CHKO Železné hory rok vyhlášení: 1991 rozloha: 284 km2 sídlo správy: Nasavrky oficiální web: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz
http://www.ochranaprirody.cz
http://geologie.vsb.cz
CHKO Železné hory Geologie
8 1 10
2 4
9
7
3 5
6
1 – paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence,vápence) 2 – žuly (granitová řada) 3 – granodiority až diority (tonalitová řada) 4 – diority a gabra, assyntské a variské 5 – ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity moldanubika a proterozoika 6 – jednotvárná série (svorové ruly, pararuly až migmatity) 7 – proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) 8 – vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) 9 – druhohorní sedimenty (pískovce, jílovce) 10 – permokarbonské horniny (pískovce, slepence, jílovce)
CHKO Železné hory Geologie Geologicky pestré území, petrograficky i mineralogicky. Jádro Železných hor je tvořeno horninami Nasavrckého plutonu – těleso hlubinných vyvřelin, od granitů přes diority po gabra. Jeho plášť tvoří silně přeměněné horniny ohebského krystalinika (ortoruly, migmatity), tvořící kulminační partie ŽH. Jihozápadní cíp CHKO (za sníženinou Dlouhé meze) je tvořen rulami čáslavského krystalinika.
CHKO Železné hory Geologie Poblíž Bojanova a Polánky izolované výskyty kontaktně metamorfovaných vápenců s bohatým výskytem rud zinku a olova. Silursko-devonského vápence v okolí Vápenného Podola a Prachovic. U Rabštejnské Lhoty výchozy ordovických křemenců. V okolí Kraskova červenohnědé permské arkózové pískovce a slepence; v nich dříve těžené příměsi zlata. Křídové horniny vyplňují zejména sníženinu Dlouhé meze na jihozápadním okraji CHKO.
CHKO Železné hory Geomorfologie Do CHKO zasahují geomorfologické celky Železné hory, Středolabská tabule (Čáslavská kotlina) a Hornosázavská pahorkatina (Kutnohorská plošina). Většina území spadá pod Sečskou vrchovinu, včetně kulminačních partií Železných hor: v CHKO vrch Vestec (668 m n.m.), mimo CHKO vrch Pešava (697 m n.m.). Kra Železných hor je výrazně vymezena zejména k JZ, kde spadá prudkými zlomovými svahy (železnohorský zlom) do Čáslavské kotliny a Doubravské brázdy. Ke zformováni současného reliéfu došlo zejména ve třetihorách zdvihem kry podél železnohorského zlomu.
http://geologie.vsb.cz
CHKO Železné hory Geomorfologie Erozní činnost vodních toků, následující tektonický zdvih ve třetihorách, podmínila vznik řady hlubokých údolí: na Chrudimce PR Oheb (Sečská přehradní nádrž), PR Krkanka a PR Strádovské peklo, na Doubravě PR Údolí Doubravy, na menších tocích Lovětínská a Hedvíkovská rokle v NPR Lichnice–Kaňkovy hory. Řada mrazových srubů, kamenných moří a dalších pozůstatků pleistocénního mrazového zvětrávání. Relikty příbojového reliéfu druhohorního moře v PP Na skalách u Rabštejnské Lhoty. Řada lomů a pozůstatků hlubinné těžby.
CHKO Železné hory Hydrologie Povodí Labe. Hluboce zaříznutá údolí Chrudimky a Doubravy. Říční pirátství Chrudimky. Sečská přehradní nádrž. Klima Klimaticky pestré území – od oblasti teplé (JZ okraj patřící Polabí) po oblast chladnou (nejvýše položené partie Sečské vrchoviny).
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Poměrně pestré území, kde se setkávají teplomilné a bazifilní prvky Polabí s chladnomilnými a acidofilními prvky Českomoravské vrchoviny. Toto odráží i fytogeografické členění: okres Železné hory se dělí na floristicky i vegetačně dobře vyhraněné podokresy Sečská vrchovina a Železnohorské podhůří. Fytogeograficky význačné je vyznívání východních prvků: Euphorbia amygdaloides, Cirsium rivulare, Knautia drymeia.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Poměrně pestré území, kde se setkávají teplomilné a bazifilní prvky Polabí s chladnomilnými a acidofilními prvky Českomoravské vrchoviny. Toto odráží i fytogeografické členění: okres Železné hory se dělí na floristicky i vegetačně dobře vyhraněné podokresy Sečská vrchovina a Železnohorské podhůří. …a subatlantských prvků: Chyrysosplenium oppositifolium, Lathyrus linifolius.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Pro submontánní polohy Sečské vrchoviny je charakteristická flóra a vegetace, kterou známe ze Žďárských vrchů: pcháčové a bezkolencové louky, rašelinné louky až přechodová rašeliniště (zejména v okolí Trhové Kamenice a Ždírce nad Doubravou; PR Zubří, PR Zlatá louka, PR Buchtovka, PR Hubský, PR Strádovka), krátkostébelné smilkové trávníky až vřesoviště. Mezi význačné druhy patří Cirsium heterophyllum, Tephroseris crispa, Carex davalliana, C. hostiana, C. lasiocarpa, C. diandra, Trichophorum alpinum, Laserpitium pruthenicum, Gladiolus imbricatus, Pedicularis sylvatica nebo Gentianella bohemica.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Pro submontánní polohy Sečské vrchoviny je charakteristická flóra a vegetace, kterou známe ze Žďárských vrchů: pcháčové a bezkolencové louky, rašelinné louky až přechodová rašeliniště (zejména v okolí Trhové Kamenice a Ždírce nad Doubravou; PR Zubří, PR Zlatá louka, PR Buchtovka, PR Hubský, PR Strádovka), krátkostébelné smilkové trávníky až vřesoviště. Mezi význačné druhy patří Cirsium heterophyllum, Tephroseris crispa, Carex davalliana, C. pulicaris, C. hostiana, C. lasiocarpa, C. diandra, Trichophorum alpinum, Laserpitium pruthenicum, Gladiolus imbricatus, Pedicularis sylvatica nebo Gentianella bohemica.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Pro submontánní polohy Sečské vrchoviny je charakteristická flóra a vegetace, kterou známe ze Žďárských vrchů: pcháčové a bezkolencové louky, rašelinné louky až přechodová rašeliniště (zejména v okolí Trhové Kamenice a Ždírce nad Doubravou; PR Zubří, PR Zlatá louka, PR Buchtovka, PR Hubský, PR Strádovka), krátkostébelné smilkové trávníky až vřesoviště. Mezi význačné druhy patří Cirsium heterophyllum, Tephroseris crispa, Carex davalliana, C. pulicaris, C. hostiana, C. lasiocarpa, C. diandra, Trichophorum alpinum, Laserpitium pruthenicum, Gladiolus imbricatus, Pedicularis sylvatica nebo Gentianella bohemica.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Lesy Vedle smrkových monokultur zachovalé zbytky květnatých bučin, suťových lesů a dubohabřin, zejména v členitějších terénech (NPR Lichnice-Kaňkovy hory, PR Polom, PR Krkanka). Význačné druhy: Lilium martagon, Euphorbia amygdaloides, Actaea spicata, Polystichum aculeatum.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Lesy Ve skalnatých údolích vodních toků (Oheb, Krkanka, Strádovské peklo, Údolí Doubravy) fragmenty skalních borů (Dicrano-Pinion) a kyselých doubrav (Genisto germanicae-Quercion). Na stinných dnech údolí a severních svazích demontánní prvky, např. Rosa pendulina (Ribeso-Rosetum), Anthriscus nitida, Polygonatum verticillatum.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Lesy PP Vršovská olšina chrání lesní prameniště as. Carici remotae-Fraxinetum s květnatým podrostem: Leucojum vernum, Allium ursinum, Circaea alpina, Daphne mezereum, aj.
CHKO Železné hory Vegetace a flóra Pro nejteplejší území s bazickými substráty (JZ okraj CHKO, okolí Vápenného Podolu + okolí Slatiňan na SV) je charakteristická mezofilní vegetace svazu Arrhenatherion a ostrůvkovitý výskyt suchých trávníků sv. Bromion s méně náročnými druhy jako Cirsium acaule, Gentianopsis ciliata, Orobanche elatior, Vincetoxicum hirundinaria, vzácněji i s náročnějšími druhy jako Anthericum ramosum nebo Artemisia campestris. Na silikátových skalách v průlomových údolích reliktní vegetace s Festuca pallens.
CHKO Železné hory Fauna Nic moc zvláštního. bezobratlí měkkýši: málo prozkoumaná, spíše chudá oblast. Významnou lokalitou je zřícenina hradu Oheb, svého času malakozoologicky nejbohatší lokalita v ČR (kolem 50 druhů). Jde o pěkný příklad hradního fenoménu – charakteristické lokální obohacení biodiverzity v okolí hradních zřícenin: refugia vápnomilných druhů (zdivo), světlomilných druhů, druhů různých sukcesních stadií, v okolí často přirozeně bohaté suťové lesy… Horské prvky: slimáčník horský (Semilimax cotulae), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), závornatka křížnatá (Clausilia cruciata). Teplomilné prvky: suchomilka obecná (Xerolenta obvia). Mokřadní prvky: vrkoč útlý (Vertigo angustior), v Chrudimce velevrub malířský (Unio pictorum).
CHKO Železné hory Fauna bezobratlí denní motýli: na zbytcích xerotermů na hradním vrchu Lichnice modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion), na vlhkých nivních loukách velmi lokálně myrmekofilní modrásci očkovaný (Maculinea teleius) a bahenní (M. nausithous).
CHKO Železné hory Fauna obratlovci obojživelníci: vedle běžných druhů čolek velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), teplomilní skokani skřehotavý (R. ridibunda) a štíhlý (R. dalmatina). plazi: vedle běžných druhů užovka hladká (Coronella austriaca), ve vyšších polohách hojně zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara); ptáci: na mokřadních loukách bekasina otavní (Gallinago gallinago), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), v lesích typické podhorské fauny (ořešník, čáp černý, holub doupňák). savci: na mokřadních loukách hraboš mokřadní (Microtus agrestis), ve vodních tocích vydra říční (Lutra lutra).
