Co je makroekonomie a s jakými veličinami pracuje? • Popisuje chování ekonomiky jako celku • Pracuje s agregátními (agregovanými) veličinami, souhrny za celou ekonomiku – např. spotřeba (výdaje na spotřební statky), investice (výdaje na investiční statky), export (zahraniční výdaje na domácí statky), import (domácí výdaje na zahraniční statky), množství peněz …
4 základní makroekonomické veličiny 1)
2)
3)
4)
Hrubý domácí produkt (HDP) jako souhrn veškeré finální produkce vyrobené v dané zemi na dané časové období (čtvrtletí, rok, …) – nepatří do něj tedy meziprodukty! Resp. nás zajímá tempo růstu HDP ve stálých cenách tj. reálného HDP – o kolik procent se reálný HDP zvýšil oproti předchozímu období Míra inflace jako tempo růstu agregátního cenového indexu, přičemž agregátní cenový index vyjádříme pomocí váženého průměru všech nebo vybraných cen v ekonomice Míra nezaměstnanost jako podíl počtu nezaměstnaných a tzv. ekonomicky aktivních osob (tj. nezaměstnaní + zaměstnaní). Má úzkou souvislost s reálným HDP – méně nezaměstnaných znamená vyšší reálný HDP a opačně Saldo obchodní bilance jako poměr na HDP – podíl rozdílu vývozu mínus dovoz na HDP.
Magický čtyřúhelník • • • • • •
Uvedené veličiny můžeme znázornit do jednoho grafu, který vyjadřuje „stav“ dané ekonomiky Osy jsou orientovány tak, aby větší plocha znamenala „lepší stav“, je tak možné sledovat vývoj ekonomiky v čase nebo porovnávat více ekonomik ve stejném čase zároveň Maximalizujeme HDP, ostatní minimalizujeme (osa je obráceně – nejnižší hodnota nejdál od počátku) Problém je, že obsah plochy závisí na pořadí os a na volbě počátků os! Není tedy žádné měřítko pro srovnání! Dále nám to nic neříká o způsobech, jakými bylo tohoto stavu (např. jeho zlepšení) dosaženo – zda je to důsledek zdařilé hospodářské politiky nebo jestli ho bylo dosaženo „samovolně“ Je tedy chybné interpretovat větší plochu jako „úspěšnou hospodářskou politiku“ – bohužel často se tak děje
Proč název magický čtyřúhelník? Zřejmě pro jakousi „záhadnost“ vývoje ekonomik
Jiné grafy tohoto typu jako ukázka: Newton (2002): Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské Unii pohledem makroekonomických čtyřúhelníků
Newton (2002): Proces konvergence zemí střední a východní Evropy k Evropské Unii pohledem makroekonomických n-úhelníků
Magický čtyřúhelník, respektive pětiúhelník • Jako pátá veličina magického čtyřúhelníku se udává saldo (deficit/přebytek) veřejných rozpočtů. • Důvod: pokud je nějaký problém, chce se po státu, aby jej vyřešil, dané řešení však stojí peníze. • Stát se nemůže na věky zadlužovat, stejně jako jiné subjekty musí své dluhy splácet. • I stát může zbankrotovat (např. Argentina na počátku 21. století). • Stát má oproti jiným dlužníkům více možností jak dluhy splácet – může zvýšit daně, zabavit majetek, natisknout nové peníze apod. – většina těchto možností je spojena s negativními dopady. • Možnosti, které stát má jsou pomocí hospodářských politik.
Makroekonomické hospodářské politiky • Fiskální politika je rozpočtová politika a jedná se o agregované příjmy (daně, sociální a zdravotní pojištění, …) a výdaje veřejných rozpočtů (nákupy spotřebních a investičních statků a služeb, transfery, …) – veřejné rozpočty pro nás tvoří jeden celek a nositele této politiky označujeme jako „stát“, který může tyto příjmy a výdaje měnit. Stát může změnu v příjmech a výdajích veřejných rozpočtů přinejmenším krátkodobě ovlivňovat HDP. • Monetární politika je peněžní politika, provádí ji centrální banka (ČNB) tím, že mění množství peněz v ekonomice pomocí svých nástrojů jako jsou vyhlašované úrokové sazby, povinné minimální rezervy nebo operace na volném trhu kdy např. nakupuje/prodává cenné papíry jako jsou státní pokladniční poukázky apod. Změna množství peněz v oběhu přinejmenším krátkodobě ovlivní HDP. • Zahraničně-obchodní politika se týká zahraničních vztahů dané ekonomiky s ostatním územím, stát může podporovat vývoz a omezovat dovoz, přinejmenším krátkodobě tak může ovlivnit HDP.
Makroekonomické hospodářské politiky • Přinejmenším v krátkém období předpokládáme účinnost těchto politik (tj. nástrojů makroekonomické hospodářské politiky) alespoň v některých situacích – předpokládáme tedy relevantnost modelů, které budou odvozeny • V literatuře se lze setkat i s názory, že „žádná“ takováto politika nemůže být účinná a nejlepší je proto, vůbec se nepokoušet tímto způsobem ekonomiku korigovat – pravdou však je, že když je nějaká ekonomická krize, volají stát nebo centrální banku na pomoc všichni
Makroekonomický koloběh
Makroekonomický koloběh • Zachycujeme pouze toky nikoliv stavy • Zachycujeme především finanční toky. Ekonomiku rozdělíme na 4 sektory: domácnosti, firmy, stát (veřejné rozpočty), zahraniční • Stále se jedná o zjednodušení, nelze postihnout veškeré finanční toky ale pouze ty nejdůležitější pro makroekonomii
Finanční toky sektoru domácností • Disponibilní důchod YD Disponibilní důchod je buď spotřebován (utracen) nebo uspořen. • Výdaje na spotřebu – spotřeba C • Úspory domácností PS – to, co domácnosti nespotřebují. • Poznámka: obecně se úspory dělí na: - úspory domácností (PS), tj. to, co domácnosti nespotřebují - hrubé úspory firem (GBS) = odpisy kapitálu a nerozdělené (zadržené) zisky - přebytek/deficit veřejných rozpočtů: TA-TR-G (TA = daně, TR = transfery – stát neobdrží protihodnotu, např. příspěvky v nezaměstnanosti, G = vládní výdaje – stát obdrží protihodnotu, např. na zbrojení, silnice, platy učitelů, státních zaměstnanců)
Finanční toky sektoru firem • Příjmy firem tvoří Hrubý domácí produkt v tržních cenách HDPpm=C+I+G+NX • Tento HDP se dělí na: - Amortizace (tj. odpisy) „a“ – částka sloužící na obnovu strojů, budov, technologií apod. Pokud si firma kupuje/pronajímá danou věc (kapitálový statek), je zpravidla koupě/pronájem uhrazen z cen finálních statků, který kapitálový statek produkuje - Platby za výrobní faktory a nerozdělený zisk, tj. domácí důchod NDPfc (čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů) = w+i+r+s+nz (w = mzdy, i = úroky, r = nájemné (majitelům půdy apod., s = zisky vyplacené majitelům firem, nz = nerozdělené zisky.) - Nepřímé daně minus subvence Tn. Firmy obdrží částku za prodanou produkci – od této částky musí odečíst nepřímé daně (DPH a případně spotřební daně). Na druhou stranu je stát může dotovat (tj. subvence).
Finanční toky sektoru „stát“ • Příjmy: - Nepřímé daně minus subvence Tn - Daně ze zisku podniků (firem) Tp - Majetkové daně - Platby sociálního a zdravotního pojištění SZP - Osobní daně (daň z příjmu fyz. osob) Tos - Ostatní příjmy (prodej státního majetku, výnosy ze státního majetku apod.) • Výdaje: - Výdaje na statky a služby (nákupy) G - Transfery TR Součet G+TR tvoří celkové vládní výdaje. • Rozdíl příjmy mínus výdaje: saldo státního rozpočtu (veřejných rozpočtů) BS
Finanční toky sektoru zahraničí • Zahraniční výdaje na domácí statky a služby, tj. export (X) • Domácí výdaje na zahraniční statky a služby, tj. import (M) • Čistý export: NX = X – M, tj. saldo výkonové bilance) • Investice zahraničních subjektů v tuzemsku (FIH) – např. když Volkswagen koupil Škoda Auto nebo výstavba továrny Nemak • Investice domácích subjektů v zahranič (HIF) • Čisté zahraniční investice: NFI = FIH – HIF, tj. saldo finanční bilance
Finanční trhy • Vstupují hrubé národní úspory: • • • • •
Úspory domácností Amortizace Nerozdělený zisk firem po zdanění Saldo státního rozpočtu = úspory vlády To, co uspoříme lez použít na investice do kapitálových statků – tj. to, co nespotřebujeme, můžeme investovat.
• Vystupují hrubé národní investice: • Hrubé domácí investice Ig (soukromé + veřejné) – do domácích kapitálových statků • Čisté investice do zahraničních aktiv • Investovat můžeme buď doma (hrubé domácí investice = investice včetně odpisů) nebo v zahraničí (rozdíl FIH-HIF)
Finanční koloběh - „Dílo“ studenta Františka P. v Excelu
Z obrázku lze určit např. • Velikost disponibilního důchodu: YD= HPD(mp) – a – Tn + NPI – nz – SZP + TR Tos • Velikost salda veřejných rozpočtů (neuvažujeme subvence jako výdaj): BS = příjmy – výdaje BS = (Tn + Tp + SZP + Tos) – (G+TR) • Rovnost hrubých národních úspor a hrubých národních investic: S + a + (nz-Tp) + BS = Ig + (NX+NPI)
Podobné schéma koloběhu Důchod
Trh výrobních faktorů
Výrobní faktory
Soukromé úspory Finanční trhy Veřejné úspory
Domácnosti
Daně
Vláda
Firmy Investice
Spotřeba
Trh zboží a služeb
Příjem firem
• Hrubý domácí produkt (Y) – Ukazatel výroby, produkční výkonnosti ekonomiky. – Zahrnuje jen výrobky a služby vyrobené v daném
roce na daném území a prodávané na daném trhu.
• HDP = souhrn finální produkce vyrobené na daném území za určité časové období • Jedná se o reálný ukazatel – zahrnuje finální a kapitálové statky, tj. to, co vskutku ekonomika vyprodukuje. • Statky = zboží (např. mléko) a služby (např. ostříhání u holiče)
• Ekonomické problémy s odhadem – Jak ohodnotit produkci ? V HDP de facto sčítáme jablka s hruškami, špendlíky s lokomotivami apod. Je třeba najít společný jmenovatel. – Tržní produkce : • Nesourodé výrobky a služby se přepočítávají tržními cenami • HDP = tržní cena x množství A + tržní cena x množství B • Užité výrobky se nezapočítávají
Metody výpočtu makroekonomického produktu / důchodu • Výdajová metoda: HDP = C+I+G+NX domácí produkt = agregátní výdaje • Započítáváme jen výdaje na finální (a kapitálové) statky v daném roce. – C = spotřební výdaje domácností – I = investiční výdaje firem (na kapitálové statky). I zahrnuje rovněž investice do bytové výstavby a změna stavu zásob – G = vládní výdaje na statky a služby – NX = čistý vývoz Pokud se něco v kalendářním období vyprodukuje a neprodá se to, zahrne se hodnota daného statku do I. Pokud se to prodá v některém z následujících kalendářních období, I se sníží a hodnota C, G, I nebo NX (podle toho, kdo si to koupí) se zvýší.
Příklad – započítávání investic do I • Firma vyrobí 100 tis žárovek v ceně 10 Kč a prodá jich 80 tis., 20 tis. jich zůstává ve skladě. 20 tis. žárovek = 200 000 Kč bude započítáno do I, protože to bude investice do kapitálu. • Pokud firma žárovky prodá v následujícím roce, nebudou do HDP započítány – na jedné straně se sice výdaje kupujících (tj. C) zvýší o 200 tis. Kč, na druhé straně se investice (I) sníží o 200 tis. Kč
Příklady k výdajové metodě • Příklad 1: • Francouzský obchodník u nás nakoupí a na francouzský trh doveze české automobily v hodnotě 550 mil Kč. Automobily byly vyrobené v Česku, proto byla vynaložená suma započítána do HDP Česka. • Příklad 2: • Rakouský turista se na týden ubytoval v Praze v hotelu a za pobyt utratí 65 000 Kč. Tato suma byla vydána na našem trhu a o tuto částku se zvýšil HDP Česka. • Příklad 3: • Čeští spotřebitelé nakoupily japonské televizory na našem trhu v hodnotě 1 mld. Kč. Protože tato suma byla vynaložena za výrobky jiné země, nemůže si Česko tuto sumu započítat do svého HDP.
Metody výpočtu makroekonomického produktu / důchodu •
Důchodová metoda: NDPfc = w+i+r+s+nz
•
Produktová (výrobková) metoda: HDPfc = součet přidaných hodnot Započítává se jen hodnota výrobků a služeb v daném roce a pouze jednou
Agregátní výdaje = agregátní důchody (když neuvažujeme daně) – Důchody: • mzdy (+ ostatní náhrady zaměstnancům), w • nájemné(důchody z pronájmu pozemků a nemovitostí, včetně tzv. imputovaného nájemného, r • úroky (čisté úroky získané domácnostmi), i • zisky (zisky firem a důchody OSVČ), s+nz Je nutno přičíst ještě odpisy a nepřímé daně zmenšené o subvence
•
přidaných hodnot = HDP
• Do makroekonomického produktu se nezapočítávají meziprodukty !!!
Nezapočítávání meziproduktů do HDP • Pan Petr, majitel autobazaru, koupil od pana Pavla ojeté auto za 90 tis. Kč. Pak jej prodal panu Milanovi za 100 tis Kč. Provize 10 tis Kč kryje náklady autobazaru. • Cena auta – 90 tis Kč do domácího produktu daného roku nevchází, protože bylo vyrobené v jiném roce. Do domácího produktu zahrneme pouze provizi 10 tis Kč, protože vznikla určitě v daném roce. • Stejně to platí u starých domů – nepočítá se hodnota domu, ale provize pro realitní kanceláře.
Problémy s měřením HDP • HDP není měřen ale odhadován na základě výběrových zjišťování, dopočtů a bilančních technik • Přesnost či úplnost versus včasnost • Čtvrtletní a roční • V přesné disciplíně s nepřesným čísly nelze pomocí tří způsobů výpočtu dospět k jedinému číslu. • Proto pomocí dalších odhadů (metody bilancování tvorby a užit)í se rozdíly, které vznikají při použití dané metody, řeší.
Problémy s měřením HDP • V HDP není zahrnuta netržní produkce – např. sousedská výpomoc, šedá a černá ekonomika. • Netržní produkce lze odhadnout – Na základě nákladů spojených s takovou produkcí (veřejné služby) – Imputovaná hodnota - odhadnutá tržní hodnota výrobku, který není prodáván na trhu (bydlení) Problémem je, že struktura tržní a netržní produkce je mezi zeměmi a v rámci jedné země, v čase různá.
• Kategorie investic,resp. hrubé tvorby investic – Investice v národních účtech jiné než v pojetí ekonomů – Fixní investice – Bytová výstavba – Zásoby
• Různý je i dopad investic na růstový potenciál ekonomiky – Výstavba továrny se projeví v ekonomice brzo – Investice do infrastruktury, životního prostředí atd. se projeví později. – Otázka struktury investic
• Služby ještě více obtížně interpretovatelné. – Zavedení nové technologie ve zdravotnictví s nižšími náklady a menším rehabilitací, je sice pokrokem, ale HDP to sníží, protože náklady na léčení jsou v HDP odraženy. – Nová metoda má nižší náklady, je tedy odhodnocena méně, což HDP účetně snižuje, ve skutečnosti však kvalita života roste.
Hrubý/čistý, domácí/národní produkt apod. • • •
• •
•
Hrubé investice = čisté investice + amortizace Hrubý produkt = čistý produkt + amortizace (a) Amortizace znamená nahrazování zastaralých kapitálových statků. Národní produkt = domácí produkt + čistý příjem z majetku v zahraniční (NPI), NPI = to, co získáme z majetku v zahraničí mínus to, co zaplatíme zahraničním subjektům za jejich majetek vlastněný v tuzemsku. Čistý domácí produkt (NDP): NDP=HDP-opotřebení kapitálu. Hrubý národní důchod = HDP – nepřímé daně zmenšené o subvence Pozn.: hrubý národní důchod zahrnuje veškeré důchody (tj. příjmy) jednotlivých vlastníků výrobních faktorů a opotřebení kapitálu. Hrubý národní produkt kromě hrubého národního důchodu zahrnuje ještě nepřímé daně snížené o subvence. Nepřímé daně totiž jsou obsaženy v cenách statků (tj.v tržních cenách), tudíž musí být součástí HDP. Subvence potom zvyšují důchody podniků, ale nejsou součástí HDP, nemají nic společného s produkcí. Produkt v tržních cenách (mp)= produkt v cenách výrobních faktorů (fc) + nepřímé daně (minus subvence) Důvod: nepřímé daně jsou součástí cen vyprodukovaných finálních statků, nejsou však zahrnuty v cenách výrobních faktorů.
• HDP a HNP – HDP je vytvořen na jednom území národními a zahraničními firmami – HNP je vytvořen národními firmami doma i v zahraničí. • Kategorie HNP lépe vystihuje prostředky, kterými národní ekonomika disponuje. – V důsledku liberalizace kapitálových transakcí a volnějších pohybů pracovních sil rostou rozdíly mezi HDP a HND
• HNP se obtížně zjišťuje – vlastnictví se může v průběhu období změnit.
Reálné a nominální veličiny • HDP v běžných cenách – toky jsou nominální – např. velikost toku spotřeby závisí na nakoupeném množství a na cenách v daném období, • Pokud chceme reálné veličiny musíme fixovat ceny – použijeme např. ceny minulého období – HDP ve stálých cenách • Tímto eliminujeme vliv změn cenové hladiny (inflaci) a získáme bezprostřední vazbu na zaměstnanost (míru nezaměstnanosti), reálné HDP pak symbolizuje „množství“ vyrobené finální produkce (každé zboží je násobeno svojí „vahou“, která odpovídá zvolené stálé ceně)
Reálné a nominální veličiny - HDP • Reálný HDP: kolik toho daná ekonomika v daném období vskutku vyprodukuje - např. 100 chlebů • Nominální HDP: jak je tento reálný HDP oceněn – např. máme k dispozici 100 mincí a 1 chleba stojí 1 minci • Může docházet např. k tomu, že se reálný HDP nezvyšuje – stále produkujeme 100 chlebů, zvětšuje se však množství peněz v oběhu (např. ze 100 na 200 mincí) a potom roste nominální HDP. • V praxi se nominální HDP měří v běžných cenách – v cenách, které jsou používány v období, za které se HDP měří. Reálný HDP se potom měří ve stálých cenách, tj. v cenách nějakého základního období, tyto ceny by měly zamezit situaci, kdy nominální HDP roste, reálný HDP se ale nemění nebo roste pomaleji než nominální.
• Reálný HDP – problémy. Stálé ceny nezachycují kvalitativní změny Rozsah kvalitativních změn se mezi zeměmi i v zemi v čase mění Otázka: zda inflace není nadhodnocována (čili reálný HDP podhodnocován). Pokud použijeme pro běžné nebo stálé ceny špatné měřítko, může k tomu dojít. Např.: jako běžné ceny používáme ceny z malých obchodů. Nebo jaké stálé ceny použijeme nízké ceny základního období.
HDP a kvalita statků Co když ceny klesají a kvalita statků se zvyšuje? - např. počítače, telefony apod. HDP danou skutečnost neumí zachytit. • Růst domácího produktu znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale i zlepšování kvality statků – kvalita statků se v HDP obtížně zjišťuje.
• Problematika vah – Váhové struktury se mění v čase a přesnost odhadu reálného HDP klesá s časovou prodlevou od základního období – Metoda řetězení • HDP běžného roku v cenách předchozího roku k HDP předchozího roku v běžných cenách. • Ale zde je obtížná interpretace časové řady
– Změny základního období cca každých 5 let
Co determinuj celkovou výrobu zboží a služeb (tj. HDP) • Celková výroba zboží a služeb v ekonomice - HDP závisí – na množství výrobních faktorů – na schopnosti proměnit inputy/vstupy v produkci, což představuje produkční funkce • Výrobní faktory – Práce a kapitál - L a K • Předpokládáme, že jsou oba dány - jejich množství je fixní a že jsou plně využity
• Produkční funkce – Dostupné výrobní technologie určují, kolik se vyrobí s daným K a L • Y = F(k,L) • Produkční funkce odráží technologii, která je k dispozici a jejímž prostřednictvím a přeměňuje kapitál a práce do produkce.
• Nabídka zboží a služeb – Výrobní faktory společně s produkční funkcí determinují vyrobené množství zboží a služeb, které se rovná celkovému outputu – Y= F(K , L)
• Co určuje rozdělení národního důchodu mezi výrobní faktory? – Rozdělení národního důchodu je určováno cenou faktorů. • Částka peněz, která je placena výrobním faktorům – mzda, úrok, renta Cena výrobních faktorů
Nabídka faktorů
Rovnovážná cena faktorů
Poptávka po faktorech
Množství faktorů
Čistý ekonomický blahobyt NEW • Ukazatel vychází z HDP ale lépe zobrazuje životní úroveň obyvatel dané země • HDP + pozitivní externality – negativní externality • NEW = HDP + hodnota netržní produkce + hodnota šedé (nezdaněné) ekonomiky + hodnotově vyjádřená kvalita výrobků a služeb + hodnota volného času – škody na životním prostředí • NEW resp. externality se špatně měří a tak stále používá jenom HDP
Produkt a bohatství • Produkt je tok za časový okamžik • Bohatství je stav k danému časovému okamžiku. Bohatství se zvyšuje díky přírůstku produktu. • Produkt tedy znamená přírůstek bohatství – existují země se srovnatelně velkým HDP na obyvatele (růstem HDP, tj. přírůstkem bohatství) , ale mohou se značně lišit v životní úrovni (tj. ve výchozí úrovni HDP. • HDP zahrnuje jen statky a služby poskytnuté v daném roce, ale nezahrnuje již vyrobené statky a služby v minulých letech
Potenciální produkt •
•
Potenciální produkt je maximální možné množství statků, které je schopna ekonomika daného území vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech výrobních faktorů (vstupů), které jsou v daném období k dispozici, a použití v dané době nejlepších možných technologií. Pokud se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu, tak jsou tedy využity veškeré její kapacity, respektive všechny výrobní faktory apod. Z daného plyne, že, odpovídá-li výše skutečného produktu úrovni potenciálního produktu, tak se ekonomika daného území, nachází ve stavu plné zaměstnanosti, respektive na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Hodnota potenciálního produktu zpravidla v čase roste – a to buď proto, že roste množství výrobních faktorů, které lze použít k produkci (v takovém případě hovoříme o extenzivním růstu), respektive proto, že se zvyšuje intenzita těchto výrobních faktorů – stejné množství výrobních faktorů je schopno vyprodukovat větší množství výstupu (v takovém případě hovoříme o intenzivním růstu).
Makroekonomické identity • •
Identita – vztah, který platí vždy Y = C+I+G+NX, C = spotřební výdaje/spotřeba, I = investiční výdaje/investice G = vládní výdaje, NX = čistý vývoz
•
YD = Y-TA-GBS+TR, YD = disponibilní důchod, tj. suma všech důchodů jednotlivých obyvatel, domácností, které tito obyvatelé, domácnosti získali za dané kalendářní období a vskutku jej mohou použít/utratit – vskutku tyto peníze mají k dispozici. TA = daně, TA = TAa +t*Y TAa = autonomní daně (daně nezávislé na výstupu, daně, které musíme platit, ač je náš důchod/příjem jakýkoliv, v ČR kupř. majetkové daně), t*Y = složka daní, které závisí na výstupu: při růstu výstupu, tyto daně rostou, při poklesu klesají - např. daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, spotřební daň), ukazatel/symbol t můžeme chápat jako daňovou sazbu, či jako podíl daňových příjmů na HDP TR = transfery, dávky, které vlastníci výrobních faktorů/domácnosti dostávají od státu, aniž by státu za tyto dávky poskytli jakoukoliv protihodnotu. GBS = hrubé úspory firem (zahrnují opotřebení kapitálu a zadržené nerozdělené zisky).
•
Makroekonomické identity • YD = C+PS, C = spotřeba domácností, PS = úspory domácností • Platí potom: Y-TA-GBS+TR = C+PS za Y si můžeme dosadit: Y = C+I+G+NX úpravou dostáváme: PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX
Interpretace identity • •
•
•
PS+GBS-I = (G+TR-TA) + NX Pokud úspory domácností a firem jsou menší než domácí investice, tj. pokud platí (PS+GBS)
