Citová vazba rodiče jako mediátor poruch chování dítěte

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA

Bakalářská práce

Citová vazba rodiče jako mediátor poruch chování dítěte Interpretace výzkumného textu Jana Georgievová

Katedra: Sociální práce Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Mašát Studijní program: Sociální práce, B7508 Studijní obor: Pastorační a sociální práce

Praha 2014

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci s názvem „Citová vazba rodiče jako mediátor poruch chování dítěte: Interpretace výzkumného textu“ napsala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. V Praze dne 12. 5. 2014

Jana Georgievová

Bibliografická citace GEORGIEVOVÁ, Jana. Citová vazba rodiče jako mediátor poruch chování dítěte: Interpretace výzkumného textu. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Vladimír Mašát.

Anotace Práce se snaţí čerpat z poznatků získaných z výzkumu a jiné odborné literatury se záměrem poznat vliv raných citových vazeb rodičů a kvality manţelství na jejich výchovný styl a pozdější chování dítěte v mateřské škole. Celý text směřuje k tomu, popsat vnitřní konstrukty vzájemných rodinných vlivů. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část, kterým předchází úvod se stanoveným cílem a vymezeným problémem. Teoretická část představuje klíčové téma citové vazby a v druhé kapitole pak metody, jak lze vazbu zkoumat a kategorizovat. Seznámení se se způsobem výzkumu vazebných jevů slouţí zároveň jako příprava na část praktickou. Dále se zabývám poruchami chování, jejich symptomy a skupinami. Na začátku praktické části mé bakalářské práce se nachází kapitola „Metodologie“, zde vymezuji své záměry, výzkumný problém, cíle výzkumu, výzkumné otázky a popisuji specifika metody interpretace a výběru cílového dokumentu. Hlavní a nejdelší částí mé práce je samotná hloubková interpretace výzkumného textu, na kterou uţ navazuje pouze kapitola s názvem „Diskuze“, zde se snaţím o reflexi interpretovaného textu, konfrontaci s cílem vlastního výzkumu a o zodpovězení výzkumných otázek. V závěru vše shrnuji, hodnotím a nabízím další moţnosti pokračování mé odborné práce.

Klíčová slova Citová vazba, poruchy chování, sociální adaptace, manţelský konflikt, výchovný styl, longitudinální studie, strukturální model, analýza dat

Summary This thesis tries to gain insight into the model of correlation of parents´ attachment, marital quality and later behavior manners of the child in the elementary school, using the knowledge of research paper and other specialized publications. The whole text aims to describe inner constructs of family influences. There are two parts in this thesis- theoretical part and

4

practical part preceded by an introduction including the main target and defined problem. The theoretical part presents the key topic of attachment with the methods of measuring it and categories of attachment in the second chapter. Meeting the methods of examining the attachment is also important as a preparation for the practical part. Last thing I deal with in the theoretical part are behavioral disorders, their symptoms and groups. Practical part begins with the section “Methodology", where the intentions are set down together with research problem, research objectives and questions. In this chapter, I also describe the specifics of my own method- interpretation and criteria for the selection of the target document. The main and longest part of my thesis is in-depth interpretation of the research paper which results in the chapter “Discussions”. There is the reflection of the interpreted text, confrontation with my own research target and answers the research questions. In the end of the thesis is the summary of my thesis, I also try to evaluate and offer more options for the continuation of research.

Keywords Attachment, behavioral problems, social adaptation, marital conflict, parenting style, longitudinal study, structural model, data analysis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé práce Vladimíru Mašátovi, za jeho konstruktivní připomínky a odborné vedení.

6

Obsah Úvod............................................................................................................. 10 I. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................... 12 1 Teorie citové vazby ............................................................................... 13 2 Metody zkoumání a typy citových vazeb .............................................. 14 2.1 Pozorování a bezpečná/nejistá vazba ............................................. 14 2.2 Neznámá situace............................................................................. 15 2.3 AAI- Adult Attachment Interview ................................................. 15 3 Poruchy chování u dětí .......................................................................... 17 II. PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................... 18 4 Metodologie ........................................................................................... 19 4.1 Výzkumný problém ........................................................................ 19 4.2 Cíle výzkumu ................................................................................. 19 4.3 Výzkumné otázky........................................................................... 19 4.4 Metodologický přístup ................................................................... 19 4.4.1 Metoda .................................................................................... 20

5

4.4.2

Výběr dokumentů ................................................................... 20

4.4.3

Postup interpretace .................................................................. 21

Interpretace výzkumného textu ............................................................. 23 5.1 O textu, autorech a jejich záměrech ............................................... 23 5.2 Zdroj inspirace ............................................................................... 24 5.2.1 Citová vazba a vývoj dětí........................................................ 24 5.2.2

Citová vazba a rodičovská role ............................................... 25

5.2.3

Manţelství rodičů jako motor pohánějící rodinný systém ...... 25

5.3 Vlastní výzva k šetření ................................................................... 25 5.4 Metoda výzkumu ............................................................................ 26 5.4.1 Adult Attachment Interview ................................................... 27 5.4.2

Brief Marital Adjustment Test ................................................ 30

5.4.3

Pozorování .............................................................................. 30

5.4.4

Child Adaptive Behavior Inventory ........................................ 31

5.5 Strategie analýzy dat ...................................................................... 32 5.6 Výsledky ........................................................................................ 33 5.6.1 Externalizované poruchy chování ........................................... 36 5.6.2

Internalizované poruchy chování ............................................ 37

5.6.3

Poskytnuté náhledy/ modely propojení .................................. 37

6 Diskuze .................................................................................................. 40 Závěr ............................................................................................................ 43 Seznam literatury ......................................................................................... 44 A. Knihy .............................................................................................. 44 B. Články ............................................................................................ 44 C. Elektronické zdroje ........................................................................ 44 a. Příspěvky ve sborníku ................................................................ 44

8

b.

Akademické práce ...................................................................... 45

c.

Příspěvky na Wikipedii .............................................................. 45

a.

Elektronické články .................................................................... 46

b.

Jiné dokumenty........................................................................... 46

9

Úvod Neboť metodologie sociální práce musí nutně čerpat z poznatků získaných z výzkumů, aby správně došla k rozboru cílové situace a zvolila vhodný postup k zamýšlené změně, rozhodla jsem se osobně přispět svým odborným znalostem, a sice v tématu, které je mi nejbliţší- tedy rodina. V následujících odstavcích bych ráda podrobněji rozvedla důvody, proč jsem si vybrala takové téma a definovala cíl. K zaměření mé práce mě inspirovala vlastní dvouletá činnost na oddělení pro matky s dětmi zřízené diagnostickým a výchovným ústavem a střediskem výchovné péče. Čas, který jsem s nezletilými klientkami, jejich dětmi a ţivotními příběhy strávila, mi poskytl příleţitost vypozorovat určité způsoby chování, návyky a rysy interakcí s dětmi. Často jsem nacházela spojitost mezi klientčinou rodinnou anamnézou, jejími výchovnými tendencemi a projevy dítěte- viditelněji u matek z dysfunkčních rodin. Práce s negativními rysy výchovy klientky byla pak o to náročnější, ţe klientka sama nevěděla, proč se ve specifické situaci při interakci s dítětem, chová daným způsobem. Studie, které vycházejí z teorie citové vazby dospělého, často toto téma propojují s výzkumem dalších konkrétních jevů- schopností navazovat partnerský vztah, adaptovat se v roli partnera a rodiče, projevů chování dětí a podobně. Při práci s takovými dokumenty, které se snaţí přijít na modely vlivů a vazeb v rámci rodinných systémů, jsem brzy pochopila, ţe stejně jako je sloţitá práce s porozuměním a s výchovnými pohnutkami některých matek, tak jsou také sloţité výzkumné konstrukty. Proto i cíl mé práce je pokusit se proniknout do konstruktu vzájemných rodinných vlivů skrz hloubkové poznání výzkumného konstruktu a z jednotlivých částí zjistit případné moţnosti intervence negativních jevů. Dalším cílem bylo stanovit hypotézy moţného vlivu raných citových vazeb na pozdější výchovný styl rodičovské postavy a na chování dítěte, toho pak dosáhnout pomocí interpretace vybrané zahraniční studie. Abych svůj cíl mohla naplnit, bylo nutné nejprve důkladně nastudovat a popsat odbornou literaturu k teorii citové vazby, k metodám, které citovou vazbu zkoumají a k poruchám chování. Shrnutí nejzásadnějších a zároveň pro moji práci relevantních poznatků, tvoří teoretickou část mojí práce. Praktická část začíná zpracovanou metodologií, kde je popsána metoda a záměry a postup práce s textem, také si zde definuji vlastní výzkumné otázky. Samotná hloubková interpretace výzkumného textu tvoří nejdelší část mé práce a ústí v závěrečnou kapitolu „Diskuze“, kde celý průběh interpretace hodnotím a odpovídám na své výzkumné otázky. V této kapitole se snaţím reflektovat cíl mé práce.

10

V závěru shrnuji a hodnotím klíčové momenty vlastního textu, informuji o tom, zda byl splněn cíl práce, také však nabízím moţnosti pokračování této práce.

11

I.

12

TEORETICKÁ ČÁST

1 Teorie citové vazby Neboť citová vazba je ústředním motivem, kolem kterého se vše další odvíjí, rozhodla jsem se ji nastudovat a popsat jako první. Teorie citové vazby zkoumá citové vazby dětí k vazebným postavám. Tuto teorii formuloval psychoanalytik John Bowlby a ve své knize „Vazba“ uvádí, ţe pro jeho vlastní zkoumání pouţíval jako rámec i zdroj inspirace Freudovu psychoanalýzu. Tato teorie tudíţ stejně jako psychoanalýza pracuje s důleţitými mezníky a záţitky v raném ţivotě jedince, s traumaty, ztrátou, způsoby vyrovnávání.1 Na rozdíl od Freuda, který se k dětským záţitkům a nezpracovaným emocím dostával zpětně přes volné asociace, sny apod., zaměřuje se Bowlby přímo na dítě a pozoruje jeho interakce s vazebnými postavami a toto pozorování pouţívá jako primární data k popisu vzorců chování, které se projevují v dětství. Postupuje tedy od události či záţitku k patologickému rozvoji osobnosti. Nikoliv naopak.2 V souvislosti s předmětem zájmu Johna Bowlbyho lze tedy říci, ţe teorie citové vazby zkoumá citové přilnutí/citovou vazbu dítěte k vazebným osobám (nejčastěji k matce). Takové připoutání většinou probíhá nejsilněji v prvních letech ţivota dítěte a Bowlby zmiňuje, ţe se projevuje a je provázeno různými typy chování dítěte, jako například otáčení hlavy k matce, uchopování, úsměv, pláč, ţvatlání.3 Autor Nathan A. Fox, jeţ zpracoval metaanalýzu studií s názvem „Takoví jsme byli: Vzpomínky dospělého na vlastní vazebné záţitky a jeho role ve vztahu dítě-rodič: Komentář k van Ijzendoornovi“ (Of the Way We Were: Adult Memories About Attachment Experiences and Their Role in Determining Infant-Parent Relationships: A Commentary on van Ijzendoorn), doplňuje informace k tomu, ţe Bowlby má „úzký“ pohled na dopady popsaného vazebného modelu, neboť bere raný vztah a ranou citovou vazbu jen jako model, podle kterého vznikají další intimní vztahy. Fox ale uvádí, ţe je k dispozici i široký pohled na důsledky citové vazby, který přináší tzv. NeoBowlbiáni, podle tohoto pohledu, který přijalo mnoho dalších studií, má raná citová vazba vliv na psychický stav jedince, důvěru či nedůvěru k prostředí, formování vztahů, sociální adaptaci, sebevědomí dítěte i jeho sebeuvědomění.4

1

Bowlby, str. 12 Bowlby, str. 18-19 3 Bowlby, str. 232-258 4 Fox, str. 405 2

13

2 Metody zkoumání a typy citových vazeb Aby mohli odborníci zkoumat závislost rané citové vazby a jiných proměnných, bylo nutné vytvořit příslušnou metodologii ke klasifikaci citových vazeb. Jelikoţ je tato klasifikace závislá na metodě výzkumu, rozhodla jsem vybrané metody a kategorie citových vazeb popsat společně v této kapitole. Vybrala jsem pouze ty metody, které byly pro moji další práci relevantní a zároveň jsem vyuţila názoru autora Marinuse van Ijzendoorna, který zpracoval přehled studií mezigeneračního přenosu výchovných stylů u neklinické populace, a z jeho recenze výsledků několika studií můţeme vyčíst, ţe ke zkoumání citové vazby je vhodné vyuţívat metodu Neznámé situace (Strange Situation Procedure) a metodu AAI- Adult Attachment Interview pro jejich dobrou účinnost (na rozdíl od metod dotazníků a selfreportů, u kterých je velká moţnost zabarvování odpovědí).5

2.1 Pozorování a bezpečná/nejistá vazba Jiţ v první kapitole jsem zmínila, ţe John Bowlby začínal na rozdíl od psychoanalýzy pozorováním dítěte. Jak je uvedeno i v publikaci s názvem „Učení k lásce: z objetí matky do objetí milence“ (Learning to Love: From Your Mother´s Arms To Your Lover´s Arms) od autora Theodore Waterse, John Bowlby se společně s kanadskou psycholoţkou Mary Ainsworth začali pokoušet měřit vztah matky a nemluvněte. Díky pozorování zjistili, ţe v nejběţnějším a nejuspokojivějším vztahu matky a dítěte, dítě téměř neprojevuje závislost na matce, ale je velmi aktivním objevovatelem, který zkouší své nové dovednosti a zároveň pouţívá svoji matku jako „základnu“, kde najde bezpečí. Bowlby a Ainsworthová nazvali takový druh přilnutí „bezpečnou vazbou“ (secure attachment).6 Ostatní nemluvňata, která pak nejednala s takovou sebejistotou, měla pak podle Bowlbyho a Ainsworthové „nejistou vazbu“ na matku (insecure attachment). Theodore Waters ve svém článku ještě doplňuje, ţe se sebejistota utváří na základě zkušeností. Doslova píše: „Kdyţ jsi tu pro mě stále byla, počítám, ţe tu budeš i nadále. Pokud mě jednou necháš upadnout zrovna, kdyţ tě potřebuji, nemohu vědět, zda se na tebe mohu nadále spolehnout.“7

5

Ijzendoorn, str. 76-99 Waters, str. 1-2 7 Waters, str. 2 6

14

2.2 Neznámá situace Pro další zkoumání a popis zmíněných vazeb u dítěte, vymyslela Ainsworthová jednoduchý 20 minutový pokus nazvaný „Neznámá Situace“ (Strange Situation). Postup vypadal asi takto: Dítě a matka si společně hrají v malé výzkumné místnosti. V místnosti je k dispozici pouze ţidle pro matku a na zemi hračky pro dítě. Ve dvou klíčových momentech je matka pobídnuta k opuštění místnosti na tři minuty (jednou společně se ţenou, která vede výzkum, jednou sama). Ainsworthová začala takto pozorovat 30 dětí. Na základě pozorování mohla viditelně oddělit děti s bezpečnou vazbou od těch s nejistou vazbou. Zásadním momentem, kde se tato vazba projevila, byl návrat matky k dítěti.8 Děti, které měly jiţ utvořený základ bezpečí z domova, byly šťastné, kdyţ viděly matku přicházet- přestaly ihned plakat a vítaly ji s úsměvem či se uklidnily ve chvíli, kdy je matka pevně objala. Tyto děti měly „bezpečnou vazbu“ (secure attachment). 9 Děti, které měly problémy s důvěrou, se chovaly odlišně- jednu skupinu tvořily ty děti, které se po návratu matky do místnosti otočily ke zdi a na matku nereagovaly či se náhle začaly cíleně zajímat o nějaký detail v místnosti (např. koberec). Těmto dětem byla klasifikována „nejistá-vyhýbavá vazba“ (insecureavoidant attachment). Další skupinu tvořila nemluvňata, která po návratu matky nepřestávala zoufale brečet a při vyzvednutí do náruče matku odstrkovala a ještě dlouho se nemohla uklidnit. Jejich citová vazba byla nazvána „úzkostně-ambivalentní“ (insecure-ambivalent).10 K tomuto modelu byla později přidána ještě jedna kategorie, kterou popisuje Ijzendoorn. Jde o „nejistě-dezorganizovanou citovou vazbu“ (insecure-disorganized attachment), kdy děti nevykazovaly ţádný specifický přístup ke stresu z oddělení od vazebné postavy a chovaly se rozporuplně a nepředvídatelně.11

2.3 AAI- Adult Attachment Interview Vhodná metoda ke zkoumání citových vazeb u dětí popsaná výše byla vytvořena v roce 1970, na metodu, která by dokázala určit ranou citovou vazbu dospělých, se muselo počkat ještě 20 let. Autorkou byla Mary Main, studentka Mary Ainsworth a metoda se nazývá „Adult Attachment Interview“12 (ve volném překladu „Rozhovor o citové vazbě dospělého“).

8

Waters, str. 2 Waters, str. 2 10 Waters, str. 2 11 Ijzendoorn, str. 85 12 Waters, str. 2 9

15

Ijzendoorn ve své publikaci popisuje metodu i způsob klasifikace. AAI má formu polostrukturovaného rozhovoru a slouţí ke zjištění náhledu dospělého na jeho rané vztahy s rodičovskými postavami, s tím souvisejících vzpomínek a současného vztahu s rodiči.13 Kódováním výsledků AAI byly získány čtyři vazebné kategorie. Dospělí, kteří v rozhovoru dokázali souvisle popsat své záţitky (ať uţ negativního či pozitivního charakteru), zároveň vnímali jejich vliv i vliv prvních dětských vztahů na vývoj své osobnosti a při popisu současných vztahů s rodičovskými postavami nebyly zaznamenány ţádné náznaky vzteku ani idealizace, byli zařazeni do skupiny s „jistou citovou vazbou“ (autonomous attachment).14 Ostatní tři skupiny tvořili „nejistí“ dospělí. Mezi ně patřila druhá vazebná kategorie- jedinci s „odmítavou citovou vazbou“ (dismissing attachment). Ti při rozhovoru naopak vliv raných vztahů znevaţovali a měli snahu své rodiče idealizovat, aniţ by však dané výroky potvrdili příslušnými vzpomínkami. Třetí skupina dospělých- „zapletení“ (enmeshed), nebyli s výzkumníkem schopni mluvit o vazebných záţitcích souvisle a srozumitelně, působili stále velmi angaţovaně do vlastní minulosti a v některých případech se objevoval vztek při popisu současných vztahů s vazebnými postavami. Poslední kategorie, označovaná jako „nerozřešená“ (unresolved), zahrnovala účastníky výzkumu, jeţ vypověděli o záţitku ztráty rodičovské postavy, ale tuto ztrátu stále nebyli schopni zpracovat sami v sobě a dokončit proces truchlení.15 Kategorie vytvořenými z metody SSP (Neznámé situace) a AAI spolu vzájemně korelují, a to podle stejné strategie při interakci s vazebnou postavou. Shodující se skupiny jsem vyznačila v této tabulce: Tabulka č. 1 Korelace kategorií metod AAI a SSP: Jistota vazby Bezpečná Nejistá

13

SSP Bezpečná Vyhýbavá Ambivalentní Dezorganizovaná

Ijzendoorn, str. 85 Ijzendoorn, str. 85 15 Ijzendoorn, str. 85 14

16

AAI Jistá Odmítavá Zapletená Nerozřešená

3 Poruchy chování u dětí Jelikoţ se ve své práci snaţím o pochopení modelů propojení v rodinných systémech a závislosti dětských projevů a modelů jednání na výchovném stylu jejich vlastních rodičů či citové vazbě rodičů, musím nejprve shrnout, co je vlastně myšleno „poruchami chování“, o jaké projevy jde. Podle Radka Ptáčka, který publikoval knihu s názvem „Poruchy chování v dětském věku“, jde o psychologický jev, kdy jedinec opakuje specifický vzorec chování alespoň 6 měsíců a porušuje jím sociální normy, pravidla a práva druhých.16 Ptáček pak doslova uvádí: „Během uplynulého roku musí být přítomny tři nebo více symptomů s jedním symptomem trvale přítomným v posledním půlroce.“17 Těmito symptomy/projevy poruch chování, jsou pak myšleny projevy agrese (vůči lidem i zvířatům- pere se, šikana, sexuální násilnost, hrubost apod.), vandalismu, porušování pravidel (záškoláctví, ponocování apod.), krádeţe a lhaní. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí ve znění 10. revize, mezi poruchy chování patří porucha chování vázaná na vztahy k rodině, nesocializovaná porucha chování (trvalé disociální a agresivní chování samotářského rázu), socializovaná porucha chování (trvalé disociální a agresivní chování jedince dobře integrovaného ve skupině), opoziční vzdorovité chování (vzdorovité, neposlušné a rozkladné chování), jiné poruchy chování, porucha chování NS.18 Dělení poruch, se kterým se setkáme v empirické části je dělení ne příliš známé- jde o internalizované a externalizované poruchy chování. Internalizované poruchy jsou podle autorky odborného článku na Education Portal Yolandy Williams takové poruchy, které nejsou tolik zřejmé okolí, neboť postihují více vnitřní prostředí dítěte- jsou směřovány dovnitř, patří sem například sebe-obviňování, deprese, osamělost, nervozita, ustrašenost, špatná koncentrace apod. Děti s internalizovanými poruchami chování mají často problém navazovat kontakty s ostatními vrstevníky. Naopak externalizované poruchy chování zřetelně rozpoznatelné jsou, neboť je jedinec projeví směrem k okolí. Patří sem agresivita, ničení věcí, utíkání z domu, delikvence, šikanování a další.19 16

Ptáček, str. 5-8 Ptáček, str. 8 18 F 91v MKN-10 19 WATERS, Theodore. Learning to Love: From Your Mother’s Arms To Your Lover’s Arms. In: Voice of the University of Toronto [online]. 2004, roč. 30, č. 19, s. 1-4 [cit. 201403-29]. Dostupné z: http://www.psychology.sunysb.edu/attachment/online/twaters_medium.pdf 17

17

II. PRAKTICKÁ ČÁST

18

4 Metodologie Ještě před tím, neţ jsem přistoupila k samotné praktické části- tedy zpracovávání interpretace, bylo nutné se rozhodnout o záměrech, s kterými budu s textem pracovat. Tyto záměry, které souvisejí s názvem práce i teoretickou částí, definuji v následujících kapitolách.

4.1 Výzkumný problém Výzkumný problém navazuje na téma mé práce, definovala bych ho takto: „Jak ovlivňují rané citové vazby pozdější rodičovský styl a jakým způsobem je moţno intervenovat v případě negativního vlivu na chování dítěte?“

4.2 Cíle výzkumu Ve své práci si kladu za cíl stanovit hypotézy moţného vlivu raných citových vazeb na pozdější výchovný styl rodičovské postavy a na chování dítěte, toho pak dosáhnout pomocí interpretace vybrané zahraniční studie. Mým druhým cílem bylo, pokusit se proniknout do konstruktu vzájemných rodinných vlivů skrz hloubkové poznání výzkumného konstruktu a z jednotlivých částí zjistit případné moţnosti intervence negativních jevů.

4.3 Výzkumné otázky Na základě výzkumného problému a cíle jsem se snaţila o definování vlastních výzkumných otázek, které se budu snaţit zodpovědět v průběhu interpretace výzkumného textu. Stanovila jsem si několik výzkumných otázek. „O čem výzkumný text vypovídá?“ „Jak vybraný výzkumný text popisuje vliv raných rodinných záţitků a citových vazeb na pozdější výchovný styl a chování dítěte?“ „Jaké moţné cesty intervence přenosu negativních emocí se dají z textu vyvodit?“ „Je vybraný výzkum, způsoby sběru dat a následná interpretace autorů legitimní?

4.4 Metodologický přístup K tomu, abych mohla zodpovědět klíčové otázky mé práce, bylo nutné zvolit vhodný instrument a zpracovat systém, s jakým budu k textu přistupovat tak, aby mi poskytl co nejvíce moţné porozumění. Tímto nástrojem byla interpretace.

19

4.4.1 Metoda Metodu hermeneutické interpretace jsem vybrala z metodologií pro analýzu kvalitativních dat proto, abych mohla poznat význam výzkumného textu v celém kontextu, pochopit jeho sdělení a dokázat odpovědět na své výzkumné otázky. Ráda bych teď tuto metodu popsala a podpořila tím relevantnost výběru metody pro účely mé práce. Jak uvádí Natalia Válková ve své diplomové práci s názvem „Otázky literární hermeneutiky“, interpretace umoţňuje dialog s textem, v této metodě jde o to vytrhávat v procesu nalezené elementy, zkoumat je a objasněné znovu vracet do kontextu.20 Autor hermeneutické interpretace má směřovat k co nejpřesnější interpretaci, která vyuţívá dokument ve své nejsilnější podobě.21 Proto se interpret v průběhu konfrontuje s vlastní nevědomostí a neustále si klade otázky, na něţ je text odpovědí. To potvrzuje i autorka Jane Kronick v článku s názvem „Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat“, kdyţ označuje výchozí text jako takový, který je schopen prohloubit vědomí interpreta.22 Ta samá autorka pak vymezuje důleţitý rys celého procesu interpretace- výkladu slov, slovních spojení, úryvků i celku, a sice fakt, ţe ohniskem pozornosti musí být text a jeho sdělení, nikoliv účinek na čtenáře.23 Dá se tedy říci, ţe pokud má být interpretace kvalitní, samotný text se musí stát cílem, nikoliv být pouze prostředkem. 4.4.2 Výběr dokumentů Autorka Jane Kronick však ve svém článku uvádí i další poţadavky na kvalitu interpretace. Jeden z nich souvisí také s výběrem a ospravedlněním dokumentů. Hlavním kritériem, které legitimuje samotný výběr metody, je poţadavek na to, aby podrobná analýza daného textu rozšířila mé vědění.24 Mé vlastní hledisko výběru, neméně důleţité a navazující na to předešlé, bylo téma dokumentu. To muselo úzce souviset či přímo pojednávat o vlivu raných citových vazeb a záţitků na pozdější rodičovství a výchovný styl, tedy muselo být relevantní pro téma mojí práce a pro obor sociální práce. Dalším kritériem bylo, zda studie pouţívá metodu „AAI“- Adult Attachment Interview, jejíţ moţnosti a vhodnost pro tuto problematiku jsem popsala v teoretické části. Jelikoţ jsem jiţ před kompletací práce měla předběţnou znalost tématu, vytvořila jsem si seznam vhodných dokumentů přímo z vědeckých recenzí a metaanalýz jiných autorů. Tyto dokumenty jsem se pak pokusila najít přes Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy a vyhledávač Google Scholar. Některé publikace však nebyly přístupné či byly přístupné jen z části. Po 20

Válková, str. 16 Válková, str. 45 22 Kronick, str. 61 23 Kronick, str. 61 24 Kronick, str. 63 21

20

shromáţdění všech dostupných a relevantních dokumentů, jsem vybrala dokument s názvem: „Historie citových vazeb rodičů a externalizované a internalizované chování dětí: zkoumání rodinných systemů- modelů provázanosti” (Parents´ Attachment Histories and Children´s Externalizing and Internalizing Behaviors: Exploring Family Systems Models of Linkage). 4.4.3 Postup interpretace V návaznosti na předešlou kapitolu a popis vybraného vzorku k interpretaci, pokusím se teď vystihnout, jak jsem dále postupovala při výkladu textu. Jak uţ jsem v předešlé kapitole zmínila, neţ jsem zpracovala praktickou část mé práce, nastudovala jsem si jiné odborné cizojazyčné publikace ze stejného oboru, tedy mohu říci, ţe jsem si vytvořila uspokojivý základ znalostí potřebný při určování významů anglických odborných slov či slovních spojení. Pokud se stalo, ţe jsem si nebyla jista překladem výrazu, byly mi k dispozici další zdroje- zejména Wikipedie (častěji anglická), pouţívala jsem i dva online slovníky25 a článek s názvem „Výzkumné metody: Analýza dat“ (Research methods: Data Analysis) publikovaný pod záštitou Psychology Press Ltd26v tomto článku jsem nalezla vysvětlení k mnoţství specifických slov běţně ve výzkumu pouţívaných. Pokud jsem si nebyla jista českými odbornými názvy, hledala jsem v jiţ přeloţených publikacích s obdobnou tématikou (např. kniha „Vazba“ od Johna Bowlbyho). V procesu interpretování jsem se zaměřila na pochopení vědeckého uvaţování autorů- snaţila jsem se posoudit, jestli výzkum postupuje ve svých částech legitimně a zda se výsledky opravdu vztahují k záměrům studie. Při postupování k hlavnímu cíli- a sice hloubkově pochopit a popsat výzkumný příběh- bylo nutné projít všechny části publikovaného výzkumu a zodpovědět některé základní otázky. Avšak předtím, neţ jsem začala detailně zkoumat samotný text, popsala jsem, o jaký dokument jde, zdroj studie, jak jsem dokument našla, jak byla studie finančně podpořena či jinak zaštítěna. Určila jsem také pravidla, jimiţ se vznik textu řídil. Samotný proces interpretace textu byl neustále aktivní a návazný. Diskuzi s textem jsem začínala v momentě uvědomění si vlastní nevědomosti. Význam textu byl neustále odhadován a tyto závěry několikrát revidovány. Při snaze o zodpovězení otázek, jsem se snaţila pochopit, jaká informace je sdělována, identifikovat jádro komunikace, neurčité vztahy spojovat. Mimo jiné jsem zapojila i hodnocení věcného základu a zjišťovala, zda nabízené informace a hodnoty jsou správné, a zda některá fakta nechybí. 25

Anglický vědecký slovník na adrese http://thesciencedictionary.org/ a anglický slovník na http://www.thefreedictionary.com/ 26 Online na: http://www.smartpsych.co.uk/wp-content/uploads/2012/02/psych_methods1.pdf

21

Zmíněné vlastní hodnocení částí textu, legitimnosti výzkumu a pokus o popsanou interpretaci výsledků jsem ponechala do kapitoly „Diskuze“. K částem textu patří abstrakt a úvod na začátku- v abstraktu autoři shrnuli hlavní výzkumné otázky a popsali klíčové výsledky jejich šetření společně s vyvozenými závěry. Úvod samotné studie obsahoval pozadí tématu jejich práce a společně s tím i nástin jiţ publikovaných výzkumů a článků, které se tím samým tématem jiţ zabývali. Zde jsem se zaměřila na to, abych vystihla stav znalostí popsané problematiky. Úvod studie mi slouţil také jako příprava k tomu, abych porozuměla i hlavní části textu, tedy pokud jsem našla jiţ v úvodu nějaká témata, která jsem nebyla schopna pochopit, našla jsem si zdroje odkázaných publikací a informovala se o klíčových souvislostech. Další sekcí dokumentů byly metody a popis výběru výzkumných nástrojů, popis výzkumného vzorku- informace k účastníkům výzkumu, detaily sběru dat- zde jsem se mohla zamyslet nad tím, jak je měřena a definována kaţdá proměnná a také nad přijatelností metod měření. Těţištěm všech výzkumných textů byla část nazvaná „Výsledky“, zde se nacházela data šetření a to jednak v podobě číselné, tak i v podobě verbalizované. Bylo nutné se zaměřit na grafy a tabulky s příslušnými legendami a porozumět poskytnutým závěrům. Autoři v této části kromě analýzy dat často i nastínili účinnost metod a moţnosti, jak si získaná data vyloţit. Závěrečnou částí výzkumného textu, je část, kde se autoři sami pokusili interpretovat získané výsledky, kapitola „Diskuze“. Na úplném konci dokumentu lze nalézt odkazy na veškerou pouţitou literaturu.

22

5 Interpretace výzkumného textu Jak jsem jiţ podrobně popsala, pokusím se v následujících kapitolách o srozumitelné a hloubkové interpretování celého obsahu dokumentu.

5.1 O textu, autorech a jejich záměrech Text s názvem „Historie citových vazeb rodičů a externalizované a internalizované chování dětí: zkoumání rodinných systemů- modelů propojení” (Parents´ Attachment Histories and Children´s Externalizing and Internalizing Behaviors: Exploring Family Systems Models of Linkage) jsem si vybrala jednak díky tomu, ţe splňoval výše popsaná kritéria, také mě ale velmi zajímal z hlediska variability zkoumaných proměnných a předpokládané kvality. Jak je i v samotné publikaci uvedeno, část této longitudinální studie, jejímiţ autory jsou Philip A. Cowan a Carolyn Pape Cowan (profesoři postgraduálního studia na Katedře psychologie Univerzity v Kalifornii, Berkeley), Deborah A. Cohn (Ph.D. student katedry psychologie Univerzity ve Virginii) a Jane L. Pearson (výzkumná psycholoţka, National Institute of Mental Health v Rockville), byla prezentována v dubnu roku 1993 na Bienále Spolku pro výzkum dětského vývoje v New Orleans ve státě Luisiana. Veřejně publikována byla pak 1. února v roce 1996 v „Ţurnálu poradenství a klinické psychologie“ (Journal of Consulting and Clinical Psychology)27, vydavatelem byla asociace „APA“- Americká psychologická asociace (American Psychological Association). Výzkum byl podpořen dvěma granty- „NIMH Grant MH 31109“28 a jednoletým grantem z „Nadace Spencer“29.30 Výzkumná longitudinální studie se zaměřila na spojitost mezi dřívějšími vazbami rodičů a problematickým chováním jejich dětí v mateřské škole. Skrz AAI zkoumali autoři rané záţitky matky i otce s jejich vlastními rodiči, to následně spojili s laboratorním pozorováním jednak kvality manţelského vztahu, také ale vztahu rodič-dítě v předškolním věku. Tato pozorování se prováděly s oběma rodiči i zvlášť a pomáhaly v předvídání budoucího externalizovaného a internalizovaného chování dětí.31 V úvodu autoři informují o tom, ţe podobně zaměřené studie se většinou objevují ve dvou vzorech: ty, které si zakládají na teorii citových vazeb 27

Celé číslo ţurnálu online zde http://psycnet.apa.org/journals/ccp/64/1/ Grant poskytovaný na podporu výzkumu Národním institutem duševního zdraví (The National Istitute of Mental Health) Tato nadace podporuje výzkum v oblasti vzdělávání. Elektronický odkaz zde http://www.spencer.org/ 30 Cowan a kol., str. 53 31 Cowan a kol., str. 53 28

23

a nalézají spojitosti mezi historií raných citových vazeb dospělých lidí, jejich rodičovským chováním a citovými vazbami či případnou diagnózou jejich dětí. Druhý typ studií pak zkoumá rodinné systémy a porovnává manţelské konflikty, rodičovské styly a externalizované či internalizované poruchy chování dětí. Tato studie se snaţí oba vzory propojit, setkává se tu tedy nejen více metod sběru dat, ale také mnoho proměnných, se kterými je nutno pracovat.32

5.2 Zdroj inspirace Tak jak Cowan, Cohn a kol. postupně zapojují jednotlivé prvky do svého modelu, tak také popisují studie, které přímé vztahy mezi částí proměnných zkoumaly, s tím, ţe autoři studie vybírají ty, které jsou pro ně samotné relevantní jakoţto výzkumné příběhy, které přinášejí inspiraci a od kterých je moţno se odrazit, neboť úspěšně pracují se stejnými jevy a metodami. 5.2.1 Citová vazba a vývoj dětí V době, kdy byl tento výzkum prováděn, byly jiţ k dispozici dostačující důkazy o tom, ţe nejisté rané citové vazby rodiče, které odhalí AAI, mohou být hrozbou pro vývoj dítěte a následně i pro jeho sociální adaptaci. Autoři k tomuto podanému faktu uvádí, ţe existují studie mapující shodu mezi rodičovskou prezentací vlastních raných rodinných vztahů a bezpečností citové vazby jejich dětí k nim samým. Pro takové výzkumy byl vybrán neklinický vzorek a kombinace metod AAI s metodou „SSP“- Strange Situation Procedure (laboratorní pozorování reakcí dítěte při krátkém odchodu a po návratu rodičovské osoby). Autoři také uvádějí studii od Crowella a Feldmana (1988), kteří zjistili přenos stejné citové vazby mezi matkou a dítětem s diagnostikovanými poruchami chování. Stejně tak autoři upozorňují na několik dalších studií, které našly velkou spojitost i mezi modely chování matek v jejich raných vztazích a diagnózou jejich dětí. Tuto informaci pak doplňují příklady a tvrdí, ţe s porovnáním s neklinickým vzorkem, matkám, jejichţ děti špatně prospívají či mají externalizované či internalizované poruchy chování, je ve výsledcích AAI mnohem méně určena bezpečná vazba. Kde probíhá srovnání s neklinickým vzorkem, autoři v úvodu přímo neurčují, z bliţšího poznání citovaných studií však lze poznat, ţe toto srovnání probíhá v rámci kaţdé konkrétní studie.33

32 33

24

Cowan a kol. str., 53 Cowan a kol., str. 54

5.2.2 Citová vazba a rodičovská role Kromě studií, které zkoumají přímý vliv historie citových vazeb rodičů na vývoj dětí, existují také ty, co se zajímají o to, jak taková historie (vzpomínky, pocity a předpoklady) ovlivňuje současné vztahy v rodině a rodičovský styl. K této problematice se vztahuje několik studií, které zkoumaly výchovný styl matek, a zjistily, ţe matky, kterým v rámci testování AAI vyšla bezpečná vazba, byly ke svým dětem více vřelé a vnímavé. Zkoumáním otců, se podle autorů zabývala jen jedna známá studie samotných autorů Cohna a Cowana a kol. (1992). Ta potvrdila stejné korelace s tím, ţe otci, kteří spadali v AAI do skupiny s nejistým modelem fungování citové vazby, se projevovali méně zaujatě či vřele v interakci se svými 3,5 roku starými dětmi.34 5.2.3

Manželství rodičů jako motor pohánějící rodinný systém Posledním okruhem studií, kterým se Cowan, Cohn a jiní v této studii zabývají, je ten, který poukazuje na chování rodičů a kvalitu manţelského vztahu, jako na prvky, které implikují výchovné problémy dětí. Někteří vědci věří, ţe pokud se objeví úzkost ve vztahu mezi manţeli, přelije se i do ostatních vztahů v rodině a má negativní vliv na sociální adaptaci dětí. V roce 1993, provedli Burma a Erel metaanalýzu 51 studií a naznačili zde, ţe manţelský konflikt má moc uškodit vytváření vývojově podpůrného vztahu rodiče s dítětem. Autoři pak přímo označují citovou vazbu rodiče společně s kvalitou manţelství za předchůdce konkrétního budoucího výchovného stylu a sociální adaptace dítěte.35

5.3 Vlastní výzva k šetření V návaznosti na souhrn sebraných faktů a orientaci v jiţ poznaných souvislostech si autoři Cowan & Cowan, Cohn a Pearson vytyčili i jeden z cílů svého výzkumu: „Zjistit zda kombinace citových vazeb a mateřských modelů vysvětlí více o odchylkách dětské adaptace, neţ kaţdý model zvlášť.“36 Autoři se jiţ tématem zaobírali dříve a ve své předešlé publikaci předvedli, ţe pozitivní manţelský vztah můţe působit jako tlumič přenosu negativních rysů spojených s nejistou vazbou některého z rodičů. Autoři přidávají data o citové vazbě do modelu manţelského vztahu a rodičovských stylů za účelem porozumět souvislostem citových vazeb rodičů a osvojování externalizovaných a internalizovaných vzorců chování jejich dětí. Studie je podle nich výzkumná v těchto aspektech: pro výzkum vlivu citových 34

Cowan a kol., str. 54 Cowan a kol., str. 54 36 Cowan a kol., str. 54 35

25

vazeb na dětskou sociální adaptaci vyuţívají metodu analýzy dat pro tyto účely ještě nevyuţitou- a sice tzv. „path modeling“ (modelování cest). Tento přístup umoţnil větší soustředění na prediktivní sílu (predictive power) souvislých hodnocení. Co znamená pojem „prediktivní síla“, autoři dále nerozebírají. Pod tím samým heslem je však vysvětleno na stránkách Wikipedie, ţe jde o „schopnost vědecké teorie vytvářet testovatelné předpovědi“37. Významu zmíněné věty tedy můţeme rozumět tak, ţe díky metodě path modelingu, která se uţívá k popisu závislostí a příčinných souvislostí proměnných a u níţ díky nepřetrţitému modelování situace a vlivů proměnných dochází k častému hodnocení, můţeme více sledovat, k jakým předpovědím tato hodnocení směřují.38 Dalším hlediskem výzkumu bylo, ţe předem nestanovil ţádné specifické hypotézy ke zkoumaným proměnným, ale vytvořil čtyři modely, přes které se dalo nahlíţet na prediktivní sílu či vzorce spojení. Čtvrtý a poslední aspekt se týkal výběru zkoumaného vzorku- tím bylo 27 rodin, tedy příliš malý vzorek na to, aby se daly závěry výzkumu povaţovat za obecně platné, avšak dostatečně na to vytvořit zajímavé hypotézy ke vzniku poruch chování dětí.39

5.4 Metoda výzkumu Ze 72 párů, které se prvotně zapojily do tohoto výzkumu, tvořilo finální vzorek nakonec 27 z nich, společně se svými prvorozenými dětmi (16 synů a 11 dívek). Tyto páry byly sledovány od doby pokročilého stádia těhotenství ţeny do doby odchodu dítěte z mateřské školy. Z počátečního souboru účastníku bylo ještě 45 zapojeno do studie při pokračovacích setkáních v době předškolního věku dítěte. V případě 18 z nich pak nebylo moţné získat všechna data (rozvod, stěhování apod.). Autoři nezjistili ţádné větší rozdíly mezi prvotním a současným vzorkem, aţ na fakt, ţe u párů, které se odpojily z výzkumu v první vlně, byl trend větší manţelské nespokojenosti (12,5%).40 Účastníky byli nejčastěji lidé bílé rasy (82%), mezi zbývající pak patřili Afroameričané, Asijští Američané a Hispánci. 44% dokončilo odbornou školu či školu postgraduálního studia. V období předškolního věku dítěte spolu páry byly v průměru 8,1 let. Muţům bylo v průměru 35, matkám 32 let.41 Výběr výzkumných metod byl úměrný variaci zkoumaných jevů a proměnných a bylo tedy nutné rozdělit výzkum na několik částí. 37

Predictive power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Predictive_power 38 Cowan a kol., str. 55 39 Cowan a kol., str. 55 40 Cowan a kol., str. 55 41 Cowan a kol., str. 55

26

Metoda AAI interview byla vybrána, aby zjistila současný psychický stav rodičů a jejich pravděpodobné zkušenosti s rodičovskou či jinou vazebnou postavou. Další dvě metody byly pouţity na popis kvality manţelství, negativních emocí či manţelského konfliktu- „MAT“- Marital Adjustment Test (Test manţelské souhry)- self report se 14 poloţkami. Tuto metodu však doplnilo pozorování v rámci návštěv celé rodiny v místě předpřipraveném výzkumníky. Pozorování v laboratoři také slouţilo ke zjištění výchovných stylů rodičů. Modifikovaná verze metody s názvem „Child Adaptive Behavior Inventory“ (Inventář adaptivního chování dítěte), dále jen „CABI“, byla pouţita ke zjištění sociální adaptace dětí a jejich případných poruch chování. Autoři ve své práci uvádějí i přesné pouţití výše popsaných metod a jednotlivé škály a způsoby hodnocení, ve kterých je nutné se vyznat pro porozumění publikovaných výsledků. 5.4.1 Adult Attachment Interview Jak uţ bylo jednou popsáno výše, metoda AAI zkoumá historie citových vazeb. Matky i otcové se rozhovoru účastnili ve 3,5 letech věku dítěte. Kaţdý rodič podstoupil rozhovor s výzkumníkem stejného pohlaví jako je on sám. V hodnocení současného psychického stavu dospělého s ohlédnutím na rané citové vazby, AAI bylo vhodným nástrojem ke zjištění historií citových vazeb s oběma rodiči dospělého a to i z příběhů, které citové vazby nepřímo vykreslují. Skrz toto interview se dále podařily zachytit významné rodinné události, jako například oddělení či ztráta rodičovské postavy či jiné vazebné postavy, účastníci zde také reflektují způsoby chování rodičů a významné změny vzájemného vztahu. Vyhodnocení dat z rozhovoru a následné rozřazování do kategorií probíhalo v závislosti na analýze hodnotících škál popisujících spojitosti příběhů, předpokládanou kvalitu vztahu s oběma rodiči (milující, odmítající, zanedbávající) a současný psychický stav účastníka výzkumu, který s ranými citovými vazby souvisí (rozzlobený, odmítavý, zapletený, idealizující).42 Ve výzkumu bylo zjištěno, ţe z celkového vzorku jsou 2 lidé (4%) klasifikováni jako „nejistí-odmítaví“, 3 jako „zapletení“ (5%), 9 lidí s nezpracovaným záţitkem ztráty (17%), 6 lidí spadalo do kategorie „ostatní“. Autoři porovnávají tyto kategorie účastníků s obvyklým sloţením v případech neklinického vzorku uvedeného v recenzi studíí s názvem „Mezigenerační přenos výchovných stylů: recenze studíí neklinické populace“ (Intergenerational transmission of parenting: A review of studies in nonclinical populations“ (1992) od van Ijzendoorna a konstatují, ţe v jejich studii je

42

Cowan a kol., str. 55

27

zastoupeno méně odmítavých rodičů, méně zapletených otců a menší počet nejistých vazeb rodičů.43 Autoři v AAI namísto kategorických proměnných pracovali s kontinuálními proměnnými, k tomu uvádí, ţe se lépe hodí k pozdější snaze o zapracování do strukturálních modelů.44 Co však kategoriální a kontinuální proměnné přesně vyznačují, dále nespecifikují. Autoři Novák a Kopeček tyto dva pojmy rozdělují na základě přístupu a způsobu zacházení s daty. Kategoriální proměnné počítají podle nich s tím, ţe u dat budou určovány kategorie, do kterých patří či mohou patřit, nebudou však podléhat měření.45 Kontinuální proměnné, tedy ty, pro které se autoři rozhodli u metody AAI, zkoumají hodnotu v určitém intervalu, kterou se objektu podařilo naměřit. Kolektiv autorů k tomu pak ještě doplňuje, ţe k obměně pouţití AAI přistupují i přes to, ţe teoretici vnímají jako klíčové studie ty, které pro popis psychického odrazu dřívější citové vazby pouţívají „měření soudrţnosti“ (coherence measures).46 Takové měření má být podle práce s názvem „Vyhodnocování tématu měření soudrţnosti“ (Evaluating topic coherence measures) autorů Rosnera, Hinneburga a kol., jakýmsi způsobem kvantifikací zapojování a přiřazování menších informačních dílů. Cowan & Cowan, Cohn a Pearson se však domnívají, ţe volba průběţného hodnocení současného psychického stavu či pravděpodobných záţitků, umoţní výzkumníkům zlepšit schopnost předpovědět výchovný styl rodiče či dětské projevy.47 „Soudrţnost kontinuity přepsaných záznamů“ (continuous coherence of transcript) byla hodnocená od 1 (záznamy jsou zmatené, těţké k následování) aţ k číslu 9 (záznamy jsou jasné, stálé, s nádechem neobvyklosti, spíše neţ mechanického opakování rysů raných vztahů). Hodnocení „konzistentnosti mysli“ (coherence of mind) obsahovalo kromě hodnocení jednoty přepisů, také celkový psychický stav jedince s odkazem na citovou vazbu. Obě tato hodnocení byla zahrnuta ve strukturálním modelu jako „skryté proměnné“.48 Skrytými proměnnými (latent variables) se podle Wikipedie rozumí takové proměnné, které nejsou cílem našeho zkoumání, ale je vhodné je do výzkumu zahrnout, neboť mohou ovlivnit zkoumané proměnné. Latentními proměnnými se také myslí ty proměnné, které nemůţeme zkoumat přímo, nýbrţ pouze na základě jejich projevů.49 43

Cowan a kol., str. 55 Cowan a kol., str. 55 45 Novák, Kopeček, str. 176-177 46 Cowan a kol., str. 55 47 Rosner a kol., str. 1 48 Cowan a kol., str. 55 49 Latent variable. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Latent_variable 44

28

Škály měření byly přizpůsobené tomu, aby umoţnily vykreslení modelu fungování emocionálního vyjadřování a regulace, a to sice proto, ţe autoři věří v tento pracovní model jako významný aspekt rodinných vztahů. Aby mohli výzkumníci hodnotit dva jiţ popsané jevy- současný psychický stav a pravděpodobné vazebné záţitky, zvolili si pro oba jevy dvě škály měření (jednu zabývající se matkou, druhá se vztahovala k otci). Škály prezentovaly poměrné posouzení pohledu respondenta na matku a otce jakoţto milující rodiče a škály reflektující poměrné posouzení současné míry respondentovy zlosti na matku či otce.50 Pro předpokládaný proţitek láskyplného vztahu s rodiči, hodnota 1 (v rozsahu od 1 do 9) znamenala velký nedostatek lásky a emocionální podpory, ţádný zájem o dítě ze strany rodiče. Hodnotou 9 se pak označoval vysoce láskyplný vztah s rodiči, popis pečující a zajímající se rodičovské postavy, který je doplněn detailními příklady. Dvě hodnoty- jedna z raného vztahu s matkou, jedna s otcem byly jakoţto latentní proměnné zahrnuty do strukturálního modelu pod heslem „milující“ (loving).51 V rámci zkoumání současného psychického stavu respondenta, vypíchli autoři pouze přítomnost vzteku. Míru pasivity či idealizace nebylo nutné zahrnout, neboť nemají přímou spojitost s regulací emocí. Škála vzteku představuje rozsah vyjádření současných projevů vzteku při informování o raných vztazích s kaţdým z rodičů, kde hodnota 1 znamená, ţe respondent neprojevuje vztek k rodičovské postavě a hodnotou 9 se značí posedlost hněvem k rodiči, která se téměř stává hlavním tématem interview. Hodnoty současného hněvu k matce a otci byly rovněţ zařazeny do modelu jako latentní proměnné, označené heslem „vztek“ (anger).52 Deborah Cohn a John Pearson kódovali přepisy rozhovorů, aniţ by měli moţnost rozpoznat, který respondent má kterého partnera. Při průběţném hodnocení spolehlivosti v klasifikaci tří kategorií (bezpečný, odmítavý, zapletený), byla zjištěna 70% přesnost. Pokud se stalo, ţe spolu při přidělování kódů výzkumníci nesouhlasili, byla správnost posouzena třetí osobouodborným hodnotitelem. Nesouhlas v hodnocení jednoho bodu na škále a méně, bylo rozhodnuto zprůměrováním, pokud se neshodovali ve více bodech, řešením byla následná diskuse. Z výsledků shody mezi hodnotiteli vyšlo najevo, ţe je dostačující- „soudrţnost“ (α= 0,81), „milující“ (α= 0,81) a „vztek“ (α= 0,74).53 Alphou je zde označen Krippendorffův koeficient, který

50

Cowan a kol., str. 55 Cowan a kol., str. 56 52 Cowan a kol., str. 56 53 Cowan a kol., str. 56 51

29

podle Wikipedie slouţí k určení reliability, kde výsledek 0 znamená velmi špatnou shodu a 1 perfektní reliabilitu.54 5.4.2 Brief Marital Adjustment Test Tento dotazník, ve volném překladu „Krátký test manţelské adaptace“ má 15 poloţek a popisuje přizpůsobení se v manţelství z pohledu jeho účastníků. Je tedy mnoţné nalézt manţelský konflikt díky tomu, ţe jej označí sami manţelé. Tato metoda však nemůţe manţelskou kvalitu zkoumat sama díky subjektivitě a hrozbě zabarvování informací v dotazníku, proto je ještě doplněna metodou pozorování.55 5.4.3 Pozorování Nástroj pozorování vyuţil výzkumný tým ke dvěma cílům- jednak, jak uţ bylo uvedeno v předešlé kapitole, zjistit kvalitu manţelské interakce, ale také poznat a analyzovat výchovný styl obou rodičů. Negativní emoce v rámci vztahu partnerů a případný mateřský konflikt, byly zkoumány zhruba 6-8 týdnů po dokončení AAI interview a dotazníků. Pozorování probíhalo v rámci návštěvy rodiny v herní místnosti, určené speciálně pro tento výzkum. Pozorována byla společná hra a práce na strukturovaných a nestrukturovaných úkolech po dobu jedné hodiny. Hodnocení probíhalo po celou dobu výzkumným týmem (muţ a ţena) pomocí 11 Likertových škál (Likert scales).56 Likertova škála byla vhodnou metodou, neboť obsahuje pětibodové hodnocení výroků, od „zcela souhlasím“ po „zcela nesouhlasím“, tedy umoţňuje nejen zkoumat obsah, ale i intenzitu jevu.57 Zároveň je snadné porovnat shodu mezi hodnotiteli- ta byla v průměru 0,85.58 Autoři vyuţili výsledky z většího vzorku 45 rodin k provedení faktorové analýzy.59 Faktorová analýza podle Wikipedie „slouţí k tomu, aby vysvětlila rozptyl pozorovaných proměnných pomocí menšího počtu latentních proměnných- tzv. faktorů- smyslem je tedy měřit něco, co není měřitelné přímo.“60 Díky této statistické metodě se jim podařilo vytvořit dvě škály 54

Krippendorff's alpha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Krippendorff's_alpha 55 Cowan a kol., str. 56 56 Cowan a kol., str. 56 57 Likert scale. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Likert_scale 58 Cowan a kol., str. 56 59 Cowan a kol., str. 56 60 Faktorová analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Faktorov%C3%A1_anal%C3%BDza

30

shrnující manţelskou interakci, označené jako „Pozitivní emoce“ (Positive emotion)- radost, vřelost, vstřícnost, interaktivnost a „Negativní emoce“ (Negative emotion)- zlost, nespokojenost, neshoda, soupeření.61 Další pozorování bylo vyuţito k vykreslení výchovného stylu obou rodičů. Pozorování probíhalo tentokrát odděleně- matka a dítě/ otec a dítě a trvalo 40 min. Pozorovatelé hodnotiteli chování rodiče v 15 poloţkách s tím, ţe kaţdý prvek byl znovu posuzován pomocí pěti bodů na Likertově škále. Poloţky byly seřazeny do 4 škál: „Negativní vliv“ (Negative Affect)- vysoké hodnoty vzteku, chlad a nespokojenost, „Vřelá vstřícnost“ (Warmth-Responsiveness), „Zúčastněnost“ (Engagement)- interaktivní a zjevná sebejistota v rodičovství a „Struktura“ (Structure)- zřetelná komunikace o zadávaných úkolech.62 5.4.4 Child Adaptive Behavior Inventory Metoda Child Adaptive Behavior Inventory pod zkratkou „CABI“, ve volném překladu Inventura adaptivního chování dítěte, měla za úkol zkoumat adaptaci dítěte na prostředí mateřské školy. Autoři označili CABI za vhodný instrument díky moţnosti přidat další potřebné body- volnosti v modifikaci. K metodě CABI, která má 60 poloţek, přidali autoři dalších 31 poloţek z „Behavior Problem Checklist“ (Seznam poruch chování), „Child Behavior Check List“ (Seznam poruch chování dítěte) a poloţky přizpůsobené přímo tématu poruch chování.63 Učitelé souhlasili s tím, testovat všechny děti ve třídě, aniţ by věděli, které z nich je účastníkem výzkumu. Skóre jednoho dítěte bylo vypočtené ze všech poloţek a porovnávané s výsledky ostatních dětí ve třídě. Díky těmto opatřením se dalo předejít negativním předsudkům odráţejícím se v hodnocení. Závěrečné externalizované a internalizované chování dětí bylo měřeno pomocí čtyř aţ sedm poloţek CABI škály. Údaje, které autoři uvádějí, jsou z podzimního měření (další sbírání dat probíhalo na jaře), to slouţí k zachycení dětského přizpůsobování se prostředí mateřské školy. Při měření latentních proměnných externalizovaného chování, byly vytvořeny 4 několika-poloţkové stupnice k: asociálnímu chování, hostilitě, negativní angaţovanosti a hyperaktivitě.64 Děti, které po hodnocení získaly vysoké skóre naznačující externalizované poruchy chování, byly učiteli zpozorovány při neplnění zadaných úkolů, neposlušnosti, porušování pravidel, hádavosti, lhaní, nespolupráci, takové děti

61

Cowan a kol., str. 56 Cowan a kol., str. 56 63 Cowan a kol., str. 56 64 Cowan a kol., str. 56 62

31

se také praly či nebyly schopné v klidu sedět. Děti s nízkým skóre byly naopak mírné ke svým vrstevníkům a ochotné spolupracovat.65 Škály, které měřily internalizované poruchy chování, se zaměřily na introverzi, deprese a napětí- děti s vysokým skórem na těchto poloţkách a zároveň s nízkým skórem na externalizaci, byly zařazeny mezi účastníky s internalizovanou poruchou chování. Takové děti podle učitelů vykazovaly ve srovnání se svými spoluţáky více plachosti, smutku, nervozity a napjatosti, také přátelské vztahy nenavazovaly lehce a při aktivitách byly více osamocené. Děti s nízkým skórem internalizace se daly popsat jako vyhledávající společnost, s uvolněnými a společenskými projevy.66

5.5 Strategie analýzy dat Aby mohl výzkum naplnit svůj cíl, bylo nutné pouţít jiţ zmíněnou metodu soft modelingu, jinak také nazývanou „partial least squares estimation procedure“ (PLS)- path modeling. Důvody výběru uţ byly dříve popsány, autoři však ještě dodávají, ţe tento přístup umoţňuje nejen zkoumat hypotetické vztahy mezi konstrukty, ale důleţité také je, ţe neukládá některé omezující statistické a strukturální předpoklady, které jsou typické například pro modelovací programy LISREL.67 Analýza dat získaných z měření (manifestních proměnných), pomohla k vytvoření konstruktů a konečné moţnosti zachytit latentní proměnné- tedy ty, co se nedají zkoumat přímo. Bylo zde nakonec vytvořeno 7 latentních proměnných.68 Autoři konstatují, ţe nebylo moţné vytvořit dva různé modely pro kluky a holky, pohlaví dětí tedy bylo zaznamenáno v první rovnici jako „kovariance“ (kovariance testuje dvojice měřených proměnných a jejich vzájemnou závislost). Jak uţ bylo řečeno, historie citových vazeb rodičů byla měřena pomocí skrytých proměnných- „soudrţnost“/“konzistentnost“, „milující“ a „vztek“. Měření manţelské kvality zahrnovalo dvě manifestní proměnné- „pozitivní emoce“, „negativní emoce“. K měření výchovného stylu byly pouţity proměnné „struktura“, „negativní vliv“, „pozitivní emoce“ a „zúčastněnost“. Externalizované a internalizované chování bylo znázorněno díky 4 škálám.69 Po tom, co autoři shromáţdili všechny proměnné, bylo nutné zapojit je do modelů, které zjišťovali vzájemné „cesty“ (paths). Pokud mezi proměnnými 65

Cowan a kol., str. 56 Cowan a kol., str. 56 67 Cowan a kol., str. 56 68 Cowan a kol., str. 57 69 Cowan a kol., str. 57 66

32

zjistili rozptyl (rozptyl podle Wikipedie umoţňuje určit, zda má hodnota jednoho znaku vliv na hodnotu jiného znaku70), nepřesahující 4%, konkrétní cesta byla vymazána a model byl sestaven znovu.71 Aby bylo moţné naplnit cíl studie a stanovit hypotézy vlivu mezi rodičovskými ranými citovými vazbami a specifickými poruchami chování dětí, bylo nutné vytvořit a zkoumat 2 strukturální modely pro kaţdého rodiče, kde se jeden zaměřoval na internalizované poruchy chování a druhý na externalizované poruchy chování dítěte.72

5.6 Výsledky Ke zjednodušení prezentace navrţených výsledků jsou k dispozici dvě autentické tabulky, jedna z nich představuje „Interkorelační matici zjevných proměnných“ (Intercorrelation Matrix of Manifest Variables), druhá znázorňuje path-modeling, tedy čtyři strukturované modely, jeţ byly zmíněny na konci předešlé kapitoly.

70

Analýza rozptylu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-31]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Anal%C3%BDza_rozptylu 71 Cowan a kol., str. 57 72 Cowan a kol., str. 57

33

Tabulka č. 1- Interkolerační matice zjevných proměnných

V této tabulce je moţno vidět síť všech manifestních proměnných- „pohlaví dítěte“ (1 proměnná), „konzistentnost“ (2 proměnné), „milující rodiče“ (2 proměnné), „současný vztek“ (2 proměnné), „kvalita manţelství“ (3 proměnné), „výchovný styl“ (4 proměnné), „externalizované chování dítěte“ (4 proměnné), „internalizované chování dítěte“ (4 proměnné). První spojitost, kterou se snaţili autoři zjistit, je mezi „konzistentností mysli“ a „soudrţností kontinuity přepsaných záznamů“ zjištěných v AAI a osmi škálami CABI- snaţili se tedy určit závislost historií citových vazeb a poruch chování dětí- autoři zde nenašli dostatek důkazů k potvrzení přímé korelace, ale vysvětlují to tím, ţe jejich vzorek byl neklinický a pouze 29,5% matek a 18,5% otců byla klasifikována nejistá citová vazba a i dětí s poruchami chování bylo minimum. Autoři nicméně dodávají, ţe vzorek a míra zjištěných externalizovaných a internalizovaných poruch chování byly dostatečné k tomu, aby se daly zapojit do strukturálních modelů přímých a nepřímých vlivů

34

latentních proměnných citové vazby na poruchy chování dětí v mateřské škole.73 Tabulka č. 2- Strukturální modely

V tabulce č. 2 vidíme 4 strukturální modely, kde je vyznačená cesta od citové vazby rodiče aţ po chování dítěte v mateřské škole (pod proměnnými se nachází časová osa), pohlaví zde není začleněno jako jedna z proměnných, nýbrţ bylo pouze kontrolováno statisticky.74 Autoři pouţívali dva ukazatele dobré shody- jednak „střední kvadratický koeficient kovariance“ (RMS COV) mezi manifestními proměnnými a latentními proměnnými (koeficient 0- model vyjadřuje přesně vztahy mezi všemi proměnnými, 0,20- špatný model). V tomto výzkumu ukazoval koeficient hodnotu 0,09- 0,10, tedy bylo moţné říci, ţe jsou modely adekvátní. Druhým způsobem, jak zjistit správnost vytvoření modelů, byly takzvané „F testy“ (F tests), ty byly základem výpočtů při analýze rozptylu. Autoři zde 73 74

Cowan a kol., str. 57 Cowan a kol., str. 57

35

zjistili významnou věc, a sice ţe kombinace rané citové vazby otce, jeho rodičovského stylu a kvality manţelství má velký vliv na vznik externalizovaných poruch chování u dítěte dva roky později (rozptyl 69%) a ten samý model u matky pak na internalizované poruchy chování u dítěte dva roky později (rozptyl 60%).75 5.6.1 Externalizované poruchy chování V tabulce č. 2, model A, můţeme vidět, ţe otcové, u kterých byla zpozorována větší soudrţnost při rozhovoru o vazebných postavách, byli schopni své hodnocení podloţit věrohodnými vzpomínkami na milující rodiče (pw= 0,61). Tito otcové byly taktéţ otevření k tomu vyjádřit menší míru současného vzteku na rodiče a všechny tyto výsledky na AAI podpořily pozitivní emoce při manţelské interakci zaznamenané při pozorování (pw=0,59).76 Zkratkou „pw“ zde autoři myslí „path weight“, označovaný jinak i jako „beta weight“, coţ je podle studie Emmanuela Jakobowicze, jeţ se zabývá parametry path-modelingu, koeficient ukazující přímý účinek nezávislé proměnné na závislou proměnnou v path-modelingu. PW je kladné, pokud změna na X způsobuje pozitivní změnu na Y. PW je záporné, kdyţ pozitivní změna na X přináší negativní změnu na Y.77 Proměnné „milující“ a „vztek“ z AAI byly u muţů spojené s jejich výchovným stylem a jedinci, u kterých se ukázalo, ţe měli velmi láskyplný vztah s rodiči, byli schopni efektivnější interakce s dítětem. Nečekaným zjištěním byla závislost současného vzteku muţů vůči rodičům a úsilím nastavit pozitivní vztah se svými dětmi (pw=0,30).78 Projevy současného vzteku na rodiče měly ale vliv i na externalizované chování dítěte o dva roky později (pw=0,85). Externalizované chování dále přímou cestou ovlivňovala kvalita manţelství (jak je vidět v tabulce č. 2) a pozitivní či negativní emoce projevované při interakci s dítětem. Nepřímá cesta mezi kvalitou manţelství a výchovným stylem otců dokázala, ţe pokud je vztah manţelství nekvalitní, otec není schopný tak efektivního rodičovství (pw=0,50) a totéţ má vliv na externalizované poruchy chování dítěte v mateřské škole (pw= -0,78).79 Externalizované chování dětí v souvislosti s modelem matek můţeme vidět v tabulce číslo 2, panel B. Stejně jako u otců byla zjištěna souvislost pozitivních výsledků na AAI s menším stupněm externalizovaného chování dětí. Stejně jako u otců byly u matek dvě cesty spojující kvalitu manţelství 75

Cowan a kol., str. 57 Cowan a kol., str. 57 77 Jakobowicz, str. 2-5 78 Cowan a kol., str. 58 79 Cowan a kol., str. 58 76

36

a externalizované poruchy chování dítěte- přímá (pw=-0,74) a nepřímá vedoucí přes výchovný styl.80 Jak uţ bylo jednou popsáno, model otců ovlivňoval externalizované poruchy chování více neţ model matek. V modelech A a B také vidíme rozdílné struktury- u otců „soudrţnost“ zjištěná v AAI ovlivňovala i současný vztek vůči rodičům a kvalitu manţelství.81 V ţenském modelu se podle autorů také ukázalo, ţe pozitivní manţelský stav působí jako tlumič či zábrana negativního vlivu nejisté citové vazby matky na její výchovný styl.82 5.6.2 Internalizované poruchy chování Modely vytvořené pro zjištění vlivů na internalizované poruchy chování lze vidět v tabulce č. 2- část C (pro otce) a D (pro matku). Jiţ bylo řečeno, ţe v porovnání s otci, ukázaly strukturální modely matek větší vliv na internalizované poruchy chování dětí v mateřské škole. Porovnáním modelů také vidíme, ţe zatímco současný vztek otce na své rodiče má pozitivní vliv na výchovný styl otce (tentokrát nemá přímé spojení s poruchami chování, jako to bylo v případě externalizace), současný vztek je v modelu matky spojen s internalizovanými poruchami chování.83 Otcovské i matčiny modely v částech C a D, měly velmi podobné struktury jako v sekcích A a B. Kromě zmíněné změny ve struktuře u otců, je ještě přidána jedna přímá cesta v modelu matek. Tato cesta spojuje proměnnou „milující rodiče“ a internalizované poruchy chování a naznačuje, ţe matčin pozitivní záţitek rodičovské lásky můţe zabránit vývoji internalizovaných poruch chování dítěte.84 Autoři znova zdůrazňují vliv manţelství, které kdyţ je pozitivní, působí v kaţdém modelu jako výrazný tlumič poruch chování.85 5.6.3 Poskytnuté náhledy/ modely propojení Autoři shrnují veškeré zjištěné výsledky a konfrontují je s vlastními předpoklady i dalšími vizemi. Jako první autoři zdůrazňují informaci, jeţ naplňuje jeden ze stanovených cílů- a sice ţe historie citových vazeb rodičů má vliv na manţelskou interakci a výchovný styl rodičů (jeţ bylo pozorováno v tomto výzkumu) a to pak přímo i nepřímo působí na externalizované a internalizované poruchy chování dětí.86 80

Cowan a kol., str. 58 Cowan a kol., str. 58 82 Cowan a kol., str. 58 83 Cowan a kol., str. 59 84 Cowan a kol., str. 60 85 Cowan a kol., str. 60 86 Cowan a kol., str. 60 81

37

Pouţití metody AAI přidalo výzkumu dimenzi třetí generace, která přispěla k vysvětlení mechanismů sociální adaptace dítěte. Autoři ale metodu nepouţili klasickým způsobem, nýbrţ obvykle pouţívané kategorie dekonstruovali. Zdůrazňují však, ţe na výsledcích a zejména ve strukturálních modelech lze vidět, ţe rozloţení na „konzistentnost vyprávěných příběhů“, „předpokládanou kvalitu raných záţitků“ a „současný psychický stav s ohledem na rodinné vztahy“ značně přispívá k pochopení modelů jednání.87 Autoři také znovu opakují fakt, ţe vzorek vybraný pro tuto studii byl neklinický a díky tomu byl pouze u minima rodičů pozorován současný vztek na vazebné postavy či nízká míra soudrţnosti a pouze u 3 dětí z 27 se daly označit či diagnostikovat poruchy chování. Ve spojitosti s tímto faktem autoři taktéţ zdůrazňují, ţe nedostatek důkazů o existenci přímé spojitosti mezi vazebnými kategoriemi rodičů a chováním dětí by neměl být brán za závazné.88 Za zajímavé a nové zjištění tohoto výzkumu povaţují nalezené asociace výsledků AAI s chováním dětí pozorovaným v mateřské škole. Tento fakt můţe mít přínos pro vývojovou psychopatologii s ohledem na to, ţe vztahy dětí s vrstevníky v tomto konkrétním období ţivota zůstává stabilní i do budoucnosti a mohou znamenat budoucí školní problémy a jiné poruchy.89 Autoři také hodnotí pouţitou metodologii a do budoucna navrhují zapojit do modelů pohlaví, věk, osobní charakteristiky účastníků apod. Jak uţ také zmiňovali v úvodu studie, metoda path-modelingu, která dokázala spojit tři generace, mnoho proměnných a několik metod sběru dat, byla pouţita hlavně pro stanovení hypotéz o provázanosti rodinných systémů.90 Cowan a kol. hodnotí „soudrţnost“ jako proměnnou, která prezentuje stupeň schopnosti regulovat emoce v emočně podnětném prostředí (při rozhovoru) a jelikoţ se v modelech matek i otců objevovala asociace soudrţnosti s manţelskou a výchovnou kvalitou, je moţno usuzovat, ţe proces regulace afektu, jeţ je součástí modelu jednání rodiče, působí i jako emoční regulace v manţelských a rodičovských interakcích. Přetrvávání vzoru regulace je pak moţno nazývat mezigenerační kontinuitou.91 Autoři dále uvádějí, cituji: „V souvislosti s faktem, ţe muţi jsou více spojení s problémy agrese a ţeny s problémy deprese, nemuselo by být překvapivé se učit, ţe otcové více přispívají více k externalizovným poruchám chování dětí a matky k těm internalizovaným.“92

87

Cowan a kol., str. 60 Cowan a kol., str. 60 89 Cowan a kol., str. 60 90 Cowan a kol., str. 61 91 Cowan a kol., str. 61 92 Cowan a kol., str. 61 88

38

Data ze soft-modelingu dala prostor dvěma předběţným hypotézám. Jev, kdy má otec skrz své projevy vzteku vliv na externalizované modely jednání svého dítěte můţe být silný, pokud jde o přenos z otce na syna. Bludný kruh agrese napříč generacemi bude o to sloţitější rozbít, ţe jde ruku v ruce s rolí muţe ve společnosti a s touhou synů se se svým otcem identifikovat a tudíţ odmítat jakékoliv změny svého agresivního jednání. Ta samá hypotéza pak platí i o matce, akorát vzhledem k dceři a jejím internalizovaným poruchám chování.93 Výzvou a důvodem proč při zkoumání sociální adaptace dětí a rodinných systému přidat dimenzi raných citových vazeb rodičů je, ţe můţe pomoci odkrýt přenosy mezi členy rodiny a identifikovat, co si matka s otcem vnitřně nesou sebou a jak je moţné, ţe negativní či pozitivní způsoby jednání jsou stále tak stabilní a nenarušitelné napříč generacemi.94

93 94

Cowan a kol., str. 62 Cowan a kol., str. 62

39

6 Diskuze K interpretaci jsem si vybrala anglicky psaný výzkumný text. Jelikoţ šlo o hloubkovou interpretaci, zaměřila jsem se pouze na jeden dokument, a to v závislosti na dodrţení rozsahu. Longitudinální studie autorů Cohna, Cowana a kolektivu obsahovala odborné termíny, bylo tedy nutné při snaze o jejich pochopení vyuţívat jiné, ať uţ zahraniční či české, zdroje. V rámci překladu některých anglických odborných slov jsem vyuţívala české názvy z jiţ přeloţených publikací zabývajících se stejnou problematikou (například kniha „Vazba“ od Johna Bowlbyho). Specifickým metodám výzkumu, u kterých jsem český termín nenalezla, jsem nechala název v anglickém originále, a to i kvůli tomu, ţe jsem dále pouţívala jejich zkratky (např. Adult Attachment Interview). V interpretaci jsem vynechala pouze dvě části- abstrakt, který shrnoval a zdůrazňoval hlavní poznatky celého výzkumu (text byl podobný shrnutí na konci studie, nepovaţovala jsem tedy za důleţité informace opakovat dvakrát) a kapitolu s popisem metody Adult Attachment Interview (popis byl klasický, tedy nebylo nutno metodu AAI znovu rozebírat poté, co uţ jsem ji charakterizovala v teoretické části mé práce). Vynechala jsem také některé názvy studií a jména ostatních odborníků, které autoři uváděli k podpoření své myšlenky. Vybraná studie byla specifická mnoţstvím nástrojů pouţitých ve výzkumu a metodou modelování konstruktů propojení. V průběhu práce s textem jsem neustále nalézala nové otázky o významech a byla jsem nucena se informovat o zpracovávání dat z výzkumu, statistice, nebo o metodách k ověřování správnosti získaných výsledků.

„Je vybraný výzkum, způsoby sběru dat a následná interpretace autorů legitimní?“ Autoři se řídili přísnými a stanovenými pravidly pro zpracování výzkumného textu, svoji práci členili na standardizované části, obvyklý byl také způsob citování a odkazovaní. S textem jsem nesouhlasila pouze v jednom bodě, kdy autoři uváděli, ţe díky tomu, ţe učitelé při hodnocení dětí nevěděli, které dítě je účastníkem výzkumu a porovnáváním skóre jednoho dítěte s výsledky ostatních dětí ve třídě, se předešlo negativním předsudkům učitelů vůči jedinci. Toto nepovaţuji za korektní tvrzení, neboť zde stále je moţnost, ţe učitelé mají osobní předsudky k dítěti jiţ vytvořené, nehledě na informaci zda je, nebo není účastníkem výzkumu. Vyjma tohoto si myslím, ţe k naplnění svých cílů postupovali autoři korektním způsobem, své výsledky si stále ověřovali a způsob ověřování

40

podrobně popisovali. Pro svoji studii však vybrali pouze malý výzkumný vzorek- konečné číslo bylo 27 rodin, její výsledky se tedy nedají, jak i sami zdůrazňují, pokládat za obecně platné. „Jak vybraný výzkumný text popisuje vliv raných rodinných zážitků a citových vazeb na pozdější výchovný styl a chování dítěte?“ Díky způsobu zapojování proměnných do modelů a dekonstrukci klasického instrumentu AAI však dosáhli zajímavých zjištění a byli schopni stanovit hypotézy o jejich vzájemném propojení v rámci rodiny. Vyzdvihnu zde oddělení současného vzteku směrem k rodičovským postavám od klasického zapojení do kategorií „nejistých vazeb“. Tato proměnná ve třech modelech (A, B, D) přímo implikovala chování dítětepodporovala externalizované poruchy chování (A, B) a internalizované poruchy chování (D) dítěte. Autoři to vysvětlují moţnou tendencí dítěte identifikovat se s rodičem a tedy i jeho projevy či s rolí, kterou má jeho pohlaví ve společnosti. Studie však díky svému omezení v podobě počtu účastníků zároveň nedosahuje na to, potvrdit, ţe se takové přenosy dějí opravdu z otce na syna a z matky na dceru. Také další proměnná, jeţ byla dosaţena změnou ve vyhodnocování AAI, otevřela cestu k novým hypotézám. Účastníci, kteří byli schopní při rozhovoru souvisle a návazně argumentovat a popisovat dětské příběhy, tedy obdrţeli vysoké skóre v hodnocení „konzistentnosti mysli“ a „soudrţnosti kontinuity přepsaných záznamů“, byli schopni velmi dobré regulace afektu. Ta samá regulace by pak mohla fungovat i v rámci partnerského a rodičovského vztahu. Ve všech modelech se pak potvrzuje myšlenka, ţe rané citové vazby rodiče mají vliv na manţelskou interakci a přes tuto proměnnou, následně nepřímo ovlivňují výchovný styl rodiče a také chování dítěte. Lze tedy logicky usuzovat, ţe pokud bude manţelský vztah kvalitní, je moţno aby utlumil některé negativní emoce a způsoby jednání, jeţ mají kořeny v raných citových vazbách.

„Jaké možné cesty intervence přenosu dají z textu vyvodit?“

negativních emocí se

Intervence přenosu negativních rysů jednání v rodině můţe dle mého názoru tedy probíhat na třech úrovních souvislých se třemi generacemi- na úrovni rodiče a prarodiče (g1) pokusem o rodinnou terapii, vyrovnání se s minulými záţitky, po kterém by mohla přijít emocionální katarze. Nebo na úrovni rodičů (g2) pokusem o zkvalitnění a upevnění manţelského vztahu, který bude dobrou základnou k tomu, aby v ní oba rodiče nalezli jistotu a klid k dalšímu působení

41

v roli rodiče, či na úrovni dítěte (g3), u kterého lze v přítomném čase pozorovat poruchy chování.

42

Závěr Zpracovala jsem práci, jeţ měla být průnikem do konstruktů vzájemných rodinných vlivů skrz hloubkovou interpretaci výzkumného textu. Toto jsem dělala za účelem pochopit, jakými cestami se členové rodiny navzájem ovlivňují, co způsobuje a udrţuje jejich negativní projevy, a to ať uţ v interakci s partnerem, dítětem či ve společnosti. V teoretické části jsem se pokusila nastínit hlavní témata- teorii citové vazby, způsoby zkoumání citové vazby a poruchy chování dítěte. To mělo slouţit i jako příprava na praktickou část- hloubkovou interpretaci longitudinální studie s názvem „„Historie citových vazeb rodičů a externalizované a internalizované chování dětí: zkoumání rodinných systémů- modelů propojení”. Touto metodou jsem porozuměla tomu, o čem výzkumný text vypovídá a tedy i tomu, jak ovlivňují rané citové vazby pozdější rodičovský styl a jakým způsobem je moţno intervenovat v případě negativního vlivu na chování dítěte. V závěrečné kapitole „Diskuze“ se mi podařilo shrnout odpovědi na vlastní výzkumné otázky, které se k textu přímo vztahovaly. V této kapitole jsem tedy shrnula, jak vybraný výzkumný text popisuje vliv raných rodinných záţitků a citových vazeb na pozdější výchovný styl a chování dítěte, jaké moţné cesty intervence přenosu negativních emocí se dají z textu vyvodit a zda je vybraný výzkum, způsoby sběru dat a následná interpretace autorů legitimní. Vybraná studie přináší zajímavá zjištění o fungování rodinných systémů a to jednak vzhledem k její komplexnosti, ale také díky kreativitě autorů v pouţívání jiţ zaběhnutých metod zkoumání. Výzkum zároveň nechává prostor pro další otázky a hypotézy, jeţ jsou relevantní i pro další odbornou činnost. Jednou z těch otázek například je, jak silné jsou poţadavky prostředí na ztotoţnění se se svojí rolí muţe/ţeny, tedy i s tendencemi, které mohou vést i k poruchám. Jakou terapií lze dosáhnout k přerušení nekonečného řetězce agrese či špatné sociální adaptace? S jakou generací je nejlepší pracovat? Mým osobním názorem, který se zformoval v procesu interpretace po tom, co jsem byla schopna porozumět rodinným konstruktům- modelům propojení, je, ţe čím více způsobů intervence zapojíme a čím komplexnější bude, tím se zvětší moţnost úspěchu.

43

Seznam literatury A. Knihy BOWLBY, John. Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 356 s. ISBN 978-807-3676-704. PTÁČEK, Radek. Poruchy chování v dětském věku. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, 24 s. ISBN 80-869-9181-4.

B. Články KRONICK, Jane C. Alternativní metodologie pro analýzu kvalitativních dat. Sociologický časopis. Iva Kříţová, Ladislav Rabušic. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1997, roč. 33, č. 1, s. 57-67.

C. Elektronické zdroje a. Příspěvky ve sborníku COWAN, Phylip, Carolyn COWAN, Deborah COHN a Jane PEARSON. Parents' Attachment Histories and Children's Externalizing and Internalizing Behaviors: Exploring Family Systems Models of Linkage. In: NEZU, Arthur. Journal of Consulting and Clinical Psychology. American Psychological Association [online]. 1996, roč. 64, s. 53-63 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/profile/Philip_Cowan/publication/14300127_Pare nts'_attachment_histories_and_children's_externalizing_and_internalizing_beh aviors_exploring_family_systems_models_of_linkage/file/72e7e5323c6dd27be 8.pdf FOX, Nathan. Of the Way We Were: Adult Memories About Attachment Experiences and Their Role in Determining Infant-Parent Relationships: A Commentary on van Ijzendoorn. In: Psychological Bulletin [online]. 1995, roč. 117, č. 3, s. 404-410 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7777646 (placená verze) NOVÁK, Tomáš a Miloslav KOPEČEK. Typy proměnných. In: Psychiatrie pro praxi [online]. Praha: 2010, roč. 11, s. 176-177 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2010/04/12.pdf

44

Research methods: Data analysis. In: Psychology Press Ltd [online]. 2004, s. 132 [cit. 2014-05-07].Dostupné z: http://www.smartpsych.co.uk/wpcontent/uploads/2012/02/psych_methods1.pdf VAN IJZENDOORN, Marinus. Intergenerational Transmission of Parenting: A Review of Studies in Nonclinical Populations. In: Developmental Review [online]. 1992, roč. 12, s. 76-99 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/027322979290004L (placená verze) WATERS, Theodore. Learning to Love: From Your Mother’s Arms To Your Lover’s Arms. In: Voice of the University of Toronto [online]. 2004, roč. 30, č. 19, s. 1-4 [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.psychology.sunysb.edu/attachment/online/twaters_medium.pdf b. Akademické práce VÁLKOVÁ, Natalia. Otázky literární hermeneutiky. Praha, 2013. Diplomová práce. Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Mgr. Martin Pokorný, Ph.D. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/114233/ c. Příspěvky na Wikipedii Analýza rozptylu. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-04-31]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anal%C3%BDza_rozptylu Faktorová analýza. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Faktorov%C3%A1_anal%C3%BDza Krippendorff's alpha. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z:http://en.wikipedia.org/wiki/Krippendorff's_alpha Latent variable. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Latent_variable

45

Likert scale. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Likert_scale Predictive power. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Predictive_power a. Elektronické články JAKOBOWICZ, Emmanuel. Understanding PLS path modeling parameters estimates: a study based on Monte Carlo simulation and customer satisfaction surveys. [online]. [cit. 2014-05-31]. Dostupné z: http://cedric.cnam.fr/fichiers/art_1057.pdf ROSNER, F., A. HINNEBURG, M. RODER, M. NETTLING a A. BOTH. Evaluating topic coherence measures. [online]. [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://mimno.infosci.cornell.edu/nips2013ws/nips2013tm_submission_7.pdf WILLIAMS, Yolanda. Internalizing Behaviors: Definition, Examples & Quiz. In: Education Portal [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://education-portal.com/academy/lesson/internalizing-behaviors-definitionexamples-quiz.html#lesson b. Jiné dokumenty Mezinárodní klasifikace nemocí: instrukční příručka: mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize. Vyd. 1. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 1996, 207 s. ISBN 80-901-8564-9. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/F90-F98.html

46