Miroslav Kocman, daňový poradce a associate partner, Rödl & Partner Renata Valentová, daňová konzultantka, Rödl & Partner i l u s t r a c e n i kk a r i n
Přijetí rekodifikace soukromého práva vyvolalo nutnost přistoupit ke změnám v daňových zákonech. Některé změny však svou nenápadností či zdánlivým technickým charakterem mohly zapadnout či nebyly v této souvislosti uváděny.
Co je nově skryto v daních a pojistném akta
Z praktického hlediska jsou ale velmi důležité. Proto se v tomto článku zaměříme především na věc‑ né změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a s ním úzce souvisejícím sociálním a zdravotním pojištěním. V nepo‑ slední řadě nezůstane opomenut ani zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“).
Příjmy ze závislé činnosti
Daňové změny v roce 2014, které se týkají zaměstnanců, jsou spíše technické povahy s dopadem jen
12
Akta
na vybrané skupiny. U většiny za‑ městnanců zůstává systém zdanění a odvodů beze změny. Nemění se ani pravidla pro výpočet odvodů a nadále se vychází ze superhru‑ bé mzdy. Výše slev na dani také zůstává stejná. Stejně jako v roce 2013 budou příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy (103 768 Kč pro rok 2014) zdaněny progresivně a při výpočtu se uplatní solidární zvýšení daně o sedm procent k patnáctipro‑ centní sazbě. Zaměstnavatelé tak nemohou vy‑ pořádat daně zaměstnancům, kteří �
právní rádce 2—2014
Akta
13
podléhají solidárnímu zvýšení daně, byť jen v jednom měsíci. Poprvé v roce 2014 budou tito zaměstnanci podávat daňové přiznání za rok 2013 sami, a to do 1. dubna 2014, resp. do 1. července 2014, pokud daňové přiznání zpracuje daňový poradce. Solidární zvýšení daně se týká výhradně příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), nikoli příjmů z kapitálo‑ vého majetku (§ 8 ZDP), nájmu (§ 9 ZDP) a ostatních příjmů (§ 10 ZDP). Zaměstnanci, kterých se solidár‑ ní zvýšení daně netýká, mohou požádat do 17. února 2014 svého zaměstnavatele o roční zúčtování
Tím, že se blíží termín pro podání daňových přiznání za rok 2013, je namístě zmínit dopad změn z roku 2013 i nyní. Změna ve zdaňování dohod Daňový protischodkový balíček o provedení práce přinesl poprvé pro období roku Od roku 2014 dochází ke zvýšení 2013 zásadní omezení související limitu pro zdanění příjmů plynou‑ s uplatněním výdajů procentem cích na základě dohody o provedení z příjmů. Jedná se o omezení výdajů práce, jejichž úhrnná výše u té‑ absolutními částkami. hož zaměstnavatele (plátce daně) Toto omezení se týká příjmů z ji‑ nepřesáhne za kalendářní měsíc ného podnikání než ze zemědělské částku 10 tisíc korun (nikoli 5 tisíc, výroby, lesního a vodního hospo‑ jak tomu bylo doposud). Zdanění dářství a živnostenského podnikání, bude podléhat dani vybírané srážkou kde je možné uplatnit paušální podle zvláštní sazby daně, takzvané výdaj ve výši čtyřeceti procent patnáctiprocentní srážkové dani, z příjmů, nejvýše však do částky za předpokladu, že zaměstnanec 800 tisíc korun. Konkrétně jsou u zaměstnavatele nepodepsal to například příjmy z využití nebo prohlášení k dani. Takový příjem poskytnutí práv průmyslového nebo jiného vlastnictví, autorských práv, příjmy z výkonu nezávislého povolání (daňoví poradci, advokáti, soudní exekutoři, makléři), příjmy znalců, tlumočníků atd. Další limitující částka paušálních výdajů se týká příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Maximální uplatnění ◆ Povinnost podat v roce 2014 daňové přiznání za rok 2013 u zaměstnanvýdajů je ve výši 30 procent, avšak ců, kteří podléhali solidárnímu zvýšení daně. nejvýše do částky 600 tisíc korun. ◆ Dohody o provedení práce – zvýšení limitu pro zdanění srážkovou daní Paušální výdaje z příjmů ze ze‑ na 10 000 Kč. mědělské výroby, lesního a vodního ◆ Příjmy žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy hospodářství, příjmy z řemeslné – osvobození příjmů. živnosti je možné uplatnit ve výši ◆ Osvobození bezúročných půjček bez ohledu na účel. 80 procent z příjmů bez omezení. ◆ Osvobození příjmu z prodeje nemovitosti U ostatních živností je maximální – pouze u jednotky (bytu) nezahrnující nebytový prostor; výše paušálního výdaje stanovena – pozemek se stavbou – časový test není samostatně, jedná se o jednu na 60 procent. věc (pozemek, jehož součástí je stavba). Dalším podstatným omezením, které se týká takzvaných výdajo‑ vých paušálů, je nemožnost uplatnit slevu na manželku a daňové zvý‑ hodnění na dítě. V souvislosti s těmito opatřeními je namístě zamyslet se nad společ‑ ným zdaněním s využitím institutu daně za rok 2013. nepodléhá pojistnému na sociální spolupracující osoby v souladu Podle novelizovaného zákona zabezpečení a na zdravotní pojištění. s § 13 ZDP. Otázka, která v tomto o daních z příjmů je nově stanovena Nově bude možné tyto příjmy kontextu vzniká, je, jakým způso‑ lhůta pro provedení ročního zú‑ zdaněné srážkovou daní zohlednit bem správně rozdělit příjmy a výda‑ čtování daně zaměstnancům a pro v daňovém přiznání a uplatnit proti je. Omezení ve výši výdajů je nutné vrácení přeplatku z tohoto zúčtová‑ nim slevy na dani a odčitatelné po‑ posoudit již před rozdělením příjmů ní zaměstnancům podle § 38ch ZDP. ložky od základu daně, což v minu‑ a výdajů na spolupracující osobu. Tato nová úprava se použije poprvé losti možné nebylo a zdanění bylo Příjmy dosažené při podnikání pro‑ až pro zúčtování daně a vrácení pře‑ považováno za konečné. vozované za spolupráce manželky platku za rok 2014, tedy na začátku (manžela), případně ostatních osob Příjmy ze samostatné činnosti žijících s poplatníkem v domác‑ roku 2015. Zúčtování bude nutné Příjmy podle § 7 ZDP kromě změny nosti, a výdaje vynaložené na jejich provést do 15. března a vrácení názvu zůstávají v zásadě nezměně‑ přeplatku do 31. března. dosažení se rozdělují na spolupra‑ ny. Došlo pouze k určitému přesku‑ cující osobu zákonem stanoveným Pro zaměstnavatele, kte‑ pení příjmů podle tohoto ustanove‑ podílem. ří zaměstnávají zaměstnance ní, ale věcný rozsah příjmů zůstává účastné důchodového spoření, U spolupracujících manželů nesmí platí od roku 2014 nová povinnost stejný jako v roce 2013. podíl činit více než 50 procent, �
podat do 1. dubna 2014 vyúčtování pojistného na důchodové spoření za rok 2013.
Daň z příjmů fyzických osob – hlavní změny roku 2014:
14
Akta
avšak částka připadající na spolu‑ pracující osobu, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvý‑ še 540 tisíc korun při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 tisíc za každý i započatý měsíc této spolupráce. U ostatních osob žijících v do‑ mácnosti s poplatníkem je maxi‑ mální podíl 30 procent, v úhrnné částce 180 tisíc za celé zdaňovací období nebo 15 tisíc za každý, i započatý měsíc této spolupráce. Spolupracující osobou mohou být i děti, které ukončily povinnou školní docházku a není na ně uplatňováno daňové zvýhodnění ve smyslu § 35c ZDP. Další otázkou je, jak z hlediska omezení možnosti uplatnit da‑ ňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) postupovat v případě spolupráce manželů podle § 13 ZDP. V tomto případě se bude restrik‑ ce v možnosti uplatnit daňová zvýhodnění na děti dle § 35ca ZDP vztahovat pouze na hlavní osobu samostatně výdělečně činnou. Da‑ ňové zvýhodnění pak může využít druhý z manželů, jako spolupracu‑ jící osoba, na kterou se nevztahuje omezení ustanovení § 35ca ZDP, jelikož neuplatňuje výdaje paušálem ve smyslu § 7 odst. 7 ZDP. Využití institutu spolupráce je vhodné zvážit nejen v situacích, kdy podnikatel uplatňuje výdaje paušá‑ lem, ale i v případech, kdy spolu‑ pracující osoba nemá žádné či nízké zdanitelné příjmy, případně kdy je podnikatel ve ztrátě a spolupracují‑ cí osoba by si tak mohla snížit svoji daňovou povinnost. Výhodou institutu spolupracu‑ jících osob je, že spolupracující osoba nemusí mít své živnostenské oprávnění, pouze se na ni vzta‑ huje registrační povinnost k dani z příjmů ve smyslu § 125 až § 127 daňového řádu, a to do 30 dnů od zahájení spolupráce. Povinnost oznámit zahájení spolupráce se týká i sociálního zabezpečení a zdravot‑ ního pojištění, kde je lhůta osm dnů ode dne zahájení spolupráce.
V souvislosti s těmito opatřeními je namístě zamyslet se nad společným zdaněním s využitím institutu spolupracující osoby v souladu s § 13 ZDP. Otázka, která v tomto kontextu vzniká, je, jakým způsobem správně rozdělit příjmy a výdaje.
zůstávají stejné. Nové ustanovení § 38ga ZDP, týkající se daňové‑ ho přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost za zůstavi‑ tele, upřesňuje, že ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti nelze uplatnit položky snižující základ daně, slevy na dani ani daňové zvýhodnění.
Náhrada mzdy na nemocenské je zpátky na 14 dnech
V souvislosti s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu se od roku 2011 dočasně prodloužilo období poskyto‑ vání náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů. Toto opatření platilo do konce roku 2013. Od ledna 2014 se délka vyplácení náhrady mzdy vrací zpět na původních 14 dnů. Nemocen‑ ské tak náleží zaměstnanci od pat‑ náctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Minimální měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast
na nemocenském a tím i na důcho‑ dovém pojištění činí i v letošním roce 2500 korun. Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení se v roce 2014 zvyšuje na 1 245 216 korun. U zdravotního pojištění byl zrušen maximální roč‑ ní vyměřovací základ již v roce 2013, a to až do roku 2015. Zaměstnanci i zaměstnavatelé budou odvádět zdravotní pojištění vypočtené ze skutečných příjmů bez omezení. V případě, že je zaměstnanec zaměstnán jen u jednoho zaměstna‑ vatele a přesáhne‑li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, pak v tomto kalendářním roce neplatí pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ. To platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak �
inzerce
93x124 inzerce
Slevy na dani a položky snižující základ daně
Jedinou zásadní změnou roku 2014 je zvýšení úhrnné hodnoty odpočtu darů u fyzických osob z deseti na patnáct procent ze zá‑ kladu daně. Ostatní položky sni‑ žující základ daně a slevy na dani
právní rádce 2—2014
Akta
15
� nezahrnuje částka, která přesahu‑ je maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Pokud je zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů a přesáhne‑li v kalendářním roce úhrn vyměřo‑ vacích základů maximální vyměřo‑ vací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v takovém případě žádá zaměstna‑ nec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sra‑ ženo pojistné. Dotčeným zaměstna‑ vatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe, nevrací. Osoby samostatně výdělečně čin‑ né (OSVČ) jsou povinné platit mini‑ mální zálohu na zdravotní pojištění ve výši 1752 korun, a to už od led‑ nové platby, nikoli až po podání přehledu za rok 2013. Maximální zálohy stanoveny nejsou. U pojistného na důchodové pojištění budou v roce 2014 OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platit zálohy na důchodové pojištění v měsíci po‑ dání přehledu za rok 2013. Následují‑ cí měsíce pak dle daňového základu dosaženého v roce 2013, minimálně však 1894 korun, nejsou‑li účast‑ níky důchodového spoření. Jsou‑li účastníky důchodového spoření, platí nejméně 1700 korun. U ved‑ lejší činnosti je minimální záloha stanovena na 758 korun u osob, které nejsou účastny důchodového
hlavní věcné změny v daňovém řádu: ◆ Automatické zavedení daňových informačních schránek ◆ Změny přechodu daňové povinnosti ◆ Změny sankčního systému
16
Akta
Jedinou zásadní změnou roku 2014 je zvýšení úhrnné hodnoty odpočtu darů u fyzických osob z deseti na patnáct procent ze základu daně.
Pojištění na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v roce 2014: ◆ Nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. ◆ Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení je 1 245 216 Kč. ◆ Jedině zaměstnanec může požádat o vrácení přeplatku na pojistném na sociální zabezpečení. ◆ OSVČ – minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je 1752 Kč. ◆ OSVČ – minimální měsíční záloha na důchodové pojištění je 1894 Kč.
spoření, a o částku 680 korun, jsou‑li účastníky důchodového spoření. Maximální zálohy osob bez účasti na důchodovém spoření jsou stano‑ veny ve výši 30 301 korun. U osob účastnících se důchodového spoření činí tato maximální měsíční záloha na důchodové pojištění 27 188 korun.
Rekodifikační změny aneb co je nebytový prostor?
Zcela nově je upraveno osvobození od daně z příjmů fyzických osob, a to nejen v souvislosti se zrušením zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí a dopl‑ něním nového ustanovení § 4a ZDP. V souvislosti se změnou vnímá‑ ní nemovitostí ve smyslu nového občanského zákoníku je namístě zmínit důležité změny týkající se osvobození příjmů z prodeje nemo‑ vitostí. První změnou je řadu let známé ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) ZDP, které osvobozuje příjem z prodeje nemovitosti, pokud v ní měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Jedná se o příjem z prodeje rodinného domu a sou‑ visejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku. Novela tak omezuje jednotky, k nimž se osvobození vztahuje, tím, že se má jednat o jednotky nezahrnující ne‑ bytový prostor. Pokud by jednotka zahrnovala jakýkoli nebytový pro‑ stor, pak nemůže být takový příjem zřejmě osvobozen. Co je nebytovým
prostorem, však zákon o daních z příjmů ani důvodová zpráva nevy‑ mezuje. Toto ustanovení bude jistě předmětem dalších diskusí odborné i laické veřejnosti. S problematikou definice jednot‑ ky a nebytového prostoru souvisí i osvobození příjmů podle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP, plynoucích jako náhrada za uvolnění bytu, nově jednotky. Novela tak mění osvobo‑ zení takového odstupného, jelikož osvobození se vztahuje pouze k ná‑ hradě za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor. Další důležitou změnou je nová právní úprava nemovitých věcí, konkrétně, kdy se stavba stává sou‑ částí pozemku. U osvobození příjmu dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, týkají‑ cího se osvobození příjmu z prodeje nemovitých věcí, kdy přesáhne doba od nabytí pět let, není zcela ošetřena situace, pokud nově posta‑ vená stavba na již dříve vlastněném pozemku se stává jeho součástí. V roce 2014 tedy nelze sledovat splnění pětiletého časového testu samostatně u stavby a samostatně u pozemku. Předmětem prodeje je pouze jedna věc – pozemek, jehož součástí je stavba. Zatím se může tato právní úprava jevit pro poplat‑ níky jako značně výhodná.
Nová úprava cenných papírů
Novelou dochází i ke změně ve zdaňování a osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které od 1. ledna 2014 podléhají novým pravidlům. Nová právní úprava pro‑ dlužuje minimální dobu držby cen‑
ných papírů ze šesti měsíců na tři roky s tím, že podmínka maximální výše kapitálové účasti nebo podílu na hlasovacích právech společnosti je zcela vypuštěna. Pokud poplat‑ ník nesplní časový test a úhrn jeho příjmů z cenných papírů nepřevý‑ ší v jednom zdaňovacím období částku 100 tisíc korun, budou tyto příjmy osvobozeny od daně z pří‑ jmů podle § 10 ZDP. V případě, že bude tato hranice překročena, bude poplatník povinen do svého základu daně zahrnout celý dosažený příjem bez výjimky. Nová pravidla pro osvobození příjmů z prodeje cen‑ ných papírů se aplikují u cenných papírů nabytých od 1. ledna 2014. V praxi pak bude docházet k si‑ tuacím, kdy poplatník uplatní různé režimy zdanění u jednotlivých cenných papírů v závislosti na datu jejich nabytí. Za účelem stanovení a prokázání správného výpočtu daně lze tedy jen doporučit vedení podrobné a průkazné evidence.
ňové informační schránky. Daňová informační schránka je nástrojem, jehož prostřednictvím může daňový subjekt ověřovat své daňové údaje. Podrobný přehled o stavu a pohy‑ bu na osobních daňových účtech umožňuje daňovému subjektu rych‑ le identifikovat případné nesrov‑ nalosti na daňových účtech, avšak nemůže činit podání. Tímto také nebude nutné vlastnit uznávaný elektronický podpis, jelikož daňová informační schránka bude přístup‑ ná na základě přihlášení prostřed‑ nictvím hesla pro datovou schrán‑ ku. Daňová informační schránka měla být od 1. ledna 2014 zřizována automaticky, pokud měl daňový subjekt zpřístupněnou datovou schránku. V ostatních případech by měla být zřízena do 15 dnů od ob‑ držení žádosti daňového subjektu. Zákonné opatření však ve svém přechodném ustanovení uvádí, že osobám, které mají ke dni účinnosti zákona zřízenou datovou schránku,
ale daňová informační schránka jim do 1. ledna 2014 zřízena nebyla, sta‑ ne se tak ve lhůtě tří měsíců, tedy do 1. dubna 2014. Další pozitivní změnou pro daňové subjekty je snížení pokuty za opožděné tvrzení daně dle § 250 DŘ. V případě, že daňo‑ vý subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání (po uply‑ nutí pětidenní lhůty) a nemá jiné prodlení vůči správci daně, výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční. �
Pokud by jednotka zahrnovala jakýkoli nebytový prostor, pak nemůže být takový příjem zřejmě osvobozen. Co je nebytovým prostorem, však zákon o daních z příjmů ani důvodová zpráva nevymezuje. Toto ustanovení bude jistě předmětem dalších diskusí odborné i laické veřejnosti.
Změny v daňovém řádu
Mezi nejvýznamnější změny v da‑ ňovém řádu, které s rekodifikací přímo nesouvisejí, patří změny věc‑ né. Jedná se o změnu právní úpravy daňových informačních schránek, změnu v přechodu daňové povin‑ nosti u fyzických osob a změnu v sankčním systému. Změna přechodu daňové po‑ vinnosti u fyzických osob je nově upravena v daňovém řádu v § 239 a dalších. Podle nich se na zůstavi‑ tele pro účely správy daní hledí jako na živého, a to až do dne přecháze‑ jícího dni skončení řízení o pozůs‑ talosti, ačkoli už nežije. Pro účely správy daní je nutné tímto vyřešit, komu vzniká daňová povinnost v období mezi smrtí zůstavitele a pravomocným skončením řízení o pozůstalosti. Na daňovou povin‑ nost, jež vznikla v tomto období, se hledí, jako by vznikla zůstaviteli. Elektronizace správy daní má přinést snížení administrativní zátěže nejen pro veřejnou správu, ale i pro daňové subjekty. Nejvý‑ znamnější změnou v této oblasti je právní úprava daňových informač‑ ních schránek v ustanoveních § 69 – § 69b DŘ a nový způsob podání podle § 71 odst. 1 DŘ. Správce daně tak může daňovým subjektům poskytovat informace shroma‑ žďované ve spisu a na osobním daňovém účtu prostřednictvím da‑
právní rádce 2—2014
inzerce
93x124 inzerce
Akta
17
