K u r ý r 1/2016 www.publicum commodum. cz Jules Verne napsal román Carův kurýr. Náš Kurýr má jiné poslání, je otevřený a veřejný. Přináší ověřené i neověřené zprávy a komentáře. Můžete přispět svý mi postřehy a názory i vy. Příspěvky posílejte na adresu –
[email protected]. V dalším čísle Kurýra se jimi budeme zabývat.
České vazby Donalda Trumpa V televizní debatě republikánských kandidátů v září 2015 vyčetla Carla Fiorina Donaldu Trumpovi, že nezbankrotoval jednou, ani dvakrát, ale čtyřikrát. U nás si toho nikdo příliš nevšíml. První Trumpův bankrot podle Fiorini přišel v roce 1991 při výstavbě casina v Atlantic City Taj Mahal.Trump při bankrotu podle odhadů odklonil cca 900 mil. dolarů. Druhý bankrot následoval o rok později při záhadných transakcích kolem hotelu Plazza v New Yorku. Trump údajně hotel získal v roce 1988 za 390 mil. dolarů. Po čtyřech letech, v roce 1992, měl hotel akumulovanou ztrátu 550 mil.dolarů, které se vypařily. Třetím takovým bankrotem byla výstavba hotelového komplexu s casiny v roce 2004. Přestože Trumpova záporná bilance v té době dosahovala 1.8 miliardy, získal na tuto výstavbu bankovní úvěry. Posléze se, Carlou Fiorini nazývané jako čtvrtý bankrot, odehrály záhadné přesuny majetkových podílů, akcií a dluhopisů mezi celkem 11 Trumpovými různými společnostmi. V roce 2009 Trumpův hotelový komplex s casiny, mezitím přejmenovaný na Trumpův zábavný komplex, skončil také bankrotem v roce 2009 Je zajímavé, že schopná manažerka Carla Fiorini, svého času označovaná za „nejmocnější světovou manažerku“, po neúspěšné kandidatuře na senátorku za Kalifornii v roce 2010, prohraje nyní s Donaldem Trumpem a skončí také neúspěšně jako republikánská kandidátka na prezidentku USA. Po sérii finančních krachů se snaží Trump dostat do nejvyšších pater politiky. Prostřednictví jednoduché, primitivní, někdy až hulvátské rétoriky, plné nereálných slibů a prohlášení (postavím zeď na mexické hranici, vrátím všechny uprchlíky atp.). Před dvěma lety se to podařilo Andrejovi Babišovi (nejsme politici, makáme, postavíme týmy odborníků atd.) dřív než přišly bankroty jeho přeúvěrovaných podniků. Napojením svých firem na státní dotace si zajistil několik let klidného spánku. Trumpa pojí s Českem ještě jedno pouto. V roce 1977 se Trump oženil s Češkou Ivanou Zelníčkovou. Byl ale jen jednou ze zastávek na cestě této lyžařské zlatokopky k dolarovým milionům. Rozvedli se roku 1992. Zelníčková je ale příkladem, že ne všechno se dá za peníze koupit. Je čtyřikrát rozvedená .Přestože si může dovolit ty nejluxusnější modely, kabelky a boty, chodí oblékaná jak od kolotočů, v případě, že má lepší den, dělá ze sebe ruskou carevnu. Ač žije v Americe dlouhá léta, má v sobě pořád pel “holky z Východu.” Monstrózní vlasy, přehnané Opozice bezodhalené práce kůže a mnoho botoxu. líčení, příliš
Naše hádanka - Co je to?
a. Rovnoběžky, které nakreslil prezident Zeman po šestém panáku slivovice b. Graf, zachycující velký třesk ve švýcarském CERNU c. Křivky, zobracující jak se snižuje odvod daní Babišovy firmy Agrofet do státní pokladny a jak narůstá její čerpání státních dotací Správná odpověď na následující straně.
Masopust je období od Tří králů do Popeleční středy, kdy začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava vrcholí o masopustním úterý. Na nejstarší doložený průvod masek v jihočeském Milevsku dorazila i maska prezidenta Zemana, podpíraná bodyguardy. K potěšení ostatních řekl, že skončila blbá nálada a že pití alkoholu je naprosto v pořádku. Tak pozor, aby to zase neodnesly korunovační klenoty. Zdroj: http://budejovice.idnes.cz/rekordni-pruvod-maskar-milevsko-dot-/budejovicezpravy.aspx?c=A160207_101140_budejovice-zpravy_mav
Hádanka – Co je to? Správná odpověď na naší hádanku na předchozí straně. Písmeno b. je správně. Před rokem byl rozdíl mezi daňovým odvodem a příjmem dotací 150 milionů ve prospěch Agrofertu. Dnes je jistě ještě větší. Zdroj – výroční zpráva Agrofertu 2014
Boj o kliniku trvá Podle policejního hlášení skupina asi 20 maskovaných osob v sobotu večer házely zápalné lahve na Autonomní sociální centrum Klinika a zapálily výlohu. Hasiči požár rychle zlikvidovali. Žháři údajně začali zápalné lahve házet "po prvotním konfliktu," uvedla mluvčí policistů. Jako každá věc, i tato má dvě stránky. Jak je dobrý zvykem, naše média informují jen o té jedné. Ta druhá je totiž k radikálním žižkovským aktivistům mnohem méně příznivá. Budovu bývalé Polikliniky v Jeseniově ulici mají aktivisté bezplatně zapůjčenou od prosince 2014. Jak uvádějí na svých stránkách „V Radikální knihovně Autonomního sociálního centra Klinika si zájenmci mohou zapůjčit knížky a časopisy, které se zabývají tématy jako anarchismus, antifašismus, antropologie, ekologie a environmentalismus, marxismus…“ Knížky si mohou přečíst i v Centrem provozované kavárně. Ne, že bychom podporovali nějaké násilné akce, ale máme pocit, že to squatterům z Kliniky nějak zvlášť vadí. Jako správní neomarxcisté potřebují ke své existenci boj. A tak konflikty provokují. Sami popisují, že „ Klinika vznikla zdola, byla „vybojována“ úřadům a „autoritám“ navzdory a provozujeme ji zdola.“ Neomarxista má zkrátka životní potřebuju za něco bojovat, bez boje není vítězství a bez
vítězství nevznikne nový společenský řád. V tom boji je použitelné všechno. Třeba i lež. V diskuzi se vyjádřil jeden z účastníků na stránkách Kliniky „Čemu se divíte, že se klinika přestává líbit? Když se Klinika zakládala, tak byla prezentovaná jako komunitní a kulturní centrum pro lidi z okolí a najednou kdo ví jak, čáry máry fuk a místo slibovaného kulturního centra, uprchlické centrum…“ Tvrdí, že nepřijímají ani finanční dary, aby byli nezávislí. Na svých stránkách ale vyzývají, aby se sympatizanti stali „platícími členy“ a finanční částky posílali na konto Kliniky. Provozují také kavárnu (buržoasní výmysl) a jejich internetové stránky se jen hemží reklamami (nástroj vykořisťování proletariatu). Více než 60 občanů z blízkého okolí si opakovaně stěžovali na hluk, ale třeba I na rozdělávání ohňů na zahradě v době, kdy budova nebyla připojena na vodovodní řad. Obecně i na to, že budova je využívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který má budovu ve správě, svého času aktivisty vyzval, aby objekt vyklidili. Ti tak neučinili a následný zásah policie vyvolal silné protesty. Svoji podporu iniciativě vyjádřil i ministr financí Andrej Babiš a zastupitelstvo Prahy 3. ÚZSVM nakonec Klinice objekt bezplatně zapůjčil. Současná smlouva s Klinikou vyprší v březnu a o další využití objektu bude bezesporu předmětem politického boje. Obsazení budovy squattery totiž podporuje jak Strana zelených v Praze 3, tak třeba i Andrej Babiš, a sousta dalších „známých“ tváří, třeba Kateřina Jacques.
Naše blogo sféra Adresa je janderova.blog.idnes.cz ivanbednar.blog.idnes.cz
Předsedkyně spolku Publicum commodum JUDr. Jaroslava Janderová a člen spolku Publicum commodum Ivan Bednář pravidelně publikují komentáře na blogu IDNES. Podpořte zvýšení jejich karmy kliknutím na linku „zvyšte karmu“. Děkujeme. Dnešní blogy se zabývají situací a chybami grantového system HMP
Divadlo v Řeznické zachránilo partnerství Bohužel se objevil další příklad, který potvrdil, jak špatný systém momentálně na magistrátu Hlavního města Prahy funguje v oblasti rozdělování grantů kulturním zařízením a akcím. Tentokrát jej odneslo Divadlo v Řeznické, které shodou okolností v letošním roce slaví 35. výročí své existence. Umělecká komise, kterou tvoří 2 (slovy dva) prakticky nikomu se nezodpovídající „odborníci na divadlo“, totiž shledala divadlo, které na letošek přichystalo dvě české premiéry a 220 představení, roky se těší mimořádnému diváckému zájmu a spolupracuje s řadou špičkových divadelníků všech profesí včetně například Vilmy Cibulkové, která za roli v představení Leni získala cenu Thálie, jako organizaci, která nedostatečně využívá svůj potenciál a ztrácí jedinečnost programové nabídky, svébytnou poetiku a tematizaci umělecké činnosti. Na základě zmíněných výtek nezískala žádost divadla o celoroční grantovou podporu pro rok 2016 v hodnocení expertů dostatečný počet bodů. Lidsky řečeno, dva lidé rozhodli o tom, že divadlo nezíská grant, čímž jej prakticky odsoudili k zániku, protože scéna s kapacitou 70 míst nedokáže ze vstupného ani při úsporných opatřeních pokrýt ani polovinu nákladů. V tomto konkrétním případě se naštěstí povedlo nalézt řešení. Na výboru pro kulturu jsme prosadili podporu divadlu pro letošní rok formou partnerství, kdy se hlavní město stane partnerem oslav 35. výročí divadla.
Jedná se o politické rozhodnutí, za které nesou hlasující politici svou odpovědnost. A právě zde se dostáváme k jádru pudla. Grantový systém je totiž nastaven tak, že žádosti posuzují dle svého subjektivního pohledu odborníci, kteří za následné rozdělení desítek milionů korun žádnou odpovědnost nenesou. Stačí, že do posudku žádosti napíšou, že dramaturgii divadla považují za eklektickou, a divadlo tím potopí. Jsem přesvědčena, že voliči volí své zástupce právě proto, aby rozhodovali a za své rozhodnutí nesli odpovědnost. Systém, kdy se politici schovávají za rozhodnutí jimi jmenované umělecké komise, která ale nenese za své rozhodnutí žádnou odpovědnost, považuji za alibistický, ale především mimořádně nešťastný vůči žadatelům. Udělám vše proto, aby byl co nejdříve změněn za transparentnější, kdy ti, kdo rozhodují o rozdělení veřejných peněz, budou muset svá rozhodnutí také muset obhájit před Pražany. Jaroslava Janderová janderova.blog.idnes.cz
Omyly TOP 09 a zeleného Martina Divadlo v Řeznické je divadelní scéna s 35letou tradicí s unikátním charakteristickým blízkým kontaktem s divákem. Má vysoký umělecký kredit i postavení v konkurenčním spektru divadel v tuzemském kontextu, ale již i v zahraničí. Spolupracuje nejen s domácími významnými osobnostmi z divadelního, hudebního a výtvarného umění. Do roku 2008 bylo divadlo v Řeznické příspěvkovou organizací MČ Prahy 1, kdy se transformovalo na obecně prospěšnou společnost. Transformace měla zajistit divadlu možnost ucházet se, tak jako jiná divadla, o granty hlavního města.
Zatímco divadlo v minulých letech pravidelně granty hlavního města získávalo, letos vyšlo naprázdno. Nová grantová komise pražského magistrátu dosavadní činnost divadla ohodnotila „nulou“, a divadlo na letošní rok grant na svoji činnost nezískalo. To by znamenalo praktiky likvidaci této nezaměnitelné pražské scény. "Předchozí grantová komise dávala přednost divadlům s inovativní dramaturgií, teď spíš klasickým. Vy jste obětí této názorové změny," řekl někdejší náměstek primátorky pro kulturu a nyní člen kulturního výboru HMP Václav Novotný (TOP 09). Matěj Stropnický (ST) označil divadla po přechodu na jinou právní formu za "oběť transformace". Oba dva se fatálně mýlí. Jestliže bylo divadlo v Řeznické něčí obětí, tak naopak nedokončené transformace a špatně aplikovaného grantového systému. Obojí s podpisem zastupitele Václava Novotného. Hlavní město Praze po rozsáhlé diskusi započalo transformaci svých divadelních příspěvkových organizací v roce 2001 na
základě podrobné analýzy provedené Divadelním ústavem. V první etapě se transformoval Činoherní klub, divadlo Semafore, divadlo Komedie a divadlo Archa. Po vyhodnocení kladných dopadů se začala připravovat transformace dalších souborů – Švandova divadla, divadla Pod Palmovkou, divadlo Na zábradlí a Divadla v Dlouhé. Ještě v roce 2011 odsouhlasil výbor pro kulturu pokračování transformačního procesu, ovšem po nástupu TOP 09 do vedení Prahy (Václav Novotný se stal radním pro kulturu a posléze náměstkem primátora Hudečka) byla transformace z nepochopitelných důvodů zcela zastavena. Dlouhých pět let se nic neděje, přetrvává zde stav, kde jsou na jedné straně transformované subjekty, na straně druhé staré příspěvkové organizace. Zkrátka hybrid. Matěj Stropnický hovoří z neznalosti, Václav Novotný ale situaci dobře zná a, i když to odmítá přiznat, nese za tento stav svůj díl odpovědnosti. Podobné to je s postavením grantové komise, kterou se Václav Novotný tak rád zaklíná. Považuje členy grantové komise za jakési bohy, do jejichž rozhodování nemá smrtelník (rozuměj zastupitel) co mluvit. Není tomu tak V grantové komisi zasedají normální lidé, kteří se mohou dopouštět chyb, kteří podléhají často subjektivním hodnocením či případným osobním animozitám. Však to znáte, jak to v uměleckém světě chodí. Ten nemá rád toho, tamten řekl tohle a onen chodí s onou. A tady je právě, mimo jiných, nezastupitelná úloha výboru pro kulturu, aby rozhodnutí grantové komise korigoval, a zabránil tak excesům jako se to stalo letos v případě divadla v Řeznické či
v Rock Café. Tuto možnost ovšem Václav Novotný svého času zrušil a ve svém bludu zatvrzele setrvává. Na štěstí stále ještě na magistrátu existuje institut partnerství (přes usilovnou snahu TOP 09 ho zrušit a ponechat pouze grantový systém). V rámci partnerství navrhla Jaroslava Janderová (ODS) částku 2 miliony korun pro divadlo v Řeznické. Po krátkém vyjednávání se podařilo prohlasovat podporu divadla ve výši 1,5 milionu, takže divadlo letošní rok přežije. Jak to ale bude za rok, kdo ví? Ivan Bednář ivanbednar.blog.idnes.cz
Debata gentlemanů V nedělích otázkách Václava Moravce se sešel bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS) a současný ministr Dan Ťok (nestraník za ANO). Trochu to byla debata z jiného světa. Oba pánové se navzájem poslouchali, předkládali argumenty, neskákali si do řeči, naláli si do lhářů a zlodějů. Debatovalo se o desetiletém výročí bodového system I o vypsání tendru na výběr dálničního mýta. Ne že by pánové souhlasili se vším, co druhý říká, ale to, že v mnohém nesouhlasím s názorem toho druhého, ještě neznamená, že se budu chovat v televizním studiu jako hašteřivá domovnice bez inteligence, jak to často předvádí Andrej Babiš. Bohužel debata těchto dvou pánů gentlemanů je v českém politickém světě spíše výjimkou než pravidlem. Škoda. Veřejný kurýr – nepravidelný občasník. Vydává spolek Publicum commodum. Předsedkyně Jaroslava Janderová.Odpovědný redaktor Ivan Bednář
