NÁBOŽENSKÉ SEKTY A HNUTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Občanské výchovy

NÁBOŽENSKÉ SEKTY A HNUTÍ V ČESKÉ REPUBLICE Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.

vypracoval: Bc. Milan Smrčka

Brno, 2014 1

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc., za odborné vedení diplomové práce, za jeho rady a připomínky, a především za jeho trpělivost, kterou mi při přípravě věnoval. Dále bych rád poděkoval všem těm, se kterými jsem mohl provést rozhovor a za poskytnutí cenných informací. 2

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne 20. 4. 2014 …………………………… Podpis

3

OBSAH Úvod.........................................................................................................................................6 1.: Náboženské sekty a hnutí............................................................................................9 1.1 Základní pojmy...................................................................................................................9 1.1 .1- Náboženské hnutí a sekta- rozdíl mezi nimi a různé úhly pohledu, vztah k náboženství...........................................................................................................................9 1.1.2- Sociologie nových náboženských hnutí. Typologie sekt...............................................13 1.1.3- Stručný přehled nejznámějších sekt a náboženských hnutí u nás...............................18 1.2. Psychologické aspekty.....................................................................................................25 1.2.1- Hlavní typy a charakteristické rysy náboženských hnutí a sekt. Motivující aspekty ke vstupu....................................................................................................................................25 1.2.2- Nebezpečí a atraktivita hnutí a sekt.............................................................................30 1.2.3- Typy osobností inklinujícící k sektám. Členství v sektě- pozitiva, negativa.................37 1.2.4- Sebereflexe členů sekty a jejich vnímání okolím. Situace v dnešních školách............41 1.3 Charakteristika náboženských sekt a hnutí......................................................................44 1. 3.1.- Hlavní důvody a období vzniku náboženských sekt a hnutí u nás. Jejich vztah k součané konzumní společnosti a kultuře............................................................................44 1.3.2- Sekty a hnutí založené na principu křesťanství..............................................................47 1.3.2.1- Svědci Jehovovi.........................................................................................................47 1.3.2.2- Mormoni...................................................................................................................51 1.3.2.3- Scientologická církev.................................................................................................52 1.3.2.4- Moonisté- Církev sjednocení.....................................................................................55 1.3.2.5- Hnutí Grálu................................................................................................................57 1.3.2.6- Imanuelité.................................................................................................................59 1.3.2.7- Vesmírní lidé.............................................................................................................61 1.3.2.8- Ostatní.......................................................................................................................63 1.3.3- Sekty a hnutí založené na principu hinduismu..............................................................64 1.3.3.1- Hare Krišna................................................................................................................64 1.3.3.2-Sahaja Joga.................................................................................................................66 4

1.3.3.3- Sri Chinmoy..............................................................................................................68 1.3.4- Sekty a hnutí založené na principu buddhismu.............................................................69 1.3.4.1- Buddhismus diamantové cesty linie Karma Kagjü....................................................69 1.3.5- Sekty a hnutí založené na principu islámu....................................................................71 1.3.5.1- Bahá´í........................................................................................................................71 1.3.6- Sekty a hnutí nezaložené na principu náboženství........................................................73 1.3.6.1- Satanismus................................................................................................................73 1.3.6.2- New Age....................................................................................................................75 1.3.6.3- Jedi............................................................................................................................77

2.: Centra náboženských sekt a hnutí...........................................................................79 2.1-Centra náboženských sekt a hnutí a jejich rozložení v České republice..........................79 2.2- Měřitelnost počtu členů hnutí a sekt..............................................................................85 2.3- Rozhovory s členy některých náboženských hnutí a sekt...............................................86 2.4- Příběhy členů některých hnutí nebo sekt.......................................................................96

Shrnutí...................................................................................................................................99 Závěr.....................................................................................................................................102 Zdroje...................................................................................................................................103 Přílohy..................................................................................................................................107 Mapy s největšími centry vybraných náboženských hnutí a sekt v České republice.

5

Úvod Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil téma náboženské sekty a hnutí v České republice. Je to téma, které je od pádu komunismu u nás, tedy od 90. let minulého století, čím dál více aktuální. Důvod je prostý - éra ,,totality“ jednoduše brojila proti náboženství v jakýchkoliv jeho formách, tudíž ani hnutí nebo sekty z něj odvozné zde neměly živnou půdu. Od roku 1989 k nám ze západu začaly proudit desítky nových směrů, začaly se rozvíjet další. O tomto tématu bylo napsáno již nespočetně mnoho publikací. Já jsem si stanovil za cíl především objěktivně ukázat, jaká je ve skutečnosti situace, a to nejen pomocí syntézy zdrojů, ale především vlastním výzkumem formou rozhovorů. Stanovil jsem si hypotézu dokázat, zdali jsou náboženské sekty a hnutí přínosem pro tuto společnost a jsou, jak tvrdí literatura, pouze nebezpečím. Zdali se mi potvrdila či nikoliv, shrnuji v práci nakonec. O některé sekty a hnutí jsem se sám blíže zajímal, navštěvoval jsem jejich centra a snažil se pochopit jejich psychologii, účel, strukturu a vůbec jejich význam a teorii jejich učení. Do některých se mi podařilo proniknout hlouběji, u některých jsem navštívil jen pár přednášek nebo center. Spousta mých přátel také buď přímo patřila nebo patří k nějakému takovému hnutí, někteří zůstali, jiní opustili. S nimi jsem se také setkal a jejich postřehy se také pokusím přenést do své práce. Je tedy obohacena o myšlenky z vlastní zkušenosti. Ve své práci soustředím na několik aspektů dané problematiky zároveň, chci tak přiblížit stručný, všeobecný a strukturovaný přehled o jejich povědomí. A nejen to. Kromě osobních příběhů některých členů sekt v příloze se poslední část zabývá geografickou lokalizací center a sférami jejich vlivu v České republice. To vše je stručně soustředěno v této práci. Práce se skládá ze tří částí: první část náboženské hnutí a sekty. Na začátek přináší pár statistických údajů, kolik členů se celosvětově hlásí k jakým nábožestvím a kolik k novým náboženským hnutím a sektám. Uvádí zde dále názory světových odborníků, co to vlastně náboženské hnutí a sekta je, tedy jejich definice, a různými ůhly pojetí těchto dvou pojmů. Další část stručně definuje pojem sociologie náboženství a blíže rozebírá některé z typologií. Poté přináší stručný přehled sekt a náboženské hnutí u nás. Jelikož sekt a hnutí je nejen u nás, ale i na celém světě několik set, možná i tisíc, v případě, že bych chtěl popisovat všechny z nich, bych asi musel napsat celou knihu, a ne pouze diplomovou práci. Proto 6

zmíním jen ty nejdůležitější- tedy u nás největší a nejrozšířenější, popřípadě nejzajímavější, jako například ty, které jsou ryze českou záležitostí – i přesto, že se u nás již téměř nevyskytují. Další oddíl první části se zabývá psychologickými aspekty náboženských hnutí a sekt: především pak jejich samotnou psychologií, jak zapůsobit na nové členy, jak funguje její mechanismus uvnitř apod. Pokusím se zachytit, jaké představují riziko pro současnou společnost, jak jsou společností reflektováni její členové a jaké je vnímání samotných členů sekty sebou samými. Členství v sektě pochopitelně její členy v mnoha směrech, více či méně, ovlivňuje. Podle názoru většiny veřejnosti pouze negativně. To se snažím v této části osvětlit, poněvadž při bližším průzkumu problematiky zjistíme, že tomu nemusí vždy být právě tak. Poslední oddíl ve finále tedy stručněji popisuje nejrozšířenější náboženské sekty a hnutí u nás. Nastiňuje tuto problematiku z pohledu časového hlediska, jaký byl jejich historický vývoj u nás a jejich vztah k církvi, čím a kdy bylo jejich rozšiřování na našem území podmíněno, kdy dochází u nás k jejich největšímu rozmachu apod. Také se věnuji vztahu sekt a hnutí ke konzumní kultuře. Další bližší popis vychází z typu rozčlenění sekt a hnutí podle principu založení na nábožentsví, a to: na pricipu křesťanství, hinduismu, budhismu, islámu a sekty nezaložené na principu žádného náboženství, jako například satanismus, kterému je věnována zvláštní pozornost, protože právě město Brno, odkud pocházím (autor), má širokou základnu svých příznivců. Zabývám se dopodrobna jejich filozofií, vznikem, nejvýznamnějšími ososbnostmi. Druhá část, centra náboženských hnutí a sekt, je zaměřená na centra samotná.. Stručně popisuje jejich charakteristiku a geografickou polohu. Také se zde nachází popis sféry jejich vlivu. Zabývá se také měřitelností počtu členů jednotlivých hnutí a sekt. Dále je uvedeno pár rozhovorů s jejich členy. Pro barvitost je jeden rozhovor s členem hnutí založenám na principu křesťanství, jeden na principu hiduismu, jeden na buddhismu a jeden na islámu. V závěru této části přikládám pro orientaci několik příběhů ze života členů, ať již z osobní zkušenosti, nebo z literatury. Před závěrem je provedeno krátké shrnutí obsahu a cílů mé práce.

7

Přílohy obsahují mapy České republiky se znázorněním jednotlivých center- tedy těch, s jejichž členy je uveden rozhovor a která jsem navštívil. Jako zdroj inspirace kromě internetu a zahraničních autorů velmi dobře posloužila díla od našich specialistů na tuto problematiku, pana Davida Václavíka, Dušana Lužného a Zdeňka Vojtíška. Kromě metod studia literatury a různých zdrojů je použito

i metody

vlastního výzkumu (co se center týče), a metody rozhovoru v druhé části práce. Hlavní cíle mé práce jsou následovné: tak především přiblížit strukturovaný a objektivní pohled na danou tématiku. Tento pohled je navíc ucelen výroky, které jsou uvedeny v rozhovorech. To, jak hodnotí členové sami sebe, jak reagovali na mé otázky ve srovnání s tím, co se říká v definicích a teorii, je také jeden z cílů mé práce. Prostě celkově srovnávám, jaký je vztah mezi realitou a tím, co je uvedeno v literatuře a jiných zdrojích s tím, jaká je situace ve skutečnosti. Chci ukázat, že nová náboženská hnutí a sekty pouhým nebezpečím pro společnost nebo mají- li i nějaký přínos. Dále se snažím objektivně shrnout a zhodnotit veškeré poznatky.

8

1. Náboženské sekty a hnutí 1.1 Základní pojmy 1.1.1 Náboženské hnutí a sekta – rozdíl mezi nimi a různé úhly pohledu, vztah k náboženství Nejprve je nezbytné vysvětlit základní pojmy, a to „sekta“ a „náboženské hnutí“. K těmto pojmům se úzce váží i pojmy církev a náboženství, proto je třeba se zmínit také o nich. Rovněž je zde částečně rozpracována typologie použití pojmů sekta a církev, jejich vzájemné vztahy a rozdělení. Zde je pro počáteční celkovou orientaci pár údajů týkajících se rozčlenění celé světové populace podle náboženství. Údaje jsou z roku 2006. Podle nich se hlásí: 1 736 000 000 lidí ke křesťanství, z toho je 1 017 580 000 katolíků, 378 559 000 protestantů a 300 000 000 ortodoxních; 950 000 000 k islámu, z toho 682 000 000 sunnitů; 316 000 000 lidí k buddhismu; 720 000 000 k hinduismu; 31 286 000 k taoismu; 17 400 000 k judaismu; 138 000 000 se hlásí k „novým náboženským hnutím“ nebo „sektám“. 1 Následující definice vysvětlují stručně významy pojmů sekta a náboženské hnutí, v dnešní době se vzhledem k jejich povaze může použít pojem „nová náboženská hnutí“. Osvětlení pojmů popisuje rovněž jejich vztah. 2 1

Wiebeus, H. O.: Sekty a lovci duší, Nava Plzeň, 2006, str. 11.

2

Václavík, D.: Sociologie nových náboženských hnutí, Masarykova univerzita Brno, 2007, str. 34.

9

Jako nová náboženská hnutí označujeme ta, jejichž vznik je motivován novou náboženskou ideou. Její novost je však relativní, musí se chápat v kontextu se společností, do níž přichází. Tatáž idea může být na jednom území nová, na jiném však nová být nemusí (například hnutí Hare Krišna, symbolizované rozkvětem spojeným s příchodem duchovního otce A. C. Bhaktivédanta Svámí Prabhupády v roce 1966 do USA. Dnes jedno z nejtypičtějších nových náboženských hnutí, ale původní myšlenka pochází od učence Šrí Čajtanji Mahaprabhu, který působil na přelomu 15. a 16. století v Indii. Tato idea je tedy nová pouze pro západní svět).3 Samotný termín „nová náboženská hnutí“ je celkově neutrálnější než výraz „sekty“. Důvody, proč se nazývají nová, jsou dva: ve stávající formě se objevila až po druhé světové válce a navíc fungují jako alternativa vůči institucionalizovaným oficiálním náboženstvím a převládající kultuře. Náboženská se nazývají proto, že vyznávají a nabízejí posvátnou a náboženskou vizi světa, nabízejí prostředky, jakými dosáhnout dalších cílů, jako jsou transcendentální poznání, duchovní osvícení, seberealizace, anebo protože nabízejí svým členům odpovědi na „základní otázky“.4 Pojem sekta se vztahuje spíše na malou skupinu, která se oddělila od většího náboženského seskupení.5 Etymologicky je pojem sekta odvozován od slova sequi (následovat) nebo sectare (oddělovat se od něčeho). Povšimněme si, jak obě slova, i když zcela odlišná, krásně vystihují jeho podstatu, jak pochopíme později. 6)Podle jiného zdroje jsem ještě narazil na možnou spojitost se slovem seco (sekám, řežu).7 S tímto výrazem se můžeme setkat již v prvních staletích našeho letopočtu. Byl používán jako latinský ekvivalent slova haíresis (volba), používaný pro označení odštěpeneckých skupin, které se vymezovaly vůči ortodoxní linii, a byly proto považovány za nebezpečné a nepřátelské.

3


4

Sekty a nová náboženská hnutí: dokumenty katolické církve 1986–1994, ZVON Praha, 1997, str. 21.

5


6

Vojtíšek, Z.: Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět, Praha, 2007, str. 13–15.

7

Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 17.

10

Na toto pojetí narazíme nejen u křesťanství, ale i judaismu, kde pojem označoval všechny proudy a směry, které se negativně stavěly proti rabínskému pojetí judaismu a především proti jeho interpretaci tradice. Co je zajímavé, je to, že až do 2. Vatikánského koncilu tak katolická církev označovala veškerá křesťanská i nekřesťanská vyznání. V zemích Latinské Ameriky se v tomto smyslu používá dodnes. Naopak pojem církev (lat. Eccelsia, řec. Ekklésia – shromáždění) byl chápán jako výsostné a exkluzivní právo ortodoxní skupiny, která má podle křesťanské dogmatiky jediná právo na spásu.8 Je obtížné definovat tato „nová hnutí“ či „sekty“ oddělené od církví, církevních společenství a od legitimních hnutí v rámci církve. Nejprve je dobré oddělit sekty křesťanského původu od těch, které vycházejí z jiných náboženství nebo z jiného humanistického základu. Velmi důležité je odlišení těchto sekt křesťanského původu od církví, církevních komunit a legitimních hnutí v rámci církví. Bývá to však poněkud problematičtější. „Duch sektářství, tj. postoj nesnášenlivosti a nátlakem vyvíjená propagace, není nutně ustavujícím faktorem sekty a v žádném případě nepostačuje pro její charakteristiku. Kritérium společenství pro rozlišení sekt křesťanského původu od církví a církevních společenství bychom snad mohli nalézt ve věroučných pramenech těchto skupin. Existují například skupiny, které připojují k bibli další zjevené knihy, další prorocká poselství, nebo které odstraňují z bible některé protokanonické knihy či mění podstatně jejich obsah.“9 Nyní již pro představu pár definic odborníků: „Termín sekta … bývá zpravidla vnímán s negativními konotacemi, které evokují morálně nepřijatelné jednání či učení skupin odštěpených v průběhu dějin křesťanství.“ (Bob Larson, aktivista kontrakultovního hnutí) „Skupina nebo hnutí, které předvádí uchvacující až přehnanou zbožnost či odevzdanost nějaké osobě, názoru či věci a které používá manipulativní techniky přesvědčování a kontroly … k dosažení cílů vedoucích činitelů této skupiny, ke způsobení skutečné či potenciální újmy členům hnutí, jejich rodinám anebo společenství.“ (L. J. West a M. D. Langone, aktivisté antikultovního hnutí) 8

Václavík, D.: Sociologie nových náboženských hnutí, Masarykova univerzita Brno, 2007, str. 34

9


11

„Krčí se v temných sklepeních New Yorku a San Francisca a uctívají satana. Trpělivě očekávají druhý příchod nebo vyhlížejí na nebi kosmickou loď, jež přinese Nový věk. Někteří praktikují polygamii v odlehlých horských obcích. Desetitisíce již opustily rodiny, přátele, školy a kariéry, aby mohli následovat učení svého vůdce, s nímž se sami nikdy nesetkají.“ (Melinda Becková a Susan Frakarová, žurnalistky)10 Tyto tři názory negativně hodnotí veškeré sekty i hnutí. Pro barvitost předkládám další dvě definice, které hodnotí sekty a hnutí zcela odlišně. Lze si povšimnout, že především sociologové je hodnotí pozitivně. „…nová náboženská hnutí jsou velmi důležitými ukazateli vypjatých změn v kultuře a společnosti. Jsou rovněž zajímavými pokusy, jak se vyrovnat s prudkými sociálními změnami za pomoci velkolepých nových interpretací a experimentování, které má praktické důsledky. Proto jsou v podstatě sociálními i kulturními laboratořemi, kde se uskutečňují pokusy s idejemi, city a společenskými vztahy.“ (James A. Beckford, sociolog) „Pro mě osobně jsou (nová náboženská hnutí) nádhernými živoucími formami, záhadnými a pulzujícími charismatem. Každá ,sekta‘ je kulturou v malém, je protocivilizační. Proroci i kacíři vytvářejí fantazijní světy, které mohou směle konkurovat těm od Philipa K. Dicka či Franka Bauma.“ (Susan Palmerová, socioložka) „Nová náboženství otevírají své příslušníky vysoce tvůrčím životním stylům, jež jim umožňují vidět sebe sama jakožto občany onoho globálního města, jímž se náš svět stal. Stejně jako křesťanské mise jsou i ony celosvětovými hnutími, která své následovníky posilují novou vizí světa. V situaci vykořenění starých tradic z jejich vlastního společenského a historického kontextu navrhují nová náboženství nové způsoby života, které dávají jejich příslušníkům chuť žít i naději do budoucna.“ (Irving R. Hexam, historik, Karla Poewe, antropoložka)10

10

Cowan, Douglas E., Bromley David G.: Sekty a nová náboženství, Grada Praha, 2013.

12

1.1.2 Sociologie nových náboženství a typologie sekt Sociologie náboženství je vědecká disciplína. Zkoumá mnohostranné vztahy mezi náboženstvím a společností. Zabývá se především studiem toho, jaký má náboženství vliv na utváření společnosti a obráceně. Je to svým nastavením velmi proměnlivá disciplína, neboť musí neustále reagovat na změny předmětu svého tématu, a tím jsou proměny světa. 11 V současné době se sociologie náboženství stále více zaměřuje na nová náboženská hnutí, dokonce se dá říci, že studium tohoto fenoménu v současné době patří ke klíčovým oblastem studia sociologie náboženství.12 V 60. letech vznikl velký počet nových náboženství, který vyvolal ohromný zájem především u sociologů náboženství. Zabývají se především typologií sekt a náboženských hnutí. Nyní již k samotné typologii sekt a církve. Těchto typologií je rovněž spousta, vybral jsem tedy tři stěžejní, a to typologii Maxe Webera, Ernesta Troeltsche a Richarda Niebuhra, což jsou jedni ze zakladatelů a nejvýznamnějších autorů sociologie náboženství. Weberovým hlediskem pro konstituci pojmů sekta a církev byl především aspekt členství. Církev byla chápána jako inkluzivní organizace. Členství v ní je sociálně askribováno již při narození, což znamená, že členství v takovéto skupině není spojeno s vědomým výběrem. Například nepokřtěné dítě je tak vyloučeno z pospolitosti. Neméně důležitým hlediskem je také tradice. Německý sociolog a filozof Max Weber jako sektu chápe exkluzivní sociální skupinu, kdy členství v ní není dáno narozením, ale je výsledkem volby dospělého jedince. Nepřijme automaticky každého adepta, má přísná kritéria pro vstup členů, mezi nimiž hraje důležitou roli především dodržování předepsaných norem a vysoký stupeň identifikace s danou skupinou. Důležitý je také pocit vyvolenosti, který je členům sekty společný. Sekta může být v tomto kontextu chápána jako protestní skupina, která se vymezuje vůči okolí.

11

Václavík, D.: Individualizace náboženství a identita, Malvern Praha, 2010.

12


13

Specifickým výrazem protestu je také způsob jejich financování, poněvadž sekta by měla být podle Webera ekonomicky nezávislá na podpoře státu, s nímž nechce být nijak spojována, ale pouze na příspěvcích svých členů, jež jsou dobrovolné. Je to také apolitické sdružení.13 „Jisté rozdíly mezi sektou a církví vidí Weber také v případě náboženské praxe a náboženského prožitku. Kromě výše uvedeného důrazu na svátosti, který je typický pro církve, se obě skupiny od sebe liší důležitostí, kterou přikládají emocionálnímu zážitku a intelektuálnímu výkladu. Sekta na rozdíl od církve preferuje emocionální prožívání bohoslužeb, vytváření atmosféry vzájemné sounáležitosti spojené s častými náboženskými zážitky bez jakékoliv potřeby intelektuálního vysvětlení.“14 Ernest Troeltsch, německý teolog, úplně nepřijal Weberovo vymezení. Přesunul důraz z formy organizace na náboženské chování a pojem akceptace položil jako základní hledisko diferenciace mezi různými náboženskými styly (reprezentovány pojmy sekta a církev). Navíc doplnil Weberovu dvojici druhů náboženského chování a vytvořil tak typologii náboženského chování opřenou o tři typy: sektářské, církevní a mystické. V jeho pojetí je církev institucí, která „se identifikuje se stávajícím společenským řádem a spolu s privilegovanými sociálními skupinami se snaží o udržení existujícího společenského řádu.“15 Je to jakási organizace, působící jako významná mocenská organizace, do sféry svého vlivu se snaží začlenit co možná nejvíce lidí. Je to její primární cíl a je s ohledem na něj nutná se přizpůsobovat svému okolí, tudíž je nucena rezignovat na některé zásady a principy, které byla schopna dodržovat jen malá skupina věřících. Sektu chápe tedy naopak jako malou, sociálně marginální skupinu. Je založena na přesvědčení, že normy okolní společnosti jsou překážkou pro plné a autentické rozvinutí původního náboženského učení. „Jinými slovy: sekta se nachází vůči stávajícímu sociálnímu řádu v opozici, a to tím, že realizuje vlastní náboženské ideály.“16 I Trolsch se domnívá, že sekta se skupinou, do níž její členové vstupují dobrovolně, je exkluzivisticky založená, což ovšem chápe jako výsledek její hodnotové orientace. 13

Weber M.: Protestantská etika, str. 192.

14


15


16


14

Třetím typem jsou podle něj tzv. mystické skupiny, představující jakousi kompromisní variantu mezi sektou a církví. Je charakteristická především důrazem na radikální náboženský individualismus.17 Pojímá je jako syntézu individuálního náboženského postoje a konfliktu mezi náboženstvím a osobností. Tento charakter chápe dobře americký sociolog náboženství Michael Hill: „Mysticismus je u Trolsche popisován jako vzrůstající individualismus, ve kterém je jen málo pochopení pro organizované členství a v rámci kterého se zdůrazňuje důležitost svobody pro výměnu myšlenek. Izolovaný jedinec získává na nejvyšší důležitosti … V kontrastu k ostatním formám náboženských skupin nemají tyto skupiny ani svátost institucí typu církev, ani radikalismus sekt … Podle Trolsche tento typ stane v budoucnu převládajícím typem.“18 Kategorii mystických skupin anticipuje pozdější kategorií kultu. Jeho východisko bylo, možná díky jeho profesi, především teologické. Na jeho vymezení úzce navázal Richard H. Niebuhr. Jeho typologii dále rozvedl. V jeho perspektivě je sekta chápána jako nestabilní typ náboženské organizace. Ta má tendenci se v průběhu času transformovat do podoby církve. „Svoji roli přitom sehrávají především nové generace členů, kteří se do sekty již narodili, respektive byli svými rodiči vychováváni s ohledem na normy prosazované sektou. Tyto nové generace již podle něj nevnímají tak aktuálně potřebu napětí mezi normami a hodnotami, na nichž staví jejich náboženská skupina a okolní společnost, ale naopak mají snahu se do této společnosti integrovat.“ 19 „Svojí samotnou podstatou jsou sektářské typy organizací hodnotné pouze pro jednu generaci. Děti, které se narodí první generaci dobrovolných členů, začínají vytvářet ze sekty církev dávno předtím, než dosáhnou věku zdrženlivosti … Zřídkakdy druhá generace udržuje odsouzení, které zdědila po svých otcích. Tím, jak generace střídá generaci, se izolace od světa stává stále více problematičtější.“20

18

Hill, M.: Sociology of religion, London, Heinemann, 1973, str. 55.

19

Václavík, D.: Sociologie nových náboženských hnutí, Masarykova univerzita Brno, 2007, str. 42

20

Nierbuhr, R.: The Social Sources of Denominalism, 1929, str. 19–22.

15

Další důvod, proč se sekta přeměňuje v církev, je ten, že se sociálně zlepšuje statut jejích členů. Díky jakési pracovní etice, založené na vnitrosvětské askezi, se někteří členové stávají úspěšnými, a to po stránce ekonomické, což je spojeno i s nárůstem sociální prestiže. Důsledkem toho je i tendence k větší sociální integraci do okolní společnosti. „Niebuhr byl totiž přesvědčen, že vysoká míra napětí mezi systémem hodnotových orientací skupiny a okolní majoritní společnosti je záležitost pouze nižších sociálních tříd.“21 Například mi přišla ještě zajímavá myšlenka u typologie Rodneyho Starka a Williama Bainbridge: „Církev je náboženská skupina, která akceptuje sociální prostředí, v němž existuje. Sekta je náboženská skupina, která odmítá prostředí, v němž existuje.“22 Na tom, že se však jedná všeobecně o protestní skupiny, se shodne většina pramenů a odborníků. Setkal jsem se také s názorem, že „hnutí v křesťanských církvích nesmíme zaměňovat se sektami. Lze je pokládat (alespoň podle určitých hledisek) za jev pozitivní nebo alespoň přijatelný. Jisté nebezpečí vyvstává, když některé z hnutí prožívá mladý člověk na způsob sekty. V některých hnutích se totiž objevuje fundamentalismus, uzavřenost, autoritářské manýry často samozvaného vedení, elitářství a tajnůstkářství. Díky spojení takovéhoto obnoveného hnutí se nemohou sektářské tendence projevit naplno. Často se dostaví zklidnění a tolerantnější přístup k okolí s věkem.“23 Různých typologií a rozdělení je celá řada, já jsem zvolil pro orientaci tu, která dělí podle jejich původu, a to na sedm různých kategorií: 1. Fundamentalistická biblická hnutí 2. Skupiny křesťanského původu, o jejichž proklamované pravověrnosti lze diskutovat 3. Hnutí vycházející z velkých východních náboženství

21


22

Stark, R., Brainbridbe, W. S.: Of Churches, Sects and Cults, 1979, str. 22.

23

Štampach, I. : Sekty a nová náboženská hnutí – naděje a rizika, Praha, 1995, str. 2.

16

5. Hnutí gnosticky zaměřená, zvláště různé formy hnutí „New Age“ 6. Filozofická a psychologická hnutí západního původu 7. Pseudonáboženská hnutí, charakterizovaná sklony k magii a okultismu (*24)

V této práci je později využito zjednodušeného modelu členění, a to sekty a hnutí založené na principu křesťanství, hinduismu, islámu, buddhismu a nezaložené na principu jakéhokoliv náboženství. Jiné typy se u nás totiž nevyskytují nebo nejsou početněji zastoupeny. Lze polemizovat o zařazení některých směrů jako např. Hnutí Grálu. To bývá začlněno do různých skupin dle různých zdrojů. Zde je ve skupině hnutí na principu křesťansktví (někde na principu mysticismu apod.)

_________________________________________________________________ 24


17

1.1.3 Stručný přehled nejznámějších sekt a náboženských hnutí u nás Jak jsme uvedli již v minulých kapitolách, rozvoj nových náboženských hnutí a sekt na našem území je spojen s obdobím po roce 1989. Ve své práci člením sekty a hnutí podle principu založení na křesťanství, hinduismu, islámu, buddhismu a nezaložené na principu žádného náboženství. Jelikož v české společnosti patří mezi nejrozšířenější náboženství křesťanství, hnutí a sekt založených na jeho principu je u nás nejvíce. Mezi ty nejznámější, nejrozšířenější a nejpočetnější patří tzv. svědkové Jehovovi. Jsou známí především tím, že obcházejí spoluobčany a káží jim ve „službě dům od domu“. Hodiny, které touto činností stráví, si pečlivě zaznamenávají. Vydávají vlastní časopis „Strážná věž“. Oficiálně se k církvi hlásí (podle sčítání církve bratrské z roku 2011) 13 097 příznivců.25 Další je církev Ježíše Krista Svatých posledních dní – neboli mormoni. Církev u nás existovala již před 2. světovou válkou, ale během komunistického režimu byla v ústraní a nemohla být veřejně uznávána. „Opětovného oficiálního uznání se církvi dostalo 22. února 1990. V květnu 1990 se do Československa znovu vrátili misionáři. V té době bylo v Československu 345 členů. Dnes má česká/slovenská misie církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů přibližně 2200 členů. Členové se scházejí v 13 kongregacích v České republice a v 5 kongregacích na Slovensku.“26 Považuje se za jedinou křesťanskou církev oprávněnou Ježíšem Kristem. Podle stejného sčítání z roku 2011 se k církvi hlásí 926 osob.27 Během 90. let se u nás rozšířila i další tzv. „církev“. Její popularita je vyšší především v zahraničí, zejména v USA. Mezi její nejpopulárnější příznivce patří například američtí herci Tom Cruise a John Travolta. Většina již možná tuší, že se jedná o scientologickou církev. Základem její filozofie je tzv. dianetika, o které se zmíním později. Jak tvrdí sami scientologové, „scientologie, která byla vyvinuta L. Ronem Hubbardem, je náboženství, které nabízí přesně vytyčenou cestu. Tato cesta vede k úplnému a jistému porozumění skutečné duchovní podstaty jedince a jeho vztahu k sobě samému, rodině, skupinám, lidstvu, všem 25

www.scitani.cz.

26

www.cirkev-jezise-krista.cz.

27

www.scitani.cz.

18

živým formám, hmotnému vesmíru, duchovnímu vesmíru a Nejvyšší bytosti.“28 U nás mají scientologové několik center po celé České republice a jejich počet se odhaduje na 100– 300. Podle sčítání z roku 2011 je jich 374. Moonisté (neboli Církev sjednocení) jsou hnutí, jehož počátky sahají do 40. let 20. století v Severní Koreji. První misionáři se k nám dostali už v roce 1968, ale po několika soudních procesích a uvěznění několika členů církev takřka nefungovala a její činnost se obnovila až po roce 1989. Mají své základny v Praze, v Brně i v Olomouci. Hnutí se hlásí k odkazu křesťanství, přičemž vychází z učení a výroků zakladatele Hnutí sjednocení reverenda Muna, které jsou shrnuty především v knize Boží princip. Podle sčítání z roku 2011 se k ní hlásí asi 69 členů. Mezi méně známé pak patří například tzv. Hnutí grálu. Oficiálně má své kořeny v roce 1932, avšak bylo totalitním režimem opět zakazováno, a společnost tedy vznikla jako Hnutí grálu po roce 1990. Rovněž bylo jako předchozí založeno v zahraničí. „Hnutí grálu se neprohlašuje za církev ani sektu, neprovozuje také žádnou misijní činnost. Samo Poselství grálu se obrací k jednotlivci, vybízí ho k vlastnímu zkoumání, k vlastnímu osobnímu přesvědčení a nepožaduje sdružování se s jinými lidmi nebo zakládání společenství. Současně se však ukázalo, že setkávání se, sdílení zkušeností, zodpovídání otázek a spojování sil může být užitečné při vnitřním dozrávání lidí, tříbení postojů i při společné práci…29 Kolik lidí se hlásí přesně k tomuto řekněme „uskupení“, je velmi těžko měřitelné, poněvadž nepatří ve svém pravém významu, jak tvrdí, ani k sektě, ani k náboženství. Ve sčítacích tabulkách je uvedeno mezi položkou „ostatní“. Přesto má i u nás několik příznivců, o čemž svědčí i základny na našem území, ale neexistuje zde přímé členství, tudíž nelze počet přesně odhadnout. Další uskupení, jež jsem si vybral, je svou povahou spíše sekta a jmenuje se imanuelité. Dnes již sice nemá téměř žádné příznivce, ale zmiňuji ji proto, že se jedná o ryze českou záležitost. Dříve měla několik desítek, možná i stovek následovníků. Jedná se vlastně o sektu, kterou založil student pražské FAMU Jan Dvorský, jenž se prohlásil za mesiáše a syna Božího. 28

www.scientologie-info.cz.

29

www.hnutigralu.cz.

19

„V roce 1993 se na knihkupeckých pultech objevuje kniha s názvem Syn Člověka s podtitulem Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa. V této ,nejdůležitější knize tisíciletí‘ (jak uváděl poutač na obálce) autor – Parsifal Imanuel – světu poprvé předkládá svůj světonázor: on a jeho družka Lucie, zvaná Labutí panna, jsou jedinými nepřevráceneckými lidmi na Zemi, jsou předurčeni vybudovat Tisíciletou říši, tj. místo, kde budou v lásce a štěstí žít jejich oddaní následovníci, pomocníci Syna Člověka … Někteří následovníci se s Janem Dvorským zkontaktovali osobně a začali prodávat své majetky, opouštět zaměstnání i rodiny a odstěhovali se do komunit pomocníků Parsifala Imanuela.“30 Další víceméně českou záležitostí jsou tzv. vesmírní lidé. Vznikli začátkem 90. let dvacátého století. Na jejím začátku stál Ing. Ivo A. Benda. Je to termín používaný jím a dalšími lidmi, kteří mají komunikovat s mimozemskými bytostmi. Tato skupina lidí je brána za sektu jak podle odborníků a médií, tak i podle organizací z blízkého tematického spektra. Ivo A. Benda založil své učení na informacích z řady knih od různých autorů, informace také zčásti čerpá od Švýcara Eduarda Alberta Meiera, avšak Bendovo učení filozoficky Meierovu v některých případech odporuje. Vzhledem k tomu, že Ivo A. Benda údajně několikrát bez souhlasu použil Meierovy fotografie a jiný materiál, podal Meier a jeho skupina na Bendu žalobu, kterou však soud zamítl. Meier a jeho skupina včetně české pobočky Ivo A. Bendu neuznávají a distancují se od něj. První kontakt s mimozemšťany proběhl na našem území v roce 1995.31 Základem je však kromě kontaktů s mimozemšťany také víra v Boha a Ježíše Krista. Co se týče počtu jejich členů, v oficiálním sčítání z roku 2011 tato sekta samostatně uvedena není, ale podle neoficiálních odhadů je počet jejích členů odhadován na několik set. Já sám jsem osobně navštívil několik přednášek, čistě ze zajímavosti, a tak dále v textu uvedu i své postřehy. Méně známé, avšak rozšiřující se uskupení novodobě působící na našem území jsou například církev Slovo života nebo církev Nová naděje. O těch se podrobněji zmíním až v dalších kapitolách.

30

http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_13.html.

31

www.ufo.cz-vesmirnilideatidruzi.

20

Dalšími sektami u nás jsou sekty založené na principu hinduismu. Tady patří mezi nejznámější a nejrozšířenější již zmiňované hnutí Hare Krišna. Poněvadž jsem toto hnutí hlouběji sledoval, je mu věnována rozsáhlejší podkapitola. Proto se o něm zde nebudu více rozepisovat. Snad jen že k nám začalo pronikat již na přelomu 70. a 80. let, ale nemělo za bývalého režimu možnost se rozšiřovat. Jen bych podotkl, že podle sčítání z roku 2011 se k tomuto hnutí hlásí 675 osob. Dnes se také čím dál více rozmáhá tzv. Sahaja joga. Jedná se vlastně o uskupení založené jednou osobou. Jmenuje se Šrí Mátadží Nirmala. Od 70. let se toto učení rozšiřuje po celém světě. Základem je učení o čakrách, které je rovněž základem indického hinduismu. Šrí Mátadží tvrdí, že každá lidská bytost má vrozený duchovní potenciál. Každý se může duchovně probudit. Toto probuzení se nazývá seberealizace.32 Tato seberealizace má dát následovníkům sílu k obnovení energetické rovnováhy v čakrách, a tím k upevnění zdraví, odstranění nemoci a vyřešením životních situací.33 Cestou k tomuto dosažení je specifický způsob meditace, který se nazývá Sahaja joga a podle nějž se jmenuje celé hnutí, lze-li tak toto uskupení nazvat. První veřejný program se u nás konal v roce 1990, dnes jsou pravidelně pořádány kurzy a meditace po celé ČR. U nás má podle sčítání z roku 2011 kolem jedenácti set příznivců. Šrí Chinmoy byl duchovním učitelem, básníkem, autorem a filozofem míru. Poprvé navštívil Českou republiku v roce 1990. Další návštěva proběhla v roce 1993, kdy se setkal i s prezidentem Václavem Havlem. Jeho koncertu se tenkrát zúčastnilo kolem 5000 lidí. Učení Šrí Chinmoje se zakládá na rozvíjení vnitřních schopností člověka, např. míru, harmonie, lásky a jistoty. Své žáky inspiroval k životnímu stylu, který spojuje modlitbu a meditaci s aktivním životem ve společnosti.34 Během svého života napsal velké množství básní, hudebních skladeb, knih a namaloval řadu obrazů. U nás má hnutí něco kolem dvou až tří stovek členů.

32

www.srimataji.org.

33


34

Sri Chimnoy a kol.: The wisdom of Sri Chimnoy, The Blue Dove Foundation, USA, 2000.

21

Na dalším světovém náboženství, tedy buddhismu, je založeno hnutí buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü. Jedná se vesměs o základy buddhismu, jenž patří ve světě, především v Asii, mezi nejrozšířenější náboženství. U nás a celkově na Západě toto náboženství není až tak rozšířeno, proto je tento směr nazýván „novým náboženským hnutím“. Linie Karma Kagjü je jednou ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Je známá především svým důrazem na ústní odkaz a meditaci. V čele linie Karma Kagjü stojí Karmapa.35 První z nich byl již v roce 1100 n. l. (Dusum Kjenpa), takže toto hnutí vlastně rozhodně ve světě nové není, jen v našich končinách. Impulz k přenosu učení Diamantové cesty na Západ dal v 70. letech 20. století 16. Karmapa Rangdžung Rigpe Dordže. Podle sčítání z roku 2011 má toto hnutí celkem dost příznivců, a to 6119, čímž se u nás řadí mezi nejrozšířenější hnutí na principu východního náboženství. Po České republice má několik center, prakticky ve všech větších městech. Dalším známým hnutím je Bahá-í. Jedná se vlastně o nové náboženství, které vzniklo kolem roku 1844 a patří tak k nejmladším na světě. Dalo by se říci, že vzniklo na základě islámu. Jejím zakladatelem je Sajjad Alí Muhammad aš- Šírazí, známý pod titulem Báb. Začal mezi muslimy hlásat nové náboženské myšlenky a brzy si získal mnoho následovníků – po celém světě dnes čítá toto náboženství kolem 5 000 000 členů.36 Bahá-í věří, že další Boží prorok Bahá-u´lláh vyplní prorocká očekávání všech světových náboženství současně: pro buddhisty, hinduisty, judaisty, křesťany i muslimy. Co se týče naší republiky, již ve 20. a 30. letech 20. století se naši prezidenti E. Beneš a T. G. Masaryk seznámili s hlavními myšlenkami bahá-í. Během druhé světové války byla zastavena veškerá její další činnost a za totality byla činnost hnutí zakázána. S pomocí Bahá’í věřících ze zahraničí byla na několika místech Československa ustanovena místní Bahá’í společenství a byly zvoleny první místní duchovní rady. Národní duchovní rada Československa, orgán spravující záležitosti společenství na národní úrovni, byl poprvé zvolen 27. dubna 1991.37 Mezi dost početná hnutí a sekty u nás patří i ty, jež nejsou založeny na principu žádného náboženství. Jedním z nich je i satanismus. 35

www.bdc.cz.

36

Patrige, Ch.: Encyklopedie nových náboženství, Praha 2006, str. 131–132.

37

www.bahai.cz.

22

Celkově je satanismus znám svou mnohotvárností, jednotliví satanisté mají velmi málo společných znaků, nemají ústřední knihu ani společného vůdce. Dá se také rozčlenit na tři kategorie: náboženský satanismus, satanismus stavící se proti křesťanské morálce a satanismus, který zavrhuje tradiční hodnoty krásy, dobra, života apod.38 Podrobně se tímto rozčleněním zabývá podkapitola věnovaná právě satanismu. V naší republice má poměrně širokou základnu, dokonce existuje i satanova církev České republiky a její „velekněz“ Jiří Valter „Big Boss“ je známou osobností české a hlavně brněnské metalové scény. Celkově lze satanismus charakterizovat jako určitý vzdor a protest, vyjadřovaný pomocí symbolů satana. To spojuje vesměs všechny jeho vyznavače. Počet příznivců nelze nijak sečíst ani odhadnout, protože ho tvoří na sobě nezávislé skupiny. Dalším celosvětově rozšířeným hnutím je tzv. hnutí Nového věku, neboli New Age. Podobně jako u satanismu ani New Age nevytváří jednotnou organizaci. Jde o široké seskupení jednotlivců a skupin, které nemá zcela jednoznačně definovanou nauku, chybí jí vůdce a nemá ani svého jednoznačného zakladatele. Je to hnutí, které zasahuje do nejrůznějších oblastí života rozvinuté západní společnosti (politika, ekonomie, školství, filozofie, náboženství). Tudíž sice nelze hnutí odpírat spirituální rozměr, ale nelze jej nazvat pouze náboženským hnutím. Hlavním pilířem je totiž jakési propojení spirituality s dalšími oblastmi. Současné krize (ekonomická, politická) vedou člověka k jakési transformaci, jež je základní myšlenkou všech jednotlivých proudů New Age.39 Počet jejich příznivců je stejně jako u satanistů velmi těžce měřitelný. Tento směr má spoustu zdrojů inspirace, jako například východní náboženství, ezoteriku, parapsychologii, alternativní medicínu atd. Toto vše také blíže rozvádím v podkapitole věnované tomuto hnutí. Co se týče posledního hnutí, byl jsem při rozhodování o zařazení do mé práce trochu na vážkách. Přesvědčilo mne však to, že podle sčítání z roku 2011 se k tomuto hnutí hlásilo neuvěřitelných 15 071 osob, což jej v žebříčku posunulo na 10. místo. To je například více než členů Jednoty bratrské či evangelíků (protestantů). Jedná se o hnutí s názvem Jedi. Je to jakási fiktivní náboženská organizace, inspirována rytířským řádem z filmové ságy Star Wars.

38

Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 69–71.

39

Lužný, D.: Nová náboženská hnutí, Masarykova univerzita Brno 1997, str. 89.

23

Příslušníci řádu Jedi ovládají mystickou Sílu (v originále Force), jež jim propůjčuje různé psionické schopnosti, a jejich symbolem jsou světelné meče. Ve světě Star Wars vystupují jako zapřísáhlí ochránci galaktické republiky, která je považována za záruku svobody a demokracie v unii různorodých planet většiny galaxie, a chrání ji proti vnějším i vnitřním hrozbám. Na základě filmové předlohy vzniklo i recesistické náboženství (jediismus) v reálném světě.40 U nás od roku 2011 dokonce členové hnutí usilují o církevní registraci, ale mají problém splnit podmínky registrace, o kterých se zmíním později. 41 Mají vlastní internetové stránky a facebookový profil.

40

www.jediismus.ic.cz.

41

www.idnes/jedi-chteji-cirlevni-registraci.htm.

24

1.2 Psychologické aspekty 1.2.1 Hlavní typy a charakteristické rysy náboženských hnutí a sekt, motivující aspekty ke vstupu O náboženských hnutích se často hovoří jako o organizacích uspokojujících potřeby lidí a jejich zájem. Celkově představují vesměs protest proti principům konzumní a teokratické společnosti. V takových, které silně kritizují své okolí a odmítají svět jako nebezpečný či nepohodlný, sílí tendence k uzavřenosti a izolaci.42 Až na pár detailů mají náboženská hnutí a sekty podobné hlavní rysy, proto je velmi obtížné rozlišit od sebe tyto dva pojmy. Pro odlišení sekt lze použít dva charakteristické přístupy: jeden vnímá sektu jako malou náboženskou skupinu odštěpenou od církve, například z důvodů odštěpení od původního učení nebo provádění obřadů (to však může být definice hodící se i pro náboženská hnutí). Druhý používá tohoto pojmu pro popis skupin, jež se celkově izolují od společnosti vůbec, nebo od nějakého širšího hnutí, a které dogmaticky hlásají určité zásady a názory, které jsou zpravidla odtrženy od běžné sociální reality.43 „Dalo by se říci, že hnutí se mění v sektu zpravidla tehdy, když si jednotlivec či skupina stojící v čele hnutí uvědomí svou moc, začne pěstovat svůj kult, posilovat strukturu a systém hierarchizace hnutí a začne hnutí zneužívat pro své cíle.“44 Hranice mezi oběma pojmy je tedy velmi rozporuplná a vlastně neexistuje jednotná definice, která by je rozlišovala zcela jednoznačně. V běžném hovoru nebo v médiích se většinou pojem sekta používá jednak z důvodů zášti pro každé netradiční duchovní společnosti jiné než náboženství mluvčího, jednak z neznalosti – jako označení neurčité skupiny, etikety příslušející všem menším náboženským směrům, nemající kořeny v české historii.45 B. R. Wilson rozčlenil sekty tímto způsobem (toto rozčlenění se dá vesměs aplikovat i na hnutí): Sekty konverzionistické – typické sekty evangelizačního, fundamentalistického křesťanství. Jejich reakce na vnější svět naznačuje, že tento vnější svět je zkažený, protože je zkažený i člověk. Změní-li se lidé celkově, může se změnit i svět. 42

Lužný, D.: Nová náboženská hnutí, Masarykova univerzita Brno 1997, str. 89.

43

Pokorný, V., Blažek, R., Telcová J.: Nebezpečí sekt, Brno, 2002, str. 38.

44


45

Pokorný, V., Blažek, R., Telcová J.: Nebezpečí sekt, Brno, 2002, str. 38–39.

25

Revoluční typ sekt – výsledkem jejich postoje k vnějšímu světu je touha zbavit se stávajícího společenského řádu, až přijde čas – v případě nutnosti jsou ochotni si dopomoci silou nebo donucením. Pietistické sekty – představují introverzionistický typ. Jejich reakce na svět nespočívá ani v tom, že by chtěly obracet obyvatelstvo nebo očekávat převrat. Příslušník tohoto typu sekty se stahuje ze světa, aby se mohl těšit jistotě, již přináší osobní svatost. Manipulacionistické sekty – trvají zejména na určitém výlučném vědění. Vzhledem k vnějšímu světu se vymezují v podstatě přijetím jeho cílů. Hlásají vesměs spiritualizovanější a éteričtější podobu cílů globální společnosti, obecně je ale neodmítají. Thaumaturgické sekty – hnutí, podle nichž je možné, aby lidé zakoušeli mimořádné působení nadpřirozena. V rámci křesťanství jsou jejich hlavními reprezentantkami spiritualistické skupiny. Hlavně získávají poselství od duchů, obstarávají léčebné prostředky, provádějí zázraky, uskutečňují proměny. Vymezují se vůči společnosti především tvrzením, že normální realita a příčinnost může být přerušena v zájmu zvláštních a osobních důvodů. Reformistické sekty – ve svých začátcích byly v nejednom ohledu sektářské, změnily svou počáteční reakci na vnější svět. Utopická sekta – asi nejkomplexnější typ sekty, je radikálnější než reformistická sekta, potenciálně méně násilnická než revoluční a konstruktivnější na sociální úrovni než konverzionistická.46 Všeobecné rysy pak mohou být tyto: Autoritářství – mnohdy je zde vůdce, jenž netoleruje argumenty druhých, prosazuje pouze svůj názor jako správný. Opozice – proti vyznání, praxi a hodnotám převládající kultury. Výlučnost – daná skupina se považuje za výjimečnou, je ta jediná, která „má pravdu“, a proto její opuštění ohrožuje vlastní spasení člověka.

46

Wilson, B. R.: A Typology of Sects, 1963.

26

Předpisy – obvykle velmi striktní řízení nejen duchovního, ale i denního života. Může být předepsán přesný vzhled oblečení, délky vlasů, ozdob apod. Také můžou mít dáno, s kým a o čem se bavit. Subjektivnost – důraz na zkušenost – potlačení racionálního myšlení a snížení hodnoty poznání a vzdělání. Pocit pronásledování – „všichni jsou proti nám“, musíme se sjednotit, každá kritika je brána jako útok a ohrožení možného spasení. Důraz na sankce – kdo neprojevuje patřičnou oddanost, neřídí se pravidly či se bouří, je potrestán, formálně vyloučen nebo vyzván k dobrovolnému odchodu ze skupiny. Někdy se může vyskytovat strach, zastrašování nebo obviňování. Ezoteričnost – tajnůstkářství, utajování, vlastní slovník, tajné rituály, v extrémních případech zvířecí nebo lidské oběti. Odvolávání se na staré mýty a legendy. Protikněžnost – opozice vůči církevní hierarchii, kázání laiků.47 Izolovanost a relativní uzavřenost – uvědomování si, že složky, které jsou v kultu nebo věrouce dominantní, jsou v rozporu s okolím. To vede logicky k vydělení a separaci. Touha po ideálním společenství – stejně smýšlející lidé, kteří se navíc snaží důsledně uplatňovat prosazovat své věroučné zásady v praxi i přes odpor nebo nedůvěru okolí. Jde především o vytvoření zcela specifického skupinového životního stylu. „Proto se na základě původního protestu vytváří modelový útvar nové komunity, v níž se má prokázat únosnost vize nového uspořádání věcí, tj. všeobecné bratrství, vzorná náboženská společnost ad.“ 48 Zdůrazňování etických rozměrů náboženského života – souvisí s uvedeným tématem ideální společnosti. Přislibují rodinnou a bratrskou soudržnost. To může mladého člověka snadno zlákat, poněvadž nová atmosféra v této pospolitosti je velmi přitažlivá, více než věroučné konstrukce.49 47

Enroth, R.: Průvodce sektami a novými náboženstvími, Návrat domů, Praha, 1994, str. 48.

48

Hora, L.: Problematika tzv. alternativní religiozity, FFUK, Praha, 1995, str. 100.

49


27

Misijní práce, pastorační a propagační činnost – patří k prvořadým úkolům každého člena, přičemž každé uskupení má vypracovány vlastní mechanismy této činnosti. Každý stoupenec má zpracovány pohotové odpovědi, a to podle jednotného, vševysvětlujícího a univerzálního klíče.50 Fanatismus – i tento znak se u členů sekt nebo hnutí vyskytuje. Dá se říci, že se nachází již za pomezím duševní normality. Od fanatika nelze čekat, že přistoupí na rozumové argumenty. nesnese odlišný názor, tím méně odpor. Má silnou sjednocovací schopnost, zvlášť ve spojení s nenávistí proti „nepřátelům“.51 Ne všechna společenství však musí mít nutně veškeré znaky, například u satanistů žádná misijní činnost neprobíhá. Z toho tedy vyplývá pár aspektů, které mohou být motivující pro vstup do sekty. Nelze najít mnohdy pouze jeden hlavní důvod, ale jen spolupůsobící motivy. Mohou to být: – Transcendentální zakotvení života, ochota přijmout učení, které není omezeno jen na současnost a materiální hodnoty, ale přesahuje náš pozemský život. – Potřeba jistoty a řádu – nezvládnutí vlastní svobody, strach před nutností volby může mít za následek to, že člověka může dovézt až do společenství lidí, kde se člověk jakoby „rozplyne“. – Potřeba autority – identifikace se skupinou, s charismatickým vůdcem nebo vůdkyní. – Emoční přijetí, pocit nadřazenosti – vztahy ve skupině jsou až příliš idylické, vyskytují se takticky časté projevy zájmu o osobu nově příchozí, učení sekty je přitom prezentováno jako jediné správné, vyvolené a předurčené k výjimečnému osudu.52 – Protest nebo únik ze světa, vyjádření nonkonformity, protestu, reakce na životní zátěže, frustrace a stresy. Někdy je to snaha po dosažení zdravého života pomocí řízené ekologické životosprávy.53 50


51

Rejchrt, L.: Pavučiny – náboženství, nová náboženská hnutí, sekty, Alternativa Praha, 1995, str. 49.

52

Pokorný, V., Blažek, R., Telcová J.: Nebezpečí sekt, Brno, 2002, str. 40–41.

53

Wágnerová, M.: Psychologie pro pomáhající profese, Portál Praha, 2000.

28

Člověk je díky svým vzpomínkám a vlivem okolního světa náchylný k úzkostem. To ještě posiluje neustálé bombardování sdělovacími prostředky o různých pohromách či katastrofách, které se nás přímo či nepřímo dotýkají. „Náboženství tedy není pouze jednoduchý způsob, jak se postavit tváří v tvář existenci plné nebezpečí.“54 Samotná otázka smrti předpokládá stav pozměněné existence, a to je tedy mírnější než „neživot“ nebo „neexistence“. Náboženství popírají ukončení života a činí tuto skutečnost přijatelnou pro pozůstalé.55 Posmrtný život, život věčný, reinkarnace – jeden z hlavních bodů každého náboženského společenství, jsou pojmy, které člověku ulehčují přemýšlení o tom, co bude po smrti (fyzické). Co tedy člověk v sektě může získat? Především tedy pocit výlučnosti, jedinečnosti, ale i jistoty, platnosti, smyslu života. Dále je zde zbavení zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí, pocit sounáležitosti, „lásky“, významu apod. (poněvadž sekty vedou často pospolitý život). Dále to může být i například náhrada za rodinu nebo nerozumějící okolí. Rovněž je zde vzdání se vlastní vůle ve prospěch skupiny, vůdce. Své vlastní já vymění za já sekty, systému a jejího vůdce. Posílí tak své vlastní já a dá mu smysl, obsah a naplnění. Stává se držitelem tajemství i členem „tajného společenství“ – je tedy jaksi zasvěcen. Změní se jeho identita, stává se jiným člověkem, získává často i jméno apod. Identita je dále posílena zjevnými i tajnými znaky, symboly, lichotkami či obdivem. Dále získává náboženskou zkušenost a osvícení.56

54


55

Murphy, R. F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie, Sociologické nakladatelství, Praha, 1999, str. 177.

56


29

1.2.2 Nebezpečí a atraktivita hnutí a sekt Dne 18. listopadu 1978 došlo na druhé straně zeměkoule, v jihoamerické Guayaně, k události, jež svým způsobem znamenala novou etapu náboženství. Americký kongresman Leo Ryan, jenž se vracel z návštěvy kontroverzní sekty v guayanském Jonestownu, byl jejími členy zastřelen včetně svého čtyřčlenného doprovodu. Asi kolem páté hodiny odpoledne si jejich vůdce Jim Jones nechal svolat všechny členy. Pak započal katastrofu, která vešla ve známost jako „Bílá noc“: po jejím skončení zůstalo v Jonestownu ležet 914 mrtvých těl a tragicky tak skončila skupina známá jako Svatyně lidu. Na světě se objevilo další nebezpečí v podobě náboženských kultů a sekt.57 Je to názorný příklad toho, do jakých extrémů může hnutí nebo sekta zajít a jak tragicky mohou skončit její členové. Hlavním nebezpečím je především to, že na členství v sektách vzniká závislost. „V mnoha případech je těžké rozhodnout, kde začíná závislost a kdy má někdo pouze pevný názor. Někdy jsou i příslušníci velkých křesťanských církví docela ,podivíni‘. Pokud někdo například bere křesťanské desatero opravdu vážně a pokouší se nikdy nelhat, neříkat o jiných nic špatného atd., bude se svým přátelům jevit jako ,podivný svatý‘, jako někdo, kdo není tak úplně z tohoto světa. Je těžké vytyčit hranici mezi přesvědčením, které nějaký člověk má a které je možno respektovat, a mezi životním postojem, jenž jmenovaného a také ostatní lidi možná zničí. Mnoho lidí, také političek a politiků, obzvláště rozčiluje, že různé skupiny, které jsou označovány jako sekty, nejsou křesťanské. Za normální považují pouze křesťanství. Tento názor je ale těžce udržitelný.58 Ta má velmi mnoho podobností s toxikomanií. Když se podíváme na definici toxikomanského chování podle Světové zdravotnické organizace, můžeme vypozorovat tyto znaky: návyk, závislost a postupné zvyšování užívaných toxických látek. Návyk je definován jako zvyk konzumovat určitý produkt. V případě stoupence dochází k postupnému návyku na rituální chování a určitou mluvu. Stejně jako u drogy je i učení vštěpováno pomalu, aby se v psychice nevytvořil fenomén odmítání, či dokonce předávkování. V druhé etapě – závislosti – se subjekt vzdaluje od jeho předešlého prostředí.

57


58

Wiebeus, H. O.: Sekty a lovci duší, Nava Plzeň, 2006, str. 24–25.

30

Přerušování učení nebo dočasné vzdálení nové sociální skupiny tvořené stoupenci vede zároveň k morálnímu utrpení, které vzniká při ztrátě drahocenného předmětu. Závislost má dvojí pouto: na jedné straně závislost ideologická získaná prostřednictvím sektářského myšlení, na druhé straně závislost sociální – ta je způsobena příslušností k nové skupině, ze které se stává ostrůvek bezpečí jako náhradní struktura, v níž vládne komplicita. Ta všechny přívržence stmeluje, zároveň však tím více izoluje od společnosti. Podobnost fungování se skupinami toxikomanů je zde zcela zřetelná. V třetí fázi je typický nárůst nátlaku a podřízenosti, která z něj vyplývá, a nemožnost se z něj vymanit. V této fázi je již člen zcela závislý na sektě, odříznutý od globální společnosti, podroben psychologicky i fyzicky jejím povinnostem, které jej zbavují svobodného úsudku i svobody. Tento proces je velmi podobný ve všech směrech získávání farmakologického návyku a závislosti. Končí naprostým podmaněním jedince. Na rozdíl od omamných prostředků, jejichž prodej je zakázán, neexistuje dodnes zákon zakazující šíření donucovacích ideologií.59 Další stránkou jsou finanční aspekty. Člověk oddaný sektě se totiž většinou neptá, co se děje s jeho majetkem, nebo mu stačí jednoduché vysvětlení. Téměř u všech typů je charakteristické přispívání členů do společné kasy pro všeobecné dobro hnutí, v mnoha případech se členové vzdávají v jeho prospěch veškerého majetku nebo jeho velké části. U některých z nich je známo, že si vůdci kupovali drahé automobily, letadla nebo pozemky. To většinou zdůvodňují svou výjimečností oproti ostatním lidem a běžným členům, kteří s tím nemají problém a dokonce to považují za samozřejmost. Samotní vůdcové většinou nevykonávají žádné řádné povolání, na rozdíl od většiny běžných členů, kteří jsou často zaměstnaní. Například svědkové Jehovovi patří díky štědrým příspěvkům svých členů k nejbohatším hnutím na světě.60 Trochu jiným typem je třeba scientologická církev. Ti zjistili, že peníze od lidí do kasy plynou více tehdy, zjistí-li, že nesponzorují pouze hnutí, ale dělají něco pro sebe. Nevybírají tedy klasicky jako ostatní peníze na skutečně či údajně dobročinné účely nebo na financování života vůdců, kteří jsou uctíváni jako bohové, ale prodávají většinou kurzy a semináře. Přívrženci oslovují lidi na ulicích nebo na jiných rušných místech a zvou je k „bezplatnému osobnostnímu testu“. 59

Abgrall, J. M.: Mechanismus sekt, UK Praha, 2000, str. 15–16.

60

Pokorný, V., Blažek, R., Telcová, J.: Nebezpečí sekt, Brno, 2002, str. 43.

31

Se zvláštní oblibou je používána tzv. „Oxfordská osobnostní analýza“, která má za úkol rozpoznat vaše schopnosti a nabízí možnost, jak je plně využít. To je pochopitelně velmi lákavé, poněvadž každý touží být inteligentnější a vzdělanější. Podle vědců však test není vhodný k tomu, aby podal rozumné zhodnocení osobnosti. O to však scientologům až tak nejde. Používají test jako úvod k rozhovoru s lidmi. Při diskusi je jim sděleno, že test odhalil vážné poruchy jejich osobnosti. Jako radu nabízejí šokovaným účastníkům kurzy (již placené), které tyto poruchy mohou odstranit.61 Dalším negativním aspektem může být právě ona zmiňovaná izolovanost od okolního světa a totální oddanost sektě a jejímu vůdci, která často vede právě k tomu, že jim členové podřídí veškeré své jednání a zcela jim „oddají“ své životy. Na prvním místě je sekta, která poskytuje pocit výjimečnosti, jedinec si zcela neuvědomuje důsledky své izolovanosti od běžné společnosti, nebo jsou mu zcela lhostejné, což často vede k odchodům ze zaměstnání, zanechání studia, svých zájmů apod. Má to rovněž za následek rozkoly v rodinách, které mohou vést až k úplnému opuštění nebo zavržení rodiny (tu nahrazuje v podstatě sekta) nebo naopak vydělení až zřeknutí se člena sekty ze strany rodiny, poněvadž kromě značné izolovanosti a omezení styku s běžným okolím své životy řídí přesně podle předepsaných pravidel sekty (např. hnutí Hare Krišna – její členové mají velmi přísně předepsané regule, jež musí na prvním místě dodržovat). Ty však nejsou pouze výmyslem jejich vůdců, ale kořeny jsou zakotveny již ve staré védské filozofii. Na běžné okolí, obzvlášť v naší západní společnosti, však působí podivně, poněvadž kromě zákazu konzumace masa nesmí požívat ještě celou řadu dalších potravin – o tom blíže v samostatné kapitole věnované tomuto hnutí. Celkově žijí její členové v silném odříkání, neustále musí dodržovat předepsané obřady, pravidelně se ráno několik hodin modlit, mají předepsané specifické účesy a druh oblečení. Každá sekta má však svá pravidla a ta bývají často v rozporu s běžnými normami naší společnosti. Hlavním důvodem, proč se tedy před sektami všeobecně varuje, je to, že se během doby spolupráce s nimi mění charakter, celá podstata člověka, a to tak silně, že nemá téměř žádnou šanci skupinu opustit. Člověk je tak pod nátlakem – v ojedinělých případech dokonce fyzickým. Vyvíjený nátlak je především duševní povahy. 61


32

Lidé jsou zapojením do sekty tak změněni, že její blaho nebo blaho vůdce je nadřazeno jejich blahu osobnímu. „Sekty zcela záměrně ničí vůli jednotlivců, kteří už sami o sobě nejsou nic. Jsou bez společenství takříkajíc bezcenní. A skutečně, mnoho členů si život mimo společenství nedokáže představit. Bylo jim odňato sebevědomí, že jsou sami o sobě (tedy mimo skupinu) životaschopnými lidmi.“62 Spousta z nich je, jak jsem již zmínil, rovněž odvržena svými rodinami a okolím, tudíž jejich jediným útočištěm je společenství. V čem tedy spočívá atraktivnost nových náboženských hnutí? Může to být například přehledný a černobílý obraz světa, který poskytuje určitou jistotu.63 „Jistota vlastní identity může vycházet i z ,totálního vidění‘ a z něho vyplývajících radikálních postojů, k nimž takový obraz světa inspiruje. Lákavé může být i prodloužené dětství díky závislosti na vnější autoritě, která odebírá odpovědnost za rozhodování. Jistotu poskytuje i vřelé společenství, které bohatě odměňuje projevy konformity. Nová náboženská hnutí mohou navíc snadněji než jiné instituce poskytnout lepší společenský status a umožnit ,odstřižení‘ člověka od jeho neuspokojivé minulosti a umožnit mu nový začátek. Toto vše (a mnohé jiné) může být atraktivní pro člověka, který v životě dospěl k tzv. systematicky konvenčnímu stupni víry. Prospěšnost nových náboženských hnutí pro toto dosažení je však problematizována tím, že další osobnostní a duchovní vývoj v nich bývá omezován, nebo dokonce znemožněn.“64 Jak je tedy možné, že sekty dokážou člověka tak změnit? Americký psycholog Stephen Hassan je osobnost, která to musí vědět. Studoval v USA psychologii a sám byl členem sekty (Církev sjednocení – Munova sekta), kde měl vedoucí pozici. Když po mnoha těžkostech našel cestu ven, začal přemýšlet, jak se mohlo stát, že jí propadl. Svoji zkušenost zprostředkoval tedy dvojím způsobem – jako psycholog a jako bývalý člen sekty. Provozoval rozhovory snad s tisíci členy sekt, kterým radil, jak se mají zachovat. Co velmi dobře popsal, je pět bodů, které jsou jakýmsi receptem úspěšnosti sekty.65 Jsou to tyto: 62

Vojtíšek, Z.: Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět, Praha, 2007, str. 108.

63

Vojtíšek, Z.: Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět, Praha, 2007, str. 108–109.

64

Wiebeus, H. O.: Sekty a lovci duší, Nava Plzeň, 2006, str.28–32.

65


33

„Dodej lidem pocit, že členové skupiny patří ke zvláštní, vyvolené skupině – elitě. Ten, kdo věří, že je součástí mimořádného společenství lidí, bude tuto vyvolenost vždy považovat za pozitivní. Ostatní, kteří nepatří ke skupině, jednoduše neví, o co jde … Blaho jednotlivce, skupiny (u některých sekt také celého lidstva) závisí na tom, zda je jednotlivec připraven obětavě sloužit. Kromě toho pocit zvláštnosti stmeluje celou skupinu.“66 „Podřiď život členů vůli skupiny nebo vůli vůdce … Steven Hassan osobně říká: ,Různí nejvyšší vůdcové sekt používají překvapivě stejných taktik k posílení závislosti. Překládají své přívržence na nová a cizí místa, mění jejich okruh úkolů, povyšují je nebo degradují podle své chuti a nálady, zamotávají do přediva pochval a trestů – to vše proto, aby nikdy nenašli vnitřní rovnováhu. Tento postup je velmi dovedný. Ten, kdo pracuje tolik, že nemá nikdy čas získat odstup nutný k přemýšlení o smyslu a obsahu práce, ten funguje jako ozubené kolečko v soustrojí sekty.“67 Členové, přesvědčeni o své důležitosti, přejímají mnoho úkolů a pracují s potěšením. Vůle vůdce je téměř vůlí Boží, Božím zákonem. Odměňování dobrých výkonů. Pro mnoho členů je skupina, v jejímž středu se cítí bezpečně, jak jsem již zmínil, náhradou rodiny a okruhu přátel. „Pokud je člověk v takovémto společenství často vyzdvihován a chválen, těší ho to a je na sebe hrdý. Autorita vůdce sekty v jejich společenství způsobuje, že každá chvála, každé zvýhodnění je zvláště cenné. Aby členové získali takovou chválu, musejí se obzvlášť namáhat. Chválou se nešetří zvláště u nováčků v počátečních dobách jejich členství.“68 Většina lidí, kteří se k sektám přidávají, má nějakým způsobem problémy v normálním životě. V sektě se tak cítí v bezpečí, mají pocit, že je má někdo rád. To je pevně poutá k sektě. „Naháněj členům strach před životem mimo skupinu. Podle názorů sekty je svět plný útoků, plný zla, plný ďáblů. Život mimo skupinu je proto zvláště nebezpečný. Všude číhají síly, které nezamýšlejí nic jiného než členy odcizit jejich skupinám.“69

66


67


68


69


34

I kontakt nebo jen rozhovor s někým, kdo ke skupině nepatří, včetně rodinného příslušníka nebo přítele, může být využit mocnostmi zla k odcizení od společenství a jejího vůdce. Provádět, sledovat v televizi a číst se musí pouze to, co sekta schválila. Ukaž, že ze sekty není cesty ven. K tomu, že ji občas některý člen opustí, nelze použít ani nejtěsnější izolace. Sám pár takových lidí znám. Vím, že tito odpadlíci jsou znevažováni zbylými členy, ti tvrdí, že nebyli dost silní, aby odolali pokušení. Jsou prohlášeni za hříšníky i v případě, že to kdysi byli dobří přátelé. „Ostatní příslušníci sekty s nimi ,dobrovolně‘ přeruší kontakty. Je tu totiž nebezpečí – ujišťuje vedení sekty, že by na ty, kteří zůstali, mohli mít negativní vliv.“70 Někdy jsou dokonce ti, co sektu opustili, prohlášení za šílené. I když okolní svět považuje teze sekty mnohdy za absurdní, jejím členům je vštěpováno, že má vždy pravdu. Mnohé z nich například razí teorii, že pokud se někdo již jednou stal členem a dozvěděl se o jejím učení, a přesto vystoupí, je to větší „hřích“, než kdyby se o něm vůbec nedozvěděl (takovou taktiku má například hnutí Hare Krišna – pokud ses jednou setkal s Krišnovým učením a zanechal jsi ho, je to horší, než kdyby ses o něm vůbec nedozvěděl), a pokud i přesto chcete hnutí opustit, musíte být skutečně šílený nebo zrádce. Pod takovým nátlakem na členy není opuštění skupiny vůbec jednoduché. Běžný člověk se v životě setkává s různými rozdílnými lidmi, seznamuje se s různými názory, může s ostatními polemizovat, mít jiný názor. Může se rozhodnout, s kým se kontaktovat a s kým ne. Nikdo nemusí slepě důvěřovat tvrzení autority. Různé sekty jsou tedy nebezpečné, poněvadž dělají maximum pro to, aby členové neměli žádnou rozhodovací a myšlenkovou svobodu. Při zbavení těchto možností tak člověk přechází do stavu nesvobody. Hlavním důvodem odmítání sekt by tedy neměl být pouze argument, že vyznávají jiné názory než většina občanů. V naší společnosti je přece uznáváno mnoho názorů a způsobů chování, které také nejsou zvláště inteligentní. Rozhodujícím zůstává pouze to, zda může člověk opustit seskupení stejně dobrovolně, jako když do něj vstupoval. Jaký je přitom obraz člověka, jejž hnutí a sekty nabízejí? Některé skupiny se domnívají, že jsme si nerovni na přání Boha, jiné říkají, že se člověk musí smířit se svým osudem a plně se mu odevzdat, protože proti němu nic nezmůže, další tvrdí, že jsou řízeni kosmickými silami.

70


35

Ostatní jsou názoru, že každý se má starat jen o své vlastní „blaho“, co činí ostatní a jak žijí, je nedůležité. Všem těmto pojetím je společná neoprávněná domněnka, že lidé nemají přirozenou schopnost zorganizovat své spolužití. Všechny záležitosti jsou řízeny radami „vyšší bytosti“, všechny nespravedlnosti světa jsou způsobeny silami mimo lidské působení, hlad, války a lidské utrpení nejsou způsobovány lidmi, ale přírodními zákony, prozřetelností, Božím nebo kosmickým působením. Někdy je i trpícím lidem namlouváno, že oni sami nesou vinu. Je tedy vcelku logické, že takové svádění všeho, co se děje, na působení božské (nebo jiné) moci brání změně situace k lepšímu.71 Dalším nebezpečím je „blokování mozku“. K tomu dochází při neustálém mechanickém opakování modliteb, manter apod. Dochází k zablokování určitých částí mozků a osoba se tak stává více „oddanou“ a manipulovatelnou (např. Hare Krišna mahamantra – členové hnutí musí pomocí korálků, japa, několik hodin denně opakovat mantru). V souvislosti s kriminálními činy nelze nezmínit satanisty. Ti jsou kromě ničení majetku schopni zvířecích, někdy i lidských obětí. Velký vliv na život a zdraví člověka mají například svědci Jehovovi. Je známo mnoho případů úmrtí v důsledku odmítnutí transfuze krve, kterou mají členové zakázánu přijmout.

_______________________________________________________________ 71


36

1.2.3 Typy osobností inklinujících k sektám.

Členství v sektě – pozitiva,

negativa Je pravda, že někteří lidé mají přirozený strach ze sekt – mají obavy, že by mohl být šikovný misionář natolik schopný a nebezpečný, že by je mohl zatáhnout proti jejich vůli do společenství, které se jen velmi těžko opouští. „Některé křesťanské skupiny (i někteří obyčejní lidé) se domnívají, že mladiství budou vlivem hudby bez vlastního povšimnutí vtaženi mezi satanisty. To je nesmysl. Cesta do sekty je vždy dobrovolná. S výjimkou dětí a mladistvých, jejichž rodiče už členy takové skupiny jsou. Potom vychovávají i své děti v duchu sekty a ty nemají často žádnou šanci životu sekty uniknout. Členy svědků Jehovových je asi 80 000 dětí a mladistvých mladších 18 let, kteří získali členství prostřednictvím svých rodičů.“72 Takovýto způsob je však výjimečný. Většina členů byla naverbována přáteli, spolupracovníky, spolužáky atd., vesměs tedy někým známým. To je první tajemství úspěchu sekt a hnutí. Cestu do společenství většinou připraví lidé, které má rád, kterým důvěřuje a zná je. Samozřejmě osoba, která se nechá přesvědčit, musí mít vnímavý postoj k poselství sekty. Tato zralost se projevuje několika způsoby: Člověk oslovený známým bude zprvu pozitivně naladěn. I přes to, co se mohl dočíst v tisku nebo vidět v televizi, popřípadě se dozvědět na internetu, a sám o sobě tvrdí, že by do takového společenství nikdy nechodil, je důvěra v přátele i známé velká. Je navíc ujišťován, že vše je úplně jinak, než si představuje nebo co prezentují sdělovací prostředky. Jsou tam milí, otevření a příjemní „čistí“ lidé. Když se někdo nechá k návštěvě přemluvit, může být opravdu mile překvapen. Lidé jsou skutečně milí a hovoří se zde o zajímavých tématech. Kdo je takto kontaktován skupinou, přijde i několikrát a teprve potom se začne nudit (pokud ovšem nepodlehne).73 Ten, kdo má ve svém osobním životě nějaký problém a není zcela šťasten (například rozchod, problémy v rodině, v zaměstnání či ve škole, nebo nemá přátele a cítí se osamocený), tomu se bude čas strávený v takovém společenství líbit. Konečně mu někdo naslouchá. Lidé jsou milí, zajímají se o něj, zvou ho na další setkání. Přítel má tedy skutečně pravdu. 72


73


37

Právě lidé plní zklamání nebo s nalomeným sebevědomím se těší podpoře. Cítí důležitost, slibují si od nových známých vyřešení problémů. V tomto okamžiku však ještě nikomu nedochází, že problémy nastanou až při hlubokém začlenění do společenství. 74 To, v jakém stavu se nachází dnešní svět, si uvědomují a trpí tím především citliví a pozorní lidé. Jsou deprimováni válkami, situací životního prostředí, hladomorem apod. a neustále přemýšlejí, proč tomu tak je. Nalézt řešení není vskutku snadné. Pro mnoho lidí je těžký i každodenní život, přibývá starostí – jestli dostuduji, jestli seženu novou práci, pokud o ni přijdu… Navíc se lidé chovají čím dál lhostejněji, nemají si co říct, jsou k sobě chladní a mnohdy i zlí. To je ideální živná půda pro sekty. Ony totiž mají na všechny problémy světa jednoduchý lék: „Přijďte k nám, my víme, jak všechno změnit, zlepšit. My víme, kdo je vinen vším špatným na tomto světě.“75 Pro někoho mohou být taková řešení přímo fascinující. Pokud člověk zjistí, kde jsou kořeny všeho zla, lze všechno změnit. To, že tyto nepříjemné záležitosti běžného života mají velmi odlišné příčiny, však v sektách neuslyšíme. Podle údajů lze předpokládat, že „mobilizační potenciál nových náboženských hnutí představuje spíše jedince s vyšším vzděláním. Data ze sedmdesátých a osmdesátých let např. ukazují, že členové Církve sjednocení jsou jako celek vzdělanější než zbytek populace, že 37,4 % členů scientologické církve navštěvovalo univerzity a dalších 13,9 % jiný typ vyšší školy.“ 76 Sekty také snadno získají toho, kdo má touhu po odlišnosti od ostatních. Nelíbí se mu průměrnost, nuda naší společnosti. Je zapotřebí především mladých lidí, kteří se chtějí o něco zasadit. „Pokud jsou dospělí nebo učitelé proti tomu, aby se angažoval, znamená to, že skupina není nudná, přizpůsobená. Existence neskutečného tlaku na vnitřní působení ve skupině, to, že si nikdo nesmí dovolit být jiný, než předepisují vůdci skupiny, je ale lidem, o které se sekty zajímají, pečlivě zatajováno.“77

74


75


76

Lužný, D.: Nová náboženská hnutí, Masarykova univerzita Brno, 1997, str. 114.

77


38

V dnešní době si spousta mladých začíná všímat nedostatků západní kultury, kde převládají čistě materiální hodnoty. Proto se objevuje čím dál více jiných modelů z různých kultur, které mají však veškeré zajímavé a vzrušující vlivy předem připraveny ke snadnému konzumu západního spotřebitele náboženství. To, co nabízejí guruové, sekty a šamani na Západě, má s původní kulturou a náboženstvím obyvatelů jiných zemí pramálo společného. Existují tedy mladí lidé, kteří jsou sektami velmi dobře napadnutelní. Z různých výzkumů s tematikou sekt a mladistvých vyplývá, že pokud se zajímají o náboženství, jsou připraveni oproti době před třiceti čtyřiceti lety spíše hledat nějakou alternativní formu náboženského využití mimo velké křesťanské církve. 78 Co se tedy týče pozitiv a negativ daného náboženského společenství, „musíme se samozřejmě pozorně doptávat po tom, jaký vliv to které náboženské společenství vyzařuje do svého okolí, zda působí na společnost v širším smyslu léčivě nebo krvavě. Respektive jde o to, kdy a na koho působí určité náboženské společenství pozitivně a kdy rozporně, neboť i vliv uplatňovaný ve jménu věčných pravd může být v čase a místě proměnlivý … Ovšem vlastní logice církve, náboženského společenství, natož sekty, porozumíme spíše při pohledu na lidskou psychiku než při zkoumání organizace a provozu takového seskupení. Náboženská obec se nejprve obrací k lidskému nitru a teprve potom k projevům lidského chování.“79 Jaká jsou rizika a nebezpečí sekt, již bylo popsáno v předešlé kapitole. V podstatě je to zbavení svobodného myšlení a rozhodování, slepá oddanost sektě a vůdci, vydělení z běžné společnosti, z rodin, zaměstnání, kolektivů, absence styku s lidmi a blokování mozků. Kromě zdrojů, jejichž původem jsou samotná hnutí a sekty, se v mnoha publikacích píše většinou pouze o těchto negativních stránkách členství v náboženských uskupeních. To, že existují i pozitivní aspekty, bych rád vysvětlil dále. Ve výkladu konverze – tedy přechodu k náboženskému hnutí – se střetávají dva modely: konverze jako vymytí mozku a konverze jako sociální posun. Teorii vymytí mozku razí především autoři angažovaní v boji proti

78


79

Hanuš, J., Vybíral, J.: Náboženství v globální občanské společnosti, CDK Blansko, 2007, str. 51.

39

novým náboženským hnutím, která jsou chápána jako nebezpečné kulty narušující psychiku jedince i sociální řád. Druhé pojetí zastává především sociologie náboženství a religionistika, které se snaží akademicky a nepředpojatě zkoumat sekty a hnutí, nikoli být samozvanými dohlížiteli.80 V náplni většiny náboženských organizací je především jakési dodržování určitých společenských, morálních a mravních hodnot, například v křesťansky zaměřených je to desatero přikázání, ty hinduistické jsou obsaženy ve starých védských textech, jako např. Bhagávád-gíta apod. I buddhismus hlásá dodržování etických pravidel, jako je láska k bližnímu, ke všem živým tvorům, člověk nesmí krást, lhát, vraždit a podobně. Jsou to čisté ideály, tudíž jejich dodržování by rozhodně nemělo být společnosti na škodu. Velká spousta lidí, přicházejících nově do různých náboženských skupin, takovéto ideály nedodržuje. Velkým pozitivem členství je tedy to, že z člověka udělá jaksi morálně lepšího. Jako příklad mohou sloužit dva kamarádi, již se stali členy hnutí Hare Krišna. Než do něj vstoupili, byli to opilci, kteří vysedávali denně po hospodách, pili alkohol, kouřili, nebránili se ani drogám. Časem je již však tento styl života začínal nudit a cítili potřebu po duchovním naplnění. Dostali se do styku s Hare Krišnou. Sledoval jsem na nich pozvolna proměnu: přestali kouřit, pít, drogovat, jíst maso, stali se mírnějšími, k okolí se chovali lépe. Při rozhovoru s nimi se cítili šťastněji, duchovně naplněni. Takový pocit poskytuje většina sekt a náboženských hnutí. Často je vyhledávají lidé, kteří jsou již znechuceni svým materiálním a požitkářským způsobem života nebo kteří žili hříšným životem, jako například kriminálníci, kterým již nezbývá jiný způsob „spasení“ než členství v nějaké náboženské organizaci. Spousta vrahů a zločinců se zde napravila. To je každopádně velké pozitivum, jež můžeme hodnotit, čistě hypoteticky: kdyby tito lidé zůstali v běžných kolejích svých dosavadních životů, kde by skončili a kde je jejich přínos pro společnost teď, a kde by byl, kdyby do hnutí nevstoupili? Dianetické kurzy scientologické církve zbavily navíc řadu lidí závislosti na drogách.

81

Cowan, Douglas, E., Bromley David, G.: Sekty a nová náboženství, Grada Praha, 2013, str. 24.

40

1.2.4 Sebereflexe členů sekty a jejich vnímání okolím. Situace v dnešních školách Je-li někdo ochoten věnovat část svého majetku sektě nebo hnutí (jako běžný příspěvek na chod společenství – např. u svědků Jehovových) nebo je-li ochoten platit štědře za duchovní produkty (scientologové, New Age – nabízejí duchovní produkty na komerční bázi, které jsou zpoplatněné), v masových médiích i mezi běžnou společností je často označován nálepkou jako „vymývání mozků“ či „ovládání mysli“.82 To je většinou přístup, jaký má dnešní veřejnost vůči náboženským sektám a hnutím. Konverzi, tedy rozhodnutí pro náboženské hnutí nebo sektu, vnímá nejsilněji právě okolí samotného člena, který prochází někdy docela radikálními změnami. To, že se někdo blízký stal členem takovéhoto společenství, vnímá velmi často okolí s nepochopením, z něhož obvykle vyplývá i nesouhlas. Většinou je to ještě umocněno tím, že tito lidé neznají liturgickou zkušenost (tedy zkušenost s bohoslužbou), která má velmi specifický a silný vliv. Ten, kdo posuzuje tato společenství pouze jako veřejně působící, spravující určitý eticky vyhraněný propagandistický potenciál, nevnímá – kvantitativně opsáno – ani polovinu jejich podstaty.83 Čím radikálnější hnutí je, tím bývá reakce okolí odmítavější. Člen se většinou stává izolovanějším vůči okolí a to má pocit, že se jim vzdaluje a přichází o něj. Vždyť právě při volbě mezi nimi a členstvím v jiné skupině si dotyčný zvolil druhou variantu. Navíc mohou být například rodiče zklamáni, že jejich děti zanechávají v některých případech své práce či školy, u starších konverzantů může dojít až ke ztrátě rodiny. Blízcí členů tedy někdy podnikají kroky se záměrem této konverzi a jejím důsledkům nějakým způsobem zabránit. Žádná forma násilí ani ústní domluvy však nefungují. Silnější naděje na pozitivní řešení této situace nastává v případech, kdy tito blízcí lidé věnují nejprve sobě a kdy dospějí k větší vyrovnanosti a klidu. Je důležité se také snažit něco se o společenství dozvědět a pochopit jeho principy. Z této pozice má aktivní působení na blízké lidi, již se stali jejich členy, smysl. Toto působení má dvě zcela stejně hodnotné a neoddělitelné stránky: vyjadřování lásky a vyjadřování respektu k jejich rozhodnutí.

82


83


41

Hlavním cílem tohoto působení je danému neuškodit, nestát v cestě jeho osobnostního a duchovního růstu.84 Časem dochází u okolí většinou k lepšímu pochopení a akceptaci jeho členství. V některých případech však může být odcizení a nepochopení natolik silné, že je člen svými blízkými odsouzen a dokonce i zavržen. Ostatní lidé totiž členy náboženských hnutí a sekt mohou považovat za „blázny“, kteří členstvím přišli o logické uvažování a zdravý rozum. Naopak u lidí, kteří do doby svého členství vedli špatný život, páchali například trestnou činnost, oddávali se alkoholu, omamným látkám atd., a díky členství v sektě nebo hnutí takovéhoto jednání zanechali, může být toto členství hodnoceno okolím pozitivně. Někteří dokonce podávají díky nově vnuknutým ideálům lepší pracovní výsledky. Ale může tomu být i naopak. Podle toho jsou vnímáni a akceptováni. Dalo by se však všeobecně říci, že čím méně se člen, tedy regule společenství, odlišuje od běžného života a zvyklostí, tím více je akceptován. Velmi zranitelnými se mohou stát ti, kdo nové náboženské hnutí či sektu opustí. Může se jich dotknout řada problémů. I v případě těch nejnáročnějších odchodů je ale velká naděje, že odcházející tuto zkušenost nakonec zhodnotí kladně.85 Jak se tedy naopak hodnotí samotní členové náboženských hnutí nebo sekt? Jsou především pevně přesvědčeni o tom, že právě jejich vyznání je to pravé, je to ta jediná možná a pravá cesta. Proto mnohdy nedbají na to, co o nich jejich okolí tvrdí nebo jak je akceptují. Je pro ně důležitý jen život v novém společenství. Cítí také určitou odlišnost, která je rovněž k členství přitahuje. Připadají si často výjimeční, více než jejich okolí, které vlastně „netuší, oč běží“. Přichází tedy o možnost dokonalého života nebo spasení. Při dotazování členů mnohdy tvrdí, že pokud někdo neuznává jejich učení, ani nemá cenu se s ním bavit. Jiní se občas snaží lidi ze svého okolí přesvědčit, že právě jejich způsob nově zvoleného života je ten pravý. To se také často setkává s nepochopením, v některých případech je však reakce okolí kladná. Nová náboženská hnutí a sekty se nevyhýbají pochopitelně ani školám. Je však pravda, že jde především o záležitost škol středních. 85


86


42

Pokud se nejedná o potomka členů některého z nich, který je buď automaticky po narození členem nebo je výchovou veden k členství, které později přijímá, stávají se jimi většinou až děti starší, minimálně starší 15 let. Do té doby není mysl ani osobnost jedince příliš zralá a jeho úsudek může být snadno ovlivněn. Spousta hnutí a sekt má mnohé programy věnované především mládeži. Studenti se také již od mládí dostávají čím dál častěji do styku s osobami spojenými s některým novým hnutím. Setkávají se poměrně často se členy Svědků Jehovových, díky jejich misionářské činnosti, take příslušníky Hare Kršna mohou potkat ve větších městech, Mormoni také provozují misijní činnost- většinou zahraniční pracovníci. Dosti často bývá inklinace k některé skupině výsledkem vzdoru a snahy se odlišit od okolí, například formou oblékání, muziky apod.(např. satanismus). Taky to může mít za následek změna směru myšlení- New Age. V případě, je-li dítě vtaženo do spárů některé z extrémních sekt, může to mít velmi negativní následky. Pro takto postižené a jejich blízké je určeno tzv. pastorační poradenství. Center je po naší republice celá řada, většinou v blízkosti farností.

43

1.3 Bližší charakteristika náboženských sekt a hnutí v České republice 1.3.1 Hlavní důvody a období vzniku náboženských sekt a hnutí u nás. Jejich vztah k současné konzumní společnosti a kultuře V české společnosti dnes není velký rozmach alternativních náboženských skupin žádnou zvláštností. Je však pravda, že ve starších zdrojích – ještě v roce 1996 – se uvádí, že „žijí v neustálém napětí mezi dědictvím legislativy komunistického období a náboženskou svobodou“.87 Není se čemu divit. Vznik náboženských hnutí a sekt je především závislý na činnosti církve. Pokud je omezen jejich vliv a činnost, nelze rozvíjet až na pár výjimek ani hnutí a sekty od ní odvozené. Je pravda, že některé směry, jako například Bahá-í, k nám pronikly již před 2. světovou válkou, ale následující vývoj je zarazil. Před „Vítězným únorem 1948“ byla sice slíbena celková svoboda svědomí a náboženského vyznání, jak to deklaroval sjezd KSČ v roce 1946, ale strana začala zhruba od poloviny roku 1949 otevřeně vystupovat proti církvi, ve které viděli vážnou překážku v definitivním ovládnutí společnosti. Byla například zřízena instituce, Státní úřad pro věci církevní, která měla oficiálně dbát o to, aby „se církevní a náboženský život vyvíjel v souladu s ústavou a zásadami lidově demokratického řízení“. Především měla dohlížet na veškeré stránky církevního života. Tím náboženské společnosti přišly o svou autonomii. Později se měl stát novou státní ideologií marxisticko-leninský ateismus, který odhaloval náboženství jako důsledek falešného, odcizeného vědomí. Pro představu předkládám marxistickou interpretaci náboženství, jak ji uvádí český religionista Břetislav Horyna; je uvedena v pěti základních předpokladech.88 Po přečtení pochopíte, že v té době mělo náboženství a jakékoliv jeho projevy opravdu těžkou situaci. 1. (Falešná) podstata náboženství byla plně a definitivně odhalena, a to jak převrácená, fantastická reflexe vnějšího světa a přírodních elementů v myslích lidí. 2. Jakákoli jiná interpretace náboženství je antimarxistická a jejím cílem je podporovat náboženství. 87


88

Václavík, D.: Náboženství a moderní česká společnost, Grada Praha, 2010, str. 98–110.

44

3. Jediným správným způsobem, jak studovat náboženství, je ho kritizovat, což nezbytně vede k boji proti náboženství. 4. Každé studium náboženství musí vést k reedukaci lidstva ve smyslu třídního obsahu svobody vědomí. 5. Odmítnutí náboženství skrze vědecký ateizmus je veskrze pozitivní, protože osvobozuje lidstvo od duchovního útlaku nevědeckých a falešných konceptů, a to i v případě, že sebou přináší nátlak.89 V 60. letech dochází k jakémusi oteplení. V roce 1967 se při sčítání také 44 % lidí považovalo za členy církví. Postupně se liberalizovala státní politika vůči církvím, což se projevilo na mnoha úrovních. Mnozí autoři mluví o 2. polovině 60. let jako o období konsolidace náboženských skupin. Mezi roky 1970–1989 dochází k jakési „normalizaci“. Vláda tak nedovolila žádnou náboženskou činnost, která by nebyla povolena státem.90 V roce 1976 navštívil tehdejší ČSSR Bhaktibhaiva Svámí. Ten v 70. letech cestoval

po východní Evropě a věnoval místním

univerzitám knihy zakladatele dnes asi nejznámějšího nového náboženského hnutí, inspirovaného hinduistickou tradicí, Haré Krišna, Šríly Prabhupády, tedy především Šrímad Bhágavátam. U nás se pokusil založit komunitu. Bohužel však neuspěl. Byla mu zabavena i jeho osobní Bhagavád Gíta (posvátná kniha) a obrázek Šríly Prabhupády. V polovině 80. let již bylo na našem území několik málo zájemců o tuto nauku. Ti však málokdy dodržovali regulativní předpisy a nesnažili se vytvořit jednotnou organizaci. K tomu se ale blíže vrátím v kapitole věnované tomuto hnutí.91 Záminkou k těmto omezením byla údajná podpora náboženství tím, že stát povolené náboženské společnosti zajišťoval finančně. Důsledkem této podpory bylo, že stát mohl nad těmito společnostmi dohlížet.

89

Horyna B.: The Study of Religion during the Cold War. In: The Academic Study of religion during The Cold War- East and West. Toronto, 2011, str. 110 90

Václavík, D.: Náboženství a moderní česká společnost, Grada Praha, 2010, str. 113

91

Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999

45

„Počet náboženských společností, které byly za těchto podmínek povoleny, dosáhl na konci komunistického období 18.“92 Začátkem května 1990 byla povolena činnost Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů (mormoni – rovněž se jim budu věnovat v samostatné kapitole). V roce 1991 byl přijat zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Představuje jisté výhody pro jejich členy, ale jen pro ty, co jsou registrovaní. Jednou z podmínek registrace byl závazný počet osob, který se k danému společenství hlásí. Byl stanoven zákon č. 161/1992 Sb. Počet byl k zahájení registračního řízení stanoven na 10 000 dospělých osob. Pokud by byla církev členem světové rady církví, počet zletilých osob by musel dosáhnout alespoň 500. Díky tomuto zákonu se mohly registrovat pouze dva subjekty: Náboženská společnost Svědkové Jehovovi a Luterská evangelická církev a v. v České republice.93 Nejnovější je zákon z 27. 11. 2001. Ten je upraven tak, že všechny náboženské skupiny, které dosud nemají právní uznání, ale usilují o ně, by musely začít s žádostí podepsanou alespoň 300 lidmi. Pak začíná desetileté období, kdy musí skupina předkládat státu zprávy o své činnosti. Pak, po deseti letech, smí náboženská skupina, která splnila tyto dva požadavky, předložit žádost s 20 000 podpisy, což je dvojnásobek, než tomu bylo doposud.94 Pokud dnes hovoříme o nových náboženských hnutích, máme zpravidla na mysli hnutí, která vznikla a působila ve Spojených státech v 60. letech 20. století. Zájem veřejnosti u nás získala po roce 1989, v nábožensky svobodném prostředí, kdy se k těmto hnutím přiřadila i hnutí, která již předtím existovala nebo vznikla přímo u nás. Počet takovýchto skupin je u nás více než 100. 95 „Po roce 1989 získalo u nás pozornost např. již zmíněné hnutí Hare Krišna, dále např. stoupenci Song Jon Muna (tzv. munisté), komunita Rodiny (Božích Dětí) nebo Dianetická sídla scientologické církve. Ze starších skupin bývají dosud mezi nová náboženská hnutí zařazováni 92 93 94 95

Václavík, D.: Náboženství a moderní česká společnost, Grada Praha, 2010, str. 128, 129 Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 15 Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 15 Vojtíšek, Z.: Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět, Praha, 2007, str. 17

46

mormoni (první jejich organizace vznikla roku 1830), svědkové Jehovovi ( s kořeny v 80. letech 19. století) nebo hnutí grálu (vzniklo ve 20. letech 20. století). Typickým českým novým náboženským hnutím se stali imanuelité (stoupenci Jana Dvorského, jehož duchovní jméno zní Parsifal Imanuel). Na konci 90. let se dostali do povědomí tzv. kontaktéři s vesmírnými lidmi pod pozemským duchovním vedením Ivo A. Bendy.“96 Je pravda, že v současné době se s novými náboženskými hnutími a sektami „roztrhl pytel“. O dnešní společnosti, tedy i o té české, jsme zvyklí hovořit jako o společnosti konzumní a o dnešní kultuře jako o kultuře konzumní. „O konzumní kultuře se většinou soudí, že je pro náboženství nesmírně nebezpečná, protože zdůrazňuje hedonismus (tedy požitkářství, pozn. autora), vyhledává potěšení tady a teď, pěstuje expresivní životní styl a rozvíjí narcistické a egoistické typy osobností.“97 Ale právě díky tomu, co se v dnešní společnosti děje, vzhledem k jejímu konzumnímu charakteru, stále více lidí touží vybočit ze stereotypu běžného dne, z neustálé honby za hmotnými hodnotami a statky, z neustále větší potřeby uspokojovat své hmotné tužby. Už jsou znechuceni z ustavičného chaosu způsobeného jen honbou za majetkem, a to i na úkor druhých, kteří díky našemu komfortu musí trpět. Už je totiž nebaví mít stále víc a víc, ale méně a méně myslet na hodnoty duchovní, a proto hledají namísto útěchy hmotné útěchu duchovní. Hledají jakési „vysvobození“ z dnešního světa. Takových lidí je čím dál víc. A právě prosazování duchovních hodnot nad hodnotami konzumními je hlavním programem většiny nových náboženských hnutí a sekt. Lidí čím dál více znechucených dnešním konzumním stylem života proto přibývá nejen u nás, ale po celém světě, proto není divu, že také nová náboženská hnutí a sekty mají stále více příznivců. U některých, jako například svědkové Jehovovi, ale i u mnoha dalších, však dochází k postupnému úbytku členů.

1.3.2 Sekty a hnutí založené na principu křesťanství Křesťanství je u nás oficiálně nejrozšířenějším náboženstvím s nejdelší tradicí zakořeněnou ve společnosti. Není proto divu, že nejpočetnější hnutí a sekty s největším vlivem u nás jsou ty, jež mají základ právě v něm. 96

Vojtíšek, Z.: Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět, Praha, 2007

97

Lužný, D.: Řád a moc- vybrané texty ze sociologie náboženství, Brno, 2005

47

Jaká je stručná historie, kdo byli hlavní vůdcové hnutí, jaké jsou jejich základní myšlenky a jaký je vztah k České republice, je rozvedeno v následující kapitole. Některé z nich nevycházejí jen z principu křesťanství, ale přejímají i jiné prvky, například z ostatních náboženství. V literatuře je však většinou najdeme pod touto položkou, proto je použito tohoto rozdělení.

1.3.2.1 Svědci Jehovovi Strážná věž 16, 1972: „Jehova se láskyplně obrací na lidi s poctivým srdcem, aby přišli a spojili se s jeho schválenou organizací, a potom je jemně vede prostřednictvím svatého Ducha, svého inspirovaného slova a své organizace, která na zemi rozděluje pravdu.“ „Pokud se hovoří o sektách v naší republice, vždy jsou to svědci Jehovovi, kteří jako by zastupovali sekty ostatní. Kladou se na první místo v řadě tradičních sektářských společností.“98 To je zapříčiněno především jejich nepřehlédnutelnou misijní činností. Na téměř všech nádražích nebo veřejných prostranstvích stojí tiše lidé, kteří nabízejí „Strážnou věž“, jedno z poznávacích znamení, že se jedná právě o tuto sektu. Jejich misionáři táhnou od jedněch dveří ke druhým, čímž jsou prakticky nejviditelnější ze všech ostatních hnutí či sekt.99 Řekněme si tedy něco o jejich historii. Muž jménem Charles Taze Russell (narozen 1852, zemřel 1916, původně obchodník z Pensylvánie) byl jedním z prvních, který převzal názor od adventistických hnutí na to, že se chystá druhý příchod Krista na zem. Již v roce 1870 založil skupinku Badatelů bible.100 Domníval se, že apokalyptické události mají přijít roku 1873 či 1874. Tento neúspěch komentoval slovy, že Kristus přišel „neviditelně“. Začal vydávat časopis „Watch tower“ (Strážná věž) a od roku 1884 kolem sebe oficiálně vytvořil skupinu s názvem „Watch Tower Bible and Tract Society“. 98

Hora, L.: Problematika tzv. alternativní religiozity, FFUK, Praha, 1995, str. 156

99

Wiebeus, H. O.: Sekty a lovci duší, Nava Plzeň, 2006, str. 87

100

Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 81

48

Již zde byl formulován další postup hnutí, totiž zvěstovat vůli Jehovy (podle biblického Božího jména JHVH ze Starého zákona) a ujmout se vlády ve světě po jeho vítězství v armagedonské bitvě. Hlavním úkolem svědků je připravit lidstvo na tuto událost, misionáři jsou tedy vyvolenými, hlavními zvěstovateli Boží vůle.101 Kromě neviditelného Kristova příchodu roku 1874 Russel předpověděl i určitý konec světa na rok 1914. Jako návod ke stanovení data používali Russelovu knihu „Klíč k Bibli“. Naprosté přesvědčení o pravosti data několikrát přesunutého a nakonec i samotná smrt Russella vedla téměř k zániku hnutí. Na jeho místo však nastoupil ctižádostivý a organizačně velmi schopný Joseph Franklin Rutherford. Struktura, kterou vybudoval, je funkční dodnes a roku 1931 byl přijat oficiální název Svědci Jehovovi. Hlavní základna je v Brooklynu, New York, USA, a budova Watch tower je nejvyšší budovou u Brooklynského mostu. Předpovídal například příchod proroka Abraháma, kterému nechal v San Diegu v Kalifornii postavit luxusní vilu, kterou až do jeho příchodu měl obývat on sám. Svědkové byli nabádáni, aby neuzavírali manželské sňatky do doby, dokud se neobjeví bibličtí patriarchové, kteří jim pomohou s výběrem partnerů. Od jeho působení nebyla žádná osobnost hnutí tak progresivní.102 Podle dalšího z vůdců Nathana H. Knorra prožívá lidstvo od roku 1914 závěrečnou kapitolu své existence (války, zemětřesení, mravní krize). „V roce 1914 začala jeho neviditelná ,přítomnost‘ na zemi (Mat 24:3). Od té doby neviditelně vládne z nebes a čeká na budoucí bitvu armageddonskou (Zj 16:16), v níž zemi zbaví lidských vlád a ustanoví ráj pod vládou Jehovova království.“103 Rozchod svědků s křesťanstvím je nejčastěji dokumentován poukazováním na věroučné zásady, jako například odmítání zásady o Trojici, neuznávání faktu nesmrtelné duše, teorie o dvojím vzkříšení, redukce posmrtného vzkříšení na omezený počet věřících, nesvěcení křesťanských svátků apod. „Svědci Jehovovi se snaží dodržovat důsledně příkazy, vyvozené z Bible v interpretaci svých představitelů, zejména pak Mojžíšovy texty Starého zákona, týkající se sexuální kázně, voleb, transfuze krve apod.“104 101


102

Rejchrt, L.: Pavučiny- náboženství, nová náboženská hnutí, sekty, Aletrnativa Praha, 1995, str. 107

103

z www.straznavez.cz – zdroj Rozmluvy z Písem a další publikace svědků Jehovových

104

Rejchrt, L.: Pavučiny- náboženství, nová náboženská hnutí, sekty, Aletrnativa Praha, 1995, str. 157-158

49

Nejvyšším vedením je „Vedoucí sbor Svědků Jehovových“ – jakási „hlásná trouba Boží“. Kritika vedení na jakékoliv úrovni se stává zároveň kritikou Boha samého. Hlavním nástrojem se staly publikace (především čtrnáctidenník Strážná věž), které mají pro svědky platnost Božích příkazů. Již sám zakladatel Russell považoval své spisy za důležitější než samu Bibli. Běžný život členů je tedy určován absolutní poslušností vedení. Je třeba mít na vědomí, že odříznutí od organizace berou členové jako nejkrutější trest. Jedině při přihlédnutí k takové absolutní oddanosti pochopíme, proč jsou svědkové na pokyn Strážné věže ochotni obětovat své životy nebo životy svých dětí, jak je tomu v případě transfuze krve. Právě Strážná věž je ta, která však své členy několikrát zklamala – nesplněné vize o konci světa, odvolání doktrín, opuštění od dříve tak důležitých zákazů (transplantace, očkování, vojenská služba). To však vedení Strážné věže nikdy nepřizná – vše podá tak, aby vina za nesprávné pochopení padla na samotné řadové členy.105 Co se týče České republiky, mají svědci základny skoro ve všech větších i menších městech. V roce 2011 při sčítání lidu poklesl počet jejich členů oproti roku 2001 téměř o 10 000. „Svědkové Jehovovi si velmi potrpí na statistiky a různé součty čísel, kterými dokládají rozsah své činnosti v jednotlivých zemích … Česká a Slovenská republika se zařadily mezi 22 zemí světa, kde svědků Jehovových nepřibývá, ale naopak ubývá nebo jejich počet stagnuje. V ČR ubývají každoročně od vrcholného počtu v roce 1997 na současných 15 649 zvěstovatelů (úbytek cca 700 osob). Ještě markantnější je neustálý pokles počtu pokřtěných. V roce 1993 bylo pokřtěno 1600 lidí a v roce 2004 pouze 302.“106 Vrcholu cynismu a pokrytectví dosáhly snahy hnutí v roce 1993. Tehdy Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (NSSJ) požádala státní orgány o registraci jako církev. Na oficiální dotaz ministerstva kultury, zda učí své následovníky odmítnout transfuzi krve a nástup na vojenskou nebo náhradní civilní službu, odpověděli představitelé: „Ne, NSSJ to vylučuje.“ Desítky článků a kapitol v různých publikacích však svědčí o opaku.107 105


106

www.straznavez.cz/zdomova/statistika.htm

107


50

1.3.2.2- Mormoni „Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, jejíž členové jsou někdy nazýváni „mormoni“, se považuje za jedinou křesťanskou církev oprávněnou Ježíšem Kristem. Církev se shoduje s původní Kristovou Církví založenou během Jeho pozemské služby ve víře, učení, pravomoci a struktuře. Apoštolové Ježíše Krista prorokovali, že Církev, kterou Kristus založil, zmizí ze světa a že bude Kristem znovuzřízena před Jeho Druhým příchodem. Ježíš Kristus po svém nanebevstoupení dál zjevoval svým apoštolům, jak mají Jeho Církev vést. Když však apoštolové zemřeli, lidé se značně odchýlili od pravdy, a to i přes spravedlivé úsilí mnoha věřících. Pravomoc a pravdivé nauky Církve ustanovené Kristem se nakonec vytratily.V roce 1820 Ježíš Kristus započal znovuzřízení Církve prostřednictvím Proroka Josepha Smitha. Ze skromných počátků se Církev rozrostla v celosvětovou organizaci s více než 14 miliony členů“ 108

Podle slov samotných mormonů se nejedná ani o hnutí, ani o sektu, ale za znovuzřízenou křesťanskou víru, oficiálně založenou roku 1830 Josephem Smithem ml. Přestože pochází ze Spojených států, většina jeho členů žije mimo ně. Od prvního názvu Církev Kristova se název vykrystalizoval až do dnešní podoby z roku 1838. V roce 1847 se stoupenci Brighama Younga (Smithův následovník) dostali až do údolí Velkého solného jezera ve státě Utah a založili zde známé město Salt Lake City. „Roku 1823 nalezl chlapec Joseph Smith na nichž byla vypsána historie národů, které přišli do Severní Ameriky ze Svaté země v době starozákoních proroků.Jejich jednota a neposlušnost způsobila Boží nelibost. Války mezi těmito národy zaznamenal Mormon a jeho syn Moroni tyto záznamy jako poslední žijící příslušník svého národa ukryl. Mormonův text byl přeložen pomocí zvláštních předmětů, které nalezl společně s deskami, a za asistence písaře Olivera Cowderyho byl roku 1830 vydán jako Kniha Mormon (česky 1933). Toto vše bylo důsledkem Smithova hledání odpovědí na otázku, ke které církvi se má připojit“.109 Dostal odpověď, že se nemá připojovat k žádnému existujícímu náboženství, série vizí k andělů ho pak přivedla k založení nové církve. 108 109

www.cirkev-jezise-krista.cz Patrige, Ch.: Encyklopedie nových náboženství, Praha 2006, str. 32

51

Z článků víry Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů: „Věříme, že bible je slovo Boží, pokud je správně přeložena. Také věříme, že kniha Mormonova je slovo Boží“. Život mormona je plný odříkání, je třeba zdržet se kouření, alkoholu, pití čaje a kávy, nadměrné konzumace masa. Církvi odevzdává každý člen desetinu svého příjmu (desátek). Povinností každého mladého muže je misijní činnost na nejméně dva roky (děvče rok a půl) v cizí zemi. Mladí mormoni vykonávají tuto službu také v Česko republice, často jako učitelé angličtiny, sportovní trenéři apod. To je právě zajímavé a poutavé pro mládež, kterou dokáží takto zaujmout. Před výkonem misijní služby probíhá zasvěcení mladých členů v chrámu, kde dostávají speciální spodní prádlo, jenž je má ochraňovat před různými démonskými vlivy a nemocemi a které nosí bez ustání celý život až do smrti.110 Mormon by měl být pravdomluvný, pracovitý, prokazovat dobročinnost, pečovat o výchovu a vzdělání dětí, dodržovat tělesnou hygienu apod. Výchově a práci dětí a je věnována velká pozornost.- děti jsou neustále vzdělávány a zaměstnány prací. Také projevují zájem o divadlo, kulturu. Pilířem náboženského života je rodina, která je povzbuzována být každé pondělí večer spolu. 111

Velký význam má pro ně křest. Dříve bylo praktikováno i mnohoženství, které bylo

oficiálně zakázáno v roce 1890. Podle oficiálních údajů církve má česká/slovenská misie Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů přibližně 2200 členů. Na světě je jich kolem 15 000 000. Existuje zde třináct kongregací, šest v Čechách a sedm na Moravě.112

1.3.2.3 Scientologická církev „Scientologie je definována jako studium a zvládání ducha ve vztahu k sobě samému, vesmírům a ostatnímu životu. A tak je poslání scientologické prosté: pomoci jedinci obnovit jeho skutečnou povahu jako duchovní bytosti, a tak dosáhnout vědomí jeho vztahu k jeho bližním a vesmíru. V tom spočívá cesta k osobní integritě, důvěře, osvícení a samotné duchovní svobodě.“113 110


111


112 113

www.cirkev-jezise-krista.cz Hubbard, L. Ron: Problémy práce, New Era, 2009, str. 1

52

Tzv. dianetika je základním pilířem, předchůdcem a podoborem scientologie. „Popisuje základní principy mysli a ducha. Zabývá se tedy existencí, která se vymyká času – lidským duchem – původně nazývaným ,já‘ a později ,thetan‘. Ani dianetika, ani scientologie se nenabízí jako tělesné léčení, ani se za ně neprohlašuje, ani nic v tomto smyslu netvrdí. K dosažení prospěchu a cílů dianetiky a scientologie je třeba poctivá účast každého jedince, protože jich dosáhne jen pomocí vlastního úsilí.“114 To jsou úryvky z díla asi nejslavnějšího autora a zakladatele scientologie Laffayetta Ronalda Hubbarda. Tento autor brakové sci-fi literatury vymyslel a zorganizoval celý podnik známý jako scientologická církev. Ta někdy vystupuje jako náboženství. Ve skutečnosti je to především prosperující firma. L. R. Hubbard je člověk, který nikdy nedosáhl žádného uceleného vzdělání. V roce 1950 publikoval svou nejznámější knihu „Dianetika – moderní věda o duševním zdraví“. Počáteční odmítání Hubbardových teorií veřejností mu nezabránilo v zakládání tzv. dianetických center, působících podle jeho teorií jako psychoterapeutická.115 Přestože zpočátku ještě nebylo zřejmé náboženské pozadí tohoto směru, v roce 1954 vzniká ve Washingtonu církev s tímto názvem. Tento přerod v náboženskou společnost je vysvětlován tím, že Hubbardovy psychoterapeutické techniky byly označeny za nevědecké a přechod od vědy k náboženství byl jakýmsi východiskem z nouze.116 Přechod se konal prakticky ze dne na den, kdy se vedoucí dianetických center oblékli do talárů, zřídily se kaple, Hubbard vydal instrukce, jak mají provádět křty, svatby a pohřby. Toto však scientologové odmítají a tvrdí, že si byl již od počátku vědom náboženského obsahu dianetiky. Tuto svou náboženskou tvář však scientologové ukazují pouze tehdy, když se jim to hodí. Návštěvníci dianetických center mají pocit, že se jedná o „vědu“, jak je jim zdůrazňováno, a nikoli o „náboženství“. Jádrem učení scientologické církve je v podstatě reinkarnační teorie. „Základním principem je, že člověk je nesmrtelná duchovní bytost, která žila mnoho životů a která má potenciál k nekonečnému přežití. Ačkoli má člověk tělo a mysl, zůstává stále duchovní bytostí, která se ve scientologii nazývá ,thetan‘. 114

Hubbard, L. Ron: Sebeanalýza, New Era, 2009, str. 1

115

Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, 72-73

116

Hora, L.: Problematika tzv. alternativní religiozity, FFUK, Praha, 1995, str.130

53

„Thetan je v podstatě dobrý, ale v průběhu věků srostl s hmotným vesmírem tak, že zapomněl, že je ve skutečnosti duchovní bytostí. Minulé bolestivé a traumatické zážitky každého člověka, ne jeho přirozenost, stojí za zlými činy a snížením jeho vědomí a schopností.“117 Tyto zážitky se kumulují v jakési podvědomé uzly, nazvané engramy. V učení scientologické církve jsou patrné prvky buddhismu, hinduismu, gnose i křesťanství. V současné době se čím dál víc setkáváme s nabídkou tzv. „Oxfordského testu osobnosti“. Tento letáček s obrázkem Alberta Einsteina lze obdržet při běžné procházce centrem kteréhokoliv většího města v naší republice. Že se jedná o scientology, je z něj jen velmi málo patrné. Tento vstupní test je zdarma, koná se většinou v pěkném prostředí, instruktoři jsou mladí, uhlazení (stejně jako slečna, jež nabízí letáky v Brně), volí dobře svá slova na vědeckém základě. To vše je příčinou toho, že nově příchozí mají ke scientologům značnou důvěru. „Lichocením i strachem jsou pak nenápadně manipulováni ke koupi stále dražších a dražších kurzů, jimiž se dostanou do celoživotního řetězce ,terapeutických‘ procesů (tzv. auditingů).“118 Auditing je základní metodou scientologie. Je to vlastně určitá forma terapeutického sezení. Vzdělaný, vysvěcený duchovní nebo vzdělávající se duchovní, jak bývá církví označován, se nazývá „auditor“. Auditovaný má v ruce detektor lži a v mírně hypnotickém stavu v sobě objevuje negativní zážitek (engram). Auditor mu pak pomáhá tento zážitek vyřešit. Tato metoda je v podstatě prezentována jako cesta k vnitřnímu uvolnění. Na auditingu časem vzniká návyk, poněvadž člověk pak často vyhledává stále nové problémy a pseudoproblémy, které mohou být i z jiného života, než je tento. Jako další metodu lze jmenovat tzv. „purif“ (očišťovací program). Je to velmi drahá služba spočívající ve zbavení se jedů nahromaděných v lidském těle (barviva, léky, drogy, alkohol apod.).119

117 118 119

Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 71-73 www.scientologie.cz Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 73

54

Scientologové bývají hodnoceni různě. Na jedné straně pozitivní výsledky auditingu, na druhé straně zneužívání psychicky labilních lidí a výdělečný charakter – to je důvod, proč jsou také neustále středem pozornosti. K církvi se hlásí kolem osmi milionů lidí. Mezi ně patří i známí hollywoodští herci John Travolta nebo Tom Cruise. V České republice je to kolem čtyř stovek členů a dianetická centra se nacházejí v Praze, v Brně, Plzni a Ostravě.

1.3.2.4 Moonisté – Církev sjednocení „Členové Církve sjednocení po celém světě neúnavně pracují, aby utěšili trpící Boží srdce tím, že pokoušejí utišit neustávající bolest lidstva.“ Církev sjednocení se také často nazývá podle svého zakladatele Muna – Moonovo hnutí. Poslední dobou se rovněž používá označení Hnutí sjednocení. Církev sjednocení je považována za jedno z klasických náboženství mládeže.120 Všechny předešlé zmiňované „církve“ mají svůj původ ve Spojených státech. Původ Církve sjednocení je v Severní Koreji. Jeho zakladatel, Son-Mjong Mun (anglický přepis Sun Myung Moon, narozen 1920, zemřel 2012, známý též jako reverend Moon), měl již v 16 letech vidění (zjevil se mu Ježíš), podle nějž dostal úkol, aby zřídil na zemi „Boží království“. V roce 1940 zahájil svoji náboženskou činnost nejprve v Severní a poté i v Jižní Koreji, v 50. letech také v USA a Japonsku a od 60. let celosvětově. Společnost vznikla oficiálně v květnu 1954. Veřejně začal kázat v Pchjongjangu. Kvůli svému náboženskému a silně antikomunistickému smýšlení byl několikrát uvězněn, osvobozen byl až roku 1950 jednotkami Spojených národů na konci korejské války. V roce 1957 vydal Moon knihu „Božské principy“, dílo obsahující základy jeho učení. Roku 1960 se oženil s Hak Ča Han – tato svatba byla významnou událostí, protože byla chápána jako náprava ukřižování a tím i zahájení fyzického vykoupení celého lidstva. Oba navštívili Českou republiku a veřejně zde vystoupili (po roce 1989.121 V roce 1982 byl po prověřování vládní agenturou IRS (daňový úřad) reverend Mun obviněn ze spiknutí a za daňový únik v celkové hodnotě menší než 8000 USD a odsouzen na 18 měsíců do federální věznice, což bylo členy hnutí považováno za náboženskou diskriminaci a pokus vlády o vyhoštění z USA.

120

Kolektiv autorů: Malý slovník sekt, Kostelní vydří, 1998, str. 21

121


55

Proto dochází k přesunu centra hnutí do Evropy (Německo). Reverend Moon se stal známým díky pořádání obřadů požehnání (od roku 1960), zvaných též „hromadné svatby“. 122 Co se týče učení Církve sjednocení, hlavní cíl vidí ve „sjednocení křesťanstva a nakonec všech lidí pod Bohem jakožto nebeským otcem lidstva“. Základem učení jsou tzv. Božské principy. Bůh plánoval na zemi zřízení Božského království, které však překazil Adam a Eva svým hříchem. Tím přivedl sebe i své potomky do duchovní smrti. To byl okamžik, kdy se Lucifer (satan – Boží odpůrce) ujal místa otce lidstva. Aby tento stav napravil, poslal Bůh před 2000 lety svého syna, aby si našel ženu a založil bezhříšnou rodinu, což mělo položit základní kámen Božího království. To však ztroskotalo na tom, že Ježíše Židé ukřižovali. Z tohoto důvodu se asi po 2000 letech musí objevit nový Mesiáš (Pán příchodu), aby dokončil Boží záměr. Podle moonistů je tento Pán příchodu právě reverend Moon. To, že je Korejec, nehraje žádnou roli, protože podle jeho slov: „Židé, kteří poslali Ježíše na kříž, navždy ztratili kvalifikaci být vyvoleným národem.“123 Křesťané ho bohužel jako Mesiáše odmítli. Jak tedy funguje organizace Církve sjednocení? „Všeobecně se soudí, že žádná podobná náboženská organizace nemá vybudovanou tak prostou a účinnou strukturu, jakou vytvořil Moon. Charakterizuje ji přísná hierarchie, disciplína, velké finanční prostředky, schopnost pronikat do vládních kruhů a občanských iniciativ apod. … Podle Moona boj za zřízení království Božího nevyžaduje jen náboženskou aktivitu, ale zahrnuje i oblast politiky, vědy, hospodářství a kultury.“124 K tomuto účelu byla zřízena řada pomocných organizací a institucí, působících i na území České republiky (např. Mezinárodní federace pro světový mír, Mezinárodní kulturní nadace, Rada pro náboženství světa, u nás se třeba projevila i působením Moonovy manželky v mezinárodní federaci žen za mír). Moonisté také zřídili síť podniků (továrny, výrobní podniky různého druhu, farmaceutické závody aj.). Vlastní také celé řady nakladatelství, časopisů a novin (např. The Washington Times, New York City Tribune atd.). „Mnozí, zpravidla svobodní členové bydlí společně v komunitách a účastní se podle funkce v rámci skupin Home-Church-Aktion a Fundraising teams. 122

Regnery, A.S.: Inquisition: The Persecution and Prosecution of Reverend Sun Myung Moon, Regnery Gataway, Washington D.C., 1991 123


124


56

Jde přitom o misijní činnost dům od domu a sbírání peněz prodejem drobných uměleckých předmětů.“125 Nejrozporuplnějším bodem je otázka volby partnera a svatby v Církvi sjednocení. Kandidáti sňatku už tradičně čekají na to, až je zavolá reverend a navrhne jim životního druha. Tyto páry jsou podle jeho tvrzení oddány před Bohem, pravými rodiči, světem a vesmírem. zaniká zde možnost svobodné volby partnera. Dalším faktem, který je církvi vyčítán, je to, že nabádají své členy (většinou mladé lidi), aby se okamžitě vzdali svého zaměstnání, respektive přerušili své vzdělávání a ponořili se do nového společenství. Aby unikli pátrání zoufalých rodičů, bývají často posíláni do ciziny.126 V naší republice je oficiálně asi 65 členů, ale další se soustřeďují v přidružených organizacích založených reverendem Moonem, jako např. Univerzální federace míru (UPF – Universal peace federation).

1.3.2.5 Hnutí grálu „Také prostřednictvím stvoření promlouvá Bůh, projevuje v něm zřetelně svou vůli. Poznat tuto vůli je povinností člověka. A Syn Boží Ježíš ukázal k tomu pravou cestu ve svém svatém Slově, neboť lidé sami se o to nenamáhali, a proto se stále více zamotávali do zákonů, které ve stvoření samočinně působí.“127 Abd-ru-shin, jehož občanské jméno je Oskar Ernst Bernhardt a je autorem asi 1100stránkového díla „Ve světle Pravdy“ – Poselství Grálu, se narodil roku 1875 v Biskupicích v Sasku. Po dokončení obchodního vzdělání začal záhy svou činnost spisovatelskou. Ta jej vedla mnohokrát do zahraničí. Navštívil Orient a později Ameriku. V roce 1913 se vrátil do Evropy a žil v Londýně, kde ho zastihla 1. světová válka. Jako německý občan byl pak internován v Anglii na ostrově Man. Osamělý život v internaci způsobil jeho duchovní prohloubení. Probudila se v něm silná touha ukázat lidem cestu vedoucí z hlubokého duchovního úpadku.

125


126


127

Bernhardt, O.E.: Ve světle pravdy: Poselství grálu, 1. díl, kapitola Kult

57

Pseudonym Abd-ru-shin si zvolil proto, že pod tímto jménem žil v době Mojžíšově v blízkosti Egypta jako arabský kníže, aby se připravil na své poslání v čase, který nyní prožíváme. V tehdejší řeči jím vedeného národa znamenalo jméno Abd-ru-shin „Syn Světla“. V letech 1923–1937 vznikaly postupně přednášky souhrnně zpracované v jeho hlavním díle „Ve světle Pravdy“ – Poselství Grálu. Dne 12. března 1938 byl gestapem zatčen a uvězněn, neboť celé jeho dílo bylo naprosto neslučitelné s fašistickou ideologií. Zemřel v Krušných horách v roce 1941.128 Učení celkově vychází z ezoterických tradic. Můžeme zde kromě křesťanství nalézt prvky mnoha jiných náboženství, např. hinduismus či buddhismus. Základem světa jsou různé hmotnostní úrovně. My jako lidé se nyní nacházíme v té nejnižší – hrubohmotnosti. Poznáním a dobrou morálkou máme v průběhu životů vystoupat až do duchovní úrovně. Na hranici duchovní a božské úrovně stojí hrad grálu, který dává celému učení své jméno. Grál, v něm uložený, je jakási legendární miska, do níž prý byla zachycena krev umírajícího Krista. Cestu do praduchovní úrovně nám přišel odhalit právě Abd-ru-shin.129 „Bůh je v tomto náboženství především garant neměnných zákonů. Nejdůležitější jsou tří zákony: zákon tíže říká, že čím ,hmotnější‘ (tj. přízemnější) jsou naše myšlenky a činy, tím přízemněji (hlouběji) v úrovních hmotnosti klesáme. Podle zákona přitažlivosti stejnorodého záleží opět náš úděl na tom, jakými myšlenkami se obíráme a jaké činy konáme, protože myšlenky a činy přitahují podobné ,formy bloudící kolem‘. Tak např. žena, která utrpěla znásilnění, si ho pravděpodobně ,přitáhla‘ svými zvrácenými myšlenkami. Zákon zvratného působení pak podle Abd-ru-shina znamená, že žádná myšlenka ani čin nemohou zůstat bez následků a že samozřejmě také všechna naše štěstí či neštěstí jsou jen přirozenými následky našich činů. Tímto řetězcem příčin i následků je připoután i ke svým ,minulým životům‘.“130 Pokud bude člověk respektovat tyto zákony, může to vést k duchovní cestě směrem vzhůru. Tuto cestu zvěstoval již Ježíš, kterého však lidstvo zavraždilo. Jeho učení je ovšem podle Abd-ru-shina křesťanskou církví nepochopeno a překrouceno. Proto přichází Ježíšem předpovězený syn člověka, a za toho se právě Abd-ru-shin považuje. Přišel právě proto, aby vyvedl lidstvo z bludu. V jeho náboženství uvěřilo několik tisíc lidí na celé planetě.131 128 129

www.dumgralu.cz Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999, str. 43

130


131


58

V čele hnutí nyní stojí členové Bernhardtovy rodiny, pak následuje hierarchický pořádek sestávající z učedníků a apoštolů, zelených a bílých rytířů, povolaných (nositelé zlatých křížů) a zpečetěných (nositelé stříbrných křížů).132 U nás má hnutí hlavní základnu v Brně a v Karviné se ještě nachází tzv. Dům grálu, jinak je tady ještě několik kruhů grálu, kde se shromažďují lidé, pro něž se základem života stala kniha „Ve světle Pravdy“ – Poselství Grálu od Abd-ru-shina. Lidé se zde scházejí k poslechu vážné hudby, k četbě Abd-ru-shinových přednášek či četbě z děl jeho pokračovatelů.

1.3.2.6 Imanuelité „Koncem června 1994 se před Pražským hradem konala podivná několikadenní demonstrace – skupina mladých lidí zde s amatérsky vyrobenými transparenty halasně bojovala za svou kamarádku Evu Sadílkovou, kterou prý nezákonně vězní na psychiatrii. Žádali samotného prezidenta Havla, aby dívce ze ,spárů psychiatrů‘ pomohl… Demonstranti ihned vzbudili zájem novinářů, díky nimž je brzy znala snad celá republika. Jak se ale vzápětí ukázalo, podstata problému byla někde úplně jinde. Na scéně se totiž záhy objevil jejich vůdce, ryze český mesiáš Jan Dvorský alias Parsifal Imanuel.“133 Tato skupina je velmi ojedinělá. Dnes již sice nemá téměř žádné příznivce, ale jedná se o ryze českou záležitost, proto jsem je musel zmínit. V dobách svého největšího rozkvětu měli imanuelité několik desítek, možná až stovek členů, a několik center v oblasti Hořovicka. V podstatě se jedná o jakési pokračovatele Oskara Ernsta Bernhardta, alias Abd-ru-shina, zakladatele Hnutí grálu. Jeho kniha „Ve světle Pravdy“ se dostala začátkem 90. let v ještě tehdejším Československu do rukou zneuznaného studenta pražské Filmové akademie múzických umění (FAMU), narozeného v roce 1966 v Liberci, Jana Dietricha Dvorského. Bernhardt se v ní vyjadřuje k otázkám života a uspořádání světa; pojednává na mnoha místech i o Bohu a vysvětluje, jak by se měli lidé chovat, aby žili ve shodě s Boží vůlí . Po dychtivém přečtení této publikace si Dvorský uvědomil, že on je právě oním Synem člověka, a začal si říkat Parsifal Imanuel. Tvrdil, že je inkarnací samotného Abd-ru-shina, což kromě svého „prozření“ zjistil výpočty z dat narození a díky údajné fyzické podobnosti. 132


133

http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_13.htm

59

O tomto svém vědomí informoval i vedení Hnutí grálu v naději, že jeho přívrženci mu budou jako mesiáši nejbližší. Vedení hnutí ho však s opovržením odmítlo.134 Se svou družkou Lucií, dcerou známé české herečky Mileny Dvorské, která nesla jméno Labutí panna a díky níž může skupina vděčit své mediální popularitě, vydal knihu „Syn člověka“ s podtitulem „Mesiášovo živé Slovo k všenápravě světa“. Autor nazírá na původ zla v člověku, a tím i na zemi, se všemi jeho důsledky, apeluje na lidské dobro, nenásilnost, přemýšlivost, pevnost v citech i názorech. Sám Dvorský, honosící se titulem Syn člověka, nepatří k žádné straně, církvi, sektě ani jiné skupině. Působí sám za sebe.135 Tuto knihu vydal na vlastní náklady po prodeji bytu v Praze. Okamžitě po vydání se stává Písmem svatým pro několik desítek lidí ze všech koutů Čech a Moravy. „Někteří se s Janem Dvorským zkontaktovali osobně a začali prodávat své majetky, opouštět zaměstnání i rodiny a odstěhovali se do komunit pomocníků Parsifala Imanuela, které tehdy fungovaly ve vesnicích Žebrák, Komárov, Ptákov, Mirošov a nakonec Hvozdec v okolí Hořovic na Berounsku a Rokycansku. Z Dvorského se pomalu, ale jistě stává uctívaný a zbožňovaný mesiáš.“136 Vstoupit do této skupiny bylo možno až tehdy, když Parsifal Imanuel-Dvorský poznal, že jejich aura je již dostatečně rozvinutá (má tmavě fialovou barvu), aby mohli důstojně obstát v nové Tisícileté říši. Pokud aura nezářila podle jeho představ, členové byli ze skupiny vyloučeni. Při příchodu byli nuceni odevzdat svůj majetek. Celá komunita žila v odloučení od okolního světa, neměli přístup ke sdělovacím prostředkům a mohli číst pouze díla Parsifala Imanuela. Nesměli se stýkat ani se členy rodin, ani s přáteli. Členové nijak nepracovali (pouze v komunitě), jediným zdrojem financování byly výtěžky z knihy „Syn člověka“, které šířili podomním prodejem. Aby se ušetřilo za stravu, nařizoval Dvorský časté půsty. Díky obrácenému bioritmu a časté podvýživě museli být členové, již skupinu opustili (nebo ještě častěji byli nuceni opustit), většinou hospitalizováni v nemocnicích nebo v psychiatrických léčebnách. Příchod „Tisícileté říše“, který Dvorský předpovídal, stejně jako katastrofy v Itálii, se však neuskutečnily. Po návratu na Hořovicko se skupina pomalu a jistě začala rozpadat nebo byli samotným Dvorským vylučováni pro údajnou špatnou auru (chtěl pouze zabránit debaklu z rozpadu). 134


135

www.splhej.wz.cz

60

Peníze darované od členů však zmizely neznámo kam. V roce 1994 bylo na Dvorského podáno trestní oznámení z mravního narušování mládeže.136 Na tomto příkladu vidíme typické rysy sekty popsané v předešlých kapitolách. Kam až může jejich působení vést, lze vidět na tomto možno říci odstrašujícím příkladu. Skupina se údajně rozpadla v roce 1995, Dvorský pravidelně zasílá svým bývalým přívržencům dopisy. Policejní důstojník, který se však případem Dvorského několik let zabýval, tvrdí, že sekta je stále činná, jen je skryta veřejnosti i pozornosti médií.137

1.3.2.7 Vesmírní lidé „Mám andělský sen, že jednoho dne na planetě Zemi budou synové bývalých Andělů Nebes a synové bývalých Andělů Temnot schopni spolu zasednout u stolu lásky a bratrství. Mám andělský sen, že lidstvo odhodí jařmo prokletí negativního stavu, zanechá jednou provždy loutkování dle taktovky ještěrů z Temnot, a spojí se do VELKÉ NEBESKÉ RODINY ANDĚLSKÝCH SVĚTŮ V ČISTÉ LÁSCE tak, jak to bylo odnepaměti z dob stvoření STVOŘITELEM PRVOTNÍM VŠEHO A VŠECH! Mám andělský sen, že toto lidstvo vzlétne volné k Nebesům, a zkušenost svou se světem otroctví a klamu si ponechá proto, aby již nikdy nepodlehlo svodu a pokušení Sil temna a jeho negativního stavu.“138 Tato kapitola je započata přímo slovy Ivo A. Bendy, zakladatele skupiny „vesmírní lidé“. Podle všeho lze pochopit, že se jedná o sektu s většinou jejích typických znaků, je tak brána širokou veřejností i médii. Jedná se o záležitost ryze českou, i když ve své podstatě navazuje na mezinárodní organizaci Andělé světla, která se však od jeho činnosti distancuje a nechce mít s vesmírnými lidmi v České republice nic společného. Proč, to je vysvětleno dále. Vesmírní lidé lidmi je označení údajných mimozemských bytostí, které pozemšťanům nezištně a láskyplně pomáhají. Ivo A. Benda (zakladatel vesmírných lidí, narozen v roce 1961, A. ve jméně je zkratka pro Aštar, podle velitele vesmírné flotily Aštara Šerana) a hrstka jeho následovníků mají údajně schopnost s nimi komunikovat. Podle jeho slov jsou vesmírní lidé (Andělé světla) údajně vyspělé bytosti žijící v nebi harmonickým, láskyplným životem.

136

www.splhej.wz.cz

137

http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_13.htm

138

www.universe-people.cz

61

Neznají války, nemoci, hlad, lži, otroctví a jiné negativní neduhy, které denně zažívají obyvatelé Země. Jejich světy jsou harmonické, vyvážené, s krásnou přírodou, účelně uspořádané, obydlí rovnoměrně rozptýlené v krajině bez měst, silnic, ulic, aut. Vesmírní lidé mají mezi sebou krásné a přátelské, láskyplné a harmonické vztahy, jsou vůči sobě nesmírně pozorní, komunikují mezi sebou především niterně – telepaticky přes střed hrudi (srdeční čakrou). Jen v naší galaxii se údajně nachází pět milionů vyspělých nebeských civilizací Andělů světla – vesmírných lidí, a to v řadě dimenzí planet, hvězd i mezihvězdného prostoru. Andělé světla se mohou pohybovat po vesmírech mezi planetami, hvězdami a galaxiemi zcela volně, a to jak pouhou myšlenkou, tak pomocí vesmírných lodí, které mohou být jak malé, tak obrovské s rozměry desítek kilometrů. Kolem planety Země se údajně nachází od roku 1998 Velká vesmírná flotila pod vedením Aštara Šerana, která stráží planetu Zemi vždy od října do dubna a je střídána od dubna do října Vesmírnou flotilou z Plejád pod vedením Ptaaha. Jak je to však s vesmírnými lidmi doopravdy? V roce 1992 vyšla v češtině kniha od německého autora Michaela Hessemana „UFO – kontakty“. Ta se dostala do rukou pana Bendy. Právě z ní čerpal vše potřebné pro to, aby se náhle prohlásil za kontaktéra s mimozemšťany. Po přečtení knihy začal mít kontaktérské vize, které počal sepisovat. Knihu od pana Hessemana si podle svého poupravil a příliš okatě převzal hned veškeré názvosloví i jména mimozemšťanů, se kterými komunikuje, symboly, písmo i názvy planet právě a jen z této knihy, kde se objevily poprvé. Postupně pak přidával něco svého, přidal si své bytosti, pojmenoval si je, ale většinou stejně říkaly vždy jen to, co se v podstatě píše v knize „UFO – kontakty“. Tyto své pozměněné informace obohatil o pojmy jako láska, pomoc, záchrana… 140 Jedním z prvních kontaktérů vesmírných civilizací je Švýcar Eduard Albert Meier, který měl první kontakt již v roce 1942. Je zakladatelem organizace FIGU. I jeho dílo sloužilo jako vzor panu Bendovi. Jelikož si veškeré tyto informace upravuje podle sebe, pan Meier ani ostatní skupiny Andělů světla po světě nemá, nechce a nebude mít s vesmírnými lidmi nic společného. 141

140

www.vesmirni-lide.estranky.cz

141

www.cz.figu.org

62

Kontaktéři (vesmírní pracovníci) pořádají přednášky po celé České republice, vždy na pozvání. Těch se většinou zúčastňuje kolem 200 lidí. Využívají také letáčků, billboardů apod. Ivo A. Benda vystupuje občas v televizi. Co se týče mé zkušenosti, jelikož jsem se také jedné přednášky zúčastnil, jedná se ideologicky o jednu z největších „fantasmagorií“, se kterou jsem se u sekt nebo hnutí setkal. Je to snůška smyšlenek syntetizovaných z různých náboženství, především křesťanství, obohacená o vlastní myšlenky spojené se zkušenostmi s údajným kontaktováním. Spousta věcí zdravému rozumu absolutně nedává smysl. Podle některých psychologických odborníků je pan Benda „duševně chorý“. 142

1.3.2.8 Ostatní Církev Slovo života je poměrně mladou církví, jež vznikla ve švédské Uppsalle v roce 1983. Jejím zakladatelem je Ulf Ekman. Vyznačuje se kladením důrazu na náboženský prožitek. Využívá masových modliteb.143 Její prvotní cíl je pomáhat věřícím vstoupit do praxe slov z Bible. Víra, uzdravení, modlitby a odpovědi na modlitby, společně s přesvědčením, že Bůh je dobrý, jsou centrálním tématem kázání. Církev je známá svou hojnou misijní činností po Evropě i Asii. Podle sčítání z roku 2011 má u nás 857 příznivců.144 Má několik center po celé České republice, hlavní je v Brně. Církev Nová naděje je také novou záležitostí. Vznikla spojením několika církví se stejným záměrem. Celosvětové centrum je v Cleevelandu, církev má kolem 7 000 000 členů. U nás se k ní hlásí asi 430 osob.145 Od běžných církví se liší tím, že se nebojí témat jako magie apod. a věří v převtělování duše. Také má po republice několik center.146

142

www.vesmirni-lide.estranky.cz

143

http://zpravy.idnes.cz/v-kurimi-je-nabozenstvi-jen-zasterka-tvrdi-odbornik-na-sekty-p5r/domaci.aspx?c=A080227_112754_domaci_itu 144

www.scitani.cz

145

www.scitani.cz

146

www.slovozivota.cz

63

1.3.3 Sekty a hnutí založené na principu hinduismu Hinduismus nepatří mezi náboženství, které je v naší evropské kultuře historicky zakotveno. Možná právě proto, že dnešní evropský člověk touží po něčem jiném, než je klasické a u nás zakořeněné křesťanství, se snaží oprostit od západních ideálů a čím dál častěji se uchyluje právě ke hnutím či sektám na principu hinduismu, které jsou pro něj obzvlášť zajímavé, nevšední a přinášející nové myšlenky a pohled na svět. Kromě uvedených hnutí ještě existuje v Praze česká hinduistická společnost.

1.3.3.1 Hare Krišna „Medituji o Šrí Krišnovi, neboť On je absolutní Pravda a původní příčina všech příčin stvoření, udržení a zničení všech vesmírů. On si je přímo i nepřímo vědom všeho zjeveného a je nezávislý, protože jiné příčiny nad ním není … Pouze Jeho přičiněním se hmotné vesmíry, dočasně zjevené působením tří kvalit přírody, zdají být skutečné, třebaže skutečné nejsou. Medituji proto o něm, o Šrí Krišnovi, který věčně přebývá ve Své transcendentální říši, navždy, prosté iluzorních představ hmotného světa. Medituji o něm, neboť on je Absolutní pravda.“147 Hnutí Hare Krišna, co se týče svého celosvětového působení, rozhodně není hnutím novým. Je pravda, že do našich končin se dostalo poprvé mezi 70. a 80. lety 20. století, ale podobně jako ostatní zde nemělo dobré podmínky pro působení až do roku 1989. Pochází z Indie, kde má několik stovek tisíc následovníků, a to již velmi dlouhou dobu. Je to vlastně směr, který představuje dnes nejznámější podobu bengálského višnuismu. Uctívá indického boha Višnua, konkrétně jednu z jeho inkarnací (vtělení, nebo avátar), a tou je Kršna.148 Toho považují za nejvyšší osobnost božství, jak o tom hovoří i úvodní úryvek. jeho uctívání má v Indii dávné kořeny: existuje jeho rozvětvený kult, chrámy, náboženské slavnosti apod. Jeho kult byl během staletí rozpracován a doplňován.149 Podle něj má každá doba učení platné pro svou dobu a také svého proroka (křesťanství Ježíše, buddhismus Buddhu, islám Mohameda atd.). Zatím posledním prorokem a zároveň inkarnace samotného Kršny byl bengálský bráhmán Čaitanja Mahaprabhu (* 1486), který přinesl zatím nejaktuálnější učení platné pro dnešní dobu. Jeho učení se šířilo podle přesné posloupnosti. 147

A.C. Bhaktivedanta Swami Prabupada: Šřímad Bhágavatam, Zpěv první, BBT Praha, 1992, str.36

148


149


64

Do světa, především na Západ, se dostalo díky muži, jenž se jmenoval původním jménem Abhaj Čaran Dé. Byl původem obchodník z Kalkaty. Ten se roku 1922 rozhodl pro poslání šířit náboženství indických posvátných knih (véd). V roce 1932 dostal zasvěcení od svého mistra Bhaktivinódy Thákura. Ten mu udělil jeho velké poslání: šířit gaudíjský višnuismus do anglicky mluvících zemí. Začal tedy s překladatelskou činností, přeložil například Bhagavadgítu, rozsáhlý epos o Krišnovi, který je také jedním ze základních děl Hare Krišna. S několika svazky knih se vydal ve svých 69 letech (v roce 1965) do Spojených států. v roce 1966 založil ISKCON (Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny) a roku 1968 přijal titul Prabhupáda. Do jeho smrti v roce 1977 již společnost vybudovala spoustu ašrámů (klášterů), chrámů, škol a farem. Získal si zde, a později i po celém světě, spoustu následovníků, a to především z řad hippies.150 K jeho velkým příznivcům patřil George Harrison z Beatles (který ISKCONU zanechal svou vilu u Londýna – dnes chrám Bhaktivédanta manor). Sám Šríla Prabhupáda hovořil často o negativních stránkách současného sociokulturního uspořádání, jež jsou podle jeho názoru založeny na popírání náboženství a vládě materialismu – dnešní společnost rezignovala na vědomí Boha a zaměřuje se pouze na dosahování materiálních požitků. To vede pouze k připoutanosti ke hmotnému světu a odvrácení od Boha.151 Mnohem důležitější jsou však duchovní pokroky. Tato myšlenka je právě pro dnešní lidi, otrávené konzumní společností, velmi lákavá. Podobně jako u ostatních odnoží hinduismu i Hare Kršna je založeno na systému kast a převtělování.152 Kršnův oddaný vede jednoduchý asketický život. Vstává kolem čtvrté hodiny ranní, sprchuje se studenou vodou, vykonává pravidelné obřady, krmí a umývá božstva, účastní se společných bohoslužeb, společného zpěvu (bhajány, kirtány), pracuje na farmě, čte Prabhupádovy knihy a denně odříkává 1728krát mahamantru Hare Kršna (Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna Hare Hare, Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare), která je jediným způsobem, jak splynout s osobností Kršny. Dodržují přísně vaišnavské svátky, půsty apod. Dále se zabývají prodejem knih, hudby a sladkostí na ulicích. Oddaní jsou vegetariáni, jejich strava podléhá přísným pravidlům: nesmí kromě masa např. česnek, cibuli a jiné. Jídlo se poté obětuje Kršnovi a má zvláštní duchovní hodnotu – Kršnova milost. 150


151

Lužný D.: Hlednání ztracené jednoty, Masarykova univerzita Brno, 2004, str. 46

152


65

Oddaní se musí řídit podle čtyř regulativních principů: vegetariánství, zákaz omamných látek, zákaz hazardu a sex bez záměru zplodit potomka. 153 Všechny tyto regule jsou uvedeny v rozhovoru přímo s oddaným. Jen při dodržování těchto principů a odříkávání těchto manter může člověku dopomoci se oprostit od hmotného světa a splynout s nejvyšší osobností božství, tedy s Krišnou. Při příchodu do hnutí dostane každý člen nové jméno, čímž projeví odklon od běžného, zkaženého materiálního světa. Oddaní nosí speciální oděv a účes (šíku), při bohoslužbách bývají pomazáni tilakem – známá žlutá stopa na čele mezi očima. V hnutí panuje přísná hierarchie, starší a zasvěcenější oddaní se musí poslouchat a projevuje se jim úcta. Nejvyššími vedoucími osobnostmi jsou maharádžové. V České republice se zatím žádný nenachází. Hnutí je financováno z výtěžků za prodej knih a z dobrovolných příspěvků členů. Nebezpečí členství v Hare Kršna spočívá především v tom, že se naprosto odklání od běžného života. Meditační praxe, výlučně vegetariánská strava, asketické požadavky a konečně i duchovní zaměření na v našich končinách naprosto cizorodou kulturu mohou natrvalo ovlivnit členy jak po stránce psychické, tak i fyzické.154 O přesném počtu členů na světě nejsou žádné údaje. Podle sčítání z roku 2011 se k Hare Krišna u nás hlásí 675 osob. Mají největší centra v Praze, Benešově u Prahy, Brně a Lutotíně.

1.3.3.2 Sahaja jóga „Nedělejte nic, jen se dostaňte do bezmyšlenkového vědomí. Pokuste se dostat do vědomí bez myšlenek. Pokud jste schopni se dostat do stavu bez myšlenek, odvedli jste svou práci, protože to je ta chvíle, kdy jste sami s pravdou, s realitou, se štěstím… Když jste v bezmyšlenkovém vědomí, dostává se vám důvěry, jistoty, absolutní jistoty Božského. Víte, že ji máte…“155 Ve své podstatě se nejedná ani o hnutí, ani o sektu. „Prostřednictvím meditačního způsobu sahája jóga (nebo také sahya jóga) může být údajně dosaženo osobního sebeuskutečnění a zmírnění tělesných potížích a utrpení.“156 153


154


155

www.nirmala.cz

156


66

Sahaja jógu založila v roce 1970 Sri Mataji Nirmala Devi známá jako Mataji nebo Božská Matka. Narodila se v bohaté a vzdělané rodině indických křesťanů, studovala medicínu a vdala se za vysokého úředníka OSN. V mnoha ohledech představuje tradiční hinduistickou cestu. Mataji byla původně žačka Osha (zakladatel Oshova hnutí), ale po neshodách s ním založila hnutí vlastní. Učí nyní po celém světě, ale především v Británii a Indii. Hnutí udává, že má asi 20 tisíc členů a kolem 100 tisíc sympatizantů, z nichž polovina pochází z Indie. Velmi zajímavé na hnutí je především to, že jejím vůdcem je žena. Co se týká vedoucích pozic, v hinduistické hierarchii jsou takřka bezvýhradně obsaženi muži.157 Začátkem května roku 1970 se podle Božské Matky událo něco velmi jedinečného: tato žena údajně otevřela takzvanou „sahasrára čakru“, kterou zpřístupnila všem lidem, a tím otevřela možnost duchovního růstu a osvícení téměř každému, čímž nebyla omezena pouze na úzkou vrstvu jogínů.158 Samotné učení hlásá především dosažení celkové rovnováhy (duševní i tělesné) pomocí metody soustředěné meditace. Tím se každému otevřou centra energie v těle, tzv. čakry (energetická centra v centrální nervové soustavě). Tato centra musí být osvobozena od nemocí, zneužívání omamných látek, léků i sexuality. To vše pak povede k sebeuskutečnění a člověk dosáhne univerzálního vědomí.159 „Sahaja znamená spontánnost a základem Sahaja jógy je spontánní sjednocení s božským. To se uskutečňuje pomocí kundalinní jógy, která údajně probouzí silnou duchovní energii u dolního konce páteře. S pomocí mataji může být energie kundalinní probuzena v kterémkoliv člověku… Tento zážitek také vytváří pocit hlubokého míru a štěstí. Když energie dosáhne nejvyšší čakry, dochází k osvícení.“160 Takto osvícení jedinci pak dokáží pomocí čaker léčit sebe i ostatní. Božské Matce je projevována jejími následovníky božská úcta. Je považována za matku celosvětové rodiny sahaja jogínů. Poskytuje jim normy jednání, kromě výchovy dětí pomáhá vybírat i partnera a oddává manželské dvojice.161

157

Cowan, Douglas E. ;Bromley David G.: Sekty a nová náboženství, Grada Praha, 2013, str. 200

158


159


160


161


67

Tím, že slibuje vyléčení nemocí, u nichž je moderní medicína bezmocná, oslovuje nirmala mnoho lidí. To však vyžaduje absolutní důvěru a následování, k nímž patří i odloučení od rodičů, protože jsou to pouze biologičtí rodiče. Hnutí hlásá odříkavý život a nezávislost na jakékoliv hmotě, což se týká i rodičů.162 Hlavní střediska hnutí jsou v Římě, Indii a Velké Británii. U nás má hnutí několik center a asi kolem 1000 sympatizantů.

1.3.3.3 Sri Chinmoy „Sílu, kterou Sri Chinmoy sám objevil ve svém nitru, dokázal proměňovat na

hmatatelné a praktické nástroje pro zlepšení života druhých. Na základě své hluboké jednoty s lidmi vyvinul jedinečnou cestu k dosažení štěstí a naplnění člověka i společnosti a tento přístup k životu po celý svůj život s pokorou nabízel s udivující rozmanitostí.“ 163 Původně indické hnutí s kořeny v reformním hinduismu čili Sri Chinmoy bylo přeneseno do USA (stejně jako například hnutí Hare Kršna), odkud se v sedmdesátých letech začalo šířit do Evropy. Jeho přívrženci se hlásí k integrální józe, skrze kterou má do lidí proudit božská síla. Ta je součástí praxe spolu s meditací. Guru Sri Chinmoy se narodil v Bengálsku v roce 1931. Od svých 12 let strávil delší čas (asi 20 let) v chrámu Sri Aurobindi – ten byl indickým bojovníkem proti britské koloniální nadvládě a usiloval o spojení indického a západního myšlení. Usídlil se v roce 1964 v USA. I zde si je třeba povšimnout podobnosti se zakladatelem hnutí Hare Kršna Srílou Prabhupádou.164 Aurobindo kladl důraz právě na integrální jógu, již převzal Sri Chinmoy. Integrální jóga hlásá spojení umění, sportu a duchovních technik, které dovedou člověka k sebeuvědomění jako poslednímu stadiu lidské evoluce. Sám Sri Chinmoy tvrdí, že „je sjednocen s božským“, z čehož plynou i jeho mimořádné schopnosti, poněvadž napsal 700 knih a namaloval přes 100 tisíc obrazů. Sri Chinmoy zastává stejně jako Sri Aurobinda spojení náboženského života s uměním a sportem. „Zvláštní schopnosti ve sféře umění a sportu jsou údajně známkou pokročilosti, neboť je to meditace, co zvyšuje tvořivost.“165 162


163

http://cz.srichinmoycentre.org/sri_chinmoy

164


165


68

Sri Chinmoy byl vynikajícím sportovcem i umělcem. V roce 1995 navštívil Prahu, kde uběhl část mírového maratonu a vysloužil si i uznání samotného Emila Zátopka. Dokázal zahrát meditační hudbu na několika hudebních nástrojích. Sri Chinmoy byl aktivní i v oblasti celosvětového míru, pořádal tzv. celosvětové běhy míru, za něž dostal podporu od významných osobností včetně papeže. Jeho následovníci bývají často mladí, inteligentní a vysokoškolsky vzdělaní lidé s kreativními schopnostmi a uměleckými sklony. Musí být absolutně odevzdáni guruovi, tedy jemu, je od nich vyžadován vegetariánský způsob života, odmítání alkoholu, nikotinu, kávy, omamných prostředků a mimomanželského sexu. Má centra v USA i v Evropě, včetně šesti center v České republice.166 Jelikož neexistuje přímé členství v hnutí, nelze přesně určit počet členů jak u nás, tak ve světě. Centra Sri Chinmoye pořádají koncerty meditační hudby.

1.3.4 Sekty a hnutí založené na principu buddhismu Buddhismus u nás také nepatří k historicky zakořeněným náboženstvím, přesto se jeho obliba v posledních letech velmi zvyšuje. Hromadných meditací se účastní stále větší počet lidí. U nás existuje pouze jedno oficiální větší hnutí, a tím je Buddhismus diamantové cesty linie Karma Kagjü.

1.3.4.1 Buddhismus diamantové cesty linie Karma Kagjü „Život je plný utrpení, ale také plný zázraků, jako je modré nebe, sluneční svit, dětské oči. Nestačí trpět, musíme také vnímat zázraky života. Jsou v nás a kolem nás. Všude a stále. Meditace znamená uvědomovat si, co se děje – v našem těle, v našich emocích, v naší mysli a v našem světě. Každý den umírá 40 000 dětí hlady. Supervelmoci mají dnes více než 50 000 nukleárních hlavic, dost na to, aby zničily svět několikrát. Přesto je východ slunce nádherný, a růže, která dnes ráno vykvetla u zdi, je zázrak. Život je zároveň strašný i nádherný. Praktikovat meditaci znamená být v kontaktu s oběma aspekty.“167 Na tomto úryvku je patrné to, co tvrdí spousta zasvěcenců, totiž že buddhismus není až tak náboženstvím, ale především filozofií. 166

Wiebeus, H. O.: Sekty a lovci duší, Nava Plzeň, 2006, str. 149

167

Lužný, D.: Zelení Bódhisattvové, Masarykova univerzita Brno, 2000, str. 54

69

Linie Karma Kagjü patří k jedné ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu kladoucí důraz především na ústní odkaz a meditaci. Navazuje na 2500 let staré učení Gautámy Buddhy. V čele tedy stojí Karmapa, který představuje aktivitu všech Buddhů a byl předpovězen Guru Rinpočhem, který přinesl buddhismus v 8. století do Tibetu. Od roku 1100 n. l. je tedy prvním lamou Tibetu známý též jako lama s černou korunkou. Díky čínské okupaci Tibetu v roce 1959 byl 16. Karmapa Rangdžung Rigpe Dordže nucen opustit Tibet a dal tak impulz k rozšíření učení na Západ. V roce 1969 se setkal se svými prvními západními žáky – Olem a Hannah Nydahlovými v Káthmándú (Nepál). Po několika letech intenzivního učení je požádal, aby začali přednášet o buddhismu a zakládat meditační centra na Západě. Díky jejich práci vznikly také překlady meditací do moderních jazyků a buddhistická učení a praxe se k nám dostaly ve své čisté podobě, bez exotických kulturních nánosů. Ole Nydahl je dnes jedna z nejznámějších osob tohoto hnutí.168 Současný Karmapa je v pořadí 17. a jmenuje se Thaje Dordže. Narodil se v roce 1983 a v roce 1994 byl nucen opustit Tibet a emigroval do Nového Dillí. Navštívil spoustu zemí v Asii a v Evropě, v roce 2003 dosáhl kompletního vzdělání a získal titul Varacharya, tantrický mistr. Má duchovní zodpovědnost za více než 900 chrámů a center po celém světě.169 Diamantová stezka (Vadžrajána) je jeden ze tří směrů Buddhova učení spolu s Malou cestou (theraváda) a Velkou cestou (mahájána). Je atraktivní pro lidi s důvěrou ve vlastní buddhovskou podstatu a v to, že všechny bytosti pocházejí od Buddhy a mají dokonalé vlastnosti, ale doposud to nerozpoznaly. Pro tyto lidi se Buddha transformuje ve formách energie a světlaa přímo předává svůj osvícený pohled jako tok vědomí. „Nejvyšším pohledem předávaným v Diamantové cestě linie Karma Kagjü je Velká pečeť (mahámudra). Žák je v ní uveden přímo do podstaty mysli a prožije stav ,teď a tady‘, mimo obavy a očekávání, bez ulpívání a odmítání. Objevuje se pochopení, že prožívající, prožívané a prožívání jsou od sebe neoddělitelné.“170 Členové mohou dělat vše, co dělají ostatní lidé. Nevybočují, nechovají se exoticky nebo podivně. Žijí své životy a u toho meditují. Zároveň se snaží dělat pro druhé tolik, kolik mohou. Udržují představu, že všichni jsou Buddhové, kteří to jen neví. Zachovávají prožitek soucitu a moudrosti v takové rovnováze, jak je to možné. 168

www.bdc.cz

169

www.karmapa.org

170

www.bdc.cz

70

Jsou mírumilovní a snaží se škodit co nejméně. Nemají tedy striktně zakázáno maso, alkohol ani jiné látky. Dnes má hnutí Diamantové stezky postaveno přes 600 center ve více než 50 zemích po celém světě a spravovaných na dobrovolnické bázi.171 V České republice je kolem 50 meditačních a setkávacích center. Jedno z nich se nachází i v Brně. V jeho prostředí je zprostředkován rozhovor s jednou z jejich členek přiložený v druhé části práce. Podle sčítání z roku 2011 se k hnutí hlásí 3487 lidí.

1.3.5 Sekty a hnutí založené na principu islámu I islám u nás patří k netradičním náboženstvím. Po světě z něj vychází mnoho sekt či hnutí, u nás však jejich odnože nemají mnoho příznivců ani žádná centra. Je známo pouze jedno – Bahá´í, které však využívá i principů z jiných náboženství, jako například buddhismu nebo hinduismu, tudíž nelze jednoznačně říci, že jde o hnutí založené pouze na principu islámu, ale je mu nejblíže.

1.3.5.1 Bahá´í „Země je jediným domovem a lidstvo jeho občany. Lidé jsou plody jednoho stromu a listy jedné větve. Národy světa, ať jsou z jakékoli rasy či náboženství, získávají inspiraci z jednoho nebeského zdroje a jsou poddanými jednoho Boha. Měj čisté a laskavé srdce, aby tvé bylo odvěké, nehynoucí a věčně trvající království. Blahobytu lidstva, jeho míru a bezpečnosti nelze dosáhnout, dokud a pokud nebude pevně ustanovena jeho jednota … Muži a ženy si byli a vždy budou v očích Boha rovni.“172 To jsou některé z hlavních myšlenek Bahá’u‘lláha, zakladatele Bahá’í víry. Jedná se vlastně o nové náboženství, které je tedy nejmladším na světě. Kořeny hnutí sahají však daleko, k mysliteli známému pod jménem Báb. Ten se roku 1819 narodil v perském Šírazu. Byl povoláním kupec a roku 1844 začal šířit nové náboženské myšlenky, kterými pobouřil vládnoucí islámské duchovní. Tvrdil, že vyplní mnoho proroctví islámu, a své poslání spatřoval v tom, že zvěstoval příchod nového proroka, kterýž povede celé lidstvo do éry světového míru – ten byl a dodnes také je jedním z hlavních cílů Bahá´í. Tento prorok se bude nazývat „Bahá’u‘lláh“, což znamená „Sláva Boží“. 171

www.bdc.cz

172

Bahá´í- časopis, Bahai international community, 2009

71

Báb byl však pro své názory roku 1850 popraven. Jedním z jeho následovníků byl i Mírzá Husajn-Alí. Ten se narodil v Teheránu v roce 1817. Byl během probíhajících perzekucí Bábových následovníků roku 1853 uvězněn a ve vězení měl vizi, že právě on je oním předpovězeným prorokem. Byl ještě několikrát vězněn a strávil mnoho času v exilu, kde napsal přes 15 000 dokumentů nazývaných „Desky“ – pojednávají o vládě, filozofii, právu, etice, duchovním životě i osobním chování. Skládá se z nich kánon svatých Písem víry Bahá´í.173 Po Bahá’u‘lláhově smrti vedl společenství až do své smrti v roce 1921 Bahá’u‘lláhův syn Abdu’l-Bahá. Poté byl vedením společenství pověřen Abdu’l-Baháúv vnuk Shoghi Effendi a nakonec vývoj vstoupil do nové fáze, kdy je vedením pověřena volená instituce Světový dům spravedlnosti (poprvé zvolen v roce 1963). Bahá’í jsou tedy následovníci Bahá’u‘lláha a spatřují v něm Posla Božího pro tento věk a Přislíbeného všech věků a náboženství. Vyplňuje podle nich prorocká očekávání všech světových náboženství současně: je pátou inkarnací Buddhy pro buddhisty, inkarnací Kršny pro hinduisty, Mesiášem pro Židy, nový Ježíš pro křesťany. Princip jednoty lidstva a celosvětový mír je ústředním bodem, který charakterizuje jeho učení. všechna náboženství mají totiž stejnou podstatu a jednotný cíl. Učil, že lidstvo je po dlouhém a turbulentním dospívání na prahu dospělosti, kdy bude možné ustanovit globální a spravedlivou společnost. Smyslem života je poznat Boha a uctívat jej, získávat ctnostnou povahu, zasazovat se o jednotu lidstva a přispívat k neustále se rozvíjející civilizaci. Lidstvo bylo stvořeno jedním Bohem a je součástí jedné lidské rodiny. Práce, která je vykonaná v duchu služby, je formou uctívání.174 Rozpory mezi proroctvími a náboženskými ideologiemi vidí jako důsledek špatné lidské interpretace.175 Další principy hnutí jsou nezávislé hledání pravdy, denní modlitby a komunikace s Bohem. Život člena by měl být zasvěcen službě lidstvu, měl by se přátelit s následovníky všech náboženství. Měli by se vyhýbat materialismu, systému politických stran, alkoholu, drogám a hazardu. Sex by měl přijít až po uzavření manželství.

173

Patrige, Ch.: Encyklopedie nových náboženství, Praha 2006, str. 131

174

www.bahai.org

175


72

Hnutí má i sociální principy, z nichž lze jako hlavní jmenovat odstranění předsudků, rovnoprávnost mužů a žen, duchovní řešení ekonomických problémů, odstranění extrémů chudoby a bohatství, ustanovení světového společenství národů, poznání skutečnosti, harmonie vědy a náboženství jako dvou doplňujících se systémů poznání, zajištění vzdělání pro všechny. V letech 1926–1939 seznámila americká Bahá’í novinářka a esperantistka Martha Root prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a tehdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše s etickými principy a světovou všeobsahující vizí Bahá’í víry. O přijetí slečny Root v březnu 1928 hovoří deník České slovo. Od padesátých let až do roku 1990 však bylo hnutí u nás zakázáno.176 Dnes má po celém světě asi pět milionů následovníků, u nás je jich asi 300 soustředěných do cca dvaceti center ve všech krajích České republiky.

1.3.6 Sekty a hnutí nezaložené na principu náboženství Tato podkapitola popisuje tři naprosto různá hnutí, která, byť jsou tak odlišná, pojí jedna věc: nejsou založena na principu žádného konkrétního náboženství. Jsou do jisté míry nejextrémnější ze všech předešlých skupin. Nejrozšířenější z nich je bez větších pochyb právě satanismus.

1.3.6.1 Satanismus „Lidstvo potřebuje šílenství. Aby dokázalo, že je ,lidské‘, zmítá se a rozněcuje, baží a dychtí po jiném světě, po světě vytržení a sladkého šílenství, po hlubinách ,tam dole‘ … Ano, lidstvo potřebuje šílenství nejen pro rozptýlení, ale pro důkaz své vlastní velikosti. Lidé milující v hloubce svých bytostí jen lesk a nádheru křečí a chybí jim k nim energie, volají na pomoc Satana, jedy, bouřící krev a drogy, vzbuzující horečky. Och! Morfium mozku a hašiš srdci! … aniž by se namáhali trmácením se k těžce dosažitelnému nebi, hle, jak se oddávají snadno dostupným hrůzám pekla.“177 Satanismus jako takový má v dnešní době spoustu podob. Neexistuje prakticky žádná hlavní vůdčí osobnost a směry netvoří jeden jednotný, nevytváří tedy jedno centralizované hnutí. Nemají jednotného vůdce ani jednotnou posvátnou knihu. 176

www.bahai.org

177

Bois, J.: Satanova církev, svazek první, Lóže OLDM, Jihlava 2009

73

Všechny směry jsou však typické jako výraz určitého protestu, snaha o zaujmutí a šokování společnosti, jak je třeba patrné z úvodního úryvku.178 Existují i různé podoby podle vnímání společností. Jedná se o satanismus náboženský, psychologizující a kulturní. První formou je satanismus náboženský, který vyjadřuje protest proti samotnému náboženství, respektive křesťanství. Ve své formě vznikl již za dob Ludvíka XIV. Postava satana se objevuje již v judaismu, kde vystupuje jako protivník církve. Lucifer (jiný název pro satana) byl totiž původně jedním z andělů, který byl však natolik pyšný, že jej Bůh svrhl do pekla, kde vládne jako jakási protisíla Boha. V Novém zákoně se objevuje jako postava ďábla či antikrista. Náboženský satanismus je znám především díky svým obřadům zvaným černé mše, kdy se mohou přinášet zvířecí nebo dokonce i lidské oběti. Klade důraz na vzývání, magii a ovládnutí síly. Dnes se vyskytuje jen zřídka.179 V 60. letech však svět šokoval muž jménem Charles Manson, který se se svou skupinou dopustil sedminásobné rituální vraždy včetně herečky Sharon Tateové. Další formou je satanismus psychologizující a satanismus filozofující. Ten je v dnešní době zřejmě nejznámější. Tito satanisté ani v satana jako duchovní bytost často nevěří. Vyznačují se především protestem proti křesťanské morálce, považují ji za pokryteckou, slabošskou a škodlivou. Hlásají především víru v člověka, každý člověk je sám sobě bohem (egoteismus). Člověk není spoutaný žádnými omezeními, žije volně, a pokud vysloveně neškodí, je mu vše dovoleno.180 Satan je jen jakýmsi symbolem volnosti a přirozenosti, velký důraz je kladen na přírodu. Postavou, jež velmi inspirovala tento směr, je okultista Aleistr Crowley a zakladatel První satanovy církve a autor Satanské bible Anton Azandor LaVey. Ten zemřel v roce 1997, od té doby hnutí žádného celosvětového vůdce nemá. Pro Českou republiku je však důležité to, že v roce 1991 zpěvák brněnské metalové skupiny Root Jiří Valter „Big Boss“ založil Církev satanovu u nás. V roce 1997 se oficiálně rozešel s První satanovou církví a založil První česko-slovenský chrám církve satanovy. Dnes mají několik desítek příznivců po celé České republice.181 Poslední formou je tzv. satanismus kulturní. Vytvářejí jej především mladí lidé svou účastí na tvorbě nové kultury, která neuznává tradiční hodnoty krásy, dobra, života apod. 178


179

Nová náboženská hnutí: z přednášek kurzu Husovy Teologické fakulty Univerzity Karlovy, 2010, přednáška 19

180


181

Nová náboženská hnutí: z přednášek kurzu Husovy Teologické fakulty Univerzity Karlovy, 2010, přednáška 19

74

Naproti tomu staví témata hnusu, krve, smrti, masakrů apod., především v metalové hudbě. Skupiny hrající styl zvaný black metal se z velké části označují za satanistické. To však může být často jen komerční póza, protože tato hudba je atraktivní pro spoustu mladých lidí. Kulturní satanisté však o satanovi často ani neuvažují. Většinou chtějí hlavně co nejvíce šokovat okolí, a to i formou účesu, oblečení nebo satanských symbolů, mezi něž patří zejména obrácený kříž, pentagram nebo číslo 666. Také nejsou výjimečné kriminální nebo vandalské činy, tzv. kriminální satanismus. Vzhledem k tomu, že nezávislých satanistických skupin, lóží nebo jednotlivců je velká spousta a většinou mezi nimi nebývá žádná komunikace, nelze změřit počet jejich členů.

1.3.6.2 New Age „Ve škole jsme propojili vás, aspekt Boží, s vědou, škálou pravděpodobnosti. Naše škola, jelikož my jsme škola, se v celosvětovém měřítku zabývá sháněním bytostí ze všech nejrůznějších míst, které přicházejí studovat nikoliv abstraktní přirozenost Boží, Boha, který je někde mimo, ale studenti, kteří přicházejí, ho přicházejí najít sami v sobě, najít v sobě smysl a spojení s božstvím, a způsob, jakým toto spojení pracuje.“182 Sledujeme-li počátek hnutí, zjistíme, že vyrůstalo především v americkém kulturním klimatu z jevu, který měl název Hnutí lidského potenciálu, pojem New Age byl dlouho jeho synonymem. Na tomto hnutí se podílely různé organizace, které se zabývaly především celostní psychologií, usilující o plné vnímání a smyslovou citlivost. V pozadí byla především naléhavá potřeba Američanů vyrovnat se s překotnými změnami v tzv. postmoderní době, s novým životním stylem, který vyžadoval stále nové reakce a přizpůsobování se novým událostem. Šok z hektické přítomnosti a nejisté budoucnosti zatěžoval nervovou soustavu a vyžadoval psychický ventil. Řada lidí nenacházela odpovědi na své problémy v klasických církvích a náboženstvích.183 Původ Nového věku souvisí se vznikem humanistické psychologie a jedním z jeho vůdčích osobností byl Fritz Perls, židovsko-německý emigrant, který založil právě hnutí Lidského potenciálu. Nový věk je ovlivněn také spiritismem a teozofickými tradicemi 19. století, odkud Nový věk zdědil praxi komunikace s duchy (charneling), nebo entitami z jiných dimenzí, víru, že nemoci a chudoba jsou iluzemi či chorobou mysli a chápání karmy a reinkarnace. 182


183

http://www.vitalia.cz/clanky/new-age-hnuti-za-zenitem/

75

Jedná se tedy o směs duchovních a ezoterických idejí importovaných z Východu a západních, okultních a pohanských představ. Božskou pravdu hledá jako něco skrytého v jevech ezoterického světa. Díky vlivu spiritualismu připouští i komunikaci s mrtvými. Samotný název New Age pochází od stoupenců, již věří, že nastal úsvit nového věku. 184 Používá se od konce 70. let a jedná se o sociální hnutí propagující alternativní životní styly. Vznikají tak nejrůznější komunity, zvláště ekologicky zaměřené. Smyslem všech aktivit hnutí je a bylo hlubší poznání člověka, jak a proč funguje a jak by mohl fungovat ještě lépe. Z analytické perspektivy se New Age rozpadá na odlišné, často se však prolínající směry – okultní, spirituální a sociální. Okultní stoupenci věří v nadpřirozeno, na rozdíl od spirituálně sociálních, kteří kladou důraz spíš na lidské úsilí. Ti věří, že lidstvo by mohlo objevit způsob, jímž může člověk zvrátit odklon od Boha. Za stěžejní dílo hnutí se považuje kniha Marylin Fergusonové „Vodnářské spiknutí“, která vyšla v USA roku 1980. Autorka přichází s myšlenkou nenásilné, ale účinné proměny člověka prostřednictvím nových metod výchovy, léčení, náboženství a s ideou nového, rozšířeného tzv. planetárního vědomí. A protože tyto změny přicházejí s novým věkem Vodnáře, nazývá je autorka vodnářským duchovním spiknutím.185 Nejznámějším představitelem a propagátorem hnutí New Age v České republice je Vlastimil Marek, alternativní hudebník, publicista, spisovatel a duchovní učitel. On sám tvrdí, že „New Age není hnutím, nemá vůdce, proroky, jednotný koncept, nemá ani dogmata. Samozřejmě, v rámci např. jednotlivých tělesných nebo duchovních cvičení se vždy vyskytly vůdčí nebo populární osobnosti, které po jistou dobu pro jistá média a jistou část populace (v USA a v západní Evropě) symbolizovaly to které učení nebo cvičení se všemi klady, ale i případnými zápory. Jeden z hlavních aspektů ale vždy byly ,pružná‘, nepředpojatá, nedogmatická mysl.“186 Odhady počtu stoupenců hnutí jdou celosvětově do desítek milionů, ale tendence klesají. Ne proto, že by myšlenky New Age zanikly, ale protože v mnoha částech světa již prý byly prosazeny. Lidé se stravují zdravěji, cvičí jógu apod.187 Kromě pár publikací se k nám dostalo hnutí až v 80. letech. 184


185


186

http://marek.blog.respekt.ihned.cz

187


76

Vlastimil Marek se soustředil na časopis, který vydával, vydal i spoustu překladů knih. Cestovatel a léčitel Milan Calábek začal s přáteli nejprve léčit, posléze otevřel první New Age obchod u nás (v Dlouhé ulici), a nakonec založil a od té doby vede první soukromou Univerzitu Nové doby.188 Tím, že netvoří žádnou ucelenou organizaci, je jejich počet velmi těžce měřitelný, nejedná se v pravém slova smyslu o členy, ale spíše o sympatizanty.

1.3.6.3 Jedi „Ty, poutníku, čtenáři těchto řádků, jenž kráčíš cestami napříč životem, pozastav se na okamžik a pohlédni na cestu nás, již putujeme ve jménu Síly. Stojíš před třemi branami a Tvůj krok je Tvou svobodnou volbou. První brána je plná předsudků a posměchu; pokud vkročíš za její práh, zahodíš tento kontakt a již se možná nikdy nevrátíš. Druhá a Třetí brána jsou symbolem nahlédnutí pod povrch, prohlédnutí mediální hladinou, do hloubky věcí, za jejich skořápku. Pokud Tě naše cesta nezaujme, můžeš kdykoli svobodně odejít Druhou branou. Pokud ovšem nalezneš inspiraci, odraz sebe sama a příležitost k niternímu dialogu, naše, Třetí brána – brána Světlé strany Síly – je Ti otevřena…“189 O tom, že toto hnutí zařadím do své práce, rozhodl především jeden faktor – že jejich počet nejen na celém světě, ale především u nás velmi stoupá. Podle sčítání z roku 2011 (což je zatím poslední) se u nás k tomuto hnutí hlásí celých 15 070 lidí, což je největší počet ze všech hnutí a sekt uvedených v této práci. Je to opravdu neuvěřitelný počet. Je sice fakt, že spousta lidí zatrhla tuto kolonku při sčítání spíše z recese, ale už jen to, jaký je o hnutí zájem a kolik lidí o něm ví, bylo dostatečným důvodem zmínit ho i zde. Protože se jedná o hnutí vcelku nové, neexistuje o něm téměř žádná literatura a dá se čerpat pouze z internetových zdrojů. V roce 2001 se k němu v anglicky mluvících zemích při sčítání přihlásilo přes půl milionu lidí. Toto hnutí vzniklo na základě dvojité trilogie od režiséra George Lucase „Star Wars“ (Hvězdné války). Jediové jsou rytíři ochraňující dobro v celém vesmíru. Vznikli tím, že samotný režisér George Lucas zkoumal různá náboženství, sekty a hnutí a vybral z nich takové prvky, které by vyhovovaly charakteristice rytířů Jedi. Po zhlédnutí Hvězdných válek spoustu lidí zaujala jejich idea. Někteří si uvědomili, že podobnou filozofii už dávno vyznávají, jiní měli další námět k sebezdokonalení.

188

http://marek.blog.respekt.ihned.cz

189

www.cestasily.cz

77

Jisté však je, že na počátku 21. století se jediismus začal značně rozvíjet. Existuje několik církví založených na náboženství Jedi. V roce 2003 vzniklo „Jedi Sanctuary“. V roce 2005 „Temple Of The Jedi Order“ založené Rev. Johnem Henrym Phelanem, jako texaská nezisková náboženská společnost. V roce 2007 bratři Barney a Daniel Jonesovi sestavili třicetičlennou církev Jedi ve Walesu, založenou na zlepšování života používáním principů jediismu. V roce 2008 Rev. Josh McNamara zakládá oklahomský kongres „Temple of the Jedi Order“.190 U nás existuje tzv. Společenství cesty, které je založeno na principech jediismu. „Naše Společenství se distancuje od klasifikace jediismu jako náboženství nebo filozofie, protože tyto dva pojmy jsou v západoevropské kultuře velmi často mylně interpretovány. Místo toho – ačkoli by jediismus mohl být vnímán jako náboženství nebo filozofický systém – užíváme pojem životní víra: víra v určité hodnoty, které provázejí naše činy životem.“191 Je to altruistický směr, což znamená, že se má každý snažit žít v harmonii se svým okolím i s vlastním bytím (se sebou samými), pomáhat druhým, kde je třeba, ale zároveň za druhé netrpět. Základním pilířem je lidská svoboda. Proto nikdo není vázán žádnými závazky k tomuto hnutí. Dalším pilířem je kodex Jedi, který by měl každý dodržovat. Společenství cesty založilo rovněž Akademii cesty Síly – ta je hlavním projektem Společenství cesty Síly, realizovaným prostřednictvím internetu a osobních celorepublikových setkání. Smyslem Akademie je pomáhat jediům v rozvoji dovedností, schopností a vědomostí, jež vyžaduje cesta jediismu.192

190

www.jediismus.ic.cz

191

www.cestasily.cz

192

www.jediismus.ic.cz

78

2.Centra náboženských sekt a hnutí

v

2.1-Centra náboženských sekt a hnutí a jejich rozložení v České republice Tato kapitola již pojednává o jednotlivých centrech výše jmenovaných sekt a hnutí u nás. Kromě jejich geografického rozčlenění a stručné charakterizace je zde rozebrána i sféra vlivu každého z nich. Svědkové Jehovovi: Mají po území naší republiky nejvíce center ze všech zmíněných hnutí nebo sekt. Je to dáno poměrně vysokým počtem členů. Center je několik desítek, co se týče sfér vlivu pokrývají celou Českou republiku. Vždy pořádají společná shromáždění dvakrát do týdne, jeden den se jedná o sborové studium bible a jeden den se jedná o veřejné shromáždění. V některých z nich se občas shromáždění vedou i v jiném jazyce, například ve větnamštině, angličtině, ruštině či mongolštině, popřípadě ve znakovém jazyce. V Brně se centrum nachází na Lesné, na Hálkově ulici 1, tři centra jsou v jeho okolí: v Zastávce u Brna, Kuřimi a Slavkově. Další rozložení center: Praha- 4 centra, okolí- Kladno, Slaný, Stochov. Ústí nad Labem- 1, okolí- Litoměřice, Teplice, Děčín, Roudnice nad Labem, Litvínov, Duchcov, Chomutov, Most, Žatec, Kadaň, Duchcov, Louny. Karlovy Vary- 1 centrum, okolí-Chodov, Horní Slavkov, Nejdek, Kraslice, Sokolov, Cheb, Aš, Mariánské lázně, Tachov, Plzeň-1, okolíBlovice. Ostrava- 3 centra. Olomouc- 3 centra, okolí- Šternberk, Holešov, Prostějov (dvě), Vítkov, Přerov(2), Bystřice pod Hostýnem. Opava-1 centrum, okolí- Kravaře, Vítkov, Krnov, Hlučín. Znojmo-1 centrum, Moravské Budějovice- 1 centrum, poté Hustopeče, Telč. Zlín, Třebíč- po 1 centru. Další centra Frídek- Místek, Havířov, Frýdlant a Raškovice. V okolí Vsetínska: Vsetí, Rožnov pod radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín, Holešov. Centra Svědků Jehovových jsou nejpočetnější ze všech zmiňovaných v této práci. Nacházi se v každém regionu, v každém větším i menším městě nebo vesnici. V mapách jsou zakresleny jen ty v největších městech, jinak by byla mapa nepřehledná.193

193

http://www.jw.org/apps/B_FRNsPnPBrTZGT

79

Mormoni: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů má u nás také pokrytu větší část naší republiky. Nalézá se zde dohromady 13 místních církevních jednotek, víceméně v každém kraji nebo poblíž ve větším městě je jedna- tudíž je pokryta celá republika. Tyto jednotky se nazývají sbory, kde se pořádají společné nedělní bohoslužby. Jsou zde také vedeny další části shromáždění, určené dětem, od těch nejmenších po nejstarší, pro dívky i chlapce. V Čechách je to Praha, České Budějovice, Hradec Králové, Jičín, Liberec a Plzeň. Na Moravě se pak centra nachází v Brně, Jihlavě, Olomouci, Ostravě, Třebíči, Uherském Hradišti a Zlíně.194 Scientologové: Centra Scientologické církve se nazývají tzv. Dianetická. Jsou otevřeny denně pro veřejnost, odpoledne jsou zde tzv. studovní hodiny. V těchto centrech se provádí různé kurzy, jako např. dianetický auditing, kurz komunikací k úspěchu, dianetické semináře nebo program purif- čistící. Též je lze možno vykonat Oxfordský osobnostní test. Takováto centra existují čtyři, a to v Praze, Brně, Plzni a Ostravě. Co se se týče sféry vlivu- centrum v Praze pokrývá Střední a Severní Čechy, Plzeňské kryje východ a jih, Brno střed Moravy a jih, společně s východem. Ostravské centrum kryje Slezko.195 Moonisté: Centra Moonovi církve jsou u nás také čtyři. A to kromě Prahy v Brně, Olomouci a Plzni. Toto je však pouze údaj z literatury (Václavík- Náboženství a moderní česká společnost, str. 181). , nikde jsem nenašel jejich oficiální internetové stánky, i když podle sčítání z roku 2011 měla Církev sjednocení u nás 65 členů. Revered Moon (zakladatel) však založil i další organizace. Jednou z nich je např. Univerzální federace míru- UFM, která má své sídlo na Žerotínově ulici č. 36 v Praze.196 Hnutí Grálu: Hnutí Grálu má u nás jednu hlavní pobočku, která se nachází v Brně, na ulici Nováčkova 14. Další místa pobožnosti, jak se centra nazývají, jsou v Karviné, Liberci, Praze, Dlouhé a Zlíně. Zde se pořádají pravidelné nedělní pobožnosti s přednáškou. Centrum v Karviné se nazývá Dům Grálu.

194

http://www.cirkev-jezise-krista.cz

195

http://www.scientologie-info.cz/

196

www.upf.cz

80

Jinak se přednášky Hnutí Grálu probíhají po celé republice.197 Imanuelité: Tato sekta dnes již oficiálně nemá žádná centra, ovšem podle některých zdrojů se na Hořovicku neustále shromažďuje několik jejich příznivců. Vesmírní lidé: Ani tato sekta nemá žádné oficiální sídlo. Její vůdčí osobnost, Ivo A. Benda přednáší na objednávku po celé republice. Délka přednášek je okolo 5 hodin. Od roku 2006 byly pravidelné přednášky pana Bendy po české republice ukončeny (jen občas), jinak vystupuje často také v televizi, poskytuje rozhovory a svou činnost provozují Vesmírní lidé formou internetu. Ostatní: Církev Slovo života: Tato církev má u nás 11 poboček: Praha, Brno, Olomouc, Jihlava, Prostějov, Kroměříž, Blankso, Kuřim, Mikulov, Mílovice a Prachatice. Co se týče sféry vlivu, tak je více poboček na Moravě- je lépe pokryta, téměř celá. Na východě a severu Čech centra chybí, nejbližší je až v Praze nebo menší centrum v Mílovicích. Ve všech z nich jsou pravidelné nedělní společné shromáždění od 10.00, jinak bývají pondělní programy a modlitby, časově se liší v každém centru jinak.198 Církev Nová naděje: Center Církve Nová naděje je v naší republice 9. Hlavní se nachází v Praze. Další jsou pak v Jeseníku, Kroměříži, Olomouci, Ostravě, Opavě, Mikulovicích a Příboru. Pokryta je tedy zase především více Morava a Slezko. V roce 2013 vznikla nová misijní stanice v Lipnici nad Sázavou, která patří k Pražskému sboru. Sbory pořádají pravidelná modlitební setkání, v neděli společné modlitby- bohoslužby.199 Hare Krišna: Hnutí Hare Krišna má v České republice má celkem 7 středisek. Mezi jedno z prvních patří centrum v Praze na Soukenické ulici, kde se nachází hlavní chrám. Je zde i vegetariánská restaurace Góvinda. Další významné centrum je Farma Krišnův dvůr v Městečku u Benešova.

197

www.hnutigralu.cz

198

http://www.slovozivota.cz

199

www.novanadeje.cz

81

Zde se konají hlavní slavnosti, farma má ukázat způsob života, který je postavený na základě duchovního porozumění, vedená na principech védské kultury. Pořádají se zde pravidelné programy, jedno z hlavních center u nás. Tyto dvě centra spolu s Centrem pro védská studiachrámem v Lužcích – okres Beroun- pokrývají téměř celé Čechy. Pro okolí měst Olomouc, Prostějov, Přerov a Ostravu slouží centrum Čakra v Lutotíně. Dokud nebylo postaveno centrum Námma- Hata v Brně, jezdili do Lutotína i oddaní z Brna. V Praze na Palmovce a v Olomouci se nachází vegetariánské restaurace Góvinda, které spravuje hnutí Hare Krišna. Lze zde pořídit obětované jídlo Krišnovi- prasádám vařené podle původní védské receptury. V centrech jsou pořádány pravidelné nedělní programy, v den vaišnavských svátků se zde pořádají oslavy. Osobně jsem navštívil centrum v Městečku u Benešova a Lutotíně, kde jsem se účastnil mnoha přednášek. Navštívil jsem i obě restaurace v Praze. Prostředí je milé, přátelské, ještě umocněné tím, že kultura a její zvyklosti jsou pro nás dosti odlišné a „exotické“, tím pádem lákavé.200 Sahaya Joga: Meditačních center Sahaja Jogy je několik, poměrně dosti. Dalo by se říci, že se ve většině případů nejedná přímo o centra vlastněná hnutím, ale pouze o prostory sloužící k uskutečňování kurzů společné meditace. Tyto kurzy jsou zdarma. Pro region Severních Čech je místo pro setkání ve městě Bor. Západní Čechy jej mají v Plzni. Střední Čechy mají kromě Prahy místa setkání v Berouně, Kladně, Mladé Boleslavi a Benátkách nad Jizerou. V Jižních Čechách probíhají v Českých Budějovicích. Ve Východních pak v Pardubicích, Vrchlabí, Hořicích, Svitavách, Jílemnicích, Hostinném, Dodlebech nad Orlicí a Hradci Králové. Pro kraj Vysočina je to Jihlava. Pro Severní Moravu a Slezko je to Ostrava, Frýdek- Místek, Opava, Olomouc, Břidličná, Bruntál, Rýmařov a Šumperk. Jižní Moravu pak zastupují Brno, Boskovice, Břeclav, Jihlava, Otrokovice, Prostějov, Přerov, Vsetín, Valašské Meziříčí, Vyškov, Zlín, Znojmo a Otrokovice. Kurzy spojené s meditací probíhají většinou jednou do týdne. Přímo samotné centrum je v Otrokovicích, Vsetíně, Praze a Brně (centrum Sahaya Jogy).201 () Šrí Chinmoy: Centra Sri Chinmoye pořádají řady duchovních, kulturních a sportovních aktivit jak pro své členy, tak pro širokou veřejnost. Pořádají pro ni také koncerty meditativní hudby.

200

http://harekrsna.cz

201

www.nirmala.cz

82

Tyto koncerty se skládají ze sólového a skupinového zpěvu doprovázeného západními nástroji, jako např. flétna, kytara a klávesy a východními nástroji jako harmonium nebo tabla. Je zde celkem 6 center, dvě na Moravě (Brno, Zlín) , tři v Čechách ( Liberec, Praha, České Budějovice), a jedno ve Slezsku (Ostrava). Pokrývají sférou vlivu opět strategicky rovnoměrně celou Českou republiku podle regionů: Brno- střed a východ Moravy, Zlín jih, Ostrava Slezsko. Praha zase střed Čech, Liberec sever Čech, České Budějovice jižní část.202 Buddhismus diamantové cesty linie Karma Kagjü : I buddhismus diamantové stezky Karma Kagjü má u nás v dnešní době již velké množství center či meditačních skupin. Pokud se podíváte na mapu jejich rozmístění, je jich dohromady 49, což je velká spousta a pokrývají ve všech krajích celou republiku, jsou od sebe vzdáleny do 70 km. Z toho 30 z nich jsou meditační centra. Na východě republiky je koncentrace vyšší než na západě. Centra v Severozápadních Čechách jsou v Teplicích a Ústí nad Labem. Ve středu Čech je to Praha, Kladno, Hradec Králové, Kolín, Nymburk a Pardubice. Sever Čech pokrývá centry Liberec, Jílemnice, Dvůr Králové a Trutnov. Jih Čech- 2 centra v Českých Budějovicích a v Písku. Jižní Morava má hlavní centrum v Brně. Dále se nachází centra ve Zlíně, Vsetíně a Rožnově pod Radhoštěm. Střed Moravy zatupuje Prostějov a Olomouc, sever Šumperk . Slezko pak Opava, Ostrava a Český Těšín. Další centra jsou ještě v Písku, Těnovicích a Trojáku. Sám osobně jsem navštívil centrum v Brně, na Trtílkově ulici. Tato krásná nová stavba byla zbudována členy hnutí Buddhismus diamantové stezky čistě na jejich náklady, bez jakékoliv sponzorské činnosti. Od pondělí do čtvrtka a v neděli jsou zde společné meditace, v pondělí pak přednášky. Navštěvuje jej kolem sta členů, je zde společná místnost pro meditaci i dětský koutek.203 Bahá´í: Závisí to především na tom, zda je v některé lokalitě zvolená Bahá´í instituce (tj. tam, kde je minimálně 9 věřících starších 21 let). Takových míst je nyní pět: Praha, Brno, Hluboká nad Vltavou, České Budějovice a Liberec. Na dalších místech v ČR se tento počet nedosahuje a jsou potom místní společenství, jako například v Prostějově, ve Frenštátu pod Radhoštěm atd. V mnoha lokalitách také žijí jednotliví věřící, rodiny atd. Těchto lokalit je mnoho a nevedou se nějaké speciální počty, nebo není to až zase tak důležité.

202

http://cz.srichinmoycentre.org

203

www.bdc.cz

83

Satanisté: Jak bylo již v práci zmíněno, satanisté netvoří jeden ucelený spolek, ale jejich různé odnože se liší, nacházejí se většinou pouze neoficiálně. Jedinou oficiální institucí je První Česko- Slovenský chrám Církve Satanovy. Má sídlo v Praze. V současnosti se otvírá nový templ, a to v Rakovníku. Obřady jsou pouze pro zasvěcené, běžný člověk k nim nemá přístup. 204

New Age: V Praze na Dlouhé ulici se nachází obchod New Age. Jinak zde existuje Univerzita Nové doby, což je institut integrálních studií zaměřený na tělesné zdraví, emocionální vyrovnanost, prohloubení myšlení a dosahování duchovního probuzení, který v roce 1997 založil a dodnes vede Milan Calábek. Nachází se v Praze na Klimentově ulici. Jinak žádné centrum oficiálně v České republice není. Literatura nebo hudba New Age je však dostupná v mnohých alternativních obchodech. Jedi: Toto nové hnutí, byť se k němu hlásí podle sčítání z roku 2011 přes 15 000 lidí, nemá oficiálně žádné centrum. Jedna z jeho odnoží, Společenstvo Cesty síly, pomocí internetu se domlouvají společné akce.205

Je vidět, že centra náboženských hnutí a sekt se ve většině případů nacházejí ve větších městech. Například Praha nebo Brno mají sídla téměř všech výše zmíněných sekt nebo hnutí. I v jiných větších městech, jako je Ostrava, Olomouc, Plzeň či Ostrava. I ve Zlíně či v Liberci se nachází více takovýchto center, poněvadž jsou největší a nejdůležitější ve svém regionu.

204

www.cirkev-satanova.cz

205

http://www.cestasily.cz

84

2.2- Měřitelnost počtu členů hnutí a sekt To, kolik členů má určitá sekta nebo hnutí bývá občas velmi těžké objektivně změřit. Existují oficiální údaje dle sčítání lidu, které proběhlo naposledy v roce 2011, ale tyto údaje nejsou zcela přesné, poněvadž se tyto údaje často liší s oficiálními údaji, jenž tyto sekty či hnutí sami uvádějí. Tyto údaje se liší především kvůli tomu, že někteří lidé se při sčítání lidu nepřiznají ke své víře, nebo naopak uvádějí svou víru jako nadsázku a recesi. Dobrým příkladem je například hnutí Jedi. Jejich vysoká čísla při sčítání v roce 2011 jsou ovlivněna tím, že na sociálních sítích vznikaly skupiny lidí, které nabádaly veřejnost přihlásit se právě k této víře. Oficiální stránky hnutí uvádějí pouze něco kolem dvaceti stálých členů.206 Měřitelnost počtu členů v samotných sektách a hnutích je velice subjektivní. V některých hnutích jako například hnutí Grálu jsou počty členů pouhými odhady, poněvadž oni sami o sobě tvrdí, že nejsou hnutím a neexistuje zde něco jako oficiální členství. Jiná seskupení, jako například Mormoni mají počet členů vcelku přesně stanovený, protože členem se stane každý, kdo přijme křest. I hnutí jako Hare Kršna mají o počtu svých členů vcelku přehled, poněvadž člen musí buď projít zasvěcením nebo musí pravidelně navštěvovat bohoslužby a vykonávat službu Krišnovi. Buddhisté diamantové stezky měří počty zhruba podle toho, kdo a jak často se zůčastňuje společných meditací, navíc dotyčný musí dostat také určité duchovní zasvědcení. Velmi problematická je měřitelnost například také u satanistů, protože netvoří jednolitou skupinu ani nezastávají jednotný názor. Je tedy otázkou, kdo je nebo není členem. Svědkové Jehovovi uvádějí na svých stránkách přibližně stejné počty členů jako mají při sčítání. Co se týče dětí členů- zdali se počítají či ne- je to odvislé také od druhu společenství. Beru tedy pouze ty, se kterými jsou uvedeny rozhovory níže, a mám tyto údaje přímo od nich. U mormonů musí k zápisu k jejich církvi dát souhlas rodiče. U Bahá´í je v 15 letech jakýsi rituál dospělosti, až poté se lze státi členem, ale je to na dobrovolné volbě. U buddhistů je tomu rovněž tak, členem se člověk stává až po zasvěcení, a to je dobrovolné. Hare Krišna vedou své děti k oddanosti od mala, dítě, jenž se narodí dvěma oddaným, se ihned po narození stává členem.

206

http://www.cestasily.cz

85

2.3- Rozhovory s členy některých náboženských hnutí a sekt Rozhovor 1: Mornmoni- křesťanství 1. Jaké jsou hlavní myšlenky Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů? Některé základní nauky Církve jsou tyto: Bůh je náš Nebeský Otec. Miluje nás a přeje si, abychom se k Němu vrátili. Ježíš Kristus je Syn Boží, je náš Spasitel – vykoupil nás od smrti a umožnil nám, abychom byli vzkříšeni. Činíme-li pokání, může nás spasit od hříchu. Skrze usmíření Ježíše Krista se můžeme vrátit k Bohu a opět žít s Ním - pokud dodržujeme Jeho přikázání. Duch Svatý nám pomáhá poznat pravdu. První zásady a obřady evangelia jsou: víra v Ježíše Krista, pokání, křest a přijetí daru Ducha Svatého. Církev Ježíše Krista byla znovuzřízena na zemi v roce 1830 skrze proroka Josepha Smitha. Kněžská pravomoc pocházející od Boha dnes existuje v Jeho Církvi, stejně jako tomu bylo v Církvi prvotní. Bůh dnes zjevuje svou vůli skrze proroky, stejně jako to činil v dávných dobách. Náš život má posvátný účel. Rodiny mohou být spolu navždy. Služba našim bližním nám přináší radost a přibližuje nás Bohu. 2. Jaký je Váš vztah k náboženství? Jsem toho názoru, že každý má právo uctívat Boha podle příkazů svého vlastního svědomí a dopřál bych všem lidem stejnou výsadu – nechť uctívají jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí. 3. Jak dlouho jste členem? Více než 20 let. 4. Jak jste se ke hnutí dostal? Jako vysokoškolský student, ještě v dobách komunistického režimu, kdy působnost této církve v ČSSR nebyla oficiálně povolena (církev je finančně soběstačná a nepotřebuje ke své činnosti finanční podporu státu, což se tehdejšímu režimu nehodilo). Spolužáci mne občas zvali na večerní setkání mládeže, kde se vyučoval optimistický přístup k životu, rozvíjení pozitivních vlastností člověka a jejich praktické každodenní uplatňování. To trvalo více než rok a teprve později jsem zjistil, že se jedná o nějakou církev. Potom již nebyl problém se připojit, protože jsem už celkem dobře znal členy, církevní nauku a zásady evangelia. 5. Co Vás vedlo ke vstupu do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dní? Byl to hlavně dobrý příklad lidí, o kterých jsem věděl, že patří k této církvi; měl jsem možnost sledovat, jak ovlivnilo jejich rodiny to, že začínají žít podle evangelia a skutečně dělají, čemu věří. 6. Jak funguje hierarchie ve vašem hnutí? 86

Hierarchie je stejná jako v době novozákonní Kristovy církve, funguje zde tedy původní struktura kněžství – apoštolové a proroci, patriarchové, sedmdesátníci, biskupové, starší, kněží, učitelé, jáhni. 7. Existuje nějaká vůdčí osoba církve, buď v České republice nebo celosvětově? Hlavou Církve je Ježíš Kristus, zde na zemi pak je jeho zástupcem president Církve (prorok), v současnosti je to Thomas S. Monson. 8. Jsou některé věci, které máte striktně zakázány a proč? Veškeré zákazy již byly jednou lidstvu dány ve Starém zákoně prostřednictvím Desatera; a protože Bible je jedním ze standardních děl, jimiž se církev řídí, jsou i členové CJKSPD učeni, aby tato pravidla v Desateru dodržovali. 9. Jsou naopak některé regule, které dodržovat musíte? Nikdo nic nemusí a není k ničemu nucen, vše je pouze na základě dobrovolnosti. 10. Máte nějakou ústřední knihu, podle níž se řídíte? (na způsob bible nebo koránu?) Učení CJKSPD vychází z Bible a Knihy Mormonovy, obě knihy jsou rovnocenné, žádná z nich není nadřazena té druhé; obě jsou v plném souladu, obsahují záznam Božích jednání s dávnými obyvateli země, přičemž svědčí o poslání Ježíše Krista a historické úloze domu Izraele. 11. Přijal jste při vstupu nějaké speciální jméno? Ne, u této církve se žádná jména při křtu (a tedy při vstupu) nepřijímají. 12. Jak je to s financováním církve? Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je finančně soběstačná (díky tomu, že členové se řídí starozákonním zákonem desátku) a nepotřebuje ke své činnosti finanční podporu státu, což platí pro působení Církve ve všech zemích na světě. A navíc – specifikem České republiky jsou v posledních letech restituce církevního majetku: přestože této církvi byly začátkem 50. let socialistickým státem zkonfiskovány veškeré církevní budovy i pozemky, církev nežádá a ani nebude žádat po státu žádnou restituční náhradu (je to součástí celosvětové církevní politiky). 13. Jak Vás vnímají lidé ve vašem okolí, třeba rodina? Pozitivně, lidé v okolí členství v Církvi respektují a nevadí jim. Většina uznává argument, že každý člověk ve svém životě něčemu věří (i ateista věří, že Bůh není). 14. Jaké je Vaše občanské povolání? Pracuji jako učitel. 87

15. Cítíte se členstvím v církvi izolován od běžné společnosti? Necítím. Naše církev členům doporučuje zapojovat se do společenského života. Projevuje se zde skutečnost, že pokud lidé něčemu věří, ale zároveň svou víru nepřehánějí do negativních extrémů, pak mívají pozitivní životní cíle a jsou zároveň lepšími občany, sousedy, spolupracovníky atd. Obecně jsou společností lépe vnímáni. 16. Co Vám přináší členství v hnutí? Radost ze služby, podpora všestranného rozvoje osobnosti, přátelství, naději, zjevení, trvalá přítomnost Ducha svatého. 17. Jak je to s potomky vašich členů? Jsou automaticky členy hnutí po narození? To vždy závisí na rozhodnutí rodičů a na jejich dohodě s vedením příslušné kongregace. Přirovnání - církev se svými aktivitami může fungovat jako lešení, které pomáhá budovat rodinu. Pokud se rodiče rozhodnou, že toto lešení chtějí využít, pak jejich děti mohou být vedeny od začátku jako členové církve. Ale pokud si to rodiče nepřejí (například tam, kde jen jeden z partnerů je členem církve nebo rodiče nejsou aktivními členy), pak jejich dítě není vedeno v členských záznamech. Rozhovor 2: Hare Krišna- hinduismus 1. Jaké jsou hlavní myšlenky hnutí? Především je to oddanost Krišnovi, jenž je nejvyšší osobnost božství. Jen skrze něj může člověk dosáhnout transcendentálního štěstí, které je nadřazené materiálnímu štěstí. Člověk by se měl zajímat především o duchovno a nelpět na hmotě. O tom, jak toho má dosáhnout, pojednává právě Krišnovo učení obsažené v Bhagavád Gítě a Šrímad Bhagavátamu. 2. Jaký je Váš vztah k náboženství? ,,Odevzdej se Krišnovi a zanech všech náboženství, následuj mne.... Zbav se všech věr a odevzdej se Krišnovi“..To říká samotný Krišna. Existuje jen jedna cesta, tudíž je zbytečné následovat jiné náboženství. Krišna je své podstatě původní vaišnavismus, což je počátek hinduismu. Tento název (hinduismus) vymysleli až islámisté. Ve své podstatě lze však říci, že jsme odnož hinduismu. 3. Jak dlouho jste členem Hare Krišna? Asi rok. 4. Jak jste se dostal k Hare Krišna? Na rockovém festivalu jsem poprvé slyšel kírtán (zpěv Krišnových oddaných –pozn. autora)byl to naprosto čistý zážitek, a to byl ten prvotní impuls. Pak jsem dostal knihu a bylo mi 88

doporučeno číst knihy a nacházet se. Poté jsem začal navštěvovat sám programy. K Hare Krišna jsem se tedy dostal sám. 5. Co Vás vedlo ke vstupu do hnutí? Především to byla zklamanost z materiálního způsobu života, dočasnost materiálního štěstí, touha po duchovní realizaci. 6. Jaká je hierarchie ve Vašem hnutí? Každý chrám má vlastní managment- z vrchu řídí temple (chrám) prezident, další funkcetemple comander- manažer, rozdává úkoly a práci. Hierarchie je dána především mírou duchovní zkušenosti.. Většinou funguje princip seniorátu. Je nutné poslouchat vyšší, zkušenější oddané, chovat se k nim s úctou. Dále se určují pozice např. podle bývalého povolání- kdo byl kuchař- v kuchyni, kdo zpíval - může vézt kirtány. 7. Existuje nějaká vůdčí osobnost hnutí, buď v České republice nebo celosvětově? Ve světě je nejvyšší tzv. Maharádž (titul). Je jich několik desítek, každý má tisíc až 2000 žáků. Je to starší, duchovní, čistý oddaný. To je nejvyšší osobnost. Mezi nejvyšší v České republice patří např. Náramkriti Dása, ale je jich více. 8. Jsou některé věci, které vaše hnutí zakazuje a proč? Sex- pouze za účelem zplození dětí, pouze s manželkou.Jinak se jedná o plýtvání semenemodebírá sílu, z každé spermie může vznikout nový oddaný. Nedovolené látky: kakao, kafe, čaj, tabák. Alkohol, omamné látky- pro udržení čistého vědomí.Cibule česnek- kvalita vášně. Houby nevědomost. Maso- z hlediska nenásilí. Vejce- nenásilnost, zárodek života .Hazardčlověk by neměl hazardovat se štěstím. 9. Jsou naopak některé regule, které musíte přísně dodržovat? Denně se modlit- 16 kol mahamantry (růženec), pro zasvědcené jsou z keře tulásí. Jíst bychom měli jen obětované jídlo. Po velké straně- musí proběhnout sprcha. Brzo vstávat- před 4 ranní, číst hodinu denně Prabhupádovi knížky, nesmí se šahat na nohy- poté se musí umýt ruce, po každém jídle vypláchnout ústa, před jídlem umýt ruce. Nesmí se po nikom pít, nedojídat- přijal bych tím jeho špatnou karmu. Pouze mladší oddaní po starších oddaných můžou dojídat. Musí se vše dojídat- jídlo- je to Krišnova milost. 10. Existuje nějaká kniha, podle níž se členové řídí? Bhagavád-gíta, Šrímad Bhagavátam. 11. Přijal jste nějaké speciální jméno? Zatím ne, poněvadž jsem ještě nedošel zasvěcení, ale jinak poté dostáváme svá jména. 89

12. Jak je to s financováním vašeho hnutí? Doborvolné příspěvky- dle možností. Grihastové- zasvědcení- odvádí se půlka platu do chrámu, čtvrtka rodině, čtvrtka pro sebe. 13. Jak Vás osobně vnímají lidé ve Vašem okolí, třeba rodina? Postupně si zvykají. Nemám potřebu se stýkat s ostatními kamarády, poněvadž mám jiný smysl života. 14. Jaké je Vaše občanské povolání? Finančnictví. 15. Cítíte se členstvím v hnutí izolován od ostatní společnosti? Ze začátku ano, ale teď již ne. Mám již svou náplň života- Krišna, většina lidí žije v materiálním světě a já si s nimi nemám co říct. Není to proto, že bych to měl přikázané. 16. Co Vám přináší členství v hnutí? Transcendentální štěstí, které je pro člověka to nejdůležitější. Cítím, že má duše je naplněna a jsem tedy naplněn po duchovní stránce, která je pro mne mnohem důležitější než materiální. Materiální štěstí je totiž dočasné. 17. Jak je to s potomky vašich členů? Jsou automaticky členy hnutí po narození? Ano, každý nově narozený je od dětství veden k životu oddanému Kršnovi. Pokud oddaní splodí dítě, jsou povinni vychovat z něj oddaného. Po porodu je neformálně hned členem.

Rozhovor 3: Buddhismus diamantové stezky linie Karma Kagjü- buddhismus 1. Jaké jsou Vaše hlavní myšlenky? 1. Pro linii Karma Kagjü je základem zkušenost, kritické myšlení. Nepodřizuje se dogmatům. 2. Rozvíjet se pro dobro ostatních, uvědomit si, že kromě nás zde žijí i ostatní lidé a jsou důležití. Princip- my jsme jeden, ale ostatních lidí je mnoho, z toho vyplývá, že by měli být důležití. Spousta lidí si to neuvědomuje. 3. Radost vyplývající z toho, že děláme smysluplné věci a tuto aktivitu sdílíme s ostatními. 2. Jaký je Váš vztah k náboženství? Je zde určitý respekt ke všem ostatním náboženstvím, jinak ale vycházíme přímo z buddhismu. Nesouhlasíme s tím, že každé náboženství vede ke stejnému cíli. Buddhismus začíná tam, kde končí psychologie. Je nadstavbou filozofie, protože vychází poza teoretické pochopení, a to tím, že používá metody, které mění znalost ve zkušenost. 3. Jak dlouho jste členkou? 90

9 let 4. Jak jste se k hnutí dostala? Přes známého, který byl členem. Ten už v hnutí není, ale seznámil mě s buddhismem, ale do centra jsem přišla sama asi o rok později. 5. Co Vás vedlo ke vstupu do hnutí? Přirozenost a logika učení plus fascinace tím, jak dokážou lidé fungovat společně jako skupina. 6. Jak funguje hierarchie ve vašem hnutí? Hierarchie funguje na principu meritokracie- kdo víc ví, ten víc mluví. Kdo víc dělá, má větší právo rozhodovat( princip přirozené autority, přátelství a důvěry). 7. Existuje nějaká vůdčí osobnost hnutí, buď v České republice nebo v zahraničí? Ano, formální hlavou je 17. karmapa, s kterým míváme i osobní kontakt. Další uznávanou osobností je hlavní žák 16. karmapy, Ole Nydahl. V České republice jsou takový, kteří mohou učit a dělat přednášky- takové učení může povolit Ole. Nejsou to však lamové, ale pouze lidé, kteří dokážou mluvit smysluplně o buddhismu. 8. Jsou některé věci, které vaše hnutí zakazuje a proč? Není vlastně zakázáno nic, je pouze daný systém, jak by se měli lidé chovat (doporučení).Nejsou vítáni lidé, kteří berou drogy (všechny). Jsou zde i kuřáci, občas pijme i alkohol. Je to o zodpovědnosti sám k sobě. Nejsou vítáni lidé, co berou medikamenty na principu psychiatrických. 9. Jsou naopak některé regule, které musíte přísně dodržovat? V kontextu meditací-musíme pouze následovat instrukce přesně dané, tak jak jsou předány učitelem, nevytvářet si vlastní pravidla. Jinak nic takového není. 10. Existuje nějaká kniha, podle níž se členové řídí? Jako inspirace nám slouží knihy od lámy Ole Nydahla. 11. Přijala jste při vstupu nějaké speciální "nové" jméno? Ano, když člověk přijme buddhismus, může požádat učitele o nové jméno. ale není důležité a nepoužívá se. 12. Jak je to s financováním vašeho hnutí? Fungujeme na bázi samofinancování. Stanovené příspěvky na provoz centra, 500 Kč pracující, 300 Kč student- měsíc. Občas se objeví sponzor, ale nevyhledáváme je aktivně. Od státu nic nedostáváme. 91

13. Jak Vás osobně vnímají lidé ve Vašem okolí, třeba rodina? Rodina- za 9 let mého členství je vidět velký posun- od pohledu ty ses asi zbláznila (z počátku), k tomu, že se nyní zajímají o buddhismus, podporují mne a vidí, že buddhismus je pro mne dobrý a je to ta správná cesta. 14. Jaké je Vaše občanské povolání? Pracuji v oblasti marketingu- reklama. 15. Cítíte se členstvím v hnutí izolován od ostatní společnosti? Ne necítím, ba naopak. Ale dávám třeba přednost duchovním akcím před akcemi společenskými. Ale to je čistě z mého přesvědčení. Když se lidé začnou chovat tak, že jen meditují, jsou uzavření v centru, nepracují, naopak dostávají od hnutí negativní zpětnou vazbu. 16. Co Vám přináší členství v hnutí? Tím, že přijmete zodpovědnost za svůj život, jej dokážete vědomě prožívat a to přináší obrovskou dávku svobody. Mám velké množství přátel, mám možnost využít a naplnit svůj životní potenciál. Končí pro mě nudný život. 17. Jak je to s potomky vašich členů? Jsou automaticky členy hnutí po narození? Děti- vyrůstají spolu, vidí rodiče, že meditují, ale každý si na to musí přijít sám. Člověk se buddhistou nerodí.

Rozhovor 4: Bahá´í- islám 1. Jaké jsou hlavní myšlenky hnutí Bahá´í ? Mezi ústřední principy Bahá´í Víry patří jednota. Jednota lidstva je cílem snažení Bahá´í společenství. Ačkoliv se od sebe lišíme fyzicky i emocionálně a máme různé schopnosti a nadání, všichni jsme členy jedné lidské rodiny, květiny jedné zahrady, plody jednoho stromu. Baháú´lláh říká, že Blahobyt a mír, klid a bezpečí ve světě nemohou být pevně ustanoveny, dokud nebude ustanovena jeho jednota. Baháú´lláhovo učení přináší plán, jak této jednoty dosáhnout a jak na jejím ustanovení pracovat na úrovni jednotlivce, společenství a institucí. 2. Jaký je váš vztah k náboženství? Všechny náboženství vychází z jedné podstaty- nový posel je Baháú´lláh- ten přináší náboženství platné pro svou dobu. Po něm přijde další. Podobnost se školou- stejná, ale třídy jsou jiné. Je potřeba postupu, ale nezavrhuje se učení jiných tříd. Ve všech náboženství se

92

vyskytují podobné principy, ale člověk potřebuje učení platné pro svou dobu- postup. Najdou se principy z islámu, křesťanstvím, buddhismu. Lze argumentovat jako podobnost s islámempodobnost křesťanství s judaismem. Pochopení se vyvíjí, všechno poznání při rozhovoru je z vlastní zkušenosti, pochopení jednotlivce, ale nejedná se pouze o naučené fráze. V případě neshody- může požádat o pomoc vyšší instituce- nejvýznamnější instituce je světový dům spravedlnosti. 3.Jak dlouho jste členem? 15 let 4. Jak jste se ke hnutí dostal? Dostal jsem se k němu při svém pobytu v Irsku, kde jsem žil a studoval angličtinu a kde jsem se také setkal se členy irského Bahá´í společenství. 5. Co Vás vedlo ke vstupu do hnutí? Principy Bahá-í mi byly blízké, dávaly mi smysl a cíl ve vytvoření celosvětového míru mi byl velmi blízké. Ze začátku jsem měl osobní nedůvěřivý přístup k jakýmkoliv společenstvím, hnutím (zakořeněno z výchovy). 6. Jak funguje hierarchie ve vašem hnutí? Bahá´í společenství nemá hierarchii. Nemá kněžskou autoritu, nebo kněží. Jedním z principů Bahá´í Víry je samostatné hledání pravdy. Připoutanost k vnějším formám a praktikám náboženství může člověka připravit o pochopení pravdy všech náboženství. Podle Bahá´í učení je každý člověk před Bohem sám zodpovědný za své konání, činy a rozhodování. Není autorita, která by mu v tomto směru zprostředkovávala nějaké "odpuštění" či "rozhřešení", jak je tomu v některých jiných náboženstvích. Co se týká organizace života společenství, tyto jsou potom zprostředkovány pomocí Bahá´í institucí, které jsou volené, tajnou volbou, neexistuje zde volební kampaň, a tyto instituce fungují na 3 úrovních. Místní, národní a mezinárodní. 7. Existuje nějaká vůdčí osoba hnutí Bahá- í, buď v České republice nebo celosvětově? V historii Bahá´í Víry jsou mezi významnými osobnostmi její zakladatelé, popřípadě někteří ranní věřící. V této takzvané heroické době Víry docházelo k četným perzekucím a pronásledováním těchto jednotlivců. V dnešní době není autorita soustředěna v jednotlivcích, ale ve volených institucích, jak jsem již zmiňoval. Instituce Víry jsou složeny s 9 členů starších 93

21 let. Jejich úkolem je služba ostatním, služba společenství. Nejvyšší Bahá´í institucí je Světový dům spravedlnosti. Ten je volený na období 5ti let. Jinak jsou instituce voleny na 1 rok. 8. Jsou některé věci, které máte striktně zakázány a proč? Tak jako v každém náboženství jsou i v Bahá´í Víře zákony, které mají věřící dodržovat. Jednotlivý Bahá´í věřící věří v Baháú´lláha jako posla Božího pro tuto dobu a také přijímá to, že přinesl zákony a nařízení. Projev Boží je přináší lidstvu, aby je mohl vést po správné cestě. Některé z nich jsou věčné a jiné se mění podle toho, jak se rozvíjí lidstvo. Baháú´lláh však také prohlašuje, že zákony jsou "mezi Mými služebníky mlampami Mé milující prozřetelnosti a klíči Mé milosti k Mým tvorům..." ... a jako jednotlivec je dodržuji z lásky k němu, protože vím, že jejich dodržování mi přináší radost a štěstí, vyrovnanost a klid. Zákony zde nejsou pro to, aby mi způsobovaly nějaké problémy, nebo potíže atd. Naopak. Mezi zákony, které Bahá´í věřící dodržují je tedy například modlitba (každodenní), dále například zdržování se pití alkoholu, nebo požívání jiných omamných látek, dále je to například cudnost před manželstvím, atd. 9.Jsou naopak některé regule, které musíte přísně dodržovat? Jsou to především pravidelné modlitby. 10. Existuje nějaká kniha, podle níž se členové řídí? V podstatě je to tak, že vše, co napsal zakladatel Bahá´í Víry Baháú´lláh a jeho předchůdce Báb je považováno za zjevené Boží Slovo podobné Koránu či Bibli. Autorizované písmo je také od nejstaršího Baháú´lláhova syna Ábdu´l-Baháa a Shoghi Effendiho, kteří také patří mezi ústřední postavy Bahá´í Víry. Jejich spisy a knihy patří nicméně do jiné kategorie než prvně zmiňované. Toto Písmo může být ve formě knihy, dopisů, desek atd. a jsou všechny archivovány a zaznamenány v písemné podobě. Podle neověřené informace jsem slyšel, že kdyby se všechna Písma dala dohromady, představovala by a vydala by nejméně na sto svazků. 11. Přijal jste při vstupu nějaké speciální "nové" jméno? V Bahá´í víře je jen minimum rituálů, takže nic takového není. Bahá´í se může stát každý člověk dle své vůle a svobodného rozhodnutí poté, co dosáhne věku 15 let. Zároveň může také kdykoliv "vystoupit" pokud své rozhodnutí změní. 12. Jak je to s financováním?

94

Aktivity Bahá´í společenství jsou financovány z dobrovolných a tajných příspěvků členů Bahá´í společenství. Případné finanční dary mimo Bahá´í společenství nemohou být přijaty. 13. Jak Vás vnímají lidé ve vašem okolí, třeba rodina? To je dobrá otázka právě pro okolí...:-) Někteří lidé, kteří mají zkušenost s náboženstvímchápou, nevěřící nerozumí- nechápou. Rodina- nechápe úplně, ale akceptuje. Vždy to záleží individuálně přímo na rodině. Vaše rodina- akceptuje, chápe. 14. Jaké je vaše občanské povolání? Zakladatel a jednatel Montessori mateřské a základní školy v Brně, a zároveň také věnuji čas při pomoci s administrativní činností pro Bahá´í společenství ČR a při organizaci a podpoře jejich některých aktivit. 15. Cítíte se členstvím izolován od běžné společnosti? Izolován se necítím vůbec, ba naopak. Jsem přesvědčen o tom, že Bahá´í učení poskytuje velmi hluboký vhled do reality každodenního života člověka. Poskytuje pochopení toho, c o se kolem nás děje, pochopení sil, které působí ve společnosti (konstruktivní/destruktivní) a do života člověka vnáší ideály a principy, které mne nesmírně obohacují a které mi pomáhají se rozvíjet, žít život, který je smysluplný a dělat věci, které jsou snad i přínosem pro lidi okolo mne. Baháú´lláh mimo jiné nabádá k tomu, abychom se zabývali věcmi okolního života. 16. Co Vám přináší členství v hnutí? Myslím si, že nelze žít odděleně od světa. Všichni jsme jeho součástí. Příklad tělo / buňka. Abychom mohli něčeho dosáhnout, je třeba pracovat společně. Ve společenství se učíme vzájemně spolupracovat, podporovat se, růst, sjednotit se. Jsme členy místních společenství a zároveň i celosvětového společenství, které se neustále rozrůstá a přitahuje lidi různých ras, náboženství atd. 17. Jak je to s potomky vašich členů? Jsou automaticky členy hnutí po narození? Já osobně mám tři potomky. Sdílí životní styl Bahá-í. Člověk se může stát Bahá-í až od 15 let věku, dobrovolnou volbou. Sice vyrůstají v Bahá-í, ale můžou si pak svobodně vybrat.

95

2.4- Příběhy členů některých hnutí nebo sekt Pro představu předkládám pár příběhů členů některých sekt či hnutí, aby si čtenář udělal představu. Jelikož se, kromě zahraničních případů, jedná o lidi z mého okolí, zvolil jsem změnu jejich křestních jmen.

Petr Kamaráda Petra znám již od dětství. Jeho otec vlastní prosperující firmu, kde Petr také společně s ním pracoval. Navíc byl sportovně nadaný, hrával dobře fotbal. V mládí často holdoval alkoholu a drogám. Asi před rokem jsem jej po dlouhé době potkal na ulici. Vypadal velmi spokojeně. Zeptal jsem se ho, zdali by někdy nešel na pivo, abychom probrali život, dlouho jsme se neviděli a on byl vždy mým dobrým kamarádem. Odpověděl, že již nepije, nekouří, nebere drogy, dokonce ani neprovozuje sex a nemasturbuje. Stal se prý oddaným Krišnovi. Byl jsem z toho trošku v šoku, protože zrovna do něj bych to rozhodně neřekl. Vypadal a mluvil však velmi rozumně, byl vyrovnaný a cítil se opravdu šťastným, jak mi řekl. Neodmítl ani pozvání na nápoj, i když řekl, že v jeho případě to bude minerálka. Bavit se s ním dalo naprosto bez problémů, měl v hlavě jasno. Což jsem se však od něj dozvěděl nedávno, při setkání, je to, že jeho vlastní otec, který zjistil, že je oddaným a bere to vskutku vážně, mu řekl, že už není jeho synem a vyhnal jej z domu. Petr teď přebývá na své chatě, musel si najít nové zaměstnání a nadále se věnuje oddané službě. Otázkou zní: je ze strany rodiny správné, když se zřekne svého dítěte jen proto, že je mu duchovní rozvoj bližší než materiální, přestane pít alkohol, kouřit apod.?

Lukáš, Pavel, Jindřich, Jan Tato čtveřice tvořila jeden čas okruh mých velmi blízkých známých. Ve stejný čas se dostali rovněž k Hare Krišna a postupně se stávali oddanými. Jelikož jsem byl jejich blízký kamarád, často jsem s nimi navštěvoval centra, přednášky a různé akce. Seznámil jsem se s velkou řadou oddaných, kteří na mne působili čistým a dobrým dojmem. Po nějaké době všichni odešli do Prahy na tzv. bhakta program a chtěli se nechat zasvětit. Jelikož jsem během té doby zjistil, že tato cesta, díky svým četným zákazům hnutí a přísném dodržování regulí (jako život bez sexu, česneku, cibule, masa atd.), přestal jsem se s chlapci stýkat a nějaký ten rok jsem je neviděl. Během té doby se, až na jednoho z nich, všichni vrátili do běžného života a zanechali dráhy oddaného. Žádné vážnější problémy po odchodu 96

nepociťovali. Nyní již všichni opět pijí, kouří a využívají běžných radovánek lidského života. Jediné, co jim zůstalo, je nekonzumace masa. Výjimku tvoří Jindřich. Ten neustále pobývá v chrámu v Praze a věnuje se oddané službě. Jeho rodiče jsou ale šťastni a podporují ho, poněvadž jsou rádi, že se změnil a věnuje se duchovnímu rozvoji. Tady vidíme rozdíl oproti Petrovi, kterého rodina díky členství zavrhla).

Jana Janu jsem poznal, když přijímala křest u církve. Předtím byla aktivní satanistkou, která se věnovala spiritualismu a vyvolávání médií. Podle jejich slov to byla tak příšerná zkušenost, že by ji údajně nepřála žádné živé bytosti. Média, duchové a démoni ji údajně navštěvovali v noci, fyzicky ji napadali a škrtili. Jakkoliv může být člověk vůči něčemu takovému skeptický, je takových případů popisováno velké množství. Jediná možnost, která ji v tu dobu napadla, bylo zkusit kontaktovat o pomoc některou z křesťanských církví. Usilovnou pomocí jejich členů a modlitbami přízraky zmizeli a Jana, i když se silným psychickým poškozením se mohla vrátit do běžného života. Přijala nakonec i křest a dodnes je aktivní věřící.

Charles V tomto případě se jedná o celosvětově známou osobnost. Nemohl jsem si odpustit ji zmínit. Její jméno je Charles Miles Manson. Tento člověk v 70. letech 20. století založil sektu známou jako Mansonova rodina. V populární kultuře se stal Charles Manson v podstatě symbolem zla. Když se v roce 1969 svět dozvěděl o sérii vražd chladnokrevně provedených skupinou mladých lidí shromážděných kolem Charlese Mansona, byl šokován. Úchylný plán Charlese Mansona spočíval v tom, že se prostřednictvím vražd slavných osobností stane pánem světa. Ty pak svedou na černé obyvatelstvo a rozpoutají tak nepokoje. Dne 18 května 1969 začal masakr organizovaný Charlesem Mansonem. Obětmi měly být takzvané „prasata“, tedy bílí prominenti. Jeho první obětí byl dealer drog, kterého Mansonovi stoupenci zastřelili. O měsíc později poslal Manson několik členů své rodiny do domu hudebníka Garyho Hinmana, aby od něj získal peníze. Dva dny drželi nespolupracujícího Hinmana jako rukojmí, poté jim došla trpělivost a začali se řídit instrukcemi svého vůdce. Jeden z Mansonových fanatiků mu nejprve usekl ucho, aby ho nechal vykrvácet, ale potom se rozhodl ubodat Hinmana k smrti a jeho krví napsal za zeď nápis ‘‘Politické prase‘‘ a tlapu pumy. Největší a nejbrutálnější masakr Mansonovy skupiny 97

přišel 6. srpna 1969. Guru nařídil svým stoupencům Texovi Watsonovi, Susan Atkinsové, Lindě Kasabianové a Patricii Krenwinkelové, aby vyrazili k domu producenta Melchera, který pomohl produkovat jeho píseň a zabili každého, koho uvidí. Nejprve chladnokrevně zblízka zastřelil teprve osmnáctiletého Stevena Parenta, který k domu přijel. Poté vnikli do domu, kde v té době přebývala těhotná manželka režiséra Romana Polanského Sharon Tateova a několik jejích přátel – Wojciech Frykowski, kadeřník Jay Sebring a dědička tabákového magnáta Abigail Folgerová. Zločinci zjistili, že v domě není žádná hotovost, což je rozčílilo a sedmkrát bodli kadeřníka Sterlinga a nechali ho pomalu umírat. Rodinný přítel Frykowski měl svázané ruky ručníkem, ale podařilo se mu postavit na nohy a začal zápasit s Mansonovou stoupenkyní Susan Atkinsovou. Ta ho začala nožem bodat no nohou, on se ale rozběhl k hlavnímu vchodu. Jenže se mu do cesty postavil Watson, který ho několikrát udeřil zbraní do hlavy, potom ho pobodal a ještě k tomu i dvakrát postřelil. Mezitím došlo mezi násilníky k rozmíšce, které se snažila využít Abigail Folgerová a rozběhla se z místnosti pryč. Podařilo se jí dostat před dům, ale tam se na ní ozbrojená dívka vrhla a několikrát jí bodla do zad. V tu chvíli tam přispěchal i Watson, a oba společně zasadili umírající ženě celkem osmadvacet bodných ran. Umírající Frykowski se pokusil odplazit před dům, ale na trávníku ho dostihl Watson, který ho doslova rozbodal k smrti. Zasadil mu celkem jednapadesát bodných ran. Poté se vrátil do domu, kde bylo potřeba skoncovat s poslední přeživší. Tou byla Sharon Tateová, která prosila o život svůj i svého dítěte, ale nikdo v domě s ní neměl slitování. Pobodali ji celkem šestnáctkrát. Ve smrtelné agónii neustále řvala, že bude matkou, až do chvíle kdy vydechla naposledy. Při odchodu napsali vrazi na zeď nápis „pig“ (česky prase). Stejný osud jako předchozí čtyři nešťastníky čekal i rodinu majitele supermarketu Lena LaBiancy.207 Policie brzy našla v domě stopy usvědčující členy Mansonovy rodiny. Dne 25. ledna 1971 byly Charles Manson, Susan, Patricia a Leslie usvědčeni ze všech 21 bodů obžaloby a všichni čtyři byli odsouzeni k trestu smrti. K stejnému trestu byl odsouzen také Tex Watson, který byl dlouhou dobu na útěku. Charles Manson žádal několikrát o propuštění z vězení, naposled v roce 2012. Nebylo mu vyhověno. ve vězení skládá muziku, jeho osoba byla inspirací pro mnoho hudebníků.

207

www.mzone.cz/clanek/charles-manson-legendarni-masovy-vrah-tuto-zrudu-by-jste-za-souseda-nechteli/

98

Shrnutí: První část přináší stručné definice, kde si může čtenář udělat obrázek o tom, co znamenají základní pojmy používané v této práci, a to hned z několika různých úhlů pohledů z různých zdrojů a od různých odborníků, které se v mnohém liší. V další části, psychologických aspektech, již rozebírám samotné fungování a hierarchii těchto společenství, zmiňuji zde jejich nebezpečí, ale rovněž atraktivitu. Ve většině zdrojů se uvádí, že členství v sektě spolu přináší většinou negativa, já však uvádím případy, kdy tomu ne vždy tak musí být. Jsou podloženy vlastní zkušeností. Uvádím však i tragické případy, pro srovnání. Chtěl jsem však především poukázat na to, že se jedná v dnešní době o čím dál častější záležitost a proto nelze nové členy nijak odstrkovat z běžného života nebo za každou cenu odsuzovat, když sami nemáme takovouto zkušenost. Jak členové vnímají společnost kolem sebe a jak je naopak vnímá ona a jejich blízcí, jsem také musel pro lepší pochopení uvést. Dále je v práci uveden stručný, ale objektivní pohled na konkrétní sekty a hnutí u nás. Jedná se nejen o ty největší a nejrozšířenější, ale také o nejzajímavější a především ty, jenž jsou čistě českou záležitostí. Je zde obsažena široká škála, od větších církví po nejmenší sekty, založené na různých principech. Takto si může čtenář vytvořit objektivní obraz o této scéně v naší republice včetně počtu jejich členů. Druhá část se již zabývá samotnými centry hnutí a sekt. Popisuje jejich rozložení, případně funkce atd. Rovněž je popsána i sféra vlivu u jednotlivých. Každý si může udělat představu, jak početné jsou dané společnosti, kolik mají center a jaké oblasti naší republiky pokrývají. Jak se měří počty jejich členů je zde také popsáno. V dalším oddíle této části již přináším rozhovory se členy určitých hnutí. Vybral jsem si pro ně otázky, které by měly stručně, ale výstižně popsat charakteristiku jejich hnutí. Používal jsem otázky, které by měly dokázat, zda se podle definic jedná nebo nejedná o sektu, v čem se odlišují, v čem definice potvrzují atd. První otázka se týká toho, jaké jsou hlavní myšlenky daného společenství. To lze srovnat s definicemi, které uvádím v předešlé části, a které pochází z různých zdrojů. Odpovědi se většinou v mnohém neliší a shodují, a to u všech čtyř dotazovaných. Další otázkou bylo jaký je jejich vztah k náboženství. Tento názor se liší, člen Hare Krišna tvrdí, že jedinou možnou cestou je právě následovat Krišnu, tudíž jedině původní náboženství vaišnaismus. I ostatní proroci byli proroky božími, ale přinesli učení platné pro svou dobu, která už je dávno pryč. Nejnovějším prorokem a zároveň inkarnací Kršny je Šrí Čajtanja 99

Mahaprabhú, který se zjevil v 15. století a jedině jeho učení je dnes platné. Podobně je na tom i člen Bahá´í. Tvrdí, že všechny náboženství vychází z jedné podstaty- nový posel je Baháú´lláh- ten přináší náboženství platné pro svou dobu. Po něm přijde další. Členka buddhismu diamantové cesty říká, že buddhisté mají určitý respekt k jiným náboženstvím, ale nevěří, že všechny vedou ke stejnému cíli. Jedinou výjimku tvoří dotazovaný mormon. Ten je toho názoru, že každý má právo uctívat Boha podle příkazů svého vlastního svědomí a dopřál bych všem lidem stejnou výsadu – nechť uctívají jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí. To se trochu vymyká běžným definicím, poněvadž ty tvrdí, že člen většinou považuje za správnou pouze cestu svého hnutí, sekty či církve. V první, teoretické části jsem použil tvrzení, že mnoho členů se dostává do nového společenství díky tomu, že některý z jejich známých byl již členem. Toto se mi potvrdilo pouze u dotazované buddhistky. Člen Hare Krišna se k němu například dostal na rockovém festivalu, kde si koupil knihu. Cestu do centra si již našel sám- dalo by se tedy říci, že prvotním impulzem byla misionářská činnost hnutí. Člen Bahá´í se s ním setkal v zahraničí a začal se o něj zajímat sám, mormon se s ním setkal již za dob studií a vstoupil do něj také sám, tedy žádné přátele zde předtím neměl. Co se týče otázky hierarchie v hnutí, zvolil jsem ji proto, že názory v literatuře tvrdí, že každá sekta či hnutí má přísnou hierarchii. Toto se mi naopak potvrdilo téměř u všech, kromě hnutí Bahá´í, které přísnou hierarchii nemá. Definice tvrdí, že každá sekta nebo hnutí má svou vůdčí osobnost. Téměř všichni dotazovaní odpověděli kladně. V případě Bahá´í se však nejedná o jednotlivce, ale celou instituci- tzv. instituce víry. Taková pouze jednotlivá osobnost zde neexistuje. Ohledně zákazů a regulí, které jsou také jedním ze znaků, je to následovné: Mormoni musí dodržovat pravidla desatera, které je dané v novém zákoně. Jinak jsou veškeré příkazy (nepít alkohol, omamné látky apod.) pouze doporučeními, jak žít. U Hare Krišna, buddhistů a Bahá´í jsou všeobecně zakázány omamné látky, Hare Krišna a Bahá´í nemají povolen předmanželský sex a alkohol. Toto u buddhistů nevadí. U Hare Krišna se jedná ještě o jedení masa, hazard apod. Všichni členové u všech dotazovaných by se měli pravidelně účastnit společných bohoslužeb, modliteb či meditací. Všechni dotazování potvrdili definici, že existuje nějaká literatura či kniha, podle níž se všichni řídí. Co se týče financování, tak se předpokládá, že přispívá každý člen. Buď se jedná o příspěvky čistě dobrovolné (Bahá´í, Hare Krišna), nebo pevně danédesátky u Mormonů, pravidelný měsíční příspěvek u buddhistů. Rovněž zasvěcení u Hare Krišna mají příspěvek pevně stanoven. Členové hnutí nebo sekt jsou podle definic často 100

nepochopeni a odmítáni okolím. Podle odpovědí všech lze soudit, že tomu tak ze začátku bylo, ale okolí si na to většinou pomalu zvyká. Ze začátku se však objevovaly u některých (Hare Krišna, buddhismus) i negativní reakce. Po čase však okolí zjistilo, že členství není na obtíž, ba naopak, tudíž přestali odsuzovat a začali chápat. Toto mi však nepotvrdil skutečný příběh jednoho ze členů hnutí, který svědčí o naprostém opaku. Co se týče izolace, která je jedním z hlavních projevů členů sekt a hnutí, také ve většině případů odpověděli, že se izolováni necítí, ba naopak, jako v případě Bahá´í a buddhismu, kteří by naopak měli mít interakci s okolím. Člen hnutí Hare Krišna se z počátku izolován cítil, ale společenství mu poskytlo dostatečnou záštitu a pocit izolovanosti tak odezněl. Také tvrdí, že členstvím ve společenství získává člen nové známé, a on tudíž nepotřebuje se stýkat s okolím, poněvadž má jiné zájmy. Na otázku, co jim přináší členství v hnutí, odpověděli povětšinou, že je to naplnění člověka, svoboda duše. Co se týče dětí členů, stávají se automaticky členy hnutí pouze u Hare Krišna a u Mormonů za souhlasu rodičů. Těmito otázkami jsem měl dokázat, zdali dotazovaní potvrdí definice sekt a hnutí, vyskytujících se v oficiálních zdrojích. Potvrdili se pouze v některých případech, a to jen zčásti. Všechny zkoumané definice potvrzuje pouze hnutí Hare Krišna. Co se týče další části, příběhy některých členů, tak má za úkol potvrdit pozitiva či negativa členství v sektě či hnutí. Některé případy jsou tragické, jiné naopak. Některé dokazují, že členství může mít i velmi pozitivní dopad na jedince.

101

Závěr Náboženské sekty a hnutí je čím dál více aktuální téma. Počtů členů postupem času přibývá. Tato práce se snaží především objektivně hodnotit problematiku u nás a pomáhá jí tak porozumět. Snaží se přiblížit strukturovaný a objektivní pohled na

tématiku

náboženských sekt a hnutí v České republice, a to jak po stránce všeobecné a psychologické, tak i po stránce praktické. To vše je pak utvrzeno výroky z rozhovorů s jejich členy a jejich příběhy. Usiluje i to, aby problematice porozuměli všichni, včetně laiků a může sloužit jako informativní materiál pro učitele i žáky. Může sloužit jako dobrý materiál pro někoho, kdo má ve svém okolí nebo i rodině člena hnutí nebo sekty. Také podává stručný návod, jak se s tím vypořádat. Doufám, že svůj účel splnila.

102

ZDROJE: Literatura: Abgrall J.M.: Mechanismus sekt, Univerzika Karlova, Praha, 2000 A.C. Bhaktivedanta Swami Prabupada: Šřímad Bhágavatam, Zpěv první, BBT Praha, 1992 Bernhardt, O.E.: Ve světle pravdy: Poselství grálu, 1. díl. Bois, J.: Satanova církev, svazek první, Lóže OLDM, Jihlava 2009 Cowan, Douglas E. ;Bromley David G.: Sekty a nová náboženství, Grada Praha, 2013 Enroth, R.: Průvodce sektami a novými náboženstvými, Návrat domů, Praha, 1994 Hanuš J., Vybíral J.: Náboženství v globální občanské společnosti, CDK Blansko, 2007 Hora, L.: Problematika tzv. alternativní religiozity, FFUK, Praha, 1995 Horyna B.: The Study of Religion during the Cold War. In: The Academic Study of religion during The Cold War . East and West. Toronto, 2011 Hill, M: Sociology of religion, London, Heinemann, 1973 Hubbard, L. Ron: Problémy práce, New Era, 2009 Hubbard, L. Ron: Sebeanalýza, New Era, 2009 Kolektiv autorů: Malý slovník sekt, Kostelní vydří, 1998 Lužný D.: Hlednání ztracené jednoty, Masarykova univerzita Brno, 2004 Lužný, D.: Náboženství a moderní společnost, Masarykova univerzita Brno, 1999 Lužný, D.: Nová náboženská hnutí, Masarykova univerzita Brno 1997 Lužný, D.: Řád a moc- vybrané texty ze sociologie náboženství, Brno, 2005 Lužný, D.: Zelení Bódhisattvové, Masarykova univerzita Brno, 2000 Murphy, R.F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie, Sociologické nakladatelství, Praha 1999 Nierbuhr, R.: The Social Sources of Denominalism, 1929 Patrige, Ch.: Encyklopedie nových náboženství, Praha 2006 Pokorný, V., Blažek, R., Telcová J.: Nebezpečí sekt, Brno, 2002

103

Regnery, A.S.: Inquisition: The Persecution and Prosecution of Reverend Sun Myung Moon, Regnery Gataway, Washington D.C., 1991 Rejchrt, L.: Pavučiny- náboženství, nová náboženská hnutí, sekty, Aletrnativa Praha, 1995 Sekty a nová náboženská hnutí: dokumenty katolické církve 1986-1994, ZVON Praha, 1997 Sri Chimnoy a kol.: The wisdom of Sri Chimnoy, The Blue Dove Foundation, USA, 2000 Stark R., Brainbridbe W.S.: Of Churches, Sects and Cults, 1979 Štampach, I. : Sekty a nová náboženská hnutí- naděje a rizika, Praha, 1995 Troeltsch, E.: The Social Teaching of the Christian Churches, Westminster , 1992 Václavík, D.: Individualizace náboženství a identita, Malvern Praha, 2010 Václavík, D.: Náboženství a moderní česká společnost, Grada Praha, 2010 Václavík, D.: Sociologie nových náboženských hnutí, Masarykova univerzita Brno, 2007 Vojtíšek, Z.: Netradiční náboženství u nás, Gaudeamus, 1999 Vojtíšek, Z.: Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět, Praha, 2007 Wágnerová M.: Psychologie pro pomáhající profese, Portál Praha, 2000 Weber M.: Protestantská etika Wiebeus, H. O.: Sekty a lovci duší, Nava Plzeň, 2006 Wilson, B.R.: A Typology of Sects, 1963 Ostatní: Bahá´í- časopis, Bahai international community, 2009 Nová náboženská hnutí: z přednášek kurzu Husovy Teologické fakulty Univerzity Karlovy, 2010 Internetové zdroje: www.bdc.cz www.bahai.cz www.cestasily.cz www.cirkev-jezise-krista.cz 104

www.cirkev-satanova.cz

www.cz.figu.org http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_13.html www.dumgralu.cz http://harekrsna.cz

www.hnutigralu.cz www.idnes/jedi-chteji-cirlevni-registraci.htm www.jediismus.ic.cz http://www.jw.org/apps/B_FRNsPnPBrTZGT www.karmapa.org http://marek.blog.respekt.ihned.cz http://www.mzone.cz/clanek/charles-manson-legendarni-masovy-vrah-tuto-zrudu-by-jste-zasouseda-nechteli/

www.nirmala.cz www.novanadeje.cz www.scientologie-info.cz www.scitani.cz www.slovozivota.cz

www.splhej.wz.cz http://cz.srichinmoycentre.org

www.srimataji.org www.straznavez.cz www.ufo.cz-vesmirnilideatidruzi www.universe-people.cz www.upf.cz www.vesmirni-lide.estranky.cz http://www.vitalia.cz/clanky/new-age-hnuti-za-zenitem/ 105

http://zpravy.idnes.cz/v-kurimi-je-nabozenstvi-jen-zasterka-tvrdi-odbornik-na-sekty-p5r/domaci.aspx?c=A080227_112754_domaci_itu

106

Přílohy V přílohách jsou uvedeny mapy s největšími a nejvýznamnějšími centry náboženských hnutí u nás. Jsou zde uvedeny pouze centra, nikoliv modlitební skupiny daných sekt či hnutí, poněvadž mapy by byly nepřehledné a neaktuální, poněvadž tyto skupinky se často mění.

drení protestu, naha zaujmout a šokovat protispolecenský protest => ruzné podoby podle vnímání spolecnosti podoby satanismu: • náboženská: obrady („cerné mše“) magie, ovládnutí síly • psychologizující: posílení vule uvolnení napetí • kulturní: vyjádrení frustrace a odporu

107

Centra mormonů

Centra Hare Krišna

108

Centra Bahá´í

Centra Buddhismu Diamantové stezky- nejvýznamnější

109

NÁBOŽENSKÉ SEKTY A HNUTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Recommend Documents