č.5
Cheiron
Tribune
Magazín o cinnosti obecne prospešné spolecnosti Cheiron T
Říjen 2013 - leden 2014
Cheiron Tribune è.5 Festival Jeden Svìt Tábor / Rozhovor s Janem Rumlem / Novinky z terénního programu / Zážitky s Cheironem a další zprávy z èinnosti Cheiron T, o.p.s.
Úvodem Pøemýšlela jsem jak uvést již páté èíslo našeho obèasníku. Jak popsat pro ty, kteøí Cheiron neznají, co dìláme, jakým zpùsobem prezentovat naší èinnost, aby text nebyl fádní a nudný. Zároveò pøedstavit a pozvat vás na akce, které se právì chystají. V tu chvíli pøišli na klub klienti a já slyším, že se baví právì o Cheironu. Napadlo mì, že se zeptám na pár otázek a zde je výsledek, který je, myslím, více než výstižný: Proè chodím do Cheironu??? „Víte, my jen tak nemáme místo, kam jinam jít, nevíme s kým jiným si pokecet a kde se zeptat, když si nevíme rady.“ „Cheiron pro mì znamená spoleèenské místo, kam mùžem kdykoliv pøijít, zasradnit si – nìkdy, zabavit se když je nuda. Jsme zvyklí na lidi, který tady pracujou, cejtim se tady fakt jak doma.“ Kdyby Cheiron neexistoval… „Tak to by bylo v p….. Hodnì by tady chybìl, nemìli bysme kam jít. Kluci by nemìli kde zkoušet, flákali bysme se venku a dìlali kraviny. Nudili bysme se, takhle nechodíme ven s lidma který fetujou.“ Blanka a Tibor Tímto jsme ovšem nastínili pouze malou èást z èinnosti Komunitního centra. Krom nízkoprahových služeb pro dìli a mládež, realizujeme také terénní program v sociálnì vylouèených lokalitách, o kterém se doètete dále. Naše práce se ubírá i smìrem k pøedškoláèkùm. O této èinnosti se také za nìkolik stránek dozvíte. Velkou radostí a ctí je nám novinka v podobì patrona Komunitního centra, pana Mgr.Jana Rumla. Vøele doporuèuji rozhovor, který nám poskytl pro pøíležitost vydání tohoto èísla. Na závìr bych vás chtìla pozvat na jubilejní 10tý roèník festivalu Jeden svìt, který 20.bøezna slavnostnì zahajujeme filmem režisérky Dagmar Smržové, Otázky pana Lásky. Také bych si dovolila touto cestou podìkovat všem sponzorùm, pøíznivcùm, pøátelùm a klientùm, bez kterých by Cheiron nebyla takový, jaký je. Dìkujeme.
Letem cheironským svìtem Jan Ruml se stal patronem Cheironu! Patronát nad naší spoleèností Cheiron T, o.p.s. pøevzal èeský politik a aktivista v oblasti lidských práv, chartista, èlen Výboru na obranu nespravedlivì stíhaných a Hnutí za obèanskou svobodu, v devadesátých letech ministr vnitra Èeské republiky, spoluzakladatel Lidových novin a týdeníku Respekt Mgr. Jan Ruml. Je nám velkou ctí.
Podzim v Cheironu s významnou podporou! Stejnì jako jsme se mohli radovat z barevného listí, udìlala nám velkou radost i podzimní podpora dvou našich velkých partnerù. Sbírkový projekt Pomozte dìtem a nadaèní fond AVAST podpoøili èinnost obecnì prospìšné spoleènosti Cheiron T. Projektem Romipen – z kruhu ven navazujeme na dlouholetou spolupráci se známým kuøetem – symbolem sbírkového projektu Pomozte dìtem. Tentokrát jsme se pustili do nìkolika nelehkých, ale vìøíme, že smysluplných a snad i pro všechny zúèastnìné zábavných úkolù. Prvním z nich je pomocí nástrojù komunitní práce zrealizovat jeden z dìtských nápadù na zlepšení situace v jejich komunitì a okolí. Dalším bude vytvoøit spoleènì s dìtmi deskovou hru, která pøibližuje
Pellarovou, se kterou jsme už v minulosti spolupracovali. Celým projektem nás budou už tradiènì provázet hudební a taneèní aktivity a inspiraci k realizaci projektu budeme hledat na spoleèných výletech do zajímavých míst v blízkém i vzdálenìjším okolí. Celý projekt probíhá od listopadu 2013 do prosince 2014 a za jeho podporu dìkujeme Nadaci rozvoje obèanské spoleènosti, Èeské televizi a jejich spoleènému sbírkovému projektu Pomozte dìtem.
Už podruhé podpoøil Nadaèní fond AVAST obecnì prospìšnou organizaci Cheiron T a umožnil tak dìtem a mladým lidem ohroženým sociálním vylouèením smysluplnì trávit volný èas, vzdìlávat se a øešit jejich problémy v bezpeèném prostøedí Cheironu. Stejnì jako v roce 2012 tak i letos byl Nadaèní fond AVAST jedním z našich nejvýraznìjších partnerù. Navzdory tomu, že poèet žadatelù o finanèní podporu u nadaèního fondu výraznì narostl, podaøilo se navázat na úspìšnou spolupráci z minulého roku a s žádostí o podporu jsme uspìli. Letošní podporu jsme využili pøevážnì na financování sociální služby Nízkoprahového zaøízení pro dìti a mládež v dobì, kdy ostatní prostøedky už jednoduše došly. Podpora z Nadaèního fondu AVAST tak pro nás i naše klienty znamená stabilitu, možnost plánování a kontinuitu naší práce. Dìkujeme.
I
I N N E R TE M A R G PRO Cheiron T provozuje od záøí 2013 sociální službu terénní program pro dìti a mládež ve vìku 13 – 26 let. Terénní pracovníci se dosud zamìøovali pøedevším na sídlištì Nad Lužnicí a jeho pøilehlé okolí, Na Pražské sídlištì, na okolí Jordánu a na okolí autobusového nádraží. V tuto chvíli se jednalo pøedevším o monitoring míst a pøípravu na pøíští rok, kdy pracovníci zaènou intenzivnì pracovat ve zmínìných lokalitách. Dobrou zprávou je, že jsme od mìsta získali místnost v bývalé Základní škole 8 na sídlišti Nad Lužnicí, která bude sloužit jako kontaktní místnost pro klienty terénního programu. Tato místnost bude sloužit i k nepravidelným akcím typu graffiti jam apod. Terénní program je možné realizovat díky podpoøe z Individuálního projektu Jihoèeského kraje, který trvá do konce roku 2014.
BARVY, BARVY,..... BARVY PØÍRODY
Za uplynulé tøi mìsíce se v pøedškolním klubu stalo nìkolik událostí, které nás potìšily. Navýšil se poèet dìtí navštìvujících klub z pìti na osm, což nám umožnilo realizovat s dìtmi více pohybových her, protože uznejte sami, Zlatá brána v pìti není tak napínavá jako v deseti a vytvoøit ve tøech dìtech kolo mlýnský je nadlidský úkol:-) Velkou radostí pro nás bylo, že do klubu zaèali docházet dva chlapci, kteøí vystøídali holèièky v rolích princù, králù, Smolíèkù a Budulínkù pøi divadelních pøedstaveních a doplnili roli otce pøi høe na rodinu. Dìti, které pravidelnì navštìvují pøedškolní klub, se nauèily za využití alternativních pedagogických smìrù rozpoznat a pojmenovat
základní barvy. V rámci výletù do lesoparku Pintovka, kam jsme s dìtmi chodili pozorovat jeleny a muflony se dìti nauèily pojmenovat strom, paøez, mech i šišku. Protože dìti doposud v lese nebyly, hodnotíme tyto výlety jako velmi podnìtné pro rozvoj slovní zásoby i dìtské fantazie. Pokud poèasí dovolí, rádi bychom ve výletech do pøírody i nadále pokraèovali. Období adventu jsme s dìtmi v pøedškolním klubu strávili seznamováním se s vánoèními tradicemi, výzdobou pøedškolky a pøípravou na besídku, na kterou dìti nacvièovaly koledy a pøipravovaly cukroví. Poslední naší radùstkou v minulém roce se stal nový koberec v místnosti, kterou nazýváme válírna, díky kterému jsou prostory pøedškolního klubu hezèí a útulnìjší.
KULATÝ STÙL NA TÉMA „POJÏTE DO ŠKOLKY!“ V rámci celorepublikového projektu „Pojïte do školky!“, který je financován z Evropského sociálního fondu/Operaèní program pro vzdìlávání a konkurenceschopnost a Státního rozpoètu ÈR probìhlo setkání odborníkù nad tématem dìtí propadávajících sítem pøedškolního vzdìlávání. Tzv. „kulatý stùl“ se uskuteènil 29. ledna 2014 pod záštitou místostarostky pro sociální oblast Ing. Olgy Bastlové a místostarosty pro oblast školství Mgr. Emila Nývlta. Tohoto setkání se zúèastnili také vedoucí výše zmínìných oblastí Mgr. Lucie Manková a Ing. Radomír Kouba, dále zástupci OSPOD, terénní pracovnice, romská koordinátorka, zástupce Pedagogickopsychologické poradny, Poradenského centra Tábor, paní øeditelka a pedagogové nìkolika základních a mateøských škol, èlenka komunitního plánování sociálních služeb mìsta Tábora a zástupci organizace Cheiron T, o.p.s. Na úvod byl pøedstaven tento dvouletý projekt (od 1.7.2013 do 30.6.2015), který spoleènost Cheiron T realizuje spoleènì s Èlovìkem v tísni, o.p.s. Po té se formou brainstormingu diskutovalo nad tématy: kdo je naše cílová skupina; kvalifikovaný odhad dìtí, které nenavštìvují mateøskou školu; dùvody a pøekážky, které k tomu mohou vést; posledním bodem pak byly návrhy a opatøení, která by mohla tuto situaci zlepšit. Shodli jsme se, že naší cílovou skupinou jsou dìti, které nenavštìvují mateøskou školu. Tyto dìti jsme rozdìlili do dvou skupin. První skupinou jsou dìti, které jsou pøihlášené do MŠ, ale nedocházejí do ní, jejich poèet se dá snadno zjistit ze zápisù do MŠ. Druhá skupina je hùøe definovatelná a obnáší dìti, které se ani k zápisu do MŠ nedostaly. Zdroje informací bychom mohli získat ze strany OSPODu, Pedagogicko-psychologické poradny, informace od lékaøù v rámci pravidelné prohlídky ve tøech a pìti letech, dále informace od organizací, které pracují s tìmito dìtmi, jejichž sourozenci jsou mladší šesti let. V koneèném dùsledku lze urèitý kvalifikovaný odhad získat u zápisu do 1. tøídy na ZŠ. Nejèastìjšími dùvody ze strany rodièù, proè své dìti do školky neposílají, jsou finance, opakované dokládání potvrzení pro MŠ v rámci odpuštìní školného, èi jejich nezájem (èasto v souvislosti s nízkým vzdìláním rodièù). V nìkterých pøípadech se mùže jednat také o povinné oèkování èi sociokulturní rozdílnost a vnímání MŠ jako instituce u romských rodin. Mezi možná opatøení, která by mohla pøispìt ke zlepšení této situace, jsme zahrnuli na prvním místì vìtší propojení a informovanost jednotlivých zapojených institucí a organizací, které s tìmito dìtmi a rodièi pracují. Za velmi dobrý pøíklad z praxe jsme oznaèili tzv. “pøípadové konference“. Mezi návrhy se také objevilo napø. omezení byrokracie v rámci pravidelných mìsíèních dokládání potvrzení o prominutí školného z dùvodu tìžké sociální situace rodiny. Dále jsme navrhovali adaptaèní dny ve školkách, spolupráci s dìtskými lékaøi, motivaci samotných dìtí a v neposlední øadì pak navázání užšího vztahu s rodièi, posilování jejich rodièovských kompetencí a podporu zájmu o pøedškolní vzdìlávání jejich dìtí. Dìkujeme všem zúèastnìným za jejich èas, podnìtné nápady a odborné pøipomínky. Po skonèení „kulatého stolu“ následovalo promítání dokumentárního filmu „Všichni spolu“ režisérky Helly Wenders na téma sociální inkluze v základní škole Berg Fidel v Münsteru. Promítání se zúèastnilo celkem 27 lidí, pøevážnì pedagogù. Po skonèení filmu probìhla podnìtná debata s Mgr. Zuzanou Ramajzlovou ze spoleènosti Èlovìk v tísni.
Festival Jeden svìt 2014 bude o práci Práce je hlavním tématem 16. roèníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmù o lidských právech Jeden svìt. V Táboøe se letos koná jubilejní 10. roèník a to od 20. do 23. bøezna, poøádaný neziskovou organizací Cheiron T o.p.s. ve spolupráci s Café Gallery MP7 a základní školou Bernarda Bolzana. Festival letos probíhá pod záštitou Ing. Jiøího Fišera, starosty mìsta Tábora a Mgr. Jana Rumla, aktivisty v oblasti lidských práv. Jeden svìt se snaží upozornit na to, že po nìkolika letech ekonomické krize se zamìstnání jako zdroj obživy stává každodenním tématem stále vìtšího poètu lidí. Práce lidi spojuje, protože ji øeší všichni – ti, kdo ji hledají, ti, kdo se bojí, že o ni pøijdou, i ti, kdo v ní musí trávit pøíliš èasu a pøicházejí o svùj soukromý život. „Práce je pro všechny velké téma. Do budoucna se spoleènost bude navíc èím dál více potýkat s tím, že práce ze svìta postupnì mizí. Pracovních míst a zamìstnání ubývá,“ øíká øeditelka festivalu Hana Kulhánková.
Rozhovor s Janem Rumlem
Nepøáteli jsou muži v bílých límeècích Martin Donát Už dlouho se netají Jan Ruml tím, že by se chtìl více zapojit do života v Táboøe, od nìhož má pár kilometrù chalupu. Nedávno pøijal bývalý vrcholný politik první pøíležitost a stal se patronem komunitního centra Cheiron T, které je známé pøevážnì díky své práci s Romy. V rozhovoru pøišla øeè i na souèasný stav na Ukrajinì a i když rozhovor vznikal více než pøed mìsícem (v lednu), postøehy o této situaci zùstavají nadále cenné. Setkávám se s tím, že i vysokoškolsky vzdìlaní lidé v sobì nosí skrytý rasismus. Pøekvapuje vás to? Mám bohužel také takovou zkušenost, ale problém má ještì další rovinu. Lidé si nìkdy promítají do rasismu nespokojenost s vlastním životem. Latentní a nìkdy i pøímou rasovou nesnášenlivost zneužívají extremistické strany k politickým cílùm. Proti tomu bychom se mìli bránit, což by si mìli vzít za své politici a samozøejmì i pøedstavitelé samospráv. Vy sice už v horních patrech politiky nefigurujete, ale patronem Cheironu jste stal
i pøesto, že na tom žádné body do voleb nezískáte. Proè? Patronství nad obecnì prospìšnou spoleèností Cheiron jsem se zhostil velmi rád. Její práce má obecnìjší dosah, protože staví mosty mezi sociálními vrstvami spoleènosti. Stará se o romskou menšinu, aby nedocházelo k takovým situacím, jako tøeba celkem nedávno v Èeských Budìjovicích nebo na severu Èech, kde jsou extremisticky naladìní lidé. Rozèiluje mì generalizace romské spoleènosti, když nìkdo apriornì odsuzuje lidi jiné barvy pleti nebo odlišných životních návykù, aniž by mìl s nimi nìjakou osobní zkušenost.
Jako jednu z prvních reakcí na váš názor byste mohl slyšet, že Romové kradou. Jak byste oponoval? Nejvìtší ekonomické ztráty vytváøejí bílí muži v bílých límeècích, kteøí stojí za miliardovými podvody. V uvozovkách romský problém je jen dìtskou nemocí oproti obrovskému rozkrádání národního hospodáøství. Pøesto se i mezi politiky najdou takoví, kteøí by Romy nejradši vystìhovali. Ukazuje se, že jsme stali homogenním národem. Chybí nám kulturní pøesahy z jiných zemí sem k nám, což zpùsobilo napøíklad i odsunutí Nìmcù, Maïarù. Podepsalo se na tom i rozdìlení republiky. A teï by nám mìli vadit romští spoluobèané èeského pùvodu? Musíme se nauèit žít pohromadì a nabízet pomoc. Pokud postrádáme atributy vzájemného porozumìní, nemá smysl mluvit o spoleènosti. Ve Francii pøevládá pro Romy oznaèení, které v pøekladu zní - lidé cest. A opravdu tam mnozí z nich cestují a zdržují se za mìsty v kvalitnì zaøízených kempincích. Proè je to u nás jinak? Sestìhování Romù u nás v minulosti zavinil komunistický režim. Pøíkladem mùže být tøeba Chánov. Ale i dnes existují ukázky špatného pøístupu státu, kdy Romové žijí v soukromých ubytovnách, které vlastní pøes bílého konì politici nebo lidé z bohatších vrstev. Ti zneužívají sociálních dávek tím, že si je vybírají formou nájmu za velmi ubohou službu. Chce to promyšlenou politiku zaèleòování lidí do spoleènosti, asistenèních služeb nebo podpory vzdìlanosti. Pøijde mi absurdní, že používáme výraz Rom. Nemùžeme øíkat jednoduše cikán? Na výrazu cikán nevidím nic hanlivého. Vždy• je zakotveno i v lidových písních. Oznaèení Rom má emancipovat Romy, nebo chcete - li cikány, do vìtšinové spoleènosti alespoò slovnì. Jenže
název nic nevyøeší. Øešíme teï pozici jedné èeské menšiny, ale na Ukrajinì proti sobì stojí se zbranìmi obyvatelé jednoho národa. Co tomu øíkáte? Ukrajinu historicky rozdìluje øeka Dnìpr. Je hranicí, od níž jedna èást Ukrajincù inklinuje k západu, druhá je spíše prosovìtská. Ale ukazuje se, že lidé na východ od Dnìpru si také nechtìjí nechat diktovat od Rusù, jak mají žít. Názory o rozdìlení zemì nahrávají ukrajinským nacionalistùm, o kterých nemám tolik informací, abych o nich mohl mít dobré mínìní. Nicménì spadají do opozièního sektoru. Z Ukrajiny máte osobní zkušenosti. Chystáte se nìjak zapojit? Jsem v kontaktu s ministerstvem zahranièí a s lidmi, kteøí na Ukrajinu cestují. Asi tam na jaøe také znovu vyjedu na nìjaké pøednáškové turné. Lidé si dobøe pamatují období, kdy vyhrál volby Viktor Jušèenko, poté pøípad Julije Tymošenkové nahrála tomu, že se stal prezidentem Viktor Janukovyè, který pøiklonil Ukrajinu smìrem k Rusku. Druhá vìc je, že ukrajinští oligarchové, kteøí si v devadesátých letech nakradli strašné miliardy, chtìjí na západ a požadují od nìj právní jistoty, že o majetek nepøijdou. Znáte na Ukrajinì nìkteré zajímavé menšiny? Jediná enkláva upøímných Evropanù jsou krymští Tataøi. Na území Krymu jich žije asi dvanáct procent. Mají svùj parlament, takový ještì pùvodní - kmenový, bez jakéhokoliv vlivu, v nìmž se však poøád scházejí. Jsou to zajímaví, hrdí a skromní lidé, kteøí oèekávají, že Evropská unie dokáže národnostní otázku vyøešit. Ukrajina je i pro nás dùležitá z bezpeènostnì ekonomického hlediska. Co se tam dìje, je klíèovou vìcí pro øadu zemí.
Zážitky s Cheironem
Zážitky s Cheironem – tak znìl název projektu podpoøeného dotací ze sociálního fondu mìsta Tábora. Tento projekt byl spoleèností Cheiron T realizován od srpna do prosince 2013. Díky tomuto projektu mohly probìhnout nìkteré dìtmi tolik oblíbené aktivity jako napøíklad Pohádková noc tentokrát s králem Artušem a rytíøi kulatého stolu, o které jste se mohli podrobnìji doèíst v minulém èísle Cheiron Tribune. Nechybìl ani zážitkový výlet na ranè do Velké rovné u Pacova, v rámci nìhož se dìti uèily nejenom jezdit na koni, ale také si na vlastní kùži zažily, co chov koní mimo jiné obnáší. Vyzkoušely si tak høebelcování konì, èištìní podkov, sedlání a v neposlední øadì také ,,kydání“ hnoje. Program, který si pro nás zkušení lektoøi z ranèe ve Velké rovné pøipravili, však nabízel ještì více. Jedním z jeho bodù byla totiž také hudební terapie. Dìti se pøi ní uèily relaxovat a vnímat a rozlišovat zvuk nejrùznìjších èasto i exotických hudebních nástrojù. Projekt zároveò umožnil pokraèovat v zavedených taneèních aktivitách taneèního souboru Èiriklore. Bylo možné zaplatit z nìho pronájem tìlocvièny pro pravidelné zkoušení nových taneèních choreografií a s nimi pak soubor reprezentoval a potìšil nejedno oko na festivalu v Lysé nad Labem a také v Táboøe v rámci každoroèních Táborských slavností. Tento projekt však nebyl pouze o výletech, hraní a tanci. Jeho nedílnou souèástí byly také èistì vzdìlávací aktivity. Dvakrát týdnì byl pro dìti nabízen prostor pro douèování školní látky alternativními zpùsoby výuky, které využívají nástrojù Montessori pedagogiky nebo metody Grunnlaget, které respektují možnosti dìtí, jejich individuální potøeby, vèetnì potøeby bavit se uèením. Tyto vzdìlávací pøístupy považujeme za obzvláštì pøínosné, jelikož informace zprostøedkovávají zábavnou a pøitažlivou formou a na základì nich jsou pak dìti schopné lépe porozumìt školní látce a zlepšit si školní výsledky. Dotace ze sociálního fondu mìsta Tábora tak pøispìla pro udržení stávající kvality služby a zároveò i pro její, dìtmi velmi vítané, zpestøení.
CHEIRONSKÝ HALLOWEEN
Dne 1.11.2013 se v Klubu pro starší konal Halloween. Byla to akce, která mìla klientùm ukázat, jak se slaví Svátek všech zesnulých v Americe a vìtšinì anglicky mluvících zemích. Klienti zároveò zjistili, jak se slaví v Èeské Republice a jak se slavil v dobách Keltù. Pracovníci Cheironu pøipravili k obèerstvení muffiny z dýní a také perník s dýòovou marmeládou. Pro mnohé bylo pøekvapením, že dýnì je chutná potravina. Na zaèátku akce mìli klienti možnost shlédnout film Nosferatu z roku 1922, který je nìmý a pro mnohé to byla velká novinka. Pokraèovalo se povídáním o tom, jak vùbec takový svátek vznikl a pokraèovalo se strašidelnými pøíbìhy a vzpomínáním na zesnulé. Klienti, kteøí mìli kostým, dostali sladkou odmìnu a na pøíští rok se tìší, že akce probìhne znovu, tentokrát s vìtší úèastí lidí s kostýmem. Za darované dýnì dìkujeme paní Vomlelové a paní Vanèurové.
Mikulášská besídka
V pátek 6. prosince probìhla v sálu restaurace Na Pìkné vyhlídce tradièní Mikulášská besídka pro rodiny ze sociálnì znevýhodnìného prostøedí, kterou poøádal Cheiron T, o.p.s. ve spolupráci s obèanským sdružením Jekhetane Tábor. Úderem tøetí hodiny zahájili besídku Martin Procházka za Cheiron T a Žaneta Dumková za romské sdružení, kteøí také celou besídku moderovali. Pøivítali všechny zúèastnìné, seznámili je s programem celé akce a také požádali rodièe dìtí, aby respektovali zákaz kouøení v sálu a pøilehlých prostorech. „Za velký úspìch považujeme, že všichni rodièe naší žádosti vyhovìli a v prùbìhu celé akce od 15 do 18 hodin v místnosti nekouøili,“ øekla s potìšením Lenka Øeháková, komunitní pracovnice Cheiron T, o.p.s. Pro dìti byl pøipraven dìtský koutek s pìti stanovišti - Èertovské kuželky, støelba do Mikulášského koše, lovení vánoèních kapøíkù, Èertovská prohazovala a omalovánky
Další soutìže, jejichž organizaci zajiš•ovalo obèanské sdružení Jekhetane Tábor, probíhaly na taneèním parketu - soutìžilo se ve skoku v èertovském pytli, tanci s pomeranèi mezi èely, tanci s balonky a v židlované. Vítìzové jednotlivých soutìží byli odmìnìni sladkostmi a pomeranèi. Soutìže vystøídal taneèní rej dìtí i rodièù za hudebního doprovodu skupiny Žibut te Dživel. V pìt hodin již všichni nedoèkavì oèekávali pøíchod Mikuláše, který dorazil dokonce se ètyømi èerty tøemi Andìly. Dìti recitovaly básnièky a zpívaly písnièky, které se nauèily ve škole nebo v klubu Komunitního centra Cheiron T. Všem dìtem pak Mikuláš rozdal balíèky s nadílkou a poté následovala volná zábava za doprovodu živé hudby. Mikulášská besídka, na které se sešlo na 150 dìtí a rodièù, skonèila v šest hodin spoleèným úklidem všech zúèastnìných.
Cheiron Tribune
doporuèují 4 ze 4 øeditelù...Cheironu! Mgr. Roman Varga souèasný øeditel Cheironu Bc. Aneta Vomlelová øeditelka Cheironu v letech 2006 - 2012 Patrik Kuèera øeditel Cheironu v letech 2002-2005 Bc. Jiøina Svobodová zakladatelka a øeditelka Cheironu v letech 1997 - 2002
Cheiron Tribune zdarma vytiskla firma Rudi.
KDO NÁS PODPOØIL V ROCE 2013 Dìkujeme institucím, nadacím, našim partnerùm a dárcùm za dotace, finanèní dary, projevenou dùvìru a morální podporu.
INSTITUCE - STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA:
NADACE A NADAÈNÍ FONDY:
Nadace Dagmar a Václava Havlových
VIZE 97
FIREMNÍ DÁRCI A PARTNEØI: Finanèní dary: Mayzus investment Company, Briklis, s.r.o., VSP Data, a.s., Kovosvit MAS, a.s., Ma-dona, s.r.o., Teplárna Tábor, a.s, Eremiáš stavební, s.r.o., Štukatérství Josef Vintr, PK Servis - technické souèásti, s.r.o. Materiální dary a jiná forma podpory: Agpi, a.s., Aksamite, s.r.o., Alvarak Group, a.s., Arbor Vitae, o.s., Bauer Media, v.o.s., Café Bar Havana, Èeský rybáøský svaz, Design Empathy, Fotoateliér Šechtl a Voseèek, Fotofast Tábor, GS Technik, s.r.o., Hodináøství Dolejš, HP Tronic, s.r.o., Hudební nástroje Spino, Hudy Sport Tábor, Interspar Tábor, Irel, s.r.o., Karè Keramika, Kolovrat, ÈM, s.r.o., Kováøství Martin Mikula, Kvìtináøství - Vladislava Vanèurová, Natural Tábor, Nábytek Vasa, s.r.o., Net Tech, Papírnictví Martin Turlík, Reklamní studio Mašina, Rengl, s.r.o., Restaurace Støelnice, Øeznictví U Èadilù, Tandemovyparagliding.cz, Tetovací studio Hatumoa, Tiskárna Chrt, Tiskárna Rudi, a.s., UNT.cz, Vinotéka U Èerného kocoura a zeleného stromu, Zahradnictví Mateøídouška
DOBROÈINNÉ SPOLKY A SDRUŽENÍ: Kopra, o.s., Cesta
INDIVIDUÁLNÍ DÁRCI A PARTNEØI: David Andrlíèek, Petra Basíková, Olga a Zdenìk Bílý, Tomáš Bílý, Marek Bláža, Miloslav Brada, John Brent, Pedram Dilmaghani, Vítìzslav Dohnal, Václav Doubrava, Martina Douchová, Martina Dvoøáková, Richard Fischer, Jiøí Fišer, Ondøej Folk, Andrea Fraitová, Karel Havlíèek, Marian Hejný, Jitka Hlaváèková, Bohumil Chomát, Chotovinský Ondøej, Jaroslava Klejmová, Josef Klejna, Jan Klùfa, Lenka Knotková, Pavla Kohelová, František Korbel, Jan Kosteèka, Jan Kroupa, Jan Procházka, Patrik Kuèera, Pavla Kultová, Tomáš Kupsa, Tereza Kùsová, Jiøí Loskot, Zdena Miòhová, Petr Novotný, Michal Pacalaj, Štìpán Pavlík, Stanislav Pazderka, Zdenìk Pikhart, Jitka Podvalská, Ludmila Pokorná, Martin Procházka, Vladimír Procházka, Radka Pøíbìnská, Martin Rozumek, Kateøina Rùžièková, Alice Øeháková, Lenka Øeháková, Martin Semerád, Marek Slabý, Petr Smažík, Dana Stupková, Míša Stupková, Jiøina Svobodová, Martin Šíp, Jaroslava Tkadlecová, Jan Tùma, Miloš Vanìèek, Roman Varga, Aneta Vomlelová, Jana Wienerová, Jaroslav Zeman.
UMÌLECKÉ SOUBORY A SKUPINY: Swing Band Tábor, Cirk La Putyka
MEDIÁLNÍ PARTNEØI: Kulturne.com, Deník, Èeský rozhlas Èeské Budìjovice, RomanoHangos Dìkujeme i všem ostatním médiím, která o nás psala èlánky, tiskla naše tiskové zprávy a zprostøedkovala nám možnost informovat veøejnost o naší èinnosti. Speciální dík patøí Davidu Peltánovi a Martinu Donátovi! Rádi bychom také podìkovali všem spolupracujícím organizacím a kulturním zaøízením, externím spolupracovníkùma lektorùm, dobrovolníkùm, stážistùm, èlenùm Správní a Dozorèí rady, institucím a odborùm, dìtem, mladým lidem a jejich rodinám, školám i jednotlivým lidem za podporu, spolupráci a projevenou dùvìru. Pokud jsme na nìkoho z Vás ve výètu jmen pozapomnìli, velmi se omlouváme!
Dìkujeme, moc si Vás vážíme! Cheiron Tým
Cheiron Tribune
Vydal Cheiron T, o.p.s. v lednu 2014
