CHKO Žďárské vrchy rok vyhlášení: 1970 rozloha: 709 km2 sídlo správy: Žďár nad Sázavou oficiální web: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
Devět skal 836 m n. m.
Javořice 837 m n. m.
© Petr Bureš
© Petr Bureš
Chudý kraj (Max Švabinský)
CHKO Žďárské vrchy
1 - pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanů, kvarcitů, grafitů a amfibolitů)
Geologie
2 - proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly)
5 4 3 7
3 - ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku 4 - granodiority až diority (tonalitová řada)
9
2 10
5 - žuly (granitová rada)
8
6 - tmavé granodiority, syenity (durbachitová řada)
1
7 - diority a gabra, assyntské a variské
6
8 - vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) 9 - křídové horniny (pískovce, jílovce) 10 - humolity
CHKO Žďárské vrchy Geologie - krystalinikum Českého masivu - styk několika jednotek konsolidovaných koncem prvohor variským vrásněním - jihozápad: moldanubikum, konkrétně strážecké moldanubikum – hlavně pararuly; - severovýchod: kutnohorsko-svratecké krystalinikum, konkrétně svratecké krystalinikum: obecně nižší stupeň metmorfózy: ruly, migmatity, svory, pararuly; - sever: bohemikum, konkrétně poličské krystalinikum, ještě méně metamorfované: hlavně ruly; - na severozápadě navíc železnohorský pluton: žuly, granodiority;
CHKO Žďárské vrchy Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - amfibolity, krystalické vápence – např. okolí Žďáru n./S. – významné botanicky; - na západě ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami (gabra, diority) – těžba polymetalických rud do r. 1990 (olovo, měď). - tamtéž serpentinity (peridotity) – Ransko, Tři Studně, Sklené – významné botanicky;
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy
Knautia arvensis ssp. serpentinicola
Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - amfibolity, krystalické vápence – např. okolí Žďáru n./S. – významné botanicky; - na západě ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami (gabra, diority) – těžba polymetalických rud do r. 1990 (olovo, měď). - tamtéž serpentinity (peridotity) – Ransko, Tři Studně, Sklené – významné botanicky;
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - podél železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty České křídové tabule (Dářská brázda navazující na údolí Doubravy). Starší cenomanské písčité sedimenty jsou zde překryty souvrstvím vápnitých pískovců, jílovců a slínovců spodního turonu (Cirsium acaule, Gentianella bohemica).
© Petr Bureš
- podobný erozní zbytek v kotlinovité sníženině u Herálce a Svratky; Významná ložiska humolitů (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská nížina).
CHKO Žďárské vrchy Geologie
peridotity
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy Geologie
CHKO Žďárské vrchy Geomorfologie - převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny, kulminující v centrální častí geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal (836,3 m.n.m.); Milovské perničky
- výskyt odolných hornin podmiňuje tzv. žďárský typ reliéfu: hlavních rozvodní hřbety jsou oddělené široce rozevřenými údolími s plochými úvalovitými uzávěry, jež se postupně zahlubující (např. Svratka, Fryšávka, Věcovský potok); - na hřbetech jsou typické skalní útvary, modelované především mrazovým zvětráváním v pleistocénu (tory, mrazové sruby): Devět skal, Čtyři palice, Dráteničky; - na úpatí kryoplanační terasy se suťovými haldami a balvanovými proudy, které se někdy skládají v rozsáhlá kamenná moře; - na povrchu skal často drobné tvary erozního původu, z nich nejznámější jsou skalní mísy, místně nazývané perničky (Milovské a Rybenské Perničky, Čtyři palice).
CHKO Žďárské vrchy Geomorfologie
Sečská vrchovina Havlíčkobrodská pahorkatina Ždárské vrchy
Bítešská vrchovina
CHKO Žďárské vrchy Geomorfologie
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy Geomorfologie Perničky – skalní útvary vzniklé mrazovým zvětráváním v pleistocénu (tory, mrazové sruby), na temenech skalní mísy vzniklé selektivním zvětráváním v rulách; - odtud název, který je odvozen od slova "pernice„ – mísa s povrchem uvnitř zdrsněným, v níž se trdlem na jemno třel uvařený mák (cs.wikipedia.org); - dříve jim byl mylně přisuzován umělý původ a kultovní funkce.
http://data.czechtourism.com
Milovské perničky
CHKO Žďárské vrchy Hydrologie
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy Hydrologie
CHKO Žďárské vrchy Hydrologie - významná pramenná oblast na hlavní evropské rozvodnici mezi Černým a Severním mořem - pramení zde Svratka, Oslava, Sázava, Chrudimka, Doubrava... - rozsáhlá od středověku zakládaná rybniční soustava s přilehlými mokřady - 187 rybníků různé velikosti, největší Velké Dářko (206 ha, 3. největší moravský rybník, 14. v ČR)
CHKO Žďárské vrchy Hydrologie
CHKO Žďárské vrchy Klima Mírně teplá až chladná oblast: 6,8 °C v nejnižších a 5 °C v nejvyšších polohách; Průměrný roční úhrn srážek se obvykle pohybuje mezi 650–875 mm; v polohách nad 800 m n. m. (17 vrcholů) dosahuje až 1100 mm.
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra lesů Původně lesnaté území s převahou (Calamagrostio villosae-Fagetum)…
kyselých
podhorských
bučin
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra lesů …kyselých bučin středních poloh (Luzulo-Fagetum) a s vzácným výskytem květnatých bučin (Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco altissimaeFagetum). Žákova hora, Ransko
Dnes převážně smrkové plantáže.
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra lesů - podmáčené a rašelinné smrčiny a smrkové olšiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum, Piceo-Alnetum); - výskyt horských prvků: čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra lesů Rašelinné bory Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris s borovicí lesní, smrkem ztepilým a břízou pýřitou; - Padrtiny u Velkého Dářka, v Krejcarském lese a u Zalíbeného; Blatkové bory (Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris ) - Padrtiny u Velkého Dářka, jediná lokalita na Českomoravské vrchovině, blatka tvoří hybridní roje s borovicí lesní (Pinus ×digenea).
© Petr Bureš
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra lesů - prameništní jasanové olšiny (Carici remotae-Fraxinetum) v NPR Ransko; - masový výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), jinak např. oměj pestrý (Aconitum variegatum).
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra bezlesí - krátkostébelné mezické acidofilní trávníky (Violion caninae), přecházející ve vřesovištní lada s brusnicemi a rozptýlenou dřevinnou vegetací (Vaccinion myrtilli); - produktivní mokřadní pcháčové louky (Calthion, zejména acidofilní as. Angelico-Cirsietum palustris, vzácněji podhorské Polygono bistortaeCirsietum heterophylli); - dnes vzácněji oligotrofní mokřadní vegetace: krátkostébelné vlhké ostřicové louky (Caricion fuscae) až rašeliniště (Caricion davallianae, Caricion demissae, Caricion lasiocarpae, Sphagno warnstorfianiTomepthypnion a Sphagno recurvi-Caricion canescentis) – NPR Dářko, PR Řeka, PR Damašek, PR Branty, PP Zlámanec aj. - kolem rybníků jsou běžná společenstva vysokých ostřic svazů Caricion gracilis a Caricion rostratae.
CHKO Žďárské vrchy Vegetace a flóra bezlesí - výskyt ostřice dvoudomé (Carex dioica), o. šlahounovité (C. chordorrhiza), o. plstnatoplodé (C. lasiocarpa), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) aj.
CHKO Žďárské vrchy Fauna - typické Hercynikum – spíše chudší podhorská lesní fauna, ještě ochuzená intenzivním lesním hospodářstvím; - bohatší jsou zbytky původních bučin (NPR Žákova hora, NPR Ransko); - dříve významné zastoupení rašeliništních druhů, dnes ustupujících. Elementy horské lesní fauny se významněji uplatňují ve vyšší a klimaticky drsnější centrální části oblasti.
CHKO Žďárské vrchy Fauna bezobratlí motýli - nejvýznamnější jsou/byly rašeliništní druhy, v posledních desetiletích silně ustoupivší.
modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete)
okáč stříbrooký (Coenonympha tullia)
Bulgarica cana
Columella aspera
CHKO Žďárské vrchy Fauna bezobratlí měkkýši - chudá, kyselá a druhotně okyselená oblast; - představu o možnostech zdejší malakofauny při zachování přírodě blízkých podmínek dává „prales“ v NPR Žákova hora: pralesní závornatka vřetenatka šedavá (Bulgarica cana), vzácná vřetenatka nadmutá (Vestia turgida) – vlhkomilný lesní druh (Karpaty, Žákova hora, Šumava); - význačný kontrast kyselé Dářko versus vápnitý Radostín – na celém Dářku pouhé 4 druhy, mezi nimi fytogeograficky významná ostroústka drsná (Columella aspera) – subatlantský kyselomilný druh vázaný na borůvku, na Dářku nejvýchodnější lokalita v ČR; na sousedním Radostínsku bohaté bazifilní fauny na opukách (nejzazší výběžek České křídové tabule, Štíří důl), např. žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna). - zoogeograficky významná Bielzia coerulans. Hradní fenomén na Štarkově u Jimramova (Balaea perversa, Cochlicopa lubricella).
CHKO Žďárské vrchy Fauna obratlovci Nic speciálního. obojživelníci: vedle běžných druhů skokan ostronosý (Rana arvalis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) (jen Štíří důl). plazi: běžné druhy, hojně ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), vzácně podél Svratky proniká vodní užovka podplamatá (Natrix tessellata). ptáci: v lesích sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), výr velký (Bubo bubo) aj. savci: rejsek horský (Sorex alpinus), vzácně se zatoulává rys ostrovid (Lynx lynx).
CHKO Žďárské vrchy Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ NPR Dářko, NPR Radostínské rašeliniště – komplex rašelinných lesů, přechodových rašelinišť a vrchovišť, nejrozsáhlejší rašeliniště na Českomoravské vrchovině. NPR Žákova hora – na poměry Českomoravské vysočiny výjimečně zachovalý fragment květnatých a kyselých bučin a suťových lesů. NPR Ransko – rozsáhlé, biotopově pestré území s mozaikovou kyselých i květnatých bučin, prameništních jasanových olšin, hadcových borů a dalších společenstev. PR Řeka – floristicky významný komplex slatinných luk.
