Arquivo "E. LEUENROTH"
classif.
Mezinarodni Knihovna. M a l e v y d ä n i eis. I.
REVOLUCE V MEXIKU. NAPSAL J O S E F
KUÖERA.
NEW YORK, PROSINEC, 1911.
Cena 5 centu.
Ndkladem vydavatelstva „Volnych Llstü' 217 E . 6 6 t h S t . , N e w Y o r k , N . Y ,
A EL/IFCH/UNICAMP
rt v i «
;
;
•
úfiiupau*
'•••vi
' .fi]
'iïHtJ'r
A EL/IFCH/UNICAMP
REVOLUCE V MEXIKU.
,,Za t f i dny bude v- Mexiku k l i d " , voliil do svêta Madero, po bitvé v Juarez, prohlásiv tam provisorní vládu. I'o této rozhodné bitvé kvétnové vjelo dvacet tisíc savlí americkych do poehev. Wall Street, via Wiushingtou, poru cila otevrení celnic dokorán, neb dodávánS zbraní provisorní vládé prestává byti prestupkem neutrality. T f i dny uplynuly, v J u a r e z u bylo lieho po pohrbu, Mexiko vnitrní vfelo vSak dál. ,.Ôb8u mé d o p f e j t e l " volal Madero, ,vybuchy Iniciou zazehnány, jakmile znovuzfídíme komunikaci v bojích preruse n o u . " Pfisla komunikace, po treeh dnech tfi ncdêle, a boje zuiily dál. Svet, se v Mexiku zajisté netoeil Mnilerovsky. K tomu dôsledku dofiel kazdy, kdo z poeAtku revoluce zil v domnêní, ze Madero jest .^«jí duSÍ. 3
A EL/IFCH/UNICAMP
I'ovrchnimu hlasu lidu bylo ucinëno zadoet. Diaz byl svrzen s trùnu a vyhnáu /.a hranice, rozdmychany plamen sáin vsak slehal dal, neb vêdomy clovèk vidé! près Diaze, za Maderu, on se nechopil zbrane za pouhou zmënu panovnikû, vêdoinë bojoval revoluci ekonomickou, pokládaje zivot na hranici hesla : „Tierra y L i b e r t a d " . Zoufale se Madero cbytil za hlavu. Necekal, ze silné toto heslo. jez vychytrale uzíval k získâní bojovnikû >. lidu, mëlo V tomto t.ak hluboce zapustënc kofeny. Poznal s v û j omyl. Rylo viiak pozdë Sliby a penëzy ziska.l ponze nëkolik vûdcfi rozliodnntycb bojovati do posledtii kapkv krve, vzdor Madorovytn proklamacim, zo pAdem repimit Diazova vyehAzí v Mexiki< slunko svobody. Ostatní zftstali v radAph, pfi pnfice a dëlu. Mndorovi nezbyvnlo nez ehopit f>r prostFedkft nejdraflt.iët.éjsicb. duHÍt revolty krví, jiz osobnë ho dësi. Iboorotieky se v ni zn to konpo, neb tir v r a i d i on, jsou to job o ioldnëfi a oini tnk v zA.jmn „poPádku a d o b r a " . Od pAdn .Tuarozn uplynnlo Seat mosí oft, po oolon In dobn ebvflln so ropublikn rovolnoni pnlbon n ohvëjo so dodnos, kdv 4
A EL/IFCH/UNICAMP
znovu nâm slibuje Madero, ze Mexiko bude za tri mësice v iiplné rovnovâze. Od minulélio kvëtna, kdy hlavni voj Made rûv si padl s Diazovymi zoldnéri v nârue, by po objeti podali si ruce a se savlemi namocenymi v krvi lidu, podpisovali bratrslcou smlouvu, rozhârâno je Mexiko guéri llovymi boji. Na Silranë jedné je dmycbâno nadsem heslem „Tierra y L i b e r t a d ' ' riuseué z protëjsiho tâbora krvavou stfi kackou automaticky poslusnych zoldnérû, pro uëz liescl nestâvâ, jimz jediiiou pobnutkou k boji jest povel, ,,udusit povstâiii — udusit k r v i . "
»
I
Xotva tito krvavî hasici zdolaji planien, vola je jiny poplacli v jiny uhel ze tnë, kamz spechajî, by znovu se brodili v krvi, a na rycblo opët jinam. Tomu f i k a svël inir v Mexiku, a se svëtem politieti .socialiste tleskajici Maderovi co osvoboditeli naroda. Po bitvë v Junrez v polovici kvëtna, nastal v woifilistickém tâbofe skutecny chaos, nejlepSi to dûkaz, ze j e j i vûdci nebyli dostateëne madorovsky spraeovâni. Dues mluvi strucnë a barmonieky. Za scsi mësicn se dobodli na jednotnéni plftnu, ze totiz Mexiku tfoba rovnovâh.v, by 5
A EL/IFCH/UNICAMP
evolueiití se inohlo postupovat v socialistickém uvêdomování lidu. Tehdy jira scházelo v politickém stroji p á r spojovacích sroubü. Tak prolilaisovali jedni Maderu za osvoboditele Mexika. Druzí psali vefejmê, ze Madero bojo vai pod velením americkych kapitali^tõ z Wall Street. J i n é casopisy oznacovaly bojovníky pod rudou vlajkou v Dolní Kali1'ornii co bandity a dobrodruhy, b,y druliy deu volali, ze a r m a d a socialistfl kolein Tia J u a n a vztycila tarntéz rudou vla.j ku a prohlásila Dolní Kalifornii za soei alistickou republiku. Poctivy socialista, proletâf, zíídr.l koneenê vysvétlení. Hornliardoval rcdakce, neb vedei, ze tam tia jihu stojí v boji cizineckâ legie prolet á f u , bojujíoích s mexiokym lidera za sv > bodn, pozflst&vající ze socialistfi, anareli ist.fi a prfnnyHlovycb dclníkú. Tu se mu doíitalo odpovêdi, ze r u d y prnpor tarn dolo netií t f i m â n socialisty, zc lo jsou aiiarchisté a dobrodruzi, tiema jlci Ho Hocialistickoii stranou nie Hpoleèného. To vAnk nodostaSovalo. V socialistio kycli novinííeh rozvinuly He diskune, m/i-li If.vti fcvolucionAI' se zbraní v ruce uzníni. iiob zrazeii pro zftmSry poliliokyeh anpi 0
A EL/IFCH/UNICAMP
rantii. Mistr agitatorsjkych frazi, Victor Berger, prohlasil otevrene, ze uznanim banditu v Doliri Kalifornii nemozno He socialisticke strane kompromitovat. Bergrovo slovo inelo tehdy vyznam, bylo to krat.ce po jeho zvoleni v kongres. zacez v nadseni sinekali socialists pred nim klobouk, i ti, k t e f i vedeli, ze to telo, jemuz se rika Berger, nosi mezi rarneny poiiidnou tykev. Tim se klonila vetsina od bojovniku so zbrani v ruce, kteri pro nedostatek streliva prolirali rozhodnou bitvu v Tia •Tuana, 20. cervna. a uprchli pres hraniee do Ameriky. K dovr s eni kontradilcci tohle jsou f a k t a ze pooialistickych sasopisfi — ucinil jim za to prilezitosti „Chicago Daily S o c i a l i s t " poklonu, co hrdinAm rovolncnfho presvedceni. Oizineckii legie byla nasinci mnobo'I ramie kritisov&nn. .Tcdnem se zdalo jeji chovftnf priliS militaristickym, d r u h y m mi litaristicky netakticky j e j i post.up. TTlavni pHeinon j e j i por/izky vsak byl nedostatek penez k zaopatfeni zbrani a n&bojfl. 1'/ k doprav? dobrovolnikiY Aikoliv poblt.ila pi'iiez, za n8z by domorody revolneionaf dokfizal desateron/isobn8 toho, co
7
A EL/IFCH/UNICAMP
k zaznainenání inëla ona, neutuchala v nadsení, i kdyz penëz se nedostávalo o 1 vrdoHÏjuë stála na svém, probojovati se do Gitredu zemë, by spojena s domorodei, postupovala v boji proti zolduéfûm Maderovym a neustála, dokud z blavního mesta nebude proklamováno lidu uskutecnëni liesla „Tierra y L i b e r t a d " v plném sinyslu slova. Nadsení horelo. Zivot postrádal ceny. Dva tydny pred posledni bitvou, beznadëjnosti zíraje v tvár, vzdal se velitelstvi Pryce, uchyliv se do Ameriky. Tim vsak neklesla nadëje. Rozhodnuti bojovat do posledniho vzdecbu, zvolili sobë revolucionâfi za vûdce Mosbey-lio. |>va tydny na to dostavila ?>e k a t a s t r o f a . Nedostávalo se nábojü a nechtëje se holyma rukaina vrbnouti pfed vlfidni delà, vzdali se revolueioníiri boje 22. eervtia prebli do Ameriky, by je.iieh s a r v á t k y na vzdy byly zapsâny do r évolué ni historie. 7,de mëli soeialisté novou pftku k y; r liziti sitiiaee. Mezinárodní armada opiisliln bojiStë, •/. tiëhoz drive infortnoval.i o tnexickych bojieb sv6 prAtele, by titv klepali p"litiekou prostorekost près prwty. V boji zfistal mexieky lid s/im. J e 8
A EL/IFCH/UNICAMP
ostatné praktictêjsím nechat uárodüin vybojovat vlastní revoluce. Predevsím Fie kazdy vyzná ve svéin území nejlépe sám, cehoz zvlástê zde, kde bojováno guerillovsky, je t a k tíeba. Od juarezskébo „ m í r u " rozzato bylo na sla têclito pochodní, krví udusenycli m znovu vzplanuvsíeh neuhasitelnou tou hoit po volnosti. J e to práve jejich vzájetnná neodvislost, jez svêdèí, ze eely národ t-rhá okovy a liází je t y r a n û m pod nohy. V Mexiku«neprevládá prumysl. Neíuo/.no tedy ocekávat, ze v nëjakéiu milionovém mëstë zabájí délnictvo povsechnou stávku a potáhne k r a j e m na hlavní mesto, t r b a j i c cestou lid ve svy proud. J e tarn orba doinovem. Proto ta povstání vydédènyeh zemëdëlskyeh dëlnikù; poWilání navzájern neodvislá a s b r a t r e n á pouze základní povabou, zdëdënou od pradëdfl, práhnoucí po pluhu, chySi a neodvislosti. KWHkozrakéniu ëlovëku mimo Mexil-o jc vííHk pomáháno brejlemi, by v tëcbI« povstáních vidël ponhé banditství. J a k tmósno. Banditství a vláda, jez sedí prvpevnP v «edle, není s to udrzet j e j na îizdë. VIAda "podepFcna o dvacet tisío bo-
A EL/IFCH/UNICAMP
dákn, o sympatic americkych socialista
10
A EL/IFCH/UNICAMP
lická církev spojeuá se slechtou; misto bodákü pluhy dej sedláku, a vse jiz n é j a k uhiadíme. Píespíílis znal J u a r e z sliby; zbrauí neslozil, dokud katoliekou církev neodloucil od posledního kousku p ü d y neprávern získaiié. V totozné posici je proletáf v Mexiku dues. Zádné hrdlickování Maderovycli 11a belo zbarvenych havranü j e j neoslepí. J a k o p í e d dvéma geueracemi byla vyvlastnéna jelio dédy katolická církev, t i k on vyvlastiíuje prítoinnè kapitalisty — majitele ohromnych lánü pozemkü; za víavy válocné, za revoluce, s puskou prés rameno, dá se do spracování püdy. Kapitál Spojenych S t á t ü vyrazil zurnalistfun svêta pêro z ruky. Hazardní hráci •/. Wall Street, tito vládci Spojenych Státü a celé severní Aineriky a i k Panamé, h r a j o u s Maderou. Svoji falesnou bru z a k r y v a j í censurou zurnalismu. Svét ncemi byti o pravé hre v Mexiku infor mo vá ti. 1'roto, jen obca-s, zastihnou ctenáre drobné zprávy o potyckách „ I m n d i t ü " v Mexiku. Zelezná s i t ' W a l l e t reel skyeti rybárü není vsak dosti jemnou, unikne jí tu a tarn nÔjaká rybka a uchytl se v nêktcrém íafiopise. Tu pak cteme od 11
A EL/IFCH/UNICAMP
zvlástních z p r a v o d a j u a pozorovatelu, znalcü tamnëjsich pomërû, ze nová vláda je positavena na sopecué piidë a raozná ze pohlcena bude plainenv revolucnih-> hnuti. To se docítâme obcas v casopisecb kapitalistickycli. Coz vsak socialistickéî Ty h r a j o u na Maderské s t r u n k y : V Mexiku je klid. „ R e v o l u c e " neexistuje. R&zná povstání banditû nemají revolufiního podkladu. Ma derovi t f e b a klidu. l'reje socialismu, zaruèil volnost projevu. F r a c u j m e s nir.i tedy barmonieky, naucme inexického proletâfe abecedu socialismu a potom, bude-li tfeba, vtisknëme mu do ruky, mist': knihy a pera, pusku a olovo". J a k y to kakins boz bodláèí! Madero vsak je dobry hortikultirista v soeiolopii. Adresuji tofole poetivym socialistùm, proletftFûm, s nnvrliern, by vûdcû svyeb za brdlo eltopili otázkou: souhlasíte se sliiv koknzectvim v prfunyslovérn b o j i î Pak-I ; ne, uaê m i e t e do pluhu tnoxiokého pro letÄFo bojujícíbo se zbraní v r u c e ? " ilCdo netone pod nsi v korupci p r i t " mm' „oivilisace" upHmnS musi priznat, /,«< lidu notfeba projiti opatroviiou socialismu nui nniversiton vëdy, by dovedl se 12
A EL/IFCH/UNICAMP
t N â J|
a "
bíti za svá práva. A tèchto práv upírá sedláku na jihu americká skola „védeck é h o " siocialismu.. Vzpomenme nedávné revoluce na Rnsi. Co tam nadsené krve teklo v boji totoznéin s mexickym. J a k y c h obètí vyzádalo beslo ,,v n á r o d " , inezi sedláky, v lid, bez néhoz nebyl úspêch revoluce moznym. A svét volal s ruskym studentem, s dêlníkem: Sedláky p r o b u d ' t e ! " Vzdor tomu, ze známo bylo nevêdomství ruského sedláka, zádnv socialista by se neodvázil vzkíiknouti: muzík je analfabetou, neprosel dosud ani opatrovnou socialisinu, a do rukou mu chcete vtisknout revoluSní z b r a n ? " Tobo by Fie tehdy zádny neod vázil, aniz by riskoval vpálení na ceio: Zrada ! V bo.ji mexickém vsak má demagogie volné ruce. Mexiko neznáme; kdezto nebylo na svetê clovèka, jemuz by nevzkypela zlnc, kdyby s poukázáním na rusko.i revoluci nekdo radil k vyhaSení revoluèiií pochwlnê, protoze muzík je ilit.erát. Na Ruhí vrela povstání v prftmyslo vych stfediskAeb. liyla ubit.a rychlopalkami. Sotva vsak dela timlkla, zaburácel linèv lidu na novo, by udusen byl krví.
13
A EL/IFCH/UNICAMP
Nadsení pohrbené popelem znovu vypucolo rudou silou. Ze zemé prés noc rostlo. Zde dues a zítra j i n d e ; tu prumyslovy dèlhík, tam b r a t r voják. A z popele toho, hnaného vétrem po stepíeh, sténalo volání: ,muzíku, p r o b u d ' se!" Krev tato tekla fecistem do k r a j e , b u b l a j í c : „muzíku. zhranè se e h o p ! " Mnzík spal, ac cely svêt s hrdiny v ruskych niêsteeh volal: ,,Muzí ku, vstaíi, zde más pusku, tam dynamit., svoboda prieMzí, r u k u ji p o d e j ! " Sedlák, jelioz ospalostí uduseny byly práhnoueí hlasy svobody na Rusi, stojí zde v boji, zde v M exiku. V porovnání h aktivnim bojem rnskym stojí on ve vyliodê. Má zbraní a nábojít a povalia zemê mu UHii&clnuje, by vojsku öelil stojnomèrnou úrovnl. Na drnlié stranè tieõelí Stolypiuu, ktery v krvi sc vykonpav podával earn paeil'ikovanou Rus. Má zde nopHtele krvavejsího Stolypina, eelí earn nejmo denu'jsiimi, nejprolinanèjNÍmu diplomat.') «veta, Mnderovi. Madero prohlódnuv vyznnm paeifiektS politiky socialismu, rozvázal jí úplnê ruee a do nst ji vlozil fonograf volnjíoí bratrflm v boji, by slozili zbranö by dali na Sas Maderovi moudrOHti, k t o r í 14
A EL/IFCH/UNICAMP
prece kazdéniu vyhoví, jakmile jen vybucby budou uhaáeny. Madero zná cena bratrovrazdy. Ví, ze jednou z nejúcinnéjsích zbraní proti revoluci je pacificky socialism. Proto j e j pojal v náruc a kojí j e j nadèjemi na lepsí budoucno. Z protisluzby vrhá politicky socialista klacek j)od nobv revolucionárúm. .Maderovi adjutanti, socialists typu Sarabia, Villareal a DeLara, získali pro své splhavé snaliy social S t i c k y tisk v Americe. Neznaly Mexika, spolebl se tento tisk na soudruz skou vêrohodnost Maderovych aspirantü a napíná plachty die jejich vétru. My vsak nevidíme v celém postavení socialistü v Americe nic, nez slepotu z düvery k Maderovym a d j u t a n t ü m , mexickym socialistfim. — Historie revolucního hnutí snndá jim Skrabosku na dobro. Historie la bude napsána, vryta do srdeí poctivycli fweialistft dlátcm p r a v d y a jsme jisti, ze potom si zavolá socialist ieky proletár svó vfidce pred revolucní tribunal, by soudil ie pro zradu mexickych bratrí. •
•
«
P r o s piM století zmitâno je nitro Mexika vlnami krve. Boj za neodvislost 15
A EL/IFCH/UNICAMP
od èpanélska byl pouhym poslechnutím hlasu národopisného vyvinu. Boji tomu se nevyhne zádny národ, kolonisující za mofem. Z pocátku jsou kolonisté loyálními. Neodvislost vyroní vsak novy plod kazdou generací, která cíin vice protnísena doinorodou krví, tím vzdálenéjsím cítí se od vlasti otcü, az konecné vztycí vlastní v l a j k u na úetavárnách hlavního mesta. Tak pochodilo s kolonisty P o r t u g a l sko, Spanêlsko a skoncí i Anglie. Spanélstí kolonisté v Mexiku vyhnali z nove vlasti evropskon vládu v r. 1821. po tuhém jedenáctiletém boji, prohlásivse zem za repnblikn. Národ odpocíval po dlouholetém boji Sotva vsak si oddechl od války s imperialismem, pricbázel ku vedorní, ze opomenu'. svrbnouti stcjne silnô zlo — katoliokou církev, vlufltníeí takrka kazdou p í d ' plod ué püdy. Tfeba bylo oddechu. Lid odpoêíval, sedlák oral — no vsak pro sebe. Oral pro papeze a jebo apostoly. Degradován takto v trídu otrokft, povMával lid na novo, tentokráto proti c.írkvi. V roce rozdinyebal Benita Tuarez revoliiéní pochodeft v nékolika státoch a za krátko vzplanula bojem eolá 16
A EL/IFCH/UNICAMP
republika. Dvé trídy stály proti sobe. Lid /.de a proti nèmu aristokracie s katoliokou eírkví. Boj zufil. Káeely se klástery. Za v f a v y boje v r. 1S57. sepsal J u a r e z novou konstituci, v níz jeden clánek prolilasoval úplné odloucení statu od eírkve, jez má byti na dobro vyvlastnéna. Tim se církev neuznávala porazenou. Bojo vala az do roku 1860. nez uznala úplnou p>>rázku a podrobila se vyvlastiíovací procedure provádèné Juarezem, prohlásenym presidentem tchoz roku. Nejpopulárnêjsímu hiasu lidu tehdejsí doby uèinèno zadosit. Církev byla vyvlastnéna. Píivlastnènó pozeinky byly vládou p r o d á v á n y a v republice rostla tfetí t f í d a — stfední, k nemalé iiecbuti sleclity a eírkve, navyklé panovati národu dvoutfídnímu, rozdôlenému v pány a otroky. Sotva reky odnesly do more poslední lcapku krve, sotva ze rány zabojeuy, rozlioupána byla nová, protilidová agitacc sleebtou. Tato vyslala delegaci k Napoleonu III. se zádostí o evropskébo panovníka na mexieky trfin. Napoleon dloubo neuvazovHV, vypravil v roce 18(>2. za moic arinádu. jez souèasnè s anglick^m a 17
A EL/IFCH/UNICAMP
rakouiskym vojskem vpadla do repulbliky. Mexicky sedlák, zanechav pluhu, znovu se chopil zbrané. Kakousko a Anglie, pocítivse silny branny odpor, v brzku se vzdaly invase a. v poli zústala Franoie saina. J e j í armada, sesílená zoldnéri inexioké slechty, probojovala se do hlavního mesta, by odtud problásila v r. 18f!4, Maxmiliana cisarem Mexickym. Juareze, ani národ, nenapadlo cítit se porazeiiymi. Nová vláda jim slibovala, zi ,je naklonéna k arbitraci, jen oddechu ji mají doprát, zbrané slozit. Juarez ani d ) té pasti nesel. S lidem Ifíiual zbrané dá.1 a bojoval, by císafské spojcnce nadobro porazil a Maxmiliana pòpravil v r. 1867. V této válce vyznaineuával se 1'orfirio Diaz, zacoz byl povysován, postupné, az z plebejce Diaze ucinil Juarez jonorála Diazova elizádosl, byla bezmeznon. Jeiie rálství th11 nedostaéovalo. Slavoinam j e j linal az k presidentfitví, a za tím úcelem oryanisoval jiroti Juarezovi nckolik men MÍcli povNlnuí, jez b.vvala lira vê uduSena. Národ toiizil po klidu. J'o chlebé, míst.» prachu a olovu. Smrtí Juarezn, v r o o 1W71, Ntai se preiidcntcin 1/ordo. Nékolikalety
klid
utváfil
potnéry
18
A EL/IFCH/UNICAMP
ekojiomické. Prümyslu nevènováno zvlá v t ní pozornosti. Od p r a v ê k ü zivil se domorody uárod orbou, zil v komunách, kteráz vlastnost zapustila silné koíeny v národu novém, domorodou krví promíseném. Lid lpèl k pude. Dalek spekulací, nevênoval valnc pozornosti minerálnimu bohatstvi. Kpokojeu byl za pluhem, jímz vydobyval sobe ehléb. Touhou po bohatstvi byla vét sina, lidu usetfena. Chtêli zít. Muzem z toho lidu byl Sebastian Lerdo de Tejada. N e s f a s t n á náhoda oddêlila vsak Mexiko od Spojenyeh Státú pouhou imagina ruí öarou. Slavní potomei anglickych galejníkn, ozebraceni obcanskou protiotrockou válkou, zasilhali dále na jib. 1 ['lavou kroutili nad mexiekou nopraktiSností. Nechápali, k t e r a k lid mú2e zlt v bla hobytu, udêlovaného pouhyna Skrabánini pfidy po hrbetê. Taklile se prece nezije v Américo! Tobio není pokrok ani civilisace! 1'ndò so predovsím lifbct mtisí sedrít. do krvava, parními p l u h y ; vnitrnosti se jí muni rvát, zlato. méd', olovo, vse se jí miiNÍ vyrvat, modernlmi stroji, krvavyma rukama, pllee, atreva, íaludek. Jen rychle. Zivot kvapí. A/, u d f e m e Mexiko, vrbnemo se jinam. Table zizen hnala Ameriíany na 19
A EL/IFCH/UNICAMP
jih. Lerdo, predvídaje tragedii Ameriyké invase, celii ji cínskou zdí. Americky privai oportunisticky zarázel patriotismem. Spojence ku Sivym loupeznym záraê rum nasel americky dobrodruli a kapi1 alista v Diazovi. Z])ili j e j slavomamem. Nemeli s ním mnolio práce, nel) slavomam vzdy byl jednou z nejsilnêjsích vla.stností Diazovych. Vykreslili mu svüdnymi barvami president.ské kfeslo, pod kfeslem hromady zlata a na lilavè presidentovS kon u m s diamanty, pod jeiiehz tihou sbybal se slavny president, Porfírio Diaz. Za malou sluzbicku mel dojíti teto rJávy. Patriotickou íínskou zed' mel rozbourat, americkému kapitálu u r o v n a t cestu ler. vyje/.du do Mexika. Pocala ipro-americká agitacc, odrázející se o spokojenost tiAr«da. Ainerické peuíze nesinêly vsak byli vynalozeny nadarmo. Jejich náklad mel vynéiti sloproceutovébo ziskn — tisíeiprocentovóho. Koupili Diazovi zbrane, prneb a olovo, a nov/i rovoluce. rmrodiví<í se ii hranic americkyeh, uastoupiln p'< ehod ku hlavnítnu m5stu. Diaz byl proslaveti^m jonerAlcm z prol i rraneonzské vA' ky, k ter Az okolnost mu pomfihnJn k získá 20
A EL/IFCH/UNICAMP
ni bojovnikù pro své zàmëry. Válecné rady rostly. Byvalí revolucní vojíni, zvlástë dûsitojnici, h.vli následkem antiinilitaristické povahy Juarezovi i Lerdovi, bez zamëstnàni a zde jira Diaz sliboval skvëlou budoucnost: cetnou stálou a r m á d u a jénerálskou slávu. Není divu, ze spëchali pnd jeho korouhev. Zem se octla v nove obcanské válce, « dobrodruby, koupenymi americkym kapitálem. a mírumilovnym lidem proti sobe Lid podlebl a za vfavy bratrovrazedné, vtrzením do hlavního mësta, problásil se Diaz v r. 187*5. presidentem republiky. Ten den byl heslem pro vpád amerického kapitálu, od tobo roku pocínají bacbanalie amerického velkolnpice, placené krví mexického proletáre. • •
•
Pocíná brftzovláda slavomamem cborcho Diaze. Dvojencn Diazovych nalezneme pouze v Kusku. I tolo zastini sv.fm v krvi plujícím trfinem. Bostiální jebo povaha stvofila tropickou Sibír. Oslnën leskem amerického zlata, rozd&val miliony akrû dobrodruhûm ze severu. 1'ozem ky nxpropriované církvi Juarczem, rozdá vai svym spojenefim z války a prodávnl 31
A EL/IFCH/UNICAMP
Americanüm a jinym cizozeincum. Pramalá cástecka strzená za doly a pozemky pripadávala státu, vètsina vzdy putovala Jo pokladny Diazovi a jelio spojencü. Za peníze státní stavèl dráhy. by j e pozdéji prodával amerioké kamarile, s milionov.vin ziskem pro sebe a své krvavé miláoky. Prés tí-icet let zavodnoval tropickou zem krví, hnojil inasem lidu. Z poèátkv. jednal opatrnicky. Nejsa dosud jistym v sedle, sveril v roce 1880. presidentství svému príteli Oonzalezovi, kt.ery byl na trflnu pouhou loutkou, za níz panovala krutá r u k a Diazova. Uplynutím Gonzalezova t e n n r a u vystupuje Diaz znovu vc f e j n ê , zvoleu za presidenta olovetn a bodákv, by panst.ví se jiz vftbec nevzdal. Vládní stroj mêl organisovany jiz tak, ze nebál se vol Ani lidu, poukazujíeíbo na konslitnei, jez znovuzvolení nepfipouStê la. Skillecnou konstitucí byl Diaz sám. By din'' papírové ueinil zadost, poBtavil proti sobe v kazdyeli volbách slatnêného panfikn, pro nélioz lid inobl volit. 2 á d n y h'iO v*ak neodvii £il, nob hlasy pro Diaze byli vynueovAny zbrani. Sliliu svyiii joner&lfim uplne dostfil.
s
22
A EL/IFCH/UNICAMP
A r m á d a tésila se rozkvêtu. Neslo jinak. O déla a bodáky p o d e p í e n byl Diazüv trim. Jenerálové byli jmenováni guvernér y státu, brannou moei udrzujíci „porád e k " . Vlastnili miliouy akrü, oloupivse o né lid, jez po generaee zil v obcíeh, od praotcu p u d u dêdil a po nicli vzdélával. — Mêl-li Diaz v úmyslu zavdéeit se kolegiim z „revoluee", uasel uékde zákon, ueb j e j neohal upéei. Die tobo zákona byl vyvlastnên kazdy, kdo správnym úpisem nemolil n á r o k na pozemky proukázat. Na tyto pozemky p a k poukázal svym jeuer v lnm, kteri co guvernéíi státu, mèli ne omezenou inoe nad vojskem a v provádení zákonii, a bezohlednê jali se ji uplatiíovai. Kdo se s nárkeni nevzdal píidy do brovolné, nemilosrdnê byl zastfelen. K zaznaineiiáiií jsou p f í p a d y hroinadnych :nasakru v obcích, lede lid se dovolaval vlastnietví na základè dêdictví. „Oteové püdu vzdêlávali, dédAm patrila, pradèdové ji orali — p a t f í n á m l " — „Vzdejte s e i " /.nélo komando. Pakli j e j neposlechli, hroinadnõ byli post ri leni. Kdo se vzdal pudy, stal se otrokem, peonetn. / m i r a i lilady pozvolna. Timtéi zpôsobem rozdávány byly po 23
A EL/IFCH/UNICAMP
zemky cizincúm. Nemaje dosti na arrnádé, stvoril Diaz ,;ruraly", mexické cetniky, r e k r u t o v a n é ze zlocincü. Ani z polovice nejsoii tito skutéÈnymi provinilci. Upadl-li kdo v nemilost ,,jei'e ])olitico", postavil j e j lento pfed soud, k t e r v mu za trest vymeFil slufcbu v „ r u r a l c s " . J a k o vojsko, méli ruralové neoniezenou volnost v nakládání s lidem. .Misto do terce stfíleli do lidu. Na kazdé zavolání „jefe p o l i t i c o " (okresní hojtmnn) byli pohotové vykoupat se > krvi lidu. Proti okresním h e j t m a n ü m netroufal se zádny zvednout lilasu. Guvernér byl bohem, vdêcnym arcibohu Diazovi Diaz mu dal miliony, z vdècnosti chránil autorilu Diazovu, jez k udrzcní byla pouze krvi. Armádu vytrenovali Diazovi spoluvrazi s pgychologickou rafinovaností Tostvali vojáka nu vojáka. J e d e n se bál druliclio Z báznè, ze luide zastrelcn kamurádem, iiebude-li strílet do lidu, stfílel vojAk slaleénê. Pomysleitio j a k é prohnanoMti, co za perfcktrií system bylo trebn, by v iomto otroeky poslusném duchu vytronovAnn byln iirmáda íiAsilnè odvedenych tu I a d! k íi ! Autority tvrdí, ío !)r) pro eont inexiekélio vojska pozfislAvalo z nc24
A EL/IFCH/UNICAMP
V ^ L
• t ^
volníkú. J e f e politico byl verbíf. Verboval dle vüle. Z a j a l muzú vzdy dle potfeby, neb armada nesmèla klesnout pod 40.000 muzú. J i n d y cítial na délníky, kdyz vraceli se do obcí po dlouhém zamêstnání na venkové. Tu je z a j a l a prohlásil je branci. Dle zákona se vsak inohli vykoupit za sto neb padesát dollarü, jez shrábl J e f e politiko. Znaje otroctví v armádè, zajisté ze rád se vykoupil kazdy, kdo mel peníze. Proti Mayo Indiáníun stála tritisicová a r m a d a v poli po tricet let, v Quintana Roo, nejnezdravêjsím k r a j i Mexika. Sto procent jicb tarn zmírá kazdy rok. Tato armada pozústávala z tak zv. „politickych provinilcú". J e j í düstojníei t a m pykali, upadnuvse v nemilost p r e d s t a v e n y c h ; velitel její, jenerál Bravo, züstal na místê pouze k víili g r a f t u , n a k r a d n u v za nêkolik let mnoho milionü. Proti Yaqui Jndianüm byly porádány pravé vyhlazující boje. Diazovi, s Atnerickou kamarilou, zachtelo se úrodnébo údoli iSonora a nebylo j e j moino získat, nez prés mrtvoly líidiá.nü. „Tedy m r t v o l y l " oplod nÔnie jimi zern, ale údoli musí byt n a s í m . " Tisíce a tisíee jioh bylo netniloerdnô po25
j
A EL/IFCH/UNICAMP
bito, tisíce deportováno do otroctví v Yucaitanu, Diazüv rozkaz vsak musel byt Vykonáin — vojáci nevolníci brodili se p'j kolena v indiánské krvi. Diaz utvofil Belem, brobku, jíz ani .Seblüsselburg se nevyrovná. „Acordada ' — t a j n o u policii, jez mela bezuzdnou moc nad zivoty „podezrelycb", jichz odstranila v jedné pohnuté dobé 2(XX) za tyden. Diazovi d'Abelsti rádci porodili „Ley Fu g a " , zAkon, die nêlioz mel cetník neb voják právo, zastrelit zajatee pokusivsího sc o útêk. A Ley P u g a zabíjela iiapof á d . Mêl-li êlovék trochu vlivu a nemohl byt odpraveo vefejnê, dali mu „Ley Pug a " . Byl zajat. odvedeu za mêslo a zastrelen. KtrAz se vrátila se správou, ze cestou dO vèzení pokusil se zajatee o útêk n bylo s ním naloáeno «lie zákotia. Tisíee pekelnyeb vynálezü mel Diazüv s.vstem po ruce. Nemozno zde jieh ani vypsat. Keky byly zbarveny do ruda. A vse pro boba Kapitâl. 1'ro své milftíky a Wall Streetskó pirály. Cely nfirod rozdôlil opét na dvo trídy. Na boháèe a otroky. Bestialita americk.feb kapitalisifi vêrnym byla Diazov.fm spojeucem. Wall Hiroct a iurnalism jest jedna a t Az vêc. 26
A EL/IFCH/UNICAMP
Majitelé dohi, pozemkü a zeleznic, jsou majiteli casopisü. J e d n a r u k a druhou mv ,je. Diaz dal pozemky a doly za f a t k u . r'j protisluzby vynásely americké noviny Diazovu podnikavost do nebe. O hruzovládé v Mexiku nesmél zádny hlesnout, nel) Diaz nevrazdil jen v zájmu vlastním. Po stech neclial vrazdit bezbranné s t á v k á r e v arnerickych továrnách a dolech. Pakli vrazdili americtí lupici sami, tleskala jirn Diazova vláda, neb se usetrilo mexické olovo. Zurnály v Americe pak psaly, ze Mexicnué problásili svêtu plemeny boj, Americano pak jich postríleli z pouhé sebeobrany. Krev inexickébo proletáre klesla pod cenu vody. A pri tom rvali ?,ur nalistictí lotfi do svöt.a: Mexiko prosperuje. Diaz jc moderní státník. Americkébo kapitálu je v Mexiku devêt set milionfl!" Ano. devêt. set milionu, tolik má dnes ce ny lup, jelioz získnli americtí piráti za p á r milionfl. Wall streetsky podomok, americká vláda, hyla do Americko Diazovské kamarily tak zapletena, ze dusila k a í d y sebe mensí projev o pravétn stavu vêcí v MeNiku, a podpisovala statistické císlice o Mexickc prosporítè. Ano, v Mexiku je 27
i
AEL/IFCH/UNICAMP
prosperita. Pro Diazovi inilence a W a l l streetské vrahy, kdezto domorody prolelár zmírá hlady a volá-li po chlebé, dostane se mu olova, má-li zízeií, n a p á j í j e j krví a není-li ani tu spokojen, dají mu pusk i do ruky, by zabíjel b r a t r y a sestry, pakli ueposlecbne pohnojí jelio têlem pudu neb nakrmí supi — ano, mexická púda je plod nfi, irigovaná v zájmu amerického kapitálu domorodou krví. *
* • *
Snadno si predstavit otroctvi. v némz národ byl cliován katolickou církví pred revolucí Jnarezovou, polilédneme-li do konstituce sepsané 1$57., v níz tnozi jinyni kladen dflraz na clánek, ze: zádny nosmí byti linún do príice proti své vúli a zainêstnÃn iniize byti pouzo s podmínkou. ze práce muni byti placena pinou její hod notou. „Partido Liberal iMexie.uno" byla zalo/.ena v proti katolickém boji a s Juare/cm v ceie sepsala koimf ituoi, jíz se prouiozeií/i círltev musila lumecne podrobit Tim v5ak nobyla einnost liboráluí stranv iikoiiéena. líxintovala dále, by po revoluoi dbala o prov/idení konstituco a pozvolnn 28
A EL/IFCH/UNICAMP
se vyvíjela, dle pouiérú, az do dnesního dne. Národ prospíval — az prisel Diaz Tento netvor, jakinile mel sorganisovanou armada, jíz po zenii rozehnal, by v zájmu marnonu vraidila lid, rozehnal se mecem po liberální strané. Dobre vêdèl, ze lid by mêl v okoveeh pouze z polovice, kdyby neubil inteligenty. Nostala stvanice liberálíi. Zabíjení ve schúzích, na ulieíeh. Ver e j n á cinnost ubíjena byla t a k bezohledné, ze liberální s t r a n a stala se podzemní organisaeí. Ani zde vsak nespala Diazova, masinerie, jsouce z dokonalována znalci dle potreby. Kvetlo romeslo acordady, stvorené berálu a áurnalistft plné vüli krvavého
agentú provokatérâ, k tajnémn ubíjení li nepodrobivíích se úautokrata.
T a j n á policie byla zorganisována tak dokonale, ze ji neuniklo aebemensí hiiuti nSkolika set podzemních liberálních spolkfi. na néz byvaly obcas porádány stvanice. Národ klesal i>od libou zelezné ruky. < ím hloubêji vsak byl snizován lid, tín> radikálnSjsí stávaly se zásady liberální strany, az vyvrcbolily v fiplné emancipaci 29
A EL/IFCH/UNICAMP
lidu z otrokárskych drápu. Vzhledem na povahu lidu, jez od pravëku lau) k orbe, d á v a j e ,ji prednost p f e d prûinyslem, uznali bojovaí liberálové, ze pouze vlastnictví püdy úplnou volaost zarucuje, sli mezi otroky s heslem: „Tierra y L i b e r t a d " , ,,püdu a svobodu". Clenství strany pozústávalo z liberálních burzoákú, oportunistû, jimz jed a alo se o svrzení Diaze, jelioz pádem bv meli V politice otevrenejsí pole, z cásti politickycb socialistû, vêtsiaou vsak z proletárú, uznavsích play vyzaaai liesla straay, za aëz ocholaë skládali zivoty. Tisíee jich pobil Diaz. Kazdy m r t v y byl vsak a ah raze a bojovníkem novym. Cl m krutëjfiím bylo proaásledováaí Diazovo, tíin bujaêji rostlo ve st.raaè pfesvêdeeaí, ze zlskat volaost, je mozno pouze zbraní. Dvê b r a a a á povstáaí v aiiaulyeh deseli letech byla ahit.a v z&rodku. Systemalieky s t r o j vlftdní byl tak dokoaalym, ze lakrlui pozaával liherály na aliei a neiniloHrdnë jicli ubíjel, Strana vsak tnolmtnola ( 'im vëtsi [)orHekiiee, tíin silnêjsím byl hoazevaaly odpor. Cinnost zahraaiêaí, amcrieká zvlAstê. hedlive byla strozoaa, „ N a s e " vlAda ai 30
A EL/IFCH/UNICAMP
kdy nelenila liberäly veznit a Diazovyn: pacholküin nelegälne vydat. A vydäni liberäla znamenalo jeho smrt. B r a t f i Ma gonove uprchnuvsi z pod sibeniee Diazovi, rofiidmychoväli revolucni plaraen literärne. Vylieeni jejicli pronäsledoväni Diazein a vlädou ameriekou, nalezlo by paralelu pouze v podzemnim Rusku. Rozene revolu cionafe, nezdohilo jich ani stvani ani za lafov&ni. Byl-li veznen Magon, ridil hnuti Villareal, .jindy Figueroa, potom zas .Magon neb De Lara, neb vsicbni spolecne. J e d n o t n y eil je pojil: „Tierra y Lib e r t a d " , busiel nezdolne v jejieh srdeieh, jedna uiyslenka jim byla vlastni: osvobodit mexickeho proletäfe za kazdou cenu. Obeti se nelekali. S radosti sli do ame^ riekyeb vezeni, by vyehäzeli s novou silou, s novym nadsenim. Ilolka Wall Streetskyeb sousprezen cu. ainerieka Justicia, vzdy byla oehotn i roztahovat pro Diaze nohy, otroekym tempern se rozbebnuvse za kazdym liberalem, na neboz Diazftv zelezny prst jen ukazal. ,,N4h" n&rod mleel. Mleel, protoze ame riekyeb devet set milionü z Mexika vrazilo ziirnalistiee do huby ronbik. V podzemi vfiak bur/ieel dach odvety. 31
A EL/IFCH/UNICAMP
Rozpírraly se plameny svobody, hrozivs; vypuknouti iiad povrch a pohltit otrokáíe kazdym okamzikem. *
*
*
Asi p í e d tfeini lety, kdyz lia rozkaz Diazíiv vrzeni byli do trestnice Ricardo Mores Magon, A. I. Villareal a Librado Rivera, redaktori revolucxií „Regenera ciou", resp. clenové Liberálni J u n t y v A merice, vystoni>il ze zátisí v Mexiku Francisco J . Madero. Madero pocbází z jedne z nejbohatsích rodin v Mexiku. Maderové vlastní t r i miUony akrü pudy, vzdélávané peony. Francisco studoval v Eivropé a Ainerice, osvojil si mnohycb vlastností mo derního „civilisovaného" clovêka, jez rnely mu p f i j í t i vliod v b u d o u c u u ; poznal socialism, politiku a diplomacii. -Jsa clovékein, jemné povahy, s bolesti poblizel na oliromny nArodni hfbitov, jez Diazovo panovAni uöinilo z vlasti. Zastavit proléváni krve, bicovAní národa do zábuby, bylo Maderov,\'m suem, je li o?, iiskiitecnèní spntfoval v odstrauêní Diazovö a uplatnSni konstituce, je2 dovolovala pouze jeden presidents!«^ tormín, dobu ct.yp let, Byl vfiiilc slaboobcm. Vzdor ohromtiAmu bobai 32
A EL/IFCH/UNICAMP
ství nedovedl Madero rozpoutat hnutí, jez násilím eelit mélo násilí. Fred nélcolika lety, za zalárování vyso zmínênyeh vudcích duchu revolueuího hnutí, stal se Madero elenem liberální stra ny. Hodnymi oklikami — milionáí nerad riskuje krk. V tricetiletém boji proti ukrutnieké vládê získala vsak strana tisíce prívrzeuoú, jiehz Maderovi bylo treb.i k uskutecnern odváznych plánú. Potichu pracoval ve stranë, finaneoval mnohé pod niky, získával duvëry. V zárí r. 1910., propustëni z americké hastily j>o dvouletém vêzení, Villareal, Rivera a Miagon, nezlomeni, n.vbrz osvëzeni, vrhli se s novym zápalem do boje za osvohozeuí mexického p r o l e t a r i a t e Magon plál oh nem a zápal jeho reflektoval „ R e g e n e r a t i o n " , orgánu strany, jíz elenem byl od 17. roku svéhò vôku a jíz se stal víidcítn duehem, vënovav ji dvacet let, zivota plnébo strádání a pronásledování. Krev vrela, jen „do z b r a n e " zavolat, by tisíce liber Al û vrhlo se na trûn Diazûv. Madero vsak nelenil. Nez vysli révolu cioniiri z vêzení, pripravoval jiz brannou moe na rozhraní mexieko-ameriekém. .Isa boliáéem, kupoval zbranë a stfelivo, ver33
A EL/IFCH/UNICAMP
boval dobrovolníky, povrchnímu lidu sliboval svrzení Diaze a liberálúm provedení hesla „Tierra y L i b e r t a d " , do poslední písmeiiy. Ozbrojeni, opoustëli liberálové Ameriku, by s Maderem a nëkolika sty muzi vypálili v listopadu první r á n u prot.i vláde. Voje rostly od prvního vyslrelu. .Madero, oslepen zaSátecnymi úspechy, p >• cal se vybarvovati. Silnejsím a postupi è jistêjsím lilasem prohlasoval, ze nebojujo za osvobození proletariat«, ze eílem jebo jest vyhnárn Diaze. Liberálové skládali zbrane. Vraeeli se do Auieriky. Neebtëli utrácet zivoty z pouhé prcsidontské aspiranství. Mnslaly trenice v J u n t ë v Los Angeles. Socialists Villareal, De L a r a n Sarabia bojo vali za nznání Madery, jehoz by!i osobnítni prâteli po delfif cas. B r a t f l Magonové. upozornëni na Maderovo ramenÃfství, cekali na vërohodné zprávy kamarfi dû. k t c f i s M a der ou stáli v poli — mëli j e j v podezfení, ze n e b o j u j e za ernancipaci proletarinlu, nybrz z osobníeb nspirací. 1'richAzeli bojovníci. 1'rináscli zprávy, 1'ádné dfiknzy Maderovy zrftdy rostly. /.vláslê pode/fel,ftri bylo chovAní soeialis1 u, dotnlouvajíeích Magonovi, by zfskali 34
A EL/IFCH/UNICAMP
liberâlni s t r a n u pro Maderu. Magonové a poctivi liberâlové poukazovali socialistum n a p r o g r a m s t r a n y , na „ T i e r r a y Liberl a d " . ,,'i'o a i e " , premlouvali socialiste, „nemozno nam prec hlavou zdi prorazit, pollled' na dvacet tisic americkych vojakù na hranici, hrozi intervence, setrvâmeli v boji za koneenou e m a n c i p a c i " . Vzdoi1 tomu, ze „ H e g e n e r a c i o n " jiz v e f e j n ë problasovala, ze nemâ nie spolecného s burzoâckou revoluci Maderovou, nestrâceli socialiste nadëji, ze b r a t r y Magony pferaluvi pro Maderovy zâmëry. T a k si stâl Madero s liberâlni s t r a n o u od prosince do unora, kdy z nëho Ricardo Flores Magon stâhl p o k r y t e c k y kozich u plnë — v e f e j n ë — prohlâsiv j e j za aspiranta trfinu, s nimz p r o l e t a r i a t nevede spolecny boj. To dohnalo socialisty, spros t i e d k o v a t e l e mezi Magonem a Maderou lt rozhodnému kroku. Vrbli se na Magona, by problâsil, zdali j e socialistou neb anarebistoti. .Magon se nechytal zadného ismit. r p f i t n n ë Jim poukâzal na p r o g r a m libe râlni strany, jez v y m i n u j o „Tierra y Liber l a d " , za kazdou cenu, program, za nëjz kdysi bojovali spoleënë. Oil toho o k a m i i k u pocali stvanicc so 35
A EL/IFCH/UNICAMP
cialisticiké strany proti Magonovi a Liberální Jimté, vynásení Madery. Socialistická zráda byla zpecetênal Madero, cím dále tini jasuéji vystupoval co W a l l Streetsky Messenger 13ov. Vzdor tomu têsil se prízni socialistickycb vfidcú, ktefí j e j na ramenou nosili. Pádeiu •Juarezu, j a k jiz úvodnê zmínêno, nastal v soeialistickych casopisecli chãos — americtí soeialisté stáli dosud v Dolní Kalifornii pod rudou vlajkou. 1'ádem I ia Juany inéli politictí vudcové trochu volnêjsi ruce ve vynásení Madery a v u j i s f o v á n í , ze vnitrozemuí revoluee je ponham banditsl vim. Zn t ê o h t o Iriidnycb dnn, neztráceli liberálové s M a g o n y v êelc h l a v u ani srdce. Dvaceitilety boj, s n e u s t á l y m nasazo vniiíiu zivota, z o o e l i l j e j i c b revolufiní po v a b y P a k znali své M e x i k o , znali j e h o lid. Dobre védéli, ze revoluee, rozpouta11A na jibti, n e o d v i n l e ' o d M a d e r y , j e díletn liberálft.
Madero oblékl Diazfiv kabát. Hevo lilèní vyslíely otrásaly zenií a Madero hbi sal «lo HvSla, ze je tioho, ze bude ticho, jez hlcdêl získat, za kazdou cerni, neohajo svémii vojtku vnizdit revoluení liberály. 30
A EL/IFCH/UNICAMP
Diazova ukrutnická povaha si v krvi libovala. Jemnocitny Madero plave v krvi. jíz se désí. Xehrál svoji úlohu poctivè, a poméry dohnán, ehce ,ji dohrát do posled ní karty. Prvním jeho tahem, po v j e z d i do hlavního mesta, bylo prohlásení úplné volnosti projevu. Tím dal socialistüm no vou kartu k vvnásení j e j co liberátora. Madero je prohnany diplomat. Chtê .je odzbrojit liberály, vyslal co vyjednávatele k Magonúm do Los Angeles jejich mladsího bratra, advokáta z Mexikn. Hratr zádal na bratrecb kapitulaci, b.v mu tito okázali: „Tierra y L i b e r t a d " a dvére. Xa zádost Maderovu pak byli Enrico a Uieardo Magon zatceni americkymi ú iady pro porusení neutrality. Ani tu nebyl« zlomena jejich vnle. Hojovali tím /atvrzeleji. Advokát Magon v Mexiku, n&vodem Maderovym. propâjêil své jméno k vydávání politického plátku v hlavním niêstè. Tento skvár, by uvedl lid v dom nènkn. ze liberální strana pracuje koneínê s Maderou. má i blavicku totoznou » . . R e g e n e r a t i o n " strany. Madero je dobrym diplomatem, Mngonové lepsími revoIneionáH. KaJ.dou liehou ranou z Mexiku 37
i
A EL/IFCH/UNICAMP
sevreli tím pevnèji rudy p r a p o r — ne vzdali se, na jihu zurily bo,je dál. Proces s M agony v Los Angeles je odlozen na neurcitou dobu. V tom je téz ru ka Maderova, ktery nepíestává doufa* ze tyto zastrasovánSin a premlouvánínt jíská ku slození zbrani. K vnli nátéru stabilnosti a získání prízné ainerickéh) délnietva, povolal k sobe Madero organi sátory Americké Federace Práce. Podai jim r u k u s poukAzAním na volné pole or ganisacní. Tím dou la, v dojíti k nejhorSÍinu, ze Magony p f i p r a v í o sympatic americké Federace. Tito organisátori, „Mother J o n e s " a organisátor „United Mine Work e r s " , primo od Madery pfijeli do Los \ngeles s jeho vzkazem. Premlonvnli Magony, by p res tali hi Asa t. revoluci, by prisli do hlavního in esta kAzat mir jako Villa real, Sarabia, De I.ara. Liberal tif J u n t a jim jednodufie odpovédêla, ze není zrád c(»m lidu, poiikAzala jim na program stra ny, od nêboz na p i d ' neodstoupi, neb lid dosud bo.pije. vzdor Maderovym u.jist'o vtinlni, ze v Mexikn je klid — ze bud" klid — jen 8asu mil doprejme. nu.
Diplomat Madero je koneciié na triV Mezitim revoluõlií vfavn noustAvA
38
A EL/IFCH/UNICAMP
|
f }
Právé cines stojí revoluení P r o l e t a r i a t poci vedením Z a p a t y u hlavního inêsta a busí na M a d e r ò v p a l á c : „Tierra y L i b e r t a d ' Slaboch Madero, s t r a c b y se schovává pod t r ü n . V Ainerice o b j e d n á v á dela a slibuje Wall Streetu, ze klid z j e d n á za kazdoit cenu. ,Jaky to diplomatieky zvast. „Zjedná k l i d " , kdyz stojí c h u d á k v defensivo proti lidu, jez rozbijí okovy o hlavy ty r a n ü . Wes tricet let byl tento lid krinen olovem, odíráno z ného maso az na kost, vyj)il h o f k o s t u t r p e n í az na dno. P o d o b n y národ se n e n a j í volnosti slova — teil e h e 1 ehléb, predevsím. A na stéstí není dosti „eivilisovan y m " , proto se umí bit. Není zkazen politikou, by scbovával se za blasovací lístek. Neroznnií nicemu. Ví j e n dvojí, totiz. ze bez p ü d y není chleba, bez p á n ô ze neni otrokíi. Za tini úceleni chápe se revoluení poehodné, spéchá pod r u d o u koronbev p rachotem pufcek do svéta hlásá beslo emaneipace, „ T i e r r a y L i b e r t a d " . V Ivos Angeles, 10. list. 1911.
^
— m m m
AEL/IFCH/UNICAMP
r
V M e z i n á r o d n í k n i h o v n é vyslo:
[ '
,,Bonfe". — Sbírka revoIuCnfch písní a b&anf proletftfe Õeskoslovanského — Cena 15 c. Aiuirclitatfrkií Monílkii. Napsal Petr Kropolikin. — Cena 5 c., s ]K)Stou 7 c. K díjlniini Jcdnolio Irtiíkii a revoluCnlho tajiiého tlsku v Rakousku a v ÕochAch. Napsal Emil Y. — Cena 5c. Nálioíeiisky mor. Napsal .Ian Most. ('ena 5c. JíoüI Venkovuii). Od li. Malatesty. Cena 5 c. /.ákoii a antorita od P. Kropotklna Cena 5c Beyolntaf dnch. Od P. Kropotklna. Cena 3c Zantupovaci íládn. Od P. Kropotklna. Cena 3 centy. KiiiiiiimiiiIhiiiiis ii Aiinrchlc. Od P. Kropotki tia. Cena 8c, Slimi Txpflrcovn (ve 8 seftltech). Od P. Kropotklna. Cena 9c. Anarctile. Od A. P. KRilny. Cena 5c. PovAcchiUi Nlávkn. Od S. Nachtn. Cena 5c Stiítnt HocIiiIIniii ii Anurchlniii. Napsal HpiiJmnln A Tucker, Cana B ctfl. AnnrchlNtlrk/ Mutilfníil. Naptml Plerr» Hum tis. — Cena 5 e. • Veftkerô »play protl hotovému expeduj« iwlttiInUrtmei« „Voln/ch IMA", 217 K. 6ftth NU, \>w York, N. V. OliiKmy do 60 otô. tnoftno zimllntl v I«' ptiSloynfeh znflriikflch.
AEL/IFCH/UNICAMP
*
<
!
41
\ <
j]
