybu hořkou. Ta ryba ho uzdravila, ale trošku znechutila. Tak jim tuleň poděkoval, vesele si poskakoval. Spěchal potom domů do ledové jeskyně, on tam bydlel v prasklině.
Znečištěný les Procházím se lesem a tu najednou vidím odhozenou PET láhev a plno dalších věcí, které v lese nemají co dělat. Opravdu nechápu, jak někteří nevychovaní dospělí, ale i děti pohazují odpadky, kde je napadne. Příroda není skládka! Přírody si musíme vážit. Vrchol tohoto zneužití jsou černé skládky. Nejhorší předměty, které můžeme nalézt, jsou staré televizory, gumy, baterie a různé chemikálie. Lidé, važte si přírody! Příroda to za vás neuklidí. Takový plastový obal se rozkládá až 200 let. Ondřej Labuz 7. B
O. Grobař, J. Havlas 4.B
12
Psaní nás baví
DOBA TEMNOTY Kdysi dávno ve vzdálené zemi žil drak. Všichni se ho báli, nejvíce ti bohatí. Drak se zmocnil pokladu nesmírné moci. Poklad kdysi patřil králi, který bohužel zahynul v dračích plamenech. Drakovi poklad poskytl takovou moc, že spálil skoro celou zemi. Draka se zmocnil mocný, temný a zlý čaroděj jménem Morgan. Čaroděj ovládl draka a spolu s ním celou zemi. Legenda praví, že jednoho dne přijde zachránce země a draka zničí. Lidé ho poznají podle statečnosti, oddanosti a zlatého meče. A jednoho dne se to stalo. Do města přijel muž v kápi a prodával kouzelné předměty. Jmenoval se Jack. Jeden z nich byl zlatý meč. Stráže ho zatkly, protože prodával nezákonně. Meč donesli králi a ten řekl: ,,To je on! Pusťte ho!“ Zlatý meč mu vrátili a pověřili ho úkolem. Měl za úkol zabít draka a s ním i Morgana. Vydal se tedy do temného hradu. Šel mnoha různými krajinami a nakonec dorazil do temné říše. Našel obrovský temný hrad a ihned se rozhodl vstoupit. Na hradě byl trůn, na něm sám Morgan a za trůnem stál drak. Morgan zvedl mocné žezlo a povolal draka do boje. Jejich souboj trval téměř den. A když už se zdálo, že nemá Jack žádnou sílu, naposledy se ohnal mečem a draka zničil. Morgan byl bez draka bezbranný a uchýlil se do temných hor. A tím skončila DOBA TEMNOTY. R. Křižák, L. Matocha 4. A
13
Žáci 3. A psali o tom, co jejich prarodiče neznali:
Sekačka na trávu Můj tatínek chtěl posekat trávu, protože už byla vysoká. Chtěla jsem mu pomáhat, ale když jsme chtěli nastartovat sekačku, zjistili jsme, že nemáme benzín. Sedli jsme si do trávy a přemýšleli, jak trávu posekal pradědeček. Ten sekal trávu kosou, ale kdyby tady byl s námi, určitě by se divil, co to máme za stroj. Kdyby ho viděl, určitě by stál jako socha a ani by nemrknul. Znal jen svou kosu, se kterou se uměl skvěle ohánět. Díky tomu výborně vypadal, skoro jako vrcholový sportovec. Byl štíhlý a pořád v dobré náladě. Byl takový i díky sekání kosou. Zkrátka tehdejší život byl mnohem zdravější než ten dnešní, kdy je skoro každý druhý muž tlouštík. Eliška Straková
Psaní nás baví
Moje prababička se narodila v roce 1923. Když jí bylo 10 let, neměli doma elektřinu. Neměli tak žádné elektrické spotřebiče. A co neznali? Neexistovala televize, pračka, myčka, chladnička ani jiné spotřebiče, které nám dnes usnadňují život. O věcech jako počítač, mobilní telefon nebo tablet se jim ani nesnilo. Jakub Odstrčilík
Moje prababička neznala televizi. Místo koukání na televizi pletla, drala peří a povídala si s ostatními. Chodila do školy i v sobotu. Kdyby doma měla televizi, stejně by se na ni nestihala dívat, protože lidé pracovali na polích od rána do večera. Lucie Olšarová
Blahodárie Blahodárie je země, ve které nezapadá slunce. Květiny jsou rozkvetlé po celý den i noc a nikdy neodkvetou. Hlavním městem je Pohodov. Žije tu 5 miliónů Blahodářů. Pohodov je unikátní svým zámkem, jelikož věž slouží jako stojan pro slunce. Kdyby se zlomila, slunce by zapadlo a už by nemuselo vyjít. A to se taky jednou stalo před 999 lety, 11 měsíci a 29 dny. Kolem země se prohnala hvězda a shodila slunce z věže rovnou do moře. Trvalo týden slunce vylovit a další týden ho usadit zpátky na věž. Tento jev se opakuje jednou za tisíc let. Tentokrát jsou na něj Blahodáři připraveni. Slunce přivázali, podepřeli, přilepili. Teď už jen čekají na hvězdu. Všechno dopadlo dobře. Věž vydržela, slunce nespadlo, hvězda se zachytila do jeho gravitačního pole. Takže teď mají Blahodáři nejen slunce, ale i vlastní hvězdu. A. Bancířová 6. tř.
Můj svět Povím vám příběh, který se odehrál ve světě, kde všichni mají práci a nikdo nemusí chodit do školy. Jak se teda lidé dostanou k informacím? Jak se naučí počítat? Ve středu světa je velká budova, která vysílá informace do lidských mozků. Každému dítěti je hned po narození zabudován do mozku čip. Když dítě dosáhne 10 let, musí si vybrat povolání, které bude vykonávat do důchodu. Ale jako všude, tak i tady musel být nějaký zádrhel. Lidé si začali vybírat zaměstnání, kde se nemuseli moc namáhat a dostávali vysoký plat. Ovšem když lidé pracovali v kancelářích, nikdo nepracoval na polích, nic se nevyrábělo, nikdo se nestaral o výstavbu silnic a taky se nikdo nestaral o hlavní budovu. Svět začal chudnout. Neměli co jíst, silnice se rozpadaly, hlavní budova přestala fungovat. Nikdo nevěděl, co dělat. Až na jednoho. Ten měl velice chytrý návrh. Osmnáctiletý mládenec Vilém Poslední svůj návrh prosadil a stal se prezidentem. Zbývá už jen odpovědět na jedinou otázku. Jak tento návrh zněl? Každému byla přidělena práce, kterou svět potřeboval a tu práci musel vykonávat. Bylo to sice kruté, ale přineslo výhody. Pracovníci měli nárok na dovolenou, pracovalo se jen 6 hodin denně a země vzkvétala. A. Vavrečková 6. tř.
14
Psaní nás baví
15
Fandíme sportu
Den sportu
Praha za odměnu
Už potřetí se v Horních Datyních konal den sportu. Tentokrát nám počasí přálo a akce proběhla na hřišti. Tady se mohly děti i rodiče zapojit do různých soutěží. Skákání v pytli, lovení rybiček, čtyřhra rodiče s dítětem v tenise, atletické disciplíny, týmové sporty. Na závěr proběhl turnaj ve volejbale, který vyhrálo družstvo rodičů. Představil se i školní sbor s novými skladbami, mohli jsme sledovat ukázku výcviku psů a hasičských dovedností mladých hasičů z Horních Datyň.
Jak všichni víme, je na naší škole velký počet úspěšných žáků. 20 z nich dostalo možnost jet do Prahy na mistrovství světa v h o ke j i , zá p a s Ka n a d a – Rakousko. Vybrat je z takového množství nebylo snadné. Pokyny a informace jsme dostali už ve škole a pak jsme jenom odpočítávali dny do odjezdu. Nevadilo nám ani brzké vstávání na vlak. Sešli jsme se v plném počtu a vyrazili. Cesta byla zdlouhavá, ale my jsme se zabavili. Po příjezdu do Prahy jsme si museli koupit celodenní jízdenky na metro. Zkoumali jsme, jak to udělat, ale zvládli jsme to všichni bez problému. Ještě před zápasem jsme se prošli pražskými uličkami a pokochali se pohledem na Václavské náměstí. Těšili jsme se nejvíce na zápas v O2 aréně. Konečně jsme se dočkali prvního hvizdu rozhodčích. Fandili jsme, co nám hlasivky stačily.
T. Sumíková, M. Procházková 6. tř.
Po zápase nás čekala projížďka lodí po Vltavě spojená s průvodním slovem kapitána lodi. Unaveni jsme nasedli do vlaku na zpáteční cestu. Prahu jsme si užili v
16
Fandíme sportu
úžasné pohodě a atmosféře. L. Žváčková 8. B
Za mohutného povzbuzování nakonec zvítězilo družstvo oranžových. Vítězové byli odměněni náramky a odznaky. Opět jsme ukázali, že jsme zdatní. Pokud získáme body za doplňkový úkol, máme šanci na dobré umístění v olympijském víceboji. A. Vavrečková, 6. tř.
Olympionici u nás 13. 5. 2015 k nám už podruhé přijeli olympionici Adolfina Tkačíková – Tačová a šermíř Aleš Depta. Přivezli s sebou i maskota Mišpulína, se kterým jsme se okamžitě spřátelili. Na hřišti za školou probíhalo klání družstev červených, modrých, žlutých, oranžových – byli to žáci 3. – 8. ročníku naší školy. Soutěžili v pěti disciplínách. Mě nejvíce zaujal šerm a moderátorovo žonglování s hakisákem.
17
14
Fandíme sportu
Atletika Slezská brána I letos se za krásného počasí utkali žáci základních škol ze Šenova, Paskova, Sedlišť a obou vratimovských škol v a t l e t i c e o p o h á r S l e z s ké b r á n y. Vše probíhalo v ýborně, panovala soutěživá atmosféra a učitelé doufali, že žáci předvedou své nejlepší výkony. Soutěžilo se v hodu medicimbalem, skoku do dálky, běhu 60/100 metrů, 1000/1500 metrů a štafetách dívek a chlapců. Když byly spočítány body, nastala zvláštní situace. Na 1. místě se se shodným počtem bodů umístila ZŠ Šenov a naše škola. Pohár nemohou získat obě, a tak se problém řešil počítáním 1. míst. Tady jsme byli lepší a hurá – pohár zůstává na naší škole.
Na těchto závodech jsem počtvrté a už naposledy, organizace je rok co rok lepší a výkony žáků se zlepšují. Kdo si myslíš, že vyhraje? Datyňská, má výborné žáky. Šenov nebo dolní škola.
V čem soutěžíš? Ve skoku dalekém a ve štafetě. V běhu na 1500. Sportuješ mimo školu? Ano, sportuji, běhám ve volném čase. Sportuji, hraji tenis. Hraji fotbal a ve volném čase i ping pong. Zeptali jsme se některých soutěžících: Co si myslíš o těchto závodech? Myslím si, že jsou velmi dobré, kondice žáků je vysoká, ale máme tady špatné hřiště.. Závody mi přijdou super, protože každý může předvést své výsledky, jak už za sebe, nebo za školu.
Co si myslíš o svém výkonu? Já si myslím, že jsem slabší průměr, hodil jsem 8 metrů. Moc jsem se nepřevedla, neběželo se mi moc dobře. Co si myslíš o vítězné škole? Datyňská je velmi úspěšná škola, to už dávno všichni ví, a proto jim to přeji. Myslím si, že Datyňská vyhrála jen díky pilnému tréninku. L. Žváčková, G. Metzová 8. B
18
Perličky z naší školičky
Řekli jste a napsali: Kde se rozkládají savany? Savany se rozkládají na humus.
Žirafa je největší zvíře Evropy. Má 4 rohy. Dva na hlavě, dva vzadu a jeden na čele. Papoušek se přizpůsobil tím, že má zobák na lovení hmyzu. Vlk se přizpůsobil tím, že má velké uši, aby dobře slyšel kořist a mohl ji polapit. Kočka má delší ocásek, bez kterého by neudržela rovnováhu. Chameleon se přizpůsobil tím, že má šupiny místo srsti. Trojčlenka = Trojnožka Moč produkuje orgán zvaný trubice. V těle máme těchto orgánů 8. Spáleniny ošetříme tak, že je utajíme. Na ochranu sluchu při řezání elektrickou pilou použijeme rukavice. Moč produkuje orgán nazývaný konečník. V těle máme tyto orgány dva. Moč se shromažďuje v těle ve vaku zvaném ledviny. Řasy zachycují malý bordel. Moč produkuje párový orgán nazývaný žaludek. Z toho orgánu pak odchází jícnem do vaku nazývaný močový měchýř. Kroniku českou napsal Wiliam Hácha z Libočan.
19
Jednotkou síly je mozek. Jakub Arbes napsal Newtonův zákon. Hlavním představitelem Lumírovců je Jan We r i c h . J e h o d í l o j e P o v í d k y malostranské. Povídky malostranské jsou o Malé Straně, kde se jakýkoliv drb šířil jako požár. Autor české hymny: ŠROUBEK Hra ve které zazněla česká hymna? Fidlačky, kvrdlačky, žádné zvačky. Vyber dvě díla Karla Čapka a napiš o čem jsou! KRTEČEK. Je to o krtkovi, který se s v ý m i k a m a r á d y p ro ž í v á h o d n ě dobrodružství.. Nejvyšší hora Beskyd je Vratimov. Nejstarší ukolébavka: Kdož su boží bojovníci. Římská společnost se dělí na patricie a playboje. 1. prezident ČSR- Čingistán. Hláška nalezená pod lavicí deváté třídy: „Kéž by matematika dospěla a řešila si své problémy sama.“ Archeolog je: operuje lidi a uzdravuje sbírá a nachází nábytek a kousky určuje počasí sbírá kosti dinosaurů a českých králů
Luštění Spojením číslic získáš obrázek
A. Vašíčková 7. B
20
Vytvořeno školní redakcí ZŠ Datyňská 690 léto 2015
