CZ-PRES. CzechReg Days COHESION POLICY 2014+

CZ-PRES

CzechReg Days – COHESION POLICY 2014+

„Vyslechli jste si zástupce regionů a ti všichni velmi živě vystihli, co pro ně téma územní soudržnosti znamená. Myslím především, že se jedná o překonávání bariér, ať už jde o bariéry v území, o administrativní bariéry, anebo o bariéry v našich myslích.“

Colin Wolfe

Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu | www.southbohemia.eu

4

6. 4. 2009

www.southbohemia.eu | Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu

MEP Oldřich Vlasák Úvodní slovo

Dámy a pánové, dostává se Vám do roku zpráva z prvního semináře CzechReg Days, jejímž hlavním tématem byla budoucnost politiky soudržnosti s důrazem na jednu z jejích rozvíjejících se dimenzí, takzvanou územní soudržnost. Během dvou tématických bloků 11. února ve Výboru regionů vystoupili představitelé jednotlivých institucí Evropské unie, tedy zástupci Rady ministrů, Evropského parlamentu, Evropské komise i Výboru regionů, a zároveň i zastupitelé přímo z některých regionů. Společně představili své čerstvé pohledy na probíhající diskusi. Jsem rád, že seminář byl iniciativou regionů, konkrétně zastoupení krajů České republiky v Bruselu. Neumím si totiž představit, že by se na budoucím rozvoji Evropy neměla regionální a místní úroveň podílet. Rád bych na tomto místě ocenil také aktivity zastoupení Jihočeského kraje pod vedením Petra Šebka a bývalého hejtmana Jana Zahradníka. Dlouholetá úspěšná práce, kterou nejen Jihočeské, ale i ostatní krajská zastoupení odvádí, a jejich hmatatelné výsledky jsou tou nejlepší odpovědí na otázku, proč je třeba být přítomen v Bruselu a nestát opodál. Na následujících stránkách najdete autorizované přepisy úvodního proslovu Františka Štangla a dále vystoupení hlavních hostů, MEP Jana Olbrychta a Kataríny Mathernové. Na ně pak navazuje kapitola Petra Zahradníka, kterému připadl nelehký úkol – shrnout tématicky širokou a různorodou debatu do několika výmluvných odstavců.

6. 4. 2009

5


Profily vystupujících MEP Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR, je konzervativním politikem, který hájí zájmy samosprávných celků, měst a regionů. Narodil se 26. listopadu 1955 v Hradci Králové. Studoval strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze na katedře environmentálních technologií. Po absolutoriu se věnoval výzkumu jako technický specialista v oblasti životního prostředí. Později pracoval pro soukromou společnost podnikající v odpadovém hospodářství a zastával post manažera Východočeského letiště v Pardubicích. V té době také absolvoval několik zahraničních stáží v USA, Velké Británii, Dánsku a Německu. Od roku 1994 je činný v lokální a regionální politice jako člen Občanské demokratické strany. Byl primátorem města Hradec Králové, je dlouholetým zastupitelem tohoto východočeského města. V evropské politice je aktivní od roku 2000, nejprve na platformě Kongresu evropských regionálních samospráv, v Radě evropských měst a regionů a ve Výboru regionů. V posledních pěti letech je poslancem Evropského parlamentu. Je aktivní zejména ve výboru pro regionální politiku.

Emil Horčička Generální ředitel Národního koordinačního orgánu a Odboru evropských záležitostí Ministerstva pro Místní rozvoj. Emil Horčička se narodil 14. března 1975, Studoval právnickou fakultu Masarykovy university v Brně. Své profesní předpoklady rozvíjel na Institutu veřejné správy v Maastrichtu a na Diplomatické akademii Ministerstva zahraničních věcí. Otázkám regionální politiky se věnuje od roku 1998, nejprve na Ministerstvu vnitra a nyní na Ministerstvu pro místní rozvoj. Během své profesní dráhy absolvoval stáž při Evropské komisi.

6

6. 4. 2009


Michael Schneider Předseda komise pro územní soudržnost Výboru regionů. Michael Schneider se narodil 31. července 1954 v Kirchen/Sigm ve spolkové zemi Porýní-Falc. Studoval dějiny, filosofii, germanistiku, pedagogiku a srovnávací literaturu v Bonnu. Od roku 1996 je činný v orgánech CDU. V roce 2002 začal kariéru státního tajemníka pro federální záležitosti a vyslance státu Sasko-Anhaltsko při německé federaci. V roce 2004 vstoupil Michael Schneider do evropské politiky jako zástupce předsedy EPP frakce ve Výboru regionů a člen komise COTER. Od roku 2008 předsedá této komisi a intenzivně se věnuje oblasti politiky soudržnosti.

František Štangl Člen Rady Jihočeského kraje. František Štangl se narodil 21. dubna 1961 v Českých Budějovicích. Vystudoval Provozní a ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích. Na svou profesionální dráhu v zemědělství navázal prací pro městské služby a v roce 1996 se stal starostou města Nové Hrady. Od roku 2000 je aktivní také v regionální politice jako člen Zastupitelstva Jihočeského kraje, předseda Euroregionu Silva Nortica a v posledních dvou volebních obdobích jako člen krajské rady. Nejvíce se věnuje přeshraničním vztahům, kultuře a záchraně architektonických památek.

MEP Jan Olbrycht Poslanec Evropského parlamentu. Jan Olbrycht se narodil 21. září 1952 v Rybniku. Studoval sociologii a věnoval se výzkumu, pedagogické činnostia politickým a společenským aktivitám. V devadesátých letech byl starostou města Těšín. Mezi roky 1998 a 2002 zastával úřad Maršálka Slezského vojvodství. Byl vice-presidentem Rady Evropských samospráv a regionů (CEMR) a řídícího výboru Shromáždění evropských regionů (AER) a člen Světové rady United Cities and Local Governments. Od roku 2002 Dr. Olbrycht pracoval jako lektor na Universitě v Bielsko-Bialej a Ekonomické universitě v Katovicích. V posledních pěti letech je poslancem Evropského parlamentu za občanskou platformu (EPP-ED), kde je zástupcem předsedy výboru pro regionální politiku. V roce 2007 byl oceněn jako nejlepší člen Evropského parlamentu v oblasti regionální politiky. Je držitelem řady národních ocenění doma, v Polsku.

6. 4. 2009

7


Katarína Mathernová Katarína Mathernová je zástupkyní generálního ředitele pro regionální politiku (DG REGIO) v Evropské komisi, odpovědnou za rozvoj, koordinaci a prezentaci politiky soudržnosti. Do Evropské komise nastoupila v roce 2005 jako ředitelka pověřená největším geografickým direktorátem dohlížejícím na implementaci politiky soudržnosti v osmi členských státech a vyjednáváním programů pro období 2007-2013. Před svým angažmá v Evropské komisi Katarína Mathernová řídila programy institucionálních reforem a byla poradkyní pro oblast konkurenceschopnosti, podpory malého a středního podnikání, vlastnických práv a přístupu k úvěrům u Světové banky ve Washingtonu D.C. Od roku 1992 do roku 2002 byla hlavním poradcem slovenského vicepremiéra pro ekonomické záležitosti. V této roli se zaměřovala na makroekonomickou stabilizaci, privatizaci, protikorupční strategii a zlepšování investorského prostředí. Jako právník kvalifikovaný v občanském a obecném právu na Právnické fakultě v Bratislavě (JUDr.) a na Universitě v Michiganu (LL.M.) paní Mathernová pracovala v letech 1989 až 1999 v mezinárodních právních firmách v New Yorku, Washingtonu a Londýně a v právním oddělení Světové banky. V letech 2001 a 2002 byla členem Open Society Fund a Německého Marshall Fund Campus. Katarína Mathernová publikovala řadu článků ve Spojených státech i v Evropě. V roce 2000 byla oceněna titulem slovenská žena roku.

Colin Wolfe Head of Unit na DG REGIO Head of Unit na DG REGIO odpovědný za programy a strategie územní spolupráce. Colin Wolfe se narodil 19. října 1956. Studoval geografii v Dublinu a Vancouveru. Na zkušenosti z irské administrativy navázal v roce 1994 svým angažmá v Evropské komisi. Pracoval v mnoha oblastech od politiky zaměstnanosti po vnější vztahy. Od roku 2003 se věnuje evropské regionální politice. Nejprve implementaci politiky soudržnosti na Slovensku a v Rakousku. V posledních třech letech je odpovědný za oblast evropské územní spolupráce.

8

6. 4. 2009


Pavel Branda Ředitel Zastoupení Libereckého kraje v Bruselu. Pavel Branda se narodil 22. května 1976 ve Varnsdorfu. Studoval fakultu mezinárodních vztahů na vysoké škole ekonomické v Praze v oboru mezinárodního obchodu a evropské integrace. V současné době dokončuje Ph.D. studia se zaměřením na přeshraniční spolupráci. Pavel Branda pracoval jako obdchodí zástupce v exportním oddělení Preciosa Lustry (největší výrobce křišťálových lustrů v České republice) a několik let pak pro Sekretariát Euroregionu Nisa (první euroregion v České republice založený k podpoře přeshraniční spolupráce). Věnoval se také konzultační činnosti pro projekty kofinancované z fondů EU a řídil projekty především z programů Phare CBC a INTERREG IIIA. Od září 2005 vede zastoupení Libereckého kraje při EU a pracuje jak v Bruselu, tak doma v regionu. Mimo jiné je také zapojen do expertní skupiny k EGTC ve Výboru regionů.

Mathieu Simon Poradce pro politiky EU. Mathieu Simon se narodil v roce 1976 v Asnières-sur-Seine (Île-de-France). Vystudoval dějiny a promoval na Institutu evropských studií a na Svobodné universitě v Bruselu. Pracuje jako poradce v zastoupení Île-de-France při EU od roku 2001. Zastoupení reprezentuje regionální samosprávu a pět místních samospráv hlavního francouzského regionu. Do jeho náplně spadá politika soudržnosti, sociální záležitosti, životní prostředí a rozvoj venkova. Region Île-de-France je zakládajícím členem PURPLE network, hájící zájmy příměstských regionů v Evropě.. Mathieu Simon pracuje na aktivitách sítě, zejména ve skupinách pro lobbying a komunikaci. Dříve sbíral zkušenosti v dalších francouzských zastoupeních v Bruselu a na DG REGIO Evropské komise.

Richard Almond Ředitel Zastoupení Státu Badensko–Würtenbersko v Bruselu. Narodil se 11. ledna 1959 ve Švábském Gmündu. Studoval veřejné politiky a řízení v Kostnici, Massechussets, Cambridge a Fankfurtiu nad Mohanem. Postgraduální studia si doplnil na College of Europe v Brugách v roce 1988. Svou evropskou dráhu zahájil v roce 1988 v Centru pro studium evropských politik. Od roku 1990 pracuje pro stát Baden Würtenberg na různých postech souvisejících s evropskou politikou. Mezi roky 1996 a 2000 se zaměřoval na přeshraniční a meziregionální spolupráci. Od roku 2000 pracuje jako ředitel zastoupení Baden Würtenberska při EU v Bruselu.

6. 4. 2009

9


Phil McVey Ředitel evropských programů na Rozvojové agentuře pro Jihozápad Anglie. Phil McVey se narodil a žije v Cornwallu. Od roku 2006 do dneška je Phil McVey odpovědný za evropské programy na Regionální rozvojové agentuře Jihozápadní Anglie. Vedl přípravné práce pro programy období 2007 – 2013. Před tím v letech 2005 a 2006 pracoval pro regionální samosprávu Jihozápadu Anglie v oblasti politiky soudržnosti. Phil McVey působil také v České republice jako poradce vlády během přípravy na vstup do Evropských společenství – zaměřoval se na strukturální fondy. Pro regionální samosprávu Jihozápadu Anglie pracoval také v letech 1999 až 2003 jako šéf pro evropský sociální fond. Před tím, něž zde nastoupil, se deset let podílel na řízení subjektů ve veřejném sektoru, pracoval jako projektový manažer v oblasti průzkumu trhu a ve službách public relations (včetně velkých privatizací a profesního vzdělávání) a v oblasti finančního a provozního řízení. Jeho profesní dráha začala v tisku a vztazích s veřejností.

MEP Lambert van Nistelrooij Poslanec Evropského parlamentu, president Asociace evropských příhraničních regionů. Lambert Van Nistelrooij se narodil v roce 1953 v Nulandu. Po svých studiích geografie, historie a sociální geografie pracoval pro farmářský svaz v provincii Gelderland. Jeho zkušenosti z oblasti regionální politiky jsou velmi bohaté, neboť je v ní aktivní na mnoha postech od lokální po evropskou úroveň. Mezi roky 1992 a 2003 byl vice-presidentem Shromáždění evropských regionů a mezi roky 1995 a 2003 byl člen Výboru regionů. Dále předsedá jedné z nejrespektovanějších evropských regionálních asociací – AEBR. Od roku 2004 je Van Nistelrooij poslancem Evropského parlamentu. Pracuje jako EPP-ED koordinátor ve výboru REGI a angažuje se i v jiných oblastech jako je průmysl, věda, energetika, klimatické změny lisabonská strategie a v dalších.

10

6. 4. 2009


Petr Osvald Vice–president komise pro územní soudržnost Výboru regionů, člen městského zastupitelstva Plzně. Petr Osvald se narodil v roce 1966 v Plzni a vystudoval Západočeskou univerzitu. Od roku 2002 se pohybuje v místní politice a pro primátora města Plzně pracuje jako komisař pro evropské záležitosti. Tak se také stal členem české národní delegace ve Výboru regionů a členem bureau Výboru regionů za frakci evropských socialistů. Od minulého roku je prvním vice-presidentem komise pro územní soudržnost. Dále se angažuje v národních strukturách jako je Svaz měst a obcí České republiky a v dalších orgánech odpovědných za implementaci programů evropské územní spolupráce.

Sir Albert Bore V roce 1980 byl zvolen členem městského zastupitelstva Birminghamu. V posledních 25 letech tak hraje aktivní roli v ekonomické regeneraci města. V čele radnice Birminghamu stál v letech 1999 až 2004. Od roku 1994 je britskou vládou nominován do Výboru regionů. V letech 2002 až 2004 byl jeho presidentem. Od roku 2006 do roku 2008 předsedal komisi COTER. V roce 2008 vedl pracovní skupinu komise COTER, který vydala „Příspěvek k debatě o budoucnosti politiky soudržnosti“.

Petr Zahradník Ředitel EU office České Spořitelny. Petr Zahradník se narodil 7. srpna 1965 v Praze. Studoval ekonomii v Praze, Lucemburku, Lovani a na Columbia University. Jeho velmi široký záběr zahrnuje vědeckou práci pro ekonomické instituty v České republice, Beneluxu i pro Světovou Banku a Columbian University. Zaměřuje se na oblast transformujících se ekonomik, monetární teorii a politiku a na proces evropské monetární a finanční integrace. Pracoval jako ekonom pro Českou spořitelnu, Patria Finance nebo Conseq. Petr Zahradník se angažuje také ve veřejném sektoru, neboť pracoval pro kancelář presidenta nebo pro ministerstvo financí. Je znám i díky své práci pro četná média od národního tisku, rozhlasu a televize až po Bloomberg, Wall Street Journal nebo Fiancial Times. Publikoval stovky článků a mnohokrát vystoupil na konferencích a přednáškách. Petr Zahradník je držitel několika ocenění a členství v prestižních profesních asociacích.

6. 4. 2009

11


František Štangl Evropa potřebuje strategii pro překonání následků železné opony

Jihočeský kraj zde dnes zastupuji jako radní Ji-

né vlásečnice a navíc musíme bojovat i s takovou

hočeského kraje. Deset let jsem působil jako

komplikací, jako je jazyková bariéra.

starosta města Nové Hrady na samotných hranicích s Dolními Rakousy a pět let jsem předsedou

Všichni jsme součástí euro-atlantické civilizace

Euroregionu Silva Nortica, který zahrnuje území

a vyznáváme stejné hodnoty. Všichni chceme Ev-

Waldviertelu a části Jihočeského kraje. Současně

ropu bez bariér, s volným pohybem zboží, kapitálu,

se mnou zastupuje náš kraj Jaromír Slíva, kte-

lidí a služeb. Všichni chceme prosperitu a hlavně

rý je sedmým rokem starostou Českých Velenic.

stabilitu. Pro úspěch evropské integrace musíme

Toto město je možné považovat za jakýsi jihočes-

hodně udělat. Pro nás to znamená zejména práci

ký Berlín, protože je rozdělené na dvě části stát-

na místech srůstu, na bývalé železné oponě. Proto

ní hranicí s Rakouskem. České Velenice pro nás

žádám a vyzývám k tomu, aby stejně tak, jako

představují určitý symbol sjednocení Evropy. Pro-

je Komisí zpracovávána EU strategie pro Baltské

to také Jihočeský kraj zorganizoval hlavní oslavy

moře a EU strategie pro Dunaj, byla zpracována

vstupu České republiky do Schengenského pro-

i EU strategie pro odstranění následků železné

storu právě zde.

opony.

Nyní bych rád řekl něco k tématu dnešního semi-

V krajích, v euroregionech, ve městech, na úrovni

náře, k budoucnosti politiky soudržnosti. Po dru-

spolků, institucí i na úrovni jednotlivých lidí jsme

hé světové válce došlo k roztržení Evropy na dvě

připraveni na odstranění následků železné opony

části. Je to možné přirovnat k rozbití nádoby nebo

pracovat. Současně žádáme a prosíme o zajištění

dokonce k amputaci končetiny. Já si dnes vypůj-

institucionální a s tím spojené i finanční podpory. Je

čím příměr k amputaci. Po pádu železné opony

důležité, aby Komise udělala vše pro to, aby taková

byla tato končetina přišita zpět k tělu, nyní je živá,

podpora byla zajištěna a my jsme získali nástroje

teplá, ale plně funkční stále ještě není. Podařilo

pro smysluplnou a rozumnou politiku soudržnosti

se napojit kosti, postupně jsou napojovány hlavní

především právě v tom místě srůstu, v příhranič-

tepny, žíly, svaly, šlachy a hlavní nervy. Nicméně

ních oblastech na bývalé železné oponě.

to předivo drobných vlásečnic, krevních kanálků a nervů na své napojení ještě čeká. Zde bych si dovolil odbočit a popsat, k čemu vlastně v místě amputace došlo. Došlo k vysídlení německy mluvících obyvatel, následně k dosídlení českými rodinami z vnitrozemí. Poté byly vybudovány zátarasy hraničního pásma z ostnatého drátu a v tom nárazníkovém pásmu došlo k následnému odsun českého obyvatelstva a k demolici sídel. Vše to věcně znamenalo, že dvě generace na obou stranách hranice vyrostly oddělené plotem a prakticky bez kontaktů. Dnes se potýkáme s tím, že v místě srůstu nemáme potřebné nervy a drob-

12

6. 4. 2009


MEP Jan Olbrycht Dilema diskuse o budoucnosti politiky soudržnosti, aneb filosofie vs. metodologie

Nejprve bych rád srdečně poděkoval za pozvání

ky, které ale sebou nesou mnoho chyb. Jejich cíl

na tuto konferenci. České předsednictví je velmi

a obsah je totiž tak náročný, že chyby jsou prostě

aktivní v oblasti politiky soudržnosti a spolupráce

nevyhnutelné. Například v oblasti inovací. Když

regionů a místních orgánů. Již byly zmíněny Urban

diskutujeme o inovacích, musíme si uvědomit, že

Days. Do Prahy se znovu vrátíme také na summit

míra chyb zde bude vyšší. Kdyby v této oblasti

Výboru regionů. To všechno skutečně ukazuje, jak

žádné nebezpečí nebo riziko nebylo, tak to vlastně

je pro české předsednictví celá tato politika vý-

ani není inovace. To k sobě prostě patří. Naopak,

znamná.

když se řeší technická infrastruktura, tak tam je míra chyb menší. Provádějí se veřejné zakázky,

Pokud jde o samotné téma budoucnosti politiky

pro ně jsou jasně stanovena pravidla apod.

soudržnosti, myslím, že máme dvě hlavní dilemata. První z těchto dilemat představuje - uvědomit

Takže dojdeme k tomu, že si dovedeme představit

si, o čem vlastně hovoříme. Hovoříme o filosofii

velice účinnou politiku, která zároveň nese řadu

politiky, o prioritách, o hlavních cílech, o výsled-

chyb. Zároveň ale můžeme mít politiku, která by

cích politiky a o tom, jak je měřit? Nebo hovoříme

byla provedena bezchybně, ale v podstatě moc

o jejích metodách, o metodologii politiky? Disku-

účinná není. Je jenom něčím tradičním, a proto se

tujeme o účinnosti politiky, o problémech s mě-

prostě jedná jen o vynaložení dalších peněz.

řením účinnosti politiky o průběžné monitorování politik v jejich procesu? To je skutečné dilema.

Teď se dostávám ke klíčové otázce. Ta zní, zda

Buď budeme hovořit o jednom, anebo o druhém.

chceme tu účinnou politiku nebo chceme ukázat

Je velice důležité si toto ujasnit předem. Samo-

statistikům, že míra chyb, kterých jsme se dopus-

zřejmě, že můžeme diskutovat o obojím, ale ve

tili, je velmi nízká. To je věc, nad kterou se musí-

skutečnosti se zdá, že dosavadní diskuse se točí

me zamyslet. Musíme se rozhodnout, co chceme

pouze okolo jedné z těch dvou rovin.

opravdu dělat. Jak chceme fungovat. Pokud někdo začne s nějakou inovací, skutečně ta míra rizika je

Kdykoli začneme o prioritách, ve skutečnosti zjis-

vysoká a je tam nebezpečí selhání. Znamená to,

tíme, že se diskuse sveze spíše k metodologii.

že ten člověk se vzdá předem, nebo ne?

Například v Parlamentu při vystoupení zástupců Účetního dvora slyšíte zejména o chybách. Je to

Nebo jiným aktuálním příkladem mohou být ne-

pochopitelné, protože to je poslání Účetního dvora.

dávné balíčky na obnovu hospodářství v době kri-

Ovšem otázkou zůstává - co je ta chyba! Zname-

ze. Ptáme se - jak bychom měli vynakládat peníze

ná to snad, že byly špatně definovány cíle? Anebo

během krize? Na tu tradiční infrastrukturu, nebo

to znamená, že je to dobrá politika, účinná politi-

spíše na něco rizikovějšího? Předseda Barosso

ka, ale prostě její realizaci provázejí nevyhnutelné

tomu říká inteligentní investování - zaměřit se na

chyby? Takže, i v tomto případě jde o postupy.

inovace. Ale Musíme si ale pochopitelně uvědomit, že to je vždycky rizikovější.

To vede k otázce - kdy je politika dobrá. Je dobrá, když je účinná? A nebo je dobrá tehdy, když jsou

Budoucnost politiky soudržnosti se ve vztahu

vlastně splněny všechny procesní požadavky? Te-

k místním orgánům, regionálním orgánům ne-

oreticky určitě můžeme najít velice účinné politi-

může jednoduše týkat pouze metodologie. My se

6. 4. 2009

13


musíme zamyslet nad tou politikou jako takovou.

díly a ne sloužit lidem u moci. V podstatě ale boju-

Prožíváme krizi a krize je právě ten vhodný mo-

jeme o peníze pro regionální a místní úřady. Místo

ment, kdy můžeme něco úplně přepracovat, pro-

toho bychom ovšem měli spíš bojovat o peníze na

tože se mění kontext, celá situace. Krize nám tedy

řešení problémů. Není tolik důležité, kdo tu politi-

paradoxně může pomoci v tom, že tu politiku defi-

ku bude provádět. Proto teď máme tu zajímavou

nujeme jinak, a to do budoucna.

možnost znovu zvážit, jak by politika soudržnosti měla vypadat.

Otázka ovšem je, co s politikou soudržnosti po roce 2014, nebo jak říká název tohoto semináře

Pokud přistoupíme k diskuzi o územní soudržnos-

2014+. Je to otázka, která na první pohled vypadá

ti. Vypadá to jako něco zcela umělého, něco jako

technicky, ale není. Jaké budou finanční výhledy

takové „evropské řečičky“, kdy se prostě mluví

po roce 2014? Budou se ty finanční výhled po roce

o všem a zároveň o ničem. Ovšem ten, kdo tomu

2014 plánovat na šesti, sedmileté, nebo na kratší

rozumí, ví, co za tím stojí a vidí velmi zajímavou

období? Nebo obecně řečeno - budou se finanční

diskusi. Jak zajistit rovnováhu mezi různými typy

výhledy EU připravovat na delší nebo na kratší ob-

území? Budeme-li brát územní soudržnost váž-

dobí? Třeba i z důvodu krize. To je spíše otázka na

ně, dojdeme k tomu, že tato politika bude určena

odborníky z oblasti financí či ekonomiky.

všem. Nemůže se týkat pouze části Evropy, musí se týkat celé Evropy.

Otázka pro nás, pokud jde o budoucnost politiky soudržnosti, je - o čem ta politika je. Je o tom, že

Logickým důsledkem územní soudržnosti je spolu-

chceme snížit rozdíly mezi regiony v úrovni HDP

práce různých úrovní řízení věcí veřejných – mul-

na hlavu? Mohu odkázat na výsledky pracovní

tilevel governance. Řada z nás tady byla starostou

skupiny ve Výboru regionů, která se tomu věno-

nebo hejtmanem a uvědomujeme si, že už pros-

vala celý uplynulý rok. Správně řešila otázku - zda

tě nemůžeme rozlišovat mezi jednotlivými městy

politika soudržnosti má být určena těm nejchud-

a jednotlivými regiony. Nemůžeme si dál říkat, to-

ším regionům, aby dohnaly ty bohatší, anebo má

hle je naše věc, to se týká jenom našeho regionu.

být určena všem subjektům v EU, protože prostě

Nikoli. Jsem přesvědčen, že musíme spolupraco-

výzvy a úkoly se mění. Stojí před námi nové úko-

vat. Právě v tom spočívá ona víceúrovňová sprá-

ly, objevují se nové disparity a politika soudržnosti

va věcí veřejných. Týká se spolupráce obcí, měst,

je nástrojem, jak na ně reagovat. Jedná se o jevy,

regionů, států i Evropy jako celku.

které jsme si třeba před rokem ještě nedovedli představit. Ve skutečnosti ani nevíme, jak bude

Podívejte se dnes do novin. Můžete v nich najít

vypadat Evropa po roce 2013, kde budou nejvý-

velmi zajímavou informaci. Evropská komise pod-

znamnější rozdíly mezi jejími regiony.

poruje nový regionální program, je to strategie pro Baltské moře. Co si pod tím představit? Ko-

Chci také položit otázku, zda je politika soudrž-

mise začala definovat regionální politiku pro éru

nosti potřebná proto, aby posílila správní orgány,

globalizovaného hospodářství. Tady se hovoří

třeba regionální úřady, místní úřady a nebo má

o regionu nikoli z hlediska správní jednotky, ale

spíše řešit problémy? My jsme všichni politici, tak-

spíše o regionu jako území uvnitř Evropy, v tom-

že vždy říkáme, že účelem politiky je omezit roz-

to případě o regionu Baltského moře. Vidíme, že

14

6. 4. 2009


se jedná nikoli o nějakou změnu metodologie či

Ještě dovolte, pane předsedo, abych doplnil jednu

metody provádění politiky soudržnosti, ale mno-

věc. Měli jsme setkání v Evropském parlamentu

hem více o změnu filozofie. Je třeba skutečně pro-

se zástupci Komise. Hovořili jsme spolu o změ-

sazovat správu věcí veřejných na více úrovních,

nách operačních programů. Jestli má schvalování

abychom vyřešili problémy území. Vlastně je to

těch potřebných změn trvat jako vždycky jeden

návrat k tradiční regionální politice z 60. či 70. let,

rok, tak k čemu ten návrh je. Zástupce Komise mi

kdy se snažíme soustředit na konkrétní problém,

na to řekl: „Operační programy by měly být vel-

a ne třeba na jednotlivé správní jednotky. Samo-

mi obecné a ne příliš podrobné. Ve druhém kroku

zřejmě pro Výbor regionů asi nebude jednoduché

by právě regionální orgány a národní vlády měly

přijmout tuto perspektivu. Vlastně to znamená, že

rozhodnout, co chtějí podporovat. Komise by měla

místní a regionální úřady najednou budou part-

rozhodovat o obecném rámci, nikoli o detailech.“

nery ve velice komplikované hře. Ve hře, která je

Odpověděl jsem mu na to jednoduše: „No tak slá-

mnohem složitější než dnes. Lze očekávat, že bu-

va, konečně se dostáváme k jádru věci, kdo je

doucí politiky budou flexibilnější, budou mnohem

zodpovědný za co, kdo odpovídá za politiku a kdo

otevřenější, nebude přesně definováno, že takový

odpovídá za detaily, a kdo odpovídá za výsledky.“

a takový region dostane tolik a tolik peněz. Budou to vlastně peníze určené pro celou širokou oblast.

Myslím si, že současná krize nás vlastně provoku-

Právě tady teď vlastně diskutujeme o velice zají-

je k tomu, abychom se znovu zamysleli nad celou

mavých návrzích Evropské komise, které se tý-

politikou soudržnosti, a to včetně jejích cílů ale

kají také změny postupů, jejich zjednodušení. Je

i postupů a metodologií. Krok za krokem budeme

to opravdu velice zajímavé. Jsou to návrhy, které

budovat konkrétní novou politiku, která bude ur-

mění politiku soudržnosti z hlediska filozofie.

čitě klíčová pro budoucnost EU.

6. 4. 2009

15


Katarína Mathernová Pět pilířů územní soudržnosti

Děkuji mnohokrát za pozvání, děkuji českému

tom přistupujeme jako k výhodě. Dále uznáváme,

předsednictví, že je pro nás skutečně vynikají-

že hospodářský růst v globální ekonomice je řízen

cím partnerem ve snaze vést diskusi a uvažovat,

spoluprací jednotlivých struktur různých úrovní

jak by měla vypadat budoucí politika soudržnos-

veřejné správy. To znamená, že žádná oblast ne-

ti. Děkuji také za to, že pořádá konference jako

může být brána jako izolovaný ostrůvek, protože

tato, která je věnována územní soudržnosti. Po

propojení mezi evropskými územími je velice dů-

Janu Olbrychtovi je těžké mluvit, protože on vždy

ležité.

položí zajímavé otázky, na něž není jednoduché poskytnout konkrétní odpovědi. Takže nečekejte

Dovolte, abych nejprve řekla pár slov o tom, co

ode mě odpovědi, spíše se zaměřím na dilemata,

územní soudržnost není, tedy alespoň podle ná-

která přede mnou leží.

zoru Evropské komise. Pokud bych měla naznačit první výsledky veřejných konzultací, pak se v nich

Tím prvním je samotné jádro politiky územní

ukazuje, že škála očekávání od toho konceptu je

soudržnosti a samotná její definice. Na podzim

opravdu dosti široká a různorodá. Někteří hovoří

Komise představila Zelenou knihu o územní sou-

o tom, že politika územní soudržnosti by měla být

držnosti. V posledních měsících probíhá veřejná

jakýmsi kompenzačním mechanismem pro zvlášt-

konsultace o tomto dokumentu a bude nepokra-

ní znevýhodnění určitého území. To je ovšem po-

čovat do konce února (2009). Jsme velice vděční

hled, se kterým se Komise neztotožňuje. My se

institucím, zájmovým skupinám a organizacím, za

domníváme, že politika soudržnosti jako taková

příspěvek.

v sobě nese různé koncepty, které umožňují národním a regionálním orgánům přihlédnout ve

Pokud jde o územní soudržnost, zůstává zde jedna

svých programech k různým specifikám regionů.

otevřená věc. Nevyrovnala se s ní zatím ani Zelená kniha ani veřejná konzultace. Mám na mysli

Za druhé k tématu, co není územní soudržnost.

klíčovou otázku - co je vlastně územní soudržnost.

Územní soudržnost není nový koncept a Jan Ol-

Ono to slovo „území“ v jednotlivých překladech

brycht už naznačil, že je to v podstatě koncept

neznamená úplně přesně totéž. To je jeden z dů-

úzce související s hlavním zaměřením politiky

vodů, proč je opravdu obtížné nějak jednoduše

soudržnosti. Bude-li přijata Lisabonská smlouva,

uchopit tento koncept. V současné době se tedy

tak i územní soudržnost bude mít větší právní

hlavně zamýšlíme nad tím, co to vlastně je územ-

hodnotu společně s ekonomickou a sociální sou-

ní soudržnost a jaké jsou její faktory.

držností. Tato agenda je skutečně propojena s politikou soudržnosti jako celkem, a to i ve způsobu,

Zelená kniha je východiskem pro diskusi. Hovoří

jak jsou přidělovány finanční zdroje, jak probíhá

se v ní o tom, že jde o koncept, jak zajistit har-

plánování, programování apod.

monizovaný rozvoj míst s různými vlastnostmi, specifiky a jak zajistit, že občané budou moci vyu-

Do třetice – co není územní soudržnost. Územní

žít vlastností daného území. Zároveň samozřejmě

soudržnost není pokusem Komise nebo Unie o při-

podporujeme i rozmanitost území a chceme, aby

vlastnění si pravomocí v oblasti územního plánová-

vždy bylo možné využít potenciálu toho daného

ní. V roce 1999 začal postup evropské perspektivy

území. K této rozličnosti, k rozmanitosti území při-

územního rozvoje, prostorového rozvoje. Jednalo

16

6. 4. 2009


se v podstatě o otázky územního plánování, měli

Strategie pro Baltské moře a případná Strategie

jsme snahu v této věci posílit spolupráci území,

pro Dunaj budou právě ukázkovými cestami, ja-

tak jak je to ostatně cílem politiky soudržnosti.

kým způsobem se dá posílit a zlepšit územní spo-

Vznikl vynikající výzkumný program ESPON. To

lupráce v Evropě a jak se mohou zlepšovat vzá-

všechno jsou dobré výsledky procesu, který pro-

jemné vazby.

bíhá a zůstane na mezivládní úrovni. My se tedy díváme na územní soudržnost z této makro per-

Rovněž je nutné hledat flexibilnější a funkční

spektivy, což znamená, že nepožadujeme vyšší

pohled na území. Jan Olbrycht zde hovořil také

kompetence v oblasti územního plánování.

o metodologii. To je myšlenka, kterou by asi všichni podpořili. Zde bude třeba zamyslet se nad

Dovolte mi nyní, abych se zmínila o aspektech,

podrobnosti, jak by měl fungovat mechanismus

které naopak považujeme za důležité pro územní

správy věcí veřejných, abychom mohli řešit otáz-

soudržnost. Zaprvé bych ráda zmínila obnovený

ky, které vlastně překonávají tradiční administra-

důraz na územní spolupráci. Tak tomu může být

tivní hranice. Bude to cestou EGTC nebo jinak?

i z pohledu překonání důsledků existence želez-

To, co jsem popsala nyní bych označila za takový

né opony. Já sama jsem vyrostla ve městě, které

druhý klíčový pilíř územní soudržnosti.

mělo železnou oponu takříkajíc těsně „před nosem“. Proto velice sympatizuji s radním Františ-

Třetím pilířem je podpora místního rozvoje, ať už

kem Štanglem, který vyzval k vytvoření progra-

ve městě nebo na venkově. Řada z vás ráda praco-

mu, jenž by opravdu odstranil ten erozní účinek

vala s iniciativami společenství Urban a Leader. Ty

období studené války. Určitě si myslím, že je pro

se teď vlastně dostaly do hlavního proudu politiky

to prostor v rámci programů pro územní spoluprá-

soudržnosti. Tím ovšem došlo k tomu, že vymi-

ci včetně INTERREG. Myslím si, že do budoucna

zely některé individuální projekty, na které jsme

by měla územní spolupráce ještě posílena. Pak

byli dříve zvyklí. Územní soudržnost nám má také

bychom mohli provádět i skutečné projekty, které

pomoci vyměřit – do jaké míry máme podporovat

umožní obnovit ty úzké vazby mezi evropskými

rozvoj v městských a venkovských oblastech.

územími. Čtvrtým pilířem nebo prvkem územní soudržnosti, První opěrný bod územní soudržnosti by tedy pod-

který považujeme za důležitý, je lepší koordinace

le našeho názoru měl být právě v posílení územní

mezi odvětvovými a územními politikami, ať už jde

spolupráce. Byla tady zmíněna Strategie pro Balt-

o úroveň EU nebo o úroveň národní či regionální.

ské moře a budoucí Strategie pro Dunaj. Dnes je

Myslím, že všichni z nás máme mnoho příkladů,

tady mezi námi také Collin Wolfe, který je hlavním

kdy často na konkrétním územím odvětvové po-

autorem Strategie pro Baltské moře. Možná se

litiky nejen, že nemají synergické efekty, ale spí-

k tomu dostane trochu později. Tyto strategie jsou

še jdou proti sobě navzájem. To se stává bohužel

opravdu vynikající příklad, jak se dívat nad rámec

příliš často. Ocitovala bych zase Jana Olbrychta,

správních hranic. Jde o to hledat funkční území,

který říkal, že každý politik by měl mít mapu, když

funkční oblasti, pro které se dají najít specifická

navrhuje různé politiky. Často si ti, kteří rozhodu-

konkrétní témata, socio-ekonomické výzvy a na

jí, ani neuvědomí, že některé politiky můžou mít

tyto výzvy hledat odpověď. My velice doufáme, že

v různém prostředí různé dopady, ale je tomu tak.

6. 4. 2009

17


Je tedy třeba zvyšovat povědomí o územích při

řekněme, takovou podrobnější mapu daného úze-

vytváření politik a zajistit určitou úroveň koordi-

mí, jež pomůže lepšímu chápání územních dopadů

nace a snad i integraci jednotlivých odvětvových

a regionálního rozvoje.

politik s významnými územními dopady. Pokud bych se ještě měla vrátit k těm veřejným Pátý prvek, který považujeme za velice důleži-

konzultacím, říkala jsem, že ještě pokračují. Obje-

tý, je monitorování a chápání tendencí vývoje na

vují se v nich velice rozmanité názory, různorodá

daném území. Jak víte, politika soudržnosti má

očekávání a ambice. To se ale dalo očekávat. My

jasné číselné klíče pro určování finančních přídělů

se tedy pokusíme přijít s takovým shrnutím a s po-

a to asi hned tak nezmizí. Jde o kritérium HDP per

litickým dokumentem. Komisařka první informaci

capita v kombinaci třeba s mírou nezaměstnanosti

o nich poskytne v Praze na Evropském summitu

a dalšími prvky jako je hustota populace apod. To

regionů a měst, který pořádá Výbor regionů. Další

vše musíme zachovat, abychom měli dostatečně

příležitostí bude konference na konci března, opět

jasné klíče pro určování finančních přídělů. Vedle

v Praze, kde se bude hovořit o územní soudržnosti.

toho ovšem musíme ještě hodně zapracovat na

Shrnutí příspěvků budeme mít připraveno pro šes-

vytvoření ukazatelů a statistik, které nám umožní

tou zprávu o pokroku v oblasti soudržnosti, která

pochopit vývojové tendence na tom kterém úze-

by měla vyjít před létem. Tam již budeme moci

mí v jemnějších vnímání. Díky tomu bychom měli,

poskytnou další informace a podklady do diskuze.

18

6. 4. 2009


Petr Zahradník Shrnutí

Cílem semináře bylo pokusit se o zmapování ná-

rujícími, jež se však již nedostanou k další formě

zorových proudů o politice soudržnosti EU v ob-

podpory v rámci politiky soudržnosti. A konečně,

dobí po roce 2013 a identifikace představ nejrůz-

celému budoucímu procesu by velmi napomohla

nějších hráčů, aktérů, stakeholderů na tomto poli.

jasná a „koncentrovaná“ definice termínu teritori-

Především byly diskutovány záležitosti smyslu,

ální koheze (Schneider).

opodstatněnosti, „filozofie“ této politiky, což je v nynější úrovni diskuse relevantnější obsahová

Key note řečníci v duchu nastaveném úvodními

platforma v porovnání s případnou debatou o me-

projevy kontinuálně pokračovali. Byly oceněny

todologicko-technických až technokratických de-

viditelné a vnímané aktivity CZPRES v oblasti

tailech.

budoucnosti politiky soudržnosti a zdůrazněna – v této etapě diskuse – jasná potřeba ujasnění si

Již úvodní spíše společensky laděné projevy na-

„filozofie“ této politiky, jejích hlavích cílů a prio-

značily tok myšlenkových proudů, jimiž se bude

rit. V rámci těchto úvah byla zdůrazněna potře-

nejen debata semináře, ale celkové názorové tří-

ba striktně odlišit právě onen smysl, „filozofii“,

bení v následujícím období ubírat. Byl zmíněn ob-

od praktické metodologie a technických záleži-

raz rozděleného města – konkrétně Českých Ve-

tostí aplikace politiky soudržnosti. Současně byla

lenic, jímž po 40 let procházela „železná opona“

zdůrazněna potřeba identifikace chyb; v této

jako ztělesnění rozdělení Evropy, totality, izolace

souvislosti je zmiňována nutnost odlišení špatně

od „přirozena“. I po jejím odstranění však sku-

definovaných cílů od toho, že při takto obtížně

tečné napojení lidských, společenských, obchod-

definovaných cílech chyby zkrátka nevyhnutelně

ních a dalších kontaktů na obou stranách hranice

přijít musejí. A současně si musíme vyjasnit, co

stále – i po 20 letech – zadrhává. Proto jedním

vlastně chceme a jak v nynějších podmínkách re-

z námětů zaměření budoucí politiky soudržnosti

agovat na nastalou hospodářskou krizi; zda ku-

může být posílení spolupráce a součinnosti terito-

příkladu nemá být politika soudržnosti redefino-

rií, jimiž „železná opona“ procházela, odstranění

vána na „dobu lepších časů“. Přitom bychom měli

jejích viditelných i méně viditelných následků, na

například odpovědět na to jak dlouhou finanční

přirozený „srůst“ příhraničních oblastí či eliminaci

perspektivu vlastně potřebujeme a zejména na to

dosud zjevné jazykové bariéry (Štangl).

o čem tato politika vlastně je; o odstraňování stávajících disparit či v eliminaci nebo prevenci před

Rovněž potřeba vytvoření jasného obrazu o sku-

vznikem disparit nových. Jako možnost může být

tečné podobě regionů, nastavení jejich nezkresle-

zvažován návrat k tradiční regionální politice 60.

né, autentické tváře, představuje jednu z výzev,

a 70. let a k nastavení takové míry obecnosti Ope-

jež před sebou efektivní výkon politiky soudržnos-

račních programů, jež umožní flexibilně reagovat

ti má. Aktivity především Evropského parlamentu

na skutečné potřeby regionů (Olbrycht).

a Výboru regionu ve směru identifikace „skutečně prioritních výzev“, činěné v minulém jeden a půl-

Klíčová se ukazuje být i úvodní definice politiky

letém období tomu mohou napovídat. Za důleži-

soudržnosti pro budoucnost, zejména vyjasnění si

tou oblast je nutné vnímat i osud „regionů zítřka“,

její nejnovější složky – teritoriální koheze, jež je

tedy těch, které se z podoby své podrozvinutosti

v různých jazycích interpretována různě. Panuje

byly schopny relativně rychle stát regiony prospe-

přitom rozdílná úroveň očekávání o tomto kon-

6. 4. 2009

19


ceptu. Bylo by tak dobré si i určit, co teritoriální

potřebu skutečného eliminování překážek a kom-

koheze není; neměl by to být anachronický kom-

plikací napříč národními hranicemi, které přes veš-

penzační mechanismus pro handicapované; ne-

keré formální kroky jsou mnohde stále viditelné či

měl by to být zcela nový a dosud neuvědomovaný

vnímané. Za vhodný nástroj byla označena Zele-

koncept; ani pokus o shromažďování kompetencí

ná kniha k tomuto tématu, resp. potřebnost její-

ohledně územního plánování v rukou exekutivy

ho zpracování. Pozitivním příkladem odstraňování

EU. Důležitými prvky pro teritoriální kohezi se na-

faktických hranic mezi státy je Euroregion Nisa,

opak zdají:

kde na začátku neexistovala žádná komunikace a součinnost a teď je patrný – krok za krokem – systematický postup (Branda).

• překonávání rozdílů pro přirozenou koexistenci regionů a zajišťování úzké vazby a kooperaci

Druhý diskutující se zaměřil na téma urbánní na

mezi nimi, což by se mělo stát pilířem terito-

příkladu regionu Île-de-France, představujícího

riální koheze v podobě teritoriální spolupráce

vlastně širší pařížskou aglomeraci. Zelená kniha

(Baltická spolupráce jako skvělý příklad a Du-

představuje nástroj, který představitelům regionu

najská spolupráce jako značný potenciál);

umožnil lépe identifikovat jejich potřeby, zejména

• využití flexibilnějšího a funkčnějšího přístupu

tam, kde oblasti nejsou ani typicky městskými, ani

ke geograficky blízkým prvkům; • akcent na lokální rozvoj, včetně urbánního i respektování rurálního kontextu; • koordinace mezi sektorovými a teritoriálními politikami; • monitorování a důsledné pochopení teritoriálních trendů (s ohledem na finanční alokace).

venkovskými. Koncentrace, propojenost a spolupráce jsou hodnoty, na nichž by měla být politika soudržnosti pro budoucnost založena, s oporou v podobě typologie měst a venkova, jež lépe umožní popsat specifika daných území (některá teritoria se mohou jevit jako městská – okraje velkých měst – ale ve skutečnosti vůbec městskými oblastmi nejsou (Simon).

Dosud existují značně divergentní názory a jejich

Velmi sugestivní vystoupení nabídl třetí diskutují-

syntéza usměrněná dokumenty regionální politiky

cí, ztotožňující symbol integrace a politiky soudrž-

bude nezbytná (Mathernová).

nosti s tokem řeky – pro tento účel navrhuje řeku Dunaj s implementací postupů uplatněných v te-

Rolí institucí EU v procesu vymezení politiky sou-

ritoriu Baltského moře (kterým se podařilo dostat

držnosti po roce 2013 je motivovat, informovat

se vzájemně blíže a rozvíjet jejich historické po-

a poskytovat strategické instrukce. Zvláště byla

tenciály). V podobě podunajské součinnosti je pak

zdůrazněna užitečnost jednotně pojatých, inte-

navrhován koncept překročení národního aspektu

grovaných regionálních strategií, jež umožní regi-

politiky soudržnosti, přičemž byly připomenuty

onům lépe poznat samy sebe na srovnatelné bázi

některé konkrétní zamýšlené kroky, jež mají tento

(Bore).

postoj prosadit (Konference o Podunají, Dunajský summit v Ulmu, aktivity v průběhu maďarského

Ony značně divergentní názory plně potvrdil hned

předsednictví v roce 2011) (Arnold).

následující panel. První z diskutujících zdůraznil

20

6. 4. 2009


Čtvrtý diskutující podotkl potřebnost sledování

nosti byly stanoveny znalosti (ochránit naši pozici

nejen ekonomických či podnikatelských kritérií,

v přístupu ke znalostem; naše země jsou v glo-

ale i ekologických záležitostí a životního prostře-

bálním srovnání příliš malé, schopné ztratit svoji

dí. Současně potvrdil potřebnost konceptu jed-

pozici velmi rychle; pokud politiku soudržnosti se

notných regionálních strategií, umožňujících dále

znalostmi, výzkumem a vývojem nezkombinuje-

pružně využívat národních i unijních peněz v pro-

me, pozici ztratíme). Zdůrazněna byla i potřeb-

cesu koheze, i nutnost čistoty pravidel, průhled-

nost komplementarity s nástroji EIB, EIT, CIP, 7FP

nosti a eliminace rizik (McVey).

a dalšími, rozvoj klastrů a zesílení horizontálního a integrovaného přístupu (van Nistelrooij).

V závěrečném bloku zazněla potřeba reflexe výzev: globalizace, energetika, klima a životní pro-

Závěrečný debatující trefně shrnul aktuální stav

středí s tím, že politika soudržnosti by neměla mít

diskuse položením si otázky: „Kdo to všechno dá

jediný cíl – HDP na obyvatele. Bylo připomenuto,

dohromady?“ Navrhuje aplikovat teritoriální kohezi

že výzvou je i to, že na kohezi a konkurenceschop-

na celém území Unie a zesílit akcent vůči službám

nost je nyní poprvé v historii nejvíce peněz v per-

obecného zájmu a infrastruktury, zaměřených na

centuálním vyjádření výdajů rozpočtu EU. Řečník

zlepšení životních podmínek (Osvald).

navrhuje, aby klíčovým kritériem politiky soudrž-

6. 4. 2009

21


22

6. 4. 2009


Program:

9:30 – 10:00

Registrace

10:00 – 10:20

Úvodní vystoupení:

• MEP Oldřich Vlasák – moderátor

• Cyril Svoboda – ministr pro místní rozvoj České republiky

• Michael Schneider – předseda komise COTER Výboru regionů

• František Štangl – člen Rady Jihočeského kraje

10:20 – 10:50

“Key note” vystoupení:

• MEP Jan Olbrycht – Politika soudržnosti 2014+ - očekávání

• Katarína Mathernová – Zelená kniha o územní soudržnosti - očekávání

10:50 – 11:30

Územní soudržnost z pohledu regionů:

• Pavel Branda (Liberecký kraj, CZ) – přeshraniční územní soudržnost

• Mathieu Simon (Ile-de-France, FR) – vazba město-venkov

• Richard Arnold (Baden-Württemberg, DE) – evropské makro regiony

• Phil McVey (South-West England, UK) – tematická územní spolupráce

Panel regionálních odborníků moderuje: Colin Wolfe

11:30 – 11:45

Káva

11:45 – 12:20

Poznámky k tématu územní soudržnosti:

• MEP Lambert van Nistelrooij – zpravodaj Evropského parlamentu


• Petr Osvald – místopředseda komise COTER Výboru regionů

• Sir Albert Bore – předseda pracovní skupiny COTER pro politiku soudržnosti

12:20 – 12:30

Závěry:

• Zpravodaj: Petr Zahradník, Česká spořitelna EU Office

12:30 – 13:00

Otevření výstavy “Jižní Čechy známé I zapomenuté” za účasti hostů:

• Luc Van den Brande – president Výboru regionů


• Jaromír Slíva – člen Rady Jihočeského kraje

• David Veis – kurátor výstavy

6. 4. 2009

23

| Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu | www.southbohemia.eu | [email protected] | Foto: Jan Fikáček | 6. 4. 2009

CZ-PRES. CzechReg Days COHESION POLICY 2014+

Recommend Documents