Legislativa a interní normy pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) a mezinárodních sankcí Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje okruh potenciálně podezřelých finančních transakcí, vyjmenovává subjekty, které mají povinnost vyhodnocovat podezřelé transakce, určuje postupy pro případ zjištění podezřelé transakce a stanovuje pokuty za nedodržení zákona. Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje oblasti uplatňování mezinárodních sankcí, určuje postupy v případě zjištění transakce podléhající sankcím a stanovuje pokuty za nedodržení zákona. Vyhláška č. 281/2008 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, doplňuje zákon č. 253/2008 Sb., a to o pravidla přijatelnosti klienta a o metody a postupy pří posuzování rizik. Směrnice č. S/1500-1 o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a provádění mezinárodních sankcí (dále jen „Směrnice“). Interní směrnice upravuje základní zásady a postupy týkající se odhalování podezřelých obchodů, identifikace, přijatelnosti, rizikového profilu klienta, kontroly klienta a mezinárodních sankcí. Jejím hlavním cílem je zabránit legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákony upravující AML určují řadu povinností tzv. povinným osobám, mezi které patří zejména
úvěrové instituce (banky, spořitelní a úvěrní družstva apod.), finanční instituce (investiční společnosti, penzijní fondy, pojišťovny, zajišťovny apod.).
Pojišťovny jsou povinné osoby při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění. Pro vyloučení aplikace AML i na oblast neživotního pojištění je v Kooperativě zakázáno přijímat platby v hotovosti převyšující ekvivalent částky 15 000 EUR v českých korunách. (V době přípravy tohoto kurzu odpovídalo částce 375 000 Kč dle kurzu EUR, který pro účely AML 1x ročně stanovuje Odbor řízení rizik. V současnosti (rok 2013) je tento kurz stanoven na 1 EUR = 25Kč). Pojišťovna je povinnou osobou v životním i neživotním pojištění při prošetřování mezinárodních sankcí.
Nejdůležitější povinnosti v souvislosti s AML/CFT Mezi nejdůležitější povinnosti PZ ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb. a Směrnice patří povinnosti: 1. 2. 3. 4.
identifikovat klienty (ve vyjmenovaných případech viz kapitola 2), kontrolovat klienty (ve vyjmenovaných případech viz kapitola 3), oznámit podezřelý obchod, mlčenlivost.
Nejdůležitější povinnosti v souvislosti s mezinárodními sankcemi Mezi nejdůležitější povinnosti PZ ve smyslu zákona 69/2006 Sb. a Směrnice patří povinnosti: 1. sledování a dodržování mezinárodních sankcí, 2. oznamovat sankcionované osoby a subjekty, 3. mlčenlivost.
Zákon č. 253/2008 Sb. Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v paragrafu 43 stanovuje tresty za porušení mlčenlivosti pro fyzické osoby: § 43 Porušení povinnosti mlčenlivosti 1) Zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec ministerstva nebo jiného dozorčího úřadu, anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, ministerstvo nebo jiný dozorčí úřad činná na základě jiné než pracovní smlouvy, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 38 odst. 1 nebo 2. 2) Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3. 3) Povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2. 4) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta do 200 000 Kč. 5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 3 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.
Zákon č. 40/2009 Sb. Tresty za legalizaci výnosů z trestné činnosti se zabývá i zákon č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který v paragrafech 216 a 217 rozlišuje a stanovuje tresty za úmyslnou i nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nedbalostní legalizací výnosů z trestné činnosti je například neprovedená či špatně provedená identifikace klienta či nenahlášení podezřelého obchodu:
§ 216 Legalizace výnosů z trestné činnosti 1) Kdo zastírá původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno zjištění původu a) věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině, nebo jako odměna za něj, nebo b) věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla opatřena za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v písmenu a), nebo kdo jinému spáchání takového činu umožní, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta, peněžitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty; spáchá-li však takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě, která pochází z trestného činu, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším. 2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě ve větší hodnotě, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch. 3) Odnětím svobody na dvě léta až šest let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě pocházející ze zvlášť závažného zločinu, c) spáchá-li takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě ve značné hodnotě, d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo e) zneužije-li ke spáchání takového činu svého postavení v zaměstnání nebo své funkce. 4) Odnětím svobody na tři léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, b) spáchá-li takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě v hodnotě velkého rozsahu, nebo c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
§ 217 Legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti 1) Kdo jinému z nedbalosti umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci nebo jiné majetkové hodnoty ve větší hodnotě, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině, nebo jako odměna za něj, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. 3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě pocházející ze zvlášť závažného zločinu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Definice pojmů Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání směřující k zakrytí nezákonného původu finančních prostředků klientem vkládaných do životního pojištění, stavebního spoření, penzijního připojištění a bankovních produktů nebo k zajištění ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem. Financováním terorismu se rozumí shromažďování peněžních prostředků s vědomím, že budou použity ke spáchání trestného činu teroru nebo k podpoře osob, které se k takovému trestnému činu připravují. Jedná se také o jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele těchto činů. Životním pojištěním se rozumí pojištění vymezená jako Odvětví životních pojištění v příloze 1 části A zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších právních. S účinností od 1. 1. 2010 se životním pojištěním rozumí pojistná odvětví uvedená v části A přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Klientem se rozumí každá osoba, která je zájemcem o životní pojištění, pojistníkem, pojištěným, osobou mající právo na pojistné plnění nebo na jiná plnění z životního pojištění nebo osoba, která uvedené osoby zastupuje, nebo osoba, se kterou PZ jedná v rámci provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovnou, a to v oblasti stavebního spoření, penzijního připojištění a bankovních služeb (dále jen „zprostředkovatelská činnost“). Kontaktní osoba je zaměstnanec Kooperativy, který je určen představenstvem pro styk s Ministerstvem financí v záležitostech AML a mezinárodních sankcí. Každý PZ má povinnost kontaktní
osobě, resp. OŘR neprodleně oznámit každý podezřelý obchod (i neuskutečněný), se kterým se při své činnosti setká. Jedná se zejména o případy, kdy klient byl označen jako politicky exponovaná osoba (PEP), kdy se klient odmítne podrobit identifikaci nebo doložit kontrolu původu finančních prostředků (PFP), kdy je s klientem uskutečněný obchod a jeví další známky podezřelého ochodu. Kontaktní osobou Kooperativy je ředitel Generálního sekretariátu Ing. Jaroslav Suk, email:
[email protected] , pracoviště Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8. Obchodem se rozumí sjednávání pojištění a uzavírání pojistných smluv na životní pojištění včetně jejich dodatků, poskytování plnění z nich, včetně odkupného, výběrů z účtů, prodeje části podílových jednotek a činnost v rámci zprostředkovatelské činnosti pojišťovny. Podezřelým obchodem se rozumí obchod s klientem uskutečněný za okolností vyvolávající podezření ze snahy klienta o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat. (blíže viz kapitola 4) Politicky exponovanou osobou (PEP) se rozumí: a) fyzická osoba, která o
o
je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, jako je např. hlava státu nebo předseda vlády, ministr, náměstek nebo asistent ministra, člen parlamentu, člen nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného vyššího soudního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen účetního dvora, člen vrcholného orgánu centrální banky, vysoký důstojník v ozbrojených silách nebo sborech, člen správního, řídicího nebo kontrolního orgánu podniku ve vlastnictví státu, velvyslanec nebo chargé d´affaires, nebo, která obdobné funkce vykonává v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací,
a to po dobu výkonu této funkce a dále po dobu jednoho roku po ukončení výkonu této funkce, a která o o
má bydliště mimo Českou republiku, nebo takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo Českou republiku,
b) fyzická osoba, která o o
o
o
je k osobě uvedené v písm. a) ve vztahu manželském, partnerském anebo v jiném obdobném vztahu nebo ve vztahu rodičovském, je k osobě uvedené v písm. a) ve vztahu syna nebo dcery nebo je k synovi nebo dceři osoby uvedené v písm. a) osobou ve vztahu manželském (zeťové, snachy), partnerském nebo v jiném obdobném vztahu, je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popř. svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v písm. a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písm. a), nebo je skutečným majitelem právnické osoby, popř. svěřenectví nebo jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve prospěch osoby uvedené v písm. a).
Identifikace osoby jako osoby politicky exponované dle písm. b) se uplatní pouze tehdy, kdy je obchodní nebo jiný vztah této osoby k osobě ve významné veřejné funkci uvedené v písm. a) veřejně obecně známý anebo je dán důvod se domnívat, že takový vztah existuje. Nepředpokládá se aktivní pátrání po této skutečnosti. Pro účely zákona jsou sledovány pouze "cizí" politicky exponované osoby, tedy takové, které mají bydliště mimo Českou republiku nebo významnou veřejnou funkci vykonávají mimo Českou republiku. Sankčním seznamem se rozumí publikovaný seznam sankciovaných osob a subjektů dle příslušných právních předpisů České republiky a Evropské Unie, na něž se vztahují mezinárodní sankce ve smyslu zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Skutečným majitelem se rozumí: a) u podnikatele o o o o
fyzická osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku tohoto podnikatele; fyzická osoba, která sama nebo na základě dohody s jiným společníkem nebo společníky disponuje více než 25 % hlasovacích práv tohoto podnikatele; fyzické osoby jednající ve shodě, které disponují více než 25 % hlasovacích práv tohoto podnikatele, nebo fyzická osoba, která je na základě jiné skutečnosti příjemcem výnosů z činnosti tohoto podnikatele.
b) u nadace nebo nadačního fondu o o
fyzická osoba, která má být příjemcem alespoň 25 % z rozdělovaných prostředků, nebo nebylo-li rozhodnuto, kdo bude příjemcem výnosů nadace nebo nadačního fondu, fyzická osoba nebo okruh osob, v jejichž zájmu byly založeny, nebo v jejichž zájmu působí.
c) u sdružení podle jiného právního předpisu, obecně prospěšné společnosti anebo jiné obdobné osoby a v případě svěřeneckého vztahu nebo jiného obdobného vztahu podle cizího právního řádu fyzická osoba, o o o
která disponuje více než 25% jejich hlasovacích práv nebo majetku, která má být příjemcem alespoň 25 % z rozdělovaných prostředků, nebo v jejímž zájmu byly založeny nebo v jejímž zájmu působí, nebylo-li rozhodnuto, kdo bude příjemcem jejich výnosů.
Identifikaci klienta provede PZ takto: Při identifikaci klienta – fyzické osoby: a) ověří jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství, a to na základě průkazu totožnosti (vysvětlení pojmu - viz níže), pokud jsou v něm uvedeny, b) ověří shodu podoby klienta s jeho vyobrazením v průkazu totožnosti, c) ověří a zaznamená jméno, příjmení, druh a číslo průkazu totožnosti klienta, stát, případně orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti zaznamená na formulář pojistné smlouvy nebo se záznam v uvedeném rozsahu přiloží k samostatnému formuláři pro identifikaci klienta, d) vždy vyzve klienta, aby prohlásil, zda je či není politicky exponovanou osobou. Při identifikaci klienta – právnické osoby: a) z předloženého výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného úředního registru ne staršího tří měsíců ověří obchodní firmu nebo název vč. odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo (nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí). Kopie předloženého dokumentu o existenci právnické osoby se přiloží k formuláři pro identifikaci klienta, b) provede a zaznamená identifikaci fyzické osoby, která jménem právnické osoby v daném obchodu jedná, a to v rozsahu identifikace fyzické osoby (viz výše identifikace fyzické osoby). Jedná-li v daném obchodu jménem právnické osoby jiná právnická osoba, provede její identifikaci v rozsahu identifikace právnické osoby (viz bod a) Při identifikaci klienta zastoupeného na základě plné moci: a) provede a zaznamená identifikaci zmocněnce klienta (tj. osoby, která je na základě plné moci oprávněna jednat za klienta jeho jménem) podle výše uvedených pravidel pro identifikaci fyzické nebo právnické osoby; b) kopii plné moci a údaje o klientovi předané pojišťovně zmocněncem přiloží k formuláři pro identifikaci klienta. Při identifikaci klienta zastoupeného zákonným zástupcem: a) provede a zaznamená identifikaci zákonného zástupce (např. jednoho z rodičů dítěte) podle výše uvedených pravidel pro identifikaci fyzické osoby, b) zákonný zástupce doloží identifikační údaje klienta, kterého zastupuje, které PZ z předložených dokladů (např. rodný list dítěte) ověří a dle zjištěného rozsahu zaznamená a uloží k pojistné smlouvě nebo formuláři pro identifikaci klienta.
Průkaz totožnosti Průkazem totožnosti se u fyzické osoby rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. U právnické osoby je tímto úředním dokladem platný výpis z rejstříku, v němž je povinně evidována, nebo jiný platný doklad, prokazující její existenci. Akceptovatelné průkazy totožnosti: a) občanský průkaz, b) cestovní doklad, c) řidičský průkaz ČR. Průkaz totožnosti, jehož časová platnost vypršela, je neplatným průkazem a k identifikaci jej nelze použít. Podpůrnými doklady sloužícími k identifikaci občanů ČR jsou zejména: a) potvrzení o občanském průkazu, b) potvrzení o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu, c) potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Občanský průkaz s odděleným rohem je platný za předpokladu, že je současně předloženo potvrzení o změně místa trvalého pobytu nebo o změně údajů zapisovaných do občanského průkazu.
Další pravidla pro identifikaci: Identifikace se provádí za fyzické přítomnosti identifikovaného, který je povinen k identifikaci příslušné doklady předložit. Není-li z vážných důvodů identifikace uvedeným způsobem možná, může osoba, která má být identifikována, požádat o provedení identifikace notáře, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností a jimi vydanou listinu o identifikaci (včetně příloh) pojišťovně doručit. Pořizování kopií předkládaných dokladů k identifikaci klientem – fyzickou osobou a pořizování výpisů z nich je dovoleno jen se souhlasem klienta. Je třeba upozornit, že klient je informace k provedení identifikace, včetně předložení dokladů, povinen poskytnout.
Povinnosti identifikovat klienta při sjednání pojistné smlouvy PZ je při sjednávání životního pojištění povinen identifikovat klienta (pojistníka), pokud nastane aspoň jedna z těchto skutečností: a) běžné pojistné za rok je vyšší než 1 000 EUR (25 000 Kč1), b) jednorázové pojistné je vyšší než 2 500 EUR (62 500 Kč1), c) jde o pojištění s možností platit jednorázové nebo mimořádné pojistné nebo s možností provádět výběry z účtů, d) jde o pojištění spojené s investičním fondem, e) klientem je politicky exponovaná osoba - PEP (viz výklad pojmů), f) jedná se o případy podezřelého obchodu (viz kapitola 4).
Povinnosti identifikovat klienta v průběhu pojištění Povinnosti identifikovat klienta při vkladech v průběhu pojištění PZ je povinen identifikovat klienta (osobu, která vkládá peněžní prostředky na pojištění) a to před vkladem na životní pojištění pokud: a) běžné pojistné za rok je vyšší než 1 000 EUR (25 000 Kč1), b) jednorázové pojistné je vyšší než 2 500 EUR (62 500 Kč1), c) jde o pojištění s možností platit jednorázové nebo mimořádné pojistné nebo s možností provádět výběry z účtů, d) jde o pojištění spojené s investičním fondem, e) klientem je politicky exponovaná osoba - PEP (viz výklad pojmů), f) jedná se o případy podezřelého obchodu (viz kapitola 4). Identifikace při požadovaných změnách klienta PZ, který v době trvání životního pojištění přijímá požadavek klienta na jakoukoli změnu jeho pojistné smlouvy (např. změna výše, frekvence či způsobu placení pojistného, změna pojistné částky či rozsahu pojistného krytí) ověří při této příležitosti správnost a úplnost jeho identifikačních údajů a zajistí jejich případnou aktualizaci. Zvýšenou pozornost věnuje zejména klientem oznamovaným změnám jeho jména nebo bydliště nebo změnám obmyšlené osoby.
Identifikace klienta se neprovádí v případě, že: a) klientem běžně placené pojistné na životní pojištění nebo opakovaná plnění z životního pojištění nepřesahují částku 1 000 EUR (25 000 Kč1) ročně, b) klientem jednorázově placené pojistné na životní pojištění nepřesahuje částku 2 500 EUR (62 500 Kč1), c) jednorázové plnění ze životního pojištění nepřesahuje částku 2 500 EUR (62 500 Kč 1), d) klientem je tuzemská úvěrová instituce (např. banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo) nebo tuzemská finanční instituce (např. penzijní fond, investiční fond, investiční společnost, osoby oprávněné k poskytování leasingu, pojišťovna, zajišťovna, samostatný likvidátor pojistných události), e) klientem je zahraniční úvěrová nebo finanční instituce působící na území států EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Islandu, Norska, USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu nebo Japonska, f) klientem je ústřední orgán státní správy, ČNB nebo vyšší územní samosprávný celek nebo další jiná osoba uvedená v § 13 zákona č. 253/2008 Sb., g) se jedná o smlouvu o důchodovém spoření a pojistnou smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření.
Odmítnutí obchodu PZ odmítne uskutečnění obchodu, pokud: a) se klient odmítne podrobit identifikaci v případech, kdy je dána identifikační povinnost, b) zmocněnec klienta odmítne doložit plnou moc, dle které je za klienta oprávněn jednat, c) z jiného důvodu nelze provést identifikaci klienta, ačkoliv je dána identifikační povinnost, d) má-li zaměstnanec provádějící identifikaci pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů. PZ je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit Odboru řízení rizik – na e-mail
[email protected]. PZ nesmí uskutečnit obchod s politicky exponovanou osobou (PEP), pokud nemá předchozí souhlas Odboru řízení rizik nebo ředitele Úseku pojištění osob, který o udělení souhlasu neprodleně informuje Odbor řízení rizik.
Provádění kontroly klienta Kontrola klienta se provádí: a) pokud hodnota jednotlivého obchodu (sjednané roční pojistné nebo výše vkladu) přesahuje částku 15 000 EUR (375 000 Kč), b) při uskutečnění podezřelého obchodu, c) při obchodu s politicky exponovanou osobou (PEP) a d) v době trvání smlouvy v rozsahu potřebném a přiměřeném... Kontrola klienta zahrnuje: a) získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu, b) zjišťování skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, c) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků vkládaných do pojištění (kontrola původu finančních prostředků). Přezkoumání zdrojů peněžních prostředků se zaznamená do formuláře Kontrola klienta, který může být součástí formuláře pro identifikaci klienta nebo součástí pojistné smlouvy. Kontrola klienta se neprovádí v případě, že: a) klientem je tuzemská úvěrová instituce (např. banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo) nebo tuzemská finanční instituce (např. penzijní fond, investiční fond, investiční společnost, osoby oprávněné k poskytování leasingu, pojišťovna, zajišťovna, samostatný likvidátor pojistných události), b) klientem je zahraniční úvěrová nebo finanční instituce působící na území států EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Islandu, Norska, USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu nebo Japonska, c) klientem je ústřední orgán státní správy, ČNB nebo vyšší územní samosprávný celek nebo další jiná osoba uvedená v § 13 zákona č. 253/2008 Sb., d) se jedná o smlouvu o důchodovém spoření a pojistnou smlouvu o pojištění důchodu podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření.
Přiměřenost kontroly původu finančních prostředků (PFP) Kontrola původu finančních prostředků a její záznam ve formuláři Kontrola klienta musí vždy i dostatečně vystihovat zdroj finančních prostředků, které klient do pojištění vkládá. Skutečnosti uvedené ve formuláři musí proto korespondovat s výší vkladu. Pravidla pro přiměřenost kontroly původu finančních prostředků vzhledem k výši vkladu nelze jednoznačně specifikovat, vždy závisí na individuálním posouzení okolností obchodu a ostatních známých skutečností o klientovi PZ. Obecně se však lze řídit následujícími doporučeními:
• Vkládá-li klient do pojištění částky do maximální výše 500 000 Kč, lze považovat za důvěryhodné všechny typy zdůvodnění PFP, tj. příjmy ze závislé činnosti, z podnikání, úspory apod. • Pohybují-li se částky vkládané do pojištění mezi 500 000 – 1 500 000 Kč a zároveň jsou jako původ peněz uvedeny příjmy ze závislé činnosti nebo podnikání, musí být uvedeno povolání, resp. oblast podnikání, které umožňují dosahovat vysokých příjmů. Jinak je potřeba zdůvodnit, i jakým způsobem došlo k akumulaci dané výše prostředků. Nelze tedy například akceptovat kontrolu, kde jsou zdrojem pouze příjmy ze závislé činnosti a zároveň povolání uklízečka, důchodce apod. • Překračují-li částky vkládané do pojištění 1 500 000 Kč, je již potřeba uvést takové skutečnosti, které vysvětlují způsob akumulace většího množství prostředků. Důvěryhodnými údaji mohou být např. úspory, dar, dědictví, prodej majetku, pojistné plnění apod. • Jedná-li se o vysoké vklady překračující 10 mil. Kč, je potřeba uvést skutečnosti, které vysvětlují způsob akumulace takové výše prostředků, a to nejen pomocí obecných pojmů jako v předchozím bodě, ale je nutné detailně jej popsat s uvedením konkrétních informací, které případně umožní ověření. • Pokud se jedná o situaci, kdy klient opakovaně vkládá do pojištění a opět vybírá stále stejné finanční prostředky, je nutné, aby v kontrole PFP uvedl, že se jedná o prostředky získané výběrem z pojištění, včetně jeho identifikace (např. číslo smlouvy u Kooperativy, typ pojištění, datum dožití pojištění u jiné pojišťovny). Ve všech případech lze uvést i kombinaci zdrojů, např. příjmy ze závislé činnosti + úspory.
Příklady akceptovatelných a neakceptovatelných kontrol PFP: Příklad č. 1: vklad na životní pojištění ve výši 300 000 Kč
Akceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – administrativní pracovník.
U vkladů v této výši může být důvěryhodným zdůvodněním zdroje finančních prostředků příjem ze závislé činnosti plynoucí z příjmově průměrných či nadprůměrných povolání.
Neakceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – student.
Jsou-li jako zdroj finančních prostředků uvedeny pouze příjmy z příjmově podprůměrného zaměstnání (např. uklízečka), příp. jde o osobu bez pravidelného příjmu (např. student), je toto vysvětlení považováno za nedůvěryhodné a je nutné jej upřesnit.
Akceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – student + úspory.
Jsou-li jako zdroj finančních prostředků uvedeny příjmy z příjmově podprůměrného zaměstnání (např. uklízečka), příp. jde o osobu bez pravidelného příjmu (např. student), je vysvětlení zdroje prostředků považováno za důvěryhodné, je-li doplněno vysvětlením, jak došlo ke kumulaci dané výše prostředků (např. úspory, dědictví, mimořádná odměna / stipendium). Příklad č. 2: vklad na životní pojištění ve výši 1 000 000 Kč
Akceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – manažer společnosti.
U vkladů v této výši může být důvěryhodným zdůvodněním zdroje finančních prostředků příjem ze závislé činnosti pouze, pokud plyne ze zaměstnání umožňujícího dosahovat vysokých příjmů.
Neakceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – administrativní pracovník.
Jsou-li jako zdroj finančních prostředků uvedeny pouze příjmy z příjmově podprůměrného zaměstnání (např. uklízečka), příjmově průměrného zaměstnání (administrativní pracovník), příp. jde o osobu bez pravidelného příjmu (např. student), je vysvětlení zdroje prostředků považováno za důvěryhodné, pouze je-li doplněno vysvětlením, jak došlo ke kumulaci dané výše prostředků (např. celoživotní úspory, dědictví).
Akceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – administrativní pracovník + dědictví. Akceptovatelný PFP: dědictví.
Příklad č. 3: vklad na životní pojištění ve výši 5 000 000 Kč
Akceptovatelný PFP: prodej majetku.
U vkladu v této výši nepředpokládáme, že by bylo možné na něj získat prostředky z běžných příjmů, a to ani u vysoko-příjmových zaměstnání. Je tedy vždy nutné vysvětlit, jak došlo ke kumulaci takové výše prostředků. Tedy např. prodej majetku, dar, dědictví, pojistné plnění, ale také úspory mohou být považovány za důvěryhodný zdroj prostředků.
Neakceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – manažer společnosti.
U vkladu v této výši nepředpokládáme, že by bylo možné na něj získat prostředky z běžných příjmů, a to ani u vysoko-příjmových zaměstnání, proto je pouze toto vysvětlení považováno za nedůvěryhodné. Přijatelné je pouze v kombinaci s dalším zdrojem.
Akceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – úředník + prodej majetku.
Příklad č. 4: vklad na životní pojištění ve výši 14 000 000 Kč
Akceptovatelný PFP: prodej majetku.
U vkladu v této výši nepředpokládáme, že by bylo možné na něj získat prostředky z běžných příjmů, a to ani u vysoko-příjmových zaměstnání. Je tedy vždy nutné vysvětlit, jak došlo ke kumulaci takové výše prostředků, a toto i doložit vhodnými dokumenty (např. kupní smlouvou).
Akceptovatelný PFP: příjmy ze závislé činnosti – majitel prosperující firmy, která prokazatelně dosáhla zisku v předešlém roce.
U vkladu v této výši nepředpokládáme, že by bylo možné na něj získat prostředky z běžných příjmů, a to ani u vysoko-příjmových zaměstnání, proto je pouze toto vysvětlení považováno za nedůvěryhodné. Je proto potřeba doložit vhodnými dokumenty (např. kopií daňového přiznání).
Neakceptovatelný PFP: vše, co není podloženo vhodnými dokumenty.
O podezřelý obchod v životním pojištění se jedná vždy, pokud: a) klientem je osoba nebo subjekt uvedený v sankčních seznamech nebo pocházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce (aktuální seznam sankcionovaných osob, subjektů a zemí je uveden na intranetu Odboru řízení rizik). b) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést své identifikační údaje, příp. osoby, za kterou jedná. Zjistí-li PZ podezřelý obchod dle výše uvedených bodů a), b), odmítne jeho uskutečnění a je povinen takovou skutečnost neprodleně oznámit Odboru řízení rizik – na e-mail:
[email protected] a dále postupovat podle pokynů Odboru řízení rizik.
O podezřelý obchod v životním pojištění se dále může jednat zejména v těchto případech: a) PZ má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi při identifikaci klienta, zejména jde o případy, kdy klientem uvedené údaje se neshodují s údaji uvedenými v jím předloženém průkazu totožnosti, klient odmítne nebo není schopen průkaz totožnosti k ověření podoby a dalších identifikačních údajů zaměstnanci pojišťovny předložit nebo má jen náhradní průkaz bez fotografie, b) klient se sice podrobí identifikaci, ale platí pojistné (zejména jednorázové) nebo mimořádné pojistné ve výši, která je pro sjednávaný typ pojištění neobvykle vysoká nebo ve výši, která výrazně neodpovídá povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, c) klient, se kterým by pojistná smlouva měla být uzavřena nebo kterému má být plnění z životního pojištění vyplaceno, je občanem jiného státu, než je stát EU, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Island, Norsko, Ruská federace, USA, Kanada, Argentina, Brazílie, Mexiko, Jihoafrická republika, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Hongkong a Singapur nebo má v tomto jiném státu pobyt, nebo, je právnickou osobou a má v jiném státu sídlo, g) klient určí obmyšlenou osobou osobu, ke které zřejmě nemá nebo nemůže mít žádný vztah nebo tento vztah odmítá zpřesnit, h) klient přijímá podmínky pojištění zjevně nemající žádný vztah k jeho zdraví či věku, nebo žádá pojistný produkt, který pro něj nemá žádný zřejmý účel, i) klient uzavírá pojistné smlouvy s vysokými pojistnými částkami, které se zdají být v rozporu s potřebami klienta, j) klient neprojevuje žádný zájem o plnění smlouvy, ale projevuje mnohem větší zájem o předčasné zrušení (výpověď) smlouvy, k) klient poskytuje minimální nebo zjevně fiktivní informace., Zjistí-li PZ podezřelý obchod dle výše uvedených bodů a) – k), je oprávněn obchod uskutečnit. PZ je však povinen takto uskutečněný podezřelý obchod oznámit neprodleně (nejpozději však do 24 hodin od uskutečnění obchodu) Odboru řízení rizik na e-mailovou adresu
[email protected].
V hlášení podezřelého obchodu Odboru řízení rizik je vždy nutné uvést údaje o klientovi a uskutečněném obchodě, které umožní tento obchod jednoznačně identifikovat (např. jméno / název, RČ / IČ klienta, číslo pojistné smlouvy, datum uskutečnění obchodu). Dále je nutné popsat okolnosti uskutečnění obchodu a důvod, proč byl obchod vyhodnocen jako podezřelý. O oznámení podezřelého obchodu Odboru řízení rizik nesmí PZ klienta informovat.
Povinnost uchovávat identifikační údaje a doklady o obchodech Identifikační údaje, kopie dokladů předložených k identifikaci, pokud byly pořizovány, údaje o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta, originál nebo ověřenou kopii plné moci (v případě zastupování) se uchovávají po dobu 10 let od ukončení pojištění. Údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace se uchovávají po dobu 10 let od ukončení pojištění. Desetiletá lhůta přitom začíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícím po roce, ve kterém byl obchod ukončen. Údaje a doklady se evidují k obchodu, ke kterému byly pořízeny (např. k pojistné smlouvě, pojistné události apod.). Žádný PZ není oprávněn uchovávané údaje a doklady v jakékoli formě zpřístupnit třetí osobě bez písemného souhlasu kontaktní osoby (ředitele generálního sekretariátu), resp. Odboru řízení rizik. Uchovávané údaje a doklady se zpřístupňují v dostupném rozsahu a formě jen na základě písemné žádosti ČNB, Ministerstva financí a orgánů uvedených v zákoně č. 253/2008 Sb., a to pouze prostřednictvím kontaktní osoby, resp. Odboru řízení rizik.
Povinnost mlčenlivosti Každý PZ je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, o kterých se dozví. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení smluvního vztahu, na základě kterého pro Kooperativu zprostředkovává pojištění. O výjimkách z mlčenlivosti rozhoduje v souladu s výjimkami z mlčenlivosti vymezenými v § 39 zákona č. 253/2008 Sb. kontaktní osoba (ředitel generálního sekretariátu), resp. Odbor řízení rizik. Každý PZ , který obdrží žádost o poskytnutí informací o skutečnostech, které se týkají oznámení a šetření podezřelého obchodu podléhajících mlčenlivosti, je povinen takovou žádost zaslat kontaktní osobě (ředitel generálního sekretariátu), resp. Odboru řízení rizik, který rozhodne o způsobu a formě jejího vyřízení.
Uplatňováním mezinárodních sankcí se demokratické státy snaží chránit světový mír, lidská práva a bojovat proti terorismu. Koordinaci těchto sankcí zajišťuje v České republice Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR v návaznosti na opatření Rady bezpečnosti OSN a orgánů EU. Dodržování mezinárodních sankcí v ČR upravuje Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů. Kooperativa je tak povinna dodržovat hospodářské sankce spočívající v zákazu poskytování obchodních a finančních služeb ve vztahu k sankciovaným zemím, osobám a subjektům, nebo jsou-li předmětem obchodu určité produkty.
Postupy v oblasti provádění mezinárodních sankcí jsou povinny uplatňovat všechny úvary Kooperativy, které: a) mohou uzavírat pojistné smlouvy nebo přijímat pojistné, kdy pojistníkem může být subjekt nebo osoba uvedená na sankčních seznamech nebo pocházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, nebo b) mohou poskytnout pojistné plnění subjektu nebo osobě, uvedené na sankčních seznamech nebo pocházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, a to v oblasti životního i neživotního pojištění. V případě zjištění či podezření, že pojistná smlouva má být či byla uzavřena se subjektem či osobou uvedenou na sankčních seznamech nebo pocházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce, nebo v případě zjištění, že takovémuto subjektu či osobě má být či bylo vyplaceno pojistné plnění, musí se tato skutečnost neprodleně nahlásit Odboru řízení rizik na e-mailovou adresu
[email protected] .