CIZINEC A VZDùLÁVÁNÍ V âESKÉ REPUBLICE
Ludmila Bobysudová Julie Pikalová Hernandezová
OBSAH
5.6. INTERNÁT, STRAVOVÁNÍ, MIMO·KOLNÍ AKTIVITY V RÁMCI ·KOLY ........22 5.7. V¯BùR VHODNÉ ST¤EDNÍ ·KOLY ............................................................22 5.8. STIPENDIUM..............................................................................................22
1. ÚVOD ....................................................................................................5 6. VY··Í ODBORNÁ ·KOLA ..................................................................23 2. SYSTÉM VZDùLÁVÁNÍ V âESKÉ REPUBLICE ....................................7 7. VYSOKÁ ·KOLA..................................................................................24 3. P¤ED·KOLNÍ ZA¤ÍZENÍ ......................................................................8 3.1. JESLE ..........................................................................................................8 3.2. MATE¤SKÁ ·KOLA......................................................................................8
7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5.
P¤IJÍMACÍ ¤ÍZENÍ ......................................................................................24 ·KOLNÍ ROK ............................................................................................25 STIPENDIUM..............................................................................................26 ·KOLNÉ ....................................................................................................26 NEJâASTùJI KLADENÉ OTÁZKY ..............................................................26
4. ZÁKLADNÍ ·KOLA ..............................................................................10 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7.
P¤ÍPRAVNÁ T¤ÍDA ..................................................................................10 POVINNÁ ·KOLNÍ DOCHÁZKA ................................................................10 ZÁPIS DO ZÁKLADNÍ ·KOLY....................................................................11 KATEGORIE CIZINCÒ ..............................................................................11 VZDùLÁVÁNÍ DùTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDùLÁVACÍMI POT¤EBAMI ..........13 HODNOCENÍ ÎÁKÒ ..................................................................................13 JIN¯ ZPÒSOB PLNùNÍ POVINNÉ ·KOLNÍ DOCHÁZKY............................14 4.7.1. Individuální vzdûlávání......................................................................14 4.7.2. Vzdûlávání ÏákÛ s hlubok˘m mentálním postiÏením ........................14 4.8. V¯BùR NùKTER¯CH ZÁKLADNÍCH ·KOL VYUâUJÍCÍCH NA ZÁKLADù SPECIFICK¯CH PEDAGOGICK¯CH SYSTÉMÒ ........................................15 4.8.1. Waldorfsk˘ vzdûlávací program-základní ‰kola waldorfská ..............15 4.8.2. Základní ‰kola Montessori ..............................................................15 4.9. ZÁKLADNÍ UMùLECKÁ ·KOLA ................................................................16 4.10. V¯CHOVNù VZDùLÁVACÍ âINNOST ........................................................16 4.11. ·KOLSKÁ V¯CHOVNÁ ZA¤ÍZENÍ ............................................................16 4.12. NEJâASTùJI KLADENÉ OTÁZKY..............................................................17
5. ST¤EDNÍ ·KOLA ................................................................................19 5.1. P¤IJÍMACÍ ¤ÍZENÍ ......................................................................................19 5.2. STUPNù DOSAÎENÉHO VZDùLÁNÍ ..........................................................19 5.3. TYPY ST¤EDNÍCH ·KOL ..........................................................................20 5.3.1. Stfiední odborné uãili‰tû ..................................................................20 5.3.2. Stfiední odborná ‰kola ....................................................................20 5.3.3. Gymnázium ....................................................................................20 5.3.4. Konzervatofi ....................................................................................21 5.3.5. Jiné moÏnosti ..................................................................................21 5.4. NÁSTAVBOVÉ STUDIUM............................................................................21 5.5. DOCHÁZKA ..............................................................................................22
8. DAL·Í VZDùLÁVÁNÍ ............................................................................28 8.1. DAL·Í VZDùLÁVÁNÍ VE ·KOLAÁCH A ·KOLSK¯CH INSTITUCÍCH ..........28 8.2. DISTANâNÍ VZDùLÁVÁNÍ ..........................................................................29
9. REKVALIFIKACE..................................................................................31 10. KURZ âESKÉHO JAZYKA ..................................................................32 10.1. ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ P¤ÍPRAVY CIZINCÒ..............................32 10.1.1. Jazyková pfiíprava ke studiu na vysoké ‰kole ................................32 10.2. STÁTNÍ JAZYKOVÁ ZKOU·KA ..................................................................33 10.3. OSTATNÍ MOÎNOSTI JAZYKOVÉHO VZDùLÁVÁNÍ ..................................33
11. NOSTRIFIKACE ..................................................................................34 11.1. UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI ZAHRANIâNÍCH VYSVùDâENÍ ....................34 11.2. NOSTRIFIKACE VYSVùDâENÍ ..................................................................35 11.3. SUPERLEGALIZACE A APOSTILA ............................................................35 11.4. UZNÁNÍ ZAHRANIâNÍHO VYSOKO·KOLSKÉHO VZDùLÁNÍ....................36 11.5. UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE ............................................................36 11.5.1. Postup pfii Ïádání o uznání odborné kvalifikace ............................38
12. ADRESÁ¤ ............................................................................................39 13. SEZNAM VYBRAN¯CH LEGISLATIVNÍCH P¤EDPISÒ VZTAHUJÍCÍCH SE KE VZDùLÁVÁNÍ ................................................45
Informaãní broÏura, která se vám dostává do ruky, je pfiehledn˘m a ucelen˘m prÛvodcem systémem vzdûlávání v âeské republice. Naleznete zde nejen pfiesn˘ a podrobn˘ pfiehled jednotliv˘ch stupÀÛ vzdûlání, ale rovnûÏ dal‰í zpÛsoby do‰kolování jako jsou napfi. rekvalifikace, jazykové kurzy apod. Doufáme, Ïe vám tato broÏura pomÛÏe se snadnou orientací pfii v˘bûru ‰koly a poskytne vám ve‰keré potfiebné informace.
1. ÚVOD Cizinci, ktefií se vzdûlávají ve ‰kolách v âeské republice, studují za stejn˘ch podmínek jako obãané âR, vãetnû vzdûlávání pfii v˘konu ústavní v˘chovy a ochranné v˘chovy. Tyto osoby se stávají Ïáky a studenty pfiíslu‰né ‰koly, pokud fiediteli ‰koly prokáÏí nejpozdûji pfii zahájení vzdûlávání oprávnûnost svého pobytu na území âeské republiky. Pfied novelou ‰kolského zákona mohlo b˘t ke splnûní povinné ‰kolní docházky pfiijato i dítû bez pobytového oprávnûní (toto bylo stanovenou zvlá‰tní vyhlá‰kou). Novela ‰kolského zákona hovofií v˘slovnû o nutnosti prokázat legální pobyt. Na základû pokynu M·MT se na základních, stfiedních, vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách mohou vzdûlávat následující kategorie cizincÛ : 1. cizinci, kter˘m bylo udûleno povolení k trvalému pobytu na území âR 2. cizinci, ktefií na území âR pob˘vají pfiechodnû - krátkodobá víza k pobytu do 90 dnÛ, - dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnÛ 3. cizinci, kter˘m byl na území âR udûlen azyl 4. cizinci, ktefií jsou úãastníky fiízení o udûlení azylu 5. cizinci s vízem za úãelem strpûní pobytu 6. cizinci s vízem za úãelem doãasné ochrany V âeské republice existuje na v‰ech stupních ‰kolské formální soustavy moÏnost studia na státních ‰kolách nebo na ‰kolách zfiizovan˘ch soukrom˘m provozovatelem. Mezi soukromé ‰koly se fiadí i ‰koly zfiizované církvemi. Studium na ‰kolách v âeské republice mÛÏe b˘t bezplatné i zpoplatnûné. Studium na státních ‰kolách v ãeském jazyce je v zásadû bezplatné, v˘jimku tvofií pouze vy‰‰í odborné ‰koly, které mohou b˘t zpoplatnûny (viz kapitola vy‰‰í odborné ‰koly). Poplatky jsou v nûkter˘ch pfiípadech státními ‰kolami úãtovány za nadstandardní dobu studia, apod. Vyuãovacím jazykem je jazyk ãesk˘. ·kola nemá povinnost Ïáka-cizince douãovat ãeskému jazyku mimofiádnou formou studia. Nûkteré ‰koly v‰ak toto douãování poskytují, ale na základû rÛzn˘ch grantÛ nebo v rámci dobrovolné aktivity uãitelÛ. Jazyková pfiíprava je o‰etfiena zákonem pouze na základních ‰kolách, a to pro Ïadatele o udûlení azylu a dûti obãanÛ Evropské unie. Jediná úleva, která se cizincÛm na základní a stfiední ‰kole nabízí, je moÏnost neb˘t klasifikován z pfiedmûtu ãesk˘ jazyk a literatura v prvním roce studia.
Ludmila Bobysudová Julie Pikalová Hernandezová
V âeské republice je moÏné setkat i s tzv. národnostním ‰kolstvím, do kterého mohou vstupovat obãané âR, pfiíslu‰níci národnostních men‰in (napfi. polská men‰ina apod.). Pokud se rozhodnete pro ‰kolu soukromou, musíte poãítat s tím, Ïe studium na nich je zpoplatnûno. V˘‰e poplatkÛ se li‰í podle stupnû vzdûlání. Soukromé ‰koly ãasto
4
5
nabízejí finanãní úlevy napfi. pro sociálnû slabé studenty nebo pfii v˘borném prospûchu. Va‰e práva a povinnosti spojené se studiem na kaÏdé ‰kole naleznete ve studijním fiádu. ¤ada ‰kol, a to nejen soukrom˘ch, pofiádají pro zájemce o studium dny otevfien˘ch dvefií, kde je moÏné získat v‰echny potfiebné informace.
V˘chovné poradenství Poradenské sluÏby jsou poskytovány dûtem, rodiãÛm dûtí a pedagogick˘m pracovníkÛm ‰kol, pfied‰kolních a ‰kolsk˘ch zafiízení v zájmu zdárného prÛbûhu vzdûlávacího procesu, úspû‰ného osobnostního rozvoje Ïáka a k fie‰ení obtíÏí ve ‰kolní práci, v˘chovû a v˘voji ÏákÛ. V˘znamnou roli má v˘chovné poradenství v prevenci a vyhledávání sociálnû negativních jevÛ. Poradenství slouÏí dûtem a mládeÏi ve vûku 3 - 19 let ve spádové oblasti. Souãasn˘ systém poradenství tvofií:
2. VZDùLÁVACÍ SYSTÉM V âESKÉ REPUBLICE
Doktorsk˘ studijní program
Doktorsk˘ Magistersk˘ studijní program studijní program VYSOKÉ ·KOLY
a) instituce poskytující poradenské sluÏby -
‰koly - v nich v˘chovní poradci, v poslední dobû i ‰kolní psychologové a ‰kolní speciální pedagogové, pedagogicko-psychologické poradny s pÛsobností zpravidla v rámci okresu speciálnû pedagogická centra stfiediska v˘chovné péãe, která pÛsobí primárnû v preventivnû v˘chovné péãi
Vy‰‰í odborné ‰koly
Magistersk˘ Bakaláfisk˘ studijní program studijní program
b) instituce plnící funkci podpÛrnou, -
Institut pedagogicko-psychologického poradenství vysoké ‰koly (v oblasti vzdûlávání poradensk˘ch pracovníkÛ).
Gymnázia
Konzervatofi
Stfiední odborné ‰koly
Nástavbové studium
Stfiední odborná uãili‰tû
Studijní poradenství pfied vstupem a v prvních mûsících po vstupu na vysokou ‰kolu, psychologické a psychoterapeutické sluÏby a profesní i kariérové poradenství poskytují na vysok˘ch ‰kolách akademické poradny. II. stupeÀ
Základní ‰kola I. stupeÀ
Matefiská ‰kola
6
7
3. P¤ED·KOLNÍ ZA¤ÍZENÍ 3.1. Jesle Pokud je dítû ve vûku do tfií let, mohou ho rodiãe umístit do jeslí. Pobyt v jeslích je moÏn˘ buì kaÏd˘ v‰ední den nebo dle potfieby. Poplatek za pobyt dítûte v jeslích se pohybuje okolo 1500 Kã mûsíãnû a v˘‰e, navíc se hradí strava.
o dítû i pfies noc, a to od pondûlí do pátku. Za tuto sluÏbu se pfiiplácí. Na víkend je v‰ak povinnost rodiãe dítû si vyzvednout. K pfied‰kolnímu vzdûlávání se pfiednostnû pfiijímají dûti v posledním roce pfied zahájením povinné ‰kolní docházky. Pokud Va‰e dítû, které je v tomto vûku, nemÛÏe b˘t z kapacitních dÛvodÛ pfiijato do zvolené matefiské ‰koly, zajistí mu obec, ve které má dítû hlá‰en˘ trval˘ pobyt, jinou matefiskou ‰kolku.
Nárok na rodiãovsk˘ pfiíspûvek (rodiãovsk˘ pfiíspûvek je dávka státní sociální podpory), nezaniká, jestliÏe dítû nav‰tûvuje jesle, matefiskou ‰kolu nebo jiné obdobné zafiízení pro dûti pfied‰kolního vûku v rozsahu nejv˘‰e pût kalendáfiních dnÛ v kalendáfiním mûsíci; za náv‰tûvu dítûte v jeslích, matefiské ‰kole nebo jiném obdobném zafiízení pro dûti pfied‰kolního vûku v kalendáfiním dnu se rozumí kaÏd˘ den, kdy dítû jesle, matefiskou ‰kolu nebo uvedené zafiízení nav‰tíví, bez ohledu na délku doby trvání náv‰tûvy. V pfiípadû, Ïe je tato doba pfiekroãena, mÛÏe b˘t rodiãovsk˘ pfiíspûvek odejmut pfiíslu‰n˘m odborem státní sociální podpory. Do pfied‰kolních zafiízení se pofiádají hromadné zápisy pro podání Ïádostí o pfiijetí do tûchto zafiízení. V pfiípadû, Ïe projevíte zájem o docházku va‰eho dítûte do takového zafiízení v prÛbûhu roku, musíte si domluvit individuální nástupní termín. V této situaci je nutné poãítat s tím, Ïe kapacita zvoleného zafiízení mÛÏe b˘t naplnûna. Pokud máte dítû se zdravotním postiÏením, musíte fiediteli ‰koly pfii zápisu doloÏit písemné vyjádfiení ‰kolského poradenského zafiízení, event. také vyjádfiení praktického lékafie. Existují matefiské ‰koly, které nabízí péãi podle jednotliv˘ch typÛ postiÏení.
3.2. Matefiská ‰kola Do matefisk˘ch ‰kol mohou docházet dûti ve vûku od 3 do 7 let. Dûti cizincÛ mohou nav‰tûvovat tu matefiskou ‰kolku, kterou si vyberou, pokud je v‰ak vzdálena od jejich bydli‰tû, je moÏné, Ïe bude z kapacitních dÛvodÛ pfiijetí dítûte odmítnuto. Docházka do matefisk˘ch ‰kol se platí, ceny se li‰í podle nabídky péãe o dûti. Obvykle se pohybují od 200 Kã za mûsíc a v˘‰e. Rodiãe platí navíc dûtem stravné, obvykle do 30 Kã dennû. ·kolky b˘vají otevfieny nejdfiíve od 6.00 a nejdéle do 18.00. Pobyt v nich je moÏn˘ celodennû (kromû víkendÛ) nebo zkrácenû po dohodû (pÛl den, apod.). Nabídka matefisk˘ch ‰kol je velmi pestrá, je moÏné zvolit takovou ‰kolku, která nejvíce odpovídá zamûfiení a zájmÛm dítûte (matefiské ‰koly s ekologick˘m zamûfiením, matefiské ‰koly vyuÏívající alternativní pedagogické systémy, ‰kolky s jazykov˘m zamûfiením). RovnûÏ je moÏné vybrat si z fiady církevních zafiízení pro pfied‰kolní dûti. Existují rovnûÏ matefiské ‰koly, které nabízí pro pracovnû vytíÏené rodiãe moÏnost péãe 8
9
4. ZÁKLADNÍ ·KOLA Základní vzdûlávání vede k tomu, aby si Ïáci osvojili potfiebné strategie uãení a na jejich základû byli motivováni k celoÏivotnímu uãení, aby se uãili tvofiivû myslet a fie‰it pfiimûfiené problémy, úãinnû komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i du‰evní zdraví, vytvofiené hodnoty a Ïivotní prostfiedí, b˘t ohleduplní a tolerantní k jin˘m lidem, k odli‰n˘m kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné moÏnosti a uplatÀovat je spolu s osvojen˘mi vûdomostmi a dovednostmi pfii rozhodování o své dal‰í Ïivotní dráze a svém profesním uplatnûní. Poskytování základního vzdûlávání upravuje ‰kolsk˘ zákon a zákon o státní správû a samosprávû ve ‰kolství. K jeho provádûní byla vydána vyhlá‰ka o základní ‰kole. V‰echny tyto legislativní pfiedpisy byly nûkolikrát novelizovány, nejnovûji v souvislosti s reformou státní správy a pfiijetím nového ‰kolského zákona. Dal‰í závazná opatfiení vyhla‰ovaná ministerstvem jsou publikována ve Vûstníku M·MT. Pravidelnû pro kaÏd˘ ‰kolní rok je to Soubor pedagogicko-organizaãních informací, jímÏ se vyhla‰uje ãasová organizace ‰kolního roku, schválené vzdûlávací programy a jiné platné uãební dokumenty, popfi. dal‰í organizaãní a metodické pokyny. Základní ‰kola poskytuje základní vzdûlání a pfiipravuje Ïáky pro dal‰í studium a praxi. Základní ‰kola má devût roãníkÛ a ãlení se na první a druh˘ stupeÀ. První stupeÀ je tvofien prvním aÏ pát˘m roãníkem a druh˘ ‰est˘m aÏ devát˘m roãníkem.
4.1. Pfiípravná tfiída Pfiípravné tfiídy základní ‰koly slouÏí pro dûti, které jsou v posledním roce pfied zahájením povinné ‰kolní docházky, které jsou sociálnû znev˘hodnûné, a u kter˘ch je pfiedpoklad, Ïe zafiazení do pfiípravné tfiídy vyrovná jejich v˘voj. Pfiípravné tfiídy jsou zfiizovány se souhlasem krajského úfiadu, tzn. Ïe ne kaÏdá ‰kola má povinnost tuto tfiídu otevfiít. V pfiípadû, Ïe zákonn˘ zástupce chce své dítû do této tfiídy umístit, musí poÏádat fieditele ‰koly a musí mít doporuãení ‰kolského poradenského zafiízení.
4.2. Povinná ‰kolní docházka Povinná ‰kolní docházka zaãíná poãátkem ‰kolního roku, kter˘ následuje po dni, kdy dítû dovr‰í ‰est˘ rok vûku. Dítû, které dovr‰í ‰est˘ rok vûku v dobû od poãátku ‰kolního roku do konce kalendáfiního roku, mÛÏe b˘t pfiijato do ‰koly, je-li du‰evnû i tûlesnû pfiimûfienû vyspûlé a poÏádá-li o to jeho zákonn˘ zástupce, pûstoun nebo obãan, popfiípadû ústav, jemuÏ bylo dítû svûfieno do péãe. Není-li dítû po dovr‰ení ‰estého roku vûku tûlesnû nebo du‰evnû pfiimûfienû vyspûlé a poÏádá-li o to jeho zákonn˘ zástupce, odloÏí mu fieditel ‰koly zaãátek povinné ‰kolní docházky o jeden ‰kolní rok. ¤editel o tomto rozhodne na základû odborného posouzení lékafie, pedagogicko psychologické 10
poradny nebo speciálnû pedagogického centra. Pokud se u Ïáka prvního roãníku základní ‰koly v prÛbûhu prvního pololetí ‰kolního roku projeví nedostateãná tûlesná nebo du‰evní vyspûlost ke ‰kolní docházce, mÛÏe fieditel ‰koly, po projednání se zákonn˘mi zástupci, dodateãnû odloÏit plnûní povinné ‰kolní docházky na následující rok. ·kolní docházka je povinná po dobu devíti ‰kolních rokÛ, nejv˘‰e v‰ak do konce ‰kolního roku, v nûmÏ Ïák dosáhne sedmnáctého roku vûku (dále jen „povinná ‰kolní docházka"). Povinná ‰kolní docházka se vztahuje na státní obãany âeské republiky, dále na obãany jiného ãlenského státu Evropské unie a jejich rodinné pfiíslu‰níky, ktefií na území âeské republiky pob˘vají na základû zvlá‰tního pobytového povolení a dále na jiné cizince, ktefií mají na území âeské republiky trval˘ pobyt nebo pfiechodn˘ pobyt na dlouhodobá víza a azylanty a úãastníky fiízení o udûlení azylu. Pfiihla‰ovací povinnost a povinnost péãe o pravidelnou a vãasnou ‰kolní docházku mají rodiãe, popfi. zákonn˘ zástupce dítûte. Zanedbání tûchto povinností je pfiestupkem, kter˘ mÛÏe b˘t sankcionován pokutou. Zanedbání v˘chovy vût‰ího rozsahu mÛÏe b˘t klasifikováno jako trestn˘ ãin ohroÏování mravní v˘chovy dûtí a mládeÏe. Proto je nezbytné po pfiíjezdu do âR pfiihlásit dítû do vybrané základní ‰koly co nejdfiíve.
4.3. Zápis do základní ‰koly Dítû je pfiijato do základní ‰koly na základû zápisu, kter˘ probíhá v dobû od 15. ledna do 15. února kalendáfiního roku, v nûmÏ má dítû zahájit povinnou ‰kolní docházku.Pokud dítû nastupuje po udûlení odkladu ‰kolní docházky do 1. roãníku do ‰koly, kde byl odklad udûlen, nemusí znovu k zápisu. Obcím je uloÏena povinnost stanovit základním ‰kolám spádové obvody a musí b˘t stanoveny tak, aby do spádové ‰koly mohly b˘t pfiijaty v‰echny dûti s trval˘m bydli‰tûm ve spádové oblasti. Tyto dûti musí b˘t do spádové ‰koly pfiednostnû umístûny. Tímto opatfiením není v‰ak dotãeno právo rodiãÛ vybrat si pro své dítû ‰kolu jinou.
4.4. Kategorie cizincÛ Na základû pokynu M·MT se na základních ‰kolách mohou vzdûlávat následující kategorie cizincÛ: 1. cizinci, kter˘m bylo udûleno povolení k trvalému pobytu na území âR 2. cizinci, ktefií a na území âR pob˘vají pfiechodnû - krátkodobá víza k pobytu do 90 dnÛ, - dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnÛ 3. cizinci, kter˘m byl na území âR udûlen azyl 4. cizinci s vízem za úãelem strpûní pobytu 5. cizinci s vízem za úãelem doãasné ochrany Osoby, které nejsou státními obãany âeské republiky a pob˘vají oprávnûnû na území âeské republiky, mají pfiístup k základnímu, stfiednímu a vy‰‰ímu odbornému vzdûlávání za stejn˘ch podmínek jako státní obãané âeské republiky, vãetnû vzdûlávání pfii v˘konu 11
ústavní v˘chovy a ochranné v˘chovy. To znamená, Ïe tyto osoby se stávají Ïáky a studenty pfiíslu‰né ‰koly, pokud fiediteli ‰koly prokáÏí nejpozdûji pfii zahájení vzdûlávání oprávnûnost svého pobytu na území âeské republiky. Po dobu plnûní povinné ‰kolní docházky v základních a speciálních ‰kolách, vãetnû vzdûlávání pfii v˘konu ústavní a ochranné v˘chovy, je cizincÛm uveden˘m v kategorii 1-6 poskytováno bezplatné vzdûlávání. Skuteãnost, Ïe Ïádost o vzdûlávání cizince ve vûku povinné ‰kolní docházky v základní ‰kole není doloÏena dokladem, na jehoÏ základû mÛÏe pob˘vat na území âeské republiky, nesmí b˘t dÛvodem pro jeho nepfiijetí do základní ‰koly. Îák v‰ak musí tento doklad doloÏit pfii nástupu do ‰koly. Pfii zafiazení dítûte do roãníku se pfiihlédne k jeho znalosti ãeského jazyka a úrovni dosaÏeného vzdûlání. Cizinci, ktefií se vzdûlávají ve ‰kolách v âeské republice studují za stejn˘ch podmínek jako obãané âR. Pfii hodnocení cizincÛ v základní ‰kole z pfiedmûtu ãesk˘ jazyk a literatura se pfiihlédne k dosaÏené úrovni znalosti ãeského jazyka. ZávaÏné nedostatky v osvojen˘ch vûdomostech z tohoto pfiedmûtu se povaÏují za objektivní pfiíãinu, pro kterou Ïák nemusí b˘t v prÛbûhu prvního roku docházky do ‰koly v âeské republice z tohoto pfiedmûtu klasifikován.
Základní ‰koly se li‰í sv˘m zamûfiením a v˘ukov˘mi programy, které nabízejí. Dûlí se následovnû: • Z· bez zamûfiení • Jazykové ‰koly nebo tfiída s jazykov˘m zamûfiením na ‰kole, • Z· s matematick˘m zamûfiením • Z· s pfiírodovûdn˘m zamûfiením • Z· s zamûfiením na informatiku, poãítaãe, programování • Z· s sportovním zamûfiením • Z· s v˘tvarn˘m zamûfiením • Z· s hudebním zamûfiením • Z· s etick˘m zamûfiením • Z· s zdravotním zamûfiením
4.5. Vzdûlávání dûtí se speciálními vzdûlávacími potfiebami Vzdûlávání dûtí se speciálními vzdûlávacími potfiebami (tzn. osoby se zdravotním postiÏením, zdravotním znev˘hodnûním nebo sociálním znev˘hodnûním) je upraveno ‰kolsk˘m zákonem. ¤editel pfiíslu‰né ‰koly mÛÏe se souhlasem krajského úfiadu zfiídit pro Ïáka se speciálními vzdûlávacími potfiebami funkci asistenta pedagoga.
V âeské republice existují státní základní ‰koly, soukromé základní ‰koly, církevní základní ‰koly. RovnûÏ je moÏn˘ zvlá‰tní zpÛsob plnûní povinné ‰kolní docházky a domácí vzdûlávání.
4.6. Hodnocení ÏákÛ na základních ‰kolách
Vyuãovacím jazykem je jazyk ãesk˘. ·kola nemá povinnost Ïáka-cizince douãovat ãeskému jazyku mimofiádnou formou studia. Nûkteré ‰koly v‰ak toto douãování poskytují, ale na základû rÛzn˘ch grantÛ nebo v rámci dobrovolné aktivity uãitelÛ.
Îáci jsou na základních a stfiedních ‰kolách hodnoceni jednak prÛbûÏnû v jednotliv˘ch pfiedmûtech, jednak v závûru kaÏdého pololetí, kdy vedle klasifikace z kaÏdého pfiedmûtu se hodnotí i chování a celkov˘ prospûch Ïáka.
Základní ‰koly, kde se vzdûlávají dûti úãastníkÛ fiízení o udûlení azylu Ïijící v azylov˘ch zafiízeních i mimo azylová zafiízení, zabezpeãují i základní jazykovou pfiípravu tûchto dûtí. Tyto dûti jsou zafiazené do tzv. vyrovnávacích tfiíd, kde se uãí ãesk˘ jazyk a poté jsou podle úrovnû zanolstí rozfiazeny do pfiíslu‰ného roãníku.
Prospûch Ïáka v jednotliv˘ch pfiedmûtech je klasifikován stupni:
Studenti, ktefií jsou obãany zemí Evropské unie, mají podle novely ‰kolského zákona nárok na zaji‰tûní bezplatné pfiípravy k jejich zaãlenûní do základního vzdûlávání vãetnû v˘uky ãeského jazyka a dále dle moÏností ‰koly v˘uku matefiského jazyka a kultury rodné zemû. Toto plnûní zaji‰Èuje krajsk˘ úfiad ve spolupráci se zfiizovatelem ‰koly. K dobû publikace této broÏury v‰ak toto nafiízení nestaãilo je‰tû vejít v praxi. Nicménû je moÏné obrátit se na jednotlivé ‰koly s dotazem zda a jak˘m zpÛsobem je nafiízení plnûno.
1. 2. 3. 4. 5.
v˘born˘ chvalitebn˘ dobr˘ dostateãn˘ nedostateãn˘.
Chování Ïáka je klasifikováno stupni 1. velmi dobré 2. uspokojivé 3. neuspokojivé. Celkov˘ prospûch Ïáka je hodnocen: a) v 1. - 4. roãníku stupni "prospûl" a "neprospûl"
12
13
b) v 5. - 9. roãníku ‰koly stupni: - "prospûl s vyznamenáním", není-li v Ïádném povinném pfiedmûtu pfii celkové klasifikaci hodnocen stupnûm hor‰ím neÏ "chvalitebn˘", jeho prÛmûr je nejv˘‰e 1,50 a jeho chování je velmi dobré; - "prospûl" , není-li v Ïádném povinném pfiedmûtu hodnocen pfii celkové klasifikaci stupnûm "nedostateãn˘"; - "neprospûl", je-li v nûkterém povinném pfiedmûtu hodnocen pfii celkové klasifikaci stupnûm "nedostateãn˘".
doporuãujícího posouzení odborného lékafie a ‰kolského poradenského zafiízení. Krajsk˘ úfiad zároveÀ zajistí odpovídající pomoc pfii vzdûlávání dítûte, zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke zmûnû du‰evních a fyzick˘ch moÏností dítûte, krajsk˘ úfiad zpÛsob vzdûlávání odpovídajícím zpÛsobem upraví.
Îák, kter˘ plní povinnou ‰kolní docházku, opakuje roãník, pokud na konci druhého pololetí neprospûl nebo nemohl b˘t hodnocen. Pokud v‰ak jiÏ na daném stupni základní ‰koly roãník opakoval postoupí do vy‰‰í tfiídy.
4.8.1. Waldorfsk˘ vzdûlávací program-základní ‰kola waldorfská
Hodnocení v˘sledkÛ vzdûlávání Ïáka na vysvûdãení je vyjádfieno klasifikaãním stupnûm tzn. známkou 1-5, slovnû nebo kombinací obou zpÛsobÛ. ZpÛsob hodnocení si urãuje kaÏdá ‰kola sama. V pfiípadû, Ïe Ïák pfiechází do ‰koly, která hodnotí jin˘m zpÛsobem, pfievede pÛvodní ‰kola na Ïádost zákonn˘ch zástupcÛ hodnocení do pfiíslu‰né podoby.
4.7.
Jin˘ zpÛsob plnûní povinné ‰kolní docházky
4.7.1. Individuální vzdûlávání
4.8.
V˘bûr nûkter˘ch základních ‰kol vyuãujících na základû specifick˘ch pedagogick˘ch systémÛ
Je to jeden z nejroz‰ífienûj‰ích typÛ alternativních ‰kol a v poslední dobû proÏívá velk˘ rozmach. Cílem waldorfské ‰koly není dítû formovat do urãené podoby, ale pomáhat jeho osobnostnímu rozvoji, vede k rovnováÏnému rozvoji my‰lení, cítûní a vÛle. Proto uãitel na waldorfské nepfiedkládá ÏákÛm hotové pravdy k zapamatování, ale vytváfií je s nimi. DÛleÏit˘m prvkem vyuãování jsou umûlecké ãinnosti. Jejich úkolem není vychovat pfií‰tí v˘tvarníky, hudebníky a literáty, ale posilovat tvÛrãí síly a individualitu dítûte. V prÛbûhu roku ani na vysvûdãení nedostávají dûti známky. PrÛbûÏné hodnocení probíhá kaÏd˘ mûsíc na tfiídních schÛzkách, vysvûdãení má pak formu obsáhlého slovního hodnocení. Vût‰í nároky jsou kladeny na úzkou spolupráci rodiãÛ se ‰kolou.
Od ‰kolního roku 1998/1999 umoÏÀuje M·MT pokusné ovûfiování domácího vzdûlávání u dûtí na prvním stupni základní ‰koly. Nové podmínky pro individuální vzdûlávání stanovila novelizace ‰kolského zákona. O povolení vzdûlávat dítû individuálnû rozhoduje fieditel ‰koly, do které bylo dítû pfiihlá‰eno. ¤editel ‰koly individuální vzdûlávání povolí v pfiípadû, Ïe jsou k tomu „závaÏné dÛvody" a jsou splnûny dal‰í podmínky dané zákonem (napfi. osoba dítû individuálnû vzdûlávající musí mít minimálnû stfiední vzdûlání s maturitní zkou‰kou). K Ïádosti rodiãe je nutné pfiiloÏit vyjádfiení ‰kolského poradenského zafiízení.
4.8.2. Základní ‰kola Montessori
Na tento typ vzdûlávání není zatím ze zákona nárok, proto mÛÏe ‰kola odmítnout zapsat dítû pokud se domnívá, Ïe by nebyly záruky odpovídajícího vzdûlávání. Individuálnû vzdûlávan˘ Ïák koná za kaÏdé pololetí zkou‰ky z pfiíslu‰ného uãiva, a to ve ‰kole, do níÏ byl pfiijat k plnûní povinné ‰kolní docházky. Kromû toho ‰kola pofiádá setkání s rodiãi, ktefií mohou konzultovat v˘ukové postupy i jiné problémy. ·kola poskytuje rodiãÛm i nûkteré pfiíslu‰né materiály a pomÛcky.
Dûti pracují podle sv˘ch schopností, vlastním tempem. Akcentuje a podporuje se jejich profilování v souladu s jejich pfiirozen˘mi pfiedpoklady. Uãitel je proto v této ‰kole podnûcovatelem zájmu dítûte, stimuluje jej. Role uãitele je v této ‰kole zcela jiná neÏ je bûÏné. Proto se k tomu musí dlouhodobû pfiipravovat-trénovat na akreditovan˘ch pracovi‰tích v zahraniãí, v poslední dobû na tréninkov˘ch kurzech M·MT ve spolupráci se zahraniãními lektory. Curricula obecnû korelují s metodou Montessori, ale i se vzdûlávacím standardem. Hodnocení ÏákÛ v základní ‰kole je slovní, a to vÏdy na konci ‰kolního roku. Tato okolnost vyÏaduje harmonii rodiny, ‰koly i dítûte. V závûru I. stupnû jsou Ïáci také hodnoceni i známkov˘m hodnocením.
Nejpozdûji po pátém roãníku pfiejde dítû do bûÏné ‰koly, protoÏe na druhém stupni zatím tento experiment povolen není.
Vzdûlávání dûtí zaãíná v pfied‰kolním vûku od 2,5 roku a pokraãuje do 9. tfiídy. DÛraz je kladen na smyslov˘ rozvoj pomocí specifického uãebního montessoriovského materiálu od pfied‰kolního období a prvního stupnû . Dûti jsou vedeny k aktivní, uvûdomûlé polarizované pozornosti, ke svobodû , nezávislosti a samostatnosti, k tvofiivosti, toleranci, k vysokému sociálnímu uvûdomûní, k mravním a duchovním hodnotám, citlivosti k pfiírodû od útlého vûku.
4.7.2. Vzdûlávání ÏákÛ s hlubok˘m mentálním postiÏením Dítûti s hlubok˘m mentálním postiÏením stanoví krajsk˘ úfiad místnû pfiíslu‰n˘ podle místa trvalého pobytu dítûte se souhlasem zákonného zástupce dítûte takov˘ zpÛsob vzdûlávání, kter˘ odpovídá du‰evním a fyzick˘m moÏnostem dítûte, a to na základû 14
15
4.9.
Základní umûlecká ‰kola
Základní umûlecké ‰koly jsou zafiazeny do v˘chovnû vzdûlávací soustavy po bok ‰kol bûÏného vzdûlávání, poskytují v‰ak vzdûlávání zájmové. Poskytují základy vzdûlávání v jednotliv˘ch umûleck˘ch oborech a pfiipravují pro studium uãebních a studijních oborÛ ve stfiedních, popfi. vysok˘ch ‰kolách umûleckého zamûfiení (jejich absolvování v‰ak není podmínkou pro pfiijetí). Organizují studium pfieváÏnû pro Ïáky základních ‰kol, ale mohou organizovat i studium pro dospûlé. (V˘jimku mohou ãinit umûlecké obory vysok˘ch ‰kol; dodateãné sloÏení maturitní zkou‰ky je v‰ak podmínkou pro udûlení vysoko‰kolského diplomu.). Docházka do základních umûleck˘ch ‰kol je zpoplatnûna, v˘‰e poplatku se li‰í dle zvoleného zamûfiení (hudba, v˘tvarno,..) i oboru (zpûv, hra na nástroj,..)
4.10. V˘chovnû vzdûlávací ãinnost ·kola organizuje lyÏafiské zájezdy a plaveck˘ v˘cvik. MÛÏe organizovat v˘lety a dal‰í akce související s v˘chovnû vzdûlávací ãinností. Ve spolupráci s lékafiem povûfien˘m preventivní péãí o Ïáky pomáhá vytváfiet a realizovat ozdravné programy, popfi. zdravotní tûlesnou v˘chovu. ·kola mÛÏe organizovat pro Ïáky zájmovou ãinnost sama, nebo poskytuje prostory a vybavení pro ãinnost zájmov˘ch organizací. Zpravidla b˘vají tyto aktivity zpoplatnûny.
4.11. ·kolská v˘chovná zafiízení ·kola mÛÏe dûtem vedle vzdûlávání poskytovat i celodenní v˘chovu, stravování a ubytování, a to prostfiednictvím ‰kolsk˘ch v˘chovn˘ch zafiízení, a ‰kolsk˘ch úãelov˘ch zafiízení. Souãástí základních ‰kol mohou b˘t ‰kolská v˘chovná zafiízení: pfied‰kolní zafiízení, ‰kolní druÏina, která peãuje o mlad‰í Ïáky v dobû, kdy jsou rodiãe v zamûstnání, ‰kolní klub, kter˘ zaji‰Èuje zájmové aktivity pro star‰í Ïáky, ‰kolní knihovna a internát, v nûmÏ je zaji‰tûna celodenní péãe a ubytování. Základní ‰koly, zejména ‰koly v oblastech se zhor‰en˘m Ïivotním prostfiedím organizují ‰koly v pfiírodû, coÏ jsou ozdravné pobyty tfiíd v místech s neporu‰en˘m Ïivotním prostfiedím, pfii nichÏ probíhá v˘uka. Úãast na tûchto aktivitách není povinná, pfiihlíÏí se k sociální situaci rodiny.
16
4.12. Nejãastûji kladené otázky: • Je povinná základní ‰kolní docházka rovnûÏ pro dûti cizincÛ? Ano. Devítiletá ‰kolní docházka je povinná i pro dûti cizincÛ. • Kdo je zákonn˘ zástupce? Zákonn˘ zástupce je rodiã dítûte. RovnûÏ mÛÏe b˘t zákonn˘m zástupcem pûstoun, osvojitel nebo obãan, popfiípadû ústav, jemuÏ bylo dítû na základû soudního rozhodnutí svûfieno do v˘chovy. • Kdy zaãíná období ‰kolního vyuãování? Kdy konãí období ‰kolního vyuãování? Kdy konãí I. pololetí? Kdy konãí II. pololetí? Období ‰kolního vyuãování ve ‰kolním roce zaãíná ve v‰ech základních ‰kolách 1. záfií a konãí 30. ãervna. Vyuãování je v prvním pololetí ukonãeno 31. ledna. Období ‰kolního vyuãování ve druhém pololetí je ukonãeno 30. ãervna. • Jaké jsou prazdniny v prÛbûhu celého ‰kolního roku ? -
Podzimní prázdniny (fiíjen) Vánoãní prázdniny od 23.prosince do 1. ledna Jednodenní pololetní prázdniny (únor po vysvûdãení) Jarní prázdniny v délce jednoho t˘dne (jsou podle sídla ‰koly v rozmezí únor, bfiezen) Velikonoãní prázdniny Hlavní prázdniny od 1. ãervence do 31. srpna
RovnûÏ ve dnech státních svátkÛ neprobíhá vyuãování: - 8. kvûten Den osvobození - 28. záfií Den ãeské státnosti - 28. fiíjen Den vzniku samostatného ãs. státu - 17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii Ostatní svátky : - Velikonoãní pondûlí (jedná se o pohybliv˘ svátek) - 1. kvûten Svátek práce • Existují v âeské republice také církevní ‰koly ? Ano. V souãasné dobû je moÏné vybrat z ‰irokého spektra základních ‰kol zfiizovan˘ch oficiálnû registrovan˘mi církvemi a náboÏensk˘mi spoleãnostmi napfi. Lauderovy ‰koly pfii Îidovské obci v Praze, Bratrská ‰kola, Základní církevní ‰kola sester Vor‰ilek apod.
17
• Je na základních ‰kolách v˘uka náboÏenství ? V základních a stfiedních ‰kolách zfiizovan˘ch státem se vyuãuje náboÏenství jako nepovinn˘ pfiedmût, pokud se k pfiedmûtu náboÏenství pfiihlásí v daném ‰kolním roce alespoÀ sedm ÏákÛ ‰koly. • Je moÏné umístit dítû do zahraniãní ‰koly v âeské republice ? Ano, pokud je va‰e dítû pfiijato ke studiu na tomto typu ‰koly, je zároveÀ Ïákem spádové ‰koly nebo jiné ‰koly zapsané ve ‰kolním rejstfiíku, kterou zvolil zákonn˘ zástupce Ïáka. Mezi tyto zahraniãní ‰koly patfií napfi. International School of Prague, Deutsche Schule Prag, Lycée Francais de Prague, Základní ‰kola zfiizovaná pfii Velvyslanectví Ruské federace v âR. Povinností kaÏdého zákonného zástupce je, zjistit si ve‰keré náleÏitosti spojené se studiem na tûchto ‰kolách vypl˘vající ze zákona. Pfii zápisu dítûte do tohoto typu ‰koly, musíte poãítat s tím, Ïe je za ‰kolu nutné platit. • MÛÏe dítû s nelegálním pobytem v âR studovat na Z· ? Podle ‰kolského zákona musí pfied nástupem do ‰koly cizinec prokázat legálnost svého pobytu. Nicménû v Úmluvû o právech dítûte (ãl. 28 odst. 1. písm. a)se uvádí: „ Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznají právo dítûte na vzdûlání a s cílem postupného uskuteãÀování tohoto práva a na základû rovn˘ch moÏností zejména: a) zavádûjí pro v‰echny dûti bezplatné a povinné základní vzdûlání;…"). Tato úmluva má dle ãl. 10 Ústavy pfiednost (mezinárodní smlouvy mají pfiednost pfied zákonem), coÏ je moÏné vykládat tak, Ïe na vzdûlání má nárok kaÏdé dítû bez ohledu na to, zda má legální pobyt ãi nikoli. • Má cizinec pob˘vající v âR na základû víza do 90 dnÛ povinnost pfiihlásit dítû k povinné ‰kolní docházce? Nemá. Jedná se krátkodobé vízum. • Platí se za pfiípravné tfiídy a co se tam dûti uãí? Pfiípravné tfiídy jsou bezplatné a dûti se v nich pfiipravují ke studiu na základní ‰kole. SlouÏí pfiedev‰ím k vyrovnání sociálních a jin˘ch handicapÛ. • Co je nezbytné udûlat, chce-li cizinec zapsat své dítû v prÛbûhu ‰kolního roku k povinné ‰kolní docházce? ObraÈte se na fieditele vámi vybrané ‰koly. Obecnû se pfii zafiazení dítûte v prÛbûhu ‰kolní docházky pfiihlíÏí k jeho znalostem a schopnosti domluvit se v ãeském jazyce. Toto se zji‰Èuje pohovorem jak se Ïákem, tak i s rodiãi. Îák b˘vá zafiazen do tfiídy pfiíslu‰né jeho vûku, pfiípadnû o rok níÏe. 18
5. ST¤EDNÍ ·KOLY Cizinci mají moÏnost studovat na stfiedních ‰kolách za stejn˘ch podmínek jako ãe‰tí obãané, (s v˘jimkou povinnosti skládat pfiijímací zkou‰ky z ãeského jazyka). Uchazeã ale musí prokázat schopnost plynnû reagovat v ãeském jazyce, obvykle pohovorem. Pokud chce cizinec nastoupit do vy‰‰ího roãníku stfiední ‰koly, pfiihlédne fieditel ‰koly k dosaÏenému vzdûlání a znalosti ãeského jazyka, popfiípadû nafiídí rozdílovou zkou‰ku. Doklad o dosaÏeném studiu mÛÏe b˘t nahrazen ãestn˘m prohlá‰ením studenta a ovûfiením jeho znalostí. Nejpozdûji v den zahájení ‰kolního roku musí cizinec doloÏit legálnost svého pobytu. V prvním roce studia je cizinec osvobozen od klasifikace z ãeského jazyka, ‰kola ale nemá povinnost studenta ãeskému jazyku douãovat.
5.1. Pfiijímací fiízení Stfiedo‰kolské vzdûlání navazuje na povinnou ‰kolní docházku. K jeho studiu je pfiijat kaÏd˘, kdo splní kritéria poÏadovaná vybranou stfiední ‰kolou a je ke studiu vybrán. Uchazeã vyplní pfiihlá‰ku ke studiu na stfiední ‰kole. KaÏdá stfiední ‰kola je povinna vypsat alespoÀ jedno kolo pfiijímacího fiízení. Po pokynu fieditele je moÏné vypsat i kola dvû. Uchazeã si mÛÏe podat v prvním kole pfiihlá‰ku pouze na jednu ‰kolu. Nûkteré ‰koly vypisují v rámci pfiijímacího fiízení pfiijímací zkou‰ky, které mají provûfiit pfiedpoklady uchazeãe ke studiu a úroveÀ jeho dosavadního vzdûlání, nûkteré ‰koly pfiijímají bez sloÏení zkou‰ek studenty s pfiedem stanoven˘m prÛmûrem známek na Z·. Dítû mÛÏe b˘t pfiijato ke studiu i bez pfiijímacích zkou‰ek (pfiedev‰ím ke studiu na uãili‰tích). Pokud u pfiijímacího fiízení neuspûjete, mÛÏete po doruãení rozhodnutí o nepfiijetí ke studiu podat ve stanovené lhÛtû odvolání k vedení ‰koly. V pfiípadû, Ïe dítû nebude pfiijato ke studiu v prvním kole, lze v dal‰ím kole oslovit ty ‰koly, které dal‰í kola pfiijímacího fiízení vypisují. Jejich úpln˘ seznam má k dispozici krajsk˘ úfiad. MÛÏe se stát, zvlá‰tû u ‰kol, které jsou vnímány jako prestiÏní ãi ojedinûlé, Ïe Va‰e dítû pfiijímací zkou‰ky úspû‰nû sloÏí, ale pfiesto nebude ke studiu pfiijato. Je to proto, Ïe kaÏdá ‰kola si urãuje, kolik chce pfiijmout studentÛ a pokud pfiijímací zkou‰ky sloÏí více uchazeãÛ, je pofiadí urãováno dosaÏen˘mi body. O pfiijetí ãi nepfiijetí ke studiu mÛÏe rozhodovat u vybran˘ch oborÛ i zdravotní zpÛsobilost Ïáka dan˘ obor studovat. Pokud je podmínkou ke studiu ‰koly prokázání urãitého talentu studovat dan˘ obor (napfi. konzervatofi ãi jiné umûlecké ‰koly), vypisují tyto ‰koly tzv. talentové zkou‰ky, které se konají obvykle v lednu daného roku.
5.2. Stupnû dosaÏeného vzdûlání Podle nového ‰kolského zákona jsou moÏné tyto stupnû dosaÏeného vzdûlání: - stfiední vzdûlání (na základû denního studia v rozsahu 1-2 roky) - stfiední vzdûlání s v˘uãním listem (na základû studia v rozsahu 2-3 let denní formy nebo vzdûlávání ve zkráceném programu), dfiíve stfiední odborné vzdûlání - stfiední vzdûlání s maturitou (obvykle po ukonãení ‰esti ãi osmiletého gymnázia, vzdûlávání v délce 4 let denní formy vzdûlávání, dvouletém nástavbovém studiu ãi ve zkráceném programu pro získání stfiedního vzdûlání s maturitní zkou‰kou), dfiíve úplné stfiední vzdûlání ãi úplné stfiední odborné vzdûlání 19
5.3.
Typy stfiedních ‰kol
Obvykl˘mi typy stfiedních ‰kol jsou: stfiední odborné uãili‰tû, stfiední odborná ‰kola a gymnázium. Specifick˘m typem ‰koly je konzervatofi. Ve v‰ech tûchto pfiípadech mÛÏe student zvolit státní, soukromou nebo církevní ‰kolu. Studium na státních a nûkter˘ch církevních ‰kolách je bezplatné. U soukrom˘ch ‰kol je nutné poãítat se ‰koln˘m (napfi. u gymnázií od 15.000 Kã a v˘‰e za jeden rok), ale vût‰ina ‰kol nabízí moÏnost Ïádat ve stanoven˘ch pfiípadech o stipendium.
základní ‰koly, obvykle jsou takto studována gymnázia dvojjazyãná, kde se nûkteré pfiedmûty vyuãují v jiném neÏ ãeském jazyce) a v cyklu osmiletém (po páté tfiídû základní ‰koly). Gymnázium poskytuje studentÛm v‰eobecné poznatky ze v‰ech studijních oborÛ, ale v rámci gymnázií se mohou otevírat tfiídy se specializací (napfi. matematika, …), které mají pro pfiedmûty z vybraného zamûfiení ‰ir‰í hodinovou dotaci. Gymnázium mÛÏe b˘t zamûfieno i celkovû na urãitou oblast, na kterou je vyãlenûna rozsáhlej‰í hodinová dotace (napfi. sportovní gymnázium). Studium na gymnáziu je zakonãeno maturitní zkou‰kou.
Obdobnû jako u základních ‰kol je moÏné dítû zapsat do zahraniãních stfiedních ‰kol (napfi. International School of Prague, Riverside School) a ‰kol s roz‰ífienou v˘ukou jazykÛ.
V podobû maturitní zkou‰ky dochází podle novû schváleného ‰kolského zákona ke zmûnám. Maturitní zkou‰ka se od nynûj‰ka skládá ze spoleãné a profilové ãásti. Spoleãná ãást maturitní zkou‰ky je pro dan˘ typ ‰koly spoleãná v celé republice a skládá se ze tfií zkou‰ek (ãesk˘ jazyk, cizí jazyk, volitelná zkou‰ka). Profilovou ãást maturitní zkou‰ky si upravuje kaÏdá ‰kola podle rámcového vzdûlávacího programu.
5.3.1. Stfiední odborné uãili‰tû
5.3.4. Konzervatofi
Stfiední odborné uãili‰tû pfiipravuje studenty pro v˘kon manuálních, spí‰e dûlnick˘ch profesí. Znaãná ãást v˘uky je proto vûnována praktickému v˘cviku, ve kterém si studenti osvojují základní návyky potfiebné k v˘konu zvoleného povolání. Délka studia uãebního oboru je obvykle 2-3 roky, studium je ukonãeno závûreãnou zkou‰kou, po jejímÏ úspû‰ném sloÏení obdrÏí absolvent v˘uãní list. Stfiední odborná uãili‰tû poskytují i vzdûlání ve ãtyfilet˘ch studijních oborech, které je zakonãeno maturitní zkou‰kou a pfiipravuje studenta k v˘konu nároãnûj‰ích dûlnick˘ch povolání a technick˘ch funkcí provozního charakteru a zároveÀ mu poskytuje i dostateãné základy pro dal‰í vzdûlávání.
Konzervatofi je specifick˘m typem stfiední ‰koly, pfiipravuje studenty pro obor zpûv, hudba, tanec nebo dramatické umûní. Studium na ní je ‰esti aÏ osmileté (v oboru tanec) a je ukonãeno absolutoriem. Ke studiu na konzervatofii jsou pfiijímáni studenti po ukonãení základní ‰kolní docházky, pouze ke studiu oboru tanec je moÏné pfiijmout Ïáky po absolvování pátého roãníku základní ‰koly. Studium na konzervatofii je ukonãeno zpravidla absolutoriem, jehoÏ sloÏením získá student vy‰‰í odborné vzdûlání. Studenti konzervatofie mají také moÏnost sloÏit maturitní zkou‰ku, nejdfiíve v‰ak po ãtyfiech letech studia v ‰estiletém cyklu ãi po osmi letech studia v osmiletém vzdûlávacím programu. 5.3.5. Jiné moÏnosti
Na stfiedních odborn˘ch uãili‰tích se uskuteãÀuje i nástavbové vzdûlání absolventÛ tfiílet˘ch studijních oborÛ, které zpravidla navazuje na vzdûlání v témÏe oboru. Toto studium je dvou aÏ tfiíleté a je ukonãeno maturitní zkou‰kou. 5.3.2 Stfiední odborná ‰kola Studium na stfiední odborné ‰kole trvá 4 roky a je uzavfieno maturitní zkou‰kou. Studium na stfiední odborné ‰kole pfiipravuje studenty pro praktické uplatnûní, ale zároveÀ jim poskytuje ‰ir‰í v‰eobecné vzdûlání tak, aby se mohli pfiihlásit ke studiu na vysoké ãi vy‰‰í odborné ‰kole. Na nûkter˘ch stfiedních odborn˘ch (pfieváÏnû zdravotnick˘ch) ‰kolách je moÏné studovat i tfiíleté studium, jeho absolvent konãí studium závûreãnou zkou‰kou. Stfiední odborné ‰koly mají rÛznorodé oborové zamûfiení. Patfií mezi nû stfiední prÛmyslové ‰koly, obchodní akademie, stfiední zdravotnické ‰koly apod. 5.3.3. Gymnázium Základním cílem studia na gymnáziu je pfiipravit studenty ke studiu na vysoké ‰kole, popfi. na vy‰‰í odborné ‰kole. Gymnázium je moÏné studovat ve ãtyfiletém cyklu (po ukonãení povinné ‰kolní docházky), v ‰estiletém cyklu (po skonãení sedmé tfiídy 20
Souãástí stfiedo‰kolské soustavy jsou i ‰koly, které poskytují vzdûlání ÏákÛm s nedokonãen˘m základním vzdûláním a ÏákÛm, ktefií absolvovali speciální základní ‰koly. Tuto oblast vzdûlávání pokr˘vají pfieváÏnû ‰koly s církevním zamûfiením ãi uãili‰tû, která nabízejí vyuãení v oborech, které nepotfiebují ‰irokou poznatkovou základnu. Obvykle nabízejí dvouleté studijní programy zakonãené závûreãnou zkou‰kou.
5.4.
Nástavbové studium
·koly, které poskytují stfiední vzdûlání s maturitou v daném oboru, mohou organizovat nástavbové studium pro uchazeãe, ktefií získali stfiední vzdûlání s v˘uãním listem v pfiíbuzném oboru vzdûlání v délce 3 let denní formy vzdûlávání. Toto nástavbové studium trvá dva roky (pokud studujete denní formu). Obdobn˘m zpÛsobem je moÏné získat dodateãnû i v˘uãní list, pokud jiÏ máte absolvované stfiední vzdûlání s maturitou. Toto zkrácené studium trvá 1-1,5 roku. Pokud jiÏ máte maturitní zkou‰ku v jednom z oborÛ, mÛÏete si doplnit vzdûlání v dal‰ím vybraném maturitním oboru a to ve zkráceném 1-2 letém denním studiu.
21
5.5. Docházka
6. VY··Í ODBORNÉ ·KOLY
Bûhem ‰kolní docházky je Ïák i jeho zákonn˘ zástupce povinen respektovat nafiízení ‰kolního fiádu i platného zákona. Z tohoto vypl˘vají urãité povinnosti, které je nutné plnit. Ze zákona vypl˘vá povinnost zletilého Ïáka nebo jeho zákonného zástupce doloÏit dÛvody nepfiítomnosti Ïáka ve vyuãování nejpozdûji do tfií dnÛ od poãátku jeho nepfiítomnosti.
Na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách mohou studovat cizinci za stejn˘ch podmínek jako ãe‰tí obãané. Podmínkou studia je prokázání legálního pobytu v âeské republice. Studium na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách mÛÏe b˘t zpoplatnûno bez ohledu na to, zda se jedná o ‰kolu zfiizovanou státem ãi o ‰kolu soukromou. Ke studiu na tûchto ‰kolách se mÛÏe pfiihlásit pouze ten, kdo sloÏil na stfiední ‰kole maturitní zkou‰ku a splní dal‰í podmínky pro pfiijetí, napfi. pfiijímací zkou‰ky. Pfiihlá‰ku ke studiu na vy‰‰í odborné ‰kole by mûl uchazeã získat na stfiední ‰kole, pfiípadnû je moÏné o ni poÏádat pfiíslu‰nou zvolenou vy‰‰í odbornou ‰kolu. Pfiijímací zkou‰ky na vy‰‰í odborné ‰koly se konají zpravidla v kvûtnu ãi ãervnu, ale nûkteré ‰koly nabírají studenty i v srpnu ãi záfií tak, aby doplnili studenty z neúspû‰n˘ch uchazeãÛ o vysoko‰kolské studium.
5.6. Internát, stravování, mimo‰kolní aktivity v rámci ‰koly Harmonogram studijního roku je obdobn˘ jako na ‰kolách základních. Studenti stfiedních ‰kol mají nárok i na poskytování ubytování v místû ‰koly (tzv. internát) a na poskytování stravy. V rámci zmûny ‰kolského zákona byl vyÀat nárok cizincÛ na tyto sluÏby, z ãehoÏ je moÏné odvodit pfiípadné zpoplatnûní tûchto sluÏeb, tato vûc v‰ak zfiejmû bude upravena zvlá‰tní vyhlá‰kou ãi metodick˘m pokynem. Tyto sluÏby nicménû ‰kola poskytuje za úplatu i ãesk˘m obãanÛm. Je obvyklé, Ïe bûhem studia ‰kola nabídne ÏákÛm moÏnost úãastnit se lyÏafiského kurzu (zpravidla v prvním roãníku) a také to, Ïe se zpravidla ke konci roku pofiádají jedno ãi vícedenní ‰kolní v˘lety.
5.7. V˘bûr vhodné stfiední ‰koly Student si mÛÏe vybrat ze ‰iroké nabídky stfiedních ‰kol a jejich rozdílného zamûfiení. ZáleÏí na jeho zájmech a studijních schopnostech. Pfii vybírání stfiední ‰koly je vhodné dobfie zváÏit perspektivu, která se absolventovi dané ‰koly po jejím zakonãení otevírá. Je známo, Ïe napfi. absolventi stfiedních ‰kol s ekonomick˘m zamûfiením shánûjí odpovídající uplatnûní pomûrnû obtíÏnû, oproti tomu nezamûstnanost mezi absolventy gymnázií je pomûrnû malá. Vyplatí se také realisticky zhodnotit studijní pfiedpoklady dítûte. V souãasné dobû jiÏ vychází pomûrnû znaãné mnoÏství publikací, které podávají souhrnné informace o sluÏbách jednotliv˘ch ‰kol a hodnotí jejich kvalitu, dostupné jsou i statistické informace (o poãtu absolventÛ, úspû‰nosti v pfiijímacím fiízení k dal‰ímu studiu, apod.). Existuje jiÏ dostatek ‰kol, které pfiijímají i Ïáky nûjak˘m zpÛsobem handicapované (dislektiky, disgrafiky,..). Nûkteré ‰koly jsou specializovány pfiímo pro urãitou skupinu handicapovan˘ch (hluchonûmí, tûlesnû postiÏení), a jsou tak pfiipraveny na specifické potfieby, které dané postiÏení vyÏaduje. Pfied zvolením konkrétní ‰koly je dobré prostudovat studijní plán vybrané ‰koly, z nûhoÏ je nejlépe patrné zamûfiení ‰koly.
Vy‰‰í odborné ‰koly prohlubují vzdûlání získané na stfiední ‰kole a rozvíjejí ho o praktické poznatky. B˘vají vût‰inou zakládány pfii stfiedních ‰kolách a jsou zamûfieny na prohlubovány poznatkÛ té dané ‰koly. Studium je zakonãováno absolutoriem. Absolutorium se skládá z obhajoby absolventské práce, zkou‰ky z cizího jazyka a zkou‰ky z odborn˘ch pfiedmûtÛ. Absolvent získá diplom s vyznaãením ‰koly a oboru a má nárok na neakademick˘ titul diplomovan˘ specialista, ve zkratce DiS. Ukonãením studia získá absolvent ucelené vy‰‰í odborné vzdûlání, nicménû mu neumoÏÀuje pfiestup do vy‰‰ích roãníkÛ na vysoké ‰kole. Organizace studia je podobná spí‰e vysoko‰kolskému, studium je rozdûleno na semestry, kaÏd˘ z nich je ukonãen zkou‰kov˘m obdobím. V˘uka probíhá formou semináfiÛ, cviãení, apod. Souãástí studia b˘vá pobyt studentÛ v praxi. Na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách je moÏné studovat formou denního ãi dálkového studia. Délka denního studia se mÛÏe pohybovat od tfií do tfií a pÛl roku. Dálkové studium je tfií- aÏ ãtyfileté.
5.8. Stipendia MoÏnost pfiiznání stipendií a podmínek jejich získání je stanovena ve stipendijním fiádu ‰koly.
22
23
7. VYSOKÉ ·KOLY V âeské republice existují vysoké ‰koly vefiejné, státní a soukromé. Státní vysoká ‰kola je pouze vojenská ãi policejní. Studium na vysok˘ch ‰kolách se koná formou prezenãní, distanãní ãi jejich kombinací (tzv. kombinovaná forma). Prezenãní forma vyÏaduje pfiítomnost studenta na pfiedná‰kách a semináfiích, studium je realizováno ve v‰edních dnech. Kombinovaná forma poÏaduje urãitou docházku na standardní v˘uku, ãást studia probíhá dálkovû. Distanãní studium je vlastnû studium dálkové, student dochází do ‰koly pouze na konzultace, event. zkou‰ky. B˘vá pravidlem, Ïe jsou organizovány víkendové ãi veãerní schÛzky studentÛ tohoto typu studia, které slouÏí pro v˘uku nûkter˘ch obtíÏn˘ch témat, ke konzultacím ãi splnûní poÏadovan˘ch atestací. Na vysok˘ch ‰kolách probíhá studium v programech bakaláfisk˘ch, magistersk˘ch a doktorsk˘ch. Standardní doba bakaláfiského studia je nejménû tfii a nejv˘‰e ãtyfii roky. a po jeho absolvování získá student titul Bc. Pokud student sloÏí bakaláfiské zkou‰ky, mÛÏe se pfiihlásit do navazujícího magisterského programu, které trvá od jednoho do tfií let. Magisterské studium je moÏné studovat rovnûÏ pfiímo v magisterském programu, toto studium trvá obvykle let pût, na vybran˘ch ‰kolách (medicína, architektura) let ‰est. Jeho absolvent získá titul podle zamûfiení studia-Mgr., Ing., Ing.Arch., MUDr., MVDr., MgA. Bakaláfisk˘ i magistersk˘ studijní program je zpravidla ukonãován státní závûreãnou zkou‰kou, jejíÏ souãástí je zpravidla obhajoba bakaláfiské ãi diplomové práce ãi státní rigorózní zkou‰kou (v oblasti lékafiství a veterinární medicíny). Absolventi magistersk˘ch studií s obdrÏen˘m titulem Mgr. mohou v téÏe oblasti studia vykonat státní rigorózní zkou‰ku, jejíÏ souãástí je obhajoba rigorózní práce. Po úspû‰ném vykonání této zkou‰ky jsou udávány tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr., ThLic., ThDr. Absolvoventi magisterského studia si mohou dále podat pfiihlá‰ku k doktorskému studiu. Toto studium realizují katedry jednotliv˘ch univerzit. Poãet doktorandÛ je omezen, probíhá buì externí ãi interní formou. Konkrétní termíny pfiijímacího fiízení na doktorandské studium i poÏadavky na uchazeãe si stanovují jednotlivé ‰koly. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu a pod vedením ‰kolitele. AbsolventÛm doktorského studijního programu se udûluje titul Ph.D. nebo Th.D.
7.1. Pfiijímací fiízení Ke studiu na vysoké ‰kole se mÛÏe pfiihlásit kaÏd˘, kdo dosáhl stfiedo‰kolského vzdûlání s maturitní zkou‰kou. V˘jimky ze stupnû dosaÏeného vzdûlání jsou moÏné pouze u uchazeãÛ, ktefií se hlásí na ‰koly s umûleck˘m zamûfiením, nicménû podmínkou získání vysoko‰kolského diplomu je vzdûlání ukonãené maturitní zkou‰kou. Podmínkou studia na vysok˘ch ‰kolách je úspû‰né sloÏení pfiijímacích zkou‰ek. Tyto pfiijímací zkou‰ky si sestavuje kaÏdá ‰kola samostatnû a mají provûfiit pfiedpoklady 24
uchazeãÛ ke studiu. Cizinec, kter˘ chce studovat na ãeské vysoké ‰kole, má dvû moÏnosti. První z nich je zjistit si moÏnost studia na vybrané ‰kole v jiném neÏ ãeském jazyce. Pokud ‰kola zaji‰Èuje v˘uku vybraného oboru v cizím jazyce, kontaktujte studijní oddûlení pfiíslu‰né ‰koly, kde se dozvíte náleÏitosti, které konkrétní ‰kola od uchazeãÛ poÏaduje. Za studijní programy vedené v cizím jazyce vybírají vysoké ‰koly ‰kolné, které se li‰í dle univerzity a oboru. Pokud se rozhodnete studovat v ãeském jazyce, podáte si pfiihlá‰ku ke studiu na vysok˘ch ‰kolách. Pfiihlá‰ka ke studiu na V· se podává na standardizovaném formuláfii a mÛÏete ji podat na více vysok˘ch ‰kol. Termín uzávûrky pro pfiijetí pfiihlá‰ek ke studiu v následujícím akademickém roce je obvykle na konci února. Ale pozor, ‰koly, které pfii v˘bûru uchazeãÛ sledují i jejich talent (hlavnû umûlecké ‰koly ãi studium architektury), mají uzávûrky pfiijetí pfiihlá‰ek ke studiu posunuté. Je proto nutné zjistit si tyto termíny ve znaãném pfiedstihu, neboÈ v˘jimky nejsou zpravidla uznány. Talentové zkou‰ky na ‰koly, které je vyÏadují, probíhají obvykle v lednu ãi únoru, klasické pfiijímací fiízení probíhá obvykle v ãervnu. Nezbytn˘m pfiedpokladem pfiijetí ke studiu je doloÏení nostrifikovaného dokladu o ukonãení stfiedo‰kolského vzdûlání. Po sloÏení pfiijímacích zkou‰ek mÛÏe student studovat na státních ‰kolách bezplatnû, pokud je ve vûku do 26 let a nevystudoval jiÏ v âR jinou vysokou ‰kolu. Na soukrom˘ch ‰kolách je nutné platit ‰kolné, které se pohybuje zhruba od 17.000 Kã za semestr a v˘‰e. Pokud uchazeã neuspûje pfii pfiijímacím fiízení, mÛÏe se po doruãení rozhodnutí o nepfiijetí ke studiu odvolat k orgánÛm dané univerzity. Pokud se uchazeã nemÛÏe dostavit k pfiijímacímu fiízení a doloÏí tuto skuteãnost relevantními dÛvody, mÛÏe se úãastnit pfiijímacího fiízení v náhradním termínu.
7.2. ·kolní rok ·kolní rok na univerzitách se dûlí do dvou semestrÛ - letního a zimního. Zaãátek v˘uky zimního semestru je zpravidla ke konci záfií a trvá obvykle do pÛlky ledna. Poté je vyhrazeno období (zpravidla mûsíc) pro sloÏení zkou‰ek. Letní semestr konãí obvykle na konci kvûtna, v ãervnu pak probíhá zkou‰kové období. Bez v˘uky i atestací je tedy období mezi ãervencem aÏ srpnem, v záfií mÛÏe probíhat je‰tû plnûní zkou‰ek. Student má po dobu studia nûkteré v˘hody. Pokud si ke studiu pfiivydûlává, má niωí daÀové zatíÏení. Pokud má student trvalé bydli‰tû ve vzdálenosti od sídla ‰koly, která mu neumoÏÀuje kaÏdodenní dojíÏdûní, mÛÏe poÏádat ‰kolu o pfiidûlení ubytování na tzv. koleji, coÏ je ubytovna pro vysoko‰kolské studenty. Za toto ubytování platí student ãástku podle tarifu univerzity. Pro studenty univerzit jsou urãeny i jídelny, tzv. menzy, kde se mÛÏe student stravovat za zv˘hodnûné ceny. KaÏdá univerzita má své specifické rituály, kter˘mi je studium zapoãato a ukonãeno. Pfii zaãátku studia probíhá tzv. imatrikulace, po jeho ukonãení tzv. promoce.
25
7.3. Stipendium Studentovi, kter˘ splnil podmínky stipendijního fiádu, mÛÏe b˘t vysokou ‰kolou ãi fakultou pfiiznáno stipendium: a) za vynikající studijní v˘sledky, b) za vynikající vûdecké, v˘zkumné, v˘vojové, umûlecké nebo dal‰í tvÛrãí v˘sledky pfiispívající k prohloubení znalostí, c) v pfiípadû tíÏivé sociální situace studenta, d) v pfiípadech zvlá‰tního zfietele hodn˘ch. e) na podporu studia obãanÛ âeské republiky v zahraniãí, f) na podporu studia cizincÛ v âeské republice, g) studentÛm doktorsk˘ch studijních programÛ. Stipendia nejsou omezena pouze pro ãeské obãany. MÛÏou b˘t vyplaceny i cizincÛm, s v˘jimkou tûch, ktefií studují programy v cizím jazyce.
7.4. ·kolné Celková doba po kterou mÛÏe student studovat bezplatnû, je doba fiádného studia prodlouÏená o jeden rok. Pokud student nav‰tûvuje ‰kolu i po této lhÛtû, stanoví mu ‰kola ‰kolné, které musí za kaÏd˘ dal‰í semestr nadstandardní délky studia uhradit.
• Jaké jsou hlavní metody v˘uky na vysoké ‰kole? V˘uka se opírá o dvû hlavní metody - pfiedná‰ky a cviãení. Na pfiedná‰kách se uplatÀuje teoretická v˘uka a cviãení slouÏí k aplikaci teorie do praxe. Úãast na pfiedná‰kách je zpravidla nepovinná oproti tomu na cviãení musí student docházet pravidelnû. • Jak˘m zpÛsobem probíhá hodnocení studentÛ? Hodnocení probíhá ãtyfimi stupni, pfiiãemÏ student sloÏil zkou‰ku ãi obhajobu dosáhl-li nejménû tfietího stupnû (tzn. dobr˘). Hodnocení probíhá slovnû. Studijní úspû‰nost se kontroluje systémem bodování nebo udûlováním kreditÛ. Kter˘ z tûchto zpÛsobÛ si ‰kola vybere a jak˘m zpÛsobem ho bude provádût je zcela v její kompetenci. Nicménû vût‰ina vysok˘ch ‰kol pouÏívá kreditní systémy, které jsou kompatibilní v rámci celé EU. • MÛÏe student zmûnit studijní obor nebo vysokou ‰kolu bûhem studia? Je moÏné si studium roz‰ífiit o dal‰í obor? V souladu se zákonem o vysok˘ch ‰kolách je moÏné na základû vnitrofakultního pfiijímacího fiízení zmûnit studijní obor. Podmínky této zmûny si stanoví kaÏdá fakulta a katedra sama. Stejná pravidla platí i v pfiípadû roz‰ífiení studia o dal‰í obor. Ve‰keré otázky t˘kající se zmûny oborÛ zodpoví pfiíslu‰né studijní oddûlení.
Pokud je student ve star‰í 26 let, ãi je trvale zamûstnán, ‰kola za nûj neplatí zdravotní poji‰tûní a musí si ho student hradit z vlastních prostfiedkÛ, event. ho za nûj platí zamûstnavatel. S ve‰ker˘mi dotazy na podmínky pfiijetí a prÛbûh studia na Vámi zvolené ‰kole se obracejte na studijní oddûlení pfiíslu‰né univerzity. Naprostá vût‰ina univerzit má své webové stránky, které vám zodpoví nejãastûj‰í dotazy.
7.5. Nejãastûji kladené otázky : • Existuje moÏnost získat vládní stipendium ãi program rozvojové pomoci? Ano. V âeské republice studují i tzv. vládní stipendisté, a to v rámci zahraniãní rozvojové pomoci. Pro léta 2003 – 2007 bylo zfiízeno kaÏdoroãnû 200 stipendijních míst. Pfiihlá‰en˘m studentÛm je nejprve poskytnuto roãní stipendium k absolvování jazykové a odborné pfiípravy (u doktorského studia pouze pÛlroãní). Po absolvování této pfiípravy musí studenti úspû‰nû sloÏit pfiijímací zkou‰ky na vysokou ‰kolu. Na základû této zkou‰ky je pak 100 studentÛm poskytnuto stipendium pro studium bakaláfiské nebo magisterské a 100 studentÛm pro studium doktorské. Stipendium pokr˘vá nezbytné náklady na pobyt a studium. Ministerstvo také pfiiznává stipendia v souladu s mezinárodními smlouvami, kter˘mi je âR vázána. 26
27
8. DAL·Í VZDùLÁVÁNÍ Cizinci mají v oblasti dal‰ího vzdûlání obdobná práva a povinnosti jako ãe‰tí obãané. B˘vá pravidlem, Ïe dal‰í vzdûlávání je nûjak˘m zpÛsobem zpoplatnûno. DÛleÏité je upozornit, Ïe za studenta podle zákona je pokládán pouze ten, kdo je‰tû nedosáhl 26 let a studuje denní formu studia. Ve‰keré v˘hody vypl˘vající ze studentského postavení (slevy na MHD, apod.) mají proto pouze oni. Do dal‰ího vzdûlávání vstupují : • • • •
‰koly a ‰kolské instituce organizace pro své zamûstnance neziskové organizace, nadace, církve, politické strany komerãní vzdûlávací instituce
Hlavním cílem dal‰ího vzdûlávání je zv˘‰ení, prohloubení ãi zmûna kvalifikace. Dal‰ího vzdûlávání se mÛÏete úãastnit dobrovolnû, nûkdy je úãast na nûm daná zákonem (napfi. nutnost pravideln˘ch ‰kolení pfii v˘konu urãit˘ch profesí) nebo je stanovená pracovní smlouvou. Zamûstnavatel Vám mÛÏe poskytnout pracovní úlevy a náhradu mzdy, pokud se úãastníte ‰kolení, které prohloubí va‰i kvalifikaci v souladu s jeho potfiebami. Náhrada mzdy je stanovena na v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. Pomûrnû ãastou praxí je to, Ïe zamûstnavatel, kter˘ Vám zajistí urãitou kvalifikaci, si v pracovní smlouvû vyhradí urãité ãasové období, po které pro nûj musíte pracovat, jinak si náklady, které mu v souvislosti s Va‰ím vzdûláním vznikly, budete muset uhradit. Je nutné rozli‰it termíny zv˘‰ení kvalifikace, které znamená zmûnu dosavadní kvalifikace ve formálním ‰kolském systému (napfi. ze S· vzdûlání na V·) a prohloubení kvalifikace, které znamená obohacení Va‰í kvalifikace o dal‰í poznatky a dovednosti. Do dal‰ího vzdûlávání se vstupuje obvykle dobrovolnû a podmínky pro pfiijetí ani nemusí b˘t stanoveny.Pfii specifickém kvalifikaãním vzdûlání mÛÏe b˘t podmínkou pfiedchozí vzdûlání ãi kvalifikace v souvisejícím oboru.
8.1. Dal‰í vzdûlávání ve ‰kolách a ‰kolsk˘ch institucích Dal‰í vzdûlávání poskytují v‰echny typy ‰kol. Vzdûlávání v nich obvykle slouÏí k zv˘‰ení stupnû dosaÏeného formálního vzdûlávání. Ve ‰kolách je moÏné si v dospûlosti doplnit základní, stfiední odborné, úplné stfiední, vy‰‰í odborné i vysoko‰kolské vzdûlání. Navíc vybrané ‰koly poskytují i takové formy vzdûlávání, které slouÏí jako doplÀující ke stávající kvalifikaci nebo jako vzdûlávání zájmové. Základní vzdûlání je moÏné si doplnit na pfiíslu‰n˘ch základních ‰kolách povûfien˘ch obcí ãi na stfiedních ‰kolách povûfien˘ch krajsk˘m úfiadem. 28
Stfiedo‰kolské vzdûlání je moÏné získat formou: -
veãerní – pravidelné vyuãování nûkolikrát v t˘dnu veãer nebo stfiídavû dopoledne a odpoledne dálkovou - v rozsahu max. 220 konzultaãních hodin (studijní obory) nebo 160 hodin u uãebních oborÛ externí – samostatnû podle individuálního plánu kombinovanou se studiem denním – denní studium má v jednom studijním dni denní – standardní, ‰kolsk˘ prÛbûh vzdûlávání
Podmínky pfiijetí ke zvolenému studiu si u dospûl˘ch uchazeãÛ stanovuje ‰kola, ale obecnû se neli‰í od tûch, které klade na uchazeãe ze základních ‰kol. Stfiední ‰koly dále poskytují i krátkodobûj‰í vzdûlávací akce, napfi. rekvalifikace. Délka studia pfii zamûstnání na stfiedních ‰kolách ãiní u maturitního studia nejv˘‰e pût let, u studia zakonãeného v˘uãním listem maximálnû roky tfii. Je nutné si uvûdomit, Ïe ne v‰echny ‰koly poskytují moÏnost vzdûlávat se i dospûl˘m a také to, Ïe ne v‰echny zvolené obory lze studovat distanãnû. Dal‰í vzdûlávání dospûl˘ch na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách je realizováno dálkovou formou. Poskytování distanãního vzdûlávání v‰ak není pro ‰koly povinné, takÏe zdaleka ne v‰echny ‰koly je poskytují. Vysoko‰kolského vzdûlávání se mÛÏe zúãastnit kaÏd˘, kdo splní podmínky pfiijetí ke studiu. Pro dospûlého zamûstnaného uchazeãe pfiicházejí v úvahu hlavnû forma kombinovaná ãi distanãní. Takovéto studium v fiádném programu umoÏní úspû‰nému absolventovi získat formalizované vysoko‰kolské vzdûlání. Univerzity navíc mohou nabízet bezplatnû ãi za úplatu (pfieváÏnû) programy celoÏivotního vzdûlávání. Absolvováním tûchto programÛ nezískáte vysoko‰kolsk˘ titul, ‰koly vydávají osvûdãení o jejich absolvování. Tyto programy se zamûfiují na kvalifikaãní ãi zájmovou oblast (napfi. univerzita tfietího vûku). Novelou zákona o vysok˘ch ‰kolách z r. 2001 mÛÏe vysoká ‰kola úspû‰n˘m absolventÛm celoÏivotního vzdûlávání v rámci akreditovan˘ch studijních programÛ, pokud se stanou studenty ve smyslu vysoko‰kolského zákona, uznat získané kredity aÏ do v˘‰e 60 % kreditÛ potfiebn˘ch k fiádnému ukonãení studia. Vzdûlávání poskytují i komerãní organizace a neziskové ãi jiné organizace. Nabídka jejich vzdûlávání je velmi pestrá a to jak typy vzdûlávání tak i cenovû. Obecnû platí, Ïe neziskové organizace, církevní organizace a jim podobné poskytují vzdûlávání za ceny, které jsou dotované, proto nejlevnûj‰í.
8.2. Distanãní vzdûlávání Distanãní vzdûlávání je studium pfieváÏnû dálkovou formou. Jeho podstata spoãívá v distribuci materiálÛ od vzdûlávací organizace smûrem k úãastníkovi studia a naopak. Znamená to tedy, Ïe pfii tomto vzdûlávání pfievaÏuje samostudium podle pfiedem 29
vypracovan˘ch materiálÛ. B˘vá pravidlem, Ïe v obzvlá‰È del‰ích kurzech napfi. studium na V·, jsou organizována pravidelná setkávání studujících a jejich konzultantÛ, které jsou urãeny pro objasnûní problémov˘ch oblastí, v˘mûnu zku‰eností a nûkdy i pro splnûní atestací. V dne‰ní dobû mohou b˘t pfii tomto typu studia vyuÏívány moderní informaãní technologie, napfi. e-learning-uãení prostfiednictvím internetové komunikace. Touto formou vzdûlávání je moÏno dosáhnout uceleného stupnû vzdûlání (s‰, v‰, vo‰). Pfied vstupem do jakéhokoliv dal‰ího vzdûlávání je dobré získat si na pofiádající instituci reference, neboÈ stále neexistuje centrální zpÛsob ovûfiování kvality tûchto subjektÛ poskytujících vzdûlávání.
9. REKVALIFIKACE Na rekvalifikaci mají nárok pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu na území âR, ktefií jsou v evidenci úfiadu práce nebo jsou zamûstnaní a rekvalifikaci provádí jejich zamûstnavatel. Podmínky zabezpeãování rekvalifikace jsou stanoveny zákonem o zamûstnanosti a vyhlá‰kou MPSV âR. Rekvalifikace znamená roz‰ífiení ãi zmûnu dosavadní kvalifikace získáním nov˘ch znalostí a dovedností teoretickou i praktickou pfiípravou. Jejím úãelem je umoÏnit pracovní uplatnûní ve vhodném zamûstnání. Nejedná se o zv˘‰ení stupnû vzdûlání. Za rekvalifikaci se nepovaÏuje studium na stfiedních a vysok˘ch ‰kolách ani nástavbové formy studia. Na rekvalifikaci není právní nárok. Pfii provádûní rekvalifikace obãanÛ a cizincÛ, ktefií mají povolení k trvalému pobytu na území âR, a ktefií jsou uchazeãi o zamûstnání, se vedle dosavadní kvalifikace pfiihlíÏí zejména k jejich osobním pfiedpokladÛm, schopnostem a zdravotní zpÛsobilosti pro v˘kon práce, pro kterou se mají rekvalifikovat. Rekvalifikace jsou urãeny uchazeãÛm o zamûstnání na základû písemné dohody uzavfiené mezi úfiadem práce a uchazeãem. Za úãastníka rekvalifikace hradí úfiad práce náklady rekvalifikace a mÛÏe mu poskytnout pfiíspûvek na úhradu prokázan˘ch nutn˘ch nákladÛ spojen˘ch s rekvalifikací. Rekvalifikaci zaji‰Èuje úfiad práce pfiíslu‰n˘ podle místa bydli‰tû uchazeãe o zamûstnání. Rekvalifikaci mÛÏe rovnûÏ provádût zamûstnavatel (napfi. v pfiípadû, Ïe ru‰í provoz a pfievádí zamûstnance na jinou kvalifikovanou práci a je potfieba jejich pfie‰kolení). UskuteãÀuje se na základû písemné dohody uzavfiené mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem. ZamûstnavatelÛm mohou b˘t na základû písemné dohody s úfiadem práce plnû nebo ãásteãnû hrazeny náklady spojené s touto ãinností. Úfiad práce na základû písemné dohody zaji‰Èuje rekvalifikace v pfiíslu‰n˘ch vzdûlávacích zafiízeních, která jsou pro dané obory akreditována. Tuto akreditaci nemusí mít stfiední a vysoké ‰koly, dále státní rekvalifikaãní stfiediska. K rekvalifikaci se vyuÏívají vhodné formy teoretické a praktické pfiípravy, zejména pfiíprava v uãebním nebo studijním oboru s pfiípadnou úpravou teoretické a praktické pfiípravy, specializaãní kursy a krátkodobé formy stfiedo‰kolského a vysoko‰kolského studia. Rekvalifikace se uskuteãÀuje se zfietelem na pfiedpoklady a poÏadavky potfiebné pro v˘kon práce.
30
31
10. KURZY âESKÉHO JAZYKA
10.2. Státní jazykové zkou‰ky
Dne‰ní doba nabízí ‰irok˘ v˘bûr jazykov˘ch ‰kol a agentur, které nabízí moÏnost úãastnit se kurzu ãeského jazyka. Jednotlivé kurzy jsou zpoplatnûny a záleÏí na kaÏdém zájemci, kolik je do svého jazykového vzdûlaní ochoten investovat. Zájemce si mÛÏe vybrat mezi kurzy intenzivními, individuálními ãi dlouhodob˘mi.
Státní jazykovou zkou‰ku mohou provádût pouze jazykové ‰koly, které jsou k tomu oprávnûny. Tyto ‰koly zpravidla nabízí pfiípravné kurzy, které mají jejich úãastníka k této zkou‰ce pfiipravit. Nicménû lze tyto zkou‰ky vykonat i bez pfiedchozího vzdûlání v jakékoliv jazykové ‰kole.
Pfii v˘bûru jazykové ‰koly je potfieba se dobfie seznámit s v˘ukov˘m programem, maximálním poãtem studentÛ ve tfiídû a pfiedev‰ím, jací lektofii v jazykové ‰kole pracují. Pfied vstupem do kurzu probíhají vût‰inou rozfiazovací testy, které urãí dosaÏen˘ stupeÀ znalostí (zaãáteãník, pokroãil˘ apod.) a na základû toho je zájemce zapsán do odpovídajícího kurzu. Vzhledem k tomu, Ïe nabídka kurzÛ je velmi rozsáhlá, není moÏné uvádût v‰echny typy jazykov˘ch ‰kol a agentur. Nicménû nûkteré z tûchto jazykov˘ch ‰kol a institucí uvádíme v pfiíloze, protoÏe kromû samostatné v˘uky ãeského jazyk nabízí rovnûÏ pfiípravné kurzy pro cizince na vysokou ‰kolu.
10.3. Ostatní moÏnosti jazykového vzdûlávání V âeské republice existuje moÏnost jazykového vzdûlávání, které poskytují nevládní organizace, obvykle s podporou MPSV ãi M·MT ãi v rámci rÛzn˘ch evropsk˘ch iniciativ (EQUAL, apod). JelikoÏ se jedná o vzdûlávací moÏnosti, které jsou dotované, b˘vá úãast na nich zpoplatnûna symbolicky ãi jsou zcela bezplatné.
Stát nezaji‰Èuje cizincÛm jazykové vzdûlávání s v˘jimkou azylantÛ. Tûm je do 30 dnÛ po udûlení azylu nabídnuta ze strany M·MT moÏnost úãastnit se bezplatného kurzu ãeského jazyka. Znalost ãeského jazyka je nezbytnou souãástí pfii fiízení o udûlení ãeského státního obãanství. Prokazuje se pohovorem veden˘m na MV âR. Neznalost ãeského jazyka mÛÏe b˘t dÛvodem neudûlení ãeského státního obãanství i za pfiedpokladu, Ïe byly splnûny ostatní podmínky. RovnûÏ i pfii posuzování Ïádosti o povolení k Ïivnostenskému podnikání se pfiihlíÏí ke znalosti ãeského jazyka. Îivnostensk˘ odbor má právo ovûfiit, zda Ïadatel o Ïivnostensk˘ list je schopen rozumût ãe‰tinû.
10.1. Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK (ÚJOP) Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK (ÚJOP) patfií mezi ty nejznámûj‰í, ale rovnûÏ mezi ty finanãnû nákladnûj‰í. ÚJOP je urãen nejen pro cizince, ktefií se chtûjí intenzivnû vûnovat studiu ãeského jazyka, ale je i specializovan˘m pracovi‰tûm zamûfien˘m na pfiípravu cizincÛ ke studiu na ãesk˘ch vysok˘ch ‰kolách. ÚJOP rovnûÏ nabízí kurz ãeského jazyka pro ãeské krajany. Pfiijetí je v‰ak podmínûno doporuãením krajanské organizace, protoÏe je dotován Ministerstvem zahraniãních vûcí. 10.1.1. Jazyková pfiíprava ke studiu na vysoké ‰kole Kurz trvá jeden rok (rozdûlen do dvou semestrÛ zimní a letní) a pfiipravuje studenty ke studiu humanitních, ekonomick˘ch a technick˘ch oborÛ ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol. Studia se mohou úãastnit stipendisté vlády âeské republiky i studenti samoplátci. Cena tohoto kurzu je 3900 EUR. 32
33
11. NOSTRIFIKACE A UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI ZAHRANIâNÍCH VYSVùDâENÍ Z·, S· A VO· Ten, kdo v cizinû ukonãil vzdûlání na nûkterém z tûchto stupÀÛ (Z·, S·, VO·) a vlastní o tomto pfiíslu‰né doklady (vysvûdãení ãi jin˘ doklad), mÛÏe poÏádat o nostrifikaci tj. uznání platnosti dokladu o vzdûlání. V pfiípadû, Ïe âR uzavfiela mezinárodní smlouvu o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladÛ o vzdûlání se státem, ve kterém bylo vzdûlání získáno vydává se místo nostrifikace potvrzení o uznání rovnocennosti vzdûlání. O uznání rovnocennosti dokladÛ o vzdûlání a o nostrifikaci mÛÏe poÏádat kaÏd˘ cizinec s legálním pobytem na území âR.
11.1. Uznání rovnocennosti zahraniãních vysvûdãení Z·, S· a VO· Îadatel, kter˘ ukonãil studium na zahraniãní Z·, S· nebo VO· v níÏe zmínûn˘ch státech, musí pro platnost jeho vysvûdãení na území âR, podat Ïádost na odboru ‰kolství krajského úfiadu a pfiiloÏit následující doklady: • ovûfienou kopii vysvûdãení o maturitní zkou‰ce nebo závûreãné zkou‰ce nebo absolutoriu nebo jiné obdobné zkou‰ce nebo závûreãné vysvûdãení • ovûfien˘ pfieklad vysvûdãení vydaného zahraniãní ‰kolou V pfiípadû nejasností mÛÏe b˘t poÏadována:
11.2. Nostrifikace vysvûdãení Nostrifikace se provádí na Ïádost absolventa zahraniãní ‰koly nebo jeho zákonného zástupce. Îádost se podává na odboru ‰kolství krajského úfiadu v místû pobytu v âR. K tomu je potfieba: -
vyplnûná Ïádost na pfiedepsaném formuláfii ovûfiená kopie vysvûdãení o maturitní zkou‰ce nebo závûreãné zkou‰ce nebo absolutoriu nebo jiné obdobné zkou‰ce nebo závûreãné vysvûdãení ovûfien˘ pfieklad vysvûdãení vydaného zahraniãní ‰kolou
V pfiípadû nejasností mÛÏe b˘t poÏadována: -
ovûfiená kopie uãebního plánu zahraniãní ‰koly a jeho ovûfien˘ pfieklad
Na dokladech musí b˘t potvrzena pravost státem, kter˘ doklad vydal, potvrzení vydává ministerstvo zahraniãních vûcí státu v nûmÏ má zahraniãní ‰kola sídlo, nebo notáfiství pfiíslu‰ného státu a zastupitelsk˘ úfiad âR v daném státû Pokud se va‰e vzdûlání z ãásti odli‰uje obsahem od obdobného vzdûlání v âR, pfiedepí‰e krajsk˘ úfiad doplÀující zkou‰ku. Odbor ‰kolství nostrifikuje vysvûdãení do 15 dnÛ od obdrÏení Ïádosti, popfiípadû po vykonání doplÀovací zkou‰ky. Ve sloÏitûj‰ích pfiípadech mÛÏe b˘t lhÛta prodlouÏena aÏ na 60 dnÛ od obdrÏení Ïádosti. Îadatel je povinen uhradit správní poplatek ve v˘‰i 50 Kã. Proti rozhodnutí se lze odvolat.
• ovûfiená kopie uãebního plánu zahraniãní ‰koly a jeho ovûfien˘ pfieklad Na dokladech musí b˘t potvrzena pravost státem, kter˘ doklad vydal, potvrzení vydává ministerstvo zahraniãních vûcí státu v nûmÏ má zahraniãní ‰kola sídlo, nebo notáfiství pfiíslu‰ného státu a zastupitelsk˘ úfiad âR v daném státû Krajsk˘ úfiad má na vyfiízení va‰í Ïádosti 15 dnÛ. Podání Ïádosti o uznaní rovnocennosti vysvûdãení je zpoplatnûno 50 Kã. O uznávání rovnocennosti dokladÛ o stfiedo‰kolském vzdûlání je v souãasné dobû uzavfiena mezinárodní smlouva s tûmito zemûmi: Afghánistán, Bulharsko, Slovinsko, Republika Bosna a Hercegovina, Maìarsko, Polsko, Gruzie, Moldavsko, Turkmenistán a TadÏikistán.
34
11.3. Superlegalizace a Apostila Originály dokladÛ musí b˘t superlegalizovány, tzn. na dokladech musí b˘t ovûfiena pravost podpisÛ a razítek na nich zapsan˘ch a oti‰tûn˘ch. Superlegalizace se nevyÏaduje v pfiípadû, Ïe tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je âR vázaná. Provedení superlegalizace cizozemské vefiejné listiny, tedy její opatfiení legalizaãní doloÏkou zastupitelského úfiadu âR, kterou se potvrzuje, Ïe daná listina byla vystavena ãi ovûfiena oprávnûnou osobou, resp. pfiíslu‰n˘m úfiadem. Superlegalizace cizozemské vefiejné listiny spoãívá v ovûfiování pravosti podpisÛ a otiskÛ úfiedních razítek a peãetí na této vefiejné listinû. Superlegalizace se nevyÏaduje v pfiípadû, Ïe tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je âR vázána. Takovou mezinárodní smlouvou je napfiíklad Úmluva o zru‰ení poÏadavku ovûfiování cizích vefiejn˘ch listin z 5. fiíjna 1961, která odstranila mezi smluvními státy poÏadavek superlegalizace a nahradila jej zvlá‰tní doloÏkou, která se naz˘vá Apostila. V tomto pfiípadû tedy listina nemusí b˘t ovûfiena zastupitelsk˘m úfiadem âR v zahraniãí, ale koneãné ovûfiení provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Informaci o tom, zda je tfieba provedení superlegalizace nebo zaji‰tûní apostily, je moÏné zjistit telefonick˘m dotazem na zastupitelském úfiadu âR. 35
Nûkdy není tfieba listinu vÛbec ovûfiovat. Jedná se o pfiípady, kdy ve vztahu mezi âR a konkrétním státem platí dvoustranná mezinárodní smlouva, která upravuje osvobození od ovûfiení. Seznam smluv o právní pomoci, které upravují osvobození od ovûfiení, lze najít na webové stránce Ministerstva spravedlnosti, ãást Mezinárodní vztahy, Informace.
11.4. Uznání zahraniãního vysoko‰kolského vzdûlání Pokud jste v zahraniãí absolvoval(a) vysoko‰kolské vzdûlání, mÛÏete si poÏádat o uznání tohoto vzdûlání pro âR. Písemná Ïádost se podává: • • • •
Ministerstvu obrany Ministerstvu ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy Ministerstvu vnitra Pfiíslu‰né vefiejné vysoké ‰kole, která uskuteãÀuje akreditovan˘ studijní program, kter˘ je obsahovû podobn˘ Va‰emu získanému vzdûlání.
M·MT se zab˘vá uznáním vysoko‰kolského vzdûlání pokud bylo získáno v tûchto státech: Afghánistán, Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Maìarsko, Polsko, Kyrgyzstán. Moldávie, Turkmenistán, TadÏikistán. Ministerstvo obrany se zab˘vá uznáním vysoko‰kolského vzdûlání získaného v oblasti vojenství a ministerstvo vnitra fie‰í vzdûlání získané v oblasti práce policie. Jiné pfiípady a ostatní státy fie‰í pfiímo konkrétní vysoká ‰kola. Písemná Ïádost o uznání zahraniãního vzdûlání a kvalifikace musí obsahovat: jméno a pfiíjmení Ïadatele, datum narození, adresu trvalého bydli‰tû, název a adresu zahraniãní vysoké ‰koly, název studijního programu a oboru studia, datum zahájení a ukonãení studia. K této písemné Ïádosti se pfiikládá:
ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evropské unie. Existují profese regulované a neregulované. V˘kon regulovan˘ch profesí vyÏaduje urãité poÏadavky, bez jejichÏ splnûní nemÛÏe osoba toto povolání ãi ãinnost vykonávat (napfi. stupeÀ a obor vzdûlání, praxe, bezúhonnost, zdravotní zpÛsobilost….). Obãan EU, ·v˘carska, Lichten‰tejnska, Norska a Islandu: Obecnû platí zásada, Ïe je-li obãan EU schopen vykonávat profesi ve své domácí zemi, pak ji mÛÏe vykonávat ve v‰ech ostatních státech Evropské unie. Pro v˘kon regulovan˘ch profesí (jejich seznam najdete napfi. na webov˘ch stránkách M·MT) v‰ak musíte poÏádat o uznání kvalifikace. Pokud Vám bude kvalifikace uznána, mÛÏete zaãít povolání okamÏitû vykonávat, v opaãném pfiípadû je tfieba absolvovat rozdílov˘ test anebo praxi. V rámci Evropské unie jsou na základû speciální oborové smûrnice automaticky uznávány profese lékafiÛ, dentistÛ, v‰eobecn˘ch zdravotních sester, veterináfiÛ, magistrÛ farmacie nebo architektÛ. Smûrnice harmonizují minimální obsah studia a tak umoÏÀují automatické vzájemné uznávání diplomÛ, osvûdãení a dokladÛ o vzdûlání. Není-li povolání regulované, lze jej vykonávat bez uznání kvalifikace. V pfiípadû, Ïe se v‰ak jedná o regulované povolání, pak musí Ïadatel poÏádat o uznání své odborné kvalifikace u relevantního uznávacího orgánu. Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy je ústfiedním správním orgánem odpovûdn˘m za koordinaci správních ãinností v oblasti uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem, oprávnûn˘m rozhodnout v konkrétní vûci o uznání odborné kvalifikace je ale ústfiední správní úfiad âeské republiky, do jehoÏ pÛsobnosti regulovaná ãinnost náleÏí nebo jehoÏ pÛsobnost je regulované ãinnosti nejbliωí. V pfiípadû, Ïe uchazeã hodlá vykonávat regulovanou ãinnost jako podnikatel formou Ïivnosti je uznávacím orgánem Ministerstvo prÛmyslu a obchodu.V pfiípadû, Ïe o oprávnûní vykonávat regulovanou ãinnost rozhoduje podle zvlá‰tního právního pfiedpisu profesní komora, je uznávacím orgánem tato komora. Pokud jsou shledány nedostatky, mÛÏe b˘t náprava sjednána:
-
úfiednû ovûfiená kopie diplomu a její ovûfien˘ pfieklad úfiednû ovûfiená kopie seznamu vykonan˘ch zkou‰ek a jeho ovûfien˘ pfieklad oba dokumenty musí b˘t ovûfieny Apostilou ãi superlegalizovány, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
1. dÛkazem o odborné praxi, pokud je vzdûlání nebo pfiíprava Ïadatele o minimálnû 1 rok krat‰í neÏ je pfiedpokládáno v âR 2. rozdílovou zkou‰kou nebo adaptaãním obdobím:
LhÛta pro vyfiízení Va‰í Ïádosti je 30 dnÛ, pfii sloÏitûj‰ích pfiípadech je tato lhÛta prodlouÏena na dnÛ 60 ode dne doruãení v‰ech náleÏitostí. Tato procedura není zpoplatnûna. Proti rozhodnutí se lze odvolat.
-
11.5. Uznání odborn˘ch kvalifikací
-
pokud existují podstatné rozdíly ve vzdûlání pro povolení zkou‰ky musí úfiady vydat seznam pfiedmûtÛ, které po srovnání vzdûlání a pfiípravy dosaÏené a té poÏadované v âR, nejsou pokryty diplomem nebo jin˘m dokladem formální kvalifikace Ïadatele zkou‰ka by mûla pokr˘vat ty pfiedmûty, které jsou skuteãnû nutné k v˘konu povolání v âR
V˘‰e zmínûn˘ postup se t˘ká situace, kdy chcete uznat dosaÏené akademické vzdûlání. Pro uznání kvalifikace pro v˘kon zamûstnání, které jste bûhem Ïivota vykonával(a) je postup trochu jin˘. Uznávání odborn˘ch kvalifikací upravuje v âR zákon 36
37
11.5.1. Postup pfii Ïádání o uznání odborné kvalifikace: Îádost se podává na vyplnûném formuláfii (je na webov˘ch stránkách M·MT nebo k dostání na ministerstvu ãi u orgánu, kter˘ se uznáním kvalifikace zab˘vá). Îádost o uznání kvalifikace je nutné doloÏit: • prÛkazem totoÏnosti a dokladem osvûdãujícím státní pfiíslu‰nost • dokladem o odborné kvalifikaci, ze kterého je zfiejmé: a) doklad o vzdûlání a odborné pfiípravû: z nûho musí b˘t zfiejm˘ jeho stupeÀ (tj. vzdûlání základní, stfiední, vy‰‰í odborné, vysoko‰kolské bakaláfiské nebo magisterské), a musí z nûj vypl˘vat délka a obsah vzdûlání a pfiípravy, kter˘ prokazuje b) doklad o v˘konu pfiedmûtné ãinnosti, jenÏ musí obsahovat údaje potfiebné pro posouzení Ïádosti o uznání odborné kvalifikace, zejména údaje o délce, obsahu a formû v˘konu pfiedmûtné ãinnosti - dokladem o jiné zpÛsobilosti - doklad o zaplacení správního poplatku Doklady o odborné kvalifikaci a doklad o jiné zpÛsobilosti je nutné pfiedloÏit v originále ãi ovûfiené kopii a musí b˘t pfieloÏeny do ãeského jazyka. Vyplnûnou Ïádost spolu s ostatními doklady pfiedáváte uznávacímu orgánu nebo M·MT, které je tomuto orgánu postoupí. Ve lhÛtû do 90 (max 120) dnÛ od obdrÏení v‰ech náleÏitostí by mûl orgán vydat rozhodnutí. Odpovûdn˘ orgán : - uzná kvalifikaci, nebo - poÏaduje od Ïadatele pfied uznáním odborné kvalifikace splnûní kompenzaãních opatfiení (v˘kon ãinnosti ve stanovené délce, absolvování adaptaãního období nebo sloÏení rozdílové zkou‰ky), nebo - zamítne Ïádost o uznání odborné kvalifikace Proti rozhodnutí se lze odvolat. Uznávání odborné kvalifikace u cizince z tfietí zemû (mimo EU a EHP) nepodléhá zvlá‰tní právní úpravû. Ve‰keré informace je moÏné získat u pfiíslu‰n˘ch orgánÛ podle dané kvalifikace (napfi. Lékafiská komora, Advokátní komora, M·MT, MPO apod.). Nûkteré zemû podepsaly mezinárodní smlouvy - dÛleÏitá je pfiedev‰ím Lisabonská úmluva - o uznávání kvalifikací t˘kajících se vysoko‰kolského vzdûlávání v evropském regionu. âeská republika je jejím signatáfiem. V pfiípadû, Ïe není s pfiíslu‰n˘m státem uzavfiena Ïádná taková smlouva, bude tfieba pfiedloÏit doklad o dosaÏeném vzdûlání k nostrifikaci, tj. uznání (vût‰inou ministerstvu ‰kolství).
38
12. ADRESÁ¤ Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy Karmelitská 7 118 12 Praha 1 tel: 257193111 http://www.msmt.cz
Univerzita Karlova v Praze Informaãnû-poradenské centrum ·kolská 13a 110 00 Praha 1 tel: 222 232 452 fax: 222 232 252
Kanceláfi pro studenty se speciálními potfiebami Informaãnû-poradenské centrum UK Celetná 13, Praha 1 – pfiízemí (bezbariérov˘ pfiístup) telefon 224 491 604, fax 224 491 895
Centrum distanãního vzdûlávání Biskupské námûstí 1 771 11 Olomouc tel: 585 631 124 fax: 585 631 212 http://www.cdiv.upol.cz
PraÏská pedagogická-psychologická poradna Ohradní 20 140 00 Praha 4 tel/fax : 241 480 250 http://www.pppp.cz
DÛm zahraniãních sluÏeb SenováÏné nám. 26 110 06 Praha 1 tel :224 398 263 fax : 224 222 583 http://www.dzs.cz
39
Úfiad práce Praha hl. m. Prahy Informaãní a poradenské stfiedisko pro volbu a zmûnu povolání DomaÏlická 11 130 11 Praha 3 tel. ã. poradenství: 221 924 832 tel. ã. vedoucí: 221 924 831 fax.: 257 328 198 e-mail:
[email protected]
Magistrát hl.m. Prahy nám. F.Kafky 16 110 00 Praha 1 tel: 236001111 http://www.praha-mesto.cz
Magistrát mûsta Brna Malinovského nám. 3 602 00 Brno tel: 542171111 http://www.brno.cz
Krajsk˘ úfiad - Jihoãesk˘ kraj U Zimního stadionu 1952/2 37076 âeské Budûjovice tel: 386720111 fax:386359049 http://www.kraj-jihocesky.cz
Krajsk˘ úfiad - Jihomoravsk˘ kraj Îerotínovo námûstí 3/5 60182 Brno tel: 541651111 fax: 541651209 http://www.kr-jihomoravsky.cz http://www.jizni-morava.cz
Krajsk˘ úfiad - Karlovarsk˘ kraj Závodní 353/88 36001 Karlovy Vary tel: 353502111 fax: 353331509 http://www.kr-karlovarsky.cz 40
Krajsk˘ úfiad - Kraj Vysoãina ÎiÏkova 57 58733 Jihlava tel: 564602111 fax: 564602420 http://www.kr-vysocina.cz
Krajsk˘ úfiad - Královéhradeck˘ kraj Wonkova 1142 50002 Hradec Králové tel:495817111 fax: 495817336 http://www.kr-kralovehradecky.cz
Krajsk˘ úfiad - Libereck˘ kraj U Jezu 642/2a 46001 Liberec 1 tel:485226111 fax:485226330 http://www.kraj-lbc.cz
Krajsk˘ úfiad - Moravskoslezsk˘ kraj 28.fiíjna 117 70218 Moravská Ostrava tel:595622222 fax:595622126 http://www.kr-moravskoslezsky.cz
Krajsk˘ úfiad - Olomouck˘ kraj Jeremenkova 40a 77911 Olomouc tel:585508111 fax:585508813 http://www.kr-olomoucky.cz
Krajsk˘ úfiad - Pardubick˘ kraj Komenského nám. 125 53211 Pardubice tel:466026111 fax:466611220 http://www.pardubickykraj.cz
41
Krajsk˘ úfiad - PlzeÀsk˘ kraj ·kroupova 18 30613 PlzeÀ tel:377195111 fax:377195078 http://www.kr-plzensky.cz
Krajsk˘ úfiad - Ústeck˘ kraj Velká Hradební 3118/48 40002 Ústí nad Labem tel:475657111 fax:475200245 http://www.kr-ustecky.cz
Krajsk˘ úfiad - Zlínsk˘ kraj Tfiída Tomá‰e Bati 3792 76190 Zlín tel:577043111 fax: 577043152 http://www.kr-zlinsky.cz
Krajsk˘ úfiad - Stfiedoãesk˘ kraj Odbor ‰kolství, mládeÏe a sportu Zborovská 11 15021 Praha 5 tel:257280293 http://www.kr-stredocesky.cz
Agentura DAHA (Agentura v oblasti celoÏivotního vzdûlávání) Na veselí 56 140 00 Praha 4 tel : 241 400 306 fax : 261 213 282 http://www.daha.cz
Poradenská centra V· Informaãní a poradenské centrum âeského vysokého uãení technického Zikova 4 166 35 Praha 6 tel. 224353469, 3119690 fax. 224353473 http://www.cvut.cz Poradenské centrum V·B-TU 17. listopadu 15, 70833 Ostrava-Poruba, http://www.vsb.cz Poradenské centrum pro studenty Îerotínovo nám. 9 601 77 Brno tel., fax. 05/42128227 http://www.rect.muni.cz/pcentrum Pedagogická fakulta Brnûnská 2 400 96 Ústí nad Labem tel., fax. 047/5207875 tel. 047/5301343 (dopoledne) http://pf.ujep.cz Akademická psychologická poradna Vysoké ‰koly ekonomické nám. W.Curchilla 4 130 67 Praha 3 http:// www.vse.cz Psychologická poradna Univerzity Hradec Králové Víta Nejedlého 573 500 03 Hradec Králové http://www.uhk.cz Institut celoÏivotního vzdûlávání Havífiov o.p.s. Pracovi‰tû Havífiov, Junácká 3, Havífiov-Podlesí tel: 596 411 350, 596 411 343 Deta‰ované pracovi‰tû Havífiov: Hotel Impuls, U hfii‰tû 13b/1324, 735 64 Havífiov-Pr. Suchá tel : 596 546 350 Deta‰ované pracovi‰tû Praha: nám.W. Curchilla 2, 113 59 Praha3 – ÎiÏkov tel/fax: 234 462 070 http://www.incev.cz
42
43
Vybrané internetové adresy: http://www.stredniskoly.cz http://www. zakladniskoly.cz http://www.zskola.cz http://www.vysokeskoly.cz http://www.univerzita.net/index_cz.htm http://www.vyssiodborneskoly.com
DÛleÏité instituce a organizace http://www.asociacevos.cz (Asociace vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol) http://www.csvs.cz (Centrum pro studium vysokého ‰kolství) http://www.cuni.cz (Informaãní stránky Univerzity Karlovy) http://www.uiv.cz (Ústav pro informace ve vzdûlání) http://delta.uiv.cz (Databáze UIV) http://www.nuov.cz (Národní ústav odborného vzdûlávání) http://www.ceskaskola.cz (Informace z oblasti ‰kolství pro pedagogy, studenty i rodiãe) http://www.skolaonline.cz (Vzdûlávací a informaãní portál pro základní a stfiední ‰koly) http://www.educity.cz (Vzdûlávání, kurzy a ‰kolení âR) http://www.atlasskolstvi.cz (Pfiehled ‰kol a studijní nabídky) http://www.ipvz.cz (Postgraduální v˘uka a vzdûlávání ve zdravotnictví)
13. SEZNAM VYBRAN¯CH LEGISLATIVNÍCH P¤EDPISÒ VZTAHUJÍCÍCH SE KE VZDùLÁVÁNÍ Zákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním, základním, vy‰‰ím odborném a jiném vzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), kter˘ nab˘vá úãinnosti dnem 1.1.2005 s v˘jimkou ustanovení uveden˘ch v §192; Zákon ã. 562/2004 Sb., kter˘m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s pfiijetím ‰kolského zákona, kter˘ nab˘vá úãinnosti dnem 1.1.2005; Zákon ã. 111/1998 Sb., o vysok˘ch ‰kolách a o zmûnû a doplnûní dal‰ích zákonÛ (zákon o vysok˘ch ‰kolách) Zákon ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛ Evropské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznávání odborné kvalifikace). Vyhlá‰ka M·MT ã. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a podmínkách nostrifikace vysvûdãení vydan˘ch zahraniãními ‰kolami, ve znûní vyhlá‰ky ã. 332/1998 Sb
Rekvalifikace http://www.rekvalifikace.cz (rozcestník ve svûtû rekvalifikací, databáze institucí a organizací poskytujících rekvalifikaãní kurzy)
Pokyn ã. 21836/2000-11 M·MT ke vzdûlávání cizincÛ v základních ‰kolách, stfiedních ‰kolách a vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách, vãetnû speciálních ‰kol, v âeské republice (vydáno 24. 7. 2000, úãinnost od 1. 9. 2000, uvefiejnûno ve Vûstníku M·MT ã. 9/2000).
Jazykové ‰koly a agentury http://www.sjs.cz (Jazyková ‰kola hl.m. Prahy) http://www.ujop.cuni.cz (Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK) http://www.jazykovky.cz (Jazykové vzdûlávání) http://www. jazykoveskoly.cz (Ucelen˘ seznam jazykov˘ch ‰kol)
Metodick˘ pokyn k ‰kolní docházce ÏadatelÛ o azyl ãj. 10 149/2002-22 (vydáno 15.5.2002, úãinnost od 1.6.2002, uvefiejnûno ve Vûstníku M·MT ã. 6/2002) Pokyn ministra ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy k zaji‰tûní kursÛ ãeského jazyka pro azylanty ãj. 21 153/2000-35 (vydáno 4.6.2000, úãinnost od 1.7.2000, vydáno ve Vûstníku M·MT ã. 7/2000) Seznam platn˘ch mezinárodních smluv v pÛsobnosti M·MT a dot˘kajících se pÛsobnosti M·MT • seznam obsahuje i názvy dvoustrann˘ch smluv, které zakotvují moÏnost studia zahraniãních studentÛ v âR a zpÛsob finanãního pokrytí jejich studia
44
45
Poznámky:
46
Poznámky:
47
Foto, poãítaãová sazba a tisk:
Barto‰ova ãtvrÈ 4160, 760 01 Zlín e-mail:
[email protected] web: www.decos.cz
