CIZRNA Kam cizrna patří? Cizrna patří mezi luštěniny a znali ji už lidé před 12 tisíci lety. Zatímco u nás má silnou konkurenci v podobě čočky či fazolí, v takové Indii nebo arabských státech je neotřesitelnou královnou. Rostlina Cicer arietinum neboli cicer beraní se vyznačuje výškou okolo 40 centimetrů a malými lusky, ve kterých většinou bývá jedno až tři semínka. Chuťově se nejvíce podobá vařenému hrachu, ovšem má ještě zvláštní oříškovou příchuť. Největšími pěstiteli cizrny jsou Indové, Turci, Australané a Mexičané následovaní Kanaďany, Syřany a Američany. Roční produkce se pohybuje kolem 900 tisíc tun. Zajímavé ovšem je, že i do pěstitelské velmoci Indie se ještě velká část cizrny dováží. Na cizrnu z ciziny je odkázána také severní Afrika a jižní Evropa.Pěstovaných kultivarů cizrny je celá řada. Nejvíce se vysazuje druh Desi, se kterým se setkáme v oblasti Indie, a druh Kabuli, který je pěstován v severní Africe a jižní Evropě. Kam cizrna patří? Pro významný obsah polysacharidů, bílkovin, vlákniny a dalších zdraví prospěšných látek je cizrna často označována jako nejkvalitnější luštěnina. Je zdrojem nejdůležitějších živin. Lidskému tělu dodá také spoustu energie, jelikož ve 100 gramech je přibližně 360 kcal. V cizrně se tedy nachází sacharidy, železo, proteiny, zinek, vláknina, draslík, niacin, sodík, kyseli na listová, vitamin A, vápník, vitaminy B1, B2 a B6, fosfor, vitamin E, hořčík a vitamin C. Co přinese pravidelná, nebo alespoň občasná konzumace cizrny? Pokud se ve vašem jídelníčku bude cizrna objevovat často, uděláte pro své zdraví opravdu mnoho dobrého. Díky svému jedinečnému složení podporuje cizrna vzdor vůči stárnutí. Pomáhá totiž s obnovou buněk i regenerací obecně. Také posiluje imunitní systém, který zvláště v dnešní uspěchané době bývá ohrožován mnohými negativními vlivy. Cizrna napomáhá v boji proti vysokému cholesterolu (díky kvalitním tukům a vláknině), čímž pomáhá předcházet arterioskleróze a infarktu myokardu, a v neposlední řadě zvyšuje obranu nervové soustavy před působením stresu (díky vitaminu B), který sužuje téměř každého z nás. Vzhledem k tomu, že cizrna obsahuje velké množství vlákniny, je výrazným činitelem při podpoře správné činnosti trávicího traktu. Opomenout se nesmí ani vhodnost pro těhotné ženy, a to díky kyselině listové, která uchrání plod před případnými vrozenými vadami nervové soustavy. Cizrnu můžete upravovat na všechny možné způsoby, Arabové z ní vyrábějí dokonce i mouku. Jejich nejznámější pochoutkou, která z cizrny pochází, je hummus. Pod zvláštním názvem se skrývá vynikající pomazánka. Když opražíte zrnka se solí, získáte zajímavou napodobeninu oříšků. Tento recept naleznete ZDE.
ŠPALDA Už jste to určitě někde slyšeli: špaldový chléb, špaldová káva, špaldové těstoviny nebo třeba špaldoto. Někdy se lidé domnívají, že se jedná o nějakou potravinářskou firmu „pana Špaldy“. Špalda je ale druh obilí – jedna z nejstarších obilnin, praprababička dnešní pšenice. Dlouho se prodávala jen špalda neprošlechtěná, ale čím je víc v trendu, tím je po ní větší poptávka a začínají se na trhu objevovat i šlechtěné odrůdy. Pšenice špalda patří do skupiny pluchatých pšenic ještě spolu s jednozrnkou a dvouzrnkou. Pochází z oblastí Blízkého východu, kde se pěstovala již před více než devíti tisíci lety. Tradičně se používá v celé Evropě. V Itálii se jí říká farro a v Německu dinkle. U nás se příliš nepěstovala a většinou se z ní pražila jen kávovina.
Na pohled je zrníčko špaldy velmi podobné zrnku běžné pšenice seté. Jenže když si vezmete zrníčka do pusy, to špaldové mnohem rychleji změkne. Špalda je totiž snadněji rozpustná ve vodě, tím pádem i lépe stravitelná, a naše tělo z ní tak bez velké námahy získá mnoho vzácných živin. Špalda má všestranné využití, podobně jako pšenice. Proto ji můžete bez problémů začlenit do jídelníčku. Středověká léčitelka Svatá Hildegarda z Bingenu, která je v Německu dodnes považována za největší přírodní léčitelku všech dob, považovala špaldu za základ zdraví a za obilovinu nejvhodnější pro člověka. Dodává podle ní vše, co člověk potřebuje, má mnoho minerálních látek, prohřívá organismus, přispívá k tvorbě zdravé krve, je univerzálním prostředkem proti špatnému prokrvení, doplňuje zdravé tuky, aniž by se po ní tloustlo, pomáhá regenerovat buňky, tkáně i svalstvo a je velice lehce stravitelná. A hlavně prý přispívá k radostné mysli. Současní odborníci dávají svaté Hildegardě ve většině věcí za pravdu. Špalda je úžasná nejen tím, jak chutná a voní, ale i tím, jak působí na naše zdraví! Já osobně jsem její velká fanynka! Co obsahuje • Špalda je plná vitamínů skupiny B, a to především thiaminu (B1) a niacinu (vitamín B3). • Z minerálních látek má hodně manganu, draslíku a hořčíku, obsahuje ale i vápník, železo, zinek, fosfor a síru. • Oproti běžné pšenici špalda obsahuje více bílkovin, prospěšného tuku i vlákniny. • Přirozeně neobsahuje cholesterol.
Co dokáže • U mnoha alergiků na pšeničnou bílkovinu je možnou náhradou pšenice, ale je třeba opatrně vyzkoušet, každý reaguje individuálně. • Přispívá k regeneraci buněk. • Posiluje slinivku a slezinu. • Posiluje slabé zažívání. • Je to i zkrášlující prostředek, přispívá k hezké barvě pleti. • Podle tradičních zkušeností dobře působí na imunitní systém a přispívá ke tvorbě zdravé krve. • Dodává energii svalům, vazivu a tkáním. • Přispívá k veselé mysli a radosti v duši. Pohledem čínské medicíny Špalda posiluje slezinu a slinivku, zvlhčuje suchost, vyživuje strukturu těla a prospívá křehkým lidem. Používá se jak při léčbě průjmu, tak zácpy, na špatné trávení a mnoho dalších střevních problémů Je vhodná pro • všechny s oslabeným zažíváním, • lidi s křehkou konstitucí, • děti, nemocné i rekonvalescenty, • alergiky (ale je třeba vyzkoušet), • lidi s oslabenou imunitou Více informací o špaldě se dozvíte v knihách: Dr. G. Hertzka, Dr. W. Strehlow: Léčebná kuchařka svaté Hildegardy R. Schiller: Svatá Hildegarda a její léčebné metody Dobrá rada Jakékoli produkty z běžné pšenice, hlavně z bílé pšeničné mouky, je ideální nahradit těmi špaldovými. Jen u celozrnné špaldové mouky jemně mleté počítejte s tím, že má tendenci trošku řídnout, má mírně nasládlou chuť a vždy bude mít tmavší barvu než bílá mouka – je to dobré vědět, pokud byste s ní chtěli zahušťovat. Ale jinak ji můžete použít kamkoli, hlavně se hodí na pečení, protože má skvělou oříškovou chuť. A za vyzkoušení stojí i bílá špaldová mouka Bioharmonie! Tu používám všude tam, kde bych jinak sáhla po bílé pšenici. Pozor! Svatá Hildegarda varuje před zaměňováním špaldy s běžnou pšenicí. I kojence prý lze odchovat odvarem z čerstvě umleté špaldové mouky, zato odvar z běžné pšenice by v tomto případě mohl způsobit zdravotní potíže. Stejně tak kaši ze špaldové krupice lze podávat bez rizika dětem i nemocným, na rozdíl od pšeničné krupice, která může působit potíže v trávení. Také chléb či suchary ze špaldy jsou mnohem zdravější než běžné pšeničné. Podle svaté Hildegardy bílá pšeničná mouka v těle vytváří hlen a bílá špaldová ne.
Použití v kuchyni Ze špaldy toho vařím spoustu. Jsem do ní trošku zamilovaná. Vždy musím mít doma špaldovou krupici, špaldovou mouku celozrnnou i bílou, špaldové kernotto, špaldové těstoviny a samozřejmě naše špaldové piškoty a krekry z biopekárny Zemanka. Kaši ze špaldové krupice vařím jako klasickou kaši, místo mléka většinou používám polovinu vody a polovinu ovesného nebo rýžového nápoje. Poměr krupice a tekutiny je 1 : 4,5 až 5 (podle toho, zda máte raději řidší či hustší). Povařte cca 4–5 minut se špetkou soli a servírujte jako běžnou krupicovou kaši! Špaldovou mouku celozrnnou jemně mletou si určitě kupte, a kdykoli půjdete do spíže pro bílou mouku, vezměte i tu špaldovou a 1/3 (odvážnější mohou zkusit polovinu) bílé mouky nahraďte špaldovou. Klidně experimentujte s palačinkami, koláči, buchtami, knedlíky či haluškami. Špaldová celozrnná mouka má příjemnou ořechovou chuť, ale jídlo vám mírně obarví do tmava! A zkuste obohatit rejstřík příloh o špaldové kernottto. Oproti špaldovému zrnu je korneto rychleji uvařené a je pro většinu lidí lépe stravitelné. Můžete ho používat jako přílohu, třeba místo rýže do rizota a pilafů. Je skvělé do zeleninových jídel, do karbanátků, při zabíjačce i do polévek. Co najdete v obchodech Ze špaldy se dnes vyrábí mnoho produktů – mouky, krupice, bulgur, těstoviny, krekry, sušenky, chléb, vločky, müsli, káva, pukance, rostlinné mléko i pivo. Specialistou na špaldu je PRO-BIO Staré Město pod Sněžníkem. Ale i ve většině supermarketů najdete špaldovou celozrnnou mouku, špaldové těstoviny, špaldové kafe, špaldové suchary, krekry či špaldovou krupici. Zajímavý sortiment špaldových produktů nabízejí i dm drogerie! Vybrala jsem pro vás své špaldové favority: • Špaldovou krupici používám na skvělou krupicovou kaši. Vařím ji jako klasickou kaši, místo mléka většinou používám polovinu vody a polovinu ovesného nebo rýžového nápoje. Poměr krupice a tekutiny je 1:4,5 až 5 (podle toho zda máte raději řidší či hustší). Povařte cca 4–5 minut se špetkou soli a servírujte jako běžnou krupicovou kaši! • Mými (a hlavně Natálčinými) favority jsou bílé špaldové těstoviny z dm drogerie. Prodávají celozrnné i bílé, které mají rády hlavně děti. A z nabídky bioprodejen mám velmi ráda špaldové celozrnné selské nudle – jsou skvělé jako zavářka do polévky a celozrnné široké nudle, které jsou moc dobré i na sladko s mákem nebo ořechy. • Špaldovou mouku nejčastěji seženete celozrnnou jemně mletou. Zkuste si ji koupit a kdykoli půjdete do spíže pro bílou mouku, vezměte i tu špaldovou a 1/3 (odvážnější mohou zkusit polovinu) bílé mouky nahraďte špaldovou. Klidně experimentujte s palačinkami, koláči, buchtami, knedlíky či haluškami. Můžete s ní zkusit i zahušťovat omáčky a polévky – ale radím ji
jen trošku přidat k bílé mouce, abyste nebyli překvapeni změnou barvy i chutě. Špaldová celozrnná mouka má příjemnou ořechovou chuť, ale jídlo vám mírně obarví do tmava! Některé bioprodejny nabízejí i špaldovou mouku bílou (Bioharmonie), kterou používám všude tam, kde bych jinak použila běžnou bílou pšeničnou mouku. • Špaldová káva je výborný nápoj. Léčivější než instantní špaldová káva je mletá káva z opražených špaldových zrn, kterou mám dokonce mnohem radši. Je ideální ke snídani a bude vám připomínat doby, kdy ji vařily naše babičky na kamnech. Bude vám vonět celou kuchyní. Samozřejmě do práce je ideální špaldová káva instantní. • Špaldové kernotto jsou velké špaldové kroupy, které vznikají loupáním a broušením špaldy • A vyzkoušejte i špaldové krekry s česnekem a dýňovým semínkem a špaldové piškoty z naší Biopekárny Zemanka. Tento příspěvek najdete v knize Bioabecedář Hanky Zemanové, který si můžete objednat na www.smartpress.cz
