Církve a sekty Náboženství na mapě světa i mimo ni
Důvody zájmu o tuto oblast ► 20.
století dobou poklesu zájmu o náboženství, náboženství se ztrácelo z veřejného prostoru: sekularizace, indiference, atheismus ► Nová vlna zájmu o náboženství jde světem: časté téma v médiích ► S novou přítomností náboženství na scéně světa se spojují naděje, ale i obavy
Orientace ve světě náboženství ► Jsme
nepřipraveni se s tématem náboženství vyrovnávat: dlouhodobá ztráta kontaktu, chybějící informace, nedůvěra ► Důsledky: - komercializace náboženství; ztráta identity, náhrada amatérskou psychoterapií - chování náboženských subjektů jako v situaci ohrožení: fanatismus, extremismus, sektářství
Náboženství na mapě světa I.
Náboženství na mapě světa II.
Náboženství a organizace I. ► Eurocentrické
pojetí náboženství: vzdáleným náboženstvím se připisují podobné rysy a na základě toho se pak srovnávají (např. jako „evolučně nižší“ nebo naopak naivně jako „dokonalejší“) ► Schematický přehled všem náboženstvím připisuje posvátné texty, doktrínu, organizaci, obřady apod.
Náboženství a organizace II. ► Hinduismus
– žádná společná organizace, žádná procedura vstupu, žádná kriteria příslušnosti, žádná centrální autorita; jen novodobé spolky pod koloniálním vlivem
► Buddhismus
– organizována jen Sangha (mniši a okruh kolem nich); prakticky žádná organizace laiků; příslušnost kulturní a geografická; „přijetí útočiště“ není vstupem do náboženské organizace
Náboženství a organizace III. ► Judaismus
– organizovány jednotlivé obce, samosprávné, volně sdruženy na národním a názorovém principu; organizován rabinát, rabíni ale ne vedoucími obcí
► Islám
– sunnitský v islámských zemích prakticky ztotožněn se sekulární společností (obec, stát); studovaní odborníci v různých zemích různé role, různá míra vlivu; šíitský islám více organizován
Náboženství a organizace IV. ►
Křesťanství – jasná procedura vstupu (křest), pevné hranice, organizační struktura a náboženské autority (různé modely)
►
Církev – shromáždění Pána; původně dynamická, procesuální, postupně se upevňuje; větvení a konflikty církví
Církevní mapa Evropy
Církev a sekta ze sociologického hlediska ► Církev
– bez ohledu na vyznání: náboženská organizace těsně propojená s veřejným životem a kulturou
► Sekta
– též bez ohledu na vyznání, náboženská
organizace s jasně vymezenými hranicemi, s dobrovolným členství, v izolaci nebo opozici ► Potíže
s touto terminologií v religionistice
Křesťanské církve ve světě I. ► Římskokatolická
církev
- největší náboženská organizace světa, miliarda členů, původní oblasti jih a západ Evropy, později Amerika a misijní oblasti - mohutná centralizovaná organizace, subjekt mezinárodního práva (kvazi státní útvar)
Křesťanské církve ve světě II. ► Pravoslavné
církve - dědictví původní společné církve na Východě, postupné šíření i na Západ - společenství sobě rovných na sobě nezávislých církví - asi 350 milionů
Křesťanské církve ve světě III. ► Tradiční
církve reformačního typu - vazba na světovou reformaci v 16. století - domov v západním světě, misijní šíření - kolem 250 milionů - luteráni, reformovaní, anglikáni
Křesťanské církve ve světě IV. ► Další
větvení reformačního křesťanství
- vazba na radikální skupiny v době reformace - evangelikální princip - dynamická rostoucí část křesťanstva, kolem 300 milionů - např. baptisté, adventisté, metodisté, letniční
Církev a sekta – právní rozdíl? ► Populární
mínění: církev je státem uznána, sekta
nikoli ► Státní uznání patří k vrchnostenskému státu ► Všechna náboženství působí nezávisle na státě; na náboženské sdružování stát nemá vliv (čl. 15 a 16 Listiny) ► Možnost registrace a akreditace za zákonem stanovených podmínek ► Nepřímá souvislost: kvalitativní předpokloady podle § 5 zákona č. 3/2002 Sb.
Registrované náboženské společnosti v ČR I. ► Církev římskokatolická ► ► ► ► ► ► ► ►
2 740 780 Českobratrská církev evangelická 117 212 Církev československá husitská 99 103 Náb. společnost Svědkové Jehovovi 23 162 Pravoslavná církev v českých zemích 22 968 Evangelická církev a.v. v ČR 14 885 Slezská evangelická církev a.v. 14 020 Církev bratrská 9 931 Církev adventistů sedmého dne 9 757
26,8% 1,1% 1,0% 0,2 % 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1%
Registrované náboženské společnosti v ČR II. ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ► ►
Církev řeckokatolická Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a.v. v ČR Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Jednota bratrská Evangelická církev metodistická Starokatolická církev v ČR Federace židovských obcí v ČR Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů Novoapoštolská církev v ČR Náboženská společnost českých unitářů
7 675 6 927 5 412 4 565 3 622 3 426 2 694 1 605 1 515 1 366 449 302
0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%
Registrované náboženské společnosti v ČR III. ►
Registrace po účinnosti zákona č. 3/2002 Sb, bez akreditace, počet členů není znám:
1.
Obec křesťanů Křesťanská společenství Česká hinduistická náboženská společnost Mezinárodní společenství pro vědomí Kršny (Haré Kršna) Ústředí muslimských obcí Buddhismus diamantové cesty linie Karma Kagjü Ruská pravoslavná církev – podvorje Višva Nirmala Dharma Církev živého Boha
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Význam výrazů církev a sekta ► Církev
– pojem pochází z křesťanství; náboženská společnost křesťanů, univerzální i partikulární, bez ohledu na název (např. Jednota bratrská nemá slovo církev v názvu); mimokřesťanská uskupení, která sama přijala název církev : Církev sjednocení, Scientologická církev ► Sekta – původ výrazu: společnost následovníků nějakého učení; později: oddělená náboženská skupina; vnímáno úkorně; emocionálně zatížené slovo; etiketa v sociologickém smyslu
Žurnalistické pojetí sekty
Výraz sekta jako výraz náboženské nesnášenlivosti ► Širší
veřejnost a žurnalisté mají svá nereflektovaná kriteria pro zařazení náboženské skupiny mezi „sekty“. Musí jít o společnost: - novou (novou v daném prostředí) - početně malou - atypickou, alternativní
Náboženský extremismus I. (sektářství) ► Krajní
náboženské projevy ohrožují sociální vazby, osobní svobodu, duševní a tělesné zdraví nebo i život
► Vyskytují
se napříč náboženským spektrem bez ohledu na vyznání (judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus atd.); u náboženských společenství zavedených i nových, velkých i malých
Náboženský extremismus II. (sektářství) ► Znaky
náboženského sektářství:
- autoritářství (přerůstání autority v moc) - fundamentalismus, v krajním případě degenerující ve fanatismus - uzavřenost, výlučnost - selekce informací
Náboženský extremismus III (vazba na politiku) ► Vazba
výlučných, nesnášenlivých křesťanských směrů na diktátorské režimy (klérofašismus) a na militaristické tendence – stále živá tendence ► Islámský fundamentalismus jako reakce na koloniální vliv, na modernismus a liberalismus, wahhábismus, spojení s protikoloniálním politickým bojem a bojem Palestinců o vlast ► Židovské extremní skupiny v souvislosti s konfliktem s Palestinci ► Fundamentalismus okrajově i na dálném Východě
Reakce na náboženské sektářství I. ► Snaha
o státní represi: zákazy, omezení, ostrakizace (např. Berufsverbot v některých spolkových zemích Německa) ► Reakce etablovaných církví: polemika, pomluvy, kontrakultovní aktivity, „deprogramování“ ► Žurnalistická skandalizace: fabulace rizik
Reakce na náboženské sektářství II. ► Odborné
studium tematiky: religionistická pracoviště, zejm. HTF Praha, FF Pardubice ► Odborná společnost: Společnost pro
studium sekt a nových náboženských směrů (konference, semináře, přednášky, poradenství, knihovna, výstřižková služba, pomoc studentům) ► Periodikum: Dingir (religionistický časopis o současné náboženské scéně)
Reakce na náboženské sektářství III. Dingir ► nejen
téma sektářství ► pravidelné rubriky ► tematický blok ► články popisné, sympatizující i kritické ► vychází XI. Ročník ► k dostání v některých knihkupectvích
