CHOTĚBOŘ Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

CHOTĚBOŘ ÚZEMNÍ PLÁN

C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Akce:

CHOTĚBOŘ - ÚZEMNÍ PLÁN – NÁVRH ODŮVODNĚNÍ

Evidenční číslo:

29 – 002 – 298

Pořizovatel:

Městský úřad Chotěboř – oddělení územního plánování a GIS Trčků z Lípy 69, 583 01Chotěboř

Jednatelé společnosti:

Ing. arch. Vladimír Pacek Ing. Jan Hršel

Hlavní projektant:

Ing. arch. Alena Palacká

Projektanti: urbanismus, architektura:

Ing. arch. Alena Palacká Ing. arch. Martin Vávra

dopravní řešení:

Ing. Petr Soldán

vodní hospodářství:

Ing. Pavel Veselý

energetika, spoje:

Ing. Pavel Veselý

ekologie, životní prostředí:

Mgr. Martin Novotný

zemědělství, ochrana ZPF, PUPFL:

Mgr. Martin Novotný

digitalizace:

Helena Brychtová Ing. arch. Martin Vávra

Brno, září 2010 Tel.:

545 175 893

Fax:

545 175 892

e-mail: [email protected]

[email protected]

2

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM………………………………4 1.1.VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI…………………………………………………………………………………………………………..4 1.2. SOULAD NÁVRHIU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM………………………………………………………………………………………………….5

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ………………………………………………………………………….6 3. KOMPLEXNÍZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY , VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VYRIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMI……………………………………………7 3.1.KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ………………………………………………………….7 3.2.URBANISTICKÁ KONCEPCE…………………………………………………………………………………..…10 3.3.KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY…………………………………………………………………..12 3.4.KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY………………………………………………………………...17 3.5.KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES………………………………………23 3.6.VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠTOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT……………………………………………………31 3.7.VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO……………………………………………………………….…31 3.8.SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ……………………………………………………………………………………………………….…31 3.9.SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ……………………………....32 3.10.VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ……………………………………………………………………………40 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ……………………………………………………………………………………………………….…...42 5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF, PUPFL)……………………………………………………………………………………………………...42 5.1.VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF……………………………………………………………………………….42 5.2.VYHODNOCENÍ ZÁBORU PUPFL…………………………………………………………………………...53 6. ODŮVODNĚNÍ ÚP – ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM………………………………………………..74

3

1.VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM 1.1.

VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI

ZÁKLADNÍ ÚDAJE: řešené území kód obce počet obyvatel

k.ú. Bílek, k.ú. Dobkov, k.ú. Chotěboř, k.ú. Klouzovy, k.ú. Počátky, k.ú. Příjemky, k.ú. Rankov, k.ú. Střížov, k.ú. Svinný 568759 9870 (sčítání v r. 2001)

rozloha řešeného území Kraj

5405 ha Vysočina

obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem

Chotěboř Chotěboř

POSTAVENÍ OBCE V SYSTÉMU OSÍDLENÍ, ŠIRŠÍ VZTAHY, ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ: Řešené území se nachází v severozápadní části kraje Vysočina, v okrese Havlíčkův Brod. Leží mimo hlavní rozvojové oblasti a osy České republiky, dopravně je napojeno na Havlíčkův Brod (cca 14km) a Žďár nad Sázavou (cca 26 km). Dopravní dostupnost krajského města – Jihlavy (cca 36 km). Parametry a stav stávajících komunikací II. a III. třídy, kterými je Chotěboř napojena na vyšší komunikační síť jsou nevyhovující. Chotěboř zastává funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Jako zájmové území lze označit území přilehlých sídel náležících do správního obvodu ORP a POÚ, s významnými stávajícími i budoucími vzájemnými vazbami jako je dojížďka za prací, školstvím, kulturou a zdravotnickými zařízeními, státní správou apod., dále spád za rekreací, napojení na technickou infrastrukturu, svoz komunálního odpadu, turistický ruch atd. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány zejména na Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Jihlavu a Brno. Sousedící obce: k. ú.

Obec

k.ú. Nová Ves u Chotěboře k.ú. Libice nad Doubravou

Nová Ves u Chotěboře Libice nad Doubravou

Poznámka

k.ú. Libická Lhotka k.ú. Malochyně

Libice nad Doubravou Libice nad Doubravou

k.ú. Hranice u Malče k.ú. Horní Sokolovec

Maleč Dolní Sokolovec

k.ú. Sobíňov k.ú. Staré Ransko

Sobíňov Krucemburk

k.ú. Slavětín u Oudoleně k.ú. Oudoleň

Slavětín Oudoleň

k.ú. Jitkov k.ú. Česká Bělá

Jitkov Česká Bělá

k.ú. Kojetín u Havlíčkova Brodu k.ú. Rozsochatec

Kojetín Rozsochatec

k.ú. Čachotín k.ú. Jilem u Sedletína

Čachotín Jilem

k.ú. Nejepín k.ú. Uhelná Příbram

Nejepín Uhelná Příbram

4

Návrh urbanistické koncepce neovlivní přímo navazující území, vazby a požadavky na koordinaci jsou zejména v technické infrastruktuře a v územním systému ekologické stability. VÝVOJ POČTU OBYVATEL: Z přehledu vývoje počtu obyvatel v Chotěboři je patrné, že počet obyvatel v řešeném území roste (2001 – 9870 obyvatel, 2008 – 9907 obyvatel). Rostoucí vzdělanostní úroveň a vysoké procento ekonomicky aktivních obyvatel patří k silným stránkám v oblasti sociodemografických podmínek rozvoje města, ale současně za podmínky vysoké pracovní vyjížďky a trvalého odlivu vzdělaných obyvatel do větších středisek osídlení. Současně se začíná projevovat nepříznivě trend stárnutí obyvatel - věkový index je v současnosti 1,00 což je na hranicí (mírně převažuje počet obyvatel skupiny předproduktivního obyvatelstva) . Návrh územního plánu vytváří podmínky pro stabilizaci počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a udržení obyvatel ve městě a jeho částech vymezením nových ploch pro bydlení, výrobu a sport.

1.2. SOULAD NÁVRHU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Řešené území nenáleží do žádné z rozvojových oblastí řešených politikou územního rozvoje, řešeným územím neprochází žádná rozvojová osa. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM: Chotěboř je součástí území řešeného ZÚR KRAJE VYSOČINA. Řešením ÚP jsou respektovány a zpřesňovány tyto požadavky: Doprava: o

koridory pro dopravní infrastrukturu, umožňující trasování obchvatu silnice západní obchvat, za účelem odstranění závadného průběhu centrem města

II/345 a tzv.

o

koridory pro dopravní infrastrukturu, umožňující úpravy silnic II třídy, řešící zlepšení směrových i výškových poměrů na hlavních dopravních radiálách Jižní části řešeného území se dotýká dopravní záměr, zařazený jako čtvrtá nejdůležitější veřejně prospěšná stavba v rámci kraje Vysočina, DK04 – homogenizace trasy silnice I/34 České Budějovice – Svitavy. • • •

DK04 (I/34) – koridor pro homogenizaci stávajícího tahu v š. 150m DK12 (II/344) – koridor pro homogenizaci stávajícího tahu v š. 80m DK13 (II/345) – koridor pro homogenizaci stávajícího tahu v š. 80m

Technická infrastruktura: •

E05 – koridor pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV Mírovka – Hlinsko

ÚSES : o

je respektován regionální a nadregionální územní systém ekologické stability (ÚSES) vymezený v Zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina. • • • • • • • •

U003 – NRBC Údolí Doubravy, NKOD 58 U013 – NRBK Chraňbožský les – Údolí Doubravy, NKOD 77 U019 – NRBK Údolí Doubravy K125, NKOD 126 U172 – RBC Stavenov, NKOD B03 U177 – RBC, NKOD B09 U206 – RBK Volský vrch – K77, NKOD 442 U219 – RBK Údolí Doubravy, Štíří důl, NKOD 442 U222 – RBK RK442, NKOD 445

5

Pro zlepšení stavu technické infrastruktury je respektován Plán rozvoje vodovodu a kanalizací kraje Vysočina Řešení ÚP Chotěboř je v souladu s Programem rozvoje kraje Vysočina a Strategickým plánem rozvoje města Chotěboř.

2.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Návrh ÚP Chotěboř je zpracován na základě „Zadání pro vypracování územního plánu Chotěboř“, které bylo schváleno Zastupitelstvem města Chotěboř. Požadavky vyplývající ze zadání byly respektovány.

6

3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 3.1.

KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ

Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj města a jeho části formou komplexního návrhu uspořádání a využití území města, při respektování stávajících hodnot území. Navržené řešení respektuje zásady udržitelného rozvoje a koordinuje požadavky na ochranu hodnot území: •

navrhuje diferencovaný přístup k ochraně hodnot území

•

navrhuje podmínky pro rozvoj území, které zajišťují zachování, popř. kultivaci souladu přírodních a civilizačních složek v území, respektuje limity využití území a podmínky pro ochranu živ. prostředí

Na základě syntézy ochranných režimů, kvality a charakteru prostředí je navržena diferenciace území z hlediska ochrany a rozvoje hodnot území – je vymezeno území zásadního významu pro charakter města (území s koncentrací hodnot). Urbanistický a architektonický charakter prostředí je dán: o

o o o

charakterem prostoru, který svým uspořádáním je charakterizován stupněm uzavřenosti a celkovým působením na člověka (určující je forma zástavby – volná, kompaktní, měřítko prostoru, koeficient zastavění) strukturou prostoru danou hmotovým uspořádáním zástavby (její výšková gradace, tvary a orientace střech k uličním prostorům) obrazem prostoru vytvářeným stylem, použitými materiály, barevností a urbanistickým mobiliářem pohledovou exponovaností – nároží a objekty zakončující průhled ulicí, průhledy na dominanty, pohledově exponované svahy

Přírodní charakter prostředí je dán: o

charakteristikami krajinného rázu, rozmanitostí ploch využívání území, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich diverzifikací

OCHRANA KULTURNÍCH, URBANISTICKÝCH A ARCHITEKTONICKÝCH HODNOT: •

respektovat kulturní hodnoty s legislativní ochranou – viz. kap. 3.9.1. Limity stanovené zvláštními právními předpisy

•

respektovat kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty – objekty přispívající ke kulturnímu dědictví a identitě sídel, které nepožívají zákonné ochrany památkové péče:

Architektonicky cenná stavba, soubor: Chotěboř – současná architektura Chotěboř – architektura minulého století

• • • •

sportovní hala zimní stadion bowlingová hala Průmyslová architektura ALKA Holding, NATE a.s.

•

ZŠ Buttulova

•

Městská knihovna

•

Městská elektrárna

•

Pošta na náměstí

•

budova gymnázia

•

budova okresního soudu

•

ZŠ Smetanova

•

Sokolovna

•

budova spořitelny

•

dům na rohu Hermannovy a Žižkovy ulice č.p. 614

7

Chotěboř – zdařilé modernizace

•

dům v Tyršově ulici č.p. 546

•

dům č.p. 579

•

Panský dům

•

Městský úřad ul. Trčů z Lípy

Historicky významná stavba: Chotěboř

•

domy v historickém jádru, které nemovitých kulturních památek

•

středověké uličky (Koželužská, Soukenická, Klášterní, Východní, Hrnčířská apod.)

•

vodárenská věž – historická technická památka u silnice mezi Chotěboří a Bílkem

nejsou

zapsány v seznamu

Prostory se zachovalou původní urbanistickou strukturou – svoji půdorysnou stopou a hmotovým uspořádáním jsou dokladem historického vývoje města a místních částí a zahrnují: •

historické jádro města

•

jádrová území v místních částech

Harmonie krajiny se zastavěným územím: •

převažující reliéf ploché vrchoviny s pestrou mozaikou lesních a travnatých ploch, místy vodní plochy – prostupující do organismu města, vytváří spolu s převažující nízkopodlažní zástavbou města harmonický celek

Hlavní osy městotvorných vazeb: •

Centrem města prochází ve směru JZ – SV hlavní městotvorná osa, spojující hlavní městské dominanty – zámek – věž kostela sv. Jakuba Staršího – věž kaple Povýšení sv. Kříže v parku V. Fialy

•

Vedlejší osa – kolmá k hlavní městské ose je směrovaná od kostela sv. Jakuba Staršího do prostoru kaple sv. Anny na vrchu Na Závalech.

Městotvorné vztahy z hlediska kompozice území: •

kromě těchto makroměstských vztahů se věže kostela uplatňují i ve vnitroměstských vztazích, řada ulic je orientovaná na věž kostela, což dodává městu jeho výjimečnost a identitu

Civilizační dominanty městského významu: •

věž kostela sv. Jakuba Staršího

•

věž kaple Povýšení sv. Kříže na starém hřbitově

•

kaple sv. Anny

•

komín kotelny a chladící věž v průmyslové zóně U Nádraží jsou novodobými dominantami města, kde působí rušivě ale jsou to důležité orientační body

Objekty přispívající k identitě území: (kapličky, kříže a boží muka) Zdroj: Pamětní knihy města Chotěboře, rok 2008) Chotěboř

2

Kaplička u silnice ke Svinnému na Bělišti

3

Velký kovový kříž s kamenným podstavcem u kostela

8

4

Velký kovový kříž s kamenným podstavcem na starém hřbitově

5

Kovový kříž s kamenným podstavcem Vyskočilův z roku 1856

6

Kovový kříž s kamenným podstavcem Matějkův na Kozinci

7

Kovový kříž s kamenným podstavcem Chládkův z roku 1869

8

Kamenný kříž na novém obecním hřbitově z roku 1912

9

Kamenný kříž u silnice blíže stanice státní dráhy

10

Kamenný kříž na Příjemkách z roku 1895

11

Dřevěný kříž vojenský z doby třicetileté války

12

Dřevěný kříž u silnice k Dobkovu proti hřbitovu

13

Dřevěný kříž Malochovský (Břevnický) u pozemku p.č 2291

14

Boží muka, zděný sloup u silnice ke Klouzovům

15

Kovový kříž s kamenným podstavcem Chládkův z roku 1869

Kulturní hodnoty lokálního významu Objekty přispívající k identitě území: Kulturními hodnotami jsou zde historicky hodnotné zemědělské usedlosti tradičního typu, kapličky a drobné sakrální stavby. Bílek

16 kříž u potoka

Dobkov

17 boží muka v zahradě soukromého domu 18 kříž na návsi u autobusové zastávky

Klouzovy

19

Počátky

20 kříž u silnice proti truhlářství

kříž na návsi, proti hasičské zbrojnici

21 kříž u polní cesty na východním okraji sídla 22 zvonice na návsi Příjemky

23 kříž u požární zbrojnice

Rankov

24 kříž u silnice 25

kaplička na návsi

26 kříž u nového kravína Střížov

27 kříž na návsi u vodní nádrže

Svinný

29 kaplička s křížem na návsi u silnice

28 kaplička na návsi po pravé straně silnice do Chotěboře 30 kříž u silnice 31 kříž v zatáčce před řadovkami

Civilizační dominanty lokálního významu: Civilizačními dominantami jsou zde zemědělské areály, haly případně sila, ale i historicky hodnotné zemědělské usedlosti tradičního typu, kapličky a drobné sakrální stavby. OCHRANA PŘÍRODNÍCH A ENVIROMENTÁLNÍCH HODNOT: •

ekologická stabilita území je v průměru relativně vysoká. Ekologicky stabilní plochy jsou tvořeny převážně lesními komplexy a soustavou menších enkláv krajinné zeleně s vodními plochami. Mimořádné postavení v ekologické kostře území má území CHKO Železné Hory. V jižní a západní části území je vyšší zastoupení zemědělské půdy s menšími lesními celky a drobnými krajinnými prvky. Převažuje zemědělský charakter území. Tato koncepce je v řešení územního plánu

9

respektována a zachována. Rozvojové aktivity jsou rozšiřovány tak, aby přírodní prostor, zejména údolí Doubravy, byl respektován. Podmínky pro lokality v CHKO ŽH: Rámcové regulativy jsou dány především výrazně obdélníkovým půdorysem (poměr šířky a délky stavby 1:2, min. 1:1,5) přízemního objektu, s možností vestavěného podkroví, krytého sedlovou střechou ve sklonu 40-45 stupňů a dále v souladu se všeobecnými pokyny, vydanými Správou CHKO ŽH. OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT: •

řešením ÚP Chotěboř jsou respektovány a rozvíjeny civilizační hodnoty území (hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení veřejnou infrastrukturou, možností pracovních příležitostí, v dopravní dostupnosti částí obce, v dostupnosti veřejné dopravy, v možnosti využívání krajiny k rekreaci apod.)

3.2.

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území v plochách s rozdílným způsobem využití, tak aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné území. Rozvoj města a jeho částí spočívá jednak v intenzivnějším využití zastavěného území (vymezení ploch se smíšeným využitím) a dále ve využití ploch navazujících na zastavěné území. Hlavní rozvoj urbanistické struktury města je navržen západním směrem (plochy bydlení), severním (plochy smíšené výrobní) a jižním (plochy výrobní). Na východním okraji města převažuje maximální ochrana přírodních a krajinářských hodnot území. V místních částech je respektován a doplněn stávající charakter urbanistické struktury. A)

PLOCHY SMÍŠENÉ CENTRÁLNÍ

Důvodem vymezení ploch smíšených centrálních je zachování pestrosti a mnohostrannosti funkčního využití centra Chotěboře jako jedné z priorit fungování města. Možnosti rozvoje centra jsou v intenzivnějším využití stávajících ploch (např. v zázemí zástavby centra) a v prolukách. B)

PLOCHY BYDLENÍ

Stabilizované plochy („čistého“) bydlení jsou vymezeny převážně v okrajových klidových polohách s perspektivou dalšího rozvoje. o

rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech a bytových domech jsou situovány na západním okraji města

C)

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ

Vymezením ploch smíšených obytných ve stabilizovaném území je podpořena možnost variabilnějšího způsobu využití území pro služby, řemesla, cestovní ruch, zemědělství apod. o

rozvoj ploch smíšených obytných je vymezen výhradně v místních částech, v Chotěboři jsou hlavní rozvojové plochy situovány podél dopravně zatížených komunikací, plochách přiléhajících k výrobním plochám a na plochách, navazujících na historické jádro, kde převažuje zástavba smíšená s občanskou vybaveností.

D)

PLOCHY REKREACE

Vyčleněné stávající plochy hromadné rekreace, rodinné rekreace a zahrádkářských osad jsou stabilizované. o

nové plochy jsou navrženy zejména pro rodinnou rekreaci, kde je možná dostavba stávajících lokalit

o

Pro stanovení koncepce tzv. SV segmentu města bylo využito zpracované Územní studie „ Urbanistické limity využití krajiny – Chotěboř SV segment“ (zpracovatel Autorské sdružení Hradec Králové 06/2009). Předpokládá se, že dojde k mírné dostavbě objekty rodinné rekreace

10

dle stanovených podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, které upravují prostorové regulativy dosavadního využití a nepředpokládají novou výstavbu nebo přestavbu na trvalé bydlení. E)

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Jsou respektovány stabilizované plochy ve městě a okrajových částech s důrazem na zachování ploch veřejného občanského vybavení. o

pro rozvoj veřejného občanského vybavení jsou vymezeny nové plochy pro doplnění veřejné vybavenosti v souvislosti s pokračující obytnou zástavbou a zvyšujícím se podílem stárnoucího obyvatelstva

o

nové plochy komerčního občanského vybavení jsou navrženy rovněž v souvislosti s navrženou bytovou výstavbou

o

v případě potřeby je občanské vybavení umožněno rozvíjet intenzifikací stávajících zařízení, nebo v rámci smíšených ploch obytných

o

plochy sportu jsou v území stabilizované, zastoupeny stadionem, sportovní halou, tenisovými kurty, lyžařským svahem a hřišti při základních školách. Hlavní rozvojové plochy jsou navrženy v prostoru jihozápadním, pro velkoplošné sporty a koupaliště.

F)

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Veřejná prostranství vytváří urbanistickou kostru území, slouží pro obsluhu území, krátkodobou rekreaci občanů, situování veřejné zeleně a dětských hřišť. o

ÚP navrhuje veřejná prostranství ve formě uličních prostorů pro obsluhu navržených ploch dopravní a technickou infrastrukturou

G)

PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ

S ohledem na specifické požadavky vnitřního prostoru města a místních částí, a také s ohledem na přechod mezi jednotlivými funkčními plochami, případně na přechod jednotlivých zastavitelných ploch do volné krajiny, byly vymezeny plochy sídelní zeleně. Jde tedy o plochy, kde zeleň není pouze přípustným doplňujícím využitím, ale kde jiné využití není žádoucí. Vzhledem k širšímu spektru funkcí, který má systém sídelní zeleně, byly plochy rozděleny do kategorií ZV (veř.zeleň, parky), ZP (historické parky, zahrady), ZZ (zeleň zahrad) a ZO (zeleň ostatní a izolační). Historické parky (ZP) se nově nenavrhují, regulativ slouží pouze k ošetření a údržbě stávajícího stavu. Jsou respektovány stabilizované plochy veřejné zeleně, stabilizované plochy zeleně zahrad a zeleně ostatní, která plní zejména funkci izolační a kompoziční. o

nové plochy jsou navrženy převážně ve vazbě na plochy bydlení a plochy smíšené obytné pro odclonění obytné zástavby od případných negativních vlivů z výroby, dopravy…

H)

PLOCHY SMÍŠENÉ VÝROBNÍ

Převážná část stávajících ploch se nachází podél hlavních silničních tahů a na okrajích průmyslových zón (průmyslová zóna U Nádraží a průmyslová zóna Sever), další areály jsou rozptýleny v rámci zastavěného území města o

hlavní rozvoj je směrován na plochy severně od města

o

zařízení podnikatelských aktivit (malé provozovny) se podmíněně připouští v rámci ploch smíšených obytných

I)

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

Plochy, které vytvářejí riziko narušení životního prostředí nejen samotnou výrobou, ale i jejími druhotnými dopady. Stávající plochy pro průmyslovou výrobu jsou situovány v jižní části Chotěboře v rámci průmyslové zóny U Nádraží a v rámci průmyslové zóny Sever, zemědělská a lesnická výroba je zastoupena zemědělskými areály situovanými v místních částech.

11

3.3. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 3.3.1.

POPIS SOUČASNÉHO STAVU

Železniční doprava Řešeným územím prochází celostátní jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č.238 Havlíčkův Brod – Pardubice – Rosice nad Labem, s místní železniční stanicí Chotěboř a zastávkou Bílek, upravená na rychlost 70 km/hod. Tato trať má nezávislou dieselovou trakci. Do železniční stanice je napojena vlečka, která obsluhuje průmyslovou zónu U Nádraží a končí v bývalém vojenském prostoru Bílek – dále obsluhuje Chotěbořské strojírny služby (silo). Je uvažováno s dalším zavlečkováním nových průmyslových ploch. Vlečky – (ve vlastnictví subjektu) o Chotěbořské strojírny služby, a.s. o Vojenský vlečkový úřad o ZZN Havlíčkův Brod, a.s. Stav tratě je v současné době stabilizovaný, nádraží je situováno jižně od centra města, zastávka Bílek se nachází na východním okraji místní části Bílek. Silniční doprava Řešené území není napojeno na dálniční síť. Katastrálním územím procházejí v současné době tyto silnice II. třídy: II/344

Havlíčkův Brod – Chotěboř – Libice nad Doubravou

II/345

Golčův Jeníkov – Chotěboř – Ždírec nad Doubravou

II/346

Habry – Chotěboř

II/351

Chotěboř – Přibyslav

Silniční síť doplňují silnice III. třídy: III/34526

Chotěboř – Bezlejov

III/34527

Chotěboř – Štěpánov

III/34529

Chotěboř – Marieves – Střížov

III/3469

Chotěboř – Klouzovy – Vepříkov

Hlavní komunikační systém města je tvořen stávajícími průtahy silnic II. a III. třídy, jež v zastavěném území mají charakter městských sběrných komunikací. Komunikace mají ve městě a jeho místních částech sběrný, ale také obslužný charakter, budou upravovány ve stávajících trasách a navrženém obchvatu v kategorii S 9,5/70 resp. v zastavěném území ve funkční skupině B (jako sběrná komunikace s částečně přímou obsluhou) v kategorii MS2p 15/11,5/50, resp.bez podélného parkování MS2 11/7,5/50. Silnice II/344 prochází řešeným územím ve směru jihozápad – severovýchod. Prochází zástavbou rodinných domků v ulici Havlíčkova. Nejmenší vzdálenost mezi rodinnými domky je zde 12m. větší část trasy vede v širším profilu. Od křižovatky s ulicí Krále Jana vede silnice společným úsekem se silnicí II/345, nad zámkem potom opouští městskou zástavbu a pokračuje v samostatné trase. Dopravní závadou je úrovňové křížení železnice. Silnice II/345 přichází do řešeného území z východní strany, prochází místní částí Bílek, průmyslovou zónou Chotěboř a obytným územím v dostatečné vzdálenosti. Kolizní úsek přichází od křižovatky ulic Hermannovy a Žižkovy, kde má silnice společný úsek se silnicí II/344 a prochází centrem města resp. Náměstím T.G.M. (nevhodná doprava v centru). Dopravními závadami na této trase jsou úrovňová křížení se železnicí.

12

Silnice II/346 přichází do řešeného území ze západu a průjezd městem a průjezd městem je kolizní (nepřehledná křižovatka ul. Západní – Hromádky z Jistebnice), končí ulicí Fominova. Silnice II/351 přichází do řešeného území z jihu a je nejméně problematickou trasou v průběhu městem. Končí na křižovatce Herrmannova – Žižkova. Dopravní závadou je úrovňové křížení železnice. Silnice III. tř. mají pouze místní význam a napojují území na nadřazenou silniční síť. Ze silnic je prováděna dopravní obsluha jednotlivých objektů, které navazují na zástavbu, nebudou navrženy žádné podstatné úpravy. V zástavbě budou podle ČSN 73 6110 navrženy komunikace ve funkční skupině C, jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů v kategorii MO2 10/6,5/50, mimo obec - kategorie S 7,5/60. Místní komunikace zpřístupňují téměř všechny objekty, budou podle ČSN 73 6110 navrženy ve funkční skupině C, v kategorii MO2 10/6,5/30 jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů, případně jako zklidněné komunikace v obytné zóně ve funkční skupině D1 s minimálním uličním prostorem 8 m. Ve stávajícím stavu mohou být i užší. Nemotorová doprava Podél průtahů silnic i podél místních komunikací jsou již téměř všude ve městě vybudované oboustranné chodníky, místy jsou od vozovky odděleny zeleným pásem. Křížení pěších cest se silnicemi je často možné na značených přechodech pro pěší, v sídlištích jsou používány zpomalovací prahy a omezení rychlosti. Samostatné pěší cesty v zastavěném území propojují místní komunikace. V rámci České republiky jsou právě na Vysočině výborné podmínky pro cykloturistiku. Vysočina je protkaná sítí dálkových i místních značených cyklotras, které propojují přírodou i kulturou odlišné regiony. Blízkým okolím Chotěboře prochází dvě dálkové cyklotrasy: č.1 – Pražská trasa vede ze středu Prahy, přes Železné hory a Žďárské vrchy do Brna (250 km). Napojit se na tuto trasu lze 12km severně od Chotěboře, v Křemenici č.19 – Posázavská trasa vede z Lísku u Nového Města na Moravě až k ústí Sázavy do Vltavy u Davle, nejvíce se blíží Chotěboři v Havlíčkově Brodě č. 5124 – Podoubravská trasa dosáhla velké obliby, obsahuje řadu zajímavých zastavení s informacemi a možnostmi odpočinku, vede z Radostína do Golčova Jeníkova a měří cca 50 km, do těsného sousedství Chotěboře se dostává v Dolním Sokolovci nebo v Libici nad Doubravou Samotnou Chotěboří procházejí tři místní značené cyklotrasy: č.4154 – vede ze Světlé nad Sázavou do Barovic (33 km) č.4156 – vede z Ledče nad Sázavou do Sázavy u Žďáru (63 km) č.4157 – vede z Polné do Rušinova (52 km) Hospodářská doprava Zemědělská a lesní doprava využívá stávající účelové komunikace a silnice II. a III. třídy. V katastrálních územích částí města nejsou zpracované komplexní pozemkové úpravy. Síť účelových komunikací v řešeném území napojuje izolované lokality bydlení a rekreace včetně zahrádkářských lokalit. Veřejná doprava Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou dopravou. V Chotěboři jako autobusové nádraží slouží zastávky autobusu v centru města před hotelem Vysočina na náměstí T.G.M. Toto řešení je výhledově nevyhovující a náměstí nadměrně zatížené dopravou. Izochrony dostupnosti 500 m pokrývají celé zastavěné území. Rozmístění autobusových zastávek je patrné ve výkrese "Dopravní infrastruktura“.

13

Statická doprava Odstavení a parkování vozidel v řešené oblasti bylo zjišťováno vlastním průzkumem, pochůzkou v terénu a také převzato z již dříve zpracovaných průzkumů. Vzhledem k charakteru zástavby jsou osobní automobily odstavovány převážně na vlastních pozemcích majitelů rodinných domů v individuálních garážích, pro obyvatele bytových domů na sídlištích a některých rodinných domů v centru města jsou vybudovány řadové garáže. Jako největší nedostatek se jeví nedostatečná kapacita parkování v centru. V současné době na náměstí a v jeho okolí je možné zajistit cca 60 parkovacích míst (33 p.m. náměstí T.G.M.). Tato problematika je řešena v návrhu územního plánu s maximální citlivostí k historickému jádru města, částečně na plochách vymezených pro dopravu v klidu DP, částečně v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití. Dopravní zařízení V současné době jsou v Chotěboři 4 čerpací stanice pohonných hmot: u zámku, u nádraží, u kynologického cvičiště a v ČSAD. Letecká doprava Mezi Dobkovem a Počátky je situováno Letiště Chotěboř – provozovatel Aeroklub Chotěboř – statut veřejné vnitrostátní letiště – povrch tráva – rozměry 1010x150m – únosnost 5 700kg/0,7 Mpa. Zakresleny jsou překážkové roviny a ochranné pásmo letiště ve „Výkresu stávajícího využití plocha limitů využití území“. Při východní hraně pozemku je situován hangár se základním vybavením Lokalita je dopravně napojena na silnici II/351 účelovou komunikací. Ochranná pásma Ochranné silniční pásmo je dáno Zákonem č. 13 o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 § 30, v platném znění, a činí mimo souvisle zastavěné území obce – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu u silnic II. a III. třídy. Ochranné pásmo dráhy je dáno Zákonem č. 266 o drahách ze dne 14.12.1994 § 8, v platném znění, a činí u železniční tratě 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy pro rychlost do 160 km/hod, u vleček 30 m od osy krajní koleje. V ochranném pásmu železnice není doporučována výstavba pro bydlení. Intenzita silniční dopravy Dopravně-inženýrskými podklady pro vlastní řešené území jsou aktuální výsledky celostátního sčítání dopravy,které poskytlo ŘSD ČR. Intenzita dopravy je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v posledním sledovaném roce. Na silnicích III.tř. nebylo většinou sčítání provedeno. Pro stanovení výhledových intenzit je použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Hluk z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jež nahrazuje Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1.června 2006. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB od silniční resp. 50 dB od železniční dopravy, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v OPŽ a v případě hlavních komunikací ( I. a II.tř.) představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době.

14

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy" vydaných VÚVA, jejichž znění bylo novelizováno.

a - Hluk ze železniční dopravy Zdrojem hluku je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať č. 238 Havlíčkův Brod – Pardubice, je upravena na rychlost 70 km/hod. Plochy dotčené účinky železniční dopravy: Z62, Z82, Z88, Z89, Z90, Z91, Z101, Z114, Z135, Z137, Z142, Z160, Z192, Z207, P1, R3 Z22 – situování obytné zástavby v odsazení, zaručující nepřekročení hlukových limitů ze stávající i výhledové železniční dopravy. Při umisťování návrhových ploch nutné respektovat vyhl. č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, v platném znění:

b- Hluk od silniční dopravy Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR. Pro stanovení výhledových intenzit bude použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Rozhodující u silnic je posouzení v noční době. Rozhodující izofony pro 50 dB podél hlavních průtahů městem tzn silnic II.tř. jsou zakresleny ve výkrese Dopravní řešení. Na silnicích III.třídy v řešeném území nebylo většinou prováděno celostátní sčítání nebo jsou intenzity velice nízké, proto nelze ani stanovit hladiny hluku, ty však budou vzhledem k celkové dopravní situaci zanedbatelné. Plochy dotčené účinky silniční dopravy: Z9, Z10, Z11, Z20, Z22, Z28, Z30, Z38, Z39, Z40, Z42, Z50, Z60, Z61, Z62, Z67, Z66, Z71, Z79, Z85, Z86, Z88, Z89, Z90, Z91, Z94, Z101, Z152, Z197, Z204, R1, R2, Intenzita dopravy pro výpočet hluku je převzata z výsledků celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v r. 2005. Pro stanovení intenzit v roce 2010 bylo použito výhledových koeficientů stanovených ŘSD ČR pro období 2005 až 2040 (pro těžká vozidla 1,03, osobní 1,15). Výpočet je zpracován tabelárně. Viz příloha. Silnice II/345

– úsek 5 -1902 PZ – křižovatka Hermannova, Žižkova

Silnice II/345

– úsek 5 -1901 křižovatka Hermannova, Žižkova – Havlíčkova 8986 vozidel/24hod.

Silnice II/351

– úsek 5 - 2971 železnice – křižovatka Hermannova, Žižkova

1531 vozidel/24hod.

Silnice II/344

– úsek 5 - 2961 ČSPH – křižovatka Havlíčkova, Hermannova

2007 vozidel/24hod.

Silnice II/344

– úsek 5 - 2962 křižovatka Havlíčkova – křižovatka Fominova

8797 vozidel/24hod.

Silnice II/346

– úsek 5 - 3002 křižovatka Fominova – křižovatka Západní

3987 vozidel/24hod.

Silnice II/344

– úsek 5 – 3021 křižovatka Fominova – zámek

5639 vozidel/24hod.

Sčít. stan.

2005 OS

2005 NAK

Výhl. OC

Výhl. NAK

Limit den (dB)

Limit noc (dB)

Pásmo den (m)

Pásmo noc (m)

Pásmo max. (m)

5-1916

3185

921

3670

950

60

50

30

40

40

5-1902

3827

1293

2300

580

60

50

20

30

30

3

0

0

2100

830

60

50

20

40

40

4

800

200

920

200

55

45

20

30

30

Číslo úseku

Označ. Silnice

5148 vozidel/24hod.

1 2

II/345

15

5

500

80

570

90

55

45

10

10

10

6

800

200

550

180

55

45

20

30

30

7

0

0

2200

920

60

50

30

40

40

1107

407

1280

420

60

50

10

20

20

9

1400

450

1500

260

60

50

10

20

20

10

5500

1400

4100

630

60

50

30

40

40

11

0

0

3000

1030

60

50

30

50

50

1663

333

1920

340

60

50

20

20

20

1900

380

1500

260

60

50

10

20

20

7319

1598

4900

720

60

50

30

40

40

15

0

0

2300

680

60

50

20

30

30

16

5800

1100

4200

550

60

50

20

30

30

17

900

140

800

90

55

45

10

20

20

718

114

830

120

60

50

10

10

10

0

0

1800

660

60

50

20

30

30

5-3001

764

155

880

160

55

45

20

30

30

5-3002

3523

429

2300

310

60

50

10

20

20

22

0

0

1500

610

60

50

20

30

30

23

0

0

800

130

55

45

20

30

30

4515

1088

2900

530

60

50

20

30

30

25

500

100

570

105

60

50

10

20

20

26

0

0

2100

590

60

50

20

30

30

1406

1085

1620

1120

60

50

30

50

50

8

12

II/351

II/344

5-2971

5-2961

13 14

II/345

18

5-1901

5-3003

19 20 21

24

27

3.3.2.

II/346

II/344

5-3021

5-1900

ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

1. Návrh tzv. „západního obchvatu“ města Chotěboř řeší převedení tranzitní dopravy mimo souvisle zastavěné území města, především náměstí a historické jádro. Trasa je vedena po vnějším okruhu v optimální poloze, částečně využívá již vybudované úseky obslužných komunikací, částečně využívá koridory inženýrských sítí a jejich ochranná a bezpečnostní pásma, která nemohou být zastavěna nebo využita pro jinou funkci (bydlení, občanská vybavenost apod.). Na této trase se předpokládají převážně úrovňové kruhové křižovatky, trasa překoná železnici mimoúrovňově, s ohledem na stávající vedení železnice v tomto úseku v násypu. Nové umístění terminálu autobusové dopravy (TAD) mimo hlavní náměstí, je v souladu s novou dopravní koncepcí. 2. Obtížná situace parkování je řešena návrhem samostatně vymezených ploch DP (např. za bývalou rychlírnou, u TAD) nebo v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití (supermarkety v plochách občanského vybavení, smíšené výroby, bydlení, veřejná prostranství apod.). Zejména v centru je situace složitá, zástavba má sevřený charakter a není zde možné vymezit větší plochy bez nutných asanací, nebo asanačních opatření. 3. Pěší a cyklistická doprava je řešena tak, aby doplnila a propojila stávající cyklotrasy a podchytila turisticky atraktivní lokality. Tyto trasy jsou vedeny po stávajících silnicích II. a III. Třídy a účelových komunikacích, propojení je navrženo formou účelových komunikací.

16

3.4.

KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

3.4.1.

POPIS SOUČASNÉHO STAVU

A)

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Základní charakteristika Zdroje vody: Město je zásobováno ze skupinového vodovodu „Želivka - Podmoklany“. Hlavním zdrojem skupinového vodovodu jsou zářezy, štoly a vrty na území obcí Studenec a Podmoklany s vydatností 50 – 150 l/s. Zdroje vody jsou dále posíleny odběrem povrchové vody z Hudečského potoka s úpravnou vody Studenec a ze zdroje Kladruby. Ochranná pásma zdrojů: Do řešeného území nezasahují stanovená ochranná pásma vodních zdrojů. Zásobovací systém: Chotěboř Z uvedených zdrojů je voda svedena do akumulační nádrž a odtud čerpána do vodojemu Homole 3 x 3 3 900 m a 2 x 1000 m . Odtud je voda vedena gravitačně přívodními řady DN 200 (původní) a DN 400 do spotřebiště (Chotěboř). V místní části Bílku je přivaděč DN 400 propojen s přivaděčem DN 350 do Havlíčkova Brodu. Vodovod byl budován postupně po etapách, v současnosti je docíleno úplné pokrytí města. Zásobovací řady veřejného vodovodu pokrývají celé zastavěné území – je zásobován bytový fond, občanská vybavenost, průmysl. Bílek Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Klouzovy Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Dobkov Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Počátky Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. 3 Z VDJ Homole je voda přivedena do ČS Dobkov, odtud do VDJ Počátky 2 x 150 m a dále gravitačně do spotřebiště. Marieves Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Spotřebiště je zásobováno z VDJ Počátky. Příjemky Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Spotřebiště je napojeno na rozvodnou síť Marievsi. Rankov Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Spotřebiště je napojeno na rozvodnou síť Svinný. Střížov Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Spotřebiště je zásobováno z VDJ Počátky.

17

Svinný Má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Želivka – Podmoklany. Spotřebiště je napojeno na rozvodnou síť Chotěboře a Rankova. Provozovatelem vodovodního systému jsou Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s. Skladbu vodovodní sítě lze rozdělit podle: •

profilu potrubí

•

stáří potrubí

•

materiál potrubí

•

schopnost převést požární vodu

Z hlediska profilu stávajícího potrubí – DN 50 – DN 200 jsou vodovodní řady pro zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti i průmyslu vyhovující. Předpokládaná životnost vodovodního potrubí se uvažuje cca 70 - 80 let podle druhu materiálu. U starších vodovodních potrubí dochází k častějším provozním poruchám. Při výstavbě městské vodovodní sítě bylo použito potrubí z litiny, u novější výstavby pak z plastů (PVC, PE). Z požárního hlediska jsou nevyhovující stávající profily DN 50. Tlakové poměry: Při řešení zásobování vodou města včetně místních částí se předpokládá provozování stávajícího systému. Akumulace: Je zajištěna stávajícími vodojemy a je vyhovující. B)

ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Základní charakteristika: Stoková síť Chotěboř V Chotěboři je vybudován jednotný systém kanalizace. Jednotlivé kanalizační sběrače vytváří stokovou síť pokrývající zastavěnou část města. Kanalizační sběrače jsou provedeny kruhové v profilech DN 300 – DN 1500 a vejčité, materiál potrubí – beton, železobeton, kamenina. Vedení stok je převážně na veřejných pozemcích (chodník, komunikace), částečně i na pozemcích soukromých. Na kanalizaci nejsou vybudovány odlehčovací komory. Provozovatelem kanalizačního systému jsou Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod a.s.. Bílek V místní části je provozován systém kombinované kanalizace (jednotná, oddílná). Odpadní vody jsou čerpány na kanalizaci v Chotěboři. Klouzovy Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Dobkov Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Jsou zde vybudovány domovní čistírny. Počátky Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení.

18

Marieves Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Příjemky Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Rankov Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Střížov Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Svinný Bez veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány lokálně – septiky, jímky na vyvážení. Čistírna odpadních vod: Město má vybudovanou ČOV, a to v letech 1988 až 1994. Čistírna je řešena jako mechanicko – biologická s anaerobní stabilizací kalu, kapacita ČOV je 8 000 EO.. Pásmo ochrany prostředí kolem městské čistírny odpadních vod je stanoveno. Místní části nemají vybudované čistírny odpadních vod, odpadní vody jsou likvidovány v septicích a jímkách na vyvážení. C)

VODNÍ TOKY A NÁDRŽE

Seznam toků Název toku

Správce toku

Doubrava

Povodí Labe s.p.

Kamenný potok

Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, provoz Žďár nad Sázavou

Červený potok

Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, provoz Žďár nad Sázavou

Novoveský potok

Lesy ČR, oblastní správa toků

Břevnický potok

Povodí Labe s.p.

Sázava

Lesy ČR, oblastní správa toků

Jitkovský potok

Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Labe, provoz Žďár nad Sázavou

Střížovský potok

Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Labe, provoz Žďár nad Sázavou

Bělá

Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Labe, provoz Žďár nad Sázavou

Bezejmenné vodní toky

Zemědělská vodohospodářská správa, oblasti povodí Moravy a Dyje, provoz Brno Lesy ČR, oblastní správa toků

Doubrava Nejvýznamnějším vodním tokem řešeného území je Doubrava, která je zaústěna do řeky Labe (levostranný přítok). Jedná se o významný vodní tok protékající řešeným územím od jihovýchodu k severozápadu, protéká mimo zastavěné územím, číslo hydrologického pořadí 1-03-05. Koryto je v celé délce přirozené. Na vodním toku v řešeném území je vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny záplavového území. Jedná se o významný vodní tok (dle vyhlášky Mze č.267/2005).

19

Vyhlášené záplavové území: vodní tok

Kým

Doubrava

KÚ kraje Vysočina.

kdy 18.05.2005

Číslo jednací KUJI 6752/2005 OVLHZ

Seznam nádrží: – – – – – – – –

•

Břevnická nádrž Rybník Brigádník Soustava rybníků – jihovýchod Křivolaký rybník Panský rybník Rybník za ČOV Spálený rybník Bezejmenné rybníky

ochrana přístupu k vodotečím – podél vodotečí bude zachován přístupný pruh pozemků v šířce 6 - 8m od břehové hrany, v němž nebudou přípustné činnosti a stavby (např. oplocení…), které by zamezily volnému přístupu k vodoteči

B)1.2.3. Vodní útvary Podle podkladu Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV TGM) jsou v řešeném území tyto útvary povrchových a podzemních vod: Název vodního útvaru ID útvaru ID útvaru

Název vodního útvaru

10762000

Doubrava po soutok s tokem Běstvinský potok

6520

Krystalinikum v povodí Sázavy

6531

Kutnohorské krystalinikum

D)

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Základní charakteristika Nadřazené sítě a zařízení vvn Řešeným územím procházejí nadřazené trasy nadzemního vedení vvn 110 kV – západní okraj řešeného území včetně přípojky pro rozvodnu Chotěboř. Sítě a zařízení vn 35 a 22 kV Území k.ú. Chotěboř je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/35 kV Chotěboř, která je situována severozápadně od města a slouží pro většinu území. Místní část Rankov je napájena nadzemním vedením vn 22 kV z rozvodny R 110/22 kV Havlíčkův Brod. Vlastní přívod el. energie do zastavěného území je uskutečněn vedeními, a to nadzemním a podzemním (kabelovým) vedením. Vlastní napájecí rozvod ve městě je proveden dvěma rozvodnými systémy: •

nadzemní vedení 22 kV (okrajové části města a místní části)

•

zemní kabelové vedení 22 kV (vnitřní město)

Na řešeném území je v provozu cca 38 sloupových a 24 zděných trafostanic 35/0,4 kV (v Rankově 22/0,4) zásobující el. energií distribuci i soukromý sektor. Tato zařízení jsou v dobrém stavu a vyhovují současným požadavkům na zajištění odběrů.

20

Sítě a zařízení nn Síť nízkého napětí nn je různorodá, rozvod je proveden jednak podzemními kabely, jednak nadzemním vedením na železobetonových stožárech, střešnících a závěsnými kabely a kabelovým vedením. Stav nn sítě je vyhovující. E)

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Základní charakteristika Město Chotěboř je zásobované zemním plynem z VVTL a VTL plynovodu přes VVTL a VTL regulační stanici. Vlastní rozvodná síť města je provedena v systému středotlak a nízkotlak. Zvláštní inženýrské sítě: VVTL plynovod, produktovody, ropovod Řešeným územím prochází trasa VVTL plynovodu, ostatní trasy zvláštních inženýrských sítí se nevyskytují. Přípojka VVTL plynovodu DN 150 je přivedena od obce Jilem, kde je napojena na VVTL plynovod Olešná – Barchov DN 300. VTL plynovody Řešeným území prochází trasa VTL plynovodu, který je přiveden od obce Jitkov, kde je napojen na VTL plynovod Havlíčkův Brod – Pardubice. STL plynovody STL plynovod přivádí zemní plyn do zastavěného území města. NTL plynovody NTL plynovody rozvádí zemní plyn v zastavěném území města. Zhodnocení STL a NTL plynovodů Vzhledem ke stáří STL rozvodné sítě lze konstatovat, že rozvody jsou po technické stránce i kapacitně vyhovující. Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších STL rozvodů v závislosti na rozvoji obce. Slabinou systému může být kapacita NTL plynovodů. Regulační stanice V řešeném území se nachází VVTL, VTL a STL regulační stanice. Rozsah plynofikace V současné době je plně plynofikováno zastavěné území města. Z místních částí jsou plynofikované pouze – Bílek a Klouzovy. F)

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Základní charakteristika V Chotěboři jsou objekty vytápěny: •

lokálně – zemní plyn, pevná paliva

•

domovní kotelny – s využitím zemního plynu

•

blokové, sídlištní a průmyslové kotelny – s využitím zemního plynu

•

průmyslová výtopna – s využitím zemního plynu (přípojka VTL plynovodu)

V místních částech je používáno jako topné medium převážně:

21

•

pevné palivo

•

elektrická energie

•

topné oleje

Obnovitelné zdroje energie – jsou využívány minimálně. G)

SPOJE, TELEKOMUNIKACE

Základní charakteristika Pošta a telekomunikace: Pošta ve městě je vyhovující a nevyžaduje další územní nároky. Telefonní účastníci jsou napojeni na digitální ústřednu s dostatečnou kapacitou. Řešeným územím procházejí trasy dálkových optických kabelů. Trasy jsou vedeny podél komunikací, v chodnících. Je proto.třeba veškeré záměry, které by se mohly dálkových kabelů dotknout ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb., v platném znění, včas se správou dálkových kabelů projednat. Radiokomunikace: Nad řešeným územím Chotěboř procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. - ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů. 3.4.2.

ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

Zásobování vodou je na řešeném území stabilizováno, zastavitelné plochy budou napojeny na stávající síť, a to v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch. Je respektován návrh Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina. Na vodovodní síť místní části Rankov budou napojeny obce Jilem a Sedletín, které tak budou zapojeny do systému SV Želivka – Podmoklany. Je navržen koridor pro výhledové napojení Dobkova na vodovodní řad procházející severně od Dobkova. Odkanalizování je stabilizováno pouze v Chotěboři a Bílku, zastavitelné plochy budou napojeny v rámci stávajících a navržených veřejných prostranství a dopravních ploch, a to v maximální možné míře oddílným systémem. Splaškové vody budou napojeny na stávající kanalizaci, dešťové vody budou odvedeny do nejbližšího recipientu. V místních částech je vybudovaná kanalizace nevyhovující pro odvádění splaškových vod, někde veřejná kanalizace není vůbec. Řešení je navržené dle zpracovaného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina.Ve všech místních částech je navržena nová splašková kanalizace odvádějící odpadní vody na ČOV v Chotěboři. Je stanoveno pásmo ochrany prostředí kolem ČOV. Zásobování plynem a teplem je v Chotěboři a v místních částech Bílku a Klouzovy stabilizováno, pro vytápění se v převážné míře využívá zemní plyn. V místních částech – Dobkov, Počátky, Marieves, Příjemky, Rankov, Střížov, Svinný – bude zachován stávající systém (pevná paliva, topné oleje, el. energie…). V případě zájmu o plynofikaci v místních částech je možno napojit tyto místní části na stávající STL plynovody, pro vedení plynovodů využít navržené koridory pro kanalizaci. Pro Střížov a Příjemky by byla navržena společná VTL regulační stanice a rovněž by bylo využito navržených koridorů pro kanalizaci.

22

Lokálně lze využívat alternativních zdrojů – tepelná čerpadla, solární energii, biomasu. Zásobování elektrickou energií řešeného území je stabilizováno. Pro zajištění výhledových potřeb dodávky bude využito výkonu stávajících trafostanic, v případě nutnosti je možno stávající trafa vyměnit za výkonnější. U větších ploch bydlení, občanské vybavenosti a ploch výrobních je možno umístit novou trafostanici. Původně navržená přeložka stávajícího nadzemního vedení vn západně od Chotěboři, jejíž trasa kopírovala navrženou plochu pro dopravu byla zamítnuta z ekonomických důvodů. Do územního plánu bylo zahrnuto řešení, kdy stávající vedení bude rekonstruováno a částečně kabelováno (u napojení na rozvodnu) – bude zúžena stávající plocha nadzemního vedení vn a tím i zmenšen rozsah ochranných pásem. Podmínky OP a trasa vedení vn, které prochází přes rozvojové plochy, budou respektovány, při podrobnější dokumentaci řešení rozvojových ploch bude trasa včetně OP zahrnuta do veřejných prostranství. U ploch Z85 a Z86 je navržena přeložka pro „vyčištění“ těchto ploch. Rozvojové lokality budou napojeny do stávajícího systému sítě nn. Podle Zásad územního rozvoje kraje Vysočina je navržen koridor pro nadzemní vedení vvn 110 kV Hlinsko – Mírovka. •

respektovat trasy a podmínky ochranných pásem nadzemního vedení vn a vvn

Spoje, telekomunikace: Koncepce spojů a telekomunikací je v řešeném území stabilizována. •

respektovat radioreléové trasy a telekomunikační kabely

•

respektovat podmínky ochranných pásem

3.5.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES

Koncepce řešení krajiny vychází z přírodních podmínek a historických vazeb v území. Na území obce jsou patrné přírodní kontrasty pestrosti krajinných společenstev. Řešené území leží v přechodové oblastí mezi kulturní zemědělskou krajinou a kompaktním zalesněným územím Železných hor a Žďárských vrchů. Územní plán respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné území. Tento princip je uplatněn a je respektován v celém řešeném území. Změny ve využití v krajině jsou navrženy 3.5.1. A)

VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ

V řešeném území je harmonický vztah vodních ploch s krajinou, veškeré stávající vodní plochy, toky i svodnice jsou respektovány. V řešeném území jsou navrženy nové vodní plochy – plochy pro umístění rybníků. B)

PLOCHY PŘÍRODNÍ

Území je stabilizováno. Územní systém ekologické stability je vymezen na místní úrovni oborovou dokumentací. Jako plochy přírodní jsou vymezeny plochy biocenter. Rozšíření ploch přírodních je navrženo v případě jedné lokality v katastru Svinný.

23

C)

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ

Rozsah ploch je dlouhodobě stabilizován. Plochy zemědělské výroby se snižují částečně v návaznosti na zastavěné území obce. o

územní plán navrhuje rozvoj zastavitelných ploch na úkor ploch produkčních v návaznosti na zastavěná území. Rozšíření ploch zemědělských není navrženo. V území je patrná tendence posilování ploch smíšených nezastavěného území - zemědělských na úkor ploch zemědělských.

D)

PLOCHY LESNÍ

Plochy lesní jsou v území stabilizované. o

v územním plánu jsou navrženy drobné plochy pro rozšíření lesních ploch.

E)

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – KRAJINNÁ ZELEŇ

Plochy extenzivně využívané již částečně zarostly náletovou vegetací, případně byly v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované, v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les. o

V územním plánu je navrženo mírné rozšíření této zóny, a to formou realizace územního systému ekologické stability, posílení krajinné zóny zejména v západní a jihozápadní části od zastavěného území Chotěboře.

F)

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – ZEMĚDĚLSKÉ

Plochy využívané převážně k zemědělským účelům, přispívající ke stabilizaci ekologické rovnováhy v území. G)

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ – REKREAČNÍ

Jsou respektovány stávající stabilizované plochy. Navrženo je mírné rozšíření v katastru Klouzovy.

3.5.2.

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

Koncepce územního systému ekologické stability vychází z územně technického podkladu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj – Regionální a nadregionální ÚSES ČR, z roku 1996. Na lokální úroveň byl podklad dopracován oborovými dokumentacemi - generely lokálního ÚSES, včetně aktualizací. Koordinace na úrovni nadregionálního a regionálního ÚSES proběhla v rámci zpracování Zásad územního rozvoje kraje Vysočina. Místní územní systém vychází z podkladu Aktualizovaný ÚSES Chotěboř,Havlíček,2008, který byl koordinován s prvky ÚSES dle ZUR kraje Vysočina. 3.5.2.1. Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability nadregionální biocentrum 58 ÚDOLÍ DOUBRAVY Biocentrum vymezené na severovýchodní hranici katastru obce. Zahrnuje část údolí Doubravy vysoce pestrou škálou stanovišť a hodnotnými přírodními prvky. Území je respektováno, řídit se plánem péče CHKO Železné Hory. nadregionální biokoridor K 77/MB Biokoridor vymezený jižně od Chotěboře, na východě navazuje na nadregionální biocentrum Údolí Doubravy, na západě katastru se stáčí k severu a podél západní hranice navazuje na regionální biocentrum RBC B09 vymezené v katastru Rankov. Vymezená trasa biokoridoru výrazně nekoliduje se záměry v území. V trase biokoridor jsou navrženy plochy pro doplnění krajinné zeleně.

24

nadregionální biokoridor K 126/MB Biokoridor vymezený jihovýchodně od Chotěboře dní části území. Vymezená trasa biokoridoru nekoliduje se záměry v území. Biokoridor je vymezený, funkční. regionální biocentrum B03 STAVENOV regionální biocentrum vymezené v severní části katastru obce. Existující, funkční. Řídit se plánem péče CHKO Železné hory regionální biocentrum B09 regionální biocentrum vymezené na severozápadní hranici v katastru Rankov. Zahrnuje část lesního komplexu. Existující, funkční. Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. regionální biokoridor 429 regionální biokoridor vymezený v úseku cca 300 m na západní hranici katastru obce v návaznosti na osu nadregionálního biokoridoru K77 MB. Částečně funkční, navržena je realizace biokoridoru v rámci nezastavitelné plochy č.1. V trase biokoridoru není vloženo žádné biocentrum místního významu. regionální biokoridor 442 regionální biokoridor vymezený podél levostranného přítoku Doubravy, který protéká místní částí Bílek. Navazuje na nadregionální biocentrum Údolí Doubravy, Existující, funkční. V trase biokoridoru jsou vymezena tři vložená biocentra místního významu. regionální biokoridor 445 regionální biokoridor vymezený v rámci lesního komplexu Bílecký les, na východě katastru. Zahrnuje část lesního komplexu. V trase biokoridoru jsou vymezena tři vložení biocentra místního významu. Navazuje na LBC 6, které je vložené do nadregionálního biokoridoru K126 MB. RBK R02 regionální biokoridor vymezený v údolí Doubravy severně od Chotěboře. V trase biokoridoru je vymezeno jedno vložené biocentrum místního významu. Součástí regionálních biokoridorů jsou vložená lokální biocentra, popsaná v následující kapitole. Identifikace skladebných částí regionálního významu je uvedena dle územně technického podkladu Regionální a nadregionální ÚSES ČR, MMR a MŽP 1996), případně dle podkladu Regionálního ÚSES kraje Vysočina. 3.5.2.2 Místní územní systém ekologické stability Lokální územní systém ekologické stability zahrnuje několik větví reprezentujících základní typy ekosystémů v krajině. Jedná se o dva základní typy stanovišť. Část tras lokálních (místních) biokoridorů a biocenter je vymezena v návaznosti na vodní toky – v údolnicích, zahrnujících nejen vodní tok, nebo vodní plochy ale i stanoviště břehových porostů, pobřežních podmáčených luk a remízů. Základní větve místního územního systému ekologické stability jsou vymezeny oborovou dokumentací ÚSES.

Biocentra Označení

význam

LBC 1

lokální/ NRBK K126MB

Výměr a

5,5 ha

Popis

cílový stav společenstva

Funkční biocentrum na zemědělské půdě v jihovýchodní části katastru Chotěboř. Biocentrum zahrnuje i náletové prosty s pestrou dřevinnou

Respektovat stávající využívání, nerozšiřovat hospodářskou činnost (zařízení rybářství, zahrádky apod.) Louky kosit, nezalesňovat. Podpora

25

Označení

LBC 2

LBC 3

LBC 4

LBC 5

LBC 6

LBC 7

LBC 8

LBC 9

LBC 10

LBC 11

význam

Výměr a

Popis

cílový stav společenstva

skladbou a postagrární lada. společenstev nelesního charakteru V západní části drobný polní rybník s břehovými porosty. Funkční biocentrum na lesní půdě Do LHP a LHO zapracovat princip lokální/ v jihozápadní části katastru Bílek. šetrného hospodaření, v rámci 3 ha porostních skupin preferovat věkovou NRBK diverzitu a vyšší podíl melioračních K126MB druhů. Funkční biocentrum na lesní půdě Do LHP a LHO zapracovat princip lokální/ v katastru Bílkov, vymezené šetrného hospodaření, v rámci 4 ha v jihovýchodní části katastru. porostních skupin preferovat věkovou NRBK Biocentrum vložené do diverzitu a vyšší podíl melioračních K126MB nadregionálního biokoridoru K126 druhů. Funkční biocentrum na lesní půdě Do LHP a LHO zapracovat princip lokální/ v katastru Bílkov, vymezené šetrného hospodaření, v rámci 9 ha v jihovýchodní části katastru. porostních skupin preferovat věkovou NRBK Biocentrum vložené do diverzitu a vyšší podíl melioračních K126MB nadregionálního biokoridoru K126 druhů. Funkční biocentrum na lesní půdě Do LHP a LHO zapracovat princip lokální/ v katastru Bílkov, vymezené šetrného hospodaření, v rámci 8,5 ha v jihovýchodní části katastru. porostních skupin preferovat věkovou NRBK Biocentrum vložené do diverzitu a vyšší podíl melioračních K126MB nadregionálního biokoridoru K126 druhů. Funkční biocentrum na lesní půdě Do LHP a LHO zapracovat princip lokální/ v katastru Bílkov, vymezené šetrného hospodaření, v rámci 5,5 ha v jihovýchodní části katastru. porostních skupin preferovat věkovou NRBK Biocentrum vložené do diverzitu a vyšší podíl melioračních K126MB nadregionálního biokoridoru K126 druhů. Funkční biocentrum vymezené Respektovat podmínky ochrany v katastru místní části Bílek na stanovené plánem péče CHKO. Do LHP 2,6 ha lokální lesní půdě v Údolí Doubravy. a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření. Funkční biocentrum vymezené Zachovat stávající využívání v údolí Doubravy východně od Bílku. Vodní tok s navazujícími lokální/ břehovými porosty a loukami , 8 ha RBK 442 součástí biocentra je drobný izolovaný lesní porost ve svahu jihozápadní expozice. Funkční biocentrum vymezené Zachovat stávající využívání v údolí Doubravy v e východní lokální/ části katastru místní části Bílek. 4,50 ha RBK 442 Zahrnuje pestré krajinné formace – vodní tok, břehové porosty luční porosty a lesní plochy. Funkční biocentrum vymezené Respektovat podmínky ochrany podél toku Doubravy v severní stanovené plánem péče části katastru Chotěboře. Vodní CHKO.Zachovat stávající využívání, lokální/ tok s navazujícími břehovými louky nazalesňovat. 8 ha porosty a loukami v úzké údolní R 02 nivě. Ve svazích lesní prosty s proměnlivou druhovou a věkovou skladbou. Funkční biocentrum místního Respektovat stávající využívání, významu v severozápadní části nerozšiřovat zahrádky. Do LHP a LHO lokální/ k.ú. Příjemky. Vymezené na zapracovat princip šetrného 10 ha horním toku Břevnického potoka. hospodaření, v rámci porostních skupin NRBK Zahrnuje mimo lesní půdu preferovat věkovou diverzitu a vyšší K77 MB pestrou mozaiku krajinných podíl melioračních druhů. formací.

26

Označení

význam

LBC 12

lokální/ NRBK K77 MB

4 ha

LBC 13

lokální/ NRBK K77 MB

3 ha

LBC 14

lokální/ NRBK K77 MB

3 ha

LBC 15

lokální/ NRBK K77 MB

3,5ha

LBC 16

lokální/ NRBK K77 MB

7 ha

LBC 17

lokální/ NRBK K77 MB

3,1 ha

LBC 18

lokální

4 ha

LBC 19

LBC 20

lokální

lokální

Výměr a

5 ha

3,5 ha

LBC 21

lokální

1,5 ha

LBC 22

lokální

3 ha

Popis

cílový stav společenstva

Funkční biocentrum vymezené na Do LHP a LHO zapracovat princip lesní půdě v západní části šetrného hospodaření, v rámci katastru Dobkov. porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. Funkční biocentrum vymezené Do LHP a LHO zapracovat princip v katastru Dobkov. Vymezené šetrného hospodaření, v rámci v jihozápadní části katastru na porostních skupin preferovat věkovou lesní půdě s kulturními prosty diverzitu a vyšší podíl melioračních smrkové monokultury a ve druhů. východní část s lučními prosty. Funkční biocentrum vymezené Do LHP a LHO zapracovat princip v katastru Dobkov. Vymezené šetrného hospodaření, v rámci v jižní části katastru převážně na porostních skupin preferovat věkovou lesní půdě s kulturními prosty diverzitu a vyšší podíl melioračních smrkové monokultury. Východní druhů. část biocentra tvoří luční prosty. Plochu biocentra po úpravě, příp. rekonstrukci komunikace II. třídy na západní hranici rozšířit . Funkční biocentrum vymezené Do LHP a LHO zapracovat princip v katastru Dobkov. Vymezené šetrného hospodaření, v rámci v jihozápadní části katastru na porostních skupin preferovat věkovou lesní půdě. diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. Funkční biocentrum vymezené Do LHP a LHO zapracovat princip v katastru Chotěboř. Vymezené šetrného hospodaření, v rámci v jižní části katastru na lesní porostních skupin preferovat věkovou půdě. diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. Funkční biocentrum místního významu vložené do Do LHP a LHO zapracovat princip hospodaření, v rámci nadregionálního biokoridoru v šetrného katastru Rankov. Biocentrum porostních skupin preferovat věkovou vymezené v mělké údolnici diverzitu a vyšší podíl melioračních jihozápadně od obce. Lesní druhů. porost, prameništní poloha. Bohaté louky mokrých a Ochrana vodního toku, louky kosit, zamokřených stanovišť. nezalesňovat. Nefunkční biocentrum vymezené Realizovat formou výsadby dle v katastru Svinný na západní stanovištních podmínek. hranici zastavěného území. Funkční biocentrum v katastru Rankov, na jihovýchodní hranici. Polní remíz- vzrostlé porosty lesního charakteru. Funkční biocentrum vymezené v katastru Klouzovy. Vymezené v jižní části katastru na lesní půdě. Funkční biocentrum na lesní půdě v katastru Chotěboř, vymezené v severozápadní části katastru. V jižní části biocentra kulturní luční porosty Funkční biocentrum vymezené v katastru Chotěboř. Vymezené v severní části katastru na lesní půdě. Součástí biocentra jsou vodní plochy.

27

Zachovat stávající využívání>

Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. louky kosit, nezalesňovat Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů.

Označení

LBC 23

LBC 24

LBC 25

LBC 26

LBC 27

význam

lokální

lokální

lokální

lokální

lokální

LBC 28

lokální

Označení

Popis

LBK1

LBK2 LBK3

LBK4

Výměr a

3 ha

1,1 ha

4 ha

5 ha

1 ha

3 ha

Popis

cílový stav společenstva

Funkční biocentrum místního významu v k.ú. Chotěboř, vymezené západně od zastavěného území Chotěboře v prostoru Sinského rybníka. Funkční biocentrum v k.ú. Chotěboř , vymezené v údolí Červeného potoka na severní hranici katastru.

Respektovat stávající využívání, nerozšiřovat rekreační aktivity .

Funkční biocentrum v k.ú. Počátky, vymezené na lesní půdě v prameništní poloze Jitkovského potoka. Vymezeno východně od místní části Počátky. Ve východní části kulturní louky, místy podmáčené. Funkční biocentrum v k.ú. Střížov, vymezené na Jitkovském potoce jihovýchodně od Místní části Hájek. Součástí biocentra jsou lesní porosty a vodní plochy s navazujícími břehovými prosty. Funkční biocentrum místního významu vymezený na jihozápadní hranici řešeného území na základě zachování návaznosti na řešení ÚSES v obci Rozsochatec. Lesní porosty v údolí vodního toku. Funkční biocentrum místního významu vymezený na severozápadní hranici řešeného území. Vymezeno v prameništní poloze, zahrnuje drobný polní rybník a kulturní luční porosty.

Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů. Louky kosit, nehnojit.

Zachovat stávající využívání.

Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů.

Zachovat stávající využívání.

cílová společenstva, návrh opatření

Biokoridor vymezený v katastru Bílek na Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného lesní půdě. hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů.Mimo lesní půdu zachovat stávající využívání, dosadba krajinné zeleně je přípustná v případě, že nebude realizována na úkor lučních nebo jiných druhově pestrých porostů. Částečně funkční biokoridor vymezený Revitalizovat, dosadba zeleně podél toku. v katastru Chotěboř, jižně od místní části Svinný v mělké údolnici. Částečně funkční biokoridor vymezený V trase biokoridoru,na základě podrobnější v katastru Chotěboř na zemědělské půdě dokumentace, realizovat systém remízů, vodních ploch (orná půda, TTP) a jiných stabilních krajinných formací, které posílí ekologickou stabilitu v kulturní krajině. Vyvarovat se realizace spojitého porostu typu větrolamu, který neodpovídá krajinným strukturám území a nezajišťuje dostatečnou pestrost formací. Při realizaci se dále vyvarovat přílišné geometrizace zakládání přírodních prvků. Funkční biokoridor vymezený v katastru Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného Chotěboř, v severní části. Navazuje na hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat místní biocentrum LBC 22 a LBC 24. věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů Zahrnuje lesní porosty.

28

Označení

LBK5

LBK6

LBK7 LBK8 LBK9

LBK10

LBK11

LBK12

LBK13

LBK14 LBK15

LBK16

Popis

cílová společenstva, návrh opatření

Funkční biokoridor vymezený v katastru Chotěboř, v severní části. Navazuje na místní biocentrum LBC 22. Zahrnuje lesní porosty. Funkční biokoridor vymezený v katastru Chotěboř a Svinný přes luční a lesní prosty a plochy krajinné zeleně podél vodního toku s drobnými rybníky. Funkční biokoridor vymezený v jižní části katastru Klouzovy přes lesní porosty.

Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů Zachovat stávající využívání

Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů Funkční biokoridor vymezený v jižní části Zachovat stávající využívání. katastru Klouzovy přes luční porosty. Funkční biokoridor vymezený v severní Zachovat stávající využívání části katastru Klouzovy přes luční a lesní prosty a plochy krajinné zeleně podél vodního toku s drobným rybníkem. Částečně funkční až nefunkční biokoridor Zachovat stávající využívání.Na orné půdě založit. V vymezený v katastru Rankov. Severní část trase biokoridoru,na základě podrobnější dokumentace, biocentra je vymezena na lesní půdě, realizovat systém remízů a jiných stabilních krajinných krajinné zeleni a zahrnuje drobná lesní formací, např. i louky, které posílí ekologickou stabilitu rybník. Jižní část je nutno založit na orné v kulturní krajině. Vyvarovat se realizace spojitého porostu typu větrolamu, který neodpovídá krajinným půdě. strukturám území a nezajišťuje dostatečnou pestrost formací, včetně negativního ovlivnění průhledů v krajině. Při realizaci se dále vyvarovat přílišné geometrizace zakládání přírodních prvků. Opatření je vhodné realizovat v součinnosti s protierozním opatřením Funkční biokoridor vymezený v severní Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného části katastru Rankov přes lesní a luční hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat porosty. věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů Louky kosit, nezalesňovat Nefunkční a neexistující biokoridor Založit. V trase biokoridoru na základě podrobnější vymezený v katastru Rankov a Svinný na dokumentace realizovat systém remízů a jiných zemědělské půdě. stabilních krajinných formací, které posílí ekologickou stabilitu v kulturní krajině. Vyvarovat se realizace spojitého porostu typu větrolamu, který neodpovídá krajinným strukturám území a nezajišťuje dostatečnou pestrost formací, včetně negativního ovlivnění průhledů v krajině. Při realizaci se dále vyvarovat přílišné geometrizace zakládání přírodních prvků. Opatření je vhodné realizovat v součinnosti s protierozním opatřením Nefunkční a neexistující biokoridor Založit. V trase biokoridoru na základě podrobnější vymezený v katastru Svinný na zemědělské dokumentace realizovat systém remízů a jiných půdě. stabilních krajinných formací, které posílí ekologickou stabilitu v kulturní krajině. Vyvarovat se realizace spojitého porostu typu větrolamu, který neodpovídá krajinným strukturám území a nezajišťuje dostatečnou pestrost formací, včetně negativního ovlivnění průhledů v krajině. Při realizaci se dále vyvarovat přílišné geometrizace zakládání přírodních prvků. Opatření je vhodné realizovat v součinnosti s protierozním opatřením Funkční biokoridor vymezený podél Biokoridor územně fixován na vodní tok, Přípustná je Jirkovského potoka v katastru Střížov. revitalizace toku, dosadba porostů, realizace drobných vodních ploch. Funkční biokoridor vymezený podél Biokoridor územně fixován na vodní tok, Přípustná je Jitkovského potoka v katastru Počátky a revitalizace toku, dosadba porostů, realizace drobných Střížov. Místy znaly zamokření podél vodních ploch. regulovaného toku. Nefunkční biokoridor vymezený přes Založit. V trase biokoridoru na základě podrobnější

29

Označení

Popis

cílová společenstva, návrh opatření

zemědělské plochy, v severní části i přes lesní plochy v katastru místní části podél Jitkovského potoka v katastru Počátky a Příjemky.

LBK 17

LBK 18

LBK 19

dokumentace realizovat systém remízů a jiných stabilních krajinných formací, které posílí ekologickou stabilitu v kulturní krajině. Vyvarovat se realizace spojitého porostu typu větrolamu, který neodpovídá krajinným strukturám území a nezajišťuje dostatečnou pestrost formací, včetně negativního ovlivnění průhledů v krajině. Při realizaci se dále vyvarovat přílišné geometrizace zakládání přírodních prvků. Opatření je vhodné realizovat v součinnosti s protierozním opatřením Funkční biokoridor místního významu Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného vymezený na jižní hranici řešeného území hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat na základě zachování návaznosti na řešení věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů ÚSES v obci Česká Bělá. Lesní porosty . Funkční biokoridor místního významu Do LHP a LHO zapracovat princip šetrného vymezený na jihozápadní hranici řešeného hospodaření, v rámci porostních skupin preferovat území v údolnici. věkovou diverzitu a vyšší podíl melioračních druhů Lesní porosty . Funkční biokoridor místního významu Revitalizace vodního toku, doplnění doprovodné vymezený na severozápadní hranici zeleně. katastru podél koryta regulovaného drobného vodního toku. Navazuje na ÚSES vymezený v obci Jilem.

3.5.2.3 ZMĚNY VE VYUŽITÍ ÚZEMÍ A ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability je respektován dle vymezení v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina. V územním plánu je navržena pouze úprava trasování biokoridorů v návaznosti na zastavěné území místních částí, kde bylo nutno koordinovat plochy a koridory ÚSES a zastavitelné plochy. Koncepce zůstala zachována. Koordinace vymezeného regionálního a nadregionálního ÚSES s aktualizací ÚSES na místní úrovní si vyžádala úpravy v následujících lokalitách: •

koordinace skladebných částí v jihovýchodní části katastru Chotěboř a Bílek v trase nadregionálního biokoridoru K126 MB a regionálního biokoridoru 445. V Aktualizaci lokálního ÚSES byla trasa místního biokoridoru vymezena jako nadregionální biokoridor a vložena místní biocentra dle metodických zásad vymezování ÚSES.

•

vložení biocenter místního významu v údolí Doubravy do regionálního biokoridoru tak, aby byly splněny prostorové parametry vymezování ÚSES.

•

úprava trasy místního biokoridoru podél Jitkovského potoka. V katastru Počátky byl biokoridor v Aktualizaci trasován v návaznosti na zastavěné území Počátky. Vzhledem k rozvojovým aktivitám zastavitelným plochám, trase obchvatu a existenci výškového omezení vzletového kuželu letiště Chotěboř byla trasa upravena tak, aby navazovala na nadřazený ÚSES bez nutnosti křížit tyto polopropustné bariéry. Biokoridor vymezený v původní trase dle aktualizace by vzhledem k prostorovým parametrům vyžadoval vložení nového místního biocentra.

•

biocentrum vymezeno v Aktualizaci na severovýchodní hranici katastru Rankov bylo vymezeno jižněji, v rámci komplexu lesního porostu a krajinné zeleně. Důvodem je posílení prvků zeleně v lokalitě s intenzivně využívanou zemědělskou půdou.

•

vymezení místního biokoridoru v katastru Klouzovy, který nebyl součástí generelu ÚSES Chotěboř, Havlíček, 2008.Vymezeno z důvodu návaznosti na okolní katastry obcí a zachován kontinuity systému

•

redukce skladebných částí ÚSES západně od Rankova (biokoridor místního významu podél údolnice) z důvodů překročení prostorových parametrů v území a již existujících skladebných prvků bezprostřední návaznosti reprezentující obdobné typy stanovišť

30

•

v návaznosti na území obcí Rozsochatec a Česká Bělá byly doplněny skladebné části ÚSES tak, aby navazovaly na řešení těchto obcí (LBC 27, LBK 17 a LBK18)

Nefunkční části územního systému ekologické stability, které vyžadují změnu ve využívání území jsou navrženy k realizaci formou výsadby krajinné zeleně. Jedná se lokality č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 9, 10, 11, 19 a 23.

3.6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT 3.6.1.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

Stavby dopravní a technické infrastruktury byly vymezeny jako nejvhodnější z pohledu základní koncepce obsluhy řešeného a navazujícího území. 3.6.2.

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ

Jsou vymezena pro doplnění prvků ÚSES a zajištění protierozních opatření na zlepšení poměrů v krajině. 3.6.3.

PLOCHY ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV

Nebyly vymezeny. 3.6.4.

VYMEZENÍ OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU

Nebyly vymezeny.

3.7. VYMEZENÍ DALŠÍCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Jsou navrhovány pro občanskou vybavenost.

3.8. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ÚP je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a v souladu s prováděcími vyhláškami k tomuto stavebnímu zákonu (dále jen SZ). S ohledem na specifické podmínky řešeného území byly nad rámec SZ vymezeny tyto další plochy s rozdílným způsobem využití: •

plochy smíšené centrální (SC) – vymezeny se snahou o posílení funkce centra v Chotěboři, tj. vymezení samostatné plochy s rozdílným způsobem využití s odpovídajícími podmínkami využití území

•

plochy sportu (OS) v rámci ploch občanského vybavení – vymezení ploch vychází z požadavku rozlišit sportovní aktivity od rekreačních s odpovídajícími podmínkami využití území

•

plochy rekreace rodinné (RR.1) – vymezení ploch vychází z požadavku rozlišit možnost výstavby rekreačního objektu v plochách na území CHKO ŽH (velikost rekreačního objektu je omezena do 25m2). Toto platí jak pro návrhové tak i stávající plochy.

•

plochy sídelní zeleně (Z) – vymezeny z důvodu snahy o provázanost grafické části s částí textovou, s kapitolou 3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně, kde je tento pojem zmiňován. Samostatně jsou vymezeny plochy: ZV – veřejná zeleň, parky (např. zámecký park)

31

ZZ – zeleň zahrad (v zastavěném území, s možností výstavby zahradního objektu) ZO – zeleň ostatní, izolační (zeleň podél dopravních tahů apod., která nemá charakter parkové zeleně) •

plochy smíšené nezastavěného území – krajinný rámec (SX) – převážně nezemědělské plochy charakteristické extenzivním způsobem využití. Jedná se zejména o plochy s dřevinami rostoucími mimo les, výjimečně i zemědělské půdy extenzivního charakteru, lada a plochy s různým stupněm sukcesního vývoje. Jsou vysoce cenné i pro ekologickou stabilitu a druhovou rozmanitost území. Jedná se o plochy natolik typické pro krajinu řešeného území, že vyvolaly rozšíření výčtu ploch s vymezením odpovídajících podmínek využití území.

•

plochy smíšené rekreační (SR) – jedná se o plochy pro sportovní a rekreační využití v nezastavěném území, krajině. Samostatně jsou vymezeny plochy: SR – sady a zahrady v krajině, bez možnosti oplocení a bez možnosti výstavby rekreačních nebo zahradních objektů SR.1 – lyžařské svahy, sjezdovky a jiné sporty v krajině, bez možnosti oplocení a bez možnosti výstavby rekreačních objektů SR.2 – sportovní střelnice

•

plochy smíšené nezastavěného území - zemědělské (SM) – samostatně jsou vymezeny plochy: SM – plochy zahrnující převážně louky a pastviny, drobnou držbu orné půdy apod. SM/ú – plochy v krajině, navržené pro funkci územního systému ekologické stability SM/p – plochy v krajině se zemědělským využitím, určené jako pastviny a výběhy pro koně, plochy pro chov ovcí, koz, s možností výstavby pouze dočasného objektu jako je např. seník

Vysvětlení pojmů: o

Podkroví – přístupný vnitřní prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití.

o

Nerušící výroba a služby – negativní dopady na životní prostředí – hluk, prašnost, emise, vibrace, vliv dopravy (nadměrné zatížení dopravou) apod. – z provozované činnosti, zatěžující území buď jednotlivě nebo v souhrnu nad limitní přípustnou mez hygienických předpisů – normovou hodnotu (konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české normě ČSN, jehož dodržení považuje konkrétní ustanovení za splnění jím stanovených požadavků).

3.9.

SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Koncepce územního plánu je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů. 3.9.1.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limity využití území podle zvláštních předpisů byly při řešení respektovány, graficky zobrazitelné limity jsou zobrazeny v koordinačním výkrese – č. II.1. Dle těchto právních předpisů je nutno respektovat stávající zařízení, kulturní a přírodní hodnoty včetně podmínek jejich ochrany. OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY MĚSTA CHOTĚBOŘ Číslo rejstříku

identifikace v mapě

Část obce

Památka

Číslo popisné

Ulice/umístění

CHOTĚBOŘ 28886 / 6 - 215

1

Chotěboř

Kostel sv. Jakuba Staršího

32

ul. Klášterní

NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY MĚSTA CHOTĚBOŘ Číslo rejstříku

identifikace v mapě

Část obce

Památka

Číslo popisné

Ulice/umístění

41268 / 6 - 220

2

Chotěboř

Kaple Povýšení sv. Kříže

Starý hřbitov

11352 / 6 - 6085

3

Chotěboř

Sloup se sochou P. Marie

Ul. Trčků z Lípy

33764 / 6 - 226

4

Chotěboř

Pomník – husitský památník

Hromádky z Jistebnice

32557 / 6 - 218

5

Chotěboř

Pomník Ignáta Hermanna

ul. Žižkova, Dukelská

40184 / 6 - 214

6

Chotěboř

Pomník obětem válek

29535 / 6 - 213

7

Chotěboř

Pomník padlých 5.5.1945

21432 / 6 – 211

8

Chotěboř

čp.1

32138 / 6 – 219

9

Chotěboř

čp. 19

Myslivna Liboháj

Liboháj

23778 / 6 – 216

10

Chotěboř

čp.194

Měšťanský dům

Náměstí T.G.M.

36077 / 6 – 217

11

Chotěboř

čp.206

Měšťanský dům

Lazební ul.

33748 / 6 – 223

12

Chotěboř

čp.232

Měšťanský dům

Náměstí T.G.M.

102149

13

Chotěboř

čp. 322

Radnice bývalá

Náměstí T.G.M.

11496 / 6 – 5966

14

Chotěboř

čp.393

Rodinný dům

ul. Riegrova

11497 / 6 – 5967

15

Chotěboř

čp.400

Měšťanský dům

ul. Riegrova

11524 / 6 – 5969

16

Chotěboř

čp.401

Měšťanský dům

ul. Riegrova

17

Chotěboř

p.č.2086

Kaple sv. Anny

U Třešňovky za městem

18

Chotěboř

čp.403

Měšťanský dům

ul. Riegrova

19

Bílek

49828 / 6 – 6098

Zámek

BÍLEK 28301 / 6 – 4990

Silniční most – mostek

DOBKOV Bez nemovitých kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu

KLOUZOVY Bez nemovitých kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu

POČÁTKY Bez nemovitých kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu

PŘÍJEMKY Bez nemovitých kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu

RANKOV 38272 / 6 – 5073

20

Rankov

Pomník padlým I. a II. svět. války

STŘÍŽOV Bez nemovitých kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu

SVINNÝ Bez nemovitých kulturních památek, zapsaných ve státním seznamu

33

Park V. Fialy na železniční stanici ul. Riegrova

Válečné hroby a pohřebiště, pietní místa Výpis z evidence pomníků a pamětních kamenů obětem světových válek: Č.m

Typ

Válečná událost

k.ú.

Umístění

č.parcely

1

Pamětní deska

František Xaver Boštík

Chotěboř

Trčků z Lípy – fara 61

č.p. 3

2

Pamětní deska

František Buttula

Chotěboř

Náměstí T.G.M. 194

č.p. 397

3

Pamětní deska

obětem I. světové války

Chotěboř

Buttulova 74 - ZŠ

č.p. 46

4

Pamětní deska

obětem II. světové války

Chotěboř

Jiráskova 637 - gymnázium

č.p. 1304

5

Pomník

obětem II. s.v. židovský

Chotěboř

Krále Jana – v parku V. Fialy

č.p. 756

6

Pomník

obětem I. a II. světové v.

Chotěboř

Krále Jana – v parku V. Fialy

č.p. 755

7

Pomník

obětem husitských válek

Chotěboř

Hromádky z Jistebnice

č.p. 351

8

Válečný hrob

obětem II. světové války

Chotěboř

hřbitov

č.p. 3206

9

Pomník

obětem II. světové války

Chotěboř

hřbitov

č.p. 3206

10

Válečný hrob

obětem II. světové války

Chotěboř

hřbitov

č.p. 3206

11

Pamětní deska

obětem II. světové války

Chotěboř

Chittussiho 776 (p.Kobrle)

č.p. 1048

12

Pamětní deska

Jaroslav Kysela

Chotěboř

Klášterní 86

č.p. 63

13

Pamětní deska

Prof. Karel Niger

Chotěboř

Ningerova 109

č.p. 9

14

Pamětní deska

PhDr. Zdenek Rykr

Chotěboř

5.května 491

4715/1

15

Pamětní deska

obětem II. světové války

Chotěboř

5.května 491

4715/1

16

Pomník

obětem II. světové války

Chotěboř

5.května

4715/3

17

Pamětní deska

obětem II. světové války

Chotěboř

5.května 491

4715/1

18

Pomník

obětem II. světové války

Chotěboř

5.května

4715/3

19

Pamětní deska

JuDr. František Sláma

Chotěboř

Náměstí T.G.M. 325

č.p. 1569

20

Pomník

Ignát Hermann

Chotěboř

Žižkova

č.p. 724

21

Pamětní deska

obětem komunismu

Chotěboř

Na Valech 690

č.p.1378

22

Pomník

obětem II. světové války

Chotěboř

p.Rob u Geofondu

2185/1

23

Pamětní deska

Jaroslav Hašek

Chotěboř

Náměstí T.G.M. 320

č.p. 397

24

Pamětní deska

Radnice, Trčkové z Lípy

Chotěboř

Náměstí T.G.M. 322 - ZUŠ

1560/1

25

Pomník

obětem I. světové války

Bílek

za řadovkami

61/19

26

Pomník

obětem II. světové války

Bílek

bývalý Vojenský prostor

228

27

Pomník

Vojenští piloti

Bílek

bývalý Vojenský prostor

228

28

Pomník

obětem II. světové války

Bílek

přes silnici – žel. zast. Bílek

158/1

29

Pomník

nezjištěno

Bílek

při odb. k vojenskému prost.

122/9

30

Válečný hrob

obětem II. světové války

Klouzovy

na rozcestí u č.p.30

801/5

31

Pomník

obětem II. světové války

Počátky

za obcí směr Příjemky

850/2

32

Pomník

obětem světových válek

Počátky

před č.p. 52

837/16

33

Pamětní deska

obětem II. světové války

Počátky

č.p. 52

st.106

34

Pomník

obětem světových válek

Příjemky

za č.p. 28 – směr Bílek

348

35

Pomník

obětem světových válek

Rankov

u hlavní silnice

47

36

Pomník

obětem světových válek

Střížov

na návsi

640/14

37

Pomník

obětem světových válek

Svinný

vedle kapličky

24/1

34

ARCHEOLOGIE Na základě dosud registrovaných archeologických nalezišť dokládajících osídlení od starší doby kamenné až po raný středověk je řešené území územím archeologického zájmu ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů a z hlediska památkové péče je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Archeologické lokality nebyly graficky zpracovány. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Po stránce legislativní je udržení a obnova přírodní rovnováhy v krajině zabezpečena zákonem č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne 26.2.1992 (s účinností od 1.6.1992) a prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb. V řešeném území se nachází zvláště chráněné lokality ochrany přírody, dle Zák.114/92 Sb. V rámci obecné ochrany přírody je to územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky a památné stromy a ochrana krajinného rázu. Zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast Na severu řešeného území zasahuje na správní území města hranice CHKO Železné hory. Na území města jsou vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody CHKO. Na jihovýchodní hranici území navazuje území s ochranou CHKO Žďárské vrchy. Je respektována koncepce rozvoje a zastavitelné plochy a aktivity nesouvisející s přírodním prostředím údolí Doubravy jsou v maximální možné míře vymezovány mimo území CHKO. Přírodní rezervace Přírodní rezervace Údolí Doubravy – vymezena na východní hranici území, v katastru města zahrnuje území o rozsahu cca 50 ha. Stabilizované území s prioritou ochrany přírody je územním plánem respektováno, je součástí územního systému ekologické stability. Přírodní rezervace Svatomariánské údolí - vymezena na severní hranici území, v katastru města zahrnuje území o rozsahu cca 7 ha. Stabilizované území s prioritou ochrany přírody je územním plánem respektováno, je součástí územního systému ekologické stability. Lokalita Natura 2000): Na území města není vymezena¨. Památné stromy •

Lípa u Klepetků - v místní části Svinný

•

Lípa u Břevnického mlýna – jihozápadně od Chotěboře u vodní nádrže Břevnice

•

Javor v Nemojově – k.ú. Chotěboř

•

Žižkovy duby – k.ú. Chotěboř

•

Buk v Počátkách – k.ú. Počátky

Významné krajinné prvky Na území města jsou registrovány významné krajinné prvky. •

VKP Alej u sv.Anny – jednostranná alej

•

VKP Břevnická alej – oboustranné stromořadí

•

VKP Rybník ve Střížově – mělký rybník s výskytem významných druhů

Přírodní parky Na území města se nenachází.

35

OCHRANNÁ PÁSMA ochrana dopravní infrastruktury











ochrana technické infrastruktury
























– ochranné silniční pásmo silnice II. třídy – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné území ochranné silniční pásmo silnice III. třídy – 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu, mimo souvisle zastavěné územ ochranné pásmo dráhy – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy a u vleček 30 m od osy krajní koleje pro rychlost do 160 km/hod ochranné pásmo letiště – letiště Dobkov - Počátky má stanoveno ochranné pásmo 500m vodojem včetně ochranného pásma – ochranné pásmo=oplocení hlavní vodovodní řad včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodních řadů: ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí -u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenost od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m čistírna odpadních vod městská ČOV - pásmo ochrany prostředí kmenová kanalizační stoka včetně ochranného pásma ochranné pásmo vodovodního řadu a kanalizačních sběračů: ochranné pásmo kanalizačních stok do průměru 500 mm 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí ochranné pásmo kanalizačních stok nad průměr 500 mm 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí trafostanice včetně ochranného pásma – ochranné pásmo elektrické stanice stožárové - 7 m nadzemní vedení VN ochranné pásmo nadzemního vedení VN – od krajního vodiče a) u napětí nad 1kV a do 35kV včetně: pro vodiče bez izolace - 7 m pro vodiče s izolací základní – 2m pro závěsná kabelová vedení – 1m b) u napětí nad 35kV a do 110kV včetně – 12m c) u napětí nad 110kV a do 220kV včetně – 15m d) u napětí nad 220kV a do 400kV včetně – 20m regulační stanice vysokotlaká včetně ochranného a bezpečnostního pásma – ochranné pásmo VTL regulační stanice – 4m na všechny strany od půdorysu – bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice - 10 na všechny strany od půdorysu VTL plynovod ochranné pásmo VTL plynovodu – 4m na obě strany od půdorysu bezpečnostní pásmo VTL plynovodu – vysokotlaké plynovody do DN 250 – 20m na obě strany od půdorysu Telekomunikační vedení

36

– Ochranné pásmo DOK – 1,5 m na obě strany od půdorysu pozemky určené k plnění funkce lesa – lesy hospodářské -vzdálenost 50m od okraje lesa -Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku –
zemědělská půda I. a II. třídy ochrany

vodní zdroje povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma – ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně – ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně – ochranné pásmo vodního zdroje 3. stupně
vodní útvary povrchových, podzemních vod

ochrana přírodních zdrojů




ostatní limity








– rybníky a nádrže meliorace

Rankov – zemědělská činnost OP ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť – POP 100m ochranné pásmo VKP Břevnická alej - OP 30m - nebudou zde nové objekty ochranné pásmo kaple sv. Anny - OP 100m - nebudou zde nové objekty

OCHRANA PŘED POVODNĚMI Vodní tok Doubrava a Břevnický potok mají vyhlášeno záplavové území. Vyhlášené záplavové území: vodní tok

Kým

Kdy

Číslo jednací

Doubrava má stanoveno Q100

KÚ kraje Vysočina

18.05.2005

KUJI 6752/2005 OVLHZ

Břevnický potok má stanoveno Q100, včetně aktivní zóny

KÚ kraje Vysočina

17.7.2007

KUJI 49096/2007

Záplavové území nezasahuje do zastavěného území. OCHRANA ZEMSKÉHO POVRCHU Sesuvná území Na území obce nejsou evidována. Poddolovaná území Na území je Českou geologickou službou – Geofondem ČR evidováno několik lokalit poddolovaného území •

3173 - Chotěboř – v minulosti těženy radioaktivní suroviny

•

3138 - Počátky u Chotěboře 1 - v minulosti těženy metalurgické suroviny

•

3163 - Počátky u Chotěboře2-Hájek - v minulosti těženy metalurgické suroviny

•

3193 - Střížov u Chotěboře-Jitkovský potok 3 - v minulosti těženy metalurgické suroviny

•

3183 - Střížov u Chotěboře-Bída 2– v minulosti těženy radioaktivní suroviny

•

3178 - Střížov u Chotěboře-Jitkov 1 - v minulosti těženy metalurgické suroviny

37

•

3185 - Střížov u Chotěboře 4 - v minulosti těženy metalurgické suroviny

•

3217 – Bílek - Sopoty - v minulosti těženy metalurgické suroviny

Rozvojové aktivity je nutno koordinovat a poddolované území zohlednit v případě rozvojových ploch č.: Z135, Z99, Z30 v katastru Počátky. Poddolovaná území představují plochy s ověřeným, nebo předpokládaným výskytem hlubinných děl, která mohou v některých úsecích ztížit podmínky pro zakládání staveb. Z tohoto důvodu je doporučeno zadat zpracování odborného inženýrskogeologického posudku v daných lokalitách.

3.9.2. a)

OCHRANA OBYVATELSTVA Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

Řešené území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. b)

Zóny havarijního plánování

Řešené území není součástí zón havarijního plánování. c)

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. o

stálé úkryty

o

Improvizované úkryty (dále jen „IÚ“) - se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na městském úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ.

Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje Městský úřad Chotěboř pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků města při vzniku mimořádné události (MU) v době míru zajišťuje městský úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami / průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod./ především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. o

hlavní kapacity jsou v prostorách a areálech veřejného občanského vybavení.

o

výrobní provozy si zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách provozoven

Pro ukrytí předpokládaného přírůstku obyvatel je nutné, aby nová zástavba byla realizována v maximální míře s podsklepením a s možností využití těchto prostor pro ukrytí obyvatelstva v případě ohrožení. Nejvýhodnější řešení je zcela zapuštěné podlaží, případně více než 1,7 m pod úrovní okolního terénu. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci.

38

d)

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Zajištění evakuace organizuje Městský úřad Chotěboř. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události je navrženo pro nouzové, příp. náhradní ubytování obyvatelstva (pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší), využití kapacitních objektů a areálů veřejného občanského vybavení, případně sportu. Organizační ani technické zabezpečení evakuace obyvatelstva není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. e)

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci

Městský úřad a orgány integrovaného záchranného systému vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být využity prostory a plochy veřejného občanského vybavení. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. f)

Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území

Nebezpečné látky mohou být uskladněny v dohodnutém průmyslovém areálu, izolovaném od okolních zastavěných území, s vlastním provozním a bezpečnostním řádem. Na území města a jeho částí nejsou nebezpečné látky skladovány. Z hlediska využití ploch s rozdílným způsobem využití, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných látek uvažováno. V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány města v jejich dokumentaci. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru města zásadní: o výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné o není přípustná výstavba uzavřených bloků o doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce i v případě zneprůjezdnění části komunikací ve městě a jeho místních částech – komunikace budou v max. míře zaokruhovány o při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (V1 + V2)/2 + 6m, kde V1 + V2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice, o sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů. Místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel - jedná se o zařízení napojená na kanalizaci a vodovod, pro dekontaminační plochy postačí zpevněná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. Zahraboviště - není v řešeném území vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h)

Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území

Na území města a jeho částí nejsou nebezpečné látky skladovány.

39

i)

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru návrhem vodovodní sítě o dimenzi DN 80. Dále mohou být využity pro zabezpečení požární vody stávající i navržené (uvnitř i vně obce) vodní plochy. Protipožární zabezpečení tak bude vyhovovat ČSN 73 0873. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude řešeno dovozem z nezávadného zdroje, zásobování el. energií bude řešeno instalací náhradního zdroje. Popis vodního hospodářství a zásobování energiemi je uveden v Odůvodnění územního plánu – kap. 3.4. Koncepce technické infrastruktury, koncepce rozvoje v textové části ÚP - kap. 4.2. Koncepce technické infrastruktury. j)

Zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení

Pro varování obyvatelstva v případě válečného konfliktu nebo přírodní či ekologické katastrofy je území kompaktní zástavby považováno jako jeden územní celek, pro který bude stanoven způsob varování.

3.10. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Udržitelný rozvoj území, spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. ÚP vytváří podmínky pro vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek; navržená řešení územního plánu a záměry rozvoje jsou v souladu s požadavky obsaženými ve třech pilířích udržitelného rozvoje: •

prostředí – ÚP vytváří územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu města

•

společnost – ÚP vytváří územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem, službami, vzdělávacími zařízeními, splňující základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů

•

hospodářství – ÚP vytváří územně technické podmínky pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu a inovačních technologií

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Řešení územního plánu respektuje historický vývoj území a charakter krajiny. Důraz je kladen na rozvíjení příznivé kvality obytného prostředí v součinnosti s rozvojem a podporou rekreačního potenciálu území. přírodní a kulturní hodnoty území Řešené území se vyznačuje dobrou kvalitou přírodního prostředí. Územní plán respektuje přírodní hodnoty a hodnoty kulturního dědictví, které vystihují charakteristiky, typické pro řešené území. Koncepce vystihuje přírodní potenciál severovýchodní a severní části území, které je součástí CHKO Železné hory a soustřeďuje významné přírodní hodnoty. Zastavitelné plochy a další rozvojové aktivity, které by mohly tento potenciál snížit nejsou v tomto prostoru navrhovány. Územní plán je koncipován se snahou o zachování všech přírodních a kulturních hodnot území: •

s ohledem na jedinečný přírodní potenciál řešeného území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují stávající zastavěné území

ovzduší, hluk •

centrum města je zasaženo dopady hluku a znečištění ovzduší, které je způsobováno průjezdnou dopravou především ze silnice II/345 a II/344 o

ÚP vytváří územní podmínky pro přeložení silnic mimo zastavěné území

40

o

•

podél komunikací II., III. třídy (do doby přeložení) platí omezení definované hranicí negativního vlivu hluku z dopravy pro stavby (stavby pro bydlení, pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobné stavby) včetně chráněného venkovního prostoru

problém znečištění ovzduší z topenišť je nutno řešit důsledným využíváním plynu a využitím obnovitelných zdrojů energie o

ÚP navrhuje zásobováním plynem v místních částech

•

část stávajících a rozvojových ploch výroby, která navazuje na obytné území, byla zařazena do ploch smíšených výrobních, které nepřipouští činnosti, děje a zařízení, narušující svým provozováním a technickým zařízením užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižující kvalitu prostředí souvisejícího území; plochy výroby a skladování jsou soustředěny ve výrobní zóně v dostatečné vzdálenosti od stávajících a navržených ploch bydlení

•

provozovny drobné výroby, jejichž situování je umožněno v rámci jiných ploch (např. ploch smíšených obytných), nesmí dle stanovených podmínek pro využití ploch svým provozováním a technickým zařízením narušit užívání staveb a zařízení ve svém okolí a snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území

•

okolo zemědělských areálů je vymezena limitní hranice negativního vlivu zemědělského areálu pro ochranu okolních ploch bydlení a ploch smíšených obytných, není zakreslena v grafické části dokumentace

voda, půda •

jsou vytvořeny podmínky pro zadržení vody v krajině – protierozní opatření

•

snížením povrchového odtoku dojde k minimalizaci zanášení vodních toků

•

v rámci krajiny je možná revitalizace regulovaných vodních toků – na základě podrobnější dokumentace

•

svažité plochy orné půdy v krajině, na nichž je nutno provést opatření na eliminaci účinků vodní eroze byly vymezeny jako plochy protierozních opatření

SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST Pro udržení a posílení sociální soudržnost jsou vytvářeny tyto podmínky: •

pro stabilizaci počtu obyvatel, zlepšení věkové struktury obyvatelstva a udržení obyvatel ve městě a jeho částech jsou vymezeny nové plochy pro bydlení, výrobu a sport

•

jsou respektovány stabilizované plochy občanského vybavení s důrazem na maximální zachování ploch veřejného občanského vybavení

•

jsou vymezena veřejná prostranství a plochy sídelní zeleně jako místa důležitá pro setkávání, navazování kontaktů

•

v rámci stanovení podmínek pro využití ploch je podpořena kultivace veřejných prostranství

•

pro regeneraci duševních a tělesných sil obyvatel jsou navrženy nové plochy pro sport a rozšíření stávajících areálů, které mohou sloužit organizované i neorganizované tělovýchově

•

navržené účelové komunikace, stezky pro pěší a cyklisty, přispějí k rozšíření nabídky krátkodobé rekreace obyvatel, k možnosti použití kola jako dopravního prostředku do zaměstnání a ke zvýšení turistického ruchu

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ •

ÚP vytváří podmínky pro hospodářský rozvoj: o

stabilizuje a rozvíjí obsluhu území dopravní a technickou infrastrukturou

o o

vymezuje plochy smíšené výrobní a plochy výroby a skladování stabilizuje plochy stávající výrobních areálů

41

o

další možnosti pro podnikání v řešeném území jsou v umožnění podnikat na vlastních pozemcích v rámci zastavěného území a zastavitelných ploch - byly vymezeny plochy smíšené obytné, které umožňují podnikání v oblasti služeb, turistického ruchu, stravování a ubytování, dále podmíněně připouštějí drobnou výrobu

4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v intencích nového stavebního zákona nebylo požadováno.

5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF A PUPFL) 5.1

VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bude provedeno ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a přílohy 3 této vyhlášky a příslušného metodického pokynu. Bonitované půdně ekologické jednotky Zemědělské půdy s vysokou úrovní ochrany (v I. a II. třídě ochrany) jsou v území zastoupeny zejména v západní až jihozápadní části území. Z půdních jednotek jsou zde zastoupeny: Hlavní půdní jednotky: HPJ 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou HPJ 29. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry HPJ 32 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu HPJ 34. Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu HPJ 37. Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách HPJ 40. Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici

42

HPJ 50. Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření HPJ 64. Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité HPJ 67. Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné HPJ 68. Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim HPJ 72 Gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace, údaje o celkovém úhrnu záboru ZPF Vyhodnoceny jsou rozvojové plochy s dopadem do zemědělského půdního fondu – zastavitelné plochy , označené písmenem „Z“ a pořadovým číslem. Rozvojové transformační plochy (přestavbové) nejsou zahrnuty do vyhodnocení. Celkem jsou navrženy 3 přestavbové plochy bez dopadu do ploch ZPF. Označené jsou písmenem „P“ a pořadovým číslem. Lokality záboru ZPF - nezastavitelné plochy - jsou označeny pouze číslicemi. V tabulce obsahující jednotlivé zastavitelné plochy jsou uvedeny všechny rozvojové plochy. Celkové souhrny v tabulce „SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZÁBORU ZPF“ jsou provedeny pro plochy zabírající zemědělskou půdu, a to i pouze částečně. Součástí vyhodnocení jsou i plochy navržené pro specifické funkce zemědělské půdy, které nevyžadují zábor zemědělského půdního fondu. Jedná se o plochy v rámci funkčního typu SM – plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské s využitím: /u – zatravnění v rámci územního systému ekologické stability s ohledem na omezení vzletového prostoru letiště Chotěboř /p – pastevní plochy s možností ohrazení a přístřešku pro chovná zvířata, plochy jsou vymezeny k zastavitelným lokalitám zemědělské výroby VZ. Tab:5-1

navrhovaný způsob využití

výměra celkem

v mimo nezeměd zastavěn zeměděls zastavění ělská ém ká půda území půda území

ZPF v I. nebo II: tř.o.

)*ZZ - zeleň zahrad

7,59

0

7,59

7,21

0,38

3,04

*)SM/p – pastevní areál

24,28

0

24,28

24,28

0

0

*)SM/ú – zalučnění - ÚSES

2,76

0

2,76

2,76

0

0

celekm

34,63

0

34,63

34,25

0,38

3,04

*) – nejedná se o zábor ZPF Celkové souhrny jsou provedeny pro plochy zabírající zemědělskou půdu. označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabelární formě.

43

SOUHRNNÉ ÚDAJE O ZÁBORU ZPF Tab:5-2

navrhovaný způsob využití

v mimo zeměd výměra zastavě zastavě ělská celkem ném ní půda území území

neze měděl ská půda

ZPF v I. nebo II: tř.o.

ZASTAVITELNÉ PLOCHY B - bydlení všeobecné

19,11

1,04

18,07

17,87

0

12,78

BH - bydlení hromadné

0,2

0,2

0

0,2

0

0

BR - bydlení individuální

2,11

2,11

0

2,11

0

0

17

1

16

13

4,1

DU - doprava - účelové komunikace

1,56

0

1,56

1,36

0,2

OK - občanské vybavení - komerční

9,55

0

9,55

8,92

0,63

6,37

OS - tělovýchova a sport

7,76

0,87

6,89

4,62

3,14

0,1

OV - občanské vybavení veřejné

5,05

1,55

3,5

4,55

0,5

RR - rekreace rodinná

7,68

0,26

7,42

7,11

0,57

0

SO - smíšená obytná

45,21

2,43

42,78

44,45

0,76

18,97

SV - smíšená výrobní

6,97

0

6,97

6,75

0,22

4,29

U - veřejná prostranství

0,39

0

0,39

0

0,39

VP - výroba průmyslová

7,13

1,51

5,62

5,89

1,24

2,63

VS – výrobní služby

18,63

0

18,63

16,9

1,73

2,46

VZ – výroba zemědělská

1,44

0

1,44

1,44

0

0,26

ZO – zeleň ostatní

3,59

0

3,59

3,37

0,22

2,53

ZV – zeleň veřejná

11,47

0,41

11,06

10,84

0,63

5,24

SUMA ZASTAVITELNÉ PLOCHY

164,85

11,38

153,47

149,38

14,33

63,710

DS - dopravní stavby

5 0,13

2,95

0

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY SR – plochy smíšené rekreační

1,85

0

1,85

1,85

0

0,51

SR.1 – plochy smíšené rekreační

0,87

0

0,87

0,87

0

0

SR.2 – plochy smíšené rekreační

1,55

0

1,55

1,55

0

0,84

SX – krajinná zeleň

20,65

0

20,65

20,65

0

8,16

E – plochy přírodní

4,00

0

4,00

4,00

0

1,01

L – lesní plochy

2,42

0

2,42

2,42

0

0,2

SUMA NEZASTAVITELNÉ PLOCHY

31,34

0

31,34

31,34

0

10,72

SUMA CEKLKEM

62,68

0

62,68

62,68

0

21,44

Navrhováno je cca 180,72 ha záboru ZPF. Z této sumy připadá na zastavitelné plochy celkem 149,38 ha a na nezastavitelné plochy (návrhové plochy nezastavitelného území) 31,34 ha ZPF

44

Plochy koridorů Vybrané úseky komunikací navrhované k homogenizaci jsou vymezeny jako koridory pro dopravu (DK1-DK4). Tyto koridory jsou součástí vyhodnocení záboru ZPF, jsou uvedeny v tabulkové části na konci kapitoly. Plochy územních rezerv Do rezervních ploch byly zařazeny plochy pro bydlení. Rezervní plochy jsou identifikovány R1 až R5 a nesou součástí sumarizace ploch záboru ZPF. R1 – bydelní

16,25ha

R2 – bydlení

3,01 ha

R3 – výroba

7,11 ha

R4– výroba

2,97 ha

R5– smíšená výroba

2,69 ha

Navržená etapizace Návrh územního plánu vymezuje etapizaci u lokalit č. Z10, Z16, Z26, Z32, Z43, Z178. Tyto plochy jsou zařazeny do II etapy využití a jsou vázány ve využití na podmínky.Podmínky etapizace jsou vymezeny v kapitole 3.2.1 výrokové části v podmínkách využití jednotlivých lokalit. Tab 5-3

výměra celkem

z toho v zastavěném území

mimo zastavěné území

zemědělská půda

nezemědělská půdy

15,59

1,04

14,55

14,55

9,09

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Zemědělská prvovýroba je zaměřena na živočišnou i rostlinnou výrobu. Areály pro zemědělskou výrobu nejsou navrhovaným řešením narušeny. Uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy V řešeném území nejsou zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).. Opatření k zajištění ekologické stability Pro prvky ÚSES nejsou navrhovány rozvojové plochy v rámci nezastavitelných ploch. Realizace interakčních prvků je možná v rámci protierozních opatření, přípustná je v plochách zemědělských a plochách smíšených nezastavěného území. Síť zemědělských účelových komunikací V řešeném území je stabilizovaná síť zemědělských účelových komunikací. Navrhované plochy jsou doplněny návrhem veřejných prostranství a účelových komunikací tak, aby bylo možno zajistit přístup k navazujícím pozemkům zemědělské a lesní půdy, případně byla zajištěna prostupnost krajiny. Při realizaci záměrů je nutno zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny. Investice do půdy V řešeném území jsou realizovány velkoplošné odvodňovací systémy v rozsahu 1822 ha. Rozsah odvodňovací soustavy je patrný z grafické části dokumentace. Do stávajících soustav zasahují významně následující lokality: Z85, Z66, Z61, Z10, Z88, Z89, Z90, Z15, Z16, Z186, Z187, Z26, Z25, Z84, Z141.

45

Při výstavbě je nutno zajistit odvodňovací soustavy takovým způsobem, aby nebyly ohroženy navazující pozemky např. zamokřením, nebo nebyla výstavbou znehodnocena navazující odvodňovací soustava Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami a ve třídě ochrany I a II Variantní řešení nebylo uvažováno. Schválený územní plán sídelního útvaru Chotěboře, včetně jeho změn, byl základem pro zpracování nového územního plánu města. Rozvojové plochy navržené a odsouhlasené v tomto územním plánu jsou převážně zastavěny. Územní plán vychází z koncepce respektování přírodního prostředí údolí Doubravy v severní a severovýchodní části města a rozvoj ploch bydlení, mimo místních částí, v jihozápadním a jižním sektoru. Novým určujícím prvkem je koncepce řešení dopravní infrastruktury, která navrhuje řešení silného provozu přes střed města řešit obchvatem. Plochy pro výrobní aktivity jsou situovány v návaznosti na průmyslovou část města, která je tradičně rozvíjena v jižní a jihovýchodní části zastavěného území. V menší míře je navrženo formou „lehké výroby“, tedy ploch smíšených výrobních rozšíření lokalit v severní části města, právě ve vazbě na nově navrhovaný dopravní skelet stávající výrobní plochy. Dosavadní využití ploch nezemědělské půdy v řešeném území: nezemědělská půda využitelná pro rozvoj zastavitelného území je v řešeném území zastoupena v rámci ploch přestavby P1 a P2 Využití zemědělské půdy na nezastavěných částech stavebních pozemků a enkláv zemědělské půdy v zastavěném území: zemědělská půda na nezastavěných částech stavebních pozemků v místních částech je využívána především jako samozásobitelské zahrady a sady, popřípadě jako sídelní zeleň sloužící ke kvalitnímu obytnému prostředí. Zahuštění zastavěného území na úkor ploch zeleně není v koncepci řešení územního plánu přípustné a tímto by došlo ke snížení kvality obytného území města. Část ploch tohoto typu je v zastavěném území navržena k zástavbě, a to ale pouze pro občanské vybavení. Lokality pro bydlení byly řešeny návrhem ploch koncepčních, ale také dostavby enkláv zemědělské půdy popřípadě proluk. To se týká zejména místních částí. Bez dopadu do ploch ZPF, tedy na nezemědělských půdách, jsou navrženy lokality v celkovém úhrnu 3,58 ha. Jedná se o lokality č: Z141 , Z144 , Z74 , Z193 , Z194 , Z35 , Z52 , Z213 , Z214 , Z215 , Z216 , Z218 , Z221 , Z206 , Z96 , Z103 , Z172 , Z180 , Z181 , Z182 a koridor pro dopravu DK1 (severní úsek). Tyto plochy jsou uvedeny v přehledné tabulce na konci kapitoly, ale nejsou započítány do souhrnné bilance záboru ZPF. Využití ploch získaných odstraněním budov a proluk: Plochy přestavby jsou navrženy. Využití ploch, které byly pro potřeby rozvoje sídla orgánem ochrany ZPF již odsouhlaseny v dosavadní schválené dokumentaci: Plochy odsouhlasené v územně plánovací dokumentaci jsou postupně zastavovány. V tabulkové části na konci kapitoly jsou uvedeny vazby na odsouhlasené lokality v platném územním plánu a jeho změnách. Přehled o využití již odsouhlasených lokalit je patrný též z následující tabulky: Tab:5-4 - Odůvodnění

I.č.

Z9

jednotlivých lokalit s dopadem do ZPF I. nebo II. třídy ochrany ZPF:

navrhovaný způsob využití

B - bydlení všeobecné

výměra z toho celkem ZPF

9,39

z toho v I. nebo II. tř.o.

9,39

7,96

46

Odůvodnění Kapacitní lokalita pro bydlení vycházející z koncepce řešení celého územního plánu preferovat rozvoj města západním a jihozápadním směrem s nerozšiřování zástavby směrem na údolí Doubravy. Lokalita byla v rozsahu cca 1,5 ha odsouhlasena v platném územním plánu pod č. 8 – tato lokalita je již v téměř celém rozsahu zastavěna.

I.č.

navrhovaný způsob využití

výměra z toho celkem ZPF

z toho v I. nebo II. tř.o.

Odůvodnění Navrženo je rozšíření o cca 6,5 ha do prostrou lokality z platného ÚP č. 29R – rezervní plocha. Lokalita je vymezena v rozsahu určeném západním obchvatem města, aby nevznikaly enklávy zemědělské půdy.

Z10

B - bydlení všeobecné

9,72

8,48

4,82

Druhá kapacitní lokalita na jihozápadním okraji města navazuje na již zcela zastavěnou lokalitu č. 30 z platného ÚP. Plocha využívá rezervní lokality č. 31R, vymezena je obdobně jako lokalita č. Z9 po trasu obchvatu města.

Z11

SO - smíšená obytná

1,11

1,11

0,15

Rozsah lokality je respektován z platného ÚP města – lokalita č. 27

Z12

SO - smíšená obytná

2,47

2,47

2,47

Rozsah lokality je respektován z platného ÚP města – lokality č. 23 a 48

0,39

Lokalita navrhuje dostavbu jednostranně obestavěné místní komunikace v jižní části místní části Bílek. Jedná se o enklávu zemědělské půdy mezi zastavěným územím a lesním komplexem navrženou pro dostavbu a pro využití jako zahrady příslušné k plochám bydlení..

0,27

Enkláva zemědělské půdy ve východní části místní části Bílek navazuje na z jižní a západní strany na zastavěné území, ze severní je omezena železniční tratí. Lokalita je navržena s ohledem na efektivní využití území – obestavění místních komunikací.

0,26

Enkláva zemědělské půdy v zastavěném území místní části Klouzovy. Plocha je součástí drobné parcelace a využívá proluk v zastavěném území.

0,63

Enkláva zemědělské půdy v zastavěném území místní části Počátky. Plocha je součástí drobné parcelace v zastavěném území.

Z18

Z22

Z27

Z29

SO - smíšená obytná

SO - smíšená obytná

SO - smíšená obytná

SO - smíšená obytná

0,39

0,27

0,26

0,63

0,39

0,27

0,26

0,63

47

I.č.

navrhovaný způsob využití

výměra z toho celkem ZPF

z toho v I. nebo II. tř.o.

Z30

SO - smíšená obytná

3,32

3,32

2,91

Z32

SO - smíšená obytná

1,53

1,53

1,53

Z48

SO - smíšená obytná

0,30

0,30

0,30

Z49

SO - smíšená obytná

3,59

3,59

3,59

Z53

SO - smíšená obytná

0,21

0,21

0,21

Z54

SO - smíšená obytná

0,54

0,54

0,54

Z55

SO - smíšená obytná

0,53

0,53

0,53

Z56

SO - smíšená obytná

0,70

0,70

0,67

Z57

SO - smíšená obytná

2,02

2,02

2,02

Z58

SO - smíšená obytná

1,39

1,39

1,39

Z60

OV - občanské vybavení veřejné

1,11

1,11

1,11

Z66

OS - tělovýchova a sport

11,00

7,54

1,32

48

Odůvodnění Lokality č. Z30 a Z32 řeší požadavky na rozvoj ploch v území jižně od Chotěboře, v místní části Počátky. Lokality jsou navrženy s ohledem na dobrou konfiguraci prostoru tak, že doplňují přirozený historický půdorys obce o plochy bydlení v jižní části, využívají částečně oboustranného obestavění existujících místních komunikací, nezasahují do velkoplošně obhospodařovaných honů, využívají drobně členěné plochy zemědělské půdy a v případě lokality č. Z30 řeší celou plochu vymezenou trasou navrhovaného obchvatu místní části Počátky. Rozvojové plochy v návaznosti na zastavěné území místní části Střížov. Lokalita č. 49 možnosti obestavění místní komunikace. Kvalita půd je v návaznosti na zastavěné území místní části Střížov vysoká a plochy pro rozvoj není možné v požadovaném rozsahu umístit variantně. Vysoké zastoupení vodních ploch a podmáčených pozemků v návaznosti na ně nelze využít Dostavba podél místní komunikace v místní části Střížov. Lokalita č. Z52 využívá nezemědělskou půdu k zástavbě, lokalita č. Z53 pak doplňuje výstavbu oboustranným dostavěním V návaznosti na místní část Svinný se nenachází zemědělská půdy nižší než II. třídy ochrany. Navrhované lokality zarovnávají zastavěné území místní části a využívají i enkláv zemědělské půdy. Výstavba je navrhována v návaznosti na záhumenní cestu tak, aby co nejméně narušovala a členila bloky zemědělské půdy. Navrhovaný koncepční záměr na plochu sportu a příslušné občanské vybavenosti v západní části Chotěboře. Lokalita navazuje na plochy bydlení (oddělené trasou navrhovaného obchvatu). Území má zajistit dostatečné sportovně rekreační vyžití v západní části

I.č.

navrhovaný způsob využití

výměra z toho celkem ZPF

z toho v I. nebo II. tř.o.

Odůvodnění města, ve které probíhá intenzivní rozvoj bydlení.

Z61

OK - občanské vybavení - komerční

2,39

2,39

1,84

Lokalita odsouhlasená v platném územním plánu částečně pod č. 69 a 70. Navrhováno je rozšíření oproti odsouhlasené ploše z důvodu umístění stavby, která kapacitně svými požadavky převyšuje odsouhlasenou plochu. Území má zajistit dostatečnou občanskou vybavenost v návaznosti na obytné prostředí. Lokalita je zčásti řešena v projednávané změně č. 14 ÚPNSÚ města

Z220

OK - občanské vybavení - komerční

3,64

3,64

1,90

využití území mezi zastavitelnou plochou a trasou obchvatu města

0,12

Lokalita je určená pro vytvoření návsi v místní části Příjemky, která postrádá centrální prostor, předpokládá se zde občanské vybavení komerčního typu (obchod, hostinec, klubovna místní části apod.), veřejná zeleň, parkově upravená.

1,08

Lokalita je určená pro rozšíření stávajícího zařízení pro agroturistiku, spojení ubytování se stravovacím zařízením, chovem koní, výběhy, parkůr a další sportovně rekreační aktivity.

3,27

Lokalita je určená pro rozšíření stávajícího zařízení pro agroturistiku, spojení ubytování se stravovacím zařízením, chovem koní, výběhy, parkůr a další sportovně rekreační aktivity.

0,10

Rozšíření stávajícího areálu pro sport v místní části Rankov. Lokalita je enklávou zemědělské půdy mezi místními komunikacemi

0,08

Enkláva pro rozvoj ploch rodinné rekreace v návaznosti na stávající plochy. Jedná se o enklávu mezi plochami místních komunikací.

1,40

Navrhované plocha pro rodinnou rekreaci v návaznosti na existující enklávy. Plochy reagují na zájem o výstavbu tohoto typu. Plochy v severovýchodní části města jsou využity a územně omezeny zájmy

Z63

Z64

OK - občanské vybavení - komerční

OK - občanské vybavení - komerční

Z65

OK - občanské vybavení - komerční

Z73

OS - tělovýchova a sport

Z76

Z80

RR - rekreace rodinná

RR - rekreace rodinná

1,03

1,08

3,27

0,10

0,16

2,13

0,93

1,08

3,27

0,10

0,16

2,07

49

I.č.

navrhovaný způsob využití

výměra z toho celkem ZPF

z toho v I. nebo II. tř.o.

Odůvodnění ochrany přírody. Navržené plochy tak navazují na již existující ploch jihozápadně od Chotěboře

Z85

SV – smíšená výrobní

4,52

4,50

1,94

Z87

SV – smíšená výrobní

2,35

2,25

2,25

Plochy pro výrobní aktivity jsou situovány v návaznosti na průmyslovou část města, která je tradičně rozvíjena v jižní a jihovýchodní části zastavěného území. V menší míře je navrženo formou „lehké výroby“, tedy ploch smíšených výrobních rozšíření lokalit v severní části města, právě ve vazbě na nově navrhovaný dopravní skelet stávající výrobní plochy. V platném územním plánu byla odsouhlasena jižní část lokality č. Z87 pod č. 1. Rozvoj ploch pro výrobní služby a skladování má přímou vazbu na navrhovanou dopravní obsluhu.

Z88

VP - výroba průmyslová

6,16

6,16

1,43

Plocha je součástí koncepčního řešení rozvojových ploch pro výrobu v jižní, resp. jihovýchodní části města. Přímo navazuje na stávající technickou a dopravní infrastrukturu, a to jak silniční tak železniční.

Z92

VP - výroba průmyslová

1,07

1,07

1,03

Odsouhlasená lokalita v platném ÚP č. 49

1,01

Využití enklávy zemědělské půdy mezi zastavěným územím a komunikací. Navrženo pro potencionální rozvoj zemědělské výroby v návaznosti na stávající zemědělský areál.

Z94

VZ - výroba zemědělská

1,01

1,01

Z98

VZ - výroba zemědělská

0,54

0,54

0,12

Lokalita reaguje na současné potřeby a podnikání v tomto regionu Vysočiny, kde se projevují požadavky na realizace tzv. ekofarem, většinou se jedná o chov koní, s možností ubytování apod.

Z99

VZ - výroba zemědělská

0,56

0,56

0,56

Navrženo pro rozšíření stávajícího areálu zemědělské výroby v místní části Počátky

Z102

VZ - výroba zemědělská

1,04

1,04

1,04

Navrženo pro rozšíření stávajícího areálu zemědělské výroby

Z104

VZ - výroba zemědělská

1,68

1,68

1,11

Navrženo pro rozšíření stávajícího areálu zemědělské výroby v místní části Rankov

50

I.č.

navrhovaný způsob využití

výměra z toho celkem ZPF

z toho v I. nebo II. tř.o.

Z107 U - veřejná prostranství

0,41

0,11

0,06

Z111 U - veřejná prostranství

0,55

0,55

0,55

Z112 U - veřejná prostranství

0,97

0,97

0,82

Z113 U - veřejná prostranství

0,19

0,19

0,19

Z115 U - veřejná prostranství

0,72

0,72

0,63

Z116 U - veřejná prostranství

0,41

0,41

0,06

Z122 U - veřejná prostranství

0,39

0,39

0,20

Z123 U - veřejná prostranství

0,45

0,32

0,13

Z124 U - veřejná prostranství

0,75

0,75

0,75

Z129 U - veřejná prostranství

0,20

0,20

0,20

Z130 U - veřejná prostranství

0,60

0,47

0,47

Z132 U - veřejná prostranství

0,20

0,20

0,10

Z133 U - veřejná prostranství

0,69

0,29

0,26

Z212 U – veřejná prostranství

0,20

0,20

0,20

Z134 DS - dopravní stavby

2,00

1,50

1

Z211 DS - dopravní stavby

13,00

11,00

4,00

DK1 až DK4

DS - dopravní stavby

11,50

9,60

2,10

Z154 ZO - zeleň ostatní

1,73

1,73

1,48

Z158 ZO - zeleň ostatní

1,73

1,73

0,19

Z159 ZO - zeleň ostatní

0,21

0,21

0,21

Z171 ZO - zeleň ostatní

0,15

0,15

0,15

Z173 ZO - zeleň ostatní

0,24

0,24

0,24

Z174 ZO - zeleň ostatní

0,06

0,06

0,04

Z175 ZO - zeleň ostatní

1,03

0,81

0,98

Z178 ZO - zeleň ostatní

0,16

0,16

0,08

Z179 ZO - zeleň ostatní

0,22

0,22

0,22

Z183 ZO - zeleň ostatní

0,05

0,05

0,05

Z201 ZO - zeleň ostatní

0,05

0,05

0,05

Z219 ZO - zeleň ostatní

1,48

1,40

1,24

Z203 SO - smíšená obytná

0,13

0,13

0,13

51

Odůvodnění

plochy veřejných prostranství související se zajištěním přístupu a obsluhy území. Jsou vázány vždy na příslušnou lokalitu.

Koncepční záměr na západní obchvat města – vazba na nadřazenou dokumentaci homogenizace komunikací I. a II. třídy v katastru obce. Navrženy jsou úpravy a zlepšení parametrů komunikací (šířka, úprava napojení a křižovatek) Uvažováno je s vylepšením parametrů v osách stávajících komunikací a obchvatem Počátek.

plochy zeleně ostatní – zejména izolační funkce sídelní zeleně. Jsou vázány vždy na příslušnou lokalitu, kterou mají ochránit od rušivých vlivů dopravy, plochy výroby apod..

dostavba enklávy v návaznosti na zastavěné území obce

I.č.

navrhovaný způsob využití

výměra z toho celkem ZPF

z toho v I. nebo II. tř.o.

Odůvodnění enkláva zemědělské půdy v jihovýchodní části zastavěného území Chotěboře navazující na zastavěné území a železniční trať.

Z207 VS – výrobní služby

0,26

0,26

0,26

1

SX - krajinná zeleň

0,79

0,79

0,21

2

SX - krajinná zeleň

3,20

3,20

0,34

3

SX - krajinná zeleň

2,86

2,86

2,41

4

SX - krajinná zeleň

1,06

1,06

0,96

5

SX - krajinná zeleň

1,73

1,73

1,73

6

SX - krajinná zeleň

1,54

1,54

0,30

9

SX - krajinná zeleň

1,04

1,04

1,04

10

SX - krajinná zeleň

1,53

1,53

1,17

11

E - plochy přírodní

4,00

4,00

1,01

12

SR - plochy smíšené rekreační

0,88

0,88

0,51

plochy pro rekreační aktivity bez možnosti výstavby objektů – nezastavitelné

15

L - lesní plochy

1,69

1,69

0,20

Zalesnění

19

SX - krajinná zeleň

0,50

0,50

0,09

neexistující skladebné části ÚSES

23

SX - krajinná zeleň

2,33

2,33

2,00

neexistující skladebné části ÚSES posílení zeleně v návaznosti na zastavěné území Chotěboře v CHKO – přechod zastavěného území do krajiny – zeleň

25

SX - krajinná zeleň

0,16

0,16

0,07

28

SR.2

1,55

1,55

0,84

neexistující skladebné části ÚSES

Důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF, kterým by měla být s ohledem na § 2 zákona č. 114/1992 Sb. V platném znění co nejméně narušena krajina a její funkce: navrhované plochy zástavby neznemožňují obhospodařování a údržbu zemědělských ploch. Plochy pro rozvoj bydlení a výrobních aktivit jsou umístěny v návaznosti na současně zastavěné území sídla. Nejsou vytvářeny samostatné enklávy osídlení. Prostupnost krajiny je řešena vymezením účelových ploch pro dopravu, případě návrhem veřejných prostranství v rámci zastavitelného území.

Ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů a stávajících melioračních zařízení v území: v řešení návrhu územního plánu nejsou navrhovány žádné zásadní změny hydrologických a odtokových poměrů. Odtokové poměry v jednotlivých rozvojových lokalitách budou částečně ovlivněny výstavbou samotnou, k jinému ovlivnění nedojde. Dešťové vody ze zpevněných ploch budou odváděny dešťovou kanalizací, na pozemcích bude zajištěna maximální kumulace dešťových vod pro zachování retenční schopnosti krajiny, tuto problematiku je třeba dořešit v podrobnější dokumentaci.

Kvalita zemědělské půdy dle BPEJ a tříd ochrany: je uvedena v přiložené tabulkové části

52

5.2. VYHODNOCENÍ ZÁBORU POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Všeobecné údaje o lesích Výměra a rozložení lesů v území, lesnatost Lesnatost v území je průměrná. V širším územním obvodu je zastoupení lesních porostů vysoké, je soustředěno do větších lesních celků na západní, severní i východní hranici území. Členění lesů podle kategorií V řešeném území jsou zastoupeny lesy hospodářské a lesy ochranné(v údolí Doubravy). Lesy zvláštního určení se nacházejí severně od Chotěboře v rámci území CHKO Železné hory. Součástí lesa zvláštního určení je vymezena i část lesního komplexu Bílek na jihovýchodě - bývalý vojenský muniční sklad. Lesy ochranné nebo lesy zvláštního určení nejsou dotčeny záborem PUPFL. Věková a druhová skladba Převažují středněvěké porosty s proměnnou druhovou skladbou. Převažují porosty smrku a borovice, s porostními skupinami s druhově pestrým zastoupením přírodě blízké dřevinné skladby. Navrhovaná opatření, vyhodnocení Koridory pro dopravu DK1, DK3, DK4 a dopravní stavby - Z134, Z211 (DS - dopravní stavby) Navrhované koridory pro dopravu – úpravu trasování komunikace I/34, II,345 a II/351. Nové úseky komunikací jsou navrhovány mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa. Potenciální zábor PUPFL je tak možný v případě optimalizace a úprav komunikací v trase stávajících těles. Trasa je vyjádřena plochou pro dopravu (Z134) popřípadě koridorem DK1-DK4, ve které je možné plánovanou stavbu resp rekonstrukci umístit. Reálná odhadovaná plocha záboru půdního fondu je vyčíslená v následující tabulce. Navrhován je trvalý zábor PUPFL pro dopravní stavbu. Zásah navrhovaného rozsahu nenaruší stabilitu porostů, předpokládá se maximálně odtěžení části porostů navazujících na stávající komunikace. Z145 (TI - technická infrastruktura) – návrh na rozšíření areálu čistírny odpadních vod Z192 – (DU - doprava - účelové komunikace) – obslužná komunikace podél vlečky v jihovýchodní části katastru. Zásah navrhovaného rozsahu nenaruší stabilitu porostů, předpokládá se maximálně odtěžení části porostů navazujících na stávající komunikace. P2 - Na základě vyhodnocení pořizovatele bylo, na úkor původně vymezených lesních pozemků, vymezeno zastavěné území (plochy VS ) i v prostoru vstupního areálu bývalého vojenského prostoru Bílek. Vymezena byla plocha přestavby P2, která zahrnuje bývalý vstupní areál Vojenských lesů – celková rozloha 2.64 ha. Z této výměry, dle katastru nemovitostí, zahrnují stávající budovy a komunikace plochu 1,51 ha. Plocha PUPFL vymezená v rámci plochy přestavby tak činí 1,13 ha. Podíl vzrostlých lesních porostů je v tomto prostoru minimální, jedná se o izolované skupinky porostů mezi jednotlivými budovami. Nezpevněné plochy v severní a severozápadní části nejsou zalesněny, proto zábor ZPF nebude mít negativní dopad na navazující porosty. Tab:5-5

číslo lokality

Z134 Z211

funkční typ

kategorie lesa

dotčené lesní porosty – LČR oddělení

DS stavby

dopravní hospodářský

DS stavby

dopravní hospodářský

-

Díl

-

porostní skupina

-

LT

3S1

požadovaná záboru(ha)

0,50 0,10

53

výměra

DK4

DK3

DK1 jižní část DK1 severní část

DS stavby

dopravní hospodářský

DS - dopravní stavby

0,25 3L2, 5O1, 5O6, 5S1, 5S6, 5V9, 5D5, 5K1, 5K6, 5P1

hospodářský

349

F

4

DS stavby

dopravní hospodářský

122

B

2a,12

DS stavby

dopravní hospodářský

122

D

10b, 2b

120

B

6a

hospodářský

-

-

6H1, 5S1

0,30

0,32

Z145

TI - technická infrastruktura

Z192

DU – doprava – hospodářský účelová komunikace

0,22

P2

plocha výroby

1,13

CELKEM

-

6I3, 6H1

1,00

0,39

4,21

Vymezení staveb veřejně prospěšných Lokality záboru PUFFL pro dopravní stavby a technickou infrastrukturu jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby.

54

Tab:5-6

Tabelární vyhodnocení jednotlivých lokalit

Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 Z7 Z8

BR - bydlení individuální BR - bydlení individuální BR - bydlení individuální BR - bydlení individuální BH - bydlení hromadné

Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř

1,03 0,26 0,23 0,09 0,20

Z9

B - bydlení všeobecné

Chotěboř

9,39 0,00 9,39

Z10

B - bydlení všeobecné

Chotěboř

1,03 0,26 0,23 0,09 0,20

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

9,72 1,04 8,68

BPEJ / třída ochrany

Zahrada, sad TTP TTP Sad Zahrada

1,03 0,26 0,23 0,09 0,20

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

7.29.14/III. 7.50.01/III. 7.50.11/III. 7.32.14/IV. 7.50.11/III.

orná půda

9,39

0,00

7.29.01/I. 7.32.14/IV.

orná půda

8,48

0,00

Z11

SO - smíšená obytná

Chotěboř

1,11 0,00 1,11

orná půda

1,11

0,00

Z12 Z13 Z14

SO - smíšená obytná

Chotěboř

2,47 0,00 2,47

orná půda

2,47

0,00

6,99

0,00

3,57

0,00

Z15

SO - smíšená obytná

Bílek

6,99 0,00 6,99

orná půda,TTP

Z16

SO - smíšená obytná

Bílek

3,57 0,00 3,57

TTP

55

7.29.01/I. 7.50.01/III. 7.32.11/II. 7.32.14/IV. 7.29.11/I.

7.29.14/III. 7.67.01/V. 7.50.11/III. 7.50.01/III. 7.50.01/III. 7.29.14/III.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

katastrální území

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

navrhovaný způsob využití

dotčené druhy pozemků

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka

dotčení ploch PUPFL

Etapa

č. 22

4,82

č.61 cca6,5 ha odsouhlaseno pod č. 29F cca 4 ha odsouhlaseno pod č. 31R

0,15 2,47

č.27 č.23, 48

7,96

II. etapa

II. etapa

Z17

SO - smíšená obytná

Bílek

0,95 0,00 0,95

Z18

SO - smíšená obytná

Bílek

0,39 0,00 0,39

SO - smíšená obytná

Bílek

2,04 0,00 2,04

SO - smíšená obytná

Bílek

SO - smíšená obytná

Z25

Orná půda,TTP Orná půda,TTP

BPEJ / třída ochrany

0,95

0,00

0,39

0,00

orná půda,TTP

2,04

0,00

7.29.14/III. 7.50.11/III.

0,27 0,00 0,27

orná půda

0,27

0,00

7.25.11/II.

Dobkov

1,03 0,00 1,03

TTP, zahrada

1,03

0,00

SO - smíšená obytná

Dobkov

0,16 0,00 0,16

TTP

0,16

0,00

Z26

SO - smíšená obytná

Dobkov

1,96 0,00 1,96

1,96

0,00

8.67.01/V. 8.67.01/V. 8.50.11/IV. 8.50.01/III. 8.50.11/III.

Z27

SO - smíšená obytná

Klouzovy

0,26 0,26 0,00

0,26

0,00

Z28

SO - smíšená obytná

Klouzovy

1,27 0,00 1,27

1,27

0,00

Z29

SO - smíšená obytná

Počátky

0,63 0,63 0,00

0,63

0,00

Z30

SO - smíšená obytná

Počátky

3,71 0,00 3,71

3,71

0,00

Z31

SO - smíšená obytná

Počátky

0,45 0,00 0,45

0,45

0,00

Z32

SO - smíšená obytná

Počátky

1,53 0,00 1,53

1,53

0,00

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

dotčené druhy pozemků

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka

dotčení ploch PUPFL

Etapa

7.29.14/III. 7.29.11/I.

0,39

Z19 Z20 Z21 Z22 Z23 Z24

orná půda, TTP zahrada, orná půda zahrada, orná půda, sad zahrada orná půda, TTP orná půda, TTP orná půda, TTP

Z33

56

7.29.01/I. 7.65.01/V. 7.50.01/III. 8.34.21/I. 8.34.01/I. 8.50.11/IV.

0,27

II. etapa 0,26

0,63 3,27

8.68.01/V. 8.34.21/I.

1,53

II. etapa

SO - smíšená obytná

Příjemky

0,33 0,00 0,33

neplodná půda

0,00

0,33

Z36

SO - smíšená obytná

Příjemky

0,88 0,44 0,44

zahrada, TTP

0,88

0,00

Z37 Z38 Z39

SO - smíšená obytná SO - smíšená obytná SO - smíšená obytná

Příjemky Příjemky Příjemky

0,22 0,00 0,22 0,06 0,06 0,00 0,03 0,00 0,03

TTP TTP TTP

0,22 0,06 0,03

0,00 0,00 0,00

Z40

SO - smíšená obytná

Příjemky

0,06 0,00 0,06

TTP

0,06

0,00

Z41 Z42

SO - smíšená obytná SO - smíšená obytná

Příjemky Příjemky

1,48 0,00 1,48 0,25 0,17 0,08

TTP TTP

1,48 0,07

0,00 0,18

Z43

SO - smíšená obytná

Příjemky

0,97 0,00 0,97

orná půda

0,97

0,00

Z44

SO - smíšená obytná

Rankov

0,14 0,00 0,14

orná půda

0,14

0,00

Z45 Z46 Z47

SO - smíšená obytná SO - smíšená obytná

Rankov Rankov

0,72 0,00 0,72 1,25 0,00 1,25

TTP TTP

0,72 0,67

0,00 0,58

Z48

SO - smíšená obytná

Střížov

0,30 0,00 0,30

orná půda

0,30

0,00

Z49

SO - smíšená obytná

Střížov

3,59 0,00 3,59

orná půda

3,59

0,00

Z50 Z51

SO - smíšená obytná

Střížov

0,34 0,00 0,34

TTP

0,34

0,00

BPEJ / třída ochrany

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

dotčené druhy pozemků

Z35

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

Identifikace v grafické části

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka

dotčení ploch PUPFL

Etapa

Z34

57

nejedná se o zábor ZPF 8.67.01/V. 8.50.01/III. 8.50.01/III. 8.67.01/V. 8.50.01/III. 8.67.01/V. 8.50.01/III. 8.50.01/III. 8.34.04/II. 8.34.04/II. 8.50.01/III. 8.34.24/III. 8.34.44/V. 8.50.11/IV.

0,62

8.50.11/IV. 8.34.24/III. 8.34.21/I. 8.34.01/I. 8.34.31/II. 8.34.04/II. 8.34.21/I. 8.67.01/V.

0,30 3,59

II. etapa

Střížov

0,30 0,00 0,30

Z53

SO - smíšená obytná

Střížov

0,21 0,00 0,21

orná půda

0,21

0,00

Z54 Z55

SO - smíšená obytná SO - smíšená obytná

Svinný Svinný

0,54 0,00 0,54 0,53 0,00 0,53

orná půda orná půda

0,54 0,53

0,00 0,00

Z56

SO - smíšená obytná

Svinný

0,70 0,70 0,00

zahrada, TTP

0,70

0,00

Z57

SO - smíšená obytná

Svinný

2,02 0,00 2,02

orná půda

2,02

0,00

Z58

SO - smíšená obytná

Svinný

1,39 0,00 1,39

zahrada,TTP

1,39

0,00

Chotěboř

1,55 1,55 0,00

TTP

1,05

0,50

Chotěboř

1,11 0,00 1,11

TTP

1,11

0

Chotěboř

2,39 0,00 2,39

orná půda

2,39

0,00

Chotěboř

0,53 0,00 0,53

neplodná půda

0,00

0,53

Příjemky

1,03 0,00 1,03

TTP

0,93

0,10

Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66

OV - občanské vybavení veřejné OV - občanské vybavení veřejné OK - občanské vybavení – komerční OK - občanské vybavení – komerční OK - občanské vybavení – komerční OK - občanské vybavení – komerční OK - občanské vybavení – komerční OS - tělovýchova a sport

katastrální území

Střížov

1,08 0,00 1,08

Střížov

3,27 0,00 3,27

Chotěboř

5,24 0,00 5,24

orná půda orná půda, TTP TTP

58

0,00

0,30

1,08

0,00

3,27

0,00

3,22

2,02

BPEJ / třída ochrany

8.21.01/I. 8.34.21/I. 7.29.01/I. 7.29.01/I. 8.34.01/I. 8.34.21/I. 8.67.01/V. 8.34.01/I. 8.34.01/I. 8.34.21/I.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

SO - smíšená obytná

navrhovaný způsob využití

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

dotčené druhy pozemků

Z52

neplodná půda

Identifikace v grafické části

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka nejedná se o zábor ZPF

0,21 0,54 0,53

0,67 2,02 1,39

7.50.11/III. 7.29.01/I. 7.29.01/I. 7.50.01/III.

1,84

8.34.04/II. 8.67.01/V. 8.50.01/III.

0,12

8.34.21/I. 8.34.21/I. 8.50.11/III. 7.50.11/III.

1,11

1,08 3,27

část č. 69, 70

dotčení ploch PUPFL

Etapa

OS - tělovýchova a sport OS - tělovýchova a sport OS - tělovýchova a sport OS - tělovýchova a sport OS - tělovýchova a sport

Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř Bílek

Z72

OS - tělovýchova a sport

Dobkov

Z73

OS - tělovýchova a sport OH - občanské vybavení veřejná pohřebiště

Rankov

Z74

Střížov

0,40 0,15 0,30 0,42 0,24

0,00 0,15 0,30 0,42 0,00

0,40 0,00 0,00 0,00 0,24

TTP TTP zahrada TTP TTP orná půda, 0,25 0,00 0,25 TTP 0,10 0,00 0,10 TTP neplodná 0,17 0,00 0,17 půda

0,25 0,13 0,01 0,42 0,24 0,25

0,15 0,02 0,29 0,00 0,00 0,00

0,10

0,00

0,00

0,17

BPEJ / třída ochrany 7.65.01/V. 7.67.01/V. 7.50.11/III. 7.50.11/III. 7.50.11/III. 7.29.44/V.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

Z67 Z68 Z69 Z70 Z71

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

dotčené druhy pozemků

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka

7.50.01/III. 8.34.04/II.

0,10 nejedná se o zábor ZPF

Z75 Z76 7.50.11/III. 7.50.01/III. 7.29.14/III. 7.37.01/V. 7.50.01/III.

Z77

RR - rekreace rodinná

Chotěboř

1,29 0,00 1,29

TTP

1,29

0,00

Z78

RR - rekreace rodinná

Chotěboř

0,26 0,26 0,00

sad

0,26

0,00

Z79

RR - rekreace rodinná

Chotěboř

0,78 0,00 0,78

TTP

0,78

0,00

RR - rekreace rodinná RR - rekreace rodinná

Chotěboř Chotěboř

0,80 0,00 0,80 0,34 0,00 0,34

TTP zahrada

0,80 0,34

0,00 0,00

7.72.01/V. 7.72.01/V.

Z85

SV - smíšená výrobní

Chotěboř

4,62 0,00 4,62

orná půda

4,50

0,12

7.29.11/I. 7.29.14/III.

Z86 Z87

SV - smíšená výrobní

Chotěboř

2,35 0,00 2,35

TTP

2,25

0,10

7.29.11/I.

Z80 Z81 Z82 Z83 Z84

59

1,94 2,25

cca 0,80 ha

dotčení ploch PUPFL

Etapa

Z88

VP - výroba průmyslová

Chotěboř

6,16 0,00 6,16

Z89

VP - výroba průmyslová

Chotěboř

3,87 0,00 3,87

Z90

RR - rekreace rodinná

Chotěboř

3,74 0,00 3,74

Z91

VP - výroba průmyslová

Chotěboř

Z92

VP - výroba průmyslová

Z93 Z94 Z95

orná půda

orná půda

6,16

0,00

3,87

0,00

BPEJ / třída ochrany

7.50.01/III. 7.29.01/I. 7.29.04/II. 7.29.14/III. 7.50.01/III. 7.29.14/III. 7.50.01/III. 7.29.14/III. 7.50.01/III. 7.29.11/I. 7.50.01/III. 7.37.16/V. 7.29.11/I. 7.32.14/IV.

3,17

0,57

0,64 0,00 0,64

orná půda, sad TTP

0,64

0,00

Chotěboř

1,07 0,00 1,07

orná půda

1,07

0,00

VZ - výroba zemědělská VZ - výroba zemědělská VS - výrobní služby

Chotěboř Chotěboř Chotěboř

0,49 0,00 0,49 0,86 0,00 0,86 0,86 0,00 0,86

0,27 0,86 0,86

0,22 0,00 0,00

Z96

VP - výroba průmyslová

Chotěboř

0,14 0,14 0,00

0,00

0,14

Z97

VS - výrobní služby

Bílek

0,32 0,00 0,32

TTP TTP TTP neplodná půda orná půda, TTP

0,32

0,00

7.29.14/III. 7.29.44/V.

VZ - výroba zemědělská

Počátky

0,56 0,00 0,56

orná půda

0,56

0,00

8.34.21/I. 8.64.01/II.

VP - výroba průmyslová

Chotěboř

1,92 0,00 1,92

TTP

0,19

1,73

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

dotčené druhy pozemků

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka odsouhlaseno pod č. č.1

II. etapa

1,03

č.49

0,86 č.32 nejedná se o zábor ZPF

0,56

Z100 Z101

8.50.01/III. Z102

60

Etapa

1,43

Z98 Z99

dotčení ploch PUPFL

cca 1,45 ha odsouhlaseno pod č. 50

Chotěboř

0,93 0,00 0,93

Z104

VZ - výroba zemědělská

Rankov

1,68 0,00 1,68

orná půda

1,68

0,00

Z105 Z106

SO - smíšená obytná

Střížov

0,14 0,10 0,04

TTP

0,14

0,00

Z107

U - veřejná prostranství

Chotěboř

0,41 0,25 0,16

TTP

0,11

0,30

U - veřejná prostranství U - veřejná prostranství

Chotěboř Chotěboř

0,03 0,00 0,03 0,39 0 0,39

TTP TTP

0,03 0,39

0,00 0

7.50.11/III. 7.50.11/III.

U - veřejná prostranství U - veřejná prostranství U - veřejná prostranství

Chotěboř Chotěboř Chotěboř

0,14 0,14 0,00 0,19 0,00 0,19 0,26 0,18 0,08

orná půda orná půda TTP

0,14 0,19 0,18

0,00 0,00 0,08

U - veřejná prostranství

Chotěboř

0,72 0,00 0,72

orná půda

0,72

0,00

7.29.01/I. 7.29.01/I. 7.50.01/III. 7.29.11/I. 7.50.01/III.

Z108 Z109 Z110 Z111 Z112 Z113 Z114 Z115

katastrální území

0,00

0,93

BPEJ / třída ochrany

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

VZ - výroba zemědělská

navrhovaný způsob využití

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

dotčené druhy pozemků

Z103

neplodná půda

Identifikace v grafické části

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

8.34.01/I. 8.34.24/III.

1,11

8.67.01/V. 7.29.11/I. 7.29.14/III.

0,06

poznámka nejedná se o zábor ZPF

neobsazeno

Z116 Z117

U - veřejná prostranství

Bílek

1,00 0,00 1,00

Z118 Z119 Z120 Z121 Z122

U - veřejná prostranství U - veřejná prostranství U - veřejná prostranství U - veřejná prostranství

Bílek Bílek Dobkov Dobkov

0,23 0,09 0,01 0,20

0,03 0,06 0,00 0,00

0,20 0,03 0,01 0,20

TTP

1,00

0,00

TTP orná půda TTP orná půda

0,23 0,03 0,01 0,20

0,00 0,06 0,00 0,00

61

7.50.11/III. 7.29.14/III. 7.67.01/V. 7.50.01/III. 7.29.14/III. 7.29.11/I. 8.67.01/V. 7.50.01/III.

0,14 0,19

0,63

dotčení ploch PUPFL

Etapa

Z123

U - veřejná prostranství

Počátky

0,45 0,12 0,33

Z124

U - veřejná prostranství

Počátky

0,75 0,00 0,75

Z125 Z126

U - veřejná prostranství

Příjemky

0,04 0,00 0,04

orná půda, TTP orná půda, TTP TTP

Z127

U - veřejná prostranství

Rankov

0,18 0,06 0,12

Z128 Z129

U - veřejná prostranství

Rankov

Z130

U - veřejná prostranství

Z131

0,32

0,13

0,75

0,00

0,04

0,00

TTP

0,10

0,08

0,15 0,05 0,10

TTP

0,15

0,00

Střížov

0,30 0,13 0,17

orná půda

0,17

0,13

U - veřejná prostranství

Střížov

0,12 0,11 0,01

0,12

0,00

Z132

U - veřejná prostranství

Střížov

0,20 0,00 0,20

TTP TTP, orná půda

0,20

0,00

Z133

U - veřejná prostranství

Svinný

0,69 0,32 0,37

0,29

0,40

Z134

DS - dopravní stavby

Chotěboř

2,00

0

2,00

orná půda, TTP

orná půda, TTP

1,50

2,50

BPEJ / třída ochrany 8.34.01/I. 8.34.21/I. 8.64.01/II. 8.67.01/V.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

dotčené druhy pozemků

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka

dotčení ploch PUPFL

0,13 0,75

8.34.24/III 8.50.11/IV. 8.34.24/III. 8.34.31/II. 8.34.04/II. 8.34.21/I. 8.67.01/V. 8.34.21/I. 8.50.11/IV. 7.67.01/V. 8.34.01/I. 8.34.21/I. 8.34.21/I. 7.29.14/III. 7.29.01/I. 7.67.01/V. 7.29.14/III. 7.29.01/I.

0,17

0,10

0,26

1

koridor pro dopravu celkem- 4,17 ha

Z135 Z139

DS - dopravní stavby

Bílek

2,00 0,00 2,00

TTP

62

0,50

1,50

7.50.01/III.

koridor pro dopravu

Zábor PUPFL

Etapa

neplodná půda

0,00

0,55

orná půda

0,16

0

0,00

0,05

0,00

0,39

orná půda

0,39

0,00

1,33 0,00 1,33

orná půda

1,33

0,00

Bílek

1,53 0,00 1,53

orná půda

1,53

0,00

ZZ - zeleň zahrad

Počátky

0,17 0,00 0,17

TTP

0,17

0,00

ZZ - zeleň zahrad

Počátky

0,45 0,00 0,45

TTP

0,45

0,00

2,95

0,00

0,39

0,38

katastrální území

Z141

DP - doprava - parkování

Střížov

Z142

DU - doprava - účelové komunikace

Chotěboř, 0,16 Příjemky, Bílek

Z144

DU - doprava - účelové komunikace

Střížov

0,05 0,00 0,05

Z145

TI - technická infrastruktura

Chotěboř

0,39 0,00 0,39

Z146

ZZ - zeleň zahrad

Bílek

0,39 0,00 0,39

Z147

ZZ - zeleň zahrad

Bílek

Z148

ZZ - zeleň zahrad

Z149 Z150

BPEJ / třída ochrany

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

dotčené druhy pozemků

0,55 0,00 0,55

navrhovaný způsob využití

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

poznámka celkem- 11,70 ha

dotčení ploch PUPFL

Z140

0

0,16

nejedná se o zábor ZPF 7.50.01/III.

Z143 neplodná půda neplodná půda

Z151

ZZ - zeleň zahrad

Příjemky

2,95 0,00 2,95

orná půda, TTP

Z152

ZZ - zeleň zahrad

Rankov

0,77 0,00 0,77

orná půda

63

nejedná se o zábor ZPF odsouhlaseno Zábor pod č. 20 PUPFL 7.29.14/III. 7.67.01/V. 7.29.14/III. 7.67.01/V. 7.50.11/III. 7.50.11/III. 7.29.11/I. 8.67.01/V. 8.34.21/I. 8.67.01/V. 8.34.21/I. 8.64.01/II. 8.34.01/I. 8.50.01/III. 8.50.11/IV. 8.34.01/I.

0,80 0,04

0,35 1,64 0,21

Etapa

ZO - zeleň ostatní

Chotěboř

1,60 0,00 1,60

TTP

1,60

0,00

Z154

ZO - zeleň ostatní

Chotěboř

1,73 0,00 1,73

orná půda

1,73

0,00

Z155 Z156 Z157 Z158 Z159 Z160

ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní

Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř Chotěboř

0,05 0,35 0,19 0,21 0,17

zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda

0,01 0,35 0,19 0,21 0,17

0,04 0 0,00 0,00 0,00

Z161

ZO - zeleň ostatní

Chotěboř

0,05 0,00 0,05

TTP

0,05

0,00

Z162 Z163 Z164 Z165 Z166 Z167 Z168 Z169 Z170 Z171

ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní

Chotěboř Bílek Bílek Bílek Bílek

0,25 0,23 0,06 0,28 0,11

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,25 0,23 0,06 0,28 0,11

orná půda TTP TTP TTP orná půda

0,25 0,08 0,06 0,28 0,11

0,00 0,15 0,00 0,00 0,00

7.50.11/III. 7.29.14/III. 7.29.01/I. 7.29.01/I. 7.29.14/III. 7.50.01/III. 7.67.01/V. 7.29.11/I. 7.29.14/III. 7.50.11/III. 7.29.14/III. 7.29.14/III.

ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní

Dobkov Dobkov Dobkov Počátky

0,68 0,81 0,07 0,15

0,00 0,00 0,00 0,00

0,68 0,81 0,07 0,15

TTP TTP zahrada TTP

0,68 0,81 0,07 0,15

0,00 0,00 0,00 0,00

7.68.11/V. 7.67.01/V. 8.67.01/V. 8.64.01/II.

Z172

ZO - zeleň ostatní

Počátky

0,23 0,00 0,23

nezem.

0,00

0,23

Z173

ZO - zeleň ostatní

Počátky

0,24 0,00 0,24

orná půda

0,24

0,00

Z174

ZO - zeleň ostatní

Počátky

0,06 0,00 0,06

orná půda

0,06

0,00

0,05 0 0,00 0,00 0,00

0,00 0,35 0,19 0,21 0,17

64

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

dotčené druhy pozemků

Z153

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

Identifikace v grafické části

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

BPEJ / třída ochrany 7.50.11/III. 7.29.14/III. 7.29.01/I. 1,48 7.32.14/IV.

poznámka

0,19 0,21 0,17

0,25

0,15 nejedná se o zábor ZPF

8.34.04/II. 8.34.01/I. 8.50.11/IV.

0,24 0,04

dotčení ploch PUPFL

Etapa

ZO - zeleň ostatní

Příjemky

1,03 0,22 0,81

TTP, orná půda

0,81

0,22

Z176

ZO - zeleň ostatní

Příjemky

0,84 0,00 0,84

TTP

0,84

0,00

Z177

ZO - zeleň ostatní

Příjemky

0,14 0,00 0,14

TTP

0,14

0,00

Z178

ZO - zeleň ostatní

Příjemky

0,16 0,00 0,16

orná půda

0,16

0,00

Z180

ZO - zeleň ostatní

Rankov

0,03 0,03 0,00

0,00

0,03

Z181

ZO - zeleň ostatní

Střížov

0,14 0,14 0,00

0,00

0,14

Z182

ZO - zeleň ostatní

Střížov

0,20 0,00 0,20

Z183 Z184 Z185 Z186 Z187 Z188 Z189 Z190 Z191

ZO - zeleň ostatní ZO - zeleň ostatní

Střížov Střížov

0,05 0,00 0,05 0,12 0,00 0,12

BR - bydlení individuální BR - bydlení individuální

Chotěboř Chotěboř

0,32 0,32 0,18 0,18

DU - doprava - účelové komunikace

Chotěboř, Bílek,

1,40

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

dotčené druhy pozemků

Z175

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

Identifikace v grafické části

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

BPEJ / třída ochrany 8.34.01/I. 8.50.01/IV. 8.34.04/II. 8.34.01/I. 0,98 8.67.01/V. 8.50.01/III. 8.50.01/III. 8.50.01/III. 8.34.01/II. 0,08

poznámka

Z192

0

0,00

0,20

0,05 0,12

0,00 0,00

8.34.21/I. 8.67.01/.V.

0 0

TTP TTP

0,32 0,18

0,00 0,00

7.50.11/III. 7.50.11/III.

1,40

orná půda, TTP

1,20

0,20

7.67.01/V. 8.50.11/IV.

65

Etapa

II. etapa

Z179 neplodná půda neplodná půda neplodná půda orná půda TTP

dotčení ploch PUPFL

nejedná se o zábor ZPF nejedná se o zábor ZPF nejedná se o zábor ZPF 0,05

zábor PUPFL

Z193

SC – smíšená funkce centra Chotěboř

0,02 0,02

0

Z194

SC – smíšená funkce centra Chotěboř

0,01 0,01

0

neplodná půda neplodná půda

0

0,02

0

0,01

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území Příjemky

dotčené druhy pozemků

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

BPEJ / třída ochrany 7.50.01/III. 7.64.01/II. 7.47.00/II. 0,13

poznámka

nejedná se o zábor ZPF nejedná se o zábor ZPF

Z195 Z196

Z197

VP - výroba průmyslová

Chotěboř

4,97

4,97

orná půda

4,97

0

7.29.14/III.

Chotěboř Chotěboř Chotěboř Klouzovy Dobkov Příjemky

0,14 0,08 0,06 0,47 0 0,47 0,22 0,06 0,16 0,07 0,07 0 0,13 0 0,13 0,40 0 0,40

TTP orná půda TTP zahrada orná půda orná půda

0,06 0,47 0,16 0,07 0,13 0,40

0,08 0,00 0,06 0 0 0

0,13 0,06 0,07

TTP

0,07

0,06

7.50.11/III. 7.50.11/III. 7.29.11/I. 7.50.11/III. 8.34.21/I. 8.50.01/III. 7.29.14/III. 7.50.01/III.

neplodná půda

0,00

0,04

Z198 Z199 Z200 Z201 Z202 Z203 Z204

ZO - zeleň ostatní RR - rekreace rodinná ZO - zeleň ostatní SO – smíšená obytná SO – smíšená obytná SO – smíšená obytná

Z205

U – veřejná prostranství

Bílek

Z206

U – veřejná prostranství

Chotěboř

0

0,04 0,04

0

66

Ve výrokové části textu je podmínka plochy využití této plochy pouze po až po zastavění lokality č. Z88

0,16 0,13

nejedná se o zábor ZPF

dotčení ploch PUPFL

Etapa

Z212

0,26 0,25

TTP orná půda

0,26 0,25

0 0

Chotěboř

5,00 0,50 4,50

orná půda, TTP

4,40

0,10

U - veřejná prostranství

Chotěboř

0,20

TTP

0,20

0

Z213

U - veřejná prostranství

Bílek

0,05 0,05

0

0

0,05

Z214

U - veřejná prostranství

Bílek

0,03 0,03

0

0

0,03

Z215

U - veřejná prostranství

Bílek

0,01 0,01

0

0

0,01

Z216

U - veřejná prostranství

Bílek

0,04 0,04

0

0

0,04

Z217

ZV – zeleň veřejná

Chotěboř

1,97

Z218

U - veřejná prostranství

Chotěboř

0,07 0,07

Z219

ZO - zeleň ostatní

Chotěboř

1,48

Chotěboř

3,64

Chotěboř

Z220 Z221

OK - občanské vybavení komerční U - veřejná prostranství

0 0

0

0

0,20

neplodná půda neplodná půda neplodná půda neplodná půda

1,97

sad

1,97

0

0

ostatní plocha

0

0,07

0

1,48

orná půda

1,40

0,08

0

3,64

orná půda

3,64

0

0,24 0,14 0,10

neplodná

0

0,24

67

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

DS - dopravní stavby

0,26 0,25

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

Z211

katastrální území Chotěboř Chotěboř

dotčené druhy pozemků

Z207 Z208

navrhovaný způsob využití VS - výrobní služby U – veřejná prostranství

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

BPEJ / třída ochrany 7.29.11/I. 0,26 7.29.14/III. 7.29.14/III. 7.29.01/I. 7.29.44/V. 2,00 7.32.14/IV. 7.32.14/IV. 7.29.01/I. 7.32.11/II.

0,20

poznámka

koridor pro dopravu celkem- 8,43 koridor pro dopravu celkem- 15,97 nejedná se o zábor ZPF nejedná se o zábor ZPF nejedná se o zábor ZPF nejedná se o zábor ZPF

7.29.14/III. 7.29.54/IV. nejedná se o zábor ZPF 7.29.11/I. 7.50.01/III. 7.29.11/I. 7.50.01/III.

1,24 1,90 nejedná se o

dotčení ploch PUPFL

Etapa

Z222

OS - tělovýchova a sport

Z223

Bílek

0,66

0

0,66

DS - dopravní stavby

Chotěboř

5,00

0

5,00

Z224

DS - dopravní stavby

Chotěboř

3,00 0,50 2,50

Z248

DU – účelová komunikace

Chotěboř

0,71

0

Z249

BR – bydlení

Chotěboř

0,04

0

půda ostatní plocha

0

0,66

orná půda, TTP

4,00

1,00

orná půda, TTP

2,60

0,40

0,71

ostatní plochy

0

0,71

0,04

ovocný sad

0,04

0

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ

68

BPEJ / třída ochrany

7.50.01/III 7.29.14/III. 7.29.01/I. 7.50.01/III. 7.29.14/III. 7.29.04/II

7.29.14/II

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

dotčené druhy pozemků

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY ZASTAVITELNÉ

1,50

0,50

0,04

poznámka zábor ZPF koridor pro dopravu celkem- 7,59 koridor pro dopravu celkem- 4,39 obnova původní polní cesty, nejedná se o zábor ZPF

dotčení ploch PUPFL

Etapa

dotčené druhy pozemků

SX - krajinná zeleň

Rankov

0,79 0,00 0,79

orná půda

0,79

0,00

2

SX - krajinná zeleň

Rankov

3,20 0,00 3,20

orná půda

3,20

0,00

3

SX - krajinná zeleň

Svinný

2,86 0,00 2,86

orná půda

2,86

0,00

4

SX - krajinná zeleň

Svinný

1,06 0,00 1,06

orná půda

1,06

0,00

5

SX - krajinná zeleň

Svinný,Rankov 1,73 0,00 1,73

orná půda

1,73

0,00

6

SX - krajinná zeleň

Rankov

1,54 0,00 1,54

orná půda

1,54

0,00

7

SX - krajinná zeleň

Chotěboř

2,64 0,00 2,64

orná půda

2,64

0,00

8

SX - krajinná zeleň

Chotěboř

0,90 0,00 0,90

orná půda

0,90

0,00

9

SX - krajinná zeleň

Bílek

1,04 0,00 1,04

orná půda

1,04

0,00

10

SX - krajinná zeleň

Bílek

1,53 0,00 1,53

orná půda

1,53

0,00

11 12 13

E - plochy přírodní SR - plochy smíšené rekreační SR - plochy smíšené

Svinný

4,00 0,00 4,00

orná půda

4,00

0,00

Klouzovy

0,88 0,00 0,88

orná půda

0,88

0,00

Klouzovy

0,97 0,00 0,97

TTP

0,97

0,00

69

BPEJ / třída ochrany 8.34.24/III. 8.34.01/I. 8.34.21/I. 8.50.11/IV. 8.34.01/I. 8.50.01/III. 8.67.01/V. 8.34.01/I. 8.50.01/III. 8.67.01/V. 8.34.04/II. 8.34.01/I. 8.50.01/III. 8.34.01/I. 7.50.01/III. 7.65.01/V. 7.50.01/III. 7.65.01/V. 8.34.04/II. 8.34.01/I. 8.34.21/I. 8.50.11/IV. 8.34.01/I. 8.64.01/II. 8.34.01/I. 8.50.01/III. 8.67.01/V. 7.29.51/IV. 7.29.01/I. 7.67.01/V.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

1

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

Identifikace v grafické části

navrhovaný způsob využití

0,21 0,34

2,41

0,96 1,73 0,30

1,04

1,17

1,01 0,51

poznámka

dotčení ploch PUPFL

Etapa

L - lesní plochy

Počátky

0,73 0,00 0,73

orná půda,TTP

0,73

0,00

15

L - lesní plochy

Dobkov

1,69 0,00 1,69

orná půda

1,69

0,00

BPEJ / třída ochrany 7.50.11/III.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

dotčené druhy pozemků

14

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

Identifikace v grafické části

navrhovaný způsob využití rekreační

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ

8.50.11/IV. 7.64.01/II. 7.50.11/III. 7.50.01/III.

0,20

7.29.04/II. 7.29.14/III. 7.50.11/III.

0,09

poznámka

16 17 18 19

SX - krajinná zeleň

Klouzovy

0,50 0,00 0,50

orná půda

0,50

0,00

20

SM/p

Chotěboř

4,44 0,00 4,44

TTP

4,44

0,00

21

SM/p

Počátky

7,13 0,00 7,13

TTP

7,13

0,00

22

SM/ú

Počátky

2,76 0,00 2,76

orná půda

2,76

0,00

23

SX – krajinná zeleň

Počátky

2,33

24

SX – krajinná zeleň

Chotěboř

25

SX – krajinná zeleň

26

SM/p

0

2,33

orná půda

2,33

0,00

0,37 0,00 0,37

TTP

0,37

0,00

Chotěboř

0,16 0,00 0,16

orná půda

0,16

0,00

Dobkov

11,94 0,00 11,94

orná půda

11,94

0,00

70

nejedná se o zábor ZPF – viz tab. 5-1 nejedná se o zábor ZPF – viz tab. 5-1 nejedná se o zábor ZPF – viz tab. 5-1

7.50.01/III. 7.29.11/I. 8.34.21/I. 8.34.01/I. 8.50.11/IV.

8.34.01/I. 8.34.04/II. 8.64.01/II. 8.50.01/III. 7.50.11/III. 7.29.11/I. 7.29.14/III. 7.50.01/III.

2,00

0,07 nejedná se o

dotčení ploch PUPFL

Etapa

Chotěboř

0,77 0,00 0,77

orná půda

0,77

0,00

28

SR.2

Svinný

1,55 0,00 1,55

TTP

1,55

0,00

29

SR.1

Chotěboř

0,87 0,00 0,87

Chotěboř

0,87

0,00

PLOCHY KORIDORŮ

71

BPEJ / třída ochrany 8.50.11/IV. 7.29.01/I. 8.64.01/II. 8.34.01/I. 8.34.21/I.

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

SM/p

výměra zemědělské půdy výměra nezemědělské půdy

katastrální území

dotčené druhy pozemků

27

navrhovaný způsob využití

výměra lokality celkem z toho v zastavěném území mimo zastavěné území

Identifikace v grafické části

PLOCHY NEZASTAVITELNÉ

8.64.01/II. 7.29.11/I. 7.68.11/V. 7.50.01/III. 7.50.51/V.

0,84

poznámka zábor ZPF – viz tab. 5-1

nejedná se o zábor ZPF – viz tab. 5-1 myslivecká střelnice prodloužení sjezdovky

dotčení ploch PUPFL

Etapa

výměra nezemědělské půdy 0,73

DK1 (jižní úsek)

DS - dopravní stavby

Bílek

1,00

0,00

1,00

orná půda

0,10

0,90

DK2

DS – dopravní stavby

Chotěboř, Počátky, Dobkov

DK3

DK4

DS – dopravní stavby

DS – dopravní stavby

katastrální území Chotěboř, Bílek

Chotěboř

8,50

6,00

1,50

0,50

1,00

0

8,00

orná půda, TTP

5,00 orná půda, TTP

1,50

orná půda, TTP

72

8,25

8.34.01/I. 7.67.01/V. 7.40.68/V. 7.50.01/III. 7.50.11/III. 7.29.01/I. 7.29.04/II. 7.29.11/I. 0,25 7.29.14/III. 7.29.54/V. 8.64.01/V. 8.34.31/II. 8.34.04/II. 8.50.01/III. 8.24.21/I. 8.67.01/V.

0,10

1,00

7.68.11/V. 7.29.14/III.

5,50

0,50

1,25

7.72.01/V. 7.34.04/III. 0,25 7.50.01/III. 7.50.11/III. 7.29.01/I.

1,00

nejedná se o zábor ZPF koridor pro dopravu celkem- 5,20 ha

koridor pro dopravu celkem- 32,50 koridor pro dopravu celkem- 17,32 ha

koridor pro dopravu celkem- 15,97

zábor PUPFL zábor PUPFL

zábor PUPFL

zábor PUPFL

etapa

výměra zemědělské půdy 0,00

dotčení ploch PUPFL

dotčené druhy pozemků neplodná půda

poznámka

mimo zastavěné území 0,00

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

z toho v zastavěném území 0,73

BPEJ / třída ochrany

výměra lokality celkem 0,73

navrhovaný způsob využití

Chotěboř

Identifikace v grafické části

DK1 DS - dopravní (severní úsek) stavby

73 7.29.04/II. 7.29.11/I. 7.29.14/III. 7.29.54/V.

etapa

dotčení ploch PUPFL

poznámka

výměra zem.půdy I. nebo II. tř.o.

BPEJ / třída ochrany

výměra nezemědělské půdy

výměra zemědělské půdy

dotčené druhy pozemků

mimo zastavěné území

z toho v zastavěném území

výměra lokality celkem

katastrální území

navrhovaný způsob využití

Identifikace v grafické části

PLOCHY KORIDORŮ

6. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU – ČÁST ZPRACOVANÁ POŘIZOVATELEM DLE § 53 odst. 5 ZÁK.Č.183/2006 Sb.

Pořizovatel: Městský úřad Chotěboř, oddělení ÚP a GIS 6.1.

Postup při pořízení územního plánu

O pořízení územního plánu Chotěboř bylo rozhodnuto usnesením Zastupitelstva města Chotěboř č.514 dne 29. 10. 2008. Usnesením č. 515 stejného data byl určen zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem při úkonech pořízení územního plánu dle § 47 zák. č. 183/2006 Sb. (dále jen stavební zákon) Ing. Břetislav Pour, Csc. O zadávacím řízení veřejné zakázky Územní plán Chotěboř rozhodla Rada města Chotěboř svým usnesením č. 797 ze dne 15. 12. 2008. Výzvu vypracoval Ing. arch. Stratil v souladu s vnitřním předpisem 23/2006 Města Chotěboř „Zásady zadávání veřejných zakázek malého rozsahu“. Zadávací podmínky byly součástí výzvy. Na základě výběrového řízení byla dne 12. 2. 2009 uzavřena smlouva o dílo „Vypracování územního plánu Chotěboře“ s firmou Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., Příkop 8, 602 00 Brno (dále jen USB). Zpracovatelkou ÚP Chotěboř byla Urbanistickým střediskem Brno určena Ing. arch. Alena Palacká. USB zpracovalo v souladu se stavebním zákonem doplňkové průzkumy a rozbory a na základě závěrů, které z nich vyplynuly, sepsal pořizovatel spolu s určeným zastupitelem Ing. Pourem návrh zadání ÚP Chotěboř. Tento návrh zadání byl zveřejněn v termínu od 2. 6. do 1. 7. 2009 včetně. Mimo zveřejnění na úředních deskách byly o zveřejnění návrhu zadání informovány v souladu se stavebním zákonem také dotčené orgány, sousední obce,krajský úřad a také servisní organizace. Tyto uplatnily k návrhu zadání připomínky a požadavky. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Železné hory ve svém stanovisku ze dne 26. 6. 2009 (č.j. 01070/ZH/2009) jako orgán ochrany přírody příslušný dle § 78 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů potvrdila, že uvedená koncepce nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.. Krajský úřad kraje Vysočina , odbor životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody podle § 77 odst. 3 zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů svým stanoviskem ze dne 11. 6. 2009, č.j. KUJI42995/2009 a OZP825/2007 potvrdil, že návrh zadání ÚP Chotěboř nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti. Dále Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zák. č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů nepožadoval vyhodnocení vlivů územního plánu Chotěboř na životní prostředí. Dne 22. 6. 2009 se konalo jednání výboru Zastupitelstva města Chotěboře pro územní plánování, který jednal o návrhu zadání ÚP Chotěboř. Usnesení z jednání bylo předáno Zastupitelstvu města Chotěboř jako podklad pro rozhodování o návrhu zadání ÚP Chotěboř. Na základě výše uvedených skutečností byl návrh zadání upraven a předložen ke schválení Zastupitelstvu města Chotěboř. V tomto upraveném návrhu zadání bylo konstatováno, že nebyl uplatněn požadavek na zpracování konceptu ÚP Chotěboř a nebyl shledán odůvodněný případ, kvůli němuž by zastupitelstvo města uložilo v zadání vypracování konceptu ÚP Chotěboř dle § 47 odst. 5 stavebního zákona. Zadání územního plánu Chotěboř bylo schváleno Zastupitelstvem města Chotěboř dne 15. 7. 2009 usnesením č.711. Pro konkretizaci schváleného zadání se konalo dne 21. 12. 2009 pracovní jednání Zastupitelstva města Chotěboř. Závěry z tohoto jednání byly v souladu se schváleným zadáním ÚP Chotěboř a byly předány projektantce ÚP Chotěboř k případnému zapracování do návrhu. V souladu s ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo rozesláno oznámení o konání společného jednání k návrhu ÚP Chotěboř. Společné jednání o návrhu ÚP Chotěboř se konalo 3. 2. 2010. V rámci jednání o návrhu územního plánu předloženému ke společnému jednání bylo s příslušnými dotčenými orgány dohodnuto částečné zúžení koridorů, které stanovily pro území řešené územním plánem Chotěboř Zásady územního rozvoje kraje Vysočina 2008. Ze stanovisek, vyjádření a připomínek dotčených orgánů a servisních organizací, které obdržel pořizovatel, byla vypracována Zpráva o projednání návrhu ÚP Chotěboř dle § 12 vyhl. 500/2006 Sb. a

74

tato byla spolu s vyhodnocením obdržených stanovisek přílohou k Žádosti o posouzení návrhu územního plánu Chotěboř dle § 51 stavebního zákona. Krajský úřad posoudil návrh v zákonné lhůtě a upozornil pořizovatele na nedostatky. Potvrzení o odstranění nedostatků je podmínkou k zahájení řízení o vydání územního plánu. Dokumentace návrhu ÚP Chotěboř byla upravena ve smyslu připomínek Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu a dne 7. 5. 2010 byla žádost o potvrzení o odstranění nedostatků odeslána. Potvrzení o odstranění nedostatků vydal odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu kraje Vysočina dne 11. 5. 2010 pod č.j. KUJI35972/2010 a OUP 334/2009Vo-6. Řízení o územním plánu Chotěboř bylo zahájeno zveřejněním návrhu ve dnech 28. 5. až 28. 6. 2010 včetně. O vystavení návrhu a zahájení řízení seznámil pořizovatel v souladu se zákonem dotčené orgány, správci sítí technické infrastruktury, sousední obce, Krajský úřad kraje Vysočina a veřejnost. Ve lhůtě zveřejnění a v průběhu projednávání návrhu obdržel pořizovatel řadu námitek a připomínek. Jejich výčet je obsahem bodu 9 tohoto odůvodnění. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky veřejného projednání a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. Z uvedeného vyhodnocení a návrhu rozhodnutí o námitkách pořizovatel spolu s určeným zastupitelem konstatoval, že na základě veřejného projednání dochází k podstatné úpravě návrhu územního plánu. Město Chotěboř nechalo vypracovat úpravu dopravního řešení – trasy obchvatu Města Chotěboř, jejíž začlenění do návrhu územního plánu by ovlivnilo celkové řešení územního plánu Chotěboř tak, aby byly zmírněny negativní dopady na území dotčená námitkami. Toto nové řešení bylo přiměřeně posouzeno dotčenými orgány jmenovanými § 50 stavebního zákona a ve dnech 20. 8. až 20. 9. 2010 byl zveřejněn upravený návrh územního plánu Chotěboř k opakovanému veřejnému projednání dle § 53 odst. 2 stavebního zákona. Opakované veřejné jednání se konalo dne 20.9.2010.

6.2. Vyhodnocení souladu s politikou plánovací dokumentací vydanou krajem.

územního rozvoje

a

územně

Soulad s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR 2008): Řešené území neleží v žádné z rozvojových oblastí řešených PÚR 2008. Návrh ÚP je zpracován v souladu s požadavky PÚR 2008 pro toto území. PÚR 2008 v daném území vymezuje koridory P5 (plynovod VVTL) a E7 (vedení VVN 400 kV). Koridory obou záměrů jsou v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina zpřesněny a jsou vymezeny mimo území Města Chotěboř. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem – Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina (dále ZÚR): • Území se nachází mimo rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti krajského významu stanovené v ZÚR. • Centrální část správního území je dle ZÚR zařazena mezi „krajinu zemědělskou běžnou“, jižní a severní část území mezi „krajinu lesozemědělskou ostatní“ a východní část území města je zahrnuta mezi „krajinu lesní“. Návrh územního plánu Chotěboř je v souladu s hlavním cílovým využitím krajiny, se stanovenými zásadami pro činnost v území a se zásadami pro rozhodování o změnách v území, které jsou v ZÚR stanoveny pro tyto typy krajiny. • V ZÚR je na území města vymezen koridor veřejně prospěšné stavby (VPS) DK 04 (silnice I/34), DK 12 (silnice II/344) a DK 13 (silnice II/345) jako koridory pro homogenizaci stávajících tahů. Vymezení těchto koridorů bylo v ÚP projednáno a zpřesněno. • V ZÚR je dále na území města vymezen koridor VPS – koridor E05 (koridor pro umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV Mírovka – Hlinsko) • V ZÚR jsou na území obce vymezena veřejně prospěšná opatření (VPO) - regionální a nadregionální územní systém ekologické stability (ÚSES) • • • •

U003 – NRBC Údolí Doubravy, NKOD 58 U013 – NRBK Chraňbožský les – Údolí Doubravy, NKOD 77 U019 – NRBK Údolí Doubravy K125, NKOD 126 U172 – RBC Stavenov, NKOD B03

75

• • • •

U177 – RBC, NKOD B09 U206 – RBK Volský vrch – K77, NKOD 442 U219 – RBK Údolí Doubravy, Štíří důl, NKOD 442 U222 – RBK RK442, NKOD 445

Tato VPO jsou v návrhu ÚP respektována – vymezena a zpřesněna. V ZÚR nejsou na území obce vymezeny žádné plochy a koridory územních rezerv. Řešení ÚP Chotěboř je v souladu s Programem rozvoje kraje Vysočina a Strategickým plánem rozvoje města Chotěboř. V návrhu územního plánu Chotěboř je zajištěna koordinace využití území s ohledem na širší územní vztahy a není zpracován v rozporu se schválenou Politikou územního rozvoje ani se Zásadami územního rozvoje kraje Vysočina.

6.3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Chotěboř je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování tak, jak jsou vymezeny v ustanovení § 18 a 19 zákona č.183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Územní plán je zpracován v souladu s potřebami obce a zároveň tak, aby byly chráněny hlavní složky životního prostředí a nedošlo k narušení přírodních i urbanistických hodnot řešeného území. Územní plán Chotěboř chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Je zde vytvořen předpoklad pro vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Ochrana urbanistických a architektonických hodnot území: Urbanistická koncepce Města Chotěboř vychází ze stávající urbanistické struktury a odpovídá současnému harmonickému rozložení funkcí v území. Návrh respektuje stávající kompoziční vztahy a při vymezování nových ploch vytváří předpoklady pro zachování významu kulturně historických a přírodních dominant. Rozvojové plochy jsou umístěny ve vazbě na stávající zastavěná území, ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla. Území Města Chotěboř je nutno rozvíjet s ohledem na ochranu a rozvoj jeho hodnot, tzn. respektovat urbanistické, architektonické, historické a přírodní hodnoty řešeného území. Územní plán stanovuje ochranu a rozvoj těchto hodnot. Navržené řešení územního plánu respektuje zásady udržitelného rozvoje. Územní plán respektuje, rozvíjí a doplňuje zachovalou urbanistickou strukturu obce a jejích místních částí tak, aby nebyl narušen její charakter. Ochrana kulturních hodnot území: V území se nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální stavby a objekty drobné lidové architektury. Rovněž se v řešeném území nacházejí objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek. Ochrana a rozvoj přírodních hodnot území: Územní plán respektuje přírodní hodnoty území, vymezuje podmínky pro jejich ochranu a rozvoj, stanovuje zásady koncepce uspořádání krajiny a podmínky pro ochranu krajinného rázu. S ohledem na jedinečný přírodní potenciál území nejsou v krajině navrhovány žádné plochy a stavby s výjimkou ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu a ploch, které rozšiřují zastavěné území.

76

6.4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán Chotěboř je zpracován dle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění a v souladu s příslušnými prováděcími vyhláškami.

6.5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Územní plán Chotěboř je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů.

6.6. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Orgán ochrany přírody v zadání vyloučil vliv územního plánu Chotěboř na evropsky významné lokality či ptačí oblasti a zároveň nepožadoval posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Z těchto důvodů nebylo provedeno vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území.

6.7. Stanovisko krajského úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno Dotčený orgán neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Chotěboř na životní prostředí.

6.8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území je v územním plánu Chotěboř vymezeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a v průběhu procesu pořizování bylo po upřesnění skutečností zjištěných v evidenci Katastru nemovitostí ČÚZK upraveno. Zastavitelné plochy byly vymezeny na základě požadavků města, vlastníků pozemků, vlastníků technické infrastruktury, v souladu se stanovisky dotčených orgánů, na jejichž základě byly velikosti některých návrhových ploch upraveny a dále dle odborného názoru projektanta - urbanisty. Projektantem navržená koncepce rozvoje území Města Chotěboř zabezpečuje rozvoj urbanizace v kontextu požadavků na ochranu stávajících hodnot území, zásady optimalizace podmínek vyváženého rozvoje a jeho urbanistické struktury v harmonickém celku ploch zastavěných a zastavitelných na straně jedné a ploch nezastavitelných na straně druhé. Město Chotěboř se bude rozvíjet na návrhových plochách v kontinuální vazbě na stávající osídlení dle regulačních podmínek a limitů využití území stanovených v územním plánu. Územní plán vychází z možností řešeného území daných strukturou zastavěného území, terénními podmínkami a výhledovými předpoklady obce. Rozsah rozvojových lokalit by měl přispět k rozvoji města tak, aby se zvýšil počet obyvatel. Pro strukturu zastavěného území Chotěboře je charakteristická převaha ploch obytné zástavby ve formách individuálního a hromadného bydlení a smíšených ploch centrálních smíšených, doplněných plochami veřejné infrastruktury, sportu a rekreace, ploch pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, občanské vybavení, veřejná prostranství, zeleň. Jelikož v územním plánu sídelního útvaru z roku 1998 nebylo vymezeno dostatek návrhových ploch a tudíž nebyl možný rozvoj města ve všech požadovaných funkcích (zejména nedostatek ploch pro bydlení a výrobu, služby), územní plán na tuto skutečnost reaguje tím, že vymezil dostatek ploch pro další rozvoj města. Co se týká jednotlivých místních částí, zde se navrhují především plochy pro bydlení smíšené obytné, kde lze provozovat i drobnou výrobu a služby nerušící okolní bydlení. V některých místních částech jsou navrženy plochy pro výrobu jako samostatná plochy, zejména tam, kde jsou již stávající plochy výroby či bývalé zemědělské areály. Zde je pak možná integrace činností dle nastavených regulativů.

77

Územní plán Chotěboř rovněž vymezil plochy územní rezervy pro bydlení a průmyslovou výrobu. Důraz je kladen na zachování veřejných prostranství. Návrhem jsou respektována stávající veřejná prostranství tvořená především jádrovými prostory sídel, dopravními plochami v zastavěných územích a plochami systému sídelní zeleně. Nové zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na zastavěná území. V krajině nevznikají nová sídla.

6.9. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 1.

Námitku podala RNDr. Květoslava Růžičková, nar. 5.7.1946, Máchova 3090, 580 01 Havlíčkův Brod, nar. ; námitka se vztahuje k pozemku č.parc. 3982 a 3963/2, oba k.ú. Chotěboř, jejichž je p. Růžičková spolumajitelkou; datum podání námitky 21. 5. 2010 Znění námitky: „Dle informací z úřadu, se zpracovává územní plán města Chotěboře. Již při odsouhlasování předchozího ÚP jsme požadovali, aby naše pozemky č.k. 3982 a 3963/2 byly zařazeny do pozemků určených k zástavbě. Jako důvod zamítnutí žádosti bylo uváděno, že přes naše pozemky jde vedení VN. Zároveň nám zastupitelstvo doporučilo, abychom naši žádost znovu obnovili při zpracování nového územního plánu. Dnes je vedení VN již v kabelu a naše pozemky jsou mimo jeho OP. Pozemky jsou svažité k městu, takže odkanalizování bez problémů, voda, EN i plyn v blízkosti. S ohledem na stávající bezpečnostní pásmo plynovodu požadujeme, aby uvedené pozemky byly zařazeny jako území smíšené, kde se připouští občanská i ostatní výstavba, kterou by bylo nutné koncipovat tak, aby v bezpečnostním pásmu zatím nebyly byty. Je samozřejmě otázka, jak dlouho tam, ve stávající trase, bude plynovod fungovat a je naděje, že vzhledem k jeho stáří bude nutná jeho rekonstrukce a tehdy je možné jej vésti jinou trasou tak, aby nevadil bytové výstavbě obce. Uvedené pozemky mají BPEJ 73214 a z hlediska ochrany ZPF patří do třídy IV, a proto lze na nich stavět.“ rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Výše uvedené pozemky se v návrhu ÚP nacházejí v ploše R1, tzn. v ploše rezervy pro plochu s funkčním využitím BR. Pořizovatel konstatuje, že návrhem ÚP Chotěboř je této námitce částečně vyhověno. Případné budoucí převedení plochy rezervy R1 do návrhové plochy BR by umožnilo vyhovění požadavku RNDr. Růžičkové. Ve stávající podobě návrhu územního plánu Chotěboř je dostatek zastavitelných návrhových ploch, které byly vytipovány s ohledem na přírodní podmínky, existenci sítí technické infrastruktury apod. jako vhodnější k zastavění. S ohledem na § 18 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb., kde se uvádí „ zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území“ pořizovatel konstatuje, že převedení plochy R1 z rezervy do návrhu bude možné až po zastavění části pozemku stávajících návrhových ploch, které byly vytipovány k okamžitému zastavění jako vhodnější.

2.

Námitku podal p. Šupita Josef, nar. 22. 7. 1947, Bílek 94, Chotěboř 583 01; námitka se vztahuje k pozemku č.parc. 175, 147/1, 138/5 a 158/2, vše v k.ú. Bílek, jejichž je p. Šupita majitelem; datum podání námitky 1. 6. 2010 Znění námitky: „Podávám námitku proti návrhu územního plánu Chotěboř. Jsem majitelem parcely č. 175 (stav. parc. – stavba pro výrobu a skladování). Parcela není zahrnuta do zastavěného území, které vymezil územní plán. Žádám o zařazení této parcely do ploch OS a současně žádám o přiřazení části vedlejší parcely č. parc. 147/1 do ploch OS. Plocha je dlouhodobě využívána jako hřiště. Dále podávám jako majitel parcel č. 138/5 a 158/2 (ostatní plochy) námitku. Žádám o zařazení těchto parcel do ploch OS. Na rozhraní parcel se nachází betonový základ bývalé budovy a zděná část stavby, která není zapsána v evidenci KN. Podle současného návrhu ÚP není možno tento stav napravit. Z budovy zůstala zachována betonová

78

podezdívka, jejíž likvidace by byla finančně nákladná a současný stav hyzdí nástupní místo pro turistickou trasu (viz. přiložená fotografie). Pro udržovací nebo renovační práce je třeba parcely zahrnout do ploch zastavitelných – OS. Přikládám vyjádření osadního výboru.“ (Pozn. pořizovatele: k námitce je přiloženo stanovisko OV Bílek, které vyjadřuje souhlas s námitkou p. J. Šupity v tomto znění.) rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Pořizovatel kontrolou zjistil, že parcela č. 175 v k.ú. Bílek je v evidenci KN vedena jako parcela stavební a tudíž ze zákona patří do zastavěného území Města Chotěboř. Bude tedy v návrhu ÚP zakreslena jako plocha OS – stav. Ostatní jmenované parcely jsou k této parcele stavební těsně přiléhající a tvoří s ní jednotný funkční celek. Jsou dlouhodobě využívány k rekreačním účelům občany místní části Bílek a jejich případným zkulturněním bude možno dosáhnout nápravy současného neutěšeného stavu. Předběžným šetřením u příslušného orgánu ochr. přírody – Správy CHKO Železné hory bylo zjištěno, že s případným vyhověním námitce souhlasí. Vyhovění námitce je v souladu s cílem územního plánování, který je jmenován v § 18 odst. 1 stavebního zákona: „ Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“ 3.

Námitku podala MVDr. Helena Melounová, nar. 18. 10. 1957, Nad Hliništěm 271, 583 01 Chotěboř, námitka se vztahuje k pozemku č.parc. 3816, 3813, 3817/1 PK v k.ú. Chotěboř, jejíž je MVDr. Melounová majitelkou; datum podání námitky 23. 6. 2010 Znění námitky: „Podávám námitku v souladu se stavebním zákonem číslo 183/2006 Sb. proti návrhu územního plánu SÚ Chotěboř, č.j. MCH-22759/2008, konkrétně proti návrhu na umístění „obchvatu města“ 1. Jsem vlastníkem pozemků č. parcel podle výpisu z katastru nemovitostí 3813, 3816, 3817/1 (viz. přiložené kopie katastrální mapy a výpisu z katastru nemovitostí), na kterých je podle návrhu územního plánu města zakresleno umístění obchvatu města. 2. Naše první připomínka a požadavek na začlenění těchto ploch do ÚP (a tím i tedy umožnění jejich případného využití k realizaci stavby) k tehdy ještě urbanistické studii Města Chotěboře byla námi podána a přijata na MÚ 29. 12. 2004, pod č.j. 3672/04 3. Naše žádost na změnu tehdejšího platného územního plánu byla podána na MÚ 26. 11. 2007 (po zjištění, že se výše uvedenou připomínkou od r. 2004 nikdo nezabýval), a byla projednána a schválen zastupitelstvem dne 19. 3. 2008. Po šesti letech byly tedy konečně mé pozemky „Změnou č. 13“ územního plánu schváleny pro výstavbu objektu veterinární ošetřovny, takže jsou zahrnuty ve stávajícím platném územním plánu. 4. Návrh nového ÚP byl vytvořen na základě Zásad územního rozvoje kraje Vysočina vydaných 16. 9. 2008 – tedy půl roku po schválení změny územního plánu, která zahrnuje mé parcely jako plochu smíšenou, určenou pro bytovou výstavbu a drobné podnikání. 5. Stavební odbor MÚ nám již stanovil podmínky pro stavby, které máme k dnešnímu dni z velké části splněny. V současné době máme např. připravený a zaplacený projekt stavby a zaplacené zřízení přípojky elektrického proudu. 6. Mé pozemky jsou znehodnoceny navážkou, kterou provedlo město Chotěboř v době stavby sídliště „Na Chmelnici“ (viz. protokol VÚMOP ze dne 2.6.2008, č.j. PS/1297/2008, kopie předána v téže době na MÚ Chotěboř). Za toto znehodnocení bylo město každoročně zatíženo platbou za dočasné vynětí z půdního fondu, jejíž zrušení bylo možno řešit buď plnohodnotnou rekultivací pozemku nebo mým podpisem, že pozemek přebíráme od města ve stavu, v jakém v současné době je. Na jednání v kanceláři paní starostky jsme dne 21. 12. 2009 potvrdili převzetí znehodnocených pozemků za příslib, že je toto poslední komplikace, kterou můžeme ze strany města Chotěboř vůči uvedeným pozemkům a stavbě očekávat. Rekultivace pozemku nařízená, ve výše uvedeném protokole VÚMOP, bude tedy plně v naší režii, neboť údajně nebylo ve finančních možnostech města po celou dobu od znehodnocení (1988-1989) rekultivaci provést. 7. Předkládaný návrh obchvatu města však předpokládá umístění silnice na těchto mých pozemcích a naši stavbu odsouvá o dalších cca 20 metrů v době, kdy máme splněnu většinu

79

podmínek stanovených stavebním odborem města pro zahájení řízení spojených s uvažovanou stavbou. Podél stávající ulice „U střelnice“ pod našimi pozemky a pozemky, které jsou v majetku Základní kynologické organizace ČKS Chotěboř je umístěno potrubí s vysokým tlakem pitné vody, dále je zde veden telefonní kabel s optickým vláknem. Pokud by stavba obchvatu byla položena na naše pozemky, musela by být tato „vedení“ přeložena a možnost je opět pouze pod našimi pozemky. To by mělo za následek další komplikace s umístěním naší stavby a přístupovými cestami. Pokud by byl návrh obchvatu v této podobě realizován, prakticky by se budova ošetřovny, umístěná až za obchvatem, stala pro naše pacienty, docházející do ordinace pěšky, těžko dostupným objektem. Podle našich odhadů dochází do naší ordinace asi 70% pacientů pěšky a stavba obchvatu by výrazně poškodila naše podnikání. Na obchvatech měst je běžně povolena rychlost 90 km/h a tato rychlost projíždějících vozidel by mohla být přímým ohrožením zdraví a života našich pacientů, respektive jejich majitelů. Případná realizace stavby obchvatu by prakticky znamenala zastavení provozu naší veterinární ošetřovny po celou dobu její výstavby, což by pro nás, vzhledem k nutnosti splácet úvěr, mělo likvidační charakter. Vzhledem k výše uvedeným důvodům, dosavadním vysokým finančním nákladům přímým i nepřímým a také k naší domněnce, že není v možnostech města nabídnout adekvátní náhradu za naše pozemky, které by byly pro náš záměr stavbou obchvatu prakticky znehodnoceny, nemůžeme s vybudováním obchvatu v podobě předložení ve stávajícím návrhu souhlasit. Dovolíme si připomenout, že stávající ulice „U střelnice“ je, i když jen v nepatrné části, položena na našem pozemku. Rovněž jsme přesvědčeni, že návrh nového územního plánu musí respektovat stávající územní plán, jehož je „Změna 13“ již nedílnou součástí, která byla navíc schválena zastupitelstvem před zahájením jednání o novém územním plánu a kterou jsme také spolufinancovali. Současně se dá předpokládat, že do doby realizace stavby obchvatu (dle sdělení pracovníků MÚ Chotěboř se jedná vzhledem k financím o horizont min. 15 – 20 let) se bude město Chotěboř jistě rozvíjet i ve výstavbě rodinných domků v této západní a jihozápadní části města (což je nakonec uvedeno i v Návrhu zadání pro zpracování ÚP z května 2009, ev. Č. 29-002-298 v bodě d) odst.3) a tím by tzv. obchvat procházel středem zástavby. Návrh zadání pro zpracování ÚP z května 2009, evid. Č. 29-002-298 se zmiňuje v bodech (cit) Bod 3.b) Strategie rozvoje města – požadavky an řešení … Město vytváří výhodné podmínky pro podnikatele a investory, Umožnění kvalitní bytové výstavby (dostatek návrhových ploch smíšeného bydlení, které umožňuje i drobnou výrobní a podnikatelskou činnost) Bod 3.c) Vytvořit územně technické podmínky pro podnikání Podpora podnikání Bod 3.d) Regenerací zanedbaných ploch zlepšit kvalitu prostředí ve městě včetně podnikatelského prostředí. Malé a střední firmy hrají klíčovou roli v hospodářském rozvoji, pro jejich investice je nutno zajistit dostatek vhodných ploch a to po celém území města Bod 3.f) Minimalizovat dopady bezpečnostních a ochranných pásem a koridorů od nadřazené technické infrastruktury do zastavěného území města Bod 3.i) V případě, že bude navržena nová trasa obchvatu, vymezit ji jako trasu s minimalizovaným dopadem na stávající i nově navržené zastavitelné plochy Ani jeden z těchto bodů není v návrhu nového ÚP dodržen.“

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: MVDr. Melounová uvádí, že pozemek dotčený námitkou byl změnou č.13 ÚPSÚ měněn na území drobné výroby a služeb. ÚPSÚ Chotěboř včetně všech vydaných změn sloužil jako vstupní podklad pro návrh ÚP Chotěboř. S ohledem na skutečnost, že plánovanou

80

trasu obchvatu je možné vést trasou, která schválené využití pozemku neznemožní, je žádoucí trasu obchvatu upravit. Dalším faktorem je kontinuita projednávání územního plánu, a to konkrétně požadavků, které jsou uvedeny v zadání územního plánu a jejich promítnutí do návrhu. Úprava trasy obchvatu vyhoví schválenému zadání lépe než trasa, která je předložena k veřejnému projednání. Úprava trasy obchvatu je v souladu s republikovými prioritami Politiky územního rozvoje 2008 (dále jen PÚR), konkrétně s č. 16 „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území.“ MVDr. Melounová dle názoru pořizovatele oprávněně argumentuje skutečností, že umístění obchvatu mezi plochu, na které plánují vybudovat veterinární kliniku, a ostatní části města, by jejich podnikatelský záměr ohrozilo. (Čl. 28 PÚR stanoví: „ Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu.“) Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků.

4. Námitku podal MVDr. Otakar Meloun, předseda ZKO, Český kynologický svaz, Základní kynologická organizace č.181, Chotěboř, námitka se vztahuje k pozemkům č. parc. 3771/26, 3775/4, 3817/3, 3817/4, 3775/3 a 3817/2, jejichž je ZKO vlastníkem, vše v k.ú. Chotěboř; datum podání námitky je 23. 6. 2010

Znění námitky: „Podáváme námitku v souladu se stavebním zákonem číslo 183/2006 Sb. proti návrhu územního plánu SÚ Chotěboř, č.j. MCH-22759/2008, konkrétně proti návrhu na umístění „obchvatu města“ - Údaje podle katastru nemovitostí: ZKO Chotěboř je vlastníkem pozemků 3771/26, 3775/4, 3817/3, 3817/4 (kupní smlouva ze dne 12.4.2010), 3775/3, 3817/2 (viz kopie výpisu z katastru nemovitostí, kopie kupní smlouvy) - Odůvodnění: umístění obchvatu na náš pozemek by vážně narušilo celistvost kynologického cvičiště a znehodnotilo by prostor cvičiště pro účel, pro který bylo vybudováno; mezinárodní zkušební řád pro sportovní kynologii předepisuje zkušební plochu pro pořádání zkoušek a soutěží o rozměrech 90 x 70 m, což prostory našeho cvičiště jen velmi těsně splňují - Pozemek jsme získali v roce 1987, kdy na velké části plochy cvičiště byla „divoká“ skládka, při úpravě plochy do současné podoby odpracovali členové ZKO tisíce brigádnických hodin, majiteli převážné části pozemku jsme se stali v roce 2002, zbylou část, přiléhající k ulici „U střelnice“ jsme koupili na jaře roku 2010 za částku, která výrazně přesáhla finanční možnosti naší organizace, koupi bylo možno realizovat pouze po finančním přispění našich členů - Činnost ZKO probíhá současně ve dvou „osách“ – výcvikové a chovatelské. Ani v jedné této činnosti „nehrajeme III. ligu“ V našich řadách máme účastníka Mistrovství světa (2002 – Belgie), náš člen se stal v roce 2009 vítězem Přeboru policejních psů, v naší organizaci byl odchován Vicemistr světa 2007. Významné úspěchy dosahují odchovy našich členů i na poli chovatelském. V roce 2009 na Klubové výstavě vítězů německých ovčáků zvítězili psi odchovaní v Chotěboři v osmi z 13 vypsaných kategorií - Vybudování obchvatu města v těsné blízkosti kynologického cvičiště by snížilo dostupnost cvičiště pro členy ZKO, případně by mohlo ohrozit bezpečnost našich členů při docházení na cvičiště - V současném územním plánu je prostor cvičiště vymezen jako plocha pro sport a rekreaci, je součástí současné zastavěné plochy města a není normální, aby byla tato plocha

81

-

novým územním plánem jakkoliv omezována a obchvat navíc vedl středem zastavěné plochy města – v tom případě se nejedná o žádný obchvat Návrh zadání pro zpracování ÚP z května 2009, evid.č.29-002-298 se zmiňuje v bodech (cit)

3.b) – rozšířit možnosti pro sport 3.d)10. – respektovat regeneraci stávajících sportovních zařízení, rozvíjet areály sportovišť v místních částech 3.e)1.h) stávající sportovní a tělovýchovná zařízení jsou stabilizována 3.f)4.e) minimalizovat dopady bezpečnostních a ochranných pásem a koridorů od nadřazené technické infrastruktury do zastavěného území města 3.i) – hlavní problémy v dopravní struktuře řešit: v případě, že bude navržena nová trasa obchvatu, vymezit ji jako trasu s minimalizovaným dopadem na stávající i nově navržené zastavitelné plochy Ani jeden z těchto bodů není v návrhu ÚP dodržen.“

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno. 5. Námitku podali Dana Horáková (nar. 29.6.1970), Libor Horák (nar.30.12.1968), Denisa Horáková (nar.6.1.1992), Lukáš Horák, Miroslav Pleskač (nar.9. 10.1947) a Zdeňka Pleskačová (nar. 17.1.1947), všichni Zahradní 1393, 583 01 Chotěboř; námitka se vztahuje k pozemkům č. parc. 3844/72, 3844/106, vše v k.ú. Chotěboř; datum podání námitky 23. 6. 2010 Znění námitky: „Podáváme námitku v souladu se stavebním zákonem číslo 183/2006 Sb. Nesouhlasíme s návrhem nového územního plánu města Chotěboř. Nesouhlasíme s plánovaným obchvatem, který vede přímo za naším rodinným domem a zahradou. Jsme majiteli dotčeného pozemku parcelní čísla: 3844/72, číslo LV1511, 3844/106, číslo LV 4713 Důvody nesouhlasu: HLUK, VIBRACE, ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, NAPROSTO NEDOSTATEČNÁ VZDÁLENOST PLÁNOVANÉ KOMUNIKACE OD SOUKROMÉHO POZEMKU, NA KTERÉM STOJÍ RODINNÝ DŮM Tyto skutečnosti mohou negativně ovlivnit zdraví, kvalitu života i hodnotu nemovitostí. rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného

82

souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

6. Námitku podali Petr Albrecht (nar. 25.4.1966) a Věra Albrechtová (nar.31.8.1968), Zahradní č. 1487, 583 01 Chotěboř; pozemky dotčené námitkou 3860/254 v k.ú. Chotěboř; datum podání námitky 23. 6. 2010 Znění námitky: „Podáváme námitku v souladu se stavebním zákonem číslo 183/2006 Sb. Nesouhlasíme s návrhem nového územního plánu města Chotěboř. Nesouhlasíme s plánovaným obchvatem, který vede přímo za naším rodinným domem a zahradou. Důvody nesouhlasu jsou: Negativní vlivy (prach, otřesy, hluk, exhalace, částečně znehodnocení nemovitostí) Jsme majiteli dotčeného pozemku parcelní číslo: 3860/254, číslo LV 2431. Nutnost zpracování hlukové studie. Není souhlas majitelů pozemků, které musí být vykoupeny. Chotěboř neleží na důležité trase (jako třeba G. Jeníkov, Habry, Čáslav). Všechny příjezdové silnice do Chotěboře jsou úzké (třída 2). Jediná široká silnice první třídy by byl navrhovaný obchvat. Prioritou města Chotěboře by měla být rekonstrukce a rozšíření silnice Chotěboř – Havlíčkův Brod. Tato silnice je nejfrekventovanější. Normální křižovatky nemají cenu. Nutnost křižovatek s kruhovým objezdem. Celkový velký počet křižovatek. Druhá varianta, dále od Chotěboře, dává možnost dalšího rozvoje města. Výstavba RD + cyklostezek. Otázka potřebnosti obchvatu Chotěboře. Veškerý cestovní ruch ve městě se sníží. Návštěvnost turistů bude minimální. K zamyšlení je využití cestovního ruchu v Podoubraví.

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje. Navrhovaný obchvat je rovněž navrhován jako silnice druhé třídy, informace podatelů o návrhu první třídy je mylná. Rekonstrukci stávajících silnic územní plán neřeší, nicméně stanovením koridoru pro homogenizaci silnice Chotěboř – Rozsochatec a dále Havlíčkův Brod je úprava trasy umožněna. Koridor pro homogenizaci jmenované silnice je převzat ze Zásad územního

83

rozvoje kraje Vysočina 2008 a homogenizace silnice je územním plánem Chotěboř zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Poznámka o řešení křižovatek není relevantní; územním plánem nejsou řešeny křižovatky. Nutnost zpracování hlukové studie nemůže být řešena územním plánem, toto je otázka dalšího stupně řízení. Náležitosti a podrobnost řešení územního plánu stanoví vyhl. č. 500/2006 Sb., příloha č. 7. A také § 43 odst. 1 – 3 stavebního zákona. Případné konkrétní řešení rekonstrukce silnice, křižovatek nebo zadání hlukové studie by bylo v rozporu s těmito právními předpisy. Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

7. Námitku podali Jaroslava Novotná (nar. 1.10.1970), Jaroslav Novotný (nar.28.3.1967), Jaroslava Novotná (nar.18.2.1991), Emilie Novotná (nar. 22.11.1945), Jaroslav Novotný (nar.12.4.1939) a Libor Novotný (nar.25.4.1970), námitka se vztahuje k pozemkům č.parc. 3844/4 a 3844/107, vše v k.ú. Chotěboř, datum podání námitky 24.6.2010

Znění námitky: „Podáváme námitku v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Nesouhlasíme s návrhem nového územního plánu města Chotěboř. Nesouhlasíme s plánovaným obchvatem, který vede přímo za naším rodinným domem a zahradou. Jsme majiteli pozemku parcelního čísla: 3844/4, číslo LV 1512, 3844/107, číslo LV 4710. Důvody nesouhlasu: VELKÝ HLUK, VIBRACE, ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, NAPROSTO NEDOSTATEČNÁ VZDÁLENOST PLÁNOVANÉ KOMUNIKACE OD SOUKROMÉHO POZEMKU, NA KTERÉM STOJÍ RODINNÝ DŮM. Tyto skutečnosti mohou negativně ovlivnit zdraví, kvalitu života i hodnotu nemovitostí. rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“

84

Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

8. Námitku podalo 77 občanů, bytem Chotěboř, ul. Žitná a Zahradní (č.j. MCH-10456/2010); datum podání námitky 24.6.2010

Znění námitky: „Podáváme námitku v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Nesouhlasíme s návrhem nového územního plánu města Chotěboř. Nesouhlasíme s plánovaným obchvatem, který vede v nedostatečné vzdálenosti od našich obydlí a zahrad. Vážení, vlivem zvýšeného provozu na plánované komunikaci budeme obtěžováni neustálým hlukem a exhalacemi. Nebudeme moci použít k odpočinku své zahrady a balkony. Bude problém si i otevřít okno. Domy se zahradou jsem si postavili kvůli relaxaci a bližšímu sepětí s přírodou. Investovali jsme do toho nemalé finanční prostředky a fyzické síly. Jsme řádní pracující občané, platíme daně a také si volíme naše zastupitele. Doufáme, že u Vás najdeme pochopení a prosíme o posunutí komunikace dále směrem na Svinný, kde nebude rozhodně nikomu z nás vadit. Právě naopak. V nedávné minulosti nás poznamenala zkušenost s uzavřením silnice na Havlíčkův Brod (Havlíčkova ulice). Ulicí U střelnice neustále proudily zástupy aut, autobusů a kamionů. Když jsme si sedli na zahradu, nebylo slyšet vlastního slova. Toto nás utvrdilo v tom, že zvýšený provoz lze akceptovat pouze omezenou dobu, nikoli však napořád. Pokuste se prosím vžít do naší situace.“ rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

85

9. Námitku podali Zdeněk Drtina (nar.2.3.1958) a Dana Drtinová (nar.13.1.1962), Zahradní 1491, Chotěboř, námitka se vztahuje k pozemkům č.parc. 3858/11, 3860/222, 3860/16 a 17, vše v k.ú. Chotěboř), datum podání námitky 25.6.2010 Znění námitky: „Vznášíme námitku proti návrhu územního plánu – jednací číslo MCH22759/2008. Bydlíme v řadovém domku ulice Zahradní 1491, č.parcely 3858/11 vzdáleném cca 100 metrů od uvažovaného obchvatu. Jsme přesvědčeni, že z hlediska vlivu na životní prostředí, hygienu a to především hluk a prašnost nevyhoví normám. Velký problém bude s výjezdem vozidel od garáží přímo na silnici II. třídy a pravděpodobně s překonáním protihlukové stěny, toto není to pravé řešení (vlastním garáže na parcele č.3860/222, 3860/16 a 17). Komunikace může být navržena o několik stovek metrů dál od obytných domů a to za střelnici (rezervní plochou), nebo za rybníkem a problém bude vyřešen. Nejsme přesvědčeni, že tyto možnosti bral tvůrce projektu v úvahu. Z těchto důvodů nesouhlasíme s takto navrženým územním plánem a jsme přesvědčeni, že nejsme jediní. rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

10. Námitku podala p. Danuše Voláková, Školní 134, Krucemburk, námitka se týká pozemku č. parc. 2098/2 k.ú. Chotěboř, datum podání námitky 28.6.2010

Znění námitky: „Vzhledem k tomu, že na pozemku 2098/2 není v předloženém návrhu ÚP města Chotěboř zohledněna změna tohoto pozemku na plochu určenou k bydlení, vznáším k tomuto postupu námitku. Při tvorbě územního plánu odborným architektonickým týmem se zřejmě tento pozemek jevil pro účel individuální výstavby 1 domu jako zastavitelné území. Proto v předkládaném návrhu dotčeným orgánům v lednu 2010 tato plocha je vyznačena jako plocha k individuální výstavbě s omezením zastavitelnosti na „polovinu“ bližší k městu, aby výstavba jednoho domu byla dobře zakomponována do terénu. Tento návrh však nebyl ze strany CHKO odsouhlasen. Proti tomuto stanovisku vznáším námitku č. 1. Zároveň si dovoluji upozornit na chybu vzniklou v minulém ÚP, kdy nebyla zohledněna skutečnost, že na výše uvedeném pozemku je již 50 let umístěna chata pro rodinnou rekreaci (před rokem 1998 to bylo v plánech řádně vyznačeno), z níž se od počátku do současnosti řádně odvádějí daně a město každoročně vybírá poplatek za odpady. Žádám o zohlednění této skutečnosti v ÚP a předkládám to jako námitku č. 2. K opakovanému veřejnému projednání bylo předloženo doplnění v tomto znění:

86

S odvoláním na námitku podanou k 1. veřejnému projednávání doplňuji nově nastalé skutečnosti, na jejichž základě vznáším níže uvedenou námitku. Vzhledem k tomu, že na pozemku 2098/2 se v předloženém návrhu ÚP města Chotěboř dosud nachází zeleň, vznáším k tomuto začlenění námitku. Na pozemku 2098/2 se nachází rekreační chata s ev.č. 0349. Tato chata, která byla na pozemku postavena v 60. letech minulého století, nebyla dosud zapsána v evidenci katastru nemovitostí. V tuto chvíli je chata společně se všemi potřebnými dokumenty zaregistrována na katastru nemovitostí, což dokládám dokumentem v příloze. Využití chaty a oficiální zařazení do „rekreační oblasti“ dokládám kolaudačním rozhodnutím č.j. MCH-14835/2010/SU-9/330/AL v příloze. Na základě výše uvedených skutečností Vás žádám o přeřazení pozemku 2098/2 z plochy zeleně do zastavitelného území rodinné rekreace tak, jak říká platné znění stavebního zákona. Rovněž upozorňuji na §30 st. zákona, který řeší změnu podmínek území a na základě kterých je orgán územního plánování povinen pořídit změnu územně plánované dokumentace v souladu s těmito podmínkami.

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem rozhodl na základě skutečností, uvedených v doplnění námitky ze dne 20.9.2010 a v souladu se zněním §58 a §2 zák.č. 183/2006 Sb. že bude muset být část pozemku č.parc. 2098/2 zahrnuta do zastavěného území obce Chotěboř. Správa CHKO Železné Hory v odůvodnění zamítnutí původní návrhové plochy z výkresu záměrů (rozvojová plocha 16) napsala toto: „v sektoru směrem k CHKO bude zachována hranice zastavěného území v linii dle ÚPSÚ z roku 1998 a nebudou zde navrženy zastavitelné plochy;“ Na základě této formulace bylo od dalšího projednávání návrhové plochy na zmiňovaném pozemku upuštěno. Podle zjištěných skutečností bude muset být upravena hranice zastavěného území a tudíž s pozemkem nebude zacházeno jako se „zastavitelným“, ale jako se „zastavěným“. Správu CHKO a odbor životního prostředí Krajského úřadu Kraje Vysočina seznámil pořizovatel s touto skutečností. Po zhodnocení současné situace Správa CHKO Železné Hory souhlasí s vymezením zastavěného území na místě současného rekreačního objektu s obalovou křivkou bezprostředního okolí a s umístěním návrhové plochy pro bydlení na téže ploše jako s revizí svého stanoviska ze dne 1.7.2009, č.j. 00910/ZH/09. S tímto řešením souhlasí i příslušný orgán ochrany ZPF Kraje Vysočina. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem doporučil námitce vyhovět, zastavěné území rozšířit ve smyslu vyhovění liteře zákona a v této ploše umístit návrhovou plochu pro bydlení.

11. Námitku podali Marcela Karlíková (nar.26.2.1972), Jaroslav Karlík (nar.25.1.1972), Polní 1784, Chotěboř 58 301, pozemek dotčený námitkou 3278/54 v k.ú. Chotěboř, datum podání námitky 28. 6. 2010

Znění námitky: „Podáváme námitku v souladu se stavebním zákonem číslo 183/2006 Sb. Nesouhlasíme s návrhem nového územního plánu města Chotěboř. Nesouhlasíme s plánovaným obchvatem, který vede přímo za naším rodinným domem a zahradou. Důvody nesouhlasu: negativní vlivy (prach, otřesy, hluk, exhalace, částečně znehodnocení nemovitostí, ztráta soukromí) Jsme majiteli dotčeného pozemku parcelní číslo 3278/54 v k.ú. Chotěboř. Spoluvlastníci: Marcela Karlíková, narozena 26.2.1972, Jaroslav Karlík, narozen 25.1.1972 Nutnost zpracování hlukové studie. Navrhovaná řešení: 1. obchvat vůbec nerealizovat 2. rekonstrukce a rozšíření silnice Chotěboř – Havlíčkův Brod

87

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Řešení dopravní situace v Chotěboři je součástí zadání ÚP Chotěboř, který schválilo Zastupitelstvo města Chotěboř dne 15. 7. 2009. Jako takové je záměrem města. Rovněž z důvodu zachování kontinuity projednávání záměrů od zadání po návrh ÚP je nutno dopravní řešení navrhnout. Rekonstrukci stávajících silnic územní plán neřeší, nicméně stanovením koridoru pro homogenizaci silnice Chotěboř – Rozsochatec a dále Havlíčkův Brod je úprava trasy umožněna. Koridor pro homogenizaci jmenované silnice je převzat ze Zásad územního rozvoje kraje Vysočina 2008 a homogenizace silnice je územním plánem Chotěboř zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Nutnost zpracování hlukové studie nemůže být řešena územním plánem, toto je otázka dalšího stupně řízení. Náležitosti a podrobnost řešení územního plánu stanoví vyhl. č. 500/2006 Sb., příloha č. 7. A také § 43 odst. 1 – 3 stavebního zákona. Případné konkrétní řešení rekonstrukce silnice, křižovatek nebo zadání hlukové studie by bylo v rozporu s těmito právními předpisy. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

12. Námitku podal pan Jiří Pátek (nar.10.3.1962), Zahradní 1380, Chotěboř, pozemek dotčený námitkou 3860/172 k.ú. Chotěboř, datum podání námitky 28.6.2010

Znění námitky: „Původní návrh hned za garážemi je zvolen nevhodně. Je zde velké riziko hluku a prachu. Obchvat města se buduje dostatečně daleko od obydlí.“

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

88

13. Námitku podala p. Alena Pátková, DiS. (nar.9.10.1966), Zahradní 1380, Chotěboř, pozemek dotčený námitkou 3860/172, k.ú. Chotěboř, datum podání námitky 28.6.2010

Znění námitky: „Blízko domů, nevhodně posazené, nevyhovující – prach, hluk, vhodný návrh č. 2 – za lesíkem.“

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Podatelka námitky zřejmě namítá nevhodnost trasy obchvatu, která byla předložena k veřejnému projednání dne 28.6.2010 a zmiňuje jako možné řešení variantu, která byla na tomto jednání diskutována. Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“ Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno.

14. Námitku podal Ing. Josef Havelka (nar.15.9.1943), Žitná 1395, Chotěboř, pozemek dotčený námitkou 3844/76 v k.ú. Chotěboř, datum podání námitky 28.6.2010

Znění námitky: „Stávající varianta „obchvatu“ a „nová“ varianta obchvatu zřejmě nerespektují nejen stávající, ale i budoucí požadavky na hygienické normy, kvalitu ovzduší a prašnost včetně hlučnosti. Vzdálenost „nového obchvatu“ od zastavěné části (obydlené) cca 100 m je absolutně nevyhovující, vhodné by bylo vzdálenost cca 300 m – viz. obchvaty Golčův Jeníkov, Čáslav apod.“

rozhodnutí o námitce: námitce se vyhovuje Odůvodnění: Trasa obchvatu předložená k návrhu na veřejné projednání dne 28.6.2010 se nejeví jako nejlepší možné řešení, které by vyhovělo § 18 odst. 2 stavebního zákona „územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.“ Případná úprava trasy koridoru je žádoucí z hlediska vyhovění republikové priority bodu 16 PÚR: „při stanovování způsobu využití území územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli …“

89

Konkrétní změna trasy obchvatu bude předmětem dalšího jednání s projektanty a dotčenými orgány tak, aby byl splněn požadavek výše uvedeného § 18 odst.2 stavebního zákona. Požadovaná vzdálenost 300 metrů od zastavěné (obydlené) části bude muset být prověřena ze všech relevantních hledisek. Je nutno zohlednit fakt, že ačkoli se podatel námitky zmiňuje o obchvatu, ve skutečnosti půjde o obslužnou komunikaci, která bude v místě, kde se přibližuje pozemku dotčenému námitkou, pravděpodobně (dle zpracované studie proveditelnosti) projektována jako komunikace městského typu, tzn. včetně zelených pásů, chodníků a cyklostezky. Nebude tedy mít parametry běžného obchvatu, který podatel námitky srovnává s obchvaty v Golčově Jeníkově a Čáslavi. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhli této námitce vyhovět změnou trasy obchvatu. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná a byla důvodem opakování veřejného projednání. Trasa tzv.“západního obchvatu města“ byla upravena, tj. posunuta západně od města na základě vypracované studie proveditelnosti dopravy a předložena veřejnosti k opakovanému projednání. V upravené trase „západního obchvatu města“ již nedojde k dotčení výše uvedených pozemků, čímž je námitce vyhověno. 15. Námitku podal p. Vladimír Tůma, jednatel firmy AUTOTECH-VT, s.r.o., Žitná 1453, DIČCZ25946480, datum podání námitky 1.9.2010, námitka se týká pozemku č.p. 3054/8 a 3054/9, na kterém je věcné břemeno vedení přípojek inž. sítí, vybudovaných firmou AUTOTECH-VT, s.r.o. Znění námitky:Vážení, firma AUTOTECH-VT, s.r.o., jejímž jsem majitelem, zrealizovala na pozemku 3054/10 a 3054/23 I. etapu výstavby akce:“Areál firmy AUTOTECH-VT, s.r.o., včetně přípojek na inženýrské sítě, zpevnění plochy a oplocení“. Z tohoto areálu přes již zmíněné pozemky vede tlaková kanalizace, která dále pokračuje přes pozemek firmy CAMONA spol. s. r. o., parc. č.3054/8 a 3054/9. Na toto je zřízeno věcné břemeno dle Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod sp. zn.č. j. V1119/2008-601 ze dne 15.3.2008. Z výše uvedených skutečností zásadně nesouhlasíme s navrženým obchvatem města tak, jak je navržen. V případě jeho realizace budeme požadovat na náklady města, zrealizovat novou tlakovou přípojku areálu AUTOTECH-VT, s.r.o. na městskou kanalizaci. rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Existence sítí vedení technické infrastruktury nebrání vybudování komunikace, případné nutné úpravy sítě budou řešeny navazující projektovou dokumentací v případě, že záměr bude realizován. Navrhovaná trasa obslužné komunikace kříží sítě technické infrastruktury v mnoha místech a realizace jakékoli liniové stavby se dnes nevyhne možnému křížení s těmito sítěmi. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem nevidí budoucí řešení tohoto záměru jako problematické a jako důvod k neschválení koridoru pro obslužnou komunikaci. 16. Námitku podal p. Vladimír Tůma, Žitná 1453, Chotěboř, datum podání námitky 1. 9. 2010, námitka se týká č.p. 3054/8 a 3054/9, na kterém je věcné břemeno vedení přípojek inž. sítí, vybudovaných firmou AUTOTECH-VT, s.r.o. Znění námitky: Vážení, v katastrálním území Chotěboř vlastním jako fyzická osoba Vladimír Tůma pozemky č.3054/10 a 3054/23. Firma AUTOTECH-VT, s.r.o., jejíž jsem majitelem, na zákloadě územního rozhodnutí č.j.výst.328/1145/01Ši a následného stavebního povolení č.j.SÚ330/1685/02/Ši zrealizovala na pozemku 3054/23 I. etapu výstavby akce:“Areál firmy AUTOTECH-VT, s.r.o., včetně přípojek na inženýrské sítě, zpevnění plochy a oplocení.“ Na zmíněných pozemcích vede tlaková kanalizace firmy AUTOTECH-VT, s.r.o., která pokračuje přes pozemek firmy CAMONA spol.s.r., parc.č.3054/8 a 3054/9. Na toto je zřízeno věcné břemeno dle Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod sp. zn.č. j. V-1119/2008-601 ze dne 15.3.2008. Z výše uvedených skutečností nesouhlasím s obchvatem města Chotěboře tak, jak je navržen.

90

rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Existence sítí vedení technické infrastruktury nebrání vybudování komunikace, případné nutné úpravy sítě budou řešeny navazující projektovou dokumentací v případě, že záměr bude realizován. Navrhovaná trasa obslužné komunikace kříží sítě technické infrastruktury v mnoha místech a realizace jakékoli liniové stavby se dnes nevyhne možnému křížení s těmito sítěmi. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem nevidí budoucí řešení tohoto záměru jako problematické a jako důvod k neschválení koridoru pro obslužnou komunikaci. 17. Námitku podali p. Zdeněk Koreček, Molákova 598/8, Praha 8, nar. 4.8.1972, a p. Iveta Korečková, Nová Ves u Chotěboře 130, 582 73 Nová Ves u Chotěboře, nar. 12.3.1976, datum podání námitky 13.9.2010 a doplnění 20.9.2010, námitka se týká pozemků č.parc. 3054/8 a 3054/9 k.ú. Chotěboř. Znění námitky: (13.9.2010) Na základě návrhu nového územního plánu jsme zjistili, že plánovaná přípojka nové části obchvatu vyúsťuje na hlavní silnici směr Ždírec nad Doubravou na námi vlastněných pozemcích, umístěných v k.ú. Chotěboř. Jedná se o pozemek 3054/8, který náleží k vedle stojícímu objektu výrobní hala zakoupen byl společně s vedlejším objektem s perspektivou případného rozšíření výrobního objektu, dále pozemek 3054/9, který je již přímo součástí výrobního objektu, kde se na místě určeném k výstavbě komunikace nachází vjezd do samotného areálu, parkoviště a komunikace určená k objíždění budovy nákladním vozidlům (v areálu se neotočí). Změnou územního plánu by došlo k značnému poškození současné funkčnosi a případného rozvoje výrobního objektu a tím i našich vlastnických práv (znehodnocení celé investice výrobního areálu), proto s navrhovaným územním plánem, konkrétně s řešením přípojky obchvatu k hlavní silnici přes výše uvedené pozemky, nesouhlasíme. (20.9.2010) Dne 7. září 2010 (podatelna MÚ Chotěboř 13.9.2010) jsem vyjádřili nesouhlas s novým územním plánem, konkrétně s vyústěním obchvatu na hlavní silnici směr Ždírec nad Doubravou. Důvodem bylo m.j. poškození současné funkčnosti areálu a možností jeho dalšího případného rozvoje, což by samozřejmě znamenalo značné znehodnocení našich vlastnických práv. Mezi tím jsme byli upozorněni naším bankovním ústavem, se kterým jednáme o možnostech financování části kupní ceny za uvedený areál, že novým územním plánem by podstatně klesla tržní hodnota areálu, a to samozřejmě nejen pro účely banky. Navíc možnost, že by Město Chotěboř ze zákona mohlo (byť třeba ne ihned) zřídit věcná břemena s předkupním právem k dotčeným pozemkům, by znamenala, že objekt by se stal z hlediska úvěrovatelnosti zcela nevyhovujícím. Schválení územního plánu by tedy pro nás mělo velice negativní dopad a znamenalo by to pro nás vznik vysoké škody v podstatě okamžitě. rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: územní plán neřeší vlastnické vztahy. Územní plán hledá optimální možnosti využití území tak, aby „vytvářel předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.“ (zákon č. 183/2006 Sb. §18, odst.1 a 2) Navržení obchvatu bylo od začátku projednání zadání územního plánu deklarováno jako zájem města. Trasa obchvatu byla zastupitelům města předkládána na pracovních jednáních a byla upravována podle jejich připomínek, podle limitů území, podle vyjádření dotčených orgánů a v neposlední řadě podle připomínek občanů. Některé ze skutečností byly zjištěny až při veřejném projednání územního plánu dle § 52 zákona č. 183/2006 Sb., resp. při opakovaném veřejném projednání návrhu územního plánu dle § 53 zák. č. 183/2006 Sb. Trasa byla upravována s cílem dosažení co nejlepšího souladu se zjištěnými skutečnostmi. Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem navrhuje trasu obchvatu ponechat ke schválení v této podobě, ale právě s ohledem na již citovaný § 18 zák.č. 183/2006 Sb., který sleduje i hospodářský rozvoj území, s ohledem na skutečnost, že se jedná o podnik zajišťující zaměstnání občanům města a je tedy v zájmu města, aby zůstal zachován, případně se dále rozvíjel, doporučuje napojení trasy obchvatu přes výše uvedené pozemky prověřit v nejbližší možné době.

91

18. Námitku podal p. Jiří Růžička, nar. 4.9.1946, Máchova 3090, Havlíčkův Brod, Květoslava Růžičková, nar. 5.7.1946, Máchova 3090 Halíčkův Brod, p. Josef Vltavský, nar. 29.9.1941, Václavská 608, Chrudim, datum podání námitky 20.9.2010, námitka se týká pozemků č.p. 3982 a 3963/2 k.ú. Chotěboř Znění: Navrhuji, aby do připomínek bylo zařazeno toto: 1. VVTL plynovod je již na hranici životnosti a svým bezpečnostním pásmem značně omezuje možnosti výstavby v daném území, hlavně RD. Proto by měl být přeložen tak, aby uvedené pásmo do navrhovaného prostoru zástavby (rezervy) nezasahovalo. 2. Dále navrhujeme, aby uvedené území č. parc. 3982 a 3963/2 bylo zahrnuto do území určeného pro bytovou výstavbu, protože má BPEJ 73214 a z hlediska ochrany ZPF patří do třídy IV, a proto lze na něm stavět. 3. Dále navrhujeme, aby navrhovaný obchvat byl posunut podstatně západněji. Aby nepůlil území určené k zástavbě. rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění rozhodnutí: Návrhem územního plánu byly obeslány jednotlivě dotčené orgány i jejich servisní organizace, a to včetně správců VVTL plynovodu. Žádný z těchto obeslaných neupozornil na zastarání současné sítě a neinformoval pořizovatele o případných záměrech posunu trasy VVTL plynovodu. Pořizovateli není známo, za jakých podmínek organizačních a finančních lze uskutečnit překládku trasy VVTL plynovodu, zejména s ohledem na vlastnictví budoucích případně dotčených pozemků. Lze pouze srovnat situaci se zjištěnými informacemi při dřívějším ústním jednání s majitelem a provozovatelem obdobné liniové stavby, elektrického vedení VN. Ten informoval pořizovatele o nevůli majitele a provozovatele této sítě překládat vedení VN na nové pozemky z důvodu obtížné dohody s majiteli. Je důvodný předpoklad, že situace s vedením trasy VVTL plynovodu bude obdobná. K bodu 2 připomínky – bonita půdy zabírané pro zastavitelné plochy je pouze jedním z hledisek, která vyhodnocuje orgán ochrany přírody. Zástupkyní tohoto dotčeného orgánu bylo Ing. Růžičkovi při opakovaném veřejném projednání zdůrazněno, že počet návrhových ploch ve Městě Chotěboř je dostačující a jejich nárůst by nebyl odůvodnitelný. K posunutí obchvatu západním směrem – obchvat je pouze zkrácené označení obslužné komunikace, vybavené chodníky, zelenými pruhy a cyklostezkou. Její trasování a podmínky provozu budou při případné realizaci dojednány s příslušnými dotčenými orgány, zejména se zástupci hygienické stanice. Nelze tedy předem usuzovat, že provoz na této komunikaci bude ztěžovat podmínky bydlení v návrhových lokalitách. 19. Námitku podal p. Jan Sviták, předseda ZO ČZS, číslo org. 501004, datum podání námitky 17.9.2010, námitka se týká zahrádkářské kolonie Kacíře, severně od oblasti s místním názvem Na mejtech (z technických důvodů není účelné jmenovat všechna dotčená čísla parcelní – znění námitky rovněž zmiňuje pouze „oblast Kacíře“) Znění námitky: Naše organizace jako občanské sdružení zastupuje téměř 200 našich členů, kteří hospodaří na svých zahradách. Mimo toho, že uspokojují své zájmy, plní též společenskou funkci tím, že udržují již desítky let zelený pás kolem města tak, jak je obvyklé nejen v našem státě, ale v dalších zemích světa. Proto jsme byli překvapeni návrhem územního plánu, kde je navržen obchvat města Chotěboře tak, že výrazným způsobem poškodí naše členy a omezí jejich práva. a. Obchvaty měst jsou nutností a je tomu tak i v Chotěboři. Tyto obchvaty jsou ale řešeny tak, že respektují celistvost města a jsou vedeny mimo město. Navržená úprava však odděluje zahrádkářskou osadu a tím i zónu klidu a zeleně od města velmi frekventovanou komunikací, která výrazným způsobem naruší život našich členů i dalších obyvatel osady Kacíře. b. Navržená komunikace v dolní části Kacířů se přibližuje těsně k zahradám a prakticky znemožní činnost v této oblasti, majetek na zahradě pozbyde své hodnoty a stává se vcelku neprodejným.

92

c. V neposlední řadě je možno si představit hluk vozidel, exhalace atd. Život v této oblasti bude značně omezen a přímo znemožněn majitelům zahrad blízko této komunikace. d. Cesta z města do osady Kacíře bude přehražena zmíněnou komunikací a zvláště pro starší členy to jistě bude velmi obtížná překážka při jejich cestě do zahrady. Jsme přesvědčeni o tom, že obchvat by bylo možno vést citlivěji tak, aby zachoval celistvost města i s okrajovými částmi a neomezoval práva našich členů a ostatních obyvatel osady Kacíře. Věříme, že bude k naší stížnosti přihlédnuto při projednávání tohoto problému. V případě nutnosti bychom byli připraveni organizovat petiční akci tak, aby hlas našich členů a ostatních uživatelů osady, kteří budují zahrady desítky let, byl vzat na pořad jednání. rozhodnutí o námitce: námitce se nevyhovuje Odůvodnění: Navržení obchvatu bylo od začátku projednání zadání územního plánu deklarováno jako zájem města. Trasování „obchvatu“ tak, aby se působením hluku nedotýkal zmiňované osady, je obtížně řešitelné z následujících důvodů: možnosti napojení obchvatu na stávající silnici č. 345 na Bílek jsou vzhledem ke stávající zástavbě značně omezeny. I v případě, že bude trasa obchvatu dále prozkoumávána a upravována, bude její vedení s největší pravděpodobností v blízkosti osady Kacíře. Obkroužení osady obchvatem z jižního směru by bylo možno vést až ZA plochou biokoridoru U013. Biokoridor U013 je v nadřazené územně plánovací dokumentaci, kterou je návrh ÚP Chotěboř povinen respektovat, zařazen jako veřejně prospěšné opatření a není reálný předpoklad, že by mohl být změnou trasy obchvatu ohrožen. Jižní trasa obchvatu by navíc znemožnila dopravní napojení již projednané a schválené plochy pro výrobu průmyslovou VP – Z89. Tato by pak musela být dopravně obsloužena jakousi slepou ulicí. Argument přehražení přístupové cesty k osadě Kacíře se nejeví jako oprávněný, poněvadž „obchvat“ bude sice navrhován jako silnice II. třídy, ale bude navrhován jako komunikace městského typu vybavená chodníky, cyklostezkou a zelenými pruhy – oproti dosavadní přístupové trase k osadě. Ta je silnicí III. třídy, ale chybí jí chodník. Je předpokládáno, že křížení navrhovaného obchvatu se stávajícími radiálami bude řešeno přechody pro chodce a přístup k osadě Kacíře nebude ztížen.

6.10. Vyhodnocení připomínek 1.

Požadavek Města Chotěboř k návrhu k opakovanému veřejnému projednání

ÚP

Chotěboř,

předloženému

Znění připomínky: Město Chotěboř jakožto objednatel územního plánu ÚP Chotěboř, vznáší k předloženému návrhu územního plánu Chotěboř tyto požadavky: • Plochu Z90 (návrhová plocha pro rekreaci v lokalitě Kacíře) zařadit do II. etapy výstavby. Etapizaci plochy Z90 požaduje podmínit zastavěním návrhových ploch pro rekreaci Z77 a Z79. • Plochu Z220 (plocha občanská komerční) – zařadit do I. etapy výstavby – v textu vedena v I. etapě výstavby, na výkrese ve II. etapě výstavby; tímto bude uvedeno do souladu. • Plochu Z57 (návrhová plocha v sídle Svinný) přeřadit do I. etapy výstavby. • Ve výkrese dopravní infrastruktury jsou v jednotlivých návrhových plochách nadbytečně konkretizovány plochy parkoviště. Všechny ostatní skutečnosti jsou uvedeny v hlavním výkrese – návrh uspořádání území. Dáváme projektantovi ke zvážení, zda výkres dopravní infrastruktury k vydání zrušením vyznačených konkrétních parkovišť upravit, nebo zda tento výkres zastupitelstvem nevydat. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem po konzultaci s příslušnými dotčenými orgány doporučuje návrh územního plánu upravit ve smyslu připomínek Města Chotěboř. Připomínce je vyhověno.

93

2. Písemnost podala p. Iva Culková, nar.28.6.1958, Havlíčkova 782, Chotěboř, datum podání 20.9.2010, námitka se týká pozemku č.p. 643 Podatel je spoluvlastníkem obytného domu č.p. 782, nacházejícího se na parcele č.st.645/1, vše v k.ú. Chotěboř 652831. Výše uvedené pozemky a budovu podatel využívá k bydlení. Znění námitky: Dle návrhu územního plánu (případně návrhu změny územního plánu) města Chotěboř má mimo jiné dojít ke změnám na parcele č. 643, které umožní zánik fungujícího objektu budovy č.p. 446 a realizaci záměru výstavby předimenzovaného bytového domu.Podatel proto jako vlastník pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb a zastavitelných ploch tímto podává v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 a 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) následující námitky, které odůvodňuje takto: 1. Objekt budovy č.p. 446 na parcele č. 643 (KÚ Chotěboř652831) je aktuálně smysluplně využíván zájmovým sdružením pracujícím s dětmi a mládeží. Příležitostí k podobným aktivitám v Chotěboři není mnoho a tato budova skýtá optimální zázemí. Objekt v současné době smysluplně odstiňuje frekventovanou ulici Havlíčkovu a zároveň ponechává dostatek prostoru zeleni a průsvitu, čímž vytváří pro obyvatele přilehlých domů klidný a velice cenný a vítaný vnitroblok a tím zvyšuje kvalitu jejich bydlení. 2. Zánikem č.p. 446 na parcele č.643 (KÚ Chotěboř 652831) a výstavbou předimenzovaného bytového domu (již existující záměr schválený v dubnu 2010 Radou města Chotěboř), dojde k negativnímu ovlivnění kvality bydlení v okolí (hluk, úbytek zeleně, ztráta slunečního světla, ztráta relaxačního území) a tím i k poklesu cen stávajících nemovitostí. Záměr předpokládá jedna vyšší zastavěnost území, ale i výstavbu parkoviště a zpevnění v tuto chvíli přírodních ploch, což je nežádoucím negativním trendem. 3. Svůj nesouhlas se záměrem výstavby bytového domu na parcele č. 643 vyjádřilo 241 obyvatel lokalit přímo či nepřímo sousedících s parcelou č. 643 podpisem petice, která byla podána na Městský úřad 10.9.2010. 4. Žádáme o zakreslení stávajících objektů, které jsou na pozemku č.parc. 643. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil toto podání jako připomínku Vyjádření k podané připomínce: Územní plán člení území do funkčních ploch, regulativy řeší pouze rámcově. V uvedené připomínce se jedná o konkrétní nesouhlas ke zpracované studii na bytový dům v ul. Havlíčkova v Chotěboři. Veškeré body podané připomínky budou řešeny v dalším stupni řízení, nejsou předmětem řešení územního plánu. 3 Připomínka podaná Ing. Stanislavem Motyčkou, nar. 11.6.1939, bytem V Drážkách 986, Chotěboř a dále věcně shodná připomínka p. Milady Pelikánové, nar. 17.10.1950, bytem V Drážkách 987, Chotěboř; p. Petra Hlaváčka, nar. 15.10.1960, bytem V Drážkách 895, Chotěboř a p. Aleny Navrátilové, nar. 14.1.1958, bytem Krále Jana, Chotěboř, datum podání 20.9.2010

Znění připomínky: Nesouhlasím s rozsahem stavby (Havlíčkova ulice, kde je plánována výstavba bytového domu – pozn. pořizovatele ÚP), velká výška, s tvarem do písmene „L“. Rozměrné parkoviště s příjezdovou cestou zhorší životní prostředí. Parkoviště považujeme za zbytečné s ohledem na parkoviště za domem č.1331 a č.1332 dojde ke zhoršení života v domě 987,986, 985 a navíc ke snížení hodnoty bytů. (zastínění bytů, hluk) Vyjádření k připomínce: Územní plán člení území do funkčních ploch, regulativy řeší pouze rámcově. V uvedené připomínce se jedná o konkrétní nesouhlas ke zpracované studii na bytový dům v ul. Havlíčkova v Chotěboři. Veškeré body podané připomínky budou řešeny v dalším stupni řízení, nejsou předmětem řešení územního plánu.

94

4 Žádost podaná p. Petrem Hochmanem a Mgr. Blankou Hochmanovou, bytem Na vyhlídce 949, Chotěboř, týkající se zařazení pozemku č.parc. 2158 v k.ú. Chotěboř do plochy čistého bydlení - vyhodnoceno jako připomínka, podáno dne 20.9.2010 Znění připomínky: Jako vlastníci pozemku č.parcelní 2158/1 v k.ú. Chotěboř žádáme laskavě, aby při tvorbě nového územního plánu byl tento pozemek zařazen do území čistého bydlení. K žádosti jsme přistoupili z důvodu, že v návrhu územního plánu je sousední pozemek od ulice Železnohorská až na hranici našeho pozemku zařazen do území čistého bydlení. Rovněž i pozemky u domu č.p. 365, které jsou proti našemu pozemku, jsou také označeny jako území čistého bydlení.

Vyjádření k připomínce: Nové požadavky do územního plánu nelze již akceptovat. Požadavek manželů Hochmanových byl pořizovateli předložen již dříve, poté předán projektantům územního plánu. Zařazení pozemku do plochy bydlení bylo vyhodnoceno by bylo v rozporu s urbanistickou koncepcí. 5 Připomínka podaná Ing. Soňou Francovou, bytem Kamenná 1581, Chotěboř, týkající se pozemku č.parc. st. 110 v k.ú. Střížov Vzhledem ke skutečnosti, že znám místní podmínky ve Střížově, dovoluji si podat připomínku k navrhovanému územnímu plánu a to v případě pozemku č. 110, na kterém je umístěn dům č.p.9, tato plocha je v územním plánu řešena pro využití služeb. Dříve v tomto domě byl obchod, ale v loňském roce si ho majitelé přestavěli na rodinný dům, proto by měla být v územním plánu řešena tato plocha pro využití bydlení. V návaznosti na tento pozemek je řešena návrhová plocha pro služby Z106 na pozemku č.640/1. Tato plocha by měla být řešena také pro využití bydlení, neboť majitelé domu č.p. 9 už mají vedle sebe jednu dílnu a kdyby v budoucnu využil někdo pozemek na druhé straně také k výrobě, bylo by to pro majitele domu neúnosné. Vyjádření k připomínce: Připomínka bude zohledněna.

95